Neautorizováno !

(pokračuje Jan Skopeček)

157.
Vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním
/sněmovní tisk 523/ - prvé čtení

a s pověřením vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Pavel Blažek, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Tak poněkolikáté dobrý den a děkuji za slovo. Já snad úvodem bych rád poděkoval vám všem, že jste umožnili zařazení toho bodu na dnešní program jednání. V zásadě vím, že je pátek, takže přestože jde o zákon docela hodně složitý a důležitý, tak zestručním úvodní slovo. V zásadě bych rád řekl, že ten předpis je předpisem transpozičním, protože reaguje na potřebu implementovat unijní směrnici o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů , a tento zákon měl do našeho právního řádu zavést nástroj pro společné projednání podobných nároků v jediném soudním řízení, a to ve spotřebitelských sporech.

Co do obsahu je návrh založen na principu minimalistické transpozice unijní směrnice. Hromadné řízení by tedy mělo být umožněno jen ve vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli a mělo by se týkat jen spotřebitelů, kteří se do řízení přihlásili. Hromadné žaloby by přitom měly podávat jen předem určené spotřebitelské neziskové organizace, které budou dopředu prověřené Ministerstvem průmyslu a obchodu a následně budou podléhat jeho průběžné kontrole. Návrh obsahuje řadu pojistek proti zneužití, a to na základě některých zahraničních zkušeností, protože jak... Kolegyně Kovářová má ráda ty citáty, tak jak říká jistý filozof Karl Popper, narozený u nás na našem území, ale žijící potom ve Spojených státech: "Všecko má své nezamýšlené důsledky". To znamená, že i zavedení tohoto principu, zejména ve Spojených státech, mělo i své nezamýšlené důsledky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu ministrovi, že zmínil velkého metodologa vědy. Mimo jiné. Nyní poprosím paní kolegyni Ožanovou, aby jako zpravodajka přednesla zpravodajskou zprávu.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Dovolila bych si ještě předtím navrhnout jednu věc po dohodě s navrhovatelem, kdybychom spojili tyto dva tisky dohromady, protože opravdu i ten druhý tisk s tímto souvisí.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, v tuto chvíli budeme muset přerušit... Nejdřív ale musíte vystoupit jako zpravodajka k tomuto bodu, poté přerušíme projednávání tohoto bodu, budeme hlasovat o sloučení, přerušíme a otevřeme ten druhý bod. Tak nejdřív, prosím, zprávu zpravodajky.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Nyní projednáváme tisk číslo 523, Vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním. Předložený návrh zákona je předkládán současně s tiskem 524, jak jsem již před chvilkou uvedla. Nejprve trochu z historie. Již minulá vláda začala připravovat nový zákon, který by nově upravil hromadné žaloby. Tato potřeba vyvstala díky různým kauzám týkajících se ochrany spotřebitelů a požadavků na účinnější obranu jejich práv, jelikož v českém právním řádu není zakotvena komplexní úprava hromadných žalob. Koncem roku 2021 byl předložen návrh zákona na zavedení hromadných žalob. Pane předsedající, já se neslyším.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, paní poslankyně, já vám rozumím. Poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili a případně přenesli diskuzi mimo sál. Děkuji.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji vám, pane předsedající. Koncem roku 2021 byl předložen návrh zákona na zavedení hromadných žalob, avšak v době legislativních prací došlo k přijetí evropské směrnice, která se odchylovala od navrhované české úpravy, proto byl návrh zákona vzat zpět 7. ledna roku 2022. Nově vláda předložila sněmovně zákon letos 25. srpna, organizační výbor určil zpravodaje 6. září, a již dnes 14. září (správně 15. září) se věc projednává v prvním čtení na plénu Poslanecké sněmovny.

Cílem návrhu zákona o hromadném řízení je zavést komplexní ucelenou právní úpravu hromadné žaloby jako nového procesního prostředku, který by usnadnil vymáhání stejnorodých nároků, a tak odstranil dlouholetý nedostatek české právní úpravy. Zjednodušeně řečeno, jeden zákon by měl upravovat řešení sporů mezi spotřebiteli a podnikatelem. Návrh zákona transponuje do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu. Směrnice ukládá členským státům přijetí kolektivního soudního řízení za účelem zlepšení vymáhání práv spotřebitelů.

V oblasti spotřebitelského práva z důvodu ekonomických a hospodářských může docházet k tomu, že jediné protiprávní jednání podnikatele zasáhne do práv větší skupiny osob. Na základě protiprávního jednání vzniká této skupině spotřebitelů řada stejných či obdobných nároků, které je ze stávající úpravy nutné vymáhat individuálně. Spotřebitelům tak vznikají náklady s jednotlivým soudním řízením, které často převyšují samotný žalovaný nárok. Ve světle těchto okolností spotřebitelé často na uplatňování svých práv raději rezignují. Pokud se pak spotřebitelé na soud přece jen rozhodnou obrátit, je tím zbytečně zatížena justice a v neposlední řadě také sám žalovaný. Není sporu o tom, že na uvedenou realitu hmotného práva je třeba reagovat. Jak vyplývá ze směrnice, tohoto cíle se má dosáhnout za pomoci kolektivních řízení. Takové řízení zároveň povede k hospodárnosti a odbřemenění soudů, neboť projednáním spotřebitelských sporů bude vytížen pouze jeden soudce v jediném soudním řízení. V neposlední řadě hromadné řízení přispěje ke sjednocování rozhodovací praxe českých soudů ve skutkově shodných či obdobných případech.

Jen doplním svoji zpravodajskou zprávu. Protože dle návrhu zákona jediným soudem, který má rozhodovat, je Městský soud v Praze, tím pádem to sjednocení rozhodování je zcela zjevné. Hromadné žaloby podle navrhované právní úpravy budou moci podávat pouze ověřené a předem určené neziskové subjekty, které budou zařazeny na seznam oprávněných osob. Působnost zákona se omezuje pouze na vztahy mezi spotřebiteli a podnikateli, jiné nároky nebude možné v hromadném řízení uplatňovat. Spotřebitelé se budou muset do hromadného řízení aktivně přihlásit. Zákon v souladu se směrnicí pamatuje rovněž na regulaci smíru, náhrady nákladů řízení či efektivní sankce. Ve zkratce má předloha splnit tato očekávání, zajištění přístupu soudu k soudu i osobám, které by jinak svůj nárok sami neuplatňovaly, protože se jim to z ekonomického hlediska nevyplatí. To je spotřebitelům. Vytvoření efektivního hospodářského společenského stimulu, který by vedl k narovnání podnikatelského prostředí, zajištění hospodárnosti řízení a efektivity soudnictví, posílení zásady jednotného rozhodování ve shodných či obdobných případech.

Nyní více k zákonu samotnému. Opravdu bude to stručné. K hromadnému řízení je v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze. Hromadnou žalobou je návrh na zahájení hromadného řízení, kterým se žalobce domáhá plnění povinnosti nebo určení, zda to právní poměr, poměr nebo právo je či není. Jedno je jednoznačně vymezeno, kdo je účastníkem řízení. Účastníkem řízení jsou pouze žalobce a žalovaný, přičemž žalobcem smí být pouze právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele nebo společně takových osob je, může být i více. Zúčastněný člen skupiny není účastníkem řízení, nemůže se účastnit řízení ani jako vedlejší účastník, ale přísluší mu určitá procesní práva. Nestanoví-li zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Důležité je, že žalobce musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem. Také hromadná žaloba je přípustná za několika podmínek. Uvedu pouze dvě. Například skupina musí mít alespoň 20 členů a žaloba nebyla podána ve zneužívajícím smyslu. Účastníci hromadného řízení mohou toto řízení ukončit soudním smírem. Údaje o hromadném řízení a písemnosti, u nichž to stanoví zákon, soud uveřejňuje v rejstříku hromadných řízení, který je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, tedy máme tady nový systém veřejné správy.

Musím říct, že ještě navrhovatel předložil základní teze vyhlášky k provedení zákona. Ty teze jsou tři - náležitosti rejstříku hromadných řízení a formulářů pro přihlášení, náležitosti seznamu zúčastněných členů skupiny, způsob určení účelně vynaložených nákladů na příjem přihlášek a vedení seznamu zúčastněných členů skupiny k navržené účinnosti. Směrnice o zástupných žalobách měla být implementována do 25. června letošního roku. S ohledem na datum předložení 25. srpna letošního roku je zjevné, že navrhovaná právní úprava nemůže být k požadovanému datu účinná, proto je účinnost navržena na první den kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. (Poznámka ministra Blažka.) Ještě děkuji za radu pana ministra, návrh na sloučenou rozpravu, pane předsedající.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Zaznamenal jsem váš návrh na sloučení rozprav s bodem 158, sněmovních tisk 524. Budeme o tomto návrhu nyní hlasovat.

Já jsem přivolal kolegy z předsálí. Nicméně myslím, že asi můžeme, už víme, o čem hlasovat budeme. Zazněl návrh na sloučení rozprav. Slyšel jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami opětovně přihlásili. Tak myslím, že kdo chtěl dorazit, dorazil.

Budeme hlasovat o návrhu, který zazněl od paní zpravodajky a je to návrh na sloučení rozprav s tiskem číslo 524.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 231, bylo přihlášeno 87 poslanců, pro hlasovalo 87, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já tedy konstatuji, že jsme sloučili rozpravu k těmto dvěma bodům. Já tedy přerušuji pro tuto chvíli tento bod, bod číslo 157.

Zahájím bod číslo

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.