Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Věra Kovářová)

141.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad 78. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 19 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Pro dnešek nám zbývá projednat ještě 14 odpovědí na písemné interpelace.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědi na písemné interpelace. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci činnosti některých orgánů činných v trestním řízení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 418. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 12. října 2023 do přítomnosti ministra spravedlnosti. Pan ministr Pavel Blažek je řádně omluven, čili podmínka přerušení tedy není namístě, respektive pan ministr není přítomen a tuto interpelaci nebudeme projednávat dnes.

Dále ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci pokusu o zásah do mého Ústavou garantovaného práva podávat interpelace na členy vlády. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 419. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 12. října 2023 do přítomnosti ministra spravedlnosti. Pan ministr Pavel Blažek je řádně omluven, čili podmínka přerušení do přítomnosti pana ministra i nadále trvá. Tuto interpelaci dnes nebudeme projednávat.

Ministr kultury Martin Baxa odpověděl na interpelaci poslankyně Zuzany Ožanové ve věci zákona č. 20/1987 Sb., České národní rady, o státní památkové péči. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 452. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 12. října 2023, do přítomnosti ministra kultury. Pan ministr Baxa je přítomen, je i přítomna paní poslankyně Ožanová, budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě, a táži se, zda se někdo hlásí? Paní poslankyně Ožanová se do rozpravy hlásí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, podala jsem písemnou interpelaci vztahující se k zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Problémem mnoha obcí a majitelů nemovitostí jsou nejasná pravidla či někde zcela absence pravidel v památkových zónách. Památková zóna, v níž nejsou stanoveny podmínky ochrany, je velmi problematická. Pro majitele nemovitostí je pak zcela nepředvídatelné a nejasné, jak budou moci s nemovitostí nakládat. Jak mají znát osobní vkus zainteresovaných osob, které samy vytvářejí pravidla? Může docházet až k šikanóznímu jednání ze strany osob, majících chránit památkové zájmy. Ve své interpelaci jsem neuváděla pouze obecná tvrzení, poukázala jsem na vesnickou památkovou zónu Malá Morávka v okrese Bruntál. Ta byla vyhlášena už v roce 1995 vyhláškou Ministerstva kultury č. 249/1995 Sb. a dodnes se obec nedočkala podmínek, které by měly být závazné nejen pro subjekty zde vlastnící nemovité domy, ale zejména i pro památkáře. V minulosti dokonce vedení obce žádalo neúspěšně o zrušení památkové zóny, protože takový stav brání rozvoji obce. Žádný investor nebude vkládat finance do nemovitostí, o které bude bezbřehým způsobem rozhodovat orgán státní památkové péče. Každý chce mít jasno už při koupi nemovitosti, co mu je v obecné rovině povoleno a co nikoliv.

Zajímavé jsou příklady z této obce. Řádně přijatý projekt na fotovoltaiku rodinného domu, na který byla státem vyplacena dotace, se za půl roku nelíbí památkářům a žádají jeho odstranění. Dům přitom není památkově chráněn, ani domy v jeho okolí. Selhání státu v této věci je jednoznačné. Není možné dát občanovi dotaci, protože v chráněné krajinné oblasti přestal topit pevnými palivy, a na druhé straně po jeho vynaložení financí v řádech statisíců korun po něm chtít tuto fotovoltaiku odstranit. Občan si nemůže takový postup vyložit jinak než jako šikanu nekompetentních úředníků, kteří se na jednom úřadě neumí domluvit, co v dané lokalitě chtějí a co nechtějí.

Dále opět z této obce. Při povolování nových staveb dochází až k takovým absurditám, že si stavebníci dělají falešné vstupní dveře do domu, protože památkář požaduje jejich směřování k hlavní cestě, ačkoliv majitel nemovitosti si toto nepřál. Než aby ztráceli čas a energii, samozřejmě raději udělají falešné dveře vedoucí do zdi domu. Co to bude příště?

Právě kvůli zvůli některých památkářů řada památek chátrá, protože jejich vlastníci odmítají splnit nepřiměřené požadavky. Někde dokážou památkáři najít s vlastníky domu společnou řeč. Asi platí rčení: V Praze je blaze. V Praze dokážou vybudovat v historických domech například i výtah či podlahové topení. Zkusili jste to ale někde jinde? Možná ve výjimečných případech se vám to podaří, ale většinou ne. Víte, před dvaceti lety i já jsem se setkala s památkáři v Ostravě, kde po mně chtěli při budování střešního bytu se podívat, odkud budou ta střešní okna vidět. Zjistili, že budou vidět pouze z místa, které je mimo památkovou zónu, takže jsem dostala povolení. Následně jsem jela do Paříže podívat se na Louvre a to množství střešních oken na Louvre mě fakt přesvědčilo o tom, že památkáři se v mém případě chovali přehnaně. A jestli si myslíte, že se od konce devadesátých let něco změnilo, tak opravdu nikoli.

Souhlasím s tím, že musíme chránit naše kulturní dědictví, avšak nepřiměřené, a hlavně nepředvídatelné požadavky vyvolávají v lidech negativní pocity. Absence pravidel památkové péče v dotčených lokalitách vede k brzdění jejich rozvoje a k poškozování, nebo dokonce k likvidaci samotných památek. Položila jsem panu ministrovi tři otázky. Ve své podstatě děkuji, že uvedl ve své odpovědi - cituji: "Problém není výlučně absence stanovení podmínek, ale v některých případech i jejich obsah, konkrétnost, popřípadě jejich přiměřenost." Konec citace. To mi dává naději, že se tím alespoň v nějaké míře Ministerstvo kultury zabývá.

Nyní k otázkám, na které jsem žádala odpovědi, a podle mě jsem je neobdržela.

První otázka zněla: Kolik ochranných památek, památkových zón a památkových rezervací má v České republice stanovené podmínky, jak předpokládá zákon č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči? Odpověď - nic. Promiňte, vůbec nebylo zodpovězeno.

Bod 2: Kolik ochranných památek, památkových zón, památkových rezervací nemá stanoveny podmínky, jak předpokládá zákon č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči? Opět nebylo vůbec zodpovězeno.

Třetí, poslední otázka: Do jaké doby zajistíte nápravu, aby ochrana pásma památek, památkové zóny a památkové rezervace uvedené v bodě 2 se obecně stanovených podmínek dočkaly?

V odpovědi je uvedeno, že se snaží situaci zlepšovat, a uložil ředitelce Národního památkového ústavu vypracovat metodický materiál pro posuzování kulturně-historických hodnot staveb v památkově chráněných územích. Dále ministerstvo rozvedlo, že od doby, kdy jsou památkové zóny vymezovány opatřením obecné povahy, je vždy součástí vymezení konkrétního území i popis jeho kulturně-historických hodnot. Z mého hlediska se tato odpověď nejeví dostatečná, avšak akceptuji, že se může jevit dostatečná ministrovi kultury.

Dovolím si shrnutí. Dvě zcela konkrétní otázky zůstaly bez odpovědi, na třetí otázku bylo zodpovězeno ve velmi obecné rovině a tady by bylo na diskusi. Považuji za nedostatečnou tuto odpověď, ale jsem si zcela vědoma, že se může jevit někomu dostatečná.

Předem děkuji panu ministrovi za to, jak se k této věci postaví, protože my jsme spolu i o tomto problému hovořili, a já se nyní těším na jeho odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, zda má zájem se přihlásit do rozpravy pan ministr? Má. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, ve své odpovědi na vaši interpelaci jsem se především snažil naznačit širší kontext tak složité věci, jako je územní památková ochrana. Je evidentní, že se mohou značně lišit názory na to, jak zajistit efektivní ochranu těchto hodnot tak, aby co nejméně komplikovala život vlastníků. V souvislosti si dovolím zmínit, že po roce 1989 zatím neuspěl žádný pokus nahradit mnohokrát novelizovaný památkový zákon zákonem novým. Poslední pokus proběhl v roce 2017. Současně ale sdílím váš názor, že současná verze památkového zákona, byť je tedy označován jako zákon z roku 1987, v mnoha ohledech umožňuje kvalitní výkon ochrany kulturního dědictví v naší zemi. Určitě potřebujeme zákon nový, ale myslím si, že konkrétně v tomto případě se nejedná o věc, která by opravdu úplně hořela, že bychom měli nekvalitní legislativu v oblasti památkové péče.

Vaše dotazy jsou formulovány takovým způsobem, že při podrobné znalosti věci na ně skutečně a bohužel nelze odpovědět jedním číslem. Pokusím se vysvětlit, proč. V jedné množině zmiňujete chráněná území, tedy památkové rezervace a zóny, a současně ochranná pásma, která sama o sobě chráněnými územími nejsou. Ochranná pásma mají být regulována jen do té míry, aby výstavba v nich neohrožovala to, co chrání. Ochranná pásma nevyhlašuje Ministerstvo kultury, ale pověřené obce, které ani podle stávající úpravy dokonce nejsou povinny s Ministerstvem kultury znění podmínek projednávat. Pokud jde o rezervace, ty jsou vyhlašovány od poloviny 20. století, zóny zejména pak v devadesátých letech, kdy koneckonců úroveň právního prostředí byla výrazně odlišná od současného stavu.

Jenom pro zajímavost: celkově v současné době existuje 70 právních aktů, jimiž byla tato chráněná území vyhlášena, opravdu různé úrovně. Řada z nich obsahuje zjevné chyby a nedostatky a je také třeba zmínit fakt, že charakter jednotlivých chráněných území je často natolik rozdílný, že univerzálně platné regulativy mohou fungovat jen v omezené míře. (Ministr Baxa se odmlčel a obrací na předsedající kvůli hluku v jednacím sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: (Předsedající zareagovala na jeho žádost o klid až po chvilce.) Pane ministře, já se omlouvám, kolega na mě mluvil s dotazem.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Stačil jeden přísný pohled paní první místopředsedkyně, a už můžeme zase hovořit. Děkuji. (Předsedající: Ano, děkuji.)

Je faktem, a to paní poslankyně odhalila věc, která i mě samotného překvapila, že statistika, jakou paní poslankyně požaduje, neexistuje. Neexistuje! Je tedy otázkou, jakou vypovídací hodnotu by v požadované podobě přesněji měla. Národní památkový ústav sice eviduje výčet památkových rezervací, zón i ochranných pásem, tento údaj máme, ale míra podrobností regulace v režimu v nich je skutečně velmi různorodá a konkrétním přehledem o tom, jak je v jednotlivých ochranných pásmech, zónách, rezervacích regulován režim, nedisponujeme. Pravdou je i fakt, že v určité vlně prohlášených rezervací a zón nebyla specifikována bližší pravidla. Konkrétně se jedná o rok 1995, kdy takto bylo prohlášeno 61 vesnických památkových rezervací a 159 památkových zón včetně Malé Morávky z celkového počtu 600 chráněných území, čímž alespoň jednou konkrétní číslo zmiňuji: 600 chráněných území. Za této situace samozřejmě platí ustanovení § 14 památkového zákona, tedy nutnost individuálního posouzení.

Já samozřejmě respektuji ta srovnání, která uvádíte, Nechci se pouštět do diskuse o jejich přiměřenosti. Chci ale připomenout, že díky současnému vedení Národního památkového ústavu existují objektivizační mechanismy již při zpracování odborného vyjádření NPÚ. Vlastníci by se neměli spokojit bez dalšího s názorem konkrétního referenta, pokud mají pochybnosti, a samozřejmě existují standardní mechanismy odvolání podle správního řádu.

I na základě vaší interpelace, i v kontextu toho, co se v této oblasti děje v současné době, jsem se rozhodl zvolit postup, který není jednoduchý, ale do budoucnosti se jeví jako jediný skutečně efektivní. Národnímu památkovému ústavu byla zadána celková revize chráněných území, která by měla v prvé řadě identifikovat nedostatky a připravit půdu pro jejich postupné řešení.

Není to ale tak, že bych ve své odpovědi zmiňoval jen nezávazné analytické materiály. Plány ochrany, o kterých jsem informoval, mají jasné zakotvení v § 6a památkového zákona, tudíž jsou správním aktem vymezeným opatřením obecné povahy, jako třeba územní plán. Dávají tedy značně vysokou míru předvídatelnosti postojů památkové péče, jak požadujete například v případě Malé Morávky. Umožňují vymezit stavby, plochy a činnosti, které jsou zcela vyňaty z posuzování, a tím zbavit vlastníky dotčených nemovitostí byrokracie právě ve vazbě na hodnoty a kvality konkrétního dotčeného území i s ohledem na charakter dotčených nemovitostí. Tady vidím velký potenciál k odbřemenění vlastníků. Tento nástroj má velký potenciál situaci vlastníků zlepšit. Jenom připomenu, že tento nástroj ale není nástrojem novým. Je to nástroj, který existuje už od roku 2008, byl ale zatím využíván jen minimálně. Jedním z důvodů je i to, že příslušná novela neřešila financování těchto plánů ochrany. Proto jsem také tento rok změnil pravidla dvou našich dotačních programů tak, aby se počet těchto užitečných materiálů mohl rapidně zvýšit. Jde tedy o to, že může být získána dotace na vypracování plánu ochrany. Současně byly letos zjednodušeny i náležitosti plánu ochrany, a to změnou prováděcí vyhlášky k památkovému zákonu.

Podtrženo, sečteno: myslím si, že v Česku nelze mít jakoukoliv pochybnost o tom, že to, jakým způsobem jsou plošně chráněny kulturní hodnoty, je nastaveno správně. Systém rezervací, zón ve smyslu památkového zákona i ochranných pásem, která vyhlašují obce, může být - zdůrazňuji, může být - velmi efektivní, je-li správně aplikován. My jako Ministerstvo kultury se velmi usilovně snažíme o to, abychom v komunikaci s pověřenými obcemi vlastně dávali jasné návody, jak tuto problematiku řešit. Zabýváme se - vy, konkrétně, paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, uvádíte i ten konkrétní případ, který se týkal fotovoltaiky. Znovu připomenu metodiku Národního památkového ústavu pro - zjednodušeně řečeno - osazování fotovoltaiky. Je to běh na dlouhou trať. Myslím si, že revize, kterou by měl Národní památkový ústav učinit, to znamená, nejdřív podrobné získání podrobných informací a potom návrh revize chráněných území, je velmi komplikovaná záležitost. Ale spíše chci ukázat, že v tom podnětu, který vy podáváte, je kus pravdy, ale současně my také předvídatelně pracujeme na tom, aby se tyto věci vylepšily.

Takže nejsou úplně všechna čísla, která jste si, paní poslankyně, přála, ale některá čísla zazněla. Ale především zazněla, bych řekl, pozitivní zpráva o tom, co v této věci dále chystáme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně Ožanová se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní předsedající. Tak já zcela - nevím, možná nezvykle - ale poděkuji za to, že jste se tím, pane ministře, zabýval, a pro mě je příznivá zpráva, že bude provedena celková revize chráněných území i těch podmínek, protože přece jenom určitá míra předvídatelnosti i pro investory je docela potřebná. Jsem ráda, že ta interpelace aspoň rozpoutala určitou diskusi a zamyšlení nad tímto problémem, který je dlouhodobý, a já zcela chápu, že nelze vyřešit během měsíce, roku, že je to běh na dlouhou trať, a já děkuji, že jste to začal řešit.

To, že neexistují určité statistiky, to jsem nevěděla, nicméně děkuji za tuto informaci a poukazuje to na to, že asi budete něco potřebovat, abyste mohli také vyhodnotit určitá data, takže bude třeba začít pracovat i na takovýchto věcech, aby ministerstvo se potom mohlo rozhodovat na základě nějakých relevantních dat. Děkuji, protože jste mi dneska doplnil moji interpelaci, a já ji považuji za zodpovězenou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Paní poslankyně nemá zájem navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi, a já tedy končím projednávání této interpelace.

Přistoupíme k další interpelaci. Ministr kultury Martin Baxa odpověděl na interpelaci paní poslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové ve věci plánovaných investic v oblasti kultury. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 469. Projednávání této odpovědi bylo přerušováno opakovaně, naposledy dne 12. října 2023, do přítomnosti ministra kultury. Pana ministra zde vidím, ovšem nevidím zde paní poslankyni Pokornou Jermanovou, ta není tedy přítomna, a v takovémto případě platí ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná." A já tedy končím z tohoto důvodu projednávání této interpelace.

Přistoupíme k další interpelaci. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek odpověděl na interpelaci poslance Aleše Juchelky ve věci ohrožení vzdělávání dětí v ústavní péči v důsledku navrhovaných legislativních změn. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 478. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 12. října 2023, do přítomnosti ministra školství, mládeže a tělovýchovy.

Pana ministra zde vidím, pana poslance Juchelku také, budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě. Táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy? Ano, pan poslanec Juchelka, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, paní předsedající. Nejdříve bych chtěl poděkovat panu ministru Bekovi, poněvadž mi odpověděl. Nicméně bych velmi rád, aby tady na mikrofon tu odpověď doplnil, a to v několika záležitostech.

Jedná se o to, že se připravuje v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí a také Ministerstva zdravotnictví nový zákon, který by měl řešit právě ústavní péči, to znamená dětské domovy, to znamená dětské domovy se školou, výchovné ústavy a diagnostické ústavy. Já jsem se dotazoval pana ministra na to, poněvadž nesouhlasím s tím, aby bylo sloučena právě tato ústavní zařízení pod jedno ministerstvo, jaký má na to názor, jakým způsobem se k tomu staví. Bylo mi odpovězeno, že se zřídil mimo jiné koordinační orgán mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem školství, ten má 14 členů a jeho předseda je pan ministr Bek, jsou tam taktéž jako místopředsedové vrchní ředitelé těchto obou ministerstev. Takže můj dotaz je, jakým způsobem tady tento tým, k jakému závěru došel nebo jak je daleko, jestli skutečně se budou nějakým způsobem v rámci té vize těchto obou ministerstev slučovat pod jedno ministerstvo tady tyto ústavy, dětské domovy a tak dále, poněvadž já osobně mám z toho velikánskou obavu. Každý z těch jednotlivých ústavů, ať už jsou to dětské domovy, dětské domovy se školou a tak dále, má své opodstatnění v tom, jakým způsobem k tomu dítěti přistupuje. Opravdu se domnívám, že bude potom ohroženo vzdělávání dětí, které nepřísluší žádné sociální službě, ale pouze prostě speciálním pedagogům, kteří tam jsou. Takže mě jenom zajímá, jak je to daleko, jak se vůbec pan ministr k této problematice nakonec staví a postavil a zdali tento zákon spatří světlo světa, a když ano, tak jestli i v té podobě, v jaké se zamýšlí, to znamená sloučení tady těchto ústavů pod jedno ministerstvo. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Do rozpravy se hlásí pan ministr Bek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Juchelko, dovolte mi, abych za Ministerstvo školství reagoval na písemnou interpelaci ve věci ohrožení vzdělávání dětí v ústavní péči v důsledku navrhovaných legislativních změn.

Cením si vašeho zájmu o kvalitu vzdělávání ohrožených dětí umístěných v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a rozumím vašim obavám o funkčnost systému ústavní péče v případě, že by se jeho stávající podoba významně proměnila. Jsem přesvědčen, a tak čtu i programové prohlášení naší vlády, že aktivity v péči o ohrožené děti by měly být mnohem lépe koordinovány a poskytovaná podpora by měla lépe reagovat na potřeby konkrétního dítěte a jeho rodiny. Jsem přesvědčen, že v této složité agendě je třeba dobře provazovat intervence vzdělávání, zdravotní a sociální, a své místo zde proto musí mít příslušná ministerstva. Jednání o tom, jak zlepšit koordinaci aktivit jednotlivých rezortů, probíhají na pracovní úrovni a v tuto chvíli nepředpokládám, že jejich výsledkem bude převedení všech kompetencí do gesce jediného ústředního orgánu státní správy.

Jako klíčový při řešení potřeb ohrožených dětí a jejich rodin vnímám naopak multidisciplinární a mezioborový kooperativní přístup všech dotčených rezortů, odborných institucí i platforem. Tuto synergii Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dané oblasti dlouhodobě podporuje, uplatňuje a rozvíjí. MŠMT je proto zapojeno i do zmíněné koncepce nového zákona o podpoře rodiny a intenzivně diskutuje se zástupci MPSV o různých možnostech zákonné podpory rodiny a dítěte tak, aby byly v souladu s potřebami dítěte a jeho nejlepším zájmem. Cílem je, aby plánovaná opatření v systému tvořila ucelený celek a v souladu s programovým prohlášením vlády se nebráním koordinační roli MPSV, ale nepředpokládám převádění organizací pod jeden rezort.

Abych doplnil vlastní aktivity Ministerstva školství v této oblasti, Ministerstvo školství je v souladu s kompetenčním zákonem ústředním orgánem státní správy pro školy, školská zařízení a pro státní péči o děti, tedy péči o děti, které jsou rozhodnutím soudu umístěny do školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, a v souladu s plánem legislativních prací vlády a s programovým prohlášením vlády ministerstvo aktuálně připravuje věcný záměr nového zákona, který by měl plně nahradit stávající zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, který by měl být předložen vládě do konce tohoto roku.

Nová právní úprava vznikala za spolupráce mimo jiné s Českou školní inspekcí, veřejným ochráncem práv, Nejvyšším státním zastupitelstvím a vycházela ze závěrů pracovních skupin, do nichž byli nominováni zástupci rezortů, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra a asociací a profesních organizací včetně Asociace krajů, Asociace speciálních pedagogů, Asociace náhradní výchovy a Federace dětských domovů.

Nechci teď podrobně zacházet do zamýšlených obsahových momentů toho zákona, ale v tuto chvíli, a tím skončím, konstatuji, že moje představa nemíří k převedení těch organizací pod jeden rezort.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy se dále hlásí pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, těším se na ten zákon č. 109 i se svými kolegy. Moc děkuji panu ministrovi za takovouto upřímnou odpověď. Děkuji za to, že nemá potřebu to převádět pod jedno ministerstvo, a tímto poděkováním bych chtěl říct, že tato interpelace je pro mě vyřízena. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu tedy končím.

Pan poslanec Juchelka nenavrhuje žádné usnesení, protože považuje odpověď pana ministra za dostatečnou, a já končím projednávání této interpelace.

Přistoupíme k interpelaci další, a tou je interpelace na pana premiéra Petra Fialu. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Karla Havlíčka ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 479. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 12. října 2023, do přítomnosti předsedy vlády. Důvod pro přerušení dále trvá, nebudeme tedy tuto interpelaci dnes projednávat. (Poznámka pana poslance Havlíčka mimo mikrofon: Nemusím to už říkat.) Ne, nemusíte, ani nemůžete podle jednacího řádu.

Další interpelací je interpelace na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odpověděl na interpelaci poslance Kamila Farhana ve věci reformy péče o duševní zdraví. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 496. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 12. října 2023 do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Pan ministr Válek je řádně omluven, důvod přerušení tedy i nadále trvá. Tuto interpelaci dnes nebudeme projednávat.

Další interpelací je interpelace na předsedu vlády Petra Fialu. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci institutu paušální daně. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 503. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 12. října 2023 do přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy. Pan premiér je řádně omluven z důvodu zahraniční cesty, a tedy není přítomen, a důvod přerušení trvá i nadále. Tuto interpelaci dnes nebudeme projednávat.

Další interpelací je interpelace na ministra dopravy Martina Kupku. Ministr dopravy Martin Kupka odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci Snaha o úspory na nesprávném místě, prapodivné okolnosti okolo rušení certifikace leteckých pozemních zařízení a činnosti oprávněných subjektů v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 525. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do 12. října 2023 do přítomnosti ministra dopravy Martina Kupky. Pan ministr je řádně omluven, není tedy přítomen, a důvod přerušení trvá i nadále. Tuto interpelaci nebudeme dnes projednávat.

Ministr kultury Martin Baxa odpověděl na interpelaci poslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové ve věci přípravy legislativy upravující status umělce. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 527. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno v rozpravě dne 12. října 2023 do přítomnosti ministra kultury. Pan ministr je přítomen, ovšem interpelující poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová přítomna není a podle § 112 odst. 6 jednacího řádu tuto interpelaci budeme ukončovat, protože pokud není přítomen interpelující poslanec na schůzi Sněmovny, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná. A já tedy z tohoto důvodu končím projednávání této interpelace.

Další interpelací je interpelace na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odpověděl na interpelaci poslance Marka Nováka ve věci zákazu kratomu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 529. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 12. října 2023 do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Pan ministr je řádně omluven, není přítomen a důvod přerušení trvá i nadále. Dnes tuto interpelaci projednávat nebudeme.

Další interpelací je interpelace předsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpověděl na interpelaci poslance Lubomíra Brože ve věci změny zákona o zadávání veřejných zakázek. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 541. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno v rozpravě dne 12. října 2023.

Budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě. Táži se, zda se do rozpravy někdo hlásí? Pan poslanec Brož má zájem? Ano, má tedy zájem o vystoupení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Já jenom - on byl minule přerušen pan ministr (Otáčí se k předsedající.), jestli by neměl pokračovat v té...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jestli chce pan ministr? (Ministr z lavice, pokyvuje hlavou.) Ano. Tady já nemám toto v podkladech, ale pokud pan ministr bude pokračovat, dáme mu přednost. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tato interpelace se minule doprobrala až k závěru, ale vzhledem k tomu, že jsem byl příliš výřečný, tak v ten moment to spadlo a nám chybí jenom ji uzavřít - věřím tedy. Já bych jenom chtěl říct, já jsem odpovídal na jednání Poslanecké sněmovny 12. října. Vzneslo se zde několik podle mě docela důležitých námětů, ať už je to otázka zadávání veřejných zakázek - zde byl dotaz paní poslankyně Oulehlové, řešil se tady vznik odborné metodiky zabývající specifickou otázkou zakázek, kde jejich součástí jsou restaurátorské práce, ať už malého, nebo velkého rozsahu. Šli jsme od komplexních rekonstrukcí velkých objektů až po zachování třeba drobnějších prvků, včetně třeba soch v rámci nějaké rekonstrukce tak, aby to bylo citlivé. Já myslím, že - a my jsme na tohleto téma jednali i s pracovníky Ministerstva kultury, jestli něco bylo zásadní, a já jsem odpovídal i panu poslanci Kuklovi, panu Oklešťkovi, že by měla být - a já neukládám věci do pracovních skupin, když se potom nic nestane - ale součástí debaty o veřejných zakázkách této oblasti by měla být pracovní skupina. Já rád téhle iniciativě vyhovím. Doplníme už existující schůzky v rámci rezortu MMR k věci veřejného zadávání, my ostatně máme i v programovém prohlášení vlády představu strategie veřejného zadávání, neboť často je to kámen úrazu k realizaci investic na libovolné úrovni, ať už je to stát, či obec, vesnice v České republice. A já bych navrhoval, tedy dalším krokem by mělo být, že bychom vystrčili to tykadélko, respektive těm, co se zde tomuto tématu věnovali, a je to i ve stenozáznamu, by měl přijít e-mail a dali bychom to i někde na stránky, protože to může být širší než zde vystupující poslanci či potenciálně senátoři, a tuhletu skupinu bychom měli sestavit.

My máme pozitivní příklady, takže i metodologie nebo úpravy můžou být postavené na realizacích, které byly úspěšné, máme ty negativní, o těch se píše často více a ve spolupráci s Ministerstvem kultury, MMR a i tím oddělením pro veřejné zakázky, které drží ten šelmostroj na veřejné poptávání, na veřejné zakázky, bychom mohli mít nějaké výsledky, které bychom potom nějak společným způsobem implementovali.

Ta první otázka, (nesrozumitelné) a já jsem se k tomu vyjadřoval spíše negativně, řešit věcný merit v samotném zákoně o zadávání veřejných zakázek - dával jsem preferenci spíše směrem k nějaké metodologii, ale uvidíme, co nám přinese tato pracovní skupina. To byla moje odpověď a minule jsem se rozmluvil a poslední dvě souvětí překročila vymezený čas, proto jsme tuto interpelaci neuzavřeli, ale myslím si, že závěry z ní, alespoň z mého pohledu, jsou konstruktivní a jasné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda se pan poslanec Brož hlásí? Ano, hlásí se do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Ano, já chci poděkovat. My jsme to minule rozebírali velmi obšírně, asi hodinu jsme nad tím diskutovali. Já to beru, že jsme vykopli nějaký míč. Pan ministr to vzal za své, postavil se k tomu dobře, takže já jsem s tou odpovědí spokojen. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím a pan poslanec Brož nemá zájem, jak jsem zaznamenala, o nějaké usnesení, čili všechno je projednáno ke spokojenosti obou. Končím projednávání této interpelace.

Další interpelací je interpelace na předsedu vlády Petra Fialu. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Romany Fischerové ve věci nedostatečné podpory matek, které... (Ministr Bartoš si bere osobní věci a chystá se odejít se sálu.) Já se omlouvám, že... (Ministr Bartoš diskutuje s dalším poslancem.) Pane ministře, pane ministře Bartoši! (Ministr Bartoš, zdá se, výzvu neslyší .) (Místopředsedkyně Dostálová z prostoru poblíž řečnického pultíku mimo mikrofon: Já ho chytím.) Aby nám neodešel, protože má ještě další interpelaci, tak jestli to ví. Děkuji.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Romany Fischerové ve věci nedostatečné podpory matek, které nemohou kojit. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 547.

Zahajuji rozpravu a vidím, že se do ní hlásí paní poslankyně Romana Fischerová.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Dobrý den. Vzhledem k nepřítomnosti pana premiéra Petra Fialy žádám o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana premiéra. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. O tomto budeme hlasovat. (Někteří poslanci ukazují kartu i to, že je málo přítomných.)

Je zájem o odhlášení, zní můj dotaz? Dobrá, já vás tedy všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

A než se ustálí počet přihlášených, přečtu omluvy. Omlouvá se Benešík Ondřej do 11 hodin - zdravotní důvody, Jakub Janda od 12 hodin - pracovní důvody, Výborný Marek do 11 hodin z pracovních důvodů. Děkuji za připomenutí.

Já ještě zagonguji a přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Počet přihlášených se nám ustálil... (Z pléna: Je nás málo.) Není dostatečný, tak ještě chvilku vydržíme. Já ještě jednou tedy zagonguji a poprosím vás, abyste se ještě přihlásili svými identifikačními kartami. Můžeme hlasovat.

 

Hlasujeme o návrhu paní poslankyně Romany Fischerové na přerušení projednávání této interpelace do přítomnosti pana premiéra Petra Fialy.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 88, přihlášeno 80 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 0. Návrh byl přijat.

 

Přerušuji i projednávání této interpelace.

Paní poslankyně Berenika Peštová k hlasování? Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Stalo se mi to úplně poprvé. V každém případě hlasovala jsem pro a na sjetině mám, že jsem se zdržela. Nezpochybňuji hlasování, jenom chci, aby bylo zaznamenáno, že jsem hlasovala pro.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, tedy nezpochybňujete hlasování, ale pouze pro stenozáznam.

A můžeme pokračovat dále. Máme zde další interpelaci na pana ministra Ivana Bartoše. Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpověděl na interpelaci poslankyně Kláry Dostálové ve věci digitalizace stavebního řízení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 558.

Zahajuji rozpravu a vidím, že se hlásí do rozpravy paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo. Jsem moc ráda, že je tady i pan ministr. Digitalizace stavebního řízení, velké téma, všichni samozřejmě na to čekáme. Já jsem interpelovala pana ministra v loňském roce, kdy jsem vznesla ve své písemné interpelaci pochybnosti o tom, zda všechny zakázky běží tak, jak mají. Pan ministr mi odpověděl 25. 8. 2022, kde mě v podstatě ujistil, že se jedná o následující informační systémy: Integrační platforma DSŘ, digitalizace stavebního řízení a územního plánování včetně Portálu stavebníka a Informační systém identifikačního čísla stavby, Evidence územních a stavebních řízení a jejich postupů, Evidence elektronických dokumentací, Národní územní plánování, Informační systém digitální mapy veřejné správy a Informační systém stavebního řízení. Zároveň mě pan ministr informoval, že kromě digitální mapy jsou všechny ostatní zakázky realizované ze strany Ministerstva pro místní rozvoj.

K těm čtyřem uvedeným veřejným zakázkám dne 28. ledna 2022 zahájil ÚOHS přezkoumání řízení o přezkumu úkonů MMR. ÚOHS 26. července 2022 vydal zamítavá rozhodnutí, to znamená, že zamítl návrh podání předkladatele, a ty zakázky tedy mohly běžet dál.

Proč vlastně jsem tu interpelaci dneska dala na projednávání? Protože to, co bylo napsáno v té písemné interpelaci nebo odpovědi, je v podstatě dneska všechno jinak, a já si myslím, že asi by bylo dobré si ty věci rozebrat, protože digitalizace stavebního řízení je opravdu jedním z hlavních stavebních kamenů - neříkám, že tím úplně nejdůležitějším, ale jedním z hlavních kamenů nového stavebního zákona jako takového a určitě ku prospěchu všech stavebníků a investorů v České republice, aby stavební řízení měli snazší.

Je potřeba si tedy říci, v jaké jsme aktuální situaci, protože ta písemná odpověď nereflektuje události poslední doby, protože pan ministr, když ten ÚOHS ty dvě zakázky potvrdil... (Velký hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se omlouvám. Kolegové, kolegyně, prosím o ztišení. Děkuji.

Pokračujte, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Takže z těch čtyř zakázek ty dvě vlastně potvrdil, ale pan ministr v lednu 2023 zrušil soutěžní dialogy na ty dvě zbývající zakázky, a odehrálo se to, že proběhla jak první, tak druhá instance ÚOHSu a ÚOHS panu ministrovi nebo Ministerstvu pro místní rozvoj zamítl jejich námitky a vrátil zpátky do hry soutěžní dialogy. Mezitím pan ministr měl svoji vlastní novou zakázku na ten informační systém, což je Agendový informační systém, ale bohužel i u této zakázky ÚOHS našel pochybení a dal takzvaný zákaz uzavřít smlouvu. Takže jsme teď v takové patové situaci, že máme říjen a nemáme nic - máme říjen 2023 a digitalizace stavebního řízení by měla fungovat od 1. 7. 2024.

Samozřejmě v té písemné odpovědi bylo i to, že jak se budou čerpat evropské fondy a tak dále, tak pan ministr už v červnu nebo srpnu 2022 přiznal, že nemůže stihnout vyčerpat Integrovaný regionální operační program, nicméně že ty peníze jsou samozřejmě v Národním plánu obnovy, který se může čerpat, a pak mně tam vypsal tu komponentu 1.6 Zrychlení a digitalizace stavebního řízení, v jaké je to fázi, že to je všechno v plnění, něco je dokonce i splněno a tak dále. Ale bohužel tím, co se odehrálo v těch posledních měsících, tak ani toto se teď aktuálně nezakládá na pravdě.

Já bych jenom upozornila na to, že digitalizaci stavebního řízení se věnovala i společnost Datarun, která připravila takovou studii k tomu, co se vlastně děje, co se děje s digitalizací stavebního řízení. Já vám přečtu jenom ten závěr, jinak samozřejmě ta studie je dostupná, pokud by se o to někdo chtěl zajímat více. Ten závěr je: "Jak je vidět, k realizaci digitalizace stavebního řízení je ještě daleko. Stavebníka nadále stojí stavební řízení čas, peníze a nemalé úsilí. Dá se zatím nyní jen spekulovat o tom, zda vůbec bude projekt digitalizace stavebního řízení po zásazích ÚOHS v letošním roce ještě vůbec zahájen, kdy bude realizován, natož pak dokončen, z jakých zdrojů bude financován, včetně zdrojů na přípravu nových opakovaných aktivit vedoucí k vypsání nových projektů, a to z kapes daňových poplatníků za dohledu pana ministra Bartoše při nemalém schodku státního rozpočtu."

Takže já si myslím, že závěr úplně nezávislé analýzy, na které nespolupracoval nikdo z těch zainteresovaných, není úplně lichotivý. Samozřejmě očekávám, že pan ministr na to nějakým způsobem zareaguje, nicméně si dovolím potom navrhnout usnesení, a nechci, aby bylo nějaké konfrontační, to v žádném případě. Já si prostě myslím, že digitalizace stavebního řízení je zájem nás všech, je potřeba ale si ty věci pojmenovat tak, jak jsou, postavit se k tomu čelem - možná si opozice trošičku zanadává, ale to je tak všechno. Prostě my musíme všichni táhnout za jeden provaz, aby digitalizace stavebního řízení rozhodně byla.

A já bych si troufla navrhnout panu ministrovi, protože se skutečně bojím nějakých překotných kroků, které by se mohly udát, aby digitalizace opravdu fungovala dobře do budoucna, abychom si prostě řekli, že úplně alfa omega, co by se mělo spustit příští rok, jsou ty procesy, zjednodušení těch procesů - a to, že potom si to vyřídíme z pohodlí gauče, bude třeba ještě o pár měsíců prodlouženo, to si myslím, že stavebníci pochopí. Určitě by to bylo lépe pochopeno, kdyby se to takto přiznalo, než kdyby se spustilo něco ad hoc, nefungovalo to a skutečně to spustilo velký chaos v oblasti stavebního řízení. Koneckonců na to ani úředníci v takové rychlosti, když dneska nemáme nic a je konec října, tak než se to vyvine, než se to odzkouší, tak by to mohlo dělat velké problémy.

Chtěla bych, abychom se k tomu nějak rozumně postavili, proto jsem si dovedla navrhnout usnesení Poslanecké sněmovně, že "Poslanecká sněmovna vyjadřuje znepokojení ohledně přípravy a spuštění digitalizace stavebního řízení k 1. 7. 2024 a ukládá panu ministrovi, aby o detailech a krocích přípravy informoval výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj", kde je ta platforma, kde by samozřejmě se ty věci měly asi probrat, abychom tedy všichni věděli, v jaké jsme fázi.

Pan ministr ještě se snažil připravit materiál na jednání vlády České republiky, kde navrhl čtyři scénáře, bohužel ale samozřejmě rezorty se k tomu nepostavily úplně kladně a pozitivně. Když jsem viděla vypořádání mezirezortu nebo návrh zásadních připomínek v mezirezortu, tak to opravdu nebylo žádné příjemné čtení. Ty scénáře byly čtyři. Jeden scénář je, že budeme čekat, až jak se rozhodne ÚOHS, což samozřejmě může ještě nějakou chvilku trvat, protože by pak proběhly i další instance, a samozřejmě to je běh na dlouhou trať a je jisté, že to by se k tomu datu tedy rozhodně nestihlo. Druhý scénář byl, že by se to zadalo jednacím řízením bez uveřejnění, což si myslím, že skutečně je velmi diskutabilní, zda digitalizaci stavebního řízení zadat tímto způsobem. Třetí je, že se to zadá nějakému státnímu podniku, pravděpodobně NAKITu, ale pak je tedy otázka - samozřejmě k tomu se velmi negativně vyjádřilo Ministerstvo vnitra, protože NAKIT na to nemá odborníky, nikdy se stavebním zákonem ani stavebním řízením nezabýval, takže pravděpodobně NAKIT by neudělal nic jiného, než že by to opět soutěžil na trhu, takže by to byla vlastně taková přesmyčka jako taková.

Já si skutečně myslím, že není potřeba tady na sebe chrlit nějakou špínu, nic takového ani nemám v úmyslu. Já bych opravdu chtěla, abychom to nějakým způsobem i třeba společně uchopili, abychom hlavně...

A ten čtvrtý scénář jsem zapomněla říct - odložit celý stavební zákon. Tak to jenom prosím určitě ne. Pokud se budeme bavit o tom, že digitalizace potřebuje více času, jsem k tomuto dialogu připravená, ale prosím, ty procesy, to znamená, aby se už neodehrával ten ping-pong, aby byla zjednodušená projektová dokumentace a tak dále, už jste tady o tom slyšeli mockrát, aby skutečně běželo to, že si to ve finále celé zdigitalizujeme třeba v delším časovém horizontu, je potřeba prostě přiznat. Určitě velmi negativní světlo by bylo, kdybychom místo digitalizace udělali jenom elektronizaci toho procesu, to si myslím, že od toho nikdo neočekává, že samozřejmě všichni stavaři očekávají opravdu digitalizaci stavebního řízení jako takového. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní místopředsedkyně, jenom upozorňuji, že jiná usnesení než o souhlasu nebo nesouhlasu není možné podávat. Bylo to dohodnuto již v roce 2014 na základě výkladu legislativního odboru a takto bylo dohodnuto, že bude postupováno.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: To mě mrzí, protože já nechci dávat tvrdý nesouhlas. Samozřejmě nesouhlas musím dát s tou písemnou odpovědí, protože ta se vůbec nezakládá na pravdě, na tom, co je dneska, takže z tohoto úhlu pohledu nesouhlas, ale znovu to vysvětluji, není to o tom, že bychom nechtěli pomoci v digitalizaci stavebního řízení. Je to zájem nás všech a určitě je potřeba jenom prostě vyložit ty karty na stůl, říct si po pravdě, jak to je, a postupovat dál. Takže já musím dát nesouhlas, protože písemná odpověď je úplně, zcela odlišná oproti tomu, co je aktuálně dneska na stole, tak z tohoto důvodu dávám nesouhlas. Ale prosím, nevnímejte to tak, že jako nesouhlasím s tím, že se bude pokračovat v digitalizaci, to se samozřejmě musí, a opětovně nabízím spolupráci, protože jak říkám, skutečně by to byla velká škoda, kdyby se toto nepovedlo. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Má zájem pan ministr vystoupit v rozpravě? Ano, má. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji vám za slovo. Já taktéž nechci vést reakci nějak konfrontačně. Já už jsem ty věci říkal tady, říkal jsem je i do médií, říkal jsem je po svém nástupu na rezort. Minule jsem zde říkal, kolik lidí bylo přiděleno na realizaci čtyř těchto velkých původních zakázek, a i to, že dle mého přesvědčení to napovídalo tomu, že někdo si řekl, kolik můžeme do toho poslat, zhruba 2 miliardy, a pak na základě toho vznikal systém, doslova moloch, který by pak měl řešit digitalizaci stavebního řízení, místo toho, aby se definovalo, jaké jsou reálné potřeby, a pak se soutěžila funkcionalita, která je skutečně moderní a je potřeba.

Když si vezmu jenom jeden příklad za všechny, na kterém bych to chtěl odilustrovat, v původní architektuře společnosti byla komponenta evidence elektronických dokumentací, EED zkratka, včetně hardwaru za 393 milionů korun. My potom, co jsme předělali architekturu, která byla schválená a dostala zelenou, očekávaná cena v soutěži dle našich odhadů měla být zhruba kolem 33 milionů nebo 35 a ty nabídky tam byly čtyři, tedy desetina toho, na co byla původně ta zakázka nějakým způsobem skrze soutěžní dialogy směřovala. A skutečně jsem přesvědčen, že takovým způsobem, jakým vznikalo řešení, že na začátku se řeklo, kolik peněz za to dáme, a my tady ve spolupráci s firmami vymyslíme, co se za to dá postavit, byl špatný postup. Já jsem naopak postupoval tak, abych chránil peníze, a nechci říkat daňových poplatníků, ať už by to bylo financované z národních zdrojů, nebo z evropských zdrojů, jsou to prostě veřejné prostředky, a já jsem přesvědčen, že veřejné prostředky mají být využity hospodárně.

Pak bych chtěl zareagovat, ona tady zaznělo analýza Datarun, tak si řekněme, co to je. Pan novinář Půr - a já neznám tu přesnou citaci, myslím, že to bylo na jeho Twitteru - jednou řekl: Nehrajme si na objektivní novinařinu, já dělám věci, za které mi někdo platí, něco v tomhle smyslu pan Půr - pokud to sleduje nebo se to k němu dostane, já nechci v telefonu hledat tu citaci, myslím si, že někde jsem byl nucen ji v jedné debatě použít - který hovoří o tom, že tu analýzu napsal sám. Tak já nevím, odkdy je pan novinář Půr expert na stavební řízení nebo na digitalizaci nebo z jakých zdrojů čerpal. Ona tam je nějaká reference, ale myslím si, že analýzy, které vznikají třeba na podporu řešení nebo zákonů, mají psát odborníci v dané oblasti.

Když se podíváte na tu v uvozovkách analýzu, tak myslím si, že na její titulní stránce tam září to číslo 176 nebo kolik, což má být údajné pořadí České republiky v rychlosti povolování staveb. To je číslo, které se objevilo ve studii Světové banky, jak rychle se staví, a Světová banka, která si tu studii objednávala, nakonec uznala, že to je pinklá studie, kde státy se dělaly lepšími, aby u nich skončily investice, vybíraly se projekty, které nelze považovat za referenční, a toto číslo, které sám objednatel zpochybnil a ve studii dál nepokračoval, je hlavním mediálním tahákem té v uvozovkách analýzy pana Půra. Já jsem si to samozřejmě prošel celé a musím říct, že některé historické postřehy, jak se to vyvíjelo, jsou velmi trefné a jsou ve své podstatě správné, nicméně interpretace toho, že se soutěží jinak stavební řízení, tak tady v České republice prodělává, nevím kdo, 7 miliard ročně. 1. 7. začne platit stavební zákon, který je 40 % redukce komplexity stavebního řízení. Začíná fungovat od 1. 1. DESÚ, nejvyšší stavební úřad, vlastně Dopravní a energetický, kam přecházejí nejdůležitější stavby. Komplexita se snižuje, termíny platí.

Když předkládám někam nějaké možnosti, tak hraju se svými partnery, zejména koaličními partnery, fér, popíšu, jaká je situace, popíšu, jaké jsou možnosti jejich řešení, a ano, skutečně jedna z možností je odložit platnost. Je to chtěná možnost? Ne, na tom se shodneme. My chceme, aby začal platit stavební zákon tak, jak jsme se nakonec celá Sněmovna a Senát domluvili, a já pro to dělám vše, co je potřeba.

Já jsem na vládu poslal ten materiál, poslal jsem ho do mezirezortního připomínkového řízení, protože se to netýká jen Bartoše a MMR, ale týká se to vlády jako celku, neboť zrychlení stavebního řízení je podstatná část do celé reformy vůbec stavebnictví, ale třeba i z mého pohledu budování dostupného obecního bydlení, a těch připomínek se sešlo asi 49, 20 z nich bylo zásadních. A kdybych je shrnul, většinu připomínek dokonce akceptujeme, protože se jedná o požadavky na doplnění materiálu či nějaké další vysvětlení. Připomínky má i Hospodářská komora i ÚOHS. U dotčených ministerstev je v připomínkách požadavek například na doplnění a jednoznačnou definici spolupráce se státními podniky, to znamená SPCSS směrem k Ministerstvu financí, které by řešily případně infrastrukturu, zajištění, ale tam není nabízená ta součinnost. MV NAKIT jednoznačně chce doplnit, že zodpovědné je MMR, čehož já se nezříkám. NAKIT může dodávat kapacity na řešení vývoje. Ministerstvo dopravy navrhuje doplnit Cendis jako třeba další státní podnik, který s ohledem na to, že DESÚ je kombinace dopravních a energetických staveb, je schopen dodat jisté ICT služby. Takže kdybych šel do detailu těch připomínek, tak bychom se mohli tím materiálem zde zabývat.

Ještě jenom v rychlosti. Když se podíváme, jak byly rušeny ty čtyři soutěžní dialogy, reakce antimonopolního úřadu, tedy ÚOHS, byla taková, že k tomu zrušení nedošlo formálně správně, a dokonce nám byl dán návod, ať sloučíme, protože my jsme odkazovali ty důvody na novou architekturu i nový stavební zákon, takže nám byl doporučen postup, kterým jdeme, a já jsem tedy přesvědčen, že pokud dodržíme doporučený postup formálních výhrad ke zrušení nekonečných soutěžních dialogů v systému, který úplně neměl řízení, tak že toto již je problém spíše zástupný.

A u samotného vysoutěžení my jsme tedy měli vítěze výběrového řízení v daný moment, a to už jsem tady říkal, to napadla firma, která z mého pohledu skutečně nemá legitimitu k tomu, zastavit pro stát takhle důležitou zakázku, už jen z toho důvodu, že někdy předtím dodávala někde hardware asi za 8 milionů, nemá žádný kapitál, nemá historii v dodávání takových služeb - nicméně ÚOHS uznal, že je legitimní k tomu, podání té námitky. Udělal předběžné opatření, čímž asi o měsíc a něco se zpomalil celkový proces, a my jsme teď u druhého instančního odvolání proti rozhodnutí o zrušení této zakázky a myslím si, že argumenty, které k tomu předkládáme, jsou validní. Nicméně stejně tak, jak jsem hovořil o té jedné z cest, což byl - anebo odsuňme platnost toho zákona, což za mě není preferovaná varianta - tak samozřejmě musíme neustále pracovat s alternativami. Nemůžu čekat na nějaké další druhoinstanční rozhodnutí ÚOHSu a snažíme se ve spolupráci s dalšími rezorty najít řešení, který uspokojí k 1. 1. potřeby Dopravního a energetického stavebního úřadu a k 1. 7. dokáže nabídnout řešení online pro obsluhu stavebních úřadů v obcích.

Ještě zazníval dotaz ohledně technického vybavení. Já jsem to nedávno říkal na jedné konferenci: pokud je stavební úřad připojen na internet a má v tuto chvíli standardní vybavení, což je počítač, monitor s patřičným rozlišením, nějaký software, tak vlastně 80 % vybavení má splněno, co by mohlo být poptáváno, a proto jsme posílali to dotazníkové řešení. Může být třeba nějaký velkoplošný skener na načítání nějakých materiálů a samozřejmě ty úřady - a na to ty peníze také jsou - by byly dovybaveny právě k tomu, aby mohly uspokojit potřeby na místě, což je nějaký nábor materiálů v případě, že člověk by přišel na stavební úřad.

Já asi nevím teď v tuhletu chvíli, na co bych ještě tam v tom reagoval. Jak říkám, moje snaha je dodat včas a neodkládat platnost stavebního zákona k 1. 7. neboť jsme se na tom shodli zde ve Sněmovně, potvrdil to Senát, podepsal prezident, ta reforma sama o sobě je očekávaná a zrychluje stavební řízení, redukce komplexity je 30 až 40 % pro ty, kteří se rozhodli stavět.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Do rozpravy se hlásí paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: moc děkuji. Jenom bych jako... abychom si opravdu nalili čistého vína. Toto je ta digitalizace, kterou všichni velmi důvěrně znáte, tento obrázek, protože se to samozřejmě velmi často promítalo v médiích. (Ukazuje obrázek.) Tak jenom, že pan ministr říkal, že on tu svoji architekturu má schválenou hlavním architektem - no, samozřejmě i toto bylo schváleno hlavním architektem. A jenom trošku pro usmání, protože samozřejmě já potřebuju prostě opravdu důvody, proč se toto, prostě tohle bylo postaveno na několika modulech, na čtyřech modulech jako takových. Schválil to hlavní architekt, schválila tento model vláda, schválil to pan ministr Bartoš jako zpravodaj sněmovního tisku 525, velmi pozitivně se k tomu vyjadřoval pan Profant jako odborník, který byl i v tom týmu na přípravu digitalizace, a tento model získal první cenu e-Governmentu. Takže já se jenom potřebuju zeptat, co nás samozřejmě vede k tomu, že to takhle totálně rozbijeme, až se dostaneme do situace, že nemáme nic.

Já nejsem specialista na digitalizaci ani na IT. Samozřejmě rozumím tomu, že by se ty moduly daly ještě nějakým způsobem upravit a tak dále, aby to fungovalo k té dnešní době. Tomu já všemu rozumím, ale pak nerozumím, proč pan ministr zrušil soutěžní dialog, když sám ÚOHS napsal, že to je velmi vhodně zvolená forma výběrového řízení, aby se ty detaily daly komunikovat s dodavatelem, protože jinak se dostáváte do výběrového řízení, že něco napíšete, někdo vám dá nabídku a nemáte tam interakci mezi tím dodavatelem, proto soutěžní dialog. A opravdu já jsem taky přesvědčená o tom, že takováto architektura vyžaduje neustálou komunikaci s potencionálními dodavateli, aby se to takzvaně vyšperkovalo do toho nejlepšího.

A ještě si musím opravdu - pan ministr tady trošičku zlehčuje připomínky, které mu daly rezorty. Já vám přečtu jenom jeden odstavec z materiálu Ministerstva vnitra a z materiálu Úřadu vlády. Ministerstvo vnitra píše: "Z předkládaného materiálu vyplývá, že jde o vysoce rizikový projekt se zásadními změnami architektonického řešení vytvářenými v posledním půlroce z nesrozumitelných důvodů, potencionálními pochybeními v oblasti zadávacího řízení, prošetřovaným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a mimořádně napjatým časovým harmonogramem, který je limitován časovou způsobilostí Národního plánu obnovy. Za tohoto stavu by neměl přebírat odpovědnost v plné výši ani NAKIT a jeho prostřednictvím pak Ministerstvo vnitra. Navíc by převzetí odpovědnosti ze strany NAKIT mohlo ohrozit služby aktuálně poskytované Ministerstvem vnitra, případně služby pro agendy, které přešly z Ministerstva vnitra na Digitální informační agenturu." Tyto připomínky všechny jsou zásadní. Stejně tak Úřad vlády píše: "Vláda by neměla schvalovat postup a ukládat zadavateli, jak má postupovat v zadávacím řízení nebo jak má zajistit plnění, pokud zadávací řízení nelze úspěšně včas ukončit. Není zcela jasné, proč Ministerstvo pro místní rozvoj coby gestor právní úpravy veřejných zakázek potřebuje schvalovat další možné postupy" a tak dále, a tak dále. Takže jsou to všechno zásadní připomínky, velmi negativní, takže já si prostě myslím, že rezorty nejsou připraveny, a já tedy musím říci, že si neumím představit za naší vlády, že by některý z rezortů na nás hodil jako na vládu odpovědnost za kroky, které má dělat přímo ministr. To prostě si myslím, že skutečně je potřeba, aby se toto odehrálo na Ministerstvu pro místní rozvoj, nevím, proč pan ministr potřebuje krytí vlády. To, že to třeba pro informaci dá, tomu samozřejmě rozumím, protože to je velká zakázka, velká digitalizace stavebního řízení, ale převzetí odpovědnosti tam skutečně to je pouze na tom gesčním ministrovi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se hlásil pan poslanec Kolovratník, ale s přednostním právem pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jsem myslel, že... Tak jak bych začal? Paní místopředsedkyně Sněmovny zde řekla jednu důležitou věc, a to není - každý máme odbornost na něco jiného, takže to není výhrada osobnostní. Tak, jak ten systém byl managovaný, a ten vznikl na Ministerstvu pro místní rozvoj, byl velký průšvih, i ty soutěžní dialogy, které za Ministerstvo pro místní rozvoj měla na starost jedna zaměstnankyně celého toho oddělení, bypassovalo se to různě ve spolupráci s IT firmami a ten soutěžní dialog byl prakticky v tu dobu asi jediný možný, protože ten zákon nevznikl na tom rezortu. Do novely stavebního zákona, kterou se to mělo realizovat,i do projektu samotné digitalizace nebyly zapojené odborné útvary MMR, komory, kraje ani stavební úřady, dvě z vypsaných zakázek byly na ÚOHS. Prostě ten systém, tak jak - když jsme byli v opozici, tak, a je to stejné, tak jste nás pustili nebo vidíte jenom to, co je prezentováno navenek.

Já mám jinou zkušenost a budu teď hovořit o gesci, která s tím - nebo problém, který s tím nesouvisí. Tak my jsme se vždycky tady hádali o nějakém projektu investic do dostupného bydlení. Když si porovnáváme ta čísla na ty výstavby, tak když jsem tam přišel, tak jsem viděl, že ta čísla jsou nízká a nějak to nefunguje, a předělal jsem to na nějaký systém, který si myslím, že je lepší. Za tři měsíce máme projekty na 500 nových bytů za tu miliardu.

To je podobný systém, který byl tady v téhleté zakázce na digitalizaci stavebního řízení. Tam nebylo žádné odborné know-how, nebyla tam žádná historická paměť, nebyl tam personální podstav. Architektonicky tenhleten powerpointový graf, tak to je - ano, pokud popisuji, má to čtyři věci a dělá to čtyři věci, tak je to v pořádku, to asi skousne PowerPoint hodně věcí. Pak jsou samozřejmě v Enterprise Architectu systémové komunikační matice, jak ty systémy spolu komunikují, jaké využívají existující platformy státu, třeba integrační platformu a další. To v té původní architektuře nebylo. To skutečně z opozice neodbočujete, to není politická otázka, to je architektonická odborná otázka.

Harmonogram, který byl u těch zakázek dokončený, byl nerealistický už v momentě, kdy jsem přicházel na ministerstvo, proto zjednodušení a nová architektura a jeho změna byly zcela zásadní. Dal jsem informaci na vládu svým kolegům. Často na vládě řešíme různé možnosti řešení problémů s riziky, jaké jsou tam dopady, nejenom v otázce třeba i prioritního projektu, což digitalizace stavebního řízení je. Já na tom úplně nevidím nic zvláštního. Ostatně i tu reakci si každý - protože to byl průšvih předtím a nikdo se k tomu moc nehlásil, tak samozřejmě všichni si musí trošku, jak se říká, oplechovat i zadek. Moje ambice není hodit to na Ministerstvo vnitra a na NÚKIB, moje ambice je dodat 1. 7. funkční systém, který bude obhospodařovávat většinu požadavků v danou chvíli, byť asi nebude v té plné palbě, jak by to vzešlo z vysoutěžené zakázky, pokud ÚOHS nakonec rozhodne finálně, že takto to skutečně nešlo realizovat.

Takže já postupuji tady v těch věcech, spousta věcí tam nebyla dořešena v digitalizaci stavebního řízení, nevím, rozluky stavebních dokumentací. My jsme to měřili na vzdálenosti 200 až 300 kilometrů stavebních dokumentací v 700 spisových službách po celé ČR. To jsou prostě jsou věci, které fungují na papíře, fungují na PowerPointu, ale když se začnete dívat do hloubky toho problému, tak to skutečně není o pětikomponentové architektuře, což byl ten nejznámější obrázek. Mimo jiné to byl obrázek, který vlastně posledního třeba půl roku, když jsme zde jednali ve Sněmovně, byl jediný obrázek, který k tomu byl k dispozici a který jsme viděli, prošel všechny konference, ISSS, a bude to takhle. Ale pod tím musí být celá architektura, funkční systém integrace, zálohování a další věci. To není triviální, takováhle zakázka.

Jsem přesvědčen, že jsme postupovali správně. Odpovědnosti se nezříkám. Připomínky kolegů i z Úřadu vlády vypořádávám, myslím si, že ku spokojenosti všech, a postupujeme dál podle harmonogramu, který jsme si řekli, byť ta situace není komfortní. A já jsem furt přesvědčen, že to je postavené tak, že když prostě vezmete určitému segmentu potenciál rychle si vydělat 1,5 miliardy a ukážete, že to umíte udělat za třetinu, tak se to v českém soutěžním prostředí prostě neodpouští. No, taková je realita, s tím budu bojovat, s tím jsme do toho šli.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré dopoledne. No, to je něco, pane ministře. Klára Dostálová je na vás moc hodná. Já asi tak hodný nebudu, že jo. No jo, vy jste králem ptydepe. Vy jste tady mluvil, nevím, patnáct, dvacet minut a neřekl jste vůbec nic. Vy jste vůbec neodpověděl na tu otázku. Ta interpelace mně přišla docela jednoduchá: v jakém jste s DSŘ stavu, co bude od 1. 1. a co bude od 1. 7. Zatím jste nám tady chtěl, budu citovat vaše slova, "odilustrovat", jak to tam vypadalo předtím, co jste zachraňovali, co jste zlevnili, co jste změnili, kolik lidí tam bylo, nebylo, na jaké peníze se to designovalo a tak dále.

Tak, pane ministře, já budu tedy na to vaše ptydepe chviličku reagovat. Připomenu, že ten nový stavební zákon z naší dílny tady Sněmovna přijala v červenci 2021 počtem 106 hlasů. Byl červenec 2021 a my jsme říkali, ať to po volbách dopadne jakkoliv, máme nebo dáváme - a tak byl ten náš zákon nastaven - skoro dva roky na to, aby se to doladilo, aby se všechno připravilo. V naší verzi už dneska všechno mělo běžet od 1. července letošního roku. Teď je konec října, pane ministře, je konec října. Od 1. července to mělo běžet.

Vy a celá vaše koalice s vámi v čele jste se bili v prsa, jak to máte vymyšlené jinak, jak to máte lepší, jak jste připraveni a jak hned po volbách to celé předěláte. Tak proboha, proč tady teď dvacet minut nebo půl hodiny posloucháme, co bylo špatně a co vy jste musel zachraňovat? Vždyť jste před volbami říkali, že jste připraveni, že to máte celé vymyšlené. Tak já se ptám, pane ministře, člene vládní koalice, co jste dělali ty dva roky? Vy jste to nevěděli? Před volbami jste tvrdili, že to víte, že jste připraveni. Co jste dělali ty dva roky?

Fakt nám tady už o tom nevyprávějte a nevymlouvejte se na Kláru Dostálovou a na své předchůdce. Jestli jste chlap, jestli máte odvahu, tak takhle zásadní a fatální věc pro české stavební právo - a to nejen pro občany, ale pro strategické stavby státu, pro vašeho kolegu Martina Kupku, pro dopravu - tak to spojte se svojí funkcí. Já se vás ptám -a nerýsujte tady možné scénáře odložení, možné vlastní provádění. Velkoplošné skenery, za co je budete kupovat? To je budete zase soutěžit nebo z nějakých rezerv, které někde máte, nebo obce budou kupovat velkoplošné skenery? Možná ty úřednice už jsou moderní a mají mobily s foťákem, tak by mohly samy fotit třeba na ty mobily, a možná ani ty skenery nebudou potřebovat.

Řekněte tedy jasně na mikrofon, jestli Dopravní a energetický stavební úřad bude 1. 1. plně vybaven a plně funkční, jinak končíte ve své funkci. Je to vaše osobní odpovědnost a nevymlouvejte se na své předchůdce. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy se hlásí paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. No, tak můj kolega to řekl tvrději, já jsem nechtěla být tak tvrdá, ale je to přesně tak, jak to říkal. Já jenom, pane ministře, nechme už těch her, kolik tam bylo lidí nebo nebude. Tam na MMR je celá sekce ICT. Já jsem si schválně nechala srovnat vaše rozhodnutí ministra a moje rozhodnutí ministra právě při řízení těch komponent a evropských fondů. Je to úplně stejné. Vy jste tam jenom změnil, protože jste udělal nějakou organizační změnu, tak jste tam změnil jeden název, jinak je to stejné.

Na takovémto projektu samozřejmě pracují týmy a každý projekt musí mít nějakou maminku nebo tatínka, jinak to jde celé do kopru. Ta maminka tady byla paní Veselá, která bohužel odešla z MMR, takže předpokládám, že jste našel novou maminku nebo nového tatínka takovéhoto projektu, ale samozřejmě, je to týmová hra. Prosím, už nikdy neříkejte, že my jsme k tomu nevyužívali odborné kapacity, že jsme se k tomu neměli. Všichni si můžou dohledat, že ministerstvo uzavřelo na tu digitalizaci stavebního řízení smlouvu s ICT Unií, která nám samozřejmě pomáhala, protože na rovinu říkám, že MMR nikdy nebylo expert na elektronické systémy. Proto jsem samozřejmě využila zázemí expertních týmů, jako je ICT Unie a tak dále. Takže celé to bylo připraveno tak, že hlavní architekt samozřejmě řekl, že to je v pořádku, a získalo to první cenu v eGovernmentu, takže to nemohlo být postavené, jak vy říkáte, na vodě a tak dále.

Ale znovu říkám, vy jste určitě větší expert na digitalizaci a tak dále. Pro mě je teď zcela zásadní, že nemáme na začátku listopadu nic, máme prostě nula v digitalizaci stavebního řízení. To je to, po čem já volám, abychom už nekoukali do minulosti, protože nám to nikomu nepomůže, ale prostě si nastavili ty kroky. Já jsem očekávala, že řeknete: Tak, jsme v takovéhle situaci, na ÚOHS čekat nemůžu, protože to nestihnu, zákon odložit nechci - za což vás chválím, to je dobře - ale musíme se tedy podívat, co s tou digitalizací.

Všichni víme v tom kontextu, že pravděpodobně nebude v té plné verzi tak, jak jsme si to představovali, fungovat k 1. 7. 2024, a když, tak nebude odzkoušeného nic a způsobí to chaos. Tak se k tomu postavte prosím jako chlap a řekněte: uděláme ty, ty, ty, ty, ty kroky - prostě pojďme si tedy přiznat, jaká je situace. ,Ale já jsem dokonce slyšela, pane ministře, že to chcete zadat hackathonem. Jestli se tohle stane, kdo za to ponese zodpovědnost, do prkýnka! Vždyť to není prostě jenom nějaká hračka v rukou někoho! Já prosím jenom, takovéhle systémy ne! Pojďme, ať to fakt funguje do budoucna, protože jinak se tady vystavíme - teď myslím celou Poslaneckou sněmovnu - opravdu negativnímu světlu světa od všech stavebníků, kteří na to čekají. Ale také čekají na férovou informaci, co vlastně bude. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

A ještě jenom jednu připomínku. Vy jste říkal, nebo kolega Kolovratník tady, kdo vlastně pořídí tu techniku na stavební úřady? Tak já doufám, že víte, že 7. září 2023 od vaší paní náměstkyně odešel dopis, že si to mají zařídit obce samy a podat si žádosti do Národního plánu obnovy. Takže tedy představa, že teď obce a ještě všichni půjdou s žádostmi do Národního plánu obnovy, každý si to bude soutěžit sám, tak to na mě jdou úplné mrákoty! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné dopoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze a ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy?Jestliže nikdo další se do rozpravy nehlásí, tak rozpravu končím a požádám paní místopředsedkyni o načtení usnesení, o kterém já pak následně dám hlasovat. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Jak už jsem tady vysvětlila, budu dávat nesouhlasné stanovisko, ale prosím: "Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí na interpelaci z 25. 8. 2022." Chci, aby tam zaznělo to datum, protože skutečně dneska jsme v úplně jiné situaci než v srpnu, tak aby bylo jasno, že ta odpověď se dneska už nezakládá na pravdě, takže proto aby tam prosím bylo datum 25. 8. 2022. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní místopředsedkyně, věřte, že bych vám vyšel moc rád vstříc, ale možné je souhlasné, či nesouhlasné stanovisko.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pak mně nezbývá nic jiného - kolegové už se smějí, já se tady snažím obrušovat ty hrany, jak to jde - takže nesouhlas. Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s odpovědí na interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji.

Eviduji žádost o odhlášení, já vás tedy nejprve všechny odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili kartami.

 

Pro pořádek zopakuji, o čem budeme hlasovat: je to interpelace poslankyně Kláry Dostálové na ministra Ivana Bartoše. Po proběhlé rozpravě je zde navrženo hlasovat o nesouhlasném stanovisku.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro nesouhlasné stanovisko? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 89, přihlášeno je 96 poslankyň a poslanců, pro 46, proti 42. Toto usnesení bylo zamítnuto a já vám děkuji.

 

(Poslankyně Schillerová avizuje kontrolu hlasování.) Požádám vás, kolegyně, kolegové, o strpení ještě. (Opětovné avízo.) Já vím. Říkám, požádám vás o strpení, protože probíhá kontrola hlasování. Vypadá to, že bude vznesena námitka. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem hlasovala pro, ale bohužel tam mám "zdržela jsem se". Nezpochybňuji hlasování... Zpochybňuji! Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zpochybňujete hlasování, o čemž tedy já dá nejprve hlasovat, a poté případně zopakujeme hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zpochybnění hlasování? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 90, přihlášeno je 98 poslankyň a poslanců, pro 97. Tato námitka byla přijata.

 

A já tedy ještě jednou zopakuji, budeme hlasovat o tom stejném, ale pro pořádek, budeme hlasovat ohledně odpovědi ministra Ivana Bartoše na interpelaci poslankyně Kláry Dostálové s tím, že ona navrhuje nesouhlasné stanovisko.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro nesouhlasné stanovisko? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 91, přihlášeno je 104 poslankyň a poslanců, pro 51, proti 48. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, za možnost vystoupit. Tak si to shrňme. Tady moje ctěná kolegyně místopředsedkyně Sněmovny, stínová ministryně a bývalá ministryně pro místní rozvoj, chtěla férovou debatu o digitalizaci stavebního řízení. Co jsme se dozvěděli od pana ministra? Nic, absolutně nic, a vy to nic jste ještě tady posvětili. Takže jde vám o lidi? Jde vám o stavebníky? Nejde! Jde vám jenom o politiku! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prošel jsem si podklady a konstatuji, že pro dnešní den jsme ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců.

A nyní řeknu, jak budeme dál postupovat. Přerušuji nyní 78. schůzi Poslanecké sněmovny do 14.30 hodin a současně připomínám, že v 11 hodin bude zahájena 80. schůze Poslanecké sněmovny. Zatím vám, kolegyně a kolegové, děkuji.

(Po chvíli.) Ještě pro pořádek říkám jednu informaci, a to je to, že v 11 hodin proběhne losování pořadí ústních interpelací na odpolední blok. Děkuji.

 

(Schůze přerušena v 10.38 hodin.)

(Schůze pokračovala ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání 78. schůze.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve všechny odhlásím a požádám, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak bylo řečeno na této schůzi, případně na schůzi 80.

Doplním omluvy z jednání. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Dvořák od 14.30 hodin z rodinných důvodů, paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 14.30 hodin z rodinných důvodů, Iveta Štefanová z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Antonín Tesařík od 17 hodin z pracovních důvodů a z členů vlády Martin Dvořák od 16 hodin z pracovních důvodů a Vít Rakušan od 14.30 do 14.30 hodin z pracovních důvodů.

Nyní se budeme věnovat bodu 142, což jsou ústní interpelace. Otevírám tedy tento bod

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.