(pokračuje Jan Bartošek)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech
a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 476/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. A já vás, prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: A já vám za to velmi, pane předsedající, děkuji.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o léčivech, jehož účelem je zmírnit dopady výpadku humánních léčiv na české pacienty. Cílem návrhu zákona je (1.) stanovení povinnosti pro držitele rozhodnutí o registraci pokračovat v dodávkách léčivých přípravků ještě po dobu jeden až dva měsíce poté, co ohlásí přerušení nebo ukončení jejich dodávek na trh, což nám poskytne časový prostor potřebný pro zajištění náhradní léčby pro pacienty v České republice. (2.) Úprava hlášení dat SÚKLu ohledně stavu aktuálních zásob léčivých přípravků, jejichž dostupnost je ohrožena jednotlivými články dodavatelského řetězce, tedy držiteli rozhodnutí o registraci, distributory a lékárnami, a to za účelem rychlého a uceleného sběru dat o skutečném množství léčivých přípravků na trhu v České republice. 3. Zakázat distributorům upřednostňovat některé lékárny při objednávkách léčivých přípravků. 4. Zamezení vytváření neúměrných zásob v některých lékárnách na úkor plošné dostupnosti léčivého přípravku. 5. Stanovení povinnosti pro distributory u vybraných léčivých přípravků významných pro poskytování zdravotních služeb, vytvořit a držet fyzickou měsíční zásobu těchto léčiv, která budou v případě potřeby uvolněna do distribuce. Navrhovaný systém rezervních zásob je doplňkem k povinnosti držitele rozhodnutí o registraci. V tomto systému budou zařazeny ty léčivé přípravky, u kterých budeme potřebovat zajistit větší zásobu, než odpovídá navrhované povinnosti držitelů rozhodnutí o registraci, aby se nestávalo to, co se děje s antibiotiky, tedy že víme, že v České republice je určitý počet balení, ale nevíme, kde se nachází, je potřeba zefektivnit poskytování informací SÚKLu, aby bylo možné v daném čase identifikovat, kolik kterého léčivého přípravku je v distribuci, v lékárnách nebo u držitelů rozhodnutí o registraci. V případě potřeby tyto informace napomohou Ministerstvu zdravotnictví a SÚKLu efektivněji koordinovat subjekty v terénu. Návrh obsahuje i limitaci objednávek, která má umožnit objednávání akutně potřebného množství a přitom zamezit excesivnímu objednávání velkého množství u některých lékáren. Toto jednání ohrožuje distribuci u jiné lékárny a jiné lékárny si nemohou objednat ani jejich standardní potřebné množství, což pouze prohlubuje problém s plošnou dostupností.

V rámci debaty v prvním čtení nebo i na půdě zdravotního výboru zaznělo několik kritických poznámek k této novele, dovolte, abych se alespoň k těm zásadním vyjádřil. Předně je nutné říct, že tato novela nemůže zabránit výpadkům léků a jejich nedostatku. To ani není její plná ambice, těm objektivně nemůže zabránit žádný zákon. Co však možné je, je připravit se na tyto výpadky a minimalizovat jejich dopady na pacienty, a přesně to v této novele činíme. Každý den či týden, který budeme mít zajištěnou náhradní zásobu podle této novely, nám dává možnost provádět jednání a kroky k tomu, abychom se mohli připravit na další období, a to je klíčové. Tento deštník dnes nemáme a nemáme ani tolik času. Novela prý přichází pozdě. Nutno je říci, že byla připravena během jara a Sněmovně byla předložena již v červnu. V tomto ohledu Ministerstvo zdravotnictví učinilo vše, co bylo potřeba, aby novela byla připravena včas.

Dámy a pánové, pokud skutečně chceme nějak řešit situaci kolem dopadů výpadků s dodávkami léčivých přípravků a jejich nedostupnosti, tato novela je prvním nezbytným krokem. Zajistí systém zásob, rezervní systém a získá tak čas pro přijetí dalších řešení. Pokud tuto novelu odmítneme, nezískáme nic a situaci nijak nezlepšíme.

Jsem otevřen diskusi na prohloubení a zlepšení tohoto návrhu stran dosažení jeho, a tedy i dalších společných cílů a zlepšení efektivity celého systému, avšak prosím o diskusi věcnou a konstruktivní a prosím o podporu této novely zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 476/1 a já prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro zdravotnictví, poslanec Petr Fifka, současně nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Petr Fifka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro zdravotnictví projednal tento návrh zákona na své 28. schůzi dne 20. září a přijal následující usnesení:

"Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 476;

II. zmocňuje zpravodaje výboru poslance Petra Fifku, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

III. pověřuje zpravodaje výboru poslance Petra Fifku, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny."

Tolik moje zpravodajská zpráva.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji čtyři přihlášky. Jako první pan poslanec Kamal Farhan, poté pan poslanec Petr Fifka a další. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Kamal Farhan: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěl říct, že se dostáváme do druhého čtení novely, která je opředena řadou mýtů, nepravd a polopravd. V minulosti jsme slyšeli, že tato novela je potřeba k tomu, aby pan ministr byl schopen zajistit léky, aby zabránil výpadkům. Dnes jsme už slyšeli, že to tato novela nevyřeší. Takže to je to, co jsme slyšeli nejenom z mých úst, ale slyšeli jsme to od výrobců, distributorů, lékárníků a dalších. Kritizují ji víceméně všichni stakeholdeři.

Dnes jsme se dozvěděli, že byla připravena během jara a byla předložena v červnu. To je samozřejmě další nepravda, která zazněla z úst ministra zdravotnictví. Já zde nebudu už ve druhém čtení komentovat jednotlivé body. Ta novela se připravovala rok. Připravovala se jako jedna z takových vlajek Ministerstva zdravotnictví. Dnes už tady máme předložen komplexní pozměňovací návrh, nebo já ho nazývám komplexním pozměňovacím návrhem. Nevím, jak ho nazvou kolegové, protože do toho bylo včleněno x pozměňovacích návrhů, a pak jsou zde jednotlivé pozměňovací návrhy.

Ještě bych si krátce dovolil okomentovat poslední diskusi na téma novely zákona o léčivech a plynule přejdu ke zdůvodnění a představení svých tří pozměňovacích návrhů. V rámci diskuse o nedostatku léků k novele o léčivech jsem řekl, že na novele pracujete už rok, pane ministře. Vy jste vystoupil a řekl jste jinými slovy, že nemám pravdu. Dnes tvrdím opět, že jste na té novele pracovali rok, a my jsme se dozvěděli, že jste na ní začali pracovat od jara. Následoval potom můj výstup, kdy jsem řekl, že jsem velice rád, že vlastně po roce jste řekl, že nemluvím pravdu. Potěšilo mě to. Já jsem na to čekal celý rok, kdy konečně vystoupíte a řeknete: Ten Farhan nemá pravdu. Bohužel, Farhan pravdu měl.

Pane ministře, musím na to reagovat a musím vlastně tyto vaše chyby uvést na přesnou míru, nebo mi je možná vysvětlíte. Seděl tady za vámi i pan premiér Fiala, kterého je mi tedy líto, protože jak má premiér vlády České republiky zodpovědně rozhodovat, jak má řídit vládu, jak má řídit své ministry, když ministr zdravotnictví a místopředseda vlády České republiky ho uvádí v omyl? Já si dovolím citovat, co jste zde řekl: "Kolega Farhan tady tvrdil, že zákon se připravuje přes rok. To on ví, že je nesmysl, stejně jako já vím, že je to nesmysl. Ten zákon jsme začali připravovat v lednu, v únoru, v březnu, v dubnu, v květnu a v červnu." Konec citace. Takhle jste to tady řekl. Dnes jste řekl, že to bylo od jara.

Teď mně dovolte, abych zareagoval podle mého na vaši nepravdu minimálně dvěma odkazy. Seznam Zprávy, prosinec: "Novela na cestě. Dlouhodobým řešením situace okolo lékových výpadků má nicméně podle ministerstva být novela zákona o léčivech, která v tuto chvíli už prochází připomínkovým řízením a která by se měla schvalovat během roku 2023." Jak je možné, že Seznam Zprávy na základě údajů z Ministerstva zdravotnictví říká, že tato novela prochází připomínkovým řízením? Jsou dvě možnosti, buď Seznam Zprávy nemluví pravdu, anebo nemluví ministr pravdu, že na ní začal pracovat v lednu, anebo prostě je to nějaký kouzelnický trik. Další citace z článku: "Vedle zvýšení dostupnosti léků tato novela přinese i lepší přehled o aktuálním množství léků v lékárnách a u distributorů, zdůraznil Válek." Konec citace. Jak je možné, že o novele, na které jste nepracovali už na podzim, Seznam Zprávy píše? Jak je možné, že byla v připomínkovém řízení? Znáte tady, kolegové, jak probíhá legislativní proces? Jak může novela, na které se nepracuje, být v připomínkovém řízení? Já tomu prostě nerozumím, to je kouzelnický karetní trik. Tady v tom článku se potom píše... Je to celý článek o novele zákona o léčivech, nechci tím zdržovat. Doufám, že jste pochopili, že když je něco v připomínkovém řízení, že se na tom nemohlo pracovat až v následujícím roce.

Ještě zkusím jednu věc, abyste mi věřil, že na novele, na které se nepracovalo - najdete si to určitě potom na ministerstvu. V první polovině listopadu jste měli setkání se zástupci AIFP, to je Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, České asociace farmaceutických firem a dalšími stakeholdery. Myslím, že to setkání proběhlo 11. 11. a první ještě bylo předtím 10. 11. Pozvánka odešla z Ministerstva zdravotnictví samozřejmě s předstihem. Na této pozvánce zvete jednotlivé zástupce k představení novely zákona o léčivech.

Tato novela byla těmto zástupcům představena již v paragrafovém znění. Samozřejmě, to se potom mění. Jak je možné, že na novele, na které se nepracuje, ministerstvo už v listopadu zve stakeholdery, Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu, ČAFF a další, aby jim ji představilo v paragrafovém znění? Ta pozvánka se dá dohledat, protože existuje. Já ji nemám fyzicky u sebe, ale jsem schopen vám ji když tak předat. Anebo, pane ministře, nevíte, co se na tom ministerstvu děje a co vaši úředníci představují jednotlivým stakeholderům.

Z toho, co jsem zde řekl, doufám, že pochopí někteří z vás, že na novele se nezačalo pracovat v lednu, jak jste zde tady dnes uvedl, ale že se na ní začalo pracovat už minimálně na podzim - protože já jsem tvrdil rok, vy jste říkal, že to není pravda. Takže minimálně tyhle dvě věci, myslím si, ukazují na to, že pokud jste o tom nevěděl, tak váš úřad na tom pracoval bez vašeho vědomí.

Teď mně dovolte, abych krátce okomentoval své pozměňovací návrhy, děkuji. Předkládám tři pozměňovací návrhy k novele, které jsou pod čísly 3338, 3339 a 3340. Myslím si, že jsou smysluplné.

V prvním návrhu se vlastně jedná o dovoz cizojazyčných šarží u Rx přípravků. Já to tady jenom krátce zdůvodním. V důvodové zprávě k návrhu novely zákona předkladatel jako jednu z možností splnění požadované povinnosti uvádí příklad uvedení cizojazyčné šarže. Tato možnost však není podle mého názoru dostatečně akcentována v paragrafovém znění novely. Tento můj pozměňovací návrh podle mého názoru narovnává nesoulad mezi normativním zněním a důvodovou zprávou. Nebudu tady číst ty paragrafy, odkazuji na důvodovou zprávu a podrobné odůvodnění. Myslím si, že jsme tady v souladu, jenom je tam malá úprava, aby to, co vy vlastně píšete v důvodové zprávě, tak to upravuji jenom krátce v paragrafech.

Druhý pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a je pod číslem 3339, se týká - tady jenom vkládám paragraf, že v 6av v § 38 se na konci věty první doplňují slova "a to i v rozsahu léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo léčivo o přípravku, který lze vydávat bez lékařského předpisu s omezením, pokud o to požádal držitel rozhodnutí o registraci".

Současné právní předpisy umožňují povolení cizojazyčné šarže pouze u léčivých přípravků, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis. Jak se v průběhu pandemie onemocnění covid-19, tak i v kritickém období podzimu a zimy 2022/2023 ukázalo, že zřejmým ohrožením dostupnosti zdravotní péče může být i nedostatek některých léčivých přípravků, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis. Jinými slovy, v době nedostatku, samozřejmě po souhlasu Státního ústavu pro kontrolu léčiv, po splnění všech legislativních procesů, by bylo možné dovézt volně prodejné léky ze zahraničí. To v té novele není.

Samozřejmě budu rád, když oba tyto pozměňovací návrhy podpoříte, protože si myslím, že dávají smysl jak ten první, tak ten druhý, a jinými slovy, i o tom mém druhém se už hovořilo před půl rokem, že by bylo dobré ho nějakým způsobem předložit. Jelikož nebyl v té novele zapracován, tak ho předkládám zde.

A můj třetí pozměňovací návrh, nebo respektive můj návrh a mých kolegů ze zdravotního výboru za ANO, je vlastně pozměňovací návrh pod číslem 3340 a týká se strategických zásob léků. Já si tady to zdůvodnění pokusím popsat trošku podrobněji.

Pozměňovací návrh cílí k vytvoření strategických státních rezerv kriticky důležitých léčiv za účelem ochrany civilního obyvatelstva před jejich dostupností (při jejich nedostupnosti?). Strategické rezervy by se vytvořily v těch skupinách léčiv, které určí vláda svým nařízením. Tím odpovědnost za zajištění lékové bezpečnosti přebírá vláda jako celek. Nařízení vlády má zahrnout zejména takové skupiny léčiv, u kterých je zkušenost s nedostatkem, který ohrozil poskytování zdravotních služeb v České republice v nedávné minulosti. Jakmile vláda stanoví skupiny léčiv, ve kterých má být zajištěna strategická rezerva, pak může Ministerstvo zdravotnictví činit závazné kroky. Já jsem ty kroky, které Ministerstvo zdravotnictví, ale i mí kolegové, připravil tak, že za prvé může učinit nákup léčiv, za druhé může zajistit rezervaci léčiv a za třetí může poskytnout záruky. Ještě ve stručnosti okomentuji, co to vlastně znamená.

Nákup: nakoupit léky by mělo být krajním řešením situace za předpokladu, že na trhu neobchoduje se dostatečné množství léčiv požadovaných vlastností, a to po oslovení držitelů rozhodnutí o registraci léčiv, které jsou standardně dodávána na trh. Pokud potvrdí, že nejsou schopni navýšit dodávky v potřebném čase a množství, bylo by možné takové léky nakoupit v množství, které pokryje odhadované potřeby trhu České republiky v čase, na který se odhaduje převis poptávky nad nabídkou. Podrobněji jsem toto zdůvodnil a vložil do systému.

Další věcí by měla být rezervace. Je to druhá možnost, kterou může využít Ministerstvo zdravotnictví. Rezervovat léky by mohlo být buď možné u výrobce s místem výroby v České republice, a to registrovaný léčivý přípravek nebo neregistrovaný léčivý přípravek, který je vyráběn v České republice, standardně pro jiný trh EU, ale je registrovaný na jiném trhu EU, anebo u držitele registrace či distributora - primárně registrované léčivé přípravky, které se standardně distribuují na trhu v České republice. Takže to je ta rezervace.

A poskytnutí záruky: poskytnout záruku by mohlo přicházet v úvahu v případě, že z aktuální situace na trhu vyplývá již stálý či bezprostředně hrozící nedostatek léčivých přípravků potřebných vlastností. V danou chvíli je zájem státu získat léčivý přípravek od všech možných dodavatelů a převzít na sebe část rizik spočívajících jinak na bedrech dodavatele.

To je de facto ve stručnosti popis toho pozměňovacího návrhu. Pak jsem tam ještě do systému vložil, jak by vypadala ochrana hospodářské soutěže a jak by měl vypadat nákup, rezervace či poskytnutí záruky, aby to neohrožovalo hospodářskou soutěž.

A to je asi za mě v tuhle tu chvíli tak všechno, takže děkuju vám za pozornost a budu rád, když moje pozměňovací návrhy podpoříte, a já se k nim pak přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já vám přeji hezký večer, my jsme se vystřídali v řízení schůze.

Máme tady tři faktické poznámky, s první faktickou poznámkou vstoupí pan poslanec Brázdil. Tak, pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Milé kolegyně a kolegové, já bych to přeložil. Co vlastně se tímto změní? Rozhodně to nevyrobí žádné léky, tato novela to nemůže udělat. Co vlastně se tím udělá? Když někde chybí léky, teď to bylo aspoň tak, že v některých místech, třeba ve fakultních nemocnicích, někde ty léky byly. Tato novela z toho udělá plošný nedostatek. My to rozmělníme a vlastně z nedostatku se stane totálně ultranedostatek v celé republice, takže ti lidi už nebudou vědět. Asi málokoho nenapadlo: když není v Horní Dolní, budu muset do fakultky, budu muset do státní lékárny, když to není v té soukromé. Ale teď se z toho udělá to, že to vlastně se rozmělní a vlastně z toho nedostatku se udělá globální problém, ale rovnoměrně rozmístěný. Pan ministr řekl, že to nevyřeší nedostatky, to nemůže vyřešit - to dá rozum, když tu nejsou žádní výrobci, když není komu poručit, aby něco začal vyrábět. Tak ale nevím, kvůli tomuto to děláme? Já si myslím, že to je špatně, a toto je úplně novela o ničem. A rozhodně bych řekl, že: Lidi, vy se asi na to díváte tak, že zítra, až to projde nebo až to Senát schválí, že budou léky. No nebudou, akorát budou rovnoměrně nedostatkové.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Olšáková a připraví se paní poslankyně Adámková. Tak paní poslankyně Olšáková zřejmě není, takže její faktická poznámka propadá. Poprosím paní poslankyni Adámkovou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já mám svůj příspěvek krátký rozdělený do dvou dílů. Ten první je, že samozřejmě podporuji pozměňovací návrhy kolegy Farhana, protože jsem na nich samozřejmě spolupodepsaná a myslím si, že zlepšují tu situaci, která eventuálně by mohla nastat. To je jedna věc. A za druhé samozřejmě touto novelou nedostaneme žádné léky na trh, to není možné, to myslím, že chápeme všichni, takže je dobře nazývat věci pravými jmény.

To, co mě trošku mrzí, je pravda, že bohužel tady ministerští úředníci jednali dříve s poslanci pro ně skupiny A než se skupinou B, to znamená, že koaliční poslanci měli významně déle informace, dobré informace, a to mě osobně velmi mrzí, protože v této zrovna tedy kauze léků se domnívám, že ty informace mají být opravdu plošné a mají být pro poslance, nikoliv tam tedy stratifikovat, zda jsou moji nebo nejsou moji, takže to bych prosila, aby se příště nestávalo, protože to opravdu nevrhá dobré světlo na předkladatele, ba ani na tu práci.

A co se týče toho procesu, já se snažím, jak dobře víte, ve všem hledat to dobré, takže i tady. Je to pouze lepší popsání možného procesu, je to lepší popsání dané situace, ale opravdu si musíme uvědomit, že tady tím léky nezískáme. Bude lepší přehled, to samozřejmě ano, to se domnívám, že by mohlo být, lépe popíšeme situaci, jak nejsou, ale nevyřešíme tím nedostatek léků. Pravděpodobně je to úkol další pro ministerstvo, kterému se musí významným způsobem věnovat, protože tady maximálně získáme lepší procesní představu, ale nikoliv léky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, a další faktická poznámka, paní poslankyně Pastuchová.

Zatím, než dorazí řečnickému pultíku, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Bělor od 17.10 do 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Berki Jan od 18 hodin do 19.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Kasal David od 17 hodin od 17.30 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kohajda Michael od 17 hodin do 17.42 z pracovních důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová Jana od 18.40 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Munzar Vojtěch od 17.40 hodin z pracovních důvodů a paní ministryně Černochová Jana od 17.45 hodin z pracovních důvodů.

Tak, paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající, já budu jenom opravdu stručná. Já bych tady chtěla opravdu, ale opravdu poprosit pana ministra osobně, aby, když vystupuje v televizi, neříkal stále dokola, že právě proto, že je nedostatek léků, čeká na to, až se tady schválí tento zákon. Lidé, kteří tomu vůbec nerozumí, o čem tady schvalování zákonů je a jak to dlouho trvá,

se mě pak ptají, že opravdu jestli to, že dneska ten zákon projednáme, půjde zítra do lékárny a ten penicilin tam bude. Prosím, nedělejte to!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka, vracíme se do obecné rozpravy a vystoupí pan poslanec Fifka, připraví se pan poslanec Flek. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fifka: Takže, dámy a pánové, dobré odpoledne nebo podvečer ještě jednou. Já mám celkem pět pozměňovacích návrhů, které postupně představím.

Jako první z nich je sněmovní dokument pod číslem 3348. Je to komplexní koaliční pozměňovací návrh poslanců Vlastimila Válka, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Petra Fifky, Toma Philippa, Michaely Šebelové, Kláry Kocmanové a Martiny Ochodnické.

S ohledem na povahu a citlivost projednávané materie byly úpravy navržené pozměňovacím návrhem projednány se všemi zúčastněnými stranami, to znamená jak na popud Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak projednány i s lékárnickou komorou nebo s distributory. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pak proti návrhu neměl žádné připomínky. Lze tedy konstatovat, že pozměňovací návrh je zmíněnými subjekty podporován, a proto bych vás požádal i, aby tento pozměňovací návrh byl podpořen Poslaneckou sněmovnou.

Předkládaný pozměňovací návrh zahrnuje úpravu, která si klade za cíl následující.

Za prvé zjednodušení nahlížení do lékového záznamu pacientů, to znamená, odstranění nedostatků zjištěných v praxi. Dochází k zobecnění v tom smyslu, že nově nebude nezbytné vyžadovat číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu, nýbrž ověření bude možné provést na základě jakéhokoliv identifikačního dokladu, jehož číslo je možné ověřit prostřednictvím registru obyvatel. Zvolené řešení v praxi pomůže tomu, aby na lékový záznam dítěte mohl nahlížet skrze identifikační doklad rodiče lékař, který dítěti běžně nepředepisuje.

Za druhé zvýšení frekvence poskytování dat z lékáren do systému eRecept o nedostatkových léčivech a využití dat ve prospěch pacientů. Při předepisování léčiva tak lékař uvidí, zda je předepisovaný léčivý přípravek dostupný v okolních lékárnách, a pacient si bude moci v aplikaci nebo na webu eRecept ověřit dostupnost léků s příznakem omezená dostupnost v lékárnách, což přispěje k vyšší informaci pacienta.

Za třetí změna v systému přidělování kódu SÚKL, kdy SÚKL bude přidělovat pro účely hlášení, distribuce a výdeje léčiv kódy distributorům, jejich skladům a lékárnám a jejich výdejním místům. Na základě toho bude SÚKL schopen zjistit, do jakých lékáren byly léčivé přípravky distribuovány a zda jsou tato léčiva ještě v konkrétní lékárně, či již byla vydána. V důsledku toho bude získán vyšší přehled o dostupnosti léčiv na trhu v České republice.

Za čtvrté změnu nahlížení na elektronický recept, kdy na eRecept bude moct nahlédnout například farmaceutický asistent, přičemž nyní to může farmaceut, a sdělit pacientovi, zda je předepsaný léčivý přípravek v lékárně skladem, což opět přispěje k vyšší informovanosti a k vyššímu komfortu pacientů.

Za páté úprava zpřesnění přestupku a jeho skutkové podstaty pro případy, kdy bude z České republiky vyvážena krevní plazma, která byla odebrána v rozporu s podmínkami stanovenými souhlasy Ministerstva zdravotnictví, přičemž tato změna významně přispěje ke schopnosti České republiky, respektive jejích správních orgánů, účinně vymáhat právní regulaci a rovněž úprava přispěje k právní jistotě adresátů normy.

Za šesté úprava předepisování léčivých přípravků a jejich výdej prostřednictvím mezinárodně nechráněného názvu léčivé látky, takzvaná generická preskripce, což zvýší dostupnost pacienty, a opět to lze považovat za propacientský přístup.

Za sedmé stanovení pravomoci Ministerstva zdravotnictví dočasně upravit podmínky pro distribuci, předepisování nebo výdej léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb, neboť nyní je tato pravomoc definována neurčitě. Dojde tedy k nápravě výkladových obtíží již existující právní regulace.

Za osmé zavedení možnosti, kdy léčivé přípravky dovezené v případech mimořádné potřeby na základě výjimek podle zákona o léčivech, které nahrazují léčivé přípravky s příznakem omezená dostupnost, mohou být hrazeny pojišťovnami na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, což opět podpoří reakceschopnost a reflexi aktuální potřeby pacientů.

A konečně za deváté zavedení možnosti SÚKLu ohledně vydání rozhodnutí, kterým dočasně stanoví nebo změní maximální cenu a výši a podmínky úhrady léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb, u kterého hrozí nebo nastala nedostupnost; případně léčivého přípravku, který je významný z hlediska ochrany pacientů a veřejného zdraví. I tento návrh respektuje potřeby pacientů.

Tolik představení prvního návrhu komplexního koaličního pozměňovacího návrhu. Odkazuji se na důvodovou zprávu, kterou máte v systému.

Druhým dokumentem je sněmovní dokument 3346, což je více či méně legislativně technická úprava. Týká se § 77, kdy v reakci na chronologii vývoje legislativního procesu, kdy se původně předpokládalo, že tisk 461, to znamená návrh zákona č. 375, o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, a zákona č. 378, o léčivech, bude projednán Poslaneckou sněmovnou dříve než tisk 476. Z tohoto důvodu dochází k přečíslování některých paragrafů tak, aby celý dokument dával smysl.

Dále předkládám pozměňovací návrh číslo 3304, kterým se do dílu 3 § 23 doplňuje odst. 27 - ustanovení zákona o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů se nepoužijí v případě distributora nebo provozovatele lékárny, pokud v rámci své obchodní činnosti nakupuje, prodává nebo distribuuje potraviny pro zvláštní účely doplňky stravy, počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, bylinné čaje, přijímá nebo poskytuje služby související s nákupem, prodejem nebo distribucí produktů a výrobků u písmene a) a zprostředkovává činnost podle písmene a) a b).

Tady si dovolím vysvětlit tuto záležitost. Smysl zákona o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách má chránit menší před těmi většími. Je to tedy původně aplikováno na mocné obchodní řetězce a na jejich menší dodavatele. Ovšem kauzalita v případě lékárenského obchodu je jiná. Možná se ptáte, proč se tady bavíme o potravinách? Řada z vás, když přijde do lékárny pro volně prodejný lék, si možná ani neuvědomí, že ty léky nemají status léků, ale jsou to takzvané doplňky stravy nebo potraviny pro zvláštní účely. Z tohohle toho důvodu jak distributorům léčiv, tak lékárnám nastává prostě nemilá situace, že musí vést dvojí evidenci, dvojí fakturaci. Jednak je to zejména pro ty malé lékárny významná administrativní zátěž navíc, a navíc tady dochází ještě k jedné záležitosti. Povinná splatnost, která je zde míněna 30 dnů, v případě lékárny je velmi nevýhodná, protože jsou to právě velkodistributoři léčiv, kteří zejména ty malé lékárny, které potřebujeme nutně zachovat při životě, svým způsobem úvěrují tím, že jim poskytují daleko vyšší splatnosti, a to 60 až 90 dnů, a implementací tohoto zákona, aniž bychom se zamysleli nad skutečným dopadem na farmaceutický trh, vlastně znevýhodňujeme naopak ty odběratele, kteří mohou být dodavateli preferováni.

Jenom na doplnění: tento zákon, nebo respektive tato norma, která vyjímá lékárny a distributory léčiv, je implementována v řadě evropských zemí, jako je Německo, Nizozemí, Belgie, Dánsko, Portugalsko, a dokonce i Slovensko, takže v tomto případě vás poprosím nebo odkazuji na rozsáhlou důvodovou zprávu u sněmovního dokumentu 3304.

Poslední dva pozměňovací návrhy jsou k § 77 odst. 1 písm. h), kdy se jedná o upřesňující změnu původního návrhu ministerstva tak, aby znění... původní znění je aplikováno plošně. Tady ta formulace je dle mého osobního názoru poněkud vágní a zasloužila by si zpřesnit, takže zde je zpřesnění v tom smyslu, aby nové pravidlo, povinnost dodávat do 2 pracovních dnů od obdržení požadavku, se explicitně týkalo léčivých přípravků, jejichž dostupnost je skutečně ohrožena. Toliko sněmovní dokument 3303.

A poslední je sněmovní dokument pod číslem 3304, kdy se za novelizační bod 19 vkládá nový novelizační bod, který v § 99 odst. 2 písm. g) za slovo "zpracované" vkládá slovo "zejména" a za slovo "ceny" vkládá slovo "původce". Tohle je ustanovení, které dává povinnost zveřejňovat ceny. Ono se ukázalo, že v praxi tato věc není úplně tak jednoduchá, jak je napsána v paragrafovém znění, a její striktní dodržování způsobuje spoustu nejasností. Takže já si tady dovolím navrhnout technickou úpravu, nebo chcete-li, zpřesnění dosavadního textu zákona. Ten totiž nestanoví, která cena má být součástí reportu zveřejňovaného Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Proto navrhuji stanovit, že jde o cenu původce, se kterou se již v datových sadách běžně pracuje. Touto technickou změnou tedy dojde k sjednocení dat, která budou zveřejňována, k odstranění jejich chybovosti a zajistí to určitou konzistentnost dat zpracovávaných SÚKLem. Poskytne to věrohodný, srozumitelný obraz o lékovém trhu. Zdůrazňuji, že touto změnou nedochází k vytváření žádné nové povinnosti na straně výrobců, distributorů nebo lékáren, nebo že je zbavuje této povinnosti, ale jedná se pouze o upřesnění.

Čili toliko pět pozměňovacích návrhů, ke kterým se posléze přihlásím v podrobné debatě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to faktickou poznámku pana poslance Farhana. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Kamal Farhan: Přestože nechci, ale tohle musím. Jednak bych se chtěl se zeptat pana kolegy Fifky - jenom teď jsem si to našel - který jste teď představil komplexní pozměňovací návrh. V systému je jako předkladatel uveden pan ministr Válek. Moje otázka: Neměl by si to představit předkladatel? Nebo co na to legislativa? Ještě teď jsem si to procházel v rychlosti, takže ten pozměňovák má 71 stran. Podle mého tím pozměňovacím návrhem, pane ministře, obcházíte legislativní proces. Neposlal jste to do připomínek, neprojednal jste to na výboru a vlastně předkládáte to, teď to řeknu na tvrďáka, ve druhém čtení. Ten pozměňovací návrh je skoro tak velký jako samostatná novela!

Moje otázka je, proč jste to nepředložil dávno? Vždyť jste na tom pracovali už rok! Vy jste připravili něco dokonalého, pak si sami napíšete pozměňovák. Já jsem to nevěděl, já jsem si myslel, že to je pana kolegy Fifky a nějakých dalších členů, a prostě tomu nerozumím. Nebo jsem se přehlédl možná, takže mi prostě někdo tohle vysvětlete, protože podle mě je to i obcházení Legislativní rady vlády, je to obcházení připomínkového řízení. 71 stránek to má! To znamená, že to má skoro - nechci říct, že víc, jak ta novela - teď nevím přesně, kolik ta novela má - ale je to plus minus stejné. Takže pracovalo se na něčem, co mělo být dokonalé, co je vlajkovou lodí Ministerstva zdravotnictví, a ta vlajková loď je upravována spoustou pozměňovacích návrhů a de facto komplexním pozměňovacím návrhem, který je tak velký jako novela. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí pan poslanec Flek, připraví se pan poslanec Kuchař.

 

Poslanec Josef Flek: Dobrý večer. Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážení kolegové, kolegyně, mám zde dva pozměňovací návrhy. Já je v krátkosti odůvodním, posléze se k nim přihlásím.

Začal bych sněmovním dokumentem 3349. Je to poslanecký pozměňovací návrh koalice k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2000 Sb., o léčivech a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 476. Je to vládní návrh zákona, mění se zákon č. 378/2000 Sb., o léčivech, jak jsem již říkal.

Za prvé, v čl. I se za novelizační bod 22 vkládá novelizační bod 22a, který zní: "22a. V § 99 se doplňuje odstavec 13, který zní: V případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu Ústav Ministerstvu obrany na jeho žádost poskytne všechny údaje ohledně dostupnosti humanitních léčivých přípravků, které má k dispozici."

Za druhé, v čl. I se za novelizační bod č. 34 vkládá nový novelizační bod č. 35, který zní: "35. V § 111a odst. 1 písm. a) se slova "válečného nebo nouzového stavu" nahrazují slovy "nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu". Dosavadní novelizační body číslo 35 a 36 se označují jako novelizační body číslo 36 a 37.

Teď v krátkosti bych předložil odůvodnění pozměňovacího návrhu, kdy obecně předkládaný návrh upravuje a zabezpečuje předávání informací Státním ústavem pro kontrolu léčiv Ministerstvu obrany, a to za účelem zajištění plánování obrany státu při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Jako druhý pozměňovací návrh je sněmovní dokument 3347, který spadá samozřejmě do sněmovního tisku 476. Důvodová zpráva je o něco rozsáhlejší, proto na ni odkážu, jak jsem říkal, do sněmovního dokumentu 3347. Je to otázka ochrany obchodního tajemství držitelů rozhodnutí o registraci, a přitom velmi úzce souvisí s problematikou zajištění dostupnosti léčivých přípravků na českém trhu. Zveřejňování již řekněme cen, které jsou vyjednány u registrovaných... Omlouvám se (Hledá v podkladech.)... ano, omlouvám se. Tak je to opravdu - při pokračování ve zveřejňování údajů může nastat ve stávajícím rozsahu - v konečném důsledku by mohlo významně ohrozit finanční i faktickou dostupnost léčivých přípravků v České republice. A jak jsem říkal, odkázal bych na sněmovní dokument 3347, kde to je podrobněji rozepsáno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Faktická poznámka paní poslankyně Pastuchové. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já se chci zeptat předkladatelů pozměňovacích návrhů, potažmo pana ministra, jestli si z nás tady ze všech děláte srandu? Vy vložíte od 15.08 do před chvíle pět pozměňujících návrhů k vaší ovívané novele! A teď mi řekněte, jak my poslanci, kteří s něčím nesouhlasíme, máme reagovat na tyto vaše předložené pozměňovací návrhy? To si snad fakt děláte srandu! Já o tom budu mluvit u sněmovních tisků, u sociální politiky, protože to je úplně to samé! V 17.12 vloží můj ctěný kolega, kterého si vážím, ale je to ještě předseda sociálního výboru, pozměňující návrh, který má 30 stran! V 17.12 ve druhém čtení! Jak na to máme reagovat? Ano, byl projednán možná, ale mám já studovat - budu o tom mluvit - jestli jste tam nezměnili jedno slovo od výboru, protože jste ho nepředložili, protože vás bylo málo a neprošel by? Už se zamyslete nad tím, co tady provádíte! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Farhan.

 

Poslanec Kamal Farhan: Já bych navázal jenom na kolegyni Pastuchovou. Uvědomte si, co předvádíte po roce práce s vaší vlajkovou lodí! Vždyť vy ji potápíte v přímém přenosu! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer, milé kolegyně, kolegové. Vážený pane předsedající, členové vlády, jenom také zareaguji na svoji ctěnou kolegyni Janu Pastuchovou. Ten pozměňovací návrh se týká jiného tisku, nicméně už před čtrnácti dny byl předložen do výboru pro sociální politiku a nezměnil se ani v jednom slově. (Reakce poslankyně Pastuchové.) Nemůžete to vědět, já to určitě ale potom zdůrazním, až ho budu načítat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další faktická poznámka - paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ty legislativní procesy - já je mám tedy ráda, protože těch osm let jsem je dělala. V každém případě ono už je to takový velký paradox. Když ten zákon jde tím správným procesem legislativním a pan ministr ho dá do mezirezortního připomínkového řízení před tím, co ho dal do vnitřního, pak ho předkládá na vládě poté, co přejde přes Legislativní radu vlády, a jestliže tam jsou takové nesrovnalosti, tak vláda ten zákon měla dát k přepracování panu ministru nebo k dopracování a v každém případě by se to nemělo - jak bych to řekla - lepit tímhletím způsobem. Protože kdyby to byl jeden zákon, tak si řeknete: Dobře, ministerstvu něco uteklo, protože v řádném legislativním procesu, v tom mezirezortu se k tomu vyjadřovala všechna připomínková místa. Ale toto není jeden zákon, těch zákonů už je x. Takže teď mě jenom zajímá, k čemu tedy máme Legislativní radu vlády, která se k něčemu vyjadřuje a dává k tomu svoje stanoviska přes ty jednotlivé komise, na co tedy máme tu vládu, která tam nezafunguje jako ten poslední alarm a neřekne: Ministře, nezlob se na nás, ale tys nám předložil paskvil, předělej ho a udělej si to kolečko znovu? Jako to opravdu myslíte vážně? A to navazuju na svoji předřečnici, paní kolegyni Pastuchovou. Vy opravdu to budete dělat tímto způsobem, že budete dávat pozměňovací návrhy, které svým obsahem skoro přesáhnou to, co je novelizováno? To snad nemyslíte vážně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí pan poslanec Flek, respektive ten už mluvil, vystoupí pan poslanec Kuchař.

 

Poslanec Jan Kuchař: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, já doufám, že paní Pastuchovou nepřekvapím tímto návrhem, protože jsem ho zmiňoval už na zdravotním výboru, že ho budu načítat. Jedná se o úpravu zákona č. 378/2007, tedy zákona o léčivech, a to v úpravě na umožnění prodeje volně prodejných léků automatizovaným způsobem.

V České republice dlouhodobě dochází k omezování provozní doby a snižování počtu lékáren a počtu farmaceutů. Cílem navrhované úpravy je zvýšit dostupnost volně prodejných léčivých přípravků zavedením prodejních automatů na léky. Tato iniciativa by mohla být klíčovým krokem směrem ke zvýšení dostupnosti léků pro obyvatele České republiky zejména v malých obcích, v nichž lékárna buď vůbec není, nebo má pouze omezenou otevírací dobu. Otevírání nových a zachování provozu stávajících lékáren je směřováno do míst, kde je poskytována zdravotní péče a kde dochází k předepisování lékařských předpisů nebo doporučení zakoupení volně prodejných medikamentů. Druhé kritérium pro umístění a provoz lékárny představuje počet potenciálních zákazníků v dané lokalitě, odvíjející se od počtu obyvatel, hustoty zalidnění či intenzity pohybu obyvatel. Naopak místa s nižším počtem obyvatel a bez lékařských ambulancí jsou pro provozovatele lékáren nezajímavá a ekonomicky nerentabilní. Ze statistiky SÚKL je v České republice patrný dlouhodobý trend poklesu počtu lékárenských zařízení, kdy za posledních deset let ubylo v souhrnu téměř 150 lékáren a odloučených oddělení výdeje léčiv. Nové lékárny sice stále vznikají, kumulují se však v lukrativních, zejména v městských lokalitách, zatímco v menších obcích jsou bez náhrady zavírány. Jen za posledních pět let přišlo o svou jedinou lékárnu 56 obcí. Lékárny jsou aktuálně zřízeny v téměř 13 % obcí a více než čtvrtina, tedy 27 % obyvatel, žije v obcích, v nichž žádná lékárna se nenachází. Na jednu lékárnu či odloučené oddělení výdeje léčiv v současnosti připadá něco málo přes 4 000 obyvatel. Dalším problémem jsou výrazné lokální rozdíly, kdy například v nejmenší obci s lékárnou žije pouhých 268 obyvatel, současně se však v České republice nachází šest obcí bez lékárny, jejichž počet obyvatel převyšuje 4 000.

Lékárenský sektor se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Od roku 2018, a to vycházím z dat ÚZISu, se snížil počet pracovníků veřejných lékáren o více než 14 % v případě farmaceutů a 10% pokles je v rámci farmaceutických asistentů. Například v roce 2022 byla z důvodu nedostatku lékárníků nucena omezit i svoji otevírací dobu lékárna ve Fakultní nemocnici Bulovka. Nízká ziskovost lékáren a nedostatek kvalifikovaných pracovníků mají negativní dopad také na provozní dobu. V roce 2023 eviduje SÚKL 2 667 lékáren a odloučených oddělení výdeje léčiv. O víkendu má však otevřeno pouhých pouze 18 % z nich. Pohotovostních lékáren, které fungují 24 hodin denně 7 dnů v týdnu, je v celé zemi pouhých 17 a alarmující je, že osm z nich je právě v Praze, zatímco sedm krajů nedisponuje jediným zařízením s tímto typem provozu. V případě potřeby vyzvednutí léčivého přípravku o víkendu nebo v nočních hodinách jsou pacienti odkázáni právě na velká města s rozšířenou provozní dobou nebo na lékárny s takzvaným pohotovostním režimem 24/7. Jako nejhorší se jeví situace v malých obcích, v nichž se lékárna buď vůbec nenachází, nebo má pouze omezenou otevírací dobu. Ve sto nejmenších obcích s lékárnou nemá 28 zařízení otevřeno každý pracovní den. Více než polovina lékáren nemá ani jeden den v týdnu otevřeno alespoň do 17 hodin. Každá pátá lékárna má průměrně otevřeno méně než 5 hodin denně, celých 44 % méně než 6 hodin denně. Data jsou navíc vychýlená dlouhou provozní dobou lékáren umístěných v exponovaných lokalitách.

V neposlední řadě je při hodnocení dostupnosti lékárenské sítě nutné zohlednit stárnutí české populace, kdy se podle střední varianty prognózy Českého statistického úřadu do roku 2025 zvýší relevantní zastoupení seniorů ze současných 20 % na třetinu populace. Jelikož délka života ve zdraví v České republice v dlouhém horizontu spíše stagnuje, dá se očekávat výrazný nárůst počtu osob vyžadujících dlouhodobou farmaceutickou terapii.

Navrhovaná legislativní úprava si klade za cíl zlepšit současný neuspokojivý trend v oblasti dostupnosti léčivých přípravků. Návrh se týká výhradně volně prodejných medikamentů. O jejich typech a účincích panuje v České republice vysoké povědomí, přesto předpokládané řešení počítá s asistencí odborného farmaceuta a naopak nepodporuje zapojení umělé inteligence. Samozřejmostí by bylo přísné monitorování kvality a dodržování všech požadavků na prodej léčivých přípravků, stejně jako je tomu v současné situaci, ovšem s využitím prodejních automatů. Využití automatizovaného prodeje se nabízí minimálně ve dvou případech, v místech bez působnosti lékárny nebo v místech, kde lékárny mají omezenou pracovní dobu.

Jenom dodám závěrem, že samozřejmě data, se kterých vycházím, jsou jak z ÚZISu, tak ze SÚKLu. Co je výhodou v tomto případu, si myslím, je také to, že pokud umístíme některý z těchto automatů do obce o 3, 4 tisících obyvatelích, není třeba držet v domácnostech stovky preparátů, které následně expirují, protože daní obyvatelé nemají dostupné ty léky 24/7 nebo alespoň v nejbližší lékárně s provozní dobou, kterou stihnou po pracovní době.

Tedy pokud máte zájem se seznámit s více argumenty, pod číslem návrhu 3355 je načten v systému. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Pan poslanec Brázdil se hlásí z místa. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Kolegyně, kolegové, my jsme tady se dozvěděli spoustu nových pozměňovacích návrhů, které ale nemáme možnost nějak více nastudovat, diskutovat, a já bych proto chtěl navrhnout podle § 93 odst. 2, abychom nyní po obecné rozpravě vrátili návrh zákona garančnímu výboru k projednání znovu, opětovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji pěkně. Znamenám si váš návrh na vrácení garančnímu výboru k novému projednání. Budeme hlasovat po skončení obecné rozpravy, do které se v tuto chvíli hlásí pan poslanec Farhan.

 

Poslanec Kamal Farhan: Já si tady ještě dovolím v rámci druhého čtení odpovědět na jednu věc, nebo spíš se zeptat. Já jsem si teď procházel ty věci, proto tady mám mobil, že vlastně podle mého se tam otevírá taková i Pandořina skříňka. Chtěl bych tady upozornit Poslaneckou sněmovnu, je to v těch sedmdesáti stránkách, takže většina z nás to asi nemá detailně nastudováno, ale myslím si, že je třeba na § 112c bod 1 upozornit: "Ministerstvo zdravotnictví může při ohrožení dostupnosti humánního léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb opatřením obecné povahy dočasně upravit podmínky pro jeho distribuci, předepisování nebo výdej." Já bych tady jenom krátce vysvětlil, co to může znamenat. Znamená to, že Ministerstvo zdravotnictví, jinými slovy, může porušit zákon. Může říct, že nebude platit správná distribuční praxe nebo správná lékárenská praxe. Může se porušit vkladový řetězec. Můžou převážet osoby, které k tomu nemají oprávnění. Může lék být předepisován nebo vydáván i osobami, které by neměly právo na to podle zákona. Jinými slovy, ministerstvo si tam pro sebe připravuje generální pardon, který v podstatě vylučuje pravidla obsažená v samotném zákoně o léčivech. Podle mého názoru jde o široké zmocnění, které dává ministerstvu téměř neomezené právo dělat s léky cokoliv, zacházet s nimi jakkoliv, a to i způsobem, který by byl jinak v rozporu se zákonem o léčivech.

Teď se pokusím být aspoň trošku smířlivý. Možná to ministerstvo tímto generálním pardonem myslí dobře. Já věřím, že to mysleli dobře. Možná příklady, které uvádí v důvodové zprávě, jsou opodstatněné. Ale podle mého názoru i tak, jak to napsali, si myslím, že to zmocnění je velmi široké. Ale jak jsem řekl, možná to myslí dobře. Já chci jenom ještě říct, znamená to, že třeba ministerstvo může umožnit předepsání a výdej léků mimo indikace schválené v registračním řízení? To je moje otázka, to nevím. Nebo naopak, že bude omezovat použití na některé indikace? Poruší tím tedy práva pacientů, kteří se jinak mají spoléhat na rozhodování SÚKLu o tom, v jakých indikacích je ten lék bezpečný? Na to bychom měli do konce, než tento zákon schválíme, znát odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Zatím jste byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se ještě, zda se někdo do obecné rozpravy hlásí zde v sálu? Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se pana navrhovatele, pana ministra, zda je zájem o závěrečná slova, popřípadě zpravodaje? Není tomu tak.

Přistoupíme tedy k hlasování o návrzích, které zazněly v obecné rozpravě. V obecné rozpravě navrhl pan poslanec Brázdil podle § 93 odst. 2 našeho jednacího řádu vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání. Budeme hlasovat o tomto procedurálním návrhu.

Ano, eviduji žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Počet poslanců se ustálil.

 

Znovu opakuji, že nyní budeme hlasovat o návrhu na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, bylo přihlášeno 137 poslanců, pro hlasovalo 62, proti 70. Návrh nebyl přijat.

 

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A první je přihlášen do podrobné rozpravy pan poslanec Farhan Kamal.

 

Poslanec Kamal Farhan: Já bych se chtěl přihlásit ke svým třem pozměňovacím návrh: k prvnímu, který je pod číslem 33, k druhému, který je pod číslem 3339, to jsou cizojazyčné šarže, a ke strategickým zásobám, což je 3340. Ještě jednou pro jistotu řeknu, ten poslední je 3340. Takže k těmto třem pozměňovacím návrhům se hlásím. Jsou podrobně v systému odůvodněné a také jsem je zdůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji pěkně. Další do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Fifka. (V sále je hluk, v pravé části se tvoří hlouček diskutujících.)

Jinak poprosím kolegy a kolegyně, které podrobná rozprava k tomuto tisku nezajímá, aby se prosím přesunuli do předsálí, je tady úroveň hluku, která není důstojná k projednávání tak závažné normy. Takže ještě jednou, kolegyně, kolegové, kteří se chcete bavit, i v pravé části sálu, abyste přenesli své diskusi do předsálí.

 

Poslanec Petr Fifka: Takže já bych se rád přihlásil ke sněmovním dokumentům v systému pod čísly 3348, 3346, 3304, 3303 a 3305. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Bude pokračovat pan poslanec Flek. Znovu poprosím kolegyně - a musím říct, že v pravé části politického spektra Poslanecké sněmovny - aby pokud možno se utišily, nebo přenesly své diskuse do předsálí. Poprosím paní kolegyni, místopředsedkyni, jestli by tam mohla ten hlouček rozpustit. Děkuju. Děkuju pěkně.

Pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuju. Ještě jednou pěkný večer. Já bych se přihlásil k dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem v krátkosti odůvodnil, rozsáhle jsou popsány v systému. První je sněmovní dokument číslo 3349 a druhý sněmovní dokument 3347. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. A poslední zatím přihlášený do podrobné rozpravy je pan poslanec Kuchař. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Kuchař: Ještě jednou děkuji za slovo. Rád bych se přihlásil ke sněmovnímu tisku 3355, který se týká automatizovaného prodeje léčiv, který by měl zvýšit dostupnost a možná i snížit expiraci současných léčiv. Takže děkuji a hlásím se k tomuto návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy k tomuto bodu? Jestli tomu tak není, končím podrobnou rozpravu.

A ptám se, zda nyní je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele? Není tomu tak. Zpravodaj také nechce mít závěrečné slovo.

Žádné návrhy na hlasování v průběhu podrobné rozpravy nezazněly, a já tedy končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji navrhovateli i zpravodaji za spolupráci.

Než přikročíme k projednávání dalšího bodu podle schváleného programu schůze, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Ratiborský Michal od 14 hodin do 18 hodin ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Síla Jan od 19 hodin ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Okamura z pracovních důvodů do konce jednacího dne a z vlády se omlouvá pan vicepremiér Bartoš celý jednací den z pracovních důvodů.

 

Budeme pokračovat ve schváleném programu schůze, a to bodem, který nese název

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.