Neautorizováno !

 

(pokračuje Jan Skopeček)

156.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 hodin do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 hodin do 18 hodin.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány na lavice. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Karle Maříkové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Vážený pane premiére, včera jsem věnovala 45 minut vašemu projevu, který proběhl na konferenci Česko na křižovatce, kde jste představil vaši vizi pro Českou republiku, kdy chcete, aby se naše země stala hlavní křižovatkou Evropy do deseti let. Projev to byl plný naděje a filozofie. Souhlasím, že málo využíváme svůj potenciál a chováme se málo sebevědomě. Přibližně však po dvaceti minutách, když jsem si dělala poznámky, se mi začala zadrhávat tužka, a to ve chvíli, když jste hovořil o tom, jak jste bojovali za odpor proti emisní normě 7, která je ovšem stále ve stejné podobě, když jste se zmínil o tom, jak chcete vybudovat moderní stát s efektivní a štíhlou státní správou, že byste si přál, abychom v roce 2030 museli potkat jen jednoho jediného úředníka, a to toho, který v patnácti člověku vystaví elektronickou identitu a vše už si pak bude moci každý zařídit sám.

Štíhlý stát jste však sliboval už i před volbami, ale skutek utek´. Vláda s úsporným balíčkem nenápadně schválila i návrhy úpravy počtu pracovních míst ve státní správě, které vzrostou přibližně o 160. Někde sice míst ubude, na naprosté většině úřadů se ale má nabírat a náklady na platy tam mají vzrůst o desítky milionů korun. Nemluvím o třech nepotřebných ministerstvech.

Když jste hovořil o tom, jak do deseti let chcete dobudovat základní dálniční síť nebo jak chcete vybudovat vysokorychlostní trať, tak už mi tam chyběly jen létající talíře. Člověk by tomu věřil, kdyby neviděl realitu, že silnice máme jak ementál a dálnice například do Karlových Varů se tímto hlemýždím tempem asi nikdy nedočkáme.

Má jediná otázka tedy je, kdy konečně začnete plnit své vize. Už dva roky vládnete. Do konce volebního období vám zbývají dva roky. Máte důvěru dvou procent občanů. Naděje, že budete moci své vize plnit další volební období, nejsou příliš vysoké. Tak se ptám, kdy už začnete pracovat na tom, aby se Česká republika stala tou křižovatkou Evropy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Slovo má předseda vlády Petr Fiala. Pane předsedo, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já jsem rád, že máme možnost tady být na prvních poprázdninových interpelacích a že mohu odpovídat na konkrétní otázky a připomínky.

Paní poslankyně nazvala svou interpelaci utopie. Já chci jenom připomenout, že utopie je nějaká představa o ideální lidské společnosti, obci nebo státu a širší význam toho slova obsahuje něco, co je žádoucí, ale neuskutečněné a možná nedosažitelné. Já se o nic takového nesnažím, ani jsem žádnou takovou představu utopie a utopické společnosti nenabídl, ani takovou ambici vytvářet tady nějakou utopii nemám.

Naopak se snažím, aby dobře fungovala Česká republika, protože tomu tak v posledních deseti letech určitě nebylo. Na tuto dobu stagnace dnes doplácíme. Tak jsem také nabídl desetiletou vizi, střednědobou vizi, která obsahuje konkrétní cestu k tomu, jak můžeme problémy, které Česká republika má, zlepšit, jak se můžeme stát křižovatkou Evropy a jak můžeme být skutečně jednou z nejúspěšnějších zemí.

My jsme se během těch posledních necelých dvou let museli zabývat řadou krizí, které se tady objevily ať už následkem působení předcházejících vlád nebo velmi významně také v důsledku toho, co se dělo ve světě a kolem nás. A to bych chtěl tady připomenout, naše vláda se úspěšně vyrovnala s poslední covidovou vlnou bez plošných lockdownů, bez omezování práv občanů, vyrovnali jsme se s energetickou krizí, zajistili jsme dostatek energií pro naše občany a firmy. Jenom si vzpomeňte, jak i tady na půdě Poslanecké sněmovny se mluvilo o tom, že nebude čím topit, že firmy zkrachují, že energie nebude. Naše vláda dokázala toto všechno zvládnout a dnes nemáme po této stránce žádné aktuální starosti.

Zvládli jsme i ceny energií. K tomu se určitě ještě dostaneme.

Vyrovnali jsme se s největším přílivem uprchlíků v novodobých dějinách a dokázali jsme řadu lidí, kteří k nám utekli z Ukrajiny, aby si zachránili svůj život, dostat na náš pracovní trh.

Zvládli jsme evropské předsednictví v Evropské unii a dokázali jsme i v těžkých chvílích udržet jednotu Evropské unie.

A tak bych mohl pokračovat. Těch úspěchů je celá řada a to, jak jsme zvládli krize, mluví samo za sebe. A nyní je čas na to, abychom se věnovali budoucnosti. Proto jsem také představil vizi na příštích deset let a popsal, co musí Česká republika dělat, aby byla úspěšná. Jsem rád, že jste tu vizi poslouchala, že se vám její části líbily a že vlastně vyjadřujete jenom netrpělivost nad tím, že už to není rychleji realizováno. Té netrpělivosti rozumím a uvítám každého, kdo se bude chtít na tom nějakým způsobem podílet.

Ta vize má čtyři pilíře - sebevědomá země, štíhlý a efektivní stát, smysluplné vzdělávání, strategické investice. V rámci těch strategických investic potom šest konkrétních oblasti - dopravní infrastruktura, energetická bezpečnost, jaderná energetika, lithium, čipy, polovodiče a orientace na umělou inteligenci a další trendy. Pokud se nám tyto věci, tyto strategické projekty, podaří uskutečnit, pokud budeme skutečně pracovat na těch čtyřech pilířích, jak jsem je tady jmenoval, tak se můžeme posunout dál. Není to projekt na jedno volební období ani ne na jedno a půl volebního období, je to vize, projekt, na deset let. A jak říkám, chtěl bych, aby se to stalo v širší společnosti sdílenou představou, abychom podle toho jednali.

Vy jste zmínila jednu oblast, nebo jste zmínila víc kritických oblastí. Jedno, co jste řekla, byl efektivní stát. Já tady sdílím vaši netrpělivost. V některých oblastech se nám už daří ten stát zeštíhlit, zefektivnit. Vyplácení loňského mimořádného příspěvku na děti bylo automatické, probíhalo to digitalizovanou formou, v dopravě žádost o řidičský průkaz, výrazné zjednodušení přes Portál občana a tak dále. Těch příkladů bych mohl uvádět víc, ale souhlasím s vámi, že máme ještě hodně před sebou, a proto jsem o tom mluvil a budeme na tom v příštích měsících a letech pracovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji předsedovi vlády. Táži se paní poslankyně, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Ano, takže prosím, vaše jedna minuta.

 

Poslankyně Karla Maříková: Pane premiére, když vidím, jakou rychlostí vaše vláda pracuje, tak ty vaše vize nejste schopni zvládnout ani za tři volební období. Nejste schopni ani vyrovnat rozpočet. Slibovali jste schodek 210 miliard, pak to bylo na tiskovce 252, pan Michálek v televizi hovořil dokonce o 270 miliardách. Nevím, z čeho chcete financovat ty tisíce projektů, o kterých jste tam hovořil, co jste je posbírali. Tak pokud chcete začít, tak co začít třeba s dálnicí do Karlových varů? Jsme nejmenším a velmi opomíjeným krajem. A myslím si, že tady by bylo dobré předvést, že už začínáte s těmi vašimi vizemi a bylo by dobré ji už dostavět.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Doplňující odpověď předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Právě dopravní infrastruktura je určitě jednou z věcí, na které pracujeme a budeme pracovat. Ty výsledky už jsou vidět. Jenom se podívejte, kolik staveb se podařilo zprovoznit, kolik staveb jsme uvedli do... kde jsme odblokovali díky práci pana ministra Martina Kupky problémy, které tam byly řadu let. Ano, dopravní infrastruktura se tu nebudovala dostatečným způsobem. Zaostáváme v tom a je na naší vládě, abychom ty věci rozhýbali. A to taky děláme.

Určitě mně dáte zapravdu a dá mně zapravdu každý, kdo tomu jenom trochu rozumí, že ani silnice, ani dálnice a už vůbec ne vysokorychlostní trať se nepostaví za jeden rok nebo z měsíce na měsíc. Ty procesy jsou dlouhé. My jsme upravili stavební řízení, připravíme zákon o strategických investicích a do deseti let budeme mít tu dálniční síť tak, jak ji Česká republika potřebuje, skutečně dobudovánu.

Zmínila jste rozpočet. No, já nevím, proč máte zmatek v číslech. Čekal bych to třeba u nějaké laické veřejnosti, u poslankyně zas tak úplně ne. Ta čísla jsou úplně jasná a jednoduchá. Nejprve byl nějaký účetní podklad, který připravilo Ministerstvo financí, ten obsahoval skutečně tu částku 230 miliard korun. Teď to zjednodušuji, ta čísla. Pak v souladu se zákonem jsme připravili rozpočtové rámce, ve kterých jsme stanovili, že maximální výše deficitu může být 270 miliard, a pak jsme se domluvili v rámci politického vyjednávání na deficitu 252 miliard korun, což je významné snížení proti deficitu, který tu byl v letošním roce; a to nemluvím o těch letech předcházejících. Já myslím, že to je jasné, ten postup je naprosto transparentní, odpovídá zákonům, není v tom vůbec žádný zmatek. A i z těch čísel je jasně vidět, že konsolidujeme veřejné finance.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, který byl vylosován na druhém místě, a připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak médii proběhla zmínka o tom, že během plánované rekonstrukce Ministerstva obrany jsou potřeba náhradní prostory a budeme se stěhovat - tedy Ministerstvo obrany - do míst, kde sídlil NKÚ. Co je ovšem zajímavé, tak zatímco NKÚ v těchto prostorech sídlil za 18 milionů, Ministerstvo obrany bude sídlit za 66 milionů. Ať počítám, jak počítám, mluví se, samozřejmě máme nějakou ekonomickou situaci, a tak dál, ale rozhodně to neodpovídá ani Fialově inflaci. Prostě ten násobek je násobně vyšší. Takže já si myslím, pane premiére, protože samozřejmě vy jste ta zastřešující hlava té vlády, v okamžiku, kdy my chceme, aby se uskrovnili důchodci, aby se uskrovnilo školství, aby se vlastně uskrovnila veškerá oblast lidského žití, jestli by nebylo načase vyslat jasný signál, že to myslíte vážně s těmi úsporami a začít u sebe a nějakým způsobem na toto zareagovat a nenechat to být. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Slovo dostane pan předseda vlády. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za otázku. Ano, věci, které nejsou úplně třeba jasné nebo dobře popsány v médiích, tak je potřeba vysvětlovat, takže jsem rád, že se na tuto věc ptáte. Obecně chci ještě říct, že samozřejmě v jedné věci máte určitě pravdu, a to, že je potřeba, když se šetří a když chceme hospodařit dobrým způsobem, že musíme začít u sebe. Proto také, když se podíváte na ozdravný konsolidační balíček, tak zjistíte, že příjmové stránky se týká zhruba třetina, ale naprostá většina - dvě třetiny - jsou právě na výdajové stránce, včetně úspor v orgánech státní správy 5 % provozních výdajů; každá součást státní správy 2 % na celkovém objemu mezd. A v této úsporné politice budeme dál pokračovat.

Pokud jde o ten konkrétní pronájem prostor po Nejvyšším kontrolním úřadu pro Ministerstvo obrany, tak současné vedení resortu v čele s paní ministryní Černochovou potřebuje najít nové kancelářské prostory vzhledem ke stavu budovy, ve které nyní je, a která vyžaduje rekonstrukci. Kancelářské prostory v centru Prahy o celkové rozloze 12 až 13 000 metrů čtverečních pro osm stovek zaměstnanců, které musejí mít také - a to se netýká taková situace všech resortů - režimové zabezpečení, jednací místnosti s odpovídajícím bezpečnostním a komunikačním zajištěním, a tak dál.

Žádným nestandardním nebo nehospodárným způsobem se nepostupovalo. V první fázi byl osloven Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tak, jak to má být. Ten sdělil ministerstvu, že žádné takové kapacity nemá k dispozici a informoval resort právě o té budově TOKOVO, ve které bude končit pronájem prostor Nejvyšším kontrolním úřadem. Následně byl proveden průzkum trhu oslovením realitních společností, a ta nabídka na pronájem budovy TOKOVO vyšla ve všech ohledech jako nejvýhodnější, a proto byla s majitelem této budovy zahájena jednání o podmínkách pronájmu.

Cena pronájmu, která se objevila v médiích, není cena, která by byla dohodnuta jakoukoliv smlouvou, nadále probíhá vyjednávání o podmínkách smlouvy včetně cenových parametrů. A výše nájmu by měla zohledňovat mimo jiné i nutné stavební úpravy. Když to budeme porovnávat s těmi cenami, za které tu budovu pronajímal Nejvyšší kontrolní úřad, tak nejde jenom o to, že se na tom trhu nemovitostí odehrál nějaký cenový vývoj, to jako samozřejmě všichni víme, a srovnávat ceny před deseti lety s dnešními by asi bylo trošku naivní, ale podstatnější rozdíl spočívá v tom, že Ministerstvo obrany potřebuje o třetinu větší plochu, než jakou potřeboval Nejvyšší kontrolní úřad pro již zmíněných 800 úředníků. Tam byla zhruba polovina lidí, když tu budovu využíval Nejvyšší kontrolní úřad. A také jsou daleko vyšší nároky na potřebné stavební úpravy, a to zejména pokud jde o ty věci, které jsem tady zmínil, to je zabezpečení, to jsou IT systémy a další věci.

Samozřejmě ta nabídka, kterou teď má k dispozici Ministerstvo obrany ze strany, pokud jde o tu budovu TOKOVO, tak byla zvolena na základě toho všeho, co jsem řekl, včetně průzkumu trhu. Ale pokud by mělo dojít k tomu finálnímu podpisu, tak bude zohledněn znalecký posudek, který je nyní zpracováván a který by měl přinést zcela nezávislou informaci o výhodnosti zvolené varianty pro toto dočasné přestěhování zaměstnanců, než bude zrekonstruována budova. Celé by se to mělo odehrávat od příštího roku do roku 2031, kdy by ta rekonstrukce měla už skončit. Takže o žádné nehospodárnosti tu nemůže být řeč. Naopak Ministerstvo obrany postupuje v této věci velmi odpovědně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda má zájem položit doplňující otázku? Ano, má. Takže, pane poslanče, prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Já to shrnu. Že budova téměř - jestli jsou mé informace správné - téměř 100 let nebyla rekonstruována, to je fakt. Že je potřeba rekonstruovat, to je fakt. Co je ale také fakt, že ta ekonomická situace v současnosti, kdy chceme spořit za každou cenu, to je ale také fakt. Pane premiére, vám jsou vlastní gesta, tak co udělat praktické gesto. A pokud téměř 100 let ta budova vydržela stát, tak co si počkat jeden, dva, tři roky a počkat si na tu lepší ekonomickou situaci a tu rekonstrukci odložit, až na to skutečně budeme mít?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prostor pro dodatečnou odpověď.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Nebo oceňuji to, že jste si vědom toho, že ta budova potřebuje rekonstrukci a že ty úvahy, které k té rekonstrukci vedou, jsou správné a nutné. Samozřejmě ono si nelze někdy úplně vybírat ten okamžik, protože pokud se třeba části té budovy dostávají do havarijního stavu, tak potom musíte jednat.

A nemyslím si, že je úplně jako hospodárné na něco čekat. Myslím, že je naopak mnohem lepší ten postup, který zvolilo Ministerstvo obrany, to znamená, připravovat rekonstrukci, starat se dopředu o to, jak zajistit odpovídající náhradní prostory. Není to stěhování nějakého standardního úřadu, ale opravdu se jedná o organizaci, která vyžaduje vysokou míru zabezpečení a také velmi specializované prostory, ve kterých je třeba možné vést určité typy jednání. To všechno prostě vyžaduje nějaké finanční prostředky.

Já jsem přesvědčen, že - i tak, jak jsem to tady popsal - Ministerstvo obrany vlastně nemá ani jinou možnost, než postupovat tímto způsobem. Dotaz na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, podle jeho doporučení jednat, ověřit si ty nabídky, prozkoumat trh a nad rámec toho všeho ještě si nechat vypracovat znalecký posudek, který ukáže, jestli ta cesta, která byla zvolena, je opravdu dobrá, jestli je efektivní a jestli splňuje všechna kritéria, která tady uplatňujeme. Rozhodně souhlasím a trvám na tom, a podle toho jedná i Ministerstvo obrany, že je potřeba postupovat efektivně s péčí řádného hospodáře a jít v této věci příkladem.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Oldřich Černý, připraví se pan poslanec Síla. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Oldřich Černý: Dobrý den. Pane premiére, tato interpelace je za tisíce občanů České republiky, voličů napříč politickým spektrem, kteří nám píší, diskutují na sociálních sítích, v komentářích, na ulici, ale i v práci a opravdu nechápou. Cítí se podvedeni vašimi sliby. Cituji z programového prohlášení vlády, bod Stabilizace veřejných financí: Naše země potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku, která zabrzdí nesmyslné rozhazování peněz daňových poplatníků, nalezne úspory a stanoví dlouhodobé směřování veřejných financí a v co nejkratší možné době zajistí rozumné hospodaření státu. Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.

Bohužel naše titulky a noviny mluví jinak. Ministři mají víc náměstků než za Babiše. Nejvíc jich přibylo na zemědělství. Armádní rozpočet roste, o 50 miliard více dá vláda na munici, tanky nebo zbraňové systémy. Úředníci létají jako diví, někdy dráž než prezident. Vládo, děkujeme za Michelin, píše Pohlreich, Kašpárek a spol v dopise premiérovi. Úsporný balíček naruby. Vnitro kupuje 300 vozidel Škoda Kodiaq s útočným rámem za půl miliardy korun. Pekarová slibovala úspory ve Sněmovně, ale výdaje vzrostly o desítky milionů. Kde se utrácelo nad plán? Bartošova milionová cesta do východní Asie, sto tisíc jen za fotografa. Za občerstvení ministerstva platí miliony. Ministři utratili 145 milionů za poradce a právníky, nejvíc se rozšouplo vnitro. Sedm set tisíc za jediné zasedání, podivují se auditoři nad výdaji ve vědecké instituci. (Předsedající upozorňuje na čas.) A já se ptám, jak se díváte na rozpor v tom, co jste slíbili a co činíte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas vám vypršel. Když tak v dodatečné otázce. Slovo dostane pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. Já myslím, že číst titulky a argumentovat titulky z médií může být nebezpečné. Ty titulky jsou často zavádějící a i řada článků, která se objevuje v médiích o tom, jak se někdo někde chová nehospodárně, se pak ukáže jako ne úplně pravdivá. Ukáže se to vždycky hned poté, co se srovnají ta čísla, co se mohou vyjádřit příslušné instituce. Na první pohled to zní všechno hrozně děsivě a když se potom podíváte, co se za tím skrývá, tak to zas tak děsivé není. Já tady jenom připomenu, abych ukázal na to, že titulky nemusí být úplně korektní, ani ty články, třeba tu aféru 65 milionů za koberec na Ministerstvu pro místní rozvoj, kterou na sociálních sítích dokonce šířili i někteří poslanci. Možná je mohlo napadnout, že koberec za 65 milionů je asi nějaký nesmysl. A poté se ukázalo, že jsou tam v tom článku překlepy v desetinné čárce a že místo 65 milionů je řeč o 65 tisících, a tak vznikají některé zaručené kauzy, které proběhnou mediálním prostorem, které se dokonce sdílejí i mezi třeba členy Poslanecké sněmovny a pak se ukáže, že to žádná pravda není. (Poznámka paní poslankyně Schillerové mimo mikrofon: My to známe...) Ano, vůbec nepochybuji o tom, že s tím máme zkušenosti nejenom my, ale máte s tím zkušenosti i vy. Takže tady bych si myslel, že je potřeba být opatrný.

Pokud jde o to jádro vašeho sdělení, že je potřeba šetřit a že stát má šetřit a že se máme chovat úsporně, a citoval jste i z našeho programového prohlášení, to všechno je pravda a my to také děláme. Já jenom tady připomenu, že jsme snížili počet úředníků tak, jak jsme slíbili, dostali jsme se na úroveň někde roku 2015, 2016, snížili jsme počet úředníků zhruba o tisíc míst a v těchto krocích pokračujeme.

Nemusím připomínat návrhy státního rozpočtu. Hned po nástupu jsme snížili jeho deficit o 100 miliard korun, toho původně připraveného, po nástupu naší vlády. Připravili jsme úspory ve výši 80 miliard korun a pokračujeme v konsolidaci veřejných financí.

Jak může někdo říct, že nešetříme, když zcela prokazatelně, a dá se to doložit, máme, připravujeme na příští rok dvouprocentní úspory v objemu platů v kapitolách, 5 % provozních výdajů jde dolů. to jsou prostě konkrétní peníze. Budeme snižovat velmi významně a škrtat spoustu dotačních titulů. Na to neměla žádná vláda před námi odvahu, abychom se konečně zbavili dotačního byznysu a začali se chovat efektivně. A jak už jsem říkal, snížili jsme počet úředníků státní správy.

Zrušili jsme i některé úřady, to je také potřeba říct. Například byl zrušen Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. A nejenom to, nám je jasné, že nemůžeme jenom snižovat pošty úředníků a nemůžeme rušit úřady, ty příklady jsem vám tady uvedl, ale že musíme také rušit zbytečné agendy, zatěžující agendy pro občany a nakonec i pro státní aparát.

Kdybych měl pokračovat v těch zefektivněních činnosti státu a snižování počtu pracovišť a úředníků, tak mohu připomenout redukce na Ministerstvu financí, finanční správa zrušila 77 z 200 nepotřebných územních pracovišť finančních úřadů, z celkového počtu tedy 200 územních pracovišť. Cílem je větší efektivita státní správy a samozřejmě také úspora. Generální finanční ředitelství a další zrušily během roku 2022 celkem 925 míst a tím jdou příkladem i dalším orgánům státní správy. Mohl bych tady připomenout zefektivnění České pošty, zase problém, který tu byl řadu let a s kterým nikdo nic neudělal. Děláme i antibyrokratická opatření. Máme už připraveny dva antibyrokratické balíčky, které mají konkrétní dopad na to, co především malí podnikatelé, občané musí vykazovat. A samozřejmě to má efekt i na to, že se tím pak nikdo nemusí zabývat ve státní správě, a i tím šetříme.

Mohl bych tu uvádět i příklady digitalizace, které jsou také ve výsledku významnou úsporou, ale na to se třeba dostanu v nějakém dalším vystoupení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda chce položit dodatečný dotaz. Ano, vaše minuta, pane poslanče.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji. Pane premiére, ten příklad, který jste uváděl, ten já jsem opravdu nezmiňoval. Já vím, že tam byla chyba MMR posunem té desetinné čárky, ale chcete nám a tedy všem občanům tvrdit, že ta média, z kterých já jsem citoval, že to není pravda, že to jsou dezinformační média? Jak si to vysvětlujete? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Prostor pro odpověď pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale to, že se nějaká informace napíše a pak se ověří a ukáže se, že to třeba není pravda, to přece neznamená, že to médium, které to udělá, je dezinformační. Nic takového jsem neříkal. Ale ukazoval jsem vám na jednom konkrétním příkladě, který máme doložený, a kde už je ta historie celého toho případu známá, jak mohou být takovéto titulky zavádějící. Já si samozřejmě nepamatuji všechny ty věci, které jste tady zmiňoval. Ale nepochybuji o tom, že všechny jsou vysvětlitelné a můžeme vám doložit, že se chováme jako stát hospodárně. Vy jste mně položil otázky o tom, jestli šetříme, jestli jsme efektivní, mluvil jste o tom, jak tady přibývá agend a úředníků. Já vám na konkrétních věcech myslím přesvědčivě dokládám, že to tak není a že naopak poprvé po hrozně dlouhé době je tu vláda, která se opravdu chová efektivně a myslí na to, aby stát šel v efektivitě příkladem. Ano, tak můžeme se bavit o konkrétních výdajích. Můžeme se bavit třeba o - to jste možná také zmiňoval, nevím - o tom, kolik stojí nějaké zahraniční cesty, kolik se platí za letadla. Ale tam je potřeba vždycky u toho prostě srovnat i ten přínos. To, že prostě diplomacie má nějaké náklady, když vezmete podnikatelskou delegaci, tak se tam mohou uzavřít kontrakty za stamiliony i miliardy korun a že ten efekt toho je prostě dobrý. Bavme se klidně o tom, kde je možné ušetřit a kde je možné se chovat hospodárněji, ale prosím nezpochybňujme základní věci, které prostě každý stát, každá společnost, každá vláda musí zajistit, aby stát fungoval, aby skutečně sloužila ve prospěch občanů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Nyní poprosím pana poslance Sílu, který by vylosován jako čtvrtý, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, dovolte, abych vás interpelovat ohledně, jak vy říkáte, obecné spravedlnosti u snížení valorizace důchodů. Cituji: Cítili jsme nutnost sáhnout do tohoto mechanismu valorizací i z hlediska obecné spravedlnosti, mezigenerační solidarity a udržitelnosti do budoucna. Proč jste v tom případě dovolil nárůst platů ústavních činitelů, proč jste sliboval, že se nebude sahat na penze a nebude se zvyšovat věková hranice odchodu do důchodu? Proč jste sliboval, že nebudete zvyšovat daně z domků, které si důchodci postavili vlastníma rukama z již zdaněného stavebního materiálu? A to všechno přitom, že jste musel vědět, že dramatický nárůst výdajů na Ukrajinu rozpočet neunese. S odůvodněním "zákon je zákon" byly zvýšeny platy úředníkům a státním činitelům. S odůvodněním "zákon je zákon". Tak co se dá dělat. Jeden se musí dodržovat a jeden bohužel ne. Vysvětlování neudržitelnosti postupu vlády jste přehodil na ministra Jurečku, který cudně pomlčel, že nedodržení platného zákona o zvýšení důchodů se vlastně rovné jeho snížení. Snad počítáte se stařeckou demencí důchodců, kteří vám ještě věří. Zavedli jste toto nehumánní opatření proti nejzranitelnějším českým občanům, kteří nemají možnost si přivydělat jiným způsobem. Moje otázka zní: Proč, když jste tak razantně snížili valorizaci jediných příjmů důchodců, jste přitom nechali netknutou valorizaci takzvaných církevních restitucí? Do řádných parlamentní voleb je ještě daleko a vy asi počítáte s tím, že lidé na tyto levárny zapomenou.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a slovo dostane pan premiér na svoji odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem oceňoval, jak, a to opravdu myslím bez jakékoliv ironie nebo podtextu, jak pan poslanec Síla vystupoval věcně v té interpelaci dopolední, která se týkala nedostatku léků. Teď se mi zdá, že ta věcnost ho trošku opustila. Ale pokusím se na ty věci reagovat tak, jak je řekl. Jenom chci uvést na pravou míru jednu věc. My jsme nezvyšovali platy úředníků. Platy úředníků nerostou a celkový objem mezd ve státní správě naopak poklesne o ta dvě procenta, tak jak jsme to oznámili a jak to také dodržíme. Jiný problém jsou platy ústavních činitelů, které jsou skutečně stanoveny zákonem. To se zdaleka netýká jenom politiků, kteří několikrát všemi hlasy souhlasili se zmrazením nebo i se snížením, ale týká se to i soudců, státních zástupců a dalších. Ten problém je mnohem komplexnější. Já nicméně chci znovu zdůraznit, že samozřejmě jsme si vědomi toho, že pokud máme zaplatit všechny ty náklady, které jsou spojeny s požadavky na důchodový systém, tak musíme udělat potřebné změny a potřebné reformy tak, abychom financování důchodového systému udrželi pro ty, kteří jsou dnes už v seniorském věku, ale abychom také zajistili důstojné penze pro ty, kteří teprve do seniorského věku přijdou. A jsme si ale také dobře vědomi toho, že musí existovat mezigenerační solidarita, že zase nelze jenom úplně se soustředit na valorizace důchodů a zapomenout na jiné sociální skupiny, jako jsou třeba rodiče s dětmi.

Chci připomenout, že - a současně a to je důležité, nesmíme stavět, nesmíme stavět jednotlivé profesní, sociální, věkové skupiny proti sobě. Naopak musíme najít tu cestu, která bude znamenat pro všechny důstojný a dobrý život. Souhlasím s vámi, pane poslanče Sílo, prostřednictvím pana předsedajícího, že senioři jsou tou sociální skupinou, která si sama pomoci nemůže, kde si zaslouží to, aby měli důstojnou penzi a potřebují v této věci pomoc od státu. Chci připomenout, že v červnu 2023 se průměrný důchod zvýšil o 750 korun a průměrný důchod v České republice poprvé překročil 20 tisíc korun. Za naší vlády důchody narostly průměrně o 5 240 korun a dosáhl průměrný důchod poměru 50 procent hrubé měsíční mzdy. To tu ještě nikdy nebylo, nebo v posledních 15 letech to tu nebylo, a to je jeden z velmi podstatných a i mezinárodně respektovaných ukazatelů toho, jak to s těmi důchody vlastně. Přes 70 procent důchodců pobírá penzi ve výši zhruba mezi 18 a 26 tisíci korunami. K tomu přispěla i trojitá valorizace důchodů v minulém roce a nejvyšší růst důchodů vedl ke schodku důchodového systému pojištění ve výši 17 miliard korun, což je zase ta druhá stránka té věci, na kterou musíme také myslet. A když říkám 17 miliard, tak kdybychom neudělali nic, tak bychom se už ve 40. letech dostali ke stamiliardovým deficitům důchodového systému. To by nikdo nemohl a nedokázal zaplatit a celý ten systém by nebyl udržitelný. A to jako zodpovědná vláda nechceme a chceme, aby tady důchody byly pro všechny občany i do budoucna. Tím, co děláme, i tou novelou, odvracíme v podstatě náraz do zdi. Je za pět minut dvanáct a to vám potvrdí všichni ekonomové, všichni významní ekonomové, kteří se touto věcí zabývají. My o penzijní reformě nemluvíme, jak to bylo v minulosti zvykem, my ji děláme. A to je důležité. Průměrný starobní důchod v lednu 2024 dosáhne 20 694 korun. Do lednové valorizace se promítne nad rámec inflace také třetina růstu reálných mezd a lednová valorizace jenom pro představu bude znamenat i v této podobě výdaje státního rozpočtu přes 12 miliard korun. Taková jsou čísla... (Předsedající: Čas, pane premiére.) ...a taková je realita.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má zájem pan poslanec o dodatečnou otázku? Ano. Jinak poprosím ostatní poslance a poslankyně, aby se pokud možno ztišili, nebo přenesli své rozhovory mimo sál. Tak, pane poslanče, vaše doplňující otázka. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jen odpovědět. Vy dobře víte, že tady to zvýšení důchodů bylo vyloženě o reakci na nebývalou od devadesátých let vysokou inflaci, to znamená zvýšení cen spotřebního koše důchodců. Čili to nelze hodnotit, že by to byla nějaká záslužná činnost. Jediné, co by se dalo hodnotit pozitivně, je to, že skutečně ti důchodci měli - jedna z nejlepších skupin sociálních - jaksi kompenzovanou tu inflaci. To je jedna stránka věci.

Ale já jsem se vás v té otázce chtěl zeptat, proč jste preferovali církve, valorizaci církví před valorizací důchodů? To bylo jaksi meritum mé otázky. Chtěl bych se ještě zeptat, víte náhodou, znáte to číslo, o kolik se zvedla valorizace církvím? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za doplňující otázku a prostor na odpověď pro pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: My jsme skutečně nikoho nepreferovali a určitě ne církve, do toho jsme nezasahovali. Číslo určitě je dohledatelné, v hlavě ho nemám. Ale valorizace církví nebo valorizace restitucí církevních se žádným způsobem nezměnily, na rozdíl od důchodů, k té opravdu došlo, k významné valorizaci kompenzující inflaci. Jsem rád, že oceňujete nebo připomínáte to, že důchodci jsou právě tou sociální skupinou jedinou, které ty valorizace umožnily vyrovnávat inflaci a další náklady, které měli.

Já jsem taky žádné zásluhy nikomu nepřičítal, jen jsem říkal, že za naší vlády došlo k tomu navýšení a došlo k těm valorizacím, řádným i mimořádným. Poukázal jsem na ty finanční prostředky, které to má jako nové nároky na státní rozpočet. A samozřejmě úkolem vlády, ne úplně snadným, je tyto finanční prostředky najít, to už žádný zákon nezajistí, to musíme zajistit my naplnění toho zákona, a to jsme také udělali.

Pokud jde o církve, tak jenom velmi krátce, protože to skutečně nebyla věc, kterou bychom se zabývali, ta byla rozhodnuta dávno v minulosti, celá ta otázka církevních restitucí není jenom otázka odškodnění a restitucí, ale když se na to podíváte do detailů, tak je to dlouhodobé řešení finančních vztahů mezi státem a církvemi, kdy postupně dochází k tomu, že stát přestává financovat činnost jednotlivých církví a církve se staví i z hlediska finančního samy na svoje nohy. Do tohoto jsme nijak nezasahovaly a za mě musím říct, že je dobře, že ta věc byla jednou provždy vyřešena a vyjasněna (Předsedající: Čas, pane premiére.) a je správné, aby ta pravidla, která byla nastavena, zůstala platit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A další dostane slovo pan poslanec Rozvoral, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády. Připraví se pan poslanec Feranec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vládní daňový balíček zasáhne všechny občany České republiky a neskutečně jim zdraží jejich životy, včetně nákladů na bydlení. Vaše návrhy obsažené v daňovém balíčku jsou silně cílené na peněženky občanů, neboť zavedením dvou sazeb DPH lze očekávat další zdražování základních potravin, komodit a výrobků a výrazně vzrostou také ceny za služby. Na pracující občany chystáte zavést další odvody, znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, pracujícím rodičům vychovávajících děti chcete omezit slevy na dani na partnera, zrušit školkovné, živnostníkům navýšit odvody, firmám zvýšit daně, a tak bych mohl dlouze pokračovat. Zakončím to tím, že se občanům zvednou i náklady na bydlení, a to v souvislosti s navýšením daně z nemovitosti až na 1,8násobek a zvýšením DPH nově ve 21% sazbě topné dřevo, štěpku a dřevěné brikety.

Z toho vyplývá i moje otázka: Proč vláda zdražuje slušným a pracujícím občanům, rodinám s dětmi a tělesně postiženým občanům bydlení? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a slovo pro pana premiéra na odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Nejprve si řekněme, proč jsme vlastně přistoupili k ozdravnému balíčku. To není proto, že bychom neměli jiná témata k řešení a nebo protože nás to jen tak napadlo. My dobře víme, že to není populární a že jsou to opatření, která žádný momentální potlesk nevyvolají. Ale museli jsme to udělat. Udělali jsme to i proto, abychom dali do pořádku státní finance a abychom napravili to, co se tady v předcházejícím období dělo a nedařilo. Tempo zadlužování České republiky je hrozivé, a kdybychom nedokázali šlápnout na brzdu, tak by se ta situace během několika let vymkla z ruky a odnesli bychom to nejenom my, ale odnesly by to hlavně naše děti a vnuci, a to nikdo rozumný a zodpovědný nemůže dopustit.

V roce 2020 byl deficit vládních výdajů 5,8 % HDP, o rok později 5,1 % HDP a naším cílem je toto výrazně snížit. Už se nám to povedlo trošku, ale jsme teprve v půlce cesty a musíme v tom pokračovat. Kdybychom žádná opatření nedělali, kdyby tu žádný ozdravný konsolidační balíček nebyl, tak by schodek rozpočtu byl v příštím roce o 94 miliard korun vyšší a v roce 2025 by byl o 148 miliard vyšší, než bude, a to jakýkoliv deficit, a to je prostě něco, co samo o sobě vysvětluje, proč bylo potřeba to udělat.

Významnou většinu tohoto snížení, většinu tohoto snížení, to znovu opakuji, zajistí úspory stávajících výdajů. Rozhodli jsme se omezit neinvestiční dotace na příští rok, to přinese 46 miliard korun, celkem 54 miliard korun, také jsme začali systematicky omezovat provozní a mzdové výdaje státu, už jsem tady o tom mluvil, to předpokládané snížení, zmiňoval jsem tady procenta, tak teď mohu říct odhad i v korunách - bude přes 20 miliard korun. A tyto úspory se projevují už v návrhu státního rozpočtu na rok 2024, kde většina rezortů také snižuje svoje výdaje. Tedy stát šetří především na sobě. A jsme také první vládou po deseti letech, která má odvahu přijít s důchodovou reformou a se změnami, které udrží nebo zajistí udržitelnost důchodového systému a jeho financovatelnost.

Pokud jde o DPH, které jste tu zmínil, tak já jenom ještě připomenu, že součástí toho ozdravného konsolidačního balíčku je také zjednodušení, pročištění našeho komplikovaného daňového systému, kde rušíme 22 daňových výjimek, což se projeví tím, že se významně zkrátí daňové přiznání u té DPH. Tak daň z přidané hodnoty bude mít nově dvě sazby místo současných tří, to je taky zjednodušení a zpřehlednění. Více zdaníme především alkohol, tabák, položky, které zatěžují naše zdravotnictví a vytvářejí dlouhodobé náklady. Zlevníme důležité položky, bez kterých se nikdo neobejde, a to jsou potraviny, bydlení nebo zdravotnické pomůcky. A u těch potravin opakovaně - i na mém posledním jednání s řetězci - bylo jasně řečeno, že se to tříprocentní snížení daně promítne do cen potravin pozitivně a že ceny potravin se sníží. Přestože tedy dojde u některých daní k navýšení, tak u jiných zase dojde k tomu, že ten celkový efekt na občany a zaměstnance bude co nejnižší. Dbali jsme na to, abychom neohrozili žádnou sociální skupinu, a hodně jsme přihlíželi k tomu, abychom se nějakým způsobem nedopustili toho, že bychom existenčně ohrozili zvláště ty nejslabší zranitelné skupiny. Proto jsme třeba snížili DPH u potravin a nebo třeba na zdravotnické pomůcky, proto jsme také zvýšili minimální výši garantovaného důchodu a děláme tam tato opatření, aby ti, kteří jsou zranitelní, skutečně byli ochráněni.

U DPH celkově se předpokládá, že se výběr nebo to, co budeme vybírat od občanů, bude nižší. Takže není možné, aby se stalo to, co vy říkáte, že by kvůli DPH se lidem celkově věci zdražily.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane premiére. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Ano, má. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za odpověď, pane premiére. Vy jste tady na plénu Sněmovny nedávno uvedl, že obě opoziční strany nechtějí konsolidovat veřejné finance, a já jsem na vás ihned reagoval s tím, že hnutí SPD je pro konsolidaci veřejných financí, ale navrhujeme to dělat úplně jinak. V zásadě odmítáme navrhované zvyšování daní českým občanům a firmám. Opakovaně navrhujeme zdanění dividend pro zahraniční vlastníky tuzemských korporací, kde odchází desítky miliard korun, a máme to předloženo i jako změnu zákona. Chceme, abyste přehodnotili armádní zakázky, jelikož odmítáme více než stomiliardový nákup amerických stíhaček F-35. Dále navrhujeme seškrtat rozpočtové výdaje státu, je třeba zrušit tři nepotřebná ministerská místa, zrušit podporu solárním baronům, zrušit zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými, kteří mohou pracovat, ale práce se štítí, zrušit financování neziskovek s politickým programem, zrušit nepotřebnou inkluzi ve školství a tak bych mohl pokračovat. Takže nakonec mám otázku - co říkáte na tyto naše návrhy?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Odpoví pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Kdybyste to s tím zlepšováním nebo ozdravováním veřejných financí mysleli tak vážně, tak nás přesvědčujete o kvalitě svých návrhů a předkládáte je jako pozměňovací návrhy, což asi také děláte, ale neblokujete jednání Poslanecké sněmovny ve věci ozdravného balíčku, což tady prokazatelně děláte. To moc nesvědčí o zájmu o ozdravení veřejných financí a o tom, že si uvědomujete opravdu, jaký to je problém, jakému problému čelíme, jaký jsme tady zdědili, a že si s tím skutečně musíme poradit.

Jak jsem říkal, my jsme se snažili najít vyvážený kompromis mezi požadavky na ozdravení státního rozpočtu, snížení výdajů, určité zvýšení příjmů v poměru dvě třetiny výdajů, třetina příjmů a kompromisy v tom, aby to skutečně nezasáhlo významně žádnou sociální, profesní skupinu, malé podnikatele, občany, zranitelné skupiny, a tu vyváženost jsme tam hledali. Myslím si, že když se na ten konsolidační balíček podíváte jako na celek, tak je jasné, že se nám takovou podobu toho návrhu skutečně podařilo najít.

A já bych tady do toho nemíchal další otázky, o kterých určitě můžeme diskutovat, a to jsou třeba dvě procenta výdajů na obranu. Ty jsou schváleny zákonem, je to věc, která, myslím si, že je naprosto nutná a správná z hlediska zajištění bezpečnosti a obrany České republiky. Když budeme dávat dvě procenta na obranu, tak pořád budeme patřit ke státům i v rámci Severoatlantické aliance, které dávají zvlášť spíše méně, ale je to věc, ke které jsme se zavázali sami našim rozhodnutím (Předsedající: Čas, pane premiére.), je to věc, která je správná a je to věc, kterou musíme dobře naplnit, modernizaci naší armády, a bude i ve prospěch českých firem.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní dám slovo panu poslanci Ferancovi, který byl vylosován jako šestý, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády Petra Fialu. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, k interpelaci mě vedlo vaše vystoupení koncem srpna na Zemi živitelce, kde jste se vyjadřoval k ziskům potravinářských firem. Když to shrnu, možná je to trošku parafráze z tisku, tak jste se vyjadřoval ve smyslu: firmy z koncernu Agrofert mají nepřiměřené zisky, potravinářské firmy mají opravdu vysoké zisky. Předpokládám, že jste vycházel z toho. To, co se psalo tehdy v článcích všude, té firmě vzrostl zisk o 120 %, další o 150, další o 160 %.

Ale asi se shodneme, že meziroční změna není úplně správné porovnání, protože pokud budu mít firmu, která měla v roce 2021 zisk nula a 2022 měla zisk milion, tak o kolik zvýšila zisk? O 100 milionů %, což je, zdá se to obrovské číslo. Takže asi souhlasíte s tím, že lepší porovnání je takzvaná ziskovost, to znamená, poměr čistý zisk proti tržbám té firmy v daném roce. To vyjadřuje líp, to.

A já jsem si procházel účetní závěrky firem potravinářských nejenom z Agrofertu, i dalších, a dospěl jsem závěru, že tam je ziskovost 1,5 až - myslím - 4,8 %. Tak se vás chci zeptat, jestli skutečně si myslíte, že ziskovost až 4,8 % je vysoký zisk, respektive jestli se jedná o nepřiměřený zisk tak, jak to bylo prezentováno v novinách. Jestli mi (na) to můžete odpovědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Prostor pro odpověď pana premiéra. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já se skutečně zajímám o ceny potravin, děkuji za ten dotaz. Ceny a kvalita potravin jsou problémem, který naše občany trápí, a proto se mu také věnuji. Mně se zdá, že už jenom to, že se o to zajímám, tak to má výsledky. A taky mám pocit, že jsme někomu, jak se říká lidově, šlápli na kuří oko, protože už reakce na Země živitelce ze strany prezidenta Agrární komory byly velmi nervózní, pan místopředseda Karel Havlíček, ten mě dokonce obvinil z komunistického myšlení, a teď se do toho pouštíte vy, a já jako... nebo se o to zajímáte.

Já chci říct - a nebudu se pouštět do nějakých... víte, že já nechodím do osobních útoků, takže nebudu mluvit o tom?)že se o to zajímají lidé, kteří pracovali v Agrofertu a nějaké podobné, což fakt nemám zapotřebí. A vláda skutečně nestanovuje cenu. Nestanovuje cenu energií, nestanovuje cenu pohonných hmot, nestanovuje cenu potravin - a to je dobře. V Česku funguje trh, ale je tu jedna věc, kterou musíme mít na paměti a která musí vládu zajímat. Ceny potravin jsou vysoké, to je první fakt. Druhý fakt je, že zemědělci a potravináři za rok 2022 mají rekordní zisky, to je prostě pravda. A třetí fakt je, že stát toto odvětví významným způsobem dotuje. A v té trojčlence něco nesedí. My jsme celý rok poslouchali, že náklady jsou vysoké, že zemědělci a potravináři budou krachovat, nejenom, že máslo bude stát sto korun, že zemědělci a potravináři budou krachovat - ty výroky jsou dohledatelné. Výsledek? Zemědělským podnikům v roce 2022 stoupl zisk celkově o 142 %, podobně je to v potravinářství a já jsem tam zmínil skupinu Agrofert. To jsem zmínil, protože se ozval Andrej Babiš. Řekl: Vláda nic nedělá s cenami potravin. No, skupina Agrofert má zisk 124 % proti roku 2021, má významné postavení na trhu, určitě může ceny potravin snížit. To byla moje reakce.

Ale pojďme k jádru věci. Zisk je dobrá věc, já ho fakt každému přeji a rozumím mu. Ale je tu faktor, který je netržní, a to jsou dotace. V roce 2022 překročily dotace do zemědělství 40 miliard korun, a to jenom ty hlavní. Pak jsme poskytli spoustu další podpory, 830 milionů pro chovatele prasat, drůbeže, dojnic, pěstitele brambor, jablek, pomohli jsme s cenami energií, speciální program byl Provoz - Potravináři, propagační kampaň na podporu kvalitních potravin a tak dál, desítky miliard korun z veřejných prostředků. A to se mnou budete souhlasit - to nejsou peníze, které se někde urodí, to jsou peníze, které platí lidi na svých daních, a v takto bohatě dotovaném sektoru má určitě stát právo i povinnost sledovat, co se s těmi prostředky děje, zda za ně jsou tady kvalitní a dostupné potraviny, a přesně to děláme. A růst cen potravin není způsoben jenom vysokými náklady, protože dochází k vysokým ziskům, a přitom je to vše bohatě dotováno. A kdybych to chtěl zjednodušit a trochu bych to přehnal, tak řeknu - ale ona je to vlastně pravda, lidé platí za potraviny dvakrát. Nejprve na vstupu, na dotacích, to platí lidé, a potom platí za potraviny, když je kupují v obchodech.

Jsou to rozdíly proti jiným zemím, poukazuje se na Polsko, na Německo, na Rakousko. Tam je úplně jiná struktura zemědělství a do jisté míry potravinářství, spousta malých podniků, rodinných farem, není to jak u nás, kde jsou velcí hráči, tak to prostě je, ti mají mnohem snazší možnost to, co se děje na tom, na tom trhu, ovlivňovat.

Ale prostě je nutné, aby těm vysokým dotacím, které stát do toho dává, a extrémně vysokým ziskům odpovídaly i ceny potravin. A že ten tlak funguje, že to, že se o to zajímám, funguje, to ukazuje i vývoj cen potravin, meziměsíční pokles, který u řady komodit můžeme sledovat. A já jsem rád, že to tak je a budu v tom pokračovat. Poslední věta, kterou k tomu řeknu. Já nehledám viníka, na nikoho neukazuji. Já jsem se ve spolupráci se zemědělci, potravináři a prodejními řetězci snažil najít řešení, najít příčinu toho, proč jsou potraviny drahé (Předsedající: Čas, pane premiére!) a snížit jejich cenu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Má? Takže prosím, vaše jedna minuta.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane premiére, já jsem ten název dal celkem jasně dopředu, já jsem předpokládal, že vaši poradci vám připraví podklady ne kdo kde pracoval a tak dále, ale spíše co to je ziskovost a přiměřený zisk. Ale v pohodě. Znovu se ptám, ta otázka zněla, skutečně považujete ziskovost 3 až 4,5 % jako nepřiměřený zisk? A pokud ano, tak se jenom ptám, jestli vám je známo, že státem ovládaná firma ČEZ měla ziskovost 28 %. Taky to považujete za nepřiměřený zisk? Tak zkuste mi odpovědět na tento dotaz. Děkuji,

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Prostor pro odpověď pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem taky, pane poslanče, neřekl, kdekdo pracoval, řekl jsem, že bych to mohl říct a že se k tomu nebudu snižovat. Ale to, co je tady důležité - jestliže má skupina ČEZ zisk, což je určitě dobře, tak my ten zisk vezmeme a použijeme ve prospěch českých občanů, to se taky prokazatelně stalo. V tomto případě je to ale jiné, tady jsou to soukromé subjekty, my nemáme žádnou ambici jim ten zisk brát. My máme jenom tu ambici, aby jestliže tento sektor je bohatě dotován z veřejných prostředků, aby tomu odpovídala kvalita a aby tomu odpovídaly i ceny potravin, za které si lidé potom ty potraviny kupují v obchodě. Já tady nechci posuzovat a taky to nedělám, co je nepřiměřený nebo přiměřený zisk. Já mluvím o tom, a na to jsou čísla, že zemědělským podnikům souhrnně v České republice stoupl zisk v roce 2022 proti roku 2021 o 142 % a podobná čísla jsou v potravinářství. Ano. Zmiňoval jsem tu firmu Agrofert, a to, jak říkám, protože se Andrej Babiš ozval. Ale 124 % zisk, ale to není jediná firma v potravinářství. Ano, jsou tam firmy, které mají ten zisk nižší. Ale řada velkých podniků dosahuje těchto čísel. To určitě není něco, co máme závidět, není to něco, co já jako reprezentant toho proudu politického, který hájí tržní hospodářství, bych považoval za problém. Ale považuju to za problém v souvislosti s tím, že tento sektor je bohatě dotován z veřejných peněz, zisky jsou rekordní a ceny potravin jsou taky rekordní. Tak tady je potřeba něco udělat, aby to tak nebylo. A to, co může udělat stát, je ptát se na přiměřenost marží. Máme k tomu i příslušné nástroj, jak to kontrolovat. A tlačit na všechny účastníky toho řetězce, aby se ty ceny snížily. To je jediné, co dělám a hle, ono to funguje, ceny potravin se snižují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní předám slovo panu poslanci Kuklovi, který byl vylosován jako sedmý, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu Petra Fialu. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Já jsem rád, že dneska je tady pan premiér přítomen, nebývá to zvykem, tak jsem rád, že ho můžu interpelovat a snad i dostanu odpověď. Já jsem vás tady, pane premiére, chvíli poslouchal a nestačím se divit. Umíte mluvit velice krásně, rád vás poslouchám, ale pak, když se podívám na ty skutky a na ty činy, které dneska v České republice máme, tak se nestačím divit. Ráno jsme tady řešili nedostatek antibiotik. A vy jste o nich mluvil, jako že všechno vyřešené, ale bohužel, zase jsem dostal pár zpráv, nic vyřešeno není a v lékárnách antibiotika nejsou.

Ale o tom mluvit nechci. Já se chci zeptat na koncesionářské poplatky. Tady jsem si vytáhl článek ze 4. 7. roku 2022, kdy váš ministr kultury Martin Baxa veřejně říká, že není třeba zvyšovat televizní a rozhlasové poplatky. No a rok utekl jako voda a dneska říkáte, ano, je třeba zvyšovat koncesionářské poplatky a lidem v dnešní době chcete zvednout za televizní přijímač o 25 korun a za rozhlasový o 10 korun. A navíc ještě chcete zavést, aby platili nově majitelé mobilů či tabletů. Já se vás chci zeptat, proč to těm lidem děláte? Podívám se do programového prohlášení a tam jsou samý sliby, jak se naše země bude mít. No, a skutek je takový, že všechno lidem zdražujete, od dálničních známek po rozhlasové poplatky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Prostor pro odpověď pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jednak děkuji za ocenění mého ústního projevu a to, že mě rád posloucháte, to bych řekl, že je základní podmínka pro to, abychom se někam dostali. A doufám, že posloucháte i ten obsah, co říkám. Ale opravdu děkuji za to ocenění.

Zas neděkuji za tu poznámku, že tady konečně jsem, protože ta tedy opravdu pravdivá není. Já jsem tady vždycky, pokud není jednání Evropské rady, a to je věc, kterou nemohu ovlivnit. Já jsem na interpelacích rád, mě baví ta možnost reagovat na podněty a vysvětlovat problémy, které tu jsou. Také jsem neřekl ráno, že žádný problém s léky není. Naopak, já jsem ten problém popsal, v čem spočívá, že je, a jenom jsem také řekl, jak ho naše vláda řeší. Vy na to máte jiný názor, na to řešení, to je také možné respektovat.

A teď k podstatě vaší otázky, která se týká navrhovaného zvýšení koncesionářských poplatků. My máme v programovém prohlášení, když z toho tady zmínil, tak ve vztahu k veřejnoprávním médiím je tam závazek zaměřit se na udržitelnost jejich financování. Což není jen tak samo o sobě, ale obecně se udržitelnost financování považuje za jednu ze základních podmínek jejich nezávislosti. A právě proto je to nastaveno tak, aby veřejnoprávní média nedostávala prostředky ze státního rozpočtu, ale měla jiné zdroje, které nejsou se státním rozpočtem svázány. To je obecně sdílený princip.

V České republice jsou tímto zdrojem příjmů nesvázaným se státním rozpočtem koncesionářské poplatky a placení za veřejnou službu prostřednictvím nějakých rozhlasových a televizních poplatků je nakonec nejobvyklejší způsob i v dalších evropských státech. Proč zvyšovat? No, protože koncesionářské poplatky se nezvyšovaly od roku 2008 v případě České televize, v případě Českého rozhlasu od roku 2005. Ale ta jejich reálná hodnota klesá. Já to neumím sám přepočítávat, ale podle údajů, které mám, tak reálná výše toho poplatku třeba České televizi, který je teď 135 korun, kdybychom to přepočítali na tu dobu, kdy se ten poplatek stanovoval, tak by byla někde přes 60 korun. Takže je tady namístě skutečně uvažovat o nějaké úpravě. Volá se po ní dlouho.

No a teď to podstatné, v jakém jsme stavu. Jsme v tom stavu, že Ministerstvo kultury přišlo s návrhem, opakuji, s návrhem na úpravu koncesionářských poplatků. Ta novela je teď v meziresortním připomínkovém řízení, kde se k tomu mohou vyjadřovat všechny dotčené instituce a institut meziresortního připomínkového řízení slouží k tomu, aby se třeba opravily omyly, chyby nebo aby na základě nějakých argumentů mohl ten návrh doznat ještě řady změn, jak je to u každého podobného zákona. Takže v tuto chvíli máme návrh Ministerstva kultury. Tím se teprve po meziresortním připomínkovém řízení bude zabývat vláda. Pak to můžeme projednávat v tom celém legislativním procesu.

Co se v té verzi toho návrhu, v té první verzi navrhuje, zvýšení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu o 25 korun a o 10 korun. A dále se tam rozšiřuje vymezení předmětu poplatníků, s tím ale, že od placení poplatku mají být osvobozeny školy, osoby s tělesným postižením, osoby s čistým příjmem nižším než 2,15násobku životního minima a tak dál a tak dál. Čili jsou tam i opatření, která brání tomu, aby se někoho to zvýšení v řádu korun mohlo negativně dotknout.

Můžeme samozřejmě vést diskusi o tom, jestli v demokratické zemi má - a v dnešní společnosti má veřejnoprávní instituce tohoto typu, tedy televize, rozhlas smysl. My jsme jako společnost dospěli k názoru, že ano, máme k tomu i příslušnou legislativu. A dokud tento zákon a dokud na tom existuje společenská shoda, tak je úlohou vlády, aby vytvořila odpovídající podmínky včetně financování (Předsedající: Čas.) a k tomu směřuje tento návrh.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má pan poslanec zájem položit doplňující otázku? Ano, má. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Pane premiére, pečlivě jsem vás poslouchal, bedlivě. A já bych asi potřeboval k tomu vašemu programovému prohlášení slovník, abych si to vždycky přeložil, protože udržitelnost veřejných financí znamená tedy zdražování veřejných financí. A pak jste říkal důvod, no protože se dlouho nezdražovalo, tak budeme zdražovat. To považuji tedy za ne dobré důvody, abyste prostě v dnešní době ekonomické lidem zdražili televizní a rozhlasové poplatky a de facto všechno. Daň z nemovitosti, točené pivo, kojeneckou a balenou vodu a můžu tady jmenovat a můžu tady stát dlouho, nebudu na to mít ani čas, co všechno lidem zdražujete v dnešní době. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za doplňující otázku. A teď odpověď na ní.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: A současně také třeba snižujeme sazbu na potraviny, šetříme na provozu státu, zajistili jsme dostatek energií, snižujeme jejich ceny a tak bych mohl pokračovat. Ale já tuto přestřelku tohoto typu tady nepovedu, vést nechci. Bavíme se o koncesionářských poplatcích. Ta otázka, kterou jste položil, je naprosto legitimní a logická, proč zvyšovat koncesionářské poplatky. Já jsem vám poctivě odpověděl. Ten důvod je - a volá po tom většina odborné veřejnosti a ta debata není nová, netvařme se překvapivě, běží tady řadu let, ty koncesionářské poplatky se prostě nezvyšovaly od roku 2005 nebo 2008. To znamená, že ta hodnota té částky je jiná a nižší.

Také jsem vám vysvětlil, že pokud máme veřejnoprávní média, tak je musíme financovat. Ten obvyklý způsob ve světě je financovat je mimo státní rozpočet. To děláme i v České republice. Je to dominantní zdroj financování těchto veřejnoprávních médií. A proto je namístě debata, zda po patnácti, nebo skoro dvaceti letech nemáme přistoupit ke zvýšení koncesionářských poplatků v řádu korun. Tomu odpovídá ten návrh a o nic jiného zde nejde. V souvislosti s tím, jak se vyvíjí společnost, tak je nově, trošku nově definován poplatník, tedy ten poplatník bude definován tak, jak tam dosud je v tom zákoně, ale změna nastává u vymezení rozhlasového a televizního přijímače, který vlastně by měl nově zahrnovat jakékoliv zařízení, které je způsobilé přijímat a redukovat rozhlasové a televizní vysílání.

Určitě nikdo nemá na mysli, že když má někdo mobil, tak bude platit z mobilu. Pokud platí poplatek za domácnost, resp. za to, že má doma televizní přijímač, ale ten posun odpovídá tomu vývoji technologie (Předsedající: Čas.), kterou jsme...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní dám slovo paní poslankyni Aleně Schillerové, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády a připraví se pan poslanec Lang. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci znepokojujícího plnění daňového inkasa Ministerstvem financí v letošním roce. Tento problém je patrný z informací o pokladním plnění státního rozpočtu z každého jednoho měsíce v letošním roce a poslední údaje za srpen potvrzují zhoršující se tendenci. Zatímco celkový výběr daní bez pojistného dosáhl na konci srpna jen 60,4 % celoročního plánu, srpnovým standardem je 65 %. To jen na úrovni státního rozpočtu znamená, že na daních zůstalo nevybráno 43 miliard korun. Jedná se o nejhorší výsledek od krizového roku 2009.

V případě DPH je situace obdobná. I zde je výběr 4,5 procentního bodu pod svým dlouhodobým průměrem a je nejhorší za deset let. To znamená zhruba 17 miliard korun, které České republice chybí, jen na této nejdůležitější dani. Zhoršující se výběr daní podle našeho názoru potvrzuje hluboké systémové problémy, které jsou patrné od nástupu ministra financí Zbyňka Stanjury.

Prosím o konkrétní informaci: Jaká konkrétní systémová řešení ke zlepšení výběru daní a pro boj s daňovými úniky a podvody hodlá Ministerstvo financí přijmout, aby tato alarmující situace nepokračovala? Prosím o informaci: Kdy konkrétně očekáváte nápravu, a jakým způsobem nahradíte příjmy, které České republice neplněním daňového plánu v letošním roce vznikají? Děkuju vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A odpoví pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: My už tady několik měsíců posloucháme od opozice, jak se špatně vyvíjí situace v rozpočtu, jak je to s tím deficitem, že deficit bude přes 400 miliard a přes 450 miliard, že v žádném případě ho nedodržíme. Pan ministr financí i já jsme opakovaně zdůrazňovali, že ten deficit bude dodržen, že se budeme pohybovat kolem těch 300 miliard korun, tak jak je to v plánu, že dojde ještě k té korekci těmi očekávanými příjmy a tak dál, a jak se ukazuje, tak jsme měli pravdu.

Já bych tady mohl citovat i slova paní předsedkyně, která říkala - cituji: "Reálný schodek, podle toho, jak byl předložen rozpočet, není 295 miliard, ale 470 miliard, to je reálné číslo". Nebo v dubnu: "Schodek rozpočtu není reálný, přesáhne 300 miliard" a tak dál. "Máme zde fiktivní schodek, který neodpovídá realitě." A tak bych mohl pokračovat. Ale ukazuje se, že to prostě tak není. Že ten deficit nebo rozpočet jako takový s odhadem příjmů a výdajů je navržen velmi profesionálně a že odpovídá realitě, mnohem více, než ty předcházející rozpočty.

Tady bych mohl citovat i celou stínovou vládu hnutí ANO z 1. června, kde se psalo: Pokladní plnění se po pěti měsících přiblíží celoročnímu deficitu, to v situaci, kdy nedochází k žádným nečekaným šokům. Stanjuru dohnaly jeho účetní triky. Je to největší selhání fiskální politiky v dlouhodobých dějinách a tak dál. A teď jaká je realita. Jaká je na základě těchto katastrofických vizí realita? Srpen byl již třetím měsícem v řadě, kdy deficit klesá a je dokonce o 19,5 miliardy nižší, než byl v červenci. Klesl pod 200 miliard korun na 194,6 miliard korun. Zatímco první polovina roku byla slabší o daňové inkaso, v druhé polovině se projevují už ve větší míře daňové příjmy, které přitékají a děje se to přesně podle té predikce, kterou pan ministr financí i já říkáme od jara. Data ukazují, kdo měl pravdu.

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci srpna růstu 21,7 %, za růstem stál také výběr pojistného plus 37,4 miliard korun, inkaso s daní příjmu právnických osob 34,3 miliardy korun i fyzických 18,9 miliardy korun, daně z přidané hodnoty plus 11,4 miliardy a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny plus 15,3 miliardy. Plnění státního rozpočtu u daňových příjmů kromě pojistného bylo ke konci srpna ve výši 60,4 %. Jsou tady negativní a pozitivní vlivy, ale ono se to bude srovnávat. Tak k těm jakoby negativním. Očekávaný průběh inkasa u daně z neočekávaných zisků, která bude hrazena formou záloh splatných v září a v prosinci tohoto roku. To znamená, že se jedná o dočasný vliv, který podhodnocuje nebo zkresluje procentuální část vybraných příjmů ke konci srpna, protože tyto peníze teprve do rozpočtu přijdou.

Vývoj inkasa daně z přidané hodnoty, kde se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírní pokles reálné spotřeby domácností. To byl ale přece záměr České národní banky při krocení inflace. A vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků, kde se projevuje změna nákupních preferencí spotřebitelů, zejména odklon od klasických tabákových výrobků. Ale na to přece reagujeme. A tím odpovídám na vaši otázku, jak na to budeme reagovat? Reagujeme na to tím, že máme úpravu sazby v konsolidačním balíčku.

Pak jsou tu pozitivní vlivy plnění státního rozpočtu - to je především vysoký nárůst inkasa u příjmových daní, zejména u daně z příjmů právnických osob, kde se projevila vyšší ziskovost podnikajících subjektů, zejména v oblasti energetiky, finančního zprostředkování a tak dál a tak dál. Tady nevidíme žádný negativní vývoj. Jsou tu určité posuny, některé věci přijdou, tak jak jsme to říkali, jak se už potvrdilo, tak zase přijdou nebo plně se projeví až v těch posledních měsících tohoto roku. A tam, kde vidíme problém spotřební daně z tabákových výrobků, tam jsme připravili i potřebnou úpravu v rámci ozdravného balíčku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně má doplňující otázku. Tak prosím, vaše jedna minuta.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Mám jenom dvě minuty nebo minutu, takže ji musím efektivně využít. Nevím, kdo vám chystal ty podklady. Pokud to bylo Ministerstvo financí, tak nevěřím, že to byli úředníci, které znám. To museli být noví poradci, které si přivedl pan ministr, protože si neuvědomují vůbec problém daňové alikvoty. Kdy to chtějí řešit? V lednu bude pozdě. Prosím, probuďte se. Já se bavím... vy jste mi tady odpovídal úplně na něco jiného.

A když už jste to tedy zmínil, já bych nebyla tak natěšená. 8. 9. máte schodek 250 miliard. Ano, já nehledím nikdy na čísla, která jsou meziměsíční, počkáme si na konec měsíce. Poslední měsíc, který se hodnotil, vám pomohlo 54 miliard dividendy z ČEZu, kde jste samozřejmě vzali i mimořádnou - včera jsem slyšela pana místopředsedu Skopečka prostřednictvím pana místopředsedy Skopečka, jak vyčítal 18 miliard z privatizačního fondu, co jsme převedli do státního rozpočtu. A vy jste převedli 54! Prostě, prosím, probuďte se. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prostor na odpověď pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jenom jsem připomněl, a je to dohledatelné, každý si to může zkontrolovat, varování před tím, že nedodržíme rozpočet, jak se špatně vyvíjí, jak je to celé špatně udělané, jaký bude strašný deficit. A nic z toho se prostě nepotvrzuje. Na konci roku si zase tady můžeme sednout, postavit se a říci si, jak to s tím rozpočtem skutečně dopadlo.

Ještě jsem na to neměl dost času, takže připomenu kroky, které děláme pro zlepšení výběru daní, které jsme už udělali nebo připravujeme. Je to jednak zjednodušení daňového systému, méně výjimek, zjednodušení sazeb DPH, na to jsem už odpovídal vlastně, nebo to jsem už připomněl v odpovědi na jednu z předcházejících interpelací. Dále je to zlepšení fungování Finanční správy. Tady nechceme jít cestou, aby Finanční správa byla represivním orgánem, spíše partnerem. Jsme přesvědčeni, že to bude lépe fungovat. Rozšíření počtu hodin, kdy jsou pracovníci Finanční správy k dispozici občanům v klíčových obdobích. A to je právě ta druhá věc. Vy nemůžete jenom tupě škrtat a něco zrušit. My jsme zrušili řadu nefunkčních daňových nebo finančních úřadů, ale současně jsme zvýšili počet hodin a dostupnost úředníků v těch kritických okamžicích. Globální digitální daň - to je věc, která také přinese pozitivní zisky a pokračování v přípravách jednotného inkasního místa, což je věc, o které se taky mluví dlouho a která se v minulosti nepovedla. O dalších věcech jsem tady mluvil.

A těším se na to, až si na konci roku nebo v lednu sedneme nad vývojem státního rozpočtu a podíváme se na to, jestli byl sestaven realisticky, nebo nebyl, a zda odpovídá tomu skutečnému výsledku lépe než ty rozpočty v předcházejících obdobích.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu premiérovi. A nyní požádám o slovo pana poslance Langa, který byl vylosován jako devátý, aby přednesl ústní interpelaci na pana premiéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, využívám této unikátní možnosti, kdy jako poslanec vás mohu v rámci ústní interpelace přímo konfrontovat a zeptat se vás na určité věci, protože jinak nemám jinou možnost. Podotýkám, že mými ústy se ptají moji voliči, kteří mi píší a dotazují se na řadu věcí.

Pane premiére Fialo, domníváte se opravdu, že jste úspěšným premiérem této vlády? Domníváte se, že plníte své předvolební sliby, na které jste nalákali voliče před volbami? Domníváte se, že je normální mít tak nízké procento obyvatel, kteří vám a vaší vládě po pouhých dvou letech vaší vlády věří? Víte o tom, že jste nejméně oblíbený politik a nejméně oblíbený premiér naší země? Domníváte se, že je normální nadřazovat zájmy jiné země, myslím pomoc Ukrajině, nad zájmy své vlastní země? Víte o tom, že jste premiérem České republiky?

Domníváte se, že je normální, jaké kauzy trápí vaše vlastní přední politiky? Jsou to například kauzy paní primátorky Vaňkové, kokain v Brně, alternativní město, jak říká pan předseda vašeho klubu, případně jsou tam nějaké developerské kauzy, které jsou s tím spojené, či pan ministr Blažek, jeho udělení žluté karty, jak jste ho tím potrestal? Například kauzy Dozimetru Hlubuček, 500 pro Gazďu. Stejný problém, který dneska je řešen na úrovni Prahy - TOP 09, zapojení pana Pospíšila. Zdá se vám, že je toto normální? Jak chcete nastavovat morálku ve společnosti, pokud se dějí tyto věci? A vy jako premiér nic neděláte a jen se snažíte ze všeho vymlčet? Odtud je také vaše přezdívka, omlouvám se, Mlčoch.

Domníváte se, že je normální, že je dlouhodobý nedostatek léků? A ministr Válek z TOP 09 doporučil lidem, aby si šli opalovat na slunce? Nebo že je normální obvolávat x lékáren, kde stejně ty léky neseženete? Jak je možné, že léky v zahraničí jsou, a u nás nejsou? Jak je to možné? Někdo říká, že je třeba se z toho vyspat, jak nám radí pan Michálek, předseda poslaneckého klubu hnutí STAN (správně: Pirátů).

Domníváte se, že je normální mít ceny energií, jaké máme, když jsme výrobcem energie a energii dokonce dovážíme? Pane premiére, prosím vás, vyjděte ze své bubliny, jděte mezi občany. A možná se budete divit. Možná se budete divit, jaká je realita, jaká je nálada v naší společnosti, a to pouze za dva roky vaší vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Odpoví pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vlastně je, pane poslanče, obdivuhodné, co jste všechno dostal do těch dvou minut - kolik nepravd, nesmyslů, ale i třeba oprávněných obav občanů se vám podařilo vtělit do tak krátkého časového úseku. Jsem si vědom všech problémů, se kterými se česká společnost potýká. Ale jsem si také dobře vědom toho, co naše vláda udělala a co jsme slíbili voličům a jakým způsobem jsme si dokázali poradit s těmi krizemi, o kterých jsme ani nemohli mluvit ve svém programovém prohlášení a ve svých volebních slibech, protože prostě nikdo nemohl předpokládat, že přijdou a že budeme čelit všem dopadům ruské agrese na Ukrajinu, tak jak jsme se s tím museli vyrovnávat my.

Myslím, že někdy je docela rozumné, a doporučuju to všem, kteří se pohybují v politice - a já nikomu nic nedoporučuju, ale sám se tím řídím - zas tak úplně nedat na průzkumy veřejného mínění. Ono se potom ukáže ve volbách, že ty průzkumy neříkaly věci tak, jak je skutečně občané třeba vnímají. Nicméně nepodceňuju a ani to nepopírám, že část občanů nehledí na všechny kroky, které naše vláda dělá, s porozuměním a že určitě nezažíváme třeba pro ozdravný balíček a úsporné kroky, které musíme přijímat, jenom potlesk. Ale my víme, proč to děláme. Víme, proč a s jakou odpovědností rozhodujeme o úpravách důchodů tak, aby důchodový systém fungoval, aby mohly mít zaručené důchody i naše děti, naši vnuci, lidé pod 40 let. Víme, proč se snažíme snižovat deficit veřejných financí, deficit státního rozpočtu, proč děláme opatření, která jsou určitě náročná a která jsou náročná i pro akceptaci společnosti.

Ale jsme přesvědčeni, že i když třeba je to teď obtížné vysvětlit a teď pro to třeba unavená společnost po všech těch covidech, energetických krizích, inflacích, drahotách a dalších věcech, unavená společnost třeba nemá aktuálně úplně pochopení, tak že na konci volebního období budou lidé vidět, že to funguje, že jsme udělali správné kroky, že jsme měli odvahu udělat věci, které předcházející vlády v době ekonomické konjunktury prostě neudělaly, že tady máme štíhlý fungující stát, že tady máme aspoň nakročeno k tomu, abychom měli dobrou dopravní infrastrukturu, že tu máme školy, které nabízejí výborné vzdělání, že prostě se udělaly všechny ty změny, které jsou potřeba pro to, abychom patřili ke světové špičce.

A jsem přesvědčen, že na konci našeho funkčního období se toto všechno zúročí a lidé to budou vidět. A to je právě podstatné. My pro to máme funkční období čtyři roky, proto lidé dávají důvěru prostřednictvím voleb politické reprezentaci, proto vzniká nějaká exekutiva, aby mohla ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou a Senátem rozhodovat, aby mohla dělat věci, které třeba nejsou populární, ale jsou dobré, ve prospěch občanů naší země.

My jsme udělali řadu kroků, které bych tady rád připomenul. V době, kdy jsme poslouchali od opozice, ne od všech, ale od některých, že nebudou energie, tak jsme je zajistili. Poslouchali jsme, jak budeme platit za benzin, naftu sto korun a nebudou k dispozici. Vrátili jsme se velmi brzy blízko k předválečným cenám a zajistili jsme to, že tyto ceny byly přijatelné. Nikdo nezmrzl, žádné firmy nezkrachovaly, lidé měli plyn, elektřinu, zastropovali jsme ceny, dokázali jsme přečkat toto období tak, že to všichni přežili a všechny firmy to přežily. A co jsme museli poslouchat? Jak to děláme špatně, jak to děláme pozdě, jak se to nedaří. A hle, ono se to podařilo.

Mohl bych pokračovat dál. Podívejte se na to, že jsme čelili jedné z největších migračních krizí, migrační vlně, jaká nemá v historii Evropy po druhé světové válce obdoby. Tu jsme také zvládli a zvládli jsme ji tak, že nemáme žádné sociální problémy. Sto dvacet tisíc Ukrajinců pracuje. Zvládl to náš zdravotní systém, zvládly to naše školy, a to pokládám za důležité. Mluvil jsem zde o tom, co děláme s tímto státem - digitalizace, zefektivnění státní správy, snižování počtu úředníků (Mpř. Bartošek: Čas, pane premiére.). To všechno jsem měl už možnost připomenout, a tak bych mohl pokračovat další hodiny.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? (Ano.) Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Doplňující otázku nemám. Já bych ve své podstatě jenom konstatoval, že mě pan premiér vůbec nepřekvapil. Ve své podstatě on opravdu žije nebo, pane premiére, vy opravdu žijete ten v nějaké bublině. Prosím vás, vystupte z té bubliny! Vystupte z té bubliny, vraťte se na zem, vraťte se mezi normální lidi. Já klidně vám nabídnu, můžete přijet k nám na Plzeň-sever a myslím si, že byste byl velice překvapen, jaká je ta realita oproti tomu, co nám zde neustále vy říkáte tím melodickým hlasem! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Prostor pro pana premiéra, aby reagoval. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Můj hlas musí být fascinující, když ho pořád komentujete! Ale já si myslím, že - nedělejte si, pane poslanče, iluze.Vy si myslíte, že když jste poslanec, tak že lidé vás považují za úplně normálního, zatímco premiéra ne. Já jsem normální člověk, žiju mezi normálními lidmi, stejně tak jako vy, ale stejně tak patřím k těm lidem, jako vy, kterým lidé dali důvěru a kteří mají rozhodovat o tom, jakým způsobem se tady bude vytvářet legislativa, jakým způsobem se budou dělat politická rozhodnutí a co uděláme pro to, aby se lidem žilo lépe.

A teď to nejpodstatnější. To, jestli já žiji v bublině, nebo vyžijete v bublině, jestli vaše řešení je lepší než to moje, jestli naše vláda je úspěšná, nebo není, jestli se nám daří plnit sliby, nebo se nám nedaří plnit sliby, tak to nerozhodujete ani vy, ani já. Vy se o tom jenom můžete bavit. Já vám budu říkat, že si to myslím, že se nám to daří, vy budete říkat, že se nám to určitě nedaří, ale o tom, jestli rozumíme lidem, jestli řešíme jejich problémy, jestli víme, co chtějí, jestli se nám podařilo to, co jsme slíbili, splnit, tak o tom rozhodují občané. Nikdo jiný v demokracii. A občané rozhodnou u příštích voleb, zda dají důvěru nám, nebo dají důvěru vám. Jim se budeme zpovídat a oni naše kroky zhodnotí. Takže vy byste spíš měl asi předkládat nějaké alternativní koncepce, abyste oslovil svoje voliče, vy byste měl kritizovat vládu, to děláte, to je v pořádku, ale nechte na voličích, aby posoudili, jestli to děláme dobře, nebo to děláme špatně, jestli jsme měli pravdu, nebo neměli pravdu, jestli jsme jednali včas, nebo nejednali včas. Soudu voličů se rád podřídím, s vámi budu polemizovat. (Potlesk vládních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu premiérovi za odpověď i za všechny dnešní interpelace. Upozorňuju, že 16.04, uplynul tedy čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády. A nyní budeme pokračovat ústními interpelacemi na ostatní členy vlády. My se vystřídáme v řízení schůze. Já vám děkuji a přeji pěkný zbytek.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Přeji krásné odpoledne. Vystřídali jsme se při řízení schůze. Nyní tedy máme na programu ústní interpelace na ministry vlády České republiky. Vyzývám tedy první na řadě paní poslankyni Karlu Maříkovou, aby přednesla interpelaci na pana ministra kultury Martina Baxu a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace. Připraví se paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Vážený pane ministře, před rokem jste prohlásil v Otázkách Václava Moravce, že nebudete zvyšovat koncesionářské poplatky. Cituji: "Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí to v současné době takto otevřeně říct. Myslím, že jsou k tomu správné důvody." Pane ministře, poté, co váš pan premiér a koalice SPOLU slibovala, že nebudete zvyšovat daně, nebudete zvyšovat daň z nemovitostí a věk odchodu do důchodu, je to další lež. Nejenže se poplatky zvýší, ale nově se rozšíří také na okruh těch, kteří koncesionářské poplatky za televizi a rozhlas musejí platit. Nově se spektrum zařízení rozšíří o mobily, tablety a další nástroje umožňující příjem veřejnoprávní stanice. Televizní poplatek se má zvýšit o 25 korun a rozhlasový o 10. Pane ministře, proč nutíte lidi platit za něco, co nesledují? Kdo to chce poslouchat a sledovat, ať si za to platí. Kdo to nechce poslouchat a sledovat, ať si za to neplatí. Je přece snadné vytvořit aplikaci, která umožní zablokovat vysílání České televize pro neplatiče, a naopak ti, co mají zájem o vysílání, si jej mohou předplatit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní má prostor pan ministr kultury Martin Baxa. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Na dvě jasné otázky dvě jasné odpovědi. První otázka se týkala toho, proč jsem změnil názor na téma koncesionářských poplatků. Ano, já jsem před rokem v Otázkách Václava Moravce, vysílaných tehdy z Karlových Varů, uvedl přesně to, co vy jste říkala, nicméně od podzimu loňského roku, více než rok pracovala speciální pracovní skupina, kterou jsem zřídil proto, aby se naplnilo ustanovení programového prohlášení vlády, které se týká udržitelnosti hospodaření veřejnoprávních médií. Intenzivní spolupráce zástupců koaličních stran a zástupců veřejnoprávních médií nás vlastně dovedla k přesvědčení, že má-li se naplnit toto programové prohlášení, tato jeho část, pak je cestou změna financování. Jednak tedy zvýšení koncesionářských poplatků a také rozšíření okruhu koncesionářů.

Chci při této příležitosti ujistit všechny nejenom zde přítomné poslankyně a poslance, ale i veřejnost sledující dnešní interpelace, že pro 90 % všech domácností se, co se týká systému, nemění nic, protože 90 % domácností platí koncesionářské poplatky podle principu jedna domácnost, jedna televize, jeden poplatek, jedna domácnost, jeden rozhlasový přijímač, jedno rádio, jeden poplatek. Jak už jste správně zmínila, navýší se hodnota toho poplatku o 25, respektive 10 korun. Jenom připomenu, že se poplatky nezvedaly od roku 2005, respektive od roku 2008. Reálná cena toho poplatku je dnes méně než poloviční.

A za tu dobu se také velmi významně rozšířil obsah veřejnoprávních médií, ať už rozhlasu nebo televize a měli-li bychom vést polemiku o otázce, zda lidé si přejí nebo nepřejí veřejnoprávní média a jejich služby, tak odpověď může být mimo jiné i v tom, že skupina programů České televize anebo rozhlasová stanice Radiožurnál jsou nejsledovanější a nejposlouchanější stanice v Česku. Takže to je odpověď na vaši otázku.

Určitě bude ještě příležitost při projednávání tohoto návrhu na půdě zdejší Sněmovny vést detailnější debatu o tom, jakou cestu jsme zvolili, jaké má výhody či nevýhody.

Teď, paní poslankyně, úplně zásadní otázka, kterou vy jste položila a na kterou je třeba odpovědět. Se vznikem novodobé České republiky, novodobé svobodné demokratické společnosti v naší zemi, byly položeny základy jakési celospolečenské shody nebo konsenzu na tom, že veřejnoprávní média v Česku, televize a rozhlas, budou fungovat na principu, že na jejich činnost přispívá ten, kdo je může sledovat/poslouchat. To znamená, to je ten poplatkový princip televizního nebo rozhlasového přístroje. Je to, paní kolegyně, princip, který tady sebemenším způsobem nezpochybnila a nenarušila žádná vládní administrativa, která tady byla, ani pravicová, ani levicová, ani úřednické vlády. U všech se vždy vycházelo z principu, že služba veřejnoprávních médií může být využívána kýmkoliv v této zemi, každý má jiné preference, někdo sleduje veřejnoprávní média kvůli sportu, někdo kvůli zábavě, někdo kvůli vzdělávání a i lidé, kteří veřejnoprávní média obvykle nesledují, tak se bezpochyby objeví situace, kdy se tak stane, když jsou nějaké vážné situace, události, krize, přírodní katastrofy a tak dále. Stejně tak to platí pro všechny věkové kategorie, pro všechny sociální skupiny. Povedeme-li potom diskusi o tom rozšíření okruhu koncesionářů, tak můžeme hovořit o mladých rodinách, které využívají na tabletu stanici ČT:D a podobně.

Proto, paní poslankyně, odpověď na vaši otázku zní: My pokračujeme v základech, v tradicích novodobé demokratické společnosti v naší zemi, která se staví na tom, že veřejnoprávní média jsou financována všemi těmi, kteří mohou používat jejich službu.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Zeptám se paní poslankyně, zda má zájem. Ano. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Pane ministře, nemyslíte, že vaše vláda mění ty názory až moc často? Mluvíte o hospodaření veřejnoprávních médií, které není až moc úspěšné a vy ještě nutíte lidi, aby se podíleli na rozvoji něčeho, co není schopno hospodařit bez podpory fondu televizních poplatků, nemluvě o rozvoji něčeho, co se rozvíjí už roky směrem ke snížení kvality.

Veřejnoprávní média, tvrdíte, že jsou nejsledovanější. No tak já myslím, že by se uživila z těch, co je sledovat a poslouchat chtějí. Co myslíte?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní prostor pro odpověď panu ministrovi. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Paní poslankyně, nebudu opakovat "vaším prostřednictvím", paní předsedající. Paní poslankyně, já myslím, že až potom nastane projednávání, věřím tomu, že vláda sem ten návrh pošle, určitě ta debata, když ji vidím z vaší reakce, na moje vyjádření, bude velmi dlouhá a určitě bude na obou stranách příležitost objasnit základní principy, ze kterých vycházíme.

Myslím, že neexistuje žádný exaktní doklad pro vaše tvrzení, že veřejnoprávní média nejsou ve svém hospodaření úspěšná, jak jste řekla. Žádný z orgánů, který kontroluje činnost veřejnoprávních médií, ať už je to Rada Českého rozhlasu nebo televize nebo i dozorčí komise, neshledal nic, co bychom mohli interpretovat tak, že hospodaření je neúspěšné.

Čísla o sledovanosti naopak jsou exaktně doložitelná, ale já tady říkám - není to ten hlavní argument. My jsme přesvědčeni o tom, že funkce veřejnoprávních médií ve společnosti dnes obsahuje zájmy a potřeby všech, kterých se může ten příjem týkat, včetně toho, a to je velmi důležité, že naplňuje zákonnou definici veřejnoprávní služby, která zahrnuje řekněme od pořadů mainstreamových až po pořady velice úzkoprofilové. Takže to je ten princip a také z toho důvodu volí naše společnost, a to neříkám, že to je vláda Petra Fialy nebo vládní koalice, naše společnost již více než třicet let princip toho, že na činnost veřejnoprávních médií přispívají ti, kteří je mohou sledovat. A to se týká i toho návrhu na rozšíření okruhu poplatníků.

Ale chci zdůraznit, že i v tom novém konceptu jednoznačně platí a znovu to říkám - jedna domácnost, jeden poplatek. Jeden poplatek rozhlasový, jeden poplatek televizní.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě paní poslankyně Berkovcová, která interpeluje pana ministra Beka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, zhruba před rokem jsem z tohoto místa interpelovala vašeho předchůdce pana Petra Gazdíka ohledně návrhu Ministerstva školství na zrušení druhého cizího jazyka jako povinného na základních školách. S tímto návrhem nesouhlasili zástupci z řad odborníků na jazykové vzdělávání a požadovali zachování druhého cizího jazyka jako povinného předmětu na základní škole.

Chtěla jsem se zeptat, v jaké fázi je nyní rozhodnutí dle nového curricula zachovat či nezachovat další cizí jazyk jako povinný. Dle vašich dosavadních vyjádření to vypadá s druhým cizím jazykem nadějně, nicméně jste se vyjádřil, že byste chtěl zavést jako první cizí jazyk vždy angličtinu. Z jakého důvodu, pane ministře? A z jaké analýzy vycházíte? V současné právní úpravě platí, že žáci, kteří si vyberou jako první cizí jazyk němčinu či francouzštinu, jako druhý cizí jazyk musí mít vždy angličtinu. To znamená, že nehrozí, že by dnes prošlo dítě základní školou, aniž by se učilo anglicky.

Naopak, omezením práva volby prvního cizího jazyka může dojít k tomu, že budou na školách chybět aprobovaní angličtináři, kterých už je nyní nedostatek a naopak o práci mohou přijít kvalitní učitelé dalších cizích jazyků.

A další můj dotaz směřuje na váš návrh neumožnit jako volbu druhého cizího jazyka ruštinu. Z jakého důvodu? Ne snad proto, že tímto jazykem mluví nepřátelská země? Takové nálepky jazykům určitě nepřísluší a lidé se učí cizí jazyky bez ohledu na politiku dané země. I za dob hlubokého socialismu, kdy na školách byla povinná výuka ruštiny, se vyučovala na středních školách angličtina i němčina, tehdejší optikou jazyk imperialistů.

Školy mohou nabízet pouze takové jazyky, na jejich výuku mají učitele a nemohou tedy nabízet španělštinu a italštinu, nemají-li učitele.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Prosím o dodržování času. Pan ministr Bek je nepřítomen, na vaši interpelaci bude v souladu s jednacím řádem písemně odpovězeno do třiceti dnů. Další na řadě je paní poslankyně Babišová. Paní poslankyni v sále nevidím, takže její interpelace propadá. Dalším na řadě je pan poslanec Kott, který interpeluje pana ministra Výborného. Pane poslanče, prosím.

 

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, vidím, že jste tady jako jeden ze tří, takže budete moci odpovídat na moji otázku.

V minulém volebním období byly napříč politickým spektrem schváleny změny podmínek fungování potravinových bank. Je to podle mého názoru nastaveno správně a všichni se asi shodneme na tom, že se jedná o omezení plýtvání s potravinami, dále se podporují lidé v nouzi, samoživitelé, různé ústavy péče a tak dále.

Vzhledem k tomu, že tlak pana ministra financí na jednotlivá ministerstva je v sestavování rozpočtu na příští rok poměrně velký a Ministerstvo zemědělství má podle zpráv seškrtat cca deset miliard, je moje otázka směrem k financování potravinových bank v nadcházejícím období. Bude dostatek finančních prostředků na činnost potravinových bank, popřípadě, pane ministře, dá se počítat se stabilizací nebo dalším rozvojem?

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní požádám pana ministra Výborného.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, pane poslanče, kolegyně, kolegové. Děkuji za tento dotaz. Zároveň je mi ctí, že jste první, kdo interpeluje mě jako ministra zemědělství v úřadu. Tak máme spolu premiéru. A já věřím, že vlastně i tou otázkou, kterou jste položil, tak oba dva potvrdíme to, že naším společným zájmem - vy jste člen zemědělského výboru - tak je skutečně spolu smysluplně věcně komunikovat. A to je nakonec i mým zájmem. Já děkuju za to téma, které jste tady otevřel a pokud jde o potravinové banky, protože v České republice funguje dlouhodobá spolupráce mezi Českou federací potravinových bank a Ministerstvem zemědělství. Já jsem se, a teď se omlouvám, neberte mě za slovo, jestli to byl v červenci nebo na začátku srpna, sešel se zástupci právě federace potravinových bank a jejich provoz a činnost jsme poprvé osobně konzultovali. Já jsem je ubezpečil, že naše podpora a zájem této vlády i mě jako ministra zemědělství na podpoře potravinových bank skutečně trvá a že to není jenom prostá proklamace politická, ale že takto bude nahlíženo i na podporu potravinových bank při tvorbě státního rozpočtu na rok 2024.

Musím ještě, než se dostanu k těm konkrétním číslům, říci a připomenout, že když jsem minulý týden jednal se zástupci všech osmi maloobchodních největších potravinových řetězců u nás, ale také tím jedním velkým velkoobchodním, tak jsme i toto měli jako jedno z témat. Jakkoliv mediálně samozřejmě rezonuje něco jiného, tak jsme mimo jiné probírali právě podporu potravinových bank a deklarovaly řetězce, že se aktivně zapojí do podzimního kola potravinové sbírky, které se uskuteční 11. listopadu tohoto roku, a to jak v ten samotný den, tak také průběžně právě tím, abychom dokázali potravinové banky mít dostatečně saturované, podpořené i v průběhu celého roku.

Připomenu, že ten cíl, který nakonec je dán i strategií zemí Evropské unie, to znamená, do roku 2030 se dostat nebo snížit potravinový odpad na úrovni domácností a maloobchodu o 50 %, tak se snažíme skutečně naplňovat. Jestli se to povede nebo nepovede, v tuhletu chvíli odhadnout neumím, ale všechny kroky pro to i Ministerstvo zemědělství dělá. Od roku 2016, bez ohledu na to, kdo tady vládl, tak každoročně finančně vláda České republiky podporuje potravinové banky prostřednictvím toho podprogramu 18 - podpora činnosti potravinových bank. Hlavním cílem této finanční podpory je zajištění provozu potravinových bank a také to, aby měly dostatečné skladové prostory. Já vám potom rozklíčuji i ty ceny nebo respektive tu podporu, kterou potravinovým bankám dáváme. Jde nám skutečně o to, abychom zamezili, snížili plýtvání potravinami a předcházeli vzniku potravinového odpadu. Je to zájem nás všech, tady jsme všichni na jedné lodi. Je úplně jedno, koho tady reprezentujeme, zda jsme v koalici nebo v opozici.

V roce 2023, to znamená, v letošním roce bylo vyplaceno v rámci toho dotačního programu více než 100 milionů korun, z toho 95 milionů šlo na neinvestiční podporu toho samotného provozu. Je to jediná podpora státu potravinovým bankám, federaci potravinových bank. Zhruba 5,5 milionu necelých šlo na investice do vybavení, to je to, aby potravinové banky měly dostatečné skladovací prostory, v kterých mohou potom svůj provoz uskutečňovat. Mohu vás ubezpečit, nebo ještě, aby tady zaznělo jedno konkrétní číslo: Od producentů, výrobců potravin získaly potravinové banky v roce 2022 cirka 1158 tun potravin. A to je to, čím jsme schopni potom pomoci, já říkám rád vlastně těm, kteří si sami pomoci nemohou. Je to skutečně jeden z těch humanitárních sociálních programů, a to nejenom v rámci podpory těch, kteří k nám přicházejí ze zahraničí, ale také samozřejmě těch, kteří z nějakých důvodů nemohou zajistit základní životní potřeby pro své rodiny, pro své domácnosti. Je k tomu samozřejmě vytvořena vysoce efektivní rychlá logistická síť. Pokud jde o tu podporu, tak mohu ubezpečit, že přestože hledáme všechna možná úsporná opatření, tak dělám všechno pro to, abychom tu podporu, která se cílí zhruba na těch 100 milionů korun, tak aby zůstala zachována pro potravinové banky i pro příští rok a ty roky následující.

Věřím, že jsem vám takto odpověděl, a případě jsem připraven odpovědět i na váš doplňující dotaz. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Zeptám se pana poslance, zdali má zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji. Děkuji, pane ministře, za kompliment. Interpeloval jsem vás už v den vašeho jmenování, ale rozmyslel jsem si to a řekl jsem si, že potřebujete nějaký čas na rozkoukání, takže dneska nová premiéra. Ale takhle. Děkuji za odpověď. Samozřejmě já jsem čerpal z toho, že vlastně v médiích se objevila otázka, že by nemuselo dojít k naplnění programového prohlášení vlády tak, jak se týká potravinových bank. A jestli to dobře chápu, tak vlastně všechny dotčené subjekty, které mají co do činění s potravinovou bankou, jak ty, které čerpají pomoc, tak ty, které tam vkládají ty prostředky, tak nemusí mít vlastně o další fungování žádnou obavu. Takže jestli jsem to pochopil správně, tak děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď. Ano, prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji, paní předsedající. Děkuji za to (Nesrozumitelné.) toho prvního dne. Já jsem to tehdy - byl takový fórek trošku, když někdo interpeluje ministra asi tři hodiny po jeho jmenování, ale my jsme spolu byli tehdy v kontaktu, takže jsme si to, já jsem v tu dobu skutečně se seznamoval s nejbližšími spolupracovníky, se svým týmem na Ministerstvu zemědělství a plnil nějaké další povinnosti.

Ale k tomu dotazu. Já jsem tedy žádný dotaz od médií nezaznamenal, opravdu neuvědomuji si, že by mě kdokoliv kontaktoval ve věci potravinových bank. Mohu vás skutečně ubezpečit, že s tou podporou počítáme i pro rok 2024. Tohle to je skutečně priorita. Věřím, že jakkoliv jsou to dotační prostředky, takže i vy jako poslanec opozičního hnutí a celý váš poslanecký klub toto podpoří, protože myslím, že tady skutečně jsme na jedné lodi a jde nám o podporu funkčního systému potravinových bank. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Než předám slovo panu poslanci Kettnerovi, dovolte mi ještě načíst omluvy. Omlouvá se pan Balaš od 15 hodin z osobních důvodů, pan Dvořák od 12 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kohajda od 12.30 z osobních důvodů, paní Schillerová od 16.15 z pracovních důvodů a pan ministr Válek od 16.45 z pracovních důvodů. Nyní je na řadě pan poslanec Kettner, který interpeluje pana ministra Rakušana. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, nepřítomný pane ministře Rakušane. Paragraf 13 - přestupek: fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky. Za přestupek podle odstavce jedna lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Při sledování letošní Prague Pride jsem zjistil, že tam vlají vlajky České republiky hluboce znevážené, protkané různými barvičkami. A k mému zděšení jsem zjistil, že dvě tyto vlajky drží dva místopředsedové vlády pětikoalice, a to pan Rakušan a pan Bartoš. Je to pokračování toho, že zákony pro pětikoalici neplatí nebo že jejich výklad si můžeme obracet k obrazu svému?

Já nepočítám s tím, že byste nějakým způsobem nesl následky, ale očekávám, že minimálně se za toto svoje jednání omluvíte, protože symbol České republiky má být symbol všech. A myslím si, že to, co je Prague Pride, úplně nesouhlasí s názory některých obyvatel, třeba hluboce věřících. Já očekávám, že se alespoň omluvíte. A ta pokuta ve výši 10 000 korun? Co kdybyste to dal na nějaký dobrý fond? Ale ne například na propagaci změny pohlaví v mateřských školkách. Například já pravidelně přispívám na těžce zdravotně postižené děti nebo na činnost škol dětí s těžkým mentálním postižením, které jsou vyloženě závislé na příspěvcích. Platební kontakty vám milerád poskytnu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr Rakušan je nepřítomen, to znamená, i vám bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. Další na řadě je pan poslanec Lang, který interpeluje opět pana ministra Rakušana. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Můj dotaz na nepřítomného ministra vnitra, který, musím říct korektně, většinou na interpelace chodí a dneska je na zahraniční cestě, což jsme nevěděli, se týká personální situace cizinecké policie. Já bych chtěl získat informaci, kolik máme v současné době policistů cizinecké policie, kolik policistů cizinecké policie v loňském roce nám odešlo a kolik vlastně z nově náborovaných nově příchozích kolegů do cizinecké policie bylo zařazeno?

Proč mě tyto informace zajímají? Máme tady před sebou vízový, imigrační pakt, který se výrazně dotkne bezpečnosti České republiky. Pakliže ten pakt projde Evropským parlamentem a Evropská komise ho schválí, tak tam vyplývají určité povinnosti pro Českou republiku. Včera na bezpečnostním výboru jsme se toho též dotkli a jsou tam věci, kdy se domnívám, že za stávajícího stavu cizinecká policie bude mít obrovské problémy vlastně vůbec tyto úkoly zvládnout.

Je to takový problém dlouhodobý a upozorňuji na to dlouhodobě, že v souvislosti i s migrační krizí, s lex Ukrajina, s příchodem běženců z Ukrajiny je problém vůbec zvládat cizince, protože na území České republiky máme více než jeden milion cizinců i s těmi příchozími z Ukrajiny. Musíme dělat pobytové kontroly samozřejmě, nemůžeme na ně rezignovat, vyplývají tam povinnosti s přeregistrací cizinců z Ukrajiny a samozřejmě ten vízový, imigrační pakt přinese celou řadu dalších povinností, které budou naloženy na bedra cizinecké policie.

Nemluvím vůbec o tom, že vlastně nám opět stoupá nelegální migrace přes území České republiky a v tom loňském roce ve své podstatě všechny síly policie byly drženy na ochranu česko-slovenské státní hranice, stálo nás to velké finanční prostředky. Děkuji za tyto informace.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. I vám pan ministr odpoví do 30 dnů. Nyní je na řadě pan poslanec Wenzl, který interpeluje pana ministra Válka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, v souvislosti s přetrvávajícím nedostatkem antibiotik v České republice jste uvedl na konci března letošního roku jako jedno z řešení - dodávky od výrobců z Jižní Koreje. Mělo se jednat mimo jiné o antibiotické suspenze pro děti. Dle vašeho vyjádření dodávky tohoto typu léčiv do České republiky by měly být zahájeny na podzim letošního roku poté, co projdou posouzením a schválením ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Je podzim a dle informací z otevřených zdrojů žádný léčivý přípravek z Jižní Koreje v České republice registrován není. Ono je třeba zmínit, že vstup na evropský a tedy i český trh je nesmírně složitý proces, který k registraci vyžaduje spoustu administrativních úkonů a vysokých finančních nákladů ze strany žadatele. Pro vstup na evropský trh, a je to správné, je nutné splnit přísné registrační podmínky, které v tomto případě nejsou totožné s asijskými. Výrobce musí třeba doložit účinnost a bezpečnost každého medikamentu provedenými studiemi na evropské populaci. Jedná se o genetickou odlišnost, čímž může dojít v těle pacientů k trochu jiné reakci.

Dalším faktorem pro rozhodování výrobce, zda žádat o registraci svého přípravku v České republice je výše úhrady za přípravek v případě uvedení na náš trh. Výrobce bere v potaz vynaložené náklady pro uvedení a příjmy za prodej v budoucnu.

Vážený pane ministře, chci se vás tedy zeptat na následující:

Za prvé, zda běží ze strany SÚKLu řízení o registraci antibiotik, které podal jihokorejský výrobce nebo výrobci.

V případě, že ano, jaký je stav.

Za třetí, zda běží ze strany SÚKLu řízení o registraci jiných typů léčivých přípravků, které podal jihokorejský výrobce nebo výrobci.

V případě, že ano, kdy je předpoklad ukončení tohoto řízení.

Děkuji vám, pane ministře, za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní prostor pro pana ministra. (O slovo se hlásí pan poslanec Nacher.)

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. A vaším prostřednictvím slibuji Patrikovi, že vydržím minimálně do jeho interpelace, i kdyby mě pak za to ukřižovali, a bezesporu budu stručný. To znamená, proběhla jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví, SÚKLem, distributory a zástupci korejských výrobců, uspořádali jsme workshop a jasně dostali podmínky, které si odvezli. Nyní čekáme na to, až předloží žádosti o registraci léčivého přípravku. Já se nechci pitvat v tom, co vy jste - vaším prostřednictvím - pane poslanče, říkal, ten proces je administrativní, nemusí být studie provedena, v evropské populaci je řada asijských výrobců - i zemí -, kteří mají schválení EMA, pouze ty léky do Evropy nedodávají. Plánujeme další jednání ohledně potenciálních nabídek léčivých přípravků, které by mohly být registrovány v České republice, a to nejenom od korejských výrobců, i od dalších zemí, kde ta možnost je. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Zeptám se, zda má pan poslanec zájem o doplňující otázku. Není zájem. (Informace z pléna.) Pokud je takováto dohoda, já s tím problém nemám, že by se přehodily dvě interpelace, pokud i kolegové s tím takto nemají problém. Protože pan ministr opravdu velmi spěchá, takže nyní by byl tedy na řadě pan poslanec Nacher, pokud s tím souhlasí pan kolega. Pan ministr s tím souhlasí, pan kolega s tím také souhlasí. Vzhledem k tomu, že tady paní ministryně Černochová není, tak by stejně bylo odpovězeno do 30 dnů. Takže nyní je na řadě pan poslanec Nacher. (Poznámky z pléna.) Ne, pánové, není to tak, že by vám (přihláška?) úplně zmizela, jenom pan ministr opravdu velmi spěchá a slíbil panu poslanci - je to na vaší dobré vůli, abychom to takto prohodili. Takže jestli může pan poslanec Nacher, prosím, když už byli všichni kolegové tak vstřícní. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Děkuji za vstřícnost, mně šlo o to, aby tady pan ministr zůstal, protože to považuji v interpelacích za zásadní informace. My jsme tady schválili takzvaný Milostivý podzim, který se týkal zastavování exekucí při zaplacení jistiny, odpouštění příslušenství ve vztahu k daňovým neboli správním exekucím. Já se teď zrovna vracím ze zastupitelstva, kde to za chvilku budeme probírat, kde se k tomu mohou připojovat i obce. A přitom já jsem načetl tehdy pozměňovací návrh, který se týkal i zdravotních pojišťoven, pak došlo k dohodě, že z toho ty zdravotní pojišťovny vypadnou a že to budeme řešit od 1. ledna. Takže ten můj dotaz je velmi jednoduchý a stručný: Jakým způsobem Ministerstvo zdravotnictví pracuje na tom pozměňovacím návrhu, který se týká Milostivého podzimu ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám, protože se množí dotazy, jestli tedy proběhne ten Milostivý podzim, či nikoliv. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní prostor pro pana ministra, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji a zkusím omezit formality na minimum. Ministerstvo zdravotnictví, tak jak slíbilo, vypracovalo návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejném zdravotním pojištění. V něm jsme dle slibu upravili možnost odpuštění penále z pojistného na veřejném pojištění a odpuštění exekučních nákladů těm plátcům pojistného, jejich závazky a tak dále vůči pojišťovnám, tak jak jsme se dohodli. Návrh zákona byl zaslán zástupcům předkladatelů 2. 6. 2023. Já jsem požádal, pokud vám nebyl zaslán, tak abyste ho dostal také, ale zástupcům předkladatelů byl zaslán 2. 6. 2023. Budete to mít i v tom mailu včetně toho data. Já pevně věřím, že se dostane co nejdřív na jednání Poslanecké sněmovny, poslali jsme ho všem zástupcům tak, aby tam mohli být všichni, tak jak jsme se tady dohodli při podepsání. Vzhledem k tomu, že tehdy byla dohoda, že projde devadesátkou, nevidím problém, proč by nemohl projít. Je to připravené, odeslané 2. 6. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Není tomu tak, takže se vracíme do řádného programu a nyní je na řadě pan poslanec Brož. Ještě jednou děkuji všem zúčastněným... (Poznámky v sále.) Ne, pan poslanec Brož, prosím, podle původního pan poslanec Brož, pak pan poslanec Metnar. Ano, takže nyní pan poslanec, prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Má interpelace směřuje na pana ministra Výborného. Mrzí mě, že jsem až druhý, bohužel, to se mi nestává. Ale, vážený pane ministře, nedávno jsem dostal takovou žádost na podporu sbírky na nákup dronů s termovizí pro záchranu srnčat. Přiznám se, že jsem o tom vlastně nic nevěděl a musel jsem si zjistit, o co jde a nalezl jsem několik podobných sbírek různých subjektů. Zajímal jsem se tedy o to, v čem je vlastně ten problém a zjistil jsem, že každý rok přichází při zemědělských pracích, při senosečích (o život?) tisíce, ne-li desetitisíce mláďat, a to nejen srnčat, ale i další zvěře. Na toto sice pamatuje zákon, který přikazuje zemědělcům, vlastníkům půdy oznámit to, že budou sekat a myslivci potom s dobrovolníky procházejí ty lány a hledají srnčata nebo mláďata, která zachraňují. Ale proč je to takový vlastně problém? Proč každoročně musejí takovýmhle způsobem drasticky zahynout tisíce mláďat? Já jsem si vždycky myslel, že to srnče uteče před zvukem. Ale pak jsem zjistil, že vlastně to srnče se bojí nebo ví, že je blízko nebezpečí a naopak se přikrčí a je skrčené při zemi a ani potom třeba ti myslivci, když to procházejí, tak ho nedokážou najít.

Ministerstvo zemědělství, jak jsem zjistil, tak nově poskytuje podpory, s jejichž pomocí mohou zemědělci zvěř ochránit. Zemědělec bude moci získat dotaci na dron nebo asistenční systém, který umístí na žací lištu.

Výborně, samozřejmě. I když myslivci mají možnost čerpat dotace na zvěřní políčka, biopásy nebo ovocné stromy, tak na záchranu zvířat pomocí dronu pro myslivce žádná dotace neexistuje. O dotaci mohou žádat pouze zemědělské subjekty, nikoliv myslivci ani dobrovolnické subjekty. Má otázka tedy zní... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Počítáte i s tím, že pro myslivce by se připravila tato dotace?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní prostor pro pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, i druhé místo je krásné, takže pořád jste na bedně. Říkám, že i druhé místo je krásné. Pořád jste na bedně. Ale já děkuji za tu otázku a otevření tohoto tématu. Je to věc, s kterou jsem se paradoxně setkal já poprvé tady na půdě Poslanecké sněmovny ještě jako předseda poslaneckého klubu, když jsem tady asi myslím letos na jaře provázel jednu školní třídu ze základní školy, kde jeden z těch studentů mně položil tuto otázku, jako jste mi dnes položil vy, respektive ne na ty myslivce, ale obecně, co děláme pro záchranu srnčat. Myslím, že to bylo v okamžiku, kdy už bylo zveřejněno mé jmenování na právě Ministerstvo zemědělství. A on hovořil o tom, že mají doma drony a pomáhají místnímu zemědělskému družstvu právě v tom monitoringu těch srnčat před sečí. Vy jste částečně si vlastně už odpověděl, pokud jde o tu podporu, která dnes ze strany Ministerstva zemědělství existuje a funguje. My jsme shodou okolností včera, respektive předevčírem uzavírali první kolo žádostí o investiční podporu v tom druhém pilíři Společné zemědělské politiky, kde byla alokována částka přes 8 miliard korun, společné evropské i národní zdroje. Tam je to kofinancování těch 65 procent. Do sektoru zemědělství to činí 4,7 miliardy. A když jsem včera hovořil se zemědělci na celostátní výstavě Den Zemědělec v Kámeni, tak jsem jednak byl konfrontován a viděl jsem, jak ten dron skutečně potom také funguje, a současně vím, že v tom množství těch žádostí je minimálně pět dronů. Ony nejsou využívány jenom k tomuto účelu, o kterém jste se zmínil vy, a je to důležité, abychom dokázali monitoringem zjistit pomocí termokamery, kde ta srnčata jsou, a před tou samotnou sečí je odnést, ale samozřejmě se potom používají i na mnohé další, například na vytváření aplikačních map v případě hnojení.

To řešení je dvojí. My můžeme samozřejmě upravit způsob seče. To je ideální. V okamžiku, kdy se to pole a ta seč děje odprostřed do krajů, tak samozřejmě přirozeně ty zemědělské stroje vytlačí tu zvěř z toho pole ven. To samozřejmě není možné všude, to já vím. Jsou lokality, kdy tohleto prostě nelze zrealizovat. A potom je potřeba využít tedy buď ten monitoring prostřednictvím té termokamery, dneska se k tomu ideálně opravdu využívají drony a je to budoucnost českého zemědělství, tyto technologie, smartsystémy, drony, autonomní vozidla a podobně. A nebo tady samozřejmě potom ještě je ten asistenční systém, který lze umístit na žací lištu. Chci říct, že ta podpora ze strany Společné zemědělské politiky může činit 40 procent. V případě, že tu žádost předkládá malý zemědělec, tak se to navyšuje o 10 procent. V případě, že hospodaří v ekosystému, v ekologickém systému hospodaření, tak se dostaneme až na úroveň 60 procent podpory. A lze tak tímto způsobem zajistit i monitoring těch půdních bloků před tou sečí samotnou.

Ale vím, na co jste se mě ptal, zda uvažujeme o tom, že by tato podpora šla i směrem asi k Českomoravské myslivecké jednotě nebo myslivcům obecně. Přiznám se, že takto jsme o tom na Ministerstvu zemědělství neuvažovali, protože si myslím, že to mají dělat ti, kterých se to týká. Myslivci tam fungují jako jakási "záchrana" pro tu zvěř samotnou, ale je to odpovědnost toho farmáře, toho zemědělce a ten má tu povinnost i ze zákona se o toto postarat. A proto na ně je cílena tato dotační podpora. Kdo to nestihl, mimochodem pokud nás někdo sleduje z majitelů rodinných farem nebo velkých zemědělských družstev, je to úplně jedno, kdo nestihl si požádat pro tento účel o podporu v letošním roce, tak bude další druhé, třetí kolo, kde počítáme s tím, že i tento program podpory v rámci té intervence 33.73, čili Investice do zemědělských podniků, bude samozřejmě podporován a alokován v té výši, jak bylo řečeno včetně těch národních kofinancovatelných zdrojů 65 procent.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Nemá. Takže se dostáváme k další interpelaci, kterou má pan poslanec Metnar na paní ministryni Černochovou. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážená paní ministryně, vysvětlete nám, proč si chce rezort obrany pronajímat prostory po Nejvyšším kontrolním úřadu, budovu TOKOVO za trojnásobně vyšší částku, než tomu bylo v případě Nejvyššího kontrolního úřadu, který v prostorách dosud sídlil. Vaše vláda vzala na vědomí vámi předložený materiál pro informaci, kde stojí, cituji: "Z celkové částky představuje nájemné za najaté prostory výši 0,53 miliardy korun za celé pronajímané období cca 66,3 milionů korun za rok." Dnes tu opět nejste a místo toho, abyste nám tady vysvětlila, proč jste tyto částky vládě předložila. Z dotazů, které byly položeny přímo Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, vyplývá, že rezort obrany se ani nesnažil zjistit informace o ceně a případných možnostech vyjednávání. Po medializaci tvrdíte, že smlouva neexistuje a vlastně ani částka, o které jste vládu informovala, není správná. Jaká tedy bude částka a kdy ji budeme my znát, když ke stěhování má dojít už v roce 2024?

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Paní ministryně není přítomna, i vám bude odpovězeno do 30 dnů. Nyní je na řadě pan poslanec Nacher, který ale již měl interpelaci na pana ministra Válka. Takže další na řadě je pan poslanec Koten, který taktéž interpeluje pana ministra Válka. Pana poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jsem rád, že jste vydržel až do této chvíle a že tedy se dostane na tu interpelaci během vaší přítomnosti. Samozřejmě ta antibiotika že nejsou, tak to je už v podstatě nejmíň tedy rok starý problém. To vám tady vyčítá kde kdo, samozřejmě já také, protože jsem byl i tím člověkem, který musel v lékárně volat svému ošetřujícímu lékaři a potřeboval jsem tedy přepsat pomocí elektronického receptu typ toho antibiotika, protože to, které jsem měl původně předepsané, tak to v té lékárně nebylo. Nicméně ten problém stále přetrvává. Na druhou stranu, co se týká nějaké zvýšené ceny, že by tedy Česká republika měla platit o něco více za ta antibiotika a měli bychom je dostupná, podobně tak, jak je to v těch okolních státech okolo nás, které tedy ta antibiotika mají, na druhou stranu jsem zjistil, že opět začíná očkovací kampaň, jednak proti chřipce, jednak proti covidu. Dokonce jsou tady i náznaky toho, že by se měly snad těmito vakcínami, které mají mnoho vedlejších účinků, očkovat i těhotné ženy. Tak mně to připadá trošku divné, protože na ty vakcíny, které jsou daleko, daleko dražší než ten penicilin, na ta základní antibiotika, tak na to peníze tedy v tom systému zdravotního pojištění jsou a na té druhé straně peníze, dejme tomu nějaký třiceti, čtyřicetikorunový doplatek na ta antibiotika, tedy nejsou v tom systému. Takže ptám se, zda v tom je nějaký problém zajistit ta antibiotika, protože v případě minulé vlády jsme byli svědky toho, že se ministři měnili jak na orloji v případě, že neplnili ty svoje závazky... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) ...tak bych se vás rád na to zeptal.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní prostor pro pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Tak, jak víte, stejně dobře jako já, vakcíny a objem vakcín jsem neobjednával já, ale moji předchůdci. A já si myslím, že to bylo dobře, že jsme tyto vakcíny objednali a že je Evropská unie nakoupila. V tom se neshodneme, shoduji se s tím s mými kolegy. My jsme vyjednali výrazné snížení množství vakcín, rozložení dodávek těch vakcín v delším období a vyjednali jsme to, že vždycky se bude jednat o poslední typ vakcíny. To znamená, do České republiky, abychom si řekli konkrétní data, dorazí očkovací látka Cominarty/Omikron XBB.1.5, která je zaměřená na aktuálně cirkulující varianty koronaviru.

Tato očkovací látka je určena pro osoby starší 12 let. Varianta pro děti bude k dispozici koncem září nebo počátkem října. Distribuce zahájena 12. září, do konce září bude do České republiky dodáno 100 000 dávek této očkovací látky, v říjnu 285 000 a 200 000 pak bude dodáno v prosinci, což jistě nejsou žádná enormní čísla vzhledem k tomu, jak riziková je velikost populace. Ale to nestačí, na toto množství by do konce roku měla do ČR být dodána ještě vakcína Nuvaxovid. Termín dodání se odvíjí od schválení evropskými úřady EMA a EK.

Co se týče očkovacích kalendářů a plánování očkování, to je zcela v gesci praktických lékařů, žádná masivní kampaň se neplánuje. Ale bezesporu budeme vysvětlovat tak jako u očkování proti chřipce, že toto očkování je smysluplné pro rizikové skupiny, pro ty, kteří mají komorbidity, a samozřejmě se může naočkovat každý, pro koho je ta vakcína schválena, nicméně u těchto rizikových seniorských skupin, kteří mají komorbidity, to opravdu doporučujeme.

Co se léků týče, tak tady - a teď koneckonců vyšel text dneska v médiích, kde moje slova potvrzují jak distributoři, tak výrobci respektive dodavatelé léků, držitelé licence, chcete-li, kdy se nám podařilo vyjednat daleko větší množství dodávek léků, podařilo se zajistit dostatek antibiotik na podzimní měsíce nebo množství antibiotik, které bude vyšší až o 20 % proti množství ve srovnání s minulými spotřebami. V srpnu jsme uvedli, že do poloviny listopadu dorazí do ČR 300 tisíc dávek penicilinu v tabletové i sirupové formě. Tato informace platí a potvrdili ji dneska i výrobci. Teď je samozřejmě distribuce na distributorech, bez změny zákona nemohu nijak ovlivňovat distribuci.

Cena léků rozhodně není problém, o ceně léků diskutujeme jak s držiteli licence, tak s distributory. A samozřejmě cena léků se odvíjí od kalkulačního vzorce, který je v každé zemi specifický, dělá ho Státní ústav po kontrolu léčiv. My, pokud požádá distributor navýšení ceny, okamžitě s ním o tom jednáme a ta cena byla v řadě případů navýšena. Nicméně není to tak, že u nás je nejnižší cena léků, toto je opakovaně nepravda, která se objevuje, u některých léků je cena nižší než například ve srovnatelných ekonomikách, u některých léků je cena vyšší než ve srovnatelných ekonomikách a záleží to právě na jednání distributora respektive držitele licence se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. V žádném případě není problémem nízká cena antibiotik či jakéhokoliv léku a není to ten důvod, proč ty léky chybí na evropském trhu nebo proč je jich na evropském trhu a tedy i v České republice nedostatek. Ten klíčový problém České republiky je neschopnost plošné distribuce léků do všech lékáren, což opakovaně říkám, a bez změny zákona nemám možnost jakkoliv ovlivnit distributory. Já jsem schopen zajistit větší množství dodávek léků, a to se daří, jsem schopen zajistit větší množství dodávek léků do České republiky, ale nemám nijak pod kontrolou a nemohu ovlivnit distribuci těch léků po České republice. To je dotaz na distributory.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem pan poslanec o doplňující? Ano, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Já bych se ještě chtěl zeptat na jednu věc. Protože vzhledem k tomu, že jsem měl nějakou konzultaci se svým běžným lékařem na téma té imunity a imunitní odpovědi na očkování, tak on si mně právě stěžoval, že někteří jeho pacienti, kteří jsou v těch rizikových skupinách, mají po přetestování téměř nulové protilátky. Já jsem šel tedy na to konto po devíti měsících po prodělání covidu na protilátky a měl jsem je v enormně vysoké úrovni. Takže ta situace, já vím, že na každého to může působit jinak to prodělání covidu, ale co se týká těch protilátek, tak bohužel ten obvodní lékař z toho byl nešťastný, protože právě u těch rizikových skupin, které by to mělo chránit, tak bohužel hladina těch protilátek byla enormně nízká. Takže já se ptám, zda jsou nějaké studie toho, jakým způsobem ta vakcína chrání, či nikoliv.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A nyní prostor pro pana ministra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tak bezesporu prodělání onemocnění infekčního, stejně jako očkování vytváří hladinu protilátek. Je zcela mimo časové rozmezí a nemyslím si, že je to na debatu na Poslanecké sněmovně, jaké je spektrum protilátek. Pokud chcete mít kompletní spektrum protilátek, v podstatě v republice existují dvě nebo tři laboratoře, které to jsou schopny udělat, pokud chcete mít opravdu podrobné protilátky proti konkrétní nemoci, tak jsou dvě nebo tři laboratoře, profesor Dřevínek je asi ta nejlepší, pokud si dobře vzpomínám, kteří to jsou schopni udělat opravdu v celém rozsahu. Pak ten test stojí řádově spíše desítky tisíc, tuším, jestli si správně pamatuju, ale za tuto informaci si netroufnu ručit, ta cena se pohybuje někde kolem 30 tisíc, tak jak si vzpomínám v té diskusi, která probíhala před téměř rokem a půl.

Co se týče očkování, samozřejmě imunitu vytváří protilátky, ale vytváří je bezpečným způsobem, protože ty komplikace, které očkování může vyvolat - a každé očkování vyvolává komplikace -jsou ověřovány na poměrně velké robustní studii, to bylo v případě i těchto vakcín. Kdybych řekl takový příklad, který je řekněme jednoduše pochopitelný, byť se nejedná o podobnou noxu, jako je koronavirus, tak pokud bychom u černých neštovic kráčeli cestou promoření s tím, že se vytvoří protilátky, tak by pravděpodobně většina lidstva vyhynula. To by nebyla dobrá cesta. Kráčeli jsme cestou očkování a tím pádem jsme eradikovali černé neštovice. To v případě virů je velmi problematické, tedy chřipkových a koronavirů, vzhledem k rychlosti jejich mutace. V žádném případě není správná cesta povinně pod jakoukoliv sankcí nařizovat očkování dospělé populace, ale bezesporu můžeme doporučit všem seniorům, kteří mají komorbidity, očkování, zvlášť těm, co mají poruchy imunity. A co bych já doporučil, tak je vitamín D.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Hendrych, který interpeluje pana ministra Beka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já mám interpelaci na nepřítomného pana ministra školství. Předpokládám, že dostanu písemnou odpověď.

Pane ministře, jistě jste seznámen s dlouhodobě nepříliš uspokojivým stavem financování vysokého školství, které bylo vtěleno mimo jiné tedy do prohlášení České konference rektorů v březnu roku 2023, kterou podepsal mimochodem váš nástupce ve funkci rektora Masarykovy univerzity profesor Martin Bareš. A s tím se pojí můj dotaz. Ten dotaz je v tom smyslu, jak uvažujete do budoucna s financováním vysokého školství? Protože ještě v srpnu jsem zaznamenal v médiích váš výrok o tom, že se na příští rok nebudou snižovat finanční prostředky na veřejné vysoké školy. U toho byla dokonce i poznámka, že se na tom shodla celá vláda České republiky. Na druhou stranu jsem v posledním možná týdnu zaznamenal v médiích protichůdnou informaci, že v rámci chystaného rozpočtu na rok 2024 chystáte snížit oproti letošnímu roku finanční prostředky vysokým školám v kapitole Ministerstva školství o 10 miliard korun, což je poněkud v rozporu s tím vaším srpnovým prohlášením.

S tím se rovněž pojí tedy i můj dotaz na to, jak jste pokročil ve vyjednávání s vysokými školami ohledně platů akademických pracovníků, které jsou rovněž neuspokojivé, kvůli kterému tady byla již stávková pohotovost před časem? Vy jste slíbil, že to budete řešit, já zatím žádnou informaci z veřejného prostoru ani od vás nemám, jak tato jednání pokročila. Tak bych byl rád, kdybyste mi sdělil další postup v této věci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A správně jste avizoval, že odpověď dostanete do 30 dnů. Další na řadě je pan poslanec Novák, který interpeluje pana ministra Válka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Možná nevyužiju, pane ministře, ani ty dvě minuty, protože ta otázka je celkem jednoduchá. Ono co se děje? Rodiče byli teď na začátku školního roku na zahajovacích třídních schůzkách a jedna z prvních informací, které dostali, byla - prosím vás, varujte děti před návykovými látkami, protože máme v blízkosti školy automaty s kratomem, který je dostupný, děti jsou v nebezpečí, spolupracujte se školou, je to problém.

Když si, pane ministře, vzpomenete, já už ani nedokážu spočítat, pokolikáté vlastně tady vystupuju. A já vás neinterpeluji.

Já vás vlastně žádám a opravdu pojďme za tím jedním cílem, pojďme ochránit naše děti. Vy jste nedávno slíbil, že navrhnete zařazení kratomu na seznam návykových látek. Potom jste mi písemně odpověděl, že jste to neprosadil a že je to komplikované a že čekáte na novelu, na takzvané psychoaktivní látky a tak dál, ale bohužel ty děti dneska reálně jsou v ohrožení. A já vás prosím, řekněte mi, kdy to konečně vyřešíte? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní prostor pro pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Ministerstvo zdravotnictví i já osobně si plně uvědomujeme rizika vyplývající z prodeje nejenom kratomu, ale HCC. Není podstatné, že ani jedna z těchto látek není na seznamu WHO v těch vysoce rizikových ani rizikových, ale nikdy se na ten seznam nedostala. Široké veřejnosti jsou kratom a HCC nabízeny nejčastěji ve výdejních automatech, což považuji za něco, co je velmi špatné, či prostřednictvím internetového prodeje, to taky není dobrá cesta, často jako sběratelský předmět.

Bohužel česká legislativa nepočítá s tím, že by se dal nějakým způsobem jednoduše regulovat prodej podobných látek jinak, než že se dostanou na seznam zakázaných návykových látek. Kratom a HCC se tedy po právní stránce pohybují v takzvané šedé zóně neklasifikovaného výrobku. I proto jsem předložil vládě návrh upravující nařízení vlády o návykových látkách, kam měl být zařazený i vámi zmiňovaný kratom a HCC. Vláda o tom hlasovala, část ministrů hlasovala pro, část hlasovala proti, většina byla proti, tím pádem nebyly tyto preparáty zařazeny.

To zdůvodnění bylo jednoduché. Pan protidrogový koordinátor, pan Vobořil, který má tuto problematiku plně v gesci a má chystat - a měl chystat a vládě to slíbil - legislativu týkající se kratomu, HCC. Já tu legislativu považuji za správnou, protože by nám otevřela dveře, abychom jakoukoliv novou látku zakázali prodávat dětem mladším osmnácti let, abychom ji zakázali prodávat - podle mě - v automatech, a abychom kontrolovali ta místa, kde je prodej. Tak tu legislativu chystal, konečně tedy je ta legislativa hotová.

Z toho důvodu se vláda rozhodla, že bude rozumnější, já jsem navrhoval, aby ty látky zůstaly na seznamu, než bude legislativa schválena Poslaneckou sněmovnou V současně době - a to je realita - je zákon již v Poslanecké sněmovně a měl by jít do prvního čtení. Poslanci, kteří zákon připodepsali, jsou Zdeňka Němečková Crkvenjaš, Tom Philipp, Věra Adámková, Michaela Šebelová, Martina Ochodnická, Klára Kocmanová a David Kasal. Jsem tedy rád, že podpisy jsou napříč politickým spektrem.

Já všem těmto kolegům za to velmi děkuji a jsem rád, že je to takto robustně uděláno. Tímto novým legislativním opatřením by se měla podařit nalézt vyvážená řešení pro látky s nižším potenciálem závislosti, což nebrání tomu, aby tyto látky byly zařazeny na seznam, pokud se ukáže, že WHO toto doporučuje. Opatření by mělo být analogické jako

například u regulace alkoholu či tabáku a navíc otvírá dveře pro kohokoliv, kdo bude mým nástupcem nebo nástupkyní v budoucnosti, aby mohl kterýkoliv další podobný preparát, který se objeví - a v konopí je jich bezesporu celá řada - dát v souladu s tímto zákonem na podobnou listinu, zakázat prodej dětem a zakázat eventuálně nekontrolovaný prodej.

K vašemu dotazu, kdy bude zákaz kratomu či HCC tedy sděluji následující. Návrh na zákaz kratomu a HCC byl Ministerstvem zdravotnictví předložen vládě, vláda v této věci rozhodla negativně, ale podpořila výše citovaný poslanecký návrh regulace psychomodulačních látek. Samozřejmě, že pokud by Sněmovnou zákon neprošel, budu opět žádat o zařazení kratomu na seznam, ale věřím, že se to nestane, protože ten zákon je podepsán napříč politickým spektrem, a věřím, že se najde shoda na zkrácené projednání a řekněme na zkrácení lhůt, ale to nechci predikovat, protože to není zas tak jednoduchá legislativa, a věřím tedy, že tento zákon by mohl v co nejbližší době, tedy k 1. 1. 2024, platit. Já osobně tento zákon plně podporuji. A pokud je cokoliv, co bych mohl pro zdárné schválení tohoto zákonu udělat, tak to velmi rád udělám.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Máte zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Ano, mám. V první řadě, pane ministře, jedná se o HHC, ne o HCC, ale mluvíme asi oba o stejné látce. Já vám moc děkuji, nicméně zákon, který zmiňujete, vzhledem k tomu, jaké k němu byly připomínky v připomínkovém řízení, je v mých očích, nezlobte se na mě nikdo tady za to slovo, zmetek. Omlouvám se za to slovo. Ale já osobně nechápu - a když se podívám jenom na připomínky Ministerstva zdravotnictví, nechápu, jak mohl někdo na vládě, kromě tedy Pirátů, zvednout pro tento návrh ruku. Omlouvám se, ale tohle je můj názor, a já si stojím za tím, že ve formě, v jaké byl tento zákon, poslanecký návrh zákona předložen, je absolutně nehlasovatelný.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já nemám nejmenší důvod, vaším prostřednictvím, paní předsedající, se s vámi přít. Nicméně faktem je, že myšlenka toho zákona je velmi dobrá, zákon připravoval protidrogový koordinátor pan Vobořil, není to legislativa Ministerstva zdravotnictví. Takhle byla... (Poslanec Novák hovoří mimo mikrofon.) Prosím? (Poslanec Novák hovoří mimo mikrofon.) No, tak dobře, ale takhle byla dohoda, kterou já jsem dodržel.

Já pevně věřím, že komplexní pozměňovací návrh dokáže ten zákon posunout správným směrem. Já jsem připraven maximálně spolupracovat a nabídnout plné síly Legislativního odboru Ministerstva zdravotnictví poslancům a komukoliv a doufám, že se nám podaří opravdu rychle přijmout použitelný zákon. Za mě - opakuji. Zákaz prodeje do osmnácti let, velmi problematicky si dokážu představit prodej v automatech nebo přes internet a velmi problematicky si dovedu představit, že bychom vyváželi tyto látky do zahraničí.

Za HCC se omlouvám. Vy nemůžete pochopit to kouzlo nechtěného, já jsem intervenční radiolog, který začínal v České republice léčbu HCC, hepatocelulárního karcinomu, a já prostě, jak něco začínal na H a je to zkratka, tak je to pro mě vždycky HCC. Velmi se omlouvám.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Nyní je na řadě paní poslankyně Štefanová, která také interpeluje pana ministra Válka. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já se pokusím být co nejstručnější. Jedná se mi o dotaz ohledně vystavování návrhu na lázeňskou péči, kdy od 1. ledna 2022 došlo k podstatné změně v tomto, a to k rozšíření těch, kteří mohou tento návrh vystavovat, a to od praktického lékaře, přes ambulantního specialistu až po ošetřujícího lékaře, za hospitalizace.

Jsem naprosto přesvědčená o tom, že za tímto počinem, rozšířením byla pouze dobrá vůle a zvýšit tu možnost pro pacienta, kde všude může mu být vystaven návrh na lázeňskou péči. Ovšem bohužel v praxi nám to udělalo spíše zmatek. A setkáváme se s tím, že se zvýšila pouze neochota jednotlivých lékařů tento návrh vypisovat na úkor pacienta. Pacient na vyřízení lázeňské péče má pouze omezenou lhůtu a do té doby to musí stihnout. Bohužel za rozšíření té možnosti se setkává s tím - neříkám, že všude, ale opravdu se to stává - že praktik ho pošle za specialistou, protože když vám to doporučil, tak ať vám to napíše.

Ten specialista ale bohužel - já mám tu osobní zkušenost - se v té práci setkává i s tím, že i na toto prostě nemá dostatek času. Takže někdy to je o tom - nechte mi tady ten papír, až budu mít chvilku, dostanu se k tomu. A může se tak nestát a stává se potom to, že pacientovi ta lhůta uplyne. Stává se to bohužel více častokrát, než bychom mohli přehlížet. A já tady stojím proto, že se na mě obrátil další nešťastný pacient, kterému se toto stalo.

Takže můj dotaz zní, jak tuto situaci řešit? Já se domnívám, že by bylo mnohem lepší a funkčnější nechat to v gesci pouze těch praktických lékařů, aby k tomuto nedocházelo. A další část toho, pokusím se nejrychleji, zamyslet se nad tou technickou formu, zda ten návrh jako takový nezjednodušit tak, aby ta ochota nemusela být tak velká (Předsedající: Čas.) to vypisovat. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Prostor pana pána ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Zkusím se vlézt do pěti minut, ale je potřeba to vysvětlit. To nejde o ochotu, jde o povinnost. Od 1. ledna 2022 došlo v této oblasti k úpravě, kdy byla rozšířena aktivní legitimizace pro podání návrhu na lázeňskou péči, tedy předání kompletní dokumentace zdravotní pojišťovně. Cílem právě bylo omezení situace, kdy pacient musel zbytečně od ambulantního specialisty putovat k praktickému lékaři pouze za účelem podání návrhu, protože to doporučení musí dát praktický specialista, ten šel pak k praktickému lékaři. Takže jsme řekli - dobře, když praktický ambulantní specialista to podává, tak ať tedy taky může podat návrh na lázeňskou léčbu. Nyní tento krok může učinit registrující poskytovatel, ambulantní lékař, který tuto léčbu doporučil jako součást léčebného postupu, nebo ošetřující lékař při hospitalizaci.

To znamená, rozšířili jsme to množství možností, kdo to může podávat tak, aby právě pacienti nemuseli putovat. Ministerstvo si je vědomo toho, že v některých případech dochází k nepochopení této změny, takže část praktických lékařů odmítá zkompletovanou dokumentaci podávat. Tady bych chtěl říct, že jsem to opakovaně otvíral na radě poskytovatelů a probíral se zástupci příslušných asociací a požádal jsem je, ať jasně pošlou informaci, že toto je potřeba akceptovat, a že tohle je ta vlastně změna, která má vést k tomu, aby pacient nemusel pobíhat sem a tam, zvlášť, pokud posunujeme digitalizaci té dokumentace.

Legislativa je přitom v tomto případě zcela jednoznačná, tam není žádný nějaký dvojí trojí výklad, kdy doporučení musí vystavit ošetřující lékař té odbornosti, která je uvedena v indikační vyhlášce. To také nejde změnit, protože ty lázně doporučuje, a to se tady shodneme, kdyby tady byl, nevím, jestli sedí kolega Kaňkovský, tak z pohledu ortopeda vám to vysvětlil, ale já myslím, že tomu všichni rozumíme.

Pokud již není potřeba doplňujících vyšetření, podá tento ošetřující lékař, který je zpravidla ambulantní specialistou, zároveň návrh na schválení úhrady lázeňské péče zdravotní pojišťovně. A takto to má probíhat a takto to jasně zákon říká. Nepřipouští tam nějakou variantu výkladu, ten zákon je napsaný v tomto směru jednoznačně. Pokud je ale nutné doplnit vyšetření, tedy ten specialista na základě řekněme stavu, řekněme kvůli kyčelnímu kloubu doporučuje lázeňskou péči, ale ten pacient se ještě léčí se srdcem a má další onemocnění, pak samozřejmě musí obejít řadu specialistů a tu dokumentaci musí zkompletovat ten praktický lékař, který pokud není potřeba doplňujících ošetření, dává to ambulantní specialista. Pokud je nutné provést doplňující vyšetření, předá doporučení pacientovi, pošle na tato vyšetření zpravidla k praktickému lékaři, ten ta vyšetření doplní, zkompletuje to a pak odesílá tu žádost zase cestou zdravotní pojišťovny. Zkompletovaný návrh, následně ten praktický lékař podává, který tedy ta vyšetření doplnil, a již nesmí, nesmí, prosím, tam je to jasně uvedeno, poslat pacienta zpět k ambulantnímu specialistovi.

Celou problematiku již několik měsíců řeší ministerstvo jak se zdravotními pojišťovnami, kde jsme opakovaně upozornili, že chceme, aby toto bylo důsledně kontrolováno, tak se zástupci ambulantní sféry i praktickými lékaři. I přes podstatnou kultivaci celého systému, a ta situace se zlepšila, se nadále s ojedinělými excesy setkáváme a bohužel můžeme setkávat. A v takovém případě může návrh podat - a to si myslím, že je věc, která se málo ví, tak proto ji teď tady zdůrazňuju - v takovémto případě může návrh podat i sám pojištěnec. A to tak, že doporučení a další zprávy sám předá zdravotní pojišťovně, od níž je v této otázce přislíbena pomoc a je s nimi na tomto dohoda. Tedy i v tomto případě jsme hledali řešení tak, aby to bylo vždycky co nejvstřícnější k pacientovi.

Takový postup ale nemůžeme chtít jako standard, není to standardní postup a nadále by měl návrh zdravotní pojišťovně podávat buď praktický lékař, pokud je nutno více vyšetření, které on kompletuje, nebo ambulantní specialista, pokud se jedná o jasnou indikaci a nejsou potřeba další vyšetření.

Vážená, paní poslankyně, dovolte mi, abych vás ujistil, že výkladové nejasnosti dále řešíme. Několikrát jsme takto informovali odborná sdružení a budeme v tom pokračovat. A rozhodně si nemyslíme, že ta legislativní úprava je špatná. Domníváme se, že je ku prospěchu pacientů. Problém je její důsledná realizace v praxi a bohužel eliminace podobných excesů.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem paní poslankyně o doplňující dotaz? Ano, prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já už pouze jenom zareaguji. Já moc děkuji za tu reakci i za to doplnění. Upřímně se přiznám, že ani já jsem netušila, že má tu možnost ten pojištěnec. Takže tyto informace já předám těm, co se na mě obracejí a doufám, že v té praxi se s tím problémem budeme setkávat čím dál tím méně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Tak pan ministr už nemá na co odpovídat, takže další na řadě je pan poslanec Smetana, který interpeluje pana ministra Výborného. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Smetana: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové, krásné pozdní odpoledne. Pořád jsem na bedně, pane ministře, takže dobré. Můj dotaz směřuje k velmi diskutovanému tématu, a to je podpora tuzemských potravin. Já jsem se chtěl zeptat, co resort Ministerstva zemědělství dělá pro podporu kvalitních českých potravin a jaká je finanční alokace pro jejich podporu v letošním roce?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je prostor pro odpověď panu ministrovi. Pane ministře, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedkyně, vážený pane kolego, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za ten dotaz. Trochu jsem se lekl toho přísného pohledu, který byl tím doprovázen, protože jsem připraven všechno vysvětlit a uvést věci tak, jak jsou. Obecně musím říct, že podpora kvalitních potravin na trhu v České republice je jednou z priorit Ministerstva zemědělství I mě osobně jako ministra. Snažíme se dělat všechny kroky, a to i mojí osobní podporou pro to, abychom kvalitní, zdravé, chutné tradiční potraviny z české produkce měli na českém talíři. To znamená na talířích našich domácností, našich rodin, seniorů a všech dalších. Chci jenom připomenout, že to není pouze o podpoře značky Regionální potravina, my se snažíme cílit na celý segment toho, řekněme, potravinového řetězce nebo chceme-li, tedy nabídky potravin na českém trhu. Samozřejmě máme k tomu nástroje. Tím primárním je program, který má Česká republika notifikován. Je to program na podporu kvalitních potravin, který podporujeme různými formami i ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem.

Já bych nejprve připomněl dvě značky, to není něco, co bych vymyslel já na ministerstvu, ale jsou zde historicky. Je to značka Klasa už od roku 2003, která je udělována ministrem zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům. Tuto značku mohou nést kvalitní produkty, které vykazují výjimečné kvalitativní charakteristiky. A ta značka slouží k posílení konkurenceschopnosti. Výrobkům, chci připomenout, je propůjčována na tři roky. Nedávno jsem podepisoval poměrně velký fascikl certifikátů nebo dekretů, kterými se značka Klasa některým výrobkům bez ohledu na výrobce prodlužovala či nově udělovala. Klasa je v drtivé většině značkou pro podniky do 250 zaměstnanců, to je 89 %, ale máme tady samozřejmě i značku Klasa, která je udělována větším producentům. A celkem bylo uděleno od roku 2003 toto označení 941 výrobkům od 260 výrobců. Možná, že už tady dneska o něco málo více, ta data takto souhrnná máme k 5. dubnu roku 2023.

Vedle té značky Klasa, a mimochodem i podporována nevládními organizacemi, jako je Asociace soukromého zemědělství, jako je Agrární komora či Zemědělský svaz a mnohé další. Vedle této značky máme také značku Regionální potravina, ta je o něco mladší a tady je od roku 2013, udělujeme toto označení zemědělským nebo potravinářským výrobkům v 13 krajích České republiky každoročně. Možná jste to zaregistrovali. Kladu velký důraz na to, abychom dokázali české veřejnosti, našim občanům představit tyto kvalitní lokální nebo chcete-li regionální produkty. Každoročně v těch krajích udělujeme ve spolupráci s krajskou samosprávou, s hejtmany toto označení, tuto značku, která je značkou původu.

Tady totiž je důležité připomenout, že povinností toho, kdo se přihlašuje do této soutěže Regionální potravina, tak je doložit to, že výrobek je skutečně vyroben ze surovin, případně vypěstován v tom daném konkrétním regionu. V případě masných výrobků potom, že například ten původ je skutečně nikoliv v zahraničí, ale v České republice a v regionu samotném.

Tady bych chtěl připomenout to, že značka Regionální potravina se omezuje pouze na producenty do 250 zaměstnanců.

Nicméně primárně jsou to skutečně malé podniky, 65 % regionálních potravin vzniká v podnicích, resp. ve firmách do deseti zaměstnanců, dalších 26 % je do padesáti zaměstnanců. Cílíme skutečně tady na ty malé producenty, které ale jsou ukázkou skvělé práce, skvělé práce našich farmářů. A je to něco, co patří k unikátnímu genius loci České republiky. Tolik alespoň stručně, mám tady i čísla té podpory, která se pohybuje v řádu desítek milionů korun ročně prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Kdyby pan poslanec chtěl, můžeme pokračovat ještě doplňující otázkou a já uvedu i ta konkrétní čísla.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak. Čas již vypršel. Ale věřím, máte zájem o doplňující? Ano, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Smetana: A pane ministře, děkuji. Dám vám ten prostor, abyste nám ta čísla mohl sdělit. Ale ještě se zeptám. Vy jste říkal, že značka kvality je propůjčovaná na tři roky. Dochází - a pakliže ano - jakým způsobem (ke) kontrolování té jakosti, která byla na začátku?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr má zájem ještě o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Ano, je to tak. Skutečně tohleto není bez kontroly. I tyto produkty nesoucí značku Klasa i Regionální potravina jsou standardně pod kontrolou Potravinářské inspekce, případně Státní veterinární správy. Mám tady čísla, mohu uvést, že - dlouhodobě, a to je skvělá vizitka českých potravinářů, farmářů, producentů, protože česká potravina obecně patří k těm nejkvalitnějším v Evropě. Ty záchyty jsou v řádu nižších jednotek procent. U té zahraniční produkce to je často - neříkám, že všude, ale často v řádech nižších desítek procent, zvláště z regionu jako je jihovýchodní Asie, Brazílie a podobně. Nicméně, abych odpověděl, tak v případě značky Klasa došlo při kontrolách v loňském roce, jo, máme rok 2022, tak tady mám z Potravinářské inspekce data.

Kontrolovalo se 233 šarží potravin se značkou Klasa, došlo pouze k záchytu deseti šarží, které nevyhověly požadavkům právních předpisů. V případě Regionální potraviny bylo kontrolováno 166 šarží a nevyhověly tři. Takže to je odpověď na tu vaši otázku. Jinak ta podpora v případě Regionální potraviny je někde na úrovni 170 milionů korun ročně. Je to nejenom na tu podporu té marketingové kampaně, my opravdu musíme tu informaci dostat k české veřejnosti, k tomu to slouží. Není to žádné PR marketing kohokoliv. A já jsem rád, že nakonec na tom vyhlašování spolupracujeme i s hejtmany bez ohledu na stranickou příslušnost.

Teď jsem o tom vedl debatu, když tady vidím kolegy z hnutí ANO, minulý týden na výstavě v Litoměřicích, kde jsem byl na Zahradě Čech s panem hejtmanem Schillerem, také jsme společně podepisovali ty diplomy, stejně tak jako s panem hejtmanem Grolichem v Brně se na tom podílíme v rámci Jihomoravského kraje. A ty částky, vidím, že je konec, já to řeknu jednou částkou pro tu značku Klasa... (Předsedající: Čas, pane ministře.)... v řádu desítek milionů korun. Děkuju. A já jsem přítomen, i na pana poslance Ferance se dostane také. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobře, dobře. Také děkuji. A nyní je prostor pro pana poslance Wenzla, který interpeluje pana ministra Rakušana. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Milan Wenzl: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, i když říkám vážený, ale myslím si, že vy si nevážíte jedné pětiny občanů, a to jsou senioři. Hůře se pohybují, hůř vidí, protože nemají tak velké oči. A třeba proto i ta pošta udělala na svých objektech velké nápisy na budovách s nápisem pošta, aby ti staříci opravdu viděli, kam mají si dojít pro důchod. Obrovské cedule tam jsou dodnes. Jen ten poštovní úřad už tam chybí. Není to tak dávno, co jsem na sídlišti potkal v prvním patře starého obchodního centra babičku, bezradně stojící před zamčenými dveřmi, kde ještě nedávno byla pošta. Na dveřích byla informace, že provozovna je zrušena, aby si lidé dojeli na adresu, která byla na dveřích napsaná, a to malinkým písmem.

Velmi obtížně stará paní překonala schody do patra a pak musela jít samozřejmě dolů, protože jí zmátla ta cedule, protože pořád si myslela, že ta pošta tam je. Protože kdyby tam nebyla, tak by určitě byly odstraněny i ty cedule. Tedy se ptám, pane ministře: Kdy tato vláda přestane terorizovat tyto seniory? Kdy vy, jako ministr vnitra, necháte odstranit zavádějící transparenty? Už jste alespoň vy nebo ředitel pošty vyhlásili výběrové řízení na firmu k jejich odstranění? A také... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) ... kolik to stálo a z čeho se to bude hradit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr není přítomen, bude vám v souladu s jednacím řádem odpovězeno do 30 dnů. (Posl. Wenzl upozorňuje mimo mikrofon, že jeho jméno je Milan.) Pan poslanec Wenzl Milan. Tak prosím. Další na řadě je paní poslankyně Knechtová, která interpeluje pana ministra Beka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, sleduji s velkým znepokojením diskutované a zřejmě plánované škrty v rezortu školství a v rezortu pro místní rozvoj. Opravdu chcete, aby učitelé brali nižší plat, než prodavači? Co je důležitější než vzdělávání našich dětí. Začínající učitele odrazují nízké platy a extrémní náročnost práce ve školství. Včera jsem si vyslechla váš rozhovor, pane ministře, ve kterém nevylučujete, že budete propouštět. Je to pravda? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Pan ministr není přítomen, takže vám bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno písemně. Nyní je na řadě paní poslankyně Mádlová, která interpeluje pana ministra Baxu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, mé dnešní otázky se budou týkat velké mediální novely, kterou jste, pane ministře, představil před několika dny a nepochybně se shodneme na tom, že bude určitě probírána potom tady ve Sněmovně. Lze zaznamenat i kritické hlasy ze strany veřejnosti, ale i firem, to jste zaznamenal jistě také a mně dnes se jedná právě o ty podniky.

Podle vašeho návrhu se již nemá úhrada koncesionářských poplatků ze stranu podnikatelů odvíjet podle počtu zařízení, která vlastní, ale podle počtu zaměstnanců zaměstnaných na hlavní pracovní poměr. Počítáte s tím, že významně vzroste objem financí, které budou muset za veřejnoprávní média tedy zaplatit. Ten nárůst je - čtu tedy z médií, to znamená z 350 zhruba na 780 milionů korun, přičemž oni říkají, že ty obrazovky využívají výhradně tedy k pracovním účelům, nikoliv za tím, že by se zaměstnanci dívali v práci na televizi.

Proti vašemu návrhu se samozřejmě vymezují různé asociace, Svaz průmyslu a dopravy, podnikatelské odbory nebo Asociace malých a středních podniků. Já bych se chtěla zeptat na to, jestli jste si vědom toho, že může váš návrh vést k tomu, že dojde k nějakým úpravám v pracovněprávních poměrech, že se třeba bude snižovat počet zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, respektive jestli můžete třeba toto vyloučit, že by došlo k nějakému alternativnímu zaměstnávání.

A můj druhý dotaz je, jestli budete ještě s těmito podniky jednat o případné úpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. A nyní prostor pro pana ministra na odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, já velmi děkuji za tento dotaz, který jste položila. Jedná se o jednu z částí toho návrhu, která bych řekl, stojí trošku za těmi dvěma hlavními tématy, která jsou teď předmětem velké diskuse v médiích, ve společnosti, to znamená samotný návrh na zvýšení koncesionářských poplatků televizních a rozhlasových poplatků a rozšíření zařízení, ve kterých je možné přijímat rozhlasové a televizní vysílání.

A ta druhá věc právě úzce souvisí s tím, co se týká právnických osob. Jenom připomenu, že to ustanovení se netýká pouze, vy používáte termín: firem nebo podnikatelů, ale všech právnických osob. Nejprve si dovolím zrekapitulovat současný stav. Právnické osoby a fyzické osoby - podnikatelé dosud hradí rozhlasový a televizní poplatek za každý přijímač, respektive za každý přijímač, který používají k podnikání nebo v souvislosti s ním. To tedy znamená, že pokud má firma typově 10 televizních a 5 rozhlasových přijímačů, tak platí za 15 přijímačů 15 poplatků. Tím, že novela přináší rozšíření definice rozhlasového a televizního přijímače na zařízení, která jsou způsobilá přijímat televizní a rozhlasový signál, zjednodušeně řečeno chytré telefony, tablety, počítače. Pokud bychom tedy neudělaly změnu, tak by firmy platily z každého zařízení poplatek zvlášť, tak jako doposud. Představme si situaci, že firma, která dosud odvádí poplatky za 15 zařízení, by nově odváděla poplatky za každý jednotlivý telefon, tablet či počítač, myšleno v kategorii služebních telefonů, služebních tabletů, služebních počítačů. Bylo by to samozřejmě administrativně mimořádně náročné a pro samotné právnické osoby by to bylo velkým zatížením a především také pro mnohé z nich mnohem dražší.

Proto jsme našli jinou cestu a inspirovali jsme se německým modelem placení poplatků - násobky podle počtu zaměstnanců ve firmách. Jenom dodávám k tomu, že ve Spolkové republice jsou ty poplatky výrazně vyšší, než jsou u nás ty navrhované. Ale my jsme i v kontextu toho, že pořád je veliký rozdíl mezi námi a Spolkovou republikou, navrhli samozřejmě sumy nižší. Co chci zdůraznit, že právnické osoby a fyzické osoby - podnikatelé, kteří zaměstnávají nejvýše pět osob, budou od placení poplatků osvobozeni, což znamená úlevu zejména pro živnostníky a nejmenší podnikatele.

Jenom pro zajímavost, když jsme si dělali tu potřebnou analýzu k této věci, tak toto osvobození se týká zhruba 200 000 subjektů - 200 000 subjektů fyzických osob, podnikatelů, právnických osob, které spadají do té kategorie méně než pět. Jenom pro zajímavost, při počtu 6 až 19 zaměstnanců bude tedy poplatník, pokud bude tento návrh schválen, platit trojnásobek výše rozhlasového poplatku a trojnásobek výše televizního poplatku, to znamená měsíčně 165 korun za rozhlas a 480 korun za televizi. Firem nebo subjektů v této kategorii je 55 000. Dohromady kategorie osvobozených od poplatků a těchto v té nejnižší kategorii tvoří poměrně významnou většinu všech právnických osob.

Tak tolik tedy k vysvětlení našeho principu, paní kolegyně, kolegové a kolegyně tady v sále. Je to samozřejmě velká změna. My jsme představili návrh, který nyní zamíří do mezirezortního připomínkového řízení. A jsme připraveni na velkou diskusi, která půjde průřezově těmi tématy, která půjde průřezově jednotlivými návrhy a opatření. A samozřejmě pro nás je důležité, aby ten návrh odrážel nejenom to, co my jím chceme, ale samozřejmě byl vnímán i těmi, kteří jsou na druhé straně. Takže bezpochyby diskuse s podnikatelskými svazy a dalšími máme před sebou. Návrh prezentovala před nějakou dobou Česká televize. Teď je ale rozdíl v tom, že je tedy vtělen do toho návrhu našeho. Myslím si, že je to návrh, který je uměřený, jak jsem tady doložil i na číslech o osvobozených, ale samozřejmě k diskusi jsme připraveni. A potvrzuji to, na co se ptáte.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr umí vzácně využívat čas do poslední vteřinky. A nyní doplňující otázka paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, že se tím budete ještě zabývat a s těmi podniky jednat. Nicméně tu odpověď jsem úplně nedostala, jestli můžete vyloučit, že se to nedotkne počtu hlavních pracovních poměrů, aby tam nedocházelo, protože nárůsty, čím větší bude firma, tak tím budou větší odvody, aby opravdu nedošlo k tomu, že se budou hlavní pracovní poměry měnit do nějaké jiné formy, čili o to mi šlo. A těžko teď já můžu reagovat na to Německo a podobně, protože nevím, jestli ty firmy nemají třeba jiné odvody za zaměstnance a podobně, jestli tam není třeba ta úleva v jiné rovině. Tak ještě děkuju za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A opět prostor pro pana ministra. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju. Já jsem, paní kolegyně, použil příklad z nejnižšího konce spektra, teď použiju ten nejvyšší. Firmy, které mají více než tisíc zaměstnanců, by podle našeho návrhu měly platit stonásobek výše rozhlasového a stonásobek výše televizního poplatku, což je měsíčně 5 500 korun za celou tu firmu, která má víc než tisíc zaměstnanců, za rozhlas a 16 000 korun za televizi. Jenom pro zajímavost, podle statistických podkladů, které máme, takových firem je v Česku něco přes 400.

Neumím exaktně odpovědět na vaši otázku, pokud by k tomuto návrhu došlo, pokud by byl předmětem tedy té finální verze zákona nabytého účinnosti, zda by klesaly zaměstnanecké úvazky, jak vy popisujete. Nemyslím si, že by to riziko směřovalo zrovna takto. Ale myslím si, že při diskusi s podnikatelskými svazy o tom určitě hovořit budeme.

Jenom připomenu ještě dvě věci v tom zbývajícím čase. Znovu říkám, 90 % poplatníků fyzických osob, domácností se ta změna redefinice přístroje nedotkne, prostě platí z televize, platí z rozhlasu. V jednom případě tedy by měli platit +10, v druhém případě +25 korun. To je důležitá věc. Podtrhuji, že v žádném případě není předmětem toho návrhu, že ten, kdo má mobil, prostě bude platit televizní poplatek. Jedna domácnost - jeden poplatek televize, rozhlas.

A druhá věc je ta, že se vychází z principu, který tady nebyl od počátku existence z demokratické svobodné České republiky zpochybněn, tedy že poplatky platí ti, kteří mohou využívat veřejnoprávní média, sledovat je, poslouchat, ať už rozhlas, nebo televizi, na principu domácností.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě s interpelací pan poslanec Feranec, který interpeluje pana ministra Výborného. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, přiznám se, že už jsem se ptal, měl jsem ten dotaz předtím na pana premiéra, dostal jsem dlouhou odpověď sedm minut, ale ne na to, na co jsem se ptal. Doufám, že u vás to bude lepší. Zkusím to. Týká se to vlastně různých vyjádření členů vlády na konci srpna, začátek září ohledně ziskovosti potravinářských firem a tak dále. Nebudu teď komentovat to, co říkal pan premiér, není tady. Ale vy jste se taky k tomu vyjádřil a myslím, že 6. 9. v rozhovoru - teď nevím iRozhlas nebo Radiožurnál nebo něco takového - bylo něco ve smyslu - parafrázuji trošku - potravinářské firmy mají velké zisky, měly by zlevňovat. A potom jste říkal, musíme se bavit o přiměřenosti zisku.

A chtěl jsem se právě zeptat, pokud se bavíme o přiměřeném zisku, tak pochopitelně asi se máme bavit o ziskovosti, to znamená poměr zisk lomeno tržby. Protože srovnání meziroční je velmi zavádějící - to, co bylo. Některá firma zvýšila o 120 %, o 130 %. Protože uvedu jednoduchý příklad, když mám firmu, která má tržby 100 milionů, prosím vás, jedna měla zisk 0, v roce 2022 zisk milion, tak ziskovost je 1 % - ziskovost, ale zvýšila o 100 milionů %, což je jako absurdní, že? No, tak já se vás ptám, protože jsem si procházel ziskovost velkých potravinářských firem, ve výroční zprávě je to veřejné, a dočetl jsem se, ta ziskovost byla od 1,5 % myslím do 4,5 %. Opakuji: čistý zisk lomeno tržby.

Tak se vás ptám, a to je ten dotaz, jestli považujete ziskovost 4,5 % za něco, co je příliš vysoké a není to přiměřený zisk? Prosím o odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A prostor na odpověď pro pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane kolego Feranče, prostřednictvím paní předsedající, děkuju za dotaz. Neslyšel jsem tedy odpověď pana premiéra, odpovídám na váš dotaz směrem ke mně. Chci v první řadě zdůraznit a chci, aby to tady zaznělo - to říkám samozřejmě i veřejně jinde a říkám to při své debatě s potravináři, stejně jako se zástupci řetězců, stejně jako se zemědělci - já jsem opravdu rád za každou firmu, společnost, farmu, kohokoliv, komu se daří.

A jsem dalek toho, že bych komukoliv záviděl jeho úspěšné podnikání a to, že v jednom roce se zvlášť zadařilo, loňský rok byl úspěšný výrazně a trošku anomální jak pro zemědělce, tak potravináře, tak nakonec i ty koncové obchodníky, to víme a je to zřejmé z těch čísel, ale opravdu jsem rád, když se někomu daří. Dokonce si myslím, že to je vlastně pozitivní pro všechny, protože v okamžiku, kdy se daří třeba těm potravinářům, tak já potom nevidím důvod, proč bychom měli násobit nebo dávat nějaké další, třeba i nějaké výrazné investiční podpory, jak tady bývalo zvykem, protože vím, že oni si tu reinvestici jsou schopni zařídit z toho svého zisku - do toho, aby koupili nové linky, inovovali své technologie atd. My jim v tom rádi pomůžeme. To není tak, že bychom je úplně hodili přes palubu. Máme tady například velmi sympatickou podporu v rámci úvěrování. Určitě víte, o čem mluvím. PGRLF dneska poskytuje právě tu podporu skrze úroky i potravinářům, stejně jako otevíráme obálky v rámci společné zemědělské politiky.

Téma přiměřenosti zisku, je to téma posledních dnů. Ano, já se to opakovaně snažím vysvětlovat. Vždycky zdůrazňuji, nejsem ten ministr, který by měl určovat ceny, stejně tak jako vám neříkám, kam máte jít chodit nakupovat, neříkám to nikomu a opravdu mi jako ministrovi zemědělství není nic do toho, kdo, kde a za jaké ceny nakupuje, jestli využívá, nebo nevyužívá slevové akce. Zaplať pánbůh žijeme ve svobodném tržním prostředí, ať si každý vybere. Jenom říkám, co by bylo dobré třeba zohlednit při tom nákupu, že tady máme kvalitní regionální, ale nejenom regionální, ale třeba také bioprodukty. Já jsem tady nezmínil, to rád připomenu, že máme měsíc biopotravin, měsíc září a je to něco, co je také typické, ta produkce u nás roste, a je to ta kvalita. Ta kvalita na domácím talíři.

Ale zpátky k vašemu dotazu, k té přiměřenosti zisků. To není nikde napsáno. A tak jako neurčuji ceny, tak nemohu vám tady říct, kolik, jaký ten zisk je přiměřený. Jenom chci připomenout, že i ta vaše metodologie, kterou jste použil, není úplně... Nebo takhle. Není nic černobílého. Když se podívám na ty zisky velkých potravinářských společností, tak se skutečně v tom meziročním rozdílu pohybují od 20 do 240 milionů korun u Vodňanské drůbeže. Tak to je. Zaplaťpánbůh za to. Já blahopřeji, ale pak je potřeba, aby to dokázali reinvestovat, aby to také promítli třeba do toho cenového řetězce. Je to součást toho, co já říkám. Chci, aby všichni hráli fér. Nejenom ti koncoví obchodníci, ale i ti potravináři, i ti zemědělci na začátku. Po všech je potřeba říkat, je tady potřeba dodržovat férová pravidla a vrátit se k něčemu, co já označuji jako kultura obchodu. A s kulturou obchodu souvisí přiměřenost zisku. Já vám tady neřeknu ta procenta, co ten přiměřený zisk je, ale je to i chování na tom trhu. Je to otázka toho, zda potom nedochází k různým odbočkám v rámci celého toho řetězce od zemědělce až na ten pult obchodu a podobně.

Takže abych vám tady já jako ministr zemědělství řekl, co je ten přiměřený zisk, to zcela jistě ode mě neočekáváte, protože to není moje role. A jediné, na co mohou odkázat, abychom tedy nezůstali jenom na úrovni toho, ať si to každý určí, tak máme tady zákon o cenách, to vy určitě dobře víte, a ten zákon o cenách o tom hovoří, a to by bylo dobré připomenout v té poslední půlminutě. Nepřiměřený majetkový prospěch získá - cituji zákon, paragraf 2 - prodávající, jestliže prodá zboží za cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk získaný na základě uplatnění vyšší ceny prodeje oproti obvyklé ceně v případě zneužití výhodnějšího postavení na trhu. Za přiměřený zisk - pokračuji odst. 7 písm. b) - se považuje zisk spojený s výrobou a prodejem daného zboží odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech (Mpř. Dostálová: Čas!), který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období.

Chtěl jsem ten zákon odcitovat. Moc se omlouvám, paní místopředsedkyně. Vím, že jsem se prohřešil. Nezlobte se.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: V pořádku. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Pane ministře, děkuji. Já pochopitelně tento paragraf znám. Jenom připomenu, že se to netýká jenom prodávajících, ale i kupujících. I u kupujících může dojít dokonce k tomu. To je otázka řetězců. Ale to nechci. Já jsem se jenom ptal na váš osobní názor, jestli si myslíte, že 4,5 % je nepřiměřené. A rozumím tomu, že - a to nevím, jestli to je politický názor, osobní, odborný, ale nechci to... A jenom připomenu, když se bavíme o těch ziscích, že státní firma nebo státem ovládaná ČEZ jako dominantní výrobce 70 % výroby elektřiny dosáhl v tom roce 28procentní ziskovost. Dvacet osm! Takže říkat potravinářům: 4,5 máte moc a nechat státní firmě 28 je trošku kontraproduktivní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Chce pan ministr odpovědět? Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Chci odpovědět, protože pan kolega Feranec dobře ví, jakou odpověď dostane. No jasně, a kolik se odvedlo na dividendě státu? Z čeho platíme tu sociální podporu, školský systém, vzdělávání, důchody? Právě z toho, co si odvedeme na té dividendě, a připomenu, že byla odvedena v plné výši všem akcionářům, včetně státu. Takže ano, ten zisk tady byl, ale dostali ho naši občané, občané České republiky, včetně vás, pane kolego. Myslím, že to víte moc dobře, ale je potřeba, aby to tady zaznělo, aby to slyšela i veřejnost. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Mašek, který interpeluje pana ministra Rakušana. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, svůj bod jsem nazval, respektive interpelaci Migrační pakt včera, dnes a zítra. Vážený pane řádně omluvený ministře vnitra, to, co bylo včera, to jsme spolu zažívali v minulém volebním období ve výboru pro bezpečnost, kde jsme stáli na stejné straně barikády. Byli jsme jednoznačně proti kvótám, proti přerozdělování migrantů a nechtěli jsme žádné no go zóny v České republice. Byla tady paní Johansson díky panu Benešíkovi, který tady uspořádal schůzku. Potkali jsme se tam a i jí jsme to takhle jednoznačně řekli. Odjížděla s nepořízenou z České republiky.

Jak jsme na tom dnes? Dal jste neuvážený souhlas v Lucemburku bez řádného seznámení vlády. Bylo to narychlo ve Vimperku, když jste se s nimi loučil před cestou, a byl jste jediný z V4, který se k tomu vyjádřil pozitivně, k tomu migračnímu paktu. Kvóty tam jednoznačně schované jsou. Vy to víte. A odkázal jste se až po několika dnech, abyste měl nějaký důvod, tak jste se odkázal na stanovisko vlády Andreje Babiše, které ale sloužilo pro ministra Hamáčka, pro jeho tehdejší jednání v Bruselu.

Jak to bude zítra? To fakt nevíme. Co z toho udělá ještě Evropský parlament? Může to být ještě horší. Konečně europoslanec vaší koalice pan Zdechovský varuje, že to horší bude, že budou kvóty vyšší a že peníze za to, abychom nepřijali migranta, budou také vyšší než současný rámec 20 tisíc euro.

Dotazy. Uvědomujete si, že jste ohrozil vnitřní bezpečnost České republiky? Jednak jste ji ohrozil příchodem migrantů, možností toho vývoje jako na západě od nás a 20 tisíc euro za jednoho každý rok je hodně. Uvědomujete si, že vaše vláda rozložila jednotu V4? Děláte to schválně? A komu tím sloužíte? (Mpř. Dostálová: Čas!) Českým občanům určitě ne! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr není přítomen, bude tedy v souladu s jednacím řádem i vám, pane poslanče, odpovězeno do 30 dnů.

Nyní je na řadě paní poslankyně Adámková, kterou zde nevidím, její interpelace tudíž propadá.

Dále je na řadě paní poslankyně Fialová. Taktéž paní poslankyni nevidím, takže její interpelace propadá.

Takže opět požádám pana poslance Maška, který interpeluje pana ministra Válka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane řádně omluvený ministře Válku, měl jsem možnost se zúčastnit společného jednání podvýboru pro školství a podvýboru pro veřejné zdravotnictví na téma hygienické vyhlášky pro provozování školských zařízení. Zejména bych se chtěl obrátit na vás ve věci předškolních zařízení, protože nám neprošlo na těchto podvýborech usnesení, kdy jsme chtěli vrátit minimální hygienické standardy, zachovat povinnost oddělených toalet pro chlapce a dívky, zachovat povinnost minimálních podlahových ploch pro děti a zachovat povinnost oplocení pozemků předškolních zařízení.

Myslím si, že zdravý selský rozum dává podnět k tomu, aby všechno to, co jsme se snažili vrátit zpět, se realizovalo a aby kontrolní činnost zůstala v rukách hygienické služby, protože v současnosti se argumentuje tím, že to, co bylo v požadavcích hygienické vyhlášky, že řeší jiné stavební předpisy, ale já chci podotknout, že stavební úřad půjde na tu stavbu jenom jednou a už tam následné kontroly nikdy dělat nebude, pokud to nebude z důvodu nějakého udání. Hygiena tam dochází stále, pravidelně.

Chtěl bych poukázat v této souvislosti na oslabování hygienické služby, centralizaci moci jenom na Ministerstvo zdravotnictví a potlačení úlohy krajských hygieniků, kteří s tímto vesměs nesouhlasí.

Takže, pane ministře, myslím si, že to je nepřipravené a chtěl bych, abyste minimálně předložil jednotlivé parametry, které škrtáte a čím jsou nahrazeny, jak jste říkal, například v té stavební legislativě. Chtěl bych to zpřehlednit, vrátit zpátky a opravdu o tom seriózně jednat. Je to jenom vyhláška, ale je důležitá pro naše děti.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Platí jako v předchozí interpelaci, bude odpovězeno do třiceti dnů. Nyní je na řadě pan poslanec Hendrych, který interpeluje pana ministra Jurečku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl pana ministra interpelovat ve věci financování sociálních služeb v roce 2024. V médiích se objevil článek, že Ministerstvo financí navrhuje vyšší podíl spolufinancování, pravděpodobně obcí a krajů, nebylo to tam přesně srozumitelné, oproti současnému stavu, tak aby de facto státní rozpočet ušetřil. V tom článku v deníku Právo a na Novinkách se zároveň píše, že se vůči tomu ohradilo Ministerstvo zdravotnictví, ohradilo se vůči tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí, tudíž resort pana vicepremiéra Jurečky. Nicméně tam rovněž zaznělo, že Ministerstvo financí v rámci rozpočtu na rok 2024 v podstatě s tímto nějakým novým a blíže neupřesněným modelem počítá. Zajímal by mě názor pana ministra, respektive jaká je jeho vize financování sociálních služeb v roce 2024 i v kontextu toho, jestli bude zachován ten sám podíl prostředků tak jako v roce 2023 nebo jestli plánuje nějaké změny z hlediska financí jako takových, nebo i z hlediska nějakých jiných parametrů pro financování sociálních služeb, protože i o tom se ve veřejném prostoru diskutuje, jestli chce zachovat pro rok 2024 ten stávající model nebo uvažuje o nějakých změnách.

To je asi všechno. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Pan ministr je nepřítomen, bude vám odpovězeno do třiceti dnů v souladu s jednacím řádem. Nyní je na řadě pan poslanec Wenzl Lubomír, který interpeluje pana ministra Válka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený omluvený pane ministře, blíží se podzimní období a s ním v populaci opět stoupne počet respiračních chorob a vyvstane vyšší spotřeba mimo jiné antibiotik.

Vy a vámi vedené ministerstvo jste se začali připravovat na tuto situaci, byla sestavena skupina, vznikl krizový scénář a byl zpracován seznam přípravků, které budou potřeba. Dle sdělení náměstka Jakuba Dvořáčka tento seznam obsahuje desítky položek. Není to ale opět pozdě? Nebyla vámi, pane ministře, situace podceněna?

Ministerstvo se nyní snaží zjistit na základě chybějících skupin léků z minulého roku, jaká je situace u dodavatelů v letošním roce. Vycházeje ze sdělení pana náměstka, jsou kontaktovány jednotlivé farmaceutické firmy a mapuje se, jaké jsou jejich výrobní plány. Pokud zjistí, že jsou nižší než v loňském roce, začínají poptávat alternativy jinde, případně se snaží dohodnout mimořádné dodávky cizojazyčných šarží.

Dle sdělení pana náměstka úředníci největší pozornost upínají k antibiotikům, jako jsou penicilin, cefuroxim nebo amoxicilin.

Na seznamu ohrožených nedostatkových léků pro následující období však jsou i některá antivirotika či antipyretika, tedy přípravky na horečku.

Vážený pane ministře, chci se vás vzhledem k výše uvedenému zeptat na následující:

1. Jaké jsou relevantní výstupy z činnosti vámi zřízené skupiny?

2. Vedla jednání k výsledku, že bude k dispozici potřebné množství nedostatkových léků pro pacienty?

3. Jaká systémová řešení připravujete, aby se předešlo v budoucnu tomuto problému?

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr je nepřítomen, také v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do třiceti dnů. Další na řadě je paní poslankyně Adámková, která je nepřítomná, její interpelace tudíž propadá. Dále je na řadě pan poslanec Koten. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já jsem rád, že je tady pan ministr přítomen. Velmi rád bych se ho zeptal, jak je to nyní po výměně stráží na Ministerstvu zemědělství s dovozem ukrajinské pšenice, protože předpokládám, že na tom, že ta pšenice obsahuje pesticidy zakázané v Evropské unii, se až tak moc nezměnilo a vzhledem k tomu, že bychom jako zástupci České republiky měli bránit české zemědělce, tak, aby byli schopni prodat svoji produkci, tak jsem se chtěl pana ministra zeptat, zda tedy, vzhledem k tomu, že jsme v podstatě jediný stát, který si dovolí na své území dovážet tuto závadnou pšenici, tak zda se tedy bude blýskat na nějaké lepší časy a tu ukrajinskou závadnou pšenici přestaneme dovážet, protože ta situace pro naše zemědělce, kteří ani nemají kam mnohdy odvézt svoji pšenici nebo ji nějakým způsobem zobchodovat, je opravdu jaksi špatná a já si nemyslím, že by naši občané měli jíst tu pšenici, která je jakkoli kontaminována, navíc v rozpory s předpisy v Evropské unii.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Interpeloval jste pana ministra Výborného, kterému tímto dávám slovo. Vzhledem k času jenom upozorňuji všechny přítomné, že se jedná o poslední interpelaci. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji, paní místopředsedkyně. Mohu-li poprosit, já tu odpověď rád dokončím i po 18. hodině.

Je dobře, že se v rámci interpelací dostane i na druhý opoziční klub. Pane poslanče, tak jsme to zvládli do té 18. hodiny. Děkuju za ten dotaz.

Musím možná na úvod říct několik věcí, abychom znali fakta. Pohybujeme se v jednotném liberálním trhu, čili opravdu není tady role žádného státu Evropské unie, aby organizovala obchod s obilím a jakýmikoliv dalšími komoditami. To je skutečně věcí poptávky a nabídky. Pokud tedy existuje v České republice nějaká poptávka po dovozu komodit z Německa, z Polska, ze Slovenska, z Ukrajiny, tak to není něco, co by mohla organizovat vláda, Ministerstvo zemědělství ani vy, pane poslanče.

Co je ovšem pro mě, obávám se, velmi skandální a já to tady musím říct na mikrofon, aby to bylo jasně řečeno, vy jste se tady čtyřikrát dopustil hrubé dezinformace, pro mě na úrovni poplašné zprávy. Vy tady hovoříte o závadném obilí, které je k nám dováženo z Ukrajiny. Tak já, protože tyto kontrolní mechanismy jsou přesně v roli ministra zemědělství a Česká potravinářská inspekce pravidelně kontroluje všechno, co je k nám dováženo nejenom z Ukrajiny, ze všech států světa, Státní veterinární správa kontroluje, co je k nám dováženo z masných výrobků, tak vám mohu ubezpečit, že to, co jste řekl, je prostě nepravda.

Já chápu, že čerpáte ze zdrojů, které asi nejsou úplně relevantní, já je označuji za dezinformační a potom to takhle dopadá, že tady strašíte lidi. Ale opravdu, veškerý dovoz do České republiky, bez ohledu na to, odkud se děje, tak je plně pod kontrolou České potravinářské inspekce a žádné záchyty, které by obsahovaly nadměrné nepřípustné množství čehokoliv, včetně pesticidů, prostě nebyly a nejsou. Naposledy dnes ráno na poradě Ministerstva zemědělství jsem tuto otázku položil ředitele České potravinářské inspekce. Znovu potvrdil, ne, žádné záchyty tady nejsou. Prosím, nešiřme tyto poplašné zprávy a tyto dezinformace a lži, protože to prostě není pravda.

Co chci říci, Česká republika, jak jistě víte, je sama producentem obilovin, a to na úrovni 7,5 až 8 milionů tun ročně, spotřeba u nás je 5 milionů, čili nám tady bohatě dostačuje to obilí, které tady máme z české produkce. Já ale nejsem schopen a nikdo z nás není schopen ovlivnit, zda tady někdo z potravinářů bude nakupovat obilí dovezené ze zahraničí odkudkoliv, pokud splňuje ty podmínky bezpečnosti a kvality, jako že v tomto případě ano, splňuje, tak v tom těžko mohu komukoliv bránit.

Ale dělám jednu věc, protože jsem si vědom toho, že ten problém s ukrajinským obilím, slunečnicovými semeny a řepkou je vážný, a my jsme na evropské úrovni řešili právě to, aby tady vznikly ty takzvané solidarity lines, koridory solidarity, aby se toto obilí dostalo do těch zemí třetího světa, severní Afriky, na Blízký Východ, a to je ten cíl, na který já velmi intenzivně tlačím na jednání Rady ministrů osobně, v srpnu jsem napsal dopis panu komisaři Wojciechowskému, kde jsem ho požádal, aby mi sdělil, jakým způsobem Evropská komise podporuje tyto koridory přes Dunaj do Černého moře a dolů na jih, stejně tak jako do baltských přístavů. Naposledy jsme o tom osobně hovořili před 10 dny na Radě ministrů ve Španělsku. Je to ten klíč, který podporuje i Česká republika, nikoli izolované postupy, jak to dělají některé státy sousedící s Ukrajinou, ale to, abychom dokázali být solidární s Ukrajinou, protože my chceme a budeme Ukrajinu podporovat. Chápu, že to možná není úplně váš politický názor, respektuji ho, ale nesouhlasím s ním a naše vláda to dělat bude. Je to i o tom, abychom to obilí dokázali dostat do těch zemí, kde naopak třeba může být hladomor a může se negativně projevit na čemkoli, co potom i vy budete kritizovat, jako je migrační vlna do Evropy a podobně. Čili je naším a doufám společným zájmem tyto solidarity lines mít prostupné tak, aby nikde to obilí nezůstávalo po cestě, ani v České republice, ani v Polsku, Maďarsku, na Slovensku, nikde. To je to, na co se teď i jako členský stát Evropské unie soustředíme. Tak snad jsem vám odpověděl a jenom moc prosím, a říkám to tady na mikrofon, chci moc poprosit, prosím, když tady předkládáte nějaká fakta, tak si je ověřte a nemaťte tady veřejnost. Opravdu žádné, znovu to zdůrazňuji, žádné obilí, které na náš trh někdo dováží, a zde ho některá soukromá společnost kupuje, z Ukrajiny, tak ty kontroly probíhají kontinuálně, pravidelně, tak nebyla ani jednou zachycena žádná závadná, nebezpečná dodávka. Děkuji za pozornost a za pochopení. (Potlesk z řad koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Stejně tak jako dokončil interpelace pan premiér, tak samozřejmě nechám dokončit kompletní interpelaci. Takže prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Mě by akorát zajímala jedna jediná věc. V případě, že tady probíhaly nějaké kontroly a váš předchůdce tady konstatoval, že některé šarže té pšenice jsou nějakým způsobem kontaminovány, nechápu tedy důvod, proč ostatní státy, které jsou okolo nás, tak zakázaly dovoz ukrajinského obilí a proč se to tedy řešilo ve veřejném prostoru jak na komerčních televizích, tak i ve veřejnoprávní televizi. Samozřejmě to, že někomu ujede v podstatě dodávka kuřecího masa, která je kontaminována salmonelou, tak to je pochopitelné, to se stává z různých států, a samozřejmě od toho je tam právě ta veterinární inspekce, aby to zachytila. Ale co se týká toho obilí, ty ostatní státy dostaly ještě navíc kompenzaci, že se to k nim dovezlo, to kontaminované obilí, a Česká republika, protože váš předchůdce se proti tomu neohradil (Předsedající upozorňuje na čas.), tak to nadále dováží, a tím pádem to tady máme.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, pan ministr má zájem o odpověď, prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Tak ještě jednou a znovu. Žádné kontaminované obilí v České republice nebylo a není. A to, co jste tady použil, tu obezličku se zákazem dovozu do Polska, na Slovensko, do Maďarska, do Rumunska, je úplně jiný příběh. Je to úplně jiný příběh, s kterým Česká republika nesouhlasí, protože my si myslíme, že bychom měli postupovat jednotně. Tyto státy skutečně si vymohly v rámci Evropské unie výjimku a ten dovoz zakázaly, ale ne proto, že by je ohrožovalo jakkoli kontaminované obilí. To obilí tam roste, je to obilnice Evropy, takže skutečně - já jsem mluvil den, nebo ne den, ale týden po svém nástupu osobně se slovenským ministrem zemědělství Jozefem Bírešem, to je, prosím pěkně, veterinář kontrolor, takže on to i odborně, věcně, profesně má v ruce a rozumí tomu. A on mi potvrzoval tyto věci stejně tak, jako jsme se bavili o dovozu kuřecího masa, které skutečně na Slovensku potom je přebalováno, tak vykazuje stejné standardy, respektive možná ještě vyšší standardy kvality než některé provozy v České republice, tak tomu je. Tam tedy teď poctivě řeknu ano, některé ty poslední dny tam jsou záchyty salmonely, ale když se podíváme na dovozy z některých jiných států světa, z Brazílie a odjinud, tak jsou daleko vyšší. To se děje i u našich provozů, vy jste to správně řekl, to se stane. Ale u toho obilí tomu tak opravdu není a ten zákaz těch zemí byl dán úplně něčím jiným. To bylo dáno jejich, řekněme, vnitřní politikou a snahou ochránit si svůj vnitřní trh s obilím. Vůbec to nesouviselo s nějakou bezpečností. To je opravdu potom na úrovni poplašné zprávy, a to bych poprosil, abychom opravdu nedělali.

Děkuji za pozornost. Paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, přeji vám krásný čtvrteční večer. (Potlesk z řad koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a já konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. I já vám přeju krásný večer a sejdeme se k pokračování 74. schůze zítra v 9 hodin. Na shledanou!

(Jednání skončilo v 18.05 hodin.)

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.