(pokračuje Jan Skopeček)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 475/ - prvé čtení

Poprosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, máte slovo. (Ministr začíná hovořit, není zapnutý mikrofon. Otáčí se k předsedajícímu.) Teď už máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já si dovolím tedy uvést novelu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, tedy novelu zákona č. 582/1992 Sb., sněmovní tisk číslo 475, a jsme v prvním čtení. Tento návrh zákona obsahuje jedinou podstatnou změnu, a to změnu, která se týká organizačního uspořádání soustavy správ sociálního zabezpečení. To dosavadní uspořádání, kdy existuje Česká správa sociálního zabezpečení jako centrální orgán na územní úrovni, existuje v každém okrese okresní správa sociální zabezpečení, toto bylo založeno již v roce 1990 a v současné době po víc než třiceti letech tato organizační struktura tak, jak je definovaná, není úplně optimální a vyhovující. Celkem existuje na územní úrovni 77 okresních správ.

Okresní správy jsou samostatnými státními orgány s vymezenou zákonnou působností. Na úrovni jednotlivých okresních správ je vzhledem k zákonnému uspořádání značná věcná i provozní autonomie, což brání synergickým efektům, kterých by bylo možné dosáhnout v rámci větších celků. Velký počet těchto územních orgánů přináší velkou administrativní náročnost v oblasti metodické i řídicí a v oblasti státní služby, kdy jsou jednotlivé okresní správy služebními úřady, a ztěžuje provádění optimalizačních opatření při vyřizování svěřené agendy a dosahování úspor nákladů. Dosavadní struktura správ sociálního zabezpečení vázaná na jednotlivé okresy neumožňuje operativní řešení problémů, například dodržování příslušných lhůt při mimořádném nahromadění agendy. Cílem návrhu zákona je proto nově uspořádat soustavu správ sociálního zabezpečení, kdy na územní úrovni se navrhuje místo 77 okresních správ zřídit 5 územních správ sociálního zabezpečení. Při tomto novém uspořádání se přihlíží i k tomu, že v současné době v komunikaci se správami sociálního zabezpečení již značně převažuje elektronická forma a osobní kontakt se správou je již malý a bude se dále zmenšovat, například v předchozím tisku ta navrhovaná úprava, která se týká podání žádostí o důchod elektronickou formou.

Územní obvody jednotlivých územních správ by zahrnovaly území několika krajů. V rámci územních správ by působila kontaktní pracoviště, přičemž kontaktní pracoviště by bylo pro každý okres. V návrhu zákona se zaručuje, že každý bude moci projednat svou záležitost, kde je nutná jeho osobní přítomnost, na kontaktním pracovišti v tomto okrese, v němž má bydliště. Tím je zaručeno, že se v žádném případě nezhorší dostupnost služeb pro klienty.

Navrhovanou změnou se dosáhne úspor v personální oblasti, zjednoduší se chod správ, dojde k lepšímu řízení metodické a řídicí oblasti a zejména se umožní flexibilněji reagovat na nárůst agendy organizačně snadnějším a rychlejším přesunem agendy v rámci jedné územní správy. Účinnost zákona je navržena na 1. leden 2024 s výjimkou dvou přechodných ustanovení týkajících se otázek systemizace, kdy je účelné, aby toto ustanovení nabylo účinnost již dnem následujícím po vyhlášení zákona, aby nová úprava mohla být včas zohledněna v systemizaci nových správních úřadů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a prosím paní zpravodajku pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Klára Kocmanová, aby se rovněž ujala slova. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Cílem návrhu zákona, jak už pan ministr zmínil, je změna organizačního uspořádání České správy sociálního zabezpečení, tedy nahrazení 77 okresních správ sociálního zabezpečení 6 (?) regionálními pracovišti, a změna formálního statusu okresní správy sociálního zabezpečení na kontaktní pracoviště.

Já myslím, že pan ministr návrh zákona celkem podrobně představil a odůvodnil, proto se omezím ještě na pouhé podtržení toho, co považuji za důležité. To znamená, považuji za důležité podotknout, že se nijak nesníží dostupnost správy sociálního zabezpečení pro občany, pro klienty, tedy pro pojištěnce, zaměstnavatele a OSVČ zůstane správa fakticky beze změny, tedy kromě změny názvu.

Dopad na státní rozpočet tento návrh nemá, naopak je očekávána úspora prostředků na platy a systematizovaná místa. Veškeré výdaje potřebné například na změnu názvu úřadu budou nahrazeny v rámci přidělené výše státního rozpočtu. Je navrženo, a to pan ministr také již zmínil, aby zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna. 2024. Proto doporučuji, abychom dnes návrh zákona posunuli do druhého čtení a projednali ho ve výboru pro sociální politiku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Dufek jako první, nicméně mám tady paní poslankyni Pastuchovou. S faktickou poznámkou? Ta by měla následovat až po nějakém vystoupení, ta faktická poznámka, ta vždycky reaguje na nějaké předešlé vystoupení. Abychom zákonu o jednacím řádu dali zadost, tak poprosím nejprve pana poslance Dufka, který byl první přihlášený.

 

Poslanec Aleš Dufek: Já vaše čekání zkrátím na minimum. Skutečně se hlásím jenom proto, abych navrhl zkrácení lhůty k projednání tohoto sněmovního tisku ve výborech o 30 dnů. Nic jiného jsem tady nechtěl navrhnout, takže máte prosím přednost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A teď s faktickou poznámkou paní poslankyně Pastuchová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Omlouvám se, pane předsedající, já jenom nechci vystupovat k tomuto tisku, protože to určitě udělají kolegové. Já bych se chtěla jenom zeptat pana ministra, a tím reagovat vlastně na to, kdo přišel, nebo jak si mám představit název "územní celek". Co to je územní celek? Protože asi bych si uměla představit, jako že máme území kraje Libereckého, já nevím, Ústeckého, ale co to je název "územní celek"? Já jsem na to nepřišla. Nebo kdo to bude, ten "územní celek"? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. A další z řádně přihlášených do rozpravy je pan poslanec Juchelka, připraví se paní poslankyně Dražilová.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám jenom takovou poznámku tady k tomuto, poněvadž ta restrukturalizace, která by měla probíhat v rámci systemizace, už tady je podruhé. My jsme to na výboru pro sociální politiku už jednou zaregistrovali, tady tuto snahu o to, aby ta systemizace byla nějakým způsobem započata.

Já jenom bych chtěl vědět teď ta konkrétní čísla, jakým způsobem se nám zpožďuje výpočet důchodů, protože, tuším, že na konci května to bylo 18 000 nevyřízených žádostí ohledně výpočtu důchodů za rok 2023. Já jenom nechápu, proč máme v tuto chvíli dělat nějakou restrukturalizaci, systemizaci, vlastně dělat přesoutěžení nějakých dalších míst, třeba na pozice ředitelů okresních správ sociálního zabezpečení, když máme teď v tuto chvíli tisíce nevyřízených žádostí a měli bychom se spíše soustředit na to a tady tu systemizaci dělat třeba v klidných dobách a normálně se o tom pobavit. (Nesrozumitelné) to zkrácení lhůt mi, opravdu nerozumím tomu, kam ministerstvo, respektive Česká správa sociálního zabezpečení spěchá.

Myslím si, že bychom měli nejdřív ustálit to, v čem se v tuto chvíli nacházíme, a to jsou tisíce nevyřízených žádostí po dobu x měsíců, a ne se teď v tuto chvíli zabývat nějakou systemizací České správy sociálního zabezpečení. Myslím si, že o tom hlouběji bude hovořit moje kolegyně Lenka Dražilová.

Takže mě jenom zajímá ten dotaz, kolik v tuto chvíli máme nevyřízených výpočtů u České správy sociálního zabezpečení u předčasných i běžných starobních důchodů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První vystoupí paní poslankyně Hanzlíková s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Brázdil. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla jenom navázat na pana kolegu Juchelku s tím, že pan ministr to tady představil jako velmi pozitivní věc, ale chci upozornit, že opravdu ta změna přichází za prvé v krizovém období, kdy Česká správa je velmi zatížena velkým počtem žádostí o předčasné i jiné typy důchodů. V podstatě by se měli nejdříve podpořit pracovníci, aby vůbec tento nápor zvládli, a tato změna je opravdu velmi zásadní. Já jsem měla několik rozhovorů a zajímám se o to už delší dobu, a ti pracovníci okresních správ jsou v nejistotě, není to pro ně tak jasné, jak nám tady představil pan ministr, a navíc mě o tom přesvědčila i důvodová zpráva, která je za mě vzhledem k tomu, jak závažná to je změna, velmi v obecné bázi, takže vůbec neznáme konkrétní kroky toho transformačního plánu. Také mám pocit, že to bylo málo diskutované, v každém případě s opozicí téměř vůbec. Takže tady se obávám, že bychom měli právě naopak mít hodně času na to, abychom si podrobně ty konkrétní změny představili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brázdil, připraví se pan vicepremiér Jurečka.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobrý den, děkuji. Předpokládám, že se to dělá proto, že se chce zlepšit fungování úřadu. Asi proto, a nechce se ani navýšit na to peníze, čili nezatíží to státní rozpočet. Ale tedy jakým zvláštním multiplikačním mechanismem to pomůže? Tak teď je problém. Spousta lidí, nebo ty žádosti, nestíhá se to vyřídit. Jakým způsobem, tedy tím, že to jenom restrukturalizujete, dojde k tomu, že se něco zlepší? Jestli byste to, pane ministře, mohl vysvětlit. Možná to pomůže nám, pomůže to i těm lidem, kteří tam pracují, i veřejnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času a nyní pan vicepremiér Jurečka s faktickou poznámkou.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Mně trošku přijde, že se neposloucháme. Možná jste tady ne úplně všichni byli, když jsem měl úvodní slovo, a možná ne úplně všichni čteme ten materiál včetně důvodové zprávy, která má 16 stran, což není rozhodně nějaká stručná důvodová zpráva. Jsou důvodové zprávy, které kolikrát k některým návrhům mají třeba jenom jednu A4 odůvodnění. A na těch 16 stranách je popsaný vůbec celý ten způsob, jakým způsobem se vlastně přišlo s tímto konkrétním návrhem. Já jenom navazuji na dotaz paní kolegyně poslankyně, když tady zaznělo, jak jsme přišli na nějaké pojmenování oblastních správ, protože to je i v některých jiných typech služebních úřadů, které už dávno nefungují na bázi okresů, které vlastně v zásadě už dávno také zanikly, okresní úřady nemáme, které nefungují ani na úrovni pouze krajů, ale fungují na úrovni území, které zahrnuje vícero krajů dohromady. Jenom řeknu, je to citace z důvodové zprávy, kterou si každý poslanec a poslankyně, předpokládám, před tímto tiskem přečetli.

Tedy konkrétně by bylo vytvořeno pět oblastí, které by územně navazovaly na obsluhované území rušenými pracovišti České správy, tedy konkrétně například Oblastní správa sociálního zabezpečení Praha by byla vymezena územím města Prahy a Středočeským krajem se sídlem v Praze. Oblastní správa sociálního zabezpečení Plzeň vymezené území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Karlovarského, a tak dále. Všechny tyto konkrétní posuny jsou tam popsány. A ten důvod je opravdu ten, který jsem tady uváděl, to znamená, v okamžiku, kdy máme roztříštěnost 77 samostatných správních úředních orgánů včetně toho, že se tam řeší i samostatně celá agenda režimu státní služby, tak je to administrativně náročné. Není to flexibilní struktura na zvládání třeba jednorázových silných náporů v nějakém území, nemůžeme tu agendu dneska sdílet. To jsou praktické důvody.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní se vracíme do obecné rozpravy. Vystoupí paní poslankyně Dražilová. Než dojde k pultíku, načtu omluvu. Paní poslankyně Peštová Berenika se od 15.00 do 17.00 hodin omlouvá z rodinných důvodů.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Asi bych shrnula to, co tady říkali mí kolegové přede mnou, asi takto. Ministerstvo financí zrušilo pobočky finančních úřadů. Ministr vnitra slučuje policejní služebny a do toho přichází pan ministr práce a sociálních věcí s tím, že ruší pobočky Úřadu práce a nově zde v tomto předloženém zákonu i pobočky České správy sociálního zabezpečení. Já tady teď přečtu, že pochybnost návrhu dobře vystihuje připomínka z Ministerstva vnitra, která říká, cituji: Návrh přináší nové pojetí organizace výkonu státní správy, které nelze připodobnit k žádnému fungujícímu modelu. Sám předkladatel pak v rámci důvodové zprávy uvádí, že se předpokládá, že jednotlivé oblasti státní správy sociálního zabezpečení, kterých má být nově pouze 5, si budou zřizovat vnitřní organizační jednotky, přičemž se předpokládá, že zpočátku by tyto vnitřní organizační jednotky působily v každém okresním městě. Konec citace.

Jak už zde bylo řečeno, Česká správa má v současné době 77 poboček po celé republice. Je to samozřejmě logické, protože spravuje obrovskou agendu pro téměř 9 milionů klientů, každý měsíc vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a vyřizuje přes 300 000 dávek nemocenského pojištění. Má však na starosti daleko širší agendu. Dostupnost jejích poboček a služeb v regionech není pozůstatek minulosti, ale je to naopak součást jejího fungování.

Povinností opozičního poslance je klást otázky a být opatrný. Proto upozorňuji na to, že z dikce navrhovaného zákona je jasné, že budoucí velikost a rozsah pobočkové sítě bude svým způsobem na libovůli vedení této instituce a samozřejmě také na tlaku, který vyvinou politici. Jinými slovy, v návrhu v podstatě není popsáno, co se bude dít dál. A logicky také vyvstává otázka, zda se nejedná o obcházení služebního zákona.

Chci upozornit na extrémní vytížení pracovníků okresních správ, na jejich nespokojenost - já jsem s nimi také jednala - která opravdu u části z nich vede k úmyslu až podání výpovědi. A přesto v této době má dojít k reorganizaci. Tedy vedoucím pracovníkům sebereme jejich příplatky a čekáme, že nadšeně přejdou na místa referentů. Já samozřejmě chápu snahu o optimalizaci nákladů, ale domnívám se, že opravdu jen špatný hospodář začne restrukturalizovat v době největšího náporu, který opravdu na správách sociálních zabezpečení nyní je. My už téměř tři čtvrtě roku čteme o tom, že české správy nestíhají vyřizovat nápor žadatelů o důchody, před Českou správou sociálního zabezpečení navíc stojí nápor spojený s tím, že se na ně bude obracet stále více lidí z populačně silné generace. No a co udělá Ministerstvo práce a sociálních věcí? Bez jakékoli hlubší analýzy, bez toho, aby představilo další strategii, udělá návrh, který podle nás není promyšlený.

Za sebe bych se přikláněla k tomu, aby součástí tohoto návrhu zákona byla i strategie dalšího fungování, která by byla zpracovaná a jasně řekla, jak bude tato instituce fungovat dál. Obávám se, že místo systematické změny jsme tu svědky chaotického zásahu do fungující organizace, a po zkušenosti této vlády s Českou poštou musím říct, že mám poněkud obavy, jak to celé skončí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První pan vicepremiér Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já si dovolím reagovat. Ještě jsem zapomněl zodpovědět dotaz pana poslance Juchelky. Pokud jde o otázku vyřizování důchodů, tak v tento okamžik po té zákonné lhůtě nám zůstává 6 428 důchodů, ale co je podstatné, tak z nich je 5 156 předčasných a z nich je velká část těch, u kterých jasně říkám, že jejich nárok na ten důchod se vztahuje k termínu po 1. 9., kde jsme deklarovali, že je potřeba, aby tyto žádosti byly posuzovány podle platné úpravy, a na ten výsledek čekáme, až podepíše pan prezident.

To zdržení, které jsme měli především v průběhu dubna a května, se podařilo výrazně snížit a je tady maximální úsilí, které by mělo vést k tomu, že opravdu se vrátíme zpátky zhruba na hodnotu 98 % žádostí, jak to bylo i v minulosti, které se vyřizovaly ve lhůtě. Nikdy, ani za žádné předchozí vlády, to nebylo tak, že by se všechny důchody stihly vyřídit v zákonné lhůtě, protože u mnoha z těchto důchodů je vyžadováno doplnění informací z archivů, a nejen z archivů na území České republiky. To jenom pro korektnost té debaty.

Já tady chci podtrhnout jednu podstatnou věc. Žádnou pobočku nerušíme. Žádné kontaktní místo České správy sociálního zabezpečení v okresech se neruší, ale děláme změny, které se propisují například do toho, jak je aplikován zákon o státní službě, kde na těch malých pobočkách máme třeba jednu třetinu pracovníků, kteří jsou ve vedoucích pozicích. Na středních a velkých pobočkách je to třeba někde mezi 10 a 12 %. Je to otázka efektivity a nákladů, kdy tímto, když dokážeme udělat ta územní pracoviště, tak jsme efektivnější z pohledu řídicí struktury, z hlediska sdílení nákladů a zároveň garantujeme obslužnost každého klienta se stejnou dostupností jako nyní.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Mašek. Připraví se pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, můj dotaz na pana ministra je prostý. Proč pět, pane ministře? Pochopil bych třeba čtrnáct, máme krajské uspořádání. Jak bylo zdůvodněno těch pět? Bylo to pohledem z okna, nebo to byla číslovka, která - těch pět mi tam z nějakého důvodu nesedí. Kopíroval bych tady to krajské uspořádání.

Ten druhý dotaz, naznačila to tady kolegyně Dražilová, jestli nejde o to se zbavit některých ředitelů a obejít tak služební zákon. To je druhý dotaz. Třetí dotaz - kolik tímto krokem ušetříme, ušetříme-li vůbec, jestli je to v souvislosti s pokynem šetřit na jednotlivých ministerstvech, na jednotlivých úřadech? Děkuji za zodpovězení dotazů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Juchelka. Připraví se paní poslankyně Oulehlová.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, vážený pane předsedající. Já děkuji za ta čísla panu ministrovi. I přes těch 5 000, pokud samozřejmě pan prezident ten zákon podepíše, tak to bude velikánské číslo právě na zpracování, veškeré ty předčasné důchody z těch 6 000, které jsou po termínu. Já vím, že prostě napříč Českou správou sociálního zabezpečení, všemi pobočkami okresních správ sociálního zabezpečení je velká nervozita mezi jednotlivými zaměstnanci, jak to vlastně bude vypadat, jak bude vypadat přesoutěžení, kdo se toho všeho účastní, kdo bude vybrán a tak dále. Jak navrhovala moje kolegyně Lenka Dražilová, tak samozřejmě ta obava je velká hlavně u těch ředitelů, kteří třeba občas nesouhlasí s některými kroky vedení České správy sociálního zabezpečení, jestli opravdu tady toto neodložit a nenechat to na tu dobu, až bude klid, až budeme mít za sebou prostě vypočteny všechny ty předčasné i řádné starobní důchody po termínu, a opět se k tomu vrátit a de facto v klidu udělat systemizaci na úřadu, který je ale v tuto chvíli pod velkým napětím nejen z hlediska těch termínů, ale i toho, co se na ně valí v rámci té systemizace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Oulehlová k faktické poznámce. Poprosím Sněmovnu o ztišení. Ten hluk je pro řečníky velmi nepříjemný. Takže poprosím, aby ti, co se chtějí bavit o jiném tématu, než je předmětem našeho jednání, aby tak učinili třeba ve foyeru. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ti vedoucí pracovníci by měli být převedeni na řadová pracovní místa a dle propočtů, a to je otázka na pana ministra, jestli to opravdu tak je, by se to mělo týkat, nebo ta úspora by měla být 3 miliony 700 tisíc korun českých v rámci celé České republiky. Chci se zeptat, zda to tak je, zda ty výpočty jsou v pořádku?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí paní Mračková Vildumetzová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Asi stejná otázka, protože všichni víte, že tato vláda si změnila služební zákon, a otázkou je, proč přichází s touto změnou, jestli třeba nechce udělat nějakou reorganizaci a popřípadě opět dostat nějaké lidi na jednotlivá místa? To je otázka, protože jak vidíme, tak ta částka opravdu není veliká.

Já musím poděkovat panu ministrovi práce a sociálních věcí, že tady řekl, že v tuto chvíli správy sociálního zabezpečení vyřizují 6 428 důchodů a z toho 5 150 předčasných důchodů. To je přesně vidět to, jak ministr práce a sociálních věcí nereagoval na tu danou věc, na ty předčasné důchody. Kdyby na to reagoval už v minulém roce a přišel s řešením předčasných důchodů, tak by možná nemusel důchodcům brát tu mimořádnou valorizaci a to, na co měli nárok. Ale ministr práce a sociálních věcí nekonal a v tuto chvíli ještě přichází s touto věcí. A otázkou je - a je tam mnoho otazníků - proč se toto předkládá, kvůli komu a co to má opravdu přinést? Protože dnes, jak je vidět, tak absolutně správy sociálního zabezpečení nestíhají ty věci vyřizovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já se pokusím zareagovat na ty věci, které tady padly. Proč pět? Reagovalo se na to, jakým způsobem vlastně jsou jednotlivé velikosti krajů, kolik je tam agendy a zároveň vlastně se vyhodnocovaly i některé jiné služební úřady, které mají velmi podobné uspořádání. To znamená, zachování třeba krajské struktury by znamenalo, že bychom měli některé kraje, které opravdu jsou velmi malé, kde vlastně by nám zůstávaly zbytečně vysoké fixní náklady na agendy, které lze efektivně sdílet se dvěma nebo třemi kraji.

Pokud jde o otázku přesoutěžení a služebního zákona, to opravdu není vůbec důvod, který by v tom hrál jakoukoliv roli, protože pokud jde o přesoutěžení, to bychom museli dělat tak či tak, protože po pěti letech naprostá většina těchto lidí v těchto pozicích splňuje ten parametr současného platného služebního zákona na tu otázku přesoutěžení.

Jaká bude úspora? Tak ta úspora v přímých nákladech je spíše úsporou, kterou ve střednědobém horizontu lze vyjádřit v tom, že dokážeme zefektivnit a zrychlit vyřizování agendy, sdílet tu agendu při náporu, ale konkrétní úsporu na příští rok mám naprosto jednoduchou, a to je v celém rezortu minus 2 % na objem platů a minus 5 % provozních výdajů. To je úspora, kterou jsme jasně definovali v průběhu května, a takto postupujeme.

Pokud jde o agendu důchodů, ta s tím nemá přímou souvislost, protože kdo jste členy sociálního výboru, tak víte velmi dobře, že výpočty důchodů se nedělají na okresních správách sociálního zabezpečení. Výpočty důchodů se dělají s týmem lidí, kteří jsou na to speciálně připraveni a mají tu zkušenost a jsou na ústředí České správy sociálního zabezpečení. Tady se bavíme o běžné agendě mimo důchodovou, kterou budeme schopni takto operativně lépe sdílet. To je potřeba si opravdu uvědomit, jak ta struktura funguje už dnes. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuju panu ministrovi za reakci. Jenom, pane ministře, jak jste říkal, že by došlo po pěti letech k přesoutěžení, tak já nevím, služební zákon říká, že funkční období má státní tajemník. Nejsem přesvědčena o tom, že u těchto lidí je pětileté funkční období.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak končím obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak.

Návrh na vrácení ani zamítnutí nezazněl během rozpravy, nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 8 bylo přihlášeno 176 poslanců, pro hlasovalo 132, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání sociálnímu výboru, výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání jinému výboru k projednání? Není tomu tak.

 

Dále budeme hlasovat návrh na zkrácení lhůt. V diskusi zazněl návrh na zkrácení o 30 dní ze strany pana předsedy Dufka.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 9 bylo přihlášeno 179 poslanců, pro hlasovalo 80, proti 61. Návrh na zkrácení lhůt byl zamítnut.

 

Je tu zájem o kontrolu hlasování? Tak chvilku počkáme, kontroluje se hlasování. Hlásí se pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, já jenom k tomuto hlasování. Já mám na hlasovacím zařízení, respektive na sjetině mám napsáno zdržel se, nicméně hlasoval jsem pro, tudíž bych chtěl zpochybnit hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, je tu námitka proti hlasování, čili budeme o ní hlasovat. Eviduji váš zájem o odhlášení, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami znovu. Počkáme, než se ustálí počet poslanců. Myslím, že už se tak stalo.

 

Hlasujeme o zpochybnění hlasování ze strany pana poslance Kučery.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku.

Hlasování číslo 10 bylo přihlášeno 151 poslanců, pro hlasovalo 145, proti 2. Budeme tedy opakovat to předcházející hlasování.

 

Připomenu, že budeme hlasovat návrh na zkrácení lhůt o 30 dnů.

Tak já opětovně zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 11 bylo přihlášeno 151 poslanců, pro hlasovalo 87, proti 63. Tentokrát byl návrh přijat. Zkrátili jsme tedy lhůty pro projednání ve výborech o 30 dní.

 

Tím jsme vyčerpali bod číslo 4 a jeho projednávání končím. Děkuji navrhovateli i zpravodaji.

 

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.