Neautorizováno !

 

(pokračuje Olga Richterová)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb.,
o investičních pobídkách a o změně některých zákonů
(zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 409/ - druhé čtení

Poprosím, nechť z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážená paní předsedající, vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, žijeme ve světě plném nejistoty a změn, ať už jde o důsledky covidové pandemie a rozsah rozpadu dodavatelských řetězců, o ruskou agresi proti Ukrajině a navazující používání energetiky jako zbraně proti Evropě, nebo o výraznou proměnu světového hospodářství a nový důraz na nové technologie a suroviny - svět se zásadně poučil.

Rozhodování o umístění výroby strategických technologií i o způsobu zajištění kritických surovin dostává nový rozměr. Ekonomická bezpečnost bude hrát větší roli než dřív. Offshoring, tedy přesun výroby do jiné země s jediným cílem snížení nákladů, nahradí friendshoring. Přesun výroby důležitých technologií tedy bude zahrnovat také zvažování strategických důsledků, nejen těch ekonomických. I pro nás je to velká výzva, ale také příležitost zajistit pro Českou republiku významné projekty s vysokou přidanou hodnotou. Věřím, že dnes předkládaná novela zákona o investičních pobídkách nám s tím pomůže, že totiž zefektivní proces jejich schvalování a už nebude nutné předkládat vládě každou žádost o investiční pobídku. Tato povinnost byla zavedena v roce 2019 a ukázala se jako neefektivní.

Novela také stanovuje, že vláda bude nadále posuzovat pouze strategické investiční akce, zkrátka novela zjednoduší a urychlí schvalovací procesy, což je pro zajištění důležitých investic pro Českou republiku klíčové. Cílem je získat ty nejpřínosnější investice pro naši republiku a tím posílit naši ekonomickou odolnost. Chtěl bych také zdůraznit důležitost jednoho z předkládaných pozměňovacích návrhů hospodářského výboru, který je k tomuto tisku výborem garančním. Tento návrh nám totiž umožní reagovat na vývoj ve světě a na kroky některých států poskytovat investiční pobídky v řádech miliard dolarů. Na tento vývoj reagovala Evropská komise rozhodnutím umožnit poskytovat podobné podmínky také evropským státům. Tento návrh nám tedy umožní plně využít potenciál tohoto opatření. Otevřeme si tak cestu k investicím, které nás budou držet na špici technologického vývoje a budou generovat vysokou přidanou hodnotu.

Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem přesvědčen, že tento zákon prospěje (přispěje) k rozvoji České republiky a jejího hospodářství, a proto věřím, že ho dnes pošleme do třetího čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Iniciativně tento návrh projednal také výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 409/1 až 4. A nyní požádám, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Michael Rataj, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Michael Rataj: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych nejprve krátce shrnul legislativní proces sněmovního tisku 409, tedy novely zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Vláda předložila Sněmovně návrh zákona 29. března, kdy byl tento návrh zákona rozeslán také poslancům. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 5. dubna a navrhl jako garanční výbor výbor hospodářský. První čtení proběhlo 30. a 31. května na 65. schůzi, přičemž návrh zákona byl přikázán usnesením číslo 646 k projednání výborům, a to výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a garančnímu výboru hospodářskému.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh zákona projednal a doporučil schválit 30. června, garanční hospodářský výbor projednal návrh zákona 22. června a schválil, usnesení následně přečtu, včetně tří pozměňovacích návrhů. Nyní mi dovolte, abych přečetl usnesení hospodářského výboru z 31. schůze ze dne 22. června 2023: "Hospodářský výbor:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 409 ve znění schválených pozměňovacích návrhů;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;

III. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru;

IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."

Protože v podstatě návrh zákona tady shrnul stručně a velmi výstižně můj předřečník pan ministr průmyslu, tak si dovoluji tímto ukončit svůj výstup. Tolik ve stručnosti k návrhu zákona. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A nyní se ještě obracím na pana zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pana poslance Petra Lišku, zda nás chce informovat o projednání návrhu ve výboru. Nikoli.

Než otevřu obecnou rozpravu, tak opět načtu došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Lochman do 10.30 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Petr Vrána z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů. Dále paní poslankyně Klára Kocmanová od 9.45 hodin do 10.30 hodin ze zdravotních důvodů.

Otevírám obecnou rozpravu, do níž mám přihlášeného pana poslance Marka Nováka. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, investiční pobídky v České republice vznikly v roce 1998 jako nástroj pro nastartování odvětví tehdejšího zpracovatelského průmyslu, který byl po divoké privatizaci rozcupován na kusy. Svou zákonnou podobu získaly v roce 2000 a později dokonce tuto metodu akceptovala i Evropská unie a dá se říct, že se jí i inspirovala. Samozřejmě dobře myšlený nástroj pro podporu a rozvoj českého průmyslu, který měl být používán vždy, kdy mu hrozí krize - my se dneska neustále bavíme o krizi, tak je asi namístě se bavit i o tomto zákoně.

Nicméně ten zákon v té tehdejší době postupně nabyl rozměrů štědré dotace pro zejména zahraniční společnosti, které sem sice převáděly výroby, nicméně s ne až tak úplně vysokou přidanou hodnotou. Některé z nich tuto šanci využily plně a vzniklý byznys funguje dodnes. Ty příklady jistě znáte, nemusím je tady říkat. Jiné tyto podmínky využily a po jejich vyčerpání se s naší ne už pro ně tolik levné země bohužel přemístily jinam. A ty příklady také znáte. Proto v roce 2019 rozhodla tehdejší Sněmovna na návrh vlády Andreje Babiše o tom, že každou investiční pobídku projedná vláda právě s důrazem na přidanou hodnotu.

Poskytování investičních pobídek má řadu výhod a nevýhod. Za mě tedy spíše nevýhod, nicméně nám mnohdy nic jiného nezbývá. Jednou z výhod je přínos nových technologií, a právě na to bychom se měli zaměřovat. Mezi nejčastěji zmiňovanou výhodu pak patří snižování nezaměstnanosti, ale jak jistě víte, s tím teď aktuálně tak zásadní problém nemáme. Někteří ekonomové ovšem tvrdí, že nedochází ke snížení počtu nezaměstnaných, ale že jsou takto přetaženi zaměstnanci jiných firem, takzvaný efekt přelévání. Ta pracovní síla se přelévá právě při příchodu firmy zabývající se výrobou s vyšší přidanou hodnotou. To se děje.

K takzvanému deskillingu pracovní síly dochází při příchodu firmy zabývající se spíše pásovou výrobou. Pracovník je přetáhnut z původně náročnější práce s vyšší mzdou a tímto jsou následně postiženy fungující firmy v regionu, které následně bojují s nedostatkem pracovních sil.

Rozumné výdaje spojené se zahraniční investicí rozhodně přinesou nová pracovní místa a také příjem pro další subjekty. Můžeme si vzít například firmy navázané na výrobu Škoda Auto. V současnosti, kdy okolní státy zavedly stejný druh pomoci, se investiční podmínky (pobídky?) - a tady musím říct bohužel - staly nutností v Evropou a jejími jednotlivými zeměmi pokřivenému trhu.

Dámy a pánové, o jaké úlevy vlastně jde, když u nás chce nadnárodní korporace začít vyrábět a chce získat takovou pobídku? A spojil bych to možná i s vaším vládním daňovým balíčkem, protože zatímco český podnikatel všechno tvrdě a do poslední koruny zaplatí, tak naproti tomu zahraničnímu poskytneme úlevu na dani z příjmů až deset let, převod pozemků za zvýhodněnou cenu, finanční podporu při vytváření pracovních míst, no a finanční podporu při rekvalifikaci zaměstnanců. Tohle všechno může být součástí investiční pobídky. Sečteno a podtrženo, s vaším daňovým balíčkem, který se tady chystáte tlačit, by si vlastně tyto investiční pobídky zasloužili všichni čeští podnikatelé a podniky.

Projednávaná novela tvrdí, že investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové výjimky za účelem podpory hospodářského rozvoje České republiky a vytváření pracovních míst. Podle stávajícího zákona o investičních pobídkách a nařízení vlády č. 221/2019 Sb., jsou podporovány následující činnosti: zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu nebo zásadní změna výrobního postupu v oborech zpracovatelského průmyslu. Dále vybudování nového technologického centra, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž technologické centrum je zaměřeno na aplikovaný výzkum, anebo také vývoj nebo inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem použití ve výrobě a zvýšení přidané hodnoty. Dále také zahájení činnosti centra strategických služeb, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby. Zahrnují se sem centra pro tvorbu software, opravárenská centra, centra sdílených služeb a datová centra. Takhle je to aktuálně definováno.

Podle návrhu si má vláda nově nechat v kompetenci pouze takzvané strategické projekty, a to je vlastně podle aktuálních informací a proklamací pouze gigafactory, a v minulém nebo předminulém týdnu jsem se dozvěděl ještě, zvýšení výroby čipů firmy SEMI, která samozřejmě není česká. (Nápověda z řad členů vlády.) ON Semiproduct (ON Semiconductor), děkuji.

Zajímalo by mě, a veřejnost jistě také, jaké vlastně konkrétní investiční pobídky slibuje vláda společnosti Volkswagen pro stavbu gigafactory v Líních.

Vědí občané v okolních obcích, že gigafactory nemusí nebo možná nebude muset platit daně, nebo bude muset a oni ano, nebo jak to je? Bylo by fajn si to říct. Je to právě jeden z těch vládních strategických projektů. A vedle toho - skutečně přinese, pokud vůbec bude gigafactory, to, co od ní očekáváme? Ono je to možná jedno, protože podle toho, co se aktuálně děje, podle toho, že si firmy berou čas a říkají, máme čas do roku 2025, tak to spíš vypadá, že se rozhlíží jinde, protože my pro ně asi tak zajímaví nejsme. I když vláda dle jejích posledních slov věří.

Vláda v červnu zřídila vládní výbor pro strategické investice, což je rozhodně chvályhodné. A tento výbor je nově stálým koordinačním, iniciativním a poradním orgánem vlády České republiky pro oblast strategických investic. Výbor má ve své činnosti usilovat o vytvoření optimálních podmínek pro realizaci právě nadresortních strategických investic a souvisejících vládou zadaných úkolů, konkrétně v oblastech dopravy, bydlení, energetiky, vzdělávání a vědy, výzkumu a inovací. A také u investic vyžadujících pro udělení pobídky souhlas vlády.

Zní to úžasně a mně se myšlenka zřídit tento výbor také velmi líbila. Ale budou to tři měsíce od vzniku tohoto vládního výboru a ať jsem hledal, jak jsem hledal, možná jsem hledal špatně, zatím jsem žádný výstup neviděl. Možná jsou, ale nejsou veřejné. A třeba se je tady dozvíme.

Vláda by měla v rozvoji primárně podpořit naše české firmy s českým know-how, a ne národní korporace. Mnohokrát jsme se poučili, že investice do našich podniků se vyplatí mnohem více. Dnes bohužel naše podniky říkají: My už v České republice podnikat nechceme. A jsou to podniky, které sahají jejich činností v historii až do první republiky. A je to k pláči.

Dámy a pánové, v roce 2019 byl do postupu správního orgánu podle zákona o investičních podmínkách zcela nově vložen prvek rozhodování formou politického konsenzu. Závazného rozhodování o každé žádosti o podporu formou usnesení vlády, kterým se udělení investiční podmínky stvrzuje. A bylo to vždy právě s důrazem na přidanou hodnotu podporované investice. Zavedení tohoto politického kroku v závěrečné fázi schvalování o investiční pobídku se v praxi dle vaší současné vlády ukázalo údajně jako problematické a snížilo důvěryhodnost systému investičních pobídek vůči všem potenciálním žadatelům. A je pravda, že podnikatelé dnes říkají: Možná to bude super, možná ten proces bude rychlejší, splníme podmínky, pokud se vejdeme před čáru, dostaneme dotaci a budeme moct investovat a rozvíjet se. Tohle očekávání mají a já jim fandím a byl bych moc rád, kdyby to takhle dopadlo. Ale mně spíš přijde, že vláda zjistila, že má moc práce a nestíhá. A letos v březnu leželo na vládě 35 žádostí. No a vláda je ve stresu, že o nich nedokáže rozhodnout. Anebo také když žádost zamítne resort, nebude to vidět tolik, jako kdyby tuto žádost na svém zasedání zamítla vláda? Možná jo. Proto možná vznikla tato novela. Vláda si nechá jen tak zvané strategické rozhodnutí a podle informací a proklamací, které jsou, tak velké vize, ale zatím nic. No a ten zbytek si meziresortně vyřeší jednotlivá ministerstva. Ale ony nejsou peníze, takže asi taky nic.

Je tedy namístě stanovisko vlády a dotčených ministerstev, zda tuto novelu nezahrnou také do daňového balíčku mezi náklady, anebo potenciální výnosy třeba za deset let, kdoví?

Kolegyně, kolegové, osobně nejsem přesvědčen, že tato novela podpoří růst české ekonomiky nebo vznik pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou, anebo vznik nových technologií a inovací. Možná se zrychlí proces řešení žádostí. Ovšem dle mého názoru ve velké většině případů se záporným stanoviskem z důvodu nedostatku prostředků. Osobně tuto novelu považuji za alibistickou a nadbytečnou. Ale budiž, vláda ji chce a vláda si ji nejspíše také prostřednictvím vládních poslanců schválí. Hodně štěstí hlavně našim podnikatelům! Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu poslanci Marku Novákovi a dále se hlásí pan poslanec Karel Sládeček.

Ještě v mezičase načtu, že se pan poslanec Ondřej Lochman omlouvá do 10.30 hodin bez udání důvodu, pan ministr Vlastimil Válek do 9.45 hodin z pracovních důvodů.

A nyní prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, vážená paní předsedající, milé dámy a pánové, investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998. Zákonem jsou upraveny od roku 2000, konkrétně od 1. května 2000. Tento zákon stanovuje formy investiční pobídky, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související. Tvoří tak základní právní normu celého systému investičních pobídek. Předmětem návrhu novely zákona je zkrácení, zjednodušení a především zefektivnění procesu schvalování žádostí o investiční pobídku. Můžu říct, že za SPD nebo SPD navrhnu, abychom hlasovali pro propuštění do třetího čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji.

Ještě se omlouvá pan ministr Martin Kupka do 9.30 hodin z pracovních důvodů.

Vnímám z místa přihlášku paní poslankyně Mračkové Vildumetzové. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, i já bych se chtěla vyjádřit k novele zákona o investičních pobídkách a ministr průmyslu a obchodu je za hnutí STAN. Já jsem mnohokrát zaregistrovala, že Vít Rakušan mnohokrát řekl, a říkají to i Starostové a nezávislí, že musíme udělat všechno pro to, aby se rozdíly mezi regiony, které dnes jsou v souvislosti s Ústeckým a Karlovarským krajem, který si troufnu říct, že tyto dva regiony opravdu chudnou nejvíce, tak, aby ty rozdíly se prostě zmenšovaly.

Jsem přesvědčena o tom, že zákon, který tady pan ministr průmyslu a obchodu předkládá, v žádném případě těm regionům nepomůže. Nevím, pane ministře, já bych se vás chtěla zeptat. Byl jste se, co jste ve funkci ministra - je to dva roky - podívat v Karlovarském a Ústeckém kraji? Mohl byste mi říct, kolik investorů za tu dobu, co jste ministr, přišlo do těchto krajů?

Já pouze registruji, že gigafactory má jít do Plzeňského kraje, kde to nechtějí. My v Karlovarském kraji bychom byli velmi rádi, kdyby takový investor s přidanou hodnotou tam přišel. Bohužel směřujete to podle mého názoru do regionu, kde nejenom budete s největší pravděpodobností rušit letiště, ale budete na to vynakládat mnoho finančních prostředků. Ten paradox je takový, že například Karlovarský kraj na transformaci regionů po těžbě uhlí dostal 6,2 miliardy a na gigafactory má být po finanční podpora 11 miliard do Plzeňského kraje. Tak já tedy jsem přesvědčena o tom, že to je absolutní nepoměr.

U toho zákona, který předkládáte, nemám problém s tím, aby byla podpora těch investorů, kteří přinesou propracovanější výrobu, to znamená, že bude důraz kladen i na výzkum. Já bych především chtěla vědět, jakým způsobem zajistíte nebo uděláte vše pro to, aby ten investor šel popřípadě přednostně nebo aby měl zájem jít do Karlovarského nebo Ústeckého kraje. Protože dnes, když tady třeba hovoříme o tom, že továrna na čipy má vzniknout v Drážďanech a hovoří se o tom, že popřípadě Česká republika by měla mít výzkum, tak já bych se chtěla zeptat, jestli popřípadě vynakládáte to úsilí, že to budete směřovat do těchto krajů. Vy mi můžete říct, oni to tam ale nechtějí. Dobře, ale tyhle dva kraje, pokud tam nepřijdou investoři s propracovanější výrobou, ty kraje se prostě v uvozovkách od toho dna neodrazí.

Chápu, že tady bude nějaký zákon o investičních pobídkách a k tomu zákonu je také nařízení. V tom nařízení je stanoveno, kolik popřípadě by v těch jednotlivých regionech mohli ti investoři získat. Pravdou je, že tam nějaké malé zvýhodnění pro ten Karlovarský a Ústecký kraj je. Ale já bych vás přesto chtěla požádat a vyzvat, za prvé, abyste přijel do toho Ústeckého a Karlovarského kraje. Byla bych ráda, pokud bych mohla být popřípadě u vaší návštěvy přítomna. Já si myslím, že to není nic proti ničemu, aby tam byl i opoziční politik. Ale já prostě nevidím, že vy byste vůbec někam jezdil do jiných regionů. Vy pořád říkáte, že tyhle regiony potřebují pomoct a vůbec je nenavštěvujete.

Chtěla bych vás požádat, jestli by bylo možné to nařízení - protože zákon je samozřejmě zákon, ten má nějaké obecné podmínky a pak je prováděcí předpis, to je to nařízení - a já bych vás chtěla vyzvat, jestli popřípadě neuvažujete o tom, že byste předložil na vládu novelu tohoto nařízení, která by právě kladla důraz na tyto dva strukturálně postižené kraje, což je kraj Karlovarský a Ústecký. Takže budu očekávat, jestli se od vás dozvím odpověď a určitě budu bedlivě sledovat, jestli jako ministr průmyslu a obchodu přijedete do těch krajů, které potřebují pomoci. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nevnímám nyní dalšího přihlášeného. Má zájem pan ministr? (Ano.) (O slovo se hlásí poslanec Kučera.) Faktická? Ano. Omlouvám se velmi, ještě se s faktickou hlásí pan poslanec Michal Kučera. Děkuji za strpení a poprosím o vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za zapnutí mikrofonu. Já bych jenom chtěl krátce reagovat na mou předřečnici, paní poslankyni Mračkovou. Víte, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, ta představa, že situaci v Ústeckém nebo v Karlovarském kraji - já budu mluvit pouze za Ústecký, jelikož jsem z Ústeckého, nebudu mluvit za Karlovarský - že to vyřeší jeden nebo dva nebo tři strategičtí investoři, ta se ukázala jako velmi mylná. To se už vyzkoušelo několikrát. Investoři přišli do našeho kraje a prostě tu situaci nijak dramaticky nezměnili. Možná něco zlepšili, toto netvrdím, ale dramaticky ji nezměnili. Pokud se nám nepodaří zajistit podporu v těchto krajích, která bude rovnoměrněji rozložena do těch jednotlivých regionů, do těch jednotlivých částí toho kraje, tak jeden strategický investor to skutečně nezmění.

Já to můžu jenom dokumentovat krátce na příkladu strategické průmyslové zóny Triangle, která vznikla v polích u Žatce. Tam se víceméně stalo to, že ten efekt byl takový, že dnes se vlastně ti zaměstnanci svážejí z různých částí toho regionu, jezdí tam autobusy. Dnes tam pracují zahraniční pracovníci, hledají se v různých koutech světa, aby tam vůbec mohli pracovat. Když se podíváte na to, jaká je socioekonomická situace zrovna v této části kraje, tak se tam nic dramaticky za tu dobu nezměnilo. Samozřejmě tím nepopírám, ty investice jako takové jsou nutné. Ale co především potřebuje Ústecký, a myslím si, že i Karlovarský kraj, je zrovnoměrnění investic po celém regionu od začátku až do konce. Kdyby se ty peníze, které se daly do zóny Triangle, daly každému podnikateli v kraji, jejich část, tak by se to podstatně zlepšilo v celém kraji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Příspěvek vyvolal další faktické poznámky. Čili jenom poprosím pana ministra když tak s faktickou a potom jste zaevidován s přednostním právem. Faktické poznámky v pořadí pan poslanec Jaroslav Foldyna, paní poslankyně Berenika Peštová a potom paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Dobrý den. Já bych nechtěl zdržovat, ale absolutně bych podpořil to, co tady říkala moje kolegyně paní Vildumetzová. Má to ze své vlastní zkušenosti. Víte, podívejte se, kolikrát a s jakým výsledkem jste navštívili Ústecký či Karlovarský kraj. Podívejte se, jak to u nás v této chvíli vypadá. To, že si s tím v této chvíli ani my nevíme rady a kolega Kučera - to nemůžeme přece popřít - my tu snahu máme, ale výsledek se nám pořád nedostavuje. Ústecký a Karlovarský kraj jsou na chvostu této země. Náklady na ty problémy jsou možná ještě větší, než náklady na to, abychom je řešili. Čili my očekáváme od státu intenzivnější pomoc a ne tyhlety knížecí rady, prosím vás, které se tady v tuto chvíli probírají. Podporuji každé slovo, které tady řekla paní Vildumetzová. To jsem nechtěl jenom neříct. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Paní poslankyně Berenika Peštová s následující faktickou, poté paní poslankyně Renata Oulehlová, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych taky chtěla zareagovat na pana Kučeru, prostřednictvím paní předsedající. Chápu, že jste teď ve schizofrenním postavení, protože v kraji jste ve vedení, tady jste zase v té druhé půlce. Takže ono se těžko říká to, anebo to. Rozumím tomu, je to velice těžké a komplikované. V každém případě, každý se tam rád jezdí vyfotit do Ústeckého kraje, ale přesně to, co říká pan Foldyna, potom skutek žádný. Ať je to, jak je to, Green Deal tady máme. Jestli se k tomu postavíme, jak se k tomu postavíme, jestli budou revize směrnic, nebo nebudou revize směrnic, to je všechno ve hvězdách. V každém případě ten útlum těžby tam bude.

To znamená, že tam budou další nezaměstnaní v řadě, kteří tam už v současné době jsou. Ano, jsou tam lidé, kteří nebudou pracovat, kteří už několikátá generace nepracují. Snažíme se to řešit. Víte, že na tom už si vylámala zuby spousta vlád, protože to není nic jednoduchého. Ale v každém případě se taktéž připojuji k tomu, co zde řekla paní poslankyně Mračková Vildumetzová, že je to nutné řešit. Je to nutné řešit a opravdu tyto kraje by neměly být upozaďovány, protože čtyřicet let, možná více let z těchto krajů celá Československá republika žila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Děkuji za slovo, paní předsedající. Průměrná mzda je v Karlovarském kraji úplně nejnižší v celé České republice. Reálná mzda ještě klesla o 3,5 %. Opravdu se jak v Karlovarském, tak v Ústeckém kraji žije těžce, ale snažíme se to zvládat. My potřebujeme, prosím, pane ministře, my potřebujeme opravdu, aby k nám přišly firmy s vyšší přidanou hodnotou, aby se nám naše děti po studiu na vysoké škole vracely do regionu. My opravdu nejsme region ani Karlovarský ani Ústecký, kde by se měly odkládat problémy této republiky, myslím ve formě lidí, kteří k nám přicházejí, kteří nepracují, kteří se záměrně vyhýbají práci.

Opravdu se u nás žije těžce. A pokud, pane ministře, dokážeme k nám dostat firmy, které budou umět dát práci lidem, kteří jsou vzdělaní a kteří vlastně v tom našem nádherném kraji zůstanou, tak nám opravdu pomůžete. A já jsem to tady říkala už několikrát a znova to zopakuji. Každá země je tak silná, jak silný je její nejslabší region. A to si prosím, pamatujme. (Slabý potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji A na průběh debaty chce ještě jednou zareagovat paní poslankyně Berenika Peštová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych ještě chtěla jenom doplnit paní poslankyni Oulehlovou. Samozřejmě že v těchto krajích my máme velkou nevýhodu oproti Moravskoslezskému kraji, protože ten přece jenom tu techniku má. Má tam vysokou školu technickou, ať je to ostravská, prostě oni tam ty lidi ve své podstatě si vychovávají. Kdežto v tom Ústeckém a v tom Karlovarském kraji toto není. Ano, jsou tam nějaké odnože ČVUT, ale to jsou jenom opravdu odnože. Takže ono jakmile by se s tím regionem chtělo něco dělat, tak by se mělo začít už tady tím, to, co řekla právě paní poslankyně přede mnou, to znamená vychovat si ty generace, které tam zůstanou.

My tam třeba máme, já nevím, Unipetrol, který si také vychovává, ale to jsou chemici. Ale my potřebujeme ještě další obory. To není jenom aby to bylo jednostranně zaměřené. Potom se divíme a potom samozřejmě tady spíláme a říkáme, že jsme montovna Evropy. Ale říkám, chce to opravdu, aby se to předělalo kompletně celý a ten se systém se trošku jinak nastavil.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A pokračujeme ve faktických. Pan poslanec Michal Kučera zareaguje, prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou děkuji za slovo. Já si myslím, že nejsme v rozporu. Já si myslím, že na těch věcech se tady shodujeme, jenom hledáme způsob, jak to udělat co nejlépe. O to, aby se v Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji žilo lépe, se snaží už celé dekády celá řada politiků a ne úplně se to daří. Prostě ten recept není jednoduchý a nemá to jednoduché řešení. Já si myslím, že tento zákon ani nijak nezhoršuje a možná má nějaký potenciál zlepšit tu situaci, která v našich krajích je.

Ale nemyslím si, že to je - a to jsem zde říkal na začátku, abychom se neupínali k tomu, že přijde jeden velký strategický investor a lusknutím prstu se ta situace v kraji zlepší. Prostě nezlepší. My teď tam máme velký potenciál, a to se týká Ústeckého kraje, to je těžba lithia. Ona samozřejmě ta samotná těžba jako taková zase žádným přínosem velkým nebude. Pokud se ale opravdu - a potvrzuji to, co tady zaznívalo, pokud si na to dokážeme navázat další obory, obory, které skutečně mají tu, jak říkáte, přidanou hodnotu, obory, které jsou i v té vědě, výzkumu a samozřejmě i směrem k vysokým školám, je tam vysoká škola báňská, má tam pobočku v Mostě, má velký potenciál rozvoje, prostě dá se na to navázat. Využijme těchto možností, ale nečekejme, že to lusknutím prstu tu situaci změní příchod jednoho strategického investora. Nezměnil v minulosti a myslím si, že ani nezmění v budoucnosti. Je to skutečně komplex celých opatření a pracujme na tom, prosím, všichni.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní se dostáváme k panu ministrovi Síkelovi, který chce také vystoupit. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji, paní předsedající. Já budu velmi stručný a stručně se pokusím odpovědět na některé dotazy, které tady zazněly. Nejprve k paní poslankyni Vildumetzové, prostřednictvím paní předsedající. Na vaši otázku, jestli jsem byl v Ústeckém nebo Karlovarském kraji. Odpovídám ano, byl. Pokud to nebylo nedostatečně pokryto veřejnými médii, což si myslím, že nebylo, a nestačíte sledovat tempo mých cest, mohu vás s důvěrou odkázat na svůj Twitter, který to poměrně dobře pokrývá.

Pokud se jedná o otázku, jestli se intenzivně věnuji tomu, abychom do těchto regionů nejen přivedli zajímavé investory zajímavé výroby, ale také udrželi lidi v těchto regionech, mohu odpovědět opět stručně. Ano, opravdu se tomu intenzivně věnuji. A pevně věřím, že budu úspěšnější, než byla v této činnosti úspěšná vláda Andreje Babiše, anebo vy, jako hejtmanka Karlovarského kraje.

Co se týká těch ostatních věcí. Vy jste mluvila o drobném zvýhodnění mezi těmi takzvaně strukturálně postiženými kraji a těmi ostatními. Já dvojnásobnou možnost celkové dotace v porovnání s těmi běžnými kraji nepovažuji za drobný rozdíl. Jestliže v běžném kraji si může investor sáhnout maximálně na 20 % celkových nákladů a například v tom Karlovarském kraji by si mohl sáhnout až na 40 %, tak to nepovažuji, jestli dovolíte a omluvíte mě za tento názor, za drobný rozdíl. A pokud se jedná o tu gigafactory, vrátím se k té tezi, která už tady jednou zazněla. U těch strategických investorů je to holt tak, že oni nepřijmou každou nabídku, kterou jim uděláme, oni zkoumali celou řadu pozemků na území České republiky. A k tomu, abychom se dohodli, tak bude potřeba prostě souhlas obou stran. A oni prostě v tom Karlovarském kraji odpovídající lokalitu nenašli. To je vše z mé strany. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a na průběh debaty zareaguje paní poslankyně Mračková Vildumetzová se svojí faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. No, pane ministře, tempo vašich cest, že jste byl v Karlovarském kraji, tak když tady velmi kritizujete bývalou vládu, tak já bych chtěla říct, že ta přivedla investora do Karlovarského kraje, je to společnost BMW, která tam vybudovala testovací okruh na autonomní vozidla. Nedávno se slavnostně otvíral, očekávala jsem, že při takové slavnostní příležitosti přijede ministr průmyslu a obchodu. Myslíte si, že přijel? No, nepřijel. Nebyl tam přítomen. Takže, pane ministře, nevím, jaké je vaše tempo. Říkáte, že se tomu intenzivně věnujete, tak mi řeknete, s jakým výsledkem, řekněte mi s nějakými konkrétními věcmi, které jste už vykonal, kde se blýská na lepší časy, že do Karlovarského a Ústeckého kraje přijde nějaký strategický investor s přidanou hodnotou. Já o žádném nevím.

Já pouze vím, že tady předkládáte zákon o investičních pobídkách, který jde ještě proti těmto krajům, a nemluvíte pravdu, protože v tom nařízení - ano, 40 % Karlovarský, Ústecký a ostatní 30 %. Já si nemyslím, a proto jsem vás slušně a věcně požádala, zda bychom si společně nemohli sednout ke kulatému stolu a řešit popřípadě novelu toho nařízení, aby tam mohlo to být ošetřené nějakým způsobem v rámci příchodů těchto investorů právě do těchto strukturálně postižených krajů. To bylo celé. Čeho jsem se dočkala? Samozřejmě toho, že Andrej Babiš nic nevykonal. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní se hlásí s faktickou poznámkou ještě paní poslankyně Zuzana Ožanová.

Pro pořádek načtu, že s náhradní kartou číslo 31 bude hlasovat pan ministr Zbyněk Stanjura.

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, jenom drobnost k vystoupení pana ministra Síkely. Pane ministře, zodpovídáte se Sněmovně, a nikoli Twitteru. Pokud má někdo nějaké připomínky a na něco se vás ptá, není povinen sledovat váš Twitter, ale má právo se zeptat tady na Sněmovně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Konstatuji, že do rozpravy už nyní nemám nikoho přihlášeného. Ještě se přihlásila paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím tedy - opět s faktickou poznámkou. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Chtěla bych se vším klidem i pokorou k panu ministrovi promluvit v tom, co se podařilo paní hejtmance tehdejší Vildumetzové a vládě Andreje Babiše v našem regionu. Nejenže se nezpoplatnila dálnice, která vede na 40 kilometrů, kterou vy jste zpoplatněnou měli, ta se podařila vyjmout. Podařily se opravit Císařské lázně. Podařil se opravit, zrekonstruovat hotel Thermal, který byl v tristním stavu.

Mně je vás docela líto - obou dvou, jak pana ministra financí, tak vás (Ministr Síkela se usmívá.), protože vy se umíte jenom posmívat. Nic jste pro nás neudělali. Já se k vám chovám slušně. V našem regionu se těch osm let něco dělo, teď tam poslední zhasne. A je to vaše práce. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní už nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, proto obecnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr nikoliv, pan zpravodaj nikoliv. A jelikož nepadl hlasovatelný návrh, mohu zahájit podrobnou rozpravu, kde připomínám, že pozměňovací či jakékoliv jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musejí být vždy odůvodněny. Opět do podrobné rozpravy nemám žádnou přihlášku, a proto podrobnou rozpravu končím.

Jelikož nepadly žádné hlasovatelné návrhy, končím i druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím tento bod.

 

A otevírám následující bod

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.