(pokračuje Olga Richterová)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb.,
o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb.,
o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 499/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Zdravím vás, vážené kolegyně, vážení kolegové po letní pauze. Dovolte mi přednést úvodní slovo k návrhu zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Logicky očekávám diskusi. Já se pokusím v tom úvodním slově shrnout ty základní tematické okruhy, kterým se daná novela věnuje.

Za prvé tato změna reaguje na dlouhodobé požadavky zástupců územních samosprávných celků o tom, aby došlo k automatické valorizaci jejich odměn, tedy k tomu, aby nebylo rozhodování o jejich odměnách přímo závislé na politické vůli vlády České republiky. Zároveň bych chtěl říci, že navrhovaná novela plně odpovídá závěrům Ústavního soudu, který v květnu letošního roku na návrh senátorů stávající právní úpravu stanovení výše odměny zastupitelů zrušil.

Nově bude výše odměny konkrétního zastupitele stanovena jako součin základny, což je průměrná hrubá měsíční nominální mzda za první pololetí předchozího roku vypočtená Českým statistickým úřadem, a koeficientu podle velikosti daného územního samosprávného celku. Například u obcí se navrhuje zachovat stávajících 11 velikostních kategorií a zároveň samozřejmě typu vykonávané funkce - starosta, člen rady, řadový zastupitel a tak dále. Tím bude zajištěno automatické přizpůsobování výše odměn pohybu výše mezd v národním hospodářství. Stejně jako dosud bude konkrétní výše odměny ze zákona vyplývat uvolněným zastupitelům, zatímco v případě těch neuvolněných zákon stanoví pouze horní hranici a konkrétní výši odměny jim určí svým rozhodnutím zastupitelstvo obce.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud stávající právní úpravu zrušil s účinností ke konci letošního roku, je potřeba do té doby přijmout nové řešení. Proto je navrženo nabytí účinnosti tohoto zákona k 1. lednu 2024.

V zákoně o obcích je navrhováno zavedení institutu společenství obcí. Půjde o platformu bližší spolupráce mezi obcemi na úseku samostatné i přenesené působnosti. Společenství obcí bude specifickým druhem dobrovolného svazu obcí a v zájmu efektivnějšího výkonu správních činností bude společenství umožňovat jednotlivým členským obcím sdílení jejich personálních kapacit.

Dále novela obsahuje nastavení zákonných pravidel distančního jednání orgánů územních samosprávných celků včetně potřebných garancí zachování veřejnosti takových jednání. Rozhodnutí o uplatnění distančního jednání bude na zastupitelstvu, respektive na radě daného územního samosprávného celku.

Úpravy reagují i na zkušenosti fungování územních samospráv v době nouzového stavu, například zvýšení limitů vymezujících právní jednání, o nichž je rozhodování vyhrazeno zastupitelstvu. Je to pětinásobek, tedy například u obcí z 20 000 na 100 000 korun. Zároveň je zde výrazně posílena pravomoc starosty při řešení mimořádných situací.

Další změny reagují na poznatky z praxe včetně vhodnějšího nastavení pravidel přenášení výkonu přenesené působnosti či úpravy výkonu kontroly a dozoru.

S ohledem na potřebu zaplnit mezery v zákonech o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze týkající se odměňování členů zastupitelstev, vzniklé nálezem Ústavního soudu, do 1. ledna 2024, považuji za nezbytné urychlené projednání návrhu na půdě Poslanecké sněmovny. Proto si v rozpravě dovolím já nebo někdo z mých kolegů navrhnout zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní poprosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Robert Stržínek. Prosím.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou zákon, který v podstatě obdobným způsobem novelizuje obecní zřízení, krajské zřízení a zákon o hlavním městě Praze. Výhradně obcí se však týká nový institut, takzvané společenství obcí. Stávající způsoby dobrovolné spolupráce obcí jsou přitom zachovány. Obce mohou i nadále vytvářet a vstupovat do dobrovolných svazků obcí a jiných forem meziobecní spolupráce, a to i s přesahem přes hranice správního obvodu obce s rozšířenou působností.

Nově zaváděné společenství obcí má umožnit obcím v rozšířené míře spolupracovat dobrovolně i při výkonu přenesené působnosti a poskytnout jim k tomu sdílený personální aparát. Prostřednictvím zaměstnance společenství obcí, takzvaného létajícího úředníka, může obec, která je členem tohoto společenství, vykonávat správní činnosti, a to v samostatné i přenesené působnosti ve vztahu k přenesené působnosti v základním, tedy takzvaném jedničkovém rozsahu. Jedinou výjimkou, kdy nelze létajícího úředníka využít, je úsek volebních zákonů. Nositelem působnosti přitom zůstává i nadále daná obec.

Nový institut je základem pro spolupráci v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností, přičemž se stanoví minimální počet participujících obcí. V praxi se bude jednat o situace, kdy obce nemají v úmyslu sjednat na výkon přenesené působnosti veřejnoprávní smlouvu. Podle navrženého znění bude rozsah výkonu správních činností, který bude zajišťován prostřednictvím zaměstnance společenství obcí, určován tajemníkem obecního úřadu, případně starostou tam, kde tajemník není.

Důvodová zpráva zní v tomto ohledu optimisticky, pojímá společenství obcí jako základní pilíř budoucí konstrukce změn v meziobecní spolupráci, jako nosnou konstrukci, na kterou budou prostřednictvím zvláštních zákonů přesouvány kompetence s nadmístním významem, jako je třeba strategické plánování.

Za jednoznačně praktickou právní úpravu považuji modernizaci jednání zastupitelstva obce a rady obce tak, aby jednání těchto orgánů nebyla paralyzována v případech, kdy se jednotliví členové těchto orgánů nemohou jednání fyzicky zúčastnit. Aby orgány nebyly paralyzovány, zavádí se distanční účast členů zastupitelstva obce, kraje či hlavního města Prahy na jednání zastupitelstva a členů rady obce, kraje či hlavního města Prahy na schůzi rady a možnost distanční účasti veřejnosti a dalších osob na jednáních zastupitelstev. Navržené ustanovení přitom kopíruje stávající výkladovou praxi a pozdvihuje ji do textu zákona. Podmínkou však i nadále zůstává, že distanční účast připouští jednací řád příslušného orgánu.

Jedním z podstatných bodů, kvůli kterému ostatně byl tento tisk zařazen i na dnešní mimořádnou schůzi, je navržená automatická, zákonem garantovaná valorizace odměn členů zastupitelstev. Výše odměn uvolněného člena zastupitelstva a maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze příslušného zákona podle zastávané funkce a velikostní kategorie obce, kraje a městské části hlavního města Prahy. Za základnu pro výpočet odměny od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku se přitom považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.

Aby nová úprava určování výše odměn členů zastupitelstev byla využitelná již pro rok 2024, je navržena účinnost zákona dnem 1. ledna 2024. Přechodná ustanovení upravující první publikaci výše základny pro výpočet odměny nabudou účinnosti již dnem následujícím po dni vyhlášení tak, aby územní samosprávné celky mohly s novou výší odměn ve svých rozpočtových kalkulacích počítat a mohly se nové právní úpravě případně přizpůsobit i zastupitelstvem určené odměny neuvolněných členů zastupitelstev. Prakticky to bude vypadat tak, že každoročně bude odměna valorizována součinem základny pro výpočet odměny, kterou vyhlásí ministerstvo, a koeficientu stanoveného v příloze zákona. Koeficient vychází z počtu obyvatel obce, kteří byli hlášeni v obci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva obce. Platí, že neuvolněnému se schvaluje odměna až do maximální výše, takže jde o maximální možnou odměnu s tím, že nově se na výkon radního nevztahuje součet až tří odměn při souběhu více funkcí. Mimořádné odměny bude možné projednat i na základě dodatečného zařazení na program zasedání zastupitelstva. Také neuvolněným členům zastupitelstva bude umožněno čerpat příspěvek na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění, který dosud mohlo zastupitelstvo schválit jen pro uvolněné členy zastupitelstev. U krajů i hlavního města je úprava obdobná. V posledním případě jsou v tabulce uvedeny i koeficienty pro městské části.

Dalším bodem, u kterého bych se rád zastavil, je zvýšení finančních limitů pro majetkoprávní jednání vyhrazená zastupitelstvům územních samosprávních celků. Cílem je aktualizace úpravy na současnou vyšší cenovou hladinu. Dosud platné limity nastavené k 12. listopadu 2000 již neodpovídají dnešní realitě. Pro představu, navýšení u obcí je následující: věcné a peněžité dary od 100 000 korun, dotace 250 000, vzdání se práv a prominutí dluhu 100 000 korun, zastavení 100 000 korun a postoupení pohledávky 100 000 korun. Kraje mají také nové limity a jistě budou předmětem následné diskuse. Věcné a peněžité dary - zastupitelstvo od 500 000 korun, dotace 1 milion, vzdání se práv a prominutí dluhu 1 milion, zastavení taktéž 1 milion a postoupení pohledávky 1 milion korun. Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních: majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 25 milionů, přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky větší než 50 milionů, převzetí dluhu a ručení nad 25 milionů korun, dále poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 milion korun v jednotlivých případech, bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 50 milionů korun, peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 25 milionů korun, darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 10 milionů korun ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, vzdání se práva a prominutí dluhu vyšším než 25 milionů, no a na závěr zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 25 milionů. Tolik k novým limitům, které budou jistě předmětem diskuse.

Dále se zákon o obcích doplňuje o speciální pravomoc starosty obce přijmout rozhodnutí v záležitosti takzvané zbytkové pravomoci rady obce, je-li to nezbytné k operativnímu řešení určité mimořádné situace. Obdobná kompetence je svěřena v poměrech kraje hejtmanovi a v hlavním městě Praze primátorovi hlavního města Prahy. V souvislosti s nově zakotvenou pravomocí starosty rozhodovat v případě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému, nebo, je-li to nezbytné, k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obce vztahuje vyhlášený krizový stav, se upravuje též ustanovení o zkrácení doby pro zveřejnění pozvánky pro jednání zastupitelstva. U hlavního města jsou dále upraveny pravomoci městských částí obdobně jako u obcí.

Navrhují se dále opatření pro případy, kdy příslušné obecní orgány nevykonávají přenesenou působnost dostatečně. Doplňují a zpřesňují se převody výkonu přenesené působnosti mezi obcemi, zejména se doplňuje opatření pro případy, kdy neplní přenesenou působnost v základním rozsahu orgánu obce s pověřeným obecním úřadem. Dále se upravuje opatření pro případy, kdy nevykonává přenesenou působnost některý z orgánů obce s rozšířenou působností. Konečně se navrhuje ze zákona o obcích jako nesystémovou vypustit právní úpravu, podle níž je možné provést delegaci určitého rozsahu výkonu státní správy vykonávané v přenesené působnosti z obecního úřadu obce s rozšířenou působností na pověřený obecní úřad. Navržená opatření pro případy nedostatečného výkonu přenesené působnosti jsou nově vztažena na některé z orgánů obce s rozšířenou působností. Výslovně se tedy rozšiřuje dopad dotčeného ustanovení na jakýkoliv orgán této obce. Až dosud se možnost přijetí opatření týkala jen obecního úřadu.

V dalších novelizačních bodech je navrhováno mimo jiné zpřesnění některých otázek odměňování členů zastupitelstev územních samosprávních celků, doplnění právní úpravy v zájmu zefektivnění dozorového procesu vykonávaného Ministerstvem vnitra a krajskými úřady nad vydáváním a obsahem aktů orgánů obcí samostatné a přenesené působnosti, tedy ty dobře známé obecně závazné vyhlášky, nařízení usnesení, rozhodnutí a jiná opatření, a dále zpřesnění právní úpravy kontroly výkonu samostatné působnosti obce, které by mělo odstranit určité výkladové nejasnosti stávající právní úpravy. Předmětem navrhovaných změn je dále úprava některých lhůt, jejichž dodržování v praxi objektivně činilo potíže. Sjednocuje se systém proplácení nevyčerpané dovolené končícím uvolněným členům zastupitelstva, bez ohledu na to, zda se po ukončení výkonu uvolněné funkce vrací, či nevrací k uvolňujícímu zaměstnavateli. Nově tedy nebude třeba žádat zastupitelstvo obce.

V praxi bylo dosud nevyjasněnou otázkou to, co novelizace zavádí do textu zákona výslovně, tedy že bez návrhu tajemníka bude jmenování nebo odvolání vedoucího odboru obecního úřadu neplatné. Obecní i krajské zřízení je obohaceno o ustanovení o činnosti dosavadních orgánů do zvolení nových. Institut kohabitace nového starosty a původní rady se naštěstí příliš nepoužíval, bylo potřeba totiž zvolit celou radu, aby mohla být ta původní nahrazena. Nyní stačí zvolit starostu, případně místostarostu, nadpoloviční většinu rady a vedení obce se pak tito chopí současně. Obdobně u krajů se za zvolení nové rady nově považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady, který má být zvolen, jestliže došlo ke zvolení hejtmana nebo náměstka hejtmana.

Poslední zdánlivá drobnost, kterou ale v praxi jako starostové potřebujeme, je zlepšení ochrany postavení obce při získávání věci ve veřejné soutěži nebo dražbě. Omezují se žádosti o informace, které by obec mohly při této činnosti poškodit.

Dámy a pánové, doporučuji tento sněmovní tisk propustit do druhého čtení tak, aby se jím mohl detailně zabývat výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. A děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou rozpravu, do níž mám přihlášené následující poslance. Jako první vystoupí pan poslanec Lukáš Vlček, poté se připraví paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.

Jen načtu v mezičase došlé omluvy. A sice omlouvá se paní poslankyně Margita Balaštíková od 21.15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Milan Wenzl od 18.15 hodin ze zdravotních důvodů a paní ministryně Helena Langšádlová od 17 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Paní místopředsedkyně, já vám děkuji za slovo. Páni ministři, milé kolegyně, kolegové, dovolte, abych tedy krátce navázal na své předřečníky a krátce svými poznámkami argumentoval, proč předkládané normy jdou tím správným směrem. Já asi nepůjdu do nějakých technických detailů, abych hovořil o tom, co bylo nutné nebo co je vhodné v patřičných normách měnit, přece jenom zákon o obcích, zákon o krajích, zákon o hlavním městě Praze byly přijaty v roce 2000 a z těch technických hledisek je vhodné, že prochází určitou změnou. Ale já se s dovolením zaměřím na jedno téma, které je relevantní především pro novelu zákona o obcích a obecních zřízeních, a to je posilování prvků meziobecní spolupráce.

Hnutí Starostové a nezávislí má ve svém genotypu samostatnost obcí a jejich unitárnost, jejich řekněme velký přínos pro demokracii v České republice, a k tomu tedy budou směřovat i mé poznámky, které bych chtěl rozdělit do dvou hlavních oblastí. Tou první, proč si osobně myslím, že daná norma jde správným směrem - a je to často i ve veřejném prostoru kritizováno, viděli jsme, že například i Národní ekonomická rada vlády kritizovala, že Česká republika má velký počet samostatných obcí. Ano, je to pravda, v tom evropském kontextu na zhruba 10,8 milionu obyvatel má skutečně Česká republika 6 250 samostatných obcí a můžeme najít podobné případy například na Slovensku nebo třeba ve Francii. Ale já osobně si myslím, i naše hnutí, že to není na škodu, že je to velký přínos pro rozvoj demokracie jako takové, protože chápejme, že máme 6 250 legitimně zvolených zastupitelstev, skupin lidí, kteří jsou ochotni, a často ve svém volném čase s vlastními prostředky, vkládat svoji energii a čas do veřejného dění jako takového. Já jsem třeba viděl některé výzkumy v minulosti, například co prováděla Masarykova univerzita. Mám rád čísla, tak když se podívám například na výzkumy z roku 2017, tak i kdybychom škrtli veškeré provozní výdaje u obecních úřadů na odměny zastupitelů a fungování úřadů, kterých je zhruba u obcí pod 200 obyvatel 1 400, tak budu-li počítat s čísly za rok 2017, tak by ta úspora byla necelá půlmiliarda.

Vyváženo je to podle mě socioekonomickými dopady, tak to nejsou náklady, které by byly podle mého názoru nějak významně relevantní za tu hodnotu, kterou tento velký počet lidí je ochoten pro samosprávy a obecně pro rozvoj demokracie v České republice přinášet. To znamená posilování prvků meziobecní spolupráce v situaci, kdy zároveň norma neruší jakékoliv jiné formy. Obce můžou vstupovat do mnoha různých forem, ať je to klasický dobrovolný svazek obcí podle zákona o obcích, ale zároveň mohou být členy družstev, mohou zakládat akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným. To znamená, daná norma, předkládaný bod, podle mého názoru výrazně rozšiřuje možnosti, jakým způsobem spolu obce mohou spolupracovat.

Ten další bod, který si osobně myslím, že je velmi pozitivní a je potřeba ho připomenout, tak jsou opravdu významné socioekonomické dopady. To je to, že když obcím umožníme efektivnější spolupráci, budeme motivovat k tomu, aby... a nebudeme je násilně slučovat, násilně rušit, ale umožníme jim formu, jak spolu efektivně spolupracovat - tak i z vlastní zkušenosti, přece jenom tomu tématu se osobně věnuji mnoho a mnoho let -, tak dokážeme dosahovat úspor z rozsahů, dokážeme sdílet personální kapacity, obce dokážou společně například soutěžit dodavatele silové elektrické energie, dokážou sdílet personální kapacity v oblasti, řekněme, systému veřejných zakázek, účetnictví a tak dále, a tak dále. To znamená, tady osobně vidím opravdu i celkem významné socioekonomické dopady, které tato norma přináší.

Když se podíváme například, a vezmeme si docela zajímavý dokument Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+, tak podíváme-li, se, kde nám řekněme nejpozitivněji bují řekněme spolupráce obcí, tak ona je často v těch regionech, které SRR 2021+ definuje jako regiony, které jsou sociálně, ekonomicky ohrožené. To znamená, pozitivní motivace pro spolupráci obcí tak má pozitivní vliv i na taková témata, jako je téma koheze a řešení problémů v sociálně-ekonomicky postižených regionech. Neřkuli, uvedu ještě jeden bod, který si myslím, že je velmi důležitý a nebyl tady zmíněn a měl by být zmíněn, je, že dané normy, daný bod naplňuje programové prohlášení vlády České republiky, která si vytkla to, že bude podporovat spolupráci samospráv v České republice. Takže děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Ráda bych se vyjádřila k předkládané novele zákona o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze. Já určitě vítám, že pan ministr vnitra přináší tento sněmovní tisk, který opravdu přináší mnoho změn z praxe od starostů, od primátorů, hejtmanů a zastupitelů. Opravdu starostové se dostávali každý rok do situace, že museli popřípadě čekat na nařízení vlády ohledně jejich odměňování. Takže pokud se to tímto způsobem nastaví, a vy jste samozřejmě i reagovali na některé skutečnosti, tak určitě všichni budou rádi, že se to nebude muset schvalovat tím daným nařízením.

Musím určitě říct, že pan Lukáš Vlček, který tady hovořil o meziobecní spolupráci, on dlouhou dobu byl starostou, byl i členem Svazu měst a obcí, který realizoval projekt meziobecní spolupráce. Otázkou je, jestli tedy v tuto chvíli, když tedy zavedeme to do zákona, tak zda to bude funkční, určitě se o to pokusíme. Myslím si, že to může těm obcím pomoci, že budou mít takzvaného, jak se říká, létajícího úředníka a opravdu že mohou být... ta forma té meziobecní spolupráce může být u mnoha obcí funkční.

Musím říct, že když tady se hovoří o stanovení zákonných pravidel distančního jednání zastupitelstva, rad obcí a krajů, tak u té rady, která je neveřejná, já osobně to dokážu pochopit. Ale u zastupitelstva? Já osobně si myslím, že když někdo je zastupitelem, tak na ta zastupitelstva má chodit. Ano, může se dostat do situace, že je v karanténě nebo má nějaké zdravotní důvody, ale to - v tuto chvíli vy tady navrhujete, že uplatnění distančního jednání bude na jednání zastupitelstva. Já vím, vždycky jsme v nějaké roli, buď jsme v koalici, anebo jsme v opozici, ale někdy jsou ta zastupitelstva opravdu nastavená tak, že je to o jeden hlas, někdy se v tom zastupitelstvu řeší velmi důležitá věc, a já bych se nechtěla dostat do situace, že někdo bude, v uvozovkách, na dovolené a na ten daný bod rozhodující, kde bude chybět ten jeden hlas, tak někde distančně řekne: jsem pro. Já si myslím, že takto by to být v žádném případě nemělo a mělo by to být ošetřené, že může se ten daný zastupitel přihlásit distančně, ale měl by k tomu být nějaký jasný, relevantní důvod. Tím důvodem vidím právě zdravotní důvody, popřípadě nějakou karanténu nebo že se nemůže na to zastupitelstvo dostavit. Já doufám, že to nebudeme chtít dostat do situace, že zastupitelé se budou pak ve větší míře přihlašovat distanční formou. A řekněme si, že prezenční forma je přece ta forma, kde se ty věci rozdiskutují daleko lépe a ve větší míře, byť distanční forma je určitě také velmi flexibilní a je velmi jakoby dobrá v určitých věcech. Ale znovu říkám, jestli se někdo podle mého názoru stal zastupitelem, tak má na ta zastupitelstva docházet a ne se přihlašovat distanční formou.

Zároveň, a z toho jsem úplně v naprostém šoku a vůbec si to nedokážu vysvětlit, protože pan ministr vnitra dneska i řekl, že tento zákon, že asi nebude mediálním trhákem a že tam jsou nenápadné změny. No, pane ministře, pro mě nenápadná změna ohledně finančních limitů v rámci finančních darů a věcných darů a dotací, o kterých rozhoduje rada a zastupitelstvo, tak mi tedy v žádném případě nenápadné nepřipadají. A hlavně to, co tam předkládáte, mně hlavně připadá, že je velmi netransparentní. Uvedu to na praktickém příkladě. Rada je neveřejná, v radě sedí pouze koalice, nikdo tam nesedí z opozice. Takže dneska rada kraje mohla rozhodnout o finančním a věcném daru do 100 000. Nad 100 000 už muselo rozhodnout zastupitelstvo, které je veřejné, kam můžou přijít všichni občané, všechny spolky a mohou se k tomu vyjadřovat. A vy navrhujete, aby se toto navýšilo na 500 000, aby se o 500 000 finančních a věcných darů rozhodovalo za zavřenými dveřmi. A do toho o dotacích pro sportovce, na kulturu a na všechno ostatní. Tak o tom dneska rada kraje rozhoduje do 200 000 a nad 200 000 rozhoduje zastupitelstvo. A vy předložíte, aby tato částka byla navýšena na milion korun? Takže rada kraje bude rozhodovat o milionu korun na dotacích za zavřenými dveřmi bez opozice a bez veřejnosti? To opravdu myslíte vážně? Toto vám odsouhlasila Česká pirátská strana a transparentní organizace? Já se ptám. Já chápu, že můžete hovořit o tom, že doba se změnila, že všechno je dražší, ale nezlobte se na mě, dotace zvýšit z 200 000 na milion korun? To znamená, že o všem bude rozhodovat jenom ta rada a jenom ta koalice bez jakékoliv veřejnosti za zavřenými dveřmi? Fajn, udělejte rady veřejné a nebudu s tím mít problém. Ale takto to přece není možné.

Částka milion korun dotace pro nějakou organizaci přece musí projít nějakou veřejnou kontrolou, nějakou veřejnou diskusí. A nejvyšším orgánem města a kraje je přece zastupitelstvo! Já chápu, a můžeme se na to koukat, a berte to férově v tuto chvíli, optikou, že jednou jste v koalici a podruhé jste v opozici. Ale opravdu to, co tady předkládáte, podle mého názoru není transparentní a měli bychom se o těch částkách - to navýšení je opravdu obrovské. A nevím, z čeho vychází. Možná mi to řeknete.

A ještě jedno si je nutné uvědomit, že u obcí se to tedy navyšuje u finančních a věcných darů z 20 000 na 100 000 a u dotací z 50 000 na 250 000. Samozřejmě máte i situaci u malých obcí, že starosta je zároveň rada. To znamená, že o tom v tu chvíli rozhoduje pouze jedna osoba. Jedna osoba bude mít tuto pravomoc. A já znovu říkám, že tyto věci bychom opravdu měli dělat s nějakou rozvahou. A i s rozvahou toho, že by tam měla být podle mého názoru veřejná kontrola. A ta veřejná kontrola, a mají na ni nárok, jsou právě občané, kteří mají možnost přijít na zastupitelstvo a mají možnost se k těm věcem vyjádřit.

Takže, pane ministře, jsem přesvědčená o tom, že to, co předkládáte ohledně těch především, já v tuto chvíli budu hovořit o krajích, tak je pro mě absolutně nepřijatelné a můžu si o tom myslet jakoby cokoliv, protože aby - znovu, musím to říct - za zavřenými dveřmi, bez jakékoliv veřejnosti se navýšily ty limity o tolik z 200 000 na jeden milion korun u dotace a u finančních a věcných darů ze 100 000 na 500 000, tak si myslím, že to určitě není dobře. A chtěla bych upozornit, že ráda k tomu povedu diskusi a budeme připraveni k tomu určitě předložit pozměňovací návrhy. Ráda bych vedla diskusi i k té distanční formě zastupitelstva. Chápu, že je to samozřejmě jednoduché, ale mělo by to mít podle mého názoru určitá pravidla.

Zároveň bych chtěla ještě upozornit, že jste hovořil o tom, že nedošlo k jiné kategorizaci obcí ohledně jejich odměňování, a chtěla bych se zeptat, protože v rámci připomínkování právě Svaz měst a obcí požadoval, aby ty kategorie byly více rozděleny, proč Ministerstvo vnitra k tomu nepřistoupilo a nechtělo udělat to, co Svaz měst a obcí navrhoval? Já jsem u těch vyjednávání nebyla, tak bych se jenom chtěla zeptat, jestli k tomu byl popřípadě nějaký důvod. Protože my jsme popřípadě připraveni předložit pozměňovacím návrhem ten návrh, který požadoval Svaz měst a obcí.

Takže to z mé strany. Já předpokládám, pane ministře, že se k tomu určitě vyjádříte, a já popřípadě ještě budu reagovat. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Marie Pošarová a do obecné rozpravy zatím není dalších přihlášek. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych se také vyjádřit ke sněmovnímu tisku 499, kterým se mění zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze. Zavádí se zde institut společenství obcí, což velmi vítáme. Sdílení personálních a administrativních kapacit potřebných k zajištění kvalitního a efektivního výkonu veřejné správy, a tudíž i k administrativnímu odlehčení malým obcí, kterých je v České republice v evropském měřítku nejvíce na počet obyvatel v rámci celé Evropy. Institut zaměstnance společenství obcí, takzvaného létajícího úředníka, kde výkon státní správy je v rámci takzvané přenesené působnosti na úrovni obcí. Zákon o obcích dosud upravuje možnost spolupráce obcí na bázi takzvaného dobrovolného svazku obcí, ovšem pouze při výkonu samostatné působnosti, tedy místní obecní samosprávy, a ještě navíc přesně vymezený konkrétní druh činnosti. Z praxe vyplývá, že by bylo žádoucí umožnit obcím v rozšířené míře spolupracovat i při výkonu přenesené působnosti a poskytnout jim k tomu příslušný sdílený personální aparát pro situace, kdy nemají v úmyslu sjednat na výkon přenesené působnosti veřejnoprávní smlouvu, tedy ad hoc spolupráci mezi dvěma a více obcemi.

K úvaze je v této souvislosti například z hlediska dlouhodobého programu SPD i ambicióznější řešení, a to snížení počtu obcí v České republice, respektive institucionalizovaný proces slučování obcí. Máme abnormálně vysoký počet malých obcí, mnohde i hluboko pod 100 obyvatel, což stojí nemalé peníze, přičemž nejmenší obce stejně musí spolupracovat s dalšími veřejnoprávními i soukromoprávními subjekty. Snížení počtu obcí například na úrovni roku 1990, kdy bylo zhruba 2 000 obcí, by veřejným rozpočtům ušetřilo desítky miliard korun ročně - zásadní snížení deficitu státního rozpočtu, ušetřený výdaj na přenesenou působnost a tak dále. Hranice počtu obyvatel pro vznik nové obce je nyní 1 000 obyvatel, ale těch existujících se to netýká. To znamená, je k úvaze stanovit ji a u těch existujících například k 1. 1. 2024 třeba na minimálně 500 či 300 obyvatel. Byl by to i jednoznačný, proveditelný a konkrétní přínos SPD k debatám o tom, kde a jak snížit rozpočtový deficit.

Cílem navrhované úpravy je též modernizace jednání zastupitelstva obce a rady obce tak, aby jednání těchto orgánů nebyla znemožněna v případě, že se jednotliví členové těchto orgánů nebudou moci jednání fyzicky zúčastnit, například v období covidové epidemie. Je proto navrhována úprava distanční účasti členů zastupitelstva obce, kraje či hlavního města Prahy na jednání zastupitelstva či rady obce i možnost distanční účasti veřejnosti na jednání zastupitelstev. Návrh možnost využití distanční účasti podmiňuje tím, že ji připouští jednací řád příslušného orgánu.

Návrh reaguje též na aktuální vývoj inflace a změny hodnoty peněz a potřebu flexibilního rozhodování obcí, například při živelních pohromách. Je proto navrhováno zvýšení finančních limitů pro majetkoprávní jednání vyhrazená zastupitelstvům územních samosprávných celků.

Dále se zákon o obcích doplňuje o speciální pravomoc starosty obce přijmout rozhodnutí v záležitosti takzvané zbytkové pravomoci rady obce, je-li to nezbytné k operativnímu řešení určité mimořádné situace. Upravuje se i činnost dosavadních orgánů obcí - starosty, místostarosty, rady - v době ode dne voleb do zastupitelstva, od zániku mandátu stávajících zastupitelů do ustanovení nových orgánů obce po nových volbách. Platná právní úprava nevylučuje, aby v obcích, v nichž je volena rada obce, došlo ke zvolení nového starosty či primátora, avšak bez současného zvolení nové rady jako celku, což je nežádoucí. V praxi tak vedle sebe může působit nový starosta a dosavadní rada obce, jejímž členem se nově zvolený starosta nestává, což může vést k velkým problémům. K zamezení jejich vzniku se navrhuje změnit právní úpravu tak, že nově zvolené orgány obce - starosta, rada - se ujímají svých pravomocí současně, tedy až v okamžiku, kdy je zvolen nový starosta...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, já se omlouvám, ale musím vás přerušit, je tady značný hluk. Vážené kolegyně, kolegové, prosím, přeneste diskuse do předsálí! Pane ministře, moc děkuju. Prosím, paní poslankyně. Omlouvám se vám.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Současně se výslovně stanoví, že podmínka zvolení nové rady je splněna již v situaci, kdy je zvolena nadpoloviční většina jejích členů při současném zvolení starosty nebo alespoň místostarosty. Obdobně tomu pak bude i ve vztahu k zákonu o krajích a zákonu o hlavním městě Praze.

Dále se má upravit odměňování volených členů orgánů obcí, krajů a hlavního města Prahy a jeho městských částí. Zavádí se zde automatická, zákonem garantovaná každoroční valorizace odměn členů těchto orgánů nezávisle na rozhodování vlády, což je reakce na nález Ústavního soudu, který požaduje oddělit rozhodování o způsobu a výši odměňování členů zastupitelstev obcí od exekutivní normotvorby.

Napříště má být tedy výše odměn volených členů a funkcionářů orgánů obcí stanovena koeficientem násobeným aktuální průměrnou hrubou mzdou v národním hospodářství. Tento koeficient se bude lišit v závislosti na počtu obyvatel obce i na tom, zda půjde o neuvolněného či uvolněného zastupitele. K diskusi je jak nastavení těchto koeficientů, zda je například plošně nesnížit, tak zejména naprosto neodůvodněně vysoko nastavené odměňování členů a funkcionářů volených orgánů hlavního města Prahy. Není sebemenší důvod k tomu, aby byly tyto koeficienty vyšší než u členů a funkcionářů orgánů samosprávných krajů o stejné velikosti. Ten je nad 1 milion obyvatel. Hlavní město Praha plní i roli samosprávného kraje, proto nejsou rozdíly ve výši odměňování žádoucí. Předmětem pozměňovacího návrhu, který podám, bude snížit koeficient pro výpočet odměn členů a funkcionářů orgánů hlavního města Prahy na úroveň příslušně stejně velkých samosprávných krajů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A já vnímám, že se pan ministr hlásí, ale s faktickou mám nejprve přihlášeného pana poslance Vlčka. Faktická má přednost. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo. Já bych jenom velmi krátce reagoval na paní kolegyni Pošarovou, vaším prostřednictvím, ohledně slučování obcí. Já opětovně zopakuji jeden argument, který zazněl na začátku, a to je - my máme obcí pod 200 obyvatel zhruba 1 400, a říkám, to jsou čísla za rok 2017, od té doby bohužel jsem nedohledal žádné konkrétní a relevantnější výzkumy. Tak úspora, pokud bychom škrtli provozní výdaje z pohledu plateb zastupitelům a provozování obecních úřadů, by byla zhruba 500 milionů korun. A tady si opravdu položme otázku na to, jestli tím, že přijdeme o takový relativně velký počet lidí, kteří jsou ochotni nám aktivně v těch obcích pracovat, tak jestli by ta škoda nebyla o to větší. Ale to je věc na nějakou debatu.

Ohledně toho, co vy jste zmínila, ohledně vyššího nebo detailnějšího vymezení těch společenství obcí, já osobně si myslím, že to je vymezeno velmi dobře, a myslím si, že to, že tam je určitá volnost, je určitě ku prospěchu, protože zároveň - opětovně opakuji - obcím neberete to, že se mohou sdružovat v dobrovolných svazcích obcí, obce dále můžou zakládat akciové společnosti, družstva, eseróčka, a tím, že ta společenství obcí jsou možná volněji nastavená, tak si osobně myslím, že to je ku prospěchu věci.

Já tam mám ještě jednu pozitivní věc, která si myslím, že by tady měla být zmíněna. Ono svým způsobem se velmi krátce vracím k dnešnímu prvnímu projednávanému bodu a to je vznik těch společenství na úrovni ORP. Já osobně si myslím, že je důležité, že stát si musí v určitý okamžik říct, co je jeho řekněme základní administrativní jednotka, a tak jak jsme dneska viděli u bodu číslo jedna lex OZE II, kde zakládání těch obdobných společenství je možné hlavně na hranicích ORP, tak tady se to opět propisuje. A já si myslím, že to je opravdu cesta dobrým směrem, jak naplňovat ten takzvaný dvojkolejný model veřejné správy, samosprávy a přeneseného výkonu. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní s přednostním právem pan ministr, poté se připraví - z místa se hlásil pan poslanec Ondřej Lochman. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu jen věcně reagovat na dotazy, které tady byly vzneseny.

Za prvé, paní kolegyně Vildumetzová tady řekla větu: distanční jednání - cituji myslím celkem přesně - pravidla by to mělo mít. No, já chci tady konstatovat, že ta pravidla právě zavádíme. Protože po té covidové době se stala v některých obcích a městech distanční jednání zastupitelstev věcí relativně běžnou, a právě proto, že si shodně s vámi myslíme, že zastupitelstvo obce má být primárně vedeno tou osobní přítomností, prezenční přítomnosti, tak se teď zavádějí jasná pravidla pro to, kdy distanční jednání může proběhnout, a jasně říkáme, aby k tomu vůbec mohlo dojít, tak musí nějakou jasnou specifikaci distančního jednání obsahovat konkrétní jednací řád zastupitelstva dané obce. Toto pravidlo zatím nikterak stanoveno nebylo, protože, říkám, distanční forma byla něčím, čím jsme se do té covidové doby příliš nezabývali.

Zároveň bych chtěl říct, že se výslovně stanoví, že člen zastupitelstva má vždy právo účastnit se zasedání zastupitelstva osobně, tedy osobní účast člena zastupitelstva na zasedání není nikterak omezena. Ovšem záměrně není omezeno jen na určité situace typu krizových stavů, protože prostě může nastat v životě obce nějaká specifická událost, situace, okolnost, která prostě bude vyžadovat distanční jednání zastupitelstva. Naopak my to rozhodování o tom, jakým způsobem distanční zasedání, aniž by bylo nabouráváno právo na osobní účast, necháváme na té obci, na tom městě, dáváme jim možnost si toto určit ve svém jednacím řádu. A já právě řekněme volnost v rozhodování i v této oblasti považuji za správnou.

Další věc, proč nedošlo ke změně kategorií obcí. Připomínková místa, kterými byl jak Svaz měst a obcí České republiky, tak Sdružení místních samospráv, nedošla při připomínkovém řízení ke shodě, proto se Ministerstvo vnitra v tom návrhu, který samozřejmě půjde do dalších čtení, a já předpokládám, že budete uplatňovat nějaké pozměňovací návrhy, to je zcela legitimní, a počítám s tím, vycházelo z toho, že pokud nedošlo u zájmových organizací ke shodě, zůstáváme u počtu, který byl stanoven doposud.

Pokud se bavíte o limitech, tak jenom dovolte zrekapitulovat, kdy byly limity pro rozhodování rad a zastupitelstev nastaveny. Byly nastaveny v roce 2000 a od té doby došlo k 3,75násobku nárůstu cenové hladiny v České republice. Tedy navýšení, které je tady nastavováno na pětinásobek, nepovažujeme za nikterak přehnané, a už vůbec ne proto, že přece rada, ať už obce, nebo kraje, vždycky rozhoduje v intencích schváleného rozpočtu, který radě schválilo zastupitelstvo jako celek.

Za další bych chtěl říci, že rada, pardon, zastupitelstvo kraje má právo si vyhradit rozhodování o nižší částce, než stanoví nový zákonný limit. To znamená, pokud zastupitelstvo rozhodne, že limit v tom kterém kraji bude nižší, má k tomuto rozhodnutí samozřejmě právo.

A chci předeslat, že daná věc samozřejmě byla probírána i s Asociací krajů České republiky, a troufám si říci, že to není žádný politický orgán, jsou tam zastoupeny strany a hnutí z celé šíře politického spektra. A znovu opakuji, reagujeme na velikánský nárůst té cenové hladiny - 3,75. A na otázky ironické typu - schválily vám to Rekonstrukce státu, Transparency International, Pirátská strana a podobně? No, my samozřejmě diskutujeme i s neziskovým sektorem a i tento zákon jim byl dáván k nahlédnutí. A stejně tak, pokud se ptáte, zda to schválil někdo z poslanců - neschválil, jsme v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi. A nyní se svou přihláškou z místa je přihlášen poslanec Lochman. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pouze krátce proložím předpokládanou výměnu, která nás čeká, tím, že navrhuji zkrátit lhůtu pro projednávání tohoto zákona, sněmovního tisku 499, ve výborech o 35 dní, a to na 25 dnů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, zaevidovala jsem návrh, jenom to zrekapituluji, tedy na 25 dní. Děkuji. Tam je otázka - prosím, paní poslankyně se hlásí. Paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za reakce pana ministra vnitra k tomuto předloženému sněmovnímu tisku. Nemohu v žádném případě souhlasit - zase takovou tu jeho nadřazenost, aroganci, vždyť my to právě řešíme, tu distanční formu jednání. Ano, pane ministře. Ale bude to v konkrétních jednacích řádech a ty jednací řády - vy vlastně zavádíte, že bude moci být ta distanční forma jako taková, která byla problematická, když byl covid.

Já ale znovu říkám, že konkrétní jednací řád si pak schválí ta zastupitelstva. A kdo si to schválí? No ta většina, ta koalice. Takže oni si mohou schválit pak, že ta distanční forma může být prakticky z jakýchkoliv důvodů. To znamená, že když jim bude chybět v uvozovkách jeden hlas, tak se ten zastupitel může přihlásit, i kdyby byl kdekoliv, a může pouze říct, jsem pro, a v tu chvíli je to usnesení schváleno. Prostě takto se to dělat nedá. Ano? Myslím si, že jako ministr vnitra jste ty mantinely měl určit vy a měl jste jasně říct, jestliže může být distanční forma, vy chcete dát tu benevolenci samozřejmě těm zastupitelům, aby si to udělali v rámci těch jednacích řádů, a může to samozřejmě vést k tomu, o čem jsem tady hovořila.

Říci mi, že od roku 2000 se ty limity neměnily a že tedy je to 3,75násobku cenové hladiny, že jste dali pětinásobek... Víte, má to být platné od 1. ledna roku 2024. Příští rok jsou krajské volby. Jako já nevím, co si o tom mám myslet, že když tedy o dotačních penězích pro instituce v kultuře, ve sportu, ve zdravotnictví dnes do 200 000 rozhoduje rada, a vy to chcete zvednout na milion bez veřejnosti, protože rada je neveřejná. Já znovu opakuji, že je to nepřijatelné. A myslím si, nevím proč, a řeknete, že tedy došlo k násobku. Takže vy mi chcete říct, že kraje budou mít tolik peněz, aby mohly dávat dotace v této vysoké částce a aby o tom právě mohla rozhodovat jenom rada?

Myslím si, že to, co jste tady v tuto chvíli řekl, že to považujete za správné, že tedy ty limity takto navýšené jsou podle vás správné jak u finančních darů, a že tedy transparentní organizace všechny to schválily, že to schválili Piráti. Řekl jste, já tak předpokládám, že jste to v koalici určitě nějakým způsobem projednal, než jste sem tento zákon s těmito změnami přinesl. Já znovu říkám ano, pojďme se bavit o nějakém navýšení. Ale myslím si, že v žádném případě to navýšení nemůže být pětinásobné a nemůže to být například u dotací z 200 000 na milion korun, u finančních darů u krajů ze 100 000 na 500 000 korun. Myslím si, že je to opravdu jako obrovský nárůst.

A znovu říkám, že nejvyšším orgánem v rámci měst, obcí a krajů je zastupitelstvo. Zastupitelstvo je veřejné, můžou tam přijít jak organizace, můžou tam přijít občané a můžou se ke všem předkládaným materiálům vyjadřovat. U rady tomu tak není. Rada probíhá se zavřenými dveřmi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou se hlásí pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Já už jenom faktickou poznámku, do dvou minut se vejdu. Já jsem se opravdu snažil o věcnost. Prostřednictvím paní předsedající, paní poslankyně, vy už vidíte u mě ironii a nějakou nadřazenost, jenom když řeknu dobrý den. Já jsem se tady skutečně vám snažil věcně odpovědět a té věcnosti se budu držet i nadále.

Ano, já obcím a městům věřím. Věřím, že jednotlivá zastupitelstva jsou schopna si navrhnout svá pravidla pro distanční jednání a že jim to nemusí předepisovat ministr vnitra. Skutečně tomu věřím a myslím si, že to správný postup. My stanovujeme nějaký obecný rámec pro to, že se umožňují distanční jednání, přičemž znovu zdůrazňuji, je nepopiratelné právo každého zvoleného zastupitele na osobní účasti na zastupitelstvu města či obce. To tak prostě je. A my vycházíme z praxe, ať se nám to líbí, nebo nikoliv, že právě od té covidové doby některé obce a města si začaly vymýšlet nejrůznější pravidla, která neměla žádnou oporu v zákoně, pro to, aby mohla jejich jednání částečně probíhat distančně, a vytvářely prostředí právní nejistoty, zda rozhodování zastupitelstva vedené takovou formou mají skutečně tu hodnotu, kterou po právní stránce mají mít. Takže naopak tento návrh zákona, tato novela tomu pravidla a řád dává.

A rada obce, pokud se bavíme o limitech, se přece ze zákona vždycky zodpovídá zastupitelstvu. Stejně tak je to u kraje. A znovu - zastupitelstvo ten limit může ponížit, pokud své radě jako takové nevěří. A pokud máme 3,75násobek cenového růstu od roku 2000, tak ten pětinásobek navrhovaný v tomto zákoně, v této novele, nepovažuji za příliš vysoký. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A tímto se blížíme k závěru obecné rozpravy, nemám do ní už nikoho přihlášeného, skutečně už zájem nevnímám, tak ji končím.

Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, neboť se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve samozřejmě rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Táži se, navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru?

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 16 bylo přihlášeno 167 poslankyň a poslanců, pro 139, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak.

Dále zazněl v rozpravě návrh na zkrácení lhůty, navrhl to pan poslanec Ondřej Lochman a navrhl zkrácení - zdůrazňuji - na 25 dní. (Žádost o odhlášení.) Ano, všechny odhlásím. Prosím, přihlaste se opět svými identifikačními kartami.

Ještě posečkáme. Pan poslanec si vyřídí náhradní kartu k hlasování. To jen pro informaci, čekáme na číslo náhradní karty. A prosím jenom o číslo náhradní karty u pana poslance Berkiho. Je to 36.

 

Můžeme přistoupit k hlasování o návrhu na zkrácení lhůty na 25 dní.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu a ptám se, kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 17 bylo přihlášeno 158 hlasujících, pro 155, proti 1. Konstatuji tedy, že lhůta byla zkrácena na 25 dní.

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a ukončuji projednávání tohoto sedmého bodu. A konstatuji, že si předáme řízení schůze.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobré odpoledne, vystřídaly jsme se v rámci řízení schůze. A na programu máme bod číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.