(pokračuje Klára Dostálová)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 488/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr financí pan Zbyněk Stanjura a já si ho dovolím požádat, aby se ujal slova. (Konzultace mimo mikrofon.) Omlouvám se, pane ministře, my tady totiž řešíme jedno přednostní právo. Ale prosím, máte slovo. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tento návrh zákona představil velmi podrobně v rámci prvního čtení. Pokud mě paměť neklame, obecná rozprava k tomu návrhu zákona trvala 27 hodin. Druhé čtení je určeno především pro podávání a zdůvodnění pozměňovacích návrhů k zákonu, který zrovna projednáváme.

Takže já jenom připomenu dvě základní čísla. Po přijetí toho zákona jsme schopni snížit deficit státního rozpočtu příští rok o 97 miliard a v roce 2025 o 150 miliard. S výjimkou vybraných ustanovení se předpokládá účinnost zákona od 1. ledna příštího roku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán ústavně-právnímu výboru, hospodářskému výboru a výboru pro sociální politiku. Iniciativně tento návrh projednal také výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 488/1 až 6. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru a zároveň výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Jiří Havránek, informoval nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásný dobrý den, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, vážení představitelé vlády, vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já budu maličko delší než pan ministr a shrnu, že prvé čtení proběhlo ve dnech 12. až 14. 7. na 71. schůzi. Jak zde zaznělo, trvalo 27 hodin čistého času. Zazněl zde tehdy jak návrh pana předsedy Okamury na zamítnutí, tak tři návrhy na vrácení k přepracování, a proti těmto návrhům hlasovalo 98 poslanců.

Co se týče lhůty na projednání ve výborech, byla nastavena na 50 dní a já jakožto zpravodaj se nejprve vyjádřím k projednávání v rozpočtovém výboru. Ten obdržel celkem šest pozměňovacích návrhů, nicméně přijat byl pouze návrh koaličních poslanců Havránka, Bernarda, Kohajdy, Nového a Michálka, který je souhrnným návrhem změn, jež jsou výsledkem jednání koaličních stran probíhajícího od prvého čtení vlastně až do nějakého 23. srpna, kdy byl v základních obrysech představen na tiskovém brífinku Úřadu vlády.

Představím tedy usnesení číslo 253 z 33. schůze, která proběhla dne 30. srpna 2023, kdy výbor doporučuje Poslanecké sněmovně parlamentu, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, vyslovila souhlas ve znění zmíněného souhrnného pozměňovacího návrhu. Dále zmocnil mě jako zpravodaje, abych s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

Vážená paní předsedající, můžu se rovnou vyjádřit i za výbor pro veřejnou správu?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, určitě. Určitě můžete. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Tedy výbor pro veřejnou správu projednal tento tisk následně ve čtvrtek 31. srpna, kdy neobdržel žádné pozměňovací návrhy. Diskuse se týkala zejména rozpočtového určení daní. A co se týče usnesení, svým 89. usnesením z 21. schůze 31. srpna 2023 výbor pro veřejnou správu doporučil Poslanecké sněmovně tisk projednat a schválit v předloženém znění. Zmocnil mě jakožto zpravodaje, abych s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a pověřil předsedu výboru Ladislava Oklešťka, aby usnesení zaslal předsedkyni Poslanecké sněmovny a předsedovi garančního rozpočtového výboru.

Děkuji za úvodní slovo zpravodaje a následně jsem přihlášen už do rozpravy k tomu, abych se tady ještě vyjádřil k našemu souhrnnému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní požádám zpravodaje ústavně-právního výboru, kterým je pan poslanec Feranec, ale pana poslance tedy nevidím. Tak ještě dáme přednost panu zpravodaji hospodářského výboru, kterým je pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný. Hospodářský výbor...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážení kolegové, kolegyně, prosím o klid v sále.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Hospodářský výbor přijal na své 32. schůzi usnesení, které zní takto:

"Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova vrchního ředitele sekce daně a cla Ministerstva financí Stanislava Kouby, zpravodajské zprávy mé a po obecné podrobné rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk číslo 488 ve znění schváleného pozměňovacího návrhu, který se týká včelařů, části desáté, čl. 15, bod 24 zní v § 10 odst. 3 písm. a a b znějí: ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu v příjmu jiného než podle odst. 1, písm. b nebo c, odst. 1 písm. e, v bodu 2 odst 1 písm. h, v bodu 2 až 6 nebo odst 1 písm. m, n nebo p, pokud v úhrnu příjmu spadající do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 korun. Přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel, u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 korun na jedno včelstvo. Je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou podle daně v § 16a je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 korun."

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já se strašně omlouvám, pane zpravodaji, ale opravdu v sále je velmi velký hluk. Já sotva slyším pana zpravodaje, takže nemůžete ho slyšet vy. Prosím o ztišení. Děkuji.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, já taky děkuji, já se slyším docela dobře a vidím, že prostě - já vím, že je to nudné čtení usnesení, ale je to moje povinnost vás s tím seznámit.

"Za b) výhry z hazardních her, pokud jsou jednotlivým druhem příjmu podle odst 1 písm. h bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do toho druhu příjmů a úhrnem vkladů hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesáhne 50 000."

Pak zmocňuje mne, abych ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.

Pak pověřuje mne, abych vás s tím seznámil na této schůzi a předložil toto usnesení předsedkyni výboru, což jsem učinil."

Já možná jenom velmi krátce. Hospodářský výbor se nemohl zabývat tím souhrnným pozměňovacím návrhem kolegů Havránka a dalších, protože bohužel nám se nedostal do systému pozměňovacích návrhů hospodářského výboru, a vzhledem k tomu, že sice kolega Havránek nás s tímto pozměňovacím návrhem na jednání výboru seznámil podrobně, tak jsme se domluvili, že by nebylo fér vůči opozičním poslancům, abychom tento souhrnný pozměňovací návrh hlasovali, abychom o něm hlasovali. Proto jenom to tady říkám, že možná by stálo za to - a není to první případ, kdy se to stalo, já si vzpomínám, že se to stalo, když jsme schvalovali první stavební zákon, tehdy podával kolega Kolovratník komplexní pozměňovací návrh a také jsme o něm nevěděli, ty ostatní výbory nevěděly o něm (Poznámka z pléna.) - jasně, jasně, ale my už se pak k tomu nedostaneme. My už se pak k tomu nikdy nedostaneme, protože nejsme garančním výborem, takže možná jen na zamyšlení, jestli tady by nebylo lepší udělat nějakou lepší bych řekl počítačovou komunikaci, abychom o těchto věcech věděli dopředu.

Za mne vše a přeju vám příjemné dnešní jednání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Poprosím zpravodaje výboru pro sociální politiku, pana poslance Vojtka. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku. K tomuto tisku proběhlo jednání na 36. schůzi dne 30. srpna 2023 a usnesení zní:

"Po odůvodnění zástupce Ministerstva financí, vrchního ředitele Davida Prušvice, zástupkyně Ministerstva práce a sociálních věcí vrchní ředitelky Dany Roučkové, zpravodajské zprávě poslance Viktora Vojtka a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtu, sněmovní tisk 488;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

My jsme jako sociální výbor neobdrželi žádné pozměňovací návrhy, a tak jak vyplývá i z toho data projednání, tak jsme měli podobný problém jako hospodářský výbor, to znamená, neznali jsme přesné znění komplexního pozměňovacího návrhu, který byl projednáván na rozpočtovém výboru. Nicméně i tak jsme se vyjádřili k tomu, co jsme v tu chvíli měli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, a nyní tedy prosím zpravodaje ústavně-právního výboru. Tak vidím změnu, takže přednese tedy pan poslanec, pan předseda Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. My jsme se tímto tiskem zabývali na ústavně-právním výboru dne 30. srpna 2023. Tento tisk nám byl přikázán už organizačním výborem nebo byl navržen, aby byl přikázán, a samozřejmě má to nějakou logiku, neboť tento daňový balíček, nebo chcete-li zákon o konsolidaci veřejných rozpočtů, se dotýká dvaceti právních předpisů, které spadají nějakým způsobem do kompetence ústavně-právního výboru.

My jsme detailně neprojednávali ty věci týkající se daňových změn. My jsme se soustředili v podstatě jen na jednu otázku, a to je zásah do koeficientu a do způsobu výpočtu platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Mimochodem, v této souvislosti se dnes sešel ještě podvýbor ústavně-právního výboru pro justici. V každém případě v našem výboru tento tisk byl po odůvodnění náměstka ministra financí pana inženýra Marka Mory projednán a výbor:

"I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzích ústavně-právního výboru."

My jsme neprojednávali ani jeden pozměňovací návrh a předpokládám, že jednotliví členové výboru se ještě k tomuto vyjádří v rámci rozpravy. To je z mé strany jako zpravodaje pro tuto chvíli vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášky s přednostním právem.

Ale nejprve než udělím slovo paní předsedkyni Schillerové, načtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Vondrák od 17 hodin z pracovních důvodů.

A nyní požádám paní předsedkyni Schillerovou o její vystoupení. Paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi ještě pár slov k tomu, než přejdu k odůvodnění konkrétních svých, případně společných pozměňovacích návrhů.

Živě si vzpomínám na situaci v roce 2021 před parlamentními volbami, kdy lídr opozice Petr Fiala pronášel vášnivé projevy. Plamenně varoval před narůstajícím státem a zvětšujícími se výdaji. Zdůrazňoval, že on věří v malý stát a ve snižování daní. Hovořil o možnosti úspor v řádech desítek miliard na straně výdajů státního rozpočtu. Rovněž se zavázal k digitalizaci a omezení nadbytečných úředníků ve státní sféře. Sliboval nalezení úspor ve zbytečných dotačních titulech, který měl údajně představovat desítky miliard korun.

Dnes je ten stejný lídr předsedou naší vlády, která má podporu 108 poslanců, což jí dává silný politický mandát. Bohužel, jak se ukázalo, Petr Fiala zcela zapomněl na své předvolební sliby o snižování výdajů státního rozpočtu, kapituloval na ideu malého a efektivního státu a zcela se zpronevěřil myšlence nezvyšování daní. Petr Fiala spolu se svou pravou rukou Zbyňkem Stanjurou připravil razantní a zásadní zvyšování téměř všech daní, které daňový systém v České republice v současnosti má, a podotýkám, je to v novodobé historii nejvyšší zvyšování daní. To vše za situace, kdy reálné mzdy občanů České republiky klesají již posedmé v řadě. Čeští občané čelí bezprecedentnímu poklesu reálných mezd, a to nejen v kontextu novodobé historie samostatné České republiky, ale i v porovnání s ostatními členskými zeměmi Evropské unie a vyspělého světa.

Dopad tohoto dramatického navyšování daní na české občany a firmy bude výrazný, bude dlouhodobý. Ministerstvo financí samo přiznává, že daňový balíček sníží příští rok hospodářský růst o 0,4 procentního bodu a stejně tak si ze statistik Ministerstva financí můžete nastudovat, že pokles reálných mezd byl a bude v České republice tak významný, že ani v roce 2026 nebudeme dosahovat úrovně reálné mzdy roku 2019. V tomto se zcela nejvíce provinil ministr financí Zbyněk Stanjura, který nemá být jen ministrem rozpočtu vnímajícím svůj rezort jen přes jedno jediné, i když mimořádně důležité číslo, hovořící o schodku státního rozpočtu. Úloha ministra financí je výrazně širší a komplexnější. Ministr financí musí vnímat ekonomickou pozici České republiky, musí aktivně vytvářet hospodářskou politiku. V tom bohužel ministr financí trestuhodně selhává. Z problematiky zadlužení se stalo v České republice v jistých kruzích zcela dominantní téma, dokonce takzvanou v uvozovkách řeckou hrozbou. Tímto tématem pětikoalice vyhrála volby, a to v situaci, kdy byla Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí v EU. Nemohu nepřipomenout, že hnutí ANO převzalo po pravicových vládách veřejné finance s vyšším zadlužením v poměru k HDP, než jej údajné pravici v prosinci 2021 odevzdávalo.

Hnutí ANO zcela zásadně a jednoznačně nesouhlasí s nastavenou politikou tohoto daňového balíčku, který nyní ve druhém čtení projednáváme. My ho odmítáme en bloc a myslíme si, že přišel ve zcela nesprávnou dobu a jeho konstrukce je chybná. Ostatně se zde shodujeme s úředníky z Ministerstva financí, kteří v důvodové zprávě uvádějí, že daňový balíček způsobí - cituji - "pokles hospodářského výkonu Česka, růst nezaměstnanosti, negativní sociální dopady". Bohužel, zatímco svět již hledí dopředu a drtivá většina evropských zemí již překonala předpandemickou úroveň, Česká republika ve stylu japonského kamikadze pod taktovkou vlády Petra Fialy chystá vyšší zdanění práce, spotřeby i kapitálu. Přitom hnutí ANO nabízí zcela jasný a rozumný plán postupné konsolidace veřejných financí, založený na efektivním výběru daní, postupné digitalizaci spojené se snižováním výdajů státního rozpočtu, predikovatelném nárůstu daní z neřestí a výrazné podpoře hospodářského růstu. Nedostatečný hospodářský růst, respektive letošní pokles ekonomiky, vnímáme jako dnešní zcela zásadní problém. Tady nemluvím o dlouhodobém trendu, kdy Evropa nestíhá hospodářský růst Severní Ameriky či Asie. Tady hovořím i o problému, že Česká republika nestíhá růst alespoň takovým tempem, jakým roste i tak pomalu rostoucí Evropa.

Bohužel, za vlády Petra Fialy platí, že ekonomický život se odehrává jinde než v České republice. A nebyla by to vláda Petra Fialy, kdyby po dvou letech vládnutí nevyslala v uvozovkách zcela zásadní signál a nevytvořila pracovní skupinu s úkolem řešení problému nedostatečného ekonomického růstu. To, že opozice volá po skutečném řešení tohoto problému již měsíce, jako by se vytratilo. Samotný hospodářský růst přitom může generovat vysoké zisky firmám, které ovlivňují růst příjmů domácností, a to ve svém důsledku konečném zásadním způsobem zvyšuje příjmy veřejných rozpočtů. Naopak pokles HDP snižuje současné i budoucí příjmy státu, a tím pádem samozřejmě snižuje i samotnou schopnost státu nést v budoucnu své vlastní zadlužení.

Naše konsolidace je současně založena na efektivním výběru dnes existujících daní, a ne na zbytečném zvyšování sazeb daní, které ve svém důsledku jen zpomalí hospodářský růst, a tím pádem i budoucí příjmy státního rozpočtu. Toto rovněž zdůrazňuje v pondělí zveřejněná zpráva NKÚ. Výslovně uvádí, že další možností pro získání dodatečných příjmů do státního rozpočtu je snížení daňových úniků spojených s výběrem DPH. Zpráva konstatuje, že Česká republika má oproti průměru zemí EU vyšší mezeru výběru DPH. Sice se nám podařilo postupně zásadně snížit úroveň šedé ekonomiky, zejména díky politice hnutí ANO ve dvou vládách, ale ještě stále tady máme prostor ke zlepšení. Tento prostor se samozřejmě s nástupem pětikoalice a se zrušením EET výrazně zvýšil. Stát by proto měl skutečně v tuto chvíli pracovat na efektivitě výběru dnes již existujících daní předtím, než bude domácnostem a firmám daně dramaticky zvyšovat. To bohužel tandem Petr Fiala a Zbyněk Stanjura vůbec nechápe.

Chybou dnes projednávaného návrhu je, že zcela kapituloval na jakékoliv úspory na výdajové straně státního rozpočtu. To jsou přesně ty úspory, po kterých volá ekonomická veřejnost, to je přesně ten typ úspor, po kterých voláme my jako opozice. Bohužel, pětikoalice se svými poradci tyto výzvy neposlouchá, ale hlavně, zpronevěřuje se svým vlastním slibům.

My dnes, vědomi si momentální síly pětikoalice a její stoosmičky, předkládáme sice řadu pozměňovacích návrhů na ty nejzásadnější a nejkřiklavější chyby, které plánuje pětikoalice prosadit na úkor českých občanů a českých firem, nicméně jsme si vědomi, že naděje na úspěch je minimální. Já ale věřím, že poslanci pětikoalice budou snad aspoň naslouchat, ochotni diskutovat a uvědomí si, že zvyšování daní českým občanům a firmám v takto kritickém období je podle našeho nejhlubšího přesvědčení zcela nezodpovědné. Jsme samozřejmě principiálně proti většině těch návrhů, jsme proti zvyšování daně z nemovitých věcí na téměř dvojnásobek v situaci, kdy 80 % našich obyvatel bydlí ve vlastní bydlení. Česká republika má dlouhodobě jednu z nejvyšších měr inflace ze zemí Evropské unie. Nechci se tady na tomto místě vracet už k tomu, protože jsem to tady řekla já i mí kolegové x-krát, kdo pozdě zastropoval ceny elektrické energie, a to ještě na vysoké úrovni. Nechci se zde vracet k tomu, kdo českým občanům a českým firmám nebyl schopen pomoci tak, jak to bylo běžné v okolních státech, to tady dnes již nechci řešit. Bohužel, toto rozlité mléko už prostě nejde vrátit zpět. Budu tedy pragmatická a budu se věnovat jenom budoucnosti, kde plán vlády zatěžovat domácnosti a firmy takovým navýšením nákladům na bydlení rozhodně neodpovídá současné ekonomické realitě naší země.

Za zcela nelogické a čistě ideologicky motivované považujeme změny v oblasti DPH. Za hotovou katastrofu pokládám zvyšování DPH, tedy degresivní daně, která nejvíce dopadá na ty nejchudší. Navyšování daňové sazby způsobí okamžité zvýšení cen - ostatně jsme to viděli v přímém přenosu při zvyšování cen pohonných hmot v důsledku navýšení spotřebních daní, ke kterému pětikoalice přistoupila předčasně a opětovně nedodržela svůj předchozí slib. Tímto chaotickým návrhem změn sazeb DPH současně v řadě případů zároveň zvyšuje ziskové marže obchodníkům na úkor státního rozpočtu - zcela zbytečný chaos, ze kterého nebude mít prospěch nakonec ani státní rozpočet, ale ani občané, jen vybrané zájmové skupiny. A to mi připadá vzhledem k tomu, že se tady vydávají miliony korun na různé poradce, jako hospodářská politika mimořádně krátkozraká. Naše návrhy v rámci DPH - protože my se domníváme, že na DPH se nemělo vůbec sahat, mělo se to nechat tak, jak to je, já poslouchám názory různých ekonomů ve veřejně dostupných prostředcích a často tento názor zaznívá - nicméně naše návrhy v rámci DPH směřují ke snížení sazeb u řady důležitých položek, a to od dámských pomůcek přes kojeneckou vodu až po palivové dřevo, pleny, nápoje v rámci stravovacích služeb až po náklady spojené s bydlením.

Opravdovým vrcholem je však přístup pětikoalice k mladým. Ano, my máme v rámci mladého ANO takový slogan - Vadí vládě mladí? - a tam s nimi v rámci této platformy debatujeme, slyšíme to. Proč pětikoalice plánuje například zrušit daňovou slevu na studenta? Jako by ani v čele této vlády nebyl akademik, bývalý rektor mé alma mater Masarykovy univerzity v Brně. Členové vlády neberou ohled na to, že v České republice je mnoho studentů, jejichž rodiny je nemohou finančně podporovat a tato sleva je pro ně doslova zásadní. A zde se znovu vracím k hospodářskému růstu, protože vzdělaná populace je jediná možná cesta k ekonomickému blahobytu v budoucnu. A co hůř, kabinet Petra Fialy vůbec nereflektuje jeden z nejvýraznějších problémů současnosti, a to je nedostupnost bydlení pro mladé - bude o tom hovořit moje ctěná kolegyně, místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová. Místo toho, aby vytvořil jasný plán řešení aktuální tristní situace, dokonce tento problém umocňuje tím, že chce fakticky zrušit jeden ze základních finančních instrumentů dlouhodobě fungující na českém kapitálovém trhu, a to je stavební spoření, nebo alespoň výrazně omezit - téma mého ctěného kolegy Patrika Nachera, který určitě o tom bude mluvit. A to je ten produkt, který pomohl k vlastnímu bydlení vysokým tisícům českých domácností. Myslím si, že bude málokdo, kdo by s tím neměl zkušenost za ty dlouhé roky.

A bohužel, současná politika pětikoalice plánuje zvyšovat také daňovou zátěž podnikatelů včetně osob samostatně výdělečně činných. Ano, těch osob samostatně výdělečně činných, za které tady tak bojovala v minulém volebním období, kdy se jí zdála každá kompenzace v rámci covidu nedostatečná, nepřiměřená a malá. Vůči tomu se také ohrazujeme a podáváme pozměňovací návrh. V případě osob samostatně výdělečně činných nechceme měnit aktuální právní úpravu a výšku jejich vyměřovacího základu, ostatně i OSVČ jsou v mimořádně komplikované situaci a drtivě je zasáhl nárůst cen, zvyšování nákladů a stagnace ekonomiky.

Obdobně nesouhlasíme se zvyšováním sociálních odvodů a se znovuzavedením nemocenského pojištění ve výši 0,6 %. I toto opatření pokládáme v současné situaci za zcela nerozumné. Opětovně se zde odkazuji na bezprecedentní propad reálných příjmů českých domácností. Tady bych chtěla zdůraznit, že jsme podporováni a byli jsme požádáni o podporu a vůbec snahu o prosazení těchto pozměňovacích návrhů i od odborové organizace - paní Žitníková, která stojí v čele zdravotních odborů, a její kolegové, další odbory, KOVO a tak dále, se na nás obrátily, abychom bojovali za zaměstnance, a my říkáme, že za ně bojovat budeme. Samozřejmě, tady se to dotýká i benefitů, kde také budeme předkládat pozměňovací návrh, protože v dnešní době si myslím, že to je jedna z mála věcí, kterou zaměstnavatel může nabídnout. A když budou takto zastropovány - já nepovažuju tu dohodu, kterou jste udělali s odbory... To nebyla dohoda, vy jste s nimi mluvili, oni jsou velmi zklamaní, oni se cítí podvedení zastropováním benefitů na polovinu průměrné mzdy, takže i o tom tady budeme mluvit, protože máme v naší zemi 4 miliony zaměstnanců, pokud se nemýlím, a ti samozřejmě nám píší, ti se na nás obrací, ti nejsou v lehké situaci. Vyšla čísla Českého statistického úřadu a kromě zaměstnanců v energetických oblastech všem klesají reálné mzdy, a to nejrychleji v rámci světa.

Vážení kolegové - a teď se obracím na všechny, kolegyně, kolegové, nejen na své kolegy nebo kolegy z opozičních klubů, ale i na kolegy poslankyně a poslance v rámci vládní pětikoalice: já vás na tomto místě vyzývám, i když teď ještě hlasovat nebudeme, ale poslouchejte, prosím, naše argumenty, poslouchejte, jaké máme pozměňovací návrhy, a snažte se vnímat, zda je to v pořádku, co vám vláda Petra Fialy ve spojení s panem ministrem financí Stanjurou připravila, až budeme hlasovat, tak ať můžete hlasovat zodpovědně a s vědomím toho, že české domácnosti a firmy jsou v mimořádně komplikovaném období, a to poslední, co potřebují, je další dodatečné zvyšování jejich nákladů v důsledku zvyšování daní. České domácnosti a české firmy potřebují stabilizovat, potřebují prostor pro nadechnutí, potřebují rozumnou a předvídatelnou hospodářskou politiku. Cesta ke zlepšení veřejných financí není ve zvyšování daní, ostatně sami jste to měli na svých předvolebních billboardech. Zvažte, prosím, tyto argumenty u každého jednoho našeho pozměňovacího návrhu. Všechny jsou tvořeny s jediným cílem, a to s ohledem na dlouhodobé zlepšení životní situace českých domácností a firem.

Děkuji, že jste vyslechli moje úvodní slovo. A nyní, když dovolíte, paní místopředsedkyně, tak bych představila pozměňovací návrhy, kde jsem buď jejich autorkou, nebo spoluautorkou, ale každopádně jsem minimálně spolupředkladatelkou, jestli mohu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Samozřejmě můžete, ale nezapomeňte se k nim pak přihlásit v podrobné rozpravě.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Samozřejmě, děkuju za upozornění, to je dobré upozornění. A teď je představím.

Představím pozměňovací návrh pod číslem 3119, který je pozměňovací návrh poslankyně Aleny Schillerové, poslance Andreje Babiše, dále poslanců Aleše Juchelky, Věry Adámkové, Patrika Nachera a dalších - kolegové se na mě nebudou zlobit, protože jsou tam podepsáni téměř všichni - a ten si dovolím odůvodnit. Je to poslanecký návrh, který odůvodňuji tak, že vládní návrh v souvislosti s přesunem nápojů a vody z dosavadní první snížené sazby daně v příloze číslo 3 k zákonu 235/2004 Sb., do základní sazby přesouvá do základní sazby také kojeneckou vodu. Avšak kojenecká výživa a potraviny pro malé děti mají i nadále být zařazeny do snížené sazby daně již jen obecně jako potravina. Zařazení kojenecké vody do snížené sazby daně je přitom stejně potřebné a vyžaduje obecnou podporu státu rodinám s dětmi. Navrhuje se proto z hlediska daňové sazby sjednotit nakládání s kojeneckou výživou a kojeneckou vodou a zařadit obě položky do snížené sazby daně.

Další pozměňovací návrh, který představím, je pozměňovací návrh pod číslem 3120. Je to pozměňovací návrh poslankyně Aleny Schillerové, poslanců Jaroslava Faltýnka, Petra Sadovského, Ladislava Oklešťka, Aleše Juchelky a Karla Raise. Tady je odůvodnění, tady si dovolím navrhnout odsunutí účinnosti. To odůvodnění je podrobnější, dovolte, abych vás s tím seznámila. Zaměstnavatelé by měli být od 1. 7. 2024 zatíženi dalšími významnými změnami u dohod z prací konaných mimo pracovní poměr, nárok na dovolenou, příplatky za víkendy a svátky. To by v kombinaci s povinností hlídat a hlásit souběhy DPP mohlo znamenat hromadný přechod od institutu dohod k švarcsystému či šedé ekonomice. Registr dohod nezbytný pro fungování této nové povinnosti neexistuje. Existují pochybnosti o kapacitě České správy sociálního zabezpečení ho včas vybudovat, otestovat a provést příslušnou osvětu zaměstnavatelů. Jedná se o administrativně velmi přísné opatření, znamená nárůst povinností nejen u zaměstnavatele, ale i u zaměstnance, ale také u České správy sociálního zabezpečení. Zásadním způsobem je podlomena právní jistota při vzniku pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel, přestože ví, na jaký rozsah práce a za jakou odměnu uzavírá danou dohodu o provedení práce se zaměstnancem, není schopen jakkoli ovlivnit, zda vznikne pojistný vztah, či nikoliv. Zaměstnavateli vzniká pojistná povinnost až zpětně, a to mnohdy v době, kdy už právní vztah založený dohodou o provedení práce nebude existovat. Režim postihne rovněž práce jednorázové a práce, které budou trvat velmi krátkou dobu. V praxi může dojít k upozadění řádných pracovněprávních vztahů a k preferenci smluvních typů dle občanského zákoníku, a bohužel i takzvané práce načerno. Objevují se problémy i z hlediska samotného výkladu, například hlášení zaměstnance na Českou správu sociálního zabezpečení do 8 kalendářních dní ode dne nástupu do zaměstnání, § 94. V případě například sezonních zemědělských brigád je den nástupu jasný, ale od jakého data se bude postupovat například v případě činnosti zpracování odborného posudku? Není také zcela jasný postup, pokud zaměstnanec překročí částku 40 % průměrné mzdy u více zaměstnavatelů. Nejsou objasněny konkrétní situace v praxi, kdy je zaměstnanec povinen hlásit všem zaměstnavatelům nové zaměstnání na DPP, ani možnost zaměstnavatele nahlížet do registru DPP. Z tohoto důvodu se navrhuje tímto pozměňovacím návrhem, aby došlo alespoň k odložení účinnosti navrhované úpravy do 1. 1. 2025, aby se adresáti nové právní úpravy na ni mohli připravit a došlo alespoň ke zmírnění některých z výše popisovaných problémů.

Další pozměňovací návrh je v systému vložen pod číslem 3121. Je to pozměňovací návrh poslankyně Aleny Schillerové, poslanců Richarda Brabce, Jaroslava Faltýnka, Aleše Juchelky, Kláry Dostálové, Táni Malé a tak dále - zase jich je tam absolutní většina - a je to pozměňovací návrh, který odůvodním následovně. Vládní návrh zákona nebo daňového balíčku počítá mimo jiné se zrušením slevy na studenta. S tím nelze souhlasit. Jak upozorňovaly již v mezirezortním připomínkovém řízení Českomoravská konfederace odborových svazů, Sdružení místních samospráv České republiky, sleva na studenta je významnou formou podpory získávání pracovních zkušeností a praxe studentů během studia, která jim následně pomáhá při vstupu na pracovní trh po ukončení studia, jakož i užitečným nástrojem zvýšení finanční dostupnosti studia pro studenty z příjmově slabších rodin. Sleva na studenta motivuje osoby soustavně se připravující na budoucí povolání k ekonomické aktivitě, což je zvláště v prostředí nedostatku pracovních sil žádoucí. Navíc působí také sociálně, když zvyšuje čistou odměnu za práci u studentů, kteří s ohledem na dosavadní absenci kvalifikace pracují spíše v hůře ohodnocených zaměstnání. Z toho důvodu se navrhuje vypustit z vládního návrhu zákona zrušení slevy na studenta.

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše, poslankyně Aleny Schillerové. Mám tady sněmovní tisk 488, ne, to je samozřejmě špatně, ale já doplním ještě potom, až se přihlásím, číslo, protože se dívám, že mi tady vypadlo, za což se velice omlouvám - protože tady se přihlašuji vlastně za pana poslance Andreje Babiše. Takže doplním ještě to číslo, pod kterým... v podrobné doplním číslo, nestihli jsme to, omlouvám se. Je to pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše, poslankyně Aleny Schillerové, a dovolím si ho odůvodnit. Pozměňovací návrh cílí na snížení DPH u podávání veškerých nealkoholických nápojů v rámci stravovacích služeb, jakož i na snížení DPH u čepovaného piva, jež vláda rovněž navrhuje přeřadit do základní sazby DPH. Případné přijetí vládního návrhu ve znění komplexního pozměňovacího návrhu přijatého rozpočtovým výborem by nepochybně přineslo negativní dopady na sektor stravovacích služeb, ale i na další navazující odvětví české ekonomiky. Gastronomický sektor přitom v posledních pěti letech prochází extrémně náročným obdobím v souvislosti s pandemickou situací, energetickou krizí a rostoucí inflací. Mnoho nejenom menších podniků proto i v současnosti podniká s vysokým zadlužením. Zvýšení sazby daně u podávaných nealkoholických nápojů a čepovaného piva by ve výsledku vedlo jen k dalšímu odlivu zákazníků ze sektoru stravovacích služeb a přesunu konzumace do domácností. Dle vyjádření Svazu průmyslu a dopravy přitom až čtvrtina tržeb v hospodách pochází z prodeje čepovaného piva. Přes 50 % zařízení neprodává teplé jídlo a jejich příjem je z většiny závislý na prodeji piva a dalších nápojů. Kvůli poklesu konzumace ve stravovacích službách by proto nepochybně došlo k nižšímu očekávanému přímému i nepřímému daňovému výnosu, snížení příjmu z odvodů a poklesu zaměstnanosti v oboru zejména v méně rozvinutých regionech a na venkově. Navrhuje se proto, aby čepované pivo i nealkoholické nápoje podávané ve stravovacích a v gastronomických službách byly zachovány bez snížené sazby daně a výše popisovaným negativním jevům se předešlo.

Další pozměňovací návrh Andreje Babiše, jehož číslo zase doplním v podrobné rozpravě, a poslankyně Aleny Schillerové si dovolím odůvodnit. V současné době je objem prostředků na fond kulturních a sociálních potřeb, dále též FKSP, stanoven ve výši 2 % z objemu prostředků na platy. Pravidla pro využití FKSP jsou upravena ve vyhlášce o fondu kulturních a sociálních potřeb. Vyhláška poměrně kazuisticky a podrobně stanovuje, jakým způsobem lze prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb využít. S cílem úspory veřejných prostředků a odstranění rigidity vyhláškové úhrady vláda navrhuje snížení prostředků na FKSP o polovinu ze 2 % na 1 % a polovina této částky by měla být určena na přispívání zaměstnavatele na produkty spoření na stáří. Zrušení vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb a jejích novelizujících vyhlášek - způsob čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb má být do budoucna stanoven zejména v kolektivní smlouvě, v kolektivní dohodě nebo vnitřním předpisu.

Ačkoliv nelze vládnímu návrhu vyčítat pokus o odstranění rigidity a snahu uspořit veřejné prostředky, nelze přehlédnout, že navrhované změny spojené s redukcí objemu prostředků na platy využitelných na fond kulturních a sociálních potřeb budou mít nezanedbatelné negativní dopady na financování řady aktivit, které svou povahou naplňují smysl kulturního, sociálního, sportovního, zdravotního či podobného vyžití a rozvoje zaměstnanců. To je paradoxně v rozporu s cílem, kterého vláda zamýšlela návrhem dosáhnout, vyjádřeného v důvodové zprávě. Z těchto důvodů se navrhuje zrušit příslušné části daňového balíčku novelizace zákona o státním podniku, zákona o vysokých školách, velkých a malých rozpočtových pravidlech, zákona o akciové společnosti, Českých drah, státní organizaci Správy železnic a tak dále tak, aby stávající parametry fungování fondu kulturních a sociálních potřeb zůstaly zachovány. Společně s tím dochází pozměňovacím návrhem ke zrušení ustanovení konsolidačního balíčku, který ruší současnou vyhlášku o fondu kulturních a sociálních potřeb a její novelizaci.

Poslední pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše, poslankyně Aleny Schillerové a většiny dalších poslanců za hnutí ANO, jehož číslo doplním v podrobné rozpravě, si dovolím odůvodnit. Vláda navrhla prostřednictvím sněmovního tisku číslo 488 zrušit u zaměstnaneckých benefitů osvobození od daně z příjmu. Zrušení osvobození by se tak dotklo benefitů poskytovaných zaměstnancům na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, zařízení péče o děti předškolního věku, včetně mateřské školy, podle školského zákona, knihoven zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce, příspěvku na tištěné knihy. V reakci na předložený návrh deklarovala řada zaměstnavatelů, že svým zaměstnancům přestane benefity zcela poskytovat. Tyto volnočasové benefity, jako je například příspěvek na sport nebo jazykové kurzy, přitom svým zaměstnancům nabízí většina firem v Česku. Změnu nadále kritizují zaměstnavatelé i firmy, které s benefity obchodují. Podle Asociace malých a středních podniků by mohlo dojít až u 94 % malých a středních podniků k tomu, že benefity výrazně omezí nebo zcela zruší. Takové dopady by výrazně pocítili i všichni zaměstnanci. Pozitivní rozpočtový dopad, který očekává vláda, přitom nemusí být vůbec naplněn. Zaměstnanecké benefity a jejich využití zaměstnanci přináší naopak finanční prostředky do řady oborů, jako jsou ubytovací služby, fitness centra, lékárny nebo knihkupectví.

Vládní návrh byl následně upraven komplexním pozměňovacím návrhem přijatým na rozpočtovém výboru. Na základě pozměňovacího návrhu se do zákona o dani z příjmu navrací osvobození zaměstnaneckých benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d), jehož vypuštění bez náhrady bylo navrhováno v původní podobě vládního návrhu zákona. Osvobození příslušných nepeněžitých příjmů na straně zaměstnance se však nově navrhuje omezit zavedením celkového ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy, kterou se podle § 21g odst. 2 zákona o dani z příjmu pro účely zákona o dani z příjmu rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2023 se vychází z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Průměrná mzda pro rok 2023 činí 40 324 korun jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 38 294 korun a přepočítacího koeficientu za rok 2021 1,0530 zaokrouhlený na celé koruny nahoru. Celkový roční limit daňového osvobození na veškerá nepeněžitá plnění definovaná v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o dani z příjmů, včetně příspěvku na rekreaci a zájezd, by tak pro 2023 představoval částku 20 162 korun. Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d zákona o dani z příjmů nad stanovený limit by měl podle komplexního návrhu podléhat dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d zákona o dani z příjmu.

Předložený pozměňovací návrh cílí na zrušení tohoto omezení osvobození zaměstnaneckých benefitů o dani z příjmu a zachovává stávající stav, kdy jsou benefity poskytovány zaměstnancům bez omezení. Návrhem současně není dotčena vládou navržená úprava zdanění nadlimitních manažerských stravenek. Tam souhlasíme s tím, ať se tato úprava samozřejmě zruší.

Takže jsem představila všechny pozměňovací návrhy, kde jsem buď autorkou nebo spoluautorkou. Děkuji za pozornost a věřím, že jim budete všichni věnovat pozornost. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Mám tu dvě faktické poznámky. První se přihlásil pan poslanec Bělica, který tady ovšem není, takže poprosím druhého pana poslance Oklešťka - prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já mám faktickou poznámku k panu ministru financí, protože vlastně vláda předložila prostřednictvím poslanců komplexní pozměňovací návrh. Ten komplexní pozměňovací návrh byl nahrán - jak tady zmínili mí předřečníci, ale já už jsem se nedostal k mikrofonu - pouze v garančním výboru, to znamená ve výboru rozpočtovém, ale byl projednáván a přikázán do dalších výborů, včetně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde jsme si tu materii vzali sami.

Mně přijde, že nebyl zřejmě tento materiál úplně legitimně projednáván, protože když si vezmu, že byl předložen až na místě samém předkladatelem, panem zpravodajem Havránkem, tak jak se měli poslanci, kteří jsou v těch výborech, k tomuto materiálu vyjádřit? Minimálně my poslanci, kteří jsme byli z řad opozice, jsme se ty skutečnosti dověděli až na místě, protože v systému nikde nic nebylo, anebo jsem možná špatně viděl. Rád bych ale věděl, jak se k tomu postavíme, už i z toho důvodu, že bych chtěl předejít do budoucna nějakým tahanicím nebo i třeba znevěrohodnění těchto materiálů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a dále je přihlášen s faktickou poznámkou pan ministr. Pane ministře, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Za prvé, paní místopředsedkyně, faktická připomínka má reagovat na vystoupení poslanců v rozpravě. To pan poslanec neučinil, protože zatím vystoupila pouze paní předsedkyně Schillerová, takže zneužití faktické připomínky, říkám to naprosto v klidu.

Za druhé, nezavádějme tady nová pravidla. To bylo jednání před druhým čtením. Každý výbor má jiný termín, jinou lhůtu pro předložení. Nevím, na co si stěžujete. Já si nepamatuji, že by návrh, který poslanec, člen výboru, podá ve svém výboru, souběžně podával na jiný výbor, kde členem není. To nikdy nebylo, jednací řád nic takového nechce, tak nevím, na co si vlastně stěžujete. My se nebavíme o jednání mezi druhým a třetím čtením, bavíme se o jednání mezi prvním a druhým čtením. Můžete mi říct, z čeho vycházíte v té svojí kritice nebo požadavcích, z jakého článku jednacího řádu? To by mě opravdu zajímalo, protože nic takového to není. To je vymyšlená argumentace. Nikdy se nic takového nedělo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou pan poslanec Okleštěk. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Pane ministře, jak to potřebujete, tak to říkáte. Podívejte se, ten materiál, měli jsme k němu zaujmout stanovisko ve výboru, a když jsme ten materiál nedostali, tak jsme k němu neměli tedy zaujímat žádné stanovisko. To je první věc.

My jsme si nic nevycucali z prstu a ten komplexák byl přikázán, nebo respektive ten balíček byl přikázán do výborů, které jej projednávaly, takže ne že bychom si my něco vymysleli. A jestli mluvíte o rozdílném přístupu, tak mi řekněte, v čem je ten přístup rozdílný? Kdy my jsme se k tomu postavili nějak jinak? A já jsem nemohl zareagovat dřív, protože mě předběhli prostě jiní. Faktickou zmáčknete, a jak jsem se dostal na řadu, už tady byla paní Schillerová, tak jsem se prostě nedostal. Vy jste se odhlásil, protože vy jste byl přede mnou s faktickou, takže neříkejte, že to je mimo mísu, protože holt je to vystoupení poslanců. Ale máme tady pro mě problém a já jsem reagoval právě na to, co řekl kolega Adamec a ti předřečníci, kteří se vyjadřovali k projednávání ve výborech.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Jinak faktické poznámky jsou v průběhu rozpravy, první v rozpravě byla paní předsedkyně Schillerová. Předpokládám, že jste reagoval na vystoupení pana zpravodaje, který tuto problematiku mohl zmínit, ale prosím, dodržujte faktické poznámky k rozpravě. Nyní pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak ještě jednou. Nevím, proč volíte tak expresivní slova, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Nejsme mimo mísu, nejsme toto. Já jsem se chtěl zeptat, z čeho vychází, z kterého ustanovení jednacího řádu? Co když ten poslanec - já tedy nevím, jestli všichni, kteří podali pozměňovací v rozpočtovém výboru - nejsou členy jiného výboru? Jak mají podat výboru - ne Sněmovně, proto je dneska druhé čtení, výboru - poslanci, kteří nejsou členy? To nejde. Nemůže nečlen výboru podat pozměňovací návrh k tomu výboru mezi prvním a druhým čtením. To přece je úplně jasné.

Já vlastně nevím, na co si stěžujete. Je logické, že v každém výboru mohl kdokoliv podat, ten, který to projednával, pozměňovací návrh, a buď získat podporu a byl by to výborový návrh pro druhé a třetí čtení, nebo ne. Nikomu nic nebylo zkráceno - kdybychom měli, jak vy nám podsouváte, nějaké nekalé úmysly, tak jsme je načetli v podrobné rozpravě a neměli jste šanci vůbec k tomu vystoupit. My jsme to neudělali. Tak já fakt nevím. Nebo vy, když máte ve výboru - teď myslím výboru pro veřejnou správu - a pokud souběžně ji projednají výbory, tak vy osobně třeba dáváte ten návrh do všech výborů, že jste členem? Podle mě je to umělý spor, úplně zbytečný.

Dostatek času měl tak, aby se případně k němu mohly dávat pozměňovací návrhy, aby nevznikl technický problém, že by se nedalo k němu podávat pozměňovací návrh, takže tohle všechno kolegové, kteří ten návrh podali, splnili. Nic víc, nic míň. Také pokud... já nevím, jestli jste na hospodářském výboru měli stanovenou lhůtu. Pokud někdo z vás podal, nebo člen hospodářského výboru, pozměňovací návrh k tomuto návrhu zákona, poslal ho do rozpočtového výboru, aby se souběžně mohl rozpočtový výbor vyjádřit? A pokud jste nepodali, nevyužili svého práva podat mezi prvním a druhým čtením na svém výboru pozměňovací návrh, na tom není nic špatného, to je vaše svobodná volba. Buď podáte, nebo nepodáte. Ale pokud jste někdo z vás podal (Předsedající: Čas, pane ministře.), neposlali jste to na rozpočťák, tak jste udělali to, co vlastně kritizujete.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Okleštěk. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Jak si můžeme pěkně popovídat s panem ministrem. Jestli považujete "mimo mísu" za expresivní, já jsem to tedy nemyslel expresivně, ale "mimo mísu" není zas tak expresivní pojem nebo obrat.

Ale co se týče tady těch návrhů, samozřejmě, my jsme měli vyhlášenou lhůtu, nikdo k nám pozměňovací návrh nepodal. My jsme výbor pro veřejnou správu, ne hospodářský výbor. Ale já jsem reagoval na to, co zmínil kolega Adamec a kolega - teď si nevzpomenu jeho jméno - protože není systémově dořešeno, když někde je podán ten pozměňovací návrh, abychom o něm věděli i v těch ostatních výborech, ať se máme k čemu vyjádřit. A k tomu já jsem teď vystoupil, abychom třeba hledali cestu, abychom to nějakým způsobem napravili a měli bychom už potom přehled o tom, o čem vlastně jednáme. To je celé.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kukla. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já odpovím panu ministrovi. Jeden pozměňovací návrh pana poslance Kotta, který se týkal včelařů, tak jsme ho měli na rozpočtovém výboru, měli jsme ho i na hospodářském výboru a pan poslanec Kott není členem hospodářského ani rozpočtového výboru. Tak vám odpovím. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nikdo další s faktickou poznámkou se nehlásí, tak je tady další vystoupení s přednostním právem a poprosím pana místopředsedu Havlíčka. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vážený pane ministře, já jsem zde už dnes dopoledne řekl ty základní pilíře toho, jak bychom my přistoupili ke konsolidaci. Ukázal jsem, kde se nejsme schopni vůbec sejít, a teď se budu držet některých pozměňovacích návrhů, které předkládám nebo spolupředkládám.

Ale před závorkou pochopitelně musím vypíchnout to, že náš spor je zcela fundamentální, a ten spočívá v tom, že zatímco my bychom šli na restart v hospodářství přes privátní sektor, který bychom se pokusili zamotivovat a vytvořili jsme mu prostředí pro to, aby mohl generovat zisky, aby byl výkonný, tak vy jdete přes veřejnou sféru, a to tak, že v prvním kroku se snažíte zvýšit nevídaným způsobem daně. Já říkám nevídaným způsobem mimo jiné proto, protože je to zcela proti vaší rétorice, kterou jste měli nikoliv v roce 2021 - to bych možná ještě pochopil, když bojujete o body, ale samozřejmě bychom vám to vyčítali - ale vy jste něco úplně jiného tvrdili ještě na podzim roku 2022. Mohl bych tady teď citovat mnoho a mnoho vyjádření, vás, pane ministře financí, pana premiéra a ostatních kolegů a členů vaší vlády, ale kdybych to shrnul, tak ještě v září roku 2022 pan premiér Fiala prohlásil: "Nebudou se zvyšovat daně. Tečka." On ještě předtím řekl všechny ty daně, které by se nezvyšovaly, prakticky je tam vyjmenoval všechny. Během několika měsíců jste otočili naprosto zásadním způsobem a zvyšujete, a toho se týkají moje pozměňovací návrhy, daně z příjmu, zvyšujete odvody osobám samostatně výdělečně činným, zvyšujete daně z nemovitosti, zvyšujete nemocenskou pro zaměstnance a zvyšujete nebo omezujete prodej podniku ve společnostech přes 40 milionů korun, což se třeba bude týkat rodinných firem, středních firem a podobně.

A to je ten náš úplně fundamentální rozpor, protože my jsme toho názoru, že i když rozumíme tomu, že budete šetřit, někde více, někde méně, můžeme se bavit o tom, kde se dá ušetřit ještě více, tak zásadním způsobem nesouhlasíme s tím, že vytváříte velký problém do budoucnost, ten problém, který my jsme v době pandemie se snažili řešit. A popravdě řečeno to, že jste za rok 2022, v roce 2023 vybrali docela slušně daně, je mimo jiné důsledkem toho, že jsme v době pandemie nenechali firmy padnout, že jsme je podpořili. Nebudu teď tady rozumovat o tom, že jste tehdy tvrdili: Dávejte ještě více těm firmám, pak jste zase říkali, že jsme dávali příliš mnoho, to je potom spíš politická diskuse. Ale ten základ spočíval v tom, že jsme nezavřeli průmysl, že jsme podpořili podnikatele, že jsme podpořili živnostníky. Ano, stálo nás to stamiliardy korun. Dělali jsme to narychlo, určitě jsme tam udělali celou řadu chyb. Dělali jsme to plošně, mimo jiné proto, protože nebyl čas přemýšlet nad tím, koho bychom měli vyseparovat, koho ne, to bychom tady seděli ještě do dneška. Podpořili jsme skoro 700 000 podnikatelských subjektů, 700 000 podnikatelských subjektů! Já věřím, že to poslouchají ti podnikatelé, že jsme je v době pandemické padnout nenechali, jakkoliv kdokoliv dnes může zpochybňovat to, jestli firma A dostat měla, či neměla, v důsledku čehož nastalo to, že ty firmy měly slušnou výkonnost i v roce 2022, a tím pádem zaplatily - z mého pohledu docela překvapivě - slušné daně v roce 2023, a to je ta naše výzva, a to je ten náš nesoulad pro stav budoucí. Vy možná tím, že dneska zvýšíte daně, něco vyberete navíc, to asi není možné zpochybnit. Otázka je, jak se tato opatření projeví v sektoru, který má tvořit výkony, to je ten podnikatelský sektor - a ponechávám stranou rétoriku, kterou dneska zavalujete podnikatele, co a jak mají dělat - jak se to projeví v horizontu tří, čtyř, pěti let, možná dokonce ještě o něco dříve.

A třetí fundamentální věc, kterou mám, je ta, že diskutovat dneska i o tom, s čím nesouhlasíte - a vy to obhajujete - to je zvyšování daní, je do značné míry velmi komplikované, protože celý ten balíček, ať už ho nazýváme daňový, nebo konsolidační, dává svůj smysl tehdy, pokud dáme společně dohromady to, kde vyberete více daní, a současně to - to je to, co tady dnes obhajujete - a současně to, co kde ušetříte. A tam já mám velký problém, protože jste doposud nepředstavili detail těch úspor. Ano, vy jste vystřelili nějaká čísla. Pokud si dobře vzpomínám, tuším, že to bylo 54 miliard korun v rámci takzvaného dotačního byznysu. A teď ani nechci být natolik jízlivý, že bych zpochybňoval tu blbost s dotačním byznysem. Dotační byznys se týká podniků, těch se to týká v rámci dotací z Evropské unie, víte velmi dobře, že z národních prostředků pro ty podniky toho moc není. Ale rozumím tomu, že jste to zřejmě chtěli překlopit do úspory na rezortech, takže ušetříte na průmyslu, na dopravě, na místním rozvoji, na školství a tak dále. Vy jste určité obrysy dali na stůl, 20 miliard průmysl, tuším, že 6 miliard doprava - nemám to tady, říkám to z hlavy - ale to teď není to nejpodstatnější. Podstatné je to, že ďábel je skrytý v detailu, a já nemůžu přijmout váš argument, pane ministře, že to chystáte a že to zveřejníte v rámci jednání vlády v rámci projednávání rozpočtu. To nepochybně uděláte, ale pak ztrácí smysl celá tahle diskuse, protože jestliže se bavíme o tom, že ta konsolidace bude na úrovni - vy tvrdíte - 90, případně 140 miliard korun, tak úspora na výdajové stránce je tam zcela zásadní a ten detail prostě je tam zcela fundamentální.

To znamená, hrajeme hru s velkým množstvím neznámých, ale nám se nesmírně komplikovaně hodnotí to, jaký to vlastně bude mít finální efekt, tím spíše, že vidíme, že na stránce výdajové to nebudete mít vůbec jednoduché - a já vám to ani nezávidím, pane ministře - protože já vidím, že vy s něčím přijdete, všichni ministři se postaví proti, doprava říká, že to je špatně, školství říká, že to je špatně, rozvoj říká, že to je špatně. To je úděl ministra financí. Nevím, jak to přesně komunikujete, ale je zjevné, že celá řada z nich si to bude snažit nahradit nějakým způsobem. A protože třeba doprava je mi blízká - vy jste ji taky dělal, tak velmi dobře víte, že panu ministru Kupkovi nezbude nic jiného, než že si bude muset opět půjčit u Evropské investiční banky, a můžeme se bavit, jestli to bude 30 miliard, nebo 26 miliard, já nevím, ale to asi není ta kýžená úspora, kterou jste chtěl představit. Takže já jenom říkám, že diskuse o zvyšování daní mně nedává úplně smysl, pokud tam nevidím konec anebo ten celkový výsledek. Takže nesouhlasíme - a toho se týká ten můj pozměňovací návrh - se zvyšováním daní z příjmu právnických osob z 19 na 21 %.

Za další, zvyšování odvodů osob samostatně výdělečně činných. Jedná se o ten sociální odvod, minimální, který dopadne přibližně částkou 20 000 na podnikatele. Tady mě překvapuje i ta rétorika, kterou u toho používáte. Netvrdím teď, zrovna vy, pane ministře, možná to je někdo jiný z vlády, myslím, že pan ministr práce a sociálních věcí, který mluví úplně přesně jako lidé ze sociální demokracie: když to zavedeme, tak jim vytvoříme lepší režim v důchodu a musíme se o ně postarat, protože když to neuděláme, ti živnostníci na tom budou hůře. Já myslím, že jste před pár - možná měsíci, ale určitě lety - mluvili úplně jinak, mně to nebylo cizí a myslím si, že to bylo správné: Nechme je prosím žít, ty podnikatele, nechme žít osoby samostatně výdělečně činné, a jestli si budou platit méně, potom je to jejich problém, že budou mít méně na důchod. Ale to je otázka ideologie, je zcela zjevné, že vy jste už přeskočili na ideologii svých koaličních partnerů.

Co se týká daně z nemovitosti, neřeknu nic nového, než že jste tvrdil, pane ministře, něco ale úplně, úplně jiného ještě v roce 2021. "Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení," to jsou vaše slova, pane ministře. "Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta." Máte pravdu, to není správná cesta. A máte i pravdu, že my jsme to zvažovali, ale nakonec jsme to nezavedli. A zvažovali jsme to v době neméně kritické, dokonce si doufám tvrdit, v době horší, v době pandemické, kdy jsme vůbec netušili, co bude, a kdy jsme bojovali stejně jako teď vy. Já nevím, co zásadního se změnilo v tom uvažování, protože to je úplně změna ideologie, úplně něco jiného. Můžete říct - a to bych možná bral - ta situace se úplně diametrálně změnila, ale nemůžete říct, že byla jiná, než byla v roce 2021. Tehdy jste byl zásadním způsobem proti tomu, dneska to obhajujete. Takže to je k dani z nemovitosti.

Co se týká nemocenské, k tomu zde ještě padne mnoho poznámek mých kolegů, a já vzhledem k tomu, že jsem mluvil dopoledne déle, už to nebudu prodlužovat, přihlásím se potom k těm pozměňovacím návrhům, které v zásadě se všechny týkají pouze toho, že chceme zamezit tomu, aby se takovýmto způsobem zvyšovaly daně. Jsme přesvědčeni, že to ve finále bude kontraproduktivní a že to nepřinese z dlouhodobého pohledu kýžený efekt. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Dále tady mám s přednostním právem pana předsedu Okamuru, Tomia Okamuru, kterého ale v sále... ano, vidím, omlouvám se, a dávám panu předsedovi prostor. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dnes máme na schůzi Sněmovny druhé čtení takzvaného vládního konsolidačního balíčku, který je ve skutečnosti nejrozsáhlejším zvýšením daní v historii samostatné České republiky. Když premiér Fiala minulou středu představoval po jednání vlády další, údajně poslední verzi tohoto okrádacího balíčku, který zvýší inflaci, drahotu a zhorší životní úroveň občanů, zhorší konkurenceschopnost českých firem i zahraničních firem, které u nás působí, zahájil jako obvykle svůj projev lží a překroucením skutečnosti. Na úvod premiér Fiala řekl, cituji: "Jsme reprezentanti demokratických stran, a to, co předkládáme, má naši jednoznačnou podporu." Konec citátu.

Sami víte, že neplatí ani jedno. Vynechám protimluv, že jste demokraté. Ten, kdo odmítá, aby v této zemi vládli občané, ten, kdo odmítá, aby občané měli skutečnou, reálnou kontrolu nad politiky a svou zemí, ten, kdo odmítá naplnit ústavu, která předpokládá, že občané mohou rozhodovat přímo v referendu, není demokrat. Vaše snahy potlačovat svobodu slova, dělit občany na ty správné a bezprávné dezoláty, vaše mnohé protiústavní kroky, jako bylo svévolné rušení valorizace penzí, vás usvědčují z autoritářství a totalitních choutek. Za hnutí SPD říkám jasně, že uděláme vše pro to, aby vládní daňový balíček, rekordně zvyšující občanům daně, nebyl schválen. Obává se ho 81 % občanů.

Vláda Petra Fialy navrhuje například zvýšit všechny typy existujících daní a povinných pojistných odvodů, mimo jiné daň z nemovitosti, spotřební daň, daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty u mnoha druhů zboží a služeb, nemocenské pojištění, sociální pojištění živnostníků a některé další daně a odvody. Jde tedy čistě o snahu snižovat astronomický deficit státního rozpočtu zvyšováním daní, přestože vláda může šetřit jinde a jinak. Tohoto vládního daňového balíku, jak jsem již uvedl, se oprávněně obává 81 % českých občanů, jak vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti Generali Investments. A jak jsem již řekl, hnutí SPD udělá vše pro to, aby tento balíček nebyl v představené podobě schválen.

Naši poslanci k němu podali více než šedesát pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je ochránit příjmy a životní úroveň českých domácností a firem. Navrhujeme například zachovat daň z nemovitosti v současné výši, nerušit školkovné a daňové slevy na manžela, manželku a na pracujícího studenta, nezvyšovat sociální odvody živnostníkům, nesnižovat příjmy obcí a krajů, zachovat daňové osvobození státní podpory stavebního spoření i zaměstnaneckých benefitů a řadu dalších věcí na podporu slušných a pracujících občanů.

Vládní balík lživě označený za konsolidační je jen pelmel parametrických změn nejrůznějších zákonů a nemá jako celek zřejmě podporu nikoho. Dokonce i nechvalně známí lidé jako exministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek v této souvislosti po jednání vlády v televizi Prima řekl o vaší vládě, cituji: "To, co zažíváme, je zoufalství v přímém přenosu." Přitom sám pan Kalousek je členem vládní TOP 09. To, že se různí politici z různých stran neshodnou na detailech u desítek změn, je pochopitelné, jenže problém není v detailech. Je v tom, že vláda zapomněla na obecné a hlavní principy. Deklarovaný cíl opatření je ozdravit státní rozpočet, tedy snížit výdaje a zvýšit příjmy. To je cíl, na kterém se skutečně shodneme všichni. Jenže - máme tu velké jenže.

Vláda se snaží zvýšit svoje příjmy tím, že prostě, kde to jde a kde nepodléhá nějaké lobby, tam zvyšuje daně. Tím zcela natvrdo zvyšuje výdaje občanům i firmám. Tím samozřejmě snižuje koupěschopnost občanů a zvyšuje náklady firmám. Zvýšené náklady znamenají opět vyšší ceny, vyšší drahotu i inflaci. Nechápu, co na tom Petr Fiala a jeho ministři nechápou. Oni si zřejmě bláhově a zcela nekompetentně myslí, že vymysleli perpetuum mobile - nekonečný zdroj peněz, kdy si myslí, že zvýší lidem a firmám ceny, stát víc vydělá a pak ten stát třeba může víc přerozdělit.

Vládou navržený státní rozpočet na rok 2024 pokračuje v extrémním zadlužování naší země. Fialova vláda je totiž naprosto nekompetentní. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou z ODS předložilo vládě návrh rozpočtu na příští rok, a to se schodkem ve výši 252 miliard korun. Astronomická částka, nevídaná částka. Navrhovaný deficit je o 42 miliard vyšší, než jaký slibovala Fialova vláda v květnu při představování takzvaného ozdravného balíčku. To říkali, že to bude minus 210 miliard. Vláda musí konečnou podobu rozpočtového deficitu schválit do konce září. Na rok 2025 pak Ministerstvo financí plánuje rozpočtový deficit v objemu 235 miliard korun. To by při dodržení letošního plánovaného deficitu znamenalo, že za čtyři roky svého působení zvýší Fialova vláda státní dluh celkem o neuvěřitelných 1,2 bilionu korun. To jsou úplně astronomická hausnumera, přičemž celkový státní dluh v polovině letošního roku překročil již hranici, tu magickou hranici 3 bilionů korun.

Hlavním problémem deficitního státního rozpočtu je vysoká inflace, dlouhodobý pokles reálných mezd, ale zejména tempo zadlužování. Žádná vláda v historii nezadlužila zemi za svůj mandát tolik, jako ji zadlužuje ta současná. Fialova vláda nemá žádnou ekonomickou koncepci. Její působení je charakteristické nahodilými a škodlivými opatřeními, která jdou navíc mnohdy proti sobě.

Hnutí SPD má v oblasti fiskální a rozpočtové politiky jasno: je třeba výrazně snížit výdaje státu, zejména veškeré zbytné výdaje typu plateb a odvodů do zahraničí, vojenské pomoci Ukrajině, financování politických neziskových organizací či dotací privátním podnikatelským subjektům. Dále je třeba omezit objem předražených armádních nákupů v zahraničí. Na straně příjmů požadujeme zdanit dividendy vyváděné nadnárodními korporacemi z České republiky do zahraničí. To jsou konkrétní návrhy snižující deficit v řádu 200 až 300 miliard korun.

Politici na celém světě vedou spor o to, zda je pro ekonomiku lepší trh neregulovat, maximálně privatizovat a udržet co nejnižší daně, nebo trh regulovat, případně znárodňovat a vysoké daně přerozdělovat. Současná vláda bohužel pokračuje v naprosto šílené praxi předchozích vlád ODS a jejich souputníků a z obou cest si vyberou vždy a spolehlivě to nejhorší, tedy vyšší daně, co je výnosné, se prodá nebo přenechá zahraničním firmám a vysoké daně se přerozdělí, ovšem ne sociálně potřebným, ale ideologicky potřebným. Vláda podvazuje ekonomiku tím, že snižuje koupěschopnost občanů a restrikcemi a vysokými náklady likviduje firmy. Výsledek je samozřejmě identický s výsledky vlády bývalého premiéra Nečase z ODS a jeho ministra financí pana Kalouska z TOP 09, kteří českou ekonomiku uvrhli na evropské dno.

Vláda Petra Fialy principiálně obdobnými prostředky srazila ke dnu českou ekonomiku a české občany. Bez debaty - jsme na tom nejhůře v Evropské unii. Výmluvy na to, že třeba Maďarsko má vyšší inflaci, neplatí. Ano, v zemích, kde je vyšší inflace, jsou také vyšší růsty mezd a důchodů, takže inflace nemá tak tragický dopad na ekonomiku a firmy a občany jako u nás.

Vláda v minulých letech a měsících fakticky okrádala firmy a občany, v prvé řadě udržováním vysokých cen energií. Vyneslo jí to 50 miliard od ČEZu, jenže vcelku ekonomika a občané přišli řádově o stovky miliard, a to se zákonitě musí projevit na jejich kondici - tím spíše, když stav naší ekonomiky dost krutě zdevastovaly covidové restrikce minulé Babišovy vlády.

Balíček vládních změn, který je opravdu směska nesourodých, nesystémových návrhů, jak zničit českou ekonomiku, živnostníky i firmy jako celek, naprosto odmítáme. Budeme ale konstruktivní. Poslanci SPD zpracovali a podali více než šedesát pozměňovacích návrhů, které by zmírnily ty nejškodlivější body vládního devastačního plánu. Naši poslanci tyto návrhy podrobně představí a zdůvodní. Naše návrhy mají v principu jediný cíl - nepodkopat kupní sílu občanů, neuvrhnout Českou republiku do recese a ekonomické krize.

Já tady zmíním některé z nich, abych na konkrétních případech upozornil na ekonomické diletantství Fialovy vládní pětikoalice. Navrhujeme například zmenšit likvidační tlaky na živnostníky a vypustit zvyšování odvodů živnostníků na sociální pojištění, zrušit rušení slev na daních, zrušit zvyšování daní u firem, zrušit rušení mnoha daňových osvobození, tedy všeho, co firmám prodraží jejich zaměstnance i jejich práci. Desetitisíce živnostníků dnes bojuje o přežití, přičemž minimálně tisíce z nich už vláda zlikvidovala. Jakékoliv další zvyšování jejich nákladů znamená zvýšení hranice nutné pro jejich přežití. Vládě nepochybně uniká, že ti živnostníci, které zlikviduje, zčásti spadnou do sociální sítě a nemalá část své podnikání prostě přesune do šedé zóny. Je jasné, že mnoho lidí, kteří nezvládnou už tak vysoké odvody, daně a byrokracii se všemi náklady, se rozhodnou prostě neplatit nic. Mnozí začnou zaměstnávat načerno a pochopitelně mnozí budou brát jak dávky v nezaměstnanosti, tak pracovat načerno. Z těch, kteří platili alespoň něco, se stanou ti, kteří nejen nic neplatí, ale ještě budou od státu brát, a jejich chyba to nebude. Lidé musí platit nejen státu, ale také bydlení, energie, vodu, jídlo, oblečení, rodinu, půjčky a desítky dalších věcí, které jim Fialova vláda, ať už hloupostí, nebo úmyslně zdražuje.

Netuším, kdo tyhle vládní idiocie vymýšlí, ale představuji si, že někdo si na vládě zřejmě šňupne nějakého bílého prášku, zasní se a řekne si: Tak jsme živnostníkům zdražili elektřinu, plyn, vodu, bankovní úvěry. Co by jim tak asi ještě bodlo? Řeknete si: Jasně, seberete jim peníze na sociálních odvodech. To je přece pobídka. Tak vyšlete fialový signál, ať se snaží ještě víc. A ono to skutečně bodne, ale do zad. Takhle nějak uvažuje Fialova vládní pětikoalice. To je odporná politika Fialovy vlády vůči slušným a pracujícím lidem!

Minimálně dvě vládní strany původně před volbami stavěly na podpoře živnostníků, které jste ale nakonec obelhali. Teď nemám ovšem na mysli kriminální podnikatele, pro které politici vládních stran podle policejních šetření prokazatelně připravovali korupční projekty a tunelování veřejných peněz, ani podnikatele, kteří politikům a lobbistům vládních stran dodávají onen bílý prášek, který, jak ukazují policejní dokumenty, do sebe neváhají sypat všemi otvory v těle. Mám na mysli běžné slušné podnikatele. Dnes mi připadá, že jste se infikovali v Bruselu a řekli jste si: Když se střílí do nohou Brusel, když ekonomicky likviduje vlastní členské země, proč tu sebevraždu Evropy neposílit ještě na národní úrovni? A chcete zkusit Brusel trumfnout tím, že zlikvidujete i vlastní voliče.

Vyprošuji si v této souvislosti už dopředu lhaní typu výroků pana premiéra Fialy, že vláda stojí za poklesem inflace. Každý ekonom v této zemi, každý podnikatel a každý člověk se zdravým rozumem se shodne na tom, že vláda po celou dobu svého trvání inflaci svým konáním i nekonáním jen podporovala, a dnes projednávaný vládní daňový balíček je samozřejmě také vysoce proinflační. A nejde jen o balíček. Ten je přece součástí dalších vládních opatření, která likvidují kupní sílu nebo zdražují život, ať už to je protiústavní snižování reálných příjmů důchodcům, tak i aktuální neférové zvýšení spotřební daně z nafty. To vše výše popsané je ekonomický nonsens. Zdražování všeho zabrzdí ekonomický růst naší země naprosto zbytečně v momentě, kdy vláda by měla dělat naprostý opak. Na Českou republiku se řítí recese. Náš největší obchodní partner Německo v ní už několik měsíců je. To znamená, že je otázkou měsíců, kdy se německá krize přesune k nám. Spotřebitelské ceny v Německu během července meziročně stouply o 6,2 %, což je asi o 0,9 % nad průměrem eurozóny. Zdražování podle německých ekonomů snižuje kupní cenu (sílu?) německého obyvatelstva a přispívá k navození celkové negativní nálady v tamějších domácnostech. Ekonom Thomas Obst pro CNN například uvedl, cituji, že "nižší soukromé i veřejné výdaje patří k hlavním příčinám negativní hospodářské situace v Německu". Konec citátu. A jak na tuto přímou a jasně viditelnou hrozbu reaguje Fialova vláda? Zdražením na všech úrovních pro firmy a občany. Kupní síla našich občanů klesla nejvíc v Evropské unii, a jsou to čísla Evropského statistického úřadu Eurostat. A vládě je to málo. Připravila balíček, který kupní sílu ještě sníží. Takové jednání nemá jiné logické vysvětlení než drogy, psychiatrickou diagnózu nebo totální nekompetentnost. Pro kteroukoliv z těchto variant je pouze jedno rychlé a férové řešení - okamžitý odchod takové vládní koalice, předčasné volby a demokratická změna. Jak jsem zmínil, opakuje se nám tu situace z času světové krize, kdy pánové Nečas a Kalousek zaškrtili ekonomiku a zpozdili o léta náš restart. Chyby odborníci pojmenovali. Důkazy o tom, jak je špatně škrtit ekonomiku v čase krize, máme jasně popsané a zdokumentované. A vy, ministři a poslanci z vládní koalice, přijdete opět s tím, že požár je třeba hasit benzinem, přestože vaši straničtí kolegové už jednou republiku tímto stylem spálili.

Hnutí SPD je mimo jiné i proti zdanění výsluh a příspěvků u vojáků a bezpečnostních sborů, a náš návrh proto ruší záměr vlády obrat policisty, vojáky a hasiče o jejich peníze. Takové návrhy jsou opět podle našeho názoru za hranicí ústavnosti, protože vojáci, policisté či hasiči nastoupili do služby za nějakých smluvených podmínek a vy jim je najednou ex post měníte, samozřejmě tak, že je hodláte okrást o to, co jim ze zákona prostě patří a s čím počítali při nástupu do služby. Pochopitelně nejsou sami. Váš návrh počítá i s tím, že oberete například kraje o část jejich podílu na výběru daní. Občané by měli zpozornět, protože to nejsou imaginární peníze pro nějaké anonymní krajské úředníky. Jsou to peníze, ze kterých kraje platí krajské nemocnice, školy, peníze, ze kterých opravují silnice, a také sociální služby. Pokud kraje o ty peníze přijdou, tak to poznáme každý na zhoršené kvalitě služeb kolem sebe.

Stručně řečeno, Fialova vládní pětikoalice ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 chce okrást úplně všechny občany a firmy v České republice - s jednou výjimkou: vládní politici nechtějí okrást sami sebe. Proto si Fialova vládní pětikoalice letos sama sobě odhlasovala zvýšení platů politiků. Poslanci SPD samozřejmě hlasovali proti. Právě dnes před chvílí hnutí SPD navrhlo na program schůze zařadit zamrazení platů politiků na celé volební období a hlasy poslanců Fialovy vládní pětikoalice byl tento můj návrh odmítnut - dnes odpoledne, před chvílí. To znamená, znovu jsme vám za SPD nastavili zrcadlo. Odmítli jste i dnes, stejně jako letos v únoru, můj návrh na zmrazení platů politiků na celé volební období, a zároveň tady Fialova vládní pětikoalice navrhuje okradení všech občanů a firem v České republice tím, že jim zvýšíte daně, přestože, jak už jsem konkrétně uvedl, není to vůbec potřeba pro konsolidaci veřejných rozpočtů. A navíc jste už dvakrát letos okradli všechny důchodce v České republice - jak starobní, invalidní, tak sirotčí, tak vdovské, a teď jste ještě oznámili - ministr práce a sociální věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL - že je okradete v lednu potřetí. Takže sami sobě jste si zvýšili platy, zamítli jste můj návrh na zamrazení (platů) politiků už podruhé letos a zároveň zvyšujete daně všem občanům a firmám. To je opravdu neuvěřitelná politika, co předvádí Fialova vládní pětikoalice!

Pan premiér Fiala přednášel Hospodářské komoře svoje v uvozovkách velkolepé vize. Zajímalo by mě, jak tyhle rány do zad české ekonomiky zapadají do jeho vize České republiky jako křižovatky Evropy. O většinu silnic se u nás starají kraje, takže vaše vize je vizí křižovatky rozmlácených a ucpaných cest na kvalitativní úrovni dálnice D1? Věřte, dámy a pánové, takové vaší křižovatce se každý zdaleka vyhne. Bohužel, my občané této země jsme jejími ožebračovanými vězni. Tohle opravdu nechceme. Už k dnešku jste napáchali škody za stovky miliard, ze kterých se jen těžko budeme vzpamatovávat. Každý den, kdy vládnete, ty škody jen prohlubujete. V současné době vaší vládě podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd plně věří pouze 2 % občanů České republiky. Jste regulérně nejhorší vládou novodobých dějin České republiky. Neděkujeme, odejděte - a pokud možno okamžitě!

Zrovna jsem se teď díval na aktuální průzkum, respektive statistiku Evropského statistického úřadu Eurostat. Zveřejnila tu statistiku mimochodem i Česká televize, respektive ta čísla, ta data, a evropský statický úřad Eurostat srovnává růst či pokles HDP a srovnává období k 31. 12. 2019, tedy před nástupem Fialovy vlády, s obdobím teď k 30. 6. 2023. Česká republika je jedinou zemí v Evropské unii, jedna jediná, která nezaznamenala růst hrubého domácího produktu. Jedna jediná země v Evropské unii má pokles hrubého domácího produktu a je to Česká republika. To znamená, vy jste prokazatelně - a už je to na mnoha datech a číslech - jsme jediná země, jsme země s největším poklesem reálných mezd v Evropské unii. Jsme jediná země, které klesá HDP v tomto sledovaném období ve srovnání se všemi zeměmi Evropské unie.

Vy jste nejhorší vláda z nejhorších, která tady vůbec kdy vládla, a nejhorší vláda vůbec v celé Evropské unii. A já vás znovu vyzývám, abyste to položili a aby proběhly předčasné volby, protože, jak už jsem tady včera říkal, za čtyřleté období vaší vlády zvýšíte dluh České republiky o 1,2 bilionu korun. Už dnes si na to půjčujete se splatností až do roku 2056, 2057. Vy jste za necelé dva roky vlády České republiky zdevastovali Českou republiku na desítky let dopředu. A já znova říkám: premiér Petr Fiala taky dneska, místo aby tady reagoval na vystoupení - bylo tomu tak i včera - tak se radši schoval tamhle v lavici. To prostě není lídr, on na to nemá, řídit Českou republiku. Je neschopný, nekompetentní a vy byste opravdu měli podat demisi, premiér by měl podat demisi a odstoupit, tím pádem padá celá vláda. A znovu vyzýváme k tomu, aby proběhly rychle předčasné volby a aby voliči rozdali nové politické karty v demokratických volbách. Takže to je situace, která tady je.

Samozřejmě, dějí se tady další věci od včera. Fialova vláda znovu i dnes i včera, poté, co už jsem tady vystoupil včera, znova lže lidem do očí zase s dalšími novými věcmi. Ministr kultury Baxa z ODS vloni 3. července 2022 jménem vlády říkal, že "Fialova vláda nechce zvyšovat televizní poplatky, prohlásil ministr kultury 3. července 2022. Za funkční období současné vlády není možné počítat se zvýšením televizních a rozhlasových poplatků, potvrdil ministr kultury Baxa v pořadu České televize Otázky Václava Moravce." Černé na bílém je to tady. Zase jste lhali, zase jste podvedli lidi, protože přesto, že jste to tvrdili, teď jste oznámili, že budete koncesionářské poplatky zvyšovat, a nově budou dokonce platit i majitelé mobilů či tabletů, i když třeba ani Českou televizi nesledují. Takže ministr vaší vlády jménem Fialovy vlády řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi před rokem, že nebudete zvyšovat, že za funkční období současné vlády není možné počítat se zvýšením televizních a rozhlasových poplatků, ministr Baxa z Plzně, ministr kultury, ODS, a teď jste vyhlásili, už veřejně jste řekli, že budete zvyšovat koncesionářské poplatky. Lež na lež. Jenom lžete lidem. Je tam chaos, nekompetentnost a pořád jenom znovu lžete lidem do očí.

Stejně jako koalice SPOLU, to je ODS, TOP 09 a KDU-ČSL - to jsem tady ukazoval minule, měl jsem to všechno tady vytištěno - lidé už to vědí, už to viděli, že jste veřejně před volbami slibovali, že nebudete zvyšovat daně, a dokonce ještě explicitně jste zdůrazňovali, jste se zaměřili na daň z nemovitosti a řekli jste, že nebudete zvyšovat daň z nemovitosti, ale vy jste mluvili, že plošně nebudete zvyšovat daně. Jasně jste říkali, že nebudete zvyšovat daně, žádné daně, a hned po volbách jste obelhali voliče a přistupujete k plošnému zvyšování v podstatě všech daní v České republice. Vy jste se dostali prostě k moci podvodem, politickým podvodem na lidech, protože kdybyste před volbami řekli popravdě, že budete plošně zvyšovat daně, tak nikdy tato vládní pětikoalice neexistuje, protože byste nezískali ve Sněmovně většinu, jsem o tom plně přesvědčen. Ale vy jste obelhali před volbami lidi, přestože jste věděli, že budete dělat něco úplně jiného, chopili jste se moci politickým podvodem na lidech a teď tady lžete dál a dál, děláte úplně něco jiného, než jste slibovali lidem ve volbách.

Mimochodem, co se týče toho, že budete zvyšovat koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu, tak jenom aby občané měli kompletní informaci, poplatky vzrostou v případě České televize ze 135 korun na 160 korun měsíčně a v případě Českého rozhlasu se zvýší ze 45 korun na 55 korun měsíčně. Rozšíří se i okruh poplatníků, nově budou platit domácnosti, ale i majitelé mobilů či tabletů, i když třeba ani Českou televizi nesledují. Přitom má Česká televize rozpočet 7 miliard korun.

Co se týče návrhu hnutí SPD v této věci, hnutí SPD navrhuje - a už to tady říkáme několik let, pořád to tady opakujeme - úplné zrušení koncesionářských poplatků. Prosazujeme přeměnu České televize na státní příspěvkovou organizaci se stanoveným a kontrolovatelným rozpočtem pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. Chceme Českou televizi a veřejnoprávní média, která budou objektivně informovat o dětí ve světě a České republice. Ta objektivita není. Připomínám, že jsem již osm let nebyl pozván do hlavního politického diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce, přestože tam předsedové ostatních parlamentních stran běžně vystupují. Zdůrazňuji, že jsem ani jednou neodmítl pozvání. Já jsem nebyl ani jednou osm let pozván do hlavního diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce. To je politický podvodník, ten člověk normálně, tahle redakce. On to ví, ale prostě nezve mě. Podle mého názoru je to normální politický podvodník zneužívající koncesionářské poplatky, protože za peníze voličů SPD - a když to zjednoduším, 10 % koncesionářů České televize jsou voliči SPD - platí voliči SPD propagaci předsedů jiných politických stran v tomto pořadu, přestože voliči SPD to nuceně musí platit. Není jiné řešení než zrušit koncesionářské poplatky. Voliči SPD, my jsme to měli v politickém programu, se kterým jsme kandidovali do voleb, a voliči s tím souhlasí, dostali jsme k tomu mandát. My odmítáme, aby čeští občané museli platit bruselskou a provládní propagandu takzvaných veřejnoprávních médií. To znamená, znovu zdůrazňuji, já jsem nebyl osm let pozván do Otázek Václava Moravce, osm let. Ne osm měsíců, ne osm dní - osm let mě nepozvali, takže já jsem ani nemohl odmítnout, protože jsem ani nebyl pozván osm let. Přitom to celou dobu platí naši voliči, ten pořad, ze značné části. Takhle se dělají politické podvody a zneužívání koncesionářských poplatků redakcí Otázek Václava Moravce a podle mých informací to tam vede ten Václav Moravec, ten to tam řídí. Takže ať si o tom myslíme, co chceme, prostě Česká televize nefunguje vyváženě, a já si jenom přeju, aby se to konečně změnilo, a doufám, že bude naplňován zákon o České televizi, který já jsem nevytvářel, já na něj nemám vliv. Takže myslím, že to je úplně jasný argument, protože jestli předseda jedné ze dvou opozičních stran, strany, která dlouhodobě má podporu kolem 10 %, není osm let pozván do Otázek Václava Moravce, které platí koncesionáři, tak to je opravdu podle mého názoru megapodvod - megapodvod a megazneužití koncesionářských poplatků ve prospěch vládnoucích elit. My nejsme vládnoucí elita, my jsme opoziční strana. Doufám, že budeme vládnoucí stranou, ale zatím jsme byli stále v opozici, takže to je úplně nepřijatelné.

Stejně tak víme, ale k tomu se dostaneme ještě v budoucnu, jak nevyváženě působí redakce Českého rozhlasu. Opět počty výstupů zástupců SPD jsou mnohem nižší, než odpovídá našemu volebnímu výsledku. Opět je v redakci aktivismus - není to vyvážené, zneužívá se tam Český rozhlas pro politický aktivismus, koncesionářské poplatky našich voličů. Takže tak to prostě funguje a je to další a další argument. Mimochodem, podle těch údajů, co jsem viděl, je tam podhodnocena vzhledem k volebním výsledkům i druhá opoziční strana. Takže ty statistiky si každý může určitě... To je veřejnoprávní rozhlas a je to samozřejmě tristní, jakým způsobem Český rozhlas podporuje Fialovu vládní koalici, ale za poplatky koncesionářů, všech voličů, voličů všech politických stran.

Takže to jsou všechno důvody k tomu, proč SPD navrhuje úplně zrušení koncesionářských poplatků. A máme ten návrh, co říkáme, protože není možné tímto způsobem zneužívat peníze našich voličů, voličů SPD. Takže tohleto je k tomu, co vy tady jste zase předvedli, že jste tvrdili, že nebudete zvyšovat televizní a rozhlasové poplatky, a teď navrhujete pravý opak.

Pan premiér Fiala na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích před týdnem vyzval velké potravinářské firmy, ať jdou příkladem a sníží ceny. A já vyzývám vás, pane premiére, jděte vy a vaše vláda příkladem a snižte ceny energií a pohonných hmot. Nic nebrání tomu, aby vláda podle zákona o cenách stanovila maximální ceny energií tak, aby energetické firmy měly třeba v uvozovkách jen 100 % zisku. I tak by cena elektřiny byla cirka do 1,50 za kilowattu. Stejně tak může vláda ihned snížit ceny pohonných hmot. U benzinu si stát bere téměř 50 % z ceny, takže ze současných 39 korun za litr jde státu strašných cirka 18 korun. Když seberete jen polovičku, bude benzin za 30. Jakékoliv takové snížení cen se následně projeví nejen v cenách potravin, ale hlavně v růstu ekonomiky a životní úrovně.

A ještě druhé téma, další téma. Taky jsem teď to viděl, tak to jenom krátce okomentuji. Boj s válkou je stále více a více aktuální. Bývalý šéf armády generál Jiří Šedivý řekl, cituji: "Obrana a vláda postupuje správným směrem, protože je potřeba připravit armádu i společnost na možný konflikt bez ohledu na situaci na Ukrajině, zvláště kvůli rivalitě USA a Číny. Je možné, že USA nechají Zelenského padnout, ale jen proto, aby si uvolnily ruce pro válku s Čínou." Konec citátu. A proč bychom se toho měli účastnit my? To je záhada.

Ještě zmíním jedno téma, kterého jsem si všiml. Renomovaná americká agentura Bloomberg zveřejnila zajímavý údaj. Pokud by jen 3 miliony Ukrajinek práceschopného věku zůstaly v zahraničí - to jsou ti migranti teď - ukrajinská ekonomika přijde o desetinu svého předválečného hrubého domácího produktu. To odpovídá cca 435 miliardám korun. A Ukrajina oficiálně, ukrajinské ministerstvo zahraničí, láká proto zpět uprchlíky a migranty: Ukrajinci, vraťte se domů, vlast vás potřebuje. Ukrajinské ministerstvo v tomto smyslu připravuje pobídky, které mají uprchlice s dětmi přesvědčit k návratu. Ukrajinská vláda se mimo jiné zavázala třeba k tomu, že schválí nový zákoník práce, sníží dosud dramatické rozdíly v odměňování žen a mužů za stejnou práci a poskytne granty vdovám po padlých vojácích, aby mohly začít podnikat. Fialova vláda tedy jde svojí proimigrační politikou přímo proti zájmům Ukrajiny. Kdyby vláda myslela na budoucnost Ukrajiny, ukončí migrantům z loňského a letošního roku povolení k pobytu v České republice. Fialova vládní pětikoalice si ale kvůli prudce klesajícím volebním preferencím připravuje nové voliče. Ukrajinci totiž budou moci po pěti letech legálního pobytu v České republice žádat o české občanství, a už jsem to tady podrobně rozebíral včera, tento zrůdný plán Fialovy vlády.

Když se podívám na pozměňovací návrhy, které předkládá hnutí SPD k tomu vašemu okrádacímu balíčku, naši poslanci, jak jsem říkal, je každý podrobně představí. Navrhujeme jich několik desítek. A když to tak projdu, a vždycky, když tady probíráme státní rozpočet a takhle, tak se tady vyjadřuju i krátce k jednotlivým pozměňovacím návrhům našich poslanců.

Takže například poslanec Jiří Kobza navrhuje vypustit to zvyšování odvodů živnostníkům na sociální pojištění. Bráníme živnostníky. Bráníme tomu, aby vy jste jim zvyšovali odvody. Bráníme ničení živnostníků Fialovou vládou.

Marie Pošarová, naše poslankyně SPD, má tři pozměňovací návrhy a vesměs se jedná o to, abyste neokrádali kraje. Protože jak jsem říkal, to nejsou nějaké imaginární peníze pro nějaké úředníky na krajích. Kraje provozují nemocnice, sociální zařízení, školy, opravují silnice, a SPD brání kraje, tam žije většina občanů České republiky, a Praha má taky status Prahy (kraje?) v podstatě, takže žijí samozřejmě všichni po celé České republice a my je bráníme. Bráníme sociální služby. Bráníme zdravotnické služby. Bráníme kvalitu školství, kterou vy jste podrazili neskutečným způsobem, přijetím neřízené vlny do značné části samozřejmě ekonomických migrantů, a sama Ukrajina už je volá zpátky. Vy ale nechcete. Vy podrážíte i tu Ukrajinu nakonec ve finále, protože potřebujete nové voliče. Takže Marie Pošarová, naše poslankyně, navrhuje pomoc krajům, zachovat peníze pro kraje, aby občané v České republice - zachovala se alespoň ta kvalita služeb, která dneska je. Ale vy chcete okrást kraje a chcete zhoršit služby pro občany v krajích.

Poslanec SPD Jan Hrnčíř navrhuje několik pozměňovacích návrhů. Navrhujeme tady zdanění, vyvádění nezdaněných dividend nadnárodními korporacemi. Tam jsou ty peníze. Kvůli legislativě Evropské unie odtud vyvádí dividendy a daní je v daňově výhodnějších zemích, které jsou také členy Evropské unie, například Kypr, a my ty peníze potřebujeme v České republice.

Dále navrhuje poslanec Honza Hrnčíř zrušení všech navrhovaných změn ohledně DPH - vy plošně zvyšujete občanům České republiky a my naším pozměňovacím návrhem rušíme ten váš návrh. My nechceme zvyšovat DPH. My odmítáme, abyste zdražovali životy všem občanům a firmám, takže my svým pozměňovacím návrhem rušíme váš návrh na zvýšení DPH, tedy zdražení zboží a služeb, tedy v podstatě všeho zboží a služeb v České republice.

Další pozměňovací návrh, rušíme navrhované změny - další návrh poslance SPD Honzy Hrnčíře - rušíme ty vámi navrhované změny v zákoně o daních z příjmu, kdy vy v podstatě plošně zvyšujete daně občanům, živnostníkům a firmám. My to chceme... my rušíme váš návrh na to zvýšení. My odmítáme zvyšování daní. My odmítáme to vaše okrádání slušných a pracujících lidí.

Dále poslanec Hrnčíř, SPD, jménem SPD navrhuje zrušení navrhovaného zavedení odvodů na nemocenské pojištění pro zaměstnance. Vy zase chcete okrást i pracující lidi. My to navrhujeme zrušit pozměňovacím návrhem.

Další pozměňovací návrh poslance SPD Hrnčíře: zrušení navrhovaného zrušení sazby daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 %. Takže my jdeme do stagnace, což už říká i Český statistický úřad. Přecházíme, jdeme do recese podle všeho, a vy ještě potopíte české firmy, že jim zvýšíte sazbu daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 %. My to odmítáme, takže náš pozměňovací návrh je, že rušíme váš návrh na zvýšení daní. Naopak jsme tady navrhovali, a vy jste nám to dneska zamítli, dneska se tady o tom hlasovalo, kde my chceme pomoci firmám, malým firmám s obratem do 3 milionů korun, chceme jim snížit daň z příjmu právnických osob z 19 na 15 %. Takže my podporujeme živnostníky, malé, střední firmy, a vy je zařezáváte. Vy jim totálně chcete podrazit nohy, vy chcete zničit živnostníky, malé a střední podnikatele, zničit občany.

A to už jsem vám tady říkal, a jsou to všeobecně známá čísla, že stoupl počet podle údajů Exekutorské komory České republiky, opět stejně jako loni stoupl počet exekucí za vaší vlády. Při meziročním srovnání v červnu stoupl o 48 000 exekucí. Lidi už nemají peníze kvůli vaší vládě. Už nemají peníze, nevědí, co dělat, nemají na nájem, nemají na základní životní potřeby. Lidi jsou totálně zoufalí, ale vám je to úplně jedno. Vy jim ještě chcete zvýšit daně, ještě je připravit o víc peněz. Vždyť to je úplně katastrofální situace, co předvádíte - 100 miliard Ukrajincům dáte, předražené americké stíhačky F-35, které vůbec nepotřebujeme, protože jste to slíbili Američanům. Platíte obrovskými miliony politické neziskové organizace, proimigrační neziskové organizace a další aktivistické organizace jako gender, multikulti. Na to všechno peníze máte, ale na obyčejné lidi peníze nemáte, na slušné lidi. Těm chcete zvýšit daně. A znovu zdůrazním, sami sobě jste si letos zvýšili platy politiků. My jsme hlasovali proti. Dneska jste znovu zamítli můj návrh na zamrazení platů politiků na celé volební období. Před chvílí, před dvěma hodinami jste ho zamítli. To je šílené, ta vaše politika. Pojďme dál.

Karel Sládeček, náš poslanec SPD, navrhuje pozměňovací návrh na snížení daňového zatížení pro malé firmy, protože daňová zátěž v České republice patří mezi nejvyšší v Evropské unii. My navrhujeme snížení daně pro malé společnosti, jejichž roční příjem nepřesáhne 2 miliony korun, tady v tomto pozměňovacím návrhu. V tom programu schůze máme vložený separátní zákon, kde navrhujeme snížit daně malým firmám s obratem do 3 milionů.

Dále pozměňovací návrhy: Lucie Šafránková jménem SPD navrhuje zachovat daňovou slevu na manžela/manželku, kterou vy chcete rušit. To je neuvěřitelné, jak vy chcete trestat pracující lidi, sedřít je totálně z kůže. Navíc chceme zachovat daňovou slevu i pro manžela či manželku, který je držitelem průkazu zdravotně postižené osoby. Ale i ty vy sdíráte z kůže, i zdravotně postižené lidi. Mimochodem, před chvílí jste zamítli návrh zákona SPD, tady v rámci návrhu programu schůze jste zamítli návrh SPD na zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené lidi. Přitom ten příspěvek je cca 800 korun a nezvyšoval se už osm let. Podívejte se, jaká je inflace! A to je příspěvek na péči, který potřebují třeba občané, kteří večer na invalidním vozíku potřebují přeložit na postel, aby vůbec mohli spát. Co si koupí, jakou sociální službu si koupí dneska za 800 korun? I takovým bezmocným lidem, kteří si nemůžou sami pomoci, vaše vláda totálně podrazila nohy a uvedli jste je do neřešitelných osobních situací, osobních a sociálních situací.

Dále navrhuje poslankyně Šafránková jménem SPD zachovat zaměstnanecké benefity. My nechceme trestat pracující lidi. My naopak podporujeme pracující lidi, hnutí SPD podporuje pracující lidi, aby měli radost chodit do práce. My chceme, aby lidi co nejvíce pracovali a měli radost chodit do práce, chtěli pracovat, těšili se do práce, ne, co tady předvádí vaše vláda.

Minulý týden jsem zveřejnil složenku na sociální dávky z úřadu práce 96 000 pro nepřizpůsobivou rodinu. Jasně, že je nepřizpůsobivá ta rodina. Devět dětí má napsáno na sebe babička, 58 let. A proč má napsány děti na sebe? Protože svoje děti vychovala do kriminálu, protože je vychovala tak, že jsou ve výkonu trestu. A teď, jak může mít vůbec v péči, jak bude vychovávat ty děti, co má napsané na sebe, když své vlastní děti vychovala do kriminálu? To je nepřizpůsobivá rodina. A to jsem se ještě ptal, ale nikdo mi na to neodpověděl, novináře už to nezajímá, ty jenom zajímalo, když jsem to zveřejnil. Chtěli mě pomluvit, a pak zjistili, že ta složenka je pravá. Ministr vnitra Rakušan lhal, osočil mě ze lži, a když mainstreamová velká média potvrdila, že jsem měl pravdu, že složenka byla pravá, tak ho tisíce - nebo stovky lidí jsem viděl - vyzývaly k omluvě. On se neomluví, ministr vnitra, který má pod sebou tajné služby, a on šíří dezinformace otevřeně. Šiřitel dezinformací! Už na něj skočili, ti jeho úředníci, ti, co tam kontrolují ty dezinformace? Co on to tam má za ten útvar, jak se to jmenuje? KRIT se jmenuje ten útvar. On sám vytvoří útvar na potírání dezinformací a sám je hlavním šiřitelem dezinformace! Nic se neděje. Proč už není v nějaké zprávě napsaný, dezinformátor? To je neuvěřitelné, co vy předvádíte. A lidi to vidí, já vím, že to vidí. Já jsem to okomentoval na sociální síti ve svém videu a koukal jsem, že si ho dohromady na mé síti přehrálo asi 400 000 lidí. Naštěstí mám tento prostor, když mě cenzuruje Česká televize, pořad Otázky Václava Moravce tedy konkrétně, a když nás cenzuruje Český rozhlas. Ještě že máme ty sociální sítě.

Ale přesně vím, proč jste to chtěli omezit. Vaše vláda, jenom připomenu, chce cenzurovat sociální sítě lidem, respektive internet, abych byl konkrétní. Dokonce jste tak drzí, že Fialova vláda, to tady budu opakovat dlouho a opakovaně i v budoucnu, vy jste vypnuli web Nová republika, jehož majitelem je europoslanec SPD, bývalý ministr zdravotnictví, bývalý ředitel bohnické léčebny, špičkový český psychiatr, soudní znalec Ivan David. Vy jste mu vypnuli web Nová republika. Co si to dovolujete vůbec? Vám plně věří 2 % občanů, vaší vládě, a vy si dovolíte - ministr Rakušan, premiér Fiala vloni - vypnout informační web našeho europoslance, doktora Ivana Davida, bývalého ministra. Také když jsem se s ním o tom bavil, on se vždycky podívá na ty lidi a po své celoživotní praxi - je mu sedmdesát let, je to špičkový český psychiatr, je to zajímavé ho poslouchat - jemu ta anamnéza stačí jako delší pohled na určité lidi a obrázek má hned po své dlouholeté praxi. Ostatně je to soudní znalec, kterého jako odborníka povolávali na nejtěžší, nejobtížnější případy, to znamená vrahy ve věznicích, a tam si žádaly orgány jeho stanovisko soudního znalce, že má špičkovou praxi, vždycky byl nezávislý odborník, a takovému člověku vy si dovolíte, Fialova vládní pětikoalice, vypnout web, europoslanci SPD! Vy jste normálně novodobí fašisti, nastupující totalita. Je to pravda, novodobá totalita. Co si to dovolujete vůbec vypnout web europoslanci SPD, kterému řada z vás odborností a praxí nesahá ani po kolena? Mezinárodně renomovaný člověk! To je prostě neskutečná drzost, co vy ve vaší aroganci si vůbec dovolujete, jak cenzurujete názory jiných, jakým způsobem vy umlčujete politické oponenty, to je úplně neuvěřitelná věc. Neuvěřitelné, co tady převádí Fialova vládni koalice. Cenzura, šikana, totalita, šíření dezinformací, a ještě okrádáte všechny lidi. Takže k tomu my mlčet rozhodně nebudeme.

Vím, co mě čeká, protože už jsem o tom mluvil včera. Tady poslanec Kolář z TOP 09 mi věší visačku koalice SPOLU na můj plot u mého domu, a ještě se u toho fotí a zveřejňuje to na sítích. Tak je to zoufalé, samozřejmě. Ale já nechci mít visačku koalice SPOLU na svém plotu. Proč mi ji tam věšíte? Proč mi ji tam věší poslanec Kolář z TOP 09, bývalý starosta Prahy 6? Co si to dovoluje vůbec sahat na můj plot? Já nechci, aby mi pan Kolář z TOP 09, poslanec, sahal vůbec na můj soukromý plot. Co si to dovoluje vůbec? To jsou manýry! Poslanec Kolář, jeho otec je tím poradcem prezidenta Pavla, z TOP 09. Takže tyhlety manýry, to je úplně nástup Hitlera v třicátých letech, přesně - šikana a perzekuce lidí s nepohodlnými názory. O tom poslanci KDU-ČSL, který zase zveřejňuje opakovaně můj dům na sociálních sítích, aby tam poštval lidi, o tom už jsem hovořil, on ví, o kom mluvím, a že prý je to politický boj. (S úsměvem.) Tak to je opravdu síla tedy. Takže představa Fialovy vládní pětikoalice je, že budete zveřejňovat bydliště tady opozičních poslanců, přijdete tam, nafotíte ho, budete ho zveřejňovat, abyste šikanovali, abyste poštvali vaše voliče zřejmě - ale doufám, že by to nikdo z vašich voličů neudělal - poštvali proti rodinám a domovům, přesně jako to bylo při nástupu těch nejtotalitnějších režimů, padesátá léta v Československu. To jsou tak odporné metody, co má Fialova vládní pětikoalice. Určitě ne všichni s takovými metodami souhlasíte, ale mlčení je souhlas. Já vám rád jméno toho poslance KDU-ČSL řeknu, ale mně to za to nestojí, ale při osobním dotazu vám ho samozřejmě řeknu. Ale prostě to je otřesné. Otřesné.

Takže tyhlety neuvěřitelné metody, které jste tady nastolili - tady byla řeč dneska odpoledne o nějakých estébácích a o nějakých komunistech. Já jsem nebyl ani v StB, ani v KSČ, mně bylo sedmnáct let, když byla sametová revoluce, takže si myslím, že si to tady můžu dovolit říct. Heleďte, podejte si ruce vzájemně všichni tady, co to tady říkáte. Já s tím nemám nic společného a nic takového tady nechci. Já jsem nebyl ani v KSČ, ani v KSČM, já jsem nebyl ani v StB, protože jsem ani nemohl být, ani by mě to nenapadlo. Tak prosím vás, pořád se tady dohadujete o nějakých věcech, ale mně připadá, že Fialova vládní pětikoalice z pohledu mě, který jsem nebyl ani v KSČ, ani v StB, nejsem ani rozvědčíkem, ani jsem nepodepisoval žádné školení na spolupráci na rozvědčíka, ani na nějakého agenta, tak to, co bych nikdy nechtěl zažít - a doufám, že vaše vláda co nejrychleji skončí - je tenhleten režim, co vy tady nastolujete. Já jsem si nikdy nepředstavoval, že budu žít v republice, kde vládne vláda, která vypíná politicky nepohodlné weby. Nikdy jsem si nepředstavoval, že mi nějací vládnoucí politici budou věšet svoje visačky na plot, aby to fotili a poštvávali na sociálních sítích lidi proti mému bydlišti, to, co dělal tady poslanec Kolář z Prahy 6, a to ho doprovázeli ještě dva lidi. Dva lidi ho ještě doprovázeli a jedna ho fotila, ta paní nebo slečna. Já to samozřejmě mám, mám fotografie, jak to dělají, já je mám, ty fotky, přímo ve svém mobilu. Nejenom že oni to zveřejnili na sítích sami potom, poslanec Kolář to zveřejnil, ale dodnes v mobilu mám tři fotografie. Oni si mysleli, že se tam schovají nebo co, mám přesně nafocené všechny tři, jak tam jsou, a jak mi to tam dokonce věší. Mohu ukázat samozřejmě, kdo bude chtít. Ale já myslím, že není potřeba, protože mi všichni zajisté věříte, jinak bych to tady opakovaně neříkal. Tady to mám v mobilu. V mobilu to mám, jejich obličeje. To je šílené. Fašisti novodobí, co si to dovolují vůbec. Představte si, že by někdo k vám přišel domů...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane předsedo, já bych vás ráda vyzvala k tomu, abyste, prosím, netituloval své kolegy, zvolené poslance, tímto výrazem. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já je budu titulovat tímto výrazem, vždyť to tak je! Paní Richterová, paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím, vy byste chtěla... vždyť vy jste brečela na sítích, když jste byla v kanceláři - a taky bych to nechtěl zažít - že vám házeli kameny do výlohy vaší kanceláře. To je v pořádku? Ale to bylo jenom do vaší kanceláře, že vám rozbíjeli. Mně vaši souputníci věší - bydlí tam moje rodina, můj syn tam bydlí a další rodina - a vaši příslušníci, tady poslanec Kolář mi věší na plot za přítomnosti jiných cizích osob, přijdou, věší na plot a fotí tam, zveřejňují fotky mého bydliště. Normální novodobí fašisti! Je to tak. Já s tím nesouhlasím a budu to říkat dál! (Předsedající: Já vás vyzývám...) Vy byste naopak měla vyzvat kolegy, aby toho zanechal ten váš Kolář!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vás vyzývám opakovaně. Toto není výraz, který se má používat pro kolegy zvolené v Parlamentu.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já budu mluvit dál, a vůbec mě nevyzývejte takhle. Já si můžu říkat tady, co chci, a je to prostě pravda. Já bych očekával, že vy se budete distancovat od toho jednání, právě po své osobní zkušenosti, a naopak řeknete - nebo teď předsedáte schůzi, ale potom řeknete: Odsuzuju jakékoli takovéhle jednání, které se děje, které předvádí tady pan Kolář. A jméno toho poslance KDU-ČSL vám ještě rád řeknu, můžete ho tam připsat taky. Já prostě budu bránit svoji rodinu. Nikdo jsme nikomu nic neudělali. Já nevím, co to předvádí poslanci vaší koalice. Nebo vy byste snad chtěli, aby vám k bydlišti přišli cizí lidi, cizí lidi přijdou, kde tam bydlí vaše děti a rodina, aby tam věšeli něco? To jsou ty metody z historie, kdy s loučemi chodili v kuklách a vybrali si oběti, které potom šikanovali. K tomu já mlčet nebudu, k těmhletěm metodám! Nebudu, a neumlčíte mě! Já jsem proti tomuhletomu politickému stylu! Politika má být názorový souboj, demokratický názorový souboj, ale tohleto je za hranicí jakýchkoli metod, poštvávat proti rodině, proti všemu. Já jsem nikdy nebyl z ničeho obžalován, nikdy jsem nebyl obviněn z ničeho, nikdy jsem nebyl trestně stíhán. Nikdy jsem nebyl ani - jak se to řekne - obviněn, stíhán, nikdy! Z ničeho, nikdy! Jako co to má znamenat vůči mně za metody? Jenom proto, že mám jiný politický názor, než má tady poslanec Kolář z TOP 09 a poslanec KDU-ČSL? Takže to prostě není normální, kam až to zachází s vaší vládní pětikoalicí. Není to normální. Tohleto jsou metody, které jsou opravdu z té nejhorší temné historie vůbec jako lidstva, a lidovci to ještě schvalují, to vím, protože já jsem byl tenkrát v televizi s panem Bartoškem. Bartošek, místopředseda KDU-ČSL, a ten na to, že mi vyhrožují smrtí opakovaně - teď jdu zase na výslech... Ne na výslech, ale jdu, protože už ho tedy identifikovali, toho člověka, ale jen do protokolu. Pravidelně chodím, že mi vyhrožují smrtí. Dobře, vy jste nastavili takovou atmosféru. Ale pan Bartošek v televizi Prima říkal, když se ho na to ptali v Primě, tak řekl: "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá," řekl. Já jsem nikdy nikomu nevyhrožoval smrtí. Já jsem nikdy nikomu nic neudělal. Já jsem nebyl nikdy ani z ničeho obviněn, nic, jenom mám nějaké politické názory. Takže on schvaluje - místopředseda Sněmovny, zvolený vaší vládní pětikoalicí do vedení Sněmovny - schvaluje výhrůžky smrtí, prý jak se do lesa volá, tak se ozývá. Já jsem se ho ptal - cože? Kdo jak volal do lesa? A jak se má z lesa ozývat? To je pan Bartošek, místopředseda Sněmovny, a je to člen KDU-ČSL. Takovýmhle stylem vy přistupujete k společnosti, k politice. Takovýmhle způsobem vytváříte atmosféru ve společnosti. Pro vás je asi normální, že se vyhrožuje smrtí lidem, kteří mají jiné politické názory, že poštváváte lidi proti jeho bydlišti. Já bych nikdy nevyzval - nikdy bych nevyzval, ani by mě to nenapadlo, abych vyzval někoho - a už vůbec, abych to dělal sám, to nikdy. Proč bych to dělal? Já tady chci žít normálně s vámi, nebo chci, abychom se mezi sebou mohli normálně pohybovat. Abych vyzval někoho, aby, paní Richterová, vaším prostřednictvím, na vaše bydliště někdo šel třeba namalovat vám něco na dveře, fotil si to a řekl: Tady bydlí paní Richterová, s rodinou, s děckem? Já vím, že máte malé děti. To fakt není normální, to přece musíme odsoudit. To přece není normální! Chtěl by to někdo z vás, aby vám takhle dělali doma? Ale když to udělají mně, tak je to zřejmě v pořádku. Vaši kolegové, a to není z jedné strany, to je tady ze dvou stran už, KDU-ČSL a TOP 09. No dobře, já to zvládnu, já nebrečím, ale říkám, že je to špatně, že by to takhle být nemělo, že takhle se vaše koalice nemůže chovat k názorovým oponentům. Znovu říkám, já jsem nikdy nebyl ani u soudu, já jsem nebyl z ničeho ani obviněn, nic jsem nikomu neudělal. Nemám ani nedoplatky, na Finančním úřadu jsem nikdy neměl, ani z doby podnikání. Jenom že mám jiný politický názor, tak takovýmto způsobem vy přistupujete k názorovým oponentům? To přece není normální.

A zpátky k tomu, ale já to zvládnu samozřejmě, já budu dál stát za svými názory, dál stát za svými názory v souladu s volebním programem SPD a neustoupím. Dál budu pevně stát za volebním programem SPD, za který nás volilo opakovaně víc než půl milionu voličů, takže naši voliči se můžou spolehnout, i občané České republiky. kteří s námi sympatizují, že já názory nezměním. Dál půjdu dopředu za naším programem a dál budu poctivě ze všech sil plnit program, který jsem slíbil voličům, takže mě samozřejmě nerozkýváte, samozřejmě je to ztráta času. Jenom mě víc zatvrdíte a zatvrdíte víc jenom naše voliče. Takže je to ztráta času a myslím, že lepší by bylo skutečně věnovat se demokratickému názorovému souboji, demokratickému názorovému souboji!

Takže to je k tomu, co se tady děje, ale ono to souvisí s tím, co děláte, s tím, že okrádáte lidi o daně, že zhoršujete atmosféru ve společnosti, ostatně plně vám věří už pouze 2 % voličů, takže to už je dokonce i kvantifikované, takže to je prostě problém.

Tak dál tady, když se vrátím k našim ještě pozměňovacím návrhům, byl jsem tady u poslankyně Šafránkové, tak například navrhujeme zachování taky zaměstnaneckých benefitů. Navrhujeme zachovat daňovou slevu jak na manžela či manželku, tak na pracujícího studenta. A slevu navrhujeme zachovat na umístění dítěte v předškolním zařízení, takzvané školkovné. Vy to chcete zrušit, vy chcete potrestat studenty, potrestat rodiny s malými dětmi? Samozřejmě, vy chcete potrestat všechny, protože zvyšujete všem daně, ale ještě navíc chcete potrestat pracující rodiny s malými dětmi. Chcete potrestat pracující studenty. Studenty, kteří si přivydělávají, je jich obrovské množství, tak je potrestáte tím, že, že měníte tu slevu, rušíte slevu na studenta. A my chceme zachovat slevu na pracujícího manžela či manželku, na pracujícího studenta, zdravotně postiženým, školkovné chceme zachovat - vždyť to máte 17 000 ročně, o co chcete okrást pracující rodiny s malými dětmi. S malými dětmi, které potřebují každý halíř. Každá rodina s dětmi potřebuje samozřejmě peníze, v podstatě každý občan potřebuje peníze, že jo, aby normálně mohl žít.

Potom chceme také zachovat svým pozměňovacím návrhem osvobození od daňové povinnosti u příspěvku u stavebního spoření. Takže vy chcete trestat i lidi, co si chtějí pořídit vlastní bydlení, poctivě si šetří. I ty chcete potrestat! Možná je to v souladu s návrhy Pirátů, když už tady máme paní Richterovou z Pirátů, aby tedy lidi neměli bydlení. Co to navrhoval tenkrát ten váš poslanec Kopřiva? Teď jsem to zapomněl. Ten navrhoval to, že snad má se znárodnit bydlení, nebo co to tenkrát bylo? Možná byste mi to upřesnili. No, bylo to strašné úplně. Teď si nemůžu vzpomenout, ale byl to nějaký takovýhle úplně šílený návrh, poslanec Kopřiva. A tady paní Richterová, vaším prostřednictvím, z Pirátů, vždyť vy jste přece ta, která zamezila našemu zákonu, vašimi obstrukcemi, na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými, takže vy jste přímo spoluviník toho, že tady jsou ty složenky na 96 000 pro nepřizpůsobivé rodiny. Takže to jen tak mimochodem. Ale to je faktická kritika, že jo, protože náš zákon, váš politický postoj, k tomu mlčet nebudeme. Vy se za to jistě nestydíte. To chápu, protože každá strana má jiný program a voliči každé strany podporují jiné věci, takže to je legitimní, jenom tady o tom hovořím.

A dále my samozřejmě navrhujeme zachovat, respektive odmítáme zvýšení daně z nemovitosti. Také je to náš pozměňující návrh, kdy my svým pozměňovacím návrhem chceme odmítnout váš návrh na zvýšení daně z nemovitosti. My nechceme zvyšovat daň z nemovitosti ani zvyšování daní, my máme v programu SPD nezvyšování daní českým občanům a firmám. A kde vzít peníze, to už jsem tady představil mnohokrát, takže to už tady nebudu opakovat. Ty možnosti jsou bez zvyšování daní českým občanům a firmám, jenže vy to nechcete udělat. Takže my samozřejmě dalším pozměňovacím návrhem, taky poslankyně Šafránková, chceme zachovat současný stav kolem daně z nemovitosti a odmítám zvýšení daně z nemovitosti.

Zdeněk Kettner, náš poslanec, SPD - tak to je opravdu šílené, že vy chcete zvýšit DPH u palivového dřeva. To znamená, je to dneska levná alternativa. Máme před zimou, blíží se, je tady podzim, blíží se podzim, bude zima. Vy jste zdražili energie lidem takovým způsobem, že lidé nemají peníze, nezastropovali jste u výrobce, jak jsme říkali vloni, ještě ty stropy byly vysoko. Ale to taky čísla Eurostatu, už jsem do tady hovořil několikrát, Evropského statického úřadu, kdy průměrné ceny České republiky - energie, srovnání 2022, 2021, tak jsme jedinou zemí ve střední Evropě, která kvůli vaší vládě má ceny nad průměrem Evropské unie, ceny energií nad průměrem. I Německo i Rakousko je má níž, samozřejmě Polsko, Slovensko, Maďarsko je mají níž. Takže vy jste úplně uvedli občany do kleští, úplně v podstatě vydíráte neskutečným způsobem, kdy oni nemají na energie, a řada občanů si tedy pomáhá palivovým dřevem jako určitou, řekl bych finančně přijatelnou alternativou. A vy navrhujete zvýšit i DPH u palivového dřeva na 21 %. A my to chceme dát do té nízké sazby, kterou vy navrhujete, 12 %. Samozřejmě, my chceme zachovat sazbu 10 %, ale tam vy jste si řekli, že bude ta základní, ta snížená sazba 12 %, tak my to chceme naopak snížit, takže my chceme pomoci všem občanům, kteří používají palivové dřevo pro vlastní vytápění. Takže to je Zdeněk Kettner, poslanec SPD. Taky velmi dobrý pozměňovací návrh

Pak tady mám pozměňovací návrh například našeho poslance Oldřicha Černého, ten se věnuje DPH u nealkoholických nápojů, které vy zvyšujete. Takže vy zvyšujete DPH u nealkoholických nápojů a my ho zase chceme snížit, respektive nechceme ho vůbec zvyšovat. Takže to je poslanec Oldřich Černý.

Takže to jsou v kostce, krátce jsem se taky věnoval našim pozměňovacím návrhům.

Jinak bych ještě jednou chtěl tady krátce shrnout, co se tady ještě stalo dneska odpoledne, protože bych chtěl zdůraznit, že v rámci našeho návrhu změny programu všichni poslanci Sněmovny, včetně hnutí ANO - kromě SPD samozřejmě, logicky, byl to náš návrh - my jsme navrhli zestátnění exekutorů. Je to třeba v Německu, když se máme dívat na Západ. Vy se ale díváte do Kyjeva, na Východ pořád. Ale chtěl jsem jenom říct, že zestátnění exekutorů, takže bylo tady zamítnuto dneska projednat zákon na zestátnění exekutorů. My chceme pomoci lidem, my chceme prostě vyřešit tenhle ten systém, a jediné SPD hlasovalo pro zestátnění exekutorů. Ano, je to návrh SPD.

Znovu říkám, jenom zopakuju, že vládní koalice dneska odmítla návrh SPD při hlasování na zamrazení platů politiků. Přitom sami vy jste si zvýšili platy politiků, sami vy jste si vašimi hlasy zvýšili, my jsme byli proti letos od letoška.

Potom jste nám také dneska zamítli, aby se jednalo o našem návrhu na změnu ústavy, aby do ústavy bylo zakotveno právo platit v hotovosti. My chceme zachovat svobodu této volby - na Slovensku už to mají v zákoně, ale vy to nechcete. Vy chcete, aby byly pouze bezhotovostní platby, maximální kontrola občanů, aby takzvaný Velký bratr věděl, co, kde, kdy a jak kupuje, kdo, kde, jak se pohybuje. Děláte presumpci viny vůči slušným občanům. A my prostě chceme, aby se do ústavy dalo, že lidé mají právo na to, platit hotově. Samozřejmě bezhotovostně také, to proč ne, to jasné. Takže na Slovensku už to mají a diskutují to i v Rakousku, takže to si myslím, že by to bylo vhodné. Mimochodem, já si myslím - a už jsem o tom hovořil v minulosti - že by bylo dobré dát do ústavy také to, že měnou v České republice je česká koruna, abychom zabránili vašim choutkám, že Fialova vládní koalice chce přijmout euro. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Paní Pekarová Adamová o tom hovoří dlouhodobě a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL řekl, že mezi roky 2025 až 2030 by se mohlo přijmout euro v České republice. Premiér Fiala k tomu mlčí, logicky, mlčení je souhlas, to je jasné, jinak by řekl, že přijetí eura nechce. Já bych řekl hned, že přijetí eura nechci. Nemusím mlčet, my máme jasný program a nelavírujeme. Fialova vládní koalice chce přijímat euro a já si myslím, že by bylo z tohoto pohledu vhodné - my jsme proti přijetí eura, logicky proti přijetí eura - aby v České republice jsme měli jistotu, že euro nebude nikdy přijato, protože to není pro Českou republiku výhodné.

Na závěr bych řekl, že jste taky dneska zamítli návrh SPD na zvýšení příspěvku na péči, což je opravdu hodně ošklivé, protože jak už jsem o tom hovořil, příspěvek na péči se týká zdravotně postižených spoluobčanů. Osm let se jim ten příspěvek na péči už nezvýšil, my už to tady navrhujeme dva roky a pořád nám to zamítáte, naposledy loni na jaře. My budeme dál bojovat za všechny slušné občany včetně zdravotně postižených spoluobčanů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Karel Haas.

Než dojde k pultíku, načtu v mezičase došlé omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Andrea Babišová od 19 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Lubomír Brož od 18 do 20 hodin z pracovních důvodů, Jaroslav Dvořák od 19 hodin ze zdravotních důvodů, paní místopředsedkyně Věra Kovářová od 17.30 do 23 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 17.15 hodin z rodinných důvodů a páni ministři Pavel Blažek od 19 hodin z pracovních důvodů a Vít Rakušan od 17.45 hodin z osobních důvodů.

Nyní prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci věcně reagovat na zatím proběhlá vystoupení opozičních lídrů. Mám rád fakta, ale v těch vystoupeních opozičních lídrů jsme slyšeli takové silné výrazy jako okrádání občanů, likvidace české ekonomiky, slyšeli jsme urážky pana premiéra a pana ministra financí. Moc věcného tam nezaznělo. Tak já lidem, kteří naslouchají zdravému rozumu, chci zdůraznit čtyři fakta, čtyři závěry, nikoliv mé osobní, ale čtyři fakta sedmnácti renomovaných ekonomů sdružených v NERV. Ta fakta jsou dohledatelná v tiskových závěrech NERV.

Za prvé, NERV jednoznačně oceňuje snahu této vlády přistoupit po letech nečinnosti v České republice ke konsolidaci veřejných financí. Fakt číslo jedna.

Fakt číslo dva. NERV oceňuje to, že řada odborných doporučení NERV - ne samozřejmě všechna - se do politického kompromisu obsaženého v konsolidačním balíčku opravdu projevila.

Za třetí, NERV oceňuje to, že konsolidační balíček je kombinací, která je únosná jak z pohledu krocení inflace, to znamená, že působí neutrálně nebo spíše mírně protiinflačně, a zároveň nepřiměřeným způsobem netlumí křehký stav české ekonomiky, která bohužel v tomto období a v těchto čtvrtletích je ve fázi řekněme stagnace nebo velmi mírného poklesu v jednotkách procent.

Koneckonců ten čtvrtý závěr - a ten směřuji primárně ne ke kolegům z SPD, ale primárně ke kolegům z hnutí ANO jako největší, a já politické soupeře uznávám, největší a nejsilnější politické strany v naší zemi - NERV konstatuje, že si není vědom jakéhokoliv komplexního oponentního připraveného návrhu, který by vůbec NERV mohl podrobit jakékoliv odborné debatě. To si myslím, že o nejsilnější české opoziční straně vypovídá možná nejvíc. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní můžeme přistoupit k řádně přihlášeným do debaty, protože paní místopředsedkyně Klára Dostálová, která se hlásila s přednostním právem, není v sále, takže můžeme přikročit k paní poslankyni Zuzaně Ožanové a jejímu příspěvku. Dále se připraví pan poslanec Jiří Havránek. Paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegové, kolegyně, já vás zklamu, že budu mít krátký proslov. Já jsem podala pozměňovací návrh pod číslem 3068. Uvádím to proto, abyste ho potom lépe mohli najít, a že jsem ho skutečně odůvodnila, pozměňovacích návrhů je hodně.

Začnu tak trošku zajímavě: 723 - to je počet stran návrhu zákona, 295 - to je počet stran komplexního pozměňovacího návrhu. Souvisí to s mým pozměňovacím návrhem? Souvisí.

Víte, v konsolidačním balíčku - já už jsem se o tom vyjadřovala na dvou výborech, jichž jsem členkou - je například zákon o hazardních hrách, který prošel připomínkovým čtením a byl Ministerstvem financí řádně připravován k běžnému standardnímu projednávání. Já jsem nikdy nenazvala toto projednávání přílepkem, nicméně se domnívám, že to prostě s konsolidací veřejných financí nesouvisí. Je to opravdu věcně připravený zákon, všechno chápu. Je to stejné, jako kdybych já teď třeba dala pozměňovací návrh, poněvadž je otevřen zákon č. 56/2001, o provozování vozidel, a kdybych tam třeba změnila všechny podmínky pro stanice technické kontroly. Také by to nesouviselo s konsolidačním balíčkem. Bylo by to v pořádku, přílepek to není, protože zákon je otevřen, nicméně také jsem to neudělala, protože to nepovažuji za vhodné. Já si myslím, že jsem se k tomuto tématu dosti vyjádřila na výborech, příslušní zástupci ministerstva mě slyšeli. Myslím si, že je to spíš nešťastné a neshledala jsem v tom zákonu něco nepatřičného, nicméně tento způsob se mi nelíbí.

Navazuji tedy na svůj pozměňovací návrh, který se týká také vlastně technikálie. Když jsem se připravovala na projednávání v prvním čtení, tak jsem narazila na příkazní řízení - známe to pod blokovými pokutami - a zjistila jsem, že je tam zajímavý návrh na digitalizaci, že by bylo možné příkazní řízení na místě řešit v digitální podobě, to znamená, ne bločkem evidovaným od Ministerstva financí, ale prostě v digitální podobě vydávat tyto bločky, a líbil se mi ten návrh, ale zjistila jsem, že jenom pro policisty a celníky. Já jsem na to při prvním čtení upozornila a dostalo se mi - já to ocituji, abych potom mohla na to navázat - dostala jsem od pana ministra ujištění: "Pokud bude třeba připravit legislativní text, nabízím buď naše legislativce, nebo z vnitra, aby tam nebyla žádná legislativní chyba." To je konec citace. Já jenom dodám - tak se stalo. Komunikovala jsem opravdu s Ministerstvem financí a Ministerstvo vnitra mi připravilo tento text. Takže bych chtěla říct: děkuji. Myslím, že to tu dneska tak úplně často nezazní, pane ministře, ale já mám důvod poděkovat, protože vzhledem k tomu, že je to technikálie a měla by být dobře připravená, protože kdyby byl tento návrh schválen, tak by bylo vhodné, aby v praxi věc řádně fungovala. Ve své podstatě děkuji a jenom pro ostatní řeknu, že návrh je o tom, že nejenom policisté a celníci, ale i ostatní orgány budou po určité době, než se vyzkouší tato praxe u celníků a policistů, používat tuto věc, to znamená, digitální příkazy na místě, tedy digitální pokutové bloky. Domnívám se, že to bude i z hlediska evidence, i z hlediska s propojení se systémy méně zneužitelné, bude to přínosné pro obě dvě strany, bude to čitelné například, což je velká vlastně nedostatečnost pokutových bloků, že někdy nejsou čitelné. Pak ano, je přezkum: byly oprávněně vydané, či nikoliv? Takže já se vyjádřím tady pouze k tomu, že já jsem podala technický pozměňovací návrh a ten mi pomohlo připravit Ministerstvo financí a Ministerstvo vnitra. Já si myslím, že není třeba víc k tomu hovořit. Hodně řeknou i mí další kolegové.

Nicméně si dovolím ještě jednu věc. Samozřejmě, když jsem četla ten konsolidační balíček, nejsem s ním ztotožněna, a i když by byl přijat můj pozměňovací návrh, já si dovolím dopředu deklarovat, že mou podporu v této podobě konsolidační balíček nemá, ani v podobě toho rozšířeného pozměňovacího návrhu. Ale v současnosti k tomuto vše a já děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní vystoupí pan poslanec... Ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Berenika Peštová a poté se připraví pan poslanec Havránek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. No, já nebudu tak vstřícná, navážu na svojí kolegyni předřečnici. My jsme to tady rozebírali i s panem ministrem, protože ve své podstatě do Poslanecké sněmovny přišel balíček konsolidační, má sněmovní tisk, má sněmovní číslo a prochází Poslaneckou sněmovnou prvním čtením, druhým, třetím čtením. Teď se tady vytvořil nějaký komplexní pozměňovací návrh a všichni dělají pozměňovací návrhy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, to znamená, že až se dostaneme do třetího čtení, tak ve své podstatě pozměňovací návrhy, které by byly přijaty poté, co bude přijat komplexní pozměňovací návrh, jsou neplatné, protože v momentě, když schválíte komplexní pozměňovací návrh, tudíž nemůžete už měnit něco, co vlastně vy měníte tím návrhem. Něco jiného by bylo, kdyby ty pozměňovací návrhy směřovaly k tomu sněmovnímu tisku, který přišel řádně do Poslanecké sněmovny a prochází všemi čteními, tomu rozumím. Ale to, co jste tady předvedli z hlediska legislativy, já mám s tím osobně velký problém, protože vy měníte něco - to je v pořádku, říkáte tomu komplexní pozměňovací návrh - ale nemůže být další pozměňovací návrh, který mění tento komplexní pozměňovací návrh, protože on ještě nebyl schválen ve třetím čtení, jo? To by musel mít sněmovní tisk a měl mít svoje číslo a můžete ho měnit pozměňovacími návrhy.

My jsme to, pane ministře (Ministr Stanjura kývá hlavou.) - nekývejte takhle hlavičkou, my jsme to konzultovali s panem ministrem Šalomounem a on mi řekl a dal mi za pravdu. Takhle to správně by legislativně mělo být. Ale on říká, že je to přehlednější. Já říkám, že to přehlednější není, protože v případě, že dojde k třetímu čtení a bude první schválen komplexní pozměňovací návrh, ostatní návrhy jsou nehlasovatelné. To znamená, že musí být nejdřív (Předsedající: Čas, čas, paní poslankyně.) schváleny pozměňovací návrhy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu (Předsedající: Čas.) a poté teprve komplexní návrh.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Poprosím o dodržování času. S faktickou vystoupí pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: To není komplexní pozměňovací návrh. Komplexní pozměňovací návrh obecně nahrazuje původní tisk, a to tedy bezesporu není. Je poměrně široký, to ano, ale ten komplexní nenahrazuje celý sněmovní tisk 488. Víte sama dobře, paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že takhle by to bylo, a je jedno, jak to budeme říkat. Podle legislativních pravidel to není komplexní pozměňovací návrh, protože ten nahrazuje původní celý sněmovní tisk. Tak veďme debatu o tom, jaká bude procedura hlasování. Já se žádného hlasování nebojím, buď existuje většina a je jedno, v jakém pořadí hlasujeme, nebo neexistuje většina a je to také jedno, jo? Bavme se o tom. Dva dny, druhý den tady poslouchám vystoupení opozice a kus těch vystoupení je prostě racionální, s nimiž politicky nesouhlasím, takhle já si představuji debatu nad návrhem zákona. Ale my nemůžeme zapomenout na osobní urážky, které tady padají z úst z některých - já jsem neřekl z vašich, to bych vám řekl rovnou (Hovoří směrem k poslankyni Peštové.) - některých členů opozice. To je potom velmi těžké vést racionální debatu. A já tady nebudu citovat, opakovat, nebudu dělat promo těm, kteří takhle podle mě zbytečně vystupují. Přeme se o svoje názory, říkejme, že náš návrh je lepší nebo horší, dávejme argumenty, to je naprosto v pořádku, ale v okamžiku, kdy se spustí série urážek, tak je pak velmi těžké i z naší strany být třeba velkorysí při proceduře, když to řeknu takhle. Z mého pohledu je to skoro jedno, buď si v hlasování utvrdíme tu většinu, nebo ne. Já myslím, že to je vlastnost každé koalice, a je jedno, kdo tu koalici zrovna tvoří. Tak to jsem chtěl jenom k tomu říct.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě se hlásí na faktickou pan ministr Šalomoun, který se nemůže hlásit elektronicky, byl za mnou. Prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Děkuji za slovo. To je vlastně ta hrátka se slovy, co to znamená to komplexní obecně. V teorii se bere, že komplexní, že to celé přepíšete, a proto to může mít i nějaký ústavní rozměr. Ale tady ta komplexita je daná jako něčím jiným, že opravdu se mění z těch 63 zákonů x, řeknu dejme tomu 20, a některé z těch změn, ještě ne úplně všechny, ale ty daňové, jsou tak realizovány, a jsou realizovány tak, že se ta materie celá vzala toho zákona, který může mít třeba deset stránek, změnil se tam jeden odstavec, a to se tam celé vložilo. A vlastně tu legislativní techniku, která v zásadě možná je, tak ji chápu vlastně z tohohle důvodu, že jak těch zákonů je docela hodně, na konci je vlastně účinnost, je tam dělená účinnost, a v momentě, kdybyste to prostě dělali tím klasickým: tohleto se nahrazuje, museli byste ještě pohlídat tohle, a vlastně na hlídání toho celého je to poměrně složité. A ještě složitější by to bylo třeba v zákoně o spotřební dani, kde je ještě postupný náběh danění tabákových výrobků, které postupně nabíhá, a jsou tam docela složitá přechodná ustanovení.

Takže je to jenom způsob legislativní techniky, ale myslím si, že pro vás to může být dokonce i přehlednější, protože pokud se vůči tomu budete chtít vymezit, rozumím tomu, a nějakým způsobem do toho zasáhnout, samozřejmě pozměňovací návrh přípustný je.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. No, my si sice rozumíme, ale ve své podstatě vy jste stále nepochopili, co jsem tím chtěla říct. V momentě, když sem přijde sněmovní tisk, nebo respektive zákon, novela zákona, ve vašem případě je to komplexní nějaká změna 63 zákonů, která projde řádným legislativním procesem - můžeme si tam povídat, jestli lhůty byly dostatečné, nedostatečné, vypořádáno, nevypořádáno, to tady řešit teď nebudu - tak přišel do Sněmovny ale po řádném legislativním procesu. Teď jste z toho udělali úplně něco jiného, byť tam může být dvacet, jak vy říkáte zákonů, které jste tam překlopili, ale ve své podstatě to není to, co prošlo řádným legislativním procesem. Není to ta novela, respektive komplex změn těch novel zákonů. To není. Takže logičtější by bylo, kdybyste to vrátili zpátky a šlo by to tím procesem znova, abyste opravdu naplnili literu pravidel legislativních. To znamená, zase by to prošlo mezirezortem a byla tam, třeba byť zkrácená lhůta, ale byla by tam. Já vím, pane ministře, že vám to připadá směšné. Já vím, že honíte čas, ale tohleto je legislativně čisté. Tímto způsobem bych postupovala já, pokud by tam byl tak velký zásah, který jste udělali. Ale vy jste si tady udělali nějakou patnáctičlennou skupinu, kde jste něco upytlíkovali, a ve své podstatě to, co bylo v mezirezortu, neodpovídá tomu, co z vás vypadlo, a s tím já legislativně mám problém. A potom samozřejmě to, co tady řekl pan ministr Šalomoun, že se dělají vlastně ve své podstatě pozměňovací návrhy na komplexní pozměňovací návrh, který tedy jste řekli, že je nový návrh, který neprošel ani mezirezortem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a reagovat chce pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, ale to by byly úplné novinky. Někdo podá pozměňovací návrh a máme to dát do mezirezortu? Dejte si ty dvě věty za sebou, to vůbec nejde. Vy jste teď mluvila o tom, že to neprošlo řádným mezirezortním připomínkovým řízením. No, neprošlo, každý poslanec má ústavní právo podat pozměňovací návrh, tečka. Vy jako opozice stejně jako my, když jsme byli v opozici, využíváte ústavního práva podávat legislativní návrhy. Jde to do mezirezortu, nebo nejde? No, nejde. To tak prostě je. Jediné, co - vláda zaujme stanovisko kladné, záporné nebo neutrální. Jenom popisuji stav, já neříkám, co je lepší nebo horší. Ale nemusíme se přít další desítky minut o to, kdo co považuje za lepší legislativní techniku, a nebudu vypočítávat případy z dob, kdy vy jste byli vládní strana, my opoziční. Vy jste podobnou techniku použili a my jsme proti ní nijak neprotestovali.

Vlastně máte dvě možnosti. Já jsem říkal, my jsme to mohli udělat úplně jinak, a vy jste nám to občas taky udělali v tom minulém volebním období, že bychom tenhleten návrh načetli jako poslední v podrobné rozpravě, vy byste ho teď neznali, hlasovali bychom o něm jako prvním, vy byste ho vůbec neznali a všechny ostatní by spadly pod stůl a celé hlasování i o pozměňovacích návrzích již by bylo jedno. Ale to jsme neudělali a legislativní pravidla to umožňují. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou zde máme nejdříve pana ministra a poté paní poslankyni Peštovou.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Já bych asi i navázal na paní poslankyni Ožanovou, která tady řekla těch pár čísel, jedno to číslo bylo, že všechno to má zhruba 700 stránek, ten pozměňovací návrh má asi 230. Kdyby šlo opravdu o... (Hlas z pléna: 250.) Dobře, 250 to je. Kdyby šlo o komplexní pozměňovací návrh, tak by zhruba taky měl těch 700, takže i toho je vidět... Ale když si to opravdu rozklíčujete, i jak k tomu koalice přistupovala, chtěla těch změn pokud možno co nejméně. Samozřejmě, i tohle se rodilo v bolestech, takže opravdu na změny je to velmi skoupé, byť z těch 250 stránek vypadá, že to je nějaká rozsáhlá materie, co se týče té změnovosti, ale opravdu to tak není.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Víte, ono když připravujete legislativu, dáváte ji do řádného procesu a potom jde samozřejmě na Legislativní radu vlády, poté schválí vláda, tak se očekává, že ty změny, když budou, tak budou marginální, jo? Nebudou velké. Ale to, co jste tady předvedli, není malá změna. Není to malá změna, abyste tomu říkali pozměňovací návrh, jo? To prostě opravdu, věřte mi, že ne. Kdyby tam bylo, že číslo 15 se mění na 10, jedno, tak tomu říkám - ano, to je nějaký pozměňovací návrh, ale vy jste udělali 250 stran. Takže já rozumím tomu, rozumím tomu, že máte nějaký čas, a to, jak jste řekl, pane ministře, že jste k nám byli vstřícní - ale vždyť vy nás tady válcujete sto osmičkou. Kdybyste to udělali v druhém čtení, tak je to přece úplně stejné, jako jste to udělali teď. Vy si to stejně prohlasujete. A teď jde jenom o to, jaká bude hlasovací procedura ve třetím čtení. Jestli bude první váš komplexní návrh, tak ve své podstatě si ty ostatní pozměňovací návrhy všichni můžou sbalit, protože jsou k ničemu. Pokud budou ty pozměňovací návrhy předřazeny vašemu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který je drobného charakteru - 250 stran - tak ano, jsou hratelné. Ale stejně si to zase převálcujete, jak chcete, protože vy máte tu sto osmičku. Já říkám, že za mě je to opravdu - neříkám legislativní paskvil, ale nejsou to ta správná legislativní pravidla, která já bych očekávala, když vy jste říkali: Budeme lepší, my to budeme dělat líp. Proč tady furt zmiňujete nás? Já se koukám na to, co je to lepší, pane ministře, a to není lepší, tohleto. To je ještě... no, to jste to umocnil, tohle. To není lepší. Jak říkal pan ministr, tedy Topolánek, ten byl nejhůř, a vy jste dvojka.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já se nechci přít o proceduru, protože Sněmovna je suverén. Ale je zcela běžné, když je nějaký návrh, tak se nejdřív hlasuje o protinávrhu. Tím, co jsme vytvořili, metoda, kterou jsme zvolili, tak pokud podáte pozměňovací návrh k návrhu rozpočtového výboru, tak se o nich hlasuje. Kdybychom udělali to, co jsem říkal, že bychom to načetli jako poslední, tak by ty vaše návrhy byly nehlasovatelné v těch částech, které měníme naším návrhem. To je ta vstřícnost, jo? Já nevím, v čem si nerozumíme. Možná nás chcete za každou cenu kritizovat za všechno - dobře, neměli jsme být vstřícní, já si to v příštím projednávání zákonů budu pamatovat, že jste říkali: Je to úplně jedno, výsledek je jasný. No, tak je jasný, tak koalice funguje, pokud má většinu, vždyť to znáte. Vy jste měli koalici se socialisty, komunisty a taky jste nám naše návrhy zamítali. To je norma a je to jasné. Byli jsme v opozici, protože jsme neměli většinu, a vládne ten, kdo má většinu, na tom není nic divného, jenom vy to někteří v té opozici nechápete. My, kteří jsme zažili opoziční i vládní lavice, tomu rozumíme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: S faktickou se hlásil pan ministra Šalomoun, poté paní poslankyně Peštová.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: To už vlastně - je to tady spor, jestli to je hodně, nebo málo, už je to takové technicistní, ale zkusíme ještě třeba vysvětlit na tom DPH, jak se to udělalo, že teď v tom pozměňováku je tuším změna, jeden řádek přílohy, kdy se noviny, časopisy dávaly někam jinam, a kvůli tomuhle jednomu řádku se to ale udělalo komplexně, aby na to bylo vidět a nerozhodila se ta účinnost. Takže ve skutečnosti to vypadá, že je tam nových 10 stránek, ale vlastně je tam nový jeden řádek. Takže ono 250 stránek chápu, že je děsivých, ale těch faktických změn, což samozřejmě tady představí zpravodajové, co tam vlastně je, ono toho zase tolik není.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře, nic není věčné, ani láska k jedné slečně, takže pravda, v současné době máte většinu, ale nikdo neříká, že ji budete mít vždycky. To říkám najednou. Všichni víme, že každý pozměňovací návrh, který dá poslanec, nemusí mít studii dopadů, nemusí mít nic, nemusí být zpracováno ve své podstatě nic, to mu umožňuje zákon, takže on to tam podá bez jakýchkoliv dopadů, aby bylo známo a patrno.

Ale říkám, tohleto, co se udělalo, si zasloužilo mít i nějakou studii - dopady, abychom věděli, jakým způsobem to dopadne, jaké to bude mít negativní nebo pozitivní třeba vlivy. Ale my nevíme nic. Ano, zachovali jste se slušně, ukázali jste karty po prvním čtení a dali jste to do výborů, aby výbory mohly k tomu načítat pozměňovací návrhy. Samozřejmě, někdo už načetl pozměňovací návrh k tomu původnímu, takže v tom je hokej, takže teď to předělává, aby udělal pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu komplexnímu. To jsem řekla, že je pro mě legislativně - neříkám špatně uchopitelné, ale je to už velice nepřehledné. Teď jsme zrovna tam seděli nad nějakými pozměňovacími návrhy, které byly načteny k původnímu, a teď se to přepisuje do toho nového, kde vypadla spousta článků, teď to tam různě překopáváme, fakt už je to nepřehledné a ve své podstatě to není nic jednoduchého udělat nějaký pozměňovací návrh a napasovat ho do vašeho komplexního pozměňovacího návrhu. Kdyby to bylo do původního znění, tak ano, ale tím, jak jste to všechno překopali, vyhodili, říkám, některé články už tam nejsou, odstavce, takže opravdu se to stává těžko uchopitelné. A tady nejsou všichni právníci, aby si mohli dovolit tam něco načíst, takže opravdu to není nic jednoduchého. Pro vás je to možná jednoduché, ale pro nás se to stává velice složitým. A jak říkají klasici (Předsedající: Čas mám, prosím.), ďábel je skrytý v detailu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Jiří Havránek. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Pane předsedající, mnohokrát děkuji za vaše slovo. Já nyní naplním to, co jsem již řekl ve své zpravodajské zprávě, a nad její rámec se nyní vyjádřím k pozměňovacímu návrhu, který tedy byl již schválen rozpočtovým výborem. Myslím, že je to slušností s ohledem na to, že ne všichni členové Poslanecké sněmovny jsou členové rozpočtového výboru.

Je to tedy souhrnný pozměňovací návrh poslanců Havránka, Bernarda, Kohajdy, Nového a Michálka, který, jak jsem řekl, je výsledkem koaličních jednání v průběhu léta. Vedla se tady diskuse o komplexitě toho návrhu - já jsem se rychle podíval, mění se 23 předpisů. Nicméně ještě se k tomu, co tady zaznělo od paní kolegyně Peštové, od pánů ministrů, vyjádřím až na závěr, s dovolením, protože nejprve bych rád vypíchl a odůvodnil, zmínil ty největší změny, ke kterým dochází.

Velké téma, zaměstnanecké benefity. Vlastně všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, budou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy a plus vzhledem k tomu ještě připočítací koeficient daného roku, podobně jako je to u sociálního pojištění. Je zde referenčním rokem rok minus 2, to znamená, pro příští rok bude tedy tím referenčním rokem průměrná mzda v roce 2022. Nicméně zaměstnanec bude moci nadále jako doposud čerpat například příspěvek na zájezdy, kulturní akce, sportovní akce, na tištěné knihy a podobně. Konsolidační balíček ve výčtu existujících benefitů pro zaměstnance nic neškrtá, pouze omezuje osvobození od daně celkové výše benefitů na polovinu průměrné mzdy. Takže z toho, kdybychom tady měli dva druhy benefitů, jedny zastropované, druhé ne, v tuto chvíli budou všechny zastropovány.

Co se týče dalšího tématu - daň z nemovitostí, také velmi diskutováno, ať už to bylo na jednotlivých výborech, tak samozřejmě i mediálně. Nově je tedy díky tomuto návrhu ponecháno 100 % výnosu daně z nemovitých věcí obcím. Sazby daně jako takové, nikoliv koeficient automaticky, ale sazby daně se zvyšují přibližně na 1,8násobek. Jak jsem řekl, veškerý výnos daně z nemovitých věcí zůstává obcím. To je ta změna oproti původnímu konsolidačnímu balíčku. Stát na ní nebude mít podíl, nicméně stále bude mít výdaje se zpracováním této daně. Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených daní mezi státním rozpočtem a obcemi ve prospěch státu v částce cirka 10 miliard korun. Co se týče daně z nemovitých věcí u zemědělských pozemků, zde se obcím dává pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky zavést místní koeficient v rozmezí 0,5 až 1,5, a zároveň mají možnost místním koeficientem ve výši 0,5 eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí. Taktéž obcím zůstává pravomoc tyto pozemky od daně zcela osvobodit.

Hazard - další téma, kterého se týká tento náš návrh. Začnu prvním okruhem, a to je přerozdělení výnosů daně z land-based hazardu. Jak bylo navrženo v původním návrhu konsolidačního balíčku, docházelo k poměrně razantní změně, kdy dovolím si pro zjednodušení neodborný výraz: obce, které doteď měly ty bedny, měly vlastně tato zařízení, podle konsolidačního balíčku, jak byl původně navržen, by přišly o výnos z této části daně. Nově je nastaveno schéma tímto pozměňovacím návrhem, že tedy 55 % výnosů daně z land-based hazardu připadne státu, 22,5 % obcím podle počtu povolených herních automatů na jejich území a těch zbylých 22,5 % všem obcím podle počtu obyvatel. Nemění se sazby zdanění hazardu, jak je navrženo v balíčku, tudíž zůstává 35 % u loterií a herní automaty a ostatní hazardní hry, jako například kurzové sázky, mají 30% zdanění. Ještě zde dochází k jedné úpravě, která se týká zdanění hazardu, a to valorizace minimální daně za herní automaty, kdy doposud, a již několik let, tuším od roku 2016, tato daň byla 9 200 korun za jeden výherní automat, nově to bude 13 400.

Přecházím k dalšímu tematickému bloku, a to jsou evidence dohod o provedení práce, kdy zde dochází opravdu k odbourání některých administrativních povinností z původního návrhu. Například oproti předchozímu návrhu se nebude vést řízení o určení plátce pojistného a při překročení kumulativního limitu bude pojistné odvádět zaměstnavatel i zaměstnanec každý zvlášť za sebe.

Další tematický okruh - DPH, to je ten jeden řádek, ta jedna zmínka, o kterém mluvil pan ministr pro legislativu. Tištěné noviny budou daněny 12% sazbou DPH - stejně jako časopisy.

Co se týče další daně - teď skáču zpět k daním z neřestí, a to tedy ke spotřební dani z lihu. V původním konsolidačním balíčku bylo nastavené čtyřleté schéma. Toto se mění a opravdu toto období je zkráceno na tři roky, kdy tedy bude docházet ke zvýšení daně ve schématu 10 % v roce prvním, 10 % v roce druhém a v roce třetím o 5 % místo původního návrhu 10 - 5 - 5 - 5 %.

Další daň z neřesti, a to spotřební daň, nově zaváděná spotřební daň u alternativních nikotinových produktů, ať už to jsou elektronické cigarety, nebo nikotinové sáčky. Tady si dovolím říct, že jsem opravdu rád, že už v původním balíčku reaguje stát na nové trendy, které v oblasti užívání těchto produktů jsou, třeba s ohledem na to, jak jsou užívané současnou mládeží. A přestože se ozývala i kritika, že například do takzvaného puku nikotinových polštářků je nemožné nalepit tak malý kolek, jsem rád, že opravdu Česká republika se v tomto přidává ke státům, jako je například Dánsko, a i na tento nový trend v tabákových výrobcích je zavedena daň. Nicméně co je důležité říci, oproti původnímu návrhu obsaženému v konsolidačním balíčku se navrhuje mírnější přístup u zdanění těchto alternativních produktů se čtyřletým postupným růstem zdanění.

Jdu do další oblasti - daň z příjmu právnických osob, poměrně složitá věc na vysvětlení, která se týká zdanění pouze realizovaných kurzových operací, kdy u takzvaných nerealizovaných kurzových rozdílů, které dnes firmy musí dodaňovat. Například má-li firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se dnes zdaňuje. Nově bude tento nerealizovaný příjem daňově neúčinný.

Dívám se teď dopředu před sebe na kolegu Kotta, ale tématem v prvém čtení nebo tím, kdo to zmínil, nebyl jen pan kolega Kott, ale dále třeba i pan kolega Vondráček, ale i koaliční kolegové, ať už to byl pan kolega Kohajda, pan kolega Munzar, pan kolega Bendl - téma včelařů, kdy tedy zůstává osvobození od daně z příjmu, který plyne z chovu včel do 50 včelstev v rozsahu 1 000 korun na jedno včelstvo. Ten návrh, jak je obsažen takto v tomto souhrnném pozměňovacím návrhu, je legislativně o něco přesnější, než byl návrh, který předložil pan kolega Kott, nicméně věcně, a to je důležité, je stejný. Opravdu tady to, co byla připomínka v prvém čtení od poslanců napříč politickým spektrem, je tedy zapracováno.

Další věc, které bych se rád věnoval, je zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů, kdy dochází ke zrušení výjimky pro odměňování vybraným pracovníkům, a přechodným ustanovením je zajištěno, že se toto rušení nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností tohoto zákona.

Poslední - a dal jsem to tam naschvál, protože se to týká toho, o čem budou ještě mluvit směrem k tomu, co zde prostřednictvím pana předsedajícího zaznělo od pana předsedy Okamury - nedochází oproti původnímu návrhu konsolidačního balíčku ke zvýšení renty prezidenta republiky po skončení jeho funkce.

Jak jsem již řekl, jedná se o nějakých 23 dílčích změn, jejichž souhrnný dopad ale na původní návrh zákona s ohledem na konsolidaci zůstává v podstatě neutrální a i po těchto změnách zůstává objem konsolidace v zásadě stejný.

Teď k tomu, co zde zaznívalo. Začnu nejprve k těm počtům stran a tomu, co tady vedla diskuse. Jsem rád, že na rozpočtovém výboru i od představitelů opozice zaznělo, že v drtivé většině je náš souhrnný pozměňovací návrh technický. Samozřejmě, jeho rozsah, jeho šíře, která tu byla kritizovaná, je opravdu způsobena tím, co zde řekl pan ministr pro legislativu, že opravdu pro budoucí přehlednost byly přejímány celé části. Takže pokud se podíváte například na část desátou, o které budu za chvíli mluvit, protože tady se zmiňovalo zdanění výsluh, což není pravda, opravdu je téměř totožná s tím, jak byla obsažena v původním návrhu konsolidačního balíčku. Opravdu se takto přebíraly celé části, a proto má takto tedy náš pozměňovací návrh velký rozsah.

Co se týče toho, co zde zaznělo od pana předsedy Okamury, prostřednictvím pana předsedajícího, já si zde dovolím - ještě si raději otevřu počítač - říci, že nedochází, a opravdu, pokud nás sledují občané, a samozřejmě média, nedochází ke zdanění výsluh. Nedochází k tomu ať už v původním balíčku, tak ani naším souhrnným pozměňovacím návrhem. Důvod, proč k tomuto zmatení dochází, je v podstatě jednoduchý a je legislativní, protože pokud se podíváte na tuto část desátou a na její čtvrtý bod, na který já tímto odkazuji, opravdu dochází k rušení písmena o). Nicméně musíte se podívat ještě o tři body výše, a to na první bod, kdy dochází k rušení písmena f) a následně k přečíslování, k přepsání následujících odkazů. Nicméně toto je obsaženo už v původním návrhu konsolidačního balíčku. Takže tady opravdu dochází ke zmatení legislativní technikou, a znovu opakuji, že nedochází k rušení daňového zvýhodnění výsluh, takže zůstávají tedy i nadále nezdaněny.

A poslední věc, ke které bych se chtěl vyjádřit: zaznělo to tu, prostřednictvím pana předsedajícího, od pana předsedy Oklešťka, od kolegy Patrika Nachera to vlastně zaznělo už při tom, když jsme schvalovali program dnešní schůze nebo této schůze, a to je v podstatě fungování výborů a podávání pozměňujících návrhů na ně. Kolegyně a kolegové, kteří jsou členy hospodářského výboru, který neobdržel, přiznávám, tento náš pozměňující návrh, vědí, že já jsem po slovu pana předsedy Adamce vystoupil, řekl jsem, že se za tuto chybu omlouvám, představil jsem tento náš pozměňující návrh a ihned poté jsem jej prostřednictvím hospodářského výboru nechal rozeslat všem poslancům a dorazil vám do vašich schránek.

Co je za mě ale důležité v tomto říci, je to, že opravdu, a zaznělo to vlastně v posledním vystoupení pana poslance, pana předsedy Oklešťka, že bychom se měli zaměřit na to, jak vlastně poslanec má správně postupovat, jak vlastně postupují jednotlivé výbory, a metodicky zde dost možná sjednotit postup tak, aby pokud je tlak na to, abychom podávali pozměňující návrhy na výbory prostřednictvím sněmovního systému, nikoliv je zasílali elektronickou poštou, tak by mělo, a to je opravdu na širší diskusi, být umožněno nám poslancům podávat pozměňující návrhy takto přes systém i na výbory, jejichž nejsem členem. Vyřešilo by to podle mého názoru opravdu, opravdu, opravdu mnohé a o tom se pojďme bavit, a myslím, že to je i to, co zaznělo v posledním příspěvku ctěného kolegy Ladislava Oklešťka.

To je za mě v tuto chvíli, co se týče odůvodnění tohoto našeho návrhu, který, jak jsem již řekl, byl schválen rozpočtovým výborem, všechno, a pokud tady budou nějaké dotazy, tak se je opravdu budu snažit spolu s dalšími předkladateli zodpovědět. Děkuju moc za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a máme zde tři faktické poznámky, alespoň pro tuto chvíli. Jako první je paní poslankyně Balaštíková, poté paní poslankyně Fialová a poté pan ministr Stanjura.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych se jenom chtěla vyjádřit ke svému předřečníkovi, prostřednictvím vás, pane předsedající. Vy jste tady, kolego, řekl, že dáváte obcím možnost navyšovat určitými koeficienty daň z nemovitostí, co se týká půdy. Vy moc dobře víte, že jste vzali starostům z RUDu peníze, že oni, až budou mít obecní pokladny prázdné, to udělají. Takže vy jste svůj způsob, jak vybrat od lidí peníze, přesunuli na ně a říkáte tomu fér jednání. A to se nám opravdu nelíbí, protože naši zemědělci jsou pořád perzekvováni. Vy se tady zaklínáte, nebo váš člen vlády, jak budeme zvyšovat potravinovou soběstačnost, budeme všechno řešit, pan premiér nám říká, jak nenechá nikoho padnout. Vy normálním způsobem, docela neférovým přesunujete svoje způsoby vybírání peněz na jiné, abyste úplně neupadli v nemilost, a mně to vadí, že si berete hlavně v hodně věcech na paškál zemědělce, přestože víte a pořád řešíte ceny potravin, pořád se zaklínáte - váš ministr teď bude mít jednání s řetězci, předcházející ministr dělal kontroly. Vy jste ti, kteří pořád tu cenu potravin přes tyto věci zvedáte, a ještě ji zvednete. A mně to opravdu už začíná vadit, protože já opravdu vím, jak je to v jiných zemích. Pořád říkáme, co všechno pro ty lidi uděláme, vždyť to je normální loupež za bílého dne! A to mi opravdu vadí. A já si myslím, že férovost tohoto balíčku, a i to, že na některé výbory se to nedostalo, je právě proto, že vy jenom schováváte, jak to doopravdy s naším národem myslíte. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Fialovou.

Než dorazí, přečtu omluvu: paní ministryně Jana Černochová od 17 hodin z pracovních důvodů.

Máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám dotaz buďto na pana předkladatele komplexního pozměňovacího návrhu, já tomu budu říkat komplexnímu nebo velkému, a nebudu zpochybňovat, že každý, i koalice, má právo poupravit některé věci, ale při prvním čtení jsme se tu bavili s panem ministrem. Já jsem se ho dotazovala, jak moc se bude některými těmi návrhy, které tady už zaznívaly v prvním čtení, zabývat, a padaly tady návrhy už od vašich koaličních partnerů, od KDU ohledně kojenecké vody, snížení DPH, ohledně snížení DPH na palivové dřevo, když teď nebudeme mít plyn a drahou elektřinu, a na dámské hygienické potřeby, tak se chci zeptat, zda jste o tom hovořili a proč případně tento balíček, když to šlo i z řad od vás, od vašich koaličních partnerů, již tyto změny v DPH neobsahuje? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pan ministr Stanjura s faktickou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Odpověď na tu poslední otázku je jednoduchá. Změny jsme navrhli ty, na kterých se všech pět vládních stran domluvilo. Já nejsem ten, který by říkal stanoviska jednotlivých stran a říkal: tohle jsem prosadil, tohle jsem neprosadil, my jsme chtěli tohle a ti ostatní jsou zlí, ti mi to nedali.

Já mám také dvě otázky a nemusíte mi na ně odpovídat, ale jenom ať ta debata je korektní. Budu mluvit o dámských hygienických potřebách. Kolik let jste měli ministra financí a nechali jste to v základní sazbě? Já odpověď znám: osm. Tak si zkusme říct, co se změnilo s těmi osmi lety.

A druhá - chci se zeptat paní poslankyně Balaštíkové, prostřednictvím pana (Ohlíží se.) místopředsedy - nebyl jsem si jistý, kdo řídí, tak abych to řekl správně - kolik je republikový výnos daně z nemovitostí z té orné půdy a co to udělá s koeficientem 1,8 a s případnou možností obce to snížit až na 0,5, na 0,9 stávajícího stavu, případně to zcela osvobodit? Myslím si, že je fakt důležité, aby obec měla nástroj a sama si určovala. My v tom návrhu dáváme mnoho nových nástrojů, i jemnějších, než byly doposud. Nejsou takové plošné, a dokonce zastupitelstvo může rozhodnout, že třeba zvýší daň jenom některým, nemusí to být celé katastrální území. Takže dáváme větší možnosti a já jako bývalý dlouholetý komunální politik nemám obavu přenést tuto pravomoc na obecní zastupitelstva, protože to vědí mnohem lépe než centrální vláda, ať je jakákoliv, a mít centrální pravidla. Ale když se bavíme o té částce, kolik se vybere, a je to pozemek typu A u daně z nemovitostí, kolik - ať máme představu, kolik je to ročně - a co to 05 udělá, pokud to ty obce aplikují.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Havránka.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já opravdu v rychlosti. Děkuji za slovo, pane předsedající.

Co se týče toho zatajování, přijal bych tuto tezi ve chvíli, pokud opravdu bychom nepodali náš souhrnný pozměňovací návrh k rozpočtovému výboru, s tím, že tedy bychom přišli sem, ve druhém čtení jej načetli a učinili pozměňující návrhy opozice nehlasovatelné. To potom bych tuhle tezi byl schopen přijmout a o ní diskutovat.

Ještě jsem se chtěl vyjádřit k tomu a vzpomenout to, co zde zaznělo, prostřednictvím pana předsedajícího, od ctěného kolegy Patrika Nachera při načítání pořadu schůze s tím, že vlastně tady ta naše snaha... ono to vlastně bylo dost podobné, že se tu snažíme něco zatajovat a že je to nový precedent. Tak já jenom za tu chvíli, co jsem tady v Poslanecké sněmovně, a předesílám, že ano, byl to návrh, u kterého byla nejenom koaliční, ale i opoziční shoda, stavební zákon, také jsme postupovali tak, že jsme souhrnný pozměňovací návrh nahráli jen na garanční výbor, také jsme postupovali tak, že následně se k němu dohrávaly další pozměňovací návrhy.

A poslední, co chci zmínit, je to, že opravdu pokud tady zaznělo už od mého ctěného kolegy Ivana Adamce, prostřednictvím pana předsedajícího, to, že ani toto nebyl první případ, ale já pamatuju opravdu tento, tak není to precedent, ale pojďme se opravdu bavit o tom, jak změnou tady našich jednacích procedur tomu jsme schopni předejít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Balaštíková, poté pan poslanec Haas.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Ještě jednou pěkný večer, kolegyně, kolegové. Odpovídám na otázku pana ministra, prostřednictvím vás, pane předsedající. Pane ministře, já se na to nemohu dívat přece jenom z pohledu toho, o kolik, že to je možná marginální částka, o kolik se to zvýší, ale já se musím na to dívat, že společná zemědělská politika není společná, že naši zemědělci mají menší dotace než ti ostatní, a já se na každou částku, kterou jim jakkoliv berete nebo zvyšujete, musím dívat a spočítat to jako celek. A já, když to spočítám jako celek, a to bych od vás také jako od ministra financí čekala, ale hlavně - ani možná od vás ne, vy jste tu od toho, abyste našel ty peníze, abyste vlastně ušetřil, ale od ministra zemědělství, že se prostě on se svým poradním sborem poradí a řekne vám, o co přijdou naši zemědělci, o co se zvýší ceny potravin, když jim takhle po kousíčkách tyhle věci bereme.

Ta výtka není ani směrem k vám možná, protože vás naplňuje úplně jiná činnost a vy jste za to placený, každý ekonom ve firmě je placený, že šetří a škrtá. Ale pan ministr by měl umět obhajovat to, co se děje, a obhájit i to, že možná pro stát a pro obec je to marginálie, ale já když vysčítám, v čem tomu zemědělci my škodíme, protože nemá tak vysoké dotace, my nemáme tak velký rozpočet, abychom mu z národních dotací dali to, co dávají jiné země, a já když to spočítám, tak my ho zase jenom posíláme do kolen víc a víc. A to je ta moje odpověď k tomu. Možná by tu měl sedět pan ministr Výborný a obhajovat svůj rezort. Nevím, kde je, asi ho to nezajímá.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Karel Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Milí a vážení kolegové z opozičních lavic, já si vážím vás všech, kteří používáte věcné argumenty. Vystupuji většinou, když se věcnými argumenty snažím bránit naši koalici proti těm, kteří používáte urážky, prázdné fráze, zbytečně silná slova. Kolegyně Balaštíková, je to zkontrolovatelné ve stenozáznamu, ve svém jednom minulém vystoupení - hlásil jsem se s faktickou - použila k daní z nemovitostí dva závěry: loupež za bílého dne a neférový postup vlády vůči obcím. Prosím vás, jestli se dá jako neférový postup vlády vůči obcím ohodnotit stav, který tisková zpráva Svazu měst a obcí, to znamená největší profesní organizace měst a obcí v naší zemi, z 24. 8. silným titulkem označuje, cituji: "U daně z nemovitostí nakonec zvítězil zdravý rozum a naše argumenty" - tak, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli tento výsledek takto označený obcemi, ne Karlem Haasem, vy označujete za loupež za bílého dne a za neférový postup vlády, tak já to považuji v mém světě reálných faktů za výsledek kompromisní dohody mezi vládou jako ústředním orgánem státní správy, nejvyšším orgánem státní správy, a klíčovou profesní organizací samospráv. Tolik jen fakta.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Paní poslankyně Peštová s faktickou.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Teď mi to pan doktor Haas, prostřednictvím pana předsedajícího, ještě rozšířil. Já jsem původně chtěla reagovat na jednoho, tak to vezmu en bloc. Já si taky myslím, že reagujeme věcně a snažíme se věcně mluvit, nikdo tady nikoho nenapadá. V každém případě to, co jsem se celou dobu snažila říct, postupně tady vy dáváte dohromady. Jestliže máte tu většinu, jak jste mi to, pane ministře - k vám můžu napřímo - jak jste mi to vysvětlil, tak jste se měli domluvit ještě předtím, než to šlo do mezirezortu. Proč jste to udělali tady v Poslanecké sněmovně? Vždyť máte tu většinu! Jak říkal tady pan doktor, krásně mi nahrál - ústřední orgán státní správy: všechny jsou vaše! Vy jste si měli sednout. To, co tady probíhalo, těch 15K, jak jste tomu říkali, jste si měli udělat dávno předtím, tam jste se měli domluvit, mělo to jít tím řádným procesem a bylo by to všechno v pořádku, ale vy jste to udělali úplně jinak. Nevím, jestli vy jste... Já rozumím tomu, co tady říkala moje kolegyně, paní poslankyně Balaštíková, že vy tam máte ten svůj rezort a vy jako ministr financí se musíte snažit starat o finance. Já tomu rozumím, ale říkám: máte tady slepenec pěti, tak jste se měli domluvit. Já vím, že by to bylo krvavé, bolelo by to, ale nás byste nepostavili do této role, do které jste nás postavili. Měli jste jít řádným legislativním procesem, měli jste si vypořádat to, co jste si měli vypořádat, než to šlo na Legislativní radu vlády. Tam bychom dostali krásné stanovisko od pana ministra, Legislativní rady vlády, možná pozitivní, možná negativní, s výtkami, ale taky určitě pozitivní, tam patří taky do 5K, a pak by to přišlo sem. Ale ne to, co jste předvedli teď tady s tím komplexním pozměňovacím návrhem. A proto se to tady všechno točí kolem toho. Prostě komplexní pozměňovací návrh nemusí mít žádnou studii dopadů (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) a to vy moc dobře víte.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Balaštíková.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Já bych chtěla prostřednictvím vás, pane předsedající, požádat kolegu pana Haase: Pane kolego, prosím, nechoďme do té osobní roviny. Vy jste právník, já jsem zemědělec ekonom, nikdy se asi neshodneme. Vy slovíčkaříte a snažíte se mě do něčeho zatáhnout, říkáte tomu "ta vaše rovina". Já vám řeknu jednu věc. Byli jsme spolu v pořadu 360 stupňů Pavlíny Wolfové. Vy jste tam řekl tolik nepravd, vy jste tam využíval svého právního vzdělání, abyste zatáhl manipulativně. Já vám to promíjím. Nedělejme to. Nikdy bychom se takhle nesešli a já vám říkám, já se na vás příště připravím a budu ráda, když se potkáme. Já se schovám za čísla. Za co se schováte vy, to nevím, ale už vám kecy nepomohou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že žádná další faktická už není, poprosím pana Havránka... už vlastně byl, já jsem ho jen tady neodmazal. Poprosím pana poslance Raise o jeho příspěvek. Děkuji.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, kolegové a kolegyně, já mám tradiční příspěvek, pozměňovací návrh, který jsem vyhotovil já plus pan poslanec Faltýnek a Sadovský, a je to pozměňovací návrh k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Předtím bych, protože pro mě je to teď první možnost vlastně od prázdnin tady vystoupit, tak bych se ještě vrátil ke schůzi, která byla věnovaná vládnímu návrhu zákona, kterým se měnil zákon o důchodovém pojištění, a to z toho důvodu, že jsem tam měl dva pozměňovací návrhy, které jsem řádně projednal na sociálním výboru. Dopadl jsem jako všichni opoziční poslanci 10 : 9, a myslel jsem si, že tyto pozměňovací návrhy mají šanci, aby byly řádně projednány ve třetím čtení, což se ovšem nestalo, takže jsem byl tak jako ostatní - asi 32, 36, já nevím přesně to číslo - odmítnut nebo mi bylo, jak říkal pan ministr Stanjura před chvílí, že poslanec má ústavní právo projednat svůj pozměňovací návrh, tak jsem v podstatě neměl šanci projednat a ovlivnit třetí čtení. Jenom kdyby byla prostě nějaká možnost, jednak aby se to neopakovalo, to je vlastně směrem k panu místopředsedovi, který tady momentálně je, jestli byste to mohli projednat na organizačním výboru, něco, jako že si stěžuji, nebo že si stěžuji, že mi bylo - cituji to, co jsem tady slyšel před půlhodinou - vlastně znemožněno ústavní právo si obhájit ve třetím čtení svůj pozměňovací návrh. Byl jsem tam přihlášen asi jako osmý, což není podstatné, ale to byl jeden z důvodů, proč jsem se taky teď přihlašoval včas, protože bych rád, aby tento pozměňovací návrh aspoň dožil třetího čtení.

O co mi tady jde. V podstatě řeším jednu věc, na kterou si myslím, že pisatelé toho balíčku a komplexního pozměňovacího návrhu zapomněli nebo opomenuli. Jde o stanovení závazného způsobu využití 50 % sociálního fondu na penzijní příspěvky v rámci vysokých škol, kdy se domníváme, že stát nepřípustně zasahuje do samosprávy vysokých škol, a to ještě ke všemu retroaktivně. Je podle mě neakceptovatelné, aby stát stanovoval způsob využití prostředků agregovaných vysokými školami v minulosti, tedy v době, kdy žádné omezení prostředků neexistovalo. Jde o nepřijatelnou retroaktivní změnu v nakládání s majetkem vysokých škol, tvořeným zůstatkem na jejich sociálních fondech. Je to stejné, asi jako kdyby občanům stanovoval závazně stát způsob využití jejich úspor. Explicitní určení použití sociálního fondu na penzijní formy spoření je zásahem do svobody volby zaměstnanců, zda vůbec nějakou formu penzijního spoření chtějí. Je potřeba vzít v úvahu, že i v dobách prosperity penzijních fondů, a navzdory vedení vysokých škol, veřejných vysokých škol motivovat svoje zaměstnance k využití benefitu penzijního spoření, značná část - zejména mladších - zaměstnanců vědomě a zásadně odmítá jakékoliv penzijní formy spoření, a to jednak pro nedůvěru, která je zdůvodňována dlouhodobou fixací prostředků, a také samozřejmě jejich finančním znehodnocením do doby reálné splatnosti, to jest dostupnosti, a také stále pro méně výhodné podmínky inovovaných penzijních produktů v důsledku minulých reforem.

Mohl bych o tom samozřejmě hovořit velmi detailně, mám to v podstatě v popisu tady toho pozměňovacího návrhu, který je uložen jako sněmovní dokument číslo 3086, tři tisíce osmdesát šest. Ale jako závěr v podstatě - toto zákonem stanovené 50% snížení maximálního limitu tvorby sociálního fondu, maximálně 1 %, považuji za neodůvodněný a neodůvodnitelný zásah do správy, samosprávy vysokých škol. Snad by měl ponechat na veřejně vysokých školách, které nejsou organizačními složkami státu ani nejsou jeho příspěvkovými organizacemi - to jsou pouze dvě univerzity, a to Univerzity obrany a Policejní akademie, kde se tvoří fond kulturních a sociálních potřeb, to je snad výjimka - ale jinak ostatní univerzity jsou ze zákona samosprávné a měl by stát ponechat na nich, v jaké výši sociální fond vytvoří. Tento postoj jsem v podstatě konzultoval s Radou vysokých škol, což je oficiální a zákonem stanovená reprezentace vysokých škol, a v podstatě tato reprezentace to podporuje. Čili přihlašuji se tímto k tomu mému pozměňovacímu návrhu tak, jak jsem říkal, že je veden v informačním systému pod číslem 3086. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Přihlásit prosím potom v další rozpravě, ano? (Ano.) Děkuji.

Žádná faktická poznámka zde není, takže poprosím nyní pana poslance Marka Nováka.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já už jsem tady něco k tomu řekl v prvním čtení, následně přišla změna 1 toho návrhu a potom přišla změna 2. Říkal jsem si - super, konečně se chytli za nos a uvědomili si, že to není úplně tak dobře. Ale on vlastně i poslední komplexní návrh nechal ten balíček balíčkem daňovým. Zůstal nám z toho soubor změn, které zhorší podnikání v České republice, ztíží život seniorům i mladým a hlouběji do kapsy budou mít všechny rodiny.

Vláda se hájí tím, že je tento krok nutný, aby se tady žilo lidem lépe, a možná právě teď na tomto místě je vhodná příležitost požádat předkladatele, jestli by nám nepředal seznam těch lidí, kterým po tom schválení balíčku bude lépe. Návrhu konsolidačního balíčku se obává 81 % lidí. Nejvíce se bojí navyšování DPH u některých produktů, strach z něj mají tři čtvrtiny lidí. S odstupem následuje obava z vyšší daně z nemovitosti a nižší podpory stavebního spoření. To nám říká průzkum Generali Investments, a nejen ten.

Dnešní druhé čtení není možností tuto cestu do chudoby českého národa zvrátit nebo zastavit. Jsme v situaci, kdy koalice tvrdohlavě navzdory odborným stanoviskům respektovaných ekonomů trvá na svém. A jak jsme si v tomto volebním období zvykli u pětikoalice, když to nejde prosadit silou, prosaď to ještě větší silou. Naštěstí druhé čtení nám dává možnost ty největší rány, které se ženou na obyvatelstvo, zmírnit pozměňovacími návrhy, kterých jsme jako hnutí ANO podali téměř čtyřicet. Jenom jejich prostřednictvím, samozřejmě pokud budou v závěrečném hlasování přijaty, můžeme zmírnit negativní dopady návrhů, které tato vláda připravila.

Chtěl bych tady také velmi ostře odmítnout velmi časté prohlášení některých vládních politiků, kteří současný stav veřejných financí svádějí na vlády předešlé. Už jste tam dva roky. Dámy a pánové, nejste Majka z Gurunu? Nespadli jste po volbách v roce 2021 "z oblakov"? Zejména politici ODS si jistě vzpomenou, jak v komplikované covidové a postcovidové době navrhovali ještě dramatičtější uvolňování finanční pomoci a obviňovali vládu, že dělá málo. Není to tak dlouho, abyste si to nezapamatovali a nevzpomněli si na to. Pokud vlády hnutí ANO mohou za období covidu, tak podle tohoto vzorce vlády pětikoalice mohou za sucho, povodně, požáry, výskyt komárů a tak podobně. Situace, ve které jsou nyní veřejné finance, byla odhadnutelná již na začátku tohoto volebního období, a na tomto místě férově říkám, že by je musela řešit jakákoliv vláda vzešlá z těchto voleb.

Ještě jedno připomenutí. Předali jsme několikrát nové vládě souhrn doporučení a nástrojů, jak valící se krizi zmírnit, a hlavně zamezit historicky nejvyšší inflaci. Byli jsme velkopansky odmítnuti a místo toho se konal půlroční mejdan s názvem "hurá, bez Babiše". Výsledky a kocovinu vidíme dnes ve vašich navržených daňových opatřeních.

Dámy a pánové, už jsem říkal, že jsme předložili téměř čtyřicet pozměňovacích návrhů, které tu postupně zaznívají. Pokusím se ještě jednou zopakovat principy, podle kterých bychom na vašem místě postupovali my s ohledem na veřejné finance a současně také na občany a firmy České republiky. My jsme již jednou dokázali, že umíme konsolidovat. I navzdory bezprecedentní pandemické krizi jsme odcházeli z Ministerstva financí s mnohem nižším zadlužením, než když jsme na Ministerstvo financí nastupovali.

Stát se pod vedením současné Fialovy vlády zbavil fungujících opatření nezbytných pro efektivní výběr daní a ty zbylé nerozvíjí. Výsledkem je, že ztrácí kontrolu nad příjmovou stránkou rozpočtu, selhává v čerpání evropských peněz a už vůbec nedělá prorůstové investice, a k tomu vesele podporuje šedou ekonomiku. V rozporu s deklaracemi naopak zvyšuje provozní výdaje státu, zřizuje nová ministerstva a posiluje drahý aparát státních úředníků.

Řešením stavu veřejných financí je navázání na pozvolný plán rozpočtové konsolidace představený vládou již v roce 2021. Ten počítá se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 % ročně. Mezi hlavní pilíře patří snižování objemu peněz na platy úředníků prostřednictvím spojování agend v důsledku rozumné digitalizace státní správy, slučování a rušení agend a snížení provozních výdajů kapitol o 5 až 10 %. Kde to v tom návrhu najdu? Stejně tak musí dojít ke zrušení nepotřebných ministerstev, právě těch, které vy jste si založili, protože je vás holt hodně. Ale proč byste šetřili na sobě, když můžete šetřit na našich občanech a firmách?

Důraz je třeba klást - a říkám to tady již potřetí - na efektivní čerpání 962 miliard z programového období 2021 až 2027. Co z toho výše uvedeného obsahuje ten váš konspirační, tedy omlouvám se, daňový balíček? Nic, skutečně nic.

Dalším důležitým momentem, na který tato vláda úplně rezignovala, není navyšování daní, ale navázání na úspěšný boj proti daňovým únikům. I toho jste se vzdali. My jsme daně nemuseli zvyšovat právě proto, že jsme je uměli efektivně vybírat. To je v praxi osvědčená filozofie hnutí ANO - vybrat více daní, aniž by se musely zvyšovat jejich sazby. A toho jsme se celou dobu svého vládnutí drželi.

Boj proti daňovým únikům vždy pomáhá zajistit spravedlivé zdanění všech občanů a firem a také samozřejmě vytváří dodatečné příjmy pro státní rozpočet, právě ty, které vám dnes chybí. A co je důležité, hlavně posiluje důvěru veřejnosti v daňový systém. Podnikatelé, které dnes potkávám, mi říkají: Proč bych měl platit daně? Vždyť mě stát zdanil dost, a ještě chce víc! A slyším to čím dál častěji. Slyším od podnikatelů: Nechci už podnikat v České republice, a mám-li, možnost, jdu pryč. A to víme třeba z kryptoměnové asociace, která nemá překážky jenom v daňovém balíčku jako takovém, ale i v našem bankovním sektoru, dá se říci.

Dámy a pánové, pokud zvyšujeme daně, mělo by se tak dít předvídatelným způsobem, například u některých spotřebních daní, zejména na tabákové výrobky a tvrdý alkohol, stejně jako prosazení zdanění nadnárodních firem na evropské úrovni. Zvyšování spotřebních daní totiž nemá tak negativní dopad na hospodářský růst jako navyšování daní z příjmů. To je ta cesta, kterou jdete vy, a ta je špatně. My o navyšování daní z neřesti mluvíme skutečně dlouho, i tady, na tomto místě dlouho. Již v roce 2023 se mohly začít vybírat, nicméně ministerstvo to tak nějak nestihlo. Dalším přínosem chybějících státních financí je poslední revize daňových výjimek, která kromě pozitivních fiskálních dopadů přinese snížení administrativní náročnosti daňového systému. Tady ale samozřejmě nemluvím o těch výjimkách, které podporují rodiny, protože tyto výjimky byly první, které vás napadly, že zrušíte. To je vaše cesta podpory rodin.

Dále realizace proticyklické hospodářské politiky, prorůstových investic za plného využití národního plánu obnovy, proaktivní motivace samospráv, investování disponibilních prostředků na účtech v kombinaci s nízkými daněmi a zvyšováním životní úrovně docílit stabilního růstu HDP a dynamicky rostoucích příjmů veřejných rozpočtů. A co děláte vy? Vy peníze samosprávám naopak berete. Mají jich moc, že?

A dále pokračovat v modernizaci daňového systému a ve zvyšování efektivity takzvaného online finančního úřadu, zejména rozvíjejícím se (rozvíjením?) srozumitelného uživatelského prostředí pro všechny daně a situace. V rámci nakládání s majetkem státu důsledně postupovat jako řádný hospodář, který chrání strategické zájmy státu - vzpomeňte si, co jste před rokem, rokem a půl způsobili informacemi jako "prodáme Budvar, neprodáme Budvar", co to udělalo s trhem - a státní podniky hlavně zbavit politických trafikantů, pětikoalice především, a obnovit transparentní nominační procesy a politiku odměňování vázaného na výsledky, ne na funkce. Nedopustit privatizaci strategických společností státu.

Podporujeme také zvyšování poplatků za dobývání nerostných surovin. My v tom vidíme dodatečné možnosti získání finančních prostředků pro státní rozpočet, ale také pro samosprávu. Navíc efektivní politika poplatků za dobývání nerostů může podporovat udržitelnost využívání přírodních zdrojů, zvyšování poplatků má odrážet reálnou hodnotu surovin a podnítit firmy k odpovědnějšímu a udržitelnějšímu způsobu těžby. Zvýšené příjmy z poplatků za dobývání nerostů, ale také třeba minerální vody jako takové, mohou přispět k rozvoji konkrétních regionů, například prostřednictvím investic do regionální infrastruktury. Navíc jsou vytvářeny prostředky na obnovu a rekultivaci těžebních lokalit, ochranu vodních zdrojů a podporu udržitelného zemědělství nebo snižování dopadů těžby na biodiverzitu.

Dámy a pánové, v personální oblasti je potřeba jít cestou postupného snižování počtu zaměstnanců veřejného sektoru v důsledku digitalizace a spojování agend, protože toto opatření navíc pomůže také trhu práce. Zvýšení efektivity veřejné správy, optimalizace počtu zaměstnanců a slučování agend, revize samosprávy jako takové a nákladů na místní vlády, to je cesta.

Pokud jde o daňové příjmy jako takové, je namístě revize sazeb spotřební daně, a my mluvíme právě o těch daních z neřestí, co už jsem tady zmiňoval. Právě postupné navyšování spotřebních daní z tabáku a zdanění nových produktů, které se nám objevují na trhu s návykovými látkami, ale také se k těm návykovým látkám stavět zodpovědně. My jsme také ochotni mluvit o vyšším zdanění hazardu. Ovšem po tom, co se tady opět za poslední rok dělo, to jde asi proti zájmům této vlády, která se často snaží zdanění hazardu spíše snížit.

Efektivní výběr daní primárně omezováním šedé ekonomiky a základní nástroj EET - to je vlastně to jediné, co ODS směrem k voličům splnila, zrušila toho čerta EET, a to je skutečně jediný z vašich slibů, co jste splnili. Elektronická evidence tržeb byla již od počátku koncipována jako plošné opatření postupným náběhem v čase, jehož hlavním cílem bylo narovnání podnikatelského prostředí se současným efektem nárůstu výběru daní, a to se tehdy také stalo. Za dobu svého fungování EET vytvořila téměř 60 miliard korun dodatečných příjmů pro státní rozpočet. Nechybí vám? Nám by chyběly, ale vy jste splnili slib. Elektronická evidence tržeb jako hospodářsko-politické opatření jednoznačně splnila očekávání a skutečně došlo k narovnání podnikatelského prostředí. EET sebrala nepoctivcům možnost podstřelovat cenu, kterou vyžadovala většinová poctivá část podnikatelů. Eliminace této nekalé konkurence a vytvoření podmínek pro férové podnikatele byly i důvody, proč EET byla od počátku podporována drtivou většinou profesních a odborných asociací, komor a svazů. Plnění zákonných povinností nemůže znamenat konkurenční nevýhodu, ovšem podle ODS asi ano.

Vrátím se k návrhu, ke kterému se budu hlásit potom v podrobné rozpravě, protože na spoustu věcí, které jsem zmínil, budou předkládat a hlásit se k pozměňovacím návrhům mí kolegové. A jak jsem říkal, není těch pozměňovacích návrhů málo, protože chyb a přešlapů v balíčku je mnoho. Ale v návrhu Martina Kolovratníka, Marka Nováka a Jaroslava Faltýnka, ke kterému se následně přihlásím v podrobné rozpravě, navrhujeme ponechání limitu pro výši ročního časového poplatku za dálniční známku na 1 500 korunách. Vysvětlím proč. Ono by se totiž jako citlivý a možná správný krok jevilo například postupné navyšování poplatků, třeba po stokoruně ročně, ovšem s následným vyhodnocením celkové inflace a případným dalším zvýšením v dalších letech, ale také v závislosti na tom, jaké jsou příjmy našich občanů. Vládou navržené skokové zvýšení je aktuálně pro domácnosti naprosto nepřijatelné, představuje ve světle inflace a růstu výdajů domácností příliš velký výdaj. A nejenom že na to ti lidé nebudou mít, oni se budou snažit jezdit mimo dálniční síť, kde budou stylem brzda-plyn, a to máte prokázáno, více zatěžovat silnice. Ono vlastně paradoxně takto hrozí, že celkové náklady na opravy silnic a dálnic v České republice se zvýší.

Závěrem mi ještě dovolte připomenout nutnost omezení daňových výjimek a úlev, které nepřinášejí dostatečný ekonomický prospěch a nejsou vysloveně sociálního charakteru. Globální a evropské reformy korporátní daně, zrušení zbytných institucí státu, kontrola a efektivní správa veřejných výdajů, snižování nákladů na provoz vládních institucí. Mnoho z nás - a bohužel jen z opozice - vás tady žádalo: Začněte u sebe, jděte příkladem. Šli jste příkladem, ale opačným. Nešetříte na sobě, nešetříte na svých ministerstvech, nešetříte na svých politických náměstcích, ale lidem a firmám berete. Divíte se, že lidé to nechápou a že to nechtějí? Já ne.

Dámy a pánové, to, co jsem vám tady dnes odprezentoval, by mělo být výsledkem jakékoliv vlády postavené na odbornosti a skutečném zájmu o Českou republiku. Je to právě ten výčet doporučení. Když si následně všechny naše návrhy zjednodušíte, zjistíte, že jakákoliv správa rodinných financí našich občanů probíhá mnohem, ale mnohem zodpovědnějším způsobem, tedy pokud jim nekomplikuje život navrhovaný konsolidační balíček pětikoalice. A uvědomte si, že vy jste jim už, vážení kolegové z pětikoalice, 25 % příjmů za dobu svého vládnutí sebrali prostřednictvím inflace, která se právě díky vašemu amatérismu vyšplhala do závratných výšin.

Stará pravda říká, že věci se dají dělat dobře nebo rychle, a vy jste zvolili tu druhou možnost. Nebo jste taky raději nedělali nic opojení mocí tak dlouho, dokud jste se nedostali až k tomu vašemu: Utratili jsme, není na mejdan, občané a firmy, plaťte.

Dámy a pánové, osobně jsem přesvědčen, že mnoho z vás z řad pětikoalice je podobného názoru jako já, a já vás tady z toho místa žádám, podpořte naše pozměňovací návrhy, anebo ještě lépe - nepodpořte zákon jako takový. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím další řádně přihlášenou paní poslankyni Maříkovou.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěla představit své tři pozměňovací návrhy, ke kterým se pak přihlásím v podrobné rozpravě.

První pozměňovací návrh přesouvá minerální vody, které jsou zdraví prospěšné, z vyšší 21% sazby do té nižší, protože zvýšení daně z přidané hodnoty na 21 % u velké většiny nápojů prostřednictvím vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je velmi sporným krokem. Jeho technické provedení vyvolává též řadu otázek, například u definice vybraných nápojů by mohlo dojít mezi spotřebiteli, výrobci a prodejci prakticky k nejasnostem, jakou sazbu na dané nápoje použít. Z kontextu je zřejmé, že předkladatel se snažil o zdanění všech nápojů 21 %, pouze u takzvaných vybraných nápojů, jako je třeba mléko a tekuté mléčné výrobky a některé další nápoje, měl snahu zdanit je 12 %. Podobně podávání takových nápojů ve stravovacích službách i mimo ně. Zjevně tím byly myšleny veškeré alternativy mléka nebo smetany, mimo jiné používané do kávy a čaje. Vinou poněkud zavádějící legislativní techniky je nejasnost výsledného textu. Nejlepší by bylo celý návrh zákona zásadně přepracovat předkladatelem, a to hlavně z důvodu, aby celý kompenzační balíček vůbec bylo možné v praxi aplikovat, pokud bude politická vůle takovou zásadní změnu z mnoha zákonů většinově zvyšující daně běžných občanů a firem přijmout.

Ohledně nápojů ale není zřejmé, proč má být ve snížené sazbě mléko do kávy, ale například o dost důležitější kojenecká voda nebo velmi podstatné minerální vody nemohou být ve snížené sazbě DPH. Zejména v letošním horkém létě je podstatné, aby měli občané možnost snadno doplňovat minerály, k čemuž jsou minerální vody velmi vhodné. Navíc ne všichni občané České republiky mají přístup ke kvalitní vodě, ať již nemají třeba vlastní studny, nebo z rozvodů vody, viz například přetrvávající kauza dolu Turów nebo řada případů na jižní Moravě, kde vysychají studny, ale i na jiných místech. Přístup k baleným pramenitým vodám nebo baleným minerálním vodám prostě potřebují. Vyšší cena způsobená 21% sazbou DPH by tomu mohla v řadě rodin zabránit. Proto navrhuji změnu zařazující tyto zdraví prospěšné balené vody mezi vybrané nápoje, což znamená jejich zdanění sníženou sazbou daně z přidané hodnoty, tedy 12 %. Takový postup umožní většinové populaci dál konzumovat balené nápoje, které zdraví prospívají, nebo mu alespoň neškodí, což se nedá vždy předpokládat u jiných nápojů, které tak příznivé vlivy na zdraví nemají nebo potenciálně nemají, jako je alkohol, energetické nápoje a jiné velmi slazené nápoje. Tento pozměňovací návrh, který předkládám a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě, tedy směřuje k ochraně zdraví obyvatelstva České republiky a k zachování dostupnosti zejména kojeneckých vod a důležitých minerálních, ale i jiných stolních a balených vod.

Druhý pozměňovací návrh, který předkládám, a přihlásím se také k němu v podrobné rozpravě, vypouští možnost zadlužovat zdravotnická zařízení prostřednictvím úvěru, kterou doplnil do § 62 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech pozměňovací návrh rozpočtového výboru. Jedná se o další nehospodárné a riskantní opatření, které by mohlo být cestou k privatizaci mnoha zdravotnických zařízení. V souvislosti s loňským rozhodnutím vlády následně prosazeným zde v Parlamentu odebrat zdravotním pojišťovnám téměř 14 miliard korun a možným opatřením podobného typu i v tomto roce či následujících letech by se pak platební neschopnost zdravotních pojišťoven ve svém důsledku přelila do finančních problémů zdravotnických zařízení a tato zdravotnická zařízení, zejména nemocnice, by touto novelou byla naváděna brát si úvěry na pokrytí takových finančních potíží. To by mohlo vést k postupnému finančnímu zhroucení zdravotního systému v České republice a převedení mnoha zdravotních zařízení do majetku soukromých společností. Této velice riskantní změně financování zdravotnických zařízení je třeba zabránit už od samého počátku.

A třetí pozměňovací návrh, ten ruší, aby se mohly slučovat příspěvkové organizace. Do zákona o majetku České republiky je pozměňovacím návrhem vládních konsolidačních stran obsaženém v usnesení rozpočtového výboru doplněna možnost slučovat příspěvkové organizace. To by mohlo velmi negativně ovlivnit zdravotní péči v České republice prostřednictvím slučování nemocnic. Totiž největšími příspěvkovými organizacemi v České republice je sedmnáct státních nemocnic, tedy veškeré fakultní nemocnice a specializované ústavy, jako je IKEM, Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze nebo Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Slučování nemocnic spolu s novou možností, kterou pozměňovací návrh rozpočtového výboru dává k zadlužování příspěvkových organizací prostřednictvím úvěru - řeším ho již ve zmíněném odděleném pozměňovacím návrhu. Zrušení této velice riskantní možnosti by ve výsledku mohlo vést k rychlým a zásadním finančním problémům nemocnic, a tedy k zásadnímu narušení zdravotní péče o české občany. Proto je lepší tuto legislativní změnu nepřipustit. Změnu možnosti slučování příspěvkových organizací obsahuje i můj pozměňovací návrh.

Já vám děkuji a přihlásím se ke všem třem pozměňovacím návrhům pak v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Je zde faktická poznámka pana poslance Aleše Juchelky, kterého ale nevidím, možná se nám ukliknul. Tak poprosím pana poslance Kotta. Jsme v obecné rozpravě a máte slovo, pane poslanče.

Ještě mezitím přečtu rychle omluvu. Poslanec Igor Hendrych se omlouvá od 20 hodin z pracovních důvodů.

Máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, mám připraveny tři pozměňovací návrhy. Ten první je, jak už tady o tom mluvil vážený kolega zpravodaj, a je to pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a týká se včelařství jako takového. Jsem velice rád, že došlo k začlenění tohoto mého pozměňovacího návrhu, a bylo zde správně řečeno i to, že to nebyla pouze moje iniciativa, ale že to byla iniciativa napříč politickým spektrem, že se nám podařilo dosáhnout shody na tom, že nebudeme zdaňovat včelařství jako takové při zazimování 50 včelstev na jednoho včelaře, kde jsme nějakým výpočtem 50 000 korun dosáhli konsenzu na tom, že náklad na včelstvo při rostoucích cenách všeho je nějakých 1 000 korun. A jsem velice rád, že se nám to podařilo, a patří za to velké poděkování, že to je skutečně převzato do toho komplexního pozměňovacího návrhu.

Já si jen dovolím připomenout, že vlastně všichni včelaři jsou organizováni a jsou vedeni v evidenci Českomoravské společnosti chovatelů, kde si myslím, že je velice dobře podchycen počet včelstev na jednotlivé včelaře, a je nutno si uvědomit, že nejenom léčba, ale i ošetřování, krmení jsou velice náročné, a při skutečnosti, že průměrný věk včelařů je vyšší než šedesát let, si myslím, že se nám podařila dobrá věc. Myslím si, že jsme odrazili problém, který zde vyvstával v tom duchu, že včelařům budeme komplikovat život, že už nebudou další včelstva obnovovat a že to zůstane bez odezvy v tom, že nám počet včelstev v území bude klesat. To je první pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a ke kterému se přihlásím.

Druhý pozměňovací návrh se týká ovocných sadů. Zde bych si dovolil asi delší komentář a odůvodnění, ale i zde patří poděkování za to, že jsme měli možnost být seznámeni s komplexním pozměňovacím návrhem a mohli jsme na něj reagovat v tom duchu, že reagujeme na něco, co může být do budoucna použito, a když najdeme společnou řeč, jsme schopni tento pozměňovací návrh zapracovat, a tak, jak tady řekl pan ministr, ve chvíli, kdy by se pozměňovací návrh načítal až dneska, tak pozměňovací návrh, který já jsem měl původně nachystán, který možná, jak zde padlo, budí ten domnělý zmatek, je o tom, že vlastně jsem reagoval na původní novelu jako takovou, a ten upravený pozměňovací návrh už reaguje na komplexní pozměňovací návrh, který byl do systému nahrán.

Takže bych si dovolil trošku rozsáhlejší odůvodnění, proč jsem... vlastně pozměňovací návrh, který ruší daňové zatížení ovocných sadů a jejich vyjmutí z předmětu daně. Já se domnívám, že Sněmovna je obeznámena s vážnou situací, které čelí pěstitelé ovoce všech druhů, zejména pak pěstitelé jablek. V produkci čerstvého ovoce je Česká republika soběstačná ze 30, někdy možná ze 40 %. V důsledku přístupu obchodních řetězců se tuzemské výkupní ceny jablek pohybují dlouhodobě pod rentabilitou. A i když v obchodě ceny jsou dalece přes 50, 60 korun, výkupní cena nejkvalitnějších jablek se pohybuje mezi 12 a 13 korunami za kilogram, což nepokrývá náklady na sklizeň, jak jsem zde řekl, a vůbec nemůžeme mluvit o nějakém skladování a nějaké dopravě. Tato situace je do jisté míry významně zapříčiněna zejména dovozy jablek z Polska, kde při sankcích, které vznikly na ruský a běloruský trh při započetí války na Ukrajině, toto byly ty trhy, ta odbytiště polského zboží, které jsou teď uzavřeny, polští pěstitelé se tato laciná jablka snaží vyvážet na evropský trh, samozřejmě řeší nákladové podmínky a Česká republika je nasnadě, že je nejblíže, takže 50 % toho exportu končí v České republice. Bohužel se nízké nákupní ceny neprojevují do cen prodejních, které jsou dlouhodobě enormně nízké, a jak jsem zde řekl, řešíme pouze cenu, kterou máme při sklizni, a nikde se neodráží skladování a přeprava jablek v rámci České republiky.

S vývojem cen ovoce se lze podrobněji seznámit v materiálu, který vydalo Ministerstvo zemědělství, a je to Situační a výhledová zpráva ovoce. Na hlavním artiklu, jablkách, tratí pěstitelé asi 4 koruny na kilo a často musí provoz dotovat z vlastních zdrojů, to znamená, z jiných výpěstků. Z obdobného důvodu přistoupili někteří pěstitelé k rušení ovocných sadů, které, jak se zdá, jsou již nenahraditelně, nevratně pryč. Podle odhadů Ovocnářské unie za loňskou zimu zmizelo 10 % ovocných sadů, to je milion ovocných stromů, a ta ztráta je v podstatě bez náhrady. Podle údajů Českého statistického úřadu celková plocha ovocných sadů v České republice v průběhu let od roku 2004 do roku 2016 zrychlila svůj pokles a v současné době je výměra ovocných sadů cca 15 000 hektarů, kdy původní výměra, jak jsem řekl, v roce 2004 byla více než 25 000 hektarů, a podle informací z Ovocnářské unie by tento pokles mohl atakovat až hranici 10 000 hektarů.

Nelze rovněž pominout ani to, že pěstitelé ovoce čelí prudkému růstu nákladů jako všichni ostatní podnikatelé, počínaje energiemi přes pohonné hmoty, chemické látky, ochranné přípravky a v neposlední řadě tlak na růst cen dnes zaměstnanců nebo brigádníků, což my ještě poměrně významně komplikujeme nařízením, které máme a chceme přijmout. Navíc Státní pozemkový úřad se netají snahou v budoucím období podstatně navýšit pachtovné z pronajatých pozemků, tedy i sadů, což může být pro české nejenom zemědělství, ale i ovocnářství a zelinářství možná poslední rána.

Vynětí ovocných sadů z předmětu daně i s ohledem na zmiňovanou postupnou likvidaci vlastních sadů, tedy snižování výměr, z nichž se daň počítá, nebude mít dle mého názoru téměř žádný vliv na rozpočtové příjmy. Naopak, jednotlivým pěstitelům umožní ušetřené prostředky, které jsou z jejich individuálního pohledu nezanedbatelné, investovat do obnovy sadů nebo souvisejících činností, jako je modernizace skladového hospodářství nebo obnova zemědělské techniky.

Rovněž spatřuji paralelu mezi vodními plochami, které jsou předmětem daně a být nemají, a například ovocnými sady, neboť v obou případech - u vodních ploch jsou myšleny zejména rybníky určené pro intenzivní chov ryb - se jedná o celoroční náročnou činnost s vysokými náklady, kdy výsledek této činnosti je do poslední chvíle nejistý. Pokud jde tedy o vůli zákonodárce vyjmout daňové zatížení vodní plochy, pak neexistuje objektivní důvod, proč z daňového zatížení nevyjmout i ovocné sady.

Věřím, že má argumentace je poměrně jednoduchá a čitelná, a jak už jsem zde řekl, nedomnívám se, že by vyjmutí sadů zapříčinilo nějaký velký výpadek ve výběru daní v rámci rozpočtu České republiky. Jsem si vědom, že to není úplně čistá záležitost, že v podstatě stejné vyjmutí by si možná zasloužily vinice, chmelnice nebo trvalé kultury, protože i zde ty kroky v podstatě jsou nevratné, a tím, že dojde k vyklučení těchto kultur, kdyby potom mělo dojít k tomu, že se budou porosty znovu obnovovat, tak je to běh na dlouhou trať, který trvá několik let.

Poslední pozměňovací návrh, který jsem předložil s kolegyní, paní místopředsedkyní Sněmovny, paní Klárou Dostálovou, se týká květin, ale protože jsem se domníval, že ona vystoupí a já to budu moci doplnit, tak o tom tady hovořit v tuto chvíli nechci. Ale určitě si myslím, že jak řezané květiny, tak okrasné listoví si zaslouží také naši pozornost a já se budu snažit to nějakým způsobem potom okomentovat, až vás s touto problematikou obeznámí moje kolegyně.

Samozřejmě ke všem pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě a budu věřit, že najdou pochopení a podporu i od koaličních poslanců. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím pana poslance Kuklu, který má faktickou poznámku. S faktickou se rovněž hlásí pan poslanec Berkovec.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já chci podpořit poslance Kotta, prostřednictvím předsedajícího, k pozměňovacímu návrhu, co se týká včelařů. Když to vezmeme od začátku a podíváme se do programového prohlášení vlády, uvidíme, jak vláda garantovala, že bude podporovat včelařství, včelaře a tak dále. První kopanec včelaři dostali tím, že nedostali podporu na časopis, který tady vychází mnoho let, včelaři ho měli dotovaný a dostávali ho zdarma. V tuto chvíli se potýkáme s tím, že si ho včelaři musí začít platit. To byl první kopanec. Druhý kopanec byl, když se jim poškrtaly dotace na technickou pomoc a doposud nejsou vypsané.

Když se podíváme, co bylo v tom původním návrhu v konsolidačním balíčku, tak se vláda rozhodla zdanit včelaře. Včelaři mají průměrný věk přes šedesát let a je jich v České republice zhruba 57 000 členů. Vláda se rozhodla připojit se k názoru profesionální asociace včelařů, která sdružuje pouze 47 členů. Včelaři se v tuto chvíli potýkají s problémy, jako jsou ceny cukru, problémy s varroázou, dále včelí mor. Myslím, že činnost včelařů je blahodárná činnost pro celou společnost a že by jim vláda tak, jak garantovala v programovém prohlášení, měla pomáhat. Jsem velmi rád, že se tady ve Sněmovně našli včelaři jak z řad koalice, tak opozice a podal se tento pozměňovací návrh, který se malinko přibližuje požadavkům Českého svazu včelařů, a bude zde nárok na osvobození 50 včelstev a 50 000... (Předsedající: Čas, prosím.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Poprosím pana poslance Berkovce.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji hezký večer. Chtěl bych podpořit pozměňovací návrhy, o kterých mluvili mí dva předřečníci, pánové Kott a také můj další kolega, který po něm byl. Padlo tady, že je to opravdu záslužná činnost, na tom se asi shodneme. Je to nádherná činnost, která se dědí v rodinách. Díky své novinářské praxi, která se velmi často pohybuje právě i v těchto oblastech, spolupracuji už mnoho let s panem inženýrem Jiřím Vorlíčkem, takže mám od něj informace o tom, jak třeba Český svaz včelařů opravdu postihlo to, že nemůžou teď distribuovat ten časopis, ve kterém jsou důležité informace zdarma. Vydávají ho v internetové podobě nebo si ho včelaři platí sami, ale není to už tak komfortní.

Oni se opravdu snaží, aby se dostali na nějakou mezinárodní úroveň, objevují se na mezinárodních výstavách. Teď třeba bude představeno společenské oblečení včelařů. Můj kolega mluvil o tom, že Český svaz včelařů má kolem 57 000 členů. Teď do 15. září se dělají hlášení do registrace chovatelů, takže tam se pozná ten přesný počet.

Takže já opravdu podporuji tyto pozměňovací návrhy, podporuji to a byl bych opravdu rád, kdyby se třeba v budoucnu našly také peníze, které se jim vlastně vzaly, které sloužily k té informatice, k tomu časopisu, protože to byl opravdu stěžejní pramen informací pro včelaře. Jak už tady Martin říkal, průměrný věk včelařů je kolem šedesáti let, takže internet není tak úplně namístě. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní pan poslanec Ryba.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Takže i za mě dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení páni ministři, zbylé poslankyně a zbylí poslanci. Rád bych se zabýval tou částí konsolidačního balíčku, která se věnuje změnám zákona o Celní správě České republiky. K tomuto návrhu jsem předložil společně s paní poslankyní Alenou Schillerovou, panem poslancem Jaroslavem Faltýnkem a panem poslancem Petrem Sadovským do systému dva pozměňovací návrhy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu přijatému rozpočtovým výborem k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Samozřejmě, k těmto dvěma pozměňovacím návrhům se následně přihlásím v podrobné rozpravě.

Vzhledem k tomu, že spolu oba tyto pozměňovací návrhy úzce souvisí, tak se je pokusím odůvodnit společně. Zásadní změnou, které se budu věnovat, má být redukce počtu celních úřadů na šest a současně navrhovaná změna, která dává pravomoc generálnímu řediteli rozhodnout o zřízení územních pracovišť. To má ale dle důvodové zprávy přinést zlepšení organizace práce. Současně, pokud se jedná o součást konsolidačního balíčku, bych předpokládal, a zřejmě tak předpokládá i předkladatel, že by i tato novela měla přinést úspory. Domnívám se ale, že předložená úprava zákona o Celní správě České republiky nemá přímý dopad na konsolidaci státního rozpočtu, alespoň ne v brzké době. Proto by neměla být vůbec zařazena do konsolidačního balíčku. Naopak, dle mých informací bude mít minimálně v prvních dvou letech spíše opačný efekt.

Nikde jsem bohužel tedy neviděl žádnou ekonomickou rozvahu o tom, co tato transformace bude stát. Chtěl jsem v této věci interpelovat pana ministra financí, ale interpelace, jak se to již téměř stalo pravidlem, se nekonaly, a proto se na to ptám nyní. Kolik bude stát vyplácení odchodného? Co budou stát všechny změny související se změnou sídel? Kolik bude stát nutná úprava objektů ve sloučených sídlech? Na kolik vyjde kompletní přebudování celého IT softwaru? A mohl bych pokračovat. Dle mých informací mohou výdaje na transformaci Celní správy České republiky v prvních dvou letech dosáhnout částky až 10 miliard korun. Pokud by to byla i mnohem menší částka, přesto se v prvních dvou letech rozhodně nedá počítat s nějakým dopadem na konsolidaci financí nebo s ušetřenými úsporami, a teprve po těchto dvou letech mohou přinést možná tedy nějaké úspory. Já žádám pana ministra financí, aby mi na tyto dotazy odpověděl.

V důvodové zprávě se dočteme, že bylo respektováno územněsprávní členění státu, myšleno krajské uspořádání České republiky. Já si to ale zcela nemyslím, protože Česká republika má čtrnáct plnohodnotných krajů a hlavní město Prahu a zde se hovoří nebo navrhuje pouze šest celních úřadů, a navíc nebyla respektována ani jejich přirozená spádovost. Rozhodně tedy dojde ke zhoršení dostupnosti jak pro podnikatelskou veřejnost, tak i pro občany. Pan ministr říká, že ne, ale já budu rád, když mi tedy potom dokáže, že tomu tak nebude.

Chci také upozornit na to, že možnost určovat další pracoviště panem generálním ředitelem sice jistě přispěje k větší operativnosti systému, ale současně je i jistým destabilizujícím faktorem pro zaměstnance, protože jestliže někde zrušíme úřad, někde ho zřídíme, ten zaměstnanec si není jistý, jestli zrovna nebude v tom zrušeném, jestli se nebude muset stěhovat nebo dojíždět řadu kilometrů do práce. Z těchto důvodů, jak jsem již řekl, jsem podal společně se svou kolegyni a svými kolegy dva pozměňovací návrhy.

V tom prvním, který je v systému zaevidován pod číslem sněmovní tisk 3100, navrhujeme zrušit příslušné části konsolidačního balíčku a zachovat stávající právní úpravu. Případné změny zákona o Celní správě České republiky navrhujeme řešit samostatně s řádným projednáním v Poslanecké sněmovně, protože si myslíme, že tato úprava do tohoto balíčku nepatří.

Pokud by tento návrh nebyl přijat, tak jsem podal se svými kolegy ještě druhý pozměňovací návrh uvedený v systému pod číslem sněmovního tisku 3101. Tento návrh alespoň odstraňuje část, tu nejkřiklavější část problémů. Rozšiřuje počet celních úřadů na sedm, kdy se v podstatě rozděluje ve vládním návrhu navržená územní působnost Celního úřadu v Liberci. Místo toho se zřizuje Celní úřad v Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem, vykonávající působnost ve správním obvodu Libereckého kraje, Karlovarského kraje a Ústeckého kraje. Dále se zřizuje Celní úřad v Hradci Králové se sídlem v Hradci Králové, vykonávající působnost ve správním obvodu Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje, čili ten největší, který se skládal do této doby z pěti krajů, jsme rozdělili na dva. Dovoluji si vás, vážené kolegyně a kolegové, požádat o podporu těchto pozměňovacích návrhů a poprosím pana ministra, jestli by se mohl alespoň rámcově, případně pan zpravodaj, prostřednictvím pana předsedajícího, vypořádat s tím, kolik vlastně ta transformace bude stát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkný večer, vyměnili jsme se v řízení schůze. Pro začátek avizuji, že nalezené dvě stokoruny ještě stále nenalezly svého majitele a jsou u stolku předsedajícího, takže ten, kdo je ztratil, nechť se o ně přihlásí.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Faktickou poznámku má pan ministr, potom se připraví paní poslankyně Pastuchová. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak pan poslanec Ryba dvakrát použil formulaci "dle mých informací". Tak nevím, kdo vám je dává, dostáváte chybné informace. Ten návrh zpracovalo nové vedení Celní správy. Jsou v té funkci asi rok a já jsem ho plně respektoval. Tak já nevím, jestli vy, nebo někdy jiný, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, máte pocit, že máte víc informací než generální ředitel Celní správy. Podle mých informací přijde na rozpočtový výbor představit tuto reformu a je jeho zodpovědností, úkolem přesvědčit i opoziční poslance - vládní se to povedlo - o tom, že ten projekt má smysl, že je rozumný a že nedojde k tomu, co vy jste naznačil. Já to riziko nepodceňuji, to znamená, že by došlo ke zhoršení dostupnosti či služeb pro podnikatele, kteří celní úřad potřebují.

Na druhé straně je třeba říct, že v rámci digitalizace patří Celní správa k nejlepším v rámci České republiky. Je to dáno i mezinárodním charakterem spolupráce. Jsou v tom velmi dobří, ale samozřejmě i na tomto poli jsou nutné další investice. Já jsem byl ubezpečen panem generálním ředitelem, že žádné dodatečné náklady na tuto změnu nebudou, spíše je to změna organizační. A my samozřejmě - druhá věc, kterou řešíme, je kompetence, které postupně přicházely na Celní správu. Myslím si, že jsou tam kompetence, které Celní správa dělat nemusí, a že jsou vlastně na úkor té hlavní činnosti, které se mají věnovat. V tomhle duchu pan generální ředitel a jeho tým postupují a mají v tom mou podporu. Já si myslím, že podrobnosti určitě on představí. Pokud mám dobré informace, mělo by to být 20. září na jednání rozpočtového výboru. Pokud se pletu, tak se omlouvám, ale myslím, že to je. A určitě, pokud to na tom programu bude (Předsedající: Čas.), zvu všechny, které ta problematika detailněji zajímá, aby přišli, pan generální ředitel to bude vysvětlovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová s faktickou poznámkou. Pane poslanče, také faktická poznámka? Dobře. Takže nejprve paní předsedkyně. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. No, pane ministře, já ty informace mám od odborové organizace. Odboráři - vůbec nebylo to prodiskutováno. Já když jsem si troufla podpořit jenom zrušení územních pracovišť na Finanční správě, psala jsem všem hejtmanům, psala jsem všem starostům, primátorům, kterých se to dotýkalo, a tu debatu jsme vedli, a myslím si, že jste i přesto mě tady kritizovali v rozpočtovém výboru, a možná že v jiném, ale určitě kritizovala mě tehdejší opozice. Tady se ruší, pokud se nepletu, devět celních úřadů. Ne žádných pracovišť, devět celních úřadů. Vy dobře víte, že Celní správa vybírá asi 165 miliard ročně, že to je opravdu naprosto - já jsem vždycky hrozně byla hrdá na Celní správu - digitalizovaná, naprosto srovnaná, postavená vlastně ozbrojená složka. A devět celních úřadů, dobře. Chápu, že se někam směřuje, ale tímto způsobem, že to dáte k daňovému balíčku? Byla tam nějaká debata? Byla tam nějaká diskuse?

Pan generální ředitel, při vší úctě, nepochází z vnitra Celní správy. Já proti němu nic nemám, myslím si, že to je slušný člověk, ale prostě není to ten, který vyrostl tam někde od toho chodníku. To znamená, nejsem si úplně vědoma toho, že by... nebo nemyslím si, že by úplně prostě s tím byl sžit, ta debata tam neproběhla. A mě informovala odborová organizace, která mě požádala prostě o to, abychom to téma otevřeli a zdvihli. Prostě najednou jako blesk z čistého nebe rušit devět celních úřadů bez nějaké debaty, to je tedy pro mě opravdu velmi odvážné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Ryba s faktickou poznámkou, potom pan ministr s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Pane ministře, v prvé řadě děkuji za odpověď, byť mě tedy zcela neuspokojila. Já ty informace mám rovněž od odborářů, a protože si je nemám možnost ověřit, tak proto jsem se ptal na této půdě Poslanecké sněmovny. A uvidíme tedy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan ministr, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já nemám informace od odborářů, ale od vedení. Byl jsem ujištěn, že to má podporu uvnitř Celní správy, tento krok. Neříkám, že všech, ale u těch rozhodujících ano. Říkám, pan ředitel to přijde vysvětlit na rozpočtový výbor, představit a obhajovat. Já myslím, že je to správný krok.

Ale co je tady třeba říct: když se podíváte na výkon celníků, on není rovnoměrně rozprostřen po celém území, a právě podle intenzity výkonu v daném území ten návrh odráží zkušenost, kde je to víc a kde je to méně. Můj styl řízení je, že když tam mám generálního ředitele, který přijde s nápadem, který mně vysvětlí, tak já mu do toho nezasahuju, posunu ho, pokud to bude (nesrozumitelné), sem a tady o tom budeme debatovat. To není návrh politický, že bychom řekli, nechceme 14, chceme 6, 5, 7, 8 - to vychází z analýzy poté, co převzal tuto organizaci. Podle mě proběhla poctivá debata uvnitř Celní správy. Já jsem se ptal, jestli je s tím Celní správa jako instituce ztotožněna. Dostal jsem kladnou odpověď, já ji tady tlumočím. Není mým úkolem, abych to zjišťoval, prostě mám důvěru v ty, kteří ty obrovské organizace vedou. To, že není zevnitř, to je pravda, ale mně to vůbec nevadí, to není ani plus ani minus, může být výborný šéf, který je zevnitř i zvenku, a může být špatný šéf, který je zevnitř i zvenku. Mimochodem, shodou okolností - Finanční správa, taky paní generální ředitelka je zvenku, a ne zevnitř, a nemám pochybnosti o tom, že to dělá dobře. Takže to není předpoklad úspěchu, když je někdo zevnitř, stejně tak není předpoklad neúspěchu, že je někdo zvenku. Vždycky se musí posuzovat konkrétní výsledky konkrétního člověka v té řídící funkci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další dvě faktické poznámky, potom dostanete slovo vy, pane poslanče. (K poslanci Rybovi.) Nejprve pan poslanec Jiří Mašek, poté paní předsedkyně, potom vy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, já bych si dovolil doplnit otázku k Celním správám a k té redukci. Mně v tom připadá další krok nesystémovosti vaší vlády. Máme tady nějaké krajské uspořádání - ano, kroutíte hlavou, pane ministře - předvedli jste to u okresních zpráv sociálního zabezpečení, kde jste snížili také počet ředitelství, a ono to nic nekopíruje. Tohleto je taky takový podle mě trošku výkřik do tmy, možná tam jde o nějakou úsporu, ale jestli jsem dobře zachytil, a nemám důvod nevěřit slovům své kolegyně, předsedkyně poslaneckého klubu, že 1 koruna vložená do Celní správy se 8 korunami vrací státu. Je tam i určitý diskomfort, když pojedete přes půl republiky si řešit svůj problém z jiného kraje, prostě má to nějaká negativa.

Lze očekávat od této vlády, že tedy přehodnotí, třeba časem se dočkáme jiného počtu krajů, protože jsou kraje malé, kraje velké, víme, že to má také určité nedostatky, ale byl to nějaký systém, něco kopíroval, možná to něco stálo navíc, ale dostupnost pro lidi při řešení těch věcí tady byla, a konkrétně u Celní správy se mi to nezdá. A takové ty změny, které vidím i třeba v oblasti zdravotnictví, například u hygienické služby, kde se zásadním způsobem - i když se to na jednu stranu popírá, ale osekávají se pravomoci krajských hygieniků - prostě já tady vidím řadu nesystémových kroků, například u veterinární správy systém zůstává, tady u hygieniků se to teď mění. Prostě jestli je to snaha ušetřit za každou cenu, ale i určitě to není ve prospěch občanů České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní předsedkyně. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Bezesporu, když někdo je zvenku nebo zevnitř, není to hodnoticí kritérium. Já jsem se nechtěla pana generálního ředitele dotknout, já si ho pamatuji z jiné pozice. Je to jenom prostě hendikep při znalosti té problematiky. Já se jenom zeptám, pane ministře, máte svůj manažerský styl a já jsem naprosto daleka toho, abych vám něco doporučovala - mluvil jste s nimi někdy? Mluvil jste třeba s těmi řediteli celních úřadů? Probírali jste to? To není jen tak. Ten úřad - musíte mít nějaké postupné kroky, navazuje to na digitalizaci.

Já vím, že oni jsou na tom mnohem lépe. Oni mají výhodu, že mají celostátní databázi na rozdíl od Finanční správy, která je pořád ještě roztříštěná, asi ještě dlouho bude - tomu já všemu rozumím, já jsem se tomu hodně věnovala - ale překvapuje mě, když takovouto velkou změnu, zrušit devět celních úřadů je velká změna, nediskutujete ani v regionu. Já se obávám, že to nevědí ani ti zástupci regionů, ať už jsou to hejtmani, starostové, primátoři, a obávám se, že to ani nebylo - informace, které mám já od odborářů - tak to nebylo diskutováno ani vevnitř Celní správy. A mám ty informace nejen od odborářů Celní správy, ale samozřejmě i zástupců, kteří mají pod sebou - nebo já to asi neříkám přesně - odborová organizace, která zastřešuje ozbrojené složky, tedy Celní správu v rámci ČMKOS. Takže ty informace se opravdu míjí s těmi, které tady dáváte vy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Ryba, připraví se pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Já už budu velmi stručný, nevyužiji těch dvou minut. Já jsem si samozřejmě důkladně prostudoval důvodovou zprávu, která k tomu je, a opravdu jsem viděl, že Celní správa nebo předložený návrh odráží množství práce, které je na jednotlivých celních úřadech. Ale nikde jsem tam nezaznamenal už to, jestli odráží i dojezdové vzdálenosti. Ono digitalizace je jedna věc, na druhou stranu jsou prostě věci, kdy občan nebo firma musí dojet na celní úřad, a v případě Liberce dojezdová vzdálenost některých míst je i více jak 170 kilometrů a více jak 2,5 hodiny. Takže... no, pan ministr kroutí hlavou, že ne, ale Liberec-Svratouch je přesně 170 kilometrů, pardon. Takže tolik za mě. Jenom říkám, že si nejsem jist, jestli vzali v potaz všechny věci, anebo jenom ty věci o nápadu té činnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: No, vzali, podle mě vzali v potaz všechny věci, a já teď vysvětlím vystoupení pana poslance Ryby - poslední dobou nevím, jestli nedochází k nedorozumění. Jedna věc je celní úřad, druhá věc, vy jste o tom mluvil, to je to územní pracoviště, jo? Takže tam nehrozí, že z Karlových Varů pojedu do Liberce, to je něco jiného. A fakt jestli chceme digitalizaci, podle mě cílový stav je jeden celní úřad a zrušení územní příslušnosti finančních úřadů. Je k tomu potřeba mnoho kroků, aby se staly. Přece v 21. století to má být digitalizováno, jo? Není to o tom, že úřad musí sídlit v konkrétním městě, tak to prostě není. Musíte předtím investovat do digitalizace, musíte mít na to správné systémy, ale Finanční správa k tomu taky směřuje. Nebude to v tomto volebním období, ale nakonec dojdeme k individualizaci účtů a dojdeme k tomu, že budou digitální spisy a nebude územní příslušnost. A přestane takové to, že se budu přehazovat mezi úřady podle toho, kde si myslím, že mi přijde méně kontrola. K tomu potřebujete něco splnit, ale to je cílový stav. U toho celního úřadu - a vážně se debatovalo už v této fázi, že bude jeden celní úřad. Nakonec to nám přišlo jako příliš rychlé, takže je to nějaký mezikrok, který se po nějakém období vyhodnotí, ale opět budeme směřovat, organizačně, k jednomu celnímu úřadu. To je úplně něco jiného, jestli je v nějakém místě služba, kterou potřebuje ten podnikatel. To jsou dvě různé věci, ať to nespleteme v té debatě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová, faktická poznámka. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Možná vás překvapím, ale s vašimi úvodními slovy souhlasím. Souhlasím s tou digitalizací, vždycky to bylo něco, k čemu jsme směřovali. Finanční správa je od toho ještě daleko, mně by stačilo, kdyby v podstatě už se posunula Finanční správa v té vývojové fázi aspoň tam, že by finanční úřad - myslím ten krajský - nedělal všechno, že by už se začaly - nebo územní pracoviště v rámci toho finančního úřadu - že by bylo jedno vymáhací, jedno kontrolní a tak dále. To by byla vize, ale bohužel asi i od toho jsme daleko.

Vrátím se k Celní správě. Ano, ta má výchozí pozici naprosto luxusní z tohoto pohledu - digitalizace, propojení dat. Já jenom bych tedy vás chtěla poprosit, protože ta debata teď už asi se jenom opakuje. Říkáte, že se to bude probírat na rozpočtovém výboru, že tam přijde pan generální ředitel, asi s nějakým týmem, asi ne úplně sám, a kdyby nám mohla být předtím - jestli bych mohla požádat aspoň členy rozpočtového výboru, jestli takhle vás mohu požádat - poslána nějaká analýza, něco jste k tomu přece museli zpracovávat, ale něco, co tedy by bylo, čeho bychom se mohli chytit, aby ta debata byla už opravdu nad něčím, aby to nebylo jenom o tom, že nám tam něco pan ředitel se svým týmem přednese. Takže já bych o to požádala a abychom se o tom bavili.

Já si vzpomínám, za mého působení jsme rušili několik územních pracovišť, ne celních úřadů, a to byla neuvěřitelná debata. Já jsem tehdy nařídila dopisy hejtmanům, starostům, sejít se s nimi, kde bude problém, generální ředitel tam pojede, bude mě o tom informovat a tak dále, a stejně problémy byly. Pak jsme to udělali, udělali jsme to i na Finanční správě. Takže mě hrozně překvapuje, mě velmi překvapuje, že tady se zruší devět celních úřadů v takové skoro tichosti, a myslím si ze svých letitých zkušeností, že je to spíš tím, že ty informace tam, kde mají být, nejsou. Ale v tuto chvíli asi už nemám, co bych k tomu víc řekla, já aspoň sama za sebe (Předsedající: Čas.), a poprosím o nějakou analýzu a debatu na rozpočtovém výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy přihlášení v obecné rozpravě a poprosím paní poslankyni Pastuchovou. Připraví se pan poslanec Lubomír Brož a další. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Omlouvám se, zapomněla jsem si druhé oči. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře - dva, já si vážím toho, že tu vydrželo sedět i pár koaličních poslanců. Poslouchám tady debatu, poslouchám i připomínky a věřím, že pan kolega, vaším prostřednictvím, pan poslanec Král nebude z mého vystoupení zklamán s tím, že to jsou jenom nějaké obecné řeči k tomuto bodu, ale měla jsem potřebu, i když nejsem ekonom a číslům opravdu ne až tak moc rozumím, tak jsem měla potřebu se i k tomuto návrhu zákona vyjádřit, protože si myslím, že se to týká všech oblastí, tedy i sociální a zdravotní, které se dlouhodobě věnuji.

Takže mi dovolte, abych se i já vyjádřila obecně k tomuto daňovému balíčku, a jedna otázka zásadní na koaliční poslance v koaličních lavicích, kterých tu moc není: já myslím, že jedině, aby nás poslouchali, je dát nějaký procedurální návrh, ale pak sem přijdou všichni, a mrzí mě, že tu nikdo není. Takže já si to ještě rozmyslím.

Chtěla bych se zeptat těch kolegů tady, jestli si jsou všichni tak skálopevně jistí, že tato vláda předkládá něco, na co jste dostali mandát od svých voličů, zda opravdu ti, kteří vás volili, věděli, že místo spoření budete zvyšovat daně, dělat strašné zmatky v DPH jen proto, aby výsledkem byl neutrální výsledek. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale věřím, že alespoň někdo z vás - nevím, jestli opravdu mluvím k těm, co jsou v kancelářích, nebo už doma z vašich lavic - o tom přesvědčen není a při hlasování o pozměňovacích návrzích, potažmo o tomto návrhu zákona jako celku se mu bude to zelené tlačítko mačkat špatně. Ono i na tiskové konferenci vlády, kde vedle stáli zodpovědní ministři a po jejich boku jejich odborníci, to bylo prošpikováno alibismem. Spíše než důstojnou tiskovku to připomínalo sraz podivné party s názvem "klička a vytáčka". Tisková konference byla svolána za pět minut dvanáct, čímž asi marketingový tým vlády chtěl vyvolat pocit vtipnosti. Vtipné mi to ale, když jsem to poslouchala, nepřipadalo ani trochu, přinejmenším ne od vlády, která za tři roky svého působení naseká větší dluhy než všechny vlády hnutí ANO roky před nimi dohromady. Je možné, že do této tiskovky voliči pětikoalice doufali ve sliby, které jim tato slepená pětikoalice hlásala. Až do čtvrtka 11. května 2023 ODS ústy premiéra Fialy a pana ministra financí Stanjury totiž tvrdila, že daně zvyšovat v žádném případě nebude. Soubor, který dnes projednáváme, ale zvedl daně skoro pro všechny - firemní, zaměstnaneckou, spotřební, z nemovitostí, u řady položek DPH, nově nemocenské pojištění a zdrcující navýšení odvodů OSVČ. Jak jsem si přečetla v jednom článku, a to bych podepsala, je to, že současná vláda je vládou, která se v dějinách České republiky jako první prolhala k vítězství. V některých případech pak už doslova nepochopitelně. Jednou z daní za tuto vládu je to, že ODS hodila úplně přes palubu OSVČ.

Podle výzkumu CVVM důvěřují této vládě už jen 2 % občanů. To samo o sobě říká už dost. Přesto mi přijde, že kdykoli vstoupí pan premiér do tohoto sálu se svým pro mě - to je můj osobní názor - podivným úsměvem, vypadá to, že je se svým vládnutím spokojen. Možná mu jeho PR tým předkládá ranní monitoring pouze pozitivních zpráv. Tak já zde ocituji nějaké ty negativní, mně totiž po přečtení ranního monitoringu do smíchu moc není. Přesto se ale tady někdy musím usmát, když čtu, jak se o počínání této vlády vyjadřují někteří politici, jejichž zástupci nyní sedí právě v koaličních lavicích. Stačí jen nadpisy nebo věty z uvedených článků v médiích. Opravdu cituji z médií: "Fialova politika je prachmizerná, jsem zklamán. Soubor opatření ke stabilizaci, který vláda zmateně a bojácně oznámila, poměrně přesně charakterizuje vyprázdněnou podstatu pětikoaličního jednání." Líbila se mi i jedna část článku, který přesně vystihuje, kdo je premiérem této země, pořád to je spojeno i s tímto daňovým balíčkem, cituji: "Petr Fiala nastoupil z politické nuly rovnou do vedení politické strany. Neprošel si evolučním vývojem, neosahal si rozhodovací mechanismy a plně nepoznal proces konstituování politické moci. Ani z volebních klání nevycházel s dobrými výsledky. Dodnes nedovedl přesvědčit ve volbách více než 14 % lidí. I přes tento neúspěch se stále udržel v čele partaje. To jsou všechno aspekty, které se podepsaly na jeho nevyvinuté politické osobnosti. Evropské elity a jeho koaliční partneři z TOP 09, STAN a Piráti pak snadno obrátili jeho názory a postoje, které původně deklaroval ve svých knihách." A tučně označená pasáž mě pobavila opravdu nejvíc, cituji: "Jestli někdo prošel velkou změnou, tak to byl právě Fiala. Ten vyčpěl a nechal se pohltit oním bruselským lidem. Dnes zastupuje oproti svému někdejšímu sloganu Brusel v České republice, a ne opak."

Dnešní pětikoalice v čele s premiérem a panem ministrem financí, kteří tak sebevědomě hovoří o tom, že oni jsou ti spasitelé této země, je až zarážející. Kde se v nich vzala ta zpupnost sami sebe označit za spasitele a zachránce? Jak velké ego asi tito lidé musí mít? Respektuji, že se tak ale chovat mohou, vše totiž stojí a padá s číslem 108. Jim je totiž úplně jedno, co se děje, jaký názor panuje ve společnosti. Oni vědí, že je na čtyři roky vymalováno, a podle toho se chovají. Zajímavé je ale i chování některých médií a moderátorů při debatách. To není také z mé hlavy, že bych si to vymyslela, někdo už o tom dneska tady mluvil, ale ono se to píše i veřejně v článcích těch médií, která jim fandila a pomohla jim k moci.

Rozumím tomu, že mají nějaký pohled na věc, ale jako opoziční politici jsme vždy vybízeni, abychom předložili svou alternativu k balíčku nebo jiným zákonům, které zde kritizujeme. Ale opozice nemá tisícihlavá ministerstva, aby vymýšlela detaily zákonů, ani nemá tu zodpovědnost. Přesto má - budu mluvit teď za naše hnutí - svoji lepší vládu, která jedná každý týden a detailně se zabývá vším, co vláda současná připravuje, včetně návrhů na možnou úpravu a změnu. A myslím si, že už jsme těch návrhů tady předložili dost. Ale co tato vláda s těmi návrhy dělá? Nic, maximálně se jim vysmívá a pak s několikaměsíčním zpožděním s velkou slávou vydá za své.

Tato vláda neumí komunikovat a ani nechce s nikým mluvit - ani s lidmi, ani s médii, která to tolerují, i když si na ně mimo kameru stěžují, jak mohou. A jejich zpupnost nejlépe ukazuje již mnohokrát opakované vyjádření. Už je mi hloupé toto říct, ale zopakuji to znovu, protože to sem patří: Seďte v koutě, šoupejte nohama, neboť my od vás žádné rady nepotřebujeme. Fajn, tak ale pak se nás neptejte při vzájemných debatách: A jak byste to řešili a udělali vy? Vždyť vy to od nás ani nechcete slyšet a máme jen tiše sedět a poslouchat.

Nicméně moje vystoupení by se mělo týkat hlavně vašeho návrhu, který si opět i na sílu sto osmi prohlasujete. Jestli to bude dneska, zítra, v pátek? Nemyslím, nebo když domluvíme druhé čtení, myslím to takhle - dneska, zítra, v pátek, v sobotu, v neděli, to nevím - ale my se budeme snažit opět a znovu poukazovat na to, co by se ještě mohlo a dalo změnit, a tím by se mohl zmírnit i dopad vašeho daňového balíčku na život občanů, ale i těch vašich, kteří vám věřili a které jste obelhali.

Moje profese, to všichni asi víte, je zdravotnictví, ale zde ve Sněmovně už se opravdu devátým rokem věnuji sociální politice. Zaměřím se tedy krátce na tuto oblast a nebudu představovat pozměňující návrhy, protože jsem u mnoha z nich připodepsaná a určitě je obhájí mí kolegové, kteří je pak budou načítat. Jediné, co jste zatím dokázali, je, že berete těm nejohroženějším skupinám - myslím tím seniory. Nebojte, nebudu se už vyjadřovat k tomu, jakým způsobem jste protlačili změny v důchodovém systému, to ať posoudí někdo jiný. Já plně věřím v to, že ústavní stížnost, kterou jsme podali, bude úspěšná.

V minulých dnech, a to mě opravdu zarazilo, jásal pan ministr Jurečka, jak si důchodci přilepší o 360 korun, a to v době, kdy kvůli neschopnosti vlády máme více než 11% inflaci. Stále více lidí se obrací na lékaře a odborná centra s tím, že mají problém získat příspěvek na péči nebo jim byl snížen invalidní důchod, a to přesto, že se jejich stav nelepší. I to souvisí s prací vaší vlády. Vaše kroky poslaly mnoho občanů do dávkového systému, a ještě je k tomu navádíte a radujete se z toho. To je ta vaše politika - žít na dávkách? Já myslím, že za tohle byste se měli stydět. Zaměstnanci Úřadu práce a České správy sociálního zabezpečení padají na ústa, řeknu slušně, protože vaše náhlé změny a překvapení ze dne na den musí řešit hlavně oni.

A teď tady mám, to už se tady opakuje, ale přesto to zopakuji: zvýšení daně z nemovitosti na zhruba dvojnásobek se dotkne drtivé většiny českých domácností. Pan ministr Stanjura sám před volbami hrdě odmítal zvýšení daně z nemovitých věcí. A já vím, že už to tady myslím říkal, nechci - ale myslím, že jsem poslouchala, vaším prostřednictvím, pana Okamuru, ale já to tady mám také v citaci - cituji: "Mít kde bydlet není luxus. Odmítáme vyšší zdanění nemovitostí. Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitostí nepřipustíme." Konec citace. Navyšování cen dálničních známek, navyšování daně z příjmu právnických osob a tak dále. A teď zdravotnictví - titulky v médiích: "Praktičtí lékaři z nouze ordinují na dálku. Sestry provádějí i speciální skeny. Lékaři přesčasy nad limit sloužit nemusí, odráží Jurečka kritiku novely.'" Tak tohle myslíte vážně? To myslí pan ministr práce a sociálních věcí vážně? On možná zaparkuje svůj traktor, když není příznivé počasí na sklizeň, ale nemocnice, operační sály, transfuzní stanice, pohotovosti, záchranky a další odbory musí běžet 24/7. Ale chápu, že to není jeho obor. Nedostatek léků, antibiotik, sliby ministra, jak vše řeší, vyjednané dodávky léků při výletech paní předsedkyně Pekarové Adamové, kde je máme? Snižování benefitů všem zaměstnancům - ano, i zdravotníkům, kterým jste všichni při covidové pandemii tleskali. Už jste zapomněli, co tady pro nás udělali? Vy zapomínáte rádi a často.

Už budu končit, protože pan ministr financí odchází, asi to není konkrétní pro něj, ale měla jsem tu potřebu to říct. Já jsem jedna z dvou set poslanců, bohužel jedna z těch opozičních, která zde sdělila to, co vaše vláda dělá z mého pohledu špatně. Já jsem řekla na úvod, máte 108, vám to stačí, proto tu nikdo nesedí, proto se sem přivolají poslanci jen procedurálním návrhem, říkám to podruhé, a respektuji to, ale smát se tomu nemůžu. Budu se dívat pozorně, konkrétně na pana premiéra, při konečném hlasování vámi navržených změn, zda opravdu přijde - pro mě s tím podivným úsměvem, jemu vlastním - a potvrdí svým voličům, že jim on i jeho vládní partneři při kampani lhali.

Já vám děkuji za pozornost a předám slovo svým kolegům. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaše vystoupení, paní poslankyně. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Lubomír Brož, poté Julius Špičák a další. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vystoupil bych zde, abych odůvodnil dva své pozměňovací návrhy, které jsme s kolegy připravili. Přihlásím se k nim potom v podrobné rozpravě.

Vládní návrh zákona počítá mimo jiné se zrušením slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Má se jednat o jeden z cílů programového prohlášení vlády České republiky pro oblast veřejných financí, to je cestou rozpočtových úspor směřovat ke stabilitě veřejných financí. Jak však upozornily ve svých připomínkách již Českomoravská komora odborových svazů a Svaz měst obcí České republiky, došlo by změnou k eliminaci jedné z významných motivací pro návrat rodičů na trh práce, jejž lze považovat všeobecně za žádoucí cíl. Je také sporné, zda tuto slevu na dani mohou uplatnit výhradně středně- a vysokopříjmové rodiny, jak uvádí důvodová zpráva, když rodič s jedním dítětem může uplatnit školkovné již při příjmu vyšším než 28 400 korun měsíčně, tedy i při výrazně podprůměrné mzdě. Jistým řešením by bylo zavedení možnosti převést nevyčerpanou slevu do daňového bonusu namísto jejího úplného zrušení, o to však vládní návrh neusiluje. Pozměňovací návrh proto v tomto ohledu cílí na zachování slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení.

Druhý pozměňovací návrh, který bych tady chtěl odůvodnit, se týká osob samostatně výdělečně činných a tady vládní návrh počítá s tím, že se vyměřovací základ pro odvod pojistného osob samostatně výdělečně činných zvýší z 50 na 55 % základu daně a minimální vyměřovací základ se bude postupně zvedat z 25 % průměrné mzdy až na 40 % minimální mzdy. Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává svou činnost jako vedlejší, bude mít povinnost hradit zálohy z vyměřovacího základu ve výši 11 % průměrné mzdy. Bez zohlednění nárůstu průměrné mzdy, na které se projeví inflace, tak minimální vyměřovací základ vzroste velmi výrazně, což bude pro nízkopříjmové skupiny osob samostatně výdělečně činných likvidační. Jak upozorňovala již Česká advokátní komora ve svých připomínkách k návrhu zákona, je sice pravdou, že na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných hradí zaměstnanec sociální pojištění z celé své mzdy, ovšem jeho odvody činí 6,5 % u sociálního pojištění a 4,5 % u zdravotního pojištění s tím, že zaměstnavatel hradí celé zbývající odvody v celkové výši 34 %. Navíc je nutné si uvědomit, že zatímco zaměstnanec pojistné odvede jen z vyplacené mzdy či z platu, OSVČ tak musí učinit, i když neměla vůbec žádný příjem. Není tedy pravdou, že by se navýšením odvodů u OSVČ narovnávaly nerovnosti mezi odvody OSVČ a zaměstnanců.

Ostatně rozdíly mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci jsou strukturální, a nelze je tudíž vzájemně porovnávat, nebo nelze porovnávat ty odvody v absolutních číslech. Tam pro ty rozdíly jenom několik věcí: OSVČ vykonává svou činnost svým jménem na svou odpovědnost, musí si najít zakázky, vymáhat pohledávky, nést veškeré materiální náklady. Na rozdíl od zaměstnance nepožívá žádné ochrany, kterou zaměstnanci garantuje zákoník práce. Musí si zajistit veškeré prostředky pro výkon, nájem prostoru, materiál, dopravu, účetní a daňové služby, zatímco pro zaměstnance žádné náklady nevznikají, neboť tuhle povinnost musí plnit zaměstnavatel. OSVČ nemá nárok na odstupné, nemá výpovědní lhůtu. Může skončit ze dne na den bez práce a bez příjmu. Při zavinění škody z nedbalosti činí náhrada škody ze strany zaměstnance maximálně 4,5násobek, osoba samostatně výdělečně činná musí hradit celou částku. To znamená, to, jak mi to přijde, že se odvolává tato úprava na to, že bude srovnávat vztahy mezi podnikateli, tedy mezi OSVČ, a zaměstnanci, mi přijde nesprávné, protože prostě jsou to úplně jiné obory činnosti a ty věci jsou tam naprosto, naprosto rozdílné.

Zvýšením odvodů pojistného u OSVČ ještě dojde i ke zvýšení první hranice paušální daně a tím dojde k výraznému snížení atraktivity toho instrumentu. To je další věc. Proto navrhuji a kolegové, aby se výše vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné, a to včetně minimálního vyměřovacího základu, neměnila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Julia Špičáka a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj příspěvek, pozměňovací návrh, který směřuje k novelizaci zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, bude zcela tedy konkrétní. Já si ho dovolím pro odlehčení zahájit dvěma oblíbenými citáty. Jeden je: "Mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky." Druhý citát: "To je horší než zločin, to je tedy hloupost."

O co se jedná? Jedná se tedy o vztah výzkumných organizací a zřizovatele. Zřizovatelé jsou obvykle ministerstva, výzkumná organizace je jakýsi ústav, který pod ministerstvo tedy spadá a o kterém, na rozdíl od například Akademie věd, vlastně máme minimální zprávy o jeho činnosti a efektivitě. Samozřejmě s konsolidačním balíčkem tento přílepek - je to tedy skutečně klasický přílepek, protože s konsolidačním balíčkem vůbec nesouvisí. Nic nekonsoliduje, nic nikde nešetří, je to v podstatě čistě organizační opatření, organizační opatření naprosto nepřipravené, s ničím neprodiskutované. Odmítá ho 90 % všech výzkumníků a myslím, že celý postup dedikované ministryně a jejího úřadu byl v podstatě až urážející.

Takže konkrétně, zasahuje se do vztahu zřizovatele a vědeckých institucí ve smyslu všestranného omezení jejich autonomie. To je vždycky v podstatě velmi citlivá záležitost, protože výzkum na jedné straně musí být autonomní, na druhé straně nesmí probíhat podle takového jako pravidla: Dejte nám peníze a nestarejte se, co s nimi děláme. Takže je to vztah. Ten vztah samozřejmě musí být monitorován, musí být nějak formulován, ale ta věc musí mít nějaký řád.

Dochází k tomu bez jakékoliv analýzy, bez jakékoliv diskuse. Takže konkrétně, co tedy hrozí? Jak už jsem uvedl, drastické omezení samosprávy veřejných výzkumných organizací. Posiluje se nepřiměřeně role zřizovatele, tedy státního ústavu, podřízení momentální politické moci. Zřizovatel může proti názoru rady té instituce nebo dozorčí rady jmenovat a odvolat ředitele instituce. Rada má být připravena o právo schvalovat rozpočet a výroční zprávy. Hrozí nekompetentní zasahování do výzkumné činnosti a zajišťování politických trafik. Zřizovatel by též mohl instituci zrušit, popřípadě nařídit její sloučení s jinou organizací, což zavání vyvedením majetku, například v podobě budov a pozemků do soukromých rukou, nemajících s výzkumnou činností nic společného. Doufám, že právě toto není jádro pudla. Má též dojít ke snížení sociálního fondu na polovinu a odklonu části prostředků do soukromého penzijního spoření.

Já se domnívám, že zřizovatel již dnes disponuje dostatkem nástrojů k efektivnímu řízení vědeckých organizací. Vydává a mění zřizovací listiny organizace, jmenuje dozorčí radu, rozhoduje o rozpočtu a vydává souhlas k dispozici instituce s majetkem, takže považuju formu těchto navrhovaných změn za naprosto nepřijatelnou a můj pozměňovací návrh směřuje k zrušení této novely. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za váš příspěvek. Nyní je přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka a po něm je pan poslanec Vladimír Zlínský. Aleš Juchelka není přítomen v sále, tak já požádám pana poslance Vladimíra Zlínského o jeho vystoupení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já si tedy také dovolím vystoupit ke konsolidačnímu balíčku. Přiznám se, že to není zrovna pevná půda pro mé úvahy, nicméně jsem tam našel jednu oblast, která mě eminentně zajímá, a to je oblast vědy a výzkumu, takže já vás prosím o určitou trpělivost, protože já začnu poměrně zeširoka. Budu reagovat na vystoupení pana premiéra na konferenci o Česku na křižovatce, a budu tedy s ním mírně polemizovat, i když samozřejmě musím říct, že to bylo zajímavé, že jsem si to přečetl s chutí, protože já mám rád určitou míru fantazie a nápaditosti, mám rád předpovědi a pak rád pozoruji, jestli se naplní, nebo nenaplní. A samozřejmě, týká se to i mých předpovědí. Tak já se na to podívám trošku z dlouhodobější perspektivy, možná i z krátkodobější, a podívám se na to víc zeširoka, z pohledu celého světa na tu problematiku, kdo je tedy na té křižovatce, protože si myslím, že na křižovatce je nejenom Česko, ale na křižovatce je celý globalizovaný svět.

Vzývané globální systémy měly zajistit blahobyt našich společností na věčné časy a měly vést ke vzniku jednotné globalizované společnosti, postavené na ultraliberálních idejích progresivismu, a nastavit konec dějin, jak prezentoval ve své knize stejného jména Francis Fukuyama. Tedy bylo předpokládáno, že se ustaví globální politický systém na celé planetě Zemi jako důsledek přirozeného vývoje, hnaný opět přirozeným ekonomickým vývojem vedoucím ke globalizované jednotné a rozporu prosté celosvětové společnosti. Ukazuje se ale, že systém globalizované ekonomiky není schopný absorbovat inzulty jakýchkoliv krizí bez toho, aby nebylo negativně ovlivněno propojení globalizovaných celosvětových obchodních sítí. Na tuto skutečnost bylo mnoha odborníky opakovaně poukazováno. Námitky ale byly odbývány s poukazem na flexibilitu této sítě, která si bez problémů svým přenastavením poradí s běžnými krizovými situacemi. Jenomže otázkou je, co je to běžná krizová situace, protože pravděpodobně ty krize, které přišly, to znamená pandemická krize a válka na Ukrajině, nejsou natolik běžné a tato síť na to v podstatě nebyla připravena a zkonstruována.

Dále bylo poukazováno kritiky globalizace na to, že západní společnosti se zbavují svého technologického náskoku oproti jiným zemím, zejména oproti Číně, tím, že dodávají do těchto zemí vyspělé technologie. To bylo obhajováno nutností a správností tohoto postupu, protože se údajně odstraní rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými státy, což povede k vymizení rozporů mezi státy, národy a společnostmi. A nyní sklízíme plody této naivní víry v zázračné schopnosti globalizace.

Dá se říci, že globální obchodní systém vznikl jakousi samoorganizací, ale každá struktura takto vzniklá musí prokázat svou schopnost přežít v reálném světě plném chaotických jevů, které mají tendenci narušit integritu jakéhokoliv systému nebo sítě. A jak vidíme v přímém přenosu, současný systém globalizace touto zkouškou neprochází jako celistvý systém a rozpadá se ve zrychlujícím tempu. Podívejme se na lékovou krizi.

A právě nyní jsme se dostali do situace, kdy se ocitá na křižovatce celý současný globalizovaný systém lidských společností, jehož jsme součástí, a začínají se objevovat jak deglobalizační tendence, tak i prvky globalizace nové, která může vyplynout ze soupeření centralizovaných lidských superspolečností. Já jsem o tom mluvil dopoledne, že základem těchto superspolečností mohou být velmoci, jako jsou Spojené státy americké, případně Evropská unie, Indie, Čína, Brazílie, postavené na jejich kompletní digitalizaci a použití specifické umělé inteligence, jejich správy a řízení.

Z tohoto poznání by mělo vycházet další směřování naší společnosti, kdy bychom měli řešit hlavně hloubku naší integrace do vznikající lokální superspolečnosti, aniž bychom ztratili svébytnost, a to tak, aby hloubka centralizace zcela neumrtvila schopnosti lidských společností existovat či přežívat v tomto světě převažujícího - já jsem nevěděl, jak to nazvat, tak jsem nazval křemíkového - zpracování informací nad tím uhlíkovým, tedy lidským faktorem.

Vzhledem k plasticitě lidského mozku předávání mnoha kompetencí systémům umělé inteligence povede bezesporu k poklesu schopností lidské populace v těchto oblastech, kde budou výkonnostně dominovat systémy umělé inteligence, a to se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Jako základní úkol životaschopných superspolečností se tedy bude jevit uchování a rozvíjení základních lidských schopností nutných pro přežití a efektivní fungování lidských společností. Já bych tady zmínil aspoň některé, jako je kreativita, racionalita, sociální schopnosti, tedy efektivní práce v kolektivu, dodržování nepsaných etických norem, psychická a fyzická odolnost a jiné, které upadají v populaci rozvinutých společností, jak vidíme již dnes.

Je třeba si uvědomit, že systémy umělé inteligence umožní efektivní centrální řízení společností zpracováním velkého množství informací sebraných zasíťovaným digitalizovaným systémem a taktéž umožní efektivní efektorový, tedy výstupní proces k řízení společností včetně lidského faktoru, to podotýkám, včetně lidského faktoru, tedy lidí ve společnosti, a to tak, jak bude požadováno zadání výstupu systému umělé inteligence. Toto je tedy zlatým grálem jakékoliv vládnoucí elity, jak se udržet u moci za cenu minimálních nákladů a rizik, a to v systému soutěžení dalších podobných systémů - jak to tak vypadá, že těch systémů bude víc, které budou hnacím motorem dalšího prohlubování těchto systémů řízení pomocí digitalizace a umělé inteligence. Nebezpečím bude, že nemusí být známo, že jsme řízeni systémy umělé inteligence, ani jakým způsobem umělá inteligence dospívá k efektivním rozhodnutím, a tím bude vytvořen předpoklad ke vzniku katastrofální krizové situace ve společnosti výpadkem systému kritické infrastruktury z optimální nebo úplné funkce v případě poruchy či neadekvátního chování systému umělé inteligence.

Ano, je třeba investovat jak finanční prostředky, tak i čas do efektivního systému, který udrží naše odborníky na umělou inteligenci u nás doma, abychom nebyli závislí na systémech, které budou vyprodukovány mimo naši společnost, a tedy budou mimo náš vliv a stanou se pro nás černou nepochopitelnou skříňkou. Základem se jeví vytvořit u nás vzdělávací a vědecké centrum, které bude sdružovat naše nejlepší nadšené odborníky z oboru umělé inteligence tak, aby vytvořili personální a znalostní základ pro růst vzdělanosti v tomto oboru, nezbytném pro další úspěšné směřování našich společností. A že těch odborníků bude třeba mnoho, o tom nemusím mluvit.

Bohužel je nutné již nyní provést tyto nezbytné investice, nikoliv čekat na nějaký střednědobý úsek, aby nedošlo k nenapravitelným chybám z prodlení, protože naši konkurenti nespí a již v tomto směru intenzivně pracují. Proto omezení investic do vědy v takzvaném konsolidačním balíčku se jeví jako velmi nevhodné až katastrofální.

Chtěl bych panu premiérovi připomenout, že v České republice jsou vynikající odborníci v jiných oborech, které zmínil, těch šest oborů, které budou nezbytné pro zajištění prosperity či přežití naší společnosti v blízké budoucnosti a které budou růst synergicky, to znamená, že budou hnány rozvojem umělé inteligence, která se jeví jako jakousi základnou, z které budou tyto obory akcelerovat svůj růst, a to jsou tyto obory, já už jsem to tady několikrát zmiňoval během svých vystoupení, a to je biotechnologie, kvantové, kosmické a medicínské technologie, kde tím, že bude zpracováváno velké množství dat, které neumí zpracovat lidská společnost ani lidská mysl, což je právě to nasazení té umělé inteligence, se může dojít k průlomovým objevům. Totéž platí pro nanotechnologie, mikromechaniku a nezapomeňme na klasické technologie, které by bylo vhodné vzhledem k deglobalizaci vrátit zpět na naše území, a to na jiné, lepší technologické úrovni než dřív, a to včetně zpracování nerostů a surovin. A nemám na mysli jenom lithium.

Nejcennějším pokladem naší společnosti jsou talentovaní mladí lidé včetně vědců, jejichž odchod do zahraničí bude mít devastující dopad na další rozvoj naší společnosti a kvalitu života všech našich občanů. Pomněme na to, pokud - nebo pomněte na to spíše, pokud omezujete náklady na vědu a výzkum v rámci konsolidačního balíčku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Oldřich Černý, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Poprosím ještě - přehlédl jsem faktickou poznámku pana zpravodaje, omlouvám se. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já mnohokrát děkuji panu kolegovi Černému, prostřednictvím pana předsedajícího. Pan kolega Zlínský, prostřednictvím pana předsedajícího, mě ještě před svým vystoupením požádal - protože ví, že mě téma umělé inteligence zajímá - abych vystoupil a reagoval. Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, já s vámi v jedné věci souhlasím. Co se týče těch černých scénářů a využití umělé inteligence už dnes, například co se týče videí a zneužití v dezinformacích, je opravdovým problémem. Co se týče nějakého dalšího rozvoje těchto technologií, tak ono to není jenom o státu. Stejně jako třeba v oblasti kryptoměn, sektor vlastně předběhl stát a opravdu my nemáme dnes, vlastně téměř kromě zákona o praní špinavých peněz a nějakých dalších drobných úprav, legislativní úpravu, která by se věnovala kryptoměnám, tak i tady, v oblasti umělé inteligence, ale říkám, že ten soukromý sektor je dál, už vznikla první česká asociace umělé inteligence. A protože to téma vás velmi zajímá, já bych chtěl uspořádat na plénu Poslanecké sněmovny, ideálně ještě v letošním roce, právě k výzvám v oblasti umělé inteligence seminář a budu velmi rád, pokud tam dorazíte i se svými názory, které jsou možná u nás jakožto lidí, kteří i s nějakým despektem, ale zároveň se snahou popularizovat tyto nové prvky, ať už v ekonomice, nebo i vlastně v celém fungování našich životů, máme rádi, chceme, aby se rozvíjely, tak i ten váš vlastně neotřelý pohled, ať už kritický, nebo s ohledem na nějakou filozofii životní a načtené vaše knihy budu rád, když tam zazní. Jestli takováhle reakce vám stačí, budu moc rád.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě reakce faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem velmi rád, že jste reagoval, protože dá se říct, že jste první člověk, který tady na ty mé nechci říct výplody, ale na ty mé nápady a informace reagoval. Já určitě rád na to přijdu na ten váš seminář, já už jsem na to taky dělal seminář. Ale nicméně musím reagovat na to, co jste zmínil, že soukromý sektor v tom pracuje. To je dobře, to samozřejmě i já podporuju, ale já jsem měl na mysli to, že je třeba nějakým způsobem podpořit vzdělanost. To znamená, že je třeba, a to asi tam bude pomoc státu nějakým způsobem třeba, vytvořit nějaké centrum, kde se budou koncentrovat odborníci, nejlepší odborníci na umělou inteligenci, a ti budou nejenom ty mladé něco učit - protože ono se to asi učí v nějaké míře na vysokých školách, to já vím - ale je nějakým způsobem pro to nadchnout. To znamená, tam je třeba nejenom, aby to bylo jenom nějaké školometské, aby ti mladí lidé se pro to nadchli, aby viděli, že je v tom budoucnost. A já si myslím, že z toho nadšení mohou pak vzejít velké věci. Já se přiznám, já jsem také nadšenec, možná to na těch mých vystoupeních jde někdy vidět i negativně, a myslím si, že prostě ti mladí lidé pro to nadšení, že jim to tak trochu jako chybí, protože jsou přesycení všemi možnými informacemi, a je dobré je na něco zacílit a já pořád věřím tomu, pozitivně věřím tomu, že umělá inteligence, pokud se pozitivně pojme, že naši společnost může změnit pozitivním směrem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní tedy pan poslanec Oldřich Černý a připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás i já seznámil s pozměňovacími návrhy, které jsem podal do systému. Jsou tři, dva z nich jsem podal já a moje kolegyně Karla Maříková a týkají se ponechání nealkoholických nápojů ve snížené sazbě. Jeden pojednává o stravovacích službách a druhý o tom prodeji všeobecně. Já se v tom svém vyjádření pokusím spojit obě dvě věci dohromady, protože myslím si, že dochází k paradoxu, že některé nealkoholické nápoje dneska jsou skoro dražší než ty alkoholické nápoje levnější. Bohužel tomu tak je a letošní léto to bylo opravdu vidět v lokalitách, kde ty ceny jsou vyšší. Myslím si, že nesmyslně rozdělovat nealkoholické nápoje podávané jako součást stravovacích služeb do dvou sazeb daně, když si jen představíte, že jsou i složené nápoje, jako je káva, jako je frappé a tak dále. Myslím si, že bude docházet k obrovským paradoxům. Když si představíte, že led je z kohoutkové vody, použije se k tomu sodovka a další přísady - citron, ovoce, čaj, káva - připadá nám to jako nesmyslné a myslím si, že pokud se nealkoholické nápoje přesunou do základní sazby, samo o sobě dojde k tomu, že vykazování v restauracích bude složité jak pro restauratéry a pro všechny, kteří v gastronomii podnikají, tak i pro naše občany, kteří nějakým způsobem, hlavně v teplých letních měsících, konzumují nápoje a pro tu cenu si je možná nekoupí. Týká se to nemajetných, starších, seniorů, kteří opravdu budou spoléhat na to, že si něco přinesou s sebou, a pokud jim to dojde, riskujeme, že zapojíme daleko více lékařů, nemocničních zařízení, záchranných systémů, a myslím si, že se nám to může prodražit úplně někde jinde. Takže my jsme - samozřejmě tam máte podrobné vyjádření, které je možné si přečíst, nechci tady zdržovat, ale myslíme si, že opravdu nealkoholické nápoje by měly zůstat ve snížené sazbě.

Další problém, který může nastat, je vlastně to, že předpokládaný zisk, který předpokládáte v balíčku, že vám to přinese, se může negativně odrazit v tom, že cena, kterou předpokládáte, že vyberete, nebude taková. Samozřejmě v podrobné rozpravě se přihlásím k oběma pozměňovacím návrhům.

Dále bych vám ještě chtěl představit svůj třetí pozměňovací návrh, který nějakým způsobem jsme, když jsme porovnávali usnesení výboru, kterým se upravuje ten balíček, tak jsme přišli na to, že naši zemědělci jsou tam trošičku vašim upravením... berete jim možnost vykazovat spotřebu nafty, a na to, že tam zmizela nějaká čárka a jedno slovo "prvovýroba", se dostáváme do zajímavého paradoxu, protože navržené změny zákona znemožňují zemědělcům žádat o vratku podle reálného prokázání spotřeby minerálních olejů, tak jak tomu bylo dosud, ale ponechává jim jenom možnost prokazovat normativní hodnoty z evidence půdy nebo evidence hospodářských zvířat. Tady bych chtěl říct, že tímto upraveným návrhem se jim opravdu ta jedna možnost bere, což z pohledu ozdravení veřejných financí - což je asi taky hlavní cíl konsolidačního balíčku - je vlastně nerelevantní. Princip zelené nafty funguje napříč celou Evropskou unií, takže i konkurentů našich českých zemědělců, nejedná se jenom o ty naše. A proto není důvod komplikovat způsob fungování u nás v České republice, zejména když finanční benefit pro státní kasu je zcela marginální. Zároveň návrh maří investice zemědělců, které doposud do toho svého podnikání dali, kteří si zvykli vykazovat spotřebu nafty přes měřáky a vybavili se vším potřebným, aby splnili na ně kladené náročné požadavky Celní správy. Sněmovna by se měla zabývat důležitějšími aspekty veřejného rozpočtu a nekomplikovat zbytečně život lidem, podnikatelům, zemědělcům omezováním jejich technického způsobu hlášení té či oné povinnosti. Připadá nám to jak trošku jako hození klacků pod nohy.

A jak už jsem řekl, ke všem třem svým pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Josef Kott a poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl zareagovat na slova pana kolegy Černého ohledně zelené nafty. Já se připojuji k té záležitosti, o které on tady hovořil, protože skutečně bychom měli nechat zemědělcům možnost, jak to mají doposavad, buď vykázat spotřebu podle normativů za předpokladu, že se jim to zdá být jednoduché a že toho chtějí i nadále využívat, ale na druhou stranu, on to tady také zmínil, jsou zemědělské podniky nebo i zemědělci tací, kteří investovali do své zemědělské techniky poměrně významné finance na to, aby byli schopni precizně odhadnout spotřebu nafty jak pro rostlinnou, tak pro živočišnou výrobu, takže i já se domnívám, že investice, které oni vložili do zemědělské techniky a do přístrojů, které zpracovávají minerální oleje, že ty investice by do jisté míry byly poškozeny. Takže ani já nerozumím tomu, proč se to takhle striktně dává pouze na normativní spotřebu. Dokážu si představit, že pro zjednodušení evidence je to jednodušší, protože není zapotřebí překontrolovávat jednotlivé faktury, které zemědělci obdrží za nákup minerálních olejů, ale na druhou stranu mi přijde poměrně nelogické, abychom jim brali možnost vykazovat skutečnou spotřebu nafty, a ne podle normativů, které jsou pořád jenom průměrem nějaké spotřeby a přesně neodrážejí potřebu jednotlivých systémů. Takže já se přimlouvám za ten pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Nachera. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu mít faktickou poznámku na proběhlou rozpravu, ne na posledního, což můžu podle jednacího řádu.

Já jsem tady zaznamenal debatu o tom, na co jsem já upozornil ve svém příspěvku, když jsem chtěl zařadit bod programu Legislativní procesy tady, a to jest to, že jsem si postěžoval, a myslím si, že oprávněně, na způsob projednání, kdy tady je komplexní pozměňovací návrh, který třeba byl v rozpočtovém výboru, byť dva dny předtím ale v hospodářském nebyl vůbec. To znamená, že poslanci, kteří jsou v hospodářském výboru, se s ním nemohli vůbec seznámit. A tady se argumentovalo, že to nějak bylo i v minulosti a že to je vlastně jako v pořádku. Tak za prvé říkám, že tím se obchází standardní legislativní proces, a co si pamatuji v minulosti, ten rozdíl tam vidím zásadní. Třeba u novely exekučního řádu, a já byl tenkrát koaliční poslanec, když se tady dělala nějaká komplexní změna, tak my jsme do toho vtáhli i opoziční politiky. V tom je ten rozdíl. Jinými slovy, oni měli informace vlastně v průběhu celého toho procesu, zatímco tady to tak není. Tady prostě dva dny před konáním jednoho výboru přijde komplexní pozměňovací návrh a my se můžeme postavit na hlavu. Do druhého výboru to nepřijde vůbec, do třetího nevím, protože nejsem jeho členem. Za mě, takhle robustní materie se schvalovat nedá, tudíž já reaguji tímto na svého ctěného kolegu zpravodaje, který tady i dvakrát zmínil moje jméno v této souvislosti. Ano, stěžoval jsem si na to, stěžuji si, myslím, že to takhle v pořádku opravdu není. Není možné prostě jednou nahrát do systému pozměňovací návrh a potom my to tady předěláváme, abychom nahráli pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu. To je fakt šílenství.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za dodržení času. Nyní požádám paní poslankyni Ivetu Štefanovou, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zde také představila a krátce odůvodnila svůj pozměňovací návrh. Dle toho předloženého návrhu vláda chystá v rámci konsolidace veřejných financí i znovuzavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance. V současné době platí tohoto nemocenské pojištění jeho zaměstnavatel, vláda chce ale v rámci vidiny většího příjmu do státní kasy, aby pojištění platili nově i zaměstnanci, a to ve výši 0,6 % z čisté mzdy. Slibuje si od toho navýšení příjmu do státního rozpočtu až o 12 miliard korun. S tím ale já nesouhlasím. Tato zamýšlená náplast pro státní rozpočet bude mít ve skutečnosti přesně opačný efekt a k navýšení státního rozpočtu v praxi podle mého názoru nedojde. Naopak, zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance bude mít negativní sociální dopad a významně se dotkne hlavně nízkopříjmových rodin, kdy dojde k faktickému snížení reálného příjmu do rodinných rozpočtů až o stovky korun měsíčně. Zvýší se potom počet lidí, kteří budou potřebovat a budou žádat o sociální dávky a následně tak opět navýší státní výdaje. Nemocenské pojištění vzroste ale i pro osoby samostatně výdělečné činné s tím rozdílem, že pro OSVČ to bude dobrovolné, což pro zaměstnance nebude, a opět se tak budou rozevírat nůžky mezi zaměstnanci a OSVČ. I toto považuji za nesprávné. Přitom mnohem větší logiku by mělo, kdyby nemocenské pojištění v současné výši by zaměstnavatel odváděl přímo zdravotním pojišťovnám, ty by také nemocenskou vyplácely a měly by toto celé v gesci. V rámci svého hospodaření by pak měly větší motivaci se zaměřit na preventivní péči, která se pozitivně odrazí i ve financích nejen na vyplácení nemocenské, ale i na léčbu samotnou.

V rámci úprav veřejných financí je nutné se primárně zaměřit na úspory ve státním rozpočtu, hospodárné nakládání se svěřenými finančními prostředky, a nikoliv jako první zvyšovat daně a odvody lidem, zvláště pak odvody, které procentuálně zatěžují všechny zaměstnance, nelze na ně uplatnit slevy, a tudíž zatěžují zejména nízkopříjmové osoby. Tento krok považuji za nesprávný, do rozpočtu ve finále nepřinese více peněz a jeho dopady budou znamenat spíše větší náklady pro stát, proto navrhuji tuto změnu vypustit. Ke svému pozměňovacímu návrhu se později přihlásím také v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a poprosím, jako další vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner a ještě před ním pan poslanec Patrik Nacher s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já se omlouvám, ale já pak řeknu, co jsem zažil dneska v Českém rozhlasu, ale mně tady chybí pan ministr financí. Je tady ministr kultury, ministr zemědělství, ano, to je zásadní, ale ministr financí tady není.

Já jsem byl po telefonu v debatě v Českém rozhlase, kde - nevím proč - se mě pan moderátor ptal, jestli jsem zrovna tady, když jsem byl v autě, protože jsem byl omluven na pár hodin, ale já nejsem předkladatel tohoto bodu, s tím, že koaliční poslanec, který tam byl proti mně, říkal, že koaliční poslanci, zejména ministři, tady jsou. Jo, to bylo v Českém rozhlase. Předkladatel tady není, z osmnácti ministrů jsou tady dva, tak... (Reakce mimo mikrofon.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím, nepokřikujte po sobě.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já jsem byl také v České televizi, a přesto se mě v Českém rozhlase ptali, proč tady nejsem, s nejsem předkladatel. Tak se na mě nezlobte, já se ptám: Když jste byli v opozici vy, předkládala se taky taková věc, tak tady ministr financí byl, dokonce i premiér. Chtěli jste tady i přítomnost premiéra, já si to pamatuji moc dobře, byl jsem tady, stál jsem tady, tak si to pamatuji. Tak by bylo fér, jsou tady prázdné lavice, aby tady aspoň ten ministr financí byl, anebo si vezměte pauzu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jenom řeknu informaci - mně nepřísluší v tento moment hledat řešení - pouze ano, mám informace, že pan ministr financí odešel do České televize, měl by se vrátit. Přítomnost jiných ministrů je zajištěna, on zde přítomen není, ale přišel pan premiér. To znamená, jestli je pro vás akceptovatelné, že přišel pan premiér, do přítomnosti pana ministra financí můžeme pokračovat. Nikdo to nerozporuje. Děkuji.

Děkuji za trpělivost, pane poslanče, a prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se rád tímto přihlásil ke svým dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden sněmovní dokument, číslo 2946, který předkládám sám, a potom sněmovní dokument 3063, který předkládám já a můj kolega Karel Sládeček. Odůvodnění bude pouze jediné. Možná to zní trošičku zmatečně, ale je to z toho důvodu, že tady byla předložena jedna varianta, na základě které já jsem si připravil pečlivě jeden pozměňovací návrh. Pak najednou kde se vzal, tu se vzal nějaký komplexní pozměňovací návrh vlády, který mě značně znejistěl. Nebyl jsem si zcela jistý, jestli to tím pádem bude hlasovatelné, a proto jsem připravil druhý pozměňovací návrh, který je o tomtéž, ale legislativně je pojatý trošičku jinak, tak abych měl jistotu, že alespoň o jednom pozměňovacím návrhu bude možné hlasovat.

Co se týká těchto dvou prakticky identických pozměňovacích návrhů, jedná se o toto: vláda připravuje zvýšení daně z přidané hodnoty na 21 % u palivového dřeva, plynu, dřevěných štěpek a třísek, ale dokonce i u dříve ekologickými organizacemi vychvalovaných pelet, a to prostřednictvím vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů čili kompenzační balíček. V případě pokračování energetické krize další zimu, když bylo současně vládními kruhy naznačeno, že státní energetické kompenzace zřejmě pokračovat nebudou, se nabízí jednoduchá otázka, čím tedy mají občané České republiky topit? Jaderná energetika je na cestě k útlumu, zemní plyn byl loni v zimě tak drahý, že některé domácnosti s ním raději po řadu měsíců vůbec netopily, protože by to finančně nebyly schopné utáhnout. Topit uhlím už je postupně znemožňováno, například od roku 2025 se nebudou smět kotle na uhlí vůbec uvádět na trh, ale už nyní je problém je nějakým způsobem sehnat. Tato novela zákona přináší ještě výrazné znesnadnění topení nejen dřevem ve formě polen, špalíků, větví, ale i dokonce ve formě pilin, briket a pelet, což je naprosté popírání reality, protože v České republice skutečně není tropické klima, ale je třeba v budovách pravidelně topit, a to v období od října do března, někdy ještě déle. Mě by tedy zajímalo, co tedy mají občané České republiky po dobu šesti až osmi měsíců v roce dělat, když jim bude ve vytápění obydlí bráněno, protože dřevem v různých formách topí hlavně domácnosti na venkově, kde centrální vytápění není zavedeno. Mluvím i z vlastní zkušenosti. Moje maminka bydlí ve vesnici, kde plyn zaveden není. Na vytápění elektřinou aby si ještě našla nějaké zaměstnání i v důchodovém věku nebo nějakého sponzora a je to důchodkyně, čili je to naprosto neschůdné řešení. Výsledkem netopení v domech a bytech byl loni a letos velmi špatný zdravotní stav naší populace. Na nachlazení a jejich následky už nestačily ani léky dostupné na našem trhu. Měli jsme si počkat na léto, až se oteplí, že prostě všichni budeme zdraví, a tím pádem nebudou potřeba ani léky. Například léčiva na snížení horečky u dětí byla delší dobu obtížně dostupná.

Takže je opravdu potřeba toto legislativně ještě podporovat. Z tohoto důvodu navrhuji vrátit položku 4401, což je kód nomenklatury celního sazebníku, do přílohy číslo 3 k zákonu č. 235/2004 Sb., tedy aby daň z přidané hodnoty byla u různých forem paliva původem ze dřeva ve snížené sazbě, tedy nikoliv ve výši 21 % DPH, ale ve výši 12 % DPH. Cíl je jediný, v době zdražování plynu a elektřiny bych byl rád, aby pro nízkopříjmovou skupinu obyvatelstva zůstala zachována alespoň jedna možnost cenově přijatelného vytápění. Jinak si nedokážu představit, jak se budou zahřívat, asi nějakou přebytečnou tělesnou aktivitou. Možná se nám zvýší porodnost, nevím, ale asi bychom měli trošičku uvažovat logicky.

K těmto dvěma pozměňovacím návrhům se samozřejmě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Jako další je přihlášena paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. K tomuto vládnímu daňovému balíčku předkládám devět pozměňovacích návrhů, které bych nyní ráda představila, a později se k nim ještě přihlásím v podrobné rozpravě.

Ve sněmovním dokumentu číslo 3043 navrhuji zachovat výši a nastavení daně z nemovitosti v současné podobě, bez jakéhokoliv navyšování či indexace. Náklady na bydlení rostou v poslední době šíleným tempem. Zvyšování DPH u vodného, stočného či tepla, což vláda rovněž navrhuje, povede k dalšímu zdražování bydlení. Je to i jeden z hlavních zdrojů dlouhodobě vysoké inflace. Zvyšovat v této době daně z nemovitosti je nebezpečný nesmysl, který by jen dále zbytečně roztočil tuto inflační spirálu a vedl by k dalšímu růstu cen nemovitostí a nájemního bydlení.

V dalším sněmovním dokumentu číslo 3044 navrhuji ponechat v zákoně o daních z příjmu v platnosti daňové osvobození příjmů v podobě ceny z veřejné soutěže, pokud je v plné výši darována na vědu a vzdělání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, policii, požární ochranu, podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat či na sociální, humanitární a charitativní účely.

V dalším sněmovním dokumentu číslo 3049 pak navrhuji zachovat v zákoně ustanovení o osvobození od daňové povinnosti u příspěvku plynoucího ze státní podpory stavebního spoření. Jde o důležitý motivační nástroj pro občany šetřící si na pořízení vlastního bydlení, potažmo na své zabezpečení na stáří. Nerušme jej.

V návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3051 pak navrhuji z vládního návrhu vypustit ustanovení o zrušení daňového osvobození příjmu z nepeněžitého plnění nebo sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem nejbližším pozůstalým zaměstnance.

Sněmovním dokumentem 3056 pak navrhuji zachovat v zákoně o daních z příjmu daňovou slevu na manžela či manželku, daňovou slevu na pracujícího studenta a také slevu na umístění dítěte v předškolním zařízení, tedy takzvané školkovné, v současné výši a podobě. Zrušit školkovné a významně omezit přístup k daňové slevě na pečujícího manžela či manželku je hrubě asociální a protirodinné opatření, které například rodiče předškolních dětí ve věku nad tři roky připraví každoročně minimálně o 42 000 korun čistých příjmů, což je poměrně brutální zářez do jejich rozpočtů, peněženek a životní úrovně, nemluvě o tom, že to bude mít i negativní vliv na již tak klesající porodnost. Prostřednictvím pozměňovacího návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3059 pak navrhuji ze zákona o daních z příjmu vyškrtnout podmínku omezení přístupu k daňovému bonusu minimální výší příjmů na úrovni šestinásobku minimální mzdy. Jde o nedůvodnou diskriminaci nízkopříjmových pracujících, kterou chci tímto odstranit. Naším zájmem je všeobecná podpora nízkopříjmových pracujících a pracujících na částečné úvazky, což se týká především matek samoživitelek. Sem jednoznačně patří odstranění bariér k přístupu k vratkám daně z příjmu.

Ve sněmovním dokumentu číslo 3060 pak navrhuji zachovat nastavení daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů v současné podobě, bez jejich vládou navrhovaného omezení do hodnoty výše poloviny průměrné mzdy. Zaměstnanecké benefity jsou důležitou složkou příjmu milionů našich zaměstnanců, což je v situaci klesajících reálných mezd nesmírně důležité. Navíc zaměstnanecké benefity nejsou postižitelné exekucí. Omezit jakkoliv tyto benefity znamená připravit stovky tisíc pracujících o faktickou část příjmů, protože ve většině případů dojde ze strany zaměstnavatelů k jejich zrušení nebo omezení.

Pod dalším číslem sněmovního dokumentu 3061 pak navrhuji zachovat možnost daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů poskytnuté formou rekreaci či zájezdů v současné výši i podobě.

A v pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3062 navrhuji zachovat daňovou slevu na manžela a manželku alespoň tehdy, pokud je manžel nebo manželka poplatníka držitelem průkazu ZTP/P, tedy pokud je osobou se závažným zdravotním postižením, a rovněž i v případech, pokud manžel nebo manželka poplatníka dlouhodobě pečuje o zdravotně postiženou osobu, která je osobou závislou na pomoci jiné osoby a pobírá příspěvek na péči. Zachovejme přístup k této daňové slevě alespoň těmto lidem, osobám, které se dlouhodobě nacházejí v obtížné životní a sociální situaci a objektivní důvody jim neumožňují pracovat na plný úvazek. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Jako další je řádně přihlášený pan poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych tady rád přednesl pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidaci veřejných financí. Jedná se tedy o to, že tento návrh v části desáté, změna zákona o daních z příjmů, článek XV nebo XIV zní: "Nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku - v závorce - příjmů po jeho zdanění nebo na vrub výdajů nákladů, které nejsou výdaji, náklady na dosažení zajištění a udržení příjmů ve formě: 1. na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení - při poskytnutí rekreace a zájezdů je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 korun za zdaňovací období; 2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení; 3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce a pak 4. příspěvku na tištěné knihy včetně obrázkových knih pro děti mimo knih, ve kterých reklama nepřesahuje 50 % plochy.

Odůvodnění: je třeba ponechat dosavadní znění zákona o daních z příjmů, minimálně pokud se týká benefitů pro zaměstnance, neboť tvoří důležitý doplněk mzdy či platů a zvyšují tak motivaci zaměstnanců setrvat i v hůře placených profesích nebo v náročných profesích, a nejen v nich. Odstraněním nebo omezením poskytování benefitů zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům by došlo ke zhoršení jejich životní úrovně, přirovnatelnému mnohdy ke skokovému snížení platu nebo mzdy. To je neakceptovatelné. Zaměstnanci budou velmi dotčeni zrušením daňového osvobození nepeněžitých benefitů od zaměstnavatele, pocítí také zrušení odečtu odborových příspěvků z daňového základu. Snížení přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb na polovinu dopadne na zaměstnance státu a státních podniků. Všichni zaměstnanci zaplatí navíc pojistné na nemocenské pojištění.

Jako příklad z oboru zdravotnictví a sociální péče lze uvést, že v příštích pěti letech dosáhne důchodového věku skoro 15 000 zdravotních sester. Ve zdravotnictví a sociálních službách chybí zdravotníci, pečovatelé, kuchaři, technicko-hospodářští pracovníci, tedy v podstatě všechny profese. Je nutné pracovníky zaplatit a udržet, což bez peněz, benefitů a dalších jistot bohužel nelze. Došlo by tak k narušení situace v mnoha odvětvích, zejména v těch, kde nelze rychle navýšit platy, aby se ztráta těchto benefitů zaměstnancům tímto způsobem dorovnala. Je třeba se vrátit k dosud platnému textu zákona o daních z příjmu a tuto část v něm tedy neměnit. Takovéto řešení obsahuje tento pozměňovací návrh. Pak se k němu ještě přihlásím podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Srdečně zdravím při tomto pokročilém večeru a jako další vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř, poté se připraví pan poslanec Kamal Farhan - a sleduji, že ani jeden není přítomen v sále. (Hlas z pléna: Je tady!). Je tady pan poslanec, výborně, takže vystoupí pan poslanec Kamal Farhan a následně paní poslankyně Marie Pošarová.

Ještě načtu jednu došlou omluvu. Omlouvá se pan poslanec Milan Feranec od 22.45 hodin ze zdravotních důvodů.

A prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych zde krátce okomentoval svůj pozměňovací návrh, který je můj a mých kolegů, paní profesorky Adámkové, pana Faltýnka, Ivany Mádlové, Milana Brázdila a dalších, pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, přijatého rozpočtovým výborem, sněmovní tisk číslo 488.

Ve vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, přijatého rozpočtovým výborem, se část osmá čl. 12 zrušuje. Teď mi ho dovolte krátce odůvodnit, jinak odůvodnění jsem vložil do systému. Komplexním pozměňovacím návrhem se do daňového balíčku navrhuje doplnit nová část osmá, změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, tedy legislativním úprava ustanovením v tom smyslu, aby existovala obecná úprava pro možnost sloučení a splynutí státních organizací. Ke sloučení nebo splynutí organizace má nově docházet pouze na základě rozhodnutí organizační složky vykonávající zřizovatelskou, zakladatelskou funkci. Návrh by mohl ve své stávající podobě vést například k nežádoucí a nepromyšlené redukci zdravotních zařízení, čímž by mohl mít (být?) potenciálně pouze v zájmu uspoření finančních prostředků. Mohl by mít významné negativní dopady na dostupnost a kvalitu poskytované zdravotní péče. Další problém lze snadno spatřovat i v možné netransparentnosti takových zásadních zásahů do organizací, které zajišťují služby veřejnosti. Předložená legislativní úprava neprošla ani připomínkovým řízením a nemohla se k ní vyjádřit dotčená místa.

Tolik k mému pozměňovacímu návrhu a nyní bych se ještě jenom krátce vrátil k prvnímu čtení a diskusi, kterou jsme tady vedli s panem ministrem Stanjurou a s panem ministrem Válkem, týkající se DPH na léky a další zdravotnické prostředky. Nebudu už to tady podrobně rozebírat, ale chtěl bych okomentovat to, že jsem tady vystupoval s příspěvkem, kde jsem mimo jiné upozorňoval, že návrh zákona neodpovídá politickým a mediálním proklamacím ministrů financí a zdravotnictví o tom, že všechny zdravotnické prostředky přesouvají se do snížené sazby DPH. V té diskusi pak na mě reagoval pan ministr Válek, a teď cituji: "My jsme se dohodli, že všechny zdravotnické prostředky budou v té nejnižší kategorii. Všechny, to znamená jakýkoliv zdravotnický prostředek." Tady bych se zastavil, protože nikde to v tom předloženém návrhu nebylo, ani jsem to nenašel, samozřejmě jsem řekl, že to kvituji, protože - ještě to jednou přečtu: "My jsme se dohodli, že všechny zdravotnické prostředky budou v té nejnižší kategorii. Všechny, to znamená jakýkoliv zdravotnický prostředek." Další nepravda ministra Válka.

Nyní vládní kojednace (koalice?) po diskusích, které měly mezi sebou a asi mezi stakeholdery, nebyl jsem toho účasten, dojednala a předložila komplexní pozměňovací návrh, který dodatečně přesouvá - a tady musím říct - mnoho skupin zdravotnických prostředků, typicky z kategorie nemocničního, zvlášť účtovatelného materiálu, nebo volně prodejných zdravotnických prostředků ze základní sazby DPH do té snížené. Tady, pokud tento návrh nakonec projde, sice nenastane slíbené sjednocení sazeb pro všechny zdravotnické prostředky, na druhou stranu velká část se tam dostala. Otázkou samozřejmě zůstává, jak se o daňovou úsporu podělí zdravotní pojišťovny, nemocnice, dodavatelé a pacienti. Já jsem chtěl říct, že toto pozitivně kvituji, ale na druhou stranu už by mělo přestat tady na mikrofon z úst vládních činitelů zaznívání nepravd, polopravd, co není dohledatelné. V prvním čtení to prostě nebylo, teď se to tam vložilo v rámci pozměňovacího návrhu. Takže na závěr mně dovolte říct kromě této své prosby, že lepší pozdě nežli vůbec. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, poté jsou do obecné přihlášeni paní poslankyně Pošarová a poté pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já budu mít stále to stejné téma, budu reagovat na rozpravu předtím. Využiji toho, že tady je pan premiér, tak bych se ho chtěl právě zeptat, protože když tahle vláda nastupovala, říkala, že bude ctít v legislativních procesech nějakou transparentnost a legislativní čistotu, a jestli si myslí, že i po zkušenosti s lex ČEZ II - to, co jsme tady řešili a budeme to řešit - tak jestli i v tomhle případě je to všechno v pořádku. A pane premiére, já jsem tady opakoval tu proceduru, která mi prostě v pořádku nepřijde vzhledem k tomu, že se tady mění 63 zákonů, které prošly, byť zrychleně, nějakými připomínkovými místy, která na to měla 5 dnů, ale dobře, formálně jste to splnili. Ale potom tady načtete komplexní pozměňovací návrh, kterým zválcujete všechny ostatní pozměňovací návrhy, který ale už tím procesem schvalování klasickým neprošel, byť je to tedy vládní komplexní návrh. Budiž důkazem, že potom na rozpočtovém výboru není možné hlasovat o všech ostatních návrzích včetně vašich koaličních poslanců. Tady byli koaliční poslanci, co si pamatuji, kolega Kuchař třeba, který měl svůj návrh, ale protože byl k tomu původnímu, a vy jste měli ten komplexní, a tím komplexním, tím odhlasováním, se ostatní pozměňovací návrhy staly nehlasovatelnými, čímž práce ve výborech je polovičatá, jestli vůbec nějaká.

Tak jsem se vás chtěl zeptat s využitím toho, že teď tady jste - ale ministr financí tady není stále - tak jestli si myslí, že to je v pořádku, když tady měníme takhle robustní záležitost, a jakým způsobem potom my jako opozice se k tomu máme stavět, k čemu máme dávat pozměňovací návrhy a do budoucna, jaká bude potom (Předsedající: Čas.) ta procedura. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych vám krátce představila své pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 488. Jedná se o návrhy, které jsou v systému vloženy pod čísly sněmovních dokumentů 3053, 3054 a 3055. V těchto dokumentech navrhuji pro příští léta zachovat podíl obcí a krajů na celkovém ročním výnosu vybraných daní z přidané hodnoty, daní z příjmu fyzických osob a daní z příjmu právnických osob, které chce Fialova vláda pro léto 2024 a 2025 výrazně snížit, zejména pak je výrazně snížit našim obcím v rámci vládního návrhu na změnu zákona o rozpočtovém určení daní, který je součástí sněmovního tisku. To my v SPD rozhodně odmítáme. Jde o nepřijatelný zásah vlády do ústavně garantovaného práva na výkon územní samosprávy, konkrétně do majetkového a finančního předpokladu jeho výkonu, a také o zásah do legitimního očekávání krajů a obcí, které již nyní dokončují sestavování svých rozpočtů na příští rok a tento vládní návrh by veškeré tyto plány na poslední chvíli zničil a zmařil. A samozřejmě, co je již na celé věci nejhorší, by to znamenalo i zhoršení kvality a dostupnosti veřejných služeb, které obce a kraje zajišťují mimo jiné v oblastech školství, zdravotnictví, veřejné dopravy či sociálních služeb. To rozhodně nelze akceptovat.

Schodek státního rozpočtu je zaviněn neschopností a nekompetentní politikou vlády, která nemá oprávnění svůj diletantismus ve správě veřejných financí řešit na úkor krajů a obcí a na úkor kvality a dostupnosti veřejných služeb, které tyto subjekty občanům poskytují. Kraje a obce mají z ústavy a zákonů zajišťovat a vykonávat vedle samosprávné činnosti v rámci přenesené působnosti mnohé klíčové povinnosti státu. K tomu musí mít dostatek finančních prostředků zajištěných zákonným a dostatečně transparentním a předvídatelným způsobem. To chce nyní vláda zbourat a krajům a obcím, které na rozdíl od ní hospodaří dlouhodobě vyrovnaně či přebytkově, peníze nepřijatelným způsobem sebrat.

Děkuji a prosím o podporu mých pozměňovacích návrhů, ke kterým se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Miloslav Janulík, připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, já nemám žádný pozměňovací návrh, ale chtěl bych poprosit o podporu pozměňovacích návrhů svých kolegů a chtěl bych tady z tohoto místa zopakovat svoji otázku, kterou jsem tady kladl - jsou to snad dva, tři týdny, mám tedy vzácnou šanci, že je tady pan premiér - a to je otázka, jaké to celé má smysl, protože všichni se, generace před námi - jinak pro vaši informaci, homo sapiens funguje cirka 600 až 700 generací, to zjistili genetici, to jsem si nevymyslel - každá generace se snaží, aby se děti nebo další generace, protože už žijeme o něco déle než naši praprapředkové, takže se dožíváme svých vnuků, někdy i pravnuků, tak se snažíme, aby se měli líp. A tady ten konsolidační balíček tedy - nebo vy mu říkáte konsolidační, to je daňový balíček, nic jiného, dneska jsem platil zálohu na daň, takže o tom něco vím, s těžkým srdcem tedy - tak nemám pocit, že to zlepšuje žití mých dětí nebo mých vnuků. Rozhodně to nezlepšuje tedy život můj a přirozený běh té věci je takový, že floskule, která se tady opakuje, že nebudeme zadlužovat naše děti a naše vnuky, nebo děti a vnuky - no, vy je zadlužujete, to je potřeba říct, více, než je zadlužovali ti před vámi, což je tedy s podivem, ale život se žije tady a teď. A ta moje otázka je pořád stejná - jaké to celé má smysl? Proč to vlastně děláte? Vy se zaklínáte floskulemi, jako že konsolidace veřejných financí. Ale když se podívám selským rozumem na čísla okolo sebe, všichni mají obrovská zadlužení, desítky, 80, 100, 150 procent. Česká republika je na tom ještě relativně velmi dobře, relativně tedy, i když jak říkáte pořád, dluhy v rodině - no, ale rodina nemůže nikdy fungovat jako stát, vždyť to vidíme každý sám na sobě. Když já dlužím něco státu, tak mě sejme raz, dva, tři, a když dluží stát něco mně, tak si pěkně počkám. To je prostě jiná situace, to si pěkně počkám - jo, finančáci, ti mají vždycky času dost, jenom nemají čas, když já dlužím jim, takže to známe každý ze své zkušenosti. Takže nejsme si bohužel rovni před zákonem.

Přitom stát není zlaté tele. Měl by to být subjekt úplně jako každý jiný, a my si vlastně platíme ten stát, takže to je ta otázka pořád po tom smyslu. Jaký to celé má tedy smysl? Bohužel už tady deset roků poslouchám - a mrzí mě, že tu nesedí pan Stanjura, protože každý rok, co tady sedím, pan Stanjura vždycky, když přijde projednávání státního rozpočtu, tak tady, jak (nesrozumitelné) v tom filmu, pan Haničinec (?) v Národním (?): "Měl ho tam! Ach, to je hrůza, to je katastrofa, prostě konec světa, všecko se zbortí, ten rozpočet, to je hrůza!" Deset let to tady poslouchám, a nikdy se nic nestane, a pak, když se tedy nic nestane, tak řekne: To není vaše zásluha, to není zásluha vlády. To se tak stalo jakože samo. Tak teď tedy škoda, že tu není. Vždycky že katastrofa úplná, ale nebyla to katastrofa. Těch deset let prostě žiju, pozoruju svět okolo sebe a všichni si žili docela dobře. Pak přišel covid. Najednou se všichni tváříte, že covid nebyl, to je zvláštní. Já mám úplně déjà vu. Najednou prostě se vypařil, covid nebyl. Že byl 5% pokles HDP, když jsme tady měli vytřeštěné oči a říkali jsme si, třeba bude 8 - najednou nebyl. Vy jste měli pokles, vy jste měli deficit, ale covid jakože nebyl. Kříže jste malovali po zemi a tohle, tamto - nebyl covid. Prostě to je, jakože... No, co by bylo, kdybyste vy měli covid, to si vůbec neumím představit, to vůbec nedokážu domyslet.

Ale dobře, Ale teď tedy tady, jakože konsolidujete veřejné finance, ale jak je konsolidujete? To je pořád, jak to tady už zaznělo, a já to říkám znovu. Vaše média říkají: Jak byste to dělali? Když to bylo naopak, vy jste říkali: To je vaše věc. Pan Stanjura se smál, říkal: To není náš problém, to je váš problém. Tak já teď také říkám: To je váš problém. Vy to musíte nějakým způsobem předvést, protože my tady nejsme od toho, abychom vám pomáhali. My jsme tady od toho, abychom vás kritizovali, protože my jsme opozice a vy vládnete. Takže to je... Já vím, že vám nechutná vaše vlastní medicínka, ale musíte si na to zvyknout. Vy jste osm roků pindali a teď zase je to naopak. A já v tom tedy žádnou konsolidaci nevidím, protože říct důchodcům, že přidáme 380 korun - nezlobte se, ale v dnešní době je to, těch 40 korun, skoro jako za Kalouska, to je prostě takový plivanec trošku. Ale kupovat stíhačky za 200 miliard včetně letišť - jak říkáte, 6 miliard dolarů, bla, bla bla, stejně to bude 200 - a říct důchodcům, že to vám musí stačit, to fakt myslíte vážně? Normálně se na to dívám už skoro očima - ne skoro, fakticky - očima seniora a říkám si: To už tady bylo. Zbrojíte a nemáte prachy pro vlastní lidi! Proč zbrojíte? Co je bližší, košile, nebo kabát? Já tomu prostě nerozumím a já musím odpovídat těm lidem, voličům, a říkat, jak to, že máte peníze pro cizí lidi a pro naše lidi peníze nemáte.

A teď se dostáváme zase k meritu věci, a to je to, že naše pozměňovací návrhy jsou ty špatné, takže nebudou en bloc, ani na rozpočťáku se prostě nepřijmou, vůbec se o nich nejedná, protože my se snažíme zmírnit ty vaše dopady. Ale je mně to jasné, že vy to stoosmičkou prostě protlačíte, a je to dobře, protlačte to. Je potřeba, aby to lidé pocítili na vlastní kůži, aby zjistili, co vlastně se odehrálo a co se odehrává, a ta nepřijatelnost toho... Podívejte se, já se blížím - nebo jsem už v podstatě v důchodovém věku, a jestliže jsem celý život platil do systému, tak bych rád, abych obdržel to, co předcházející generace obdržely, a není možné, abyste řekli současným generacím, nebo té současné generaci - vždycky generaci počítáme zhruba cirka třicet let - abyste řekli: Tak teď už ten systém prostě průběžný není a vy jste - předtím se nic neudělalo, teď se nic neudělalo, potom se nic neudělalo, tak prostě asi to tak nebude, a tak s tím moc nepočítejte, s tím důchodem, protože se musíte nějak postarat, abyste vyžili jinak. A vaši motivaci fakt dost dobře nechápu. Pro mě je to jako psychiatrická motivace, protože vy se tváříte, že se nic neděje, že to tak nějak proběhne, ta vaše média to zas přikryjí a řeknou, že zase za to může Babiš, nebo něco v tomto slova smyslu. Prostě lidé se s tím budou muset nějak vyrovnat. Oni se s tím vyrovnají, samozřejmě vždycky se s tím vyrovnají, a mě uklidňuje jenom ta zkušenost předcházejících mnoha, mnoha, mnoha generací. A jak říkáme na Moravě, každému hrají jenom chvilku, a vám taky dohrají! Takže uvidíme.

Mě by strašně zajímalo, co bude za pár desítek let v knihách, jak ta vaše vláda se tam zapíše, ale za mě tedy se tam nezapíše moc dobře, protože když se podívám na ty výsledky, dneska jste v půlce a je to velice smutné. Samozřejmě předpokládám, tak jak to tady teď dva roky zažíváme, že vaše hlasovací mašina, jak jste to říkávali, hlasovací mašina, tak mašina prostě stoosmičkou přehlasuje, úplně si protlačí všecko, a je to dobře. Je to dobře, protože prostě je potřeba, aby se lidé přesvědčili, co bylo tak a co bude jinak, co je dobré a co je špatné, nebo co je pro ně dobré a co je pro ně špatné. Já už to vím, ale je potřeba, aby se o tom přesvědčili moji spoluobčané, naši voliči a vaši voliči. Už vaši voliči vidí, že to není úplně tak, jakože super, tak uvidíme. Takže já se těším na to, jak si to protlačíte s tou osmičkou, prohlasujete si všechno a uvidíme, jak to bude fungovat v praxi, jaká bude pravda. Ale to, že Česká televize nebo rozhlas bude říkat to nebo ono, to je jenom jedna věc, ale to nemusí být pravda, a jak se přesvědčujeme, není to pravda. A uvidíme, až agentury začnou zhoršovat ty ratingy, až to všecko doběhne, tak se pak dozvíme možná někdy, jak to vlastně je.

Ale smysl toho všeho, nezlobte se, ale ten tam opravdu nevidím. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych s dovolením reagoval tady aspoň faktickou na to, co tady říkal kolega poslanec Janulík, protože tady opět mluvil o oblasti důchodové a o tom, že vláda údajně dostatečně nepodporuje životní úroveň důchodců. Já si dovolím jenom drobnou rekapitulaci. Když se podíváme na období předchozí vlády, růst důchodů byl - nárůst o 3 587 korun, to bylo čtyři roky, a když se podíváme teď na dva roky, tak je ten nárůst o 5 240 korun. Když se podíváme na vývoj výše průměrného důchodu, tak se dostáváme na hranici skoro 21 000 korun k 1. lednu příštího roku. Vy jste tady mluvil o 360 korunách, ale zapomněl jste zmínit, že za těch dvanáct měsíců nárůst důchodů není o 360 korun v průměru, ale že ten nárůst je o 1 120 korun, protože musíme dopočítat také červen. A když se podíváme také i na další věci, které souvisejí s opatřením, které jsme jako vláda dělali, tak když se podíváme třeba na úpravu příspěvku na bydlení, který z velké části zase čerpají důchodci, tak jsme udělali obrovskou úpravu v tom, že dneska ty normativy nestropují 55 % žadatelů jako za vaší vlády, ale 90 % těch, kteří si požádají, dostanou opravdu plnou částku, která je na 30 % příjmů té domácnosti. Tady s kolegou s Petrem Hladíkem jsme udělali NZÚ light. Skoro 40 000 domácností, hlavně starobních důchodců a invalidních důchodců, čerpá dneska 150 000 korun podporu k zateplení, k výměně oken mimo standardní Novou zelenou úsporám, takže udělali jsme celou řadu kroků, kterými pomáháme zlepšovat životní úroveň našich starobních důchodců.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a s faktickou naváže pan poslanec Miloslav Janulík a poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Pane ministře, nemusím asi prostřednictvím, ale já bych na to tak hrdý nebyl, protože vy žijete tady, v té slonovinové věži, a pojďte se mnou si poslechnout ty vdovy, protože dva důchodci, to je paráda, jako že kvazi, ale tady pan docent Svoboda mně potvrdí, demografický strom je neúprosný, nad sedmdesát roků většina důchodců jsou vdovy, protože my chlapi umíráme, prostě my bohužel nemáme ty estrogeny, takže umírám, takže to jsou vdovy. Ty mají jeden důchod a ještě k tomu jakože něco vdovského, a žádná velká hitparáda to není! Já bych s tím byl velmi opatrný a není to něco, na co bych byl úplně dvakrát hrdý. A já bych přál - ne, nepřál, to neřeknu, ale zkuste si to někdo zažít, že žijete z toho jednoho vdovského důchodu, a máte nějaké očekávání, které vám vláda prostřednictvím vás, a teď to vidíte v médiích a v televizi a máte nějaké očekávání, že tolik a tolik dostanete, a teď najednou přijde jiná vláda, a ono to nebude. A do toho vám přijde vyúčtování plynu nebo elektriky, tak ono už to trošku skřípe. Takže já bych se tak v prsa nebouchal. Nejsme úplně na tom skvěle. Máte jednoho smolíčka, já žiju na hranici s Rakouskem celý život a vím, jak jsou na tom rakouští důchodci, jak se rakouská společnost stará o svoje důchodce. To jsou ti lidé, kteří vybudovali třeba ten Zwentendorf, který je zakonzervovaný a nefunguje. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) Takže nebuďte tak hrdí!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Patrik Nacher a poté jsou s faktickými přihlášeni pan ministr Jurečka, paní poslankyně Eva Fialová. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já musím reagovat, protože pan ministr vždycky neřekne celou tu pravdu. Tak za prvé, je potřeba říct kontext. Ten kontext je, že tady máme vysokou inflaci, jednu z nejvyšších v Evropě. Jednu z nejvyšších v Evropě! Na koho dopadá nejvíc ta inflace? Když se podíváte na spotřební koš, tak jsou to senioři, protože nejvíce rostly ceny základních potravin, ceny energií. To, že třeba - abych dal nějaký příklad, teď mě budete chytat za slovo - tolik nevzrostly, já nevím, ceny vozidel, tak asi senioři si nová auta nekupují. To znamená, to je vysvětlení pro to, že prostě každý má úplně jiný nákupní košík. Inflace u seniorů byla větší, než je ta průměrná. To je potřeba k tomu říct, a pak k tomu řekněte i, že se jim přidává. To je v pořádku. Ale když na někoho dolehne ta inflace víc než na někoho jiného, tak je v pořádku, že se mu přidává. Říkejte ty věci dohromady a já pak nebudu vystupovat. Ale vy, když tu inflaci zapřete, nemluvíte o ní, tak je to nefér. To je první.

A druhá věc - nevím, jestli to kolega Janulík takhle myslel, já to tedy takhle myslím. Problém je v tom, že vy ty změny, a to je to, co já tady vlastně kritizuji už od rána, vy ty změny vždycky připravujete jednak na poslední chvíli, a jednak už to měníte retroaktivně, u běžících věcí. Tady jsem říkal, že ten příklad je stavební spoření, ale to se přece týkalo všech změn - u mimořádné valorizace, u předčasných důchodů, že se to týká těch, kteří už mají nějaký plán, už s tím počítají, protože tam není žádná časová prodleva, že by se to změnilo někomu, kdo teprve do toho důchodu třeba půjde za deset let, za pět let, může si to nějak naplánovat. To je ten problém, že jsou tam nějaká legitimní očekávání, a to tedy ke kritice, to se na mě nezlobte, je, ne že není! Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan ministr Jurečka se svou faktickou, poté paní poslankyně Fialová. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych tady rád opravil ctěného kolegu Patrika Nachera, protože on tady mluvil o tom, na koho nejvíce dopadala ta inflace, a je potřeba to opravdu potom rozebrat v té míře detailu. Nejvíc ohroženou skupinou byli senioři, pokud žijí sami v domácnosti a nemají ani vdovský, ani vdovecký důchod. To je tato část starobních důchodců. Hned tou druhou nejvíce ohroženou skupinou, na kterou dopadala inflace, jsou rodiče, kteří jsou sami, samoživitelé, a mají dvě a více dětí. Pak jsou to rodiče, kteří mají početné rodiny tří a více dětí, a až potom se vracíme zpátky k seniorům. A pokud se bavíme o kompenzaci nárůstu cen, tak se podívejme - teď když jsem v úterý mluvil o valorizaci důchodů k 1. lednu - tak jdeme cestou, kdy ještě se vybírá ten index životních nákladů běžných domácností, protože vyšel výhodněji. To znamená, realita těch dvou indexů, to znamená dopady inflace, kdy se vzal standardní spotřební koš, v položkách, které spotřebovávají domácnosti důchodců, ten dopad byl nižší, než je koš s indexem životních nákladů všeobecně ostatních domácností. Tak jenom to je pro korekci faktů, které tady říkáme, ať si je tedy říkáme úplně přesně, protože když se dneska podíváme na tu situaci, výše průměrných důchodů, o které jsem tady hovořil, odpovídá prakticky i mediánu, a zhruba 78 % lidí, kteří pobírají důchody v České republice - ne zhruba, přesně 78 % lidí má důchod nad 18 000 korun. V okamžiku, kdy domácnost starobních důchodců - jsou tam oba dva, ti starobní důchodci - tak je jejich situace mnohdy lepší (Předsedající: Čas.) než situace rodičů s dětmi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí paní poslankyně Eva Fialová, připraví se zase s faktickou pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Pane ministře Jurečko, já nevím, jestli je super se tady chlubit, že jsme dohnali víc rodin na sociální dávky. To se na mě nezlobte, tím se chlubit, to je troufalost. Řekl jste, že mnohem víc lidí dosáhne na sociální dávky. (Reakce ministra Jurečky.) Když si vezmu... Prosím, řekněte mi to na mikrofon, a když tak poprosím o prodloužení času, nemluvte mi za zády! Když jsme dohnali ty lidi na sociální dávky, tak jsou to pořád nějaké dva chlívečky, které vy máte na svém ministerstvu. Jeden je na starobní důchody a druhý je na sociální dávky. Já nevím, jaké číslo chcete víc zlepšovat nebo nezlepšovat, abyste vypadal lépe, ale když vezmu čistou jednoduchou matematiku, tak když přidám důchodcům mnohem víc na jejich starobních důchodech, nepoženu je na Úřad práce, ušetřím finance v chlívečku na výplatě sociálních dávek a ušetřím práci pro sociální pracovníky. To je normálně čistá a logická matematika. A posílat lidi na sociální dávky, kteří byli hrdí, že vždycky, celý život, pracovali a nemuseli si žádat o pomoc, mi prostě přijde od vás fakt troufalé a fakt smutné, že se tu tím chlubíte!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále je s faktickou přihlášen pan poslanec Mašek a poté poměrně smršť faktických - ministerská pan ministr Jurečka, pan ministr Výborný. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych také k panu ministrovi a k situaci důchodců. Pane ministře, vy se chystáte valorizovat průměrně 360 korunami, což je valorizace o 1,8 %, když to přepočteme na průměrný důchod, a jsme v období, kdy inflace v průměru je stále více než dvouciferná. Chtěl bych připomenout, že těch 360 korun se dostává do podobné relace, jako bylo 40korunové přidání za Kalouska, kdy inflace byla 1,5 %. Takže jenom bych nepřeceňoval to, že ti důchodci by byli z vaší strany nějakým způsobem nadstandardně zajištěni.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou pan ministr Jurečka, poté pan ministr Výborný a Stanjura. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych byl rád, aby tady kolegyně poslankyně Fialová, když sem přijde - klidně si přijďte za půl hodiny, za hodinu, podívejte se do stenozáznamu a ocitujte mně, kde jsem tady dnes mluvil o tom, že jsme někoho poslali na sociální dávky. Ocitujte to, vy jste to tady řekla třikrát. Já jsem za vašimi zády - ano - reagoval, protože už to nešlo vydržet nereagovat, ale řekněte mi přesně, kde jsem o tom mluvil? Nemluvil! Nic takového jsem tady dneska neřekl, takže, prosím pěkně, nelžete. Já jsem tady hovořil o tom, jak rostly důchody, mluvil jsem o absolutních částkách a mluvil jsem o podpoře přes NZÚ Light, která pomáhá zhruba 40 000 důchodců řešit dlouhodobě to, aby tyto domácnosti za elektřinu, za plyn, za teplo platily méně. To je to nejlepší řešení a to je ta velká změna, kterou jsme udělali, že dneska NZÚ není jenom pro středně- a vysokopříjmové domácnosti, ale že mohou z ní čerpat i důchodci s nízkými důchody, i invalidé, i lidé, kteří mají příspěvek na bydlení. Tito lidé dneska i díky systému záloh ty peníze dostanou, mohou ty kroky udělat, a o tom jsem já tady mluvil.

A pro kolegu Maška - když si přečtete zákon a přečtete si to, co jsem říkal v úterý, tak jsme se bavili o tom, že my dorovnáváme rozdíl, který tady vznikl od února do června, a ten je přesně těch 1,8 %, které jste tady řekl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr Marek Výborný.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, nedá mi to, musím reagovat. Já bych moc poprosil jednak, abyste si případně přečetli ty zákony nebo ty novely, které jsou tady schvalovány - to na margo pana kolegy Maška. Ale prosím pěkně, mně přijde naprosto neuvěřitelné, když tady někdo začne proti sobě stavět dvě skupiny a recitovat to, jestli jsme více pomohli seniorům, důchodcům, nebo jestli jsme víc pomohli těm, kteří si prostě sami pomoci nemohou a pro které máme nastavený sociální systém tak dobře, jak ho nastavený máme. To myslím, že je úplně neuvěřitelné. Přece nemůžeme ty dvě skupiny, jak to tady paní kolegyně poslankyně Babišová - myslím - říkala, stavět proti sobě. To přece není možné. A není to tak, že bychom - jsem rád, že to řekl pan vicepremiér Jurečka - nic takového tady nezaznělo, že někoho ženeme na sociální dávky. Naopak, ten systém je nastaven tak, aby dokázal zachytit ty, kteří se do těch problémů dostanou, a zaplaťpánbůh za to.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr financí se svojí faktickou a poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: My, co máme rádi matematiku, velmi rádi podrobujeme zkoumání větu "to je jednoduchý matematický úkon" - zvedněte víc důchody o hodně víc a zaplatíte míň na sociálních dávkách. No, to je obecná pravda, ale musím tam dosadit ty cifry, a to nesedí. Když porovnáte - asi nemluvíte o všech sociálních dávkách, paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, mluvíte jenom o některých sociálních dávkách - tak si porovnejte objem důchodů a zkuste to namodelovat. Zvyšte o hodně víc důchody, a kolik ušetříte na těch dávkách. To prostě takhle jednoduché není a není to jednoduchá matematická úloha, jak jste tady uvedla - obecná věta, která bez dosazení proměnných nemá žádný smysl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času a nyní pan poslanec Nacher. A překvapivá situace - blížíme se ke konci této řady faktických poznámek. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova. Ujměte se slova, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil v momentě, kdy pan ministr Výborný tady mluvil o mezigeneračním dělení, o vytváření těch bariér. Ale prosím vás, mluvil jsem tady o tom opakovaně před několika týdny, to přece vytváříte vy opakovaně tím - tak se podívejte do stenozáznamu - když říkáte, že musíte to či ono změnit v oblasti penzí proto, že si musíte na ty penze půjčovat. Vy ty lidi, ty seniory, dostáváte do fáze, že oni se vlastně stydí za to, že berou důchody, protože teď je složitá doba, je ekonomický pokles - tam jsme mimochodem dvě země tuším v Evropské unii, které to mají - máme vysokou inflaci, a proto se to musí všechno tohle omezovat. Vy to takhle stavíte, že bychom si na to museli půjčovat, že se tím zadlužují budoucí generace. Vždyť vy to takhle stavíte! Jako by všechny ostatní položky ve státním rozpočtu - na ty se tedy půjčovat nebude? Takže deficit státního rozpočtu jsou jenom ty vyplacené důchody? A všechny ty ostatní položky, z nichž některé rostou výrazně, třeba na Ministerstvo obrany, tak tam si nepůjčujeme? Tak když nebudete mít tuhle rétoriku, tak nebudete dělit a dělat tyhle mezigenerační boje. To přece není úplně přirozené, aby potom nám všem - vám taky, určitě - psali senioři, že se vlastně skoro stydí pro ten důchod, aby nezadlužovali svoje vnoučata. Ale oni tam do toho systému čtyřicet nebo padesát let přispívali! Tak nemějte tuhle rétoriku a my vám to nebudeme v tomhle případě - omlouvám se za ten jazyk - omlacovat o hlavu. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ano, a faktické nekončí. Prosím, paní předsedkyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, my tady projednáváme ve druhém čtení největší, nejvyšší zvýšení nebo největší objem zvýšení daní v novodobé historii, změnu 63 zákonů, pokud se nemýlím. Vy se tady jako vláda neukážete celý den, když tady moji kolegové vystupovali, měli dotazy, měli různé poznámky. Seděl tady tedy pan ministr financí, to já uznávám, sám. Chápu, že daňový balíček jde za ním, ale ty ostatní zákony nejdou jenom za ním, tady prostě mají sedět reprezentanti vlády. A pak přijdete skoro o půl dvanácté a začnete nás tady - promiňte mi to slovo - mistrovat. Přijdete tady s důchody, vůbec to nezasadíte tak, jak vám správně řekl můj ctěný kolega Patrik Nacher, do ekonomického rámce - inflace. Vytáhnete tady nějaká čísla, ale nezasadíte to do toho, jaký tam byl růst reálných mezd v té době, jaká byla inflace, a vlastně srovnáváte absolutně ekonomicky nesrovnatelné. No a pak tady, pane ministře Jurečko, ještě začnete tady - myslím si, že jste mohl být gentleman. Moje ctěná kolegyně, paní poslankyně Fialová, ona použila sociální dávky, vy jste mluvil o příspěvku na bydlení, já jsem vás poslouchala velmi pečlivě. No, chlubit se tím, že posíláme lidi pro příspěvek na bydlení, že už jich máme 250 000, to je tedy pecka. A co pak, když ona mluvila o sociálních dávkách, tak to není jedna z forem sociálních dávek? Ona za sebou nemá stotisícový aparát, který by jí připravoval podklady, ona prostě tady použila nepřesně tento výraz. A je vždycky rozpočet a věci, které do rozpočtu dáte nebo nedáte, kde je zkrátíte nebo nezkrátíte, to je věc politické priority. Řekněte na rovinu, důchodci to pro vás nejsou. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a s faktickou se dále hlásí pan vicepremiér Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já jsem byl v kanceláři, kde jsem podepisoval materiály, a poslouchal jsem vystoupení předchozích poslankyň a poslanců, a protože Janulík hodně mluvil o oblasti důchodové, tak jsem přišel a rozhodl jsem se reagovat. Já si myslím, že to nesouvisí s tím, jestli je jedenáct hodin nebo půl dvanácté. To, že tady je o půl dvanácté tato rozprava, je také dáno tím, že třeba někteří tady s přednostními právy mluvili šest a více hodin, k tomu se nechci vracet. Mně je to v zásadě jedno, kolik je hodin, já jsem přišel reagovat na věci, které se týkají mé části legislativy, a já jsem tady hovořil o tom, že za vaší vlády u příspěvku na bydlení jste 55 % žadatelů nedali to, o co žádali, i když už v tu dobu měli vysoké náklady na bydlení, které překračovaly 30 % příjmů domácností. Bavíme se o tom nastaveném stropu, o tom jsem tady mluvil. Ten strop jsme už v loňském roce upravili, uznávám, a za to děkuji, i díky hlasům opozice. To bylo to, na co jsem upozorňoval. Já jsem nemluvil o tom, že je tady někdo rád, že někdo někam chodí pro dávky. Já jsem mluvil o té konkrétní faktické části, která významným způsobem pomohla seniorům, hlavně seniorům ve městech, kteří bydlí třeba ve větších bytech, které měli ještě z doby, kdy měli děti.

O tom jsem mluvil. To byla jediná věc, kterou jsem tady zmínil v souvislosti s dávkami, že toto byla výrazná změna, která těmto lidem fakticky pomohla. A ona pomohla i těm, kteří dávno předtím, než nastala tato situace, než přišla naše vláda, o ten příspěvek na bydlení žádali, ale byli kráceni, tedy 45 % žadatelů bylo zkráceno a neměli šanci v tu dobu získat tu podporu, která si myslím, že férově jim v tu dobu měla přijít jako podpora, a mluvím o období, které nastalo ještě před rokem 2021. To byla jediná část, kterou jsem tady zmínil.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní přichází na řadu paní poslankyně Věra Adámková, připraví se poté pan poslanec Richard Brabec. A prosím, paní poslankyně, ujměte se.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Už jsem si myslela, že se na mě ani nedostane, tak jsem ráda, že jsem se konečně mohla tady vyjádřit. Prosím pěkně, ten konsolidační balíček, dneska to krásně řekl jeden člověk dopoledne, jestli to tedy náhodou není konsolidace financí, které jste dva roky neuhlídali. To si musí každý odpovědět sám samozřejmě, ale přišlo mi to poměrně vtipné.

Já bych se chtěla tady trošku vyjádřit k některým pozměňujícím návrhům, které jsem spolupodepsala, jsem spoluautorem. Jejich čísla řekli už kolegové, takže jenom, abychom věděli, o čem hovoříme. Nemohu si odpustit jedno porovnání. O tom, že tedy se škrtá, to víme, tomu rozumím, a já mám pocit, že se škrtá trošku bezmyšlenkovitě. Nevidím v tom úplně jasné vyjádření potřeb a musím říci, kdo mě opravdu velmi mile, a možná i tedy žensky překvapil, je paní ministryně obrany, protože, pánové, ta jediná dokázala pro svůj rezort získat více peněz. Jistě je to potřeba, to já vůbec nezpochybňuji, ale všechny ostatní rezorty tím pádem jste neuměli odporovat, neuměli jste je obhájit, nikdo z ministrů. A to mi neříkejte, že ty rezorty ty peníze nepotřebují! Chcete mi říct, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je kompletně saturováno, že je úplně v pohodě, že dodržíte zákon a navýšíte peníze učitelům? To nevím jak! To opravdu, přestože ostrá tužka snese všechno, tohle by musela být pravděpodobně hůlka Harryho Pottera, aby to dokázala. Takže je evidentní, že je-li ministr, který se chce o svůj rezort starat, tak v tom nějaké peníze najde. Ostatní takové štěstí nemají. Je to škoda.

Musím, ač tedy nerada, vrátit se k té inflaci, která bohužel v oboru, kde jsem denně a denně, jsem s těmi lidmi z celé republiky v kontaktu, ona jim významným způsobem opravdu ztrpčuje život. Za prvé, s inflací vláda dlouho nedělala nic. Neviděli jsme žádná smysluplná opatření, a samozřejmě ono si to vybírá daň. I včera ve veřejně dostupných médiích bylo, že samozřejmě - a ti redaktoři, upřímně řečeno, na vás nejsou zlí - už se podivovali nad tím, že tato situace trvá velmi dlouho, a to je pravda.

Zůstaneme u zdravotnictví, kde také je velké minus, které samozřejmě není přínosné pro zachování poskytování zdravotních služeb pro naše občany, a mně to je velmi líto. Dneska jsem měla dlouhý hovor s lékaři, kteří zastupují mladé lékaře. Pominu tam změny v zákoníku práce, to sem dnes nepatří a není to jistě meritem věci, ale oni mi řekli jednu věc - a žádali mě, abych ji tady řekla, abych se zeptala, zda jste na to mysleli, já si myslím, že nikoliv, ale ptám se nebo zmiňuji to tady - a to je jejich schopnost potom v té konkurenci se uplatnit a žít. Za prvé, co se týče náročnosti i umístění dětí do předškolních zařízení, kde samozřejmě se zvyšuje, ne každý má to štěstí, že má mateřskou školku u svého zaměstnavatele, bohužel tomu tak není. Jsou tam jiné subjekty, kde ty peníze už jsou přehnané, a tak se ptají, zda tedy Ministerstvo školství, Ministerstvo zdravotnictví pro jesle a tak dále, jestli toto vzaly v potaz, zda to není pro ně jenom číslo. Tady jsme se odpovědi nedočkali, to je také velmi líto.

A musím tedy zmínit druhou věc, která k tomu je. Před asi dvěma dny - nechci to říkat přesně, protože tady dny utíkají různě, jak jsme tu i v noci - bylo řečeno, že učitelé na vysokých školách mají vysoce nadstandardní příjmy. Tak se hned včera na mě sesypala řada kolegů, kdo to tedy je. A musím říci, že tady se mně ta vyjádření zástupce ministerstva také nelíbila, protože to není pravda. Oni samozřejmě mohou mít další přivýdělky, ale to není za tu základní práci, takže to opravdu není pravda a základní školy a střední školy - nedodrželi jste sliby, které byly dány. Ti lidé počítali s jinými penězi a bohužel musí vyjít s tím, co mají. Důsledek je ten, že teď třeba v konkrétní škole odešlo 21 učitelů v průběhu prázdnin. Ta škola je velká, musí nabírat samozřejmě učitele. Je to otázka aprobací, je to otázka samozřejmě jejich vzdělání, čili vůbec to není jednoduchá situace, a mám pocit, že tady se škrtalo "tak tady nám to nevychází, tak to škrtneme" - ale nikoliv s rozmyslem.

Další věci, které jsou, a už jsem to tu říkala v prvním čtení, velmi tristní, je snížení na vědu a výzkum. Opět, vědecká veřejnost se obává, ať už to je Akademie věd a podobně, zda jste to promysleli, zda se vůbec bude moci s tím pracovat, a zdá se jim, že nikoliv. Proto jsou tam tedy ty pozměňující návrhy, kde se samozřejmě snažíme ten dopad zmírnit. A tady chci opravdu velmi důrazně připomenout, že hodnocení zemí v této oblasti je také podle výstupu z vědy a výzkumu, a není-li kvalitně prováděna jak věda, tak výzkum - to znamená, bez financí to nejde, prosím pěkně, nejde - tak někteří kolegové tvrdí, že významným způsobem poklesne potom prezentace jejich výsledků v sledovaných časopisech - a na to si hrajeme tedy, na ty sledované časopisy - a že samozřejmě to sníží umístění jejich vysoké školy v tom sledování, v tom ranku. Takže k tomu bude jistě ještě další debata, budou se k tomu vyjadřovat a uvidíme tedy, co přinesou ty další věci.

A potom je tu ještě jedna věc, kterou zástupci mladých lékařů zmínili, a oni opravdu již několik let říkali, že ty peníze nějak zvládnou. Dneska mi poprvé řekli, že ne, a chtějí, abych to připomněla, a já to připomínám, že tomu již tak není. Opravdu nárůst energií, nárůst cen, nárůst životních nákladů je vysoký. K tomu není odpovídající kompenzace, takže uvidíme, jakým způsobem oni budou motivováni, aby zde zůstali a pracovali pro nás. To znamená, že je tu nespokojenost velká. Neberte to na lehkou míru a je s tím třeba pracovat.

Co se týče benefitů, opět je to zmíněno i v dalších návrzích, domnívám se, že benefity pro zaměstnance je také stabilizující prvek, a to proto, že jak už jsem řekla, hovořím teď zejména o školství a zdravotnictví, ty platy nejsou tak, aby z toho lidé byli celí diví a nemohli spočítat, kolik si nesou domů, a benefit může nějakým způsobem zlepšit jejich situaci, ať už to je příspěvek na lázně, nebo příspěvek na nějakou rekreaci nebo možnost zakoupení jiných věcí. Takže i to je důležitá složka stability kádru, ať už to je ve zdravotnictví, nebo ve školství.

Čili mně tady jenom není jasná jedna věc, a pravděpodobně lidem, kteří se v tom více vyznají, to jasné je, jak se šetří tím, jak vznikla nová ministerstva, kolik to ušetřilo peněz? Samozřejmě žádné, to odpovíme rovnou. To si myslím, že s tím úplně nekoresponduje - že chceme šetřit, ale zřizujeme nové věci. A musím říci, že to, co mě mrzí. Jde to, opakuji stále: říká se, musíme šetřit a seškrtali jsme, co bylo možné. To je jeden úhel pohledu, a ti lidé na rezortech to takto nevidí.

Těch poznámek dneska jsem měla opravdu hodně, a musíme si říci tedy, a to je také pravda, že došlo k výraznému navýšení cen třeba pohonných hmot, takže několik zase pacientů, samozřejmě jsou to většinou lidé starší, běžně pracující, čili s nějakým běžným důchodem, si mi stěžují, že opravdu už je pro ně problém objíždět třeba lékařské služby. Takže se domnívám, že řada těch pozměňujících návrhů, kdyby byla přijata, významným způsobem změkčí dopad, který se tady chystá.

Nevím, zda tedy konsolidační balíček opravdu takto je konsolidačním, já se domnívám, že to je snaha nějakým způsobem se vejít do nějakého ranku, který jste si řekli, a nepovažuji to vůbec za šťastné. Nemyslíte tam na mnoho lidí, kteří opravdu pracují, mají problém vyjít s penězi, které dostávají, a nejsem si vůbec jista, že to muselo být takhle. A musím znovu ocenit, že jediný ministr, který tomu vzdoroval, je žena, a to já oceňuji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, to bylo vystoupení paní poslankyně Adámkové a dále se připraví pan poslanec Brabec, nicméně nejprve s faktickými poznámkami vystoupí pan poslanec Jiří Mašek a paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, paní předsedající. Paradoxně mě moje ctěná kolegyně, paní profesorka Adámková, která mluvila většinou o zdravotnické problematice, inspirovala svou poznámkou o úspěšnosti ministryně Černochové, ministryně obrany, která si dokázala na vládě vynutit to svoje a jako jediná dosáhla významného navýšení finanční prostředků pro svůj rezort. Všichni chápeme, že to je v nějaké situaci, ale také všichni víme, že původně ta slibovaná 2 % a plánovaná 2 % do rezortu obrany byla na rok 2025. My jsme byli ti, kdo zvedli ruku pro to, aby to bylo již v průběhu roku 2024, ale nikdo jsme nevěděli, že tato vláda se ke všem ostatním rezortům zachová tak macešsky, a tady, jestli se nemýlím, je to zhruba 40, 45 miliard navíc pro obranu, ale 30 miliard chybí na školství. Nejenom to, že jste nenavýšili 2025, abyste dostáli svým slibům, ke kterým jste nás tehdy donutili, na těch 130 %, a dokonce jste o 11,6 snížili, ale tam bylo potřeba, abyste dostáli svým slibům dokonce v součtu zhruba 30 miliard. Takže to je pryč, jednotky miliard na vědu, výzkum a další a další rezorty, které jsou - doprava, zemědělství a tak dále, samozřejmě. A my jsme vám odkývli to, že to dáme na obranu. A já se zeptám: Jsou ty akvizice opravdu připravené? Bude obrana schopna to utratit? Anebo je to takový polštářek v rozpočtu? Anebo je to ten velký tlak na to, rychle uzavřít kontrakt na F pětatřicítky, abychom měli kam poslat první desítky miliard? Já bych ty souvislosti chtěl vědět a vláda by se k tomuhle měla umět vyjádřit a vysvětlit to občanům, kteří si to spojují. (Předsedající: Čas.) Spojují si školství a ostatní rezorty (Předsedající: Čas.) a tu nadhodnocenou obranu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Hanzlíková se svou faktickou poznámkou. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se ještě vrátím a zareaguji na pana ministra Výborného a pana ministra Jurečku. Pan ministr Výborný tady říkal, že my rozdělujeme generace a že oni toto nedělají, takže já bych jenom chtěla reagovat, že kvalita mezigeneračního soužití a spolupráce v současné době, to znamená, za této vlády, nikdy tak špatná nebyla. Dokonce se to projevuje už přímo v rodinách, což si nikdy nepamatuji. Obě minulé vlády měly mezigenerační sounáležitost jako svoji hlavní prioritu a podle toho hovořily navenek, podle toho financovaly různé projekty, které to podporovaly, a podobně. Ale tak, jak hovoří tato vláda, kdy neustále se snaží o dojem, že senioři jsou vlastně zabezpečeni, protože jich většina má důchod vyšší než 18 000 - ale podívejme se na to, v jaké úrovni jsou teď ceny. Také se musíme dívat v jakém prostředí, za jakých podmínek výše těch důchodů je, a další věc je, že - já nejsem žádný výzkumník, ale vzala jsem si na pomoc studii Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, kde výsledek je, že nejvíce podražil život v České republice v časovém rozmezí mezi lednem 2020 až březnem 2023 penzistům, přitom za důchodcovskou domácnost byla ve výzkumu brána taková, která má příjmy pouze ze starobní penze. Studie spočítala inflaci pro tyto domácnosti s vyššími výdaji, kde kumulativně rostla o 33,4 %, a inflaci důchodců s nižšími výdaji, která vykázala naprosto nejvyšší hodnotu (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), 33,5 %. (Předsedající: Čas vypršel.) Přitom inflace za zmíněné období byla 32,9 %. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, a než vystoupí se svou faktickou paní poslankyně Adámková, požádám v levé straně sálu o ztišení, aby měla důstojný prostor pro své vystoupení. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych ještě chtěla jednu připomínku jenom, a to je, co se týče důchodů. Je jedno, jaká budete říkat čísla, ti lidé očekávali nějakou věc. A stalo se opakovaně, že předpokládaný, třeba malý výkon teď ten důchodce odmítá, protože by si musel zaplatit někoho, aby mu přivezl nějaký nákup nebo ho někam odvezl, a on má strach - nebo ne strach, on má realitu, on ví, že si to nemůže dovolit, protože počítal s jiným příjmem. Můžete se tomu smát a říkal, že to je směšné, protože to jsou malé částky, ale pro ty lidi (to) nejsou malé částky, protože opravdu někteří nemají důchod.

A co se týče důchodů, samozřejmě věřím průměrnému důchodu, to je spočítané jedna dvě, tam není o čem, ale většina - já bych chtěla slyšet medián, jaký je důchod, ne průměr. A když ten průměr, tak směrodatnou odchylku, protože jinak ta hodnota nemá žádnou výpovědní hodnotu. Průměr bez směrodatné odchylky, (to) je mrtvé. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se vracíme do obecné rozpravy. Přihlášen je pan poslanec Richard Brabec, dále je přihlášena paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, je mi jasné, že krátce před půlnocí, pokud bych vás chtěl zaujmout tématem dřeva, tak bych se maximálně mohl zmínit o dřevěné posteli. (Smích v sále.) To je taková hezká představa se tam svalit teď, ale já budu mluvit teď o dřevě v trochu jiné podobě, protože - a už to tady dneska také zaznělo, myslím, že od pana kolegy Kettnera - vláda navrhuje, aby se palivové dřevo, což samozřejmě je nejenom kusové dřevo, ale také různé dřevní brikety, třísky, piliny, dřevěný odpad, pelety a tak dále - dostaly do vyšší sazby, tedy nejvyšší sazby daně. Dnes jsou ve snížené.

Já bych chtěl připomenout několik čísel. Za prvé, podle expertů aktuálně dřevem v České republice topí víc jak 2 miliony lidí, a já doufám, že si nejenom tedy na Ministerstvu financí, ale i jinde nemyslí, že ti lidé topí dřevem z plezíru, že s ním topí, protože je romantické se dívat večer do plamenů a držet partnerku, případně partnera za ruku, a že tedy to má jenom tenhle romantický nádech. Ti lidé topí dřevem především na vesnicích právě proto, že to je stále ještě nejlevnější, především u dřevních zbytků, a počítají doslova každou korunu. Pokud to padne do zvýšené sazby, tak se odhaduje, že zvýšené náklady na nějaký menší rodinný domek právě třeba na vesnici se mohou zvýšit až o 3, 4 tisíce korun. To je hodně peněz, pro ty lidi to je hodně peněz.

Palivové dřevo je tak trochu fackovací panák, protože pamatujeme si někteří z nás velmi dobře, jakým turbulentním vývojem prošlo za poslední období. Mělo poměrně dlouho nějakou stabilizovanou cenu, která se ale zásadně změnila v kůrovcové kalamitě, která cenu dřeva dramaticky snížila, ovšem na krátkou dobu, naopak po odeznění kůrovcové kalamity - ona tedy úplně neskončila, ale potom, co zeslábla kůrovcová kalamita, se cena naopak zase prudce zvýšila. Samozřejmě na to mělo obrovský vliv i výrazné zvýšení ceny plynu, elektrické energie v důsledku energetické krize, kdy ti zoufalí lidé se samozřejmě vrhli zpátky na dřevo jako jednu z posledních možností, která jim samozřejmě umožňovala i nějaký samosběr, případně to někde zakoupit v maloobchodě, a tohle byla jedna z těch možností.

A teď, když to vypadá, že dřevo se začalo opět cenově trochu stabilizovat, opět tedy trochu snižovat po tom výskoku, tak zase ti lidé jsou dnes zděšeni tím, že opět by se zase měla zvýšit daň. Takže z dřeva se stává v posledních letech velmi těžko predikovatelná komodita, a znovu říkám, dřevo je typickou komoditou, kterou používají právě nízkopříjmové domácnosti, ty nejcitlivější domácnosti, a těch jsou stovky tisíc. To znamená, dopad na ně, který navrhuje tady vláda tím snížením, je významný pro ty lidi, těch několik tisíc ročně je opravdu velmi významná částka. To bych byl velmi rád, aby vláda vzala v potaz.

Já si opravdu myslím, že tam mohl převládnout skutečně názor, že je to jakési jenom přitápění třeba v krbu, v krbových kamnech právě pro ty hezké chvíle pohody třeba v zimě, koukání do plamenů, ale to fakt takhle není, stejně jako na tom začátku si pamatuji, když jsme začínali s kotlíkovými dotacemi, tak jsem vysvětloval, že opravdu jestliže má někdo starý uhelný kotel I. a II. emisní třídy, tak to opravdu nejsou milionáři, kteří by z plezíru v noci běhali do kotelny, přikládali tam a byli ráno celí od mouru jenom proto, že je to baví běhat v noci s lopatou. Ne, to byli lidé a jsou lidé, kterým nic jiného nezbylo. A i v tomto případě většina lidí, kteří topí dřívím, tak jsou to právě lidé, kteří by určitě třeba rádi topili plynem nebo něčím, co je komfortnější, ale prostě na to nemají. Takže já bych vyzval v tomto případě vládu, vládní poslankyně, poslance, aby se nad tím znovu zamysleli, protože nebyla náhoda, že dřevo právě bylo ve snížené sazbě.

Mimochodem, Česká republika - a to se málo ví - je docela významným výrobcem právě dřevěných pelet. Dřevěné pelety samozřejmě už jsou komfortnější na obsluhu, to už skutečně jsou v podstatě automatické systémy. My jsme významným výrobcem a dřevěné pelety se vyváží, myslím, že dvě třetiny se vyváží do zahraničí. A to je další efekt, protože když se podíváme na sazby DPH na dřevní pelety, na dřevo v okolních státech, ať je to Německo, Rakousko a další - například v Německu je to 7 % daně, Rakousko 13 %, Itálie 10 % - další země, tak je vidět, že tam sazby mají snížené, protože dřevo je samozřejmě zdroj, který je považován - neříkám, že všemi, ale většinou expertů - za zdroj skutečně obnovitelný. A dobře si pamatujeme, jak jsme se lidi snažili motivovat, aby třeba právě od kotlů, starých uhelných kotlů odcházeli nejenom tedy ke kotlům plynovým, ale také právě kotlům na biomasu, tedy na dřevo, případě dřevní pelety. A když jsme myslím, že to lidi naučili, tak zase bum, vláda jim tady navrhuje zvýšení daně. A já jsem přesvědčen, že to je tedy velmi špatný signál.

Takže v tomto smyslu si dovoluji podat svůj pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě, a týká se právě položky 4401, kde palivové dřevo a všechny další složky, které tam jsou a které v současné době mají sníženou sazbu a vláda je navrhuje dát do sazby vyšší, tak se navrhuje, aby zůstaly tyhle komodity v nižší sazbě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji a nyní se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Ráda bych navázala na svého kolegu, pana poslance Brabce. I když se může zdát, že sociální oblast, které se věnuji, a dřevo spolu nemají až tak úplně co do činění, ale ony mají, protože pan kolega tady správně řekl, že ti lidé netopí dřevem jenom proto, že by se dívali do krbu a dělali si romantický večer, ale protože je to způsob nejlevnější. A mně se to spojilo s tím, co říkal pan ministr financí, ale říká to vlastně celá vláda, že konsolidační balíček je koncipován tak, aby nedopadl nějak tíživěji na jednu skupinu obyvatel. Ale to právě si můžeme ukázat na dřevu, že to úplně není pravda, protože lidé, kteří bydlí na vesnici - to bylo jedno z nejlevnějších bydlení v určitém období, to bylo opravdu nejlevnější bydlení, jaké mohli lidé získat - tak to jsou právě ti lidé, kteří většinou topí dřevem. To jsou ti lidé, kteří mají většinou malé dítě, kde se bere školkovné, kojenecká voda, pleny a podobně se přesunují do vyšší kategorie DPH. Jsou to lidé, kteří mají třeba dítě se zdravotním postižením, takže ještě přijdou například o slevu na manželku. A ono když se to takhle sečte, tak vůbec neplatí to, že na určité skupiny obyvatel by konsolidační balíček nedopadal velmi tvrdě. Za mě dopadá opravdu hodně tíživě a přivádí ty lidi do neřešitelných situací. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní pan poslanec Jiří Mašek se svou faktickou. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, také ke svému ctěnému kolegovi Richardovi Brabcovi a jeho pozměňovacímu návrhu vrátit dřevo do nižší daňové sazby. Ono se to opravdu přece velmi nabízí. My jsme nezvládli - nebo vy jste nezvládli ceny energií, nezastropovali jsme včas u výrobců, proto máme pořád v rámci kupní síly nebo kupní parity v celé Evropě nejdražší energie, ať je to plyn, nebo ať je to elektrická energie, a samozřejmě do toho vstupuje i ekologické hledisko. A jestliže máme zdroje uhelné, které omezujeme, nechceme je dále využívat, nepodporujeme je a nebude možné si za chvíli koupit kamna na uhlí, tak jsme přece podporovali využití dřeva, jak o tom kolega Brabec hovořil, tak jsme dokonce vývozci pelet, jsou to sofistikované kotle samoobslužné, dobře využitelné. Ti lidé na to přešli, vlastně topíme tím, co umíme tady vyprodukovat v naší republice, a naprosto nepochopitelně lidi, kteří topí ekologicky dneska z našich zdrojů, nemusíme to odnikud dovážet, tak je tímhletím způsobem potrestáme, že je dáme do vyšší daňové sazby.

Mně to přijde nepochopitelné. Chtěl bych vědět, jestli jste o tom například s životním prostředím vedli hovor a jestli jste se té problematice vůbec věnovali, anebo jestli to zase byly jenom tupé přesuny do vyšší daňové sazby. Takže na to bych se chtěl zeptat, jak tato konstrukce a ten nápad vůbec vznikl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní by přišla na řadu paní poslankyně Pokorná Jermanová. Nevnímám ji v sále, takže přistoupíme k přihlášce pana poslance Radka Vondráčka, připravit by se mohla paní poslankyně Mračková Vildumetzová - ta je omluvena. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co myslíte - mám nebo nemám radost, že jsem přišel na řadu (ve) 23.49, když máme ve 12 končit? No, v podstatě byla by příležitost k debatě, protože mám tady ministra zemědělství, mám tady Mariana Jurečku, který se dlouhodobě věnuje zemědělství, a já budu mluvit o víně v rámci svého pozměňovacího návrhu, nicméně nemám tady pana ministra financí a na něm to asi záleží nejvíc, protože celé to dílo je z pera Ministerstva financí, a když jsme to projednávali na ústavně-právním výboru, tak mi ti úředníci říkali: To se musíte ptát jinde, to je prostě politické rozhodnutí.

Já tedy na úvod bych chtěl vyjádřit svoji radost nad tím, že se podařilo nějakou konstruktivní debatou v této Sněmovně - občas se to povede - že v rámci komplexního pozměňovacího návrhu včelaři nepřijdou zkrátka a že se podaří aspoň ten návrh zbrzdit, nebo ten návrh, který nedával smysl - pro mě, že se to podařilo vyřešit.

Teď se budu bavit o tichém víně. Dopředu říkám, že nemám střet zájmů. Já jsem z Kroměříže, Kroměříž je střední Morava, my nejsme vinařská oblast. Paradoxně máme ve svém znaku města vinařské nože a máme tam arcibiskupské sklepy, které jsou tradicí od středověku, ale teď tam nepěstujeme žádnou révu. Já nejsem vinař, jenom nemám rád nesmyslná rozhodnutí a nedomyšlené návrhy, a proto vystupuji v zájmu našich vinařů.

Já jsem načetl do systému svůj pozměňovací návrh, který se týká toho, že vláda ve svém návrhu ruší uplatnění tichého vína jako reklamního či propagačního daru v rámci daňového základu podnikatelů. Dnes je možné v rámci daně z příjmu, jestliže hodnota jednoho daru nepřesáhne 500, uplatnit toto do nákladů. Možnost daňového uplatnění byla přijata v Parlamentu v roce 2005. Bylo by možná někdy dobré se podívat na stenozáznamy, jak která tehdejší strana vystupovala a kdo to vlastně podpořil a nepodpořil - a teď je to možná všechno jinak. Cílem bylo zrovnoprávnit tiché víno s jinými propagačními předměty, protože původní daňové zákony vylučovaly z této možnosti paušálně předměty podléhající spotřební dani, aniž by bylo zohledněno, že tiché víno sice formálně dle práva Evropské unie je řazeno mezi komodity podléhající spotřební dani, ale u nás fakticky spotřební dani nepodléhá.

Tím se dostáváme k debatě tedy o spotřební dani a na tichá vína, kde vzniká nějaká komise, kde se to bude debatovat, ale jestliže v tuto chvíli tiché víno nepodléhá spotřební dani, tak je v podstatě renonc, že chcete vyjmout tichá vína z toho, aby mohla být předmětem daru. A já jsem se ptal dokonce úředníků na ÚPV, jestli to třeba není nějaký zbytek a pohrobek toho, že jste chtěli zavádět spotřební daň, a oni mi říkali, že ne, že je to politické rozhodnutí. A já už jsem se ptal: Čí je to politické rozhodnutí? Řekněte mi jméno. Jediný, kdo to tam hájil, byl poslanec Michálek za Pirátskou stranu a pak mi tam někdo pošeptal: Ne, je to rozhodnutí celé pětikoalice. Tak mě by opravdu zajímalo, koho to napadlo a co to má přinést, protože už jenom ta částka - od roku 2005, je 2023, tak si uvědomte, jak se to posunulo, jaká je hodnota té pětisetkoruny tenkrát a jaká je dnes, takže v podstatě ono se to novelizuje a snižuje neustále.

Já bych pochopil vládu, kdyby to mělo něco přinést, ale v rámci vládního návrhu není napsána žádná kvantifikace, co to má přinést, protože lidi si na dárky na Vánoce - já už jsem vystupoval v prvním čtení, já to zase nechci tady protahovat, za chvilku máme nějak podle dohody konec - ale lidi si koupí třeba, říkal jsem minule, belgické pralinky místo moravského vína. A co to přinese státu, ale hlavně, co to přinese vinařům, protože jsem to taky už tady minule říkal, že někteří vinaři, rodinné..., že to u nich představuje až 40 % obratu, a týká se to právě lepších vín, těch ne jakostních, ale opravdu vín s přívlastkem. A já jsem od té doby dokonce dostal informace od Vinařského fondu, že není žádná exaktní statistika, která by uváděla, jaký podíl na prodejích činí dárková vína, ale více z dotazování vinařských subjektů, že primárně pro subjekty v kategorii malá a střední vinařství do 50 000 litrů a do 250 000 činí tato forma prodeje v průměru 40 %, ale evidujeme případy firem, které jsou na 60 až 70 procentech, co se této formy prodeje týká. Já říkám, že za této situace v této době je to špatný krok, protože ty firmy se pořád ještě vzpamatovávají z poklesu v rámci covidu, z poklesu prodeje, a pro ně to je určitý stimul, pro ně to je určitý obchod, a zvlášť pro ta moravská vinařství, protože spousta podnikatelů koupí ta vína právě z nějakých motivů jako patrioti a koupí to moravské, nekupují cizí vína.

Já bych se na to rád podíval nejenom z hlediska čísel Ministerstva financí, ale nějak národohospodářsky, co přináší vinaři do moravské a české krajiny, proč - podívejte se, Svaz vinařů provedl šetření mezi svými členskými subjekty a ptal se na klučení vinic, protože poklesl odbyt vína, jednak tedy působením covidu a následně krizí v podobě nárůstu cen vstupů, to jsou ty energie, a také neutěšenou hospodářskou situací spojenou s obavou spotřebitelů více utrácet. Získali 44 odpovědí od dotázaných subjektů, které disponují plochou 3 767 hektarů vinic, což je 21 % procent z celkové plochy vinic České republiky - ta je 17 900 hektarů. A tyto podniky uvedly svá rozhodnutí pro rok 2024, že vyklučí plochu 295 hektarů, což odpovídá 8 % z plochy deklarované, to znamená 1 432 přepočtených na celkovou plochu vinic. Beru tedy jako fakt, že čeští a - řekněme si to - moravští vinaři předpokládají, že dojde ke snížení výměry vinic v České republice, protože neprospívají, protože nevzkvétá vinařství.

A proč to říkám? Protože těmi dárkovými víny bychom alespoň částečně zamezili neblahému vývoji posledních tří let. Kromě propadu prodejů vín obecně jde primárně o pokles výměry vinic. V roce 2024 nás česká mimořádný propad o 1400 hektarů přibližně. Mnohdy jde o nenávratnou proměnu a řekněme si, zda vítanou pro naši krajinu, nebo ne. To je dotaz na pana ministra zemědělství, především.

Mám tady grafy, které vám už třeba ani nemusím ukazovat, že dochází meziročně k propadu prodeje vín. Já vím, že víno je alkohol, ale opravdu, já se tady na to nedívám jako na prodej alkoholu, ale jako nějakou součást krajinotvorby, na určitou tradici a na něco, co jiné státy stimulují. Jiné státy stimulují své vinaře, a dám vám tady příklad jako kuriozitu, já už to asi nestihnu všechno říct, ale víte, že Finsko se nyní hlásí o status vinařské země a že podporují své vinaře? A protože díky změně klimatu a prodloužení vegetační doby a tomu, že se podaří vyšlechtit odrůdy, které jsou odolné vůči plísním, a díky tomu, že oni dokonce zvažují pěstování ve sklenicích, Finsko bude možná vinařská země? Švédsko do toho investuje, a proč my házíme moravským vinařům klacky pod nohy, když si navíc myslím, že to státu nepřinese ani korunu?

To by byl dotaz na pana ministra financí, který tu není - jestli by mi, prosím vás, někdo mohl říct, co to má přinést? Proč je to vůbec v konsolidaci veřejných rozpočtů? Proč to řešíme v konsolidaci veřejných rozpočtů? To je otázka, kterou jsem dal na ústavně-právním výboru, využil jsem toho, že jsem předseda, a řešili jsme i téma, které třeba není úplně ústavně-právní, ale myslím si, že je pro spoustu lidí zajímavé. Takže to je ten dotaz, na kterých bych já rád slyšel odpověď, akorát nevím, jestli se k tomu ještě dostaneme, já mám totiž ještě jeden pozměňovací návrh. Předpokládám, že bych tady ještě krátce vystoupil zítra, a nevím, jestli tady pan ministr zemědělství bude zítra dopoledne (Hlas mimo mikrofon.) - bude, a jestli nás tedy nezahltí nějaká přednostní práva, tak bych byl rád, kdybychom aspoň krátce v této debatě pokračovali. Já potom samozřejmě ještě mám možnost v rámci podrobné rozpravy. Tak to je jeden můj pozměňovací návrh.

A pak budu obhajovat a odůvodňovat druhý pozměňovací návrh, a ten se týká zákona o advokacii, protože jak tady před chvilkou zaznělo, tady tento zákon v podstatě novelizuje a otevírá 63 právních předpisů, 20 z nich se týkalo ústavně-právního výboru, někdy okrajově, někdy více, někdy to vůbec nepatří do té konsolidace - já už jsem mluvil někde i o hazardu, že proč to proboha předkládáte v tomto režimu a v tomto zákonu, kde se budeme potkávat v noci - i kdyby to bylo stokrát dobře míněno, tak to nepůsobí dobrým dojmem. A jedním z těch zákonů je zákon o advokacii, kde se novelizuje nějaký formulář o poskytování bezplatných právních služeb. Nicméně já bych tedy využil té situace, že se otevřel zákon o advokacii, a chtěl bych navrhnout pozměňovací návrh...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, já vás s omluvou přeruším, protože odbila půlnoc...

 

Poslanec Radek Vondráček: Tak já si to nechám na ráno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Přesně tak. Budete opět mít příležitost v dalším jednacím dni, což znamená, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že přerušuji 74. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 8. září do 9 hodin, nicméně připomínám, že zítra, ve čtvrtek 7. září, bude v 9 hodin zahájena 75. schůze Poslanecké sněmovny, a všem vám přeji pokud možno klidný zbytek večera.

 

(Schůze přerušena 7. 9. 2023 v 0.01 hodin.)

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.