(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 487/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela, kterého tímto prosím, aby se ujal slova, a vás, kolegyně a kolegové, prosím, abyste se ztišili. Mezi tím předám ještě řízení schůze. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych krátce okomentoval předložený materiál, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další souvisejících zákony. Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh novely energetického zákona s cílem podpořit využití potenciálu obnovitelné energie a snížit tak závislost na fosilních palivech. Zároveň jsou tímto návrhem implementována vybraná ustanovení dvou evropských směrnic, a sice směrnice číslo 219/944, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, a směrnice číslo 218/2001, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Návrh zákona zavádí energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Podstatou komunitní energie je samovýroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a její sdílení mezi členy komunity. Stávající situace kolem cen energie motivuje mnoho lidí k hledání individuálních řešení zajištění si dodávek energie nepocházející z fosilních paliv, které nejsou vázány na obchodování na burzách. Legislativní ukotvení energetických společenství a základních principů jejich působení na trhu s energií usnadní realizaci komunitních energetických projektů.

Předložený materiál kromě definování toho, co je energetické společenství a kdo do něj může vstoupit, obsahuje pravidla, jakým způsobem řešit sdílení elektřiny vyrobené ve společenství tak, aby bylo respektováno stávající fungování trhu s elektřinou. Klíčové je, aby při sdílení bylo možné párování výroby a spotřeby a vyhodnocování toků elektřiny a jejího sdílení v rámci energetického společenství. Sdílet elektřinu bude možné nejen mezi členy společenství, ale také mezi zákazníky. S tím souvisí zavedení institutu datového centra, které má pomáhat praktickému zajišťování datových výměn pro sdílení elektřiny.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje vznik komunitní energetiky, a to zejména jako lokální výrobu a spotřebu elektřiny. Jsme pro to, zavádět sdílení elektřiny postupně, protože vyúčtování sdílené elektřiny a výměna dat bude vyžadovat velké změny u mnoha účastníků trhu. Finální řešení bude možné až s plnou funkčností elektroenergetického datového centra, které zajistí všechny datové výměny v oblasti sdílení elektřiny. To se předpokládá v polovině roku 2026.

Další oblastí úpravy je zavedení pojmu zranitelný zákazník do národního právního řádu a způsob jeho ochrany, pokud jde o jeho práva podle energetického zákona a také ve vztahu k povinnostem provozovatelů distribuční soustavy. Navrhujeme jít cestou zdravotně zranitelného zákazníka.

Navrhované úpravy energetického zákona umožní občanům, obcím a malým podnikatelům zapojit se do komunitní energetiky a snížit jejich závislost na fosilních palivech prostřednictvím lokální výroby energie a jejího sdílení. Je to také nástroj, jak zmírnit dopady vysokých cen energie na zákazníky. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a poprosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Přeji hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. A nyní bych poprosila pana poslance Ivana Adamce jako zpravodaje pro prvé čtení, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pokusím být velmi stručný. Jsme v prvním čtení a pan ministr víceméně popsal, co je obsahem navrhované novely. Nicméně je to už řada měsíců, kdy tady mluvíme o komunitní energetice, a musím říct, že ty prvotní návrhy byly řekl bych ne úplně konformní s tím, co bychom od toho chtěli mít, a myslím si, že řada zájmových skupin očekávala od komunitní energetiky něco, co se jim rozhodně nemůže splnit. Ta očekávání jsou velká. A já říkám, velká očekávání většinou přináší velká zklamání. A je potřeba říct, ale ten základ tady řekl pan ministr, je to vlastně efektivní hospodaření s elektřinou z obnovitelných zdrojů. To je základ. Je to úspora, hledání úspor, není to byznys. Tady já bych chtěl připomenout roky 2008 až 2010, kdy bohužel z obnovitelných zdrojů se stal řekl bych byznys, který prostě neměl obdoby, a to se tady nesmí opakovat. A znovu opakuji, není to o byznysu, je to o úspoře, je to ošetření, je to o efektivitě.

Co se týká nákladů, to tady nezaznělo, tak je potřeba říct, že bude potřeba posílit Energetický regulační úřad, je tam návrh deset lidí navíc, což má určitou logiku. Pak je tady také osvobození od daně ve výrobě do 50 kW a to znamená, tento výpadek se odhaduje na cirka 700 až 800 tisíc korun.

Také tady padlo to, že vlastně základem komunitní energetiky, takové to srdce, je to centrum, to energetické datové centrum, které, jak správně pan ministr říkal tady, by mělo začít fungovat v polovině roku 2026. A já bych chtěl říct, že ono vlastně v nějaké podobě bude fungovat asi od zavedení, protože tady ta účinnost je vlastně od prvního dne, kdy to vyjde ve Sbírce, nebo od prvního dne následujícího po dni vydání ve Sbírce. Tak to datové centrum musí fungovat v nějaké podobě, protože jinak si to prostě nespočítáme. A také to není o tom, že prostě ta elektřina jako fyzicky probíhá v těch drátech, to je trošku jinak, to jsou všechno virtuální výpočty, a bez prostě té elektroniky se dneska neobejdeme, a proto já varuji tady zavádět další věci do návrhu tohoto OZE II, které spíš patří do samostatného zákona OZE III, kdy se bude jednat o akumulaci a dalších krocích, které je potřeba ke komunitní energetice doplnit, protože bez toho funkčního a plnohodnotného datového centra prostě to fungovat nemůže, a než udělat chybu, tak je potřeba radši být rozvážný a dostat se k těm věcem postupně, tak jak budeme mít řekl bych ty materiální možnosti.

Takže já si myslím, že je to svým způsobem revoluční návrh zákona. Je to logické doplnění moderní energetiky, je to vlastně využití těch obnovitelných zdrojů, které někteří považují za spásu v energetice. Já je považuji za doplněk energetiky, protože mají určité vlastnosti, které se nedají přejít, a stabilní zdroj prostě je stabilní zdroj, a tyto doplňky samozřejmě usnadňují řekl bych vztah výroby k životnímu prostředí, prostě šetříme tady na uhlíkových emisích. Nicméně je potřeba říci, že moderní energetika potřebuje řekl bych souhrn opatření, nerad to používám, toto slovo, ale je potřeba tam zahrnout všechny možné typy zdrojů a samozřejmě snažit se, aby ty stabilní zdroje byly ty nízkoemisní a do budoucna skoro bezemisní, v našem případě je to jádro, jaderná energetika, a brát tento návrh zákona jako výrazné vylepšení stavu v obnovitelných zdrojích.

Já tady za sebe říkám, že není to určitě úplně stoprocentně dokonalý návrh. Myslím si, že bude potřeba se zabývat na výboru, minimálně na našem, některými řekl bych pohledy na některé části zákona, nicméně tvrdím, že tento návrh zákona je připraven dobře - to je trošku pochvala ministerstvu - a že to, co jsme schopni na výboru doladit ve spolupráci s ministerstvem, je i reálné, a doporučuji, aby tento návrh zákona prošel do druhého čtení s tím, abychom zachovali standardní lhůty, abychom nikam nespěchali. Spěchejme pomalu, protože víme, jak to většinou dopadne, když spěcháme.

Dámy a pánové, za mne jako za zpravodaje v prvním čtení je to v tuto chvíli vše. Doporučuji, abyste přemýšleli o tom, že vlastně skutečně je to úspora, není to byznys, a takto k tomuto návrhu zákona a k zákonu musíme přistupovat. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Karel Havlíček, a poté se připraví paní poslankyně Kocmanová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, energetický zákon, komunitní energetika, z mého pohledu je to možná energetický zákon roku. A ta zásadní informace, kterou chci říci úplně na úvod, je zcela jasná. Já zákon považuji za správný krok, hnutí ANO jej nebude blokovat. Nicméně před vlastním zhodnocením zákona dovolte několik východisek, bez kterých by ta následující diskuse určitě potom i ve druhém a třetím čtení byla z mého pohledu skoro bezpředmětná, protože na to potom budou navazovat ty připomínky, ale jsou víceméně technického charakteru a já věřím, že jsme schopni se na některých z nich shodnout.

Takže východisko úplně to nejpodstatnější je to, že obnovitelné zdroje považujeme jakožto hnutí ANO společně s jádrem za základ budoucího energetického mixu, který, jak víme, musí směřovat k bezemisním zdrojům. Je třeba ale současně říct to B. Je to ještě otázka jedné generace, než je dobudujeme, a během této doby budeme muset využívat v dobře nastaveném mixu uhlí a plyn, a to zejména s ohledem na vytápění v zimních měsících a tak dále. Nicméně je zjevné, že posilovat obnovitelné zdroje musíme již nyní a paralelně vedle toho budovat další jaderné bloky, které jsme připravili, a věřím, že se shodneme s vládou, že se budou budovat i v rámci Temelína.

Východisko další. Nesmí se už ale opakovat chyby, které se udělaly při zavádění obnovitelných zdrojů energie, rozumím tím zejména fotovoltaiky, v letech 2006 až 2010. Zprvu, připusťme, dobrý zájem byl ve finále přebit lobbistickými skupinami a některými zcela zkorumpovanými politiky. Výsledek bude ten, že nás tahleta záležitost bude stát 600 miliard korun, a to se hovoří pouze o fotovoltaice. Kdybychom se bavili o celkových obnovitelných zdrojích, tak se blížíme jednomu bilionu, ale podstatná je ta fotovoltaika. Ještě jednou: solární tunel nás bude stát 600 miliard korun a z toho vygenerujeme možná 3 % elektrické energie. Dopadlo to úplným fiaskem a bohužel to znevěrohodnilo obnovitelné zdroje jako takové, což je samozřejmě špatně.

Další východisko je, že zcela zjevně vidíme vysoký zájem o instalaci obnovitelných zdrojů energie, zejména tedy instalaci fotovoltaiky v posledních měsících. To je dáno prostým faktem, že energie jsou u nás extrémně drahé, ale popravdě řečeno i v celé Evropě, a lidé volí v tuto chvíli raději cestu investic do obnovitelných zdrojů, protože v tom cítí určitou míru diverzifikace, nebo minimálně to, že budou decentralizovat, a často je to svým způsobem krok zoufalých domácností, možná i firem, které se nechtějí spoléhat na to, jaká bude ať už vládní energetická politika, nebo evropská energetická politika, protože se prostě jednoduše spálily.

Východisko další. Komunitní energetika zdaleka nevyřeší vše. Musí být pro uživatele velmi dobře naplánována, a to tedy jak po té stránce energetické, tak po stránce ekonomické. Na první pohled je sice jasné, že technicky i finančně je méně náročné dodávat elektřinu zjednodušeně řečeno z jedné budovy do druhé než třeba sítěmi vysokého napětí do úplně jiného místa v České republice, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že také může být více práce především na dispečerském řízení s energií vyrobenou z nestabilních dodávek.

Východisko předposlední je to, že jsme časově na hraně. A teď myslím na hraně nikoli v tom, že to zavádíme pozdě, ale že to zavádíme skoro bych řekl ještě dříve, nikoliv teď z toho úhlu pohledu, jestli to potřebujeme, nebo ne, na tom se všichni shodneme, že to potřebujeme a že to je krok správný, ale z úhlu pohledu, jak jsou dobudovány a připraveny distribuční sítě. Všichni víme, že je musíme posilovat a musíme být obezřetní v tom, že nástup komunitní energetiky si nesmíme zkomplikovat tím, že to přeženeme a ve finále to v uvozovkách nebude fungovat. To znamená, cílem by dnes nemělo být tlačit časově na pilu, ale spíš vychytat všechny chyby a všechny náležitosti i toho zákona, a nezpůsobit tak zpočátku více škody než užitku, protože pokud by se tím ohrozila pověst komunitní energetiky, tak by to asi bylo to, co si nikdo z nás nepřeje, a tomu bychom měli zabránit.

Východisko poslední, ještě jedno, alespoň z mého pohledu, je, že po zakotvení komunitní energetiky do českého právního řádu lze předpokládat, že nastane ten takzvaný NIMBY efekt, nebo jak to můžeme nazvat, to znamená "ne na mém dvorku". Takže sice bude zájem o sdílení elektřiny, ale může být odpor k instalaci zdrojů v blízkém okolí občanů. Takže bude velmi důležité, aby se výhody té komunitní energetiky, které jednoznačně převažují, občanům opravdu dobře komunikovaly.

Já bych ještě dodal jednu věc, a to je proces, ke kterému jsem poměrně kritický, tak, jak probíhala příprava, protože zejména ta první verze byla, z mého pohledu skutečně zcela jednoznačně vyplývala z toho, že zájmové skupiny si z toho udělaly trhací kalendář. To bylo velmi špatně připraveno. Ale musím zase objektivně říct, že ten finální návrh, který je dnes, se docela zásadním způsobem odlišuje od toho původního návrhu a je jednoznačně výrazně lepší. Na druhou stranu si zase musíme říct, že tím pádem to neprošlo tím optimálním připomínkovým řízením, nicméně věřím, že potom v rámci jednání na výboru se tam některé věci dokážou vychytat.

A teď k těm připomínkám. Mám jich tady osm. Možná se ke mně ještě moji kolegové připojí. Já netvrdím, že jsou to kategorické názory, přes které nejede vlak. My jenom chceme, abyste zvážili tyto připomínky, protože popravdě řečeno, každý na to má trošku jiný názor. Já jsem se tomu docela zodpovědně věnoval. Potkal jsem se s desítkami nejvýznamnějších aktérů v oblasti energetiky a musím říct, že v zásadě panuje shoda všech aktérů energetiky, že je třeba toto přijmout. Můžeme se odlišovat časovým horizontem a nad některými principy, které teď představím.

Jedním z nich je princip lokálnosti. Ten je zakotven, jak všichni víme, zatím jen do roku 2026 a ke zvážení je to, jestli skutečně ho nezachovat trvale, to znamená zachovat omezení sdílení v rámci skupiny, teď to máme na tři obce, jak všichni víme, s rozšířenou působností. Toto je do značné míry i inspirace ze zahraničí, kde to skutečně v celé řadě zemí, a udělali jsme si ten screening docela slušně, skutečně platí jenom na tu určitou omezenou skupinu.

Pak je samozřejmě jedno velmi citlivé téma, které možná překvapí, a to je princip početního omezení sdílení v rámci skupiny mezi tisícovkou odběrných míst. V první chvíli tady byla poměrně negativní reakce na to, že tím vlastně třeba Praze a tak dál něco odebírám, a já se přiznám, že jsem měl stejný názor, ale když jsem si potom vyslechl všechny argumenty a prošel jsem si tím vším, tak mám pocit, že to není špatně.

Tak za prvé, ono to neznamená, že to je tisíc, ony mohou být vedle sebe naskládány, to je jedna věc. Druhá věc je ta, že jsem klidně prostě diskutoval o tom, jestli to takhle nenechat, protože si zase musíme říct, co tím sledujeme. Je to v zásadě komunitní energetika na určitou oblast a já myslím, že není úplně cílem dostávat do toho v rámci jednoho celku desetitisíce třeba domácností. Takže je to na zvážení. Já si tady úplně jistý tímhle nejsem. Pak se objevují informace, že Ministerstvo průmyslu, a to nám, věřím, pan ministr vysvětlí, chce ještě v průběhu toho legislativního procesu ve Sněmovně doplnit do návrhu pár transpozičních úprav. Podle našeho názoru by to nebylo vhodné v tuhletu chvíli, protože teď se na to vysloveně dívám technicko-legislativně, ten návrh už je v současné době poměrně komplexní, poměrně robustní a zase doplňování další úpravy, navíc transpoziční, by ten proces přijímání mohlo zkomplikovat a mohlo prodloužit.

Pak je tady jedna záležitost opět technického charakteru, ale opět i to je třeba zvážit. Návrh neobsahuje v tuhletu chvíli definici postupu při sdílení elektřiny, to znamená, alespoň tak, jak to čteme my, jak jsme si to dali dohromady ze všech úhlů pohledu, tak ta povinnost se přenáší tedy na prováděcí vyhlášku Energetického regulačního úřadu, ale na druhou stranu nedává mu k tomu jasný rámec, takže mohlo by hrozit, že sdílení bude relativně těžkopádné, hůře proveditelné. Tohleto prosím prověřme. A zase, není to nic, na čem bychom krváceli, ale ať tam neuděláme žádnou chybu.

Návrh, který do té finální podoby novely nakonec nebyl zapracován, ale zvažoval se, bylo to, že... nebo minimálně doporučili bychom ho zvážit, nevím, jestli se zvažoval, tím si úplně jistý nejsem, je vložit tam ještě opatření proti nekalým praktikám, jiným slovy proti energošmejdům. My jsme ještě za naší vlády proti těm energošmejdům docela bojovali, zaimplementovali jsme to do těch předcházejících novel, ale tady se jedná i o jiné typy energošmejdů a nelze vyloučit, že by toho někdo mohl zneužívat. Prostě šance by byla například zakotvit minimální objem sdílení elektřiny, teď se bavme o tom, kolik by to bylo, třeba 100 kW, v rámci společenství pro rozpočtení na počet různých odběrných míst.

Šestý bod, který zde mám, je určité riziko nedostatečné ochrany členů společenství před navyšováním cen ze strany dodavatelů, kteří se mohou potenciálně snažit vykrýt ztráty z nějakého menšího odběru tím, že členům budou navyšovat ceny. Já tady zase varuji před jednou věcí obecně. Dneska vidím velké nadšení celé řady třeba obcí nebo různých subjektů, které už se na to chystají a žijí v představě, že ta komunitní energetika bude geniální a že to ekonomicky zcela skvěle vyjde. A možná ano. A já si dokonce přeji, aby to vycházelo, protože se mi to zdá jako fakt dobrý nástroj, revoluční nástroj, ale je třeba si to dobře ekonomicky propočítat, a pokud tam jaksi nastane potom situace taková, že si to někdo zavede a dá do toho nějakou energii, vytvoří to a nakonec mu to bude vycházet hůř, tak to pochopitelně bude přesně ten důvod, proč se od toho bude odstupovat a bude to potom ostuda pro nás pro všechny. Takže pozor na to, aby tam k tomuhle nedošlo.

Pak máme, na co bych upozornil, jsou určité podmínky účasti ve společenství, které nekorespondují zcela s podmínkami, za nichž konkrétní spotřebitelé mohou vypovědět smlouvu se svým dodavatelem energií. Takže tím se ta společenství dostávají z našeho úhlu pohledu v porovnání s těmi dodavateli do poměrně obtížné situace, neboť členové společenství mají mít možnost podle našeho názoru ukončit svoji účast po uplynutí poměrně krátké výpovědní doby, třeba jednoho měsíce. Takže u smluv s dodavateli energie výpověď doba tříměsíční, u smluv na dobu určitou je dokonce vyvázání ještě obtížnější. Opět je to na zvážení.

A ve finále bych ještě doporučil zvážit, zda nejde o přílišné zásahy do úprav mezi jednotlivými členy společenství, a to z hlediska jejich hlasovacích práv či podílu na zisku.

Takže vidíte, že jsem to pojal nepoliticky, víc k tomu já osobně nemám, moji kolegové možná ještě k tomu přidají pár svých postřehů. Znovu opakuji to, že ten zákon považuji za správný krok a měli bychom všichni se snažit o to, abychom ten zákon schválili v ideální variantě. A prosím jenom o jednu jedinou věc: berme všechny tyhle podněty ne jako mudrování a ne jako kategorické stanovisko, že bez toho to nemůže být, ale jako námět. A věřte tomu, že jsme to fakt projednávali s tou odbornou komunitou, se kterou vy to projednáváte samozřejmě také. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní jsme vyčerpali všechna přednostní práva a přistoupíme k řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Tou první je paní poslankyně Klára Kocmanová a připraví se pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já bych ráda přednesla stanovisko za poslanecký klub Pirátů. Návrh zákona a samotný záměr naplno podporujeme, jelikož, jak už zde bylo řečeno, umožní občanům, obcím, malým podnikatelům vytvářet energetická společenství, která budou moci vyrábět, spotřebovávat a sdílet energii. Taková komunitní energetika činí domácnosti více nezávislými na energii velkých energetických společností, a tím pádem i odolnější vůči kolísání cen energií. A co víc, je to krok vpřed směrem k udržitelnější budoucnosti, kdy budeme moci více využívat obnovitelné zdroje energie, snižovat naši závislost na fosilních palivech, a tím pomoci chránit naši planetu pro budoucí generace. Takovou decentralizaci energetiky prosazujeme dlouhodobě a je prvním dílem skládačky celkové modernizace energetiky, který musí následovat posun také v akumulaci energie a (k) jejímu flexibilnímu využívání.

Samozřejmě nezbytnou součástí je minimum byrokracie a vysoká míra digitalizace. S takovou mírou decentralizované energetiky bude spjato i velké množství dat o výrobě a spotřebě v reálném čase, a to i mezi různými provozovateli distribučních soustav. K tomu bude sloužit tedy to již zmiňované energetické datové centrum. My za Piráty budeme prosazovat, aby s těmito daty bylo nakládáno s velkou opatrností a byl kladen důraz na kybernetickou bezpečnost.

V tuto chvíli již díky Energetickému regulačnímu úřadu je od začátku roku možné sdílet energii v rámci bytového domu nebo společnosti vlastníků jednotek. V praxi to znamená, že například na bytový dům se rozhodnou vlastníci jednotek nainstalovat fotovoltaické panely, a pokud energii nechtějí využít například pro spotřebu ve společných prostorách, mohou ji sdílet mezi členy SVJ. Tuto energii dnes rozdělují podle statického klíče, tedy rovnoměrně dle počtu bytových jednotek, ale z toho důvodu není tato možnost dnes moc využívána. Proto bude jedině dobře, když se toto změní na klíč dynamický, aby byla tato energie využívána skutečně efektivně. Sdílení v bytových domech bude totiž pravděpodobně tím nejčastějším užitím ve městech. Pro menší obce se zase otevírají úplně nové možnosti komunitní energetiky. Především školní budovy ve vlastnictví obcí mají často velkou střešní plochu, kterou lze využít k instalaci fotovoltaiky, nicméně vlastní spotřeba budovy o víkendech, kdy je škola zavřená, nebo dokonce o letních prázdninách, kdy současně nejvíc svítí sluníčko, pro takové záměry nebyla dosud ideální. Nyní však bude moci obec bez dalších administrativně náročných úkolů takovou elektřinu vyrobit a využít v jiných částech obce a objektech, které takovou energii dokážou využívat, jako jsou například sportoviště.

Za velmi důležitou součást novely považujeme také zavedení definice zranitelného zákazníka. Ta se týká osob, které jsou ze zdravotních důvodů závislé na elektrických zařízeních, tedy například na dýchacích přístrojích, a které tedy musí být zvláště chráněny proti odpojení od energie.

Pokud to tedy shrnu, záměr na legislativní ukotvení komunitní energetiky za Piráty jednoznačně podporujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Robert Stržínek a připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, řešíme novelu energetického zákona, nebo chcete-li lex OZE II. Dovolte mi nejdříve několik obecných informací k diskutovanému tématu.

Cílem návrhu zákona je nastavení legislativního prostředí v reakci na aktuální situaci na trhu s energií a provedení dílčí transpozice evropských směrnic. Toť informace z důvodové zprávy RIA. Návrh zákona zavádí energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jako nové účastníky trhu. Řeší jejich formu, účel, členství, registraci a také předmět činnosti. Dále se zabývá vznikem datového centra a také obecnými principy sdílení elektřiny. Součástí návrhu zákona je i změna zákona o DPH, zákona o správních poplatcích, změna stavebního zákona a dalších, mimo jiné také změna zákona o podporovaných zdrojích energie.

Důvodem a účelem předloženého materiálu je nastavit legislativní prostředí, které umožní jak fyzickým, tak právnickým osobám zajistit energii na pokrytí jejich potřeb, která bude cenově dostupná, bude z národních zdrojů a přispívá k dekarbonizaci ekonomiky České republiky.

Budou existovat dva hlavní typy společenství. Tím prvním je aktivní zákazník, což může být skupina až 10 osob, které společně vyrábějí energii a sdílí ji mezi sebou. Budou to moci dělat bez jakéhokoliv územního omezení. Typickým příkladem takového aktivního zákazníka je jedinec, který si vyrábí elektřinu třeba na střeše své chaty, ale využívá ji přes víkend a přes týden si vyrobenou elektřinu posílá do svého bytu ve městě.

Druhým typem pak je energetické společenství. To je určeno pro sdílení energií v rámci větších skupin. Jejich členové mezi sebou budou moci sdílet energie, které vyrobí ze společných výroben, například solárními nebo větrnými elektrárnami. Členy těchto společenství tak budou moci být například společenství vlastníků jednotek, domácnosti, obce, školy, úřady nebo celé malé podniky. Novela počítá s limitem na počet odběrných míst v jednom společenství, který ministerstvo stanovilo na jeden tisíc. To by mělo ale platit jen v počáteční fázi při spouštění projektu, a to do 30. června roku 2026. Podmínkou pro vznik komunitní energetiky je založení energetického datového centra, které umožní zpracovávat podrobná data o výrobě a spotřebě elektřiny v nově vzniklých odběrných a výrobních místech.

Z pohledu starosty Valašského Meziříčí tento zákon vítám a věřím, že tento pohled bude mít více starostů. Důvodů je několik. Ve zprávě RIA se například píše: Územní samosprávné celky budou oprávněny zakládat a působit v energetických společenstvích. To jim umožní lépe hospodařit s energiemi prostřednictvím sdílení elektřiny a optimalizovat své náklady na energie osvobozením sdílené elektřiny vyrobené ve výrobně do 50 kW od daně z elektřiny pro subjekty, které budou využívat principu tzv. sdílené elektřiny.

Z pohledu veřejných rozpočtů je očekáván pozitivní dopad v případě subjektů, které se zapojí do energetického společenství, respektive do sdílení energie, a to na úrovni snížení přímých provozních nákladů, tedy nákladů na elektřinu. Zapojením územních samosprávných celků do energetického společenství lze očekávat i nepřímé pozitivní dopady v důsledku využití zisku, kdy je možnost rozdělení si 33 % zisku mezi členy energetického společenství na projekty rozvoje v daném území, které by územní samosprávný celek nemohl bez této účasti realizovat.

Nyní prakticky. Dosud jsme na úrovni měst a obcí naráželi na jeden zásadní problém a tím je využitelnost vyrobené elektřiny z fotovoltaických elektráren. Budovy škol, často s plochými střechami, jsou ideální pro montáž fotovoltaických systémů. Bohužel v létě, kdy je výroba nejvyšší, jsou školy kvůli prázdninám zavřené a jejich odběr je minimální. Sdílení elektřiny tento problém mnohdy vyřeší, protože je několik dalších městských budov a sportovišť, které i v létě mají vysoké energetické požadavky - nemocnice, úřady, sportovní haly anebo třeba paradoxně zimní stadiony, které často již v srpnu ledují a patří k energeticky velmi náročným provozům. Z tohoto pohledu vidím jako jednoznačný přínos to, aby tyto subjekty mohly být členem energetického společenství. Je třeba však mít na paměti, že se v mnoha případech jedná o odlišné typy společností. Potřebná bude tedy možnost propojení výrobců, což budou často školy, tedy příspěvkové organizace, se sportovními a jejich servisními složkami, což mohou být jak zapsané spolky, tak obchodní korporace. Je třeba dohlédnout na to, aby zákon vznik takového společenství umožňoval, jinak by sdílení elektřiny bylo velmi problematické.

Co mě mrzí na předkládaném zákonu, je to, že se nezabývá a neřeší formu měření elektřiny u mikrozdrojů, tedy u malých výrobců s fotovoltaikou o výkonu do 10 kilowattpeaků. Česká republika je v tomto ohledu raritní výjimkou, kdy je uplatňován systém takzvaného fázového měření, na rozdíl od měření součtového, proti kterému jsou tuzemští distributoři. Návrat k součtové fakturaci dlouhodobě podporují Svaz moderní energetiky, Solární asociace a také Aliance pro energetickou soběstačnost.

Rád bych podotkl, že senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém jednání 7. března 2023 podpořil iniciativu několika senátorů s podporou oborových asociací na návrat k součtové fakturaci. Vyúčtování po fázích je totiž pro majitele fotovoltaických systémů nevýhodné a mimo jiné nahrává určitým technologiím, především asymetrickým střídačům, které se dnes vyrábějí výhradně v Číně. Moc rád bych věřil, že změna účtování bude součástí změny tarifního systému, který by měl následovat po této dnes diskutované změně zákona. Součtové měření u nás fungovalo do roku 2011. Potom ale došlo ke změně. Nyní je Česká republika jedinou zemí v Evropské unii, kde se používá fázové měření. Proto apeluji na to, aby došlo i k této změně legislativy.

V neposlední řadě si ještě dovolím podotknout, že výraznou pomocí pro rozvoj komunitní energetiky je a bude systematická dotační podpora výstavby fotovoltaických elektráren, ať už ze strany MPO, MMR, anebo Ministerstva životního prostředí. Bez ní bude rozvoj tohoto odvětví jen velmi pomalý.

Závěrem si dovolím zmínit ještě tři oblasti, které jsou často diskutovány jako problematické a rozšiřují to portfolio, které tady zmínil můj předřečník Karel Havlíček, prostřednictvím paní předsedající. Například nedává smysl, abychom dlouhodobě blokovali možnost lidí být členy více energetických společenství. Domácnost by měla mít možnost vybrat si, jakou část své spotřeby dostane od které komunity. Unie komunitní energetiky zase novelu kritizuje za to, že podle ní znevýhodňuje některé členy, a to bez ohledu na to, kolik do společenství investují peněz. Když si to představíme z pohledu obcí, které budou tahouny sdílené energetiky, a pevně tomu věřím, a budou do ní investovat velké finanční prostředky, tak taková podmínka může být problematickou, protože pokud by obec měla pouze 10 % hlasovacích práv, prakticky by ztratila kontrolu nad svou mnohem vyšší investicí. A za třetí, plány obcí také ohrožuje vyřazení příspěvkových organizací z účasti ve společenství pro obnovitelné zdroje.

Já pevně věřím, že se s těmito výhradami MPO během dalšího čtení vypořádá a tento zákon pošleme úspěšně do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec Teleky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobrý den vám, paní předsedající, i panu ministrovi a vám, kolegyně, kolegové. Já k tomu zákonu, pane ministře, také krátce vystoupím. Zčásti budu z role nebo z pohledu opozice vstřícný a smírný v podobném duchu, jako mluvil předřečník kolega Stržínek, jako mluvil pan místopředseda Karel Havlíček, co se týká obsahu a přínosu tohoto zákona, ale avizuji, a to vám prostě odpustit nemohu, že budu i kritický, a to ve smyslu a ve směru k té časové ose, k tomu projednávání zákona. A hned to vysvětlím.

Co se týká obsahu zákona, pracovně OZE II mu můžeme říkat, tak za mě určitě podpora, určitě jdeme dobrou cestou. To trochu odlehčím na úvod svého vystoupení. Vlastně jsem symbolicky v jistém slova smyslu ve střetu zájmů, nebo mám sám jako občan na téhle novele určitý zájem, protože mimo jiné jsem také účastníkem toho takzvaného SVJ, sdružení vlastníků jednotek - malého, o šesti jednotkách. Takže tohle, takovou cestu budeme chtít vyzkoušet. Sami máme v rodině jeden rekreační objekt. Přesně si dovedu představit ty dva malé občanské případy, na jaké bych i já tady tu novelu mohl využít.

Ale teď je to ten oslí můstek k té časové ose, kdy vy jste prostě, pane ministře, sliboval a ve veřejných vystoupeních plus minus před rokem, nebo řekněme v září loňského roku jste mluvil o létě 2023, že zkrátka na tohle léto, kdy je ta křivka - poměr spotřeby a výroby - přesně opačná, kdy ty přebytky přicházejí, že to bude hotové a že s tím budeme pracovat.

A víte, pro některé z nás, teď se mohu zase s nadsázkou obrátit na vedle vás sedícího pana předsedu Adamce, my když už máme tu historickou paměť, tak je to tady pro nás někdy těžké. A pan předseda Adamec si určitě vzpomene na předchozí volební období, kdy v závěru toho období jsme tady sváděli tvrdé politické boje o tom energeťáku, o tom energetickém zákonu jako takovém. Bylo to to ohromné téma vnitřních výnosových procent pro větrné elektrárny, vodní a tak dál, a tak dál. A bylo to velmi složité, velmi těžké. Několikrát jsme ten zákon na hospodářském výboru přerušovali, vraceli se k těm dalším projednáním, aby došlo aspoň k nějaké dohodě. A tady i na pozadí toho, že předchozí vláda byla menšinová, aby nějaká dohoda vznikla a dotáhlo se to, a povedlo se nám to tehdy do těch voleb, a třeba když zůstanu u své branže, u svého tématu, u dopravy, tehdy se nám do toho energetického zákona povedlo vložit, dohodnout se na poměrně výrazné - v té době ještě před tím válečným konfliktem - úlevě pro rezort dopravy, konkrétně pro veřejnou dopravu železniční, ale také pro MHD, které mají tedy od té poslední velké novely trvalou výjimku, trvalou úlevu z placení obnovitelných zdrojů za takzvanou elektrickou trakci.

A víte, když jsem se díval do těch odborných podkladů k zákonu, které jsme si zpracovali, našel jsem vynikající inspiraci z Rakouska, kde jsou mnohem lépe definovány skupiny těch jednotlivých spotřebitelů s těmi typy energetických společenství. Nebudu teď zbytečně zdržovat a číst je. Rakušané mají podle mého názoru i mnohem lépe a mnohem vstřícněji odpracovány a vypracovány už od roku 2021 modely odpuštění daně z elektřiny a DPH. Vím, že v téhle novele, s kterou přicházíte, určitá úleva, tuším, že to je do těch malých zdrojů do 50 kW, také je. Ale možná jste se mohli tím Rakouskem inspirovat více a lépe právě proto, že Rakousko to má hotové, zpracované už od roku 2021. Takže v tom dobrém slova smyslu, a není to jenom Rakousko, bylo kde opisovat anebo bylo kde se inspirovat. A tohle je ta věc, za kterou vás prostě já musím - a nemohu vám to odpustit - kritizovat.

Měli jsme tu OZE I, nakonec jsme to nějak dopracovali. Také v čase s posunem, ale povedlo se. Tady o tom pracovně OZE II, vy jste, pane ministře, mluvil, a mohu tady citovat nejen vaše vyjádření, ale i vyjádření dalších, kteří se o tu problematiku zajímají, ať to byla z loňského podzimu zveřejněná studie expertní organizace EGÚ Brno, která jasně konstatovala, a teď pozor, v souladu s vaším programovým prohlášením vaší vlády, že pokud to myslíme vážně s odklonem Česka a vůbec Evropy od dovozu ruských fosilních paliv, tak že právě tato komunitní energetika by s tím měla být a musí být spojená. EGÚ spočítala, že jsme schopni touto formou u nás generovat až 4 GW elektrické energie, což je pro zajímavost dvakrát více než ty dosavadní existující fotovoltaické zdroje. A tady mi to prostě rozum nebere a budu rád, když mi na to odpovíte, jestliže je tohle, ta komunitní energetika, v souladu s programovým prohlášením vlády, je, pane ministře, v souladu s vaší strategií, s vaším deklarovaným bojem proti odklonu (?), té závislosti na Rusku, tak asi to nebyla taková priorita, když jste loni na podzim mluvil o letošním létě, že bude vše hotovo. Nakonec jste ten přepracovaný, a buďme rádi za to přepracování, návrh jste sem do Sněmovny poslali 30. 6., a dneska, na konci srpna, respektive na začátku září, ho teprve začínáme projednávat.

Takže vidíte, ono to jde trochu proti sobě. Mluvil o tom pan poslanec Adamec, mluvil o tom Karel Havlíček. Je to citlivé, ten obsah. Je potřeba tam pečlivě doladit ta jednotlivá ustanovení, obsahy tak, aby ten zákon opravdu fungoval, aby se neobrátil proti nám, to určitě sporovat nebudeme, ale prostě já nemohu nebýt kritický k tomu, že vy jste o tom vlastně mluvili tři čtvrtě roku, a tak dlouho vám trvalo, než jste to sem do Sněmovny poslali.

Další citace - nezisková organizace Frank Bold: Ministr Síkela musí s novelou zákona ke komunitní energetice přestat otálet. Neustálé průtahy s novelou zákona jsou nepřípustné, brzdí celkový rozvoj měst a obcí. Ty musí mít jistotu, že mohou budovat lokální obnovitelné zdroje elektrické energie a do energetických společenství zapojovat i občany. Klíčové je sdílení elektrické energie, její využití v místě výroby, a tak dál, a tak dál. Cituji Frank Bold, cituji v podobném vyjádření také v tomto případě pana Kazdu, starostu obce Kněžice, který takto mluvil v roli zástupce Sdružení místních samospráv České republiky.

Zkrátka vy jako vláda, a bude to pro mě oslí můstek, jste v tomhle nepředvídatelní, neplníte své sliby. Jste vláda, která prostě je založena na lži. Podobně jako u dopravy připomenu debaty o spotřební dani z nafty. Měla platit do konce letošního roku. Změnili jste ji. Zrušili jste, nebo vrátili jste tu hodnotu v průběhu letošního léta. A vidíte opět, co se děje s cenami pohonných hmot.

Další lež, která se týká ne dopravy, ale Ministerstva průmyslu, a je tu příbuzná tematika. Jsou to ty platby za obnovitelné zdroje. S velkou pompou vaše vláda na jaře oznámila, že jedna z velkých úspor se bude týkat právě Ministerstva průmyslu a těch dotací solárníkům, těch dotací za obnovitelné zdroje. Nemusím to připomínat. Zdroje pro placení těchto částek jsou v zásadě tři: buď státní rozpočet, nebo firmy, nebo my občané, kteří to mají na svých složenkách. Na složenkách to teď nemáme. Nejenom veřejná vyjádření ministra Stanjury, který hrdě říkal, že se arbitráží nebojí, ale také vyjádření vašeho rezortu, Ministerstva průmyslu. Květnová tisková zpráva: Nastavíme nebo změníme systém tak, že se nedotknou občanů. Uběhly dva tři měsíce teď, je to tuším minulý týden, už slyšíme, že se občanů dotknou. Energie jsou levné, tak my vám je zdražíme! A na občankách (složenkách?) opět s nejvyšší pravděpodobností ty poplatky za obnovitelné zdroje, byť ještě nevíme, v jaké výši, ale zřejmě je tam budeme mít. To už vy jako vláda, nebo aspoň jsem to vnímal od ministra Stanjury, pouštíte bez uzardění do veřejného prostoru.

Takže ode mě tady nezaznívá až taková kritika obsahu. Věřím, že na hospodářském výboru, na podvýboru pro energetiku povedeme věcnou a nepolitickou debatu a dopracujeme se, tak jako u těch předchozích novel, k výsledku, který bude kompromisní, a i budu chápat, že si třeba některé věci vyzkoušíme, takzvaně prošlápneme a prostě vyhodnotíme, jak fungují, za rok, za dva, a budeme v nich pokračovat. To je běžné. Koneckonců tak třeba teď pracujeme s ministrem Kupkou nad liniovým zákonem, nad tou takzvanou čtyřistašestnáctkou. Ale pane ministře, udělejte si možná větší pořádek nejen ve svých prioritách, ale také u sebe na úřadu, a pokud loni v září slibujete, že tohle je priorita v souladu s programovým prohlášením vaší vlády, pokud slibujete léto 2023, tak prostě je vaší chybou a vaším problémem, že ten zákon je otevřený a začínáme na něm pracovat, ještě nedejbože mimořádnou schůzí, mimořádně svolanou schůzí, dnes na konci srpna 2023. To je zkrátka vaše chyba! Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Teleky, připraví se pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Róbert Teleky: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Dovolte, abych i já vás, milé kolegyně a kolegové, pozdravil po letních prázdninách a sdělil vám svůj pohled na danou problematiku.

Projednávaný vládní návrh novely energetického zákona, lex OZE II, předložilo vládě Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jedná se již o druhou verzi návrhu. Legislativní rada vlády původní návrh zákona projednala na svém zasedání dne 6. dubna 2023 s tím, že projednávaný návrh zákona přerušila a doporučila návrh překladateli dopracovat ve smyslu jí vznesených připomínek. Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo upravené znění návrhu zákona vládě dne 15. června 2023. V mezirezortním připomínkovém řízení byla uplatněna celá řada připomínek. Ne všem připomínkám bylo vyhověno a ne všechny byly zcela vypořádány způsobem uspokojivým pro jejich předkladatele i proto, že některé z nich byly protichůdné. Lze proto očekávat, že nastane tlak na úpravy některých ustanovení zaváděných navrhovanou novelou, nejvíce například podmínek sdílení elektřiny. Objevují se návrhy jak na vypuštění některých podmínek a na uvolnění úpravy, tak naopak na jejich doplnění a zpřísnění úpravy.

Navrhovaná právní úprava plní některé implementační povinnosti České republiky. Tady bych chtěl - jestli je tady kolega Kolovratník, který kritizoval, že je to pozdě, tak si myslím, že ta kritika byla trošku podpásová. Obsahuje transpoziční ustanovení ve vztahu ke směrnici 2018/844, o energetické náročnosti budov, jejíž předmětná úprava měla být implementována do 10. března 2020. Směrnici 2018/2001, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, implementační lhůta uplynula 30. června 2021. A směrnici 2019/944, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, implementační lhůta uplynula 31. prosince 2020.

Transpozice směrnice o energetické náročnosti budov a o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů by měly být předloženou novelou dokončeny. Transpozice směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou touto novelou dokončena zcela nebude. Česká republika má stále povinnost implementovat například agregaci a akumulaci elektřiny. Každopádně z uvedeného vyplývá, že projednání této právní úpravy již nesnese odkladu.

Základními instituty, které mají být navrhovanou novelou energetického zákona zavedeny do českého právního řádu, je sdílení elektřiny a takzvaně komunitní energetika. Novými účastníky trhu s energiemi se stanou energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Členové společenství mohou elektřinu sdílet mezi sebou uvnitř těchto společenství. Předmětem úpravy je i určení okruhu subjektů, které se budou moci do společenství zapojit či v něm mít rozhodovací práva. Možnost sdílet elektřinu mají mít kromě členů společenství také samostatní aktivní zákazníci nebo výrobci. Navrhovaná novela stanoví také určitá omezení, mezi kolika subjekty může být elektřina sdílena přinejmenším v prvních letech, než bude elektroenergetická soustava dostatečně připravena na sdílení ve větším rozsahu.

Klíčovou roli při sdílení elektřiny, jak už tady řekl pan ministr a i předseda hospodářského výboru, bude hrát elektroenergetické datové centrum, které má být nově zřízeno jako takzvaný DataHub. Datové centrum je nezbytným technickým předpokladem sdílení elektřiny. Bude evidovat, vykazovat a předávat data o tocích elektřiny mezi jednotlivými účastníky trhu pro jejich zúčtování. K tomu, aby bylo sdílení elektřiny fakticky možné, je třeba nejprve zřídit datové centrum. Urychlené vybudování datového centra ve spolupráci provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav je pro úspěšné rozvinutí konceptu sdílení elektřiny klíčové.

Dále se novelou zavádí pojem zranitelného zákazníka, kterému bude náležet větší ochrana a speciální práva. Navrhovaná úprava stanovuje také některé povinnosti ve vztahu k energetické náročnosti budov. Novela reaguje i na aktuální kritickou situaci na trhu energií. Podporuje využití obnovitelných zdrojů energie a snížení závislosti na fosilních palivech. Zároveň se zvyšuje míra ochrany zákazníků a rozvíjí koncept takzvaného aktivního zákazníka, zvaný prosumer.

Vzhledem k významnosti navrhovaných změn a aktuálním problémům energetiky lze očekávat, že k zákonu bude předložena i řada pozměňovacích návrhů, které budou mít ambici řešit řadu dalších energetických témat.

Zavedení navrhované právní úpravy do praxe si vyžádá nemalé náklady u provozovatelů přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav. Vznik těchto nákladů je ale v podstatě nevyhnutelně spojen s novým designem elektroenergetického trhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Roman Kubíček, připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych se rád vyjádřil k tisku 487 zvanému lex OZE II. Já se asi úplně nebudu moc věnovat té první části, která tady byla popsána, a jenom vyjádřím svoji obavu, aby veškeré věci, které je třeba ještě dodělat v rámci sdílené elektroenergetiky, nebyly dopracovávány do tohoto tisku formou pozměňovacích návrhů. Protože toto řešení ještě neobsahuje agregaci a akumulaci, nastavení přechodného období k uhlíkové neutralitě, různé kompenzace a platby, uskutečnění třífázového měření a tak dále, a tak dále. Dovolil bych si upozornit pouze na jednu záležitost a to je posilování rozvodné soustavy, bez kterého by sdílená energetika nemohla úplně fungovat.

Já se budu více a podrobněji věnovat bodu zranitelný zákazník, což je v tomto tisku bod 64 a 65, § 29, a upozorňuji, že na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie z roku 2019/944, čl. 28, je definován takovouto formou zranitelný zákazník: Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu zákazníků a zejména za bezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků. V této souvislosti každý členský stát vymezí pojem zranitelných zákazníků, který může odkazovat na energetickou chudobu a mimo jiné na zákaz odpojení těchto zákazníků v kritických obdobích. Pojem zranitelných zákazníků může zahrnovat výši příjmů, podíl výdajů na energii v rámci disponibilního příjmu, energetickou účinnost domácností, kritickou závislost na elektrických zařízeních ze zdravotních důvodů, věk nebo jiná kritéria.

Návrh zákona si z tohoto textu vybírá pouze jednu malou část a vůbec nerespektuje to podstatné, totiž že směrnice hned v první větě zavádí pojem "zranitelný zákazník" v souvislosti s energetickou chudobou a zákazem odpojení v kritických obdobích. V důvodové zprávě se dočteme, že téma energetické chudoby je řešeno v oblasti sociálního zabezpečení. Autor dokonce tvrdí, že "je nepředstavitelné, aby správu sociálního zabezpečení vykonávaly podnikatelské subjekty v oblasti energetiky". Proč je to mírně řečeno kuriózní, se zmíním dále.

Mimochodem, trošku jako vtip v této důvodové zprávě působí zmínka o tom, že do energetického zákona byl zaveden institut úsporného tarifu. Nic takového tam není a zdálo se, že tento termín už neslavně skončil na smetišti dějin, protože původně ohlašovanému úspornému tarifu nakonec podléhali všichni a vzniklo plošné vrtulníkové sypání peněz, byť úplně to kritizovat nechci.

Návrh zákona se pracně a klopotně v nově zaváděném § 29 vypořádává s tím, jak nadefinovat zranitelného zákazníka a jaké jsou čí povinnosti, a jenom okrajově se zabývá tím, na co bude mít zranitelný zákazník právo. Abych to ilustroval - potřebujeme na to téměř 1 700 slov a z toho na ona práva, kterým se věnuje § 29, stačí pouhých 144 slov, z nichž navíc asi jedna polovina je úplně bezpředmětná.

Takže se podíváme na ten § 29a: Zvláštními právy zranitelného zákazníka jsou právo a) na bezplatné upozornění neplnění platebních povinností ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, v písemné podobně nejpozději do 15 dnů před předpokládaným dnem ukončení smlouvy nebo před předpokládaným dnem ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru podle § 51 odst. 1 písm. b).

Tento bod je celkem zbytečný. Cituji například z webu ČEZ: Nejprve dostanete upozornění prostřednictvím e-mailu nebo telefonu. Záleží, jaké údaje jste o sobě dodavateli elektřiny poskytli. V případě, že se dodavateli nepodaří s vámi spojit, následuje doporučená upomínka na vaši adresu. Nereagujete-li ani poté, opět se s vámi dodavatel snaží spojit. Jakmile vám dorazí do schránky druhá upomínka, očekávejte, že během několika následujících dnů dojde k odstřižení elektroměru a zastavení dodávky proudu.

U E.ONu má systém upomínání až sedm stupňů a v rámci upomínkového řízení firma využívá všechny způsoby komunikace, až v poslední fázi E.ON zasílá upomínku formou doporučeného dopisu a za to zákazník zaplatí 200 korun.

Pražská energetika využívá automatizovaného upomínkového řízení, jehož přesné nastavení je závislé na typu odběru. Konkrétně záleží na tom, zda se upomínají domácnosti, nebo podnikatelé, zálohy, nebo faktury a jaká je platební morálka dlužníka. Stejně jako u E.ONu se tedy může komunikace s jednotlivými zákazníky trochu lišit. První upomínka by však většinou měla přijít 5 až 10 dní po splatnosti pohledávky, a to SMS zprávou, e-mailem nebo přímým zavoláním, popřípadě Pražská energetika zašle upomínku prostřednictvím držitele poštovní licence jako obyčejnou listovní zásilku. Nezaplatí-li zákazník za 7 až 17 dní, může ve schránce očekávat další upomínku. Stejně jako ta první bude zaslána jako běžné psaní. Kvůli vysokým nákladům a malé účinnosti totiž Pražská energetika doporučená psaní nevyužívá vůbec.

Upomínky jsou zpoplatněny, ale pokud zákazník vše doplatí ještě před přerušením dodávky, nejsou tyto poplatky účtovány. V každém případě jsou s upomínáním spojeny výdaje, které si buď obchodník započítává do svých nákladů, nebo je vyúčtuje přímo, ale nikdy mu zákon nenařizuje, aby si je nesl sám.

Navíc je v § 11a energetického zákona, podle nějž má spotřebitel právo na poskytnutí informace o opatřeních, kterými je možné předejít přerušení nebo ukončení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie při neoprávněném odběru plynu nebo tepelné energie z důvodu neplnění platebních povinností podle § 51 odst. 1 písm. b), § 74 odst. 1 písm. b) nebo § 89 odst. 1 písm. b), a informace o podmínkách přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí, jejíž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Informace o dostupných opatřeních musí zahrnovat alespoň informaci o tom, zda dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie umožní spotřebiteli dohodnout splnění platebních povinností ve splátkách a podmínky plnění platebních... a informace podle věty první musí dodavatel elektřiny, plynu a tepelné energie poskytnout spotřebiteli společně s upozorněním na neplnění smluvních platebních povinností alespoň 30 dní před požadovaným dnem přerušení dodávek z důvodu neoprávněného odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie. Takže proč znovu to samé, dokonce i v kratší lhůtě? Navíc matoucí zavádění termínu "předpokládaný", když v § 11e (?) je použito "požadovaným". A mimochodem, bez odkazu na § 25 to není srozumitelné vůbec.

Dále půjdeme k bodu b) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky z důvodu plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu nejpozději 15 dní předem. Tuto povinnost má podle § 25 odst. 5 provozovatel distribuční soustavy již nyní. Konkrétně je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dní předem. Stav věcí je dnes kvůli vágní a provozování distribuční soustavě velmi vyhovující definicí ten, že se informace o přerušení k odběratelům informace dostane jen tehdy, kdy mají k dispozici internet a umí používat aplikace a registrovat se. To je špatné, ale formulace návrhu zákona tomu dnes nahrává.

Teprve písmena d) a e) dávají jakýs takýs smysl: d) uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny za podmínek podle § 29d odst. (chybí číslo) a e) zajištění dodávky elektřiny po dobu tří měsíců podle podmínek § 29d odst. 3.

Budu citovat § 11ea v části - spotřebitel má právo na informace o podmínkách přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí, jejichž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. A to mě přivádí k tomu, co už jsem zmínil. Autor důvodové zprávy se snaží z tématu energetické chudoby ve vztahu k definici zranitelného zákazníka trošku vyvléci tím, že říká, že je nepředstavitelné, aby správu sociálního zabezpečení vykonávaly podnikatelské subjekty v oblasti energetiky. No, ale co jiného je ta citovaná věta? A není ojedinělá. Protože vládní návrh § 29a odst. 2, který popisuje povinnosti dodavatele, také uvádí: Dodavatel elektřiny je povinen ve vztahu k určenému odběrnému místu, do kterého dodává elektřinu, b) učinit podnět vůči orgánům pomoci v hmotné nouzi, nasvědčují-li jemu známé skutečnosti tomu, že je zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba ohrožena hmotnou nouzí v souvislosti s neplněním smluvních platebních povinností za dodávku elektřiny do určitého odběrného místa, c) učinit podnět vůči Úřadu práce, krajské pobočce nebo pobočce pro hlavní město Prahu, dále jen krajská pobočka Úřadu práce, za účelem provedení šetření na místě nebo poskytnutí krizové pomoci zranitelné osobě v případě, kdy zranitelnému zákazníkovi ruší, hrozí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny na určité odběrné místo.

No, ale co jiného než přenesení povinnosti správy sociálního zabezpečení je na dodavatele elektrické energie? Jak bude obchodník vyhodnocovat, že ten či onen zákazník je ohrožen hmotnou nouzí? Na základě čeho bude smět do soukromí zákazníka šťourat a zasahovat? Bude na tyto činnosti muset přijmout zaměstnance, kteří budou fungovat jako sociálka? Jak bude zjišťovat místní příslušnost úřadů? Zrušení takzvaných sociálních tarifů ve Francii bylo mimo jiné motivováno také tím, že stát na energetické společnosti přenesl podobné povinnosti, a nefungovalo to. Jenom EDF mělo na plný úvazek 16 zaměstnanců, kteří se věnovali de facto sociální péči.

V nějaké části důvodové zprávy či jiného dokumentu se píše, že přijetí této novely zabrání odpojení zranitelných zákazníků od dodávek energie. Myšleno je tím zřejmě písmeno d) (paragrafu) 29a, kde se píše, že dodavatel elektřiny je povinen d) zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného odběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky do doby, než obdrží informaci o vyřízení svého podnětu podle písmene c), nejpozději však do 30 dnů od učinění takového podnětu. Takže zranitelnému zákazníkovi hrozí odpojení, myšleno zřejmě pro neplacení. Dodavatel kontaktuje Úřad práce, ten provede šetření, podá zprávu dodavateli. Jakou? To není definováno, jakou zprávu bude podávat. O čem? O důvěrných údajích z majetkových a sociálních poměrů zákazníka? To asi nelze vyhodnotit. Jaká kritéria by se nastavovala? Takže zranitelnému zákazníkovi hrozí odpojení, myšleno zřejmě, že to bude nějakou formou komunikováno a nahrazován sociální systém. Co je myšleno větou, že poslední věta říká: "nejpozději však do 30 dnů od učinění takového podnětu"? Formulace je trochu matoucí a rozhodně nevyjadřuje to, co chtěl asi autor zajistit. Lze se domnívat, že je tím míněno, že Úřad práce podá do 30 dnů zprávu dodavateli. Není to úplně jasné.

Vrátím se opět k § 29. Ten zavádí pojem zranitelná osoba a zranitelný zákazník. Nebudu citovat z tohoto návrhu, protože předpokládám, že všichni vědí, kdo je podle návrhu kdo. V případě, že zranitelná osoba nežije v místě zásobovaném z odběrného místa, na které má zranitelná osoba sama smlouvu, vykonává povinnost zranitelného zákazníka například majitel domu, který zranitelné osobě ten byt nebo dům pronajímá. A teď pozor: § 29 odst. 6 určuje povinnost zranitelného zákazníka spočívající v tom, že dodavateli energie doloží potvrzení obsahující celý balík údajů, které však jsou ze své povahy důvěrné, osobní a které rozhodně nikdo není ochoten dát do ruky například panu domácímu, majiteli domu. A je to trošku proti zdravému rozumu i zákonu.

Co je tedy špatně celkově? Navrhované části zákona týkající se zranitelného zákazníka jsou špatné, protože přenášejí na dodavatele energie povinnost z podstaty věci a kvůli ochraně osobních údajů patřících do státní sociální péče, neměl by ji suplovat; ukládá zranitelné osobě, aby citlivé údaje o zdravotním stavu dala do rukou dodavateli energií, a to dokonce i prostředníkovi mezi ním a dodavatelem energie - nedovedu si úplně představit - a zavádí povinnosti, které dublují existenci z ustanovení (existující ustanovení) zákona.

Bylo by dobré se nad tím zamyslet a předělat tento paragraf. A nechte dělat orgány státní sociální správy, zdravotníky a úřady práce to, co umí, a z hlediska oprávnění nakládání s osobními údaji. Nechť dodavatelé energií dostanou potřebná potvrzení přímo od nich, nebude z nich sociálka, nebude konflikt s ochranou osobních údajů. Zranitelné osoby nebudou dávat panu domácímu informace o svém zdravotním stavu. A hlavně - asi si nebudeme nalhávat, že současný stav chrání zranitelné zákazníky ohrožené energetickou chudobou. Na dvou místech se na potvrzení toho, že energetická chudoba je již vyřešena, dovoláváte, bylo konstatováno v nespočetných diskusích odborné veřejnosti. Já si pamatuji, že jsme tady naposledy před rokem připravovali elegantní řešení pro definici zranitelného zákazníka, kterou jsem já předkládal za ANO. Nebylo vyslyšeno a bylo řečeno, že to uděláme lépe a spravedlivěji. A nejsem si tou dikcí zákona úplně jist. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Zatím jako poslední přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, vážená paní předsedající. Milé dámy a pánové, rád bych se za klub SPD vyjádřil k projednávanému tisku číslo 487. Účelem předloženého materiálu je nastavit legislativní prostředí, které umožní jak fyzickým, tak právnickým osobám zajistit energii na pokrytí jejich potřeb, která bude cenově dostupná, bude z národních zdrojů, zvýší energetickou bezpečnost a přispívá k dekarbonizaci ekonomiky České republiky.

Návrh zákona zavádí energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jako nové účastníky trhu. Podstatou komunitní energetiky je samovýroba elektřiny, jejíž výhody a nevýhody se optimalizují zapojením většího počtu subjektů v rámci určité komunity. Další oblastí úpravy je zavedení pojmu zranitelný zákazník do národního právního řádu. Tito znevýhodnění zákazníci vyžadují zvláštní ochranu, týkající se jejich práv podle energetického zákona či povinností provozovatelů distribuční soustavy vůči nim. Návrh vychází vstříc malým výrobcům elektřiny, zřejmě zde tedy neexistuje důvod principy obsažené v této novele rozporovat. Poslanci SPD budou hlasovat pro posunutí do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, nejsem energetik a nemíním se jím stát, čili do té energetické části hovořit nebudu. Ale velmi chci připomenout a velmi apeluji na morální bych řekla profil každého: prosím pěkně, sdělovat komukoliv zdravotní stav je velmi, velmi nebezpečné.

Za prvé, zdravotní stav je komodita, nevěřili byste, která se dá velmi dobře zneužít, a není možné, aby člověk - a chceme ochránit zákazníka, tomu rozumím, nemáme s tím žádný problém, jenom nemůže to být za cenu toho, že o sobě někdo dává zdravotní svodku někomu dále, aby se s ní pracovalo, protože ty údaje jsou velmi citlivé. Víte velmi dobře, že v nemocnici ani pracovníci, kteří se starají o zdraví nás všech jako pacientů, nemohou podávat zprávy o našem zdravotním stavu jenom tak, že někdo přijde, a to proto, že opravdu je to velmi niterná záležitost každého člověka. Takže velmi apeluji na to, nehrajme si s ohněm, protože zdravotní stav je opravdu velmi citlivá záležitost, dá se zneužít, a v momentě, kdy pustíme tuto informaci kamkoliv, byť třeba v dobré víře, stále věříme tomu, že v dobré víře, tak může být zneužita a vrátí se nám to jako bumerang velmi špatně. A není možné, aby potom tito lidé byli nějakým způsobem někde vedeni nebo se o nich hovořilo, protože to určitě nebyl ani záměr, ale prosím, velmi prosím, toto tam nedávejme ani o tom neuvažujme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní vystoupí v rozpravě pan ministr Síkela. Prosím. A ještě než mu dám slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Michael Kohajda od 11.25 do 11.53 z pracovních důvodů a pan ministr Šalomoun od 12 do 15.30 z pracovních důvodů.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji, paní předsedající. Já chci poděkovat i všem vystupujícím, i členům opozice, za věcný - tedy členům opozice až na výjimky - za věcný a velmi konstruktivní přístup. Zejména si vážím vystoupení pana místopředsedy Havlíčka. Já jsem si všech osm bodů poznamenal. Jsem pevně přesvědčen, že je budeme projednávat na výborech. Chci jen upozornit na to - a já se k tomu pak vrátím v reakci na vystoupení pana poslance Kolovratníka, prostřednictvím paní předsedající - že právě vypořádání celé řady různých požadavků, zejména otázky lokálnosti a počtu účastníků společenství, byl jeden z důvodů toho... (V sále je hluk.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se omlouvám, pane ministře, že vás přerušuji. Prosím kolegy a kolegyně o ztišení v sále. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Byl jeden z důvodů toho prodlení na mé straně, z toho důvodu, kdy jsem vlastně nepustil připravenou předlohu do dalšího procesu a pracovalo se na jejích dalších úpravách. Než se dostanu k jednotlivým bodům, které tady zazněly, tak mi dovolte, abych reagoval na méně věcné vystoupení pana poslance Kolovratníka, prostřednictvím paní předsedající.

Pan poslanec jistě ví, že není rukavice, kterou bych nezvedl, a pokud ji vrhne zrovna on, tak ji zvednu s radostí. Vy jste používal silná slova jako lež a prodlení na mé straně. Já chci v této souvislosti upozornit, že kromě toho, že se jedná o novelu, jedná také o implementaci dvou evropských směrnic, a sice směrnice 2018/2001 a směrnice 2019/944, přičemž právě ta první směrnice měla termín transpozice v roce 2020. A pan Kolovratník si jistě pamatuje, kdy jsem nastoupil do funkce a kdo v této zemi vládl a měl na starosti energetiku v letech 2020 a v roce 2021. Tolik k tomu prodlení. Ukliďme si vždycky nejdřív ten svůj vlastní chlíveček, než začneme napadat druhé. Ano, já jsem sliboval, že předložím tu novelu, ale nikoliv v létě loňského roku, ale do konce roku. A jak už jsem řekl, ten důvod, proč jsem to neudělal, tak byl ten, že jsem raději předložil kvalitnější předlohu, než abych se držel původního termínu.

Já s kritikou nemám problém. Kritika, pokud je férová, pomáhá věci vylepšovat. Ale pojďme se podívat i na to vlastně, kdo kritizuje. Kritizuje pan Kolovratník, prostřednictvím paní předsedající, že jsem to předložil pozdě. Já se opravdu teď nechci zabývat, kolik se v oblasti komunitní energetiky a v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů udělalo v minulosti a kdo nás v rozvoji obnovitelných zdrojů dostal na chvost Evropy. A pokud se jedná o tu kritiku toho zákona, tak já připouštím, že prostě tady byly snahy, aby ten zákon byl co nejširší, aby tady nevznikla komunitní energetika, ale anarchie v komunitní energetice. Pan poslanec Kolovratník zde opět zmínil dokonce kritiku ze strany konkrétních subjektů. Já musím říct, že pokud reagovaly kriticky některé z nich, tak to neberu jako kritiku, ale spíš jako pochvalu, že jsem nepodlehl jejich tlaku. Jedná se o úzkou skupinu několika subjektů, které si postavily byznys na tom, že za nemalé peníze chtějí pomáhat obcím, firmám a lidem se zakládáním společenství a tak podobně. A samozřejmě bojují za to, aby těch omezení bylo co nejméně a ony mohly vydělávat co nejvíce. Tam, kde jsou peníze, a vydělávat se dá na uhlí, na plynu nebo na ropě, obnovitelné zdroje jsou podobný byznys, a kde je byznys, jsou lobbisté a jsou zájmové skupiny. Já jsem chtěl předložit zákon, na kterém nezbohatne několik málo jednotlivců, ale na kterém prostřednictvím energetických úspor zbohatnou komunity a obce a celá společnost.

Pokud se jedná o některé ty body, které tady zazněly, tak já se dotknu jenom zlehka některých z nich. Příspěvkové organizace jsme řešili s Legislativní radou vlády. Jedná se o přežitek z devadesátých let, velmi ojedinělý v podmínkách České republiky. Evropská legislativa neříká, že mají mít nějakou výjimku. Evropská legislativa říká, pokud jsi podnik a jsi veliký podnik, tak nemůžeš být ve společenství obnovitelných zdrojů energie. To je evropské pravidlo bez ohledu na právní normu a detailně to vysvětlíme na výborech.

Pokud se jedná o statický a dynamický klíč, jakmile bude plné řešení elektroenergetického datového centra, tak bude i dynamický klíč včetně odstranění všech omezení. Teď musíme najít přechodné řešení, a to i tak, aby náklady na to přechodné řešení byly únosné.

Pokud se jedná o těch 10 %, o ten takzvaný threshold, to neznamená, že když jsou jen dva, tak můžou mít jenom 20 %. To platí pro subjekty, kde jich bude více než deset, protože když budou dva, tak každý bude mít logicky 50 %, a důvodem té limitace u většího počtu subjektů je primárně, aby se nestalo, že někdo silově to společenství převezme a bude ho ovládat na úkor zájmu ostatních.

Součtové měření budu řešit, ale samozřejmě budu se chtít v rámci legislativního procesu domluvit na té nejlepší formě. Pokud se jedná o úsporný tarif, který, tuším, zmínil pan poslanec Kolovratník také... ne, Kubíček, prostřednictvím paní předsedající, dovolím si vás, pane poslanče, opravit. Úsporný tarif v zákoně pořád je. To znamená, že pokud ho vláda bude chtít použít, tak ho použít může.

Problematika zranitelného zákazníka byla probrána s ministrem práce a sociálních věcí i s ostatními ministerstvy. Pevně věřím, že se ta problematika bude dále diskutovat v rámci projednávání tohoto zákona.

Předávaná data jsou i v jiném zákoně - to je novinka - a ze zákona to odstraníme jenom proto, aby nevznikla legislativní duplicita.

Takže to je z mé strany asi reakce na ty poznámky, na ty připomínky a ještě jednou velké poděkování z mé strany za podporu tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím tedy obecnou rozpravu a táži se na závěrečná slova. Pan ministr? Nemá zájem. Pan zpravodaj má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já jen velmi stručně. Vystoupilo sedm poslanců a poslankyň, z toho jeden s přednostním právem, jedna faktická poznámka. Já osobně jako zpravodaj považuji diskusi za velmi přínosnou.

Jednak chtěl bych vzkázat jednomu z řečníků prostřednictvím vaším - a tady to můžu udělat, protože tady jsem, doufám, chráněn imunitou. Říkat tady o tom, že kritizuje něco společnost Frank Bold, tak já vás chci upozornit, to je jeden z důvodů, proč ten zákon šel tak těžce na svět, a já vás chci upozornit, že dříve se ta firma jmenovala Ekologický právní servis, a kdo jste fungovali v komunále, tak je musíte velmi dobře znát. Děkuji. Prosím, už to nikdy neříkejte. Jako tato společnost má své byznysové zájmy právě v této oblasti a myslím si, že toto právě bychom my tady řešit neměli, neměli bychom na ně poukazovat. A já jsem říkal, tohle není byznysová záležitost, tohle je úsporná záležitost. Takže prosím, nikdy to tady už takto nikdo neříkejte. Je to prosba. Samozřejmě, nemůžu vám v tom zabránit, ale všichni chápete, co tím myslím.

Jinak děkuji za rozpravu, děkuji opozičním poslancům a doporučuji propustit zákon do druhého čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Během rozpravy nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, proto se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Táži se, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Já zagonguji.

 

Přistoupili bychom k hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 183 poslanců a poslankyň, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému jako garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny navrhla přikázat tento návrh výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak.

 

Přistoupíme tedy k hlasování. Opět přivolám kolegy z předsálí a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru dalšímu?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 183 poslanců a poslankyň, pro 144, proti 2. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme tedy přikázali tento tisk k projednání výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru.

 

Návrh na zkrácení či prodloužení lhůty nezazněl, já tedy končím projednávání tohoto tisku. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

 

A nyní bychom přistoupili k projednávání bodu

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.