(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky

Skupina 71 poslanců využila svého práva a podle § 84 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, podala návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Prosím, aby se jako první ujal slova zástupce navrhovatelů, pan poslanec Andrej Babiš. Vás, kolegyně a kolegové, prosím, abyste se ztišili, případně přesuňte své rozhovory do předsálí.

Prosím, máte slovo. A kolegyně a kolegové, ještě jednou prosím, ztište se, ať vyslechneme předkladatele. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, dámy a pánové, vážení spoluobčané. Před pár dny jsme měli jedno zajímavé výročí. Zajímavé proto, že zatímco pan premiér, vláda a všichni političtí náměstci a trafikanti, které si tam všude nastrkali, tak ti všichni ho oslavili, ale většina lidí v naší zemi si jen nevěřícně připomněla, kolik škod za pouhé dva roky Fialova vláda stihla napáchat. 9. října to totiž byly přesně dva roky od voleb. Pan premiér se nechal slyšet, že do druhé poloviny vstupuje s dobrým skóre. Asi chtěl zase navázat na sportovní terminologii, jako když před pár měsíci mluvil o tom, že je jako trenér Liverpoolu, tedy trénuje průměrný tým. No pane premiére, nejste ani trenér Liverpoolu, ani nemáte průměrný tým. Ten váš tým je opravdu špatný. A kdybyste shodou náhod skutečně trenérem byl, tak ne na dlouho, protože by vás vedení klubu velmi rychle vyměnilo za to, co předvádíte. Vaše skóre fakt není dobré. Ne že není dobré, ono je úplně katastrofální. (V sále je hlučno.)

Ono se říká, že budovat je složité, ale boří se snadno, ale to jsem netušil, jak moc. Netušil jsem, jak moc jste schopni zničit život našich občanů, ničit naši zemi a ničit práci naší vlády. Ale musím uznat, že pan Fiala rád a pěkně mluví. Umí se vylhat snad úplně ze všeho. A to nemyslím zle, to je pochvala, protože to je asi pro politika důležitá vlastnost, která mně vždycky chyběla. Pan premiér umí přesvědčivě lhát o všem možném.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vás přeruším a poprosím, kolegyně a kolegové, opravdu, ztište se, anebo odejděte ze sálu. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pan premiér umí přesvědčivě lhát o všem možném. O zadlužení, covidu, inflaci, investicích, Green Dealu, jádru, cenách energií, o migraci, dotacích, vlastně téměř o všem.

Já jsem spíš vždycky víc jednal než mluvil. Rozhodoval, dával úkoly. Vždy mě zajímala čísla, fakta. Vyžadoval jsem osobní odpovědnost a konkrétní výsledky. Když byl projekt nebo problém, tak jsem ho řešil, na věci dohlížel a řídil, a je jedno, jestli šlo o Národní investiční plán, Státní operu, obchvat Přerova nebo teplické nádraží nebo národní boj proti rakovině, reformu psychiatrické péče, evakuaci našich lidí z Afghánistánu, pomoc postiženým obcím po tornádu, dohled nad sportem, digitalizaci státní správy, protidrogovou problematiku nebo peníze pro investice jednotlivých rezortů, když v rozpočtu ty peníze nebyly.

Neměl jsem problém kdykoliv s kýmkoliv se setkat, fungoval jsem na mobilu od rána do noci, neutíkal jsem před lidmi. Takhle jsem vždy fungoval a dělám to samozřejmě i teď, bez ohledu na to, jestli jsem ve vládě, nebo v opozici. Prostě vždy pomůžu, jak umím, v rámci mých kompetencí a možností. Troufám si tvrdit, že kdybych tak vehementně nekritizoval neschopnost vlády a hlavně pana Lipavského hned po útoku Hamásu ohledně organizace repatriačních letů z Izraele, tak by to trvalo ještě déle.

Na rozdíl ode mě pan Fiala vládu neřídí. Neřídí vládu a neřídí ani jednotlivé ministry. Vládu řídí ministr Stanjura systémem, že nejsou peníze, takže ministři, máte smůlu a občané taky samozřejmě. Pan premiér to jenom nanejvýš moderuje, pokud ho tedy někdo poslouchá, viz takový přesun ambasády do Jeruzaléma. Chce to vláda, když to říká premiér, nebo nic z toho nebude, jak zase říká pan Lipavský? Pan Fiala nejen že neřídí vládu, ale když se s ním někdo chce setkat, tak je to pro toho člověka nadlidský úkol. Stačí se zeptat zaměstnavatelských svazů, odborářů a podnikatelů a ti potvrdí, že je téměř nemožné získat u pana premiéra termín. Mluví jen se servilní tripartitou, která jen formálně proběhne, nebo se spřízněnými firmami. Proto snad opravdu věří všem těm nesmyslům a lžím, které z něho padají a kvůli kterým je lidem pro smích. Ta videa, jak lhal, jsou nekonečná.

Hodně se psalo, a média to dneska od rána vysílají, že nedůvěru vládě chceme vyslovit kvůli Dozimetru. Není to tak. Dozimetr byla poslední kapka, když ministra vnitra dělá předseda hnutí STAN, které vzniklo jako organizovaný zločin s cílem rozkrádat veřejné finance. Porušování slibů, zvyšování daní, osekávání důchodů, neřešení migrace, a to je obrovský problém, málo dostupná zdravotní péče pro občany, bobtnající státní správa, rozdělování trafik kamarádíčkům, uplácení médií státními penězi. Důvodů pro vyslovení nedůvěry této vládě je mraky.

Ale tím hlavním a nejdůležitějším důvodem je fakt, že premiér Fiala a celá vláda podvedli a zradili nejenom své voliče, ale i všechny občany České republiky, že ničí jejich život a že tato přehlídka arogance, papalášství, neschopnosti, nás čeká ještě další dva roky. Další dva roky budou ničit naši zemi a život našich lidí. To my nechceme dopustit, proto tato vláda musí skončit co nejdříve. Všechny sliby, na základě kterých pětikoalice vyhrála volby, sliby o tom, že nebudou zvyšovat daně, že budou řešit zadlužení, že budou hájit české zájmy v Bruselu, že nedopustí zákaz spalovacích motorů, že budou bojovat proti ilegální migraci a tak dále, vzaly za své. Hlavně to vypadá, jako by pro vládu byla ze všeho nejdůležitější Ukrajina. Tam jste schopni se rozhodovat rychle a dávat spoustu peněz. Ale jakmile jde o naše občany, tak jste absolutně neakceschopní, nechcete pomáhat našim lidem, nemáte pro ně peníze, naopak je oškubáváte a škodíte jim.

Říká to i zakladatel ODS, prezident Klaus. Co říká o této příšerné vládě? No, pan Klaus říká, že neděláte politiku pro Českou republiku, děláte politiku pro a za Evropskou unii, servilita, děláte politiku pro a za Ukrajinu, ale neděláte nic pro vlastní zemi a naši ekonomiku. Bezmocnost naší vlády považuji za něco mimořádného, říká pan bývalý prezident Klaus a zakladatel konzervativní, kdysi dávno konzervativní, ODS.

Vy si stále jedete svou přihlouplou mantru o deficitu a velkém zadlužení. Nic z toho není pravda. Říkají to i ratingové agentury. Je to pro vás jen výmluva, abyste lidi zdanili, jako to vždycky ODS a další tradiční strany dělaly. Prý nejsou peníze, říká pan Fiala. Dva roky se vymlouvá na Ukrajinu. Prosím vás, ta Ukrajina pravděpodobně přišla náš rozpočet na zhruba 90 miliard za dva roky. Polovina za uprchlickou krizi, polovina na zbraně. To je s covidem nesrovnatelné. Tam byly výdaje 460 miliard! Takže minimálně pětkrát víc. A skutečně šlo o záchranu životů našich lidí. Naštěstí my neválčíme na Ukrajině. Naši lidi neválčí. Válka na Ukrajině se s covidem nedá vůbec srovnat. A samozřejmě ta další lež je o covidu. Žádný jste neměli. To je neuvěřitelné, jak to vůbec někdo může říct.

A když jsme u té Ukrajiny, tak by mě, pane premiére, zajímalo, jestli jste už požádal o peníze z Evropské unie na ukrajinské uprchlíky, jak jste tvrdil před pár měsíci. Několika měsíci. Tak se ptám: požádal jste o ty peníze a o kolik jste požádal a kdy jste požádal? Vy se sice chlubíte, jak jste zvládl tu uprchlickou krizi, ale vždyť ani nevíte, jací Ukrajinci u nás jsou, jaké mají profese, kolik je tu třeba lékařů a učitelů. A proč je třeba víc nezapojíte do našeho systému, když lékaři chybí? Proč nepomáhají při poskytování péče ukrajinským uprchlíkům? Ten macešský přístup k vlastní zemi snad cítí úplně všichni.

Ale pojďme na fakta. Víte, proč je mám rád? Protože pan premiér bude mluvit po mně a zase bude přesvědčivě lhát a bude to vypadat, že každý z nás žije v jiné zemi. Přitom oba žijeme v České republice. Takže si budu dělat čárky za každou lež a manipulaci, co pronese, a doufám, že mi bude stačit papír.

Takže fakta. 17. prosince 2021 ve 12.30 jsme předali naši zemi, Českou republiku, nové vládě. Na to si pan Fiala určitě vzpomene, jak jsem ho vítal před Úřadem vlády. Možná si přečetl dopis, který jsem mu v pracovně zanechal. Chtěl jsem začít novou tradici, aby ho na moje místo premiéra... Když já jsem se stal premiérem, tak mě čekal jenom flipchart s anglickými slovíčky. Nikdo mě nevítal.

V jakém stavu byla Česká republika před dvěma lety? Před tím úřadem jsem mu předal zemi, která byla devátou nejvíce prosperující zemí v Evropské unii. Tvrdě jsme na tom pracovali. Předběhli jsme Itálii a Španělsko, předběhli jsme je v HDP na hlavu poprvé od listopadu 1989 a myslím, že lidi cítili, že se jim a celé naší zemi dařilo. Tato vláda nastupovala s tím - a založila si na tom kampaň - že všechno je špatně a všechno může zvládnout a dělat líp než my. Prý se na to osm let připravovali. No, tak víte, kam jsme se dopracovali? V prosperitě a životní úrovni jsme klesli o tři místa na místo dvanácté. Španělsko a Itálie jsou opět před námi. Ale co je horší, že ten trend bude pokračovat. Vždyť reálné mzdy, a to je naprosto zásadní ukazatel, klesly nejvíce ze všech vyspělých zemí. Ano, slyšíte dobře - v žádné zemi OECD neklesly reálné mzdy tolik jako v České republice.

Tohle dokonce musel psát i ten provládní aktivistický iRozhlas. Cituji: "Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd nejen v rámci zemí OECD, ale i v dosavadní samostatné historii."

Další, provládní Novinky z 5. září letošního roku. Cituji: "Kupní síla obyvatel se vrátila minimálně o pět let zpátky. Může za to nejdelší propad reálných mezd v novodobé české historii. Průměrná hrubá měsíční mzda sice v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3 100 korun na 43 193 korun, ale zdražování bylo podstatně větší."

Hlavní antibabišovský prolhaný kyperský Seznam Zprávy - cituju: "Češi rekordně zchudli. V minulém roce klesla reálná mzda o 7,5 %."

To je výsledek vaší práce, pane premiére. To jsou konkrétní čísla, konkrétní fakta. Žádná vláda to nedělá tak špatně, jako vy. Znáte tento graf? (Ukazuje.) Ten je důležitý, velmi důležitý, protože pětikoalice stále o něm lže, naposledy pan Skopeček v České televizi. Tento graf ukazuje zadlužení, o tom zadlužení, o kterém pětikoalice stále lže a straší lidi, a bohužel někteří občané vám věří. Takže kolikátí jsme byli v prosinci 2021 v zadlužení? Byli jsme šestou nejméně zadluženou zemí Evropské unie. A to přesto, jak masivně jsme podpořili lidi během covidu, kolik firem, živnostníků a pracovních míst jsme zachránili, celé sektory, jako například lázeňství. A přitom jsme měli vypnutou celou ekonomiku a propad HDP v roce 2020 o 5,5 %, co nás stálo 82 miliard.

Vy jste nikdy propad HDP neměli. Neměli. Dali jsme na covid 460 miliard korun a vy jste i tak neustále křičeli, že lidem, živnostníkům a firmám dáváme málo. Přidejte! Přidejte! To jste volali jako smyslu zbavení, a pak jste nás za to kritizovali, když jsme přidali. Dodnes je váš jediný argument zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který se často vyjadřuje politicky a k věcem, které nejsou v jeho kompetenci. Například ten nesmysl, že 90 % výdajů nesouviselo s covidem. To je samozřejmě totální hloupost a lež, kterou mohl napsat jen někdo, kdo tomu nerozumí. Celé to je totiž o tom, co kdo považuje za covidové náklady.

Oddlužení nemocnic nesouviselo s covidem? Peníze pro kraje nesouvisely s covidem? Navýšení plateb za státní pojištěnce, pokračující podpora pro podnikatele, to taky nesouviselo s covidem, s pandemií? Vážně? Ta zpráva nám vyčítá i nárůst výdajů za státní zaměstnance, tedy učitele, zdravotníky, policisty nebo hasiče, vojáky a sociální pracovníky. A všichni - tyto profese zachraňovaly naše lidi. Ano, byl to boj o záchranu životů občanů České republiky. Ano, rekordně jsme zvyšovali platy a v době covidu také vypláceli za jejich mimořádné úsilí odměny. A to má být špatně? To fakt někdo myslí vážně?

A samozřejmě já mohu pokračovat více k tempu zadlužování. Ta je také zcela mimo. Je to účelová interpretace. Porovnat jen rok 2021 a 2020, kdy jsme za výhodných podmínek předfinancovali, a nevzít do úvahy celé covidové období, to je amatérismus. Kdyby to paní Schillerová neudělala, půjčovala by si tato vláda mnohem dražší peníze. Kdyby NKÚ vzal v potaz oba roky, zjistil by, že jsme byli pod průměrem zemí Evropské unie. Když jsme vstupovali do vlády v roce 2014 (ukazuje), tak já vám to znovu ukážu, bylo zadlužení 44,4 vůči HDP. V roce 2008, kdy ten expert, který se dneska vyjadřuje každý den k něčemu, pan Kalousek, bylo zadlužení 28,1. Takže Kalousek a ODS navýšili za pět let dluh o 16 %. (Ukazuje materiál.) To je tahle čára. To jsou údaje Ministerstva financí. A víte, kolik byl dluh, když jsme my skončili? 2021? 42 %. (Ukazuje.) Tady to je, 42 %. A to i přes tu ohromnou covidovou pomoc. Stále menší, než jsme to převzali od vás. Já myslím, že i žáci vědí, že 42 je méně než 44,4, ano? Takže vy jste nám měli poděkovat a ne strašit lidi bankrotem.

Mimochodem před covidem (ukazuje), tady, koncem roku 2019, jsme to stáhli na 30 %, to zadlužení. A pokud se chcete bavit o tom, jestli někdo dokázal zadlužení snížit absolutně, nejen v poměru k HDP, tak ano, jednomu ministrovi financí se to povedlo. Byl to nějaký Babiš. Koncem roku 2013 byl dluh 1 683 milionů, nebo 1,683 bilionu, a v roce 2017 1 624,7. Takže absolutně, 60 miliard méně.

A neříkejte, že nám to padlo do klína. My jsme to tvrdě odpracovali. Od prvního dne jsme to odpracovali. První den jsem jako ministr financí letěl na Slovensko a naučil se Daňovou kobru a kontrolní hlášení. A pracovali jsme na EET, ano. A zavedli jsme centrální nákup a transparentně jsme nakupovali. Ekologické zakázky, kde taky někdo chtěl ukrást nějaké miliardy, jsme nakupovali za čtvrtinu. Ano, všechno jsme dělali, jak se to dělá v rodinné firmě.

Takže ten dluh jsme zanechali menší, než když jsme přišli do vlády. A za vás stoupá. A vy máte tu drzost lidem lhát, že šetříte? Takže znovu opakuji, dluh jste převzali velice nízký, a nižší, než jste nám to nechali v roce 2013. Ale samozřejmě to provládní média, ta propaganda této vlády, lidem v televizích neřekne.

Takže vy říkáte, že šetříte. Tak já se ptám - kde? Na sobě určitě nešetříte. Cestujete si po celém světě po výletech. A fakt nejde o ekonomickou diplomacii. Jaký má význam turné ministra vnitra po Africe, kde v kraťasech dělal ostudu a rozdával banány? Proč neřeší migraci? Výlet za 8 milionů paní Pekarové na Tchaj-wan přinesl co? Jediný výsledek byl, že české firmy přišly o byznys v Číně a továrnu na výrobu čipů postaví Tchaj-wan v Německu. Čína zase postaví gigafactory v Maďarsku. No a jaká je poslední zpráva od Volkswagenu? Že gigafactory bude v Polsku. Takže já doufám, že konečně ministryně Černochová jasně řekne, že letiště v Líních, které kdysi zakladatel TOP 09 pronajal na 50 let za hubičku nebo zadarmo, že armáda potřebuje to letiště, protože je certifikované NATO, a debata o gigafactory v Líních definitivně skončí.

Chápu, že nějací kámoši hnutí STAN, organizovaný zločin, chtějí asi vydělávat zase na ekologických zakázkách, zátěžích a demolici letištní dráhy. Normálně na vládu šel materiál, kde demolice té dráhy certifikované NATO měl někdo zbourat za 7,7 miliardy korun. Neuvěřitelné.

Platíte si ze státního, z peněz daňových poplatníků, vlastní propagandu v médiích. Jen tenhle rok už je to údajně za víc než čtvrt miliardy. Ano, vážení spoluobčané - čtvrt miliardy platí tito lidi ve vládě médiím. Zaměstnáváte všude své kamarádíčky. Rozšiřujete řady politických trafikantů pod hlavičkou různých poradců. Dokonce si zbytečný ministr Dvořák nechá na Úřadě vlády zaměstnat svého syna. No, a já jsem to teď kritizoval - teď dobře poslouchejte. Teď po té kritice ho přesunuli do jiného baráku. Do jiného baráku, aby nebyl vidět, a změnili mu mobil. Akorát mu nechali stejnou mailovou adresu. Tak buď se k tomu hlásíte, že jste si tam zaměstnal syna, nebo ne. Takže to jsou ty reakce. To je neuvěřitelné.

Stále mluvíte o počtu úředníků. V roce 2023 jste naoko ten počet snížili. Ale proč? No protože si jich velký počet zaměstnáváte na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. Škoda, že se na to nezeptají novináři, jaký je počet uzavřených smluv DPČ a DPP a kolik v rámci nich bylo vyplaceno peněz.

Inflace. Snad nic neukazuje lépe, jak premiér Fiala je schopný lhát lidem, lhát firmám a možná lhát i sám sobě, než právě inflace. V prosinci 2021 jsme vám zemi, naši zemi, předali s inflací 5,4 %. Pan premiér tehdy vykřikoval v debatách cosi o Babišově drahotě. Pak to byla Putinova drahota. Média to papouškovala. A to i přesto, že my jsme s inflací bojovali a snížili jsme DPH na energie v listopadu a v prosinci roku 2021 z 21 % na nulu, a tím jsme tu inflaci srazili.

To potvrdil i Český statistický úřad, že opatření dobře zafungovalo. Vy jste s inflací neudělali vůbec nic. I když to kleslo pod 10 % a byli jsme třetí nejhorší v Evropě, tak pan premiér šel a udělal tiskovku na Českém statistickém úřadu, v době, kdy některé země už měly inflaci 2 %. Takže vy jste neudělali nic. Nechali jste vyletět inflaci k 20 %, nechali jste zchudnout lidi a znehodnotili jste jim úspory. Protože vám to vyhovovalo a vyhovuje. Pro vás to znamenalo, že vyberete víc peněz od lidí a firem do rozpočtu, a meziročně je to 269 miliard navíc. A teď jste schopni oslavovat, že jsme pořád druzí nejhorší v Evropě? Přijde vám to normální? Jaký normální člověk oslavuje 8% inflaci? Jiné země už mají inflaci od 2 do 5 %. A vaše inflace je stále vyšší než těch 5,4 %, když jste zemi před dvěma lety převzali od nás. A ještě budete lhát, že fungovala nějaká opatření. Jaká opatření? Nic jste neudělali. Svojí nečinností jste udělali Fialovy drahoty, udělali Fialovu chudobu! To je výsledek vašeho jednání.

Místo toho, abyste inflaci řešili, tak to zkoušíte samozřejmě házet na Babiše. Házíte to na soukromé firmy. A ještě máte tu drzost, že tu lež řeknete i v Budějovicích na Zemi živitelce, kde jsou lidi, kteří tomu rozumí, kteří vědí, jak to funguje. Proto vás, pane premiére, lidi vypískali, protože jste jim lhal do očí. Kritizujete zisky tisíců a tisíců českých potravinářů? Jejich zisky jsou v porovnání se šesti koncentrovanými řetězci, které měly 12 miliard zisku, směšné. Směšné.

Možná jste zapomněl, že jsou tu i zahraniční výrobci. Titulek - cituju: "Cítíme se lynčováni za zisk kolem 2 % obratu," říká šéf mlékáren Lactalis, pane premiére. Lactalis je největší mlékárenský výrobce Francie, který tady investoval. Tak co toho... Co se stane? No možná ti zahraniční investoři začnou odcházet, když tady o nich někdo takhle mluví. Proč u nás občané platí za potraviny nejvíce? No proč. Protože máme nejvyšší DPH v Evropě, ano?, a protože hlavně jste nechali vyletět ceny energií. Včera byla reportáž na CNN Prima News, tam byl Den chleba, myslím, ukazovali. Tak si představte, pane premiére, že na výrobu chleba je potřeba elektřinu. To asi nevíte. Proč máme jedny z nejdražších cen elektřiny v Evropě? Protože jste totálně neschopni a výrobcům energií, vašim podporovatelům, kteří vás pravděpodobně ovlivňují ve svůj prospěch, tam jste jim dali vydělal stovky miliard navíc. A tyto stovky miliard zaplatili všichni občané České republiky, živnostníci i zaměstnavatelé, všech 10,7 milionu lidí, na které zvysoka kašlete!

Proč jste nevykoupili akcie ČEZu? My jsme vám to říkali x-krát. Jako to udělal francouzský prezident Macron s Electricité de France, EDF. Kdybyste to udělali, mohli jste zastropovat cenu elektřiny u výrobců na 1 500 korun za MW, jako to měli na Slovensku nebo ve Francii. Dokonce i zakladatel TOP 09 se vyjádřil v médiích, že jste měli nabídnout minoritářům 200 miliard, abyste to vykoupili. Vy jste ten extrémní zisk nechali teď rozdělit a tuhle strategickou věc, když už jste tradičně od revoluce téměř všechno rozprodali, to jste neudělali. 18. února 2022 jsem vás k tomu vyzval. Vyzval jsem vás, abyste zastropovali cenu elektřiny 1 500 korun na MW, a v tom čase ministr slovenské vlády Sulík se domluvil se slovenskými elektrárnami, že to udělají. Jaká byla vaše reakce? No že je to návrh populistů a extremistů a že se nic zastropovávat nebude. Ale pak jste to museli udělat aj tak. Ale jak jste to zastropovali? No zastropovali jste to na šestinásobku, a ještě k tomu u distributorů, protože jste výrobce elektřiny chtěli dál nechat vydělávat. Ano. Nic jste nevyřešili. Takže vydělávali všichni, jenom lidi ne. A firmám a lidem to vůbec nepomohlo.

Takže tohle je ten největší problém, který jste způsobili. Od toho se všechno odvíjelo - ceny, inflace, reálné mzdy, problémy firem, které jste udělali nekonkurenceschopné. Každý člověk, kdo má jen trochu ekonomického vzdělání, by vám to řekl. Ale když vládu moderuje politolog a ministra financí dělá elektrotechnik, který byl primátorem Opavy a teď se tam už pomalu nemůže ani ukázat, a ministra sociálních věcí zemědělec a ministra zemědělství učitel a ministra zahraničí bakalář, ajťák s nižším vzděláním, než musí mít jeho podřízení, tak se nedivte, vážení spoluobčané, že ta vláda je totálně mimo. Mimo.

A místo abyste proti těm nejvyšším cenám energií skutečně bojovali, tak si vyšlápnete na úředníky, aby změnili metodiku, aby to pro vás vypadalo líp. Vždyť musíte být směšní sami sobě. Tady je titulek provládního Seznamu: "Česko už nemá nejdražší energie v Evropě, změnila se metodika." Takže ceny se neměnily, jenom metodika. Zase oblbování a lži.

Pane premiére, ještě ale musíte ovlivnit spoustu institucí, protože ty ostatní stále ukazují tu realitu, která se vám nelíbí.

To je jako s dotacemi. Zase jste lhali! Tvrdili jste, že seškrtáte 54 miliard na dotacích, ale dobře jste věděli, že to udělat nemůžete, protože ty dotace v tom čase, kdy jste to tvrdili, už neexistovaly. Vy jste je vzali dávno předtím. Vy jste je dávno zrušili. A abyste něco vykázali, vymysleli jste si, že škrtnete podporu obnovitelných zdrojů a převedete ji na všechny občany a firmy. Takže jediné, co jste udělali, když bylo jasné, že žádné dotace škrtat nemůžete, tak jste udělali to, že lidem, firmám, zaměstnavatelům a živnostníkům zase zdražíte elektřinu a přiživíte inflaci. Je to stejné, jako byste lidem řekli: vláda našla úsporu, protože stát už nebude platit za výstavbu silnic a dálnic, ale že se na ně budou lidi skládat, na složenkách. Absurdní! Už jen kvůli tomu, jak jste obrali české občany a firmy o stovky miliard, abyste nechali vydělat energetické firmy, byste měli okamžitě skončit. Být někdo tak neschopný ve firmě, tak má okamžitě a dávno padáka!

Vaše neschopnost se neprojevuje jen v ekonomice, ale co je mnohem horší, i v zhoršování bezpečnosti našich občanů. Pro pana premiéra bezpečnost znamená nákup předražených a zbytečných F-35, útočného letadla, které může být nosičem jaderných zbraní, které dorazí až v roce 2031, respektive 2035. Ale mohli jste prodloužit nájem gripenů. S nimi jste jednali? Já jsem se zúčastnil toho semináře, který organizoval pan poslanec Žáček, a dozvěděl jsem se zajímavé věci. Na tom semináři zaznělo, že jste měli údajně, a zástupci ministerstva obrany tvrdili, že jste měli nabídky s razítkem od sedmi nebo od šesti dalších výrobců stíhaček. Že tam byl Eurofighter, že tam byl francouzský Rafale, že tam byly nějaké F-16 a další. To je zajímavá informace, to jsme nevěděli. A potom pan náměstek se nějak ukecl, říkal, že tam byla nějaká kritéria, že tam byla nějaká váha. Takže tam asi nebyla objektivně jenom cena, že tam bylo něco, co někdo může subjektivně posoudit. Tak já se jenom ptám: Řekněte lidem, když ty F-35 budou stát perspektivně 400 miliard a pro důchodce máte jenom 360 korun měsíčně navýšení příští rok, jak to tedy bylo? Jak se to vybíralo? Jaká byla kritéria? Jaké byly váhy? A zveřejněte těch sedm nabídek.

Údajně že je to tajné. No tak kolegové určitě v rámci výboru, a já nevím, proč by to nemohli vědět všichni. Vždyť to jsou peníze daňových poplatníků, všech občanů České republiky. A samozřejmě, já jsem přesvědčen o tom - my jsme součástí NATO. Mě zkoušeli z článku V. Ano. Ten redaktor České televize, který manipuloval celou tu debatu. Ano, my jsme vždy byli ready plnit. Ale já se ptám: když jde o bezpečnost našich lidí, a samozřejmě armáda ještě nemá spoustu dalších věcí, které potřebuje, ale bezpečnost našich lidí je co? Iron Dome v Izraeli, izraelský protiraketový systém. Bohužel teď v praxi vidíme, jak funguje, jak ochraňuje ty lidi. Ano, není na 100 % efektivní. Ale proč my ho nemáme, proč my nemáme Iron Dome? A proč pan premiér mluví jenom o bezpečnosti lidí v souvislosti se stíhačkami? Proč? Tady je migrace, tady je nárůst kriminality o 40 %, tady jsou další věci.

Takže pro nás byla naprostá priorita zajištění bezpečnosti občanů a mělo by to být prioritou jakékoli vlády. To jsem si aspoň vždycky myslel. Za nás jsme byli šestá nejbezpečnější země na světě. A víte, kam jsme teď propadli? Na dvanácté místo. Už nejsme mezi nejbezpečnějšími, dvanácté místo, takže šest míst dolů. Lidé se přestávají cítit bezpečně, přibývá míst, kam se bojí chodit. To přece není normální. Vy jste tu od toho, aby těch míst naopak ubývalo, aby se lidé nebáli a cítili bezpečně, aby se ženy mohly cítit bezpečně na ulici i v noci, a ne aby u nás měly strach z nějakých gangů nebo migrantů. Vždyť na Václaváku se dnes už pomalu nedomluvíte česky. Já o ilegální migraci budu ještě mluvit, ale samozřejmě je důvodem právě migrace, kterou vaše vláda, váš dozimetrový ministr Rakušan podpořil. Vy se dokonce chlubíte, že jste tu zradu, ten migrační pakt, připravili v rámci českého předsednictví Evropské unie. A když jste zjistili, že to je průšvih, tak jste začali lhát, že údajně my jsme měli stejnou strategii. Neměli. Vy bohužel stále lžete. Proti takzvané povinné solidaritě, kterou jste schválili, jsem jako premiér bojoval a v rámci V4 jsme zablokovali to jednání v červnu 2018. A to, že ta parta z Evropského parlamentu, Evropské komise se nevzdala a hledala další způsoby, jak ty ilegální migranty, kteří jsou organizováni pašeráky, sem dostat, je jasné. Ale my jsme to blokovali ještě v roce 2020 i 2021. Tak k to přestaňte k tomu lhát a neopakujte to. Jako V4 my jsme poskytli 32 milionů eur pro Evropskou unii, aby koupili lodě pro libyjskou pobřežní stráž, která měla bojovat proti pašerákům. To je vše dohledatelné v médiích. Tak nelžete a přestaňte to opakovat.

Včera migrant, který nedostal azyl v Belgii, zastřelil dva lidi v Bruselu. Proč se tihle ilegální migranti dostanou do Evropy? Nemají se dostat! Nikdo se nemá dostat na evropskou pevninu. Nikdo! Lodě nevypluju. Jak je to jednoduché! Jak je to jednoduché. A poslouchat ty projevy Charlese Michela, Ursuly, vždyť to znám nazpaměť, ty jejich kecy! A co vyřešili? Nic nevyřešili! My jsme jasně říkali, co máme dělat. Egypt funguje. Libye nefunguje.

Byl jsem na konferenci v Palermu. Proč se nedomluví Francie, Itálie? A Tunis, tam jste mohli udělat Ellis Island. Pokud někdo v Evropě chce ilegálního migranta, tak to může udělat legálně, kdy si ho vybere v Tunisu. Alžír, Maroko - to je ten recept samozřejmě, ale ty různé... Teď každý zavádí kontroly. Od dnešního rána Německo kontroluje a naši lidi, kteří pracují v Německu, tam dlouho čekají. Takže každý kontroluje. Tam je jenom vidět tu neschopnost té Evropské unie, ale neschopnost České republiky v rámci předsednictví. Vždyť jste se mohli připojit k iniciativě rakouského kancléře, srbského prezidenta a maďarského premiéra a to jste neudělali. Neudělali. Takže toto je největší ohrožení! Viděli jste ty demonstrace Palestinců ve prospěch Hamásu? Viděli jste, co se děje v Evropě? To je jenom důsledek té politiky. Ano? Takže proto vy se neumíte postarat o bezpečnost našich lidí. Vy je neumíte ani evakuovat. Lipavský neměl letět do Ománu na dva dny na nějaké setkání, ze kterého i tak nic nebylo. Měl poslat to letadlo do Tel Avivu už v pondělí! Kdyby mi lidi nepsali, tak samozřejmě teď média se zase snaží dělat z něj hrdinu a tyhle nesmysly. Takže tak to je.

Vy hlavně byste měli skončit proto, že neplníte programové prohlášení vlády. Ono vlastně ani neexistuje. Je úplně jiné od předvolebního programu, který byl taky jen snůška lží. Snůška lží v porovnání s tím, co jste slibovali před volbami: nezvýšíme daně, nezvýšíme majetkové daně. Místo vyhodnocení jste svůj program raději předělali, protože jste si uvědomili, že děláte přesný opak toho, co tam píšete. Programové prohlášení vlády je jeden nesplněný slib za druhým a ani mnohdy nereflektuje předvolební sliby. Upřímně nevím, proč se vlastně vláda s nějakým programem vůbec obtěžovala, když si z prohlášení udělala trhací kalendář. Programovém prohlášení vlády jen podtrhuje neschopnost, chaos a naprosté diletantství pana premiéra, pana Stanjury a vlády jako takové. Přitom vláda slibovala, že občané na internetu uvidí, jak vláda plní program! A nic není.

A teď pár slov k těm nejkřiklavějším bodům. Konsolidace. Žádná konsolidace se nekoná, jen tupé škrty a zločinný daňový balík, který lidem a firmám vezme peníze, veřejným financím vůbec nepomůže a zadře celou ekonomiku. Tak jste to udělali v roce 2009 až 2013. Vláda jen zvyšuje daně, a tím v některých sektorech zvyšuje inflaci a zadlužuje zemi jako žádný jiný kabinet v dějinách České republiky. Česko má druhý největší růst zadlužení v Evropské unii. Státní dluh České republiky přesáhl 3 biliony. Za hospodaření pana premiéra Fialy každý občan České republiky už dluží 300 000. Politici pětikoalice opakovaně slibovali, že daně se zvyšovat nebudou. Ještě před rokem to sliboval pan premiér Fiala. Nebudeme zvyšovat daně - tečka. Pamatujete na Nově. Tečka. tečka. A teď tu máme článek z Novinek po schválení vašeho daňového balíčku - balíček zvýší odvody všem, nejvíc zaměstnancům. Ano, vládní protilidový daňový balík zvyšuje daně všem: zaměstnancům, živnostníkům, důchodcům, rodinám s dětmi, studentům - jsou tady, těm jste vzali slevu na jízdné hned, jak jste nastoupili - firmám, majitelům nemovitostí. A bere lidem peníze rušením různých daňových úlev: na manželku, studenta, školkovné. Všechno, co naše vlády zavedly, rušíte. Absolutně asociální protilidová vláda! Pro vás jsou důchodci nepřítelem, střední třída je nepřítel, stejně jako zaměstnanci, firmy a živnostníci. Všichni obyvatelé naší země jsou pro vás nepřítel.

Stát zvyšuje například daň z příjmu právnických osob od roku 2025, která vzroste na 21 % ze současných 19 %. Kdo si myslíte, že u nás bude chtít investovat? Vždyť i čeští podnikatelé odcházejí jinam. Zvyšujete také daň z příjmu pro fyzické osoby, které pobírají trojnásobek průměrného platu. Dvojnásobně se zvýší také daň z nemovitosti. A to pan Stanjura před volbami říkal: nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný. Vážení spoluobčané, pamatujte. Protože v televizi se to nedozvíte, oni vám to neukážou. Takže pan Stanjura říkal: nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Super!

Kromě toho se zvýší (směje se) ... ale na to zapomněl pan ministr financí. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů. A jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. Ano, teď extrémně stoupá nájem. Proč? No protože i Česká národní banka, která škodí naší zemi stejně, jako tahle vláda, zničila hypoteční trh, i když teď se to nějak vylepšuje, no a samozřejmě lidi, když zjistili, že nezískají byt do vlastnictví a hypotéku, tak projevili zájem o nájem. A ty letí nahoru.

Obcím a městům berete změnou rozpočtového určení daní, ano - to jsou ty daně, vážení spoluobčané, které vy platíte všichni, a potom se to rozděluje. To se jmenuje RUD - rozpočtové určení daní. My jsme navyšovali v prospěch obcí a měst. A vy jim berete teď 10 miliard a nutíte je, aby navyšovaly daně z nemovitostí občanů a omezovaly investice. Ano, vážení spoluobčané, abyste věděli, že pokud u vás někdo, nějaký starosta nebo primátor, bude navyšovat daně z nemovitostí, a já doufám, že ne, tak to dělá proto, protože pan ministr Stanjura jim vzal ty peníze. Prostě ODS a TOP 09, strany zvyšující daně a trestající schopné lidi.

A samozřejmě navíc jste posedlí Babišem. (Se smíchem.) Bez něho ani rána! Tak škodíte celým sektorům, jako zemědělství a potravinářství. Cíleně zvyšujete daně kvůli firmám, které mám ve fondech. Asi si myslíte, že tím ublížíte Babišovi? Nebo zapomínáte na to, že jediným, komu ubližujete, jsou lidé, občané, protože účelově zvedáte daň na řezané květiny na 21 %, i když květiny vždycky byly v sazbě jako potraviny 15 %? No možná jste zapomněli na to, že lidé kupují květiny na svatby, na promoce, na narozeniny, na oslavy, na pohřby. Ale protože takzvaná elita z TOP 09 vlastní spoustu rybníků, tak ty platit daně nebudou. Protože pan Stanjura tvrdí, že se to nedá zkontrolovat.

A když jsme četli v médiích, že na rezortu financí byl nějaký auditor, který to uměl a rozkryl ty podvody, no tak mu to raději zakázali. A potom se divte, že mluvíme o nové totalitě.

No a jak je to s důchodci? Penze. Vláda snižuje důchody a navyšuje věk odchodu do penze. Navíc proti slibům se navýšení odchodu do důchodu nebude týkat jen čtyřicátníků a mladších. Pánové Fiala se Stanjurou osekali letošní červnovou mimořádnou valorizaci, ale schéma změnili i do budoucna. Dále zkrátili dobu potřebnou pro dosažení nároku na důchod. To slibovala ještě v březnu vláda, že zkrátí tu dobu. Stejně jako zavedení možnosti platit 1 % z důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům. To také slibovali. A výsledek? Potřebná doba se naopak pro předčasné důchody prodlouží a přispívat příbuzným nepůjde. Tak rozhodl vlastně úřadující premiér Stanjura, člověk, který stále tvrdí, že nemá peníze. Ale nesnaží se je vůbec sehnat. A vůbec nevybírá daně pořádně. A to ODS, TOP 09 i KDU-ČSL přitom toto opatření slibovaly i před volbami v roce 2021. Cituju: "Každý dostane možnost platit jeden procentní bod svého důchodového pojištění přímo svým rodičům nebo prarodičům."

Stejně tak strany slibovaly, že sníží podmínky potřebné doby pro čerpání důchodu z 35 na 25 let, a to se následně objevilo v programovém prohlášení vlády. Ministr práce Jurečka dokonce příslušnou novelu už loni sepsal, ale nakonec nepředložil. V penzijní novele se už se zkrácením nepočítá. Naopak se doba pro možnost čerpání předčasného důchodu prodloužila na 40 let. Takže zase lež. Zase podvod. Zase zrada. A víte, co si původně v programovém prohlášení vláda napsala? Úsporná opatření vlády budou sociálně citlivá, zejména s ohledem na priority v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a s cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodu. To je dobrý vtip, ne?

Ale mě to ani nepřekvapuje. Vy jste si nikdy důchodců nevážili. Nikdy vás nezajímalo, že oni vybudovali naši krásnou zemi. Nikdy! Víte, jaká byla valorizace podle představ ODS a TOP 09 v roce 2010? Ano - nula! Nula, nula, nic! A v roce 2014, když jsme nastoupili a zdědili váš rozpočet? Trapných 45 korun. To byl výsměch, urážka. Urážka našich důchodců. A teď v tom samozřejmě pokračujete. Příští rok seniorům přidáte jen 360 korun. Ale pro ODS a TOP 09 byli důchodci vždycky nepřátelé. Nejdřív jste důchodcům protizákonně sebrali 1 000 korun měsíčně, a to doufám potvrdí Ústavní soud, kde jsme podali stížnost, naše hnutí. A pak jste změnili systém valorizace, abyste jim mohli dávat méně peněz, a teď budete valorizovat zase jenom o směšných 360 korun měsíčně. Náš Aleš Juchelka podal pozměňovák, který to navýšil o dalších 500 korun. Takže celkem by to bylo 860 korun měsíčně. Ale moc tomu nedávám šanci, protože vaše vláda je prostě asociální. Nemá ráda lidi! A pokud se novináři budou ptát, kde na to vzít, no tak odpověď je jednoduchá. Zaveďte EET. To při dnešní inflaci je to 20 miliard ročně navíc a máte to tam!

Školství. Za naší vlády průměrná mzda pro učitele přesáhla slíbených 45 000 korun měsíčně. My jsme to měli v programu, který jsme i vyhodnocovali, na rozdíl od této vlády. A v roce 2021 byla průměrná mzda dokonce více než 48 000 korun. Dosáhli jsme skoro na 130 % průměrné mzdy. U nepedagogických zaměstnanců to bylo téměř 26 000. A za Fialovy vlády? No škoda povídat. Přitom ODS ještě před volbami slibovala učitelům 150 % průměrné mzdy v České republice. Pak si pětikoalice napsala do programového prohlášení vlády, že pedagogičtí pracovníci dostanou 130 %. Letos v březnu ho upravila a svůj slib zredukovala jen na učitele. Nakonec ale ani učitelé nedosáhnou slíbených 130 % průměrné mzdy. Budou rádi, když v příštím roce dosáhnou na 113 %. Takže další nesplněný slib této vlády.

A jestli chcete šetřit ve školství, tak zrušte ten CERMAT! Je úplně zbytečný. Tam ušetříte jako stát. A zrušte Scio testy. Tam ušetří občané. Vždyť školy kdysi dávno, anebo můžou a dělaly to v minulosti, si to udělají samy, bez vás. Dejte větší kompetenci těm ředitelům a učitelkám. A takhle bych mohl pokračovat bod po bodu.

Programové prohlášení vlády... Programové prohlášení je vládě úplně jedno. Vůbec ho neplní, vůbec lidem neskládá účty. A jedinou věc, co Fialova vláda ze svého programu splnila, je zrušení EET. Přitom by systém dnes do rozpočtu přinášel až 20 miliard ročně. Dnes výběr daní padá. Skutečně gratuluji, protože šedá ekonomika je zase, bují jak v devadesátých letech, přesně ve stylu ODS. Teď vyšel článek Šedá ekonomika polyká v Česku bilion korun. Tak bilion korun to je tisíc miliard! Šedá ekonomika ubírá českému hospodářství a všem téměř 14 % jeho výkonu. Nejrozšířenější je podle studie v průmyslu, stavebnictví a obchodu. To je fakt neuvěřitelné. My jsme to snižovali, vy to vracíte tam, kde jsme to od vás převzali.

Dozimetr. Zamysleli jste se někdy nad tím, co vás vůbec spojuje? Co má ta vaše nesourodá koalice společného? Já vám to klidně řeknu. Jsou to tři věci. Váš největší tmel je antibabiš. A já předpokládám, že ještě v říjnu v televizních debatách předvolebních v roce 2025 to bude stále na stole, co ten zlý Babiš všechno udělal. Takže na tom antibabišovi jste vybudovali tu koalici. Vaším cílem nikdy nebylo pomáhat lidem. Vaším cílem nebylo dobře spravovat naši zemi a dělat, co je pro ni nejlepší. Nespojoval vás program. Vy nemáte společnou vizi.

Vaším cílem bylo jen odstranit Babiše, který nezapadá do toho vašeho korupčního klientelistického systému, protože jsem s vámi nedělal kšefty a pracoval jsem ve prospěch naší země, ne pro sebe. Vždyť to potvrdil tady předseda klubu ODS pan Benda, když byl v jednom rozhovoru upřímný, že to byl jediný cíl - zbavit se Babiše. Porazili jste ho, fajn.

Takže my máme teď ve vládě superkonzervativní ODS, která ale už vůbec konzervativní není, máme ve vládě probruselskou TOP 09, no, a máte tam Piráty, ty promigrantské zelené aktivisty, kteří jsou posedli Babišem a udávání je to jediné, co umí. Je to strana, která je k smíchu a kterou jediné, co zajímá, jsou koryta. Piráti mají čtyři poslance, tři ministry a politických náměstků a dalších trafikantů tolik, že je člověk ani nedokáže všechny spočítat. Ale občas si jich člověk všimne, obvykle v souvislosti s nějakým násilím na ženách. Nejdřív náměstek na vnitru Kolářík, ne? To znáte ten příběh, milenka, manželka, potom se tam zmlátili všichni. A další pirát na MMR. Před všemi vládními skandály ale Piráti zavírají oči. Teatrálně hlasují o odvolání Blažka, přitom on dokázal nemožné - asi to lobboval přes Nejedlého. A to nemožné je, že udělal z Lipavského ministra zahraničních věcí. (Směje se.) Piráti dávno popřeli všechny svoje principy. Jen aby se drželi svých koryt. Dobře totiž vědí, že nikde jinde by si na takové peníze nepřišli. Tato promigrantska, protičeská, probruselská partička, která by Českou republiku nejraději připravila o právo veta a předala řízení naši země Bruselu, nemá žádnou čest ani hrdost. Oni nikdy nechtěli hájit české zájmy, bojovat za naše zájmy. Oni se vždy tomu Bruselu raději podvolili. To je jejich DNA. Když to vypadalo, že Piráti vyhrají volby a pan Bartoš bude premiér, tak šel do Evropského parlamentu a tam už vlastně říkal no, my nemusíme mít to veto, vždyť nás to Německo odřídí, nebo Francie.

No a pak s vámi sedí strana Dozimetr. Dozimetr je další věc, která vás pojí, stejně jako antibabiš. Hnutí STAN, které je od základu provázáno s organizovaným zločinem, které bylo politickým projektem mafiána Redla, který realizovali Gazdík, Polčák, Hlubuček a další, tak pan ministr Rakušan má tu drzost si z toho dělat legraci a zlehčovat to a tahat do toho paní Vildumetzovou. Tak samozřejmě novináři jim jdou na ruku! Hlídací psi demokracie. To bych rád věděl, koho vlastně hlídají.

Tak vám pomůžu. 500 pro Gazďu. Víte, co to je? To je z odposlechů, co má policie. Říká to ten mafián Redl. Co to asi tak bude? To jsou regulérně půlmilionové úplatky pro pana poslance. A proč jste o tom nepsali? Proč o tom netočila Česká televize? Teď ráno mě zase odchytil - vážený pane nový řediteli Součku - ten váš aktivista z pořadu Reportéři, že točím nějaká videa, která mají rozdělovat společnost. Ne, já nelžu. Vy točíte videa, prolhaná, vylhaná, účelová. A ještě ta šéfka toho aktivistického pořadu Reportéři má střet zájmů, protože má kámoše v Dopravním podniku, po tom, co psychopat Wollner odešel, jo? Takže 500 000. A Reportéři... Pamatujeme si, teď u soudu, je žaloba psychopata Wollnera na Dobiášovou, která jasně řekla, jak to tam fungovalo. Mňaukání a nevím, co tam všechno ještě dělali. Neskutečné. Je to u soudu, tak snad se dozvíme, jak to tam bylo.

Tady další - Deník N. To je taky protibabišovský, který citoval policii: "Zajištěné hovory z Redlova bytu, jasně vypovídají o tom, že Redl stojí za financováním volební kampaně hnutí STAN a TOP 09." Tady to je. Pokud tomu někdo nerozumí, třeba pan premiér Fiala nebo pan prezident, tak to řeknu, aby to pochopil úplně každý. Dvě vládní strany, STAN a TOP 09, byly podle policie financovány z korupce! Peníze pocházely od organizované zločinecké skupiny z kauzy Dozimetr, která tu rozkrádala veřejné finance. A víte, jak se celá ta zločinecká skupina dorozumívala? No přes šifrované telefony, které jim Polčák rozdával. Měli je proto, aby je neodposlouchávala policie. A když se ukázalo, že ho měl i Gazdík, tak ten rezignoval. A pan ministr Rakušan tvrdil, jak na něj řval, aby ten telefon rozšlapal a vyhodil z okna. No a teď se ukázalo, že lhal. On ho měl celou dobu taky, ten telefon. A proč ho měl? Kdo mu ho platil? Ten přístroj prý stojí desítky tisíc. Kdo to platil? Polčák, Redl...? Když se tedy domlouvali na vládě, jak říkal pan ministr, asi by je mělo celé vedení STAN. Ale to tak asi není, ne? Asi všichni ho neměli, jenom určitá skupina. Takže to je další lež. No, a na to by se měli ptát novináři, kteří místo toho zkouší kolegyni Vildumetzovou, že její manžel z vedení ODS kamarádil s nějakým člověkem z této kauzy. Mimochodem ten telefon, ten je tak vymakanej, že možná je tam nějaký server, kde by se dalo zjistit, že kdo s kým vlastně komunikoval. To by měla asi řešit policie. A jak může někdo porovnávat tuhle korupci, rozkrádání, s paní kolegyní Vildumetzovou, která kvůli stejné věci za to, že tam byl nějaký známý jejího manžela, rezignovala už před rokem? Shodou okolností dneska zase vyšla nějaká věc. Ona rezignovala jen kvůli tomu, že ten člověk byl známý rodiny. A byl tam nějaký náznak korupce? Něco ukradla? Já o tom nevím teda. Takže já nevím, co vlastně chcete, novináři, místo toho, abyste se starali skutečně o tu kauzu.

V poslední době mluvím o nové totalitě. Samozřejmě je jiná než ta komunistická. Nová totalita je stav, kdy strany pětikoalice ovládly celý stát, vládu, Sněmovnu, Senát, své lidi si dosadily na Ústavní soud a mají svého prezidenta. Navíc Fialovu vládu devótně obhajuje naprostá většina médií. Kyperský antibabišovský server Seznam Zprávy vždycky vládě přispěchá na pomoc. Bakalova Ekonomie pěje slávu na Fialovu neschopnost EU. Křetínského Blesk a Reflex vždy otiskne nějaký oslavný článek. Penicilin a tyhle nesmysly. A samozřejmě nesmíme zapomínat na veřejnoprávní aktivisty z České televize a Českého rozhlasu. Naposledy 168 hodin trapné obhajování Lipavského. Kdyby ta Černochová neodřídila ta letadla, která mimochodem pendlovala šestkrát, protože nabrala jenom 40 lidí, kdyby ten Lipavský chtěl spolupracovat se Smartwingsem, tak od neděle mohl. Místo toho šel do Ománu na výlet a potom si dělal PR kvůli návratu 34 lidí. Ano, a ti lidi, kteří se vyjadřovali, stěžovali si, tak ta média zveřejnila jen to, co bylo potřeba.

Takže Česká televize... Samozřejmě pětikoalice si chce pojistit tuto loajalitu České televize a Českého rozhlasu zvyšováním koncesionářských poplatků. Kvůli tomu mocenskému informačnímu monopolu určité části spektra pak naše názory a řešení nejsou médii skoro slyšet. Nás se ptají, proč jsme chtěli tuhle nedůvěru? No za prvé jsme to chtěli proto, protože je to úplná katastrofa, ničí tuto zemi. A taky tady můžeme aspoň něco říct. Takže v médiích nejsou slyšet jejich skandály a průšvihy vládní věrchušky jsou přehlíženy a bagatelizovány a všechno kolem opozice naopak nafukováno. A to je asi důvod, proč se vláda teď chce odvděčit a navýšit a rozšířit koncesionářské poplatky. Jinak nechápu důvod toho, proč by měli všichni občané, vážení spoluobčané, platit 10 miliard ročně za něco, na co se ani možná nechcete koukat. Já tedy na to nekoukám. A někteří, kteří to ani nepoužíváte. Dokonce teď máme platit za mobil, jo? České televizi a rozhlasu, kde vůbec nevíme, jak vlastně hospodaří s vašimi penězi. To jsou vaše peníze. A to nejde tady o to, že by někdo chtěl rušit tahle média, která už dávno nejsou veřejnoprávní, ale aby zkrátka se financovala jiným způsobem. A taková debata probíhá nejen ve Velké Británii, ale i v Německu a v dalších státech.

Provládním médiím vůbec nevadí, že předseda hnutí STAN Rakušan je stále ministrem vnitra. Člověk, který měl za místopředsedy lidi jako Polčáka a Gazdíka a další. Ti všichni s ním byli očividně propojení přes šifrovaný přístroj. Jako ministr vnitra má pod sebou policii a také s bývalým policejním prezidentem se sešel ještě dřív, než se stal ministrem. No a ten po té schůzce rezignoval, skončil ve funkci. No.

Redl - to je ten zločinec - tady jako vyslanec STAN chodil za bývalým ředitelem České pošty a ten schůzku vysvětloval, že se mění špagáty moci. Dobře slyšíte: špagáty moci se mění. Takže tu Poštu, kterou hnutí ANO nikdy nemělo pod sebou, bohužel, to skvělé aktivum, vždycky ty tradiční strany si tam dělaly ty kšeftíky. A pan Rakušan do čela civilní rozvědky jmenoval koho? No přece člověka od Redla a stál si za ním. Až po tlaku opozice ho po měsíci odvolal. A čemu se divíte? Vždyť pana Rakušana si do funkce předsedy dostrkali právě Gazdík, Polčák a Redl.

Četl jsem výborný komentář, který by si měl přečíst každý, aby pochopil, co hnutí STAN je zač a proč to vlastně vzniklo. Jmenoval se: Bitva o hnutí STAN pokračuje. A já tady kousek přečtu: "Korupční Dozimetr rychle semlel všechny hlavouny hnutí STAN včetně jeho byznysového prakmotra Michala Redla. Otcové zakladatelé, říkal si nesmrtelný triumvirát hnutí, do nějž kromě Redla patřili ještě několikanásobný šéf STAN Gazdík a několikanásobný místopředseda Polčák. Redl šel do vazby a je nyní obviněn, zatímco Gazdík s Polčákem skončili ve vysoké politice. Jediný, kdo to všechno ve zdraví přežil a ještě si z toho udělal pomník vlastní čestnosti a dobrých úmyslů, je právě Rakušan. Toho před sebe sice do čela strany v roce 2019 postrčili právě Gazdík s Polčákem a Redlem, protože potřebovali čistší tvář do voleb, Rakušan je ale všechny ochotně politicky pohřbil, když došlo kvůli Dozimetru na lámání chleba, nebo spíš na lámání vedení partaje, řekněme."

A pokračuji: "Jenže dobří holubi se vracejí. A zvlášť když to jsou otcové zakladatelé. Rychle se proto do STAN z exilu pozastaveného členství vrátil europoslanec Polčák, který se předtím stejně nenápadně několikrát vrátil i do funkce místopředsedy strany, z níž odcházel kvůli jiným pochybným kauzám. Mohu mít jakýkoliv osobní pocit, jakýkoliv dojem, ale nebyl z ničeho obviněn, z ničeho obžalován, komentoval to ministr Rakušan s tím, že Polčák se nevrací do vedení strany."

Tohle celé není pro pana premiéra kauza? A pan prezident to taky v klidu přikryje? To je jako v nějaké banánové republice, ne? Co dělá vlastně Bezpečnostní informační služba? Nepředává informace panu premiérovi a prezidentovi o korupci a klientelismu? Vždyť Biska má chránit ekonomické zájmy České republiky. Takže jak to je? Vy si normálně děláte z lidí legraci, smějete se jim do obličeje, protože máte tu vaši stoosmičku a myslíte si, že si můžete dovolit cokoliv, že jste nedotknutelní.

Premiér se bojí udělat cokoliv, protože by mu mohla padnout koalice. O tom to celé je. Stále jde o ta vaše koryta, o která samozřejmě nechcete přijít. A to je třetí věc, která vás drží. Takže tři věci: antibabiš, Dozimetr a koryta. A proto pan premiér i dopustil, aby Rakušan jménem jeho a občanů České republiky podpořil ten zrádný migrantský pakt, nelegální migraci.

A celé to vaše slavné předsednictví byl jeden velký průšvih. Předsednictví? Ačkoliv se premiér Fiala prsí, a hlavně Bakalovi pisálkové, jak skvěle zvládl české předsednictví EU, opak je pravda. I když samozřejmě když porovnáme to předsednictví s Topolánkovým předsednictvím EU v roce 2009, kdy se rozkradlo půl miliardy v ProMoPru a vládě byla vyslovena nedůvěra, tak to vlastně úspěch je. Nic neudělali. Vláda předsednictví přežila, proto je to úspěch. To ale nic nemění na tom, že pan Fiala všem vyrazil dech, co všechno Bruselu odkýval.

Fiala říkal před volbami, že se zaměří na emisní povolenky? Další lež. Kvůli Fialovi tak budou lidé platit emisní povolenky ze svých domovů i z osobní dopravy. Navíc pan premiér zařídil další redukci emisních povolenek, takže jich bude čím dál méně a to znamená, že lidem se kvůli poblázněnému ekofanatismu bude dál zdražovat život a elektřina.

Pan premiér za celé předsednictví, i když měl výhodu, že před ním měl Macron předsednictví, který měl asi devět summitů, který si tady udělal neformální summit, pan premiér nemusel nic dělat. My jsme to připravili, my jsme udělali terminál, my jsme rozhodli o Hradu, my jsme de facto všechno udělali. A pan premiér nebyl schopen za celého půl roku požádat o zorganizování mimořádného summitu Evropské rady, kde by předstoupil před celou Evropu a řekl strategii České republiky. Nebylo vůbec nic.

Pan premiér mi vytýká stále Green Deal. A je to samozřejmě lež. Žádný Green Deal jsem nikdy nepodepsal. Souhlasil jsem s politickou deklarací, že je třeba chránit životní prostředí a snižovat emise. Ale její znění jsem opakovaně vetoval s premiérem Polska. Opakovaně my dva jsme se zasloužili o to a vybojovali jsme, aby nebyla povinnost každého členského státu snížit emise o 55 %, ale aby šlo o průměr. A to byl velký boj. Velký boj! A proto je důležité to veto. Proto je důležité, aby tam seděl premiér, který má odvahu, který je schopen proti vůli všech kolegů tam říct ne, Česká republika chce tohle jádro, trvám na tom, jádro, jádro. Ne? Seděla tam rakouská premiérka a ta nechtěla jádro. Angela ji utěšovala, brečela. Já jsem říkal Macronovi pomoz. Jádro, jádro. A nakonec tam bylo to jádro. A jsme to vybojovali.

A veto? Někdo píše o vetu? Nic o tom nevíte! X-krát jsme vetovali. To je to místo, kde se prosazují české zájmy. Takže průměr, ne povinnost 55 %. A taky jsme prosadili, aby jádro byl bezemisní zdroj, společně s Francouzi nakonec. A prosadili jsme taxonomii. A taky jsem prosadil slovo, aby zohlednili nám ten kůrovec, když nám Jurečka nechal sežrat lesy kůrovcem, a místo toho, aby absorbovali CO2, tak emitovali.

Díky našemu tvrdému postupu jsme tak vyjednali spoustu peněz navíc. Jen do Modernizačního fondu to bylo 500 miliard a možná to bude až 600. A celkem jsme získali z Evropy po tom, co jsem blokoval Evropskou radu s dvěma kolegy, 1 500 miliard. A k čemu jsou ty vyjednané peníze, když vy vůbec nejste schopni mluvit o příjmech? Kde? Proč je neumíte čerpat? Mohli jste tento rok z Modernizačního fondu vyčerpat 50 miliard! Neudělali jste ale nic! Raději zvyšujete našim občanům daně!

To nejhorší opatření, které je proti zájmu České republiky, prosadil až premiér Fiala. Ano. Já nevím, jak chodili ti vaši ministři na ty Rady? Měli vůbec nějaký mandát? Nebo si dělali, co chtěli? Schvalovala to vůbec vláda?

Takže to nejhorší, co se stalo za vašeho předsednictví, pane premiére - všechno proti našim lidem! Emisní povolenky pro auta a domácnosti musí lidi platit. Konec spalovacích motorů v roce 2035. Přitom jste 19. prosince 2021 - to byla neděle - jste sliboval, že to nechcete, tu normu Euro 7. Takže vy jste, pane premiére, spolkl ten Green Deal Bruselu i s chlupama. Nyní najednou po předsednictví, když už je pozdě, jste se probudili, Kupka se probudil a snaží se alespoň napravit, co zpackal. Tahle vláda je tak naivní a nezkušená, že jste v rámci předsednictví EU skočili na lep zelenému fanatikovi, promigrantskému magorovi Timmermansovi kolem Euro 7.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane předsedo, prosím, využívejte slušný slovník.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobře, omlouvám se. To prosím pěkně říká europoslanec za ODS pan Vondra.

Timmermans vás podvedl a prosadil si takovou normu, jakou chtěl. Když na to po vašem předsednictví začaly upozorňovat další země, tak jste se probrali a začali to řešit až v rámci švédského předsednictví. A teď se tváříte, jak hrozně zachraňujete nejen náš průmysl, ale někde jsem viděl, že vy jste zachránili celoevropský automobilový průmysl. No to je sranda, ne? To fakt jako nechápu, jak tohle někdo může říct? Vy jste jako děti. Způsobili jste požár, nechali jste ho rozhořet a teď najednou chcete hasit.

Ale to není jen Euro 7, ale to jsou i další věci, jako třeba válka na Ukrajině, kde si pan premiér Fiala, na rozdíl od Poláků, neřekl během předsednictví, kdy jste měli největší sílu, kdy jste měli řídit Evropu, o jediné euro na uprchlíky. Ani jedno! A já jsem zvědav, jestli tedy o to požádáte. Tehdy jste měl obrovský vliv. Ale místo toho, abyste o to požádal a bojoval za české zájmy, tak jste v Bruselu jenom líbali ty prsteny!

Fialovo předsednictví EU bylo tak zelené, že to překvapilo i toho levicového extremistu a promigračního fanatika Timmermanse, který na naše předsednictví a pana premiéra pěl samou chválu. Naprostým podvolením se Bruselu ve věci klimatického šílenství tak premiér Fiala lidem dál zdraží život, sníží jim životní úroveň a zlikviduje náš tradiční průmysl a ohrozí naši konkurenceschopnost. Zatímco politikům v západní Evropě konečně pomalu dochází, jak nebezpečná celá realizace Green Dealu je, pan premiér Fiala tady mluví o tom, jak skvělou příležitost tato zelená zvrhlost představuje. Možná by bylo dobré, aby to řekl konkrétně, protože Green Deal aktuálně ničí celý evropský průmysl.

Migrace. Bezpochyby nejhorší zrada, které se dopustila tato vláda, a zradila naši zemi, je vypracování a schválení migračního paktu EU. To bude znamenat jediné: ohrožení bezpečnosti našich lidí. Migrační pakt EU, který v tajnosti a bez veřejné diskuse prosadila Fialova vláda, jsou jen narůžovo přelakované kvóty. Je to pozvánka ilegálních migrantů do Evropy. Dává zemím na výběr mezi špatným a horším řešením. Buď budeme rok co rok přijímat blízkovýchodní a africké migranty, a minimální kvóta je 30 000 migrantů ročně, ale může to být i milion. Proč? Protože každý ten migrant má mobil. Takže si představte, že - nevím - milion nebo dva miliony migrantů teď zjistilo, že ta migrační zrada byla dokončena, oni to všichni slyší, ale oni si nevyberou těch 30 000, vždyť už přišlo kolik? Dvě stě tisíc?

Takže vy jste je pozvali a teď vidíme, co se děje na našem území. Ano, všichni chtějí do Německa. Německo zavedlo dnes kontroly. Ano. Takže to také otravuje život našim lidem. A čteme Q7 pro pět lidí, je tam šestnáct. Tady poslední článek: Švédka na kokainu vezla v osobním autě na D1 dvanáct migrantů. Policie na dálnici D1 na Vysočině zadržela řidičku původem ze Švédska, která vezla v osobním autě migranty z Turecka. Test u ní odhalil požití kokainu. - To je ohrožení našich lidí! To je ohrožení. A kolik jich bylo?

Takže já vím, že vy tomu nerozumíte, že jste tam měl vystoupit a rezolutně říct: jediné řešení migrace je, že nevyplují ty lodě! Nevyplují! Že ti migranti zůstanou v severní Africe. Vždyť ten člověk včera, co zastřelil dva lidi v Bruselu, tady nedostal azyl. Jak je možné, že se dostal na evropský kontinent? A my víme, kdo tady po cestě zůstane? Nevíme. Ale vidíme, co se děje v Evropě, co se děje po útoku Hamásu na Izrael. To vidíme. Takže to je úplná katastrofa. Vy jste je pozvali, ano, a oni teď nečekají, že bude hlasovat nějaký Evropský parlament, který možná je proti. Jim je to úplně jedno! Dostali pozvánku a chodí. Chodí.

Takže bylo by dobré, kdyby pan ministr Rakušan šel na stáž do Švédska. Tam je 12 mrtvých. Tam jsou no-go zóny. Tam se vraždí lidi. Eritrejci, všude problémy. Čteme to celý rok. Ano. Nebo do Dánska. V Dánsku by mohli panu ministrovi ukázat, jaká tvrdá opatření, jak zpřísnili podmínky pro azyl. Ano. Mette Frederiksen je jak Margaret Thatcher. Ta je tvrdá. Ta striktně vždy tvrdě bojovala za zájmy Dánska. A je pravda, že kdysi byla promigrantská, ale už pár let pochopila, že je to cesta do pekla. Takže v Dánsku dokonce každý žadatel musí třeba podat úřednicím ruku. Víte asi proč.

Teď vláda teatrálně začala s potěmkinovskými kontrolami na česko-slovenských hranicích. Občanům tvrdí, jak migraci řeší, přitom programově lžou. Naopak jí nechávají volný průběh a migranti to se svými mobily a provázaností na sociálních sítích moc dobře vědí. A samozřejmě ti pašeráci. Všude jsou ti pašeráci. Ze zadržených migrantů se do země původu nedaří vyhostit prakticky nikoho. Menší počty ilegálů se momentálně daří předávat do tranzitních zemí, momentálně na Slovensku. To je ovšem jen zbytečný krátký odklad, protože všichni bez výjimky podnikají další pokusy dostat se do cílových destinací, zatím hlavně do Německa.

Většina u nás zadržených cizinců končí s příkazem k vyhoštění, to znamená, že z toho detenčního zařízení dostanou papír a potom mají do měsíce opustit naše území a uděluje se jim zákaz pobytu v EU. Ale to nikdo nekontroluje. Vy normálně otevřete dveře těm zadrženým ilegálním migrantům, a pokud jsem slyšel, tak jsou tam i lidé pod drogami, jsou nebezpeční někteří! Někteří jsou i ozbrojení. To je to ohrožení bezpečnosti našich lidí, ano? Takže nikdo je nedeportuje. Nejsou zadrženi ve vyhošťovací detenci a pokračují po své cestě po západní Evropě. Ale já znovu opakuju, oni vůbec nemají vstoupit na půdu Evropské unie! A samozřejmě Schengen, nekonečný příběh. Měl jsem teď jednání s premiérem Albánie Edi Rama. Včera tam měl vlastně většinu lidí z Evropské unie. Místo toho, aby byla Unie akční a vzala do Schengenu celý Balkán - Srbsko, Bulharsko, Rumunsko - a bránila naši zemi na vodě, na moři, aby se k nám nedostali tihle ilegální migranti, tak se neděje nic, jenom zase projevy a tak dál.

Ale jak to u nás tedy funguje? Naše policie dokáže velmi dobře odhalit pozměněné nebo kompletně padělané doklady států EU, Jižní Ameriky a dalších zemí, s nimiž máme bezvízový styk. U dokladů zemí Blízkého východu a Afriky se pravost neprověřuje. V těchto případech přijímá cokoliv, dokonce i nekvalitní fotografii jakéhokoliv dokladu v mobilu. Jaký tedy smysl mají kontroly na hranicích, když nikoho nedokážeme deportovat? Co se v České republice děje se zadrženými migranty? Jaké procento je vráceno a jaké je propuštěno? Na to je snadná odpověď. Kontroly na hranicích jsou jenom vládní PR, aby to vypadalo, že pan premiér s panem Rakušanem něco dělají. Se zadrženými migranty se nic neděje. Dostanou papír, že mají opustit Českou republiku, který roztrhají, a jdou do Německa. Repatriace žádné nejsou. Ale to je problém celé Evropy! Migranti s odmítnutými žádostmi zůstávají v Evropě. Ano, to je ten včerejší případ! To byl migrant, který zastřelil dva lidi, kterému odmítli azyl. Znovu opakuji, nemá tu co hledat!

Fiala s Rakušanem tak svou neschopností ohrožují bezpečnost našich občanů a naši zemi vedou po stejné cestě, jako se vydala západní Evropa se svými migrantskými no-go zónami. Je to celé úplně na hlavu! Švédsko, Francie, Belgie, Německo a další země, které dříve podporovaly migraci, tak teď už vědí, že to byla chyba, a celý ten systém přehodnocují. A my teď opakujeme tu samou chybu, kterou už některé státy dělaly a poučily se z ní. Oni migranty chtěli jako pracovní sílu, ale to se neosvědčilo.

A co o tom mluví bývalá ikona americké diplomacie, bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger, který říká: Německá azylová politika je chyba. Jásot Arabů je bolestivý. Ikona americké diplomacie, bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger označil německou azylovou politiku za chybu. Ano, to "schaffen das!", to byla tragédie, protože do Evropy pustila lidi odlišné kultury. Reagoval tak na záběry Arabů v Německu a dalších evropských zemích oslavujících útok palestinské teroristické organizace Hamás proti Izraeli.

Byla to velká chyba vpustit dovnitř tolik lidí zcela odlišné kultury, náboženství a konceptu života, protože uvnitř každé země, jež tak činí, se tak vytvoří nátlaková skupina, zkritizovala německou azylovou politiku tato legenda americké diplomacie v rozhovoru s generálním ředitelem mediální a vydavatelské společnosti Axel Springer Mathiasem Döpfnerem. Ano, to je ta katastrofa. Takže na rozdíl od západních států, kde demografická křivka roste přistěhovalectvím, tak my se musíme zaměřit na podporu rodin. Za naší vlády porodnost rostla, protože jsme rodiny podporovali. Dostali jsme se až na koeficient 1,82. A naším cílem bylo dostat se na 2 %. Ale vy jste se na to vykašlali a máme tady rekordní propad. Tady je titulek kyperských Seznam Zpráv: Největší pád porodnosti od počátku století. Ani dávky nepomohly. Ano, proč? No protože lidi se bojí za této vlády pro budoucnost. Jak je to s tím bydlením? Vždyť jim všechno berete, i to školkovné a tak dále. Jaké mají podmínky mladí lidi, kteří chtějí bydlet a nemůžou? Jakou vidí budoucnost? Co jste udělali pro mladé rodiny? Vůbec nic.

Kapitolou samou o sobě je zdravotnictví. To je fakt peklo. Za naší vlády bylo zdravotnictví priorita. My jsme do něj investovali miliardy, navýšili jsme finance o 229 miliard, věnovali jsme se boji proti rakovině, reformě duševního zdraví, zvyšovali jsme zdravotníkům platy, nakupovali nejmodernější přístroje, zkracovaly se čekací doby na zákrok. Ještě teď žijete z naší práce. Například v nymburské nemocnici brzo otevřou novou nejmodernější magnetickou rezonanci, což je jeden z projektů v rámci React-EU, co jsme my prosadili, aby všichni dostali peníze. Původně bylo 11 miliard a nakonec jsme prosadili 22,5 miliardy pro 115 našich zdravotnických zařízení. Ano, nejmodernější přístroje.

Ale za vlády pana premiéra Fialy je zdravotnictví až na posledním místě. Zoufalý a chronický nedostatek základních léků, které jsou v okolních zemích všude k mání v lékárnách, je tím nejvýmluvnějším dokladem neschopnosti ministra Válka a premiéra Fialy. Řeší to skoro dva roky. Stále dokola slibuji a ujišťuji, jak budou léky, a přitom jsou výpadky čím dál horší. Nejde jen o antibiotika. Problémy jsou s dodávkami léků na cholesterol, očních kapek, léků na revma, léků proti horečce u dětí, léků na cukrovku, na vysoký tlak, proti alergiím. Dokonce chybí i ten Endiaron. A co teď ta slavná dodávka penicilinu? Vystačí sotva na pár týdnů. Podzim teprve začal a lékárny mají zásobu deset balení penicilinu. A místo toho, aby ministr Válek to skutečně řešil, tak v médiích řeční o tom, jak léky budou na příděl. Rodičům doporučuje obvolávat sto lékáren a raději mastí karty na počítači. Teď dokonce říká, že některé léky už nebudou vůbec! Nebudou vůbec. No to je neuvěřitelné. Ano?

Můžeme se bavit o privatizaci Zentivy. Proč jste ji prodali za 2 miliardy, když dneska se topí v zisku a má hodnotu víc než 100 miliard? Kdo s nimi vlastně jednal? Tak když byl covid a došlo na výpadek paracetamolu, tak jsme šli na Zentivu. Dostali výjimku ze SÚKL, aby lék, který se běžně dovážel a nebyl, mohla firma vyrábět přímo v České republice. Tím jsme vyřešili akutní nedostatek. Už tehdy naše vláda pracovala na pobídkách pro farmaceutické firmy, aby u nás rozjely výrobu léků, nebo na návrhu zákona, který by omezil reexport léků. Kdyby pan Válek na naši práci hned navázal, situace by dnes byla jiná. Místo toho se problému nevěnoval a jen sliboval, jak budou léky. Proč vláda a ministr Válek nepřipravují projekt výroby léků, jak to dělá Macron ve Francii, který navštívil místního výrobce a dal mu seznam padesáti důležitých léků a domluvil se na tom, že to budou vyrábět sami? Proč nejdete za Zentivou a nedáte stejný seznam léků a nedomlouváte se na tom, aby tyhle léky vyráběli? Abyste tam měli první opci, abyste tyhle léky, které podle trvanlivosti dáte i do státních hmotných rezerv. Když začal covid, tak jsme našli v státních hmotných rezervách 10 000 zdravotnických pomůcek. Když jsme odcházeli, jich tam bylo 160 milionů. Jste absolutně neschopný! Absolutně! Absolutně, jo. (Potlesk v levé části sálu.)

Takže proč to neuděláte? A víte, proč, vážení spoluobčané, není penicilin? No protože se šetřilo. Protože na ministerstvu - a vůbec nechci komentovat ty úředníky, my jsme si jich zažili dost a je to úplné peklo. Jak dělají oni nabídku pro penicilin? Jak se dělá nabídka? No vezme se sedm nejlevnějších cen na penicilin v Evropě, ne? No a potom ten výrobce, když má prodávat penicilin, a v Německu, si budu vymýšlet, mu dávají 200 a my dáváme 100, no tak samozřejmě, že ho nemáme. Tak jsme měli dát 200. Nebo někdo tady uvažuje o tom, že zdravotnictví není důležité? A to nebudu se bavit o tom léku na léčení akutního stavu rakoviny prostaty, které jsem teď četl. Tam taky šetří. Kolik má hodnotu život pro tuto vládu? Nic asi. Nic. (Potlesk poslankyně Schillerové.) Takže o tom to je.

Je to hrozné, je to hrozné, že tady máme takového ministra, a v podstatě by měl jít a řešit to à la Francie. Stejně jste měli řešit tu elektřinu, jo? Takže z problémů, se kterými se potýká naše zdravotnictví, neřeší pan ministr Válek vůbec nic, ani nedostatek zubařů. My jsme měli projekt 43 center, 24/7 pro akutní stav lidí zubaři. Já vím, že Pražáci a Brňáci nemají problém se zubařem, ale v Karlovarském, Ústeckém a dalších krajích je to velký problém. Proč se nenavýší počet absolventů na lékařských fakultách? V Olomouci, kde končil v roce 2020 ten zubař z Hustopeč, a když jeho kolegyně odešla do Velkých Pavlovic, protože jí dali takové podmínky, že tam nechala tisíc klientů, tak tam stálo 200 lidí na chodníku. Nikdo to neřeší. Ano, máte dělat mikromanagement. Mikromanagement. Ale to vy nevíte, co je. Vůbec to nevíte, jo.

Takže to zdravotnictví, boj proti rakovině. Pan primátor se zúčastnil konference Onko Pacient 2023. Měl tam pěkný příhovor. Určitě ví, o čem mluvím. A je to velký problém, prevence. My v Praze nemáme takovou nemocnici, jak je Žluťák, jak je v Brně, kde se staví pavilon prevence za miliardu. My jsme vám vyjednali v Evropě 55 miliard pro české zdravotnictví z evropských peněz, 15 miliard bylo na národní boj proti rakovině. Stále lidi na rakovinu umírají. Ano, i ta mladá zpěvačka. Ano, bohužel mladí lidé. Stále něco. Každý den nějaká rakovina. A měli jste 15 miliard na boj proti rakovině. A chtěl jsem vám postavit tady krásnou, nejmodernější onkologickou nemocnici v Evropě, Pražáci. Tak zkuste se objednat na Žluťák teď. Listopad, ale příští rok. Takže o tom to je. O tom to je.

A my jsme se stále věnovali osvětě, aby lidi nezanedbávali preventivní prohlídky. Vždyť na tu rakovinu skutečně umírá spousta mladých lidí. Když jsme byli na té konferenci, dal jsem tam video, tak mi lidi psali, že čekají na vyšetření, mamograf, ženy, rakovina prsu, na vyšetření, měsíce. Proč to neřeší? Vždyť ten mamograf není drahý. To je jen 6 milionů. Možná z těch přístrojů, které my jsme tu podpořili, tam budou nějaké. Jak kdo to organizuje? Kdo dělá ten management? Když v Kroměříži jsem se dozvěděl, že lidi čekají na magnetickou rezonanci devět měsíců, tak (jsem?) to řešil. Teď ji tam mají novou. To je ten mikromanagement. A můžete si vykládat, co chcete.

A na druhé straně ta vláda, která se nestará o zdraví našich lidí, má národního protidrogového koordinátora, pana Vobořila. Pane premiére, prosím vás, už ho vyhoďte. Já vím, kdo to je. Ten chodil stále na konference, fandil těm drogám a chtěl legalizovat kokain. Normálně. A teď jste co udělali se zdaněním těch e-cigaret? Vy zvedáte daň o 150 % na elektronické cigarety? Co tím chcete říct? Že lidi znovu začnou kouřit ty klasické? Víte, kolik lidí zemře na rakovinu plic v České republice? Sedm tisíc ročně. Takže lidi mají začít kouřit normální cigarety? Tak to je fakt fantastický tah v boji proti rakovině!

My jsme dbali na to, abychom měli dost lékařů. Navýšili jsme kapacitu lékařských fakult až o 30 % a do roku 2029 jsme na to vyčlenili celkem 7 miliard. Ve státních nemocnicích jsme zavedli stipendia pro studenty zdravotnických oborů. Podpořili jsme skrze rezidenční místa vzdělávání praktických lékařů pro děti a dorost a také jsme spustili kampaň Studuj zdrávku na podporu studia na středních zdravotnických školách. A co může udělat třeba tato vláda? Například zkrátit délku vzdělávání zdravotních sester. Protože - vím, že se budete vymlouvat, že je to nesmysl Bruselu. Tak tam zajeďte a řekněte jim, že naše sestřičky, když jich máme málo, nemají studovat čtyři plus tři, sedm, ale jenom čtyři roky a hned do praxe, protože jich máme málo. Co vůbec děláte pro nedostatek sester?

My jsme měli projekt ve Vietnamu, kdy jsme chtěli Vietnamky učit česky dva tři roky, aby sem potom přišly a pracovaly. Vy máte něco? Nic nemáte. Vás to vůbec nezajímá. Také jsme se zamýšleli nad tím - my samozřejmě máme fantastické lékaře, ale ta sestra je strašně důležitá, ten lékař bez sestry je nahraný - tak jsme mluvili o výsluhách. Proč mají výsluhy jenom příslušníci bezpečnostních složek? Ty sestřičky by si to nezasloužily? No, asi zasloužily. Byl na to projekt, ano, ale potom přišel covid a bohužel jsme to nemohli řešit.

Takže pětikoalice místo toho, aby se starala o lidi, všechno zničila, včetně našeho projektu na zubařské práce. Pan Válek asi chce tu zdravotní péči rozdělit, tu pro bohaté a ostatní, jak chce znovu asi zavádět ty poplatky. Nejsou léky, rozpadá se psychiatrická péče, bouří se lékaři, protože samozřejmě ty služby, to, co navrhujete, je nesmysl.

No a co je důležité, za nás jsme vždycky ty peníze daňových poplatníků rozdělovali transparentně, myslím ty dotace pro obce, města. To nebylo, že tam máme nějakého našeho starostu - ne, i starosta v Nymburce není vůbec za naše hnutí, když už to řeknu - ale všichni to dostali a vy to dobře musíte vědět. Ano, bylo to transparentní.

Takže závěrem. Pan premiér jako správný propagandista pochopil, že když se nedaří, je třeba oblepit zemi a říct, že je všechno skvělé, že plníte plán na 120 %. Teď má pan premiér billboardy, údajně to financuje jeho neziskovka, ta, která dostávala desítky milionů pro řešení problémů žen v Barmě. A co je na tom billboardu? "Děláme, co je potřeba." Tak já to nechápu, co to je, jak to myslí pan premiér? Je potřeba lidem zdražovat život, zvýšit jim daně, je potřeba mít druhou nejvyšší inflaci, je potřeba mít nejdražší energie? Jestli je vaším cílem zničit tuhle zemi, tak souhlasím, opravdu děláte, co je potřeba. Tahle vláda je skutečně pohroma pro naši zemi!

Ale ta nejhorší zpráva pro všechny je, že tu budete ještě dva roky. Dokonce mluvíte o tom, že už vyhrajete ty příští volby. Tak já nevím, jestli je plán, že tu budete 40 let. Až si tady odhlasujete, jak jste všichni skvělí a že ta vaše dvouprocentní jednoznačná podpora je nějaké spiknutí dezolátů, trollů a nevím koho, pane premiére, tak prosím vás, nejlepší by bylo pro nás, pro naši zemi a pro vás, abyste byl vyslán jako eurokomisař do příští Evropské komise, abyste tam nahradil tu Jourovou. ČSSD se taky zbavila Špidly, ten tam byl taky. Pamatuji si, jak ho učili, když poprvé potkal Berlusconiho. A tam vám to bude slušet! Předejte tu vládu někomu schopnějšímu z ODS, například hejtmanu Kubovi. Ale to už jsem mluvil o tom, že vy fakt umíte psát krásné knížky. Konzervatismus. Já jsem ji četl v Budapešti. Umíte krásně mluvit, já na vás nemám. Ale lhát vlastně, lhát, to je vaše největší priorita.

Takže pane premiére, stále víc se ukazuje, že jste absolutně odtržený od reality. Problémy lidí nevidíte, vidět nechcete, nebo je vidíte, ale tváříte se, že nejsou. Já s lidmi neustále mluvím, vidím jejich problémy, hnutí ANO je vidí. Proto neustále my za ty lidi bojujeme, a nejen za naše voliče. My jsme vznikli jako akce nespokojených občanů a to platí stále. Za všechny ty nespokojené bojujeme, i za ty lidi, který demonstrují proti vaší vládě, kteří tu zaplňují náměstí, protože mají pocit, že nehájíte zájmy České republiky a našich občanů a že jim záměrně škodíte.

Vy si vždycky vystačíte s tím, že je onálepkujete. Předsedkyně Poslanecké sněmovny, paní Adamová Pekarová, říká, že ti lidi, že byly nějaké dny Varšavské smlouvy na Václaváku. My mluvíme i za spoustu důchodců, kterým jste protizákonně sebrali peníze a kašlete na ně. Nikdo jiný v této zemi tu za ně nebojuje. My ano! Ministr práce a sociálních věcí z KDU-ČSL naopak stále vymýšlí, jak těm našim důchodcům sebere peníze. Ale my bojujeme i za firmy a podnikatele, rodiny, samoživitelky, za studenty, kterým vláda ničí budoucnost.

Za všechny nespokojené občany vám dnes chceme vyslovit nedůvěru. Už jste napáchali dost škod! Dva roky ničíte naši zemi a ničíte životy občanů České republiky. Už to stačilo! Nemáte důvěru většiny občanů této země, vaše vláda ztratila legitimitu, tak musíte skončit! Děkuju. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegyně, kolegové, scházíme se dnes na dalším hlasování o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Je to v tomto volebním období už potřetí. O důvěře vládě jsme hlasovali 13. ledna, ale opozice už 2. září 2022 vyvolala první hlasování o nedůvěře vládě. Ano, bylo to v době, kdy Česká republika předsedala Radě Evropské unie, a navzdory všem veřejným slibům jsme se tady zabývali pokusem o vyslovení nedůvěry vládě. Další hlasování o nedůvěře bylo velmi brzy poté, 18. ledna letošního roku. Dnes máme 17. října a jsme tu s tímto programem znovu.

Ten opětovný pokus o vyslovení nedůvěry nás určitě stojí čas a energii, kterou bychom nejspíše mohli využít lépe, například tím, že bychom tady hlasovali o zákonech, které na to díky pravidelným obstrukcím - ne mimořádnému nástroji, ale zcela pravidelnému nástroji, který používá opozice - které tady kvůli pravidelným obstrukcím čekají celé měsíce. Ale je to samozřejmě právo opozice, které je potřeba respektovat. Stejně jako při těch minulých vystoupeních, při těch pokusech o vyslovení nedůvěry mé vládě, ponechávám na voličích, aby to celé pro sebe zhodnotili. Přesto bych se ve svém vystoupení rád věnoval tomu, co má být dnes údajně podstatou tohoto jednání, čemu dnes věnujeme čas.

Kdo dnes útočí, na koho útočí a proč? Nejprve se budu věnovat tomu, na koho se útočí. Tento pokus opozice mě totiž přiměl, abych připomenul několik důležitých věcí, které se vládě za pouhé, dokonce necelé, dva roky podařilo udělat pro Českou republiku a její obyvatele. Dovolte mi tedy, abych využil této příležitosti a některé z úspěchů vlády připomenul.

Převzali jsme odpovědnost za zemi v mimořádně složité době. Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu jsme se dva měsíce po nástupu do vlády museli vypořádat s takovou bezpečnostní situací, jaká tu v posledních desetiletích nebyla. Zvládli jsme sehnat dostatek energie, pomohli jsme každé domácnosti a každé firmě překonat fázi největšího zdražení, zvládli jsme se postarat o stovky tisíc válečných uprchlíků, kteří jsou dnes rádi za naši pomoc a také zase na oplátku naší zemi pomáhají tím, že tu podstatná část z nich pracuje a platí daně a odvody.

Zároveň jsme zvládli překonat pasti, které nám připravila předchozí vláda Andreje Babiše. Proto dnes musíme napravovat významné vnitřní dluhy způsobené nečinností předcházejících vlád, například pokud jde o přeměnu a dokončení energetické a dopravní infrastruktury, ozdravování veřejných financí a další podstatné aspekty řízení České republiky. Odblokovali jsme celá strategická odvětví - od stavby dálnic až po rozvoj jaderné energetiky. A přitom všem jsme mimochodem zvládli půl roku úspěšně předsedat Radě Evropské unie.

Podívejte se prosím na vybrané úspěchy naší vlády v těch oblastech, které si vyžádaly zvláštní péči, které považuji za prioritní a které jsou zvláště důležité pro rozvoj Česka. Ano, podívejme se na vybrané úspěchy. Nebudu tu uvádět věci, které ještě stihneme do konce volebního období, ale budu mluvit jen o těch, které už fungují, jsou hotové, jsou připravené, jsou schválené.

Jako první chci zmínit oblast dopravní infrastruktury, jednak proto, že pro naši vládu patří mezi strategické priority, které je potřeba bezprostředně vyřešit, a vyřešit je bezpodmínečně co nejdříve, a také proto, že stavba dálnic a silnic a železnic je v České republice tím nejviditelnějším symbolem ztracených let a zmařených příležitostí, za něž jsou odpovědny vlády, na nichž se podílel Andrej Babiš. Za pár týdnů slavíme 34 let od konce komunismu, a přitom stále nemáme odpovídající dopravní spojení s okolními metropolemi. Naši sousedé mají hotovo a jejich dálnice často končí na našich hranicích. Každý, kdo o tom pochybuje, tak se může jet podívat, jak se za posledních 10 let změnily silnice třeba v sousedním Polsku, které bude mít brzy kompletně dostavěnou dálniční síť.

A právě v oblasti infrastruktury moje vláda urazila obrovský kus cesty za tak krátkou dobu a troufám si tvrdit, že jsme na této cestě celou dobu sprintovali. A sprintovali jsme proto, abychom napravili to obrovské zpoždění, ostudné zpoždění, které jsme převzali. V letošním roce investujeme navzdory všem složitostem s rozpočtem do dopravní infrastruktury rekordní sumu, téměř 151 miliard korun, na budování silnic, dálnic, železnic a příští rok budeme pokračovat v tomto tempu. Jsou to rekordní částky. Výsledek je jasný. Podařilo se nám zcela rozjet, nebo alespoň výrazně urychlit klíčové dopravní stavby. Jako příklad můžu zmínit mnoho let zaseknutou dostavbu posledního úseku D1 u Přerova nebo vyřešení problému a urychlení dálničního obchvatu D3 u Českých Budějovic. Ale mohl bych tady pokračovat velmi dlouho.

Aktuálně máme rozestavěno 280 kilometrů nových dálnic a silnic první třídy. To je opět rekordní číslo, 280 kilometrů. V roce 2024 otevřeme 112 kilometrů nových dálnic. Náš plán výstavby dopravní infrastruktury, který kromě dálnic počítá například s novými vysokorychlostními tratěmi, jsme schválili na 10 let dopředu, takže víme, že do té doby můžeme mít hotovou celou dálniční síť, stejně jako se to podařilo Polsku. A aby se nám to podařilo, aby se to podařilo i nám, tak jsme museli pro tyto projekty přirozeně zajistit dostatek peněz. A to se nám také daří. Využíváme ale nejenom státního rozpočtu, ale i evropských dotací anebo taky úvěrů z Evropské investiční banky za lepší úrok, než mají státní dluhopisy. V neposlední řadě využíváme i PPP projektů, které nově zamíří také na železnice. Napravujeme tím velmi podstatný vnitřní dluh, který ohrožuje bezpečnost na silnicích, připravuje o čas všechny, kdo někam dojíždějí, a omezuje možnosti našich firem i zájem zahraničních investorů. A s tím vším bude díky práci naší vlády brzy konec.

Další prioritou a další oblastí, kde doslova zachraňujeme budoucnost České republiky, je oblast energetiky a energetické infrastruktury. Zde nemohu začít jinak než jednou z mimořádně ostudných kapitol předcházející vlády - dlouho odkládaným tendrem na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a snahou o zapojení ruských dodavatelů. Ten tendr běží, a běží díky nám. Proběhlo několik kol jednání. Zájemci nyní aktualizují své nabídky a finální podobu těch nabídek do konce října zašlou investorovi. V polovině příštího roku pak bude vybrána ta nejlepší nabídka, abychom dodrželi schválený harmonogram. Mohlo to být o mnoho let dříve, ale až naše vláda měla odvahu spustit tendr a zabránit tomu, aby se na něm podílely ruské nebo čínské firmy.

Dalším úspěchem mojí vlády je to, že jsme do rukou státu vrátili kontrolu nad plynovou infrastrukturou. V zpomeňme si, jak je to důležité a co jsme tady prožívali za obavy na začátku minulé zimy. Nově máme pod kontrolou celý řetězec od terminálu na zkapalněný plyn přes páteřní síť až po zásobníky na našem území. To je výhoda, která má dnes obrovskou, nedozírnou strategickou hodnotu. A nejde jenom o tu kontrolu. Nám to umožní i další věci: jednodušší a flexibilnější investice do posilování celé sítě, například i do budování plynových elektráren, které zčásti pravděpodobně nahradí už dosluhující uhelné elektrárny. Mnohem jednodušší také díky tomu, že stát teď má kontrolu a vlastní tuto infrastrukturu. Mnohem jednodušší bude i budování přeshraničních spojení, která jsou nutná z hlediska bezpečnosti dodávek. A kdo o tom pochybuje, tak ho ty události minulých měsíců mohly a měly o tom přesvědčit.

Dámy a pánové, toto všechno jsou nutné kroky, jsou to nákladné kroky, ale jsou nezbytné v zájmu naší energetické suverenity. Já tu mohu zároveň připomenout, že jsme se během pouhého roku - a to je rekordní rychlost - zbavili závislosti na ruském plynu, což je věc, která je dnes v Evropě z bezpečnostního i strategického rizika naprosto zásadní. Díky terminálu na zkapalněný plyn jsme zajistili dostatek potřebné kapacity z jiných zemí a podobného efektu dosáhneme i v případě ropovodu TAL, tedy v případě ropy, díky rozšíření ropovodu TAL, a to už do konce roku 2025. Do té doby jsme si taky vyjednali výjimku z protiruských sankcí.

Pokud jde o energie, mohu tu také připomenout, jak jsme českým domácnostem a firmám pomohli zvládnout vysoké ceny za energie, vysoké účty za energie. A udělali jsme to pomocí úsporného tarifu a udělali jsme to následně pomocí zastropování cen. Dnes už si málokdo vzpomene - a já říkám, naštěstí, naštěstí si málokdo vzpomene - jak se před pouhým rokem celá naše země bála, že nezvládneme platit za teplo, že nezvládneme platit za světlo, že budou krachovat firmy, že na to domácnosti nebudou mít. A my jsme to nedopustili. Nedopustili jsme to, i když to nebylo jednoduché a nebylo to ani levné.

Navíc se dnes soustředíme na budoucnost české ekonomiky. Ekonomiky a energetiky, tady mluvím o energetice. Kromě zmíněných Dukovan nás čeká ještě celá řada dalších nutných kroků, abychom ekonomicky přežili a mohli prosperovat. K tomu potřebujeme energii, dostatek energie za přijatelné ceny. Jsou to věci - opět se tady dostávám k věcem, které už mohly být dávno vyřešené, kdyby nebylo nečinnosti předcházející vlády. Zpracováváme tedy novou státní energetickou koncepci, což je jakýsi jízdní řád pro českou energetiku na příští desetiletí. Tato koncepce bude počítat s rozvojem jádra i obnovitelných zdrojů a samozřejmě postupným útlumem uhelné energetiky. Zároveň podporujeme přechod na obnovitelné zdroje energie, ale ne nějakými prázdnými gesty a prázdnými slovy, ale zcela konkrétně. Za rok se nově instalovaný výkon fotovoltaických elektráren zvýšil o téměř 50 %. V programovém prohlášení jsme slíbili, že do konce volebního období umístíme fotovoltaiku na 100 000 střech. A zvládli jsme to za pouhou polovinu času, který jsme si pro to určili.

Také intenzivně pracujeme na tom, aby České republika mohla spustit těžbu lithia, a to nejlépe už v roce 2026. Pro českou ekonomiku půjde o naprosto přelomový projekt, který nám umožní udržet celý výrobní řetězec, který je důležitý pro elektromobilitu, od těžby a zpracování lithia přes výrobu baterií až po konečnou výrobu těch produktů s vysokou přidanou hodnotou, tedy elektroaut.

Když už je řeč o budoucnosti, tak bychom se měli také zastavit u dalšího prioritního tématu mojí vlády a tímto tématem je vzdělávání. Právě teď dokončujeme nové rámcové vzdělávací programy, které budou prosazovat modernější výukové metody. Pro české děti to bude konečně znamenat, že se posunou do 21. století, protože se budou méně, jak se lidově říká, biflovat a naopak si budou moci mnohem intenzivněji rozvíjet klíčové kompetence, ať už se nazývají nejrůznější gramotnosti, třeba informační, nebo takové dovednosti, které jsou dnes na pracovním trhu potřeba, jako je týmová práce. Tyto programy budou do prvních škol postupně zaváděny už v příštím roce.

Rozšiřujeme kapacity základních škol, abychom reagovali na demografické změny, stěhování a další věci, kterým čelíme.

Nastupujícím středoškolákům digitalizujeme a zjednodušujeme proces přijímacího řízení, a tím celé rodiny, nejenom ty mladé lidi, kterých se to týká, ale celé rodiny zbavujeme zbytečného stresu při snaze dostat se na školu. Nově bude možno podávat tři přihlášky, v případě oboru s talentovou zkouškou až pět. Výsledek bude znám v řádu dnů místo dnešních týdnů. Celý proces digitalizace to zjednoduší a zpřehlední.

Na úrovni středních škol, středoškolského systému, také zvyšujeme množství liceí a připravujeme také nové typy vysokých škol, polytechniky. Díky tomu se v Česku budou moci dobře připravovat vzdělaní odborníci, kteří bez problému najdou potom místo v rychle se měnící ekonomice a které naše podniky a firmy, ale i zahraniční investoři nezbytně potřebují.

Zároveň při tom všem jsme zvýšili průměrné platy učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy, abychom do školství dokázali přilákat a dokázali tam také udržet mladé, připravené, motivované lidi, protože na tom, abychom měli dobré učitele, opravdu záleží. Na nich nejvíce záleží, co si nakonec děti ze škol odnesou.

Dalším tématem, které tady musím připomenout, ale jehož důležitost snad ani nemusím zdůrazňovat, je naše bezpečnost. Ano, bezpečnost je dnes i základní podmínkou naší prosperity. Jsou tady ještě lidé, ještě i dnes, kteří vládu kritizují, že se v době velmi napjatého rozpočtu pouštíme do investic do naší obrany. Koneckonců takoví lidé jsou i tady ve Sněmovně. Je to pro mne nepochopitelné, ale je to prostě tak.

Dámy a pánové, připomeňme si naprosto jednoduchý, prostý fakt, že bezpečnost není luxus. To není něco, co si tak jako můžeme zařídit, když nám na to náhodou zbudou peníze. Ne. Bezpečnost je základní úkol státu a je to dnes naprosto nutná věc pro všechno ostatní, pro naši prosperitu, pro naši existenci. A do bezpečnosti musíme odpovědně investovat, protože ve chvíli, kdy propukne konflikt, tak už je na nějaké zásadní kroky pozdě. To je prostě pozdě. Já jsem opravdu rád, že mám ve svém vládním týmu jen ministry, kteří tuto pravdu chápou a chápou ji ve všech jejích důsledcích.

Aktuální nelidské řádění teroristů z Hamásu v Izraeli to jen potvrzuje. A koho nepřesvědčil ruský pokus o ovládnutí Ukrajiny má dnes bohužel další důkaz. Důkaz, který snad konečně změní jeho názor. Proto tedy, dámy a pánové, proto plníme závazek vůči Severoatlantické alianci a už od příštího roku investujeme do naší obrany 2 % z hrubého domácího produktu ročně. Proto klademe takový důraz na modernizaci naší armády, která se konečně rozběhla, a rozběhla se po mnoha letech naprosto nepochopitelného otálení, kdy k tomu náš stát měl mnohem lepší podmínky, než má v těchto složitých dobách. My jsme se modernizací armády pohnuli, pořídili jsme mimo jiné moderní bojová vozidla pěchoty, nejmodernější letouny F-35, víceúčelové vrtulníky a další a další akvizice probíhají. Při modernizacích také trváme, a to je také důležité, trváme na výrazném zapojení českého obranného průmyslu. A to se netýká samozřejmě jenom toho, co vyrábíme u nás, ale i u zahraničních dodávek. Jde tedy o kroky, které kromě bezpečnosti také velmi konkrétně pomáhají české ekonomice.

Významně zlepšujeme mezinárodní postavení České republiky a také spolupráci se našimi spojenci. Proto vláda uzavřela se Spojenými státy důležitou dohodu o spolupráci v oblasti obrany.

V rámci Evropské unie jsme jednoznačně získali větší kredit než předcházející vláda, a to nejen díky úspěšnému předsednictví, ale prostě i díky tomu, že víme, co chceme, jsme čitelní a držíme slovo. Tento kredit využíváme při prosazování našich zájmů. Důsledně například prosazujeme novou podobu migrační politiky, která je založena na masivní ochraně vnějších hranic k řešení problému nelegální migrace ještě předtím, než se dostane na území Evropské unie, a také na odmítání povinných kvót.

Vypracovali jsme novou bezpečnostní strategii České republiky, která jako hlavní hrozby a výzvy správně pojmenovává Rusko a Čínu, a s oběma zeměmi jsme také revidovali dosavadní vztahy.

Sledujeme situaci v dnešním světě a snažíme se Českou republiku orientovat tak, abychom stáli na správné straně, na straně Západu, na straně lidskosti, na straně civilizace, na straně hodnot. A to se nám v minulosti ne vždycky, bohužel, úspěšně dařilo.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, už z toho dosavadního výčtu zcela prokazatelných úspěchů je myslím naprosto jasné, že moje vláda je vládou na svém místě, že úspěšně měníme Českou republiku k lepšímu a že napravujeme nečinnost, nebo dokonce selhání předcházejících vlád. Nic z toho by však nebylo možné, nic z toho by nebylo možné, kdybychom se zároveň nedokázali vypořádat s velkými deficity a celkově neudržitelným stavem veřejných financí, s tou dynamikou zadlužování, kterou jsme převzali na konci roku 2021. A máme výsledky. Máme výsledky. Rozpočet na příští rok, který vláda nedávno schválila a který, jak věřím, projde i Poslaneckou sněmovnou, snižuje deficit, deficit veřejných financí, na 2,2 % HDP, tedy pod hranici Maastrichtských kritérií. A jenom připomenu, že v roce 2021 tento deficit byl 5,8 %, když jsme vládu převzali, 2,2 % bude příští rok. Deficit státního rozpočtu díky konsolidačnímu balíčku v dalších dvou letech klesne o 150 miliard korun. S ohledem na všechny krize, které si všichni dobře pamatujeme a které moje vláda musela řešit, a s ohledem na aktuální na politickou a ekonomickou situaci všude kolem nás, je to téměř neuvěřitelné, že se to daří. Ale je to tak!

A s úsporami začínáme na straně státu. Stát zeštíhlujeme a reformujeme. Hned jak jsme přišli do vlády, tak jsme snížili výdaje o 80 miliard korun. Navazujeme na to ozdravným balíčkem, který mimo jiné pro rok 2024 o 5 % snižuje provozní výdaje státu a o 2 % snižuje objem mezd státních zaměstnanců.

Celkové výdaje státu, a to je také důležité a je důležité to připomínat, celkové výdaje státu poprvé za více než deset let meziročně klesnou, a to o 20 miliard. Dojde také ke snížení počtu úředníků o 2 000 a také se sníží celkový počet státních zaměstnanců o více než 11 000.

A není to jediná věc, kterou děláme na straně státu. Toto jsou výrazné úspory, které jsme slibovali, po kterých naši voliči volali a které teď realizujeme. Ale my také pokračujeme ve zjednodušování pravidel, pokračujeme v omezování byrokracie, abychom podpořili naše firmy, protože je nám jasné, že naše firmy vytvářejí naši prosperitu. Proto také zjednodušujeme daně, zavádíme jen dvě sazby DPH a máme také odvahu zrušit 22 daňových výjimek. A tyto věci, tyto kroky zlepšují život občanů. Jeden příklad mohu uvést, ten se dotýká všech, a to je to, že snižujeme DPH na potraviny z 15 na 12 %. Připravili jsme antibyrokratické balíčky, je jich celá série. Tam rušíme zbytečné povinnosti vůči státu. Zrušili jsme také 10 000 nepotřebných právních předpisů. A plníme další slib, zavádíme možnost, aby firmy účtovaly nebo vyplácely zaměstnance v eurech a v dalších cizích měnách.

Ano, něco jsme i ukončili. Skoncovali jsme s nechvalně známou praxí zaklekávání a místo toho budujeme efektivní, moderní, vstřícnou Finanční správu. Zrušili jsme EET a prodloužili jsme lhůty na podání kontrolního hlášení. Těší mě, že si našeho úsilí o odpovědné hospodaření všímají u nás i v zahraničí nezávislí a prestižní auditoři. Hodnocení agentury Standard and Poor's právě teď potvrdilo, že agentura našemu plánu na ozdravení veřejných financí důvěřuje, což je dobré vysvědčení pro moji vládu a je to také důležitý signál pro investory.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, oblastí, kde měníme Českou republiku k lepšímu, je samozřejmě mnohem víc. V oblasti spravedlnosti jsme prosadili zákon na ochranu oznamovatelů, jenž pomůže v boji s korupcí. Vláda také připravila novelu zákona o státním zastupitelství, která posiluje jeho nezávislost a zlepšuje jeho funkci, nebo třeba, když zůstanu v oblasti spravedlnosti, novelu insolvenčního zákona, která pomůže lidem dostat se z dluhové pasti. V sociální oblasti se za naší vlády rekordně zvýšily důchody, průměrně o více než 5 000 korun, ale zahájili jsme také revizi sociálních dávek, aby stát pomáhal ne tak plošně, ale pomáhal především těm, kteří tuto pomoc potřebují. V reakci na krize jsme také zjednodušili příspěvek na bydlení, zpřístupnili jsme tuto dávku širším vrstvám obyvatelstva a v neposlední řadě tuto i další agendu rychle a intenzivně digitalizujeme, tak aby občané zbytečně nepřicházeli o čas. A hlavně jsme spustili, a to je to, co je důležité pro dobrou budoucnost, dlouho odkládanou komplexní reformu důchodového systému. Té jsme se tady věnovali důkladně v létě. Přesto to tu připomínám, protože to je právě krok pro naši dobrou budoucnost a je to krok, ke kterému se předcházející vláda neodhodlala, neodvážila, i když to opakovaně slibovala.

Jsme první vláda, která v oblasti cen a kvality potravin skutečně tlačí na výrobce i prodejce potravin, aby neodůvodněně nenavyšovali marže, nezneužívali svého postavení, a tento náš tlak se pozitivně projevil na poklesu cen potravin, jak to ukazuje poslední vývoj spotřebitelských cen, tedy inflace. Omezujeme rovněž dotace pro velké ziskové agrokorporace - k tomu se ještě vrátím - a zavedli jsme systém, který je spravedlivější k malým farmám.

Myslím, dámy a pánové, že ten celkový obraz je jasný a že teď nastal čas na to, abychom si odpověděli na druhou otázku, a to je, kdo dnes na naši úspěšnou vládu vlastně útočí. Kdo útočí? Především Andrej Babiš. Já myslím, že z mého seznamu vybraných úspěchů, které jsem tu představil, velmi zřetelně vystupuje kontrast mezi tím, co pro Česko udělala a dělá moje vláda, a jak tomu tady bylo předtím. Ten kontrast skoro nemůže být větší. Dokonce si troufám tvrdit, že zatímco naše vláda spravuje základy naší země a investuje do strategických oblastí, abychom byli připraveni na budoucnost, tak vláda Andreje Babiše a on osobně nedělali nic pro naši bezpečnost a pro naši prosperitu a svou nečinností a chaotickými rozhodnutími je naopak ohrožovali. Zatímco moje vláda řeší situaci v energetice, zbavila nás závislosti na ruských surovinách a dělá všechno pro to, abychom byli v budoucnosti energeticky suverénní, tak vláda Andreje Babiše dlouho nepochopitelně váhala s dostavbou Dukovan a dovedla si docela dobře představit, že by tento naprosto zásadní strategický projekt se zásadním vlivem na naši bezpečnost třeba připadl ruskému Rosatomu. O tom, že jsme byli téměř stoprocentně závislí na ruském plynu, takže jsme byli extrémně zranitelní a ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropě bylo pro nás mimořádně složité adaptovat se na situaci po únoru 2022, tedy o této stoprocentní závislosti, o tom raději ani nemluvím.

Vláda Andreje Babiše svoje kroky nedokázala obhájit a změnit, ani když Rusko opakovaně dokazovalo, že nás chce oslabit a rozdělit a že posilování naší závislosti na ruských zdrojích je jednou ze strategií, kterou proti nám využívá Putinův režim. Ano, Babišova vláda začala pomalu otáčet, ale až teprve poté, co vyšla najevo ruská sabotáž v muničním skladu ve Vrběticích, a i poté jsme místo jasného pokroku v tendru skončili u toho, že se tendr vlastně zamrazil a byl tento problém přehozen na další vládu, tedy na naši vládu.

Zatímco naše vláda bez problémů prosazuje zájmy České republiky v Evropě, a děláme to velmi důsledně například v oblasti boje proti nelegální migraci nebo za zachování slušných podmínek pro náš automobilový průmysl, tak vláda Andreje Babiše neměla v evropských institucích vůbec žádný respekt a také nic nedokázala prosadit. Naše země byla tehdy obecně považována za troublemakera, za někoho, kdo nemá konzistentní názor, nemá žádné priority, takže se s ním nedá o ničem rozumně jednat, a proto také nebylo možné pro Českou republiku nic prosadit kromě toho souhlasu s Green Dealem, který Andrej Babiš udělil.

Důvodů je několik. Proč tehdy neměla vláda Andreje Babiše, Andrej Babiš žádné respektováníhodné postavení v Evropské unii? Těch důvodů je opravdu hodně, já připomenu jenom některé. Připomeňme si třeba výsledek auditu Evropské komise, podle něhož byl Andrej Babiš v době své vlády v jednoznačném střetu zájmů. Dalším důvodem mohl být fakt, že Andrej Babiš byl vyšetřován francouzskými úřady v souvislosti - cituji - "s legalizací výnosů z daňové trestné činnosti s přitěžujícími okolnostmi" kvůli svým společnostem z daňových rájů, přes něž údajně ve Francii nakupoval nemovitosti.

Zatímco moje vláda chápe, že bez bezpečnosti není prosperita, vláda Andreje Babiše ignorovala stav ozbrojených sil, a dokonce snižovala výdaje na obranu, a to i navzdory urgencím našich spojenců. V roce 2020, zatímco všichni naši sousedé včetně Německa, které bývá občas označováno za pacifistické, zvyšovali obranné rozpočty, z Polska se v této věci stala regionální mocnost, tak česká vláda Andreje Babiše podivnou dohodou s komunisty snížila obranný rozpočet o 10 miliard korun.

Zatímco moje vláda rozjela konkrétní plán, jak do deseti let dokončit dálniční síť, jak do Česka konečně přivést vysokorychlostní tratě, vláda Andreje Babiše infrastrukturu, dopravní infrastrukturu, trestuhodně zanedbávala. A aby si zvýšila své tristní, ale skutečně tristní statistiky, tak započítávala dokonce základní rekonstrukci dálnice D1 mezi nově otevírané dálnice, aby vůbec něco měla.

Zatímco moje vláda komplexně restartuje vzdělávací systém, investuje do vědy a výzkumu, vláda Andreje Babiše, a to já poctivě přiznávám, sice do školství nějaké peníze přidala, ale neudělala vůbec nic pro to, aby se zlepšila kvalita vzdělávání, aby se udělaly ty potřebné změny, tak jak jsem o nich tady před chvílí mluvil.

A to všechno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, to všechno se dělo jenom proto, že Andreji Babišovi na českém státě nikdy nezáleželo a záležet nebude! Svoji politickou kariéru vždy chápal jako instrument... (Potlesk koaličních poslanců.)... jako instrument, jak si zlepšit podmínky svého podnikání, což je také dobře vidět na tom, jak jeho firmám v době vlády ANO rostly dotační příjmy. Pan předseda Babiš tady ve svém vystoupení obsáhle citoval různé titulky, média a zprávy z médií, i když ta média označoval různým způsobem. To já dělat nebudu, ale také tady jeden citát použiji. Podle analýzy Deníku N téměř třetina Babišových firem za dobu jeho vlády čerpala zemědělské dotace. Celkem v tomto období získaly téměř 3 miliardy korun, a byly tak zdaleka největším příjemcem zemědělských dotací v Česku. A i podle výsledků kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu Babišova vlády zvýhodňovala obří zemědělské podniky a největší potravináře, tedy opět firmy Andreje Babiše.

A když už tak cestujeme do nedávné minulosti, můžeme připomenout četné kauzy Andreje Babiše, jako bylo třeba například Čapí hnízdo a další věci. A proč to tady zmiňuji? A proč já, který normálně takovouto rétoriku nepoužívám, i dnes ji mám ve svém vystoupení, dámy a pánové? Já to tady všechno zmiňuji naprosto záměrně. Protože jsem viděl tweet paní místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové z 10. října, kde oznamuje záměr vyvolat toto hlasování, a tam hovoří o prorůstání organizovaného zločinu do vlády. Ale to se má týkat mojí vlády? Nespletla se paní místopředsedkyně? A nemyslela svým tweetem předchozí vládu Andreje Babiše? To nebyla moje vláda, kdo do české veřejné debaty přinesl pojmy z kriminálních příběhů. To byla vláda Andreje Babiše! (Potlesk koaličních poslanců.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak teď už víme, kdo vyvolal toto hlasování. Víme, koho se tím snaží svrhnout. A zbývá ještě poslední část sdělení, tak jak jsem o tom mluvil na začátku, a to je odpovědět si na otázku, co je tentokrát ten důvod, proč jsme dneska tady. Tím důvodem je prý problém s důvěryhodností pana ministra Víta Rakušana. Jeho důvěryhodnost měla utrpět tím, že vlastnil zabezpečený telefon, tedy že vlastnil nějaký šifrovaný způsob komunikace. Šifrovaná komunikace, to je standardní vlastnost, kterou má většina v současnosti používaných aplikací v chytrém telefonu. Každý z nás, kdo používá moderní technologie, tak nepochybně má něco takového nainstalováno ve svém mobilu nebo tabletu. Co je ale podstatné - nikdy se přitom neobjevil ani náznak informace, žádná indicie, že by Vít Rakušan daným telefonem nějak komunikoval, tedy že by s ním řešil něco nemorálního, nebo dokonce něco nelegálního. Ano, řeč - a zaznělo to i ve vystoupení pana předsedy Babiše - řeč je o kauze Dozimetr. Je to kauza, s níž ale Vít Rakušan může být spojen jenom v nějakých hodně divokých snech. Ale zato jsou s ní spojeni jiní členové sedící v této Poslanecké sněmovně. Například stínová ministryně vnitra za ANO paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

Já jsem se na interpelacích ve čtvrtek, kdy mě zkoušeli poslanci hnutí ANO, a na to jsou interpelace, to je naprosto v pořádku, z mé důvěry ve Víta Rakušana, tak jsem se ptal, zda v poslaneckém hnutí ANO jste řešili financování kampaně hnutí ve volbách do Poslanecké sněmovny, zda jste řešili, proč využívání auta od člověka zapojeného v kauze Dozimetr nebylo uvedeno na transparentním účtu ani nebylo uvedeno při přehledu výdajů za volební kampaň. Já jsem se té odpovědi nedočkal. Ale uznávám, že na interpelacích mám odpovídat já, tak tam pro to není prostor, ale očekávám, že dnes nás o tom bude paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO informovat ve svém vystoupení.

Chtěl bych se proto opozice zeptat, zda si před vyvoláním hlasování nedůvěry o mojí vládě nechce raději vyřešit problém, který má ve vlastní vládě, v té stínové? Moje vláda se k tomu postavila čelem a udělali jsme všechno, co bylo nutné. Hnutí STAN bezprostředně přijalo odpovědnost, vyvodilo odpovědnost s výměnou ministra školství, zbavilo se všech osob, které mohly být v jakémkoliv podezření s touto kauzou. Proč tedy tady dnes jsme? Já si myslím, že jediným pravým důvodem útoku na ministra Rakušana je jeho úspěch. Vít Rakušan se na národní i evropské úrovni zasazuje za boj s nelegální migrací, má dobré výsledky a opozice mu kvůli tomu nedokáže přijít na jméno. Začínám mít podezření, že ANO a SPD nechtějí problém s nelegální migrací vyřešit. Nelegální migranty potřebují, aby měli čím strašit svoje voliče. Nic pozitivního totiž nabídnout nedokážou, a proto se snaží vládní kroky, které děláme k tomu, abychom zastavili nelegální migraci, různými způsoby sabotovat, a mimo jiné útoky na Víta Rakušana, a proto jsme dnes tady.

Ministr vnitra Vít Rakušan, který je zároveň prvním místopředsedou vlády, má tedy nadále moji plnou důvěru, abych odpověděl na otázku, kterou jsem opakovaně dostával při interpelacích ve čtvrtek a na kterou jsem odpovídal stejně. Vít Rakušan se jako člen vlády ukázkově zasadil o správnou reakci našeho státu na ruskou agresi na Ukrajině. Jeho rezort věcně a efektivně si dokázal poradit s následnou uprchlickou krizí. Jsme jedna ze zemí, která je v Evropě pod největším tlakem, a přitom všechno zvládáme bez větších potíží. Vít Rakušan přispěl k hladkému průběhu českého předsednictví, zejména k zásadnímu průlomu v azylové a migrační reformě v Radě EU. A dělá věci, které se tu řadu let neřešily. Transformace České pošty, což je úspěch vzhledem k podmínkám, které zdědil. Úspěšně stabilizuje fungování bezpečnostních sborů. A tak bych mohl pokračovat.

Dámy a pánové, já si myslím, že teď všichni máme docela plastickou představu o tom - a je potřeba ty věci pojmenovávat, tak jak jsou - máme plastickou představu o tom, o co tu dnes jde. Útoky na pana místopředsedu vlády Rakušana, útoky na moji vládu a veškerá negativa, která opozice v této náročné době šíří, jsou ve skutečnosti symptomem závisti a strachu. (Smích z lavic hnutí ANO.) Strachu z toho, že naše vláda je nyní, už po necelých dvou letech, úspěšnější, než byla ta vláda minulá. (Potlesk koaličních poslanců.) A to navzdory nepříznivým výchozím podmínkám a všem mimořádným okolnostem. To není žádné vychloubání, to je prostě fakt. (Smích poslanců ANO.) To je fakt.

A ještě budete chvilku ta fakta muset poslouchat. A nebude vám z toho dobře. (Smích poslanců ANO.) Těch konkrétních a zcela jasně doložitelných úspěchů, které vám tu mohu vyjmenovávat, abych vám ukázal, co všechno se naší vládě podařilo, jsou totiž celé desítky. Přesněji sedm desítek. Právě tolik kroků, kde jsme dosáhli úspěchu, kde plníme náš program, které svědčí o tom, že voliči vybírali v minulých volbách dobře, právě těch věcí je sedm desítek, tolik jsem jich shodou okolností napočítal, když jsem se připravoval na toto vystoupení. A já si myslím, že když už tu dnes musíme být, tak je to vlastně dobrá příležitost k tomu, abych tento seznam představil v celé jeho šíři.

Takže dámy a pánové, vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, počítejte prosím se mnou do 70, to zvládneme všichni.

1. Plníme náš závazek vůči NATO, investujeme do naší obrany 2 % z HDP ročně.

2. Naše vláda uzavřela s USA důležitou dohodu o spolupráci v oblasti obrany.

3. Zahájili jsme zásadní modernizaci české armády, mimo jiné jsme pořídili moderní bojová vozidla pěchoty, nejmodernější letouny F-35, víceúčelové vrtulníky a další akvizice probíhají.

4. Vypracovali jsme novou bezpečnostní strategii České republiky, která jako hrozby, výzvy, vyjmenovává Rusko a Čínu, a s oběma zeměmi jsme revidovali vztahy.

5. Nová obranná strategie počítá s vyšším zapojením českého obranného průmyslu do vyzbrojování naší armády.

6. Prosadili jsme významné zapojení českého zbrojního průmyslu do vojenské podpory Ukrajině financované západními zeměmi.

7. Spustili jsme Fond Ukrajina. České firmy tak opět mohou vyvážet na Ukrajinu bez platebních rizik.

8. Společně jsme zvládli největší uprchlickou vlnu od druhé světové války na našem území a zvládli jsme zapojení Ukrajinců do pracovního trhu.

9. V rámci Evropské unie důsledně prosazujeme novou podobu migrační politiky založenou na masivní ochraně vnějších hranic a odmítání povinných kvót.

10. Společně jsme zvládli předsednictví Evropské unie a vrátili tak Českou republiku mezi respektované země.

11. Letos investujeme do dopravy rekordní sumu, téměř 151 miliard korun, na budování nových silnic a železnic. V roce 2024 budeme v tomto tempu pokračovat.

12. Aktuálně máme rozestavěno rekordních 280 kilometrů nových dálnic a silnic první třídy. V roce 2024 otevřeme 112 kilometrů nových dálnic.

13. Zjednodušujeme život řidičů. Nahradili jsme dosavadní dva technické průkazy jedním a zrušili povinnost vozit ho s sebou v autě.

14. Zvyšujeme bezpečnost na silnicích. Proto zavádíme řidičák na zkoušku, možnost řídit s mentorem už od 17 let a také zpřehledňujeme bodový systém.

15. Digitalizujeme dopravní agendy, pro občany i podnikatele jsme spustili Portál dopravy, který poskytuje on-line řadu služeb, jako je třeba výměna řidičského průkazu.

16. Schválili jsme desetiletý plán výstavby dopravní infrastruktury, který konečně také obsahuje vysokorychlostní tratě.

17. Zbavili jsme se závislosti na dovozu plynu z Ruska, díky LNG terminálu jsme zajistili dostatek potřebné kapacity z jiných zemí.

18. Navyšujeme kapacitu v ropovodu TAL, která nám umožní do roku 2025 zastavit dovoz ropy z Ruska. Do stejného termínu jsme si vyjednali výjimku ze sankcí, abychom měli vždy dostatek paliva.

19. Zastropovali jsme ceny energií a pomohli tak domácnostem i firmám zvládnout energetickou krizi.

20. Zavedli jsme úsporný tarif, který pomohl překonat prudký růst cen energií pro domácnosti.

21. Masivně investujeme do naší energetické bezpečnosti. Získali jsme pod kontrolu státu celý přepravní řetězec plynu od terminálu přes páteřní plynovody až po zásobníky na území České republiky, což nám umožní rozvoj celé soustavy.

22. Finalizujeme novou státní energetickou koncepci, jízdní řád pro českou energetiku na celá desetiletí, který bude počítat s rozvojem jádra, bude počítat s rozvojem obnovitelných zdrojů a s postupným útlumem uhelné energetiky.

23. Podporujeme přechod na obnovitelné zdroje energie. Za rok se nově instalovaný výkon fotovoltaických elektráren zvýšil o téměř 50 %.

24. Zahájili jsme, o tom jsem už také mluvil, odkládaný tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech.

25. Pracujeme na spuštění těžby lithia nejlépe už v roce 2026. Jde o strategický projekt, který je důležitý pro budoucnost české ekonomiky.

26. Díky ozdravnému balíčku snižujeme schodek veřejných rozpočtů z 5,8 % v roce 2021 na 2,2 % HDP v roce 2024. Deficit státního rozpočtu v dalších dvou letech díky ozdravnému balíčku bude klesat o 94 a 150 miliard korun.

27. Od nástupu do vlády snižujeme výdaje státního rozpočtu, například v roce 2022 jsme snížili zbytečné vládní výdaje o 80 miliard korun.

28. Prosazujeme štíhlý stát. Na rok 2024 jsme snížili celkové výdaje na platy státních zaměstnanců o 2 % a na provozní výdaje ministerstev o 5 %.

29. Omezujeme daňové úniky nadnárodních korporací. Během předsednictví jsme prosadili globální daň ve výši minimálně 15 %.

30. Skoncovali jsme s nechvalně známou praxí zaklekávání a namísto toho budujeme efektivní, moderní a vstřícnou Finanční správu.

31. Zrušili jsme EET, prodloužili jsme lhůty na podání kontrolního hlášení, podnikatelé už nejsou považováni a priori za podezřelé.

32. Zjednodušujeme daně. Zavádíme dvě sazby DPH a rušíme 22 daňových výjimek.

33. Snižujeme DPH na potraviny z 15 na 12 % a pomáháme tak k jejich zlevňování.

34. Zjednodušujeme podnikání, proto jsme pro naše firmy zavedli možnost účtovat v eurech a v dalších cizích měnách.

35. Pro OSVČ jsme zvýšili hranici obratu pro povinnou platbu DPH a pro možnost přihlásit se k placení paušální daně na 2 miliony korun. A jdeme do druhé poloviny.

36. Pro menší plátce jsme snížili až na polovinu pokuty u kontrolních hlášení.

37. Snižujeme počet státních zaměstnanců v roce 2024, poprvé po deseti letech klesne počet státních zaměstnanců o 11 000.

38. Snižujeme počty úředníků, v roce 2024 klesne počet úředníků o další 2 000.

39. Schválili jsme dva antibyrokratické balíčky, které mají cíleně usnadnit život podnikatelům a občanům, zejména pak ulehčit v jejich povinnostech vůči státu, například povinnost vlastnit potravinářský průkaz, lékařské prohlídky u nerizikových povolání a další věci.

40. Zrušili jsme 10 000 zbytečných právních předpisů.

41. Prosadili jsme zákon na ochranu oznamovatelů, který pomůže boji s korupcí.

42. Připravili jsme novelu zákona o státním zastupitelství, která posílí jeho nezávislost.

43. Připravili jsme novelu insolvenčního zákona, která pomůže lidem dostat se z dluhové pasti.

44. Připravili jsme sérii novel zákonů, která zlepší práci soudů, soudců i advokacie.

45. Zavedli jsme větší transparentnost v informování veřejnosti o rozhodování soudu.

46. Doháníme dluhy Babišovy vlády v přijímání unijní legislativy. Deficit jsme za necelé dva roky snížili na třetinu, a tím jsme výrazně zmenšili hrozbu pokut, které bychom jinak platili.

47. Bojujeme proti šmejdům. Prosadili jsme novelu zákona o ochraně spotřebitele, která lépe chrání zranitelné skupiny obyvatel, včetně důchodců a rodin s dětmi.

48. Zahájili jsme digitalizaci matrik, aby rodiny měly jednodušší komunikaci s úřady v případě klíčových životních rozhodnutí.

49. Rekordně jsme zvýšili průměrný starobní důchod o více než 5 000 korun. Seniory jsme tak ochránili před vysokou inflací.

50. Spustili jsme komplexní reformu důchodového systému s cílem zajistit budoucím generacím důstojné důchody.

51. Zahájili jsme revizi sociálních dávek, aby stát pomáhal zejména těm, kteří to skutečně potřebují.

52. V reakci na krizi jsme zjednodušili a zdigitalizovali žádosti o příspěvek na bydlení a ten jsme zpřístupnili širším skupinám obyvatel.

53. Podporujeme rodiny s dětmi. Zavedli jsme jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun. Navýšili jsme přídavky na děti, zvýšili jsme odvody u zkrácených úvazků, nastavujeme jasná pravidla pro home office, investujeme do dětských skupin a zavádíme takzvané sousedské skupiny.

54. Systematicky digitalizujeme služby státu v sociální oblasti pro naše občany.

55. Prostřednictvím daňového milostivého léta jsme umožnili dlužníkům z řad fyzických osob zbavit se jejich daňových nedoplatků.

56. Zvládli jsme poslední velkou vlnu covidu, a to bez zákazů a bez lockdownu.

57. Předložili jsme ústavní změnu, která zajistí vyšší ochranu vody a vodních zdrojů.

58. Systematicky tlačíme na výrobce i prodejce potravin, aby nezneužívali situace a zbytečně nenavyšovali svoje marže, nepodporovali inflaci. I v důsledku našeho tlaku začaly ceny potravin konečně klesat.

59. Omezujeme dotace pro velké ziskové zemědělské firmy a více podporujeme malé farmáře.

60. Sázíme nové lesy. Jen vloni se podařilo vysadit celkem 226 milionů stromků.

61. Zakázali jsme prodej nikotinových sáčků pro děti a mladistvé do 18 let.

62. Digitalizujeme a zjednodušujeme proces přijímacího řízení na střední školy. Nově se budou podávat tři přihlášky, u talentových zkoušek až pět. Výsledek bude znám v řádu dnů, nikoliv týdnů.

63. Zvládli jsme začlenit desetitisíce ukrajinských školáků do českého vzdělávacího systému, a to bez větších problémů.

64. Finišujeme nové rámcové vzdělávací programy, které omezí, jak jsem o tom mluvil, biflování. Budou prosazovat moderní výukové metody. První školy se jimi začnou řídit už v dalším školním roce.

65. Rozšiřujeme kapacity základních škol, zvyšujeme množství lyceí a připravujeme nové typy vysokých škol polytechniky.

66. Zvýšili jsme průměrné platy učitelů na 130 % průměrné mzdy.

67. Změnili jsme systém voleb do Rad České televize a Českého rozhlasu a zajistili tak jejich větší nezávislost díky kontrole Senátu.

68. Podporujeme historickou paměť, proto budujeme Památník romského holocaustu v Letech u Písku a rekonstruujeme Památník ticha v areálu nádraží Bubny, odkud byly vypravovány transporty Židů za druhé světové války.

69. Založili jsme Digitální agenturu, která bude řídit tolik potřebnou digitalizaci českého státu.

70. Sjednocujeme domény webů státní správy pod jednu doménu, která přinese větší přehlednost a také, a to je důležité, zlepší ochranu před kyberútoky.

Dámy a pánové, tato fakta mluví sama za sebe. Tato fakta mluví sama ze sebe a není potřeba k nim už něco dalšího dodávat. (Velký potlesk z koaličních lavic.)

Shrňme si tedy ještě na závěr, čemu dnes věnujeme čas. Kdo dnes útočí? Na koho útočí? A proč?

Kdo útočí? Andrej Babiš, politik, který nijak nepomohl této zemi. (Poslanec Babiš se směje a nahlas z lavice reaguje: Zavolejte záchranku Bohnice!) Dokonce na řadě úrovní ignoroval její bezpečnost, protože svou funkci chápal hlavně jako způsob, jak posílit svoje zisky. (Poslanec Babiš: To určitě!)

Na koho útočí? Na vládu Petra Fialy. Na tým kompetentních lidí, kteří za dva roky udělali víc než dvě předcházející vlády za osm let.

A proč se tedy tady útočí? Protože ministr vnitra, který dělá dobře svou práci, vlastnil - legálně vlastnil - zabezpečený telefon. (Potlesk z koaličních lavic.)

Dámy a pánové, vážení spoluobčané, co k tomu ještě říct? Snad jen to, že děkuji každému odpovědnému poslanci, každé odpovědné poslankyni, kteří potvrdí, že naše vláda řídí Českou republiku dobře, že ji otáčí správným směrem, vede k restartu a že si zaslouží v této práci pokračovat.

Dámy a pánové, ať už si o nás myslíte cokoliv, tak nemůžete popřít, že v těch kritických chvílích jsme dělali všechno, co bylo třeba. A zajistili jsme i věci, které údajně zajistit tu chvíli nešlo - dostatek plynu, pomoc s účty za energie, klidnou reakci na uprchlickou vlnu, funkční konsenzus v Evropské unii. Tak bych mohl pokračovat. Sedmdesát bodů toho, co se nám podařilo už teď, jsem vám tady představil.

Dámy a pánové, vzpomeňte si na volby v roce 2021 a představte si, co by se s naší zemí stalo, kdyby ty volby dopadly jinak, kdyby se věci měly jinak. (Smích v levé části sálu.) Představte si vládu Andreje Babiše a Tomia Okamury v čele Evropské unie. Představte si, jak dnešní opozice by reagovala na válku na Ukrajině a na všechny bezpečnostní výzvy, které nás potkaly a které nás ještě v nejbližší době mohou potkat. Prožíváme teď opravdu složitou dobu, a přesto se nám daří dělat všechno pro to, aby naše země zůstala v bezpečí, ve svobodě a v prosperitě. Uvědomme si prosím, že to není samozřejmost, že to celé mohlo být jinak. A pak prosím hlasujte podle svého svědomí. Děkuji vám. (Dlouhý potlesk z koaličních lavic.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že se představitelé jednotlivých klubů dohodli na tom, že v tuto chvíli uděláme dvacetiminutovou přestávku pro upřesnění dalšího scénáře, tak vyhlašuji přestávku přesně na 20 minut. Děkuji. A poprosím, aby se sešli všichni na grémiu, všichni účastníci grémia. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 12.48 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 13.08 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 13.08 hodin, to znamená, že vypršel čas na naši přestávku. Než začneme s vystoupením řečníků s přednostním právem, tak si dovolím načíst omluvy. Omlouvá se pan poslanec Bauer od 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Blaha Stanislav od 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vojtěch Munzar od 10 do 12 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Navrátil Jiří od 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Salvetr Rudolf od 20 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vojtko Viktor od 13.30 do 17.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vomáčka Vít od 14 hodin z osobních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Stanjura Zbyněk od 13 do 15 hodin z důvodu zahraniční cesty a pan Ministr Šalomoun Michal od 13 do 17 hodin z pracovních důvodů.

Náhradní karta číslo 37 - s ní budu hlasovat já, tedy poslanec Skopeček - pro stenozáznam.

A dostáváme se k přihláškám s přednostním právem. První v tomto bloku vystoupí pan místopředseda vlády Ivan Bartoš. Pane vicepremiére, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené kolegyně, vážení kolegové, poslankyně, vážení poslanci, sešli jsme se dnes, protože opozice opět vyvolala hlasování o nedůvěře vládě. Na to má zajisté právo, tak směle do toho. Vláda ostatně musí být vždycky připravena doložit výsledky své práce, zdůvodnit svoje kroky a představit navazující plány, stejně jako naslouchat zpětné vazbě, a má být otevřena ke konstruktivní spolupráci se všemi, kdo skutečně chtějí zlepšovat životy lidí v této zemi, což bohužel není ve většině případů případ současné opozice. To dvouleté působení zde ve Sněmovně, až na drobné výjimky například v podobě novely stavebního zákona nebo ve věcech, které jsou ze své povahy apolitické, což je digitalizace, neměla s prací, konstruktivitou ani skutečným zájmem o občany nic moc společného. Těžko se dá pak věřit, že tato mimořádná schůze je něčím jiným než další snahou o mediální zviditelnění se za peníze lidí. Předsedové obou opozičních stran jsou koneckonců i soudem odsouzení lháři a opakovaně se za své výroky i zde na poli Poslanecké sněmovny pak musí omlouvat.

Když se podívám, a byla to otázka minulého týdne, na jeden příklad, tady bylo jasně vidět, kdo pracuje a kdo jen blábolí. Zatímco Andrej Babiš stál tady u toho řečnického pultíku a vykládal, že vláda nic nedělá pro Čechy v Izraeli, náš pirátský ministr Honza Lipavský letěl na Blízký východ českým občanům pomoci. Byl mimochodem vůbec prvním zahraničním politikem, který se po teroristickém útoku Hamásu do Izraele vydal a Izrael navštívil. A Andrej Babiš místo toho, aby kvitoval tento krok, tak nedůstojně kopal nožičkama a dělal gesta, jak by všechny lidi zachránil. V praxi ovšem odfrčel soukromým tryskáčem do Albánie na fotbal, zatímco vláda všemi prostředky dostávala české občany do bezpečí, což se i podařilo. A tak je to se vším.

Když zde slyším ta slova o tom, jak vláda něco nezvládá, nebo o její vyprázdněnosti, tak já tedy, když se podívám například na to, co opozice ukázala ve věci úsporného balíčku, tady sedí ta slova vyprázdněnost a nekompetentnost. Rozpočet a schodek, jeho snižování, je zcela zásadní věc pro budoucnost naší země a je namístě a žádoucí, aby i opozice k němu předkládala návrhy. Ten problém ovšem byl zcela jiný. Já jsem se díval na ty opoziční návrhy a z takřka 80 opozičních návrhů neřešil schodek rozpočtu prakticky žádný. Místopředseda hnutí pan Vondráček to vysvětloval do rozhlasu tím, že přece nemůže nikdo po hnutí ANO chtít, aby mělo v opozici nějaké konkrétní návrhy, že prý nemají aparát, a tak to nezvládnou. A to se tady prosím bavíme o 71 poslancích a poslankyních, mezi nimiž je dokonce i bývalá ministryně financí. Ti všichni mají navíc asistenty a poradce - a jejich vlastní místopředseda pak prohlásí, že nikdo z nich není v konkrétních návrzích schopen řešit rozpočet. Je tedy fakt, a když se podíváme, jakým způsobem ANO finance kdysi vedlo, tak já bych vlastně i v jistém směru dal panu Radkovi Vondráčkovi za pravdu. Ale nedokážu si představit, že kdysi v opozici s 22 poslanci by něco takového vypustili Piráti z pusy. To bychom se museli stydět, kdybychom řekli, že nejsme schopni připravit konkurenční nebo alternativní návrh, a často jsme, ať už to bylo v oblasti covidu, či s jinými problémy, přicházeli s návrhy, které měly ratio ve svém řešení, byly k diskusi a nabízely nějaký pohled na problém, který trápil občany v naší zemi.

Ona ta tragédie tím zdaleka nekončí. Když jsem poslouchal úvodní slovo, co nám sem dneska přišel vyprávět Andrej Babiš, jeho vláda měla tolik kauz, že by to panu Faltýnkovi nestačilo ani na deset deníčků. Andrej Babiš byl jako premiér obžalovaný z podvodu. Národu sdělil, že nikdy neodstoupí, a dokonce vzpomínám na nedávnou omluvu zde, že je Andrej Babiš soudem odsouzený lhář. Ostatně za to se i omlouval.

A kritika hospodaření, prostřednictvím pana předsedajícího, vidím, že zde paní Alena Schillerová sedí, já si pamatuju asi tři věci, které se otisky do povědomí nás, ale i občanů. Nejrychlejší zadlužování České republiky v porovnání s Evropskou unií a vypálení rozpočtu do základů. Tedy peníze, které byly použity v covidu, navíc NKÚ potvrdilo, že naprostá většina nešla na řešení základních problémů, to byla jedna věc. Druhá - fotky s pávy, třetí - zaklekávání na nepohodlné firmy, které potřeboval jejich šéf cíleně zničit.

Hnutí ANO svolalo tuto schůzi nikoli kvůli mediálnímu haló, kterým překrývá svoje výsledky, ale kvůli kauze Dozimetr, jak tady zaznělo. A já jsem rád, že to téma tady je, protože, a zaznělo to zde i předtím, bezesporu i v této závažné věci má hnutí ANO co vysvětlovat. Byla to ostatně i stínová ministryně vnitra paní Vildumetzová, která juchala s kmotrem z Dozimetru na svatbě, nechala se od něj obdarovávat ve sněmovní kampani, což stále neobjasnila, a dneska se nově ukazuje, že dokonce bydlela ve vile jedné partnerky toho z hlavních podezřelých, mimo jiné se stejným člověkem, s kterým juchal na té svatbě i Andrej Babiš, což se můžete podívat na videu.

A já bych mohl pokračovat. Další obviněný v kauze Dozimetr Luděk Šteffel pak za milion radil tehdejší ministryni ANO Kláře Dostálové ohledně digitalizace stavebního řízení. A já jsem to komentoval už po svém nástupu na rezort Ministerstva pro místní rozvoj. To byl prakticky jediný člověk, kromě ještě jedné úřednice, který to tam měl na starost, a radil tak dobře, že zakázka vycházela v předražení o 1,2 miliardy. My jsme to s Piráty zastavili, přišli jsme s funkčním a levnějším řešením, a paní Dostálová teď dělá, že si jméno pana Šteffela ani nepamatuje, ostatně to říkala v televizi, a ta částka vlastně taky ani nesouhlasí, byť je to černé na bílém ve smlouvách.

Mimochodem, víte, jak Andrej Babiš neustále pořvává na Piráty a nadává, že mají na ministerstvu svoje lidi? Tak já vám řeknu proč. Byl to právě jeden z našich lidí, kdo tyto šmeliny rozkryl, stejně tak jako řadu dalších věcí, ještě když jsme byli v opozici. A to panu Babišovi evidentně nejde pod nos. Asi by byl radši, kdybychom se radili s lidmi navázanými na Agrofert nebo organizovaný zločin nebo s lobisty a pustili je co nejbliž k veřejným penězům, ať už jsou to peníze v zakázkách, nebo v evropských dotacích.

A když mluvím o opozici, tak tandem samozřejmě doplňuje i pan Tomio Okamura, který dlouhodobě obchoduje se strachem a často jde i proti zájmům lidí naší země, když mu z toho něco kápne. Já nechci připomínat historické působení, ať už je to SPD, nebo Úsvitu, ale tento pán ve vážné bezpečnostní krizi (by?) neváhal dostat Českou republiku z EU, z NATO, byť se jasně ukazuje, že naše účast ve všech těchto společenstvích dlouhodobě zajišťuje České republice ochranu a bezpečnost. Stejně tak jako SPD dlouhodobě oslavovala Putina a Rusko a o ukrajinských uprchlících včetně dětí pan Okamura vypráví jako o zkaženém masu nebo ovoci a za hezká slovíčka o míru pak schovává, že chtějí, aby se Ukrajina vzdala Rusku. Okupace ale nemá s mírem skutečně nic společného, což známe sami z historie velmi dobře, a kdyby padla Ukrajina, tak věřme, že Putin se nezastaví a bude dál pronikat směrem do Evropy. Nemusí to být fyzicky, může to být skrze další tlaky a ovlivňování politik v jednotlivých zemích s využitím dezinformační scény a za častého přitakávání a přes dealování těchto příspěvků právě lidmi okolo Tomia Okamury.

Nicméně i přes to všechno, co jsem teď řekl, máme určitě s opozicí v jednom shodu. A to, že se Česká republika nachází v nelehké době. Občané mají zcela pochopitelně obavy o budoucnost, trápí je nejistota, vyšší ceny, ale i řada problémů, které byly léta skutečně opomíjeny. A to nelze banalizovat, ani se této situaci nelze vysmívat. Nicméně hnutí ANO na reformy mělo osm let svého působení ve vládě, ať jsou to reformy v oblasti školství, bydlení, dopravy či ochrany životního prostředí, a když si vypíchnu například otázku bydlení, kterou mám na starost a která je jednou z mých priorit na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak hnutí ANO v tomto neudělalo zcela nic. My na těch řešeních v jednotlivých oblastech, byť výchozí situace nebyla lehká, jako vláda pracujeme denně. Učinili jsme řadu potřebných kroků nejen s ohledem na řešení té krize, ale i změn, které nakopnou nový směr, a mnoho dalších ještě přijde.

Zároveň, a to přiznám zcela otevřeně, je potřeba posílit i komunikaci, aby bylo jasné, co děláme, proč to děláme, co to lidem přinese, a všechno bylo předvídatelné. Musíme mít taky na paměti, že řada těch opatření není příjemná. Ostatně z krize se nejde protleskat nebo promluvit, krize se musí řešit. Proto je potřeba ta opatření dělat citlivě, férově a promyšleně. Nemůžeme ohrozit nebo vyvolat ohrožení sociálního smíru či destabilizovat společnost. Ona se blíží opět série voleb a já se můžu domnívat, proč je třeba dnešní schůze svolaná, zda to je nějaký začátek kampaně. Ale já jsem to říkal mnohokrát i před volbami v roce 2021, kdy ještě nebyla válka na Ukrajině, nicméně ekonomiky jednotlivých zemí směřovaly do recese, že to období bude těžké a že opatření, která bude muset budoucí vláda (udělat), a takto jsem hovořil před volbami, nebudou vždy líbivá. Já si ale myslím, že by politické strany neměly upřednostňovat svoje vlastní zájmy a nahánění bodů s výhledem na volby před zájmy naší společnosti jako celku. Kdybychom to dělali my, opakovali bychom chyby předchozí vlády.

Vláda je zodpovědná za život 10,5 milionu občanů a každý den naší prací nebo rozhodnutím ovlivňujeme to, kam Česká republika bude směřovat. Je to obrovská zodpovědnost, kterou je třeba si neustále připomínat. Tak se aspoň k té politice snažím přistupovat já, tak se k ní snažíme přistupovat za Piráty a věřím, že tak to činí moji kolegové a tak o tom otevřeně hovoří. Já jsem zmínil řadu potřebných kroků, které vláda za poslední dva roky udělala, ostatně o nich hovořil i v tom výčtu pan premiér Petr Fiala. O mnoha z nich budou podrobně hovořit i moje kolegyně a kolegové v průběhu této schůze. Já bych však za Piráty vypíchl alespoň pár případů, které já osobně považuji za důležité.

Ta první oblast - my jsme vrátili naší zahraniční politice po mnoha letech rovnou páteř. Chráníme lidská práva a naši bezpečnost. Vystupujeme díky vládě a pirátskému ministru Lipavskému jako silná, nezávislá země a v mezinárodním prostředí jako rovnocenný partner. Z těch dalších úspěchů, třeba legislativních, Česká republika má jako jedna z prvních zemí vlastní sankční zákon, takzvaný Magnitského zákon, který ministr Lipavský připravil ještě v opozici, teď byl schválen a díky tomu můžeme zakročit proti oligarchům a válečným zločinům rychleji než třeba Evropská komise a Evropská unie jako celek. Česká republika je v Radě OSN pro lidská práva.

Důležitým tématem, které bych chtěl vypíchnout, je podpora mladých a rodin. Kdybych vzal jenom některé body, a možná to bude i z těch 70 úspěchů, které jmenoval Petr Fiala: Prosadili jsme navýšení rodičáku, o což dlouho usilovala Olga Richterová, za což bych jí tady chtěl osobně poděkovat. Rozšiřujeme skrz dětské skupiny dostupnost předškolní péče. Zlepšila se dostupnost zkrácených úvazků. Posílili jsme právo rodičů na pobyt s dítětem v nemocnici. Připravujeme zákon o podpoře bydlení, já se k němu potom ještě vrátím v detailu. Zlepšujeme podmínky pro pěstouny. A v rámci úspor, tak jak jsme jako vláda koncipovali úsporný balíček, jsme v těch nižších sazbách DPH udrželi studentské koleje či internáty, zachovali jsme daňové osvobození stipendií, jsou slevy na jízdné, je bezplatné školství. Pracujeme na posílení práv dětí skrze přípravu dětského ombudsmana.

Co si myslím, že je zásadní, a když se hovoří o štíhlém státě, je to stát, který nezatěžuje nadměrnou byrokracií lidi a firmy, ale usnadňuje jim život. Nejenom tedy lidem jako klientům, váženým klientům státu a firmám, ale i úředníkům. A já jsem rád, že to úsilí vlády, které má na starost i ministr Michal Šalomoun, jde tím správným směrem. Ministr Šalomoun, připravuje již třetí antibyrokratický balíček ve spolupráci s dalšími rezorty. Umožnili jsme díky tomu například online žádosti na všechny typy důchodů, protože to vyžaduje debyrokratizaci a změnu zákonů. Zrušili jsme některé nelogické věci: povinné lékařské prohlídky u nerizikových profesí a celou řadu dalších. A tímto stylem budeme postupovat dál.

Samozřejmě velkým tématem ve všech zemích je boj s korupcí. Piráti si na rozdíl od jiných nehrajou na protikorupční hnutí, které si to píše na billboardy, ale protlačili jsme reálná opatření proti kmotrům a oligarchům a je to celovládní působení i působení poslanců zde ve Sněmovně v rámci těchto příprav. Vrcholní politici nemůžou už ohýbat média či si přihrávat zakázky do vlastních kapes. Ve veřejných tendrech už nedostanou firmy s nečistou minulostí podíl na těch státních zakázkách. Prosadili jsme zveřejňování platů i odměn veřejných funkcionářů, poradců, členů vedení státem vlastněných firem. Skrze evidenci skutečných majitelů jsme zlepšili boj proti praní špinavých peněz, rozkrádání veřejných zakázek i špinavému sponzoringu politických stran. Posilujeme nezávislé soudy skrze novelu o státním zastupitelství. A já věřím, že tato důležitá legislativa, kvůli které byli i lidé na Letenské pláni, projde Sněmovnou. Byl to jeden z našich slibů vůči občanské společnosti.

Zrovna ty věci, které jsem zmiňoval, boj proti korupci a proti oligarchům, možná to je jeden z těch důvodů, proč všechny strašně popouzí ty aktivity, které vláda nebo pirátští politici prosazují. Když vidím ty časté útoky, tak když už se nedá nic jiného na Piráty v danou chvíli vymyslet, tak se vypráví pohádky jak z tisíce a jedné noci. Já jsem se nedávno dočetl, a mohutně to bylo přesdíleno lidmi třeba z hnutí ANO, že jsem na ministerstvu koupil koberce za 65 milionů. Ono se nakonec ukázalo, že šlo o výměnu zátěžových koberců za 65 000. Já jsem na to reagoval s humorem, že by ty koberce snad musel být lítající. Ale takových věcí se ve veřejném prostoru cíleně objevuje celá řada. A o politicích této vlády. Tak věřte, že my se nenecháme zastrašit ani znechutit. Máme programové prohlášení vlády, plníme, co jsme slíbili, ať už ve vládě, či na Ministerstvu pro místní rozvoj, v oblasti digitalizace. A teď bych v krátkosti pohovořil o těch nejdůležitějších bodech právě v rezortu místního rozvoje, který mi byl svěřen, i to, co se bude a má dít v digitalizaci v následujícím období.

Když jsem nastoupil na ministerstvo před necelými dvěma roky, kdy vlastně osm let bylo na Ministerstvu místního rozvoje hnutí ANO, tak jsem řadu agend - není to jenom problematika digitalizace stavebního řízení, ale byly to jiné agendy - přijímal v jistém stadiu rozkladu a takové letargie. A myslím si, že za tu dobu, co mám možnost řídit Ministerstvo pro místní rozvoj, se odvedla řada důležité práce. Dotáhli jsme novelu stavebního zákona. To si myslím, že je dobrý výsledek, a byl to jeden z bodů, kde jsem vyzdvihl spolupráci Sněmovny, včetně zástupců opozice. Takže stavební zákon schválen ve Sněmovně, v Senátu nebyl odmítnut, dává od 1. 7. příštího roku pro běžné stavby a další stavby skutečně jasný směr, rychlé povolovací procesy, zjednodušení stavebního řízení. Na vládu jde zákon o podpoře bydlení. Chceme zjednodušit a zlevnit družstevní výstavbu, bojujeme za 8 miliard z Národního plánu obnovy, miliardu v programu nájemní bydlení žadatelé využili za čtyři měsíce. Vznikne za to asi 500 nových bytů a většina z nich bude postavena do roku 2025. To je slibný začátek zejména té investiční části reformy Bydlení pro život. A já bych možná ještě u té reformy Bydlení pro život se zastavil, protože je to jedna z ukázek, kde skutečně děláme v té oblasti to, co je potřeba, to, co občany v České republice trápí.

Ohledně bydlení se vyjádřilo 85 % lidí v průzkumu, že toto vnímají jako palčivý problém této společnosti. O tom vláda minulá i předminulá pouze mluvila. Opět zdůrazňuji, Ministerstvo pro místní rozvoj, které má v gesci politiku bydlení v České republice, řídilo ANO osm let. Na čem tedy pracujeme? Projekt Bydlení pro život, je to moje absolutní priorita, a když říkám, že je něco absolutní, tak je to top priorita Ministerstva pro místní rozvoj. Možnost bydlet musí mít každý a přijde mi, že to poslední roky vůbec nikdo neřešil. My jsme tam museli začít prakticky od nuly a vše rozjíždíme.

Česká republika je v krizi bydlení, myslím si, že to nikdo nezpochybňuje. Za posledních 10 let vzrostly reálné ceny bytů více než o 60 %. My na to reagujeme v rámci reformy Bydlení pro život, podle mě jednou ze zásadních legislativ je zákon o podpoře bydlení, který teď půjde do vlády. Ten zákon v České republice chybí 15 let. Upozorňuje na to NKÚ, upozorňuje na to i Evropská komise. Je to velký dluh předchozích vlád. Ostatně představení zákona o sociálním bydlení v minulém volebním období bylo absolutní fiasko. My jsme za rok a půl zákon o podpoře bydlení napsali, prošel mezirezortním připomínkovým řízením a v listopadu jde na vládu.

Myslím si, že ten zákon je naprosto zásadní. V České republice žije 154 000 lidí v bytové nouzi, dvě třetiny z nich jsou děti, ale 1,3 milionu osob je ohroženo ztrátou bydlení. Když neřešíme bytovou situaci v České republice, tak dle vyčíslených nákladů to stojí ročně státní rozpočet zhruba 4,1 miliardy korun. Reálně to bude ještě o dost výše. Zákon o podpoře bydlení toto řeší, proto je investicí do budoucnosti.

Když hovořím o investicích, a často je to opomíjeno i v té veřejné debatě, my jsme v dubnu spustili první program pod SFPI, kdy zájem o něj daleko předčil očekávání. My ostatně víme, že 75 % dotazovaných obcí chce stavět obecní dostupné bydlení. My jsme spustili ten program a žadatelé hlavně z obcí si řekli o celou připravenou částku. Bylo to 800 milionů. Celkový objem prostředků na úvěry jsme proto ještě navýšili o 256 milionů, tedy na jednu miliardu. Díky tomu vznikne téměř 500 nájemních bytů. Jen abych to srovnal, když jsem hovořil o tom, že předchozí vedení Ministerstva pro místní rozvoj v tomto dělalo pramálo. V celém programu Výstavba bývalé ministryně paní Kláry Dostálové se postavilo 30 dostupných a 196 sociálních bytů. To skutečně krizi v bydlení v České republice nemůže vyřešit. Proto je důležité mít programy, které fungují, a shánět na ně potřebné prostředky.

Vytvořili jsme a Evropská komise schválila komponentu dostupného bydlení. To je oněch 8 miliard, o kterých ve veřejném prostoru často hovořím. Jsou to investice do tří finančních nástrojů. To je ten moment, kdy ty peníze se vám zpátky do toho systému vrací. Není to tedy čistě dotační politika na vznik několika málo bytů, ale systém, který umožňuje dlouhodobě se věnovat výstavbě. Také notifikujeme dostupné bydlení Evropské komise, abychom lidem mohli nabídnout obecní bydlení se sníženým nájemným. To bude ten další nosič. A já věřím, že toto bude do konce roku notifikováno. V příštích letech má jít do investic do dostupného bydlení z různých zdrojů až 20 miliard, tedy v kombinaci evropských peněz, SFPI, ale i soukromých investic, které se na to vážou.

Velkou otázkou, do které se každý bál hrábnout - ale já věřím, že ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti se nám tuto část podaří také narovnat - je otázka nájemních vztahů. V České republice aktuálně žije v nájmu zhruba 20 % obyvatel. My jsme zatím představili na kulatém stolu návrhy reformy těchto nájemních vztahů, které by měly zlepšit jak situaci majitelů bytů, tak i nájemníků. Ať je to zkrácení doby vyklizení nemovitosti, což je velká věc, která trápí majitele bytů, pokud mají v bytě dlouhodobě neplatiče nebo někoho, kdo porušuje smlouvu, na základě které je jim poskytnuto to bydlení, a skutečně zbavit se problematického nájemníka trvá šest měsíců a klidně i několik let. Na druhou stranu - a myslím si, že musíme hovořit o vyváženém systému - pojďme se bavit o nastavení a fenoménu řetězení krátkodobých smluv. Půl milionu lidí žijících v nájmu má v tuto chvíli nájemní smlouvu maximálně jednoho roku, někteří kratší. Je to velká nejistota. Většina z těchto lidí jsou slušní nájemníci, a proto pojďme ty nájemní vztahy vybalancovat.

Další důležitá věc, a tady bych chtěl poděkovat, možná i nevím, jestli se to nosí, ve spolupráci Patrika Nachera, byť si ve spoustě dalších věcí s ním rozhodně nerozumím, ale společně jsme připravili s ČVUT novelu vyhlášky, která začne platit od příštího roku. Nastavujeme rozúčtování tepla tak, aby bylo spravedlivější pro ty lidi, kteří šetří teplem. Myslím si, že tato vyhláška bude kvitována. Ostatně i odborná veřejnost, zástupci všech, jak se říká, stakeholderů, hodnotila velmi kladně tuto změnu.

Už jsem hovořil o stavebním zákonu. Nebudu se k němu vracet. My jsme skutečně nesouhlasili se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu, který by zatížil státní rozpočet až 24 miliardami korun. Šli jsme cestou jinou, kdy zůstávají stavební úřady na úrovni samospráv. Vzniká a od 1. 1. začne fungovat speciální úřad, tedy Dopravní a energetický stavební úřad, pro ty složitější stavby. Dále pokračujeme v cestě na zprůchodnění povolování stavebních prací v České republice a toho stavebního řízení.

Samozřejmě jsme nezapomněli na financování odstraňování černých staveb. Máme zde vyhláškou o požadavcích na výstavbu, kdy ta současná právní úprava je roztříštěná. Toto sjednocujeme. Pracujeme na dalších doprovodných vyhláškách - stanovení obecních stavebních předpisů, dokumentace staveb, o stavebním řádu a další.

Co si myslím, že je podstatné - a když se podíváme na to, jakým způsobem umí využívat regiony a sídla v České republice ať už evropské, nebo národní dotační tituly - často se tady zaklínáme magickým slovem absorpční kapacita. Přiznejme si, že obce a města často nemají odbornost, kapacitu nebo prostředky realizovat ty projekty. Ta samospráva nebo i ten starosta ví, že potřebuje nový domov pro seniory, že potřebuje rozšířit kapacitu školy, nicméně připravenost těch projektů v řadě oblastí není vysoká. Obce prostě nemají aparát. My chceme zvýšit připravenost a efektivitu veřejných investic v regionu, proto jsme do Národního plánu obnovy zahrnuli a vzkřísili tu komponentu 4.1, která má zahrnovat právě přípravu projektu. K dispozici bude 1,4 miliardy. Je to nástroj, který má pomoci obcím, a významnou část tohoto nástroje lze použít i na projektování právě bytové výstavby. Tím se vracím k té otázce Bydlení pro život jako priorita místního rozvoje.

Možná bych ještě zmínil věci, jako jsou pevnostní města Terezín a Josefov. Skrze komisi, kterou jsem na Ministerstvu pro místní rozvoj zřídil, se nám podařilo najít shodu mezi rezortem kultury, financí a místního rozvoje, které se tím tématem zabývaly, ačkoliv mu ani ochrana památek, ani finanční nástroje, které uvolňuje Ministerstvo financí, nepřísluší. Podařilo se nám získat prostředky ať už v havarijním programu Ministerstva kultury, tak pro nově připravovaný systémový program Ministerstva pro místní rozvoj právě pro tato města, pro jejich historická centra i ty pevnosti ve spolupráci s kraji i s těmi městy, kterých se to týká, tedy s Terezínem a Jaroměří. Díky za to. Věřím, že se nám podaří zvrátit chod i zub času a ty nejkritičtější objekty opravit a zároveň pomoci samosprávám a krajům dát těm objektům, které se nacházejí v obou dvou lokalitách, nový směr. Stejně tak spouštíme komponentu v Národním plánu obnovy pro brownfieldy, kde bychom měli uvolňovat zhruba 2,8 miliardy skrze Ministerstvo pro místní rozvoj.

Možná věc, která je důležitá. Často slyším ve veřejném prostoru, jak Česká republika nedočerpá, respektive nevyužije evropské prostředky za předchozí programovací období. Tady to musím odmítnout. Dívám na predikce toho čerpání, když Česká republika přebírala evropské předsednictví a řešila mimo jiné i problémy, které dopadaly na jednotlivé samosprávy díky válce na Ukrajině, díky migrační krizi. Vyjednávali jsme balíček s Evropskou komisí Fast-care, který měl pomoci ty krizové projekty zachránit. Tenkrát jsme hovořili, že v ohrožení jsou projekty zhruba za 32 miliard. Nám se to podařilo postupně dostat až do objemu projektů zhruba za jednu miliardu a pevně věřím, že peníze z předchozího programového období budou využity v plné míře pro projekty, které pomáhají zlepšení života v regionech.

Stejně tak jsme nastartovali nové programové období, kde už bylo vyhlášeno za ministerstvo 82 výzev s celkovou alokací 98 miliard korun. To už je 86 % alokace celého toho programu IROP. Já si myslím, že i to, že jsme měli jako jedna z prvních zemí připravenou k podpisu Dohodu o partnerství, tak to čerpání, ve kterém vnímám Ministerstvo pro místní rozvoj i historicky jako úspěšné, neboť je zároveň orgánem, který koordinuje čerpání Fondu soudržnosti, že to je ne velký úspěch pro Bartoše, ale pro města, obce a lidi v České republice, že ty evropské peníze, které jsou na projekty, které zlepšují život, jsou využity a budou využity.

Možná bych zmínil i oblast cestovního ruchu. Nám se podařilo po několikaměsíční kampani získat místo ve Výkonné radě UNWTO pro roky 2023 až 2027. Historicky je Česká republika poprvé členem této rady a pro mě je podstatné, a dali jsme si to za cíl i jako vláda Petra Fialy, více být aktivní na mezinárodním poli, zapojovat se do institucí, které mají vliv na globální politiku, nejenom evropskou, nastavují trendy a jsou u toho, kdy se rozhoduje o strategiích, které pak ovládají nebo ovlivňují globální politiku. V této oblasti připravujeme program pro destinační management, který by měl fungovat od roku 2025, a jeho uplift pro regiony v roce 2024.

Měli jsme zde novelu veřejných zakázek, legislativa, kde jsme byli kritizováni Evropskou komisí za nedostatečnou transparentnost. Uvědomme si, že skrze veřejné zakázky, což jsou investice veřejného sektoru, proteče ročně 990 miliard korun, zhruba 15 % hrubého domácího produktu České republiky, takže je to jeden z nejvýznamnějších nástrojů realizace veřejných politik. Zakázky by neměly být zbytečnou brzdou hlavně v klíčových oblastech, ale měly by být motorem, že stát si umí - nebo obce si umí říct, co chtějí, kam se chtějí posunout, a právě skrze veřejné zadávání si potom tyto služby nebo tato řešení vyžádají, ať už je to v oblasti energetiky, bydlení, nebo dopravy.

Kdybych se posunul dál - a možná už dosti bylo k Ministerstvu pro místní rozvoj. Často zmiňovaná digitalizace a to, jakým způsobem byla digitalizace řešena předchozími vládami, nikoliv pouze v předchozím volebním období, jedním z hlavních problémů digitalizace byl způsob, jakým je digitalizace řízena. A byť jsem v řadě věcí podporoval vládního zmocněnce Vlado Dzurillu, skutečně ten rezortismus či nějaké smysluplné řízení využívání věcí, které stát už má, určení klíčových projektů a klíčových investic, skutečně nikdo nedokázal říct ještě před dvěma lety, kolik nás ta digitalizace stojí, jak se prioritizují projekty a zda jdeme tím správným směrem. A často brzdou byla i byrokracie a vlastně nevůle měnit nějaké zákony, které když se zjednoduší, tak se pak zjednoduší i ty digitalizační procesy.

Já jsem uvedl ten příklad v oblasti MPSV, kde to není jenom o chytrých formulářích, ale je to i o změně legislativy, která umožňuje sdílení dat. A já si myslím, že i na úrovni rezortů i ve změnách řízení digitalizace máme výsledky, a teď do konce roku i budeme spouštět další klíčové projekty, které v tom roztříštěném řízení nebylo možné efektivně dodat. My nejsme ti, kteří by si něco vymýšleli někde v kuchyňkách či kancelářích. Stačí se podívat na úspěšné země - Estonsko, Dánsko, Velká Británie, s kterými jsme dlouhodobě už v opozici spolupracovali. Tyhle země jsou označovány za lídry digitalizace. Proč se jim daří? Protože pochopily, že digitalizace musí mít nezávislou instituci, kde se postupně shromažďuje zásadní know-how o digitální strategii, o tom, jakým způsobem se řeší digitalizace a digitální transformace státu, kam budou moci přicházet i lépe placení experti či talenty a přenášet ty nadrezortní trendy do agend mezi jednotlivými ministerstvy.

Proto jsem usiloval a vznikla na konci roku od 1. 1. i Digitální informační agentura, nikoliv jako software house státu, který by měl programovat nějaké aplikace, ale řešit ty nejklíčovější mezirezortní věci, směřování a jádro české digitalizace, jako jsou například registry, z kterých se doslova za minulých vlád sypaly šroubky. My jsme uvolnili 300 milionů na hardwarový upgrade těch registrů a všechny ty nové hardwarové prvky jsou pod střechou, ty peníze byly investovány v daném roce a v příštím roce bude - a já věřím, že s ambicí cloudového řešení do budoucna - poslední hardwarový upgrade registrů, tedy jádra digitalizace, a podaří se nám do budoucna řešit skutečně ty věci levněji, spíše v cloudech než v datových centrech. A to je jenom jeden z kroků, které DIA ve velmi krátké době udělala. Fakticky začala fungovat až přijetím části pracovníků z Ministerstva vnitra v rámci procesu delimitace v měsíci dubnu, přesto již teď pracujeme a budeme dodávat projekty, jejichž výsledky uvidí občané ještě v tomto roce.

Myslím si, že důležité je zmínit redesign Portálu občana a vznik nové aplikace do telefonů, online žádost o nový řidičák, výpis z rejstříku trestů, potvrzení o studiu a řada dalších služeb, kdy občané budou moci - a už mohou - žádat prostřednictvím Portálu občana, jenom o tom nevědí, budou v novém kabátě, tak jak jsou lidé zvyklí na používání služeb třeba internetového bankovnictví nebo běžných komerčních aplikací. Když se podíváte na to, co nám tady zůstalo po předchozím řešení, ta aplikace gov.cz je nepraktická, neintuitivní, musíte se do ní přihlašovat, neumí takovou běžnou věc jako upozornění na displeji telefonu, že se odehrálo něco v té aplikaci, že vám přišla nová zpráva. Toto ta aplikace bude obsahovat. Datové schránky budou se tvářit směrem k občanovi konečně jako email - přijatá, odeslaná, smazaná, archivovaná. Vyřešíme problém s archivací zpráv. Toto všecko přijde do konce roku.

Portál občana v tom moderním hávu bychom chtěli pouštět v listopadu a tu moderní aplikaci, která umožní vše dělat z pohodlí mobilního telefonu, pak si budou moci lidé stáhnout již v prosinci 2023. Jenom bych chtěl říci, že za ty dva roky a publikací těch služeb uživatelů Portálu občana je již zhruba jeden milion. A občas slyším, že marketing a placený marketing je něco špatného. Samozřejmě, pokud stát něco umožňuje, byť o tom máme možnost hovořit v médiích, ale vy si jaksi nevyberete, na jaké téma půjdete do nedělní debaty, spoustu věcí tento stát má, jenom o tom ten občan neví. A je zcela správné ve smyslu ne honění si trika jako vlády, ale ve smyslu public announcement informovat občany, že nějaká služba je v danou chvíli k dispozici online, nemusí si proto brát dovolenou, aby došli na nějaký úřad, jakým způsobem to ovládat.

Zároveň na přelomu roku vznikne - a já děkuji za podporu té legislativy ve Sněmovně, která zde prošla prvním čtením, představoval ji pan ministr Šalomoun, jsou to eDoklady. Vzniká aplikace, která umožní občanům prokazovat totožnost pomocí mobilního telefonu místo plastové kartičky. Elektronická občanka je v řadě případů lépe zabezpečena než plastová kartička, protože je jako mnoho jiných aplikací zamknutá. Při ztrátě telefonu si ji vypnete na dálku, automaticky ji můžete zneplatnit, zatímco když oznámíte ztrátu občanského průkazu, tak s ním ještě někdo může různě běhat a používat ho. Tuto vaši aplikaci nikdo zneužít nemůže.

My bychom chtěli, aby zavedením eDokladovky se změnil trend využívání jednak ze strany občana, ale hlavně aby všechny úřady postupně - a v tom zákoně je i harmonogram - uměly načítat elektronickou identitu nebo tu elektronickou identifikaci, ten QR kód, aby až se bude implementovat na evropské úrovni eWallet, kterou jsme schválili v době našeho předsednictví, tak aby stát byl připraven. Není to o tom tedy naprogramovat aplikaci a aplikaci pro čtení, ale je skutečně potřebné, aby instituce, úřady, ale i soukromý sektor uměly pracovat s technologií, která někdy ověří totožnost, někdy pouze ověří to, že vám je 18 let, nebo bude dokládat potvrzení o studiu.

Myslím si, co je velká věc, a bude ji využívat spousta rezortů, a tedy i spousta občanů, my jsme zahájili práci, a ten projekt už je oficiálně odstartován na registru zastoupení, magické jméno v prostoru, REZA. Je to nový rejstřík, který má řešit pro občany velmi důležitou situaci, kdy člověk nebo firma jedná jménem někoho jiného, vlastně zastupuji v nějakém jednání jinou osobu nebo jsem zastupován jinou osobou či firmou. Ten registr zastoupení umožní v online prostředí vyřizovat záležitosti například za vaše blízké, bude se hodit třeba v rámci implementace v Portálu dopravce, u přepisu automobilu firmy určitě ocení možnost pověření jiné osoby k zajištění povinného procesu, jako je hlášení o zaměstnancích, daně, cla a podobně.

Půjde tedy postupně o velké navýšení komfortu při jednání s úřady, kdy budou lidé někoho zastupovat nebo když někomu udělí plnou moc, aby zastupoval je. My počítáme, že v polovině roku 2024 už budou naskakovat konkrétní využití například na Ministerstvu práce a sociálních věcí nebo v Portálu dopravce a postupně to udílení plné moci online se stane trendem už jen z toho důvodu, že zatímco někde může někdo běhat s vaší papírovou plnou mocí, kam jste omylem zapomněli dát, že to je pouze pro nějaký úkon nebo to někdy končí, tak takto udělenou moc v digitálním světě prostě můžete ukončit nebo budete moci ukončit kliknutím jednoho tlačítka.

Ještě bych zmínil možná jeden pro mě velmi důležitý projekt zejména v souvislosti s tím, a chodí mi různé podvodné SMS tvářící se jako některá ministerstva, což také se proti tomu dá bojovat a bojujeme, ale v souvislosti s tím, jak občané jsou stále více digitalizováni, tak jak se dříve stali obětí podvodů týkajících se jejich bankovního účtu, tak se dnes spousta podvodníků i ze zahraničí vydává za český stát, vytváří falešné formuláře, láká z lidí data, někdy i bankovní údaje. My jsme spustili projekt, který tady dlouhou dobu spal, a to je migrace státu a státních institucí do domény gov.cz, kdy do budoucna všechna ministerstva i další instituce by měly mít tu koncovku ve jméně, v tom internetovém řádku, ministerstvo.gov.cz. Stejně tak jednotlivé e-maily by měly být jasně kvalifikovány právě tím .gov.cz. Česká republika se tak připojuje k většině států EU, NATO, které tu doménu gov využívají. Má to spoustu výhod ať už v oblasti bezpečnostní, kdy vy si můžete ověřit, že jste na té správné adrese a ne na nějaké falešné, prostě z řádku nebo z e-mailu s osobou, se kterou komunikujete. Zajistí to větší přehlednost, přívětivost, odolnost proti kyberzločinu. Většina subjektů přemigruje do konce roku 2024, úplně pak všechny do konce roku 2025. A mě velmi těší, že Ministerstvo pro místní rozvoj na tuto doménu přešlo v tomto týdnu.

Možná ještě několik věcí, které nesouvisí se samotnou digitalizací. Blíží se týden Digitální Česko, to je nástupcem loňského Czech Digital Week, jen jsme ho počeštili. Letošní ročník bude ve znamení rozvoje digitálních dovedností našich občanů. A já bych chtěl poděkovat všem kolegům na daných rezortech, ať už je to MPO, které dbá na to, aby firmy mohly upstylovat, zvyšovat kompetence svých zaměstnanců v práci, MPSV, aby lidé skrze jejich portál mohli absolvovat kurzy, které zvýší jejich šanci na trhu práce, ale i univerzitám, školám, digitálním platformám, ale třeba i knihovnám. Myslím si, že je naprosto zásadní, abychom zvýšili digitální kompetence a znalosti lidí v České republice nejen kvůli boji s dezinformacemi, ale úroveň nyní dosahuje - zhruba 60 % občanů Česka má ty základní digitální znalosti. My jsme si dali cíl, že do konce roku 2030 to bude 80 % občanů ve věku 16 až 74 let. Je to naprosto zásadní. My v rámci toho týdne pro Digitální Česko, což má být takový svátek, týden intenzivní prezentace toho, co je k dispozici, co může být k dispozici, kurzy, školení, věci týkající se umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti. Popularizace a vzdělávání v oblasti digitalizace je klíčem k úspěchu, k pochopení, k adaptaci těch změn, které nepřináší Česká republika, ale přináší je 21. století.

Já bych možná zakončil věcí, kterou vnímám jako velmi důležitou, a to je role České republiky na mezinárodním poli, a to zejména role v Evropské unii, jíž si myslím, že jsme hrdým členem, a role předsednictví, které myslím, že Česká republika v takto složité situaci, ať už se to týká energetiky, ale třeba i digitalizace, obstála. Podařilo se nám na úrovni Evropy najít shodu na Aktu o umělé inteligenci. Důležitá legislativa, jedinečná legislativa, která na jednu stranu dává jakési guide lines, pravidla, pro to, jakým způsobem by se měl rozvíjet byznys v oblasti umělé inteligence v České republice, ale i v Evropské unii. Zároveň ukazuje, jak je pro nás důležitá ochrana soukromí a digitální integrity občana, jehož soukromí má být chráněno. Proto jsou tam ty stopky proti zneužívání ať už třeba v citlivých oblastech, nebo rozpoznávání lidí v reálném čase ve veřejných prostorách. Myslím si, že toto je zásadní. My fakt nechceme, aby tady jel nějaký social scoring občanů jako třeba v Číně. Ostatně finální dohoda o Aktu o umělé inteligenci se právě v těchto dnech dojednává s Evropským parlamentem.

Velký úspěch, a v to nikdo nedoufal, je evropská digitální peněženka, identita, něco, co konečně otevře prostor nejen v tom digitálním světě pracovat, ať už s identitou, ale třeba s doložením potvrzení o nejvyšším dosaženém vzdělání, když se chcete zapsat v zahraničí na univerzitu, když si chcete třeba půjčit - jste někde na dovolené třeba u moře a chcete si půjčit auto na nějaký den. To všecko umožní evropská digitální peněženka, kde budete moci mít od různých vydavatelů nahrány různé důležité věci, které prostě potřebujete a které zrovna nenosíte s sebou, což předpokládám, že na papyrusu v tubusu stočený diplom nevozíte s sebou běžně. Takže to všecko se nám podařilo dojednat na úrovni sedmadvacítky. A opět ta shoda, byť vlastně v krizi, je vůle dohodnout se vlastně vyšší, ale já jsem za to rád. Ostatně i zásadním tématem byly debaty o kybernetické bezpečnosti, což je otázka, která se dneska prolíná prakticky do všech oblastí, od zdravotnictví přes dopravu.

Myslím si, že pokud někdo vystupuje kriticky k tomu půl roku, kdy vláda Petra Fialy a jednotliví ministři krátce po tom, co jsme vstoupili do funkce, měli důležitou roli a byli jsme tedy na tu krátkou dobu lídry Evropské unie, myslím si, že jsme v tomto obstáli. Za to teda patří můj dík mým kolegům a kolegyním, protože i vzhledem k tomu, že v té době na nás dopadaly ať už otázky energetické krize, tak vlastně migrační, související s lidmi, kteří utíkali před Putinovou válkou z Ukrajiny, nebylo to lehké období a ještě stále to nemáme za sebou. Vidíme, že konflikty mají tendenci se rozhořívat i v jiných částech světa. Já téhle vládě věřím, byť nám některé věci asi nejdou tak, jak by si všichni lidi představovali. Jsou před námi dva roky, tak doufám, že věci, o kterých jsem tady hovořil, které jsme započali, se nám podaří dotáhnout do konce a že věci, které děláme, ve finále občané ocení, byť v danou chvíli mohou být nepopulární a často se stávají terčem kritiky i zde přítomné opozice.

Děkuji vám za pozornost a těším se na vystoupení mých kolegů a konstruktivní vystoupení zástupců opozičního ANO a SPD. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan vicepremiér Rakušan. Prosím, pane vicepremiére, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych chtěl začít tím, že se často říká, že ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou, byť někteří marketéři a propagandisté z našich dějin si mysleli mnohokrát opak. Hnutí ANO především ústy svého předsedy neúnavně opakuje jednu a tu samou lež: Rakušan je bezpečnostním rizikem. Bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, pro nás všechny, ohrožuje stát svou přítomností na Ministerstvu vnitra, bezpečnost naší země. Dnes kvůli tomu údajně jako poslední kapku v tom poháru svolalo hnutí ANO i hlasování o nedůvěře naší vládě. Důvodem má být to, že jsem měl ve svém mobilním telefonu šifrovací aplikaci. A mně to přijde neuvěřitelně absurdní.

Dovolte mi prosím říci, co já vnímám jako bezpečnostní riziko pro naši zemi, a dlouhodobě jsem to jako bezpečnostní riziko vnímal. Třeba to, když vládu České republiky vede, nebo vedl, člověk, který čelil v té době trestnímu stíhání za podvod. Bezpečnostním rizikem, a to systémovým, je podrývání důvěry v naše demokratické instituce, když vrcholný politik Andrej Babiš mnohokrát napadá práci soudů, státního zastupitelství, policie. Bezostyšně se opírá do práce toho, co tvoří základ našeho demokratického státu. Jako bezpečnostní riziko vidím každopádně to, když se někdo pokouší neustále zpochybňovat roli veřejnoprávních médií v naší společnosti. Když se někdo snaží zpochybňovat jejich nezávislost. A když někdo by měl asi představu, aby mu taková média sloužila pro jeho vlastní účely, což v některých zemích prostě takové náznaky v současné době můžeme vidět.

Bezpečnostní rizikem pro Českou republiku je každopádně člověk, který demokratické zřízení v naší zemi nazývá novou totalitou. Když někdo říká, že přichází nová totalita, a přitom se nacházíme v prostředí, kde lidé svobodně demonstrují na náměstích, nemají z toho žádné postihy, kdy poslanci dlouhé hodiny svobodně mluví u řečnického pultíku, když tady máme zcela otevřenou a svobodnou soutěž demokratických stran. A v takové chvíli někdo mluví o nové totalitě. A ještě o té nové totalitě mluví člověk, který se s tou starou totalitou sakra smočil! Kterému v té staré totalitě bylo moc hezky, bylo mu v ní dobře. On z ní čerpal benefity, minimálně benefity kariérní. A možná, kdyby se to neotočilo, tak by v té úspěšné kariéře v té staré totalitě, v té staré straně, v té všemocné straně, která tady vládla, pokračoval. A asi by neměl důvody konjunkturálně měnit svůj přístup ke svému životu.

A teď svoláváme mimořádné schůze. Je to legitimní právo opozice, my jsme to dělali určitě také. Ale vy jste se jako hnutí ANO mohli vypořádat s tímto bezpečnostním rizikem podle vlastních stanov v hnutí ANO. Nicméně vy ve chvíli, kdy jste měli trestně stíhaného předsedu, tak jste ty stanovy změnili a trestně stíhaný předseda tím předsedou mohl podle těch nových stanov zůstat a jelo se dál.

Já vám řeknu, jak reagovalo hnutí STAN. My máme v kauze Dozimetr, a prosím, poslouchejte dobře, protože se často šíří jiné povědomí, jednoho - jednoho - trestně stíhaného politika, který má v závorce, respektive měl, značku STAN. Vy jste změnili stanovy, my jsme ho vyloučili. On už není členem našeho hnutí právě v důsledku toho, že je trestně stíhaný v kriminální kauze, která se jmenuje Dozimetr a která má dozvuky na různé části politického spektra.

Tím, že říkáte a označujete naše hnutí za hlavu organizovaného zločinu v téhle zemi, urážíte práci všech těch pracovitých poslankyň a poslanců, našich starostek a starostů po celé republice. My jsme se s kriminální kauzou Dozimetr vypořádali. Vyvodili jsme politickou odpovědnost, odstoupil ministr, vyloučili trestně stíhaného politika. Vy jste ho nechali jako předsedu vašeho hnutí a změnili jste stanovy. Já si skutečně myslím, že člověk, který chtěl s Krejčířem ovládnout ČEPRO, by neměl mluvit o mafii a o organizovaném zločinu. To je prostě přece absurdní situace! Přece nezáleží na tom, jaký telefon používáte, ale záleží na tom, s kým tím telefonem mluvíte a co tím telefonem řešíte. A tady bych vám chtěl říct, že mám absolutně čisté svědomí. A velmi bych přál všem z vás, abyste takové čisté svědomí mohli mít také.

A pokud už jsme u citací nejrůznějších článků, pan předseda Babiš tady jeden četl, dovolte mi také jeden článek odcitovat. Cituji, server Neovlivní. "Jako důkaz nepravosti použil existenci šifrovaného telefonu v rukách ministra vnitra poslanec Babiš." Na to upozorňuj, že to je ten důvod, proč vyvolat nedůvěru. "Týž Babiš, který kvůli obavám z odposlechů roky používal aplikaci na šifrování konverzace s vybranými účastníky s názvem Threema. 'Dokonce i Andrej Babiš, který je proslulý svou nechutí k technickým vymoženostem, párkrát posílal šifrované zprávy,' citovali jsme již v roce 2016 insidera z chodovské centrály ANO. Babiš překonal svoji nechuť k technickým vymoženostem kvůli tehdejším vypjatým vztahům s někdejšími politiky ČSSD, zejména s ministrem vnitra Milanem Chovancem. Politici tehdy nejsilnějších vládních stran ČSSD a ANO se totiž vzájemně podezřívali se sledování, odposlouchávání a nejrůznějšího špiclování. Oba konkurenční týmy investovaly do techniky, používaly zmíněné šifrovací aplikace pro telefony. A do módy se dokonce vrátily historické relikvie v podobě elektronických tabulek. Při schůzkách se v klíčových pasážích nemluvilo, ale psalo na tabulky a hned zase mazalo. Zařízení, které vychází z dětských magnetických tabulek, umožňuje obratem smazat napsaný text, a to v případech, kdy o dané komunikaci nemají zůstat žádné záznamy. Mimochodem takto se dost často nabízely úplatky. Tabulky se podle informací Neovlivní.cz používaly jak v řadách ANO, tak mezi hráči ze sociální demokracie."

Já si skutečně myslím, když tady ukončím tuhle citaci, že je absurdní, když mi Andrej Babiš i po tomto sdělení, které jsem tady odcitoval, vyčítá obavu z toho, že politická konkurence má v exponované době sestavování vlády zájem o citlivé informace a že v té chvíli si ten, kdo má nastoupit na Ministerstvo vnitra, skutečně pořídí šifrovací komunikaci. Vy mně budete vyčítat, že jsem měl postupovat nějakým zákonným způsobem a nějakým způsobem reagovat na možné odposlouchávání? Po tom, co si tady čteme, jakým způsobem vy jste, jistě ve velmi dobré a přátelské atmosféře, ve vládní koalici postupovali? Vždyť je to opravdu od začátku absurdní.

A já si kladu otázku, o co vlastně Andreji Babišovi jde? Proč je potřeba se zbavit Rakušana? Já bych si dal tři odpovědi. Za prvé si vzpomeňme na atmosféru před parlamentními volbami v roce 2021. Útoky na Ivana Bartoše. Zničit Bartoše, učinit ho centrem veškerých dezinformací, spojit ho s věcmi, které vůbec neseděly. Udělat z něj radikála, udělat z něj migračního vítače, udělat z něj, ano, bezpečnostní riziko pro tenhle stát. Ta metoda už se tady jednou použila a byla úspěšná. Byla úspěšná. Ivan Bartoš se opravdu ocitl pod takovou palbou, která ho část popularity a určitě i volebních zisků před volbami v roce 2021 stála.

Další důvod je logický, politický, aritmetický. Jsem předsedou druhé nejsilnější vládní strany, vládního hnutí. Máme tolik poslanců, kteří mají vliv na to, jestli tahle vláda bude existovat, nebo existovat nebude. A útočit na prvního vicepremiéra se samozřejmě v téhle chvíli vyplácí, je to strategické a zase nějaká semínka nedůvěry do vládní koalice, to se přece vždycky hodí. Ale vám, kolegyně a kolegové z ANO, vadí jedna věc. Vy jste byli ve straně, která čítala, v koalici, která čítala dvě strany. Sociální demokracii a vás. Vlastně tři. Komunisti se vždycky hodili. A v té koalici nikdy nebyly dobré vztahy. Evidentně jste se sami sebe báli, jestli se odposloucháváte, neodposloucháváte. Hádali jste se před médii. Slabší koaliční partner několikrát rádoby bouchal do stolu, že vládní koalici možná opustí, vždycky se do ní vrátil. Ale ty vztahy prostě byly evidentně napjaté. My máme pětikoaliční vládu a já jsem schopen v téhle chvíli říci, což vy jste nebyli schopni za celou dobu, že někdo z některé z těch ostatních stran pracuje výborně. Že máme mnohem lepšího premiéra, než jsme měli před volbami v roce 2021. Že Petr Fiala je premiérem, který naší zemi vrátil tam, kam patří. Vrátil ji na Západ. Vrátil ji k hodnotové politice, jasně orientované politice. To je to, co se nebojím říct, byť jsem předsedou konkurenční koaliční strany. Naše spory řešíme za zavřenými dveřmi a řešíme je věcně. A řešíme je na rozdíl od vlády Andreje Babiše bez křiku. Budete se divit, Petr Fiala má autoritu, aniž by křičel. A má takovou autoritu, že dokáže těch pět rozdílných stran a hnutí dohromady spojit. On nám nenadává. On nás nezostuzuje na tiskových konferencích - řekněte jméno. Ne, takhle Petr Fiala nepostupuje. A já jsem připraven a ochoten ho za to samozřejmě pochválit. A možná vám tohle vadí, že ta pětikoaliční vláda - a vy jste to nečekali, protože ty strany jsou opravdu různé - prostě drží pohromadě, a dokonce tady má premiér důvěru svých vicepremiérů. Oni mu věří a myslí si, že je prostě dobrým premiérem.

A třetím důvodem je nejspíš ten, že podle sebe soudím tebe. Zakleknout. Dát politické zadání. Ovládnout. To je váš přístup ke státu. Zakleknout na ty firmy, které se nehodily z pozice Finanční správy, možná i tendence ovládat policii. Já nevím. Dávat jí nějaké politické zadání, jak má postupovat, co má řešit, co nemá řešit. To se za mého ministrování neděje. Vy nejste schopni vidět, že někdo prostě má jiné vnímání reality, než máte vy. Jiné. A co je lepším důkazem toho, že kauzy Dozimetr je všude plno? Nejenom v médiích, nejenom tady v Poslanecké sněmovně, ale ve vyšetřovacích spisech svobodně a kvalitně pracující policie, kdy nikdo nezametá žádný typ kauz pod koberec. A řídíme se prostě tím - padni, komu padni. Ať se to týká kohokoliv, dokonce i politika, bývalého politika z hnutí, ministra vnitra.

Nebudeme pracovat s žádným politickým zadáním pro policii. A možná právě proto jsem Andreji Babišovi v současné době trnem v oku. Možná i proto, že já nejsem ochoten s Babišem uzavřít žádnou dohodu, žádný politický deal. A on to ví. A myslím si, že tohleto je dalším důvodem, proč je prostě potřeba se Rakušana na Ministerstvu vnitra zbavit. Ale já nejsem na Ministerstvu vnitra proto, abych se vymezoval proti Babišovi. K tomu mě nutíte vy tím, že svoláváte tuhle schůzi. Já jsem na Ministerstvu vnitra proto, abych tenhle stát na tom složitém rezortu posouval dál, posouval ho moderním směrem, posouval ho do digitálního Česka, posouval ho tím způsobem, aby se obyvatelé v naší republice cítili bezpečně a tak, abychom systémově byli schopni čelit nejrůznějším bezpečnostním výzvám, se kterými jsme nepočítali, jako je třeba ukrajinská migrační krize, jako jsou nejrůznější bezpečnostní výzvy, které se teď zdánlivě odehrávají daleko od našich hranic, ale mohou mít konsekvence i pro to, co se na území České republiky do budoucna bude dít.

Dovolte mi, abych se věnoval tomu, co jsem za dva roky na Ministerstvu vnitra spolu se svým výborným týmem, ať už politickým, nebo úředním, dokázal připravit a co hodlám ve prospěch občanů České republiky, bezpečnosti a moderního státu také další dva roky na Ministerstvu vnitra dělat:

Modernizace státní služby a státní správy. Máme za sebou takzvanou malou novelu služebního zákona, která zjednodušuje a zrychluje proces vstupu do státní služby, má motivovat lidi mimo státní službu k tomu, aby do ní vstupovali, a odstraňuje jim bariéry pro takový vstup.

Nahrazení náměstků pro řízení sekce vrchními řediteli sekce. Ať si kdo chce říká co chce, tohle je depolitizace státní správy, protože vrchní ředitelé sekcí budou procházet jako ostatní služební funkcionáři funkčním obdobím a budou poté případně přesoutěženi a budou vystaveni konkurenci, která může přijít i ze světa mimo státní službu jako takovou.

V současné době se zabýváme takzvanou flexi novelou služebního zákona, která má přinést další výrazné změny. Zvýšit mobilitu státních zaměstnanců v rámci všech služebních úřadů, zpružnit úpravu přechodu na jiné místo, zpružnit možnost personálního posílení úřadů v době mimořádných situací. Něco, co náš stát evidentně potřebuje. Zefektivnění do této doby formálního služebního hodnocení. My chceme, aby služební hodnocení mělo význam, ne aby to byl referát, který se jednou za čas prostě musí napsat, povinně napsat, a kdo ví, kdo ho čte a kdo ho potom podepisuje. A je to zároveň úsporné opatření. Prodlouží se doba trvání služebního poměru potřebná pro nárok na odbytné. Pokud se člověk, který obdržel odbytné, bude vracet po čase zpátky do služeb státu, bude muset část takového odbytného, které mu bylo vyplaceno, vrátit. Tedy tenhle zákon má i ten konsolidační charakter. Zároveň se zkrátí placená doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů. Ten pověstný bazének, který dával mnohým docela dobrý život, aniž by v té době pro stát aktivně pracovali. Ve svém souhrnu se bude jednat o největší změny ve státní službě, respektive v zákoně o státní službě, od doby jeho přijetí. Ten zákon je v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení.

Co se týká transparentnosti a protikorupčních opatření, novela informačního zákona, takzvaná stošestka. Rozšířili jsme okruh povinných subjektů, které musí občanům zveřejňovat informace, o veřejné podniky, což jsou státem nebo samosprávu ovládané podniky podnikající v odvětvích, jako je energetika či doprava, příkladově ČEZ. To znamená, občan má nárok na informace, na které do té doby nárok neměl. Vím, že pro opozici to nic neznamená, ale tento zákon byl mimochodem oceněn i organizacemi z neziskového sektoru jako jeden z těch, které výrazně posouvají za prvé možnosti samospráv bránit se šikaně tazatelů, kteří se ptají například na to, kolikrát v jejich katastru přistálo UFO a podobně. I takové žádosti se logicky objevovaly, kdo jsme starostovali, známe to. Zároveň ale umožňují možnost rozšíření přístupu k informacím o nové povinné subjekty.

Reforma Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Když to velmi zjednoduším, rozhodoval její šéf. V současné době rozhoduje kolegium a zbavujeme se tak možnosti, že ten šéf by třeba nějaké politické síle přál víc než té ostatní a vytvářel jí nějaké podmínky v hodnocení lepší než těm ostatním. Tedy přesouváme to individuální jednotlivé rozhodování na kolegium, na kolektiv. My doufáme, že tak bude učiněn účinnější dohled nad politickými stranami, že některé produkty volební kampaně, jako různé knihy, brožury a podobně, už nebudou moci být vydávány za něco, co se neúčtuje, protože je to mimo, byť se například v těch volebních kampaních vehementně rozdávají a fungují jako základní instrument.

Zároveň - a tady si myslím, že to je možná taky jeden z těch důvodů, který úplně nevoní - předkládáme novelu lustračního zákona. My si prostě myslíme, že ani takovou dobu po revoluci estébáci, agenti, ať už donášeli té hodné, nebo zlé StB, prostě nemají být ve funkci ministrů a ve funkcích náměstků ministrů. Absolutně nechápeme, proč by se pro ně tahle úroveň neměla vztahovat. A možná i tohle z nějakých důvodů vadí. To si každý musí sáhnout do svědomí, jak to s tím lustračním osvědčením kdo má.

Speciální zákon o volebních kampaních, ochrana whistleblowerů. Stejně tak prosazujeme přísnější pravidla pro lobbing a jeho evidenci.

Podpora a posílení samospráv. Za prvé jsme obnovili to, co, ano, historicky existovalo na Ministerstvu vnitra, to je pravda, a to sekce pro veřejnou správu, ale při mém nástupu na Ministerstvo vnitra tato sekce byla zařazena funkčně pod jinou sekci. My chceme pomáhat samosprávám, my chceme pomáhat státní správě a chceme ji zefektivnit, zmodernizovat, proto máme sekci, která je odbřemeněna od ostatních úkolů a má se primárně právě věnovat i samosprávám.

Novela zákona o obcích. I hlasy opozice prochází společenství obcí. Nová dobrovolná spolupráce obcí při výkonu přenesené působnosti, přičemž obce při ní budou moci využívat sdílený personální úřednický aparát, takzvaného létajícího úředníka. Zároveň jsme nastavili jasně i pravidla pro to, jak mají probíhat distanční jednání zastupitelstev, prošli jsme si covidovou érou a tato jednání mají mít jasná pravidla.

Novela zákona o úřednících územně samosprávných celků. My chceme, aby municipality měly k dispozici kvalifikovaný úřednický personál, tedy zpřesňujeme a zlepšujeme oblast vzdělávání úředníků územních samosprávných celků a základem je nově koncipované vstupní vzdělávání úředníků zakončené zkouškou.

Vytváříme manuál pro starosty pro krizové události. Každý, kdo z nás starostoval nebo byl v takové podobné funkci, tak umí reagovat určitě instinktivně, ale přicházejí nové typy krizí a je dobré mít takové manuály v každé starostovně po republice.

Předkládáme změnu krizové legislativy, o čemž diskutujeme logicky s územními partnery. Opět jedna z největších změn v jednom důležitém zákonodárném balíku z působnosti Ministerstva vnitra za poslední desetiletí.

Zefektivnění voleb a digitalizace volebních procesů. Tady patří jedno poděkování za konstruktivní přístup i opozici. Ta technicistní novela o tom, jakým způsobem změníme a zlepšíme fungování volebních zákonů u nás, už je v procesu. Zabrání se tomu, aby se volby posouvaly stále blíže k letním měsícům. Konečně se zastabilizují senátní obvody. Vytváříme možnost vyzvednutí si voličského průkazu přímo v tom místě na jakémkoliv úřadě, kde budete chtít volit, nebudete se pro něj muset vracet do místa trvalého bydliště. Zároveň budeme elektronizovat voličské systémy, což velmi zefektivní a zrychlí kontrolu celého volebního procesu. Ten informační systém správy voleb bude obsahovat i registr kandidátních listin, kandidujícím subjektům se umožní rychleji a lépe podávat kandidátní listiny z pohodlí domova, bez čekání dlouhých front někde na podatelně.

Další volební legislativa, kterou plánujeme, je řekněme výkladové upřesnění prezidentských voleb, to už teď budeme předkládat na vládu, kde bude docházet k jasnému vydefinování toho, že poslanec a senátor může dát podporu jenom jedinému prezidentskému kandidátovi. Zároveň bude jasně stanoveno, že to může být pouze poslanec nebo senátor s aktivním mandátem v době, kdy už je prezidentská volba vypsána a jasně stanovena. Pro prezidentskou volbu se zavedou i možné ePetice pro sběr podpisů s ověřenou elektronickou identitou, výrazně to zrychlí sběr podpisů a výrazně to vyloučí chybovost při kontrole dlouhých podpisových archů, byť i ty stále zůstanou v platnosti.

My jsme připraveni po schválení těchto technicistních norem vést i bitvu, která bude politická a změní - a my doufáme, kvalitně - změní volební legislativu v České republice, a to je korespondenční volba pro Čechy žijící v zahraničí. Mimochodem korespondenční volbu měla vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení, pokud se tady nebavíme o tom, jak kdo plní nebo neplní programové prohlášení. Bývalá vláda ji měla v programovém prohlášení. Potom pravděpodobně v důsledku toho, že se podívali, kolik lidí jim odevzdává v cizině hlas, si řekli, že to není úplně výhodný politický instrument pro ně, otočili o 180 stupňů a nyní považují korespondenční volbu za něco, co by v našem právním řádu nemělo být.

My naše programové prohlášení jako vláda Petra Fialy chceme a budeme dodržovat, proto se ke korespondenční volbě samozřejmě dostaneme, i když čekáme, že nás to bude stát řadu obstrukčních hodin tady ve Sněmovně. Ale absolutně nechápeme, proč by lidé, kteří žijí mimo Českou republiku, mají naše občanství, jsou tam za prací, za studiem a podobně, měli mít jakkoliv komplikovaný systém volby. Je to náš závazek. A tenhle závazek naplníme. Je to další kamínek do mozaiky toho, co všechno chceme ve volební legislativě jako tato vláda změnit. Budeme se bavit i o systému voleb do zastupitelstev obcí. Je tam velmi složitý systém. A samozřejmě k tomuhle jednání ke kulatým stolům přizveme i opozici, protože ten systém by měl vydržet po dlouhá léta a neměl by být měněn každé volební období.

Vnitřní bezpečnost. Nikdo z nás si neuměl představit ještě na začátku roku 2022, že na území naší republiky se o rok později bude nacházet v té době cirka nějakých 400 až 450 tisíc nových obyvatel. Nikdo z nás si neuměl představit, když od minulé vlády jsem zdědil typový plán pro migrační vlnu velkého rozsahu, nebyli jsme poučeni migrační krizí v roce 2015, a v tom starém typovém plánu byla označena za velkou migrační vlnu, která vyžaduje nouzový stav, taková, která čítá 20 000 lidí měsíčně. My jsme v období největšího vrcholu na krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině měli 18 000 lidí denně. My jsme tenhle princip - ano, za obrovské pomoci především obyvatel České republiky, samospráv, krajské úrovně - zvládli. Nastavili jsme jako vláda systém krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, rychlé přijímací procedury. Na evropské úrovni jsme velmi podporovali a aktivně prosazovali uplatnění instrumentu dočasné ochrany, což se také stalo. V rámci našeho předsednictví jsme aktivně prosazovali pomoc evropské úrovně při přijímacích procedurách ukrajinských běženců, kterým jsme pomáhali v situaci, kdy prchali do České republiky před válkou.

Myslím si, že tento obrovsky těžký úkol, který byl primárně na Ministerstvu vnitra - a já bych chtěl poděkovat všem kolegyním a kolegům, jak skvěle to zvládli -, jsme prostě zvládli. Nemáme tady žádná stanová městečka. Nemáme tady to, čím opozice vyhrožovala: zkrachuje nám zdravotnický systém, nezvládneme to, Ukrajinci budou více čerpat - našli bychom to ve stenu tady ze Sněmovny - zdravotní péči než čeští občané. Prostě to není pravda. Ze statistik vyplývá, že tohle není pravda. V současné době máme 117 000 pracujících Ukrajinců a jenom v letošním rozpočtu na odvodech přinesou do státního rozpočtu 12 až 15 miliard korun.

Zákon proti šíření teroristického obsahu on-line. Prosadili jsme, kdy policie může teroristický obsah - a víme, že terorismus bohužel je tématem, které je aktuální - může policie smazat do jedné hodiny.

Zákon o azylu, nová směrnice o modrých kartách, změny cílící na zrychlené řízení o mezinárodní ochraně. A před vládou, těsně před vstupem do projednání na vládě, stojí asi největší změna v cizinecké politice, a to zákon o vstupu a pobytu cizinců, který mimochodem má zcela digitalizovat cizineckou agendu v rámci České republiky.

Předkládáme nový zákon o zbraních a zákon o munici. Posilují se tam výrazně prvky eGovernmentu a zároveň u munice po zkušenostech s Vrběticemi se určuje úzká skupina držitelů muničních licencí, cirka 40 podnikatelských subjektů, opět krok vedoucí vyšší bezpečnosti České republiky.

Nelegislativní priority - digitalizace, odbourávání administrativní zátěže pro občany, masivní rozvoj Portálu občana a masivní rozvoj instrumentu datových schránek, které byly povinně dány podnikajícím subjektům. Opět bylo vyhrožováno, k jaké paralýze systému dojde, a ono nedošlo. Ty datové schránky fungují. Podnikající subjekty, spolky si na ně zvykly. A máme i rekordní nárůst zřízení datových schránek u fyzických osob, rekordní historický nárůst, a to bez toho, abychom je k tomu nutili zákonem. Dobrou informační kampaní a komunikací jsme přesvědčili lidi, že elektronická komunikace s úřady se jim jednoznačně vyplatí.

Ministerstvo vnitra samozřejmě úzce spolupracovalo delimitací na vzniku Digitální agentury, zároveň i na vývoji produktů, jako je eDokladovka, ale o tom už mluvil pan vicepremiér Bartoš. My sami digitalizujeme matriční procesy. eMatrika bude v provozu od 1. ledna 2027 a velmi zjednoduší přístup ke všem matričním dokumentům, nemluvě také o digitalizaci pobytové agendy v rámci České republiky.

Musím zmínit transformaci České pošty. Stokrát můžete kroutit hlavou a pousmívat se. Ale předchozí vlády k tomu odvahu nenašly! Předchozí vlády nenašly, byť čísla byla jednoznačná, odvahu k tomu, aby se pustily do reformy té zastaralé, v mnoha ohledech nefunkční instituce, která tady byla. Můžete se stokrát vymlouvat, ale prostě jste to neudělali. Můžete se vymlouvat, že to měl pod sebou koaliční partner, a podobně. Ale to je chabá výmluva. Tady na nás mluvíte taky na vládu jako celek. A vláda prostě musí být vnímána jako celek. Předali jste nám Českou poštu v trablech. A tady ještě dneska poslouchat od pana poslance Babiše větu, že já jsem snad měl něco společného s panem ředitelem Knapem, kterého zpochybňuje pan Babiš? Prosím vás, za které vlády byl pan Knap uveden do ředitelské pozice a za které vlády skončil? Mně to přijde absurdní. A je to další z absurdit, kterou jste tady dneska ve svých projevech předvedli.

Cílem transformace České pošty je dát moderní instituci, která nebude obsluhovat jenom listovní zásilky, balíkové zásilky, ale bude prodlouženou rukou státu do regionů a bude poskytovat i služby v oblasti sociálních dávek, v oblasti podpory v nezaměstnanosti a mnoha dalších produktů, přičemž budeme spolupracovat i například s komerčním sektorem v případě cashových služeb, s bankovní asociací, tak aby se občané i tam, kde není bankomat, mohli lépe dostat ke svým penězům.

Posílení odolnosti a bezpečnosti občanů České republiky. Opět - my jsme předložili analýzu připravenosti České republiky čelit dezinformační vlně velkého rozsahu. A nestydíme se za to, že říkáme, že budování odolné společnosti vzdělávacím systémem, edukací, ale i tím, že policie dobře informuje o případech, kdy se podněcuje k nenávisti, o tom, když policie informuje o tom, že i v on-line prostoru lze spáchat trestný čin tím, že šíříme a vybízíme k agresi. Ano, za tohle se nestydíme. A je to součást naší vládní politiky, na kterou také dáváme důraz.

Činíme samozřejmě i kroky v rozvíjení strategie Policie České republiky. Asi si vzpomenete i vy, a to jistě uznáte, co jsme spolu ještě seděli v bezpečnostním výboru, že tady byla jakási skupina reforma pro Policii České republiky, jejíž výsledky jsme nikdy na bezpečnostním výboru neviděli, i když jsme o ně tehdejšího pana ministra vehementně žádali. Po mém nástupu na ministerstvo nejenom že jsme tyhle výstupy viděli, nejenom že k nim byl konán bezpečnostní výbor, kdy policie představila, co je součástí té takzvané reformy, ale my jsme to i dotáhli. To znamená, že k 1. 1. letošního roku bylo zřízeno speciální pracoviště, které se věnuje tomu, co je teď navýsost aktuální - kyberkriminalita v celém jejím obrovitánském rozsahu a samozřejmě i terorismus a stíhání trestných činů, které by s terorismem jakýmkoliv způsobem souvisely.

Policie České republiky moderně komunikuje i ty nejrůznější nové hrozby, které se, jak jsem zmínil, objevují například v on-line prostoru. Policie České republiky se materiálně vyvíjí. Jenom dnes jsem přebíral 50 nových vozidel Kodiaq pro prvosledové hlídky a hlídky dopravní policie, dalších 239 jich bude dodáno. Mimochodem jako Ministerstvo vnitra jsme na toto získali 375 milionů ze strukturálních fondů, celkové náklady jsou 450 milionů. A pro ty z vás, kteří rádi šíří nezaručené informace, tak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konstatoval, že to výběrové řízení bylo zcela transparentní, zákonné, stejně jako dohledový úřad Evropské unie, který dohlíží nad tím, jak se čerpají evropské peníze na různé dotační tituly.

Od 1. 1. letošního roku jsme na tarifech přidali jak profesionálním hasičům, tak i policistům - 10 % tedy na tarifních platech. Změnili jsme i systém stabilizačních příplatků, kde primárně se orientujeme na stabilizaci zkušených policistů, aby neodcházeli za výsluhovostí, a i v příštím roce zachováme objem platů policistů a hasičů i přes konsolidační opatření, která jsou navrhována jako záchranná brzda pro to, abychom konečně přestali ruinovat české veřejné finance.

A zvládli jsme předsednictví, zvládli jsme ukrajinskou migrační krizi. A kdo dneska dobře poslouchal poslance Babiše, tak slyšel asi osm protiřečení si v krátkých minutách popisu migrační situace. Že prý píárově zavíráme hranice. Ne! My jsme je zavírat nechtěli. Já bych to nenazýval ani zavírání hranic, ono je to znovuzavedení kontrol na hranicích, a ještě ne kontrol stabilních, ale namátkových. My jsme tak reagovali proto, že se rozhodla polská vláda učinit tenhle krok a my jsme nechtěli, aby migrační proudy té tranzitní migrace začaly směřovat přes Českou republiku. Takže žádný PR krok, ale krok k ochraně bezpečí a bezpečnosti obyvatel České republiky. A my jsme tady mnohokrát slyšeli: Evropa nemá žádnou politiku a není jasné, jak to s těmi migranty je. Nikdo je nedokáže vrátit do země původu. Ano, přesně proto potřebuje Evropa jednotný migrační rámec. Jednotný migrační rámec, který nám řekne, že se zpřísní návratová politika, že se zpřísní hraniční procedura a že se zpřísní azylová politika v rámci Evropské unie. Chtěl bych říci, že ten migrační pakt, který prý zrádně Fiala s Rakušanem někde prosadili, přesně tyhle danosti obsahuje. Až na to, že ten migrační pakt bohužel pro tuhle dobu zatím ještě nenabyl platnosti, protože ho neschválil Evropský parlament a ještě jednou se bude vracet do Rady. Takže říkat, že tenhle migrační pakt pozval migranty, když ten migrační pakt ještě nebyl schválen, to opravdu postrádá takovou tu elementární logickou linku, které by se řečník, pokud chce být důvěryhodným, měl ve svém proslovu držet.

Zároveň jsme dokázali za našeho předsednictví výrazně pomoci Chorvatsku k tomu, aby se stalo součástí schengenského společenství. Toho schengenského společenství, které je teď zaváděním kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru bohužel trochu oslabováno. Já pevně doufám, že Evropa přijde s pevným a jasným migračním rámcem pro to, aby lépe chránila vnější hranice. A to zvládne, jenom když bude mít společnou migrační politiku, která bude konsenzuálně, co nejvíce konsenzuálně na evropské úrovni přijata.

Suma sumárum si myslím, že vláda Petra Fialy i v oblasti rozvoje vnitřní bezpečnosti, v oblasti rozvoje digitalizace, modernizace státní správy, fungování našeho státu za ty dva roky stihla mnohé. Mnoho věcí jsem ve svém proslovu ještě vynechal, abych dal příležitost dalším řečníkům a dodržoval naše gentlemanské dohody o tom, jak dlouho má takový proslov trvat, ale chtěl bych vám říct jedno. Pokud o mně hovoříte jako o bezpečnostním riziku, já vás mohu ubezpečit, dámy a pánové, opravdu se nemáte čeho bát! Zaklekávání ani politická objednávka, to není moje DNA. Tahle DNA je v jiné části Poslanecké sněmovny! Děkuji. (Potlesk poslanců vládní pětikoalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze a jako další s přednostním právem vystoupí pan předseda Tomio Okamura a po něm se připraví pan ministr Marian Jurečka. Prosím, vaše přednostní právo, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, Fialově vládě podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd plně důvěřují pouze 3 % občanů, což je nejméně ze všech dosavadních vlád za dobu existence samostatné České republiky. Vláda nemá důvěru drtivé většiny české veřejnosti. Důvod je v podstatě jednoduchý. Tato tříprocentní vláda bezprecedentně způsobila největší škody občanům a české ekonomice v novodobých dějinách, a měla by tedy podle názoru SPD ihned podat demisi.

Téměř nulová důvěra je první zlá zpráva. Ta horší je, že tahle neschopná vláda se rozhodla naši zemi zničit naprosto definitivně, a to nejen tím, že v rámci sankcí a Green Dealu likviduje ekonomiku. Proč lidé nevěří Fialově vládě? V čem je problém? V prvé řadě znovu musím připomenout, že současná vláda se k moci dostala regulérním podvodem. Její sliby byly populistické a nereálné a faktem je, že Fialova vládní pětikoalice se ani nepokusila je realizovat. Pětikoalice se zavázala v mnoha oblastech snížit výdaje státu, snížit daně, a dokonce koalice SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, přišla s tím, že daně mají mít strop v podobě daňové brzdy. Ale jak všichni víme, tak vláda udělala pravý opak. Od 1. 1. 2024 dojde k největšímu zvýšení daní v historii samostatné České republiky.

Vláda navrhuje od roku 2024 také zredukovat stávající tři sazby daně z přidané hodnoty na dvě sazby, a to základní sazbu daně 21 % a jednu sníženou sazbu daně ve výši 12 %. Přeloženo do srozumitelného jazyka, vláda svou nekompetentností zvýší daně všem občanům a firmám a vytáhne jim z kapes o 100 miliard korun navíc. A co říkal před volbami kandidát na ministra financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura voličům? Cituji: "Pokud říkáme, že nechceme zvyšovat daně, a máme dvě snížené sazby ve výši 10 a 15 %, tak nám z toho vychází, že škrtneme tu 15%. Česko by tak mělo jen dvě sazby ve výši 10 a 21 %." Pan ministr financí Stanjura jménem ODS a celé pětikoalice ovšem před volbami lidem lhal, jak všichni vidíme, jelikož teď Fialova vláda a ministr Stanjura zvýšil nižší sazbu na 12 % a spoustu dalších daní zvýšil na nejvyšší sazbu DPH 21 %. Tomu se neříká zjednodušení, ale zvýšení daní.

Politici vládní koalice slibovali a nesplnili i spoustu dalšího: zjednodušení veřejné správy, snížení počtu úředníků a byrokracie a mimo jiné také slibovali masivní investice do školství a vědy, financování školství na průměr zemí OECD, tedy na 5,2 % HDP, či investovat do výstavby a rekonstrukcí škol. Do roku 2025 slibovali na vědu, výzkum a do inovací 2,5 % HDP. V programu podpory dostupného bydlení vládní koalice slibovala snížení DPH u výstavby či rekonstrukcí bytů na 10 %.

Slibovala, že podpoří výstavbu až 40 000 nových bytů ročně. Zkrácením odpisů slíbili podpořit výstavbu nájemního bydlení a energeticky úsporných staveb. V programu má vláda také podporu samospráv při výstavbě bydlení formou půjček a převodu nepotřebného majetku. Já tady vyjmenovávám to, co Fialova vláda slíbila a nesplnila. V případě hypoték koalice SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, slibovala zajistit výhodnější sazby pro první bydlení, snížení povinné spoluúčasti, přímou pomoc státu se spoluúčastí, bonus za každé narozené dítě a zavedení nových standardů pro dostupné startovací a sociální bydlení. Mohli bychom pokračovat daní z nemovitosti, kdy říkali, že ji nebudou zvyšovat, a dalšími sliby a podrazy ze strany pětikoalice.

Pochopitelně tu pětikoalice má neustále standardní výmluvu: Babiš, Okamura a Ukrajina. Výmluva na Ukrajinu je lež. To už vidí celá Česká republika, že i v evropském srovnání je Fialova vláda a Česká republika kvůli neschopné vládě prakticky ve všech ohledech nejhorší. To, jak vládla vláda Andreje Babiše, viděli a mnohdy se i na některých zákonech spoluúčastnili, a jak vládne Babiš, všichni před volbami věděli, takže koalice velmi dobře věděla, do čeho jde, aniž bych to jakkoliv teď hodnotil.

Pokud jde o Ukrajinu, je třeba říct, že drtivou část nákladů a ztrát, které má naše republika a ekonomika, nezpůsobila přímo Ukrajina, ale ideologická až hysterická reakce Fialovy vlády. Sankce, které tato vláda uvalila na Rusko, ve svém důsledku nejvíc poškodily českou ekonomiku a naše občany už v roce 2021, kdy největším dovozcem LNG do Evropy byly Spojené státy, část z toho plynu byla ruská, Američané pouze oficiálně nechtějí přiznat, jak velká část z toho pocházela z Ruska. Obvykle se ten plyn přepravuje pod vlajkou Libérie. Američané i od počátku války kupují obrovská kvanta hnojiv z Ruska a z Běloruska. Dokonce kvůli tomu uvolnili sankce, protože to prostě potřebují pro své zemědělce.

A co Ukrajina? Dohoda o tranzitu plynu na období od roku 2019 do konce roku 2024 umožňuje ruskému Gazpromu vyvážet více než 40 miliard krychlových metrů plynu ročně přes území Ukrajiny. Kyjev z této smlouvy vydělává každý rok zhruba 7 miliard dolarů, tedy cca 150 miliard korun. Ano, Ukrajina válčí s Ruskem, ale její armáda se čím dál více opírá o pohonné hmoty, které jsou vyprodukovány z ruské ropy. Ukrajinským obranným silám nejvíce pomáhají dovozy motorové nafty z Turecka a z rafinérií, které vlastní maďarský polostátní ropný koncern MOL.

Je mi v podstatě jedno, kde berou plyn, ropu, hnojiva a další suroviny Američané nebo Ukrajinci nebo Maďaři či Rakušané. Ale pokud tahle vláda v čase energetické krize sama sebe odstříhává od levných zdrojů energií, pak je to šílenství a odpovědnost této vlády, protože příklady ze zahraničí ukazují, že de facto všechny okolní ostatní země světa si vedly a vedou lépe. Důkazy, a to důkazy nevyvratitelné, máme na stole. Českým občanům už druhý rok klesá jako jediným v Evropské unii reálná mzda. Pro srovnání, reálné příjmy ruských občanů podle ruských statistik, ať jim věříme, nebo ne, vzrostly o více než 12 % a Rusko mělo ve třetím čtvrtletí letošního roku rozpočtový přebytek přes 660 miliard rublů. Nejsem proruský, ani proukrajinský, ani proamerický, ani probruselský, jsem pročeský. Pro mě jsou Česká republika a čeští občané na prvním místě, a právě proto vidím tato fakta bez aktivismu a bez ideologie.

Když to shrneme, ideologická rozhodnutí Fialovy vlády stojí tuto zemi a občany stovky miliard. Stojí nás pokles životní úrovně, pád do ekonomické krize, zatímco americké, ruské, ale pravda, třeba i čínské nebo arabské firmy mají díky tomu rekordní zisky. Všechna čísla ukazují, že Česká republika má nejhorší vládu v historii. Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která doposud nepřekonala úroveň hrubého domácího produktu z období před pandemií koronaviru. Tak jako mzdy, klesají i reálné důchody, protože Fialova vláda svévolně a protiústavně snížila jejich valorizaci pod úroveň inflace.

Dalším tragickým selháním Fialovy vlády je to, že dopustila, aby byly v České republice ceny energií prakticky nejvyšší v celé Evropě, přestože jsme tradičními producenty a vývozci doslova extrémně levné elektřiny. Faktem je, že česká elektřina vyrovnává výpadky z takzvaných obnovitelných zdrojů v Německu a čeští spotřebitelé de facto dotují energie Němcům. Extrémně vysoké ceny energií se promítly do astronomického růstu cen všeho zboží a služeb a jsou klíčovou příčinou růstu inflace.

Zvyšuje se i zadlužení České republiky, kdy jeho aktuální meziroční nárůst je druhý nejvyšší v Evropské unii. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu maloobchodní tržby klesají nepřetržitě rok a půl a jejich propad je nejvyšší v zemích Evropské unie. Tyto tržby se v reálném vyjádření propadly na úroveň roku 2018. Reálná spotřeba domácností na obyvatele meziročně poklesla o 7,3 %, přičemž v žádné jiné evropské zemi k tak dramatickému propadu spotřeby domácností nedošlo. Protože prostě lidé nemají peníze. Fialova vláda tuto situaci, kterou způsobila, neumí a nechce řešit a její takzvaný konsolidační, v uvozovkách konsolidační, neboli jak lidé říkají, a velmi správně, okrádací balíček, povede jen k dalšímu a výraznějšímu zhoršení stavu. Plánované plošné zvýšení všech typů daní a pojistných odvodů totiž ještě dále sníží čisté příjmy našich domácností i reálnou kupní sílu všech občanů. To povede opět k dalšímu propadu maloobchodních tržeb, a tudíž i k prohloubení poklesu celkového ekonomického výkonu.

To nejhorší ze všeho, co jsem teď vyjmenoval, je fakt, že pokud tato Fialova vládní pětikoalice zůstane u moci a uvede do praxe své další plány, pak to znamená skutečný pád do recese, ekonomickou krizi, další zdražování a růst inflace. Znamená to i krachy firem, které budou, a už dnes jsou, stále méně konkurenceschopné v rámci Evropy i světa. Paní Pekarová Adamová z TOP 09 na brífinku po přijetí zkázonosného vládního daňového balíčku prohlásila, že česká ekonomika je nemocná a tento balíček ji má léčit. Nevím, co chce léčit tím, že zdraží život a náklady všem pracujícím lidem, důchodcům, rodinám i firmám v čase, kdy se růst ekonomiky potácí, a to v momentě, kdy máme stále inflaci. V praxi to znamená, že když převedeme hodnotu české výroby, tak po odečtu inflace naše produkce klesá.

Rozhodně nejsem fanatik uctívající nekonečný růst HDP. Růst má kvalita našeho života, ne počet peněz v ekonomice, ale poklesy způsobuje mimo jiné i to, že lidé i firmy nakupují stále více v zahraničí. Kdo nemusí, tak tankuje pohonné hmoty mimo republiku, a kdo může, nakupuje také za hranicemi, protože je tam prostě levněji. Bohužel vede to i k tomu, že kdo může, zaměstnává levnější Ukrajince nebo jiné migranty a následně dál se tím prohlubuje propad příjmů českých domácností. I tady dovozem statisíců ekonomických migrantů tato vláda těžce oslabila naši zemi. Stát má větší výdaje na cizince a naši lidé mají nižší mzdy, ze kterých ještě navíc tyhle rostoucí a opět historicky rekordní výdaje platí. Ty stovky miliard na Ukrajince, na nejzkorumpovanější zemi Evropy, nedáváte drazí - a to doslova drazí - vládní kolegové, ze svého. Platí to za vás čeští občané, české firmy. Ne Ukrajina.

Nejtěžší ranou pro českou ekonomiku je tato Fialova vládní pětikoalice. Shoda v tom panuje u drtivé části českých občanů a dnes už i u většiny českých firem. Tato vláda skutečně snese jen srovnání s protektorátní vládou, s protektorátní vládou řízenou Bruselem. Pardon, Berlínem. On ten diktát od Bruselu už se tomu začíná hodně podobat. Vše, co se tu rozhoduje, je ve prospěch Američanů a Bruselu.

Tuto schůzi o vyjádření vyslovení nedůvěry Fialově vládě svolalo hnutí ANO a nenechali jste nás, vážení kolegové, připodepsat. Dvacet poslanců SPD podle zákona schůzi o nedůvěře vládě svolat nemůže, na to je potřeba podpisu 50 poslanců a samo hnutí SPD má pouze 20. Je škoda, že hnutí ANO není v přístupu k této vládě jednotné s druhou opoziční stranou SPD. Zoufalí občané, zoufalí živnostníci a firmy od nás čekají, že alespoň tady odhodíme stranické barvy a budeme tuhle zemi alespoň chvíli hájit společně. Nikoho jiného zde v parlamentu nemají. A když nemáme ani společně šanci přehlasovat vládní koalici, můžeme ukázat, že v odporu k jejím zločinům jsme jednotní, stejně jako vládní představitelé v jejich obhajobě.

Znovu a opakovaně tedy vyzývám Andreje Babiše ke spolupráci na výměně Fialovy vlády. Teď není čas politikařit a hrát si na svém písečku. Je potřeba, abychom nyní táhli za jeden provaz s cílem ukončení Fialovy vlády v zájmu většiny občanů. Nechápu, proč vy v hnutí ANO pořád odmítáte v tomto spolupráci, proč jste solitéři? Myslíte, pane Babiši, že samo hnutí ANO svrhne tuto vládu? Uvidíte, že ne, že nás přehlasují. Sami nemáte šanci. Fialova vláda se drží jako klíšťata. Tak pojďme spolupracovat na ukončení Fialovy vlády! Naši voliči to od nás očekávají. Zahoďme naše osobní antipatie, přestože se lišíme v řadě zásadních programových bodů. Pro mě jsou na prvním místě naši občané. Chci, aby měli více peněz, bezpečí a spravedlnosti, a to je mým cílem.

Připomínka zločinů mě dostává k důvodu, proč je svolaná tato schůze k vyslovení nedůvěry vládě. Tím není jen likvidace naší ekonomiky, zbídačování milionů lidí a ruinování desetitisíců firem a živnostníků, ale také pokračování kauzy organizovaného zločinu Dozimetr. Kauza Dozimetr, to je v prvé řadě hnutí STAN Víta Rakušana, ukazuje na kriminální a korupční propojení politiků zřejmě všech vládních stran a ukazuje na velké, desetimilionové, možná větší škody. Ještě mnohem závažnější je vlastizrádné jednání této vlády, která nás stojí stamiliardy, a nahrávání zájmu cizích mocností. Zcela naplňuje skutkovou podstatu trestného činu vlastizrada. Jedním z těch nejmarkantnějších příkladů tohoto jednání vlády je fakt, že tato vláda se vzdala práva a povinnosti rozhodovat o tom, kdo odkud a v jakém množství k nám bude migrovat. Odsouhlasili jste nový migrační pakt EU. To je zločinné, skutečné a vědomé porušení naší suverenity ve spojení s cizí mocností přesně tak, jak říká zákon. Už to samotné je na vyslovení nedůvěry této vládě.

Zároveň připomenu, že poslanci Fialovy vládní pětikoalice podporují také to, aby Česká republika ztratila právo veta v Evropské unii, to znamená, abychom ztratili naši suverenitu. A prosazuje to spolu se stranami vládní pětikoalice také prezident Pavel. Podle renomovaných právníků to naplňuje skutkovou podstatu, která vyplývá z ústavy, a to je čin velezrady. Já jsem opakovaně vyzýval premiéra Petra Fialu, aby se k tomu vyjádřil, zdali je to stanovisko, oficiální stanovisko celé vlády. A premiér Fiala mlčí. Mlčení ovšem znamenalo vždy souhlas.

Pochopitelně to, že politici vládních stran do sebe cpou drogy, řídí je prokazatelný mafián a navíc ještě úředně nepříčetný mafián, že předseda vládní strany STAN Vít Rakušan, kterou šetří policie, je šéf policie, ministr vnitra, to už je skutečný vrchol hnusu. Je už pak jen logické, že se mimo jiné postupně provalují další a další propojení, že se provalilo, že ministr vnitra Rakušan měl speciální šifrovaný telefon, který je podle nastavení schopen komunikovat jen s vybranými příjemci, tedy podle všeho s mafiány, kteří ho také vlastnili. A to, co jsem teď řekl, si prosím zapamatujte. Možná se brzo dozvíme nové skutečnosti. Tedy s kým vším si pan Rakušan telefonoval.

Výmluva ministra Rakušana na odposlech ze strany Andreje Babiše je směšná. Každý si dnes může do běžného telefonu stáhnout aplikace, jako je Signal nebo Threema, které by ho před odposlechem amatérů chránily. Ministr vnitra mohl také požádat o kryptovaný telefon s národní šifrou poskytovaný státním Národním bezpečnostním úřadem, NBÚ, který politici používat dokonce musí, je-li obsahem komunikace utajovaná informace. Navíc ani takový telefon nechrání před prostorovým odposlechem. Ministr vnitra Vít Rakušan a předseda hnutí STAN používal ale telefon soukromé firmy, jejíchž služeb využívali členové nechvalně proslulé zločinecké skupiny v rámci vládního hnutí STAN a mafiánů. To, že vlastnictví telefonu dlouho zapíral a lhal o něm, ho jen dodatečně usvědčuje, že telefon mohl být užívaný k nelegální činnosti.

Koneckonců i já a mí spolupracovníci jsme byli a možná stále jsme odposloucháváni a nikdy mě nenapadlo vlastnit jiný než běžný komerční telefon. Já osobně jsem nikdy nevlastnil ani nepoužíval žádný šifrovaný telefon. Není to zapotřebí, protože si jednoduše nedomlouvám žádnou kriminální činnost.

A další zásadní selhání Fialovy vlády. Nedostatek léků. Už rok, už více než rok je nedostatek základních léků v České republice. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, je to vicepremiér Fialovy vlády z TOP 09, rezignoval na zajištění dostatku léků českým občanům. Měl by proto rezignovat i na svou funkci. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 minulý týden v rozhovoru pro Mladou frontu DNES prohlásil, že si lidé budou muset zvyknout na to, že část léků a léčiv bude v lékárnách dostupná jen v omezeném množství a na příděl. Jedná se o naprosto nepřijatelnou rezignaci ministra zdravotnictví na samotnou podstatu zdravotnictví jako veřejné služby, kterou si občané hradí v rámci povinného zdravotního pojištění, i na zajištění základních povinností Ministerstva zdravotnictví. Není přijatelné, aby byl člověk s tímto přístupem a s těmito názory ministrem zdravotnictví a členem vlády. Nehledě na to, že Vlastimil Válek ve své funkci selhává opakovaně. To, že není schopen zajistit dostatek léků, tak ale on má plnou podporu v tomto jak premiéra Petra Fialy z ODS, tak předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, kteří opakovaně veřejně říkají, že ho podporují. To je neuvěřitelné.

Ministr Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví, se nevěnuje svým základním úkolům. Lékovou krizi ani kritický nedostatek lékařů v některých oborech fakticky vůbec neřeší a namísto toho opakovaně propaguje takzvané dvojí standardy ve zdravotnictví, tedy podstatné rozšíření počtu úkonů nehrazených ze zdravotního pojištění. Řada výkonů by tedy nebyla pojišťovnami hrazena bez připojištění, tím by se značně snížila dostupnost zdravotní péče pro naše občany. Toto my v SPD zásadně odmítáme. Povinností jakéhokoliv ministra zdravotnictví je zajistit všemi dostupnými legislativními i exekutivními nástroji, aby byly v České republice dostatečné zásoby všech důležitých léků. Současně je třeba v maximální míře obnovit kapacity k výrobě léků v České republice. Ostatně v minulosti jsme základní léky v České republice vyráběli. Situace, kdy již více než rok nejsou na českém trhu k dispozici mnohé základní léky a léčiva včetně antibiotik a léků pro děti, je absolutním selháním premiéra Fialy z ODS, ministra zdravotnictví i vlády jako celku.

A další věc. Fialova vláda od ledna opět zdraží všem elektřinu, teplo i teplou vodu. Pro firmy bude zdražení o výrazně více než 100 % likvidační. Fialova vláda od ledna opět zdraží elektřinu všem odběratelům, občanům i firmám tím, že budou muset ve svých účtech dotovat podporu obnovitelných zdrojů energie, takzvané solární barony, tedy miliardáře. Všem spotřebitelům budou zdraženy i další regulované složky ceny elektřiny a plynu, například platby za distribuční a přenosové služby. Vláda Petra Fialy aktuálně ohlásila, že zdraží všem odběratelům i teplo a teplou vodu, protože teplárnám neposkytne již dříve slíbený příspěvek, který měl všem spotřebitelům kompenzovat výrazný nárůst ceny tepla.

Firmám a podnikatelům vadí, že kromě ukončení zastropování cen energií se také na podniky přesunou platby na podporu obnovitelných zdrojů, a to dokonce ještě ve větším objemu než před rokem 2022. Zatímco v případě domácností lze očekávat zdražení elektřiny v rozmezí 10 až 20 %, u firem bude růst ceny mnohem vyšší a dramatičtější, tedy výrazně více než o 100 %, což pro ně bude naprosto likvidační.

Hnutí SPD již téměř dva roky navrhuje systémové řešení energetické krize a vysokých cen energií v České republice. Je nutné zastropovat cenu elektřiny přímo u jejích výrobců, prodávat ji přednostně za rozumně nízké ceny českým spotřebitelům a vyvážet pouze až případné přebytky. Zároveň už tady od loňského jara navrhuji, aby stát převzal 100% podíl v polostátním podniku ČEZ. Ekonomové to už vykalkulovali, že by to stálo 200 miliard korun, což na těch dividendách vidíme, že by ta návratnost byla v podstatě velmi rychlá. Současně nastává nejvyšší čas opustit spekulativní a likvidační systém obchodování s emisními povolenkami podle pravidel EU, který je dlouhodobě základním zdrojem nepřijatelně vysokých cen energií, a zvláště pro Českou republiku s její podobou energetického mixu a skladby hospodářství a průmyslu je enormně nevýhodný.

Ještě chci zmínit aktuální záležitost z minulého týdne. Pětikoalice si tady prosadila rekordní zvýšení daní, a to podle našeho názoru protiústavním způsobem. Minulý týden si tady poslanci vládní pětikoalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, silově prohlasovali ve Sněmovně takzvaný, v uvozovkách, konsolidační balíček, který v případě schválení Senátem a prezidentem republiky zavádí nejvyšší plošné zvýšení daní v historii samostatné České republiky, přestože všech pět stran Fialovy vládní pětikoalice před volbami veřejně slibovalo lidem, že nebudou zvyšovat daně. Přitom moc dobře věděli, v jakém stavu je ekonomika po Babišově vládě - to teď tady nehodnotím, ale věděli to. To znamená, že to byla vědomá předvolební lež voličům Fialovy vládní pětikoalice. Přesně věděli, do čeho jdou. Takže oni vědomě obelhali voliče, lhali. Ta výmluva na Ukrajinu je tedy lež, to už jsme tady řekli. Protože my jsme snad ve všech parametrech nejhorší v Evropské unii, nebo jedni z nejhorších v Evropské unii a rozhodně horší než okolní státy kolem nás. To znamená, výmluva na Ukrajinu není pravdou, protože všude tu situaci zvládají lépe.

Samozřejmě poslanci hnutí SPD se tady několik měsíců úspěšně snažili schválení těchto zákonů zabránit. Jejich přijetí bylo nakonec umožněno protiústavním způsobem a postupem, kdy byla hlasy vládních poslanců předčasně ukončena rozprava v závěrečném třetím čtení, ačkoliv desítkám opozičních poslanců nebylo vůbec umožněno k uvedenému bodu vystoupit.

Takzvaný konsolidační balíček obsahuje změny více než 60 zákonů, kterými se zvyšují všechny typy daní a povinných pojistných odvodů. Když jsem slyšel v televizi CNN Prima, jak tam jeden z poslanců vládní koalice, poslanec STAN to byl, říkal, že opozice měla dostatečný prostor se vyjádřit, že prý jsme měli 17 hodin. Ale vy jste navrhli změny více než 60 zákonů. Tak si vydělte 17 hodin děleno 60. Každým tím zákonem v podstatě vytahujete občanům z peněženek miliardy korun. To jsme jako měli okomentovat během několik minut každý ze 60 zákonů, kterými připravujete lidi o miliardy? Tady na tom přímém srovnání vidíte, že ten časový prostor nebyl dostatečný. Skutečně to považujeme za zcela protiústavní. Navíc i to takzvané pevné hlasování není ani v zákoně o jednacím řádu Sněmovny. A vy jste omezili ústavní právo poslanců, aby vykonávali mandát osobně. To je opravdu velký problém. Prostě kritika vám nevoní.

Tato vládní opatření, tedy to plošné zvýšení daní, se negativně dotkne všech občanů, kteří v České republice žijí a pracují, a rovněž všech živnostníků a firem, kteří zde podnikají. Zdanění domácností se v příštím roce rapidně zvýší, v průměru o několik desítek tisíc korun ročně, přičemž nejhůře postiženi budou nízkopříjmoví a středněpříjmoví občané a také zaměstnanci s malými předškolními dětmi.

Ve dvou následujících letech má dojít ke zvýšení daní a odvodů v celkovém objemu 100 miliard korun. Přesně těch 100 miliard jste poslali například Ukrajině a Ukrajincům. Přesně za těch 100 miliard, respektive ještě více, budete nakupovat nejdražší stíhačky, přestože tady jsou k dispozici násobně levnější gripeny, včetně modernizace. Takže to je přesně to, co je takové příznačné pro tu vaši politiku.

No a na všechny společně a nedělitelně potom dopadne zvýšení daně z nemovitosti, vyšší spotřební daně a zvýšení daně z přidané hodnoty, kterým Fialova vláda zdraží většinu zboží a služeb na našem trhu.

Proto jsem včera poslal dopis prezidentu Petru Pavlovi, ve kterém ho vyzývám a žádám, aby nepodepisoval a vetoval takzvaný vládní konsolidační balíček. Vyzýváme prezidenta republiky Petra Pavla, aby se konečně postavil na stranu českých občanů a firem poté, co dvakrát už podepsal snížení reálných důchodů, a vyzýváme prezidenta Petra Pavla, aby vetoval a nepodepisoval tento návrh Fialovy vlády na masivní zvýšení daní. Zároveň jsme okamžitě připraveni podílet se na vypracování návrhu na zrušení tohoto zákona Ústavním soudem a připojit k němu podpisy všech našich poslanců. Bohužel platí, že 20 poslanců to ústavní podání podat nemůže. Potřebujeme přes 40 poslanců. Takže znovu vyzývám hnutí ANO ke spolupráci. Jiná opoziční strana tady není.

Přečtu teď ten velmi krátký a stručný obsah mého dopisu, který jsem včera poslal prezidentovi Pavlovi: "Vážený pane prezidente, žádáme vás, nepodepisujte a vetujte takzvaný vládní konsolidační balíček. Vyzýváme vás jako parlamentní opozice, vyzýváme vás ale také v zájmu naší země a všech občanů České republiky. Navrhované masivní zvýšení daní a nákladů našim občanům, domácnostem, živnostníkům a firmám tak jako v nedávné minulosti poškodí celou českou ekonomiku a naše občany, oddálí konec vysoké inflace, uvrhne zemi do recese a ve výsledku jen ztíží snižování rozpočtového schodku a zadlužení. Věřím, že mně i všem občanům odpovíte." Nyní tedy čekám na odpověď prezidenta, s kterou samozřejmě veřejnost seznámím.

Řada občanů mi píše, respektive většina z těch občanů, co mi píší ohledně této záležitosti, říkají, a v tom mají pravdu, že prezident Pavel je prezidentem Fialovy vládní pětikoalice. Ano, byl oficiálně podpořen Fialovou vládní pětikoalicí, proto ten zákon určitě podepíše a postaví se na stranu tříprocentní Fialovy vlády. Ale uvidíme. My bojujeme, SPD bojuje za to, aby občané měli kvalitní životy. Takže včera jsem tento dopis prezidentovi poslal. A znovu říkám, jako poslední větu uvádím, že věřím, že mně i všem občanům odpoví.

Sečteno a podtrženo, členové vlády byli napojeni na kriminální struktury, které plánovaly, nebo dokonce realizovaly masivní zneužívání veřejných peněz. Tato vláda je vrcholně nekompetentní a faktem je, že na tom se shodnou občané, podnikatelé i profesní svazy. Tato vláda se dopouští vlastizrady bouráním naší státní suverenity ve prospěch Bruselu a zahraničních migrantů. Tato vláda prokazatelně škodí této zemi, její ekonomice a občanům a dokazují to téměř všechny dostupné aktuální statistiky.

Bezduchým přijímáním směrnic Evropské unie, ať už to je Green Deal, migrace, nebo příprava útočné války, připravuje Fialova vláda naší zemi, nám všem, doslova pekelný scénář, který povede k ještě větším krizím, než je ta současná. Je třeba říct, že většina této země si přeje mír a nechce živit ekonomické migranty, že nechce likvidovat ekonomiku a domácnosti šíleným evropským zeleným šílenstvím. Říkám jménem SPD jasně a nahlas - už ani korunu Ukrajině, konec Green Dealu a důslednou ochranu suverenity naší země, včetně nulové tolerance nelegální migrace, ale také migrace těch, kteří k nám jedou jen za sociální podporou.

Poslanecký klub SPD bude hlasovat pro nedůvěru Fialově vládní pětikoalici. Prosazujeme rychlé předčasné volby, aby občané demokraticky rozdali nové politické karty, a prosazujeme demokratickou výměnu vlády. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan ministr Marian Jurečka, připraví se pan ministr Vlastimil Válek. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já si dovolím při této příležitosti, která je výjimečná a kterou opozice v tomto období začíná opravdu zneužívat k tomu, že tady mluví o věcech, které často zjevně nejsou vůbec pravdou, a stojí toto jednání nás tady minimálně dva dny schůze této Sněmovny, v situaci, kdy bychom mohli projednávat důležitější zákony ve prospěch občanů této země. Nicméně je to právo opozice a my v tento okamžik k tomu přistupujeme tak, abychom konstruktivně reagovali a využili také tuto příležitost k tomu složit účty z toho, co jsme jako vláda společně odpracovali, co jsme odpracovali jako jednotliví ministři na jednotlivých rezortech.

Já si dovolím na ta vystoupení tady reagovat. To, co jsem poslouchal, když mluvil tady předseda hnutí Andrej Babiš i předseda hnutí SPD Tomio Okamura, tak musím říct, že často se to tady stáčelo k problematice podpory péče o důchodce. Zazněla tady slova, jako že nám kritika nevoní nebo jako že nemáme rádi lidi a podobně. Na to bych chtěl konkrétně reagovat.

Když se podíváme za dva roky této vlády, nebo necelé dva roky, tak je tady celá řada konkrétních kroků, které tato vláda udělala, byť ve velmi složité situaci - ekonomicky, společensky, ale i rozpočtově - právě ve prospěch jak důchodců, tak zranitelných skupin. My zrovna jako lidovci jsme dlouhou dobu usilovali o to, aby bylo zavedeno do našeho důchodového systému jako jedno z klíčových opatření takzvané výchovné. Nástroj, který poprvé v historii oceňuje nejenom zásluhovost toho, jak dlouho člověk pracoval a kolik vydělal, ale také to, že ti lidé, především naše maminky, babičky, obětovali část své kariéry, část nárůstu svých mezd nebo platů v době svého produktivního života ve prospěch nás, současné produktivní generace.

Výchovné je v praxi zavedeno od 1. ledna letošního roku. Je to výdaj 20 miliard korun, ale já bych řekl, že to není výdaj v pravém slova smyslu. Je to splátka dluhu, který tady máme jako společnost vůči právě maminkám, babičkám, které vychovaly současnou produktivní generaci, a na tomto principu toho, že tady se vychová další generace, je celý důchodový systém založen. A myslím si, že je důležité, že tento princip se v této rovině do toho systému vrátil, že to byl opravdu velmi výrazný počin, forma podpory žen, které vychovaly děti a u kterých to znamenalo měsíčně v průměru víc jak 1 000 korun zvýšení důchodů. To je první významný krok.

Za ty minulé dva roky se důchody v České republice v reakci na růst cen zvýšily zhruba o 30 %. Ten nárůst je v průměru zhruba o 5 000 korun a průměrná výše důchodů v České republice se pohybuje kolem 21 000 korun. Jsou to všeobecně známá čísla, ale já si tady dovolím připomenout, třeba i v kontextu toho, když někdy děláme to reálné srovnání se Slovenskem, tak na Slovensku, na Slovensku je průměrná výše důchodů právě o 5 000 korun nižší než v České republice. To znamená, systém valorizací tady opravdu reagoval na ty dopady, které se tady staly za poslední dva roky, a to, že inflace začala výrazně růst, tak to už se stalo právě ještě za končící vlády Andreje Babiše.

Každá vláda má k tomu pouze řekněme omezené možnosti, jak může rychle inflaci vyřešit. Žádné jednoduché, zázračné řešení není. Nicméně my jsme se snažili jako vláda nedělat plošná opatření, která znamenají stovky miliard korun, které se potom rozplynou, ale snažili jsme se dělat cílená opatření právě na ty zranitelné skupiny obyvatel, ať už to byly další kroky, které cílily právě na podporu rodičů, kteří vychovávají děti, když jsme zacílili tou podporou v loňském roce mimořádných 5 000 korun pro každou rodinu, která vychovává děti, na jedno dítě do výše příjmů jednoho milionu korun. Takto jsme podpořili více jak 1 100 000 dětí a jejich rodičů především na začátku loňského školního roku.

Jako vláda jsme také udělali kroky, které znamenaly rozšíření systému adresné pomoci, která je realizovaná právě přes příspěvek na bydlení. Myslím si, že mnoho zemí okolo nás, tak jak jsem se bavil se svými mnoha protějšky, se ptá, jak máme založen tento systém, a označují ho za velmi dobře nastavený, protože ten princip funguje jasně. Pakliže domácnost je v situaci, že by na náklady bydlení, ať už jde o nájemné, ať už jde o energie, ať už jde o nějaké další služby, měla tato domácnost vydat více jak 30 % příjmů dané domácnosti, tak mohou tito lidé požádat o příspěvek na bydlení. A na těch 30 % stát právě doplácí zvýšené náklady. Je to forma podpory, která je velmi cílená, je adresná, je tedy od toho, aby dokázala v dané konkrétní situaci, která byla výjimečná v těch posledních letech, pomoci. A to se stalo.

Více jak 260 000 domácností vláda touto formou pomohla. Zjednodušili jsme ten systém, dále na tom zjednodušení pracujeme, ale je to opravdu nějaká základní síť, která tady funguje proto, abychom dokázali lidem, kteří potřebují pomoc - a to je potřeba odlišovat, je potřeba odlišovat plošné rozdávání peněz, které je někdy velmi líbivé, od toho, že máme pomáhat opravdu adresně těm, kteří si sami pomoci nemohou, a od toho je tady stát, aby jim v této objektivní situaci dokázal pomoci. A to jsme jako vláda dělali. Dělali jsme to i mnoha jinými nástroji, jako například zvýšení - opakované zvýšení - životního a existenčního minima, které zároveň je provázáno na několik dalších typů podpor a dávek, které právě zase dokázaly pomáhat těm, kteří spadají do těch zranitelných skupin obyvatel, včetně zvýšení přídavků na dítě od ledna letošního roku.

To znamená, snažili jsme se opravdu racionálně dívat nejenom na naše seniory, ale i na další části společnosti, které potřebují pomoc, tedy i na rodiče, ale nejenom na ně. Zvyšovali jsme také formu podpory lidem s hendikepem. Zvýšil se příspěvek na mobilitu a udělala se tam nová podkapitola, která pomáhá lidem, kteří mají ve svých domácnostech pro to, aby mohli žít, nástroje či vybavení, které má vyšší spotřebu elektrické energie, například vybavení na podporu dýchání. I toto se udělalo jako konkrétní další krok v celé té plejádě konkrétních nástrojů, kterými jsme se snažili pomáhat především těm, kteří jsou nejvíce zranitelní.

My jsme si vědomi toho, že rozumný člověk chce, aby se opravdu pomáhalo tam, kde to je potřeba. Tam, kde jsou zdravé ruce, nohy a hlava, tam, kde člověk objektivně pracovat může, tak tam se má člověk starat především sám o sebe, svým přičiněním, a až se všechny možnosti vyčerpají, pak má pomáhat stát. A tyto kroky také takto děláme. Proto po 30 letech na Ministerstvu práce a sociálních věcí jsme ti, kteří mají tu odvahu, a připravujeme velkou reformu dávkového systému. Reformu, která opravdu bude garantovat to, že podporu v rámci našeho systému dostávají lidé, kteří ji potřebují, že jsme schopni zjistit bílá místa na mapě, kdy nám dneska třeba lidé nedávají úplně všechny objektivní informace, protože na ně systém, ani na tyto informace, nepamatoval. To znamená, abychom lidem, kteří například čerpají podporu v zaměstnanosti, tak abychom jim se snažili najít velmi rychle novou práci či rekvalifikaci, a v okamžiku, kdy tito lidé zůstávají dále, byť už ten příspěvek nemají vyplácen, tak aby, když třeba například dostávají právě příspěvek na bydlení, aby tady byla právě ta aktivizace, aby ti lidé opravdu směřovali k tomu, že si najdou další práci, a ne že budou měsíce a měsíce doma, a třeba někteří z nich pracovat i nelegálně.

Děláme i změny, které právě eliminují ta bílá místa na mapě. V okamžiku, kdy nám někdo, který přijde, nějaký klient, žádat o příspěvek v hmotné nouzi, tak aby nám nedokládal jenom jeden výpis účtu, ale abychom se podívali, jestli ta daná domácnost, když o takovouto formu pomocí žádá, nemá ještě nějaké další účty na jiné členy domácnosti, u jiných bankovních ústavů, abychom si byli schopni ta data spárovat. To znamená, opravdu jsme připraveni, abychom dokázali mít změny v sociálním systému, které budou velmi efektivní a budou zároveň ale motivovat. Protože co je důležité, tak u těch zranitelných skupin, u kterých se třeba dlouho nedařilo změnit ten stav, abychom je dokázali vrátit legálně do plnohodnotného systému.

I proto jsme udělali akce Milostivé léto I, II. Pokračujeme v tomto principu dnes u daňových a správní exekucí na České správě sociálního zabezpečení, na finanční úřadech a na Celní správě. Dáváme lidem, kteří se dostali, a často ne vždy jenom svou vinou, do této situace, šanci, aby se mohli rychleji vrátit plnohodnotně do života, aby mohli znovu fungovat. Aby mohli fungovat ne v šedé ekonomice, ale aby mohli fungovat naprosto legálně. Proto jsme jako vláda udělali bezprecedentní kroky k tomu, abychom těm lidem tuto šanci dali.

Myslíme také na lidi, kteří třeba neměli v životě to štěstí, že vyrůstali v plnohodnotné rodině, kde by dostali řekněme základní kompetence a viděli své rodiče pracovat, viděli to, že rodiče se starají o jejich vzdělání a podobně. Ale u těchto lidí se snažíme měnit ten systém tak, že jsme tyto lidi, kteří dneska jsou v situaci, kdy třeba mají jenom základní vzdělání, jsou v situaci, kdy nemají vlastní bydlení, tak abychom je systémovými změnami dokázali dostat zpět do společnosti. Proto po dlouhých debatách společně s kolegou Ivanem Bartošem jsme připravili návrh zákona o dostupném bydlení. Máme připravený návrh zákona o sociálním podnikání, tak aby nám tyto věci začaly společně fungovat, abychom opravdu řešili příčiny problémů, které máme v mnoha našich krajích, v mnoha lokalitách, a neřešili stále jenom důsledky. To si myslím, že je docela zásadní změna, ke které minulé vlády neměly odvahu. Tyto pozitivní změny se prostě projeví a povedou ke snížení těch dlouhodobých nákladů, sice ne krátkodobě, ale ve středním a dlouhodobém horizontu určitě ano. To znamená, řešíme problematiku chudoby v České republice, sociálního vyloučení, ale neděláme to nějakými jednorázovými kroky, které nevedou k tomu cíli. Děláme to opravdu tím, že se soustředíme na příčiny těch problémů, které tady jsou a dvacet, třicet let je tady neměly předchozí vlády odvahu důsledně řešit.

Já se také věnuji problematice, která je naléhavá a v budoucnu bude stále naléhavější. Tím, jak naše společnost stárne, tak budeme potřebovat větší rozsah dobré, kvalitní zdravotní, ale i sociální péče. Víme, že budeme potřebovat kapacity především terénní, tak abychom tam, kde to je možné, byli schopni poskytnout péči lidem v jejich přirozeném prostředí doma, tak aby tito lidé byli obklopeni svými blízkými, aby lidé nemuseli umírat s pohledem na bílý strop, svítící zářivku a možná někde v rohu stojícího pavouka, ale aby lidé mohli odcházet z tohoto světa v důstojném prostředí, obklopeni svými blízkými. Na to se soustředíme těmito změnami, abychom podpořili úlohu neformálních pečujících. Jsou to běžní hrdinové dnešní doby, lidé, o kterých se v naší společnosti nemluví, a proto to tady chci zmínit. Jsou to statisíce lidí, kteří pečují o své děti, o své manžele, manželky, o své táty, mámy, dědy, babičky, často i současně dohromady. A tito lidé si zaslouží větší a lepší systémovou podporu. Proto připravujeme změnu nejenom ve zvýšení příspěvku na péči, ale i změnu, která bude řešit problematiku takzvaného pátého stupně pro lidi, kteří dneska potřebují třeba péči 24 hodin 7 dnů v týdnu, ale nemají ji.

Tyto konkrétní kroky děláme tak, abychom je v průběhu příštího roku uvedli v život. Některé dílčí už jsme udělali, ale je potřeba v tom opravdu udělat výrazné změny, výrazné posuny. A tam, kde to nebude možné, kdy ten člověk už nebude moci být ve svém přirozeném prostředí a kde třeba už ani ta rodina s podporou terénních služeb to nebude zvládat, tak je naším úkolem, abychom společně s panem ministrem Válkem měli zajištěný dobrý systém toho takzvaného sociálně-zdravotního pomezí, abychom tady pro tyto lidi měli opravdu dobře fungující model sociálně-zdravotního pomezí. A proto právě teď konkrétně finalizujeme změnu zákonů, které půjdou do mezirezortního připomínkového řízení v této oblasti. Říkám to proto, že dlouhé roky se o tom mluvilo. Já jsem ve Sněmovně devátý rok a slyšel jsem mnohokrát odkaz na to, že se musí vyřešit sociálně-zdravotní pomezí, že je nedůstojné, když ti lidé během jednoho měsíce několikrát se střídají mezi zdravotnickým a sociálním zařízením. A konkrétně teď, v tento okamžik, se tyto změny dějí zase ve prospěch lidí, kteří to potřebují a budou potřebovat, a naléhavost té potřeby se bude zvyšovat.

Také se snažíme zabezpečit to, aby na sociální služby byly dostatečné finanční prostředky, abychom to tady nedělali jako v minulosti, že se to financování podsekne a pak během roku se ty peníze až po nějakém nátlaku doplňují. Takže nám jde o to, aby představitelé krajů, kteří jsou zodpovědní za ty krajské sociální sítě, věděli včas, s jakými penězi mohou počítat. Já jsem s nimi seděl minulý týden na jednání a tu informaci dostali ještě v měsíci září nebo na začátku října. V minulosti se tu informaci dozvídali někdy v polovině prosince.

Takže snažíme se opravdu udělat velký pokrok a progres v oblasti sociálních služeb. Děláme ale i další kroky, které jsou důležité v tom celkovém pojetí i rodinné politiky, na které se v minulosti nedostalo. My jsme společnost, která bohužel vymírá. Naše demografie, přestože v posledních letech jste mohli číst články o tom, jak Česká republika je na špici v tom demografickém pohledu v rámci EU a ta porodnost je velmi vysoká, přesto, pokud se na to podíváme opravdu řečí čísel, tak jsme pod hodnotou 2.0. A děláme kroky pro to, abychom odstranili překážky, které dneska stojí před mladými lidmi, kdy se rozhodují, jestli mít děti, jestli mít sílu a energii je vychovávat, vzdělávat, podporovat, tak abychom v tomto udělali zase kroky, které toto dokážou změnit a ty bariéry odstraňovat.

Jedním z konkrétních výsledků těchto našich kroků je například nastavení v rámci Nové zelené úsporám, což jsou peníze z Modernizačního fondu, kdy jsme se rozhodli podpořit právě i obnovu, rekonstrukci bydlení nejenom mezi mladými lidmi, ale obecně, ale u mladých lidí jsme tam zacílili ještě tu konkrétní podporu, že ti lidé budou mít dotaci navíc, 50 000 korun na každé dítě, které už se jim narodilo, které mají nebo které se jim narodí. Krok, který tady v minulosti nebyl, ale krok velmi důležitý. Máme dělat všechny možné kroky k tomu, abychom snižovali to, že rozhodnutí mít děti znamená, že člověk si komplikuje život, že člověk si snižuje svůj životní standard a chudne.

Děláme kroky, které také vedou k tomu, že například i v rámci rodičovské jsme se rozhodli i v této složité rozpočtové situaci, že rodičák se zvýší o 50 000 korun. Je to krok, který je důležitý, bude od 1. ledna příštího roku a je to kompromis mezi tím, co je v tento okamžik možné z hlediska rozpočtu, ale k tomu přidáváme další důležité nástroje. Protože rodiče a mladí lidé říkají: Pro nás nejsou důležité jenom ty konkrétní peníze. Pro nás je důležité, jestli máme kde bydlet. Pro nás je důležité, jestli máme případně kde mít kapacity předškolních vzdělávacích zařízení pro děti, když se potřebujeme vracet do práce. A naším cílem je to, aby rodiče u nás měli maximální flexibilitu ve svém rozhodování v situaci, ve které oni jsou, kterou potřebují vyřešit. To znamená, nikomu nemáme říkat, kdy přesně má jeho dítě jít do školky nebo do dětské skupiny a kdy ten člověk má jít pracovat, ale co říkáme, je: vytvoříme kapacity tak, abyste v tom rozhodování byli svobodní. Jestliže se někdo potřebuje vrátit do práce, když jeho dítě má rok, dva nebo tři, tak ať je v tom rozhodování svobodný. Ať nečeká na 1. září, jestli v té dané školce už konečně bude místo, nebo zase bude čekat ta maminka další celý rok. Proto jsme na MPSV připravili masivní výzvu právě na podporu dětských skupin v hodnotě skoro 8 miliard korun, to znamená, každá obec, každé město, každá místní část když bude chtít v příštích měsících vybudovat kapacity dětských skupin pro naše děti, tak v tomto ohledu je podpoříme a platíme prakticky 100 % těch nákladů.

Rodiče také chtějí to, aby mohli lépe slaďovat rodinný a pracovní život. Nejenom rodič, který pečuje o malé dítě, ale právě ten rodič, který pečuje o osobu blízkou nebo o své rodiče, když je to manžel, manželka, rodiče. Proto jsme od 1. února letošního roku zavedli částečné úvazky. Fungují a já děkuji více než 24 000 firem v České republice, které už tuto možnost svým zaměstnancům umožňují. A zhruba 100 000, 100 000 zaměstnanců dneska přes tuto formu slevy (?) má podporovaný částečný úvazek ze strany státu. Je to efektivní podpora, kdy firmy tak mohou poskytnout větší komfort lidem, kteří potřebují v nějaké životní fázi svého života částečný úvazek. A zase, o tomto se tady mluvilo deset let, naše vláda to udělala zhruba po roce. Konkrétní, hmatatelná forma podpory, jak lépe slaďovat rodinný, osobní a pracovní život. A za to jsem rád, že toto se podařilo.

A ještě chci zmínit jednu věc. Když se bavíme o lidech, kteří pečují a kteří jsou těmi neformálními pečujícími v našich domácnostech, tak třeba důchodová reforma, ta na ně opravdu velmi dobře pamatuje, protože dnes pečovat znamená to, že ten člověk bude mít velmi nízký důchod, protože často má velmi nízký výdělek, ne-li žádný. A ta takzvaná vyloučená doba prostě se počítá potom, takže se ten průměr, co ten člověk vydělával předtím a poté, a když ti lidé třeba pečují opravdu dlouhé roky, tak vlastně mají velmi nízký ten příjem, ze kterého se jim počítá ten nízký důchod. Proto navrhujeme v důchodové reformě to, aby to období, kdy člověk je nejenom na mateřské, rodičovské, ale právě období, kdy i pečuje, pečuje o tu osobu blízkou, aby se počítala výše příjmu pro ten budoucí důchod minimálně z hodnoty průměrné mzdy v tom daném roce, kdy pečuje. Pokud by měla třeba jiný, vyšší příjem, tak se bude počítat ten vyšší. Ale zase, třicet let tito lidé, kteří pečují každý den a po státu často vlastně nechtějí vůbec nic, tak byli za to, že se starali o někoho blízkého, že toho blízkého nedali někam do pobytové služby, do ústavní péče tomuto státu, který by nesl velkou část nákladů, tak byli potrestáni. A to měníme. Důchodový systém tyto lidi naopak za jejich službu, za jejich péči, za jejich lásku dokáže odměnit. Zase, konkrétní posun, který realizuje naše vláda v oblasti jak důchodové, tak sociální.

Dovolím si tady zmínit jedno důležité téma, o kterém si vždycky hrozně rády různé strany o tom píší, píší o tom ve volebních programech, i minulá naše předcházející vláda to měla ve svém programovém prohlášeno, a to je digitalizace. Digitalizace, to je takové slovo, které, mám pocit, že už se tady stalo evergreenem, ale moc konkrétních výsledků jsme jako občané této země neviděli. Proto když jsem šel na MPSV, tak jsem si byl vědom toho, že to je rezort, který vlastně komunikuje prakticky každý měsíc s největším počtem občanů v této zemi. A když si představíme, kolik času tito lidé stráví tím, že chodí na pobočky Úřadu práce, na pobočky okresních správ sociálního zabezpečení, tak si myslím, že právě tady je pro digitalizaci obrovský prostor. Proto jsem oslovil velmi kvalitní, špičkové lidi, kteří dělali digitalizaci v soukromých firmách, v bankách, ve velkých společnostech a mají zkušenost s tím, jak to dělat dobře, prožili i ty zkušenosti, kde se to třeba někde nedařilo, kde byly ty slepé cesty, a tito lidé dneska na MPSV pod vedením pana vrchního ředitele Karla Trpkoše dělají opravdu velmi rychle a velmi intenzivně digitalizaci ve prospěch občanů, ve prospěch našich klientů, tak aby ti lidé nemuseli chodit na úřady, pokud to nezbytně nutně není potřeba, aby to vyřídili doma, aby jim na to stačilo pár minut a pár kliknutí na tablet, počítač nebo chytrý telefon. Spustili jsme to už v loňském roce přes jednoduchou klientskou aplikaci Jenda, teď už tady v této aplikaci plnohodnotně funguje právě onen zmíněný rodičák a píší mi maminky, které dříve zabily třeba i půl dne tím, že jely něco vyřídit na úřad práce kolem rodičáku, tak dneska píší a říkají: Do pěti minut to máme vyřízené. Po třech měsících si můžeme flexibilně upravit tu výši čerpání, všechno to uděláme z domu nebo přes telefon odkudkoliv.

Takto má vypadat služba státu, takto má vypadat konkrétně digitalizace, zjednodušování a takto budeme pokračovat. Já říkám jasně, že do roka, do roka a půl polovina lidí, minimálně, kteří dneska chodí k nám na úřady v rámci rezortu MPSV, tam vůbec nebude muset chodit. Nebudeme ty lidi obtěžovat tím, že se jich budeme ptát na data a údaje, které stát dávno ví a má je třeba u jiných rezortů. To všechno dneska propojujeme a pro digitalizaci bude velká úspora času těch lidí, ale i nákladů, které s tím mají, protože třeba musí někam cestovat, nemohou se věnovat své práci. My zároveň ale děláme kroky, které to zjednoduší v tom konkrétním daném úřadě. Takže to je další výrazný posun oproti tomu, jak fungovalo IT za mých předchůdců a předchůdkyň, když ten, kdo se u nás na rezortu věnoval IT, se obvykle nevěnoval digitalizaci pro klienty, ale končil v celách předběžného zadržení. To je obrovská změna.

Děláme také kroky, které směřují k trhu práce. Já poctivě říkám, že naše společnost, naše země má obrovskou výzvu v budoucí konkurenceschopnosti. Dneska se bavíme především o tom, že určitým limitem a otazníkem a nejistotou je otázka cen energií. Ale jestli máme opravdu nějakou velkou výzvu před sebou, tak je to právě to, jak máme nedostatek pracovníků na našem trhu práce. Na jedné straně je to dobrá informace, dobrá zpráva, že máme nejnižší nezaměstnanost z celé Evropské unie, a to dlouhodobě, ale zároveň je to velká výzva, aby se tento nedostatek lidských zdrojů nestal tím, že to bude limitem pro růst naší ekonomiky, pro to, abychom dokázali jako společnost bohatnout.

Proto děláme změny, které mají několik konkrétních cílů. Především dokázat ještě využít potenciál našeho pracovního trhu. Lidé, kteří jsou tady v České republice, naši spoluobčané, mohli by pracovat, ale z různých důvodů, příčin, překážek třeba nepracují nebo nepracují tak, jak by třeba chtěli. Proto jsme právě zavedli ty částečné úvazky. Proto ten důraz na slaďování rodinného, osobního a pracovního života. Ale proto hledáme ještě i cesty, abychom více podpořili zaměstnávání lidí s hendikepem. Nebo lidé, kteří jsou už důchodového věku. A tam si myslím, že jsme schopni opravdu udělat smysluplné kroky k tomu, aby tito lidé byli na pracovním trhu více žádáni a aby se dokázali ještě více zapojit. A pak samozřejmě hledáme také doplnění pracovních sil ze zemí, které jsou bezpečné, nám kulturně a hodnotově blízké, protože kdybychom dneska využili plně potenciál pracovního trhu a toho, co by firmy dokázaly zaměstnat, ty lidi, tak jenom na příjmech pro tento stát na základních odvodech je to ročně 45 miliard korun, které by tady mohly být ve prospěch českých občanů.

Já jsem tady slyšel z úst svých předřečníků narážky na podporu Ukrajiny a že vláda dává peníze v desítkách miliard korun, tady zaznívaly ještě i vyšší částky, ukrajinským uprchlíkům nebo na Ukrajinu. Když se na to podíváme, jaký je stav po zhruba roce a půl války, tak chci tady jednoznačně deklarovat, že ano, první měsíce toho válečného konfliktu Česká republika v nákladech na sociální systém, případně zdravotnictví, školství měla výdaje ze státního rozpočtu. A když se podíváme na dnešní situaci, kdy bezmála 120 000 uprchlíků s dočasnou ochranou pracuje na českém pracovním trhu, tak ročně tito lidé na příjmech do státního rozpočtu odvedou, a firmy, které je zaměstnávají, a za to patří poděkování, odvedou zhruba 18 miliard korun. To znamená, ta situace se překlápí. Ti lidé tady dneska na odvodech už odvádějí české společnosti více, než kolik byla jejich podpora, kterou jsme, a myslím si lidsky správně, poskytli. A tito lidé často dělají profese, které by čeští občané nedělali nebo na které už nejsme schopni českého občana sehnat. Tito lidé působí ve službách, působí právě i v sociálních službách, působí v podpůrných službách v rámci třeba i zdravotnictví a podobně.

Tak uvědomujme si i toto, že prostě tito lidé sem přišli, nestojí s nataženou rukou, ale většina z nich, kteří mohou pracovat, pracuje. Proto jsme také udělali i změny, kdy od 1. července letošního roku se ten systém zpřísnil, kdy sledujeme i ostatní jejich příjmy. Ale tito lidé opravdu tady jsou těmi, kteří chtějí pracovat. Když se s nimi bavím, s ukrajinskými maminkami, tak říkají: my máme zájem se zapojit, my máme zájem pracovat, pro nás je důležité, abychom tady pracovaly. A za to patří poděkování všem těm, kteří k tomu přispěli, kteří tomu pomohli, nejenom firmám, ale i všem složkám státní správy od ministerstev až po obce, ale také nevládním organizacím, které s tímto dokázaly velmi dobře pomáhat.

Takže já musím říct, že když jsem tady poslouchal některé výroky předřečníků z opozice, tak jsem měl pocit, že vlastně někdy jsou odtržení od reality, že se vlastně nezajímají o skutečné, reálné stavy těch věcí. Protože jsem tady popisoval ty konkrétní změny, které děláme, a to byly konkrétní změny, které mohli udělat ti naši předchůdci v minulé nebo předminulé vládě na rezortech, které jim byly svěřeny, a nevím proč, ale většinu z nich prostě nechali být a neudělali je.

Já si tady dovolím krátce ještě zmínit, byť tady budou mluvit moji kolegové z ostatních rezortů, kolegové, kteří reprezentují lidovce ve vládě, ale musím říct, z čeho mám velkou radost a na co jsem hrdý. Takže například jak Petr Hladík, tak Marek Výborný připravili konkrétní odpověď na to, aby se něco takového, jako byla havárie na řece Bečvě, už neopakovala. Novela vodního zákona, která je připravena, je novela, která opravdu systémově řeší to, abychom takovýmto haváriím dokázali maximálně a efektivně předcházet, abychom měli kvalitní monitorovací systém, abychom měli přehled o tom, kde jsou jaké vyústě na vodních tocích, prostě poučení z té konkrétní situace, která nastala a kterou tento zákon se snaží adekvátně řešit nebo dávat na ni adekvátní odpověď.

Když se podíváme do oblasti právě Nové zelené úsporám - a tady musím smeknout, protože samozřejmě je to program, který nevznikl za této vlády, ale za předchůdce pana ministra Richarda Brabce, a i v evropském srovnání tento program je opravdu velmi, velmi efektivní a úspěšný. My jsme ho posunuli ještě dál, tak aby na tyto formy podpory dosáhli i lidé, kteří mají nižší nebo nejnižší příjmy.

Proto jsme v loňském roce spustili takzvanou Novou zelenou úsporám Light. Je to přímo program, který je zacílen na lidi, kteří pobírají důchod, ať už starobní, nebo invalidní, a na lidi, kteří mají příspěvek na bydlení. Smyslem tohoto programu je, abychom právě neřešili jenom důsledky nějaké situace, ale pomohli těm lidem v konkrétních nemovitostech udělat opatření, jako je výměna oken, dveří, zateplení fasády, zateplení stropů a podlah, aby díky této investici ti lidé efektivně snížili náklady na vytápění, ať už topí čímkoliv. To je ta cesta - odstraňovat a řešit příčiny, nikoliv jenom dohánět komplikovaně důsledky. Ten systém je dneska nastaven tak, že je dokonce umožněna i výplata zálohy. A díky lidem z místních akčních skupin tito lidé dělají perfektní poradenství v terénu, takže už víc jak 40 000 lidí v této zemi, 40 000 nemovitostí využilo tuto podporu, která opravdu řeší smysluplně příčinu. A trvale těm lidem - trvale - snižuje náklady na bydlení.

Podobně jsme zacílili právě i ten program Oprav dům po babičce. Zase, snažíme se, aby to bylo maximálně jednoduché, aby u těch lidí, kteří nemají aktuálně finanční prostředky a je pro ně problém si třeba vzít někde nějaký úvěr, tak je tam zase systém zálohy, který zdostupní to, aby i třeba ta mladá rodina, mladí začínající manželé, takovouto investici na té své nemovitosti, ať už ji zdědili, nebo koupili, mohli udělat. To jsou ty konkrétní smysluplné kroky, aby tyto formy dotací nebyly jenom výsadou lidí, kteří mají vysoké příjmy a kteří si fotovoltaiku a zateplení mohli udělat před čtyřmi, pěti, šesti lety, ale aby toto bylo dostupné opravdu všem lidem, kteří toto potřebují, kteří mají svoji nemovitost anebo bydlí v nějaké formě nájemního bydlení, například ve formě bytového družstva. I na ně tyto programy pamatují. A to jsou zase konkrétní změny, konkrétní smysluplné věci, které se myslím daří dobře dělat a které pomáhají lidem v této zemi a které vedou k tomu, že třeba i posilujeme naši konkurenceschopnost, snižujeme náklady nejenom v domácnostech, ale i ve firmách, ve veřejném sektoru, a v tomto je potřeba pokračovat.

Já bych mohl ten výčet ještě také obohatit o nějaké další konkrétní věci, ale budu případně připravený na konkrétní debatu, která může k těmto tématům vyvstat. Já jsem se snažil tady vystihnout ty nejpodstatnější věci. To, že se snažíme dělat cílená opatření na ty skupiny osob, které to opravdu potřebují, pomáhat nejenom našim seniorům, ale pomáhat rodinám, rodinám s dětmi, lidem, kteří mají hendikep, lidem, kteří z objektivních důvodů a ne vlastní vinou prostě třeba pracovat nemohou. Ale u těch ostatních, kteří pracovat mohou, děláme kroky k tomu, aby se do pracovního trhu daleko více zapojili. A zároveň lidem, kteří třeba v minulosti udělali v životě chybu nebo někdo z jejich blízkých a upadli do těch exekučních pastí, tak aby se z nich mohli dostat efektivněji.

Tady třeba chci ocenit, že na tomto tématu je tady třeba i dobrá spolupráce dlouhodobě se zástupci dnešní opozice. Před dvěma lety to bylo obráceně, třeba kolega Marek Výborný tady spolupracoval s Patrikem Nacherem celou dobu zhruba tří let na tomto tématu společně, myslím si, že velmi dobře. Říkám to proto, aby i veřejnost, která nás sleduje, neměla pocit, že tady je Sněmovna, která se jenom hádá, byť někdy některým projevům zástupců opozice ne úplně rozumím a nechápu ani některé jejich výroky, které tady zaznívají, protože zjevně nejsou minimálně pravdivé, nebo jsou nepravdou, je tady ale celá řada věcí, které se nám daří společně ve prospěch občanů, ve prospěch této země dělat i ve spolupráci širšího politického spektra, jak už v době minulé, kdy my jsme byli v opozici, tak i teď. Za to chci poděkovat a byl bych rád, abychom na toto dokázali více navázat, aby tato Sněmovna byla efektivnější, aby to nebyla Sněmovna dlouhých, nekonečných projevů. A proto já už zhruba po více jak třiceti minutách ten svůj projev končím a děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Načtu, že od 14.30 ruší svoji omluvu pan poslanec Okleštěk. A jako další přihlášený s přednostním právem vystoupí pan ministr Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegové členové vlády, kolegyně samozřejmě. Já se pokusím shrnout, co se za ty dva uplynulé roky dělo na Ministerstvu zdravotnictví. Já jsem přemýšlel, zda mám nastoupit na konfrontační notu, mně to ale prostě není dané, já to nemám rád a nepovažuji to za správné, a dělat to tím pádem ani nebudu.

V době nástupu vlády byly kapacity řady ministerstev i Ministerstva zdravotnictví především zaměstnány řešením pandemie covid-19. My jsme nastoupili v prosinci v době, kdy řádila varianta delta, blížila se varianta omikron, v té době bylo naplánováno uzavření státu zase ke konci roku. My jsme slíbili, že stát otevřeme, že nebudou lockdowny a že nebudeme zavírat školy. Na variantu delta pak v lednu, respektive koncem ledna navázala varianta omikron. Uvědomme si, jaká tehdy byla situace. Uvědomme si, jaká kritika se snášela na Ministerstvo zdravotnictví a na mě, stačí si to připomenout. Nicméně my jsme se řídili radami odborníků, řídili jsme se radami členů AntiCovid týmu a výsledek byl, že k 3. květnu 2022 vláda na můj návrh ukončila stav pandemické pohotovosti a všechna zbývající opatření. Samozřejmě jsme zrušili i povinné očkování. Ono se ukázalo, že to byla špatná cesta, i ty země, které o tom uvažovaly, nakonec uznaly, že se mýlily a že to byla chyba. Já to neříkám proto, že bych chtěl, abychom nějakým způsobem vzpomínali, ale je potřeba si uvědomit, co bylo poslední dva roky předchozí vlády a co byl první půlrok naší vlády.

Tím pádem řada agend se zdržela, celé ministerstvo se zabývalo covidem. A vzpomeňme si třeba na ředitelku zahraničního odboru, paní magistru Baťhovou, která je nesmírně schopná osoba, nesmírně výkonná, ale nestarala se a nemohla se starat o svůj odbor, starala se o vakcíny, a tak to bylo s řadou úředníků. Spousta agend a projektů, které jsme za poslední dva roky rozjeli a rozjíždíme, musela začít se zpožděním, protože na začátku bylo celé ministerstvo soustředěno na akutnější problém zvládnutí pandemie. To je pochopitelné a nikdy jsem to nekritizoval a kritizovat to nebudu, protože nikdo nemohl za to, že tento virus se rozšířil tímto způsobem po Evropě. Ale proto bych ocenil, abychom na to nezapomínali, abychom si to znovu a znovu opakovali, uvědomovali si, co bylo v prosinci, co bylo v lednu, v únoru, v březnu. Prostě delta byla v listopadu i v prosinci a byla i v lednu a omikron postupně nastupoval. Nikdo jsme nevěděli, co nás čeká, museli jsme se na to nachystat. Ve spolupráci s relevantními aktéry proto nyní pracujeme na proočkování seniorů a dalších zranitelných občanů proti chřipce a právě covidu. Je potřeba říct, že v posledních dnech se očkuje kolem 10 000 občanů a dostáváme se na čísla jako v uplynulém roce. Stále to nestačí, ta čísla je potřeba zvyšovat. Očkování je opravdu ta správná cesta.

Již během omikronové vlny jsme byli svědkem toho, jak teroristický Putinův režim napadl Ukrajinu, která se mu více než rok a půl hrdinně brání. Česká republika pomáhala, byla jednou z prvních, která pomohla Ukrajině, koneckonců bylo to vcelku logické a správné a já jsem na to velmi hrdý. I díky této naší pomoci, která na Ukrajinu proudí od začátku té šílené agrese, kterou spustil blázen z Kremlu, se Ukrajina již 600 dní brání ruskému útoku a ruské přesile a vraždění civilistů. Prostě tak to je, je to fakt, všichni to víme a nemá smysl to zpochybňovat.

Naše vláda také zvládla výzvu, která přišla teprve podruhé za naše členství v Evropské unii, a to předsednictví v Radě Evropské unie. Hodnocení je samozřejmě na každém, ale pokud se i od evropských partnerů dozvídáte a pokud od nich slyšíte, že se jednalo o jedno z nejúspěšnějších předsednictví za desítky let, tak si myslím, že to o jeho výsledku mluví jasně.

Co se zdravotnictví týče, zkusím být konkrétní. Tak za prvé, čeští muži budou mít screening karcinomu prostaty. Spouštíme jej již od 1. ledna 2024 jako první země v Evropě a podařilo se nám během půl roku prosadit, aby se tento screening dostal na seznam screeningových programů v Evropské unii. Přesvědčili jsme na základě debat s odborníky ostatní ministry i Komisi, aby akceptovali náš návrh, a přehlasovali jsme návrh Komise.

Za druhé, více než půl milionu pacientů se vzácným onemocněním bude mít lepší přístup ke specializované léčbě a diagnostice své choroby, to byl velký krok. A tady je potřeba poděkovat našim specialistům, našim expertům z jednotlivých oborů, kteří se zabývají vzácnými nemocemi, kteří opravdu odvedli v rámci konferencí, které jsme za našeho předsednictví pořádali, obrovský kus práce.

Občané mají a budou mít v následujících letech bezplatný přístup k nejnovějším vakcínám proti covidu-19. Vyjednali jsme, že vždycky dostaneme poslední typ vakcíny, a navíc jsme ty dodávky snížili a rozložili v delším časovém období, což si myslím, že byl krok velmi správným směrem, a zase zvítězil náš návrh, který jsme prosadili. Díky nové legislativě se v České republice i napříč Evropskou unií zvýší kvalita a bezpečnost v oblasti látek lidského původu, tedy tkání či buněk i krve a plazmy, to bylo to, co jsme za našeho předsednictví dotáhli.

Jsou to zcela konkrétní výsledky naší práce, ale ne práce Ministerstva zdravotnictví, ale také velkých expertních konferencí v Česku, které jsme organizovali, dvou jednání Rady ministrů zdravotnictví Evropské unie, které jsme organizovali, desítek jednání na všech úrovních a obrovského úsilí všech pracovníků Ministerstva zdravotnictví, Stálého zastoupení České republiky v Evropské unii, které odvedlo obrovskou práci. Pan velvyslanec Zajíček, to byl pro mě obrovský pilíř a člověk, který odvedl obrovský díl práce, stejně jako Kateřina Baťhová a celý odbor zahraničí na Ministerstvu zdravotnictví. Byl to pro Českou republiku velký úspěch. Snažili jsme se tvořit společnou evropskou budoucnost a snažili jsme se opravdu zlepšit renomé České republiky v rámci odborných společností, posílit pozici našich odborníků a posílit to, že odbornost musí vítězit nad jakýmikoliv neodbornými návrhy. A podařilo se nám to. Opravdu si myslím, že to, jak jsme schválili screeningové programy, je toho jednoznačným příkladem.

Nyní něco k našim agendám, které jsme rozjeli a které jsme spustili poté.

Začnu vzděláváním zdravotníků. To byl v dlouhé době u všech předchozích vlád často velký problém, a přitom je to extrémně důležitá věc, která se týká všech lékařů, ale také všech pacientů. Věčné reformy, které vedly k nutnosti opakovaně reakreditovat, jsme tady kritizovali, koaliční i opoziční poslanci, v minulém období a vzpomínali jsme na další a další reformy. Vzpomeňme si, že jsou věci, na kterých jsme se vždycky shodli, a toto byla jedna z nich. Mým prvním krokem, který vedl ke změně, bylo jmenování ředitelky institutu, paní doktorky Maříkové. Díky spolupráci s ní je dnes vzdělávání lékařů v mnohem lepší kondici než v předchozích letech. Byla nově nastavena i spolupráce mezi institucemi a lékařskými fakultami, což považuji za naprosto zásadní. Ředitelka IPVZ, děkani a další odborníci nejenom spojili svoje ruce a vytvořili společný tým včetně vědecké rady, ale také digitalizujeme postgraduální lékařské vzdělávání.

Navýšili jsme zásadním způsobem dotace na rezidenční místa, která jednak dají lékařům v předatestační přípravě důstojnější podmínky, ale také posílí stavy lékařů v oborech, kde jich nejvíce chybí. Zároveň ministerstvo zvýšilo dotace na rezidenční místo v základním kmeni i v celém specializačním vzdělávání, a to až o stovky procent. V roce 2023 jsme tak rozdělili pro obor všeobecné praktické lékařství 150 rezidenčních míst, pro obor pediatrie bylo přiděleno 80 míst a všechna tato místa jsou vyhrazena pro praktické lékaře v terénu, pediatry v terénu. Také jsme vypsali další rezidenční místa pro dětské psychiatry, kterých je nedostatek, a dětské neurologie, kde je stejný problém. Díky těmto krokům - a my v nich budeme pokračovat i v následujících letech, a už teď mohu říct, že podobně budeme postupovat v příštím roce, co se týče rezidenčních míst - díky těmto krokům se nejen ihned zvýšily počty rezidenčních míst pro praktické lékaře pro dospělé, pediatry, dětské psychiatry a dětské neurology, ale v krátkém horizontu daném předatestační přípravou se zvýší počty těchto lékařů i v terénu a v těchto oborech. Samozřejmě v tom budeme pokračovat dlouhodobě.

Zdravotní sestry také od června můžou nově při změně pracoviště nebo oboru získat jednodušším způsobem další specializaci. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické doporučení pro započítání některých částí dříve absolvovaného specializačního vzdělávání všeobecných sester. Tedy chceme, aby se ten systém zjednodušil. Chceme, aby se ten systém nastavil tak, aby byl logický, aby byl jednoduchý jak pro lékaře, tak pro nelékaře, aby přitom nebylo nutné opakovaně reakreditovat jenom kvůli tomu, že se provádí změny ve vzdělávacích programech.

Přitom odstraňujeme zbytečnou byrokracii pro lékaře v postgraduálním vzdělávání. To, co je v přípravě, a bude to dokončené v příštím roce, je informační systém pro administraci postgraduálního vzdělávání, kterému říkáme pracovně administrátor. Cílem je jeho plná digitalizace a zejména výrazné zjednodušení a zrychlení vyřizování administrativních záležitostí, stanovení jasných povinností školitele, jasná definice individuálního vzdělávacího plánu a tak dále. Chceme, aby celý systém byl oproštěn od papíru a byl jasný přehled o vzdělávání, aby se systematicky zvyšovala jeho kvalita. Tedy nechceme žádnou revoluci. Chceme systém kultivovat a posunovat takto, aby byl víc a víc vlídný jak ke školencům, tak ke školitelům, tak k žadatelům o akreditace.

Když už jsem u lékařů, tak samozřejmě nelze opomenout současnou situaci s přesčasy. Se zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory intenzivně jednáme. Už jsme se několikrát formálně i neformálně sešli. Jejich požadavkům jdeme naproti. Předložíme novelu zákona, která vrátí počty přesčasových hodin na původní hodnotu, a umožníme po jednání s Evropskou komisí i ty takzvané dvacetičtyřhodinovky, které řada lékařů požaduje, a koneckonců ten požadavek tady byl i napříč kolegy z koalice a z opozice na zdravotním výboru. Stejně tak připravujeme i úpravu tabulek lékařů, aby například hned po škole byl lékař ve dvanácté platové třídě. Další jednání s lékařskými odbory a zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory máme ještě tento týden a tam budu kolegy informovat o dalších plánovaných krocích.

Velkým tématem a další kapitolou jsou i léky a jejich nedostupnost nebo dostupnost. Zde bych rád hned v úvodu zopakoval jednu věc, kterou bych ocenil, a velmi bych o to prosil, abychom si stále dokola neopakovali nepravdivou mantru, že ministerstvo mělo nějak vyřešit. Já také neříkám o tom, že ten zákon tady opakovaně byl a nikdo nemyslel na to, abychom zajistili zásoby, abychom měli větší páku na distributory. Prostě nikdo nepočítá se situací, která nastala.

Vy všichni dobře víte, že zákonné pravomoci Ministerstva zdravotnictví, tak jak jsem je zdědil a tak jak jsou v současné legislativě, neumožňují a neumožňovaly přímý vstup státu do procesu dodávek léčivých přípravků v podobě, která by vedla k zajištění více léčiv, než kolik jich bylo a je zajištěno. Prostě to nikdy nešlo. Vzpomeňme si, když předchozí vláda - a teď to není kritika, jenom je to konstatování a připomenutí - vzpomeňme si, když předchozí vláda chtěla dovézt vakcíny z Ruska. A na čem to ztroskotalo? Prostě tento postup není možný. A nebyl ani v dobách, kdy vrcholila krize a byl tady nouzový stav. A stejně to nešlo. To znamená, prostě neumožňují současná legislativní pravidla a současný zákon a nikdy neumožňovaly, aby stát do procesu dodávek léčivých přípravků v podobě, která je, vstupoval. Prostě to nejde.

Ministerstvo využívá všech formálních i neformálních nástrojů, které má k dispozici. A i ty jsou už nyní větší, než byly dříve, než byly za předchozí vlády. V této době byl takřka jediným nástrojem souhlas s uskutečněním specifického léčebného programu. Dobře to všichni víte, kteří se v problematice vyznáváte. Dále povolování dovozu cizojazyčné šarže a zákazy reexportu. A tyto tři nástroje jsem zdědil. Trh s léky totiž sice je stále regulovaný, a státem regulovaný, ale i tak na něm fungují do značné míry klasická tržní pravidla a ministerstvo je ve svých zásazích velmi omezeno. Nemůže do toho trhu vstupovat, jak by si mnozí přáli. V situaci, kdy do Evropy přišla krize dostupnosti léčiv způsobená vysokou nemocností po třech letech covidu po celé Evropě ve spojením s narušenými dodavatelskými řetězci, velkou závislostí na dodávkách účinných látek z Asie - a víte všichni, že tam se jich vyrábí přes 80 % - monopolem některých držitelů licence na dodávky některých léčiv a absencí flexibility při navýšení výroby pro Českou republiku některých držitelů licence, jsem tak měl do značné míry svázané ruce. V podstatě současná legislativa ve světle těchto faktů neumožnila téměř nic.

Mnozí mně vyčítají, že jsme předpokládali vyřešení situace a obnovení plné dostupnosti léčiv během tohoto roku již několikrát. Ano, to je pravda. Vycházel jsem při těchto tvrzeních, stejně jako kolegové v celé Evropě, z informací od výrobců, kteří opakovaně sdělovali, že léků dorazí více a ty dostatečně pokryjí výrazně navýšenou spotřebu. Informace jsem si nechával validovat i od Státního ústavu pro kontrolu léčiv a ten mě v tom utvrzoval. Ve světle dat o distribuci mně tvrdil, že to takhle bude, a předepisování a výdaje jsme si ověřovali, že opravdu ty výdaje jsou takové, jaké jsou. Dodávky od výrobců však nepostačovaly, a to nejen zde, ale i v drtivé většině evropských zemí, včetně takových, jako je Švýcarsko, které je považováno za velmoc ve výrobě a distribuci léčiv.

Když jsem nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, tak jsem stav zákona o léčivech začal řešit ještě předtím, než současná situace naplno vypukla. Byla to první novela zákona o léčivech. A tady se to bohužel často směšuje. Tato první novela je platná od prosince loňského roku, a tedy po méně než roce na rezortu vznikla novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna a která nově umožnila vládě stanovit mimořádnou úhradu léčivům registrovaným jinde v Evropské unii a dostat je skrze distributory a lékárny k pacientům. Díky tomu se podařilo mimořádně zajistit statisíce balení antibiotik a další dodávky se podařilo urychlit. To byl první krok k řešení.

Druhým krokem bylo nastavení systému sdílení a šíření informací. Ten probíhá skrze pracovní skupinu pod vedením náměstka Dvořáčka. Té se zúčastní zástupci ministerstva, SÚKLu, distributorů, lékárníků, zástupci všech stakeholderů. Každý týden je mapována situace a lékařům rozesíláme informace o dostupnosti léčiv. Zároveň probíhají jednání s držiteli licence o navýšení či urychlení dodávek. Stejně tak spolupracuji s odbornými společnostmi, jednám s nimi na Ministerstvu zdravotnictví pravidelně. Odborné lékařské společnosti informují své členy o aktuální situaci a vytvářejí doporučení. Konkrétně, Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti a Jana Evangelisty Purkyně připravila pro lékaře přesná doporučení, jak postupovat při nemožnosti předepsat penicilin. Jedna novinka k tomu: subkomise pro antibiotickou politiku České lékařské společnosti a Jana Evangelisty Purkyně v dohledné době vydá aktualizované doporučení v tomto směru, které plně koresponduje se světovými doporučeními.

Dalším příkladem budiž výpadek antiparkinsonik. Je to takový dobrý příklad, kdy Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se SÚKLem, distributory a Českou neurologickou společností řešilo přechodný nedostatek některých variant léčiv. Podařilo se domluvit dodávku omezeného množství z Německa, kterou však nebylo potřeba nakonec využít, a to z důvodu, že došlo k urychlení dodávek registrovaných přípravků a vstupu nového přípravku na trh, což maximálně podporujeme, protože likvidace monopolů je jedna ze zásadních cest k řešení.

Třetím krokem, a ten je velmi důležitý, je velká novela zákona - v uvozovkách velká - o léčivech. Je to novela, která je opravdu velmi propacientská. Vláda ji schválila v červnu letošního roku. Byla připravena k projednání ve Sněmovně, bohužel vzhledem k dlouhým projevům některých kolegů poslanců se nedostala na program schůze, byť byla druhým bodem, a finálně byla projednána až po prázdninách. Pevně věřím, že to projednávání nebude již blokováno a že tato novela bude schválena. Představuje jednu z největších propacientských změn lékové legislativy za posledních 15 let.

Já si dovolím zmínit ty stěžejní změny, které tam jsou a které se týkají opravdu pacientů. Ta novela přináší povinnost výrobcům dodávat léky jeden až dva měsíce po nahlášení výpadku. Je to naprosto zásadní, protože pokud my se dozvíme týden předtím, co je omezená dodávka, že bude omezená dodávka, tak ten prostor jakkoliv situaci řešit není téměř žádný. Distributoři budou mít povinnost jednak držet měsíční zásobu vybraných léčiv, abychom překlenuli krátkodobé výpadky, ale také informovat SÚKL, kolik balení přípravku s omezenou dostupností mají aktuálně na skladě. Tím ministerstvo a SÚKL získají údaje o tom, kolik daného přípravku je v distribuci, a tedy k dispozici pro dodávání do lékáren. Současně nebudou přímo ze zákona smět distribuovat ohrožené přípravky do zahraničí. Tím pádem budeme moct daleko pružněji a efektivněji reagovat na případné reexporty. Skončí rovněž protežování vybraných lékáren distributory, což považuji za velkou chybu, že toto existuje, a novela tohoto zákona - ta druhá novela, první byla v loňském roce v prosinci - mně umožní tomuto zabránit. Tím bychom měli předcházet vzniku lokální nedostupnosti, což je velký problém, hlavní problém.

Čtvrtým krokem je řešení jedné z příčin současné situace a tou je fakticky monopol některých dodavatelů léčiv. Jednáme s dodavateli po celém světě, posilujeme konkurenci na českém lékovém trhu a daří se to. Příkladem budiž právě tabletový penicilin. Výpadky takřka monopolního výrobce, protože tady byl ještě před rokem a půl monopol jednoho výrobce, prakticky monopol, vedly k nedostatku penicilinu a díky jednáním se nám podařilo přesvědčit jednoho z menších dodavatelů k výraznějšímu navýšení dodávek. Já bych chtěl BB Pharma poděkovat. Ta navýšila meziročně dodávky až o 800 %! Opravdu je to pravdivé číslo - 800 %. Možná se ptáte, jak je to možné. Je to jednoduché. Toto šokující procento je dáno tím, že loni k nám dodávali 30 000 balení penicilinu, letos to bude již 240 000 balení penicilinu. To je těch 800 % navýšení.

A posledním krokem v tomto pětibodovém schématu je přesun výroby aspoň části těch klíčových léků k nám do České republiky. I na tom pracujeme a v následujících měsících a letech v tom směru plánuji významně posílit soběstačnost České republiky a již v příštím roce bych byl rád, abych mohl přijít do Poslanecké sněmovny s pozitivními informacemi, které budou daleko konkrétnější.

K lékům ještě dodám několik posledních čísel, která jste nepochybně zaregistrovali. 22. srpna jsme slíbili, že do České republiky dorazí do poloviny listopadu 300 000 balení penicilinu. Od té doby již dorazilo více než 200 000 balení, z nichž dosud poslední velká dodávka byla 50 000 balení. Já jsem slíbil 300 000 do konce listopadu, 200 000 dorazilo a dalších 160 000, tedy ne 300, ale 360 000, dorazí v následujících týdnech. Tedy do konce listopadu to opravdu bude ne 300 000, co jsem slíbil, ale 360 000 balení penicilinu. A stejně pokračujeme i v dalších lécích, s kterými je problém, včetně jiných antibiotik, dětských sirupů na bolest, na horečku a tak dále, mohl bych pokračovat.

Zmínil bych ještě dvě věci, protože si myslím, že nemá smysl probírat všechny ty body a všechny ty kroky, ale zmínil bych dva body. Jedna věc je onkologie a ta druhá se týká onkologických pacientů. Onkologie je obor, kterým se zabývám vlastně celý život. Já jsem se ho učil v Japonsku, učil jsem se ho ve Spojených státech. Když jsem se vrátil, zaváděl jsem tady řadu metod a šéfové onkologických společností byli moji dlouholetí přátelé. Já jsem proto vnímal velmi osobně některé debaty ohledně onkologie, které tady probíhaly. Já si opravdu - ale mysleli si to i moji kolegové z opozice, kteří to kritizovali - nemyslím, že je možné a bylo možné vybudovat obrovské onkologické centrum ve Vinohradech na pozemcích, které zčásti státu nepatřily, kde nebylo stavební povolení. Místo toho jsme v nedávných dnech klepali na základní kámen motolského onkologického centra. A je to logické, protože v Motole jsou také dětští onkologičtí pacienti. Je tam jedna z největších dětských onkologií, jedna ze dvou hlavních dětských onkologií. A tak jako v Brně je Masarykův onkologický ústav, který je centrem komplexního onkologického centra, tak v Praze a v Čechách bude motolské onkologické centrum. Tato dvě centra budou pilíře a jsou pilíře onkologické péče. Navíc se podařilo toto motolské onkologické centrum provázat se simulačním centrem. A tím, že nadace Kellner Family do toho vstoupila, tak se podařilo k tomu ještě vybudovat s velkou pomocí donátorů centrum, které je výzkumné, a propojit tedy ten komplex do jednoho velkého celku.

Ale ušetřili jsme přitom řadu peněz, které mohly jít do jednotlivých krajů. Takže do každého kraje jsme poslali víc než 250 milionů. A týká se to i Karlovarského kraje. Nevím, jak dál to mám ještě říkat. V Karlovarském kraji opravdu bude komplexní onkologické centrum. V první fázi z Národního plánu obnovy v Karlovarském kraji budou nakoupeny lineární urychlovače, bude tam instalováno PET/CT, a jakmile dojde k těm instalacím, bude podepsána druhá fáze smlouvy, která udělá z Karlovarského kraje vlastně spolupracující komplexní onkologické centrum s Fakultní nemocnicí Plzeň.

V Karlovarském kraji je dostupnost onkologické péče nejhorší z celé České republiky a to se musí změnit. A já opravdu toto udělám, protože mně na tom velmi záleží, a ty zásadní kroky pro to, aby se to změnilo, jsme již podnikli.

Souvisí s tím i to, že se nám podařilo prosadit právo být zapomenut. Se zástupci pacientských organizací a finančního sektoru jsme se shodli, a jsem nesmírně rád, že toto podpořily pojišťovny a další a asociace, že pacienti mohou být zapomenuti, co se jejich nemoci týče, a pokud je medicína vnímá jako vyléčené, a to onkologie vnímá, tak budou zapomenuti i v tom finančním sektoru a dosáhnou na stejné benefity jako ostatní, kteří neprodělali onkologické onemocnění. Tedy právo být zapomenut je něco, co považuju za velký přínos a velký posun v této oblasti.

My jsme samozřejmě zlikvidovali další kroky v papírování a snižovali jsme administrativu. Nejedná se jenom o propouštění a redukci některých odborů a restrukturalizaci, ale jedná se i o faktické věci jako týkající se konkrétní administrativy. Typickým příkladem jsou pracovní lékařské prohlídky u nerizikových profesí, tedy průběžné pracovní lékařské prohlídky, které byly zrušeny. A stejně tak chystáme změnu zákona, která u některých nerizikových profesí zruší povinné vstupní prohlídky. To všechno probíhá ve spolupráci se Svazem průmyslu, s Hospodářskou komorou, s odbornými společnostmi. Uvolníme tak ruce řadě doktorů a řadě těch, kteří se mohou věnovat daleko důležitějším a pro pacienty přínosnějším věcem, než je vydávání různých razítek.

Já bych chtěl velmi poděkovat všem poslancům, kteří se na tom podíleli, a zejména bych chtěl poděkovat kolegyni, prostřednictvím pana předsedajícího, Martině Ochodnické, byla rovněž do toho silně zapojená. Ona je ta, která byla nositelem zrušení potravinářského průkazu, což se nakonec ukázalo jako velmi dobrý krok, a od začátku jsme o tom byli přesvědčeni, že to dobrý krok je.

Důležitou oblastí je prevence a my jsme vzali prevenci velmi vážně. Nejenom že jsme rozšířili počet očkování, nejenom že jsme zkoncentrovali očkování pod ÚZIS a vytvořili pracovní radu, která, nebo pracovní skupinu, která se věnuje opravdu očkování, ale posílili jsme i mezirezortní spolupráci v této oblasti, zvýšili jsme, rozšířili jsme očkování proti papilomaviru, rozšířili jsme ty věkové skupiny, které o ně můžou žádat. Velmi důležité jsou i zdravotní pojištění hrazené ze screeningových programů. Je potřeba připomenout, že jsme ztrojnásobili fondy prevence zdravotních pojišťoven. Ztrojnásobili jsme fondy prevence.

K prevenci nepatří jenom zdravotnictví. Týká se to stravování, týká se to dalších rezortů. Proto byla zřízena mezirezortní pracovní skupina pro institucionální stravování, kterou jsem dostal já jako vicepremiér vlády České republiky na starost, tuto vedu, a jsou zde zástupci čtyř ministerstev, Asociace krajů, Státního zdravotního ústavu a dalších odborníků na stravování. Málokdo si totiž uvědomuje, že ve školním stravování je obrovský potenciál ovlivnění zdraví. Každý všední den jim projdou zhruba 2 miliony dětí od dvou do devatenácti let, což je poměrně dlouhý časový úsek života, ve kterém si děti tvoří vztah k jídlu, a tedy i ke svému zdraví. Zrovna minulý týden jsme zahajovali velkou vzdělávací akci Tržiště dobrých příkladů ze školních jídelen, která proběhla v rámci této skupiny a jejího projektu Máme to na talíři a není nám to jedno.

Zlepšit kvalitu stravování v domech pro seniory, ve školách, ve všech těch, kde dochází ke stravování, veřejnému stravování, je náš společný cíl s panem ministrem Jurečkou. I proto jsme začali velmi úzce spolupracovat, propojili jsme ta data. Já jsem byl včera profesorem Duškem informován, že všechny ty desítky terabitů dat, které dostal, zpracovává, a opravdu se těším na společný výbor zdravotní a sociální, kde vám bude tu problematiku sociálně-zdravotního pomezí na základě dat, která ÚZIS bude mít hotová, prezentovat, a předpokládám, že i vy budete spokojeni.

Mimo jiné na prevenci cílí Národní kardiovaskulární plán, který připravujeme ve spolupráci s Českou kardiologickou společností, Ústavem zdravotnických informací a statistiky a dalšími odborníky. Celkem je v České republice ročně s kardiovaskulárním onemocněním léčeno víc než 2,9 milionu osob, to znamená téměř každý třetí. Vysoký počet pacientů s kardiovaskulárními problémy považuji za velmi závažné riziko pro zdraví naší populace. Já jsem toto téma zdvihl i na půdě Evropské unie a jsem nesmírně rád, že Česká kardiologická společnost je v tomto směru extrémně aktivní, chystá opravdu dobrou strategii, dobrý plán, a doufám, že tento plán bude akceptován i v rámci Evropy. Pokud ne, rozhodně v České republice.

Nesmíme samozřejmě znovu zapomínat na očkování. Já bych jenom chtěl zdůraznit, že opravdu očkování proti chřipce, očkování proti covidu, ale očkování obecně proti všem nemocem je jeden ze pilířů moderní medicíny. Pokud by nebylo očkování, byly by černé neštovice, byla by dětská obrna, byla by řada nemocí, které známe z literatury, na které vzpomínáme a které tady nejsou. Tedy važme si očkování a prosím, podporujme všichni očkování. Ministerstvo a já toto děláme ze všech sil a děkuji České lékařské komoře, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, všem praktikům, všem těm, co očkují.

Mohl bych mluvit o plánech na další roky, mohl bych mluvit ještě dlouho, ale nemyslím si, že je to nutné. A jenom tady tento výcuc toho, co jsme udělali, je podle mého dost dostatečný. Chtěl bych jasně říct, že v příštím roce předložíme zákon o veřejném zdravotním pojištění. Chceme maximálně motivovat ty, kteří se o svoje zdraví starají a kteří se pouští do prevence, chceme posilovat jednodenní péči a budeme v tom dále pokračovat, a naopak podporovat komplexní centra, která se věnují složitým medicínským případům. Čeká nás reforma hygienické služby, tak jak koneckonců plánoval už můj předchůdce, v čele s tím, že se chceme daleko víc zaměřit v rámci té reformy na veřejné zdraví, to si myslím, že je cílem nás všech. Věřím, že brzy vejde v platnost zákon o léčivech a posune nás v tomto směru dál.

Já jsem vyjel za tu dobu, co jsem na ministerstvu, do více než 100 zařízení ve všech krajích i v Praze, nejenom do zdravotnických, ale zařízení, která se zabývají sociálně-zdravotním pomezím. Zajímá mě, jak situace vypadá v terénu, zajímají mě ty jednotlivé oblasti, zajímají mě hospicy, zajímá mě paliativní medicína, zajímá mě pomezí sociálně-zdravotních služeb, a proto budu v těchto výjezdech intenzivně pokračovat, protože to je to, co je podle mého názoru velmi důležité.

Chtěl bych říct, a teď se omlouvám, protože nechci, opravdu nechci - mohl bych mluvit o reformě psychiatrické péče, mohl bych mluvit o tom, jak pan profesor Kašpárek s výborem psychiatrické společnosti chystá návrh, jak posílit počty dětských psychiatrů. Mohl bych mluvit o tom, že jsem zabránil zrušení psychiatrické léčebny v Opařanech na poslední chvíli, které bylo naplánované, a byla by to katastrofa pro dětské pacienty, a mohl by pokračovat dál.

Já bych chtěl říct, jsem velmi rád, pokud existuje spolupráce. V zemích, kde se podařilo, aby zdravotnictví nebylo součástí politických bojů, ale bylo součástí kultivovaných politických diskusí odborníků, tak ten systém funguje daleko lépe. Vzpomeňme si na historii v České republice, vzpomeňme si, kolik šrámů zdravotnictví utrpělo jenom proto, že vítězila ideologie nad koncepcí a nad strategií. Já možná teď budu vypadat ne jako ministr této vlády, ale spíš jako lékař, a proto mně dovolte poděkovat, dovolte mně poděkovat vaším prostřednictvím kolegovi Maškovi, protože jeho pomoc, co se týče rychlé letecké záchranné služby, a jeho práce v tom týmu je opravdu úžasná. Moc děkuju. Chtěl bych poděkovat paní profesorce Adámkové, vaším prostřednictvím, ona velmi ví za co a ví, jak jsme spolu několik problémů řešili, a myslím si, že vyřešili, a je potřeba jí za to poděkovat. Chtěl bych poděkovat paní doktorce Maříkové, protože byť můžeme mít politicky rozdílné názory, tak si velmi vážím toho, že pokud se bavíme mezi sebou, tak se bavíme konstruktivně a hledáme cesty řešení. Chtěl bych poděkovat vaším prostřednictvím profesoru Špičákovi, protože on ví, ty debaty ohledně Agentury pro zdravotnický výzkum, ví naše dlouholeté debaty v době, kdy jsme oba nebyli v politice, ohledně toho, jak by měl kvalitní výzkum vypadat. Já jsem si to vzal k srdci a doufám, že změny ve vedení AZV jsou tím směrem, o kterém jsme se kdysi bavili. A chtěl bych poděkovat i váženému kolegovi, vaším prostřednictvím, Kamalu Farhanovi, protože já jsem rád, když se přeme, já jsem rád, když diskutujeme, já jsem rád, když jsou různé názory, a byť ostrá stanoviska, ale stejně tak jsem rád, když je konstruktivní debata nad legislativou, a já děkuju za tu debatu, kterou vede s panem náměstkem Dvořáčkem a dalšími ve snaze posunout ty věci kupředu.

Proto mě trošku mrzelo, a teď se omlouvám, že budu osobní, když opakovaně, vaším prostřednictvím, pan poslanec Farhan říkal, že jsem slabý ministr zdravotnictví a že valorizace úhrad za státní pojištěnce neprojde a spadne - a vidíte, valorizace úhrad za státní pojištěnce je, nespadla, bude a myslím si, že všichni zdravotníci, co jsou tady, vědí, že to byl krok správným směrem a že to byl dobrý krok, ať bude v budoucnu ve vládě kdokoliv a ministryně nebo ministr zdravotnictví jakýkoliv, z tohoto kroku bude těžit.

To znamená, prosím, pojďme se tady přít, pojďme na sebe útočit, zkusme být co nejvíc slušní, já se o to budu snažit, pokud mně to někdy ujede, předem se za to omlouvám, a zkusme myslet na pacienty, především na pacienty a na české zdravotnictví. České zdravotnictví za předchozí období toho utrpělo hodně, mělo spoustu šrámů, zažilo spoustu reforem, zažilo spoustu změn, které nebyly vždy změnami odbornými a byly často změnami vynucenými politickou konstelací. Pojďme to zkusit změnit. Já pro to dělám vše, co je v mých silách. A vy to velmi dobře víte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Budeme pokračovat v přednostních právech. Další přihlášená je paní ministryně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je téměř tradicí, že ve chvíli, kdy je vyvoláno hlasování, jako je toto, různí ministři dostávají příležitost šířeji představit svoje rezorty a prezentovat výsledky naší práce na jednotlivých ministerstvech. Takže já vždycky se snažím takovéhoto hlasování právě využít pro to, abych vám předvedla to, co se zase za další období na našem rezortu podařilo.

Dnes je to právě 668 dní od chvíle, kdy mě předseda vlády Petr Fiala uvedl do funkce ministryně obrany. Když jsem přijímala tuto pozici, věděla jsem, že je přede mnou opravdu veliká výzva. Výzva modernizovat naši armádu, zvýšit rozpočet na obranné výdaje, zjednodušit akviziční proces nebo i zatraktivnit vstup do armády a posílit tak její řady. To a mnohé další z těch priorit jsem definovala ve svém desateru pro obranu, které jsem představila nedlouho po nástupu do funkce. To jsem ale ještě nevěděla, že bezpečnostní situace nejenom v Evropě, ale prakticky na celém světě se tak bude dynamicky zhoršovat. Jen dva měsíce po mém nástupu Rusko zcela bezdůvodně napadlo suverénní Ukrajinu, což naprosto změnilo bezpečnostní a politickou atmosféru v Evropě. Válka na Ukrajině trvá prakticky přesně 600 dní, tedy po dobu takřka celého mandátu vlády Petra Fialy. A skutečně mnoho věcí zejména v rezortu obrany ovlivňuje a souvisí s touto válkou a samozřejmě jsou to věci z agendy, které se musíme věnovat, ale nemůžeme se této agendě věnovat pouze a zanedbávat jiné věci, které jsou tolik důležité pro náš rezort. Kromě toho čelíme i řadě dalších bezpečnostních hrozeb ve světě, kterým se také musíme věnovat. Jsme svědky hrůzných činů teroristického hnutí Hamás v Izraeli, nestabilní situace v oblasti Sahelu a dalších událostí.

Důvodů, proč posilovat naši obranu a obranyschopnost, tedy rapidně přibývá a opětovná snaha opozice o vyslovení nedůvěry naší vládě mě nutí ohlédnout se za svým dosavadním působením na rezortu Ministerstva obrany, a chci tedy zrekapitulovat to, co jsme pro naplnění programového prohlášení naší vlády udělali.

V první řadě bych zmínila financování obrany. Naše vláda v programovém prohlášení jasně deklarovala, že chce vynakládat 2 % HDP na obranu do roku 2025. Následně tento závazek i pod vlivem světového dění urychleně změnila a chceme dosáhnout 2 % již v roce 2024. V letošním roce, tedy v roce 2023, činí rozpočet Ministerstva obrany 111,8 miliardy, tedy 1,52 % HDP. Pro rok 2024 počítáme s rozpočtem Ministerstva obrany ve výši 151 miliard korun a s celkovými obrannými výdaji bezmála 160 miliard korun, což odpovídá 2 % HDP. Plníme tedy nejen spojenecký závazek, ale hlavně investujeme do armády a splácíme svůj dřívější dluh. Navíc jsme letos prosadili zákon, který nejen stanoví, že stát musí na armádu vydávat 2 % HDP, ale také zakotvuje systém dlouhodobého financování velkých armádních modernizačních projektů, které samozřejmě vyžadují jistou finanční stabilitu, podporu. A tady opět bych zmínila to, že tedy armáda tak konečně dostane to, co jsme jí měli dát již dávno, a to všechny vlády, které se střídaly u moci po roce 1989, respektive po rozpadu Československa, když hovořím za Českou republiku.

Někdy jsme tázáni, zda dokážeme finanční prostředky smysluplně využívat. Ano, dokážeme. Důkazem toho je čerpání rozpočtu Ministerstva obrany v minulém roce. Ačkoliv jsme loni, v roce 2022, hospodařili na rezortu Ministerstva obrany s nejvyšším rozpočtem v novodobé historii, podařilo se nám vyčerpat téměř všechny přidělené peníze. Z celkové částky 92,7 miliardy se do dalšího roku převedlo jen 1,9 miliardy v podobě takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů, což je o 0,3 miliardy méně, než tomu bylo v roce 2021. Klesá také podíl nespotřebovaných výdajů na celkovém rozpočtu, který ještě v roce 2016 tvořil bezmála 8 %, zatímco loni šlo o pouhá 2 %.

Modernizace naší armády. Také věc, o které bychom tady mohli hovořit dlouhé hodiny. V oblasti modernizace armády postupujeme, troufám si říci, mílovými kroky. Za mnohé zde zmíním stěžejní projekty klíčové pro naší armádu a hlavně pro její schopnosti. Vláda schválila nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Tento nákup jsme vyjednali za necelý rok od chvíle, kdy jsme museli rozhodnout o zrušení původního tendru. Přitom zůstala zachována jednotková cena. Po devíti letech od rozhodnutí realizovat nákup této techniky nezbytné pro splnění klíčového aliančního závazku, jímž je vybudování těžké pozemní brigády do roku 2026, jsme v realizační fázi. Pořizujeme techniku, která splňuje požadavky Armády České republiky, a smlouva zároveň zajišťuje minimálně - minimálně - 40% podíl českého obranného průmyslu na této zakázce.

Velkým krokem pro modernizaci a budoucnost nejen českého letectva, ale celé armády na další desítky let je dojednání nákupu letounů páté generace, které Armádě České republiky umožní efektivně bránit naše i spojenecké území. Tady je trošku pro mě zarážející, s jakou kritikou opozice se tento projekt setkává. Slýchávám rady typu odložit nákup nadzvukových letounů o několik let a prakticky ve stejný moment zároveň slýchám kritiku, že nová letadla zde budou až za 10 a více let. Tak jak to tedy vlastně myslíte, kolegové? Opozice zároveň radí pořídit levnější letouny čtyřapůlté generace, které nám prý stačí, ale zároveň říká, že máme ještě počkat na generaci šestou nebo sedmou. To vše si nejenom protiřečí, ale bohužel tady musím říci, že je to kritika pro kritiku.

Projekt nákupu 24 letounů F-35 je důkladně promyšlenou akvizicí, která vychází z vojenského doporučení, které většinově vzniklo za minulé vlády a minulého ministra obrany. Dva roky se za úřadování pana ministra Metnara vojáci domlouvali, zjišťovali informace i z jiných zemí, aby vypracovali ke konci roku 2021 to vojenské doporučení. To nám bylo předloženo na jaře roku 2002. Víte, ty vojáky úplně ty volby tak nezajímají. Vojáci pořád dělají tu práci stejnou a je jim jedno, jestli na tom rezortu sedí Lubomír, Karla, Jana nebo někdo jiný. Oni prostě dokončili úkol, který jim zadal pan ministr Metnar, a ten úkol dokončili v termínu, ve kterém ten úkol měli dokončit. Kdyby jim někdo řekl, dokončete ten úkol o měsíc dřív nebo o půl roku později, určitě by tak učinili, ale plnili pouze to, co dostali za úkol od tehdejšího ministra obrany.

Určitě se většinou shodneme, že nechceme pro naši zemi pořizovat nic, co by v západním světě nebylo standardem. Zároveň jsme vytvořili realistický plán na rezortu Ministerstva obrany díky týmu paní vrchní ředitelky Cupákové, jak to lze všechno ufinancovat, pořídit, a hlavně tak, aniž by se obrana musela omezovat na jiných modernizačních projektech, protože i tohle byl ten zásadní úkol, který jsem svým kolegům na rezortu dala.

Jak jsem již opakovaně uvedla, s třicetpětkami bude ochrana našeho vzdušného prostoru stát každého občana až do roku 2069 700 korun ročně. Znova zopakuji, je to zhruba cena basy plzeňského piva či rodinného vstupného do zoo.

Jak už jsem zmínila, je zvláštní, že opozice navrhuje alternativní řešení ochranného vzdušného prostoru, ale ta opatření, která tady zaznívají, nejsou rozhodně dlouhodobě levnější, ani vlastně nezajišťují, že tady bude nějaký progres ohledně počtu uživatelů těch letounů, které stále ještě i Česká republika užívá, a v tuto chvíli je užíváme v rámci Evropy pouze my, Maďaři a Švédové. Podle vojenských expertů je letoun F-35 nejmodernější dostupný systém, který je připravený na bojiště budoucnosti a bude moci být provozován i po roce 2060, na rozdíl od letounů nižších generací. Po roce 2030 bude na světě sloužit celkem 3 457 strojů F-35, z toho 3 088 strojů v zemích NATO. Uživatelských zemí bude celkem 18. Díky těmto letadlům bude naše armáda schopná plně působit ve všech vojenských operačních doménách a zajišťovat efektivní obranu České republiky.

Pořizovací proces bude probíhat 11 let v rámci obranného rozpočtu. Peníze budou vydávány postupně a nebudou zásadní zátěží pro rozpočet armády, díky čemuž F-35 neohrozí - tady podtrhuji slovo neohrozí - další potřebné projekty. První letouny mají do České republiky dorazit na začátku příští dekády. Do té doby bude probíhat příprava podmínek pro provozování letounů. Stávající gripeny budou odvádět dál svoji skvělou práci až do roku 2035. Do té doby zajistíme postupně plný přechod na systém F-35. Ostatně nejinak tomu bylo, když se z migů přecházelo na gripeny. Také tam bylo nějaké období, než se vlastně komplet ta platforma tady uzpůsobila podmínkám České republiky, a nebylo to takhle ze dne na den.

Dovolím si ještě zmínit, že bezpečnost nejen ve vzduchu nebude zajišťovat jen nadzvukové letectvo, ale také vrtulníky. S vládou Spojených států amerických jsme se dohodli na mých jednáních s panem ministrem obrany Austinem jak ve Washingtonu, D.C., tak v Praze, že k těmto 12 americkým vrtulníkům systému H1 pořizovaným za vlády pana tehdejšího premiéra Babiše a pana ministra Metnara získáme darem dalších 8 těchto strojů od zástupců Spojených států.

Když zde hovořím o letectvu, tak určitě chci zmínit ještě jednu zcela novou a aktuální informaci, která také odpovídá našim strategickým plánům a dokumentům. Zahajujeme jednání s brazilskou společnosti Embraer o pořízení vojenského středního transportního letounu. Jde o techniku, kterou potřebujeme pro zvýšení schopností v oblasti letecké přepravy materiálu, nepotřebuje ho jenom armáda, pro zvýšení schopností v oblasti letecké přepravy materiálu, těžké vojenské techniky, ale i osob, tak abychom nemuseli spoléhat pouze a jenom na kapacity našich spojenců. Ostatně teď jsme si zažívali, jaké to je, když jeden velký letoun z toho systému vypadne a my ho musíme nahrazovat letouny, které nejsou úplně standardní pro přepravu osob. Každopádně si myslím, že pro těch 35 pasažérů to byl určitě výjimečný zážitek, protože vlastně s něčím takovým se mohou potkávat buďto zaměstnanci našeho rezortu, občas poslanci, senátoři, jako třeba když je přepravujeme na Dny NATO, anebo hlavně kdo nejvíc užívá tyto letouny, jsou samozřejmě naši výsadkáři.

Ještě zpátky k tomu Embraeru. V případě úspěšných jednání tento letoun bude dalším nástrojem pro zvládání situací, jako je například evakuace z těch krizových oblastí, a hlavně může sloužit také jako prostředek zdravotnického odsunu osob MEDEVAC a díky systému vzdušného hašení, to je taky důležitý moment, ho lze využít i v boji s rozsáhlými požáry.

Podotýkám, že tady opět je skvělé to, že pokud tento projekt bude realizován, a já pevně věřím, že ano, tak tento projekt bude znamenat obrovský přínos pro náš domácí průmysl, neboť již dneska můžeme říci, že vstupují v jednání právě s různými zeměmi, které tento letoun také kupují, a vlastně ten výrobce s nimi jedná v tom smyslu, že by Aero Vodochody mohlo dělat celou řadu komponentů. Takže to bude významná stopa na tomto letounu i České republiky. Myslím si, že je vždycky strašně důležité i to, abychom na to dbali, když už investujeme finanční prostředky do něčeho takového, tak aby se to v tom pozitivním smyslu slova ekonomických multiplikací promítlo do našeho rozpočtu.

V květnu 2023 mě také vláda pověřila k jednání o pořízení tanků Leopard A28, jejichž nákup plánuje Spolková republika Německo. Armádě České republiky se tím otevírá cesta k pořízení špičkové pozemní platformy, která je navíc zavedená v řadě evropských armád a je plně kompatibilní i s jinými armádami NATO. Připojením k německé akvizici můžeme razantně snížit cenu a zkrátit dodávky a s samozřejmě opět zapojit český průmysl.

Když bych chtěla hovořit kratičce o mezinárodní spolupráci, tak určitě nemůžu nezmínit, že Česká republika se za vlády Petra Fialy díky bohu těší velké prestiži mezi našimi zahraničními partnery. Určitě výjimkou není ani oblast obrany. Za vše zde musím zmínit i přijetí Dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy americkými, takzvanou DCA, kterou jste, vážené kolegyně a kolegové, schválili letos v červenci. Tady bych ráda připomněla i to, že si velmi vážím toho, že zástupci hnutí ANO tuto smlouvu společně s naší pětikoalicí podpořili a že opravdu jsme vyslali jasný signál našim zahraničním partnerům, že opravdu jsou body, na kterých se shodujeme, že jsou věci, které nejsou předmětem nějakých našich hádek a sporů, a přála bych si, aby tomu tak bylo i v jiných případech.

Tady možná jenom kratičce zopakuji, že samotná dohoda americkým vojákům nedává oprávnění pobývat na území České republiky, že upravuje právní postavení příslušníků ozbrojených sil Spojených států na území České republiky, pokud by jejich pobyt dle Ústavy ČR schválila vláda či Parlament. Nejen materiálně tedy podporujeme Ukrajinu, která se statečně brání už tolik dní, 600 dnů, ruské agresi. Ten poslaný vojenský materiál je nám díky dobré mezinárodní spolupráci kompenzován dodávkami materiálu od našich spojenců. Můžu zde zmínit tanky Leopard 2A4, kterých jsme získali celkem 15 od Spolkové republiky Německo. Ukrajinské armádě také pomáháme s výcvikem jejích vojáků, který probíhá na našem území. Ve čtvrtek máme mimořádný výbor, kde budu tedy žádat pana předsedu a kolegy o prodloužení nejenom tohoto mandátu, ale i jiných mandátů v našich zahraničních operacích. Vláda mimochodem to schválila minulý týden, takže teď to bude na nás v Poslanecké sněmovně a v Senátu.

Poslední bod, který jsem si pro vás dneska připravila jako prezentaci toho, co na rezortu Ministerstva obrany děláme, je nábor. Vy víte, že nejenom ozbrojené síly, ale určitě i bezpečnostní sbory se potýkají s nedostatkem lidí. Je to problém asi celosvětový, nijak se v tom jako Česká republika nevymykáme. Na druhou stranu máme nějaké úkoly, které v těch strategických dokumentech jsme si vytyčili a které bychom chtěli splnit. V těch starých i nových strategických dokumentech je číslo 30 000 vojáků a 10 000 příslušníků aktivní zálohy. Máme co dohánět, děláme, co můžeme.

Takže i nábor je důležitým cílem pro naši armádu a pracujeme na tom, abychom zefektivnili nábor nových vojáků, kterých tedy potřebujeme mít ta čísla, jak jsem je zmiňovala. Vytvořili jsme virtuální náborové středisko, které jsme představili spolu s náčelníkem generálního štábu panem generálem Řehkou letos v září. Celý proces náboru do armády je dostupný z internetových stránek. Asi tady nic nepokazím, když řeknu, že tedy jsou to internetové stránky doarmady.cz, které zároveň slouží jako databáze všech důležitých informací, a to nejenom o náborovém procesu, ale i o české armádě a o vojenství jako takovém. Zájemci si mohou vyzkoušet i speciální videohry či cvičební plány.

Novinkou, kterou můžou využít občané ochotní k zapojení se do obrany státu, je takzvané dobrovolné předurčení. Tam samozřejmě budeme vyhodnocovat všechno, co s tím je spojené, zejména zdravotní vyhlášku. Tam chystáme nějakou drobnou změnu, která by se právě měla i týkat těchto osob, aby nebyly na ně ty nejpřísnější požadavky, jako jsou na profíky. Tady si myslím, že to budeme dělat asi v nějakých dvou etapách, jednak teď něco od ledna a pak v červnu příštího roku. Pan bývalý ministr ví, jak měnit zdravotní vyhlášku je v našem rezortu velký běh na dlouhou trať - ano, dlouhý běh na dlouhou trať - ale my to určitě zvládneme.

Dámy a pánové, zmínila jsem tady jenom zlomek práce své a svých kolegů za těch 668 dní svého působení na Ministerstvu obrany. Chci poděkovat všem z vás, kteří nás v naší práci podporujete, ať již jste z řad koalice, nebo opozice. I děkuji za to, že když potřebujeme některé věci projednat na výboru pro obranu, tak ten výbor se snaží maximálně vyjít vstříc našim potřebám, požadavkům, protože ne vždycky - a já jsem nerozšiřovala počty náměstků, já mám stále ty dva - když se pak ten výbor mění, jeho termín, tam ministr může sedět celou dobu. Takže ve čtvrtek tam samozřejmě dlouhý čas jsem připravena strávit, ale přijdu o něco později z důvodů, které pan předseda ví.

Tady bych asi úplně v posledním závěru zmínila to, že obrana má být věcí nadstranickou, má být věcí odbornou. S tímto předpokladem k modernizaci naší armády přistupujeme a pevně věřím, že i přes nějaké dílčí spory se na tom podstatném shodujeme a že snad i největší skeptici začali vnímat to, že v oblasti obrany naše vláda opravdu dělá maximum možného, a že tedy pracujeme na tom, aby se naše země udržela v obranyschopnosti, která je základním předpokladem k prosperitě a zachování naší vlastní suverenity.

Takže ještě jednou děkuji všem, kteří nás jenom nekritizujete, ale kteří nám občas i pomáháte, ať už na výborech, nebo i třeba vysvětlováním veřejnosti některých věcí, protože to je přesně to, o co jsem se třeba i já snažila, když jsem seděla v opozičních lavicích, ve kterých dneska sedíte vy, jako předsedkyně výboru pro obranu. A já pevně věřím, že druhý poločas našeho vládnutí se ponese v duchu nějaké spolupráce a toho, že budeme opět alespoň v otázkách obrany a bezpečnosti naší země takzvaně všichni na jedné lodi. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní ministryně. A nyní by podle přihlášek s přednostním právem měla vystoupit paní předsedkyně Schillerová. Paní předsedkyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, píše se duben 2019 a novým předsedou hnutí Starostové a nezávislí se stává Vít Rakušan. Končící lídr Petr Gazdík mu gratuluje a dost možná odjíždí ladit noty s Petrem Redlem, bývalou pravou rukou Radovana Krejčíře a později i náměstka pražského primátora Petra Hlubučka. S nepsaným kmotrem a hybatelem hnutí STAN Petr Gazdík odjíždí psát velký příběh, jehož hlavní mediální tváří ale nemají být kmotři v pozadí, ale usměvavý starosta z Kolína s ražením sympatického uličníka. A Vít Rakušan dostává za úkol dovést politický projekt hnutí STAN do vlády.

Pánové Redl s Hlubučkem už v té době velmi dobře vědí, že Dopravní podnik v Praze nabízí miliardový byznys a že ve hře jsou další zajímavé příležitosti za desítky miliard, na magistrátech, ve zdravotních pojišťovnách nebo správách a údržbách silnic. Rozhodně dost zajímavé příležitosti na to, aby se vyplatilo nejbližší tým kolem Víta Rakušana vybavit kryptotelefonem značky CryptoCult, tedy techniky za desítky tisíc korun úspěšně otestované v náročném terénu lidmi jako Ivo Rittig, Roman Janoušek nebo Tomáš Hrdlička. A tak je těsně před sněmovními volbami kompletní nejen komunikační platforma, ale i tým Rakušanových místopředsedů, mezi nimi Petr Gazdík nebo Stanislav Polčák. Skvělé tváře pro velkou jízdu. Jízdu, která navzdory pečlivě šifrované komunikaci skončila předčasně. Dřív, než se z milionářů stihli stát milionáři dolaroví. Cituji: "Já ti říkám, Jirko, žádný strachy. Když přijdeme do Prahy, můžeme krást." Konec citace. Řečeno společně s našimi hrdiny, tak jak je zachytily prostorové policejní odposlechy.

Kauza Dozimetr, která poprvé, zato však v plné síle, otřásla českým veřejným prostorem loni v létě, zcela zdiskreditovala tři místopředsedy vládního hnutí STAN a celé jeho vlivné zákulisí. A už tehdy měla vést k okamžitému pádu vlády, nebo a to zcela minimálně, k odstoupení ministra vnitra Víta Rakušana. Nevysvětlených 107 milionů korun od kyperské firmy, kšeftování s kandidátkami, schůzky mafiána Redla s ředitelem Pošty ohledně případné privatizace státního podniku, Gazdíkovy konspirační schůzky s Redlem v zahraničí, 32 milionů korun poslaných náměstkem primátora Hlubučkem přes směnárnu do zahraničí, Vítem Rakušanem jmenovaný šéf rozvědky, který překvapivě patřil do okruhu lidí kolem mafiána Redla, a nakonec hromadný policejní zátah na Magistrátu hlavního města Prahy, Dopravním podniku, Středočeské krajské správě a údržbě silnic a Všeobecné zdravotní pojišťovně. Všichni ti lidé se organizovali prostřednictvím šifrovaných přístrojů CryptoCult. Techniky, která umožňovala jejich majitelům komunikovat pouze, a to je důležité, pouze mezi sebou. A také ministra vnitra. Ministra, který má pod sebou Policii České republiky a samozřejmě i civilní rozvědku. Ano, přesně ty orgány, které by se měly ptát, jak detailně byl o korupčních kauzách svých spolustraníků informován, zda z nich měl slíbený hmotný či jiný prospěch, nakolik byl informován o financování volební kampaně z peněz ukradených Dopravnímu podniku.

Pokud ministr vnitra nemá dostatek sebereflexe, aby neudržitelnost své pozice vyhodnotil sám, a v zájmu zachování své vlády ho hodlá držet i pan premiér, nezbývá, než podrobit tuto vládu testu důvěry Poslanecké sněmovny. Osobně znám za ty dva roky mnoho vládních poslanců a dobře vím - slyším to od nich a některé znám už delší dobu - že nesnáší korupci, pletichy, kradení veřejných peněz. Vím, že mnozí šli do politiky právě proto, že už toho měli dost. Nedovedu si představit, že by dali důvěru vládě, která se pevně drží ministra vnitra, který je až po uši namočen v korupční kauze svého hnutí.

Hnutí ANO opakovaně po premiérovi žádalo okamžité odvolání ministra vnitra, což je naprosto minimální podmínka k vyloučení pochybností o spravedlivém vyšetření korupčních skandálů hnutí STAN. Bohužel se opět potvrdilo, že premiér není schopen učinit jakoukoli personální změnu ve vládě. Pan premiér je totiž zcela paralyzován udržováním pětikoaličního projektu a neexistuje vůbec nic, co by ho rozpohybovalo k potřebnému leadershipu. Ve skutečnosti totiž ani žádný nemá. Jediná šance, jak osekat chapadla korupční hydry na Ministerstvu vnitra, je odstranit bezmocného a poslušného premiéra a vládu jako celek, a to vyslovením nedůvěry.

Dnešní pokus není bez šance. Není bez šance také proto, že tato vláda pošlapala většinu svých slibů, na jejichž základě důvěru Sněmovny dostala. Jednotliví ministři si totiž dělají z občanů legraci a premiér jejich nesmysly jenom opakuje. Naposledy třeba tvrzením, že daňový balíček dopadne na průměrnou rodinu stovkami korun ročně.

Viníme vládu, že v rozporu se všemi svými sliby zvýší jen do konce svého mandátu daně o téměř 73 miliard korun a odvody za elektrickou energii o dalších 103 miliard korun. Dohromady tak domácnostem a firmám naloží 175 miliard korun nových daní a odvodů. To povede podle Svazu průmyslu a dopravy k trojnásobnému zvýšení nákladů na energie ve firmách, z nichž mnohé přijdou o zisk anebo Českou republiku opustí. Vláda, která se zaklínala nezvyšováním daní, si tak nakonec od každého Čecha vezme v průměru 17 000 korun.

Viníme vládu z toho, že čeští zaměstnanci budou od příštího roku platit nejvyšší pojistné odvody v rámci zemí OECD. Již dnes jsou spolu se Slovinskem druhé nejvyšší. Po zavedení nemocenské, která zvýší odvody zaměstnance s průměrnou mzdou o 3 000 korun ročně, se v režii Zbyňka Stanjury staneme doslova globálním úkazem.

Viníme Fialovu vládu, že vyhání lidi nakupovat za hranice, čímž připravuje české podnikatele v pohraničí o zisk a státní rozpočet o miliardové příjmy.

Viníme vládu, že vyhání lidi na úřady práce pro sociální dávky. Příspěvek na bydlení již čerpá neuvěřitelných 270 000 domácností a počty rostou každým týdnem.

Viníme vládu, že čeští zaměstnanci čelí největšímu propadu reálných mezd ve vyspělém světě.

Viníme vládu, že v rozporu se všemi svými sliby za dobu svého úřadování navýšila běžné výdaje na svůj vlastní provoz o 16 miliard korun ročně. Ano, přes všechna svoje (její) prohlášení, sliby a závazky se provozní náklady zvýšily z 66 miliard korun v roce 2021 na neuvěřitelných 82 miliard korun, které si vláda napsala do státního rozpočtu na příští rok.

Považujeme za podraz na Sněmovně, že ji vláda obelhala příslibem úspor na provozu a na národních dotacích, ale žádné takové úspory nepředstavila. Místo toho se rozhodla o přesunutí nákladů na financování distribuční soustavy a obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu na konečné odběratele. V případě nákladů na distribuci tak vláda likviduje dosavadní, v celé Evropské unii platné koncepty výpočtu nákladů za energie.

Bavíme se o hrozící likvidaci firem, které jsou pilířem české ekonomiky, pilířem zaměstnanosti. O firmách, které jsou určující pro vývoj mezd, které formují kondici naší ekonomiky. O firmách, které určují daňové výnosy a bohatství našeho státu. Bavíme se o chemičkách, ocelárnách, cementárnách, vápenkách, cihlárnách, sklárnách, papírnách, bavíme se o stavebnictví. Ale bavíme se také o všech provozovnách v gastronomii, hotelnictví, o fitness centrech, o prodejnách s potravinami, zkrátka o všech sektorech, kde se musí svítit, chladit, něco pohánět nebo něco vyrábět. Fialova vláda trestuhodně zašlapala rozjetou inovační strategii České republiky a místo ní přišla jen s frázemi a hospodářskou stagnací, takže v letošním roce jako jedna z mála zemí na světě hospodářsky poklesneme.

Vláda ztratila důvěru, protože místo slibované podpory investic kapitálové výdaje krátí, příští rok o dalších minimálně 18 miliard korun, čímž ohrožuje budoucnost naší země.

Viníme vládu z dlouhodobého bezprecedentního selhání ministra financí, který svou politikou tolerance šedé ekonomiky a vstřícností k bankovnímu a energetickému průmyslu připravil jen v letošním roce veřejné rozpočty o 60 miliard korun na dani z mimořádných zisků.

Viníme vládu z fiaska ve výběru DPH a spotřebních daní, kde veřejné rozpočty jen v letošním roce přišly o nejméně 20 miliard korun. Tato vláda postavila svou rozpočtovou politiku na tricích a účetních manipulacích, mimorozpočtových půjčkách a zapojování neexistujících příjmů.

Viníme ji z ohrožení kredibility rozpočtové politiky této země, která může mít negativní dopad na vnímání naší země v očích zahraničních investorů. Každý další týden této vlády znamená přímé, ale i potenciální budoucí hospodářské škody v řádu desítek miliard korun.

Viníme vládu z fiaska na Ministerstvu zdravotnictví, kde je chaotickým řízením zcela nekompetentního ministra ohroženo veřejné zdraví dlouhodobým a nelepšeným nedostatkem léků.

Vyzývám proto poslance klubů ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN, kteří si stále pamatují přísliby, se kterými se ucházeli o voličskou přízeň a se kterými dali důvěru vládě, aby řekli vládě dost. Aby řekli dost vládě, která místo slibované podpory našeho hospodářství jako jedna z mála vlád na světě uvrhá vlastní ekonomiku do recese. Místo slibovaných úspor utrácí na provozu o třetinu více, než byly náklady v covidovém roce 2021. Místo slibované konsolidace zadlužuje Českou republiku čtyřikrát rychlejším tempem než ministři financí za hnutí ANO. Uvrhá lidi a domácnosti do chudoby, nemá strategii, cíl ani plán. Poškozuje českou ekonomiku a průmysl tempem, které nestíhá kvantifikovat žádné makroekonomické pracoviště v zemi. Selhává ve výběru daní, v čerpání evropských fondů, v boji s šedou ekonomikou i daňovými úniky a podvody. Selhává v klíčových úlohách státu, jako je zabezpečení zdravotní péče.

Dámy a pánové, žádám vás o podporu našeho návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy. Umožníte tím jednak naší ekonomice, aby se po dvou letech nadechla, a rozvážete tím také ruce orgánům činným v trestním řízení v korupční kauze hnutí svého ministra vnitra. Jenom tak se budete moci znovu podívat do očí svým voličům. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Lipavský. Než dojde ke stolku, načtu tři omluvy. Od 18.30 do 21.15 se omlouvá z pracovních důvodů paní poslankyně Věra Adámková, pan poslanec Ondřej Kolář se od 16.30 hodin do 19 hodin omlouvá z osobních důvodů a paní poslankyně Petra Quittová se od 16 hodin do 21 hodin omlouvá bez udání důvodu.

Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, jsme v polovině volebního období a opravdu jsme nebyli v lehké situaci. Nejprve jsme jako vláda čelili covidové vlně, kterou ta předchozí vláda absolutně podcenila. Poté vyvolal Putin nesmyslnou válku na Ukrajině. Vládu jsme převzali po trestně stíhaném premiérovi, který se nás dnes už potřetí snaží ponížit uměle vyvolanou nedůvěrou vládě.

Zatímco jako vláda rezolutně odsuzujeme děsivý útok, bezcitná zvěrstva a násilný terorismu Hamásu proti Státu Izrael a jeho civilnímu obyvatelstvu v posledních několika dnech a také pomáháme českým občanům na místě, tak jsme svědky toho, jak opozice zneužívá parlamentní demokracii pro lobbing za své spřátelené společnosti a podobně.

Já bych možná tedy na začátek se vyjádřil k té aktuální situaci a ještě bych chtěl i členům opozice zdůraznit, že jsem 10. 10. navštívil Izrael jako vůbec první zahraniční politik a představitel vlády po těch děsivých útocích Hamásu. Přímo na místě jsem jednal se svým izraelským protějškem Eli Cohenem, prezidentem Jicchakem Herzogem a také jsem se setkal s příbuznými jedné z osob unesených hnutím Hamás. Potom se mnou vládním speciálem ze země odcestovalo 34 českých občanů, kteří kvůli těm teroristickým útokům uvázli v zemi. Celkově se nám podařilo šesti repatriačními lety odvézt zhruba 230 občanů, včetně i jednoho dobrmana. Myslím si, že česká vláda prokázala, že je zde pro občany. Pomohli jsme těm, kteří tu pomoc potřebovali. Já bych chtěl velmi poděkovat za spolupráci paní ministryni obrany a Armádě České republiky, protože opravdu jsme na tom doslova pracovali ve dne v noci.

Mezitím, bez jediné omluvy, zde na plénu dělá pan předseda Babiš ze záchrany českých občanů v zahraničí reality show, a to i přesto o tom, že těmi informacemi o repatriačních letech disponoval, asi jich nepotřeboval tolik. Když jsem mu telefonoval, jestli ho nějaké informace o těch repatriacích zajímají, tak mi vlastně řekl, že ho ty informace ani nezajímají. Tak to je potom jenom politická reality show a nic jiného. Já si myslím, že v zahraniční politice bychom měli táhnout jako celá politická scéna za jeden provaz, obzvláště když jde o tak důležitou věc jako ochrana občanů v zahraničí.

Zpátky ale k práci ministra zahraničních věcí, zpátky k práci vlády. Když jsem 17. prosince 2021 nastupoval na Ministerstvo zahraničních věcí, tak jsem si vytyčil pět hlavních priorit: revize vztahů s Ruskem a Čínou a návrat k prozápadní havlovské politice; předložení sankčního zákona, kterému ve zkratce říkáme Magnitského zákon; úspěšné zvládnutí českého předsednictví v Radě EU; digitalizace úřadu; a ekonomická diplomacie. Samozřejmě tehdy, když jsem si dával těchto pět priorit, tak nebylo jasné, že tedy Putin chystá své barbarské tažení na Ukrajinu. Ta válka, která začala vloni v únoru, nás opravdu všechny tvrdě zasáhla, ale zároveň ukázala jednu věc. Ukázala, že naše vláda je schopná společně pracovat pod tlakem a v krizi.

Já jsem hned v únoru se slovenským a rakouským protějškem poprvé navštívil Ukrajinu. Na mimořádné Radě EU jsme již v únoru přijali první sankce proti Rusku a od té doby jsme prosadili další. Také pokračujeme v dodávání humanitární pomoci do válkou postižených oblastí. Musím říct, že mnou doslova otřáslo, když jsem se na Ukrajinu po pěti měsících vrátil, procházel jsem ulicemi zničeného města, viděl jsem na vlastní oči, že válka a hlavně agrese Ruska zdaleka neskončila. Ale díky odvaze Ukrajiny i naší neustávající podpoře a jednotě Západu se Putinovi nepodařilo dosáhnout svých cílů.

My plně stojíme za mírovým plánem prezidenta Zelenského a ten v tuto chvíli zůstává jediným východiskem z toho největšího válečného konfliktu na evropské půdě od konce druhé světové války. Ten plán je postaven na mezinárodním právu a jeho naplnění je tedy i v českém národním zájmu. A mám velkou radost, že jsme spolu i s Francií a Japonskem byli vybráni jako spolupředsedové té první pracovní skupiny, která se věnuje jaderné a radiační bezpečnosti. Já to považuju za velký úspěch české zahraniční politiky. Je to velký úspěch pro celé Česko. Zároveň je to i spojeno s určitou odpovědností, které musíme dostát, a já nepochybuju o tom, že se nám to podaří.

V podpoře Ukrajiny nesmíme polevit, protože Rusko zvyšuje počet hybridních útoků, které mají za cíl rozdrobit jednotu Západu, oslabit podporu Ukrajiny uvnitř našich společností. Rozumím tomu, že Moskva cítí svoji šanci, proto velmi intenzivně pracujeme na upevňování této jednoty, a to je i jeden ze základních pilířů naší zahraniční politiky. Budeme to dělat tak dlouho, dokud Rusko nezmění své agresivní chování. Já tedy velmi intenzivně pracuji na tom, aby Západ na Ukrajinu nezapomněl a aby Rusko nenabylo dojmu, že by tomu tak snad mohlo být. Koneckonců byl to právě minulý čtvrtek, kdy jsme si nechali na Ministerstvo zahraničních věcí předvolat ruského velvyslance, abychom mu připomněli, že ta válečná zvěrstva, které Rusko páchá na Ukrajině, jsou naprosto nepřijatelná.

Další z mých priorit při nástupu do role ministra zahraničních věcí bylo předložení sankčního zákona. Vláda tento zákon 22. června schválila s tím, že potom šel do Parlamentu. A já připomínám, že to bylo právě ANO, které tehdy zavetovalo, aby byl zákon projednán ve zrychleném režimu a mohl být tehdy přijat už v prvním čtení, nicméně jsme se mu tedy věnovali potom zde v Poslanecké sněmovně a vstoupil v platnost k 1. lednu 2023. Můžete ho najít ve Sbírce zákonů, má krásné číslo 1, takže se to i dobře pamatuje. Sankční zákon umožňuje vládě České republiky přijmout omezující opatření, která mají směřovat proti entitám a osobám, které porušují lidská práva, které se dopouštějí kybernetických útoků nebo podporují terorismus. Takže my máme speciální oddělení, které se tomu věnuje, máme již první zápisy na tom národním listingu a zároveň jsme velmi aktivní také v Evropské unii.

Já bych chtěl říct, že další velký výsledek byl spojen s naším předsednictvím v Radě pro lidská práva. Celkově v OSN jsme velmi aktivní. Podali jsme kandidaturu na místo nestálého člena Rady bezpečnosti pro roky 2032 až 2033. Také jsme naplnili důležitý závazek, a to je, že Česko má novou bezpečnostní strategii. Její zásadní sdělení je, že za bezpečnost neseme odpovědnost my všichni, že ve světě nebude lépe a musíme se na to být schopni připravit. To znamená, opravdu naše vláda zahraniční politiku nezanedbává, myslím si, že to ukázalo i české předsednictví v Radě Evropské unie. Myslím si, že jsme dodrželi závazek, který jsme dali občanům, tedy splnit důstojné předsednictví a prosazovat české zájmy.

A já bych pár těch výsledků českého předsednictví přednesl, protože sice už uběhla nějaká doba, ale je dobré si to opakovat. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie došlo k úspěšnému zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Bosna a Hercegovina získala v prosinci 2022 kandidátský status do Evropské unie. Během českého předsednictví v Radě EU se podařilo vyjednat uvolnění vízového režimu s Kosovem. Česko se zároveň zasadilo o podporu napadené Ukrajiny. Dalším velkým úspěchem bylo svolání asociační Rady Evropské unie s Izraelem, ta se uskutečnila po deseti letech. Také Chorvatsko na základě dohody, která byla v prosinci 2022, se připojilo do schengenského prostoru. Během neformálního jednání ministrů zahraničních věcí, takzvaného Gymnichu, které proběhlo 31. srpna 2022, se v Praze podařilo dosáhnout kompromisu na pozastavení - ono to zní složitě - dohody o vízové facilitaci mezi Evropskou unií a Ruskem, ale v principu šlo o to, že země, které sousedí s Ruskou federací, mohly zavést národní opatření, která vedla k minimalizaci počtu přechodů ruských turistů po pozemní hranici. Velmi důležité opatření.

Důležité je také, jakým způsobem naše vláda pracuje na rozvoji transatlantické spolupráce. Já pravidelně navštěvují Spojené státy, jednám s ministrem zahraničních věcí Antonym Blinkenem. Myslím si, že máme velmi kvalitní vztahy, a daří se tím otevírat cestu třeba té velmi důležité bezpečnostní spolupráci, která je pro Česko naprosto zásadní.

Dovolím si také drobný výhled do budoucnosti, protože v nadcházejícím roce oslavíme 25. výročí našeho vstupu do Severoatlantické aliance, a je proto velmi symbolické, že na jaře proběhne v Praze neformální ministeriáda NATO. Je to úkol pro celé naše ministerstvo, a nejen pro naše ministerstvo. Já bych opět chtěl poděkovat všem, kteří se budou podílet na té organizaci, ať už je to logicky rezort Ministerstva obrany paní ministryně, nebo třeba Ministerstvo vnitra. Prostě do Česka přijedou příští rok všichni ministři členských států NATO a Praha bude opět vidět jako místo, ve kterém se odehrávají dějiny, jako místo, kde se dělá diplomacie.

Poslední dvě priority se týkají digitalizace rezortu a ekonomické diplomacie. Já bych chtěl říct, že velmi intenzivně pracujeme na obměně těch IT systémů, ty jsme získali opravdu ve strašidelném stavu. Já jsem zřídil speciální sekci, která se tomu momentálně věnuje. Věřím tomu, že budeme ve spolupráci s Digitální agenturou úspěšní v další digitalizaci systému DROZD, tak aby ho občané mohli používat i ve svých mobilních telefonech a nemuseli se nutně registrovat pouze přes webový formulář. Ty registrace se osvědčily a osvědčily se i v těch krizích, ať už to byla spolupráce při konzulárních případech na Rhodosu, která se odehrála letos v létě, nebo právě již dnes diskutovaná záležitost s Izraelem.

Co se týče ekonomické diplomacie - a už se budu blížit k závěru svého vystoupení - tak tam klademe důraz na budoucnost. Klademe důraz na vědu, výzkum, inovace, klademe důraz na obory, které mají vysokou přidanou hodnotu, ať už to jsou různé aktivity, nebo koneckonců i ta byznysová fóra. Je potřeba pomáhat českým firmám se prosadit v zahraničí a zároveň být schopny přivádět to nejzajímavější know-how do Česka, tak abychom skutečně pomohli naší ekonomice a naší budoucí prosperitě.

Já bych chtěl říct, dámy a pánové, na závěr svého projevu, že po dvou letech, v tom poločase takzvaném, můžeme s klidem a bezpečně konstatovat, že Česko je ve světě opět vidět, že jsme čitelní, jsme aktivní v pomoci Ukrajině a máme jasnou hodnotovou zahraniční politiku. Podařilo se nám Česko vrátit na mapu světa. Česká diplomacie brání hodnoty naší země a spoluutváří její bezpečnost. Já myslím, že Česku a naší zahraniční politice mimořádně také svědčí to, že po deseti letech Černínský palác, Strakova akademie, Pražský hrad mluví jednotným hlasem, že táhneme za jeden provaz, že se slaďujeme pravidelně, hovoříme spolu, komunikujeme, nehrajeme nějaké hry mezi sebou. A skutečně se daří naplnit to, co stojí v programovém prohlášení vlády, tedy že stavíme na havlovských hodnotách, na tradici aktivní, odpovědné a humanistické politiky, že to není pouze fráze, že to neznamená, že hájíme nějaké principy, které by nám byly cizí, ale jsou nám naopak naprosto vlastní. Národní zájmy nepodřizujeme neurčitým konceptům či cizím zájmům a říkáme tím, že naše politika je založena na historické zkušenosti a opírá se o hodnotové principy. Děkuji za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S dalším přednostním právem vystoupí ministr zemědělství pan Marek Výborný. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, paní ministryně, páni ministři, kolegyně, kolegové, děkuji za možnost tady také vystoupit, a jakkoliv jsem skoro přesvědčen, že tato dnešní mimořádná schůze k vyslovení nedůvěry vládě je spíše přehlídkou mrhání času pracovního vás poslanců, nás ministrů, tak si nedovolím jakkoliv zpochybňovat legitimní právo kohokoliv této ctěné Sněmovny tuto schůzi vyvolat i toto hlasování. Myslím, že všichni, jak tady jsme, tak víme, jaký bude jeho výsledek. Ale vlastně možná, že to je namístě.

Nacházíme se přesně v polovině volebního období a je dobré si připomenout, možná svým způsobem složit účty. Máme jasně dané role. Sněmovna je tady od toho, aby kontrolovala vládu. A poslanci bez ohledu na to, ke kterému klubu patří, si zaslouží ty informace mít, aby věděli, jak vláda jedná, jak plní své úkoly i v kontextu programového prohlášení této vlády. Takže rozumím přání opozice, že chce, protože to někdy může v té vřavě spíše politických proklamací, které zaznívají na sociálních sítích, médiích, které jsou spíše politickým bojem, střetem, zápasem, někdy zcela iracionálním, tak potom zapadnou, a zcela jistě by to i ti, kteří někdy v exekutivě byli, tak by to potvrdili, že potom zapadnou ty skutečnosti reálné politiky a plnění úkolů a slibů, které jsme jako vláda dali, tak je tady čas a možnost připomenout to, co se za ty dva roky skutečně podařilo.

Opakoval bych se a opakoval bych také své kolegy, kdybych připomínal to, že jsme nastupovali jako vláda ve zcela odlišné situaci. To, že se dneska potýkáme se zcela bezprecedentní geopolitickou situací, s dopady energetické krize, války na Ukrajině a tak dále, to není něco, na co bych se chtěl jakkoliv vymlouvat. To je jenom prostě popis skutečnosti a faktů. Přesto jsem přesvědčen o tom, že naše vláda situaci zvládá. Povedlo se nám i přes tyto nepředvídatelné okolnosti posunout i sektor zemědělství, který tady reprezentuji, výrazným způsobem dopředu. A není to jenom zemědělství. Samozřejmě tento rezort patří k nejširším v celé vládě, takže kromě zemědělství samotného, rostlinné, živočišné výroby, se krátce dotknu i oblasti vodohospodářství, dotknu se oblasti lesnické politiky, stejně tak jako oblasti potravin, hlavně co se týče bezpečnosti potravin a jejich kvality, za kterou nese odpovědnost do značné míry Ministerstvo zemědělství. Ale samozřejmě do naší gesce spadají i takové obory, které patří do naší krajiny, do české, moravské, slezské krajiny, jako je oblast rybářství, včelařství a samozřejmě také péče o půdu včetně toho, co možná také není dostatečně připomínáno a zaniká, a to jsou komplexní pozemkové úpravy, které vnášejí do naší krajiny to, co nutně potřebujeme, podporují biodiverzitu a jsou schopny reagovat na výzvy, před kterými skutečně stojíme.

Dovolte mi tedy postupně připomenout také to, a to není opět nějaká výmluva, ale holé konstatování, že podstatnou část úkolů stanovených programovým prohlášením vlády plnil můj předchůdce Zdeněk Nekula. Za to mu sluší také poděkovat, protože klíčové úkoly, které v prvních dvou letech byly naplněny, jdou skutečně na margo jeho postavení v čele rezortu Ministerstva zemědělství.

Když začnu tím, co bylo na úplném začátku těch dvou let a co vlastně určuje řekněme jakýsi jízdní řád, nebo chcete-li mapu fungování českého zemědělství, české zemědělské politiky, tak to bylo definování společné zemědělské politiky pro roky 2022 až 2027. My jsme tady zdědili nějaký strategický rámec připravený, který jak jsme vzápětí, kdy jsme převzali vládu, tak jsme zjistili, že by s vysokou mírou pravděpodobnosti neprošel přes Evropskou komisi, a Evropská komise by tuto společnou zemědělskou politiku, tak jak byla připravena předchozí vládou, zamítla. To je opět konstatování faktu. Bylo legitimním to, že předchozí vláda na něčem pracovala. Jenom chci upozornit, že kdybychom potom velmi rychle, v řádu několika týdnů, neprošli tou velmi složitou debatou a diskusí, jak předefinovat, jak redefinovat společnou zemědělskou politiku, tak by se mohlo stát, že by naši zemědělci bez ohledu na to, jestli jsou malí, velcí, střední nebo v ekokvalitě, zůstali bez evropské podpory a to bych považoval za obrovský problém a selhání vlády.

Strategický plán společné zemědělské politiky, jak ho připravil krátce po svém nástupu během dvou měsíců můj předchůdce, na několika stovkách stran detailně popisuje oblasti, do kterých rozdělíme v průběhu pěti let, to období je zkrácené, v průběhu pěti let 200 miliard korun. To jsou obrovské částky, a ještě to připomenu v průběhu mého projevu jednou, ale je to ročně o 5 miliard, skoro o 5 miliard korun více, než směřovalo do agrárního sektoru za předchozí vlády. Tady je zřejmé i to, kde jsou ty priority a jak chceme zachovat celý agrární sektor plně konkurenceschopný, a to jak v rámci českého prostředí, tak samozřejmě v rámci celé Evropské unie.

Změna, která upoutala asi nejvíce pozornosti, je zavedení takzvané redistributivní platby na prvních 150 hektarů ve výši 23 %. To je nástroj, který je dlužno popsat jako nástroj výrazně kompromisní. To znamená, my se snažíme tady v rámci agrárního sektoru nalézt nějaký balanc mezi malými, středními a velkými podniky. Když jsem nastupoval na Ministerstvo zemědělství, tak jsem jasně řekl, že mně je úplně jedno, jestli někdo hospodaří na deseti hektarech nebo deseti tisících hektarech. To není podstatné, to není důležité. Důležité je to, jakým způsobem hospodaří, jak přistupuje k půdě, jak plní parametry, které pro obhospodařování u nás platí, to, jestli využívá, nebo zneužívá dotace. A to je to, podle čeho potom jsem připraven hodnotit, a to bez ohledu na to, jak velký ten daný farmář nebo zemědělec je.

Redistributivní platba fakticky znamená to, že jsme se snažili nalézt ten balanc přiměřené podpory mezi těmi malými, kteří v minulosti byli spíše upozaďováni, a těmi velkými zemědělskými farmami, družstvy. A jsem přesvědčen i o tom, že toto se do značné míry podařilo. Svědčí o tom i to, že všichni jsou nespokojeni. Tak to je vlastně pro mě signál toho, že asi to řešení není úplně špatné. Když to převedu do konkrétních čísel, tak míra plusové podpory se láme někde na 480 hektarech obhospodařovaných v tom prvním pilíři, to znamená u těch přímých plateb, které dostávají všichni zemědělci, farmáři v rámci celé Evropské unie.

Tady chci také připomenout závazek, který zazněl a na kterém aktuálně pracujeme, že po prvním roce společné zemědělské politiky její dopad na celý sektor vyhodnotíme. V tuto chvíli bych měl příští týden dostat informace, podklady od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, které mě připravují k tomu, abychom mohli tuto věc představit jak zemědělskému výboru v Poslanecké sněmovně, tak samozřejmě i nevládnímu sektoru a abychom se případně bavili o modifikaci společné zemědělské politiky. K tomu jsem určitě připraven. My v tuto chvíli nesedíme a nemáme ruce v klíně. My jsme už některé technické věci v rámci modifikace strategického rámce společné zemědělské politiky připravili, v tuto chvíli procházejí notifikací u Evropské komise. Jsou to spíše věci technického charakteru. Dopad na agrární sektor si samozřejmě musíme vyhodnotit na základě tvrdých dat. Není mým zvykem se rozhodovat na základě nějakých subjektivních pocitů, dojmů, emocí, jedněch nebo druhých. Budu-li mít jasná, tvrdá data, tak na základě toho jsme schopni s mým týmem i jako vláda činit nějaká jasná případná rozhodnutí.

Kromě těch přímých plateb a snahy v rámci sektoru nějak balancovat - a možná ještě řeknu jednu důležitou věc. Pro české zemědělství je typická poměrně výrazná diverzifikace. To znamená, já chci, aby u nás byly zachovány malé rodinné farmy, které zde vznikly a které vracejí české zemědělství do nějaké tradice před kolektivizací v 50. letech 20. století. Bohužel Česká republika si v tomhle nese zátěž, historickou zátěž toho, co tady komunisté v 50. letech provedli a co poznamenalo celý agrární sektor, ale i českou krajinu a moravskou krajinu dodnes. Myslím si, že vlastně hodnota českého zemědělského agrárního sektoru spočívá právě v té pestrosti, to znamená, že jsou tady malé rodinné farmy na straně jedné, ale také ta střední a velká zemědělská družstva, podniky, které hospodaří na tisíci hektarech, ale které zase plní roli konvenčního zemědělství, které je také velmi důležité. A nejsme tady od toho, aby jedni si stěžovali na druhé, ale abychom tvořili co nejpestřejší rámec celého českého agrárního sektoru.

V rámci společné zemědělské politiky, a to byla jasná dohoda, jsou to spojité nádoby, potom byl vytvořen ten druhý pilíř investiční podpory, kde se Česká republika zavázala k něčemu, co je v rámci Evropské unie spíše výjimečné. Poláci jsou na míře kofinancování na úrovni nějakých 37 %, pokud se nepletu, na Slovensku je to podobně. Česká republika a vláda se zavázaly k tomu, že v rámci toho investičního pilíře, to znamená investic do jednotlivých farem a zemědělských podniků, se bude podílet na výši 65 %. To znamená, pokud jsme před měsícem uzavřeli příjem žádostí v prvním kole toho takzvaného druhého pilíře, dříve definovaného jako Program rozvoje venkova, tak zde Česká republika kofinancuje, spolufinancuje z národních zdrojů ve výši 65 %. V letošním roce jsme v rámci tohoto balíčku nebo té první výzvy, prvního kola žádostí, dali k dispozici částku přesahující 8 miliard korun, a to jak pro oblast agrární, tak pro oblast potravinářskou. Do zemědělského sektoru směřuje 4,9 miliardy korun. Pak jsou tam potravináři, pak je tam program na podporu mladých zemědělců, o tom se ještě zmíním, protože samozřejmě i podpora mladé generace, kterou nutně potřebujeme, tak je v tomto smyslu důležitá.

Mám radost, že v rámci toho prvního kola žádostí jsme mohli registrovat i ty moderní trendy, které české zemědělství, český agrární sektor nutně potřebuje. To znamená, zcela konkrétně v tom balíku žádostí bylo pět žádostí o agrární drony, které jsou určeny k přesnému monitoringu stavu pole, podle kterých potom zemědělci mohou vytvářet třeba aplikační mapy, a cílit tím aplikaci hnojiv na ta konkrétní místa, na tu konkrétní kvalitu půdy. Protože ten dron je dneska schopen snímkovat půdu nejenom co se týče snímku samotného, ale také kvality půdy, obsahu jednotlivých látek a podle toho vytvářet aplikační mapy potom pro zemědělské stroje, které potom pro zemědělce zase výhodným způsobem vyšetří finanční prostředky toho daného farmáře, toho daného zemědělce, aplikovat ta jednotlivá hnojiva. Takže na tom chci ukázat příklad těch moderních trendů, které v českém zemědělství máme. Je to i otázka precizního zemědělství, to znamená schopnosti opět šetřit půdu, šetřit českou krajinu, šetřit finanční prostředky jednotlivých farmářů a družstev, zemědělců. To jsou trendy, kterými chceme jít do budoucna, a to jsou trendy, které si zaslouží podporu ze strany jak evropských zdrojů, tak i těch zdrojů národních. Tohle chci jako ministr zemědělství podporovat, protože tohle skutečně dává smysl, a ta synergie pozitivních efektů je tady mnohonásobná, včetně tedy té prospěšnosti vůči naší půdě, kterou chceme předat našim dětem a vnukům. To, k čemu jsme se zavázali, že nezničíme, ale že budeme o to pečovat s péčí řádného hospodáře.

Chtěl bych také samozřejmě připomenout, že to není jenom o zemědělství jako takovém, ale společná zemědělská politika nově zavádí například agrolesnické systémy, které do naší krajiny přinášejí další rozmanitost. Tam jde o kombinaci pěstování lesních nebo ovocných dřevin se zemědělským hospodařením, ať už s pěstováním tradičních polních plodin, nebo pasením dobytka. Jsou to zase systémy, které reagují na klimatickou změnu, kterou si prostě procházíme. Před tím nedává smysl, a jsem rád, že se na tom shodnu při svém každodenním kontaktu se zemědělci, farmáři, to je úplně jedno, jestli jsou malí, nebo velcí, nemá smysl se schovávat před tím, že bychom nečelili problémům s klimatickými změnami, s klimatickou změnou, a tyto věci budou do budoucna hrát stále větší roli. Čili my se musíme připravit na to, že musíme diverzifikovat i v rámci naší krajiny, ať už té lesnické, nebo té zemědělské, a tam, kde to tradiční konvenční zemědělství nebude vlastně ekonomicky vycházet, tam musíme hledat systémy, které jsou dneska standardní v jiných státech Evropy. To je prostě realita a budeme se snažit i společnou zemědělskou politiku směrem k tomuto nastavit.

Když mluvím o té - a poslední možná věc - té současné společné zemědělské politice, aby tady bylo konkrétní srovnání. Tak jak byla nadefinována včetně toho národního kofinancování druhého pilíře, tak oproti tomu v předchozí společné zemědělské politice za vlády ještě Andreje Babiše každoročně do českého zemědělství přiteče o 5 miliard korun víc. Skoro o 5 miliard korun víc. Čili pokud pak někde slýcháváme od kohokoliv rádoby politická, populistická sdělení "zemědělství je podfinancováno", tak to prostě není pravda. Můžeme samozřejmě vést legitimní debatu o té vnitřní struktuře, to určitě ano, to možné je, ale znovu zdůrazňuji, v tom objemu prostředků, které společně s evropskými a českými národními zdroji do zemědělství jdou, jsme na částce zhruba o 5 miliard korun vyšší.

Je potřeba také připomenout, že toto období nakonec díky našemu rozhodnutí České republiky, předchozí vlády, nebude sedmileté, ale pětileté - do roku 2027. A už příští rok na jaře začne debata na úrovni Evropské komise a Rady ministrů zemědělství AGRIFISH o přípravě nového plánovacího období 2027 až 2032. A jsem přesvědčen o tom, že tady by Česká republika měla hrát daleko aktivnější roli. Chci, abychom byli těmi, kteří budou v první linii té debaty, tak abychom společnou evropskou zemědělskou politiku pro následující období dokázali maximálně přizpůsobit našim českým potřebám, potřebám našich zemědělců, našich farmářů. To jsou věci, o kterých se podle mého názoru musíme bavit napříč touto Sněmovnou bez ohledu na to, jestli je někdo v opozici, nebo v koalici.

Stejně tak to platí pro jeden z úkolů, který jako rezortní ministr zemědělství vnímám a mám, a to je aktualizace strategického dokumentu zemědělská politika České republiky do roku 2030. To je materiál, jenom pro vás, kteří se třeba zemědělství úplně detailně nevěnujete, to je dokument, který vytvořil pan ministr zemědělství Marian Jurečka, dnešní vicepremiér, a tento dokument na rozdíl od mnoha dalších i v jiných rezortech, a máme s tím asi všichni zkušenost, neskončil v šupleti. Zemědělská politika České republiky 2030 je dokument, který v zásadě je jakýmsi jízdním řádem do toho roku 2030, a respektoval ho pan ministr Toman, stejně tak jako pan ministr Milek, stejně tak jako pan ministr Nekula i já. Problém je ten, že realita roku 2017, kdy ten strategický dokument vznikal, a realita roku 2023 je úplně jinde. Já v tuto chvíli jsem zadal analýzu tohoto dokumentu a vydefinování těch částí, které jsou skutečně už poplatné době. Situace se změnila v souvislosti s dopadem energetické krize, války a tak dále. I zemědělství, i celý sektor se posunuly. To si také musíme říci. Mluvil jsem tady o reakci na klimatické změny, o péči o půdu, krajinu, tak i tyto věci se změnily a já připravím řekneme aktualizaci tohoto dokumentu a s touto aktualizací chci nejenom seznámit, ale chci o ní vést diskusi na půdě zemědělského výboru tady v Poslanecké sněmovně, opět napříč koalice-opozice, protože pokud máme ten dokument aktualizovat i pro všechny další vlády, které přijdou jednou po nás, tak je dobré, aby na tom definování byla nějaká konsenzuální shoda. Čili to je věc, která nás čeká v roce 2024, na které už také teď pracujeme, stejně tak jako chceme být aktivními hráči při definování nové společné zemědělské politiky.

Jenom velmi krátce. Po prvních dvou letech nás samozřejmě potkalo evropské předsednictví, kterého jsme se na půdě Rady AGRIFISH, tedy ministrů zemědělství a případně rybářství, což se týká států severní, západní Evropy, jižní Evropy, velmi dobře, řekl bych až výborně zhostili. Nakonec ta hodnocení od mých kolegů, která dodnes slýchávám, vyjadřují velký kompliment i mému předchůdci. Podařilo se schválit všechny strategické rámce nové zemědělské politiky pro všechny státy včetně České republiky. Soustředili jsme velké úsilí na férový přístup ke snižování spotřeby pesticidů. Tady jenom připomenu, že podle "strategie od zemědělce ke spotřebiteli" má Evropská unie ambici snížit používání pesticidů o 50 % do roku 2030.

Ale co chci zdůraznit, nemůžeme, a já jsem to znovu opakoval na Radě ministrů před měsícem, není možné, a Česká republika nikdy nepřistoupí na to, aby se jednalo o plošné snížení o 50 % v situaci, kdy naši zemědělci, naši farmáři už výrazným způsobem v tomto pokročili a u nás používání pesticidů je na nějakých 2,5 % na rozdíl třeba od Itálie nebo Holandska, kde jsme na osmi. Takže není možné, aby to všude bylo 50 %, vlastně by to vytvářelo velkou nespravedlnost vůči těm, kteří ty ambice, které má Evropa, už naplnili, a Česká republika k těmto státům zcela jistě patří. I podle procent je to jasné. Co to znamená? Je to velký kompliment a poděkování celému agrárnímu sektoru v České republice, protože jsme na toto dokázali zareagovat, a to je věc, která si zaslouží velký respekt, velké poděkování, a nemůže za to být nikdo, nemůže za to být nikdo z našich zemědělců trestán.

Téma, které jsme otevřeli na neformálním zasedání ministrů zemědělství tady v Praze, byly nové genomické techniky. Zdůrazňuji genomické, protože někdy se to zaměňuje za termín geneticky modifikované, tak opravdu to není o geneticky modifikovaných plodinách nebo potravinách, je to o genomických metodách šlechtění například osiva. Pokud chce české zemědělství zůstat konkurenceschopné i v rámci dopadů klimatické změny, tak toto je jedna z cest, která nám umožní jednak bezpečně šlechtit nové, odolnější odrůdy rostlin. Nebudeme je muset v budoucnu tolik chemicky ošetřovat a přitom to zajistí dostatečnou produkci. Je to o té produkci. Mně občas někdo vyčítá, že zapomínám na to, že zemědělství je produkční. Samozřejmě, agrární sektor má několik funkcí a jedna z nich je i ta produkční, a právě využívání těch moderních genomických technik nám umožní, abychom zůstávali i v té produkci konkurenceschopní i v měnících se klimatických podmínkách.

Tolik několik poznámek k evropskému předsednictví. Když se vrátím do sektoru zemědělství a řešení dopadů energetické krize, to, čím jsme si procházeli v prvních dvou letech, aniž bych chtěl jakkoli ukazovat, kdo kde za co může a podobně, tak je potřeba říci, že složitá situace, do které se dostaly některé části agrárního sektoru zvlášť, tak nezůstala stranou pozornosti naší vlády, ani Ministerstva zemědělství, ani mého předchůdce Zdeňka Nekuly. Soustředili jsme se na pomoc těchto výrazně postižených a řekněme velmi citlivých komodit. V rámci živočišné výroby se jedná o chov prasat, který se nám podařilo stabilizovat. Já když opravdu na denní bázi komunikuji se zemědělci, s chovateli prasat, tak vím, že situace se výrazně zlepšila oproti tomu, co bylo před dvěma třemi lety. A je to i díky tomu, jak se nám podařilo přemodifikovat a přenastavit dotační podporu, a v tuto chvíli tento segment máme stabilizovaný.

Problém je ještě, nebo jenom ukázka toho, že sektor je složitý i ve schopnosti reakce. Když se rozhodnete, že chcete zareagovat na situaci na evropských světových trzích a přestat produkovat čipy v továrně, tak to uděláte ze dne na den. Prostě linku vypnete, lidi necháte doma na překážkách nebo na něčem, nebo nějakým způsobem změníte výrobu a nebudete vyrábět čipy. V zemědělství tohle prostě není možné. Vy nemůžete reagovat na klesající výkupní cenu mléka tím, že řeknete krávě, že nebude týden dojit, protože cena mléka klesla, týden počká. A pak vám nadojí za týden sedmkrát tolik. To prostě možné není. Stejně tak jako když chcete z toho telete mít dojnou krávu, tak to chvíli trvá, to jsou tři roky minimálně. Čili to jsou věci, které jenom říkám na margo toho, nebo na důkaz toho, že ten sektor v tomto smyslu je složitý a je velmi důležité, aby k němu bylo citlivě přistupováno i ze strany státu, Ministerstva zemědělství, a já jsem přesvědčen a jsem si jist, že naše vláda toto skutečně dokáže plnit.

Jenom abychom připomněli konkrétní čísla v rámci právě těch nejohroženějších sektorů: Prasata, drůbež, v případě živočišné výroby částečně dojný skot, v případě rostlinné výroby pěstitelé ovoce, chmele, zeleniny, tam skutečně ty problémy reálně jsou, tak jsme dokázali rozdělit více jak 831 milionů korun z mimořádné krizové pomoci. Byly to tři balíčky. Tři balíčky krizové pomoci Evropské unie, které směřovaly do českého zemědělství, a to včetně kofinancování z českých národních zdrojů. Podpořili jsme v rámci národních i evropských zdrojů pěstitele brambor, od letošního dubna se mohou sdružovat do organizací producentů, tím pádem společně budou silnější při vyjednávání podmínek prodeje s obchodními řetězci. Mohou získat také výraznější podporu v následujících letech v rámci dotačních programů.

Jenom připomenu to, že poslední balíček krizové pomoci, který byl dojednán už za mého působení v létě tohoto roku, byl v objemu 243 milionů korun, a rozhodnutím Ministerstva zemědělství, ministra zemědělství směřuje v těchto dnech do nejcitlivějších a nepostiženějších sektorů, to znamená, v případě rostlinné výroby jsou to pěstitelé zeleniny, ovoce, chmele. Chmel, typicky česká komodita. Mimochodem jsme třetí největší exportér na světě, a tak jak k českým zemím patří pivo, tak patří i pěstování chmele a sladovnického ječmene, jak rád dodávám, protože samozřejmě i v tom jsme špička a i v rámci exportu. Čili tyto sektory jsme podpořili z toho třetího balíčku pomoci nejvíce.

Podařilo se připravit a schválit v prvních dvou letech také novelu zákona o ochraně chmele, který jsem teď zmiňoval, která nám narovnala evidenci, nebo zmodernizovala evidenci chmelnic. Cílem zákona je tu evidenci zmodernizovat kvůli zachování odrůdové pravosti a kvality chmele. Zase chceme, aby výjimečná kvalita českého chmele byla garantována i do budoucna. To byl jeden z cílů této změny, této úpravy.

Jak jsem už zmiňoval, v rámci toho prvního kola společné zemědělské politiky bylo rozděleno více než 8 miliard korun pro české zemědělce a potravináře. To je věc, která je pouze prvním kolem, v příštím roce a další roky budeme vypisovat žádosti v druhém kole, třetím a dalším. To znamená, i když jsme nebyli schopni teď v některých programech, u potravinářů jsme pokryli všechny žádosti, nicméně u zemědělců to tak nebylo, tak na ty, na které se nedostalo v rámci podpory investic, tak bude příležitost samozřejmě v těch druhých kolech. Tolik tedy asi k oblasti zemědělství.

V rámci potravinářství velkým tématem samozřejmě loňského, letošního roku jsou ceny potravin. A ta analýza celého řetězce od té prvovýroby, od toho zemědělce, farmáře přes zpracovatele až po obchodníka a spotřebitele, který přichází do obchodu na ten pult a kupuje si danou potravinu. Tady musím znovu připomenout, a zaznívá to z mých úst opakovaně, nejsem ministr cenotvorby, nejsem ministr, který by určoval ráno na Těšnově, kolik ten den bude stát kilo chleba, kolik budou stát jablka či litr mléka. Žádné takové nástroje ministr zemědělství nemá. To, co je mojí ambicí, je kontrolovat dodržování kvality a bezpečnosti potravin. Na to mám nástroje prostřednictvím Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy. To také činíme velmi důsledně. Padni komu padni, bez ohledu na to, jestli se jedná o českého producenta, nebo zahraničního. Tady je potřeba prosím zdůraznit, občas to nezaznívá dostatečně nahlas, že české potraviny patří k těm nejkvalitnějším v rámci Evropy. Záchyty to jasně dokládají, to tady neříkám jen tak z ničeho. A když se podíváte na čísla potravinářské inspekce i veterinární správy, tak české potraviny, čeští producenti jsou zárukou kvality a bezpečnosti. Nechť i toto je jedno z kritérií, podle kterých se potom spotřebitel, kterému opět jako ministr zemědělství fakt nemám ambici říkat, kam má jít nakupovat, jestli má kupovat na té farmě samotné, jestli má jít na samosběr, jestli má kupovat v malém obchůdku na vesnici, na venkově, nebo má jít do řetězce nebo někam jinam. To je každého rozhodnutí. Zaplať pánbůh, že žijeme ve svobodné společnosti a každý se může rozhodnout zcela svobodně, kde bude nakupovat.

Co já chci stále zdůrazňovat, je ta kvalita. Co chci zdůraznit, a to chci po všech článcích toho řetězce, aby byla zachovávána férová pravidla. Férová pravidla, aby český spotřebitel, český zákazník byl ve stejném postavení, jako je zákazník v Bavorsku, v Rakousku, v Polsku, na Slovensku, kdekoliv jinde. Tohleto musí respektovat všichni. Od těch prodejců. Ano, 90 % prodeje potravin v České republice obstarává 8 velkých řetězců a po nich chci, aby tato pravidla byla skutečně respektována. Aby tady ty podmínky byly srovnatelné, stejné, aby se to odrazilo v cenách potravin. Aby se řetězce férově chovaly k dodavatelům v případě zeleniny, ovoce, tady toho zemědělského sektoru zvlášť. Nepovažuju za logické, když farmář prodává na farmářských trzích svoji cibuli za 17 korun a tu samou cibuli někdo z prodejců nabízí za 32 korun. To pro mě není přiměřená obchodní přirážka. A je potřeba se ptát, kde ty problémy jsou.

Já se snažím, tak jak jsem to nakonec deklaroval při svém nástupu, velmi trpělivě komunikovat se všemi, včetně prodejců, včetně těch řetězců. Myslím, že to nese do jisté míry plody, protože když se podíváte na současný stav, tak je to cena potravin, která klesá už pátý měsíc po sobě. A zase musíme vnímat, že cena potravin není reakcí bezprostředně na to, co se událo včera. A je to cena potravin, která táhne inflaci v České republice dolů. Čili evidentně to je, neříkám, že jsem ten jediný, kdo to způsobil, ten jediný, kdo za to má zásluhy, ale to, že se tady samozřejmě dávají dohromady všechny synergicky věci, které tady jsou, i tlaky ze strany Ministerstva zemědělství, tak to si myslím, že je neoddiskutovatelné a těžko to lze nějakým způsobem popřít.

Samozřejmě otázka zneužívání postavení na trhu je otázka také novely zákona o významné tržní síle. Přes masivní odpor bývalého ministra průmyslu a obchodu, dneska místopředsedy Sněmovny, a jeho hnutí se podařilo tuto novelu skutečně schválit a prosadit tak, abychom dneska mohli ty kontroly a posuzování dodržování významné tržní síly ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže posuzovat u širšího okruhu firem. Abychom byli zcela konkrétní: v minulosti to bylo možné jen u 12 největších obchodníků, nově podle té novely to je možné u více než 800 podniků, včetně velkých potravinářských a zemědělských firem. Pomůže to samozřejmě zprůhlednit trh. Je to zásadní dobrá zpráva pro české spotřebitele. Ty nekalé praktiky ale musí být kontrolovány. Ano, toto já chci. A měl jsem před nedávnem jednání i s šéfem antimonopolního úřadu, to je věc skutečně Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Tady opět musí platit padni komu padni. A to, co se někdy schovává za cenové následování, tak je potřeba vědět, jestli to opravdu je cenové následování, nebo jestli tady existují nějaké dohody v rámci toho segmentu 8 řetězců, které nejsou vždy dodržovány.

Stejně tak je potřeba vnímat i ten sektor potravinářský a ten sektor agrární. Situace roku 2022 byla výjimečná. Byl to úspěšný rok pro všechny, včetně zemědělců. Je potřeba ale také vnímat to, že ten poměr zisku je výrazně, dramaticky odlišný mezi zemědělci a třeba těmi prodejci, těmi řetězci. Tohle je potřeba vědět. Je potřeba také vnímat to, že ten agrární sektor nelze posuzovat pohledem na jeden rok, ale minimálně na pět let, lépe řečeno na dekádu, deset let, a postavit si to do toho kontextu. Ale to je potřeba, aby tak to vnímal i ten agrární sektor. To znamená, není možné říkat, letos je špatně a jsme na tom bídně. Je potřeba vidět, že také ty předchozí roky byly v ničem výjimečné, a to i pozitivně.

Pokud jde o ceny potravin, byla k tomu zřízena pracovní skupina, probíhají jednání. Podařilo se v pátek schválit ten konsolidační, nebo ozdravný balíček, chcete-li, kde se snižuje DPH na potraviny z 15 na 12 %. Všechny řetězce při mém jednání s nimi deklarovaly, že toto se projeví. Samozřejmě někdo můžete namítat, jsou to jenom 3 %, to se v tom rozpustí, ztratí a podobně. Ale to, že se to na cenách potravin, které už dneska klesají, pozitivně projeví od 1. ledna, bylo jimi takto deklarováno.

V rámci potravin bych také rád zmínil důležité téma a to je podpora kvalitních lokálních regionálních potravin. Máme tady dvě klíčové značky. Jednak je to značka Regionální potravina. Funguje výborně ve spolupráci se všemi kraji. Nespadá do Prahy, to je pravda, ale se všemi ostatními kraji jsme dokázali v posledních letech pravidelně vyhodnocovat takzvané regionální potraviny. Je to značka kvality a lokální produkce, která je velmi specifická pro ty jednotlivé regiony. Když se podíváte - mimochodem, velmi často tady zaznívá od mých kolegů potřeba podpory strukturálně postižených regionů. Tak si tipněte, v kterém kraji má Regionální potravina nejvíce přihlášených produktů. Je to Ústecký kraj. Je to Ústecký kraj. To znamená, že v tom Ústeckém kraji máme nejvíce lokálních producentů z oblasti potravinářství, zemědělství, a to od malých rodinných pivovarů přes mléčné farmy, pekárny a podobně. Já jsem se na výstavě v Litoměřicích potkal s jedním drobným pekařem z Děčína. A to je přesně ta ukázka toho - některým jsem teď trošku přihřál polívčičku, tady kolegům z opozice - a to je přesně ukázka té bohatosti a pestrosti naší země, a to, že tady máme skutečně skvělé kvalitní producenty i zemědělce a farmáře. Velmi si toho vážím.

Máme tady značku Klasa, i na ní pracujeme samozřejmě, to už je trochu jiný příběh těch velkých producentů. Myslím, že tady si do budoucna i ta značka samotná možná zaslouží nějakou míru redefinice. Na tom samozřejmě pracujeme.

Dovolte mi přejít k oblasti lesní hospodářství, aby bylo zřejmé, že tedy rezort zemědělství nejsou jenom zemědělské produkty rostlinné a živočišné výroby a potraviny, ale také lesy. Lesní hospodářství samozřejmě prochází také velmi složitým obdobím doznívající kůrovcové kalamity. Nemáme ještě stoprocentně finále. Máme stále lokality - Šluknovský výběžek, Lužické hory - kde se teď aktuálně také potýkáme s vrcholící kůrovcovou kalamitou. Ale v zásadě jsme na jejím výrazném poklesu. Kůrovcová kalamita dramaticky změnila českou krajinu. Když jedete po D1 na Brno, tak si toho nemůžete nevšimnout.

Je naší povinností, naším úkolem, abychom dokázali na tyto dopady reagovat, včetně podpory výsadby nových lesů. Děje se to, a to částkou, která není malá, pohybuje se kolem 4 miliard korun ročně. Samozřejmě jsme výrazně změnili skladbu té výsadby. Reagujeme na klimatickou změnu. To znamená, dvě třetiny vysazovaných stromků jsou listnáče, pouze třetina jsou jehličnany. Snažíme se tady skutečně diverzifikovat a nesázet lesy k tomu, aby nám je kůrovec za dvacet třicet let opět sežral. Ta podpora směrem k nestátním vlastníkům lesů musí být zachována i v příštích letech. Opět konkrétní čísla: v loňském roce jsme v České republice vysázeli 226 milionů sazenic stromků na ploše, která odpovídá zhruba hlavnímu městu Praze. Čili to jsou obrovská čísla.

Problémem je to, kolik těch stromků skutečně vyroste a do jaké míry nám tuto výsadbu ničí přemnožená spárkatá zvěř. Tím se vlastně plynule dostávám k tématu, které je vysoce aktuální a na kterém pracuji i po mém předchůdci, a to je novela mysliveckého zákona, kde jedním z hlavních cílů a úkolů novely je redukce přemnožené spárkaté černé zvěře tak, abychom se chovali opět - znovu to říkám - s péčí řádného hospodáře. Ročně ty škody na výsadbě a na těch mladých stromcích okusem a dalšími zásahy zvěře jsou v řádu několika miliard korun, střízlivé odhady hovoří o 4 až 5 miliardách ročně. To znamená, že to, co do těch lesů investujeme, tak zároveň házíme do kanálu. A tomuhle musíme bránit všemi možnými prostředky, včetně skutečně účinné redukce přemnožené zvěře.

Kromě toho se snažíme samozřejmě reagovat při obnově lesů také na proměny klimatu. Chceme zvyšovat biodiverzitu, chceme také chránit ty nejkvalitnější enklávy českých lesů. Ve spolupráci s Lesy České republiky jsme spustili program takzvaných biotopových stromů. Je naším dlouhodobým cílem zajistit co nejbohatší biologickou rozmanitost v krajině. Jedním ze způsobů, jak tohoto dosáhnout, je také ponechávat právě v lesích vhodné biotopové stromy, které umožňují život hmyzu, houbám a dalším mikroorganismům. Takhle budeme mít do roku 2025 vytipovaných 40 000 stromů. Je to opět příspěvek Lesů České republiky a Ministerstva zemědělství k větší míře biodiverzity a biologické rozmanitosti v krajině. Připravujeme také novelu lesního zákona, která má také být schopna reagovat na ty proměny v oblasti péče o les a krajinu. Krátce mi také dovolte se zmínit o problematice vodního hospodářství, které také patří do rezortu zemědělství. Jsme správci všech pěti povodí v České republice. V loňském roce vláda schválila národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro období do roku 2027. Ty plány povodí počítají do roku 2027 s realizací 2 469 opatření za více než 68 miliard korun jak z národních, tak i evropských zdrojů. Snažíme se tady samozřejmě diverzifikovat - a to platí pro oblast lesní politiky i vodohospodářské politiky - a pro ty finanční zdroje maximálně využít finanční prostředky z emisních povolenek.

Chci tady poděkovat panu ministru Hladíkovi a Ministerstvu životního prostředí. Myslím, že to nikdy neplatilo, a bývalý pan ministr Brabec by o tom mohl povídat, jak je důležitá synergie mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. My díky tomu, že oba dva ministři jsme z jedné politické strany, tak jakkoliv to je složité a zdaleka se ve všem nepotkáme, tak jsme schopni se dohodnout, aby to bylo ku prospěchu jak péče o krajinu a životní prostředí, tak ve prospěch majitelů, vlastníků lesů, případně povodí. Ukázkově havarijní novela vodního zákona, která řeší ten malér, který bývalý pan ministr zažil na vlastní kůži na Bečvě. K tomu se nechci vracet. Otevírat staré rány a sypat do nich sůl smysl nedává. Ale chci připomenout to, že jsme se dokázali dohodnout na monitoringu výpustí tak, aby to dávalo nějakým způsobem smysl, aby ty instituce, které to budou zajišťovat, to byly schopny zvládnout. V té první fázi se soustředíme na ty rizikové provozy, které jsou jasně identifikovány. Ten monitoring se provede kilometr nad vyústí a 10 kilometrů pod tou vyústí. Bude to vše v režimu povodí a následně potom ty další etapy už budou ve spolupráci i s Českou inspekcí životního prostředí a rezortem Ministerstva životního prostředí. (Poslanec Benda upozorňuje ministra na čas.) Já to registruji, pane předsedo, už se blížím ke konci.

Co považuju za důležité také připomenout, když opustím tedy vodní hospodářství, je ochrana půdy. Tato vláda minulý týden konečně schválila to, po čem všichni volali a co za těch minulých vlád vůbec na stole nebylo, a to je novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Když vypíchnu jednu jedinou věc, tak konečně nebude možné na těch nejkvalitnějších půdách v České republice první a druhé bonitní třídy, to znamená na té kvalitní černozemi, stavět haly, obchodní domy, logistická centra. Přesně to, co se dělo a proti čemu nebyly schopny předchozí vlády zasáhnout, tak tohleto bude konečně znemožněno a je to opět součástí péče o kvalitu půdy v České republice, kterou chceme předávat dál.

Samozřejmě reagujeme i na nové trendy, jako je agrovoltaika. Ale pozor, co chci zdůraznit, fotovoltaika patří nejprve na střechy hospodářských budov, kravínů, zemědělských hal a podobně, a teprve potom - nikoliv na půdu - jako stacionární panely například v sadech, chmelnicích. Tam si to dovedu představit. Nikoliv ale na tu půdu, a už vůbec ne na tu půdu nejkvalitnější, kterou v České republice máme.

Ještě jsem se nedotkl dalších věcí, jako je třeba oblast vzdělávání. Naše vláda a já jako ministr zemědělství to vnímáme jako velmi důležitou věc, protože západní Evropa se potýká s výrazným úbytkem farmářů. Velmi často ta mladá generace nechce přebírat farmy po svých otcích a dědech. Tady i my musíme výrazně zabrat. Mám radost z toho, že se nám daří podporovat i v té složité rozpočtové situaci střední zemědělské školy v rámci podpory center odborné přípravy na těch jednotlivých školách, kam směřuje podpora. Přestože nejsme zřizovatelé, tak centra odborné přípravy na středních zemědělských školách aktivně podporujeme. To je cesta, jak učinit i tu agrární oblast přitažlivou pro mladou generaci. Mám z toho radost, protože v těch školách se také pohybuji, že se přece jenom mění ty reakce žáků, studentů, a už to zdaleka nejsou jednotlivci, kteří říkají ano, zůstaneme na farmě, půjdeme dělat agronoma, půjdeme studovat na Českou zemědělskou univerzitu. Je to řádově možná 50 i více procent těch studentů a to je samozřejmě velmi pozitivní. Já jsem se během těch tří měsíců, nebo kolik jsem v úřadu, sešel už se všemi rektory tří klíčových univerzit, Jihočeské, České zemědělské i Mendlovy univerzity v Brně, stejně tak s výzkumnými ústavy, protože to je také věc, kde chceme zůstat konkurenceschopní.

Poslední věc. Já jsem tady myslím zmiňoval ten minulý týden, že je důležité kromě výzkumu také umět podpořit agrární export. O to se také velmi intenzivně snažíme, protože to jde opět ve prospěch našich producentů, našich zemědělců, a to jak v oblasti genetického materiálu, kde patříme k předním producentům genetického materiálu skotu na světě, tak v oblasti zemědělské strojní výroby, tak v oblasti například osiv, nebo i potom některých specifických oblastí, jako jsou zábrany proti živočichům například na pastvinách a podobně.

Takže tolik za ten velmi krásný, velmi pestrý a velmi složitý sektor zemědělství. Já jsem se zdaleka nedotkl všeho, ale chci na závěr konstatovat, že v rámci těch pravidel, která máme, jak národních, tak evropských zdrojů, se snažíme jasně podporovat to, aby české zemědělství zůstalo co nejpestřejší, abychom dokázali pečovat o pestrost české krajiny. To je ten cíl, ke kterému chceme směřovat, abychom dokázali reagovat na klimatické změny, abychom dokázali dostat do naší krajiny v rámci komplexních pozemkových úprav to, co činí tu krajinu pestrou, co tam dokáže bojovat s hydrologickým suchem, jako jsou různé remízky, mokřady, aby krajina byla a zůstala pestrá i pro příští generace, a současně s tím abychom také respektovali to, že zemědělství má nejenom funkci krajinotvornou a environmentální, ale také funkci produkční, protože ve finále chceme, abychom v českých rodinách, abychom v českých domácnostech měli kvalitní, bezpečné české potraviny na našich stolech. Já si jsem jist, že se nám to daří, a jakkoliv samozřejmě ve všem máme limity a vše můžeme dělat lépe, intenzivněji a jinak, tak chci zdůraznit, že se jako ministr zemědělství o to snažím, i proto velmi intenzivně komunikuji se všemi zástupci celého sektoru, a věřím, že za ty dva roky, které nás čekají ještě v tomto volebním období, dokážeme mnohé věci posunout dopředu. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. A nyní další přihlášku s přednostním právem má pan ministr Šalomoun. Pane ministře, prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, já bych na začátku promluvil ohledně takové té časté výtky, se kterou se naše vláda setkává, setkávala se s ní už v době svého vzniku a pak se tato výtka tady tu a tam, tu častěji, tu méně často, vytahuje, a to je to, že naše vláda zřídila tři nová ministerstva. Tohle opravdu pravda není. V naší vládě jsou ministři, kteří jsou pověřeni řízením ministerstva, jsou tady tři ministři, kteří pověřeni řízením ministerstva nejsou. Ostatně s tím, že budou existovat tyto dva typy ministrů, počítá jednak ústava, počítá s tím i kompetenční zákon. A asi rozumím opozici, proč to zaměňuje, ministry a ministerstva, protože to potom asi evokuje takové ty negativní konotace, že tři nová ministerstva, to znamená tři personální oddělení, nová sekce státního tajemníka, interní audit, bezpečnostní krizový odbor, IT, spisová služba, aparát na vyřizování stošestky, vyřešení stravování, autoprovozu, veřejných zakázek a podobně. Nicméně nic z toho se v zásadě neděje. A už i v kompetenčním zákoně je zakomponována situace, že pokud budou existovat ministři, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva, tak jejich aparát a jejich provoz zajišťuje Úřad vlády. Takže tohle máme i v naší vládě ohledně těch tří ministrů, jako mě, ministra pro legislativu, předsedy Legislativní rady vlády, Heleny Langšádlové, ministryně pověřené vědou, výzkumem a inovací, a ministra Dvořáka, pověřeného evropskými záležitostmi. Nicméně někdy se o těchto ministrech hovoří jako "ministři bez portfeje". On je to takový historizující název, historický, "bez portfeje", "bez portfolia". Znamenalo to, že ministr je na vládě nebo v tom orgánu jenom na hlasování a není pověřen žádnou agendou. To tady není a i ty agendy, které vykonáváme, jsou agendy, které jsou vykonávány na Úřadu vlády, akorát v jejich čele stojí ministr jako člen vlády.

Co se týká mě osobně jako předsedy Legislativní rady vlády, tak Legislativní rada vlády je orgánem poradním vlády, který je v kompetenčním zákoně, a vláda si může tento poradní orgán zřídit. A ten si zřídily všechny vlády už od roku 1969 a kontinuálně tento orgán funguje. V roce 2019 tedy slavil padesáté výročí, takže Legislativní rada vlády je tady déle než některá ministerstva. Co se týče fungování Legislativní rady vlády, tak aparát sídlí na Úřadu vlády a obecně je to seskupení významných právních odborníků v určitých věcech, kteří posuzují návrhy právních předpisů, které se tvoří na jednotlivých ministerstvech, protože jednotlivá ministerstva jsou v rámci své kompetence, která je vymezena v kompetenčním zákoně, odpovědná za přípravu a za pečování o kvalitu legislativy, a Legislativní rada vlády je určitým oponentním orgánem pro to, aby se kvalita nesnižovala.

Co se týká toho fungování, tak z právního pohledu a právní oponentury já se snažím, aby zasedání byla tak častá, jak - ne jak je to možné, ale jak je to nezbytné v našich provozních podmínkách. Zasedání jsou četnější než za minulé vlády. Jenom za tento rok jich bylo už jednadvacet, loni to bylo dvacet, za předchozí léta to třeba bylo devět nebo šestnáct nebo sedmnáct, v předchozích letech. Takže i z legislativního pohledu zasedání jsou častější, nicméně - a ještě bych chtěl uvést, že spor se vede spíš o to, zda si vláda jako předsedu Legislativní rady vlády jmenuje nebo zvolí někoho, kdo bude pověřen touto agendou výhradně, nebo někoho, kdo je zároveň pověřen řízením nějakého ministerstva, typicky Ministerstva spravedlnosti, ale v praxi se ukazuje, že pokud je tím předsedou Legislativní rady vlády ministr spravedlnosti, tak se dostává do dvou pastí. Jednak na to nemá příliš mnoho času, aby se opravdu té práci v Legislativní radě vlády věnoval, protože pozice Ministerstva (ministra?) spravedlnosti už tak je docela značně vytěžující.

Nicméně pak může dojít k situaci, kterou budu demonstrovat na jednom konkrétním případě z roku 2020, která se stala ministryni spravedlnosti Marii Benešové, mimo jiné i předsedkyni Legislativní rady vlády, kde v covidové době byla situace ve věznicích taková řekněme napjatá a Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákona o výkonu trestu, výkonu (trestu odnětí?) svobody v tom smyslu, že aby se to napětí zmírnilo, tak že by vězni mohli dostat o nějaký balíček navíc. A Ministerstvo spravedlnosti to hájilo, že to je potřebná regulace a je potřeba ji přijmout rychle ve stavu legislativní nouze. Nicméně tatáž ministryně spravedlnosti, tedy v zastoupení a z pozice předsedkyně Legislativní rady vlády, na to dala negativní stanovisko, že tohleto nepřijímejte, to není na legislativní nouzi, a hlavně vy to právo nestylizujete jako právo odsouzeného, ale spíše jako oprávnění ředitele věznice umožnit tím příjem nějakého dalšího balíčku. Takže ta dvojjediná pozice může generovat tyto schizofrenní situace, kde jste podepsaní na dvou různých papírech se dvěma rozdílnými závěry, a to působí trošku takové schizofrenní reputační problémy.

Nicméně to je ten menší problém. Horší problém by naopak byl v momentě, kdy by ministr spravedlnosti v pozici předsedy Legislativní rady vlády využil svých kompetencí, vůbec to na nějakou relevantní oponenturu nedal a sám si to takříkajíc pochválil, což by místo toho, aby to mělo zkvalitnit legislativu, tak paradoxně by se ta oponentura tam neobjevila vůbec. To si myslím, že je špatně už v momentě nebo v situaci, kdy Ministerstvo spravedlnosti je gestorem poměrně zásadních regulací, jednak občanského zákoníku, občanského soudního řádu, trestního zákoníku, trestního řádu, ale i třeba v tom, jaká regulace se přijímala nyní, a musím říct, že za posledního půl roku Legislativní rada vlády zpracovávala asi v polovině případů opravdu novou regulaci, kterou připravuje Ministerstvo spravedlnosti, která tady byla úplně nová, ať už se to týká preventivní restrukturalizace, hromadných žalob, nebo whistleblowingu, nebo teď nově lobbingu. Takže i z těchto důvodů je vhodnější, aby pozice předsedy Legislativní rady vlády byla oddělena od jiného člena vlády, který je pověřen řízením nějakého ministerstva, zpravidla tohohle.

Pokud se týká legislativy, tam bych řekl, že v té právní rovině nevidím nějaký zásadní problém, nicméně co je dlouhodobý problém, je spíš v její kvalitě, posuzováno z toho věcného pohledu, tedy toho, kde se jako nástroj používá hodnocení dopadů regulace, takzvaná RIA, kde jednak vlastně z vyhodnocení těch předkladů komisí pro hodnocení dopadů regulace, což je jedna z pracovních komisí Legislativní rady vlády, ale i vlastně z těch odborných kruhů víme, že sice ten proces hodnocení dopadů regulace zaveden máme, ale kvalita těch výstupů není taková, jak by bylo třeba, jak si od ní slibujeme. Koneckonců tyhle věci potvrdilo i hodnocení veřejné správy, takzvané public governments review, které provádělo OECD a vlastně ty závěry představovalo letos na jaře, tak tam se s nimi vlastně shodujeme, že tohle je potřeba posílit. Na tomto posílení kvality pracuji já osobně. Vlastně kvůli tomuhle vznikl útvar, kterému se říká vládní analytický útvar, tak zvané VAÚ. Vlastně v té systemizaci je to uvedeno jako oddělení legislativních analýz. A aby se vlastně nezvyšoval počet lidí ve veřejné správě, ale zároveň se posílily ty analytické kapacity, které opravdu zemi mohou posunout výrazně dál a mohou jí ušetřit výrazně hodně peněz, tak jsem se domluvil s ostatními ministry, aby mi poskytli v rámci systemizace jedno své místo, a tím vznikl základ toho vládního analytického útvaru, který dnes má systemizováno 14 míst, naplněno jich je 10. Abychom v tomto úsilí pokračovali, tak nám vlastně doporučila i OECD. Musím říct, že tahle aktivita je propsána i do Národního plánu obnovy a právě za účelem posílení těch analytických kapacit nejenom na Úřadu vlády, ale i na ostatních ministerstvech, tak z Národního plánu obnovy by měly vlastně připutovat náklady na dalších 20 míst, která budou rozdělena jednak mezi Úřad vlády, tady tento útvar a další ministerstva.

Tento útvar se vlastně věnuje určité pomoci jednotlivým ministerstvům při těch složitějších regulacích, že jim pomáhá s tím hodnocením dopadu regulace, vždycky prostě s nějakým částečným úsekem. A ten důvod je ten, že jakousi postupnou evangelizací se tady snažíme o to, vychovávat kvalitní analytiky na těch ministerstvech, aby ty podklady pro rozhodování byly zpracovány lépe, než jsou, aby se to postupně zlepšovalo. Je to taková drobná čapkovská práce všedního dne, která se může projevit ne brzo, ale věřím, že v nějaké bližší budoucnosti už se to může výrazně zlepšit.

Mimo jiné se tento útvar, nebo někteří jeho pracovníci věnují i tomu, co se nazývá zpracování antibyrokratických balíčků, kde jsou to věci, kde jsou detekované možnosti, jak snížit byrokratickou zátěž, jak ulevit podnikatelům, ale nejen jim, byť samozřejmě ty podněty vycházejí vlastně z podnikatelského sektoru, ale když se to týká třeba zaměstnavatelů, tak je to i podstatně širší. Já tady můžu zmínit třeba zrušení povinných lékařských prohlídek pro zaměstnance v těch nerizikových profesích, také skončila povinnost lékařských prohlídek při řízení toho referentského vozidla, zvýšila se hranice pro povinné placení DPH. Vlastně se nějakým způsobem vyřešily ty drakonické pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení, zrušila se povinnost pro zaměstnavatele posílat České správě sociálního zabezpečení hlášení o ukončení pracovní neschopnosti. Na to navázal antibyrokratický balíček 2, který řešil zvýšení limitů pro povinné ověření účetní závěrky auditorem, ve zdravotnictví zrušení lékařských prohlídek u nerizikových profesí. Potom ohledně justice je to zrušení přísedících u soudů u některých typů případů, zvýšení limitů pro bagatelní spory a další. Teď se připravuje antibyrokratický balíček 3, kde budou další věci.

Co se týče legislativy, tak s tím souvisí i přijímání těch evropských předpisů, kde když jsme nastoupili, tak jsme se opravdu potýkali s velkým deficitem, který v té době byl, že jsme byli v deficitu 36 směrnic. Vy samozřejmě můžete predikovat, jaká by ta potenciální pokuta asi mohla být, takže tam ta predikce byla úplně děsivá, to bylo kolem 2 miliard korun. To se nám podařilo výrazně snížit. A takovým tím ukazatelem je vlastně hodnocení Evropské komise, která teda nehodnotí přijímání všech směrnic, ale hodnotí je jenom u směrnic, které se týkají vnitřního trhu. Tam vlastně platí, že v nějaké normalitě se toleruje 1 % z toho, co máte přijmout. My když jsme začínali, tak to bylo kolem 3 %, to bylo úplně děsivé. To další hodnocení bude koncem října a tam si myslím, že už se dostaneme do toho 1 %. Takže za tu dobu našeho vládnutí jsme to z toho hard coru vlastně dotáhli do nějaké normální pozice.

Co se týče vlastně ještě fungování ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády, on je spíš tím oponentním orgánem ohledně přípravy těch legislativ, protože ty jsou vlastně v kompetenci jednotlivých ministerstev, tak jak jsou definovány. Já bych připravoval osobně legislativu v momentě, která by byla nějakým způsobem nadrezortní, že by to byla třeba změna ústavy nebo podobně. Takhle třeba připravuji novelu zákona o veřejném ochránci práv, která by právě měla zavést tu novou instituci dětského ombudsmana, kde vlastně spolupracuji s paní profesorkou Válkovou na tomto tématu. Aktuálně dokončujeme vypořádání připomínek, abychom mohli tento materiál vyslat k posouzení komisi Legislativní rady vlády. Takže tolik asi ve stručnosti. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, pane ministře. Nyní jsem na řadě s přednostním právem já, ale bohužel všichni ostatní místopředsedové jsou pracovně vytíženi, takže mě nemůže nikdo vystřídat, takže s dovolením si nechám svoji přihlášku na později. A pak je tedy na řadě pan ministr Baxa. Pana ministra Baxu také v sále nevidím, tak stejný postup. Pan ministr Stanjura - taktéž pan ministr Stanjura není. Pan ministr Dvořák - také není. No tak tedy já tady už procházím ty přihlášky, jak vidím pány ministry, a vzhledem k tomu, že tady je pan ministr Síkela - mohu pana ministra poprosit? (Ministr Síkela: V zásadě ano, ale...) No ale já nemám jinou šanci. Páni ministři tady nejsou. Pořadí je pan ministr Baxa, pan ministr Stanjura, pan ministr Dvořák. Už běží kdo? Tak pan ministr běží, tak prosím, dvě minuty přestávku do 18.30.

 

(Jednání přerušeno v 18.28 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dvě minuty uplynuly, máme 18.30, a nyní tedy s přihláškou je na řadě pan ministr Baxa. Pane ministře, prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Dobrý podvečer, dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně. Brzy to budou už dva roky ode dne, kdy vládu v České republice převzal kabinet pana premiéra Petra Fialy. Už potřetí za toto období se zde potkáváme, abychom se zúčastnili v jistém slova smyslu absurdního divadla v podobě hlasování o nedůvěře v situaci, kdy opozice dobře ví, že nemá dost hlasů na svržení kabinetu, ale dělá, že to neví, a vystupuje tu v roli herců, kteří mají navodit atmosféru, že snad mají důvod k celému tomu představení.

V každém jednom rezortu, dámy a pánové, můžeme předložit dlouhý přehled argumentů, proč není důvod této vládě vyslovit nedůvěru. Já připojím vysvědčení naší práce za rezort kultury, a jistě mi odpustíte tento úvod, který souvisí s tím, jaký rezort spravuji. Než se do toho pustím, tak bych chtěl říci, že ty dva roky nebyly vůbec snadné. Nebyly snadné pro naši zem, pro naše občany ani pro naše sousedy, pro nikoho z nás. Všichni jsme čelili výzvám, které měly své příčiny za našimi hranicemi. Dozvuk pandemie covid-19, který byl vystřídán ruskou agresí proti Ukrajině, jež byla doprovázena ekonomickou a energetickou krizí, inflací a dalšími potížemi. To vše v situaci, kdy jsme čelili velkým problémům souvisejícím s financováním a kdy státní dluh jsme zdědili na obrovském vzestupu. Neříkám to proto, že bych si chtěl stěžovat. Vůbec ne, chci to jen zdůraznit pro kontext a ten je při této příležitosti více než důležité připomínat.

Přes všechny katastrofické scénáře, které se malovaly, se kultuře podařilo nadechnout a dnes již funguje v plné šíři tak jako v době před pandemií. Lidé navštěvují památky, výstavy, divadla, kina, festivaly a koncerty, stejně jako v minulosti. Kulturní nabídka je pestrá a široká, je a bude z čeho vybírat, a to přesto, že stejně jako v jiných oborech i my bychom všichni rádi viděli více finančních prostředků. Kultuře žádný zánik nehrozí. Úspěšně jsme překonali období pandemie. Kulturu jsme nechali otevřenou. A kteří získali kompenzace, které byly minulou vládou slíbeny, ale finančně již nebyly pokryty. Zároveň je tento případ jasným důkazem, že jsme dokázali hned od počátku řešit některé nedodělky či minely předchozího kabinetu.

O rezortu kultury, o kterém se již léta hovoří jako o Popelce, kterou všichni přehlížejí a která nemá vládní podporu. Po celou dobu, co jsem ministrem této vlády, říkám, že jde o pohled účelový a zkreslený. Podívejme se proto na pár faktů a čísel. Vláda má ve svém programovém prohlášení, že se chce postupně přiblížit jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu. Jsme v polovině volebního období a je brzy na dramatické odsudky. Tím spíše, že vláda prostě musí konsolidovat státní finance. V těchto dnech čelím častým dotazům, zda kultura přežije. Přežije. Není důvod, aby se tak nestalo. Kultura neumlkne.

V letošním roce hospodaří můj rezort s historicky nejvyšším rozpočtem za celou dobu jeho existence. Znovu se musím ptát, proč předchozí vlády, a nemyslím jen tu vládu, která předcházela vládě naší, od níž jsme převzali moc v naší zemi, v době enormní hospodářského růstu neřešily větší investice do kultury. Neřešily je v době, kdy měl státní rozpočet velké příjmy a nebyl v hlubokém deficitu. Rozpočet kultury je poddimenzovaný desetiletí a bude ještě pár let trvat, než dojde k nápravě. Státní rozpočet určuje pro rok 2003 (?) pro mou kapitolu, kapitolu Ministerstva kultury, sumu 18,5 miliardy korun. Rozpočet pro letošní rok je nižší, ale určitě ne katastrofický, jak často někteří rádi říkají.

Pojďme se podívat na reálná čísla. Tvrdím, že stávající výše návrhu rozpočtu ministerstva pro rok 2024 je taková, že zajistí fungování kultury i v příštím roce, a to i přesto, že se rozpočet Ministerstva kultury podílí na nutné konsolidaci veřejných financí. Celkový rozdíl rozpočtu letošního roku a návrhu rozpočtu na rok 2024 včetně fondu EU činí 1,9 miliardy korun. To číslo může vypadat hrozivě, zejména tehdy, pokud chceme kulturní obec děsit. Proto se na něj pojďme podívat blíže a racionálně. Tento propad je dán nižší částkou na Národní plán obnovy, který mimořádně úspěšně čerpáme. Když jsem před dvěma lety na ministerstvo přišel, vypadalo to tak, že nevyčerpáme nic, protože nic nebylo připraveno. Vše jsme museli postavit téměř na zelené louce, protože kromě papíru s popisem toho, na co mají být peníze vynaloženy, nebylo přichystáno nic. Žádná struktura, žádný tým, žádné organizační zázemí. Ale to jsme dokázali zvrátit. Když se pod robněji podíváme na návrh rozpočtu, vidíme tedy, že rozdíl mezi letošním rozpočtem a navrženým rozpočtem mého ministerstva na rok 2024 je 530 milionů korun. Není to malá suma, není to ale suma likvidační. Jenom připomenu, že pro rok 2023 bylo na Národní plán obnovy určeno 2,4 miliardy korun, pro příští rok 1,17 miliardy korun. V tuto chvíli máme v rámci Národního plánu obnovy zazavázkovány již 3 miliardy korun. Vedle samotných čísel v navržené kapitole Ministerstva kultury pro rok 2024 ale v příštím roce doputují do oblasti kultury vyšší stovky milionů, a to v souvislosti s nulovou sazbou DPH na knihy, která má začít příští rok. A nejde o žádné nepodstatné nebo marginální opatření. V současné době mají nulovou sazbu na knihy Irsko, Norsko a Velká Británie. Pouze tedy tři státy Evropy, nejenom tedy Evropské unie. Tři státy Evropy. Osobně věřím, že nakladatelé využijí tyto peníze i k tomu, aby lépe zaplatili autory a překladatele.

Jak si poradíme s rozdílem 530 milionů korun oproti letošnímu roku? Velká část úspor půjde na stranu provozních a personálních výdajů. Pro příští rok také budeme alokovat o 200 milionů korun méně na filmové pobídky, kde v současné době ale se děje to, že se nečerpají, protože zahraniční produkce, které mají již evidované své projekty, doplácejí na komplikace související s nedávnou ukončenou stávkou scenáristů v Hollywoodu. Skupina poslanců napříč politickým spektrem, včetně mne, připravila novelu zákona, která systém odblokuje. Navíc doplníme tyto finanční prostředky mimořádnou podporou v rámci Národního plánu obnovy.

Mírně poklesnou prostředky směřované do živé kultury. Platí ovšem můj závazek, že před nepříznivými dopady ochráníme především nezřizovanou kulturu a budeme hledat další zdroje financování v rámci vlastního rozpočtu. V souhrnu tedy lze říci, že ani v době konsolidačního úsilí vlády není kultura otloukánkem, nezahyne a neutichne.

Komě toho bych také zmínil dva nebo tři důležité příklady. Podařilo se získat nové finanční prostředky na záchranu a obnovu klíčových částí lokalit Terezína a Josefova. Jedná se o velmi cenné, evropsky významné památky vojenské architektury, u Terezína navíc spojené s temnými kapitolami protektorátu, nacistické okupace a temné kapitoly šoa na území tehdejšího Československa. Společný projekt Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva kultury zpracovaný v úzké součinnosti s Ministerstvem financí přinese 1,73 miliardy korun, 1,73 miliardy korun na obnovu nejdůležitějších objektů jak v Terezíně, tak v pevnosti Josefov, tedy v Jaroměři. Já to považuji za velmi důležité. V době protektorátu Terezín bylo místo, kde se soustředilo velké množství lidí, kteří nevěděli, co je čeká, a naprostá většina těch, kteří byli v terezínském ghettu, zahynula na východě ve vyhlazovacích táborech na jiných temných místech holokaustu. Každému z vás, kdo ještě v Terezíně nebyl, doporučuji jeho návštěvu. Je třeba se podívat do zrcadla zla, které v době protektorátu Čechy a Morava v terezínském ghettu a v Malé pevnosti bylo.

Pokračuje také výrazná investiční akce vybudování památníku romského holokaustu v Letech u Písku. Náklady na stavbu návštěvnického centra s expozicí, revitalizací a pietní úpravy se budou pohybovat okolo 100 milionů korun, vše financováno prostřednictvím Ministerstva kultury a Norských fondů. Otevření pro veřejnost předpokládáme v prvním čtvrtletí příštího roku. Když se vloni konalo slavnostní zahájení celé této akce, symbolický začátek demolice prasečáku, cítil jsem velkou potřebu omluvit se jménem vlády za všechny ty, kteří v uplynulých letech historii Letů u Písku ignorovali, zlehčovali a znevažovali. A určitě patří poděkování mému předchůdci, panu ministrovi Hermanovi, za to, že houževnatě prosazoval výkup vepřína.

Velmi intenzivně také pracujeme a připravujeme rekonstrukci Památníku ticha zde v Praze v revitalizovaném území Holešovice - Bubny-Zátory. Je to také jedno z temných míst naší válečné historie. Právě z bubenského nádraží byly vypravovány transporty s desetitisíci rasově označených obyvatel Prahy převážně do Terezína, ale i na další místa. Chystáme velkou rekonstrukci v úhrnné hodnotě 300 milionů korun, která v sobě obsahuje také náklady na vybudování nové expozice, která má být významným památníkem obětem holokaustu, ale také živým místem. Události posledních týdnů, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael a provedlo bezprecedentní krvavou akci, kde oběťmi byly mnohdy ženy, děti i staří lidé, kdy se vraždilo ve vesnicích a unášeli se lidé, opět probouzejí ozvuky temných dob dávno minulých. Musíme propojovat události současné s událostmi minulými tak, aby se neopakovaly.

Tolik tedy k návrhu rozpočtu a ke komentáři toho, co mohou znamenat konsolidační dopady na Ministerstvo kultury, kdy, znovu opakuji, kultura neutichne.

Radost mi dělá Národní plán obnovy. Jak už jsem zmiňoval, když jsem přišel na Ministerstvo kultury, nevzbuzoval ve mně stav prací na naší komponentě optimismus v praktické přípravě i v nastavení celého procesu. Mohu konstatovat, že z 5,5 miliardy korun už jsme velmi významnou část zazávazkovali, jsou vyhlášeny výzvy, prakticky tedy Národní plán obnovy pomáhá české kultuře. Finanční prostředky mohou pomoci institucím, jednotlivcům kulturního a kreativního sektoru ve všech regionech Česka v široké paletě aktivit od datových souborů, vzdělávacích programů přes rekonstrukce a budování kulturně kreativních center, mezinárodní prezentace mezinárodních kontaktů až po klíčové legislativní návrhy. K dnešnímu dni jsme z Národního plánu obnovy vyčerpali částku necelých 520 milionů korun, celkově máme pod závazkem téměř 3 miliardy korun. 17 výzev už bylo úspěšně uzavřeno, v současné době jsou 3 výzvy otevřeny a dalších 10 plánujeme. Také nově po revizi Národního plánu obnovy uvažujeme nebo připravujeme podporu audiovize z národního plánu.

Připomenu nejvýznamnější projekty: velká a malá regionální kulturní a kreativní centra, 29 velkých center již podporu získalo, dalších jistě více desítek získá podporu v rámci takzvaných malých kulturních a kreativních center. 800 milionů korun směřuje na digitalizaci kulturních statků a národních kulturních památek. Velmi úspěšná je mobilita mezinárodní spolupráce českých aktérů v zahraničí. Mnoho českých kulturních aktérů absolvovalo velmi důležité zahraniční pobyty, řada z nich měla poprvé příležitost díky Národním plánu obnovy prezentovat se v plné šíři svých dovedností v zahraničí. Jenom připomenu několik úspěchů. Měli jsme velké úspěchy v zahraničí, ve Spojených státech amerických, na divadelním festivalu v Edinburghu a podobně. Chystáme také velkou novelu zákona o některých druzích podpory kultury, takzvaný status umělce, který je součástí Národního plánu obnovy a má pomoci právě umělcům na volné noze. Národní plán obnovy myslí na celou šíři spektra kultury a jsem rád, že se nám ho daří v celé šíři naplňovat.

Třetí oblastí, o níž bych rád teď hovořil, je legislativa. V minulých volebních obdobích s legislativou Ministerstvo kultury, a to není samozřejmě záležitost úředníků mého ministerstva, ale politického vedení ministerstev, spíše šetřilo a naše vláda si stanovila velmi ambiciózní cíle, které se týkají právě legislativních změn v oblasti kultury. Zmíním několik důležitých bodů, které už máme za sebou, na kterých pracujeme, které nás čekají.

Podařilo se prosadit takzvanou malou novelu zákona o České televizi a o Českém rozhlase, která umožňuje zapojení Senátu. Je to jedna z klíčových legislativních změn, která zvyšuje odolnost veřejnoprávních médií vůči potenciálním politickým tlakům. Nyní už je vyhlášena, jenom pro zajímavost, výzva Senátu na podávání nominací pro doplnění Senátem volených radních České televize a mělo by probíhat již první kolo těchto voleb.

Jedním z klíčových bodů programového prohlášení vlády je nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií. Připravili jsme tedy návrh velké novely zákona o České televizi a o Českém rozhlase a také souvisejícího poplatkového zákona. Rád bych se u tohoto návrhu krátce zastavil. Ten návrh vzbudil velký ohlas, diskusi, v mnoha ohledech velmi kritickou. Já to určitě takto chci i veřejně prezentovat. Je to samozřejmě dáno nejenom tím, že je v tomto případě navržena zvýšená platba za koncesionářské poplatky rozhlasové a televizní, ale jedná se především o to, že my jsme svým způsobem kousli do pomyslného kyselého jablka. Jenom připomenu, že poplatky se nezvyšovaly mnoho let, v jednom případě 15, v druhém případě 18 let, a je prostě zapotřebí v této věci konat. Očekáváme velikou diskusi. V připomínkovém řízení byla předložena velká řada velmi kritických návrhů, určitě bude diskuse na jednání vlády a především zde ve Sněmovně.

Dovolím si tedy jenom přiblížit, co jsme v rámci naší pracovní skupiny připravili. Navrhujeme zvýšit poplatky, rozšířit okruh poplatníků, a to tím, že rozšíříme oblast placení poplatků i na jiné přístroje než televize a rádio. Mělo by se tedy nově platit za přístroje schopné přijímat vysílání, tablety, chytré telefony. Také navrhujeme změnit pravidla plateb právnických a fyzických osob. Ale samozřejmě zůstává zachovaný, chtěl bych to podtrhnout, princip, kdy se platí za domácnost. Není pravda, tak jak se někdy bohužel i účelově šíří ve veřejném prostoru, že každý, kdo má mobilní telefon nebo tablet, bude platit. Zůstává ten princip platby za domácnost.

Proč si myslíme, že je správně toto učinit? Sledovanost, poslechovost obou veřejnoprávních médií je jednou z nejvyšších, obě média mají širokou nabídku, široké spektrum příznivců, vysokou kvalitu a vysokou důvěryhodnost. Obojí toto považuji za zásadní - kvalitu a důvěryhodnost. Diváci, posluchači mají rádi kvalitní českou tvorbu. Je to také jeden z klíčových úkolů, který mají veřejnoprávní média plnit, a bez toho, aby se jejich financování dalo na nějakou udržitelnou trajektorii, by to dlouhodobě nebylo možné. Znovu připomenu, Česká televize - poplatky se nezvyšovaly 15 let, Český rozhlas dokonce 18 let, reálně tedy mají nyní zhruba poloviční hodnotu.

Tento systém by také znamenal zásadní změnu toho, jakým způsobem platí právnické osoby. Pokud vycházíme z předpokladu, že základním pilířem tohoto návrhu je to, že se platí ze zařízení, které je schopno (příjmu?) televizního nebo rozhlasového vysílání. Je absurdní, aby se u právnických osob nadále udržel princip platby za přístroj, protože samozřejmě jsou firmy, ve kterých je mnoho a mnoho třeba služebních mobilních telefonů. Proto jsme navrhli systém takzvaný intervalový, tedy systém násobků, kdy i ty největší firmy, které mají přes tisíc zaměstnanců, by nově platily stonásobek poplatku. Ano, zaznívá argumentace, že se tato platba má týkat i firem, ve kterých reálně nemohou zaměstnanci sledovat televizi nebo poslouchat rádio v žádném případě.

Ale chci zdůraznit jednu věc. Od samotného počátku, kdy se v novodobé svobodné historii Československa začalo uvažovat, a zdůrazňuji ještě Československa, začalo uvažovat o modelu veřejnoprávního vysílání, tak to byl tedy sdílený princip vlastně solidarity a sdíleného využívání toho, co obě veřejnoprávní média využívají. Často se mě ptají různí kolegové, proč jednoduše nezvýšíme objem reklamy. Jenom chci zdůraznit, že český televizní a rozhlasový trh je duální: veřejnoprávní média jsou financována poplatky, komerční média financována z reklamních příjmů, které jsou naopak u veřejnoprávních médií minimalizovány. Poplatky jsou klíčovým příjmem veřejnoprávních médií, reklama pro média soukromá. A pokud nechceme měnit situaci na reklamním trhu, což nechceme, protože by to znamenalo opravdu velké komplikace pro komerční vysílatele, jejichž jedinými příjmy jsou peníze z reklamních příjmů, nechceme do tohoto systému zasahovat. Je ale třeba, aby se zvýšilo financování veřejnoprávních médií, protože za tu dlouhou dobu už je skutečně, co se poplatků týče, na polovině své hodnoty. Také nesouhlasím s tím, aby byla veřejnoprávní média financována prostřednictvím státního rozpočtu, ale to je určitě diskuse, která nás čeká zde ve Sněmovně, až tento návrh bude na pořadu schůzí Poslanecké sněmovny.

Chtěl bych říci, že tento návrh není dogmatický. Tento návrh bude určitě podroben nejenom diskusi, té už podrobován je, ale i nějakým návrhům, k nimž jsme připraveni přihlédnout. Tento týden končí připomínkové řízení, budeme připomínky vypořádávat a budeme jednat se všemi aktéry, kteří na tomto trhu působí. Já to považuju za velmi podstatné z toho důvodu, že se jedná o zásadní změnu. A je poctivé říci, že ne všichni vítají, ale je poctivé říci, že je to změna nepopulární, ale potřebná. Systém financování prostřednictvím poplatků je u nás zažitý, má v naší zemi tradici. A jsem si jistý tím, že veřejnoprávní média jsou pro zdravou společnost naprosto zásadní. Všichni z nich těžíme a všichni je potřebujeme.

Dalším legislativním počinem, který v současné době je už o kus dále, než je velká novela zákonů o veřejnoprávních médiích, je návrh zákona o veřejné kulturní instituci. Vychází také z programového prohlášení vlády a my postupujeme na cestě k jejímu naplnění. Měla by být tedy zřízena nová právnická osoba určená pro poskytování veřejných kulturních služeb. O tom návrhu se hovoří už téměř dvacet let, ale pořád jenom hovoří. Už máme hotovou verzi návrhu zákona, která nyní je posuzována Legislativní radou vlády, a věřím, že v blízké době dorazí už na jednání vlády.

Tento institut veřejné kulturní instituce přinese větší flexibilitu a stabilitu financování, možnost víceletého financování, zvýší autonomii kulturních institucí, umožní spolufinancování. Je to důležité zejména pro kulturní instituce v regionech. Umožní spoluzakládání, kdy veřejná kulturní instituce může být založena státem, územně samosprávným celkem, a transformace stávajících příspěvkových organizací na VKI může přinést velké bonusy, velké výhody. Ale chci zdůraznit, že bude dobrovolná. Bude dobrovolná, nebude to žádná povinná verze. Samozřejmě příspěvkové organizace mohou existovat i nadále. A věřím tomu, že u některých typů kulturních institucí určitě budou příspěvkové organizace nadále dramaticky převažovat. Naopak si myslím, že u třeba divadel nebo symfonických orchestrů představuje veřejná kulturní instituce velkou příležitost.

Třetí zásadní změnou, kterou chystáme, je velká audiovizuální novela, která reaguje na rychle se měnící svět audiovize. My jsme v době, kdy byl přijat audiovizuální zákon, měli tuto legislativu velmi progresivní, je třeba za to určitě poděkovat, ale za těch zhruba deset let se audiovizuální svět zásadně proměnil a my na to musíme reagovat. Výsledkem by měla být podpora širokého spektra projektů, narovnání plateb aktérů v oblasti audiovize a také nový systém pobídek. Proměna audiovizuálního světa znamená zejména posun od podpory pouze tradiční filmové tvorby, chceme tedy podporovat i tvorbu televizní za splnění podstatných kritérií. Bude navrženo nastavení 2 % parafiskálního poplatku, bude obsahovat silnou motivaci pro tuzemské i mezinárodní platformy VOD - tedy video on demand, na vyžádání, typově Netflix - k investici do tvorby místního obsahu. Bude vytvořen čtvrtý pilíř, který bude znamenat podporu animované tvorby a gamingu. Nejpodstatnější změnou vedle sjednocených parafiskálních poplatků a povinného procenta přímých investic bude navázání výše pobídek na výkon audiovizuálního průmyslu.

Je třeba říci, že my jsme ve filmovém průmyslu prostě dobří, myšleno jako Česká republika, jsme vysoce mezinárodně konkurenceschopní. Myslím, že je ve velkém zájmu nejenom ekonomickém, ale i kulturně kreativním naší země, aby se toto projevovalo, aby měla příležitost, aby byla příležitost tyto dovednosti patřičně finančně využít a na druhé straně aby toto vedlo také k podpoře kvalitní české kinematografie. Znovu připomenu to, že se chystám prostřednictvím malé novely odblokovat systém filmových pobídek. Je to návrh, který je předložen napříč politickým spektrem. Doufám, že se nám to podaří, protože dochází k absurdní situaci, kdy je relativně hodně peněz v tom systému, je velká poptávka po nich, ale díky vlastně už nefunkčnímu modelu není možné tyto peníze využít. Proto budu také navrhovat projednání v takzvané devadesátce.

Vedle těchto tří klíčových norem - to znamená veřejná kulturní instituce, velká novela mediálních zákonů a velká novela audiovizuálního zákona - máme také další úkoly před sebou: už zmiňovaný status umělce na podporu umělců, kteří se mohou ocitnout v určitém druhu ohrožení. Ukázala to covidová pandemie. Týká se umělců na volné noze, týká se takzvané druhé kariéry výkonných umělců. Tady nás ta diskuse ještě čeká. Já si myslím, že nebylo úplně správné takto striktně zařadit legislativu ke statusu umělce do Národního plánu obnovy, aniž tomu předcházela širší diskuse i v rámci sektoru, ale je to úkol, který musíme splnit. A bezpochyby je to věc, která je hodná nějaké budoucí diskuse o širší míře podpory. Tady nás ale ještě hodně práce čeká. Je k tomu zřízena pracovní skupina. Vedeme diskusi.

Jenom připomenu také to, že v oblasti legislativy v roce 2022 jsme urychleně transponovali evropské směrnice, které předtím transponovány nebyly, kde už nám hrozily velké pokuty, tedy autorský zákon, zákon o službách platforem a sdílení videonahrávek a zákon na ochranu kulturních statků.

Vedle této klíčové legislativy si samozřejmě také chceme připomenout významné události. Čeká nás v příštím roce 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Vláda schválila samostatný program Smetana 200.

Určitě bych ale chtěl zmínit také jeden velký mezinárodní úspěch české kultury, který ukazuje to, že byť jsme země - a já jako učitel geografie nechci říkat malá, malá země nejsme, ale pořád jsme země střední oproti některým velkým zemím v rámci Evropské unie, tak máme kulturu v pozici, která je rozhodně mezinárodně porovnatelná, nechci přímo použít to slovo konkurenceschopná, ale určitě porovnatelná, a výrazem toho je opravdu veliký úspěch, kdy jsme zvítězili v nejednoduchém výběrovém řízení na to, aby Česko bylo takzvanou hlavní hostující zemí, nebo čestným hostem, na knižním veletrhu ve Frankfurtu v roce 2026, což nám oznámil počátkem října přímo generální ředitel veletrhu Jürgen Boos. Frankfurtský knižní veletrh je světově nejvýznamnější událost, která zasahuje nejenom knižní trh, byť se jmenuje knižní veletrh, ale jedná se o kulturní, ale i společenskou a intelektuální událost prvního řádu. Zdaleka se tam neprezentují v uvozovkách jen autoři, jen spisovatelé, básníci, překladatelé, ale jedná se o opravdu příležitost k prezentaci té dané země v tom nejširším slova smyslu kulturním i intelektuálním. My jsme přichystali a uspěli jsme bych řekl s velmi odvážnou přihláškou, která se jmenuje Česká republika - země na pobřeží. Česká republika - země na pobřeží, což zní nelogicky, ale odkazem na citát v jedné ze Shakespearových her při bližším ponoření se do té přihlášky zjistíte, v čem je ten vtip. Vláda na tento účel schválila téměř 200 milionů korun.

Nezanedbáváme ani oblast kulturních památek. Jsou vyhlášeny další národní kulturní památky a byli jsme a také jsme tradičně úspěšní v soutěži, pomyslné soutěži, o zápis do seznamu UNESCO. Nejčerstvějším úspěchem je zápis na seznam světového dědictví UNESCO Žatce a krajiny žateckého chmele. Je to již sedmnáctý úspěšný zápis a jde také o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento prestižní status.

Velikým úspěchem bylo na sklonku loňského roku zapsání programu Nositelé tradice lidových řemesel do prestižního mezinárodního registru osvědčených postupů pro zachování nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Je to vůbec první úspěch a také zapsání tradice vorařství na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o velmi úspěšný mezinárodní projekt.

Vedle těchto skutečně do historie obrácených událostí připomenu ještě jednu důležitou věc. Chceme vyjít vstříc aktuální poptávce, která je důležitá v současné době energetické krize na poli fotovoltaiky. Chceme sladit snahy o energetickou úspornost a snižování nákladů na energie se snahou o ochranu našeho nemovitého kulturního dědictví. Připravili jsme tedy metodiku k fotovoltaickým systémům v rámci památkové péče a budeme v tom dál pokračovat. Pan kolega, ministr životního prostředí Petr Hladík je nám tomu velkým partnerem. Bylo vyhlášeno bezprecedentní opatření na podporu energeticky úsporných aktivit u památkově chráněných budov, určitě o tom pan kolega bude hovořit, a my jsme připraveni dál na tom spolupracovat.

Také jsme připraveni dále pomáhat Ukrajině. (Poznámka poslankyně Schillerové.) Ano. Paní kolegyně - pro zápis. Paní kolegyně Schillerová tady uváděla...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, prosím, prosím, nepokřikujte na sebe. Děkuji.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Paní kolegyně Schillerová nepokřikovala, jenom uváděla konkrétní příklady.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak nekomentujte se vzájemně do lavic, ano? Děkuji.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Já jsem na diskusi potom připraven.

Dámy a pánové, chystáme také jeden z konkrétních kroků na pomoc ukrajinské kultuře, který budeme nyní prezentovat. A mohl bych určitě dále pokračovat. Chci jenom upozornit tedy výčtem těchto zdaleka ne všech aktivit uplynulých dvou let na to, že kultura má pevné místo v prioritách naší vlády a že je jí věnována adekvátní podpora. Děkuji vám za pozornost a jsem připraven vést k této věci dál diskusi. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji, pane ministře. Nyní je na řadě pan ministr Stanjura. Toho tady ale nevidím, takže jeho přihlášku dávám dozadu. A nyní je na řadě pan ministr Dvořák. Pane ministře, prosím.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Vážená paní předsedající, děkuju za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím začít tím, že namísto toho, aby vláda vládla a řešila aktuální a koncepční problémy naší země, namísto toho, aby Poslanecká sněmovna přijímala zákony, které Česko naléhavě potřebuje, trávíme tu opět desítky hodin dalšími řečnickými projevy v rámci oblíbeného divadelního kusu se jménem vyslovení nedůvěry vládě. Je to disciplína, která nepochybně k demokracii patří. Patří do země, kde jsou zaručena a chráněna práva a svobody občanů. Rozhodně by se nemohla odehrávat v zemi, kde by vládla nějaká totalita, ať už stará, nebo nová. Přesto jsou mezi námi tací, kteří se systematicky snaží podkopávat důvěru občanů ve stát výkřiky o tom, jak totalitním způsobem se tu dnes vládne, a řeční o tom hodiny a hodiny v demokraticky zvoleném parlamentu, točí a prezentují o tom videa na sítích, vydávají o tom články v médiích, zejména pak v těch, která sami vlastní.

Musím konstatovat, že nepovažuji za náhodné, že praporečníkem téhle programové a zákeřné lži o údajné nové totalitě u nás je člověk, který je soudně uznaným lhářem a má silné estébácké návyky, ke kterým přišel zřejmě v době, kdy sám skutečné totalitě sloužil a v jejím jménu škodil lidem ve svém okolí. Ten člověk totiž prakticky kdykoliv, když otevře ústa v přítomnosti kamer, lže. Nehodlám už znovu reagovat na jeho ubohou a podlou lež o mém synovi. Já svoje děti na Krym neposílám.

Jen přidám osobní zkušenost. Před 35 lety StB šířila mezi mými přáteli, kolegy v práci a příbuznými lživou informaci o tom, že za účast na tehdejších protivládních demonstracích dostávám od ideodiverzních centrál výplatu v devizách. Byla to samozřejmě lež, ale spousta lidí tomu zřejmě docela ráda uvěřila. A hle, stejnou pomluvu zkusil před pár lety pan poslanec Babiš o paní Filipové a šířil ji do té doby, než byl soudem donucen se paní Filipové omluvit. Náhodná shoda použitých metod? Nezdá se mi. Stejnými metodami totiž dodnes pracuje člověk, který se je možná naučil v rámci nějakého speciálního výcviku, kterým musel projít každý, komu tehdy strana s velkým S a vláda daly důvěru, aby sloužil v devizové cizině, zatímco my jsme tak mohli leda k Balatonu nebo na Rujánu. Pan poslanec a předseda hnutí ANO zkrátka používá lži a pomluvy k pošpinění těch, kdo se mu postaví. Ví dobře, že pár lidí mu to nejspíš uvěří, tak jako to dělala StB vždy. Mám bohužel důvod si myslet, že i tahle dnešní epizoda parlamentní opozice je jen formálně nazývána hlasováním o nedůvěře vládě, protože ve skutečnosti by tomu mnohem lépe slušel název hurá před kamery, budeme hodiny lhát a křičet o tom, jak nesmíme veřejně vystupovat a říkat pravdu.

Ale budiž, pojďme si povídat o tom, jestli si naše vláda zaslouží důvěru a proč.

Za prvé, je to po osmi letech vláda, která ve svých řadách, natožpak ve svém čele nemá žádného trestně stíhaného ministra ani žádného člověka, který figuruje v seznamech spolupracovníků StB. A to je podle mě velmi zásadní posun směrem k politice slušné, korektní a hlavně skutečně demokratické, s respektem k základním lidským svobodám, k ochraně menšin, k vládě práva a s fungováním nezávislých pojistek demokracie, ať už je to justice, nezávislá média, nebo dostatečný prostor pro opozici a její svobodné vyjádření názorů, a to i těch, které se vládě jistě nemusí líbit.

Za druhé, je to vláda, která se zodpovědně a za cenu nemalých politických ztrát snaží napravit chyby a dopady nekompetence vlád předešlých, nezodpovědných a populistických, jejichž nejvyšším cílem bylo koupit si co nejvíce hlasů současných voličů, a to zcela bez ohledu na potřeby a zájmy generací voličů budoucích, našich dětí a vnuků, a na dlouhodobé zájmy celé země.

Za třetí, je to vláda, která ani stínem nezpochybňuje, že Česko patří na Západ, že má a chce být spolehlivou a předvídatelnou součástí Evropské unie a NATO, které považuje za nezbytný prvek ochrany naší svobody a nezávislosti před nekončícími pokusy asijských despocií demokracii u nás zpochybnit, oslabit a výhledově pokud možno úplně zrušit. Je to vláda, která ruské okupanty nazývá ruskými okupanty a důsledně podporuje statečný boj Ukrajinců proti ruské agresi.

Dokladem vztahu naší vlády k našemu členství a roli Česka v Evropské unii je i fakt, že součástí vlády je také Ministerstvo pro evropské záležitosti. Předchozí vlády tuto dimenzi české politiky zřejmě nepovažovaly za důležitou a s tímto pohledem vstupují do debat o Česku v Evropské unii i dnes. Nemít ministra pro evropské záležitosti, dávali bychom partnerům najevo, že nás ta Evropa vlastně tak moc nezajímá, a tím bychom svoji vyjednávací pozici výrazně oslabovali. Mimochodem, jen na okraj, Švédsko, které předsedalo Evropské unii po nás, má také ministryni pro evropské záležitosti a také je nenapadlo ji po ukončení předsednictví zrušit. Jak všichni víme, v Česku je postoj k Evropské unii poněkud chladný, a proto je potřeba více s lidmi o Evropské unii komunikovat. Kdo jiný než ministr pro evropské záležitosti by měl na světlo vytahovat evropská témata a diskutovat o nich veřejně?

Dovolte mi prosím se teď stručně ohlédnout za tím, co Ministerstvo pro evropské záležitosti od nástupu současné vlády udělalo, případně co hodlá dělat v dalších letech. Já zastupuji Česko v Radě pro obecné záležitosti, GAC, kde se řeší průřezová témata. Teď třeba velmi aktuální téma rozšiřování Evropské unie. Opět, kdo jiný než ministr pro evropské záležitosti, by se měl touhle problematikou zabývat? No jistě, celá vláda, ale někdo by měl ta témata přinášet na stůl. Podobně jako s revizí víceletého finančního rámce Unie do roku 2027. Ministr, který je současně i členem vlády, může taková témata otvírat, diskutovat s ostatními členy kabinetu jako rovný s rovným. To by se státnímu tajemníkovi asi nedařilo.

V minulém roce jsme si napravili reputaci z našeho prvního předsednictví, kdy jsme v duchu tehdy všeobecného euroskepticismu hlásali, jak to Evropě osladíme. Ukázali jsme tentokrát, že umíme vyjednávat, a to nejenom během předsednictví, ale také po něm. Stali jsme se relevantním partnerem, jehož názorům ostatní členské státy EU naslouchají. České předsednictví bylo představiteli evropských institucí i nezávislých odborníků a zástupci médií hodnoceno jako nejúspěšnější předsednictví za poslední dekádu, navíc ve složité době války na Ukrajině a energetické krize v Evropě.

Dovolím si připomenout jenom některé základní body. Byli jsme v čele podpory Ukrajiny, a to od samého počátku ruské invaze. Vyjednali jsme tři sankční balíčky proti Rusku, makrofinanční pomoc pro Ukrajinu, řešení migračních dopadů ruské agrese na Evropu včetně dodatečných prostředků pro Česko na řešení migrace z Ukrajiny. Pan ministr Jozef Síkela odpracoval obrovský kus práce v řešení energetické krize. Dneska už z Ruska neodebíráme žádný plyn. Podařilo se dohodnout s jinými dodavateli a plyn k nám proudí pouze z Belgie, Holandska a Norska. Proudí sem i zkapalněnou formou přes Německo. To všechno vedlo k větší energetické soběstačnosti Česka. Podařilo se nám naplnit zásobníky zemního plynu na historická maxima, díky čemu jsme zvládli zimu bez ruského plynu. Podařilo se také vykoupit sítě NET4GAS, strategicky důležité. A před pár hodinami se podařilo dosáhnout i dohody na revizi trhu s elektřinou. Ale o tom vám asi řekne víc pan ministr Síkela. Už jsem ho tady viděl.

Česko je dnes v Evropské unii respektováno také za svůj přístup k ochraně životního prostředí. Během předsednictví jsme dosáhli zásadního posunu ve schvalování legislativy Fit for 55, kde se podařilo zohlednit specifické národní zájmy Česka.

České předsednictví dosáhlo také významných pokroků v oblasti rozšiřování Evropské unie. Byla zahájena přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií. Kandidátský status získala Bosna a Hercegovina, urychlil se proces pro Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Zpráva Komise byla zveřejněna už na jaře místo až na podzim, byla podána přihláška Kosova do Evropské unie. Chorvatsko je v Schengenu.

Ani po skončení předsednictví naše aktivita ale neustala. Ve věci normy Euro 7 se podařilo panu ministru Kupkovi vytvořit alianci zemí s cílem zohlednit potřeby českého průmyslu, autoprůmyslu zejména, a dosáhl dosti zásadních změn. Je to mimo jiné důkaz o nesmyslnosti tvrzení o diktátu Bruselu. Češi zkrátka mohou a umí prosazovat v Evropě svoje zájmy a úspěšně to v současné době činí. Usilujeme také o posilování pozice Čechů v institucích v Evropské unii zapojením těch, kteří získali kredit během českého předsednictví, ale také podporou Čechů v jejich kandidatuře na manažerské pozice.

Významným úspěchem současné vlády byla aktualizace Národního plánu obnovy, do které bylo přímo zapojeno také Ministerstvo pro evropské záležitosti. Po nelehkých a dlouhých vyjednáváních byla konečná podoba schválena Komisí 26. září, což oznámila při své osobní návštěvě v Praze předsedkyně Ursula von der Leyen, a dnes před pár hodinami byl národní plán také schválen radou ECOFIN. Nový plán ve výši 228 miliard znamená dodatečných 50 miliard korun pro Česko a včetně půjčkové části ve výši 19,4 miliardy korun. Vláda se mimochodem nakonec rozhodla redukovat půjčkovou část na pouhých 19 miliard v zájmu konsolidace veřejných financí, nezvyšovat státní dluh a omezit schodek státního rozpočtu. Důvodem k tomuto rozhodnutí byla ale i rostoucí úroková sazba půjčky z Evropské unie.

Díky jednání s Komisí se podařilo ale také opravit přibližně čtvrtinou cca 60 takzvaných milníků a cílů z původního chaoticky a zcela nekoncepčně sestaveného Národního plánu obnovy, který jsme podědili. Tam hrozilo nesplnění, respektive nedodržení termínu, objemu a podobně. Celková hodnota těchto milníků dosahuje téměř 50 miliard. O tuto částku Česko mohlo přijít, kdybychom původní Národní plán obnovy sestavený vládou usvědčeného lháře s estébáckými návyky neopravili.

Při vyjednávání s Evropskou komisí se také podařilo vylepšit platební profil, podle kterého jsou platby z rozpočtu Evropské unie rozděleny v čase. Oproti původnímu plánu tak Česko získá v roce 2024 přibližně o 7 miliard korun více a v roce 2025 dokonce o cca 20 miliard korun navíc. Oproti původnímu národnímu plánu předchozí vlády jsme s Evropskou komisí vyjednali také zahrnutí nákladů na administraci tohoto plánu, tedy na lidi, kteří mají NPO na rezortech na starost. Díky tomu Česko získá z EU rozpočtu dalších 1,9 miliardy korun, které by jinak musely být hrazeny ze státního rozpočtu.

Z dalších úspěchů současné vlády bych chtěl ještě připomenout zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny. Statisíce uprchlíků opouštějících Ukrajinu z důvodu ruské invaze našly útočiště také v Česku. Byl schválen zákon lex Ukrajina, díky kterému jsme dokázali efektivně zacílit pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.

Naším velkým tématem zůstává také boj proti domácímu a sexuálnímu násilí. Usilujeme o systémové změny, které mohou obětem domácího sexualizovaného násilí pomoci, a brzy budou ve Sněmovně i konkrétní legislativní návrhy, například definice domácího násilí, zvýšení ochrany dětí při rozhodování o péči nebo zavedení znásilnění z podstaty u dětských obětí. Současně jsme poslali do Parlamentu k ratifikaci Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, a já věřím, že Sněmovna i Senát dají k ratifikaci souhlas. Na tomto místě bych chtěl za odvedenou práci poděkovat také paní vládní zmocněnkyni pro lidská práva paní, Kláře Laurenčíkové.

Dámy a pánové, dosavadní práce vlády tedy podle mě i tímto prokazuje, že jednoznačně směřuje k tomu, aby se Česko stalo moderní zemí 21. století. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vzhledem k výše uvedenému a mnoha dalším argumentům nevidím sebemenší důvod k vyslovení nedůvěry současné české vládě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji, pane ministře. Nyní je na řadě pan místopředseda Havlíček, který bohužel není přítomen v sále, takže ho musím zařadit na konec. Dále je na řadě paní ministryně Langšádlová. A to je stejný scénář, takže i paní ministryni zařazuji na konec. Já bych poprosila kolegy, já vím, že tady kolegové ministři někde jsou, protože teď je na řadě pan Hladík. Takhle to tady budu tedy asi listovat. (Poslankyně Schillerová z místa: Pobíhá někde kolem záchoda.) No, pan ministr Hladík tady tedy taky není. Ale vchází do sálu pan ministr Síkela. Pane ministře, stejný scénář mám vyhlásit? Ano. Tak pan ministr Hladík. Výborně. Tak pane ministře, hned vám předávám slovo. (Ministr Hladík, poznámka mimo mikrofon.) No jo, no. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, krásný dobrý podvečer. Na Ministerstvu životního prostředí činíme konkrétní kroky k modernizaci české ekonomiky takovým způsobem, abychom zajistili dlouhodobou udržitelnost, dlouhodobou konkurenceschopnost, zároveň abychom dokázali naši zemi předat v dobrém stavu budoucím generacím, našim dětem a našim vnukům. Já bych rád svůj příspěvek zarámoval do čtyř oblastí, čtyř priorit, čtyř hodnot, kterým se Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě věnuje.

První záležitost je adaptace a mitigace na klimatickou změnu, druhou záležitostí je cirkularita. Další, obnova přírody a adaptace volné přírody a krajiny. Ve všech těchto čtyřech oblastech plníme sliby a děláme konkrétní kroky, které pomáhají českým rodinám, rodičům, domácnostem, firmám zlepšovat podmínky v životním prostředí a také k modernizaci české ekonomiky. To, co je zásadní, my jsme už přestali být, a je to zásluha celé české vlády, přestali být v rámci Unie vnímáni jako ti troublemakeři. Jsme těmi, kteří vědí, co chtějí vyjednávat, mají jasné priority. Ne že někoho posloucháme, ale naopak aktivním způsobem dokážeme vyjednávat, dokážeme získávat koalice a dokážeme prosazovat české zájmy. Proto také české předsednictví v rámci Evropské unie bylo tak úspěšné, tak efektivní. Z toho důvodu jsme dokázali prosadit celou řadu politik a celou řadu dokumentů a záležitostí.

Hodnocení českého předsednictví: Jenom zřídkakdy jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější - tolik hodnocení místopředsedy Evropské komise.

Za celé české předsednictví byly schváleny zásadní dokumenty, které zajišťují Evropské unii zvýšení její dlouhodobé konkurenceschopnosti, ať už se to týká sociálně-klimatického fondu, to znamená vytvoření jasné odpovědi na to, jakým způsobem modernizace nesmí dopadnout na ty nejzranitelnější, nejchudší části obyvatel. Fond přinese historicky nejvyšší množství finančních prostředků a díky tomu Česká republika dosáhne zhruba na 50 miliard korun, které dokážeme využít takovým způsobem, aby modernizace nezasáhla ty nejzranitelnější, seniory, rodiče s dětmi, lidi, kteří z důvodů, které si často ani nezaslouží, jsou nějakým způsobem hendikepovaní.

Další. Je to samozřejmě celá řada opatření, která směřují k úsporám emisí CO2, k dekarbonizaci, ať už se to týká průmyslu, dopravy, budov, zemědělství a dalších a dalších segmentů. Velmi důležité je zavedení uhlíkového cla, protože není možné, aby Evropa dekarbonizovala, ale zároveň dovážela a neochránila své vnější hranice k dovážení materiálu ze zemí, které nedekarbonizují, nepoužívají emisní povolenky, a tím pádem mohou případně vyrábět svoje výrobky levněji. Uhlíkové clo budeme muset do budoucna dále diskutovat v rámci evropské platformy a rozšiřovat i na další segmenty, na další výrobky. Nabízí se tady zateplovací materiály a další a další záležitosti takovým způsobem, aby výrobci uvnitř Evropské unie byli konkurenceschopní.

Nařízení o udržitelných bateriích - naprosto zásadní záležitost. Všechna nová zařízení, naše mobily, tablety, počítače, elektrokoloběžky tak budou mít povinně vyjímatelné recyklovatelné baterie takovým způsobem, abychom jednak prodlužovali činnost našich zařízení, ale zároveň aby všechny ty baterie, jejich vzácné kovy, které obsahují, se mohly recyklovat, zpátky používat. Není dlouhodobě udržitelné, abychom naši planetu neustále těžili, využívali tyto vzácné kovy pro nové a nové baterie, pokud část těchto materiálů dokážeme využít ze starých zařízení.

Velmi důležité bylo také české předsednictví v rámci COP27, kde se podařilo prosazovat jednu zásadní záležitost: Evropa, Amerika i Čína toho pro dekarbonizaci dělají poměrně hodně, ale bohužel světové emise oxidu uhličitého neustále rostou. Proto prosazujeme a dál budeme prosazovat, aby nejpozději v roce 2025 začaly celosvětové emise CO2 klesat.

Ministerstvo životního prostředí má a administruje díky Státnímu fondu životního prostředí a Agentuře ochrany přírody a krajiny celou řadu výzev, dotačních titulů. Rád bych teď pohovořil o některých z nich.

V rámci strukturálních fondů bylo vyhlášeno celkem 150 výzev s celkovou alokací 394 miliard. V rámci výzev bylo podáno 214 000 žádostí, z nich víc jak 200 000 schváleno, z toho bylo zhruba 29 miliard už vyplaceno. Skrze ministerstvo podporujeme plnění svých priorit jak v oblastech adaptace, mitigace, cirkularity i obnovy přírody. Když se podívám do Modernizačního fondu, tak bylo podpořeno celkem 39 investičních návrhů. S obhájenými investicemi v celkové výši 195 miliard je Česká republika dlouhodobě nejúspěšnější zemí v rámci čerpání prostředků z Modernizačního fondu. To potvrdil při páteční návštěvě také nový eurokomisař pro oblast klimatu, který přijel do České republiky a setkal se se mnou jako s ministrem životního prostředí i s dalšími kolegy z naší vlády, a to jako s jediným ministrem životního prostředí v rámci nových států Evropské unie. I to dokazuje to, jakým způsobem dnes Česká republika hraje významnou roli v rámci Evropské unie.

V rámci Evropské komise, Evropské investiční banky se nám podařilo notifikovat dvě významné oblasti dotačních titulů, schémat podpor jak pro teplárenství, tak pro ekologizaci průmyslových podniků. Je to naprosto zásadní pro dekarbonizaci. V České republice je 4,2 milionu obyvatel na teplárenské soustavě a právě dekarbonizace v oblasti těžkého průmyslu, v oblasti teplárenství může výrazným způsobem pomoci našim klimatickým cílům. V období od prosince 2021 do současnosti bylo vyhlášeno 18 výzev s celkovou alokací 94 miliard. Předložené projekty přesáhly 100 miliard a schválená dotace je zhruba 43 miliard, z toho více jak 22 miliard je do oblasti teplárenství.

Když se podíváme na aktuální výzvy, jednu tady zmiňoval už pan ministr Baxa. Musím říct, že jsme se právě s panem ministrem a s Ministerstvem kultury velmi dobře domluvili na naprosto první investiční podpoře směřující do snížení energetické náročnosti památkově chráněných budov. To tady nikdy nebylo. Neznamená to v žádném případě lepení čehosi na fasády, ty krásné, ale dají se i památkově chráněné budovy energeticky využít nebo snížit jejich náročnost ať už zateplením podlah, stropů, podhledy, výměnou osvětlení nebo třeba výměnou vytápění.

Druhou významnou oblastí je potom spolupráce s Ministerstvem školství, s panem ministrem Bekem, kdy byla vyhlášena výzva na novostavby v pasivním standardu do základních, mateřských a středních škol. Tady kombinujeme finanční prostředky jak Ministerstva školství, tak právě Modernizačního fondu na to, aby se tady stavěly opravdu novostavby v pasivním nebo plusovém standardu, které nepotřebují, nebo naopak ještě vyrábějí energii pro další záležitosti. Právě modernizace školství, modernizace veřejných budov, investice do zateplování veřejných budov, do snižování energetické náročnosti veřejných budov je také jednou z priorit a poprvé po dlouhé době, protože kohezní fondy se na to použít nedají, byla také vyhlášena výzva směrem k veřejným budovám ve městě Praze.

Co se týká druhé oblasti, a to je Nová zelena úsporám, tak rok 2022 a 2023 jsou ve znamení rekordního zájmu o program Nová zelená úsporám. O tuto dotaci si řeklo 168 000 žadatelů v souhrnné výši 37 miliard korun a díky digitalizaci Státního fondu životního prostředí je administrace takto obrovského počtu žadatelů možná, a to možná v řádech dní až týdnů. Opravdu na Státní fond životního prostředí jsme nepřijali žádné nové zaměstnance, přesto se zněkolikanásobil počet žádostí a díky digitalizaci, díky zefektivnění, díky zjednodušení principu vykazování je možné tento nápor zvládnout.

Velmi dobrou spolupráci máme potom s panem ministrem Jurečkou, s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Díky této spolupráci jsme zacílili v době energetické krize na výraznou podporu úspor směrem k seniorům, směrem k lidem s hendikepem a směrem k lidem s nižšími příjmy, a to dotačním titulem Nová zelená úsporám Light. Od jeho spuštění v září do dnešních dnů si o ni požádalo 45 000 domácností v celkové výši 5 miliard a drtivá většina těchto finančních prostředků již byla poukázána na účty a také zrealizována. Tam je opravdu ta realizace velmi rychlá. Kromě zateplení podporujeme také solární ohřev vody takovým způsobem, aby právě domácnosti s nižšími příjmy nebo tam, kde bydlí senioři, dokázali ušetřit.

Samozřejmě v rámci Nové zelená úsporám, kterou jsme znovu otevřeli teď v září, máme celkem šest dotačních podtitulů. Tři z nich směřují k rodinným domům, tři z nich k bytovým domům. Co se týká bytových domů, je to pomoc do vlastnických bytových domů, to znamená tam, kde jsou nájemníci, to je, až 50 % dotace vyplácíme zpětně. Potom SVJ a družstva. Tady opět 50 %, ale dotaci vyplácíme zálohově dopředu. Potom jsou to obce a města, kde ta dotace může být až 70%. Co se týká rodinných domů, máme tu klasickou Novou zelenou úsporám, tady vyplácíme dotaci zpětně. Potom Oprav dům po babičce, tady vyplácíme zálohově a s bonusem 50 000 na dítě. Potom k nízkopříjmovým seniorům Nová zelená úsporám Light.

V oblasti operačního programu Životní prostředí, toho aktuálního, to znamená po roce 2021, patříme jednoznačně k premiantům v implementaci. Máme téměř 3 000 podaných žádostí v objemech dotací, které skoro vyčerpávají tento dotační titul. Schváleno je již 18 miliard pro 1 000 žádostí a vyplaceny jsou už 4 miliardy na účty příjemců.

Operační program Spravedlivá transformace pomáhá ve třech regionech, které jsou postiženy těžbou uhlí - Moravskoslezský, Karlovarský, Ústecký kraj. Chci zdůraznit, že ta spolupráce je vždycky ministerstvo a kraj. To znamená, že je to opravdu společná práce. Zhruba polovina těchto finančních prostředků je určena na takzvané strategické projekty, druhá polovina potom do otevřených výzev. Těch strategických projektů je několik. Jsou to opravdu ty velké transformační projekty. V těch otevřených výzvách je aktuálně vypsáno 41 výzev s celkovou alokací 48 miliard korun. Tyto finanční prostředky pomohou těmto regionům opravdu transformovat svoji ekonomiku směrem k jiným nástrojům než jenom zaměření na uhlí a uhelnou energetiku.

Co se týká výzev z Národního programu Životní prostředí, z něho byla podpořena celá řada nákupů, především elektrických vozidel pro veřejnou správu. Jsou to ty známé multikáry a jiné vozíky. O ně je mezi starosty opravdu velký zájem a my bychom v příštím roce chtěli také větší mírou podpořit právě veřejnou správu obce, aby tu flotilu těchto vozidel, kterou využívají pro svoz komunálního odpadu, pro údržbu, pro čistotu, pro sekání trávy, tak aby ji mohly dále rozvinout a samozřejmě pořídit si nejenom tyto vozy, ale také adekvátní nabíječky.

Já bych rád od toho tématu mitigace přešel k adaptaci. Nejenom Česká republika, ale celá střední Evropa se otepluje vzhledem k tomu pásmu, ve kterém žijeme, rychleji. Průměrně se celá zeměkoule oteplila asi o 1,1 nebo 1,2 stupně. Česká republika a země v naší zeměpisné šířce asi o 2,1 stupně. Ty dopady změny klimatu vidíme všude. Vidíme to na našich městech v tvorbě tepelných ostrovů, vidíme to na volné přírodě, krajině, na tom, jakým způsobem se střídají extrémní sucha, období, kdy neprší, naopak s intenzivními dešti. Změny klimatu budou čím dál tím častější a ty projevy budou rapidnější. Proto potřebujeme adaptovat naši generaci, nás, kteří dnes žijeme na této planetě a v této zemi, naše města, naše obce, volnou přírodu a krajinu. Tady opravdu děláme hodně a ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a s panem ministrem Výborným jsme připravili několik legislativních změn.

První z nich je zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato novela přináší naprosto radikální změnu ve vnímání toho, co je ve volné přírodě a krajině, takzvaných krajinných prvků. To znamená stromořadí, solitérních stromů, remízků, mokřadů. Považte ten paradox. Dnes, pokud by chtěla obec nebo ten zemědělec zasázet stromořadí, tak prvně to musí vyjmout ze zemědělského půdního fondu a zaplatit státu za toto vynětí. Toto měníme, tyto krajinné prvky budou součástí zemědělského půdního fondu a nebude se muset dělat administrativní zátěž, nebudou muset obce a zemědělci za to platit. Zároveň chceme zvýšit zadržení vody v krajině, předcházet erozním událostem a také zachovat kvalitní zemědělskou půdu pro příští generace. Proto na těch nejhodnotnějších půdách bonity jedna a dva už dál nechceme velká logistická centra, velká nákupní centra a také fotovoltaiku. Tady výrazným způsobem zpřísňujeme. Také nově definujeme prostor pro rozvoj takzvané agrovoltaiky, něčeho, co je v zahraničí už běžné. To znamená, primární zemědělskou produkci se sekundární výrobou elektrické energie.

Druhým takovým zákonem, který už prošel vládou a míří do Poslanecké sněmovny, je ústavní ochrana vody. Touto také plníme programové prohlášení vlády, protože voda je strategickou surovinou. Jejím nedostatkem může být do budoucna ohrožena opravdu celá řada lidí. Česká republika potřebuje zajistit dostatek kvalitní pitné vody pro svoje obyvatele. Proto chceme více posílit tuto hodnotu spíše symbolickou formou. Ale i proto, že ten důraz na ochranu pitné vody je stěžejní, tak dáváme formou ústavní ochrany důraz na šetrné využívání vody a vody jakožto přírodních zdrojů, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu.

Na to do jisté míry navazuje novela, takzvaná krizová novela vodního zákona, která také prošla vládou a vyjasňuje kompetence, kdo řeší havárie. Veškeré havárie na vodě řeší v operativním smyslu hasiči, Hasičský záchranný sbor České republiky, vyšetřuje je potom Česká inspekce životního prostředí, případně vodoprávní úřady na základě jasně definovaných postupů. Ty postupy už v praxi fungují, my je teď jenom legislativně ukotvujeme.

Co je zásadní, tak nově zavádíme takzvaný online monitoring. Online monitoring u těch potenciálně největších znečišťovatelů, tak aby veřejná správa věděla v reálném čase, jaké jsou parametry z té dané chemičky nebo z té dané papírny nebo z daného velkého podniku. Také napravujeme to, co se nám zatím 30 let od revoluce nepodařilo. Český stát neví, co v trubkách, které ústí do řek a potoků, teče, odkud ty trubky jsou. Jenom zlomek těchto trubek je povolen, je monitorován, víme, odkud jsou, a je na ně vodoprávní povolení. Tohle chceme změnit, chceme zmonitorovat, ideálně zlegalizovat ty, které jsou funkční a opravdu k něčemu slouží, a zrušit ty nefunkční, nelegální, ty, které tam nemají co dělat. Ta práce bude na dlouho, zároveň ale je to naprosto zásadní, aby jak česká veřejnost, tak orgány, které řeší havárie, měly v tabletu mapový podklad, věděly, kde jsou výustě, odkud tyto výustě míří a co v nich případně může téct.

V oblasti adaptace se nezaměřujeme jenom na volnou přírodu a krajinu, ale také na městské prostředí. Jedná se o zastínění dětských hřišť, zastínění našich domů, škol, školek. Považme, že právě tyto školy byly často stavěny s normami, kdy musely být na té jižní, slunné straně, a jaké problémy teď nám to tvoří. Proto právě ta míra přistínění, případná rekuperace, může výrazným způsobem do těchto veřejných budov pomoci. Důležité je ale také, abychom dokázali zachovat, případně rozšířit množství zeleně jako přirozené ochrany před slunečním svitem, jako přirozeného zastínění, také oživení veřejného uličního profilu. Právě stromy, stromořadí a jejich ochrana jsou výrazným prvkem, na který se také zaměříme.

Rád bych teď přešel k třetí prioritě a tou je cirkularita. Cirkularita je téma, které je pro většinu občanů spojené s tříděním odpadu. Čeští občané jsou jedni z nejúspěšnějších v oblasti sběru, třídění odpadu a patří za to velký dík. Zároveň ale trošku pokulháváme, a naše vláda to opravdu po dlouhé době mění - oblast recyklace, nového využívání surovin, to, aby se nestával z vyfrézovaných betonových nebo asfaltových směsí odpad, který se bude skládkovat, ale abychom to jako recyklát mohli používat zpátky. Tak to surovinu za surovinou, obor za oborem na Ministerstvu životního prostředí děláme. My teď máme i odbor cirkulární ekonomiky. Nejenom jakýmsi způsobem symbolicky, ale i fakticky měníme princip toho, že nic není odpadem, že odpad se má ideálním způsobem využívat jako druhotná surovina. Když už to není možné, potom energeticky využít, ale ne skládkovat.

Skládkování jako takové je tím nejhorším principem. Proto vláda v květnu loňského roku přijala také aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035, kde jasně stanovuje priority v odpadovém hospodářství, jak už jsem o něm hovořil, předcházet vzniku odpadu. Pokud už odpad vznikne, využít, recyklovat. Když už to není možné, potom až energeticky využít. Naší vizí je opravdu po roku 2030 skládkovat maximálně 10 % opravdu toho nevyužívaného nebo nevyužitelného odpadu. Strategie Cirkulární Česko, kdy naše vláda schválila jasný aplikační plán, jakým způsobem se k oblasti cirkularity, využívání druhotných surovin, dostat, tak postupným způsobem naplňujeme. Takovým způsobem, abychom Česko otočili, a naopak z toho, že dnes jsme spíše trošku popelnicí, tak udělali moderní, fungující, ekonomicky fungující oběhové hospodářství.

S tím souvisí nové výzvy, které oběhové hospodářství čekají. Není to jenom zálohování PET a plechovek, ale celá řada nových materiálů. My jsme zrovna včera na Evropské radě projednávali recyklaci našeho oblečení. Je to tady téma recyklace celé řady dalších materiálů a surovin, jako je celá řada skleněných obalů a materiálů, jako je dřevo a výrobky ze dřeva. To nás čeká.

Když se trošku vyjádřím k petkám a plechovkám, tak zálohování už probíhá v celé řadě členských států. Když se podívám na naše okolí, Němci zálohují dlouho, Slováci necelé dva roky, Rakušané mají schválený zákon a Poláci zákon už předložili. Jak říká náš pan prezident Pavel: Když už i Slováci zálohují, tak my musíme taky. Každý, kdo má kamarády na Slovensku, tak se může zeptat, jakým způsobem to tam probíhá, jakým způsobem se tam zlepšila právě oblast toho, že plechovky ani petky už se nepovalují v přírodě, jakým způsobem došlo k zvýšení výběru této suroviny a především, využití zpátky do potravinového průmyslu. Bottle to bottle, ze staré láhve nová láhev, to je naším cílem.

Když jsme u té cirkularity jako takové, to, co je důležité, je minimalizovat jednorázové plasty. Jednorázové plasty jsou velmi nebezpečné především tím, kde se povalují, kam nám mohou dotéct, jakým způsobem je máme v čistírnách odpadních vod. Ty státy, které jsou státy přímořskými, tak jednorázové plasty v obrovském množství nacházejí v mořích, v oceánech, v mořských ekosystémech. Proto ten důraz na omezení jednorázových plastů a nahrazení jich alternativami, které se dají buďto recyklovat, nebo jiným způsobem využít. Právě tyto cíle, které směřují k minimalizaci jednorázových plastů do roku 2029, tak díky změně systému sběru, třídění plastových láhví dokážeme naplnit.

Když se krátce zastavím u obnovy přírody, tak v rámci českého předsednictví jsme dokázali vyjednat Úmluvu o biologické rozmanitosti. Díky ní půjde na globální ochranu biologické rozmanitosti více než 200 miliard amerických dolarů celosvětově, což přinese jednak zvýšení prostředků na ochranu vzácných druhů zvířat a rostlin, ale také jiný pohled na to, že je potřeba chránit přírodu nejenom ve vyspělých státech, ale celosvětově, protože ochrana přírody znamená zachování tohoto dědictví pro příští generace. V rámci českého předsednictví se podařilo zvýšit regulaci mezinárodního obchodu se zvířaty na 500 druhů, což je v současné době rekordní počet. Sama Česká republika v takzvané Úmluvě CITES patří k absolutní špičce. My dokážeme opravdu eliminovat nelegální obchod se zvláště chráněnými druhy živočichů, eliminovat samozřejmě i to primární zabíjení některých druhů, jejichž části těl se používají v potravinářském průmyslu, jako šperky nebo jako přídavky do potravin. Česká republika také zahájila jednání o mezinárodní smlouvě, která má do dvou let snížit znečištění plasty na souši i v mořích na polovinu současného odpadu.

Česká republika je také lídrem v oblasti světelného znečištění. Světelný smog, světelné znečištění, chcete-li, je velký problém. Světlo je všude, přesahuje hranice a roste světelné znečištění rychlostí asi 10 % nárůstu objemu světla celosvětově každý rok. Je to dáno rozvojem, rozvojem části naší planety, ale zároveň už vlastně ani nejsou pořádně místa, která by nebyla dotčena činností člověka, kde bychom v noci nesvítili, a tím neztěžovali celé řadě rostlin, živočichů jejich přirozenou adaptaci a jejich přirozený rytmus života, který je navázaný na změnu a střídání tmy a světla jako takového. Samozřejmě dopad na lidské zdraví lidského člověka je velmi významný, je to jasně prokázáno. Každý, kdo spí u zapnuté počítačové obrazovky, usíná u mobilu, svítí tam lampa veřejného osvětlení, má to negativní dopady na jeho biorytmus, a proto Ministerstvo životního prostředí dělá celou řadu aktivit včetně výměny a podpory výměny veřejných osvětlení se zacílením veřejného osvětlení takovým způsobem, abychom nesvítili, jak se říká, pánubohu do oken.

To, že jsme dokázali jako lidstvo, jako planeta vyřešit i velké globální problémy, dokazují některé výstupy. Každý z nás si možná pamatuje, jak před dvaceti třiceti lety byl velký problém ozónová vrstva, jakým způsobem se toto projevovalo na konkrétních životech lidí. A právě díky silné dohodě na celosvětové úrovni došlo k přestání využívání freonů a dalších látek především na prochlazení a vidíme výstup: ozónová vrstva se výrazným způsobem zacelila. Je to jasný důkaz toho, že silná dohoda na mezinárodní úrovni může vést k vyřešení i globálních problémů.

Co se týká chráněných území a toho, jakým způsobem ochrana přírody a krajiny v České republice probíhá, my máme čtyři národní parky a několik desítek chráněných území. Jsme v tom unikátní. Unikátní v tom, jakým způsobem dokážeme monitorovat druhovou pestrost, druhovou rozmanitost, biotopy, jednotlivé biotopy v detailním měřítku na území České republiky. Chci vám jasně říct, že žádná země na západ od nás tak detailní monitoring stavu přírody a krajiny nemá, jako má Česká republika. Je to jedno z našich velkých bohatství, které musíme vyvážet do ostatních zemí.

My aktuálně připravujeme rozšíření celé řady chráněných území. Letos jsme rozšířili evropsky významnou lokalitu Svatá a Prostřední vrch, která byla zároveň přejmenována na evropsky významnou lokalitu Dambořický les. Připravujeme také jeden nový národní park Křivoklátsko, aktuálně jsme v procesu vyhlašování tohoto národního parku, který následně bude předložen jako změna legislativy do Parlamentu České republiky. A také se zabýváme dvěma chráněnými krajinnými oblastmi. První je soutok Moravy a Dyje, je to asi nejvýznamnější lužní les v České republice, biotop, jehož rozsah a komplexitu zatím nemáme velkoplošně chráněnou. Určitě si tuto ochranu zaslouží. Proto jsme již v srpnu započali proces vyhlašování chráněné krajinné oblasti a já pevně doufám, že v příštím roce se nám podaří ustanovit tuto chráněnou krajinnou oblast.

Stejným způsobem teď předjednáváme další chráněnou krajinnou oblast a to jsou Krušné hory. Krušné hory mnoho z nás má zafixované z období osmdesátých, devadesátých let, období kyselých dešťů. To už se ale dávno změnilo. Krušné hory jsou unikátním biotopem, svým rozsahem především bukových lesů největším v Čechách. Zároveň ty náhorní plošiny, ta potěžební krajina dokázala koncentrovat celou řadu rostlin a živočichů, unikátní biotopy, které jsou právě navázány na tuto oblast. Proto chceme také Krušné hory chránit. Pokud se nám to podaří, byla by to největší chráněná krajinná oblast v České republice, která bude přesahovat dva kraje, jak Karlovarský, tak Ústecký. A musím říct, že i tady inspirujeme naše západní sousedy. Německá ministryně se mnou opakovaně o tomto tématu hovořila a jsme i inspirací pro zvýšenou míru ochrany na německé straně hranic.

Musím říct, že také velmi úspěšně bojujeme s invazivními druhy. Přijali jsme akční plán na invazivní druhy, které se do České republiky šíří nebo se šířit mohou, a díky tomu akčnímu plánu jsme nedávno také poprvé v České republice zlikvidovali hnízdo sršně asijské, invazivního druhu, který dokáže nebo má potenciál dokázat vymýtit naše české včely. Proto takovým způsobem k tomu musíme přistupovat. Bohužel západní státy tuto invazi nezvládly, proto my se teď velmi silně soustředíme na jakýkoli výskyt tohoto druhu takovým způsobem, abychom ho v řádu dnů nebo hodin dokázali eliminovat.

Rád bych se také vyjádřil k situaci v rámci požáru v Národním parku České Švýcarsko. Tento požár, který zasáhl asi desetinu území národního parku, byl největším požárem lesního ekosystému v České republice. Ale klima se mění a vidíme, že lesní požáry velkého rozsahu mohou být velkým problémem do budoucna v České republice. Už to není jenom o Chorvatsku, Španělsku nebo o Francii, ale i v České republice letos hořel les v desítkách počtů každý týden, zatím ne velkého rozsahu. Ale i proto vláda ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, s Ministerstvem vnitra, jasně pojala strategii. Pronajali jsme vrtulníky, které mnohokrát za letní sezónu byly použity takovým způsobem, abychom ochránili naše lesy. Dále připravujeme dlouhodobé řešení prevence lesů a lesních ekosystémů na lesní požáry velkého rozsahu.

Když přejdu do oblasti ochrany klimatu, tak jenom velmi krátce. Česká republika je velmi aktivní na poli ochrany klimatu. S panem ministrem Síkelou jsme připravili národní klimaticko-energetický plán, který teď bude procházet vládou, takovým způsobem, abychom jasně dali vizi, jakým způsobem se bude pohybovat naše energetika a jakým způsobem dojdeme k závazkům v oblasti ochrany klimatu, ke kterým se Česká republika zavázala. Je to velmi důležité, protože takto konkrétní plán s jasně definovanými výstupy tady zatím v České republice nebyl. Byla to bohužel minulá vláda a minulí ministři, kteří nedokázali tyto strategické dokumenty jak v oblasti klimatu, tak v oblasti energetiky aktualizovat. Proto jsme měli i trochu těžší výchozí pozici jako takovou.

Mohu už dnes hrdě říct, že obnovitelné zdroje energie, ať už se to týká fotovoltaiky, větru, nebo tepelných čerpadel, tak jejich instalovaný výkon dokážeme do roku 2030 zpětinásobit vůči aktuální situaci. A to je vlastně velký úspěch vlády Petra Fialy. Právě oblast odšpuntování a instalace obnovitelných zdrojů je to, co nám tady dlouhodobě chybělo. Právě fotovoltaika na střechy, k rodinným domům. My jsme se jako vláda zavázali, že uděláme fotovoltaiku na 100 000 střech. Tohoto závazku jsme dosáhli už v polovině naší vlády, to už je za námi, to už máme splněno. Těch střech bude určitě více než 200 000.

Také ve spolupráci s panem vicepremiérem Bartošem, Ministerstvem pro místní rozvoj, jsme výrazným způsobem zjednodušili stavební legislativu, legislativu povolovací. Z osmi razítek v oblasti životního prostředí jsme udělali jedno. Od 1. ledna začne platil jednotné environmentální stanovisko pro to, abychom zefektivnili přístup ke stavebnímu povolení, také zjednodušili a ztransparentnili.

Na závěr se nemohu vyjádřit (nevyjádřit) ještě k jedné záležitosti a to je vzdělávání v oblasti klimatu, vzdělávání v oblasti ochrany životního prostředí. To je velmi důležitá záležitost. My potřebujeme jasně odpovídat, a odpovídáme, formou vzdělávání, ať už formální vzdělávání ve školách, ve vzdělávacích zařízeních, tak také neformálním vzděláváním, a právě podporou vzdělávacích institucí pro vzdělávání širší veřejnosti, dětí, studentů, zapojování mladé generace do rozhodovacích procesů, do zpětné vazby vůči státní správě, na to se soustředíme. A tady, ať už se to týká environmentálních záchranných center, ať už se to týká celé řady podpor do ekologické výchovy, tak tady nebrzdíme, tady naopak přidáváme plyn. Protože priorita vzdělávání té nejmladší generace je pro naši vládu naprosto zásadní. Dámy a pánové, díky moc za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. A nyní po dohodě s panem předsedou Bendou prosím o jeho návrh. Já mezitím zagonguji, protože budeme hlasovat.

 

Poslanec Marek Benda: Došlo k takové dohodě už v poledne na tom grémiu, které probíhalo, že budeme jednat dnes do těch dvou hodin, jak máte všichni avizováno. Ale protože mě tady přesvědčuje náš organizační odbor, že o tom musíme hlasovat, tak jménem všech poslaneckých klubů dávám návrh, abychom rozhodli, že jednáme i po 21. hodině, a to až do druhé hodiny ranní, tak jak bylo ráno domluveno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A chviličku počkáme. Ano, je zde zájem o odhlášení, takže já jsem vás v tuto chvíli odhlásil. A ještě korektně počkáme na kolegy. (Poslanci přicházejí do sálu.)

Já jenom zopakuji, že budeme hlasovat o tom, že dnes budeme jednat po 21., po 24. hodině, a to do druhé hodiny ranní. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Pardon, ještě zde byl zájem o odhlášení. My jsme před chvílí odhlašovali, ale to nevadí. Považuji hlasování (číslo 2) za zmatečné a poprosím vás, zda byste se ještě jednou mohli přihlásit. Je to v pořádku? Můžeme hlasovat, ano? Dobře.

 

Takže ještě jednou, hlasujeme o tom, že budeme pokračovat dneska po 21., po 24. hodině, a to až do druhé hodiny ranní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno bylo 118, pro bylo 116, proti nikdo. Přijato.

 

Můžeme pokračovat. A já prosím v tuto chvíli paní místopředsedkyni Dostálovou o její vystoupení.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak já děkuji za slovo. Já si s dovolením chvilku počkám, protože chápu, že kolegové opouští sál. Já tomu rozumím, takže ráda chvilku počkám. Klidně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil, jestli by se kolegyně, kolegové, mohli ztišit, případně aby si vše vyřídili mimo jednací sál. Máte slovo, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Moc děkuju za slovo, pane místopředsedo. Dobrý večer, milé kolegyně, kolegové. Máme tady dneska bod vyslovení nedůvěry vládě. Já musím říci, že kdybychom měli férovou vládu, tak o vyslovení důvěry požádá ona sama. Protože si musí být vědoma toho, že pětikoalice vyhrála volby na slibech, které neplní. Prostě neplní sliby, které dala voličům. Připomeňme si pár z nich.

Nebudeme zvyšovat daně. Daň z nemovitosti zvyšovat zásadně nebudeme, protože by to byl zásah pro obce a starosty - slova pana premiéra Fialy a pana ministra Stanjury. A skutečnost je jaká? No, zvýšili daně nám všem o 73 miliard.

Další slib. Valorizace důchodů necháme tak, jak je, bylo by to retroaktivní - pan ministr Jurečka, leden, před volbou prezidenta. Jak to dopadlo, víme všichni. Máme falešné položky v rozpočtu, 50 miliard, které pan ministr Stanjura moc dobře věděl, že nikdy v rozpočtu v příjmech nebudou, a o to zkreslil státní rozpočet.

Zatočíme s dotačním byznysem, to je jedna z posledních hlášek. Pan ministr Stanjura ještě před měsícem - abyste věděli, jak je to čerstvé - na přímý dotaz redaktorky v jednom televizním pořadu řekl, že v žádném případě se to nedotkne peněženek občanů. A jaký je výsledek, přátelé? No samozřejmě jak platby za obnovitelné zdroje, tak za distribuce zaplatíme příští rok všichni.

No a poslední, co mě samozřejmě trápilo, je - nikdy jsme neodsouhlasili kvóty. Ale v tom návrhu migračního paktu je natvrdo vzoreček na přerozdělování uprchlíků nebo na vyplacení se z toho.

Takže já bych očekávala, že vláda řekne ano, všechno je jinak, museli jsme toto, toto, to, proto žádáme znovu o důvěru Poslanecké sněmovny, a ne čekat na to, že v podstatě toto zrcadlo musí nastavit opoziční hnutí ANO.

Ale abych se věnovala konkrétním tématům. Já se dneska budu věnovat plnění programového prohlášení vlády za Ministerstvo pro místní rozvoj. Není to veselé čtení. Nebudu se snažit tady jít do úplných detailů, protože bych tady byla strašně dlouho a skutečně nechci zdržovat i další kolegy, kteří chtějí vystupovat. Ale opravdu pár věcí... projdu to celé, abychom viděli, co se skutečně plní a co se neplní. U některých se zastavím trošičku podrobněji, některé takzvaně, jak se říká, přelétnu.

Tak první hned v preambuli mě opravdu zarazilo: Vytvoříme podmínky pro úspěšné a smysluplné čerpání evropských fondů. - Tak čerpání nového programového období 2021 až 2027 je slovy nula. Jak já se těšila na ta čísla za září, jsem si říkala, tak tady neustále vystupuju, tak se určitě vláda pochlapí. Jak jsem se spletla. Opět je tam jedna velká nula. A když už se vyhlásí výzva na Ministerstvu pro místní rozvoj například na základní školy, tak je tam renonc, stěžují si starostové, dokonce se zvažovala, nevím, zda byla podána, žaloba na Ministerstvo pro místní rozvoj, protože pan ministr Bartoš z pohledu starostů a starostek našich obcí neměl tu výzvu nastavenou správně, upravoval podmínky. Dokonce i stínová vláda vyzvala pana ministra Bartoše k okamžitému zastavení výzvy a rekonstrukci těch podmínek. Pan ministr, tady musím říci, že vyhověl, ta výzva se posunula, ovšem vyhlásil ji na konci října, to se také nepovedlo. Takže jsme se potom dohodli, že bude výzva posunuta opět na konec listopadu. Výsledek byl takový, že byť v minulém období velmi kritizoval takzvaný systém na klikání v rámci monitorovacího systému, to znamená, že když dopředu všichni znají hodnoticí kritéria, tak pak ve finále rozhoduje čas podání té žádosti, no a přesně to se stalo u základních škol jako takových. Takže je tam velký převis.

Já jsem panu ministrovi radila, aby udělal stejný krok, aby předzávazkoval Integrovaný regionální operační program, a věřte mi, že vím, o čem mluvím. Protože když se podívám na čerpání období 2014 až 2020, které nám končí 31. 12. 2023, tak musím říci, že nám chybí k certifikaci, to znamená k vyčerpání ze strany Evropské komise, 61,5 miliardy. Kdyby vláda si uměla sáhnout na tyto peníze, tak by docela zásadním způsobem snížila například schodek rozpočtu letošního roku. Kdyby ty peníze uměla čerpat i v dalších letech, tak by nemusela občanům zvyšovat daně. Bohužel ale kapsy našich občanů jsou vládě bližší než evropské peníze ležící v Bruselu. Takže ta situace je nelichotivá, protože tam - a znovu opakuji - ten zdroj je zdroj přímo Ministerstva pro místní rozvoj na webových stránkách DotaceEU.cz, kde se sami můžete přesvědčit o tom, že nejhůře čerpající operační programy v tom dobíhajícím programovém období 2014 až 2020 je Integrovaný regionální operační program, který je aktuálně na 84,7 %. Přitom sama vláda v březnu v rámci takzvaných analýz rizik čerpání dala jednotlivým ministrům úkol, aby do konce června měli vyčerpáno minimálně 93 %, aby se to stihlo. No, to nám někde, pane ministře Bartoši, těch 10 % chybí.

Dalším problémovým, a to je teda pro mě velmi nemilé překvapení, protože to vždycky patřilo jako premiant, je operační program Životní prostředí. Tady jsme na 86,4 % a chybí k dočerpání 9 miliard, IROPu chybí 23 miliard, tak jenom abychom věděli, kde jsou ty zásadní částky. A potom asi jedna z těch větších částek ještě chybí na MPO, kde máme ale už čerpáno 93,2 %, tady chybí k dočerpání zhruba 6 miliard korun. Takže tolik tedy k těm závazkům, jak budeme jako úspěšně čerpat ty evropské fondy. A znovu říkám, jsou to peníze, které máme jako stát k dispozici, prostě doslova leží někde na zemi, ale je potřeba umět je zvednout, aby to samozřejmě bylo ve prospěch státního rozpočtu. Znovu musím připomenout, že systém v České republice je nastavený tak, že nejprve vše profinancujeme ze státního rozpočtu a následně žádáme ty peníze z evropských fondů. Proto tak vyzývám k tomu cash flow, aby skutečně do toho státního rozpočtu ty evropské zdroje přišly.

Dostáváme se k dalšímu bodu: Dostupnost bydlení pro občany bude vláda řešit jak směrem k vlastnickému, tak i nájemnímu bydlení včetně bydlení sociálního. - No a jaká je skutečnost? Podporu vlastnického bydlení pan ministr úplně zrušil. Za naší vlády byl program pro mladé, ze kterého se dalo čerpat i na družstevní podíl, ale tento program byl bez náhrady zrušen. Dále tady byl program Výstavba, ze kterého, jak pan ministr citoval, protože byl spuštěn ke konci roku 2019, tak v podstatě za rok a kousek se postavilo 230 bytů. Samozřejmě pokud ten program zrušíte bez náhrady, tak už se z toho programu více bytů postavit nedá. Jsem zvědavá na následující program, takzvané Nájemní bydlení, nebo dostupné bydlení, který je pokračovatelem tohoto programu, pan ministr tam alokoval 800 milionů... No, to těch bytů asi o moc více nebude. Je potřeba tady ještě nezapomínat na Integrovaný regionální operační program, který měl kapitolu sociálního bydlení, z toho se postavilo zhruba 3 000 bytů, ale samozřejmě za daleko delší horizont, to znamená nějakých sedm let, tak jak byly alokované ty zdroje.

Dalším problémem, který já vnímám skutečně u bydlení jako takového, je, že představitelé pětikoalice nám říkali, když šli do voleb, tak to bylo i v mnoha volebních programech jednotlivých stran: Postavíme 100 000 bytů. - Jenom asi zapomněli dodat, v kterém volebním období. Protože pokud mysleli toto volební období, no tak to se skutečně nestane, protože nemáme ještě ani v účinnosti nový stavební zákon, který tato koalice posunula o rok, a víme, že jsou tam velké problémy v rámci spuštění zejména u digitalizace stavebního řízení, ale k tomu se dostanu ještě samostatně.

Nám je neustále předsouváno, že nenavrhujeme konkrétní řešení. My jsme v oblasti bydlení představili dvanáct bodů. Nebudu je tady všechny vyjmenovávat, ale myslím si, že některé je potřeba neustále opakovat, protože je potřeba v té tíživé situaci lidem pomoci. Tady můžeme stokrát zvyšovat příspěvek na bydlení, ale musíme si uvědomit, že spoustu - 80 % populace - má vlastnické bydlení. Mladí lidé, když mají vlastně navýšené jednou tolik, skoro jednou tolik splátky hypotéky, opravdu je spousta rodin, které platí 29 až 33 tisíc měsíčně hypotéku, tak tento náklad oni do příspěvku na bydlení započítat nemohou. Proto já neustále volám po tom, abychom si sedli a vymysleli nějaký způsob, jak těmto mladým rodinám pomoci. A jedním z těch receptů a řešení - tady jsem ráda, že pan ministr Stanjura mi slíbil schůzku, bohužel jsem se ještě nedočkala toho setkání - ale jedno z řešení je, aby mladí lidé mohli v době, kdy se starají o předškolní dítě, platit pouze úroky, nikoliv jistinu. V ten moment mladé rodině klesne ta splátka hypotéky zhruba o polovinu.

Další, co považuju za velmi důležité, je, abychom podporovali družstevní bydlení. Mladí lidé by měli dostat od státu zvýhodněnou půjčku na družstevní podíl, protože družstevní bydlení je svým způsobem určitá forma vlastnického bydlení. Ale mladí lidé se potýkají s tím, že nedosáhnou na ten první vklad do toho družstva jako takového.

Dalším rychlým řešením, které by mohlo být, a já jsem to třeba očekávala od programu Oprav dům po babičce, ale tam jsou opravdu jenom opatření, která snižují energetickou náročnost těch rodinných domů a tak dále, ale my máme v České republice z logiky věci mnoho vícegeneračních domů. Ale bohužel na ty náklady, které souvisejí s rozdělením domu na více bytových jednotek, tak na to se ty zdroje toho dotačního programu Životního prostředí použít nedají. Tam opravdu stačí udělat samostatný vchod, samostatné sociální zařízení, aby ten dům mohlo obývat více rodin, mohou to být samozřejmě i vlastní příbuzní, ale prostě i mladí lidé chtějí být nějakým způsobem odděleni od té starší generace a je to pochopitelné.

Dalším velmi důležitým projektem v oblasti bydlení by byla právě spolupráce soukromého veřejného sektoru. Říká se tomu PPP projekty. A hovořili jsme o tom, dokonce jsme to připravili na Ministerstvu pro místní rozvoj, vím, že se teď té příležitosti chytá Ministerstvo financí, protože tam odešli někteří kolegové z MMR. Je to velmi dobře a jde v podstatě o to, že se ta výstavba může stavět buď na pozemku státu, nebo obce, anebo může docházet mezi tím soukromým sektorem, nejčastěji developery, a státem, například ke směně budov. Prostě stát má spoustu nevyhovujících budov, které samozřejmě může s tím soukromým sektorem nějakým způsobem směnit a mít ty byty. Ten PPP projekt je zajímavý i v tom, že by vůbec nemusel jít do státního dluhu, protože ty byty postaví ten soukromý provozovatel, ten developer, a stát formou služby si od něj tyto byty najímá. A stát si ale zároveň může potom nechat ty peníze z nájemného. Opravdu to nejsou projekty, které by byly nějak složité, ale zároveň by to státní kase pomohlo, aby samy nemusely vynakládat miliardy na výstavby nových bytů.

A priori je potřeba tady říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj si půjčí 8,5 miliardy z Národního plánu obnovy, ale neumí odpovědět na to, jak to bude profinancovávat, protože v rozpočtu MMR prostě na to předfinancování ty prostředky nejsou. Panu ministrovi Bartošovi se snižuje rozpočet o 7,4 miliardy. Tak se ptám, jsou to tedy jenom planá slova, jsou to zase výkřiky do tmy a skutek utek? To znamená, skutečně to bydlení řešit nebudeme? Znovu vyzývám, pojďme si sednout, opozice, koalice, a skutečně vymyslet scénáře pro bydlení, které třeba i nebudou zatěžovat státní rozpočet jako takový.

Další headline: Při plánování strategických investic státu vždy zohledníme úroveň rozvoje a potřeby regionů. - No, tak tady k tomu jenom jednu poznámku, že operační program například Spravedlivá transformace pro rozvoj regionů, které byly zatíženy těžbou uhlí, tam je také čerpání nula, takže tam ten rozjezd opravdu není skoro žádný.

Další heslo: Během prvních dvou let volebního období připravíme zákon o podpoře bydlení. - No tak tady tedy musím říci, že tak jak čtu odborné komentáře jednotlivých aktérů, tak ho v podstatě odmítají všichni, včetně Svazu stavebnictví a tak dále. Celý zákon, tak jak je navržen, se jmenuje o podpoře bydlení. Logicky bychom všichni my očekávali, že to skutečně bude na podporu bydlení, aby mladí lidé měli kde bydlet, aby senioři měli kde bydlet. Ale ouha, ono to tak není. Ono to je v podstatě jenom narůžovo přebarvené sociální bydlení. Celé to je o tom, že vytvoříme kontaktní místa bydlení za 1,5 miliardy ročně a tito lidé - noví úředníci - nám budou radit, kde můžeme najít bydlení. To znamená, zkoukneme inzeráty, zjistíme, že obecní byty nejsou, inzeráty jsou plné. A za tyto peníze tito úředníci budou takto lidem radit, kde mají bydlet.

Jsou tam i další perličky, jako že například obec bude mít garanční fond, kde bude garantovat nájemné tři až čtyři měsíce. Ale co pak, když nebude ten nájemce v obecním bytě platit nájemné? Opravdu je potřeba nejprve narovnat vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem, protože jinak nikdo nebude mít zájem ty byty pronajímat, protože neví, jak se potom s tím neplatícím nájemcem vypořádat. A opravdu ty soudy trvají několik let.

Další, co mě pobavilo na tom návrhu zákona, je, že soukromník může dát obci k dispozici ten byt. Ona ho za vás bude pronajímat, bude se starat o to, aby ten nájemce platil. Když nebude platit, tak obec to garantuje jenom tři až čtyři měsíce. Ale když ten byt nájemce zdemoluje, vám jako soukromý, tak to má uhradit obec. Tak to jsem zvědavá, jak se do tohoto systému obce pohrnou.

Náklady na ten zákon pan ministr v důvodové zprávě udává, že to je zhruba 15 miliard za 10 let a že se pomůže 45 000 lidí v bytové nouzi. Tak já si myslím, že skutečně by ten zákon chtělo pojmout jinak, že tam samozřejmě kromě legislativních pojmů je potřeba vygenerovat i nějaký prostor právě pro tu investiční výstavbu.

Připravíme nové finanční nástroje na výstavbu dostupných nájemních bytů.- Už jsem tady o tom hovořila, 8 miliard půjčka z Národního plánu obnovy. Tam by mě velmi zajímalo, jak vlastně to finále bude, krom toho, že tedy nevíme, kdo to vlastně profinancuje nejprve ze strany státu, protože MMR na to nemá zdroje. Ale je tam i jeden velmi zajímavý moment, že stát vlastně vydal vyhlášku, že obce budou platit minimálně 1 %, maximálně 3 %. Ale my vlastně nevíme, za kolik si stát půjčí tu půjčku z Národního plánu obnovy. A odhaduje se, i jsme to měli na rozpočtovém výboru, že ta půjčka bude někde mezi 4 až 5 %. A kdo bude tedy platit ten rozdíl mezi těmi 3 % a 5 %? To půjde jako kompletně za státem, nebo jak to bude? Ten program ještě není odnotifikován z Evropské komise.

A mě by skutečně tyto nuance zajímaly, protože podle mě je to zcela zásadní. Pokud to bude pro obce nakonec za 5 %, tak si taky musíme uvědomit, co stát pro obce nyní udělal. Stát sebral obcím peníze nejenom z rozpočtového určení daní na základě velmi nevýhodné dohody ohledně daně z nemovitosti, ale zároveň sebral peníze obcím na kofinancování evropských projektů, a to tak, že razantně. Regiony, které jsou takzvaně méně rozvinuté, což je skoro celá republika vyjma Prahy a vyjma pěti krajů, které jsou takzvaně přechodové, budou mít kofinancování 85 na 15. Ale pozor, Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Středočeský kraj budou mít kofinancování 30 %. A stát už jim nedá ani korunu. A co udělají ty obce, které samozřejmě chtějí nové školy, chtějí dobrou infrastrukturu v obcích, chtějí kanalizace, čističky odpadních vod? Tak se zadluží, vezmou si úvěr na tyto projekty, aby to ukofinancovaly. A pak stát přijde s nabídkou bydlení, opět půjčkou. A já upozorňuju na to, že se stane, že obce narážejí na dluhovou brzdu.

Když už tedy zákon má něco řešit, tak aby projekty ve veřejném zájmu, jako je například bydlení, vyjmul z dluhové služby. Pokud by se toto podařilo, tak by obce měly zájem jít do úvěrového programu. Ale jinak z logiky věci obec řekne: nejprve svoji základní infrastrukturu, a pak teprve budu stavět bydlení, protože bydlení může samozřejmě stavět i soukromý sektor. Obec bude muset vyhodnocovat tyto jednotlivé parametry.

Další, co je nesplněno: Udržíme stávající financování obcí a změníme RUD krajů na základě shody s Asociací krajů a navýšíme celkovou alokaci. - Toto mě opravdu pobavilo, neb máme za sebou minulý týden. Takže je to přesně naopak. Co se týká RUDu krajů, tak ten jsme navýšili z 9,78 na 9,45, takže naopak snížili, stejně tak jsme snížili rozpočtové určení daní obcí z 25,84 na 24,16. Čekala bych, že tady bude obrovská bouře starostů k daňovému balíčku. Nedočkala jsem se. Bohužel mě to velmi zklamalo, že někteří starostové ve Sněmovně podpoří takovouto věc, protože samozřejmě jsme si všichni vědomi toho, že z obecních rozpočtů se opravdu financuje od zdravotnictví, školství, životní prostředí úplně všechno včetně vysokorychlostních internetů a že to není dobré. A do toho všeho se dočteme, že ministerstvo, které je v podstatě investiční a dává velké zdroje právě na rozvoj obcí, ať už jsou to místní komunikace, nebo veřejné budovy, školy, dětská hřiště, školní jídelny, na co si vzpomenete, tak Ministerstvo pro místní rozvoj snižuje dotační částku o 1,2 miliardy, z toho 200 milionů na dostupné bydlení, 800 milionů na veřejné budovy, místní komunikace a tak dále. Takže tady je pravý opak toho, co má vláda napsáno v programovém prohlášení vlády.

Další teze byla: Pro zlepšení životních podmínek a služeb ve městech podpoříme smart cities. - Tak to se v novém programovém prohlášení vlády vyškrtlo pro jistotu úplně.

Pak tady máme, že podpoříme funkční systém integrovaných územních investic a meziobecní spolupráce. - Tak to je hezké, že jste si to dali do programového prohlášení, ale to prosadila vláda Andreje Babiše, protože samozřejmě domlouvala programové období, to znamená jak ITI, tak CLLD už je splněno, to jste si tam nemuseli psát.

A poslední takový headline, který tady mám právě k tomu regionálnímu rozvoji: U vybraných centrálních úřadů provedeme analýzu jejich přesunu do regionů. - Tak přátelé, také nic. Tak jenom abychom si řekli, jak se ty věci mají.

A teď se dostanu k svému velmi oblíbenému tématu, což je stavební řízení: Zavedeme institut jednotného environmentálního povolení. - Tak to nezavedeme, bude jednotné koordinované závazné stanovisko včetně environmentálního povolení.

Stavební řízení bude předvídatelné. - Tak to také nebude, protože tím novým modelem jsme zcela rezignovali na vymahatelnost lhůt a zastupitelnost úředníků. Takže bohužel, byť tedy samozřejmě jsou tam věci, které jsme připravili v novém stavebním zákoně, který získal titul Zákon roku, tak naštěstí se tam mnoho těch dobrých věcí, jako jsou apelační principy, dostalo, zjednodušení projektových dokumentací a tak dále, takže to tam zůstalo.

Není to ale zásluha této vlády, je to zásluha minulé vlády. Já jsem ráda, že jsme intenzivně spolupracovali jak s panem ministrem Kupkou, tak s panem ministrem Bartošem, ale bylo by také fér říci, že opravdu to není zásluha pouze pana ministra Bartoše, protože pokud bychom se do toho neopřeli my všichni, kteří jsme se tomu stavebnímu právu věnovali, tak když jsem viděla, co se sneslo za kritiku po návrhu té novely na pana ministra, tak si myslím, že bychom neměli stavební zákon dodnes.

Další headline, kterou tady pan ministr má, je: Budeme využívat a podpoříme plánovací smlouvy. - Tak to opět vychází z nového stavebního zákona, který předložila vláda Andreje Babiše.

Posílíme metodickou pomoc stavebních úřadů. - To se nestane, protože tím, že máme roztříštěné stavební úřady, tak jednotné metodické prostředí prostě neexistuje, protože vlastně ta hierarchie je stát - kraj, kraj - obec a opravdu znovu bude trvat, nebo bude nadále nejednotné metodické prostředí, prostě v každém kraji se budou stavební úřady chovat jinak, tak jak to známe dneska.

Posílíme pravomoci samospráv v oblasti územního plánování. - Toto vlastně všechno vychází z původního nového stavebního zákona za vlády Andreje Babiše. Prosadili jsme, že vlastní stavební předpisy bude mít Praha, Brno a Ostrava. Byla vytvořena pracovní skupina územní plánování 2030. Tady je potřeba ocenit, že se v tomto pokračuje, protože ta debata se do budoucna vede o tom, aby bylo územní plánování v samostatné působnosti.

Pak je tady jedna odrážka, u které bych se velmi ráda zastavila, protože jsem si dělala poznámky, když dneska ráno mluvil pan ministr: Zrealizujeme projekt digitalizace stavebního řízení a územního plánování. - Prosím vás, jaká je opravdu současná situace? Projekt digitalizace stavebního řízení měl podánu žádost do Integrovaného regionálního operačního programu. Pan ministr tuto žádost zrušil, to znamená, stáhl ji. Šlo zhruba o jednu miliardu. To znamená, tato miliarda propadla a nebude realizována z IROPu na digitalizaci stavebního řízení, pravděpodobně byla využita na jiné digitální projekty v rámci IROPu, ale digitalizace stavebního řízení to rozhodně nebude. Celé je to posunuto a digitalizace stavebního řízení by měla být funkční od července 2024, ale problém je v tom procesu.

Pan ministr Bartoš vlastně zrušil soutěžní dialogy, které na digitalizaci stavebního řízení byly, a toto zrušení soutěžních dialogů mu zrušil ÚOHS jak v první, tak v druhé instanci. A dokonce ÚOHS informoval ve svém stanovisku, že to naopak byla velmi vhodně zvolená soutěž, aby se mohly ty drobnosti a vlastně vylaďování té architektury dělat za pochodu s tím konkrétním dodavatelem. Pan ministr tedy se jal toho, že všechno, co udělala minulá vláda, je špatně, a že si tedy vytvoří svoje vlastní výběrové řízení. A co myslíte, že se nestalo? ÚOHS mu to zrušil pro nezákonnost. Takže teď jsme v situaci, že nemáme prostě nic. Vůbec nic! A do toho pan ministr se všemi možnými způsoby snaží vyvinit a dělá to opravdu někdy až úsměvným způsobem, protože začal používat hesla, jako že je to zatíženo kauzou Dozimetr, nějakým konkrétním pánem a že v podstatě z těchto důvodů to musel zrušit.

Já už jsem pana ministra několikrát upozornila, že to jsou argumenty na vodě, protože to nemá opodstatnění v časovém sledu, to, co se kvůli digitalizaci stavebního řízení událo. Tak bych to ráda zopakovala. Já věřím, že mě pan ministr poslouchá, abychom si v tom jednou provždy udělali jasno.

29. srpna 2018 - 2018! - je první smlouva mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a ICT Unií, kdy vznikla koncepce digitalizace stavebního řízení včetně architektury jednotlivých modulů, jako Portál stavebníka a podobně. 24. 6. 2019 vláda schválila věcný záměr stavebního zákona včetně detailního popisu digitalizace. 29. 8. 2019 je smlouva s Rowan Legal, právní podpora směrem k zadání a soutěžním dialogům v rámci DSŘ. Ten zmíněný pan Šteffel (vysloveno Štefl), o kterém neustále - pardon, on mě pan ministr napomíná, že to je Šteffel, já bych to tedy četla Štefl, ale to je jedno - nastoupil na MMR jako poradce konkrétního náměstka, nikoliv jako poradce ministra. Já skutečně jsem se s tím pánem nepotkávala. Tak první objednávka je z konce září 2019. To znamená, ten pán nemohl ovlivňovat architekturu DSŘ, protože tam vůbec nebyl. Tento pán odešel 1. 9. 2020 na Dopravní podnik, kde byl i nadále, a soutěžní dialogy byly vyhotoveny tou právní kanceláří až o rok později a pár měsíců, to znamená na podzim roku 2021. Takže nesedí nám tam ty termíny, to jste identifikoval správně, pane ministře, a já bych doporučovala, abyste si tu svoji obhajobu postavil na jiných argumentech, protože toto je opravdu velmi na vodě.

A kdybyste chtěli vědět, jaká je teď aktuální situace s digitalizací stavebního řízení, tak pan ministr pojal nápad, že tu odpovědnost hodí na vládu, a vymyslel čtyři scénáře. Jmenuje se to Aktuální stav digitalizace stavebního řízení a ty čtyři scénáře jsou: Počkáme na ÚOHS. - To znamená, budeme se soudit. První scénář. Druhý scénář: Posuneme termín digitalizace stavebního řízení. Třetí scénář: Použijeme JŘBU. A čtvrtý scénář: Hodíme digitalizaci stavebního řízení na státní podnik.

Mě to velmi pobavilo, protože jsem si říkala, to by mě zajímalo, co na takovýhle návrh řeknou rezorty. A to jsem se tedy nespletla! Takže když si vezmu připomínky Ministerstva vnitra: Z předkládaného materiálu vyplývá, že jde o vysoce rizikový projekt se zásadními změnami architektonického řešení vytvářenými v posledním půlroce z nesrozumitelných důvodů, potenciálními pochybeními v oblasti zadávacích řízení prošetřovaných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a mimořádně napjatým časovým harmonogramem, který je limitován časovou způsobilostí Národního plánu obnovy. Z tohoto stavu by neměl přebírat odpovědnost v plné výše ani NAKIT, ani jeho prostřednictvím Ministerstvo vnitra. Navíc by při převzetí odpovědnosti ze strany NAKIT mohlo ohrozit služby aktuálně poskytované Ministerstvem vnitra, případně služby pro agendy, které přešly na Digitální informační agenturu. - Těch připomínek, všechno jsou zásadní, je tam opravdu celá plejáda.

Připomínky Úřadu vlády. Ty jsou taky výborné! Vláda by neměla schvalovat postup a ukládat zadavateli, jak má postupovat v zadávacím řízení nebo jak má zajistit plnění, pokud zadávací řízení nelze úspěšně včas ukončit. Není zcela jasné, proč Ministerstvo pro místní rozvoj coby gestor právní úpravy zadávání veřejných zakázek potřebuje schvalovat další možné postupy. Vždy platí, že odpovědným je v rámci zadávacího řízení pouze zadavatel veřejné zakázky, a to jak za přípravu zadávacích podmínek, tak i za všechna rozhodnutí v zadávacím řízení. Tuto odpovědnost není možné tímto způsobem přenášet na vládu jako celek. Dále Úřad vlády i zpochybňuje to, jak vlastně byla ta nová zakázka vytvoření souboru informačních systémů, jako je agendový informační systém stavebních řízení, jak to vůbec koresponduje se zákonem jako takovým. A to jenom na připomenutí připomínám, že pan ministr byl zpravodajem tisku 525 - právo na digitální služby, kde právě pomocí tohoto tisku detailně upravil digitalizaci stavebního řízení v novém stavebním zákoně nebo v novele stavebního zákona, tak jak byla připravena za původního vedení.

Já sama jsem na pana ministra dávala interpelaci v roce 2022, kdy jsem ho upozorňovala na to, že nám hrozí nedočerpání peněz na tento projekt a zpoždění, a pan ministr v té odpovědi na interpelaci žádného pána z Dozimetru nikdy nepoužil. Jestli něco použil, tak tam namítal, že šlo o nějaké monolitické řízení. To už jsou samozřejmě detaily, byť se to samozřejmě skládalo ze čtyř soutěžních dialogů, ale to už asi musí odpovědět pan ministr. Takže já bych chtěla poprosit, aby se opravdu falešné argumenty nedávaly tady v plen, protože se nezakládají na pravdě. Koneckonců kdo se o to chce zajímat více, tak stačí se podívat na studii společnosti Datarun, která velmi detailně popisuje situaci ohledně digitalizace stavebního řízení, a věřte mi, že závěry této studie opravdu není nic hezkého ke čtení.

Další headline: Přesuneme více peněz na bydlení do Státního fondu podpory investic a na projektovou přípravu projektových dokumentací, výkup nemovitostí a regeneraci brownfieldů. - No tak tady opět, pane ministře, to je zásluha vlády Andreje Babiše. Takzvanou osu 4.1 na systémovou podporu přípravy projektů do Národního plánu obnovy schválila vláda Andreje Babiše. Vy ji realizujete, a je potřeba za to realizování poděkovat, protože to skutečně obcím pomůže, ale není to vaše zásluha. Stejně tak program na brownfieldy byl připravený vládou Andreje Babiše a stejně tak program na demolice.

Můžeme pokračovat dál. Tvorba cenové mapy. My když jsme za vlády, když jsem byla na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak jsme tento projekt zpracovávali s Ministerstvem práce a sociálních věcí, takzvané hodnotové mapy nájemného. Jak se s tím naložilo, jestli se s tím pracuje, jestli někdo aktualizuje, tuto informaci nemám, ale mám informaci, že oba rezorty od toho daly ruce pryč a nechaly to zpracovávat Ministerstvem financí, takže tady je potřeba to samozřejmě sledovat.

Podpoříme veřejný, privátní sektor a samosprávy za účelem vhodných programů pro zvýhodněné hypotéky. - Tak zvýhodněné hypotéky nemáme, že? Mladí lidé platí jednou tolik. A tady jsem se snažila aspoň nastolit řešení, jak mladým lidem pomoci.

V návaznosti na konsolidaci veřejných financí snížíme DPH u výstavby či rekonstrukci bytů a domů. - Ano, tady musím říci, že v daňovém balíčku je skutečně snížení z 15 na 12 %, ale zároveň zvýšení nákladů na bydlení o 2 %, z 10 na 12. Tady je velkou otázkou, zda to snížení u výstavby bude mít reálný dopad, protože si musíme uvědomit, že nám klesá vlastně nejvíce v rámci Evropské unie reálná mzda, tak se logicky musím ptát, kdo tedy za tu zvýhodněnou sazbu bude stavět? Možná opravdu, když si to vykompenzujeme s těmi zvýšenými náklady na bydlení, tak je to diskutabilní.

Další headline: Nejpozději v roce 2023 zkrátíme odpisovou dobu na 20 let. - Tak to už v programovém prohlášení vlády také není.

Tak když se tady podívám ještě opravdu v rychlosti na veřejné zakázky: Připravíme reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. - Nic.

Rozšíříme metodickou pomoc tak, aby skutečně se bonifikovaly krátké dodavatelské řetězce. - Tak taky nic. Do zákona to promítnuto není.

Do roku 2024 spustíme e-shop, který úřadům nabídne centrálně vysoutěžené produkty. - Zatím nic, ale má to být až v roce 24, tak si to uděláme při nějakém jiném vyhodnocení.

No a když se podívám ještě krátce na cestovní ruch, tak tady máme: Do konce roku 2023 představíme zákon o cestovním ruchu. - Tak to také nebude. Pan ministr už sám v médiích přiznal, že zákon o cestovním ruchu nebude.

Podpoříme restart celého odvětví lázeňství, účinnou kampaň, podporu příjezdového a domácího cestovního ruchu. - To je na agentuře CzechTourism, bohužel, ale tam dochází ke střídání ve vedení CzechTourismu. Pan ministr zrušil peníze dotační na destinační managementy v jednotlivých obcích a krajích, tak je otázkou, jak toto bude, nebo je myšleno vážně.

Snažila jsem se shrnout jenom headliny, které skutečně vedou k tomu, co píše programové prohlášení vlády, a tady z toho je jednoznačně vidět, že to, co se nám tady snaží ministři prezentovat, se nezakládá úplně na pravdě. Já tomu svým způsobem rozumím, že se snaží nějakým způsobem obhájit svoje neobhajitelné kroky, ale občan není hloupý a každý si ty informace, které jsou relevantní, může dohledat. Děkuji za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní místopředsedkyně, a poprosím další přihlášenou a to je paní ministryně Langšádlová. Máte slovo.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych vás informovala o některých krocích, které realizuji v souladu s programovým prohlášením vlády v oblasti vědy a výzkumu. Nejdříve bych vás seznámila s těmi jednotlivými kroky a pak se k nim dostanu v rámci jejich vysvětlení.

Prvním krokem je rekodifikace zákona 130/2002, který je takovým základním nástrojem v této oblasti. Druhým krokem je revize Metodiky 17+, která je jedním ze základních nástrojů hodnocení výzkumných organizací. Třetím krokem je vlastně reforma transferu jako jednoho ze základních nástrojů, jak zhodnocovat výsledky naší vědy. Čtvrtým krokem je podpora excelence ve spolupráci s Ministerstvem školství. Připravujeme koncepci excelence jako velmi důležitého nástroje na posílení excelence ve vědě.

Dále bych si dovolila zmínit několika větami otázku rozpočtu, rozpočtu a národních priorit orientovaného výzkumu. Usiluji o to, aby se provazovaly tyto jednotlivé nástroje a vedly ke třem základním strategickým cílům, jak již jsem říkala, podpoře excelence, podpoře transferu jako zhodnocování výsledků vědy a podpoře lidí ve vědě.

Co se týče zákona, k rekodifikaci jsem přistoupila proto, že předchozí zákon z roku 2002 byl asi dvaadvacetkrát novelizován a v tuto chvíli neodpovídal potřebám české vědy. Abych zmínila alespoň některé priority tohoto zákona, které jsme řešili a které řešíme - zákon je ve fázi, že je přeposílán teď do připomínkového řízení - tak je to posílení koordinačních mechanismů. V rámci České republiky máme přes 200 výzkumných organizací. Je to opravdu extrémní fragmentace a je velmi obtížné a musíme usilovat o větší koordinaci a lepší využívání prostředků, které jsou určeny na vědu, výzkum.

Co je naprosto zásadní, je větší provázanost toho koncepčního rámce se systémem hodnocení. Je naprosto zásadní, abychom měli větší provázanost mezi výsledky metodiky, abychom měli lepší provázanost mezi výsledky těch jednotlivých výzkumných organizací (s?) poskytovanou institucionální podporou. Je velmi důležité, že v tomto zákoně upravujeme větší provázanost národní politiky, výzkumu, vývoje a inovací s koncepcí jednotlivých poskytovatelů, ale i s koncepcemi jednotlivých výzkumných organizací.

Co je naprosto zásadní, abychom posilovali efektivitu, jak již jsem zmiňovala, a to jak vyhodnocování dopadů jednotlivých programů, tak abychom učinili transparentnější hodnocení jednotlivých projektů, ale abychom i u těch jednotlivých projektů, které jsou financovány v rámci účelové podpory, také ještě lépe měřili jejich dopady a naplňování cílů.

Považuji za velmi důležité, abychom zlepšili podmínky pro vědce, vědkyně. Proto i tímto se velmi detailně zabývá zákon, který jsem připravila. Je to v oblasti rozvoje lidského potenciálu a je tam zohlednění, je to zohledněno na úrovni koncepcí jednotlivých poskytovatelů, ale i podporou vědců v rané fázi kariéry, protože je velmi důležité, abychom ty nejlepší udrželi u vědecké kariéry. Proto tam jednou z priorit je i podpora profesního rozvoje výzkumných pracovníků a je to i otázka možnosti slaďování profesního a rodinného života například tím, že budou uznatelné náklady v souvislosti slaďování v případě třeba mladých vědkyň tak, aby mohly některé náklady být přijaty jako uznatelné náklady, například na hlídání dětí v rámci vědeckých konferencí. Velmi důležitá je mobilita, ať již ta mobilita právě mladých vědců, vědkyň po návratu z mateřské, z rodičovské dovolené, ale i mobilita vědců, kteří by měli být motivováni, aby poté, co získají zahraniční zkušenosti, se vraceli do České republiky a uplatňovali, zhodnocovali tady ty zkušenosti, které nabyli v zahraničí. Co je také zásadní, aby byly výzkumné organizace v kontaktu s vědci, kteří jsou trvale žijící v zahraničí.

Určitě v tomto návrhu řešíme otázku zpřehlednění finančních mechanismů, financování výzkumu, vývoje a inovací i transferu znalostí. Je to nástroj zjednodušení a zpřehlednění oblasti financování, kde rozčleňujeme vedle institucionální účelové podpory i systém, oblast systémové podpory, například při financování velkých výzkumných infrastruktur.

Co považuji za zásadní, je zavedení vyšší míry flexibility poskytování účelové podpory, a to právě s ohledem na potřeby příjemců.

Nově je tady zaváděna i návratná finanční výpomoc. A myslím si, že obecně v zákoně se hodně věnuji tomu, aby byla otevřena cesta i vstupu soukromého kapitálu při financování vědy a výzkumu včetně umožnění přijímání a využívání bezúplatného majetkového plnění soukromých osob. Myslím si, že tyto kroky přispějí i k získávání právě dalších zdrojů do tohoto segmentu.

Nově také je upraveno ukotvení inovací v zákoně a nově jsou i nastaveny nástroje podpory inovací založených na výzkumu. A je to právě Ministerstvo průmyslu a obchodu, které bude do budoucna ústředním orgánem státní správy v oblasti inovací. Tato otázka nebyla doposud vůbec upravena. Současně považuji za velmi důležité, že bude umožněno vypisování programů více poskytovateli najednou. Bude tam umožněna dohoda, což umožní vlastně lépe programy účelové podpory nastavovat tak, aby více vyhovovaly potřebám jak těch poskytovatelů, tak příjemců.

Pokud jsem hovořila o jedné z priorit, otázce transferu, zhodnocování výsledků vědy, tak jsem pevně přesvědčena, že tato oblast má v České republice veliký potenciál a ve srovnání se zeměmi západní Evropy, Izraelem, Spojenými státy si myslím, že je potřeba, abychom akcelerovali využívání výsledků našich vědců, mohou tímto přispět k velkému i ekonomickému přínosu České republiky. Proto i tato otázka je zavedena do připravovaného zákona. Bude součástí koncepcí výzkumných organizací i koncepcí poskytovatele, ale i v rámci metodiky hodnocení je potřeba, aby zhodnocování výsledků vědy bylo významným kritériem, které bude posuzováno. Současně budou jasně upravena pravidla pro nakládání s výsledky výzkumných organizací. Je však potřeba de facto změnit paradigma. Dneska je ta situace mnohdy taková, že přestože naši vědci mají skvělé výsledky, tak k tomu transferu nedochází v té obavě, aby nedošlo například k špatnému vyhodnocení ohodnocení licence a tak vlastně aby někdo nebyl obviněn z toho, že třeba není dobrým hospodářem. Musíme toto paradigma změnit tak, aby, bylo jasné, že dobrým hospodářem není ten, který výsledek vědy nechá v tom šuplíku, a nemají tyto výsledky pak přínos jak pro naši ekonomiku, ale i pro tvorbu veřejných politik.

To, co zavádíme nově v zákoně, jsou i testovací experimentální infrastruktury, tak jak vyplývá z evropské legislativy.

Co je velmi důležité, je podpora účinné spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a firmami. To samozřejmě souvisí například i s tím transferem. V České republice není dobrá kultura, co se týče spolupráce výzkumných organizací a firem, a i v této oblasti je velký potenciál a věřím, že se nám vhodnými nástroji motivace podaří motivovat tyto dvě strany k ještě lepší spolupráci.

Součástí rekodifikace jsou i změnové zákony, které například řeší zavedení zaměstnaneckých akcií, ale jsou to i otázky, které se týkají zveřejňování informací o prováděném výzkumu. Jak jsem zmiňovala, zásadní je efektivita a k té patří i vyhodnocování nástrojů podpory. Je potřeba opravdu již při schvalování programu jasně definovat cíle, kterých chceme dosáhnout realizací jednotlivých programů, a jak již v průběhu, nebo na konci programu důsledně tyto cíle vyhodnocovat, abychom věděli, jestli je jich naplňováno.

Další z oblastí, kterou v tuto chvíli navrhuji řešit, je snížení administrativní zátěže. V této souvislosti bych chtěla moc poděkovat Svazu průmyslu a dopravy, který u Ernst & Young nechal zpracovat komplexní analýzu administrativní zátěže, a my jsme se snažili v maximální míře tato doporučení, která se však netýkají pouze toho segmentu průmyslu, ale i vysokých škol a Akademie věd, zohlednit v navrhované rekodifikaci zákona, tak aby opravdu došlo k výraznému snížení administrativní zátěže jednotlivých žadatelů, a to jak zjednodušením návrhů projektů s hodnocením na mezinárodní úrovni, je to v otázce prokazování mnoha věcí čestným prohlášením, ale na druhou stranu v rámci této důvěry, pokud dojde k zneužití a uvedení například nepravdivých informací, tak jsou v zákoně navrženy sankce. Je to zjednodušení prokazování způsobilosti uchazečů, tak abychom čerpali samozřejmě všechna data, která má z jiných zdrojů stát k dispozici. Je to samozřejmě i možnost ověřování způsobilosti dálkovým přístupem k registru veřejné správy.

Mezi ta další opatření, která směřují k snížení administrativní zátěže, patří i zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory všech poskytovatelů. A z toho samozřejmě vyplývá i standardizovaný formát žádosti o podporu projektu, standardizované formáty zpráv o stavu projektu, standardizované formáty pro vyhodnocení projektu. Já si myslím, že toto jednotlivým žadatelům výrazně zjednoduší podávání žádostí a zpřehlední celý systém. Je samozřejmě navrženo i propojení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory s integrovanými veřejné správy.

Co je zaváděno nově do zákona, tak je otázka ochrany bezpečnostních zájmů státu. Víte, že akademické prostředí bylo dlouhodobě

zmiňováno i ve zprávách Bezpečnostní informační služby, takže i tato otázka je upravována v zákoně. Je tam zavedení principu předběžné opatrnosti, ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, ale i institucionální odolnosti. Protože je potřeba, aby i věda a výzkum reagovaly na měnící se i bezpečnostní situaci v České republice a ve světě, tak tam dáváme akcent na zavedení možnosti změny schválených programů účelové podpory v případě nutnosti rychle reagovat například na řešení aktuálních rizik. Dalším krokem je zavedení možnosti připravit program pro řešení nějakých krizových situací. Nově je zde zaváděna i otázka etiky. Někteří víte, že rada vlády se v tuto chvíli zabývala jenom oblastí nakládání s kmenovými buňkami, ale po diskusích jsme se shodli, že místo této bioetické komise bude pracovat etická komise, která by se měla zabývat v obecné rovině otázkou etiky v oblasti vědy a výzkumu, vědecké práce. Toto jsou opravdu nové návrhy, které doposud nebyly řešeny, a ukázalo se i z diskusí s akademickou komunitou, že je potřeba je v tomto návrhu upravit.

Nově tento návrh zákona také řeší otázku publicity výzkumu, vývoje, inovací, a to proto, abychom dokázali více veřejnosti prezentovat výsledky našich vědců, ale abychom například u nových generací, u mladých lidí, získali a vyvolali zájem o vědeckou kariéru.

Určitě jsem zmiňovala, že tam jsou navrženy i některé kroky, které se týkají změnových zákonů souvisejících, jako zákona o veřejných výzkumných institucích a dalších.

Dovolte mi, abych vás seznámila i s některými návrhy, které se týkají Metodiky 17+. Tato metodika je uplatňována již pět let, a to tím způsobem, že na straně Úřadu vlády je to v modulech 1 a 2, kde v modulu 1 jsou hodnoceny vybrané výsledky a v modulu 2 je to především bibliometrie. Je potřeba říci, že je potřeba více diferencovat mezi těmi institucemi, které jsou hodnoceny. Protože ty tři skupiny, které jsou hodnoceny, ať už jsou to vysoké školy, ústavy Akademie věd, nebo rezortní výzkumné organizace, mají i jiné poslání v systému. Proto bude nezbytné více upravit tuto metodiku, tak aby tuto skutečnost reflektovala.

K těm věcným cílům této úpravy patří zvyšování excelence tak jako u zákona, tak jako dalšími kroky, motivace k zhodnocování výsledků výzkumu. To je již ten zmíněný transfer. V rámci metodiky i v rámci hodnocení výzkumných organizací musíme k těmto krokům více motivovat. Důraz je tam kladen a jedním z cílů je vyšší podpora lidí ve vědě. Je to otázka i participace v zahraničních projektových schématech. U toho bych se zastavila. V České republice není plně využíván potenciál toho, abychom se více zapojovali například do projektu v rámci Horizon, a myslím si, že je nezbytné k tomu vytvářet lepší podmínky a motivaci, protože to čerpání zdrojů například z ERC je na šestinové úrovni ve srovnání například s Rakouskem. To si myslím, že je nenaplněný potenciál, na který se musíme zaměřit.

Dále je to podpora internacionalizace a je to i podpora interdisciplinarity. I tyto cíle budou naplněny těmi upravenými nástroji Metodiky 17+. Z těch procesních cílů bych chtěla zmínit předvídatelnost procesů a transparentnost. Protože tím důvodem, proč třeba některé výzkumné organizace neuplatňovaly v modulu 1 výsledky, které jsou aplikované, bylo právě to, že ne vždycky to pro ně bylo zcela předvídatelné a ne vždycky vnímaly, že je vše zcela transparentní. I v tomto případě se chceme zaměřit na snížení administrativní zátěže úpravou četnosti hodnocení, snížení četnosti hodnocení těch jednotlivých výzkumných organizací. Budou tam samozřejmě i změny, které se týkají průběhu i formálních stránek takzvaných tripartit. Hovoříme o změně ve škálování, protože dnes vlastně je to v rozmezí ABCD. Možná by bylo potřeba tam udělat nějaké jemnější škálování výsledků. Určitě budeme navrhovat i transparentnější popis procesu realizace těch jednotlivých kroků pro další implementační období.

Jsou zde navrženy i další formální kroky, které například budou muset více zohledňovat misi jednotlivých výzkumných organizací, protože je naprosto zřejmé, že výzkumné organizace například zřizované rezorty nemohou v té publikační činnosti v modulu M2 dosahovat stejných výsledků jako například ústavy Akademie věd. Takže je nezbytné potom i souvislosti s misí jinak hodnotit výsledky v těch jednotlivých modulech.

Tolik krátce k té připravované metodice. Pokud by měl někdo z vás zájem se s tím blíže seznámit nebo se do té diskuse zapojit, tak to určitě přivítám.

Dovolím si ještě několik kroků zmínit k tomu posílení reformy transferu. Já jsem některé věci již zmiňovala. Je to otázka nového zákona, kde budou muset jednotlivé výzkumné organizace sledovat, které z výsledků mají potenciál býti zhodnoceny, a usilovat o jejich zhodnocení. Je to otázka i podpory profesních doktorátů, protože je to jedna z cest, jak propojovat ten svět akademický se světem byznysu. Proto jsem iniciovala i některé úpravy ve vysokoškolském zákoně. Současně je to i otázka nastavení více funkčních transferových center. Do této oblasti stát v minulosti z veřejných prostředků poskytl už téměř půl miliardy korun. Ale ne všechna transferová centra mají schopnost posílit transfer a podpořit vědce v jejich realizaci. Protože má-li to fungovat tak, jak to vidíme třeba v západních zemích, tak to musí být právě transferová centra a odborníci z oblasti ekonomiky, z oblasti práva, kteří musí pomoci a podpořit naše vědce, aby se transfer realizoval. Je to otázka i přenosu výsledků vědy pro tvorbu veřejných politik, ale i vytvoření investičního fondu pro transfer, protože jsem přesvědčená, že je nezbytné vytvořit podmínky pro investice, větší soukromé investice do transferu, zhodnocování výsledků vědy. Věřím, že se nám společným úsilím toto podaří.

Ještě bych chtěla říct několik slov o koncepci excelence. Tento úkol vlády plníme společně s panem ministrem školství, pracujeme na něm jak posílením některých nástrojů institucionální a účelové podpory právě pro některé ústavy Akademie věd a vysoké školy, tak abychom nastavili nástroje pro vytvoření podmínek pro ta nejlepší pracoviště, tak abychom udržovali krok s úrovní v rámci celé Evropy.

Dovolte mi několik slov ještě k financování. Není možné hovořit o rozpočtu na vědu, výzkum v těch 16 kapitolách, aniž bychom se nezastavili nad tou celkovou situací rozpočtu. Někdy jsme opozicí kritizováni, proč některé kroky, které vedou ke konsolidaci veřejných rozpočtů, děláme. No, je to naprosto zřejmé. Vláda ANO v předchozím období dosáhla - byť chápu, že v době covidové krize - deficitu veřejných financí na úrovni 6,4 % HDP a to je opravdu nesmírně vysoká míra zadlužení.

Cílem naší vlády je opravdu konsolidace veřejných rozpočtů, a právě proto schodek už v roce 2023 byl na úrovni 3,6 % a připravovaný rozpočet na příští rok 2,2 % HDP. Opravdu není možné odhlížet od tohoto, protože míra zadlužení, v níž se kumulují pak ty jednotlivé schodky, už je taková, že jenom obsluha státního dluhu už dosahuje téměř 100 miliard korun a to byl z dlouhodobého hlediska velmi nebezpečný trend. Právě proto děláme tyto kroky a z nich samozřejmě vyplývají některá opatření, včetně toho, že mnohé kapitoly musely meziročně snížit objem prostředků. Jsem velice ráda, že se podařilo udržet rozpočet na vědu a výzkum alespoň na úrovni letošního roku pro rok příští, byť samozřejmě nejsem s tímto návrhem zcela spokojena. V rámci tohoto rozpočtu jsem usilovala o to, aby se udrželo financování a jeho alespoň minimální nárůst, tak jak vyplývá i z uzavřeného memoranda pro dva základní pilíře, a to jsou vysoké školy a Akademie věd.

Dále bych chtěla zdůraznit, že dlouhodobým trendem je posilování institucionální podpory kontra podpory účelové. Proto bych chtěla zdůraznit, že opravdu tento trend je naplňován, takže v roce 2014 institucionální podpora činila 48 %, zatímco pro rok 2024 již je to 58 %. Je to ten trend, po kterém je dlouhodobě voláno, tak aby celý systém nebyl zatěžován tak výrazně podáváním žádostí o tu institucionální podporu.

Je potřeba zdůraznit, že i tady bylo naplněno to zásadní, a to je otázka podpory lidí, je to otázka například programu pod Grantovou agenturou JUNIOR STAR nebo právě zmíněné podpory excelence. Jsem velice ráda, že se podařilo domluvit i otázku spoluúčasti v rámci operačního programu Jan Amos Komenský, která bude ve výši 10 %. Vedle těchto zdrojů v příštím roce a vedle zdrojů ze standardních operačních programů budou v příštím roce zapojeny do rozpočtu i peníze z Národního plánu obnovy, z nichž některé naplňují cíle stávajících projektů, které jsou financovány jinak ze státního rozpočtu, a ve zvýšené míře budou zapojeny do rozpočtu a financování vědy, výzkumu také nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou opravdu na vysoké úrovni. Je pro mě také velmi důležité, že zachováme slušné financování programu ERC CZ právě jako jednoho z nástrojů na podporu excelence.

Myslím si, že je před námi i diskuse, jakým způsobem přistoupit k nepřímé podpoře. V tuto chvíli máme nastaven jeden nástroj, jehož využívání ještě klesá, a proto jednáme i s Ministerstvem financí, Finanční správou a dalšími subjekty, jak nastavit využívání tohoto nástroje pro podnikatele tak, aby byl předvídatelný a aby byl více využíván. Určitě vedeme diskusi i o dalších nástrojích, protože v zahraničí je zejména v případě firem naprosto běžné, že podíl právě té přímé dotační účelové podpory je výrazně nižší než nástroje podpory nepřímé.

Chtěla bych zmínit, že dále dlouhodobě pracuji na národních prioritách orientovaného výzkumu, kterých, když jsem přišla, bylo asi 180. Z toho jasně vyplývá, že se nemohlo priority jednat, protože 180 priorit, to je vlastně protimluv. Proto pracujeme na nových výzvách, které vycházejí z dlouhodobých výzev pro českou společnost. Já bych chtěla zmínit některé z nich, a to je otázka energetiky, otázka změny klimatu, bezpečnosti, obrany, ale i důvěry v demokracii a demografické změny, například jako je stárnutí populace, které bezpochyby budou mít velký vliv na politiku sociální nebo zdravotní.

Závěrem si dovolím říci, že tou poslední výzvou, ale nikoliv poslední, ale jednou z nejvýznamnější, kterou se priority orientovaného výzkumu zabývají a zabývat budou, je technologická a digitální transformace, kde velký důraz klademe na rozvoj umělé inteligence, kvantových technologií, ale i polovodičů a toho, co bude, a těch oblastí, které budou mít zásadní vliv na náš budoucí hospodářský růst.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a těším se na další diskusi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. A nyní s přednostním právem je na řadě pan ministr Síkela a připraví se pan místopředseda Havlíček. Pane ministře, prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, dobrý večer. Předem bych chtěl poděkovat za svolání dnešní mimořádné schůze. Musím říct, že to je celkem úspěšný den, a já jsem se sem nakonec vlastně těšil. Díky významnému podílu českého úsilí se dnes v Lucemburku podařilo prolomit ledy a podařilo se dotáhnout něco, co se nepodařilo za celé švédské předsednictví, a rozmotat klubko a dohodnout významnou revizi trhu s elektřinou, což jenom ukazuje, jak významné postavení, jaký respekt a uznání si vláda Petra Fialy získala za dobu svého působení v rámci Evropské unie a jak úspěšná je v prosazování zájmů občanů České republiky na úrovni Evropské unie.

Na druhé straně nedala se přeslechnout poslední dobou v médiích ta spousta výlevů, invektiv, urážek členů vlády Petra Fialy ze strany pana poslance Babiše a dalších proponentů svědků Babišových. (Smích z lavic.) A já jsem se rozhodl využít tuto příležitost, abych jim udělil pár přátelsky míněných rad. A jsem si vědom toho, že asi nezískám po svém dnešním vystoupení více sympatizantů mezi členy ANO a jejich příznivci, než mám doteď, protože upřímně chci využít co nejlépe každou příležitost připomenout, jak moc dobře je, že už naší zemi nevládne Babišova vláda. Mám pro vás kratší verzi tohoto vysvětlení a verzi delší.

Tu kratší. O víkendu představili odborníci z ratingové agentury Standard & Poor's, kteří potvrdili, že se naší vládě daří napravovat chyby té minulé. Té vaší. (Poslankyně Schillerová z lavice: To neřekli. - Řečník se otáčí k předsedající:) Mohla byste, paní předsedající... (Předsedající: Ano.) poprosit paní poslankyni, aby mě nepřerušovala?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Prosím. Prosím, prosím, zachovejme klid. Děkuji.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Daří se nám konsolidovat veřejné finance a daří se nám zbavovat se energetické závislosti na Rusku. Je to úspěch a já jsem si stoprocentně jistý, že kdybychom pokračovali ve vašem kurzu, tak by tato pochvala ze strany Standard & Poor's nepřišla. Naopak by došlo k úpravě ratingu nebo minimálně jeho výhledu, k prodražení splácení našich dluhů a ještě k dalšímu zhoršení současné situace.

Delší, podrobná verze mého vystoupení vám snad objasní to, proč se většina práce musí bohužel zaměřovat na nápravu chyb vaší vlády. A protože chápu, že pro některé je jednodušší pochopit věci z obrázků než z mluveného slova, připravil jsem si několik infografik, které vám postupně vysvětlím. (Ukazuje materiály.) Nyní bych chtěl poprosit prostřednictvím pana předsedajícího (paní předsedající) Míšu Šebelovou, jestli by byla tak laskavá a podala paní poslankyni Schillerové (ukazuje) tuto infografiku. (Poslankyně Schillerová z lavice: Už mám.) Výborně.

Asi se všichni shodneme, že výdaje každé vlády by se měly odvíjet od stavu státního rozpočtu, že? Rychlé tempo zadlužování je jasným signálem, že si vláda nemůže dovolit vydávat vyšší částky na zbytná opatření - a naopak. Je to jako s rodinným rozpočtem. Když máte hypotéku, kterou každý měsíc sotva splácíte, určitě nepojedete jen tak na dovolenou za 100 000, na kterou si budete muset vzít další půjčku. Státní finance mají ještě jednu vlastnost. To, jak se vyvíjí státní rozpočet, jaká je struktura výdajů, jaké je zadlužení, kolik je peněz v ekonomice, nebo to, jestli se mění disponibilní příjem obyvatel, to všechno má v dlouhodobém hledisku přímý a bezprostřední vliv na růst inflace, tedy růst cen.

Ve zkratce, čím víc peněz stát pumpuje do ekonomik, tím větší je tlak na růst inflace. Tento tlak samozřejmě je ještě výrazně silnější v době rozpadu dodavatelsko-odběratelských řetězců, kdy poptávka po některých produktech je vyšší než nabídka. Takový rozpad nastal během covidu nebo v důsledku ruské agrese proti Ukrajině. To ten tlak na růst cen ještě posiluje.

Teď se společně podívejme, co jste s veřejnými financemi udělali za vaší vlády. Samozřejmě mluvím především o práci hlavní influencerky minulé vlády, paní Schillerové, a vycházím z čísel Ministerstva financí a také z výročních zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu. Z těch dat vidíme, že příjmy českého státního rozpočtu v letech 2016 až 2021 vzrostly o 37 %. To je dobrý výsledek, který je lehce nad průměrem Evropské unie. Jenže zatímco příjmy vzrostly o 37 %, výdaje vzrostly o 57 %. To je také nad průměrem Evropské unie, a to výrazně. Výrazně nad průměrem Evropské unie. Naše státní výdaje tedy vzrostly o 20 % více, než o kolik vzrostly příjmy. V tomto ohledu jsme byli třetí nejhorší z celé Evropské unie a ten rozdíl mezi růstem výdajů a růstem příjmů byl skoro dvojnásobný oproti unijnímu průměru. Dvojnásobný, paní poslankyně Schillerová prostřednictvím paní předsedající. A to všechno vidíte v těch datech, která máte na stole.

Co to v praxi znamená, když vám rostou výdaje o tolik rychleji než příjmy? Na to nemusíte být ekonomičtí géniové, aby vám bylo jasné, že to přinese velmi rychlé tempo zadlužování. A to se ještě podívejte na to, jaké výdaje za vašeho vládnutí rostly. Hned vedle na té infografice máte přehled růstu mandatorních a kvazimandatorních výdajů státního rozpočtu. To jsou především výdaje na sociální dávky, na penze, na financování školství, na zdravotnictví a další výdaje, které se stát zaváže platit. Z toho, co v rozpočtu zbude, se dají dělat investice například do zlepšení infrastruktury, do rozvoje energetiky a do další modernizace země. Ještě v roce 2018 byly příjmy státního rozpočtu o 340 miliard vyšší než mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Tyto peníze bylo možné investovat. V roce 2021 ve vašem, a doufám, že už navždy posledním roce na Ministerstvu financí, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, převýšily příjmy státního rozpočtu výdaje už jenom o 95 miliard. Výsledkem byl historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu. To znamená, že vy jste masivně navýšili výdaje na sociální dávky, způsobili nejvyšší schodek státního rozpočtu, a aby toho nebylo málo, tak jste zrušili superhrubou mzdu, což do ekonomiky vehnalo další vysoké desítky miliard korun, takže další tlak na růst inflace.

Paní Schillerová, prostřednictvím paní předsedající, přemýšlel jsem, jak vám to vysvětlit, co tento stav ekonomiky znamená pro její vývoj nejen v dalších měsících, ale v letech. Jak vám vysvětlit, jakou škodu jste na další roky napáchala. Nepředpokládám, že byste věřila mně. Podle vašeho počínání nepředpokládám ani to, že byste důvěřovala odborníkům. Tak jsem si řekl, že poprosím umělou inteligenci, aby vám to vysvětlila. Když otočíte ten papír s tou infografikou, který jste dostala, najdete tam nejen mou otázku, ale také odpověď od umělé inteligence s poměrně jednoduchým a jasným vysvětlením.

Moje otázka zněla doslova takto: Růst příjmů státního rozpočtu od 2015 do 2021 byl 37 %. Růst výdajů státního rozpočtu od 2016 do 2021 byl 57 %. Schodek státního rozpočtu v roce 2021 byl skoro 420 miliard korun. V roce 2021 došlo ke snížení příjmových daní pro obyvatele. Růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů 2018 až 2021 byl 31 %. Podle mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech státního rozpočtu byl podíl 94 %. Prosím udělej predikci dalšího vývoje základních ekonomických ukazatelů, jako je zadlužení a inflace, vysvětli i to, proč k takovému vývoji podle tebe dojde.

Nebudu vám tady číst celou odpověď, ale pouze závěrečná shrnutí, které mi umělá inteligence poskytla, a to je následující: Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu je náročné udržet současnou fiskální politiku bez rizika vážných ekonomických a sociálních důsledků, jako jsou nekontrolovatelné zadlužení a vysoká inflace. Pro stabilizaci ekonomiky bude nezbytná komplexní revize fiskální politiky.

Nepřipomíná vám to něco? Třeba přesně vývoj naší ekonomiky po vašem vládnutí. Ano, i umělá inteligence vydedukuje, že jste nám tady po sobě nechala ekonomiku na nejlepší cestě k vysoké inflaci a nekontrolovatelnému zadlužení a záplavu fotek, které jste si nechala zaplatit od daňových poplatníků. (Potlesk vpravo.) Tu infografiku si klidně nechte, třeba se vám bude někdy hodit. A kdyby měl o ni zájem kdokoli další z vás, dejte vědět, rád vám ji dám k dispozici.

Co dál? Za této konstelace jste nám tu nechali covidové kompenzační programy. Nastavena je tak, že by státní kasu na začátku roku 2022 stály další vysoké desítky miliard korun. Jen jste jaksi zapomněli při tvorbě státního rozpočtu tyto výdaje do státního rozpočtu vložit, a pak jste nás kritizovali za to, že jsme za vás tyto nekryté šeky vyplácet nechtěli a dotace okleštili tak, abychom tak jako vy nevypláceli kasina nebo oligarchy.

Všichni víme, co přišlo poté - ruská agrese proti Ukrajině. Ten den, který změnil svět a naplno obnažil totální bezbrannost české energetiky vůči ruskému vydírání. Ten energetický skanzen, který jste nám tu nechali. Pane poslanče Havlíčku, prostřednictvím paní předsedající, nebojte, nezapomněl jsem na vás. Na infografice, kterou jste už pravděpodobně také obdržel, najdete to, co všechno jste naprosto objektivně měl udělat pro modernizaci a přenastavení české energetiky, a neudělal.

Vezmeme si to postupně. Jaksi jste úplně zapomněl na to, že vzhledem k rychlým změnám v rámci evropské energetiky, novým zákonům a cílům dekarbonizace je potřeba, aby měla česká energetika jasnou a aktuální koncepci pro svůj rozvoj. Právě proto je potřeba každých pět let aktualizovat státní energetickou koncepci. Česká koncepce je z roku 2015. Aktualizovat ji tedy měla vaše vláda, ale do konce roku 2021 neudělala ani čárku. A to největší hráč v české energetice, polostátní ČEZ, už v roce 2017 vyzýval v reakci na rychlou proměnu energetiky ve světě k aktualizaci koncepce.

Možná, pane poslanče Havlíčku, prostřednictvím paní předsedající, kdybyste tuto aktualizaci připravil, došlo by vám, jak velký problém česká energetika má. Třeba nulový rozvoj obnovitelných zdrojů. Zatímco v Evropě - a prosím pěkně, ne v západní Evropě nebo v přímořských státech s velkými větrnými elektrárnami, ale všude v Evropě - se rok od roku vyrábělo čím dál víc elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, u nás se nedělo vůbec nic.

Když se podíváte na tu infografiku (ukazuje), uvidíte naše srovnání s Maďarskem a Polskem. A přiznejme si, to nejsou žádné velké mocnosti v oblasti obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že tu mizérii minulé vlády teď vidí jen pan poslanec Havlíček, tak ještě telegraficky pro ostatní. V roce 2018 v Polsku se s využitím slunce a větru vyrobilo 7,7 % elektřiny, v Maďarsku to bylo 3,8 % a u nás podobně. A do roku 2022 se podíl obnovitelných zdrojů v Polsku zdvojnásobil, v Maďarsku vyrostl čtyřikrát - a hádejte, co se stalo u nás? Vůbec nic! U nás zůstal ten podíl téměř stejný.

Proč je to důležité? Všichni víme, že energetiku bude třeba dekarbonizovat, omezit emise, které produkuje, postupně snížit podíl uhlí a to nahradit. Obnovitelné zdroje v tom budou hrát rozhodující úlohu. K většímu využívání obnovitelných zdrojů energie mají pomoci i zákony, které má Česká republika povinnost přijmout. Jenže když jsem přišel na ministerstvo já, měl jsem na stole vedle bonboniéry s logem Rosatomu jen informaci, že nám v případě této legislativy hrozí žaloby od Evropské komise. A já jsem fakt hledal ale aspoň náznak nějaké práce odvedené na implementaci této evropské legislativy. A co jsem našel? Nenašel jsem vůbec nic!

Pane Havlíčku, prostřednictvím paní předsedající, v energetice jste očividně makal jen na jedné věci: na svém lobbingu pro Rosatom. V tom jste zářil. (Ukazuje obrázek.). A nebýt tajných služeb, snad by vám to i vyšlo. Jenže kdybyste takové úsilí, jaké jste věnoval tomu dostat Rusy do tendru na Dukovany, vložil do rozvoje energetiky v České republice, byli bychom dnes úplně někde jinde. Jenže každý zjevně máme své priority a je jedno, jestli vaše proruské úsilí bylo hnáno vaší láskou k Putinovi, nebo jste jen hájil zájmy Hradu, aby z vás v případě odsouzení vašeho šéfa udělali premiéra. Faktem prostě je, že vám v žádném případě nešlo o Česko, ani o českou bezpečnost, ani o české občany. Šlo vám jen o vás samotného!

Pak už zbývá jedna jediná otázka, na kterou se snad bojím znát odpověď. Proč za vaší vlády právě v době blížící se ruské invaze byly zásoby plynu nejnižší za mnoho posledních let? Bylo to jen opravdu vaše naprosté diletantství, nebo byl v tom nějaký úmysl? Vždyť i nyní bez dodávek plynu z Ruska k dnešnímu dni 99,9 %, historicky nejvyšší stav, co jsme kdy v zásobnících měli! V roce 2021 touto dobou byly zásobníky naplněné ani ne na 80 %. A o to jednodušší to Putin měl, když nás chtěl vydírat. Nejenže jste nechali naši energetiku úplně bezradnou proti Putinově energetické válce, vaše vláda jí ještě jednu nohu zlámala tím, že jste ušili tendr na dostavbu Dukovan na míru pro Rusy, a pak, aby toho nebylo málo, naprostým nezvládnutím kauzy Bohemia Energy jste jí zlomili i tu druhou nohu. A následně jste si v opozici energetiku vybrali jako hlavní terč kritiky proti naší vládě.

Co jsme za ty dva roky dokázali my? Postupujeme s tendrem na Dukovany, zbavili jsme se závislosti na ruském jaderném palivu, zvládli jsme loňský rok i přes Putinovo vydírání a následné ukončené dodávek ruského plynu, zajistili jsme pro Českou republiku podíl v LNG terminálu v Holandsku a postupně jsme se tak zbavili závislosti na dovozu plynu z Ruska. Představili jsme už osm novel energetického zákona, takže doháníme i ty zákony, na které jste se vy vykašlali. Nastartovali jsme rozvoj obnovitelných zdrojů, pokračujeme také s projektem TAL+, který nám umožní zbavit se závislosti na ruské ropě. A já do konce roku vládě předložím aktualizaci státní energetické koncepce, na kterou jste se vy jako na ostatní věci opět vykašlali.

Všechny tyto kroky ve prospěch české energetické bezpečnosti jsme vyšperkovali nákupy kritické infrastruktury. A já samozřejmě chápu, že geniální obchodník se zbožím všeho druhu Karel Havlíček si myslí, že by se to všechno dalo nakoupit levněji, nejlépe zadarmo, a ještě by dostal půl království k tomu. Ale já vám mohu garantovat jedno: geniální Karel Havlíček se zatraceně mýlí! Opět.

Samozřejmě bych podobné přátelské rady předal i svým dalším oblíbencům, ale máme jen omezený čas, a tak si to nechám na příště. Víte ale, co je pro mě neuvěřitelné? Vy za této situace - rekordní zadlužení, obrovský růst výdajů, nekryté příjmy, energetický skanzen - tyto své chyby využíváte k tomu, abyste kritizovali a uráželi nás, a dokonce abyste mluvili o naší neschopnosti. Lžete a využíváte to ke strašení veřejnosti, u které se jenom snažíte získávat politické body. Ale to všechno slouží jako kouřová clona pro vašeho šéfa. Ten sice už přes rok křičí na všech rozích, že vláda všechno zdražila a nestará se o naše lidi, realitou ale je, že jestli někdo něco zdražil, byl to právě on. A to pořádně! Jmění Andreje Babiše se za vaší kouřovou clonou v loňském roce zvýšilo o neuvěřitelných 62 miliard korun. Šedesát dva miliard korun za rok vydělal váš vůdce v době krize, v době poklesu reálných mezd, 62 miliard korun za rok vydělal politik, který nejvíc a nejhlasitěji křičí, že naše vláda zdražila. Přitom on zdražil všechno - od svých párků přes hnojiva až po mléko. Podívejte se na grafiku, ale tu asi nemáme komu předat, tak možná bychom poprosili někoho z kolegů. Někde ji tady mám, se mi ztratila grafika i pro pana předsedu. Tam to všechno máte. Ať víte, co a kolik váš šéf českým občanům zdražil.

Přirozenou nevýhodou demokracie je to, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatímco těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř všechno. To jsou slova českého prezidenta Václava Havla, která naprosto přesně vystihují tuto situaci. Já to neumím vystihnout tak hezky, a proto říkám: Máme tady parazita české demokracie, který naprosto pohrdá Poslaneckou sněmovnou a lidmi, kteří ho do ní zvolili! Protože tu tráví ani ne polovinu času, než by měl, a když sem přijde, tak její jednání na několik hodin zablokuje a mezitím vydělávají jeho firmy desítky miliard. A v patách má svědky Babišovy. Omlouvám se za to přirovnání, ale nedovedu si představit jiný důvod, proč by se jinak někdo pro svého vůdce tak ponižoval, vytvářel mu kouřovou clonu vystavěnou ze lží, strašení a nesmyslů.

Takže milé poslankyně, milí poslanci, ještě jednou děkuji za svolání dnešní schůze, děkuji vám za příležitost popsat vám stav, ve kterém jste naši zemi nechali, a těším se na hlasování o důvěře.

Ale tahle schůze nemá být přece jenom o důvěře. Z vašeho pohledu asi měla být o dalším strašení veřejnosti, které je hlavním politickým nástrojem vašeho hnutí. Má být o vašich lžích, které používáte, abyste mezi občany zaseli obavy. Má to být o té kouřové cloně výmyslů, pomocí kterých se snažíte zakrýt fakt, že desítky miliard na zchudnutí občanů České republiky vydělal i váš šéf. A proto vás vyzývám, jestli se zítřejším hlasováním o důvěře neuspějete, najděte v sobě zbytek cti, postavte se před veřejnost a za to všechno, co jsem tady dnes vyjmenoval, se jí omluvte. Děkuji za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Dále s přednostním právem je připraven pan místopředseda Havlíček. Pane místopředsedo, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak jsme se pobavili a jdeme pracovat zase.

Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní předsedající, pan ministr Síkela nám zde dal přednášku o umělé inteligenci, jak tam vyhledává skvěle, a ukázal nám, jak by to za nás nebo možná i za ně umělá inteligence řešila. Já jsem si ji v rychlosti tady taky vyhledal, tu umělou inteligenci, ChatGPT, a dal jsem si tam hned do vyhledávače Jozef Síkela. A víte, co tam vyskočilo? Nic. (Smích poslanců ANO.)

Jediné, co jste nám, pane ministře, řekl k tomu, co bude, je to, že chystáte aktualizaci státní energetické koncepce. Bravo! Skvělé! Výborné! Já myslím, že to všechny zajímá, hlavně diváky, že budete aktualizovat státní energetickou koncepci. Ona totiž vůbec není špatná, je někdy z roku 2016, měli jste ji už dávno udělat, ale budiž, to je chvályhodné. Ale možná by lidi zajímalo to, jak se budou vyvíjet ceny energií, možná by je zajímalo to, co se budete ještě chystat kupovat, a podobně. To je přesně ten důvod, proč vaší vládě věří pouze 3 % lidí, a to se domnívám, že jsou příbuzní všech vládních politiků. (Potlesk poslanců ANO.)

Vy jste se stále neposunuli do reálné doby. Vy jste někdy v lednu, v únoru roku 2022. Tomu bych rozuměl, tak budu nadávat na to, co všechno tady bylo špatně, my jsme to taky dělali, fajn, dobrý. Jenomže pane ministře, vy už tam jste dva roky. A teď se od vás něco očekává, že přijmete nějakou odpovědnost, že budete činit, že budete pracovat, že budete ukazovat, jak se z toho dostanete. A to už je jedno, jestli to hodíte na nás, nebo jestli si přiznáte, že to je váš průšvih, protože dva roky už tady nejsme, to už je jenom o vás. Vy jste neudělal vůbec nic. Dneska jste neukázal vůbec nic, co byste měl říct lidem, na co se mají připravit. Ale dobrá. Beru. Žijete z minulosti. A já půjdu k tomu, co jsem chtěl dnes říct. Já se vrátím ještě k tomu, co jste říkal v té energetické koncepci a v těch energetických majstrštycích, co jste předvedl, pane ministře.

Tak ale pojďme s tím, proč chceme, abyste, vážení páni poslanci, poslankyně, vyslovili nedůvěru této vládní partě. Protože rezignovala na většinu předvolebních, ale i povolebních slibů, některé strany potom úplně zcela na svůj program. Vzpomínáte si - nezvyšování daní? Prásk. Zvýšily se z příjmů právnických osob, z nemovitostí. Když menší - střední firmy budou prodávat své podniky, vše se zdaní čtvrtinou, nemocenská a tak dále. Podpora živnostníků. No to bylo řečí, to bylo slibů, že se nebudou zvyšovat odvody živnostníkům, ještě v březnu, v dubnu jste to tvrdili. Prásk. Zvýšili jste to o 20 000 korun. Mají peška. Klimatická politika? No to byly sliby, kterak se zabrání konci aut na spalovací motory po roce 2035. Nových aut, abych byl přesný. To nedopustíme. Iniciativně jste hlasovali pro, že zvýšíte počet emisních povolenek, aby klesla jejich cena. Hlasovali jste pro snížení, takže stoupne jejich cena, ještě jste ji rozšířili na poplatky na domácnosti. To bylo slibů, jak budete podporovat vědu, výzkum, vzdělávání, 130 % průměrné mzdy na pedagogy. Kde že ty sliby jsou?

Aktivisté válcují pětikoalici nekompromisním způsobem. Je to vítězství Pirátů, topky a částečně i STANu, je to kupodivu, je tam pan ministr Síkela. Ale ano, musím to říct. Je to debakl pro ODS, která se stala do slova a do písmene politickým Frankensteinem. Trocha konzervatismu, trocha aktivismu, trocha liberalismu, trocha socialismu, trocha kapitalismu a ještě tam trošku okořeníme trošičkou progresivismu. Krásný! Tak to je první důvod, proč si nezasloužíte, abyste fungovali.

Druhý důvod. Ten daňový balíček, který jste přijali slavně minulý týden, ten, vážený pane ministře a kolegyně, kolegové z pětikoalice, znamená změnu v 60 zákonech, což víme všichni. Dotkne se zásadně domácností, firem, živnostníků, obcí a znamená vůbec nejvyšší navýšení přímých či nepřímých daní, do toho považuji tedy i ty regulované ceny energie, které jste definitivně hodili na zákazníky, na spotřebitele a na firmy. To je vaše kardinální prohra, pane ministře. A je to nejvyšší zvýšení těchto daní od revoluce. Proč, pane premiére, pane ministře a ostatní vládo, vláda nespojila hlasování o tomto balíčku s důvěrou? Nebo to už je ta arogance vaše fakt tak velká, že změníte v jeden den 60 zákonů a popřete v nich do značné míry vše, co jste slíbili, a nespojíte to s důvěrou? To se toho bojíte? Mimo jiné kdybyste to spojili, tak jste dneska měli klid a už jste dneska mohl, pane ministře, hladit kočku na otomanu. Ale ne, vy jste to s tím nespojili. Proč? Je to přezíravé od vás. Proč byste to dělali? No tak jsme to udělali my. Víte, co je nejhorší? Vás ani nenapadlo to s tím spojit. Vám je totiž úplně šumafuk, na koho to dopadne. Stejně tak jako vaše dnešní projevy. Neříkám všech ve Sněmovně. Ale k tomu ještě dojdu, k těm lžím a těm odborným nesmyslům.

Ale podstatné je to, že právě v době, kdy máte největší nedůvěru - znovu říkám, pouze 3 % lidí vám věří, jako z toho už bych měl trošku těžkou hlavu - tak místo abyste projevili elementární pokoru, abyste se třeba omluvili... Co vy na to, že byste se jako omluvili za to, co jste tady napáchali? Kdybyste řekli, třeba to ani není naše vina, protože jsme prostě v mimořádné době... Ne, žádná pokora, nic. Pouze se chlubíte tím, jak to děláte skvěle, váš PR tým to vůbec nenapadlo vám tohleto říct.

A pak zde máme jednu z největších kauz spojenou s organizovaným zločinem. Ano, Dozimetr. Z toho se prostě nedá vyháknout. Můžete stokrát omílat a tvrdit, že vy ne, a házet to na někoho dalšího. Prostě týká se to několika stran vládní koalice. Jako ano, prapor nese hnutí STAN, hned za ním TOP 09. A uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. To není prosím vás jenom o šifrovaných telefonech. To je o kokainu, to je o konspiračních bytech, o tunelování Dopravního podniku. To jsme my fakt nedělali. My jsme fakt neměli konspirační byty. My jsme si opravdu nesypali kokain do všech možných otvorů. My jsme si nepřerozdělovali peníze v Itálii s panem Redlem. Ano, s panem Redlem, to je ten šéf té skupiny, a nepřipravovali jsme tím financování pro STAN a pro TOP 09 v Praze. My jsme nerozdělovali 500 pro Gazďu. A ano, my jsme ani nepoužívali v rámci vaší uzavřené skupiny, nebo této uzavřené skupiny, nebo podobné uzavřené skupiny šifrované telefony. Speciální šifrované telefony tady jste si vyžádal ještě, respektive pan ministr vnitra. Všechno jenom bagatelizujete a ještě kolem toho lžete: Nepoužíval jsem telefon... Tak teda používal... Ale ne, já jsem ho dal dětem... Ale děti se hrajou s něčím jiným než s telefonem šifrovaným, ale možná máme každý jiné zvyky. A vy máte tu drzost spojovat to ještě s naší poslankyní, s paní Janou Mračkovou Vildumetzovou, která se provinila tím, že jednoho z těch aktérů znala přes svého manžela, v té době vysokého funkcionáře ODS! Jenomže je tady jeden velký rozdíl. Ona navzdory banálnosti toho, co činila, se rozhodla rezignovat. Rezignovat. Zatímco vy se pouze smějete.

No a teď jde do toho nejlepšího. Čtvrtý důvod, proč tahleta vláda si nezaslouží, aby fungovala dále, je naprosto mimořádná nekompetence. Vy už se blížíte dokonce řekl bych k tomu předrevolučnímu věku, té době. Vládní pozice, bohužel, bohužel zastávají lidé bez elementárních znalostí. Zase nechci říct, že to jsou všichni, to bych lhal, ale dnešní projevy některých z nich to pouze potvrdily. Bohužel tím způsobujete docela značné škody ekonomice.

Tak začněme tou energetickou krizí. Vzpomínáte si na vaše ztracené programy? Energetický úsporný tarif? Pan premiér Fiala tady dnes řekl, kterak to byl skvělý program. Tak ten skvělý program fungoval tři měsíce a pak jste to museli zrušit, protože byl úplně k ničemu. A pak jste připravili program na podporu tepla. Výborné. S velkou pompou jste ohlásili na konci minulého roku program na podporu tepla. 17 miliard korun. Všechno jste nechali znotifikovat. Docela dobrá práce, to musím říct. Úředníci zapracovali. Tak jste to zrušili a nedali jste nikomu vůbec nic.

Máme nejvyšší nárůsty cen energií. Já vím, že se to snažíte ohnout přes staťák, ale mezinárodní ukazatele prostě neohnete, to je realita. Když se na to podíváte, ať už přes OECD, třetí nejvyšší energetická inflace, a to beru údaje za červenec roku 2023, třetí nejvyšší, před vámi Kolumbie a Maďarsko. Hausehold energy pricing index. No tak tam jste suverénně nejhorší, to je pravda, v přepočtu na kupní sílu přes hlavní město, ale tam kralujete nekompromisním způsobem. Osmkrát nebo devětkrát to bylo vyhodnoceno v tomto roce, sedmkrát jste byli nejhorší a dvakrát jste byli druzí nejhorší. Podle Eurostatu, když sečtu všechny energie, nejhorší, beru tedy všechny energie, které jste...

Vzpomínáte si na společné evropské řešení, pane ministře Síkelo, jak jste všechny nalákal, jak se to skvěle vyřeší? Tak nenastalo nic. Lži o Stork II, kdy vás i Demagog musel opravit a vyřkl, že to je nepravda.

Naplněnost zásobníků? Škoda, že jste se nepodíval hlouběji do toho a detailněji. Tak za prvé, opět prokazujete to, pane ministře, že jste nepochopil dodnes, jak funguje energetická infrastruktura, protože na naplněnost zásobníků má stát pramalý vliv, ale i tak si to obchodníci v roce 2019 naplnili z 99 %, v roce 2020 z 99 %, v roce 2021 to bylo 87 %. Beru vždycky k 1. říjnu, což je nejlogičtější datum, protože začíná topná sezóna, pak už se s tím těžko něco dá dělat. A ano, vy máte, 99 % jste měli, to znamená, když se na to podíváte, tak ten rozdíl tam byl minimální, nehledě na to, že v tom roce 2021 jsme měli o 10 % více, než byl průměr Evropské unie. A to říkám proto, že poloprázdný zásobník vypadá trochu jinak. Ale znovu, na to ten stát neměl prakticky žádný vliv.

Energetická krize. Vzpomínáte si na vaše námluvy, pane ministře, v Kataru? Tam jste vyrazili ve třech - vy, pan ministr Stanjura, pan ministr Kupka. Nevím, co jste všechno domluvili. Možná je dobře, že jste nedomluvili, protože jste chtěli přesměrovat tedy náš plyn na katarský LNG. Jenom podotýkám, že Katar je největším sponzorem Hamásu. Tak to jste si moc nepomohli tedy. A pak jste se pustili do nákupu infrastruktury. V zásadě správně - nákup infrastruktury, to vám schvalujeme, dokonce jsme vám to doporučovali. Ale to jsme netušili, že to budete kupovat, jak kdybyste řídil banku - za nesprávné ceny.

Vy tvrdíte, jak jste zajistili jádro, to říkal dneska pan premiér. Vy jste pro jádro neudělali vůbec nic, ale lautr nic. Zákon jsme udělali my, finanční model jsme udělali my, investiční model jsme udělali my, obchodní model jsme udělali my, zadávací dokumentaci jsme udělali my, bezpečnostní posouzení jsme udělali my, přípravu tendru jsme udělali my. Taxonomii nejenom my, to byla samozřejmě práce i Francouzů a ostatních zemí. Vše jsme komplet připravili. Vy jste jedinou věc udělali, že jste ten tendr posunuli na tři předpřipravené potenciální dodavatele, sice s malým zpožděním, ale to bych vám vyčítal nejméně, ty tři měsíce, podali jste to. Bohužel jste dodneška nedokázali ani využít opci na Temelín, to znamená ty dva bloky, ale snad to ještě zvládnete.

Zbavili jste nás závislosti na ruském plynu, tvrdíte. A opět potvrzujete, že jste za ty dva roky nepochopili, jak funguje plynová infrastruktura. Opravují vás odborníci. Doučte se to prosím, jak k nám proudí plyn. Doučte se to, že na to máte pramalý, takřka nulový vliv. Protože vy můžete nakoupit plyn kdekoliv, můžete ho nakoupit v Holandsku, můžete ho nakoupit v Rusku, můžete ho nakoupit v Norsku - pozor, ne vy, to kupují samozřejmě komerční subjekty, na to taky nemáte žádný vliv. Jenomže to, jaký k nám bude proudit plyn, tak o tom rozhodují v Německu, protože tam se to smíchává v těch trubkách. A jedna věc je, komu platíte, a druhá věc je, jaký plyn k vám dorazí. Takže to, že do České republiky a dalších zemí nejde ruský plyn, v tom máte nepochybně pravdu, ale to je dáno tím, že se naboural Nord Stream jednička, to znamená, že nefunguje Nord Stream jednička. Kdyby fungoval, tak to logicky smíchá a budete tady mít opět molekuly v určitém procentu i z toho Ruska. Takže působíte směšně, pokud tvrdíte, že vy jste zabezpečili to, že k nám nebude proudit ruský plyn. O tom se fakt rozhoduje někde jinde. Ledaže byste s panem premiérem, pane ministře, nabourali ten Nord Stream jednička, což nepředpokládám.

Stejně tak je to u té ropy. U ropy se vám to nějak úplně nedaří tedy s tím Ruskem. Ale já vám to nevyčítám, pane ministře, protože vy na to fakt nemáte žádný vliv. A nebudu se chovat stejně jako vy. Jestli jste to sledoval, a věřím, že to sledujete, tak máte ropy z Ruska poněkud více, než bývalo v minulosti. Bývalo to půl na půl, 50 %. Dneska je to 65 %. To znamená, není to kapacitou trubky, je to prostě dáno tím, že ten, kdo ji kupuje, PKN Orlen, prostě kupuje ruskou ropu. On se vás na to vůbec neptá. A vůbec se vás na to ptát nebude, jakou bude kupovat ropu. Není to, čím by se měl chlubit, ale to je prostě realita. Takže na tu ropu si dejte bacha, pane ministře. Úplně se vám to nedaří.

Hodně jste mě pobavil, když jste říkali jak vy, tak pan premiér, že jste zvýšili výkon fotovoltaiky o 50 %. Myslím tím výrobu. To berete jako úspěch? Víte proč? Protože máte nejdražší ceny elektřiny, kam se podíváte. A lidem a firmám nezbylo nic jiného, než aby investovaly do fotovoltaiky. To je jednoduchá odpověď. To je jaksi výsledek neschopnosti, a ne schopnosti. (Potlesk z lavic ANO.)

Pak jste tady hovořili krátce o rozpočtu, to by bylo nadlouho. Švindly v rozpočtu, falešná konsolidace veřejných financí a tak dále. Ale jenom to zkrátím. Vy jste udělali za tři roky, beru i ten příští rok, a to tedy vám budu fandit, že vám to dopadne dobře, větší dluh než my za osm let. To je prostě nezpochybnitelné, to je jasné. A můžete se vymlouvat na cokoliv. Tak tady to máme, zde to máme. (Poslankyně Schillerová bere z řečnického pultíku graf, prochází s ním sálem a ukazuje přítomným.)

A vy tvrdíte, jak byla špatná ta superhrubá mzda. No fajn. Tak když byla špatná, pane ministře, tak proč jste ji za ty dva roky nezrušili? Je k tomu příležitost. Vy vládnete, my nevládneme. Vy tvrdíte, že superhrubá mzda byl špatný krok. Fajn. Jste ve vládě, tak ji zrušte! To jednoduché. Není leden 2022. Blíží se konec roku 2023. Neudělali jste vůbec nic. A víte, proč jste to neudělali? Protože tam máte ODS! A ta vám to samozřejmě nezruší, takže s nimi se domluvte.

Pak zde pan premiér krásně nastínil dopravní stavby. Já mám ten pocit, že pan premiér je fakt silně přepracovaný, skoro bych řekl dezorientovaný v poslední době. Vy tvrdíte, jak dáváte rekordní peníze do rozpočtu na dopravu. Víte vůbec, pane premiére, že tam dáváte méně, než jsme dávali my v roce 2021? Já nevím, kdo vám to píše, ale dělejte to systémem čtyř očí. To je taková základní manažerská poučka. Nechte si to zkontrolovat ještě někým dalším. Já vám klidně ta data dám.

My jsme v roce 2021 dali 127 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury. Kolik jste tam dali vy? V minulém roce, respektive v tomhle, ať jsem přesný, i v tom příštím, tam dáte 120 miliard korun i s odřenýma ušiskama Jozefa Síkely. Takže jste v situaci, kdy tam dáváte méně. Ale protože pan ministr Kupka to potřebuje někde dočerpat, tomu rozumím, já bych to taky dělal na jeho místě, tak si půjčuje. Takže vy si vykážete nižší schodek v rozpočtu, ušetříte na dopravní infrastruktuře jakoby, ale ve finále si ty peníze půjčíte za, já nevím, čtyř-, 4,5% úrok. Takže to za prvé, nedáváte tam více, dáváte tam méně. Ale půjčujete si to, to je pravda.

Ještě zajímavé je připomenout to, když už jste tak kritizoval tu dopravní infrastrukturu a tu výstavbu, kdy se stavělo nejméně. Víte, kdy se stavělo nejméně, pane premiére? Za to pan ministr Síkela nemá, to mu nemůžu přičíst. Mezi lety 2011 až 2014. A víte, kdo byl v té době ve vládě? Byl jste tam vy, pane premiére, a byl tam pan ministr Stanjura, tehdy jako ministr dopravy. Víte, kolik jste zahájili dálničních staveb mezi lety 2011 až 2014? 800 metrů! Prosím pěkně, nepřeřekl jsem se. Ne kilometrů - 800 metrů za téměř čtyři roky. Tak to jsme po vás zdědili. A vy máte tu drzost říkat někomu, že nedostatečně investoval do dopravní infrastruktury?

Tak jenom v roce 2021 jsme zahájili 71 kilometrů ve smyslu výstavby nových dálnic. 71 kilometrů. A předávali jsme vám více než 100 kilometrů, to beru za poslední dva roky. Vy nám vyčítáte, že jsme ke zhotoveným dálnicím dali i D1. A proč bychom ji tam nemohli dát? Vždyť byla zhotovena. Je na tom něco špatného? Ale pojďme k číslům. Já vím, k čemu míříte samozřejmě, když říkáte, vy se chlubíte čísly, kolik jste zprovoznili dálnic, a drze jste se tam dali D1. Pomíjím to, kdybyste možná jako někdy se podíval do nějakých příruček, jak se staví dálnice, že to je de facto nová dálnice, ale to čert vzal, to není to podstatné. Podstatné je to, že kdybych vzal rok 2021 a díval se z úhlu pohledu, jaké dálnice se tady zprovoznily, tak dojdete na částku 94 kilometrů, včetně tedy té D1. Souhlasím. Tak to odečteme, ať máte klid, pane premiére, a bez té D1 to je 47 kilometrů, přibližně to bylo půl napůl. Dobrý, beru.

Kritizujete, že jsme zahájili 47 kilometrů. Víte, kolik zahájíte v tomhle roce? Patnáct kilometrů. Příští rok ale to budete mít 118 kilometrů, dál-li pánbůh, věřím, že se to snad podaří. Ale já to ani neříkám kvůli těm 15 kilometrům. Kdybychom tam byli my, tak asi toho taky letos nezahájíme více, myslím tím zprovozníme, protože samozřejmě se dojíždí to, co se zahájilo všechno v letech 2017, 2018 a tak dál.

Co tím vlastně chci říct? Pane premiére, když se chlubíte, že v příštím roce, dá-li pánbůh, to tady už konečně dopadne a budete mít těch 118 kilometrů, tak to jsou fakt všechno naše projekty, které my jsme zahájili. Stejně tak jako já, když jsem stříhal pásku, tak to nebyla moje zásluha, to byla zásluha těch, kteří to zahájili přede mnou, což byl třeba pan ministr Ťok. Já se můžu chlubit maximálně tím, na co jsem klepal, to znamená základní kámen, kdy jsme zahájili stavby, a z toho těžíte vy. Takže jestliže tvrdíte dneska, že to nebude špatné, není zač.

Zajímavá zmínka, pane premiére, byla ještě o lithiu. Takže fakta. V roce 2019-2020 jsme to byli my, kdo dostal lithium pod kontrolu společnosti ČEZ. Kompletně, vše jsme připravili. Jediné, co jste měli dotáhnout, je to, že do toho řetězce, to znamená těžba, zpracování, ještě dáte gigafactory. Tak to jste nezvládli, protože gigafactory, místo abyste ji dělali společně s ČEZem v Prunéřově, jak jsme se my tehdy domlouvali - a zdálo se mi to logické, proč bychom měli podporovat někoho, kdo nám tady ten řetězec neudělá? - tak vy jste se rozhodli, že nasypete nižší desítky miliard korun ku Plzni do Líní, kde to kupodivu nikdo nechce. A ČEZ tam u toho taky nebude. Tak to je taky docela dobrý majstrštyk.

Mohl bych pokračovat dál, pane premiére. Nedostatek léků, jak je řešíte, a tak dál, ale zastavím se ještě u jedné věci a to je vaše silné motto posledních dnů a to je restart Česka. Kam teď kliknu, tam na mě vyskočí pan premiér Fiala a kouká na mě restart Česka. Zní to hezky, ale není to nic jiného než nová perestrojka. To je fakt katastrofa, jak jste k tomu přistoupili. Určitě si někteří z vás na perestrojku v osmdesátých letech vzpomínají a vybavují si ji. A na čem ona byla založena? Ona byla založena na tom, že se bude moderně investovat mimo jiné, že se vytvoří vládní výbory pro investice a že se to tady rozjede. No tak co vy jste udělali? Vy jste udělali vládní, já nevím, jak se to jmenuje, myslím, že zrovna výbor se to jmenuje pro strategické investice, ten nám to jako rozčísne dneska, no a pak jste se rozhodli, že tady vy jakožto veřejný sektor ten restart udělá. Pane premiére, neudělá. Žádná vláda neudělá restart. Vláda tady není od toho, aby dělala hospodářský restart. To je fakt jak v těch osmdesátých letech. Proto říkám, že na to jdete jak v té době perestrojky. Restart vám udělá jediný sektor, a to je privátní sektor, udělají vám ho firmy, udělají to jejich zaměstnanci, udělají to privátní subjekty, kterým vy byste měli dát prostor pro to, aby mohly zisky generovat. A co uděláte vy, pane premiére? Když ty zisky generují, tak jim vyčiníte po jakešovsku, že mají příliš vysoké zisky, že to je divné, že to není normální. Měli byste jim poděkovat, firmám jakýmkoliv, které tvoří zisk, protože za vaší vlády tvořit zisk, to je majstrštyk. Ale hlavně tím, že tvoří zisk, tak vám budou platit daně, a když budou platit daně, budete mít na ty dálnice a nebudete na ně muset půjčovat z Evropské investiční banky. Je to tak složité na pochopení? A když budou tvořit zisk, tak světe, div se, budou platit zaměstnancům docela slušné mzdy. Ano. Ne tím, že do nich budete lít nějaké dotační tituly, ale tím, že budou přirozeným způsobem vydělávat. Takže prosím, čepici do ruky a poproste firmy, aby hodně vydělávaly, protože to je to jediné, co vás, ale popravdě řečeno i nás může zachránit.

Já se tady snažím ukázat, že na těch nekompetentních ministrech do značné míry závisí váš úspěch či neúspěch, a podle toho taky to vypadá. Problém pana premiéra je v tom, že nemá odvahu je vyměnit, ačkoliv velmi dobře víte, pane premiére, že na to nestačí ti ministři, že to nedělají dobře. Ale vy to neuděláte proto, tu výměnu, protože nechcete položit pětikoalici. Ano. Jinými slovy, řekněme si to přesně, přeložme si to do češtiny: berete si lidi jako rukojmí jenom proto, abyste udrželi tuto nesourodou pětikoalici.

A poslední důvod, proč si nezasloužíte dále fungovat, je způsob vaší komunikace. Můj předřečník, pan ministr Síkela, to tady předvedl v plné polní. Výmluvy na minulost. Antibabiš, hlavní headline. Ne, je to vaše odpovědnost. Vy jste chtěli vládnout. Nikoho dnes už nezajímají vaše stížnosti, váš brekot. Ukažte, že to dokážete líp. Vy jste zatím nepřevedli vůbec nic, děláte to bohužel výrazně, výrazně hůře.

Ne všichni z ministrů zde hovořili jenom o minulosti, ne všichni zde hovořili na téma antibabiš a neukazovali na nás. Třeba paní ministryně Černochová, jakkoliv s ní nesouhlasím s F-35, a klidně bych i tady argumentoval, proč se domnívám, že se unáhlili a že si měli nechat udělat férové nabídky a měli je v klidu vyhodnotit, tak musím říct, že zde mluvila celkem sebevědomě, dívala se dopředu a bojovala za ten rezort. Já jsem, pane mistře Síkelo, neslyšel jedno jediné slovo, že byste zabojoval za ten rezort. Tak se pak nedivte, že vás tam ty lidi neberou, je tam zákopová válka, jsou v těch zákopech, nechtějí vystrčit hlavu a modlí se, ať to skončí. Jste tam izolován, a je to právě proto, že oni ve vás nevidí někoho, kdo se za ně postaví. Nejenom že to nevidí ti úředníci, ale oni to nevidí ani ti průmyslníci, nevidí to ani ti energetici, nevidí to podnikatelé střední, malí, velcí, nic. To je ten důvod, proč jste neúspěšný.

Vy nám zde tvrdíte, jakým způsobem zatočíte s dezinformacemi. Vždyť to je parodie, prosím vás. Vy jste šiřiteli největších dezinformací za poslední dobu. Jak s nimi chcete bojovat, proboha? Jediné, co jste udělali s tím, jak jste udělali zákon, naštěstí jste měli ještě sebereflexi, že když jste viděl, jak ten zákon vypadá po jednom roce příprav, tak jste od toho utekli a toho zmocněnce jste propustili. Nulová sebereflexe. Jenom nálepkujete, jste arogantní, jste elitáři, kteří tady nebyli za posledních 30 let. Kdo jde na demonstraci, tak to je prosím pěkně podporovatel Varšavské smlouvy. Myslím tím na demonstraci proti vám. Ale kdo jde na vojenskou techniku do Ostravy, tak to je podporovatel NATO. Vy jste fakt už zešíleli úplně. Ten, kdo je na demonstraci, tak vám garantuji, že 30 % lidí už ani neví, co je to Varšavská smlouva. Ti tam jdou proto, že jsou nespokojení s vámi. A já tedy kdybych měl 100 000 lidí, možná 80, možná 50, já nevím, ale byl Václavák skoro plný, tak bych nebyl klidný jako želva. A znovu, možná bych nebyl spokojený, že tam jsou, alespoň bych byl slušný, omluvil bych se, anebo bych alespoň se snažil jim vysvětlit, že nemají pravdu. Aspoň trochu pokory, to by vám fakt neškodilo. A ti, co jdou do Ostravy na NATO, já tam byl mnohokrát, ti tam fakt nejdou kvůli NATO, ty tam jdou se podívat na letadla. Ale je to v pořádku, ať tam jdou, mně se líbí ta akce.

Dezolát. Každý, kdo jde na demonstraci. Nedemokrat, to je výborné. Vy jste si zvykli každého, kdo se vám nelíbí, nazvat ne-de-mo-kra-tem, vy demokrati. Ruský šváb a tak dál. Já už toho radši nechám, protože se vždycky tak napumpuju, když jenom na to myslím, že pak mi není dobře.

Takže my budeme požadovat, aby byla vyslovena nedůvěra, nic jiného ani nejde. Ale v případě, že se tady, vážení koaliční poslanci, rozhodnete, že tu nedůvěru nevyslovíte, jasně, tak pak prosím, je třeba, aby vaši voliči viděli, že si stoupnete a řeknete: My s touto vládou souhlasíme. My jsme přesvědčeni, že to dělá dobře. A je třeba, aby vaši voliči viděli, že vaše stranická disciplína je vám bližší než názor lidí. Já děkuju. (Potlesk části poslanců.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobrý večer, paní poslankyně, páni poslanci. Já načtu nejdříve omluvy, než připustím dalšího řečníka, kterým je pan ministr Mikuláš Bek. Paní poslankyně Dražilová Lenka se omlouvá z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Nacher Patrik od 17,30 do 20 hodin z rodinných důvodů, Pastuchová Jana od 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Wenzl Milan od 20 hodin ze zdravotních důvodů.

Nyní poprosím o vystoupení s přednostním právem pana ministra Beka, který už je přítomen, a následuje paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych využil této příležitosti ke shrnutí pokroku v agendách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za období působení této vlády. Sluší se připomenout, že tento rezort vláda koncem roku 2021 přebírala v ambivalentní situaci. Na jedné straně doznívala covidová epidemie a vyčerpání ze zvládání té situace ve školství bylo jasně patrné, na druhé straně tu byla vysoká očekávání veřejnosti vyvolaná přísliby budoucích reforem školského systému. Obsáhlá Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, příprava nového rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, proměna přípravy budoucích učitelů na fakultách nebo reforma financování regionálního školství jsou příklady iniciativ, které, přiznávám, jsme zdědili od předchozí vlády. S výjimkou změn financování, které se skutečně začaly uvádět do praxe a k jejichž zhodnocení se můžeme vrátit později, to byly na začátku našeho působení především strategické vize ve stadiu věcného záměru a z velké části tyto plány reflektovaly nějakou dlouhodobou shodu odborné veřejnosti, a považuji proto za přirozené a správné, že na ně naše vláda vědomě navázala, začala je seriózně rozpracovávat a postupně uvádět v život.

Dovolte mi tady poznámku. Školství je oblastí, ve které je nezbytné pracovat v delších časových horizontech, a ve srovnání s jinými rezorty je tam naprosto nezbytná určitá kontinuita, která překračuje horizont jednotlivých funkčních období vlád.

Tyto reformní cíle byly vtěleny do řady ministerských dokumentů a zároveň vzniklo očekávání na úrovni celé řady aktérů, že víceméně inkrementálním způsobem bude možné dosáhnout výrazného pokroku v řešení hlavních neduhů českého školství, což jsou například sociální nerovnosti nebo kvalitativní rozdíly v úrovni vzdělávání v jednotlivých regionech. Po pěti měsících ve funkcí ministra školství si troufám odpovědně říci, že český vzdělávací systém naléhavě potřebuje některé reformní kroky zrychlit a spektrum cílů a nástrojů rozšířit o některé nové prvky. Je jasné, že pokusy o čistě technokratické a odborné řešení tady nestačí a je třeba významného politického konsenzu o hlavních cílech.

Teď mi dovolte se detailněji věnovat některým klíčovým agendám, které vyplňovaly čas před mým nástupem do funkce. Je jasné, že rezort školství stál vlastně od začátku působení této vlády díky agresi na Ukrajině před nezbytností integrovat do vzdělávacího systému ukrajinské děti, žáky a studenty. Na konflikt na Ukrajině ministerstvo reagovalo téměř obratem a pro ukrajinské uprchlíky vytvořilo okamžitě síť informačních kanálů od portálu pro Ukrajinu přes telefonické linky až po sociální síť v ukrajinštině.

Jen pár dnů po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se podařilo připravit takzvaný lex Ukrajina, který umožnil našim školám jednodušší navyšování kapacit a současně stanovil jasná pravidla, jak mají školy postupovat v případě, že by se i přesto nedařilo umístit všechny děti a žáky do škol. Musím ale říci, že se povedlo umístit do škol téměř všechny děti s dočasnou ochranou na našem území, což považuji za velice dobře zvládnutou situaci v oblasti vzdělávání. Od školního roku 2023-2024 jsme doporučili školám, aby obsah vzdělávání upravovaly pro uprchlíky, kteří jsou v adaptační fázi, tedy do jednoho roku, a po uplynutí této doby je žádoucí, aby se děti uprchlíků vzdělávaly již plně podle českého kurikula. Téměř současně se zákonem lex Ukrajina jsme připravili výzvu na takzvané adaptační skupiny, jež po dobu prvních 90 dnů pobytu mohou ukrajinské děti využívat tak, aby nastoupily do školy až ve chvíli, kdy jsou na to připraveny a nevnímají školní docházku jako stresující. Kromě finančního pokrytí adaptačních skupin vyčlenilo ministerstvo další prostředky na okamžité jazykové vzdělávání ukrajinských dětí. Jednalo se o prostředky ze státního rozpočtu, operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání, Národního plánu obnovy i takzvaných Norských fondů.

Ve stejném časovém období jako první výzva k adaptačním skupinám byla pro starší děti z Ukrajiny vyhlášena i výzva na jazykové kurzy. V mateřských školách probíhá jazyková příprava v rámci běžné činnosti, v těch s větším zastoupením cizinců pak v rámci skupin pro jazykovou přípravu. Ministerstvo podpořilo formou dotace z Norských fondů kurzy českého jazyka nejenom pro ukrajinské studenty, ale také pro pedagogické pracovníky a pokračuje také financování ukrajinských asistentů pedagoga. V tomto roce je celkový objem přes 300 milionů korun, což umožňuje financovat více než 700 plných úvazků. Ve spolupráci s vysokými školami se podařilo zajistit studium pro 3 500 nově příchozích ukrajinských studentů. Celková alokace na stipendia činila v roce 2023 200 milionů korun.

Dále považuji za úspěch to, že se podařilo rychle zahájit čerpání z OP Jan Amos Komenský, který má celkovou alokaci 87 miliard korun, z toho 43 miliard je určeno na podporu výzkumu a vývoje, 18 na podporu vysokých škol a 26 miliard pro regionální školství. Dosud bylo vyhlášeno 25 výzev za 65 miliard korun, bylo vydáno 8 000 správních aktů za 23 miliard korun a do konce roku 2024 má být vyhlášeno dalších 12 výzev. To je významná pomoc pro české školství, kterou se podařilo v posledních měsících také urychlit z hlediska dostupnosti finančních prostředků.

Za třetí. Daří se úspěšně realizovat aktivity v rámci Národního plánu obnovy. K podpoře vzdělávání i výzkumu je využíváno části Národního plánu obnovy v celkovém objemu přes 20 miliard korun. Klíčovými aktivitami je podpora znevýhodněných žáků v některých školách českých regionů. Dále byly vyhlášeny výzvy na budování tří velkých univerzitních kampusů, dva jsou Univerzity Karlovy v Hradci Králové a v Praze a jeden se týká Masarykovy univerzity v Brně. V programu excelentního výzkumu je připraveno 5 miliard korun, které posílí kapacity českých výzkumných organizací.

Za čtvrté. Podařilo se dokončit takzvaný kompetenční rámec absolventa učitelství. Vlastně poprvé v polistopadové historii došlo ke shodě mezi většinou aktérů ve školství o tom, jakými schopnostmi, dovednostmi má být vybaven učitel, a kompetenční rámec absolventa učitelství vznikl jako jeden z výstupů spolupráce ministerstva s fakultami připravujícími učitele a dalšími organizacemi. Tento dokument bude sloužit jako vodítko pro reformu přípravy učitelů na vysokých školách. Klade maximální důraz na profesní dovednosti, využívání moderních technologií, formativní hodnocení, vytváření bezpečného prostředí pro učení nebo spolupráci mezi učiteli.

Za páté. Pokračujeme v přípravě rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Od jeho zavedení v roce 2005 nedošlo k žádné zásadní změně školního kurikula, byť původní koncepce počítala s pravidelnými revizemi přibližně v pětiletých intervalech, tak aby dokument mohl průběžně vstřebávat nové podněty a lépe odrážet proměny forem a metod vzdělávání. Ten záměr provést kurikulární reformu vyhlásila již minulá vláda. Teprve v posledních dvou letech se podařilo najít dostatečnou odbornou shodu na základních parametrech té proměny. Ta reforma má posílit především rozvoj klíčových kompetencí, základních gramotností a vzdělávací obsah se má přizpůsobit současným nárokům a potřebám.

Kurikulární reforma je nyní už ve fázi samotné tvorby rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání, kterou odborně garantuje Národní pedagogický institut podle zadání ministerstva. Návrh revidovaného rámcového vzdělávacího programu předložím do veřejné konzultace počátkem příštího roku, finální schválení předpokládám do konce roku 2024. Od školního roku 2025-2026 začne probíhat pokusné ověřování ve vybraných školách, které podpoříme rovněž tvorbou učebních materiálů. Povinné zavedení revidovaného rámcového vzdělávacího programu pro základní školy pak předpokládám od školního roku 2027-2028.

Za šesté. Aktualizujeme a upravujeme školskou legislativu. Připravili jsme a dokončujeme novelizaci všech hlavních školských zákonů a podzákonné legislativy, což je nezbytným základem modernizace českého školství. V létě tohoto roku byl dokončen legislativní proces novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, které zlepšují postavení pedagogických pracovníků, přispívají k vyšší prestiži učitelského povolání a posilují atraktivitu profese zejména pro mladé adepty učitelství. Novelou byl průměrný plat učitele navázán na průměrnou mzdu v národním hospodářství a učitelé se tak stali jedinou profesní skupinou se státem garantovaným objemem platových prostředků. Za velice důležitý posun lze považovat také podporu začínajících učitelů, která má zabránit předčasným odchodům mladých pedagogů ze školství a zároveň zefektivnit předávání zkušeností ze strany zkušených učitelů.

Novela také posílila postavení ředitele školy a zároveň umožnila, aby ředitel uznal nekvalifikovanému pedagogovi na dobu tří let předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy k výuce předmětů, které svým charakterem odpovídají absolvovanému studiu. Lhůta tří let má zároveň fungovat jako motivace, aby si takový učitel co nejdříve doplnil potřebné pedagogické vzdělání.

Připraveny jsou rovněž další změny školského zákona, jejichž hlavním cílem je nově nastavit systém pedagogické podpory prostřednictvím asistenta pedagoga na základních školách. Návrh tak lépe definuje podmínky poskytování, přičemž stanovuje pomyslný strop v systému tak, aby bylo reálně možné tento tolik potřebný druh podpory poskytovat všem žákům, kteří jej skutečně potřebují.

Finalizací před předložením vládě prochází v těchto dnech novela zákona o vysokých školách. Návrh řeší mimo jiné potřebnou reformu doktorského studia, zejména neefektivní finanční podporu doktorandů, která má negativní vliv na úspěšné dokončování doktorského studia. Navrhované změny přispějí ke zlepšení situace z pohledu studentů i škol, a to především motivací k pečlivějšímu výběru studujících, kterým pak budou vysoké školy schopny dedikovat intenzivnější a cílenější podporu.

Dokončujeme - a to je sedmý bod - nový dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na léta 2023-2027. Ministerstvo pod mým vedením v současnosti dokončuje přípravu tohoto dokumentu, který detailně popisuje směr, kterým se české regionální školství vydá do roku 2027, a přináší zejména významná vodítka pro opatření uskutečňovaná ve školství krajskými samosprávami.

Spolu s dlouhodobým záměrem se dostáváme k poslednímu okruhu mého vystoupení, v němž přiblížím některé cíle, které jsem si ve svém rezortu stanovil pro druhou polovinu funkčního období naší vlády. Tedy je to digitalizace přijímacího řízení na střední školy. Z mnoha vzájemně propojených opatření popsaných v dlouhodobém záměru chci vyzdvihnout především toto opatření, které má zjednodušit procesy u všech zainteresovaných uchazečů, zákonných zástupců škol, Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání. Významnou výhodou digitalizace přijímacího řízení pak bude skutečnost, že v okamžiku vydání rozhodnutí o přijetí bude eliminována doba nejistoty, která souvisela s možností podání zápisových lístků v desetidenní lhůtě. Díky prioritnímu seřazení škol na přihlášce budou mít všichni zainteresovaní okamžitou informaci o své škole, a tedy zmizí problém s takzvaným velkým počtem neumístěných uchazečů v první fázi přijímacího řízení. Pro první i druhé kolo přijímacího řízení už nebudou aplikovány zápisové lístky.

Tedy digitalizace přijímacího řízení přinese tyto hlavní změny: všechny přihlášky jak do maturitních oborů, tak do oborů s výučním listem budou evidovány v jednom informačním systému. V prvním a druhém kole bude možné podat přihlášky až na tři školy, budou zachovány dva pokusy u testů jednotné přijímací zkoušky, střední školy nebudou mít zákonnou povinnost zohlednit jako jedno z kritérií přijímacího řízení výsledky předchozího vzdělávání a školní část přijímacích zkoušek bude skládána v průběhu delšího období.

Za další. Významně urychlíme inovaci oborové soustavy středních škol. Inovace oborové soustavy středních škol je dalším z prioritních úkolů, jimiž se bude ministerstvo v následujících měsících zabývat. Cílem je zjednodušit soustavu oborů středního vzdělávání, která nyní zahrnuje 283 oborů, tak aby byla lépe srozumitelná uchazečům o studium a aby obory odborného vzdělávání byly účinněji navázány na praxi prostřednictvím profesních kvalifikací. Předpokládám, že návrh výrazně upraveného nařízení vlády o oborové soustavě předložím do poloviny roku 2024, a následně ministerstvo zahájí přípravu nových rámcových vzdělávacích programů pro obory středního vzdělávání. S inovací oborové soustavy přímo souvisí také zvýšení podílu žáků ve všeobecném vzdělávání na středních školách a podpora, a to zejména rozšiřováním kapacit čtyřletých gymnázií a lyceí.

Dalším naším cílem je zvýšení prostupnosti ve středním a vysokém školství. Vysoká míra prostupnosti, tedy možnost snadného pohybu mezi úrovněmi vzdělávání, případně trhem práce i mezi různými obory, je považována za jeden z klíčových znaků moderní vzdělávací soustavy. V tomto ohledu má náš vzdělávací systém celou řadu bariér, které je potřeba odstranit. K tomu připravujeme celou řadu intervencí a především k tomu chceme využít nových rámcových vzdělávacích programů.

Další naší prioritou je posílení profesního vzdělávání na postsekundární a terciární úrovni. Česká republika na terciární vysokoškolské úrovni má velmi nízký podíl studijních programů profesního charakteru, které by sloužily lokálním potřebám firem, zaměstnavatelů v daných regionech. Proto připravujeme celou řadu iniciativ, které mají připravit české vysoké školství na populační nárůst, který se do vysokého školství přesune během čtyř let, a ve spolupráci se zaměstnavateli připravujeme vznik nového typu polytechnických vysokých škol zřizovaných ve spolupráci veřejné a soukromé sféry.

Dámy a pánové, závěrem mi dovolte zopakovat tezi z mého úvodu. Pro vzdělávací systém je nezbytné přes všechny politické spory dosáhnout elementárního konsenzu, protože změny, které provádíme ve vzdělávacím systému, teď přinesou své výsledky zhruba za dekádu. Platí to pro jakoukoliv vládu, a tedy i pro vládu naši. Budu ve své agendě dál usilovat o to, abychom v těch klíčových věcech nalezli shodu také s regionálními reprezentacemi a municipální sférou, která je zřizovatelem významné části škol v našem vzdělávacím systému. Děkuju vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s přednostním právem paní místopředsedkyně Olga Richterová a následovat budou přihlášení bez přednostních práv. Připraví se pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní předsedkyně, a srdečně zdravím kolegyně a kolegy zde v sále i každého, kdo nás sleduje. Já si dovolím pouze stručný komentář, protože doba samozřejmě pokročila, ale myslím si, že je potřeba to zdůraznit. Zazněla tady totiž například z úst šéfa hnutí ANO Andreje Babiše řada nepravd a spousta těch nepravd byla rozebírána už dnes v médiích, na síti X dříve zvané Twitter a podobně. Jenom upozorním na jedno konkrétní zajímavé vlákno, které rozebral novinář Jan Wirnitzer. Týkalo se bezpečnosti našeho státu a toho, co tady zaznělo právě z úst Andreje Babiše ohledně F-35. Myslím si, že to stojí za připomenutí, že řada, obrovská řada těch věcí jsou naprosté lži.

A pak tady zazněly věci, které jsou naprostá demagogie, věty jako: pro tuto vládu nemá život žádnou váhu ani cenu. Takovou větu podle mě může říct jenom někdo, pro koho nemá žádnou cenu společenská soudržnost. To, abychom fungovali jako společnost. To může říct někdo, kdo obviní kohokoliv z čehokoliv, proto je to také soudně uznaný lhář opakovaně, ale vše ho zajímá jenom jako možná záminka k útoku. Já nevím, jak se s tím žije, ale když tady minulý týden plynuly hodiny, spoustu času u pultíku tady pan šéf hnutí ANO prořečnil, a to s plnými ústy útoků na ministra zahraničí Jana Lipavského. A ten byl mezitím kde? První zahraniční návštěva Izraele po šíleném teroristickém útoku na jeho území. Takže to byl přesně příklad absurdních naprostých lží, útoků a možná i obyčejné lidské závisti, ale to už samozřejmě spekuluji.

A je to vlastně celé úplně absurdní. Máme tady třeba pana Faltýnka. Ten navzdory všem svým deníčkům a spoustě kauz prostě zůstává oporou pana Babiše. Taky paní Vildumetzová. A přitom právě Andrej Babiš hlasitě nadává na nás, na Piráty, že pro nás na ministerstvech pracují naši lidé někteří. On to už vysvětlil Ivan Bartoš před chvílí tady na plénu Sněmovny a já to prostě chci v tomto svém stručném komentáři ještě jednou připomenout. Je to totiž strašně důležité.

Ivan Bartoš tady připomněl, co se dělo v minulosti, když hnutí ANO mělo vládu a i Ministerstvo pro místní rozvoj. Tehdy byla ministryní paní Klára Dostálová za ANO a ohledně digitalizace stavebního řízení radil za milion korun Luděk Šteffel. To je další obviněný v kauze Dozimetr, pro ty, kdo si to jméno hned nezařadí. A ten pan Šteffel radil tak dobře, že zakázku předražili o 1,2 miliardy. Docela slušná částka, 1,2 miliardy. Za to se dá pomoci hodně lidem. Za Piráty jsme to proto zastavili a přišli s funkčním levnějším řešením. Jenom připomínám, toto jsou věci, na které Ivan Bartoš opakovaně upozorňuje. Jak to nyní vyznívá? Paní tehdejší bývala ministryně Klára Dostálová, nyní to vypadá, jako by si jméno pana Šteffela nepamatovala, a že ta částka vlastně nesouhlasí. Ale ono to je černé na bílém. Ono to je ve smlouvách.

Jenom to zrekapituluji. Andrej Babiš, soudně uznaný lhář, opakovaně, pořád nadává na někoho, na něco, něčím straší. A když aktuálně nadává na Piráty, že mají na ministerstvech své lidi, tak je to prostě proto, že to byl právě jeden z našich lidí, kdo tyto podezřelé šmeliny dříve, ale i ve věci této digitalizace stavebního řízení, rozkryl. Rozkrývání věcí, které jdou do té minulosti. Za hnutím ANO je určitě něco, co panu Babišovi nejde pod nos. Určitě se mu to nelíbí. Asi by chtěl, abychom si nechali radit od lidí navázaných na Agrofert. To by se mu asi líbilo víc. Ale to fakt nedopustíme.

A už jenom úplně závěrem. Takhle je potřeba posuzovat bohužel naprosto všechno, co tady od něj tady zazní. Já jsem fakt smutná z toho, jak používá sousloví "naši lidi", jak se tady často používá, protože je to přesně, jak jsem upozornila v začátku svého komentáře, něco, co má ve finále za účel jenom rozdělovat. Způsob, jakým používá to sousloví, má jenom dál štěpit naši společnost. Ale mně jde o všechny lidi v této zemi. Mně jde o to, aby se nám tady dobře žilo, a ráda bych, abyste ti, kteří to sledujete a přemýšlíte o tom, co tady zaznívá, věděli, že ten, kdo tak zdůrazňuje naše lidi, často myslí nejvíc sám na sebe. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní byla pro současnou chvíli vyčerpána přednostní práva, tudíž otevírám rozpravu, do níž se přihlásilo 62 poslanců, proto budu číst vždycky jenom toho, kdo následuje, to je pan poslanec Rais, připravit se může paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážené paní ministryně, pokud tady jsou, a páni ministři, vážení kolegové a kolegyně, očekávám, že o řadě slibů, které vláda Petra Fialy veřejně prezentovala a které nesplnila, bude hovořit ještě řada mých kolegů, a již hovořila taky řada mých kolegů, a podobně jako o nesplněných slibech tak předpokládám, že o problematice akce Dozimetr a o roli ministra vnitra Rakušana už jsme taky leccos dneska odpoledne slyšeli. Já bych se chtěl věnovat problematice nesplněných vládních slibů zejména v oblasti školství, vědy a výzkumu. Vycházím z toho prvního programového prohlášení vlády, kde je pár konkrétních věcí. Jedna z těch věcí je samozřejmě výše platů, o tom bych rád hovořil.

Za minulý týden, minulý týden jsme absolvovali schvalování daňového balíčku, kde došlo ke zvýšení daní a nákladů běžných spoluobčanů, živnostníků a podnikatelů, prostě všech. Od 1. ledna si například občan připlatí jenom za elektrickou energii téměř o 1 100 korun za jednu megawatthodinu i více na krytí nákladů takzvaného poplatku za obnovitelné zdroje energie a za distribuci. Dále jsme viděli, že si vládní strany prohlasovaly vyšší daň z přidané hodnoty na řadu služeb, jako na kadeřnické služby, točené pivo, palivové dříví, léky, vodné a stočné a podobně. Současně se zaměstnancům zavede vyšší nemocenské pojištění, zvýší se daň z nemovitosti, ceny dálničních známek a tak dál. To všechno víme z veřejných zdrojů samozřejmě a slyšeli jsme to minulý týden ve Sněmovně. To všechno se odehrálo za situace, kdy vláda při nástupu před cca dvěma lety tvrdila a uvedla v programovém prohlášení, že se na daně nebude sahat, že se daně nebudou zvyšovat.

Neschopnost zvládnout a zmatky na ministerstvech včetně projevů jednotlivých ministrů už byly prokázány veřejně tolikrát, že i vlastní voliči se od vlády Petra Fialy postupně odvracejí. Je tomu přesně devět měsíců ode dne, kdy jsme o nedůvěře vlády Petra Fialy hlasovali naposledy. Situace v oblasti školství a vědy, o kterých jsem tehdy již hovořil, se nijak výrazně nezměnila. Bohužel naopak díky konsolidačnímu balíčku jsme zjistili, že se budou škrtat dotace. Pan ministr financí původně navrhl v rozpočtu na rok 2024 dramaticky snížit financování školství i vědy, výzkumu a inovací a jednotliví ministři dotčených rezortů pak byli nuceni vysvětlovat, že zajistit alespoň elementární financování oborů je nezbytně důležité.

Na rozdíl od vlastního ministra financí Stanjury hovořil premiér Fiala úplně jinak, jak kdyby prezentoval jinou vládu, než která se právě na školství a vědě snaží dramaticky šetřit. Pan premiér Fiala se 1. září letošního roku zúčastnil konference Česko na křižovatce, kde označil školství a oblast vzdělávání za jeden z hlavních pilířů, na kterých by měla budoucí Česká republika stavět. V teorii je to výborná myšlenka, v realizaci praxe samozřejmě zaostává. V letošním roce jsme sledovali katastrofální situaci s přijímacím řízením na střední školy. Zejména v Praze, v okolí, Středočeském kraji a v dalších městech nebyl dostatek místa pro studenty, kteří se ucházeli o přijetí na gymnázia a střední školy se všeobecným zaměřením, které by zajistilo mladým studentům přípravu na další specializaci na vysokých školách.

Nyní sledujeme v přímém přenosu další experiment na živém organismu, na dětech, které budou podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Myšlenka samozřejmě dobrá, ale jestliže několik měsíců před ostrým provozem vedení Cermatu hledá programátory, riskuje poměrně hodně. Jako člověk, který strávil několik let zaváděním velkých IT projektů do provozu, na tento přístup Cermatu hledím s velkým despektem. Uvidíme, zda tento projekt nebude posledním hřebíkem do rakve této instituce, která již mnohokrát prokázala fatální selhání například při zpracování maturitních zkoušek.

Podle původního návrhu rozpočtu Ministerstva financí na příští rok mělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dostat o 11,6 miliardy korun méně, než tomu bylo v roce 2023. Návrh rozpočtu Zbyňka Stanjury počítá s 251 000 školskými pracovníky. V roce 2022 přitom ve školství pracovalo přes 285 000 lidí, počet pracovních míst by tak klesl o 34 000. Ministr školství od té doby naštěstí dojednal navýšení rozpočtu svého rezortu a uhájil tak snad aspoň některá pracovní místa. Pro rok 2024 pro rezort školství se počítá v konečném návrhu státního rozpočtu, který ještě dodnes není ve výboru tedy, s částkou 269 miliard korun, což je jenom o 1,49 % více než v letošním roce.

Školství je ovšem i nadále zatíženo značnými inflačními náklady. Aktuálně to vypadá, že cena energie od příštího roku opět vzroste, hovoří se o nárůstu až kolem 10 % stávajících cen, a to díky zmiňovanému poplatku za obnovitelné zdroje energie a za distribuci směrem ke koncovým spotřebitelům. Čili v kumulaci, jak jsem již říkal, by ta cena megawatthodiny mohla vzrůst až o 1 100 korun, pro průměrnou domácnost to bude pravděpodobně nárůst roční ceny elektrické energie o 6 000 korun. Hovořím o tom z toho důvodu, že částka pro univerzity díky jejich velké spotřebě bude samozřejmě řádově násobně vyšší, a přitom navýšení, znovu opakuji, 1,49 % pouze.

To samozřejmě mimo jiné nemůže ministrovi školství dodržet vlastní závazek vlády, který si dali do prvního programového prohlášení, které se tady schvalovalo, a to je zajistit kvalitní platové ohodnocení pedagogický pracovníků a udržení jejich platů na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy. Pokud by učitelé měli napoprvé skutečně dosáhnout na platy ve výši 130 % průměrné mzdy, znamenalo by to výdaj v rozpočtu školství asi 30 miliard korun, které by musel ministr školství v rozpočtu někde najít. Vzhledem k tomu, že jeho rozpočet byl oproti letošnímu roku navýšen pouze o 4 miliardy, nejsem přesvědčen o tom, že 30 miliard korun bude moci v rozpočtu školství být dáno právě na platy pedagogických pracovníků. A k tomu ještě když musíme uvažovat inflační tendence, kdy se očekává meziroční inflace v roce 2023 kolem 10 %.

To není jenom můj názor. Já jsem ten názor odborníků prezentoval svého času tady veřejně, ukazoval jsem výsledky studie renomovaných kolegů Münicha a Smolky s názvem "Platy učitelů v roce 2021: Vrchol dosažen a co dál?". Zde bylo jednoznačně dokázáno a deklarováno, že v roce 2021 byl dosažen vrchol platů pedagogů a v současné době padá platová křivka dolů. Co hůř, ta studie ještě nebrala do úvahy vůbec... zabývala se pouze platy učitelů základních škol, vůbec nebrala platy učitelek mateřských škol a platy nepedagogických pracovníků. Současně vláda pro jistotu nehovoří vůbec o nepedagogických pracovnících škol, co se týká těch 130 %.

Považuji zde za svoji povinnost zdůraznit, že předchozí vláda hnutí ANO svoje mzdové sliby v oblasti školské politiky splnila, a taky si myslím, že je potřeba, aby tady zaznělo, že za ty poslední dva roky ani jednou těch 130 % navýšení nebylo dosaženo a ta prognóza z mého pohledu je spíš pesimistická.

Ministerstvo školství má taky ještě navíc škrtnout dotace v celkové výši asi 7,7 miliardy korun, škrtat se bude významně v dotacích na podporu mládeže a nadaných dětí. To mě mrzí hodně, protože práce s talenty je stejně zanedbaná poměrně dost. Potom dotace do sportu, integrace romské menšiny, dotace na podporu vzdělávacích aktivit národnostních menšin. O celých 6 miliard korun má přijít takzvaná reforma regionálního školství, což, jak oznámil pan ministr Bek, znamená, že dojde k úplnému zastavení reformy regionálního školství.

Situace není o mnoho lepší ani ve vysokém školství. Tady bych odbočil. Sledovali jste, sledovali jsme všichni dnešní výstražnou stávku pracovníků univerzit, to se stává skutečně jenom jednou za pár let, která byla jednoznačně věnována situaci v platech. O tom ještě chvilku budu za chvilku mluvit. Vysoké školy nabádal pan premiér Fiala na konferenci Česko na křižovatce k tomu, že, cituji: musíme mít ambici proniknout mezi světové univerzitní špičky a být atraktivní nejenom pro české, ale i pro mezinárodní studenty. - Těžko se univerzitám proniká mezi světovou špičku, když hospodaří s rozpočtem v řádech možná jednotek procent oproti zmíněným špičkovým univerzitám. Situace s platy akademických pracovníků je i nadále tristní. A pochopitelně nejde jenom o platy, ale jde o v podstatě o celý proces manažerský, pedagogický, výzkumný proces jak na univerzitách, tak i na Akademii věd. Ale co se týká těch platů, já jsem tady ukazoval, a zas je to pořád stejné, jenom jakési srovnání velmi jednoduché, kdy tarify učitelů ve srovnání s průměrem tarifů pracovníků s vysokoškolským vzděláním jsou v České republice o 26 až 41 % nižší. Čili vysokoškolák, který zůstane na univerzitě, tak si vydělá o čtvrtinu až třetinu, nebo téměř polovinu, méně než jeho kolega, který jde do praxe. Podobně kategorie vysokoškolských docentů se pohybuje pod tímto národním srovnáním. Ten je na tom hůř asi o 10 %.

Učitelé v regionálním školství jsou na tom lépe než jejich kolegové na vysokých školách. Výše tarifů u kategorie odborného asistenta nebo asistenta je v uvozovkách pouze o 12 až 26 % nižší než v případě učitelů na středních školách. Je pochopitelné potom, že přechází ti lidé na střední školy. Nízké mzdy mají podle informací pracovní skupiny při Ministerstvu školství hlavně odborní asistenti, tedy vyučující s doktorským titulem. Zase, pokud jste se dívali na zprávy, tam byly prostě komunikace s některými lidmi, mladými lidmi, kteří stávkují, a když říkají ty platy, tak je to tedy fakt velmi tristní. Nejnižší mzdy mají ve srovnání s kolegy tito lidé na filozofických, humanitních a teologických fakultách. I mezi fakultami jsou pak samozřejmě rozdíly. Takže není výjimkou, že slyšíte o odborném asistentovi na humanitním odboru s platem 37 000 korun měsíčně, což kdyby tento odborný asistent s titulem Ph.D. pracoval jako skladník v supermarketu, tak by měl plat vyšší.

Ale jsem si vědom toho, že je to složitější. Třeba o tu atomizaci těch předmětů prostě na těch univerzitách. Je to podle mě oblast, kde bychom měli, navážu na pana ministra Beka, kde bychom se bez ohledu na politické zaměření měli snažit upravit některé zákony nebo nařízení Ministerstva školství. Pomohlo by situaci, tuhle situaci by pomohlo řešit zvýšení průměrné měsíční hrubé mzdy asi o 5 % formou navýšení tarifních složek.

Spočítal jsem to. V podstatě to znamená asi 1 430 milionů korun, a dal jsem tedy návrh na úpravu státního rozpočtu pro rok 2023 a tento návrh nebyl samozřejmě vládní koalicí schválen. Dneska proběhla ta stávka, myslím si, že by na to mělo ministerstvo a zejména vláda nějakým adekvátním způsobem reagovat. Paní rektorka Karlovy univerzity k situaci na vysokém školství pro média uvedla: Odliv mozků v rámci Karlovy univerzity je bohužel reálná věc, a to nejenom z Filozofické fakulty. Podfinancována je celá sféra vysokých škol. Odlivy se dějí ze všech našich fakult, lidé odcházejí do zahraničí, ale i na střední školy, neboť naše mzdy přestávají být v některých oblastech konkurenceschopné.

Podle vládou schváleného rozpočtu mají univerzity v roce 2024 hospodařit s 30,9 miliardy korun, což je stejné v podstatě jako letos, a vidím to jako problém najít někde prostředky na navýšení platů akademických pracovníků a přitom splnit programové prohlášení, které si sama vláda tady schválila.

Co se týká legislativy, navážu na to, co říkal pan ministr Bek, jenom bych zdůraznil, že existuje nějaký schválený plán legislativních prací vlády na rok 2022, a tehdy mělo Ministerstvo školství uloženo do srpna 2022, čili před rokem měli předložit návrh zákona, kterým se mění vysokoškolský zákon, když to prostě zkrátím. A ten tady není dodnes, my ho nemáme ani ve výboru, čili to zpoždění rok a ještě něco si myslím, že je tedy jako poměrně dost značné, a tak jak hovořil, cílem legislativních úprav má být zejména organizace, průběh doktorského studia a to si myslím, že je samozřejmě nutná záležitost, ale do výboru jsme to ještě nedostali.

Jestliže se budu odkazovat na nějaké autority, tak Česká konference rektorů 12. září. upozornila na dlouhodobé podfinancování vysokých škol, které dosahuje 10 až 11 miliard korun. Na tuto velmi vážnou připomínku vláda prakticky zareagovala jenom navýšením rozpočtu asi o miliardu neinvestičních korun do mzdových prostředků.

Dále reprezentace vysokých škol dlouhodobě poukazuje na neuspokojivý stav financování českého vysokého školství a opakovaně zdůrazňuje nutnost zvýšit podíl financování vysokého školství zpět na úroveň 0,60 % HDP, neboť aktuální podíl je v České republice nižší než v ostatních zemích OECD a další snižování finančních prostředků v oblasti vysokého školství považuje Česká konference rektorů, což je jedna ze dvou reprezentací na vysokých školách, za zcela nepřijatelné.

Domnívám se, že jsem zde uvedl řadu selhání vlády při řízení nejenom vysokých, ale i středních, základních škol. A mám-li říct nějaký závěr svého projevu, tak ten je jednoduchý. Veřejné sliby dané v oblasti řízení rezortu školství a oblasti vědy a výzkumu vláda prostě neplní. Je proto zřejmé, že vyjádření nedůvěry této velmi chaotické vlády je namístě. Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vystoupení pana poslance vyvolalo čtyři faktické poznámky. Nyní tedy vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Vomáčka. Prosím.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o ztišení, kolegové a kolegyně v levé části sálu.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážení páni ministři, dámy a pánové, přiznám se, že nevystupuji, abych reagoval na svého ctěného pana kolegu, ale vystupuji kvůli tomu, že jsem tady napočítal, že je nás tady teď čtyřicet. To znamená, je tady jedna pětina Poslanecké sněmovny. A my naše občany vyzýváme, aby šetřili. Co kdybychom se shodli, že to, jak je tady dneska rozsvíceno, je naprosto zbytečné. (Smích několika poslanců.) A já bych chtěl vyzvat paní Pekarovou Adamovou, prostřednictvím předsedající, jestli by zajistila úsporná opatření, protože považuji opravdu takhle tady svítit, a ještě tady budeme několik hodin, za naprosto zbytečné. Není to o tom, že Vomáčka odejde a zhasne, ale aby tedy, paní předsedající, abychom se chovali opravdu vůči našim spoluobčanům, abychom kázali vodu a pili vodu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Některé výzvy jsou lákavé, nicméně můžeme pokračovat dále. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brabec. Pan poslanec Brabec. Máme tady přihlášené, pane poslanče. Standardní postup, elektronická přihláška s faktickou poznámkou má přednost. Pokračujeme tedy dále. Prosím, pan poslanec.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za to, já jsem pro, určitě se rozpočítejme a řekněme si, kdo si osvojí jakou žárovku. Já myslím, že na některé hámotiny, které tady zazněly, by bylo lepší vypnout zvuk, nejenom obraz. (Pobavení v sále.) Ale já jenom, jestli můžu, krátce zareaguju na pana ministra Síkelu, protože teď je vlastně poprvé možnost, abychom zareagovali i na ty projevy, které tady zazněly. Proto jsem se také dovolil - a teď zhasnou přesně. Pan ministr Síkela by opravdu se svým vystoupením mohl z fleku vystoupit v cirkusu, pokud mu nevyjde ta Evropská komise případně. Protože to bylo neuvěřitelné, standardně. On má přezdívku, slyšel jsem v kuloárech, taky kníže Ignor, a ono to tak jako hezky vystihuje ten přístup k tomu.

Ale já bych chtěl říct, že si nejsem úplně jistý, že občan, i když myslím, že pan ministr Síkela tomu věří, že občan ocení tu míru ostrovtipu, kterou má ministr průmyslu a obchodu, a jaksi zapomene, že tentýž ministr průmyslu a obchodu způsobil, že ten samý občan má nejdražší cenu energie v Evropě. Tak by asi bylo dobré, nebo určitě bylo dobré, aby možná ubral na té míře ostrovtipu, byť je to zábavné, to říkám bez ironie. Myslím, že vždycky se člověk vzpamatuje, má nějakého důstojného soupeře na to, aby na to reagovat. Ale že by to opravdu chtělo se spíš zamyslet nad tím, co tedy on sám konkrétně udělal pro to, abychom se z té situace, ve které stále ještě jsme, energetické, dostali. A tam toho bylo učiněno pramálo. Takže určitě se budu rád těšit na nějaké další zásadní dokumenty, například Národní energeticko-klimatický plán, ze kterého by mělo vyjít, čím budeme topit a čím budeme svítit mezi lety 2027 a 2035. Na to jsem fakt zvědav. (Předsedající: Váš čas.) Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Berki s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Tureček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já zkusím zase místo urážení a ostrovtipů se vrátit k tomu, že budu slušně reagovat na kolegu Raise a zkusím mu ve dvou věcech odpovědět, vaším prostřednictvím. Jednou věcí je financování vysokých škol. Sám jste naznačil a víte, že ten problém není jednoduchý, a není jenom finanční, on je i systémový. A jeden z problémů, proč některé věci trvají, je, že na nich není shoda ani v tom terénu. Na některých věcech se nedomluví ani rektoři mezi sebou, na některých věcech je trošku jiná představa rektorů, děkanů, akademických senátů a tak dále.

A jenom jsem chtěl opravit jednu věc. Vy víte, že i ten záměr třeba novely vysokoškolského zákona již byl diskutován v podvýboru pro vědu a vysoké školy, tak není úplně pravda, že bychom ty informace nedostávali.

A k přijímačkám si dovolím dvě věci. Jednak ten záměr jako takový. Vy jste naznačil, že to je experiment. Ten záměr jako takový byl představen už i na konventu, a pod tím zákonem, respektive návrhem, jsou podepsáni zástupci všech politických stran ve Sněmovně. Je na něm shoda.

A co se týká Cermatu, tak ten v tuto chvíli spouští záložní plán, protože my jsme od začátku věděli, že je tam riziko toho, že pokud někdo bude střílet do veřejné soutěže, kterou se šlo, tak bude muset ten záložní plán udělat Cermat. Takže z mého pohledu tam není v tuto chvíli nic, co by bylo neočekávaného.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy ne avizovaný pan poslanec Tureček, ale pan poslanec Lang, protože ten se vzdal své faktické. Pak následuje pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já taky, protože potom budeme asi diskutovat vážně, tak trošku pro odlehčení. Kolega Vomáčka, prostřednictvím paní předsedající, vždycky když vystoupí, tak nás tady moralizuje. Já jsem zase čekal, co z něj jako vypadne. On tady něco hovořil o těch žárovkách, že na chviličku zhasneme. Známá to stará česká komedie Hoří, má panenko. Vidím pana ministra Dvořáka pro věci zbytné a nadbytečné. Kdybychom na chvíli zhasli, rozsvítili a pan Dvořák kdyby už tu nebyl, tak třeba by to šlo, jo? Tak to mě tak napadlo v souvislostí s tím šetřením žárovek. No a jinak se samozřejmě vrátíme do nějaké rozumné debaty. Aspoň jsme se trošku probudili, probrali jsme se po jedenácté hodině. A opravdu se těším i na svoje vystoupení. Snad na něj dneska dojde. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Hendrych a následuje pan poslanec Rais, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem chtěl reagovat zčásti na pana poslance Raise a zčásti na odcházejícího pana ministra Beka. Budu stručný, je to faktická poznámka. Já bych chtěl možná doplnit, ten problém na vysokých školách a uvést to v podstatě na nějakou takovou hutnou pravou míru. V případě, že se nebude nic dít s těmi platy vysokoškolských pedagogů, tak jsou do budoucna ohroženy akreditace některých oborů, které se budou velice těžko v budoucnu získávat, a některé obory už tady nemusíme ani do budoucna vzkřísit, na to bych chtěl upozornit. A jsou důležité myslím si pro Českou republiku jako takovou.

Pan ministr tady opakovaně říkal, že si to musí vyříkat akademické senáty, jednotlivé vysoké školy, protože tady máme nějakou vnitřní demokracii nebo jakousi samosprávnou demokracii vycházející z nějakých středověkých tradic na univerzitách. S tím naprosto souhlasím, ale zároveň říkám, že vysokoškolské vzdělání je veřejný statek, veřejný statek za veřejné peníze, a ve chvíli, kdy to hapruje, nefunguje, tak v tu chvíli do toho musí vstoupit stát, protože ty veřejné peníze by měl být schopen ohlídat. A v téhle situaci jsem přesvědčený o tom, že v této chvíli jsme.

A ještě krátce k tomu, jak tady pan ministr, když mluvil o tom, že mimo jiné tady byl realizován projekt ukrajinský asistent, ano, ten na základních školách, ten se rozjel, ale bohužel až v polovině září podle informací, které mám, protože jsem mluvil s několika řediteli základních škol. Volali mi první týden a ptali se mě, jestli náhodou nevím, jestli to spustí nebo nespustí a kdy se to spustí a že s nimi na Ministerstvu školství v té době až do toho zhruba 15., 16. září nikdo nekomunikuje, a pak najednou tedy ty peníze přišly. A oni samozřejmě potřebují plánovat, domlouvat se s těmi lidmi, jestli je zaměstnají nebo nezaměstnají, a tenhleten velmi důležitý institut byl - možná - v ohrožení, nebo nevěděli tedy, jak s ním naložit, jestli bude pokračovat nebo ne. A to si myslím, že bylo určité selhání Ministerstva školství v začátku září. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Rais, následuje pan poslanec Kubíček. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já směrem ke kolegovi. Co se týká Cermatu, tak já pouze jako relativně starý člověk, který skutečně strávil život ve výpočetní technice, to považuji za velké riziko. A mně je jedno, jestli to ty politické strany podepsaly nebo nepodepsaly, mně jde o to, aby to dopadlo dobře. Tak jenom poukazuji na to riziko, které tam je, a vidím, že je poměrně značné. Ale třeba tam máte nějaké autistické programátory, kteří to udělají. To je - všecko je možné.

Co se týká materiálu ve výboru, samozřejmě že vím o vysokoškolském zákonu, co která část reprezentací chce nebo nechce, ale do jisté míry to je jak s tím státním rozpočtem. Slyším deset variant. A v podstatě mě zajímá kapitola 333 Ministerstvo školství. A to dobře víte, dneska to zrovna probíhalo mailem. Mám to tady, mám to na stole, nebo to nemám na stole? Nemám to na stole. Čili to stejné je s tím vysokoškolským zákonem. Já budu velmi rád, až když ten návrh tady bude, abychom se skutečně o tom mohli se všemi bavit, s některými už se i bavíme.

A třetí věc je - souhlasím plně s tím, že platy jsou veřejný statek a že to je veřejná záležitost a v jakémsi okamžiku do toho musí vstoupit veřejné instituce, včetně ministerstva, možná se musí upravit třeba ty zákony, protože holt když není akademická sféra schopna se s tím nějakým způsobem vypořádat, protože to třeba nemá řešení, to nevím, to je spíš jejich názor, tak se to musí řešit možná tady. To je vše. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já se vrátím k rozpravě pana ministra Síkely. Já se dotknu jedné věci, která tady probíhala, a to je centrální vytápění teplem, kde byla přislíbena podpora z Evropské unie a notifikace na podporu 17 miliard korun, která měla jít spotřebitelům. Vláda řekla, 17 miliard nemáme, nedáme je do rozpočtu, nebudeme fungovat, to znamená, že centrální vytápění teplem je postavené na zvyšování cen, a byla tady řečena věc, že je to pro nás velmi důležité, týká se to 4,5 milionu lidí, 1,5 milionu domácností. No a to není úplně veselé pro spotřebitele, protože předpokládám, že s tím se nějakým způsobem potýkali, a ke konci roku se dostaneme k tomu, že budou výtopny, centrální výtopny, promítat inflaci, promítat náklady a budou zvyšovat lidem cenu.

A vláda říká, pomůžeme lidem, bude to nějak fungovat. Ale mně to prostě dneska připadá, že jsme zkoušeli těch 17 milionů a čekali jsme na to, že Evropská unie řekne ne, my to neschválíme. No, ona to schválila. A vláda říká no, to je fajn, že jste to schválili, ale my těch 17 miliard nemáme. Tak co s tím budeme dělat? Takže já těm kulturním vložkám rozumím, na druhé straně tohleto je dopad na občany České republiky a týká se to 4,5 milionu lidí, tak bych docela rád slyšel, jakým způsobem se k tomu vláda postaví. Protože ona to není sranda. Máme tady zvýšení dépéháčka, voda, teplo, energie, máme tady náklady, které fungují, máme jednu z nejdražších energií. Já si to nechám na své velké vystoupení, ale v každém případě si myslím, že ten signál pro lidi by měl fungovat - my na vás myslíme. A mně to tak nepřijde.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Mašek, následuje paní poslankyně Berkovcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já využiji přítomnost pana ministra školství a zareagoval bych na tu věc, že teď projednáváme lex Ukrajina VI, a v podstatě tam se školství taky některé pasáže věnují. A pan ministr tady sám zmínil, že poměrně dost investujeme do ukrajinských asistentů pedagogů, zhruba 300 milionů korun myslím ve dvou letech po sobě v součtu. A chtěl jsem se zeptat - jsou tam pasáže také o tom, pane ministře, jak probíhá jazyková výuka, tuším, že tam je někde číslovka, že máme 52 500 žáků ve školách ukrajinských, ale přitom ti, kteří prošli jazykovou výukou, jsou někde v jednotkách tisíc za poměrně vysoké náklady. Chtěl jsem se zeptat, jestli uvažujeme o tom, třeba ne asi v lex Ukrajina VI, ale v sedmičce nebo v osmičce, které jistě budou následovat, o tom, že bychom výuku nějakým způsobem třeba podpořili i jazykovou zkouškou z hlediska třeba zařazování dětí potom, protože se dostáváme na maximum počtu dětí ve třídách, protože je nedostatek pedagogů, nejsou na to úplně peníze. A zatížit si potom třídu, která má třeba 38 žáků, pěti ukrajinskými dětmi, které neumí mluvit, tak jestli opravdu nelze uvažovat třeba o tom dánském modelu, protože to je i pro migraci ilegální použitelné, aby děti třeba v předškolním věku už měly nějakou zkoušku předtím, než jdou do školy, eventuálně potom i ti, co nastupují třeba na střední školy a podobně, tak jestli touto cestou se ubírají myšlenky i Ministerstva školství, aby to nebyly jenom peníze, které do toho relativně ve velkém jdou, ale není to nějakým způsobem potom řekněme úplně využito, protože zdaleka ten počet dětí, které prošly jazykovou výukou češtiny, neodpovídá počtu těch žáků. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Berkovcová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Já bych se tady chtěla vrátit k tomu, co říkal pan kolega Rais, a chtěla bych ho podpořit, co se týká digitalizace přijímacích zkoušek. Já už jsem tady dříve několikrát deklarovala podporu, naši podporu hnutí ANO návrhu digitalizace přijímacích zkoušek a jsem ráda, že došlo ke shodě napříč celým politickým spektrem. Nicméně také jsem jasně deklarovala obavu z toho, aby vše neztroskotalo na neschopnosti Cermatu připravit informační systém pro přijímací zkoušku, elektronickou přijímací zkoušku. A nyní se ukazuje, že nejsme daleko od pravdy, neboť pan ředitel Krejčí svými řekněme nestandardními zásahy do průběhu veřejné zakázky způsobil to, že nakonec zakázka byla zrušena, protože jeden z uchazečů podal stížnost, a nyní tedy Cermat připravuje celou technickou stránku, ten systém, řekněme na koleni a panuje i obava mezi experty v IT technologiích, že to nemůžou ani stihnout. Takže jenom tady panuje ta obava, jinak ten návrh digitalizace podporujeme. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S přednostním právem se hlásí pan ministr Bek. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já děkuji za tu debatu, ta je namístě. Já bych nejdříve řekl několik slov k vysokoškolským platům, když tady to téma zaznělo. My jsme v pondělí zveřejnili na stránkách ministerstva podrobný přehled platů v jednotlivých kategoriích po jednotlivých fakultách, který je, myslím, poměrně výmluvný. Ukazuje jasně, že na většině univerzit činí plat profesora někde mezi 100 a 130 tisíci korunami měsíčně, plat docenta někde mezi 75 a 85 tisíci a plat odborného asistenta mezi 50 a 60 tisíci korunami měsíčně. Samozřejmě je to plat včetně všech netarifních složek.

Vysoké školství je financováno mnohozdrojově a je zcela normální, že se kombinují nejrůznější finanční zdroje. Některé univerzity a fakulty si v tomhle prostředí vedou lépe, některé hůře, to je prostě fakt. Rozdíly v platech jsou veliké uvnitř univerzit, ty rozdíly nejdou po hranici humanitní a třeba přírodovědné obory, protože nejvyšší platy na Univerzitě Karlově má Fakulta společenských věd, která má politologii, sociologii, zčásti stejné obory jako Filozofická fakulta, a má platy několikanásobně dokonce v některých kategoriích vyšší.

Ta hranice nevede takto jednoduše. Nepochybně se do toho promítá výkonnost pracovišť, mechanismy rozpočtové na konkrétních univerzitách, má to řadu příčin. Ale v průměrné platy ve vysokém školství jako celku nevykazují žádnou alarmující nedostatečnost financování v tomto směru. Tam jsou problémy ve vnitřní distribuci peněz a stát nemá žádné zmocnění do toho zasahovat, neboť podle zákona si vysoké školy stanovují samy své tarify, samy své způsoby ohodnocení, mají veškeré pravomoci. Na rozdíl od regionálního školství tady stát nestanovuje ani platy, ani objemy peněz. Já souhlasím s tím, že by bylo hezké, kdyby výdaje rostly rychleji na vysoké školství, protože od roku 2016 rostly prudce výdaje na regionální školství, v roce 2021 dosáhly rekordu, na dluh čistě - to byl ten nejvyšší schodek státního rozpočtu - a samozřejmě vysoké školy se na tom nepodílely, na tomto růstu, ty zůstávaly víceméně na drobných nárůstech pokrývajících inflaci.

Na druhé straně podívejme se na výdaje vůči HDP na studenta. Tam zjistíme, že situace České republiky je výrazně méně nepříznivá. A když se podíváme na výdaje na dokončené studium, tak ho máme extrémně drahé, protože na našich vysokých školách spousta studií není dokončena, nevede k úspěšnému závěru. Ten problém je komplexnější. Já nechci zatěžovat debatu, myslím si, že je potřeba věcně se na to podívat, bude-li vůle politická k modifikacím legislativy, tím lépe. Myslím, že je namístě, abychom se podívali důkladně na vysokoškolský zákon.

Pokud jde o elektronizaci přijímacího řízení, jenom jednu poznámku. Já chápu obavy o proveditelnost technického řešení, ale my jsme se - a já jsem to už říkal i tady ve Sněmovně - dohodli na spolupráci s experty z vysokých škol, kteří mají zkušenost se zaváděním elektronizace přijímacího řízení a budou v tomhle záložním plánu oponovat ta řešení připravovaná Cermatem tak, abychom měli přiměřenou míru jistoty, že to řešení bude dostatečně robustní. Nejsme v situaci jako před 15 lety, kdy vývoj takových systémů byl úplnou novinkou v našem školství. Celá řada vysokých škol má funkční systémy tohoto typu, které jsou běžně v provozu, léta ověřeny, takže myslím, že tady nevynalézáme úplně něco od začátku. Takže si myslím, že tam je dobrá šance na to, že zvládneme v potřebném čase a kvalitě to řešení připravit.

Takže to jsou snad ty nejdůležitější poznámky. Já nechci vaši debatu protahovat a brát vám slovo. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí paní - tak s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Pane ministře, já se moc nepletu do debat o akademické sféře, ale díval jsem se na statistiku ukončených vzdělávání v bakalářském a magisterském typu. To není dobrá vizitka České republiky. Ta motivace je velmi problematická. Ta motivace upadá i v tom, že vysokoškoláci při nástupních platech prakticky ani nekonkurují platem třeba v Kauflandu nebo v nějakých jiných těchto řetězcích.

Jenom dávám například, že magistr vystudovaný, sociální práce, nastupující do systému sociální práce má nástupní plat 25 300 korun a ten Lidl vedle 32. Je to totální tragédie. Protože pamatujete si na dobu, když fungoval tady nějaký komunismus? A já jsem tedy člověk, který studoval vysokou školu, a když jsem přicházel k těm chlapcům, kteří dělali ty zemědělské školy a za dva roky to měli hotové, jezdili s traktorem, a já když jsem se vrátil z vysoké školy, tak oni měli barák a toho žigulíka.

A my se dostáváme do situace, že nemotivujeme lidi k vysokoškolskému vzdělání. A nebudeme si povídat o tom, že na to nemáme lidi. Ti lidi fungujou, ti lidi na to mají i vzdělanostně. A já nerozumím potom tomu, kdy ti lidi končí v prostředku toho vzdělávání. A já podotýkám, vždycky jsme si pamatovali, že první ročník byl eliminační ročník, který odděloval zrno od plev, a pak, kdo prošel do druhého ročníku, tak v globálu řekněme z 90 % měl procházet. Ale to teď není.

A já myslím, že bychom se k tomu měl postavit. A to není opravdu politické, opozice - koalice, to je opravdu fakt, který říká, pojďme atraktivnit vzdělávání a pojďme říkat o tom, že kdo si to vzdělávání zvedá, do světa toho byznysu a toho dalšího, vstupuje s tím, že má větší šance. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Janulík s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Pane ministře, já jsem nastupoval na vysokou školu 1980 v Brně. A vysokoškolský učitel, tehdy asistent, to bylo opravdu hrdinství. To bylo na život málo a na chcípnutí moc. (Smích v sále.) A já mám za to, můžeme se o tom dlouho bavit - ale co se změnilo? Nezměnilo se toho - v podstatě nic. Ti lidi, mladí lidi, kdybych já teď měl začínat kariéru a šel učit na vysokou školu, tak to je sociální sebevražda. To je prostě smutný příběh. Velmi smutný příběh. Já vím, že se to mělo řešit dávno, ale dávno se to neřešilo, protože lidí je málo a oni nejsou tak moc slyšet a nikoho to v podstatě až tak moc nezajímá. Ale zkuste teď vyjít z vysoké školy a zůstat jako asistent. Jak se uživíte v Brně? Jak si zaplatíte byt? Jak si zaplatíte živobytí? A to je velmi smutné, to je tragédie. Takže nemáme být - ani vy, ale ani já a nikdo jiný - nemáme být na co hrdí. To je smutné, protože na západ od našich hranic učit na vysoké škole je prestiž. A i finanční prestiž, protože vás to zabezpečí a umožní vám to normálně luxusní život. Ale tady je to pád do sociální sítě. Tady je to naprostá tragédie.

Takže já bych byl velmi šetrný se superlativy, a spíš bych tedy přemýšlel, jak nějak přesvědčit, jak ty prachy nervat tedy do stíhaček, ale třeba do těch vysokoškolských učitelů. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Nic ve zlém, pane ministře, ale myslím, že jsme se tak trošku zatočili v kruhu. Já jsem říkal, že v podstatě je určitě záhodno, aby samosprávy na vysokých školách si nadále tvořily platové tarify a tak dál, do té doby, dokud to funguje. Ale tady zjevně podle názoru mnoha vysokých škol to nefunguje. A říkal jsem, že v tu chvíli si myslím vzhledem k tomu, že se jedná o veřejný statek, tak by do toho měl vstoupit stát. A vy jste řekl - stát do toho vstoupit nemůže, protože to zapovídá legislativa. Ale od čeho jsme tady? My jsme tady od toho, abychom legislativu pomohli změnit. A já si troufnu říct, že třeba možným řešením by bylo, kdyby se garantovala - především asistentům a odborným asistentům, protože těch je na vysokých školách nejvíc a platy mají nejnižší, ale zároveň v podstatě jsou to ti dělníci na vysokých školách - aby se garantovala mzda - oni mají mzdy, nemají platy - ale aby se jim garantovala mzda, která je na úrovni platů učitelů na středních školách, jako minimální, jakýsi tarif. Mohli by dostat víc, nikdo by jim nebránil, aby je vysoké školy prostřednictvím nějakých jiných složek ocenily lépe, ale aby minimálně mohli brát to, co berou učitelé na základních a na středních školách. To si myslím, že je v moci koho jiného než Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Berki s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Já jenom drobnost. Vím, že to trošku k tomu svádí, my tu zaměňujeme slovo plat a mzda. Na vysoké škole není plat, ale je tam mzda, což je mimo jiné spojeno právě s tím, že je stanovena vnitřním mzdovým předpisem, a tím pádem není dána platovými tabulkami státem. A teď jenom já chci říct, že pokud bychom diskusi vedli dál, jestli tam skutečně nezavést plat, což je v některých západních zemích, že to je vlastně úřednické místo, tak pak se ale musíme bavit o systemizaci míst, protože v tuto chvíli není to stát, kdo ovlivňuje, kolik vyučujících kde bude.

A druhá věc, na kterou chci upozornit, ona v té debatě tu sice zaznívá, ale občas nám zapadá. Velký problém je struktura mzdy, protože tarifní část vlastně tvoří relativně malou část z toho, ale zase je to vnitřní politikou univerzity, jak si to nastaví. Takže tu diskusi můžeme vést, jen je potřeba si uvědomit, že budeme zasahovat zřejmě do samosprávnosti univerzit. A to není úplně jednoduché řešení, a vracím se ke svému původnímu vystoupení, že to je to, na čem teď nepanuje shoda ani uvnitř samotného terénu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy v obecné rozpravě paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Následuje pan poslanec Okleštěk. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády - vidím, že jsou tady dva, tři. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ráda bych se také vyjádřila k dnešní mimořádné schůzi k vyslovení nedůvěry této vládě. Vyslovení nedůvěry této vládě, kterou lidé vůbec nezajímají. Vládě, která je arogantní, přezíravá a lže. Vládě, která se k moci dostala švindlem a švindluje dál, protože kandidovala jako dva politické subjekty, jako PirSTAN a SPOLU, ale ve Sněmovně si nárokuje placené pozice za pět politických subjektů. Vládě, která chce po lidech, aby šetřili, sama ale rozhazuje ostošest a vůbec se jí to netýká. Rozjela si takovou menší větší party, při které postupně dostává na rezorty a všechna možná místa všechny své kamarády.

Co udělala tato vláda jako první? Schválila si nový služební zákon a přivedla si na jednotlivé rezorty 40 politických náměstků, nespočet poradců a vládních zmocněnců. Nejvíce jich mají samozřejmě Piráti. Takovým bonbonkem, protože to, že máme i nejvíce ministrů, že se ani do těch lavic nevejdou, a máme tři ministry bez portfeje, například ministra pro evropské záležitosti, a předsednictví už dávno nemáme, tak například u ministra pro legislativu je například náměstkem pan Profant, který byl s námi ve výboru pro veřejnou správu. Já nevím, jestli má nějaké právnické vzdělání, ale je prostě náměstek u tohoto ministra.

Čísla hovoří jasně. Od Nového roku si tato vláda navýšila už počet míst o více než 350. Hrozné je to, že když schvalovala konsolidační balíček, který zvedá daně všem lidem, vodné, stočné, odebírá školkovné a dalších x věcí, které budou mít obrovský dopad na občany, tak při té příležitosti, když to schvalovali na té vládě, tak si zároveň přinesli materiál, kde si navýšili počty úřednických míst o dalších 160 míst. Je absolutně neskutečné, že například Úřad vlády si nově vybavil svoje fitness centrum, nakoupil si stroj na mytí aut, nové kávovary, utrácí se statisíce za květiny. Přímo ve Strakově akademii přibylo s příchodem Fialovy vlády 70 pracovních míst a zhruba cca 350 míst v rámci dohod o provedení práce a pracovní činnosti, což má samozřejmě dopad do rozpočtu. To jsou ty úspory toho státu, o kterých jsme tady dnes slyšeli.

No a teď Ministerstvo vnitra rozjelo kampaň za 42 milionů korun na sebechválu vlády. Mohu ukázat názorně, za co se bude platit 42 milionů. Budou to plakáty, které budou na plakátovacích plochách, popřípadě v MHD, a občané se dozvědí, že příspěvek na bydlení pomůže s životními náklady nebo že zbavili jsme se závislosti na ruském plynu. 42 milionů korun! Kolegové, já jsem tady stála a předkládala jsem se svými kolegy, například Drahoslavem Rybou, pozměňovací návrh a prosili jsme ministra vnitra, že potřebují finanční prostředky dobrovolní hasiči, protože se jim odebraly finanční prostředky na tento rok, aby tam dostali 100 milionů korun, protože hasiči nám pomáhají při každodenních nejenom požárech, ale při každodenních strastech a životních událostech, a na to 100 milionů nebylo. Ale na tuto kampaň 42 milionů vláda má! Je to neskutečné, ale bohužel je to pravda. No a pak k tomu můžeme přidat, že ministr zdravotnictví si za 2 miliony korun nechá analyzovat, jestli jeho příspěvky na sociálních sítích mají patřičný dosah. Jak říkám, po obyčejných lidech chcete, aby se uskromnili, moralizujete, spínáte ruce, jak je situace zlá a generace našich dětí už nebudou mít z čeho žít, ale sami si užíváte vládní diskotéku. To je prostě fakt.

Dneska tady vystupoval ministr vnitra, a já v tuto chvíli musím říct, že jeho vystoupení bych v tuto chvíli nazvala více věcným, myslím si, že bylo i slušné, nepotýkám se mnohokrát s takovým chováním pana ministra vnitra, spíše vnímám kolikrát jeho útočný tón, aroganci. Já ale v tuto chvíli musím se vyjádřit k Ministerstvu vnitra. Jsem prostě přesvědčena o tom, že rezort Ministerstva vnitra není dobře veden Vítem Rakušanem. Myslím si, že to, že za Českou republiku podepsal a schválil migrační pakt, čímž prakticky vzkázal migrantům, že cesta do Evropy je pro ně otevřená... Vy víte, že jsme apelovali na ministra vnitra, aby došlo ke zpřísnění trestů pro pašerácké gangy. Pan ministr vnitra to nedokázal prosadit prostřednictvím ministra spravedlnosti, my jsme mu pomohli, předložili jsme tady pozměňovací návrh, přesto ho nepodpořil. A já když teď poslouchám, že je znovuzavedení kontrol na hranicích, protože musíme zatočit s těmi pašeráckými gangy, ano, ale proč jste, pane ministře vnitra, nepodpořil ten pozměňovací návrh? Vždyť ten pozměňovací návrh vzešel z toho, že jsme měli výjezdní zasedání bezpečnostního výboru na NCOZ a jasně ta sekce nám řekla, a my jsme tam prakticky zjistili, že pan ministr vnitra zase nemluví pravdu. My jsme se přímo tam od těch lidí dozvěděli, že to, že nám říká, že k tomu zpřísnění dochází, tak že pan ministr vnitra to do toho zákona neprosadil.

Dále to, co se děje s Českou poštou. Ta absolutní nekomunikace s jednotlivými starosty a primátory, že se uzavřelo 300 poboček, především tedy ve velkých městech, to že tady probíhá nějaké transformace České pošty, kdy Vít Rakušan mně v dubnu napíše SMS zprávu, v které mi říká, že transformační plán bude projednán s opozicí, a on je dnes 17. říjen a žádné takové projednání neproběhlo, dnes jsem se dozvěděla, že se to mělo projednávat ve čtvrtek na výboru pro veřejnou správu, a už je to zase zrušené. Takže tady se něco tvoří, ale nikdo to s námi neprojednává, nikdo to s námi nekomunikuje. Pan ministr vnitra říká, že se s Poštou nic nedělalo, že on samozřejmě přišel a uzavřel 300 poboček, to samozřejmě udělal. Pořád říká, že to bylo na Poště. Není to pravda, bylo to na vládě. Ale hlavně pan ministr říká, že se nezhoršila kvalita a dostupnost poštovních služeb. A co jsme se dozvěděli na minulém výboru pro veřejnou správu? No, že prakticky ať mlčíme, protože víte, o kolik vteřin se teď navýšila čekací doba na České poště? Pouze o 17 vteřin. Tak se zeptejte těch lidí, jak jsou v tuto chvíli spokojeni s kvalitou a dostupností poštovních služeb. Spousta lidí je nespokojených s tím, že se doručuje D+3, to znamená, pošlou dopis, je doručen až po několika dnech, a tak dále.

A mně třeba velmi vadí, že dochází k tomu, že se propouštějí doručovatelky, propouštějí se lidi na přepážkách. Jsou to lidé, kteří tam pracovali někteří mnoho let. Myslím si, že znali přesně to území, a to je přesně vidět, jakým způsobem se k těmto věcem přistupuje. Vy víte, že já jsem mnohokrát jako příklad uváděla třeba město Aš, což je zhruba třináctitisícové město, kde se od 1. ledna propustily všechny doručovatelky. A jak to tam dopadá? No pošta není doručovaná. Skončí v popelnici, někde v příkopě, no z auta nemůžete prostě doručit poštu, a vrací se ta pošta i tomu městu. Říkala jsem to na každé tiskové konferenci, říkala jsem to při každé příležitosti, kdy jsem se viděla s ředitelem České pošty. No a víte, jak to dopadlo? No dopadlo to tak, že se tam ty doručovatelky budou vracet od 1. ledna roku 2024. Tak jsme je propustili, a teď abychom neposlouchali v uvozovkách tu Vildumetzovou, tak už tedy jsme zajeli do Aše a řekli jsme, že je tam vrátíme. Tak jestli toto někomu připadá logické? Z druhé strany já jsem hrozně ráda, že se tam ty doručovatelky vrátí, ale je jasné, že řada z nich už dala prostě výpověď, už si našly jinou práci. A ony znaly přesně to území, znaly každou schránku, každý dům.

Jsem přesvědčená o tom, že pan ministr vnitra neustále říká, jak si zaslouží pochvalu hasiči, jak si zaslouží pochvalu policisté v rámci covidu, v rámci uprchlické krize. No a co udělal jako první, když přišel do pozice ministra vnitra? Policisté a hasiči měli dostat přidáno 1 400 korun, a na první vládě přišel a na tiskové konferenci slavnostně oznamoval, že dostanou místo 1 400 700 korun. Víte, že tady mnohokrát vystupuju, říkám, nemají policisté finanční prostředky na stravné. Co se dozvíme? Dojde ke změně rozpočtu na rok 2023. Opravdu nemají peníze na stravné. A vy jste tady někde viděli, že by mělo dojít ke změně rozpočtu na rok 2023? Pak se dozvíme, že se policistům nebudou měnit stabilizační příspěvky. A za pár měsíců nato se dozvíme, že 90 % policistů se změnily stabilizační příspěvky. Teď před třemi měsíci, zase, pan ministr vnitra Vít Rakušan vystupoval a říkal, je vysoká inflace, policisté a hasiči musí od příštího roku dostat přidáno. A co se teď dozvíme? Že nedostanou vůbec nic! Tak já nevím. Já tomu vůbec nerozumím. Tak buď se ministr vnitra pere za svůj rezort, pere se za policisty a hasiče, ale přece nemůže něco říct a za tři měsíce to absolutně změnit. Nebo on nemá slovo v té vládě? Nebo nemá sílu? To samozřejmě je otázka.

On tady dnes také pan ministr vnitra vystupoval. Já co ještě považuji za velmi špatné, je, že si nechal vzít tu digitalizaci. Myslím si, že vždycky veřejná správa a tyto věci byly na Ministerstvu vnitra, a viděli jste to v rámci toho, když jsme usilovali o to, aby rodné číslo zůstalo v občanském průkazu, jak došlo k tomu, že pan Bartoš říkal, je to věcí vnitra, Ministerstvo vnitra říkalo, je to věcí pana Bartoše. Prostě digitalizace - a jako který ministr si toto nechá vzít, pro mě fakt není dobrý ministr. Po věcné stránce to bude na vnitru a po té technické to bude na Digitální informační agentuře. Což jsou samozřejmě další místa, i v návrhu rozpočtu na rok 2024 se tam zase ta místa navyšují.

Pan ministr se také chlubí tím, že zvládli skvěle to předsednictví. No jestli zvládnuté předsednictví je s tím, že jste zvedl ruku a podepsal migrační pakt, tak já to tedy za zvládnuté a skvělé předsednictví z vaší strany v žádném případě nepovažuji. A určitě nepovažuji ani, že jste nás vlastně vůbec o ničem neinformoval. Že jste do toho Štrasburku jel a pro ten migrační pakt jste prostě zvedl ruku.

Ale já musím říct, a zaznívalo to tady před chvílí, že podobně jsou na tom i učitelé. Tam mně strašně vadí ti nepedagogičtí pracovníci, a také mi velmi vadí, že Ministerstvo vnitra bylo vždycky vlajkovou lodí Starostů. To prostě tak bylo. A víte, před lety hnutí STAN, ono hnutí STAN je vždycky s někým ve vládě. Byli s TOP 09 a tak dále. A v tu dobu se také ubíral obcím příspěvek na výkon státní správy a snižovalo se rozpočtové určení daní. A teď je znovu STAN, což jsou Starostové, ve vládě, a STAN dovolí, že se městům, obcím a krajům vezme rozpočtové určení daní. To považuji za absolutně neskutečné.

Já vím, že může být mnoho argumentů, ale já vám řeknu jeden. Já jsem tady v té lavici seděla i v minulém funkčním období. A já jsem za ty starosty a za ta města bojovala vždycky. I když jsem byla v opozici, i když jsem byla v koalici. A z té strany vás Starostů a nezávislých to prostě nevidím. Eliška Olšáková prostě nezvedne ruku pro komplexní pozměňovací návrh. A jde to dojednat. Co jste dojednali pro ty starosty? Vy jste dojednali to, že přišli o rozpočtové určení daní a že přišli o finanční prostředky z daně z přidané hodnoty, což je největší příjem měst a obcí.

Tak. A kdybychom si to shrnuli, tak tato vláda s nikým nekomunikuje. Námi pohrdá, nespolupracuje, neplní své sliby. Ty předvolební pro ně už vzal dávno čas. Určitě si pamatujete: Nebudeme zvyšovat daně. Solidarita musí být dobrovolná. No já když jsem tady dneska slyšela projev pana premiéra Petra Fialy, tak to byl opravdu pro mě projev, který na mě působil, že my máme 108, my se smějeme, my jsme vládci. A já jenom bych se ho chtěla zeptat, jestli to, co tady říkal, jestli tomu opravdu věří?

Na závěr bych ale chtěla říct, že lidé nejsou hloupí. A je to samozřejmě vidět už v tuto chvíli, jakou popularitu tato vláda má.

A nyní mi dovolte, abych se také vyjádřila k útokům této vlády, která seká chybu za chybou, ale musím se vyjádřit k útoku na mou osobu. Dovolte mi, abych se k tomu znovu vyjádřila. Dovolte mi, abych znovu popsala, že já osobně jsem na rozdíl od pana Hlubučka, Gazdíka, Polčáka, ale i pana ministra Rakušana neměla nikdy s mafiány ze skupiny pana Redla žádné byznysové vztahy. Já opravdu ne.

Začnu tím, co nikdo z vládních kruhů neuslyší rád. Když vaše vládní novinářka Sabina Slonková dostala poprvé za úkol sejmout Mračkovou Vildumetzovou, napsala tenkrát vylhaný titulek. Cituji: Policie o Vildumetzové věděla, informace ale do médií neunikly. Na rozdíl od těch o vládních politicích, Polčák, Gazdík, Pospíšil. - Hnus a špína, vážení přátelé! Absolutně vymyšlená věc. Což také následně tři hodiny nato potvrdil ředitel národní centrály organizovaného zločinu (Národní centrály proti organizovanému zločinu) Jiří Mazánek, který se proti článku paní Slonkové uveřejněnému na webu Neovlivní veřejně důrazně ohradil. Dodnes je na stránkách policie k dohledání jeho jasné stanovisko, ve kterém pan ředitel Mazánek říká, že v usnesení o zahájení trestního řízení nebyly žádné informace o místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Janě Mračkové Vildumetzové. Slyšíte dobře. Policie žádné informace neměla ani netajila. A víte proč? Protože žádné ani mít nemohla. Já jsem nikdy nic neprovedla, i když vy budete stokrát v médiích a na sociálních sítích lhát a opakovat něco jiného. I když vaše paní dvorní novinářka Slonková bude psát ty svoje vymyšlené texty, nic na tom nezměníte. A policejní ředitel to ve svém vyjádření potvrdil. Mám ho zde, mohu vám ho všem předat.

Víte, když jsem byla starostkou Horního Slavkova, byla jsem starostkou sedm let, tak jsem si prošla stalkingem. Kvůli němu jsem odešla z pozice starostky. Trpěla jsem já, trpělo celé zastupitelstvo. Založila jsem dokonce sdružení pomáhající obětem nebezpečného pronásledování a mnoho let jsem se snažila těmto obětem pomáhat. Bylo to velmi náročné období a dodnes, když si na něj vzpomenu, mi není dobře po těle. To, co prožívám teď, není stalking, ale přirovnala bych to k mobbingu.

Co jsem provedla, že mě stále někdo z vlády uráží a opírá se do mě a mé rodiny? Jen to, že jsem se provdala za muže, který měl nesprávného kamaráda? Kamaráda, který ale v době, kdy se tak úzce s mým manželem přátelili, nebyl ani obviněný, ani obžalovaný. Pan Zakaría byl takovým kamarádem mého muže, že ho dokonce pozval na naši svatbu a na náš křest. Ano, to vše je pravda. Já to nepopírám a upřímně s tím už teď nemůžu nic udělat. A když mi někdo z vás řeknete, jak jsem tomu měla předcházet, tak si od vás ráda nechám poradit. Já jsem ale za toto přijala politickou zodpovědnost, ač mnozí by to na mém místě jistě neudělali, a rezignovala jsem na pozici místopředsedkyně Sněmovny. Ty útoky na mě byly tak hnusné, agresivní, podpásové, že mi bylo jasné, že kdybych to neudělala, ublížila bych své rodině, sobě, ale i hnutí, a to jsem nechtěla. Odstoupila jsem, přijala to. Ale zároveň platí, že jsem nic neprovedla. Nic. Věřím, že vás to některé musí hrozně štvát. Paní Slonková se snaží, pátrá, píše o sto šest. Že mi můj manžel tenkrát půjčil přes pana Zakaríu auto. Ano, znovu opakuji, byli to přátelé. A jasně se k tomu vyjádřil. Zajišťoval jsem manželce auto a požádal jsem o pomoc pana Nemraha, který v té době z veřejných zdrojů nebyl ani podezřelý, ani obviněný z žádného trestného činu. Platba proběhla mezi námi jako dvěma fyzickými osobami. Jan Mraček.

Možná se do budoucna objeví další věci, co spolu můj manžel, jinak člen ODS - to především podotýkám pro pana premiéra Petra Fialu, který si mě tady dnes také velmi bral do svých úst... Takže můžete to pořád dokola psát, očerňovat mě, ale platí, co jsem řekla na začátku. Provdala jsem se za muže, který měl nesprávného kamaráda. Nic jiného.

Vzpomínáte všichni, jak ministr vnitra vyhrožoval, že použije silové řešení, když neodstoupím? Já jsem si ministra vnitra nikdy v této věci do pusy nevzala. On mě neustále. Ale urážela mě i paní Pekarová a TOP 09, kteří si dokonce vzali do úst i mého syna. Urážel mě pan Výborný, pan Jurečka, říkali, že musím odstoupit. A když se měl stát ministrem životního prostředí pan Hladík, kterému zapečetili kancelář, kterému odebrali telefony, tak to bylo v pořádku, tak ten se stal ministrem životního prostředí. Já s kauzou Dozimetr nemám absolutně nic společného. Znovu to opakuji.

Já si říkám, proč se toto děje? Proč se toto děje? Je to proto, že víte, že Vít Rakušan nemluví pravdu? A pomalu se to dostává na veřejnost? Když si přečtu ty novinové články, a víte, že já jsem to nekomentovala do této chvíle, tak je vidět, pan Rakušan šifrovaný telefon neměl, pak si vzpomněl, že ho vlastně měl, že mu ho vnutil pan Polčák, který ovšem říká, že si o něj Vít Rakušan řekl sám, a tak nakonec ministr vnitra přišel s verzí, že ho tedy měl, nezajímal ho, a tak ho dal na hraní dětem. Prosím vás, kdo těmto pohádkám uvěří? Je jasné, že při jejich vyprávění evidentně někdo z pánů, Rakušan, nebo Polčák, lže. A ten největší problém je ten, že pan ministr vnitra říkal, že neměl šifrovaný telefon, a vyzýval pana Polčáka, aby ho rozšlapal, nebo pana Gazdíka, nevím kterého. Ale jednoho z nich vyzýval. Říkal, já nemám šifrovaný telefon. Takže on lhal. Já osobně jsem opravdu zvědavá, na jakou báchorku bude mít Vít Rakušan, jakou bude povídat, až se ukáže, že s těmi lidmi sám také mluvil, viděl se s nimi, telefonoval, co nám potom řekne. My férově přicházíme s tím a říkáme, pane ministře vnitra, řídíte policii, máte pod sebou zahraniční rozvědku. My říkáme, běžte na jiný rezort, řiďte jiný rezort. Nic jiného neříkáme.

Ale Dozimetr zatáhl i do TOP 09, paní Pekarová prostřednictvím paní předsedající, Adamová. Jiří Pospíšil sice hlasování o odvolání z pozice náměstka ustál, protože si to umí zařídit, ale jeho někdejší poradce Jiří Fremr měl blízké kontakty s hlavním obviněným v celé kauze. Všichni se sešli v italském Toskánsku, kam pan Pospíšil rád jezdí.

Paní Markéto Pekarová Adamová, prostřednictvím vás, já jsem odstoupila. Mně hrozil pan Rakušan silovým řešením. Jak to, že tady vy jako vláda a jako lidé uplatňujete jiný metr a nevadí to?

V Deníku N jsem zase četla článek, který vám všem doporučuji. Dost obsáhle se v něm píše o tom, jak vazby skupiny kolem Michala Redla na STAN byly podle policie hlubší, než vedení STAN kdy připouštělo. Deník N prostudoval dokumenty, v nichž kriminalisté tvrdí, že pan Redl měl úzké vztahy s Petrem Gazdíkem nebo Stanislavem Polčákem a že hnutí financoval. Slyšíte to, kolegové a kolegyně, že pan Redl hnutí financoval? To všechno cituji z článku, v jehož titulku navíc stojí, a už to tady zaznělo dneska mnohokrát, Gazďovi máme dát těch 500.

Po tom všem, co jste tady teď slyšeli, a je toho mnohem víc, mě ještě chcete zkoušet z toho, že můj muž měl nesprávného kamaráda? Opravdu? Ale já vám musím z tohoto místa říct, že si určitě to, co se v tuto chvíli děje, líbit nenechám. A chtěla bych vyzvat paní Pekarovou Adamovou, aby se za svoje výroky o zapojení Vildumetzové do Dozimetru veřejně omluvila. Pokud to neuděláte, paní předsedkyně, budu to řešit soudní cestou. Nikdo mě nebude neprávem očerňovat! Vás ostatní bych chtěla požádat, abyste vážili slova, která říkáte, a nebrali si do úst mého syna. Občas opravdu žasnu, k čemu se někteří z vás dokážou snížit! Opravdu jste schopni takového hnusu jen kvůli tomu, že vám to vládnutí nejde? Nasekali jste spousty chyb a lidé vám nevěří? Je mi z vás opravdu smutno! Stejně tak je mi smutno z toho, jak tuto zemi vedete, co jste všechno lidem naslibovali, jak jste pod rouškou antibabiš programu obelhali, jak se k nim teď chováte, jak svou práci nezvládáte. Je mi jasné, že máte většinu, a i dnes, respektive zítra bude složité vám vyjádřit nedůvěru, ale slyšet jste to od nás, ode mě museli. Vzkazují vám to totiž lidé, a to i ti, kteří vám naletěli a před dvěma roky vám hodili svůj hlas. Jsem přesvědčena, že už to nikdy neudělají! Děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Srdečně zdravím v tomto pokročilém čase. Vystřídali jsme se při řízení schůze a načtu došlé omluvy, a sice omlouvá se pan poslanec Josef Kott od 19.45 do 20.15 hodin z pracovních důvodů a od 23 hodin ze zdravotních důvodů. Potom je tady pan poslanec Patrik Nacher od 22.30 do 2.00 hodin, z rodinných důvodů se omlouvá, a pan ministr Michal Šalomoun od půlnoci z osobních důvodů.

To by byly došlé omluvy a s faktickou chce vystoupit pan poslanec Letocha. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já děkuji za ten vstup paní poslankyně Vildumetzové Mračkové a rád bych na to zareagoval, protože kauza Dozimetr se v podstatě týká i mě, protože celá řada z vás označuje STAN jako organizovaný zločin, přestože celá řada z nás s ním nemá nic společného.

A zároveň chci říct, to, proč v podstatě si někteří poslanci a vládní činitelé berou vaše jméno do úst, je jednoduše proto, že my se snažíme ukázat naroveň, co v podstatě děláte vy. Dovedete si představit, kdyby ministr vnitra řekl, že svědkem jeho ženy byl Zakaría Nemrah, co byste dělali vy? Dovedete si představit, kdyby řekl, že jeho dítě bylo křtěno a zároveň u toho byl Zakaría Nemrah, co byste dělali vy? Nebo snad že mu na kampaň toto auto půjčil on? Dovedete si představit, co byste tady dělali vy? Nebo že se ukázalo, že jste dokonce bydleli v bytě jeho partnerky nebo přítelkyně? My v podstatě chceme poukázat na to, co vy vyčítáte panu ministrovi, byť stejně tak jako vám, paní Vildumetzová Mračková, vaším prostřednictvím, chceme prostě poukázat na to, že i pan ministr v tom může a je nevinně. To, že má šifrovaný telefon z doby, kdy ani on sám nevěděl o nějaké kauze, stejně tak jako vy, přece neznamená, že je automaticky vinný. Neznamená to, ano. Takže mě samozřejmě mrzí celá tahle situace, protože se to dotýká i mě osobně, a nejenom nás poslanců, starostů, našich příznivců, ale tuhle válku jsme tady nerozehráli my. (Předsedající: Čas!) Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí STAN.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní s žádostí o faktickou paní poslankyně Berenika Peštová a poté pan poslanec Hubert Lang. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, Letocho, víte, ono se tady, když má tedy někdo šifrovaný telefon a pak se vymlouvá na to, že šifrovaný telefon je vlastně něco jako aplikace, která je zašifrovaný telefon, a potom vlastně vaši stranu staví do té pozice, do které ji staví, protože se k tomu nepostaví čelem, to je rozdíl. Paní Mračková Vildumetzová se postavila čelem. Prostě vyšla nějaká kauza. Tenkrát se vdávala, tři roky předtím. Nezlobte se na mě, vy jste si prověřil všechny svoje svatebčany, když jste se ženil? Asi ne, že? Takže nevíte, jestli měli třeba prověrku NBÚ a asi náhodou později něco nespáchali. Takže bohužel to byl stejný případ. Prostě nemůžete vědět... To jako půjdete na svatbu, budete si prověřovat všechny lidi. Půjdete na narozeniny, budete si prověřovat všechny lidi, jestli náhodou tam není potenciální člověk, který by za pět let mohl spáchat nějakou kriminální činnost nebo něco, nebo byl s ničím spojován. Ale ona se k tomu postavila čelem. Ona byla v opozici. V opozici a položila svůj mandát jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Slyšíte dobře, v opozici! Ona nebyla ve vládnoucí koalici. Váš ministr je ministr vnitra. To je ten problém. Ministr vnitra má pod sebou vlastně aparát lidí a on je ministr vnitra. A on řekne tu směšnou historku: Měl jsem šifrovaný telefon, ale vlastně jsem ho neměl, pak jsem ho zase měl, pak ho měly moje děti na hraní, pak jsem si vzpomněl, že jsem volal třikrát. Co to je, proboha? To říká ministr vnitra? To snad nemyslíte vážně! Kdyby vy jste byli v té opozici, tak už dávno budete vyslovovat nedůvěru této vládě (Předsedající: Čas prosím!), která by tam samozřejmě nebyla, ale už byste tady řvali!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas prosím! Musím měřit všem stejně. Děkuju. A nyní pan poslanec Hubert Lang se svou faktickou. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Pan kolega Letocha samozřejmě vždycky jako honící pes pana Rakušana, když tu pan ministr vnitra není, tak vždycky ho bude obhajovat. Já ve svém vystoupení asi za dalších šest nebo sedm kolegů mám prostě shrnutý Dozimetr nějak tak hierarchicky, jak z veřejných zdrojů, nebo prostě z toho, jak asi to navnímáváme my, jak to vůbec probíhalo a podobně. Pane Letocho, kdybyste vystoupal hierarchií STANu a dostal jste od otců zakladatelů třeba ten prsten a dostal jste se mezi tu topku, tak možná byste ten šifrovaný telefon dostal. Takže to je jenom na vás.

A jestli opravdu tedy hierarchicky, když se podíváme, pan Rakušan v nějaké době byl vybrán jako předseda STANu od otců zakladatelů, o tom budu potom hovořit ve svém projevu, 2020 začal bzučet dozimetr. Ta organizovaná skupina se začal dozvídat první informace, že okolo nich krouží NCOZ, 2021 potom byly volby. Mezitím už pan Rakušan dostal - nedostal telefon, začali komunikovat v té úzké skupině. Jestli se to snažili zastavit, nebo nesnažili zastavit, zapadá nám to trošičku do té kauzy odvolání pana policejního prezidenta a pana Mlejnka na rozvědku. Prostě to jsou naše domněnky, které nám dávají nějakou ucelenou řadu, o které se tady můžeme bavit. Prostě když i Piráti, pan Michálek tady řekne, že okolo - jejich koaliční partner vlastně byl financován minimálně v Praze z kradených peněz přes pana Hlubučka a že vlastně na to podávají oni sami podnět, já o tom budu také hovořit ve svém projevu, tak asi na každém šprochu je pravdy trochu. Když to říká váš koaliční partner, se kterým jste se rozkmotřili, protože jste je přijali a prostě jste je jenom využili, abyste se dostali do Sněmovny, a oni prostě úplně málem vyletěli, tak asi něco na tom bude.

Zatím za mě všechno. Já potom se ve svém projevu k tomu víc vyjádřím, protože tady nemám ten časový prostor. A když vám potom řeknu takovou tu časovou posloupnost, aspoň jak to navnímáváme my, a řekneme to tady na kameru lidem, tak možná budou lidé koukat, co všechno vlastně v tom Dozimetru bzučí, jak to bzučí a komu to bzučí okolo uší! Vy jste, pane Letocho, nevystoupal do těch nejvyšších příček (Předsedající: Mým prostřednictvím!), proto jste nedostal do šifrovaný dozimetrický telefon! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za zadržen času. Poprosím o oslovování mým prostřednictvím. A nyní paní poslankyně Berenika Peštová s faktickou a dále se připraví s faktickou pan poslanec Strýček. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já jsem to ještě nemohla dopovědět, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající. V každém případě mně připadá zarážející ta doba, že uteklo z odposlechů nebo uteklo ze spisu. Jako jak to může utéct ze spisu? Řekněte mi, jak je možné, že novináři mají informace ze živého spisu a říkají: uteklo ze spisu. A zrovna v době, kdy se to začíná trošičku vlnit pod STANem, a ono uteče ze spisu. Nějaké zvláštní, ne? Nezdá se vám, že to je zvláštní? Mně tedy to načasování připadá hodně zvláštní. Ono vždycky když něco začne vám utíkat pod nohama, tak vždycky něco uteče ze spisu a vždycky je to zvláštní, že máte ministra vnitra. Tak ho dejte na školství a bude klid!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pan poslanec Strýček. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážená paní místopředsedkyně, já jsem tedy rád, že jste se vrátila, protože bych chtěla navázat svou faktickou poznámkou na to vaše poslední vystoupení, které jste tady měla. Vy jste opět tady přišla, všechny nás tady pomentorovala, zmoralizovala, představila jste nám Pirátskou stranu jako silně protikorupční hnutí, jako vlajkovou loď čestnosti. Já bych tedy znovu tady ocitoval jeden článek, který vyšel v iDNES.cz: "Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek vyzval předsednictvo strany, aby požádalo o nahlédnutí do spisu ke kauze Dozimetr, a to kvůli financování kampaně se STAN před sněmovními volbami v roce 2021. Ve výzvě napsal, že pokud z výnosu trestné činnosti byla hrazena kampaň, užší uvedení Pirátů by mělo zvážit pozici poškozeného v trestním řízení." A cituji pana předsedu Michálka: "My jsme tím extrémně dotčení, protože nám STAN říkal, že s námi bude bojovat proti korupci, a pak jsme zjistili, že z černých peněz, které ukradli v Dopravním podniku, tak platí nelegální kampaň, aby nás překroužkovali."

Já se tedy zeptám - pan předseda Michálek tady není, tak se zeptám vás - jak tedy budete hlasovat při důvěře vlády, o které se bude hlasovat zítra, jestli tedy budete pro důvěru vládě, nebo nebudete pro důvěru vládě? Protože samozřejmě vy jste protikorupční hnutí, tak byste asi této vládě neměli vyslovovat důvěru. Takže já tedy bych vás vyzval, abyste se nám tady vyjádřila, jak to bude. My samozřejmě všichni víme, jak to bude. Budete hlasovat pro důvěru, protože on už to za vás řekl jeden člen předsednictva STAN, Matěj Hlavatý. Cituji: "Dva roky řeší kroužkování a prachy jim tam tečou plnými kýbly. Ale co je pro ně ještě důležitější, najít každému Pirátovi teplé místečko a zaměstnat ve státu všechny členy a jejich členky!" Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan poslanec Josef Bělica se svojí faktickou poznámkou. Stahuje, dobře. A vracíme se do řádné rozpravy, kde je přihlášen pan poslanec Ladislav Okleštěk, připraví se dále pan poslanec Radek Koten. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Pěkný večer, paní místopředsedkyně. Pane ministře, kolegyně, kolegové, proč já nemůžu vyjádřit důvěru této vládě? Ono je to jednoduché: protože je to nejhorší vláda v historii, dělá největší chyby, má nejnižší důvěru občanů a její členové jsou napojeni na mafii.

Začnu těmi nejzranitelnějšími a nejdůležitějšími občany, tedy dětmi. Ministr zdravotnictví Válek už rok slibuje léky a už rok není schopen základní léky zajistit. Těch nedostatkových léků je celá řada, ovšem největší problém vidím v nedostatku antibiotik a léků pro děti. Podvádíte občany České republiky, pane ministře! Napřed léky slibujete, pak je nedodáte, pak se fotíte s krabicemi, že jste léky konečně sehnal. Potom se ale zjistí, že jste ve skutečnosti žádné léky nesehnal. Pak se začnete vymlouvat, že nedostatek léků je celosvětový problém. Ovšem pak jmenujete novou šéfku Státního ústavu pro kontrolu léčiv s tím, že má půl roku na sehnání léků, jinak ji odvoláte. Jak je může sehnat, když jde podle vás a vašich tvrzení o celosvětový nedostatek léků? Není to nakonec tak, že jste prostě jen neschopný a jen se vymlouváte? Pane ministře Válku, ohrožujete zdraví a životy dětí. Hanba vám!

Další tragikomický rezort, to je Ministerstvo průmyslu a obchodu, které nebylo a není schopné pomoci občanům s energetickou krizí. Pan ministr Síkela reaguje pozdě a neefektivně. Aktuálně zatížil domácnosti povinností platit daň za obnovitelné zdroje. Co to v praxi znamená? Bohatí budou ještě bohatší a všechno to zaplatí obyčejní občané.

Zvyšovat daně všude a všem, to je to, co umíte, ale jinak zřizujete nová ministerstva, rozhazujete za širší aparáty, utrácíte stamiliony za poradce, kteří jsou často členy vašich stran, kupujete si přízeň médií. A co je nejsmutnější? I když máte armádu nehorázně placených poradců, stejně si nevíte rady. Jako například pan ministr zahraničí při nedávných událostech v Izraeli, kdy nechal naše občany pěkně ve štychu.

Dalším hrubým přešlapem Fialovy vlády je Ministerstvo obrany a jeho nedávný nákup stíhaček za 400 miliard korun. Jak jste si mohli dovolit uzavřít smlouvu, aniž by tento gigantický obchod vlády projednal kompetentní výbor Sněmovny, aniž by se k nákupu mohla vůbec vyjádřit opozice? Tomu říkáte demokracie? Jde vám o obranyschopnost naší země, nebo jste potřebovali rychle upéct kšeft?

Rezort školství, ten nezvládá situaci na středních školách. Ministerstvo pod vaším vedením není schopno reagovat na demografickou křivku a talentovaní mladí lidé zůstávají bez vzdělání.

A tak bych mohl pokračovat ministerstvo za ministerstvem. Ale zmíním už jen jedno - Ministerstvo vnitra. To řídí člověk s vazbami na podsvětí, který ještě před rokem odvolával ministra školství Petra Gazdíka za to, že používal mafiánský šifrovaný telefon, ovšem teď se zjistilo, že sám dlouhodobě stíhaný telefon používá také. Pak se začal vymlouvat, že telefon potřebuje, aby se bránil proti Andreji Babišovi, ale pak zas tvrdil, že telefon nepoužívá, že ho má pro děti. Tady se nabízí otázka: A co dětí, mají si s čím hrát? Celá kauza Dozimetr míří za ministrem vnitra Vítem Rakušanem a zajímalo by mě, co s tím dělá náš slabý ministerský předseda Fiala? Nic! Bojí se o své premiérské křeslo, a tak se radši chová jako ty tři opičky: nic nevidí, neslyší, mlčí. A málem bych zapomněl, když už jsme u ministra vnitra, připomeňme jeho skandální pochybení při transformaci České pošty. Bez jakékoliv diskuse, bez komunikace se starosty zařízl stovky měst, vzal jim základní službu a nakonec se ukazuje, že smyslem celé této transformace České pošty jsou možná nakonec jen kšefty s budovami pošt. Kdo a za kolik je bude kupovat? Jako opozice vás, pane ministře, budeme hlídat.

Na úplný závěr bych zmínil, že tato vláda lidem lhala a lže. Vzpomeňme si prosím na předvolební sliby pana premiéra Fialy, že ODS nebude zvedat daně. Daně zvyšujete všude a všem. Lhali jste. Tak to prostě je a tohle - tohle neokecáte! Takto to dopadne, když pět malých, často nevýznamných stran obejde vítěze voleb a vytvoří se slepenec pěti nesourodých partají, které myslí jen na svá koryta, nikoliv na zájmy občanů České republiky.

Páni ministři, máte jediné štěstí, že o vašich přešlapech většina médií mlčí. Zatímco za předchozí vlády se jakýkoliv problém zveličoval a dramatizoval, nyní je vše v pořádku, vše se v tichosti přechází. To je vaše štěstí. No, štěstí. Médiím jste rozdali čtvrt miliardy korun z veřejných prostředků za to, že budou pozitivně informovat o činnosti vaší vlády. Takže to není ani tak štěstí, ale prosté a sprosté uplácení novinářů.

Vám všem, co jste v tomto sále zbyli, děkuji za pozornost a prosím koaliční poslance: otevřete oči, přestaňte dělat svým stranickým šéfům užitečné... tak dál, vy si domyslíte. Nehlasujte tak, jak vám nařídí partaj, začněte prosím hlasovat pro lepší život občanů České republiky. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Omlouvá se pan ministr Martin Dvořák od půlnoci z osobních důvodů a s faktickou poznámkou chce vystoupit pan poslanec Radek Vondráček a poté se připraví také s faktickou pan poslanec Berki. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já jsem nestihl reagovat na kolegu Strýčka před chviličkou. Promluvil v řádné rozpravě kolega Okleštěk, nicméně reaguji na rozpravu, takže v souladu s jednacím řádem bych chtěl doplnit to, co říkal on a jak citoval ten článek. Jestliže si Pirátská strana bude hlasovat nebo uvažovat o tom, že by byli poškození v té kauze, protože část výnosů z trestné činnosti šla na kampaň hnutí STAN, tak přijmu-li tuhle logiku, tak hnutí STAN bylo financováno výnosy z trestné činnosti, a pak podle platného právního řádu České republiky by hnutí STAN jako právnická osoba mělo být stíháno, protože politické hnutí je stejná právnická osoba jako kterákoliv jiná. A je normální, aby předseda právnické osoby, která může být stíhána, byl ministr vnitra, šéfoval policii, vybral si vlastního policejního prezidenta? Jak se k tomu postavíte? A jak se k tomu postaví Pirátská strana? Až tady budeme hlasovat o důvěře nebo nedůvěře, tak vy si stoupnete a řeknete, že jste proti návrhu. A vy tím svým stoupnutím budete hlasovat o tom, že vám to nevadí, že je to naprosto v pořádku. Uvědomujete si, o čem budete hlasovat? Tak vy zároveň do médií a na sociální sítě píšete, jak se vám nelíbí, že z výnosů z trestné činnosti byla zřejmě financována volební kampaň hnutí STAN, ale zároveň si tady stoupnete a řeknete, že vám to nevadí, stejně tak, jako jste to udělali na pražském magistrátu, když jste podrželi Jiřího Pospíšila, který byl také tou kauzou Dozimetr zasažen. (Předsedající: Čas!) To jen abychom si tady řekli na rovinu (Předsedající: Čas prosím!), jak to tady bude. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan poslanec Jan Berki se svou faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Vážená paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím bych reagoval na kolegu Oklešťka, byť tedy teď ho nevidím, tak doufám, že si to poslechne. Jsem rád, že jako bývalý hejtman tady zrovna zmínil střední školy a i problematiku jejich naplněnosti, protože dozajista on ví, že zřizovatelem těch středních škol jsou zrovna kraje, které mají nezastupitelnou úlohu právě v budování těch kapacit a jejich řízení, a že to není otázka dvou let, že by se to dalo vyřešit, a že ten problém nenastal rozhodně až teď. Takže bych jenom tady byl být jím trošku opatrný v tom, na koho házím tu vinu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. A nyní přistupujeme k dalšímu přihlášenému. Tím je pan poslanec Radek Koten, připravit se může pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, když se dívám tady do koaličních lavic, tak vidím vás tady. No, spočítal bych vás skutečně na prstech, včetně ministrů, do deseti bych napočítal, ale si myslím, že je důležité, abychom tady zmínili některé věci, jakým způsobem vlastně tu svou práci děláte.

Tady je 13 slibů, které jste dali svým voličům, a já se tady teď budu zabývat vlastně tím, jakým způsobem to teď plníte a jakým způsobem plníte vaše programové prohlášení vlády. Tedy 13 důvodů, proč volit SPOLU. Jedině spolu porazíme Andreje Babiše. - To je krásný slib. Postavíme kompetentní vládu. Dokážeme hájit zájmy České republiky v Evropě. My vám daně nezvýšíme. Zabráníme bankrotu státu. Jsme jedinou pravicovou volbou. Podporujeme zemědělce ve vztahu k půdě. Zajistíme dostupné bydlení. Nepůjdeme do vlády s ANO. Ochráníme životní prostředí. Neprodáme Česko do Ruska. Pro nás je rodina základ státu. A poslední bod: Svoboda není zadarmo a budeme ji chránit. Já bych se ještě vrátil k jedné věci, která tady není napsána, ale ventiloval ji tehdy současný pan premiér Fiala: Nebudeme omezovat svobodu slova. To je tedy jeden z dalších bodů.

Pak jednotliví aktéři tohoto příběhu a této vlády, jako například nynější ministr vnitra (správně financí), pan Zbyněk Stanjura, na svých předvolebních letácích píše: Nenasytný stát potřebuje dietu, ne vyšší daně. - Tak to dodržování slibů, to nám opravdu jde!

Další. Mít kde bydlet není luxus. - Vzhledem k tomu, že se zvyšuje daň z nemovitostí, tak opravdu dodržení předvolebních slibů!

A nyní přichází ten bonus: Zajistíme seniorům důstojný život. - Proto se tedy za této vlády seniorům sebraly valorizace důchodů. To je pecka! Ty valorizace byly samozřejmě jednak tedy povinné a jednak si musíme říci, že byly z toho důvodu, že tato vláda díky své politice způsobila obrovskou hyperinflaci, protože neřešila energie, neřešila paliva a tak dále.

Co bych k tomu dodal? Dodržování slibů této vládě nejde, ale jak jsem tady poslouchal pana premiéra Fialu, tak on tady také prohlásil, že opoziční strany potřebují migraci, abychom ji mohli kritizovat, abychom mohli kritizovat vládu. Mně to tak úplně nepřipadá. A ještě jsem tady zachytil takový zvláštní výraz, jako že máme plastickou představivost.

Já se tady ještě budu zabývat dalšími věcmi. My jsme tady předsedali, nebo tato vláda předsedala a zastupovala Českou republiku při předsednictví v Evropské unii, kdy tedy Česká republika měla předsednictví, a jak tedy hájila zájmy České republiky, jak je to psáno v tom programovém prohlášení, a jak to tam tedy vedli? Tak podporou Green Dealu, zákazem spalovacích motorů. Co se týká energií, tak to se můžeme dívat teď. My tedy nenakupujeme tady, my jsme se odstřihli od ruských energií. Maďarsko je za to kritizováno a další země, jako například Rakousko, ale tam to není tak markantní, touto vládou. Nicméně tato vláda zajistila do zásobníků na tuto zimu poměrně bohatou zásobu plynu. A jak jsme zjistili z Eurostatu, tak dovoz zkapalněného LNG plynu z Ruské federace trhá rekordy v Evropské unii. Takže my se můžeme jenom ptát, nebo občan, já bych spíš řekl, že občan by se měl ptát, kdo je tedy v té Evropské unii největším debilem?

Co se týká sankcí, které tady Evropská unie, a česká vláda to samozřejmě podporuje, tak sankcí vůči Ruské federaci. Tady poškozujeme hlavně odbyt a exportní politiku českých firem, které měly spoustu zakázek na východ od nás, a jak jsme zjistili, tak to místo na trhu přes různé prostředníky a firmy, které mají sídlo na Kypru, vyplnili naši západní sousedé - Němci. Tak já tedy nevím, jakým způsobem tato vláda podporuje podnikatele.

Ještě se tady krátce zmíním o lécích, protože léky, to je v posledním zhruba roce nebo roce a půl poměrně frekventovaná záležitost. Nejsou zde antibiotika. A já si ještě pamatuji na záběry na Facebooku partaje TOP 09, kde tedy se chválili, jakým způsobem pomohli Ukrajině a že tam vyvezli devět nebo deset kamionů léků. Takže tady bych viděl úplně ten začátek lékové krize. A samozřejmě když někde probíhá vojenský konflikt, tak automaticky antibiotika typu penicilin jsou nejvhodnější pro použití těch zraněných vojáků. Takže tady máme vysvětlení, proč v České republice se nedostává antibiotik a dalších léků. To tady tedy nepamatuju skutečně ani za celý svůj život, a to si myslím, že už nějaký křížek na zádech mám, a bohužel nyní je to realita. A pan ministr Válek nás tady upozorňuje, že některé léky ani být nemusejí nebo že si za ně budeme muset připlatit. Tak já si myslím, že pro českého občana je to naprosto nepřijatelné, i pro naše zdravotníky, kteří nemají kde co předepisovat.

Co se týká výběru daní, tak tady na jedné straně se berou peníze našim důchodcům, rodinám s dětmi. V tom takzvaném konsolidačním balíčku ty peníze, které se takzvaně ušetří, ale ony se vyberou od těch obyvatel v České republice a od firem v České republice, tak ty výběry jsou enormní i díky inflaci. Ty výběry daní do rozpočtu České republiky se zvýšily z 1,25 bilionu korun českých na 1,92 bilionu korun českých, a přesto tato vláda je schopna k tomuto enormnímu výběru daní ještě přidat dalších 300 miliard sekery v loňském roce. Občan České republiky se ptá - proč, jak je to možné, jak ten stát hospodaří, když to tady v těch důvodech sliboval, jak bude krásně hospodařit a jak konečně tu Českou republiku dá dohromady? Tady se odklánějí poměrně velké finanční prostředky z českého rozpočtu a peníze českých daňových poplatníků jsou směrovány směrem na Ukrajinu, tedy pomoc ukrajinským uprchlíkům, kteří jsou zde, a lidé už pochybují, zda tedy potřebují tu naši pomoc, protože pokud žijí nočním životem a páchají tady různé přestupky, popřípadě trestné činy, tak český občan se ptá právem, proč je tady Fialova vláda takovým způsobem podporuje.

Co se týká konsolidačního balíčku, který jste tady na sílu protlačili minulý týden. Například statistiku, kterou zpracovala televizní stanice CNN Prima News se svými daňovými poradci, tak tam byl modelový případ rodiny, která má dvě děti ve věku tři a pět let, a jeden z rodičů má příjem 50 000 tisíc hrubého, tedy nějakých zhruba 41-42 000 čistého. A tato rodina bude připravena v příštím roce ve svém ročním příjmu celkem o 62 000 korun. Takže to je bod další z těch 13 bodů - budeme podporovat české rodiny. Takže české rodiny tato vláda podporuje tak, že jim sebere 62 000 v příštím roce.

Bylo tady mnohokrát zmiňováno, nebo zmiňována kauza Dozimetr. O šifrovaném telefonu tady už asi nemá smysl mluvit, to tady jsou kompetentnější lidé, kteří mají nějaký přesah, protože jsou bývalí policisté, tak to tady asi řeknou daleko lépe než já, ale já se zmíním právě o Ministerstvu vnitra a jeho vedení Rakušanem. Protože tato vláda, aby těm lidem sdělila, jak to dělá dobře, oni to asi na vlastní kůži necítí, tak použije 40 milionů z peněz daňových poplatníků na reklamu, aby jim sdělila, jak to dělá dobře. A tato kampaň vlády pojede a bude financována z kapitoly Ministerstva vnitra až do příštího podzimu, tedy celý rok, abyste se skutečně dozvěděli, že se tuto vládní pětikoalici vyplatí volit. Takže se to dozvíte v podstatě za vlastní peníze.

Dále bych se tady zmínil o nákupu F-35. My jsme se dozvěděli z nějakých interních dokumentů, které tedy vydává americká vláda nebo americké Ministerstvo obrany, že ty letouny jsou tak dobré a výborné, že je tedy možné je použít například pro spolupráci s loďstvem, pro spolupráci s dalšími složkami. A já si pořád říkám, jestli my máme loďstvo, nebo jestli ty letouny tedy, když jsou tak chytré, jestli budou někde operovat směrem do Hamburku tady po našich řekách, anebo jakým způsobem my ty jejich schopnosti využijeme. Ale hlavně podle té statistiky, kterou zveřejnilo Ministerstvo obrany Spojených států, tak letová připravenost těchto letounů je 37 %. To znamená, když to odečteme, tak 63 % těch letounů je na servisu. Já si tady kladu otázku tedy, jestli tato vláda podepsala kontrakt na létající šrot, anebo jakým způsobem to tedy budeme používat při počtu 24 letadel? To, že to letadlo sem tam spadne a není možné ho najít, protože je neviditelné, tak spolupráce amerických občanů je velmi příkladná, protože to letadlo se většinou najde dvou dnů, kam spadlo. Takže za poslední měsíc to jsou minimálně dva případy.

Já bych se tady dotkl ještě té inflace, kterou tato vláda způsobila zejména tím, že nebyla schopna zajistit pro občany energie v nějaké dostupné ceně, a to zastropování zejména elektrické energie, přišlo pozdě a bohužel v naprosto astronomické výši. Některým lidem se díky tomu zvýšila cena účtu za elektřinu třeba pětkrát nebo šestkrát. Ti, kteří neměli již fixaci anebo si zakládali novou přípojku, tak tam to bylo ještě markantnější. Ta inflace se samozřejmě propisuje lidem i do dalších nákladů a poté, co jim skončí fixace hypotéky, tak tu hypotéku to těm rodinám může zdražit například o 7 až 15 000 podle toho, jak velkou tu hypotéku mají. Takže pokud někdo má v podstatě spočítán ten domácí rozpočet na nějaké splátky té hypotéky, tak samozřejmě ti lidé se budou dostávat do dluhových pastí.

Co se týká inflace a cen energií, tak samozřejmě se to bude propisovat i firmám. Nakonec díky konsolidačnímu balíčku ty firmy přestanou být ziskové, přestanou platit daně do státního rozpočtu. A na mě ten konsolidační balíček spíše působí jako proinflační balíček, a tím pádem si myslím, že vláda bude mít ještě menší výběr daní, než s tím jakýmkoliv způsobem počítá.

Já bych se tady dotkl ještě jedné mantry, která tady byla zdůrazňována panem premiérem, že se všechno tedy digitalizuje, a je to takové zaklínadlo, protože konečně s tou digitalizací můžeme mít nějaké signály. To se tady pořád opakuje, ale já bych tady upozornil ještě na jednu věc. Ta data, která budou digitalizována, tak na základě nějakých předpisů nebo přímo vykonatelných rozhodnutí Evropské unie, tak my vlastně osobní data, popřípadě i zdravotní data našich občanů, která jsou momentálně chráněna GDPR, tak v rámci té digitalizace je odevzdáme komusi buď v Evropské unii, anebo mimo Evropskou unii, například je můžeme odevzdat statečně - to kdybych si vzpomněl - Světové zdravotnické organizaci.

Já jsem sledoval ještě před chvílí, protože jsem čekal, až se na mě dostane řada, v televizi seriál Vyprávěj, kde hovořil - ten díl se jmenoval konkrétně Kůl v plotě. Určitě si mnozí z vás pamatují na legendární projev Miloše Jakeše na Hrádečku. Mně to připomnělo to ranní vystoupení našeho nynějšího pana premiéra. Všechno je zalité sluncem. Podobně, jak to říkal Miloš Jakeš a vysvětloval to tehdy svým spolustraníkům, tak na mě tak působilo dnešní vystoupení pana premiéra. V podstatě tato vláda tím způsobem, jak se chová k opozici a jak se chová arogantně a i k těm občanům, tak mně to připadá, že tady na ty dveře by se měla dát cedule: Nerušit, vládneme! Děláme to skvěle.

Takže i z těchto všech důvodů, které jsem tady zmínil, tak my rozhodně budeme hlasovat pro nedůvěru této vládě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A dále vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se paní poslankyně Taťána Malá. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Když jsem přemýšlel o svém vystoupení, tak bych tady mohl být hodiny. Já to zkrátím z jednoduchého důvodu, protože když si vezmu programové prohlášení vlády, tak snad neexistuje oblast, ve které by vláda držela sama svůj vlastní program, ale já budu stručnější. Já se zaměřím čistě a pouze jenom na školství, jak je mým dobrým zvykem, a vezmu to po jednotlivých bodech, tak jak jsem jako učitel zvyklý, po jednotlivých tématech.

První téma: Podpoříme individualizaci výuky. S tím naprosto souhlasím a myslím si, že v odborné veřejnosti se nenajde nikdo, kdo by s tímto nesouhlasil. Velice často jako takový náš velký vzor bylo vždycky dáváno Finsko. Když se podíváte, v čem tkví ten úspěch, tak to byla právě individualizace a to množství těch dětí, které učitel má k dispozici, protože pak skutečně ten učitel může podat ten individuální výkon, zvyšuje se počet minut v tom stanoveném čase, ve kterém se ten učitel každému jednotlivému dítěti může věnovat.

A teď tady máme návrh pana ministra - snížení PHmax. Pro obyvatelstvo, které se v tom až tak příliš nevyzná, je to maximální počet hodin, které stát proplácí škole za týden, kolik profinancuje hodin. A je v plánu toto číslo snížit, což zní velice složitě ekonomicky. Když to vezmeme trošičku srozumitelněji, tak výsledek bude jediný. Bude se navyšovat počet žáků ve třídách. Já velice často slyším takový argument: za našich let prostě nebyl problém ve třídě 35 dětí, 40 dětí. Jenže to byla naprosto jiná generace, v naprosto jiné době. V dnešní době jsou děti podstatně živější, podstatně méně náchylné respektovat autoritu danou funkcí. Ten učitel si opravdu tu autoritu musí vybudovat přirozenou a těch komplikací je tam více. To znamená, že v dnešní době při představě dnešní generace dětí mít 35 dětí ve třídě, já osobně s tím nemám problém, ale jsou kolegové a kolegyně, kteří už s tím problémy mít budou, a vyústění to bude jediné - snížení kvality výuky. Místo individualizace tam budeme mít takovou sériovou výrobu, takové jakoby rychlokvašky, kdy v jedné části třídy se budu starat o to, aby se mi navzájem nepozabíjeli, a ta kvalita prostě půjde dolů.

Kromě počtu žáků další negativní počin, jaký to bude mít nebo následek - méně časté dělení tříd. Ale to je prosím vás také součást té individualizace. Jako příklad můžu dát cizí jazyky. Při představě, my neustále mluvíme o nutnosti, a já s tím naprosto souhlasím, v rámci Evropy jazyková připravenost, perfektní jazyková připravenost dětí. Ale tam je ta individualizace a ty menší skupiny prostě nutnost. Cizí jazyk bez toho, že by během té hodiny několik minut ten vyučující s tím jedním konkrétním žákem nějakým způsobem aktivně pracoval a mluvil, tak prostě žádných výsledků nedocílíme. Představa, že v rámci cizích jazyků budeme vyučovat inkluzivním způsobem, je také velice mylná představa. Je to sice možná taková utopistická, krásná představa, ale velice mylná. Ty třídy se dělí, co se týká jazyků, podle výkonnosti dětí. To znamená, mluvíme o práci s talentovanými dětmi. To je typická ukázka. To znamená, pro děti jazykově talentované máme jednu skupinu, kdy ty děti pracují takovým tempem a takovým způsobem, kdy v těch jiných skupinách ty děti by prostě nestíhaly a z té výuky by neměly absolutně vůbec nic. V případě, že by se učitel přizpůsobil té pomalejší skupině těch méně chápavých dětí, tak to zase ale bude na úkor těch talentovaných.

To znamená, že tady já tam nevidím kromě finančních úspor, co se týká kvality výuky, jediné pozitivum. Co se týká té úspory, vychází to přibližně, že by mohlo jít o propuštění až 5 % vyučujících. To znamená, jakmile my zvětšíme třídy, budeme rušit to dělení na menší skupiny, určité úvazky budou nepotřebné - a úvazek rovná se učitel. To znamená, my propustíme až 5 % učitelů. Na kvalitu to bude mít prostě katastrofální dopad. Možná katastrofální pro někoho je silné slovo, ale vzhledem k tomu, že jsem opravdu učitel tělem i duší, tak prostě já pro ty děti skutečně chci to nejlepší, i když si někdo třeba myslí opak.

Další bod a další téma, opět cituji z programového prohlášení vlády, už i toho upraveného, recyklovaného nebo upgradovaného: Garantujeme kvalitní platové ohodnocení a udržíme 130 % průměrné mzdy. A my v reálu vidíme, že to tak není, a ani nebude. V roce 2023 to bylo nějakých 116,6 % a v roce 2024 vzhledem k tomu, že se tam dal ten přílepek, že se vlastně rozhoduje, můžeme libovolně rozhodovat, z jakého roku budeme vycházet, a rozhodlo se, že to bude, že budeme vycházet z roku 2022, tak to vychází na nějakých 113 %.

A jsme u toho. Poslední dobou si myslím, posledních pár let zpátky, skutečně se situace zlepšila v tom ohledu, že se zvýšilo procento absolventů pedagogických fakult, chuť jít učit, protože i to finanční ohodnocení začalo být v takové rozumné míře tak, aby jim to zajistilo nějaké slušné živobytí. A pokud tyto reálné mzdy budou takhle klesat, tak samozřejmě s tím bude klesat i motivace absolventů do toho školství jít. A nemluvím tady jenom o té takzvaně nové krvi, i ti stávající učitelé. Je to logické. Je to ve všech oblastech lidského života. Ano, vždycky se najde určitá skupina zapálených zaměstnanců, kteří to skutečně berou jako poslání bez ohledu na příjmy, ale myslím si, že lidská přirozenost je taková - my nejsme jako některé státy v Asii, kdy ty národy skutečně žijí proto, aby pracovaly. My jsme evropský národ a převážná většina populace přemýšlí tak, že pracuji proto, abych mohl žít. A pokud ty finance takovýmto způsobem budou klesat, tak logicky i ta ochota pracovat, dát ze sebe něco navíc, logicky se bude snižovat. Výsledkem - opět nižší kvalita výuky.

Další téma, další bod z programového prohlášení vlády ohledně školství: Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky, budeme garantovat navyšování. Výsledek je, že to vypadá, že v roce 2024 to bude minus 2 %. Minus je opak navýšení. Pak se mluví o propouštění nebo o zrušení nějakých 3 000 pracovních pozic. A na rovinu si řekněme, že tyto pozice byly využívány k tomu, aby ředitel mohl nějakým způsobem rozumně doplnit ten finanční propad pro ty nepedagogické pracovníky tak, aby si tam nějaké ty zaměstnance škola prostě udržela. A když se podíváte, protože ve školství se samozřejmě platy odvíjejí od těch tabulek, tak opravdu to není žádné terno. To znamená, ještě předtím, než nastane tato situace, tak ti ředitelé měli na ty pozice problém někoho sehnat. Mám tomu tedy rozumět tak, že už se tady připravuje zase nějaký byznys ve školství? To je mimochodem jedna věc, která mně bytostně vadí, když se ze vzdělávání dělá tvrdě výdělečný byznys. Mám tomu rozumět tak, že tedy zrušíme školní jídelny, které mají svůj smysl, mají své opodstatnění, a budeme mít nějaké řetězce, které budou na zakázku velkosériově vyrábět polotovary, které se potom v té škole jenom ohřejí v mikrovlnkách, které se budou rozvážet, jako se to děje v některých firmách? Ale to tím pádem asi trošičku ztratí ten smysl, to, na čem se pracuje už dlouhodobě, aby strava pro děti nejenom byla pouze dostupná, ale aby byla i kvalitní. A co si budeme povídat, čerstvě připravená strava těsně před konzumací bude vždycky kvalitnější než nějaký průmyslový potravinářský výrobek, který se rozváží.

A těch pozic - samozřejmě teď mluvím o kuchařkách a kuchařích - nepedagogických je opravdu velké kvantum a taková ta představa, že se bez některých obejdeme? To je asi, když jsem se vždycky dětí ptal, kam chtějí jít, a ony, minimální většina chtěla jít na učební obory a všichni chtěli být právníci a všichni chtěli dělat v kanceláři, a neuvědomují si, že máme i jiné pozice, jiná povolání, která jsou nezbytně nutná. A kdyby nebyla nezbytně nutná, tak by ani nevznikla. A prakticky neexistuje nepedagogická pozice na škole, která by neměla svoje opodstatnění. Pokud tedy nechceme ve stylu, tak učitelé zvládají prakticky všechno, tak paní učitelka, když bude mít hodinu volna, tak si vezme kýbl s hadrem a o hodině volného času si půjde vytřít chodbu, jako jenom v rámci, aby se trošičku protáhla, když jenom sedí za tou katedrou. Je to prostě špatný směr!

A pak probleskla i taková ta informace, že by to dofinancovat mohli zřizovatelé. Prosím vás, to je součástí vzdělávání a to je základní úloha státu zajistit kvalitní vzdělávání, protože to je budoucnost toho státu. A my to nemůžeme přehazovat jako horký brambor. Vždyť je to jedna ze základních funkcí toho státu! Takže se staneme, ze státu uděláme eseróčko, uděláme nějaký outsourcing a za chvilku tady budeme mít místo armády, já nevím, námezdní žoldáky. Nevím, nerozumím tomu. Ty obce a kraje už takhle budou bity, co se týká financí. Mají docela problémy s ufinancováním základních potřeb a ta představa, že by ještě odněkud měly vyhrabat nějaké peníze navíc na dofinancování propadu, co by měl financovat stát, tak to si prostě dost dobře nedokážu představit.

Ono vůbec ty mzdy ve školství teď momentálně dostávají na frak. Když se kouknete na reálné mzdy ve školství, když si vezmeme veškeré segmenty lidských činností, oborů, tak to školství, tam ty reálné mzdy poklesly nejvíce. Na druhém místě je zdravotnictví, ale na prvním místě nejhorší propad je právě to školství. V roce 2022 to je o 16 % a podle posledních propočtů za první čtvrtletí v tomto roce, v roce 2023, je to o 11 %. Skutečně v žádné jiné oblasti k tak rapidnímu poklesu nedošlo. Vlastně tím říkáme tomu národu, že školství je prostě nedůležité, protože je to dlouhodobé, a my tady přemýšlíme v horizontu jednoho volebního období, čtyř let, což si myslím, že velice, velice špatně.

Další takové zajímavé, v uvozovkách, nápady, které probleskly mediálním prostorem. Musím říct, že jsem velice ocenil komunikaci pana ministra, co se týkalo třeba elektronického přijímacího řízení na střední školy. Mělo to hlavu a patu, bylo to vykomunikováno a bylo to naprosto skvělé, že jsme se skutečně napříč politickým spektrem shodli, že to je posun k lepšímu, a tím pádem máme jistotu, že se to ze dne na den nebude po dalších volbách rušit. O to víc mě potom překvapuje, když pan ministr do mediálního prostoru vypouští takové jako, já nevím, jestli to jsou pokusné balonky, neprokonzultované, které - a já se nebojím říct, protože se v té komunitě učitelů pohybuji, že vyvolávají někdy až zděšení v té většinové kantorské společnosti. A jeden z takových třeba bylo to rozšíření povinné školní docházky, to znamená, včetně střední školy, s tím, že by se třeba zrušila devátá třída. Vezměte si, když se upravovaly nebo upravují se, stále ještě nebyla dokončena úprava rámcových vzdělávacích programů, což je velice složitý proces, dlouhodobý proces, a v okamžiku, kdy tady najednou vypustíme, co se týká klasického primárního vzdělávání, těch základních škol, vypustíme jeden celý ročník, budeme to nějakým způsobem přesouvat na střední školy, tak ale úplně rozbijeme ten myšlenkový koncept úpravy rámcových vzdělávacích programů.

Museli bychom - dobře, nebudu až tak pesimistický, že bychom museli začínat úplně znovu, ale museli bychom setsakra úplně přehodnotit ty postupy, které jsme doteď, a ty kroky, které jsme nyní udělali. To znamená v době, kdy se na těch úpravách RVP stále ještě pracuje, opět vypustíme takový nějaký jakoby balonek, který nepůsobí na pedagogickou veřejnost zrovna pozitivně.

Další takový vypuštěný balonek. Úplné zrušení známkování. My po těch učitelích chceme čím dál víc práce, aby měli více dětí. Zaslechl jsem i takovou myšlenku, že by i učitelům se mohly zvednout úvazky, to znamená, že by týdně měli více hodin, a pak, což samozřejmě pro ty učitele bude velice náročné, obzvlášť v situaci, kdy český učitel nefunguje čistě jako vysoce kvalifikovaná síla, ale musí dělat spoustu věcí navíc, jako viz různé dozory a podobně, na což v jiných státech mají dost různé odborné asistenty a podobně, kteří tuto práci dělají za ně, tak to dělá český učitel, a my zvýšíme ty požadavky, ten celkový objem práce, který po něm chceme, a třeba takové zrušení známkování na rovinu, to je, jako kdybyste chtěli po zedníkovi, aby postavil dům a jen tak mimochodem v rámci svačiny ještě si odskočil na stavbu třeba dálnice, aby se nenudil.

V čem je totiž problém? Když máme nějaké známkování, je to velice přehledný rychlý systém, a pokud bychom ho měli nahradit slovním hodnocením - já proti slovnímu hodnocení vůbec nic nemám. Moje děti jsou v Montessori třídách, kde to slovní hodnocení je. Ale vím, jaké to přináší i úskalí. Mimochodem není pravda, že slovní hodnocení se nemůže dneska používat. Není to vůbec žádná pravda. Školský zákon to umožňuje. To znamená, že máme dítě, které trpí opravdu velmi velkými problémy, co se týká schopnosti porozumět třeba psanému textu a tak dál, to znamená, z matematiky, z přírodovědy dostane normálně klasickou známku, z českého jazyka dostane slovní hodnocení tak, aby to dítě nebylo nějakým způsobem vyčleněno. Prostě má ten konkrétní problém. Tohle normálně funguje.

V okamžiku, kdy ale my to klasické známkování úplně zrušíme a nahradíme ho slovním hodnocením, tak mohou nastat pouze dvě možnosti. Jedna možnost je, že to slovní hodnocení bude naprosto k ničemu. Ten učitel toho bude mít naprosto tolik, že vlastně bude mít klasické známkování převedené do slovní podoby. To znamená, bude mít předpřipravené slovní hodnocení odpovídající té jeho jedničce, slovní hodnocení odpovídající dvojce a pak to bude jenom kopírovat. To znamená, efekt absolutně nulový. Pokud budeme požadovat po těch učitelích, aby skutečně to slovní hodnocení psali individuálně, aby se týkalo každého konkrétního dítěte, aby se to dítě v tom poznalo, aby to mělo nějaký přínos, to ale se tady bavíme u jednoho dítěte o hodinách práce. A pokud my těm učitelům navýšíme přímou vyučovací činnost, tím pádem mu řekneme, počítej s tím, zapomeň na rodinný život, budeš to dělat po odpolednech, budeš to dělat po víkendech, protože nikdy jindy to prostě nebude stíhat ten vyučující, a bude to skutečně x hodin práce navíc. A já si to ještě dokážu nějakým způsobem třeba představit na prvním stupni základní školy, protože ten učitel má svoji třídu, má stále stejné děti a skutečně má navázaný velice úzký vztah s tím třídním kolektivem. Přesně ví, že tenhleten Pepíček, že mu nesmí říct tohle, tady Josefínka, že jí nesmí dát mandličky, protože má alergii, a tak dál. Je to skutečně taková jako už, když to řeknu, třídní rodina, takže samozřejmě tam ten osobní vztah je, a tím pádem i to osobní ohodnocení bude skutečně osobní a bude k tomu konkrétnímu dítěti. Já si ale nedokážu představit, že by tohle měl dělat třeba učitel na druhém stupni, já jako fyzikář. Když já učil rozpětí od šesté do deváté třídy, tu každou jednotlivou třídu mám dvě hodiny v týdnu, ani hodinu navíc. Jak já tam mám promítnout maximum, abych to dítě naprosto ohodnotil tak, aby to bylo i férové pro to dítě?

To znamená, já tam vidím více negativ než pozitiv. To znamená, že ten současný systém, který to umožňuje v určitých konkrétních případech, nebo když jsou to ty Montessori třídy a tak dál, které na to přistoupily, rodiče jsou s tím svolní, vyučující, kteří tam vyučují, vědí, jak na to, tam to smysl dává. Ale když to udělám jako v globálu, prostě ta negativa převládají. A takové myšlenky, které slyším, jako že děti jsou tím traumatizované a tak dál, myslím si, že ty jsou traumatizované úplně jinými věcmi. Proboha, nevytvářejme si tady skleníkové květinky. My všichni, co tady jsme, jsme si tím známkováním prošli, a opravdu nemám pocit, že by se z toho díky tomu z nás staly nějaké psychopatické osobnosti. Ano, každý má nějaké trauma, je to prostě individuální, ale opravdu si nemyslím, že zrušení známkování odstraní veškeré negativní emoce dětí a podobně.

Ono obecně já mám problém s tím, že když se jakoby koukám, taková ta základní myšlenka, že by děti měly tu školní docházku mít bezproblémovou, že by neměly řešit žádné problémy a podobně. Někdy to je takové, mi přijde, že si navzájem odporujeme v té představě, že v té vzdělávací strategii mluvíme o tom, že chceme, aby děti se učily řešit problémy, ale zároveň mluvíme o tom, že bychom jim veškeré problémy z té cesty měli odstraňovat. A já si vždycky říkám, ale vždyť od toho je právě ta základní škola, aby ty děti se naučily pracovat s těmi základními, z jejich pohledu obrovskými, ale z pohledu nás dospěláků malichernými problémy, jako že třeba musím splnit domácí úkol.

To je další kapitola, která mě neskutečným způsobem zarazila, když Ministerstvo školství oznámilo, že dalo doporučení, že se nemá trestat, když dítě nepřinese domácí úkol. Vychází se z těch sociálně vyloučených lokalit, což je logické, protože málokteré dítě si ten úkol bude dělat dobrovolně, taková je jenom určitá skupina, procento dětí, většinou je to s podporou rodičů. V těch sociálně vyloučených lokalitách žádná opora prostě není a ty děti tím jsou nějakým způsobem jakoby bity. Ale žádné dítě vám nebude dělat dobrovolně úkoly. Opravdu jenom mizivá skupina. A shodou okolností jsem četl ten článek, kdy u nás je takzvaně výběrová škola Metelkovo náměstí, bývalá jazyková škola, kde skutečně někteří žáci prohlásili, když tedy za nesplnění úkolu nedostanu pětku nebo nedostanu žádné negativní hodnocení, tím pádem je to dobrovolné, a když je to dobrovolné, tak já to dělat nebudu. A když ten učitel má nakázáno netrestat, tak mu nezbude než pokrčit rameny. Ale co si budeme povídat, jsou určité předměty, které se bez domácích úkolů neobejdou. Bez toho procvičování v tom klidu, v tom domácím prostředí to prostě nejde - jazyky, matematika. Prostě jsou předměty, které se bez domácích úkolů neobejdou. A zase tady mluvíme o té přípravě do života. I v dospěláckém životě mám nějaké zaměstnání a můj šéf mi nařídí udělat něco, na co má právo, protože mě platí, mně se to úplně nechce udělat, ale musím udělat. A představte si, ten šéf mi ještě dá konkrétní termín: do pátku do tří hodin to budu mít na stole. Vždyť to je přesně ta příprava na té základní škole, připravovat ty jednoduché domácí úkoly. A v okamžiku, kdy ty děti nebudou takhle vytrénované, tak budeme mít generaci takových těch samolibých hejsků, kteří tomu šéfovi řeknou, tak to prostě dělat nechci, tak já to dělat nebudu. Zedník si vezme peníze za to, že postaví zeď, a pak si řekne, mně se nechce vstávat, tak prostě nevstanu. Prostě nechce se mi. Takže tam si myslím, že to je kontraproduktivní a těm dětem tyhle myšlenky, tenhle ten směr spíše do toho dospělého života ublíží, než že by jim pomohly.

Další - svazkování škol, což je úplná novinka, kterou jsem teď zaznamenal, že se bude sdílet ředitel, účetní, školní psycholog i kuchařky, bude je svážet školní autobus s tím, že tady máme přebytek základních škol. Já si to opravdu nemyslím. Je spousta obcí, které prostě nemají finance na to, aby si skutečně jako zřizovatel byly schopny finančně udržet nějakou tu školu a podobně. To znamená, ty děti už dojíždějí do větších obcí a podobně. A třeba co se týká ne svazkování, dřív to bylo slučování škol, někdy to je úplně nesmyslné. Z vlastní zkušenosti - hotelová škola, zdrávka, průmyslovka. A teď ředitelem se stal z jedné té střední školy a ve své podstatě těm zbylým školám šéfují zástupci. A teď na té průmyslové škole jako zástupce, a tím pádem jako šéf, je angličtinářka. Opravdu angličtinářka ví, co potřebují technické obory, střední průmyslová škola? CNC stroje, soustruhy a tak dále? A ten ředitel, kmenový ředitel z jedné z těch tří škol, tak logicky ta jeho první škola byla jeho taková kmenová, tak tam věnuje veškeré úsilí, ta škola vzkvétá a ty druhé jsou tak jakoby do počtu. To znamená, že pokud budeme slučovat školy, střední školy, které technicky mají spolu něco společného, prosím. Ale opět si nedokážu představit, jak by to nějakým způsobem mělo zachránit školství, protože si myslím, že na školství priorita by nemělo být ušetřit za každou cenu, ale ta kvalita, protože se jedná o tu budoucnost.

A poslední, co mě velice trápí. Stát už prakticky rezignoval, si myslím, na to určování, jak by výuka měla vypadat, o tom směřování školství už rozhodují různé neziskovky, které nemají vůbec žádnou zodpovědnost. Proti neziskovkám já vůbec nic nemám, pokud fungují jako poradní orgán, nějakým způsobem přinášejí nové nápady, osvěžení, kdy já si některé mohu vzít jako velice dobrý nápad. Ale v okamžiku, kdy ty neziskovky, které vlastně tvoří to menší procento pedagogické veřejnosti, začnou rozhodovat o tom hlavním vyučovacím směru, o tom, kam to školství má směřovat, myslím, že to není úplně dobré. Když potom z některé z těch neziskovek padnou taková moudra, jako že zrušíme učitelům kabinety, aby k těm dětem měli blíž. To znamená, že prostě po těch 45 minutách vyčerpávání výuky ještě s těmi dětmi, kdy prostě je musí nechat nějak uvolnit, oni mu tam budou řvát, jak se ten učitel má v klidu připravit na další hodinu, pokud to svoje povolání skutečně bere vážně? A takovýchhle výstřelů do tmy od těchto různých neziskovek je vícero. A opravdu si pořád říkám, že bychom se měli rozhodnout. Buďto směřování toho školství bude mít na starosti Ministerstvo školství a stát, nebo z toho uděláme outsourcing a předáme to neziskovkám. Takhle vlastně platíme dvakrát za jednu práci. Tak bychom se měli rozhodnout, které ty instituce by tedy tuto činnost měly vykonávat. Neziskovky ať jsou klidně poradní orgán, ale hlavní rozhodující slovo by mělo mít Ministerstvo školství. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý večer. Děkuji, pane poslanče. Vystřídali jsme se v řízení schůze, takže vám přeju krásné dobré ráno. A s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Berki.

 

Poslanec Jan Berki: Já si dovolím, pane předsedající, vaším prostřednictvím na kolegu Kettnera reagovat jen v pár věcech, protože těch myšlenek tam bylo spoustu, a my o sobě víme, že filozofie vzdělávání je u nás dvou nahlížena trošku jiným pohledem, a proto se do těch filozofických otázek nebudu pouštět. Jedna z věcí ale je, že si myslím, že to, že na ty věci nemáme stejný názor, není překážkou toho, aby se ta diskuse o tom vedla. A trošku jsem měl vlastně z vašeho vystoupení chvíli pocit, že by se o některých těch otázkách nemělo ani diskutovat. A tady já si myslím, že je v pořádku, že pan ministr občas to, co vy nazýváte, vypouští balonky, protože pokud se budeme pořád bát, co to vyvolá, za jakou reakci v tom terénu, tak nikdy žádnou otázku, která je prostě ožehavá, neotevřeme. Tak tady si také dovolím reagovat, že nesdílím ten váš jako přístup k těm věcem.

Druhá věc je, já jsem rozhodně zastáncem společného vzdělávání a rozhodně individualizace. Na druhou stranu i ta současná situace ukazuje, že se musíme také bavit o udržitelnosti financování toho systému, a některé věci jsou nepříjemné, s některými já úplně nesouzním, to také říkám otevřeně. Ale je to věc, o které skutečně diskutovat musíme.

Co se toho prodloužení povinného vzdělávání a jiných otázek, jedním ze vstupů je zkušenost ze zahraničí. Prostě to někde funguje jinak, a to já neříkám, že se má slepě přejmout, prosím, toho nejsem zastáncem, ale znamená to, že ta inspirace pořád někde je. V neziskovkách, kdo je v těch neziskovkách? Obvykle tam jsou učitelé, kteří mají nějaký pohled na svět, a ministerstvo je pořád tím, kdo to má v ruce. Ono je to, kdo například schvaluje rámcové vzdělávací programy, a školy jsou ty, které si určují školní vzdělávací programy. To znamená, to finální rozhodnutí je skutečně na státu a na školách.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Vaše faktická poznámka vyvolala další faktickou poznámku - pana poslance Kettnera, tak poprosím. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Já nemám problémy s diskusí i s opačnými názory, jenom bych reagoval. Vzhledem k tomu, co všechno se napáchalo ve školství v předchozí době, tak skutečně ta pedagogická veřejnost je velice citlivá na to, co zaslechne ve veřejném prostoru. Proto by pan ministr měl velice, velice vážit, co skutečně pouští, protože ono to skutečně někdy způsobí až zbytečnou paniku, obzvlášť když je to jenom opravdu pokusný balonek.

Co se týká toho financování, skutečně pokud se kouknu na ty škrty a na to Ministerstvo školství prvotní, pan ministr, co jsem tak zaznamenal, skutečně nějakým způsobem zabojoval, že ten propad nebyl až tak markantní, ale skutečně prvotní nástřel byl, že prostě to Ministerstvo školství bylo jedno z nejpostiženějších oblastí, což si myslím, že vlastně stát tím pádem rezignuje na tu svoji dlouhodobou budoucnost, na kvalitu vzdělání obyvatel, kteří potom budou pracovat v tom sektoru, a tak dále.

Co se týká toho zahraničí, my musíme ale vycházet z mentality těch národů. Já vím, že my tady pořád mluvíme o nějakém evropanství a tak dále, pořád ale ty jednotlivé státy jsou nějakým způsobem národy, které mají nějakou kulturní historii, sociální historii, z které vychází, a něco, co v některé kultuře je naprosto přijatelné, nemusí být přijatelné u nás. Takže to znamená, já bych byl velice opatrný v tomhle směru jako přijímat velice rychle a unáhleně.

A co se týká těch neziskovek, velice často jsou tady bohužel ale neziskovky, kdy drtivá většina lidí, co o tom rozhodují, pedagogy ve skutečnosti nejsou. Jsou to různí scenáristé a psychologové, ale pedagogové to skutečně nejsou. Takže tady bych byl velice opatrný přijímat ty informace. Velice bych jako koukal, kdo skutečně radí, jaké má zkušenosti. Někdy buďto nemají vůbec pedagogické vzdělání, což jsem zjistil, nebo jsou to skutečně takoví ti mladičtí nadšenci, kteří ještě nemají praktickou zkušenost, ale my víme (Předsedající: Čas, pane poslanče!), že teorie a praxe jsou někdy velice rozdílné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas! Děkuji. Vrátíme se k obecné rozpravě. Nyní vystoupí paní poslankyně Malá, připraví se pan poslanec Novák. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, pane premiére, ministři, paní poslankyně, páni poslanci, vážení občané, kteří jste se vydrželi dívat na přenos z Poslanecké sněmovny. Dovolte mi, abych se i já vyjádřila k tomu, proč dnes svým hlasováním vyjádřím nedůvěru vládě, respektive zítra. Ale ještě než přednesu své vystoupení - vlastně dnes, ano - já bych ráda na základě té nové stoosmičkové demokracie a nové komunikace této vlády upozornila ráda na to, že tady nevystupuji jako proruský šváb, protiukrajinský troll ani dezolát, ale jako zástupce občanů, kteří mě volili, a také zástupce těch občanů, kteří mě sice nevolili, ale v poslední době mě kontaktují, protože už se ani nemohou dívat na to, co se děje, ale musí v tom žít, protože se bojí o svoji budoucnost.

Tato vláda má 18 ministrů, ale já se ve svém projevu budu věnovat jen některým, protože podle mého názoru není potřeba úplně zmiňovat se nutně o něčem, co jako by prakticky vzato ani neexistovalo. O řadě ministrů této vlády nemají občané naší země bohužel ani tušení a ukazují to v posledních dnech média a veřejné průzkumy. Pane premiére, to, že vás jinými slovy nezajímají výsledky českých ani zahraničních průzkumů veřejného mínění, už od vás víme a jasně to vypovídá o vašem postoji k občanům této země. Naše země nevzkvétá. Ty průzkumy rozhodně nejsou takové, jaké jste si představovali, ale rozhodně a jednoznačně vyjadřují postoje a názory občanů této země a ukazují, co si lidé skutečně myslí.

Tato vláda nemá důvěru hnutí ANO, ale co je podstatně horší, je fakt, že nemá už dlouho důvěru občanů naší země, a to je mnohem, mnohem horší. Jsme bohužel v situaci, kdy nefunguje ani pojistka demokracie, kterou má být Senát, a o postojích prezidenta republiky, který dělá jeden přešlap zas druhým, tady nebudu ani hovořit. Často si, kolegové z koalice, stěžujete na obstrukce a na kritická vyjádření nás opozice. Ale bohužel jsme tady jediní, kdo za lidi kope. Jestli správně, nebo špatně, to nechte na nich. A není divu, že jsou lidé naštvaní. Pokud máme ministra zdravotnictví, který totálně selhal v komunikaci týkající se nedostatku léků, místo slibů, že bude sám vařit penicilin, a místo toho v Poslanecké sněmovně házel na koš a potom utekl novinářům, to když se ho ptali, jak to bude s těmi léky a jak se věci s dodávkami léků fakt mají, místo penicilinu prostě této vládě asi stačí, když ministr trefí dva koše ze tří.

A co na to pan premiér? Jsem spokojenej, jedem podle plánu, zhodnotil dva roky vlády. Přesně řekl: Nežiju mimo realitu, jsme v půlce volebního období a zvládáme jeden problém za druhým. Není důvod ke střídání v rámci kabinetu, řekl předseda vlády Petr Fiala v pořadu Co na to premiér? pro CNN Prima News. Že nadává opozice, to může být folklor, ale to, že to říkají už i odborníci, to je alarmující.

Chválili jste se, jak odstřihnete Českou republiku od dodávek plynu a ropy z Ruska. Přitom letos je spotřeba ruské ropy největší za 11 let. Chystáte se oškubat české školství. To, co do něj, to navýšení, které se připravujete do něj dát, to je jakoby nic, a nechápu to, protože jste vláda učitelů. A vy, pane premiére, říkáte, že budeme evropskou křižovatkou, ale podle mě to bez peněz do vzdělání prostě nepůjde. To se pak skutečně staneme zemí druhé nebo třetí kategorie, jak už se vyjádřil pan prezident.

Podle posledních vyjádření premiéra je s vládou všechno v pohodě a v pořádku, se všemi je spokojený a všichni ministři mají jeho důvěru. Nezajímají ho průzkumy ani postoje. Vyjádření ministrů rozdělují společnost a štvou mladé proti starým. Ta veřejná prohlášení o tom, že si budeme muset půjčovat na důchody našich seniorů, ta jsou fakt silně za hranicí vkusu. Ty peníze si totiž ti lidé, i ti důchodci, jakoby odložili na dobu, kdy budou v důchodu. Obecně kvůli vaší rétorice, kterou tahle vláda vede, už se lidé bojí i říkat, koho budou volit.

O tom, že zcela nerespektujete výsledky voleb, není potřeba vůbec debatovat. Vaše přání, abychom mlčeli a šoupali nohama, jste opakovaně už povýšili na to, že jste nás zařízli v rozpravě, a to naposledy v pátek u vašeho daňového balíčku, kdy jste neumožnili promluvit řádně přihlášeným 70 poslancům. Kdyby se takhle chovala předchozí vláda a koalice, Milion chvilek by stáli pod okny, a to by byl řev! Jenže my tu dnes máme ve vládě asi nějaké lepšolidi a ti si mohou dovolit víc než kdokoliv předtím.

Klíč je v jedné věci. Všichni si vzpomeneme, jak jste říkali, že jste vláda nás všech, ale když jste skutečně měli tu stoosmičku hlasů, řekli jste, ať sedneme a mlčíme. Máte 108. Úspěšně nám to tu připomínáte každé jednání Sněmovny a tam je prvopočátek toho všeho, co se tady děje. Ruku na srdce, kdo je tady druhé a další období? A teď mluvím i ke ctěnému kolegovi Marku Bendovi. Jaké to tady bylo, jaké jsou ty vzájemné vztahy? Názorové pnutí obecně mezi rivaly bylo obrovské vždycky, ale na klíčových věcech se tady dalo domluvit. Za hledání kompromisů a dohod jste tady teď zodpovědní vy. Máte předsedkyni Sněmovny, máte koalici, sedíte ve vládě a prostě hledat ty dohody je na vás. Stačí si přehrát výstup předsedkyně Markéty Pekarové Adamové předtím, než byla zvolena do funkce předsedkyně Sněmovny, a potom po ní. Poslouchala jsem to minulý týden a věřte, že to fakt není pěkný poslech. Bohužel jste tu skoro všichni onemocněli jménem Babiš. Vy vládnete dva roky, ale pamatujte si, že lidé nejsou hloupí a oni venku moc dobře vědí, za co může Babiš a za co můžete vy.

Komentáře ministra vnitra Rakušana směrem k výsledkům slovenských voleb, to je taky něco nevídaného. Slováci prostě nějak volili, je třeba to respektovat. Nerozumím tomu, jak může ministr vnitra jakkoliv si dovolit zasahovat takovými komentáři do cizího státu. Slováci jsou naši nejbližší přátelé, většina lidí z České republiky tam má své příbuzné a přátele. Obecně kdo nesouhlasí s touto vládou, tak je podle vašich vyjádření špatný. Představte si ale na tři vteřiny, že třeba nemáte pravdu. Kde berete tu jistotu, že všechno, co říkáte, je pravda?

Já jen připomenu pár takových krátkých replik. První jsme tady řešili na posledních interpelacích, byl to tweet paní ministryně o pádu ruské rakety na území Polska. Prostě bylo jasno, kdo za to může. Nord Stream, všichni věděli, že jde o ruskou sabotáž. Na demonstracích ten, kdo se zúčastnil, byl ruský troll.

Ale abych se ještě vrátila k ministru vnitra, musím tady zmínit kauzu, kterou nejde přejít a která vlastně byla poslední kapkou k tomu, že jsme se tady dneska sešli. Ministr nejprve doporučil Petru Gazdíkovi, který se musel odporoučet z postu ministra školství právě kvůli tomu, že měl komunikovat nejen šifrovaným telefonem s obviněnými v kauze Dozimetr, aby ten telefon rozšlapal sám, ale zapomněl, že jeden takový sám vlastní. Prohlášení ministra vnitra, že šifrovaný telefon dal na hraní svým dětem, je fakt tak absurdní, že to ani svět neviděl. Ono totiž záleží na tom, s kým ho používá, a vy moc dobře víte, že je to speciální telefon se speciálním softwarem a používá se jen v určité skupině. A já bych předpokládala, že ministr vnitra takový telefon okamžitě předá NCOZ, včetně toho, že jim sdělí ten šifrovací kód a umožní vstup do celé sítě těch, kteří v té komunikační síti byli. A fakt by mě zajímalo, jestli to ministr vnitra udělal, a pokud to neudělal, že to udělá neprodleně v nejbližší době, a to i za cenu, že by musel vzít dětem jednu hračku.

Jestli je tady něco, za co lze současnou vládu aspoň trochu pochválit, tak je to fakt, že jste vrátili peníze do sportu z 5,2 na 7,9 miliardy korun, což je sice málo, ale dobře, aspoň něco. Cením si také slov předsedy Národní sportovní agentury Šebka, který se minulý týden na jednání o zavedení dětského certifikátu, tedy zákazu práce sexuálních delikventů s dětmi, o jehož zavedení se snažím už víc rok a půl, vyjádřil, že to podporuje. Není to snadná práce a já jsem ráda, že se k tomu předseda Národní sportovní agentury postavil čelem a že mu záleží na tom, aby děti, sportující děti, byly v bezpečném prostředí.

Pokud jde o Ministerstvo spravedlnosti, se kterým řeším nejvíc své agendy, tak mohu konstatovat, že komunikace funguje poměrně dobře. Některé věci se sice úplně nedaří, ale co se týká věcí, které řeším já, abych byla fér, musím říct, že děkuji za práci na agendě, která se týká problematiky domácího a sexuálního násilí. Tam si myslím, že ta komunikace a práce funguje poměrně dobře.

Ale včera se tady pan premiér pochválil novelou insolvenčního zákona. No, pane premiére, to bude ještě pěkná debata, protože včerejší kulatý stůl jasně ukázal, že ta novela není tak růžová, jak to vypadá, a postavili se proti ní zástupci téměř všech odborných společností. Takže myslím si, že to zatím není věc, kterou by se v tom vašem úžasném sedmdesáteru dalo chlubit.

Jinak budu kritická i k ministryni obrany. Jsem zastánkyní toho, aby vyjádření klíčových představitelů státu byla promyšlená a prostá emocí. Já chápu, že to je někdy těžké, ale není to obhajitelné u tak klíčového postu, jako je ministryně obrany. O tom tweetu z minulého roku už jsem mluvila. Co je potřeba tady zmínit, je taky nákup těch povedených amerických stíhaček a komunikace v oblasti bezpečnosti a obranyschopnosti.

Ale abych byla zase férová, je tu něco, za co chci paní ministryní Černochovou pochválit a k čemu se tady musím vyjádřit jako předsedkyně podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí. Jedná se o situaci, kterou premiér Fiala opět naprosto vymlčel. Chtěla bych poděkovat na tomto místě ministryni obrany Janě Černochové, která se na rozdíl od premiéra postavila jasně na stranu poslankyně Báry Urbanové a omluvila se za výrok člena ODS, na rozdíl od premiéra, který sice rozdával žluté karty ministru Blažkovi, ale nějak jsem si nevšimla, že by tu žlutou kartu zvedl pro kohokoliv, kdo by udělal něco podobného, co udělal advokát a člen ODS Lukáš Seibert, který naprosto nechutně napadl na sociálních sítích koaliční poslankyni Barboru Urbanovou. S ohledem na nechutnost toho výroku jej zde nebudu vůbec ani opakovat, protože to, jak se vyjádřil, fakt nepatří do civilizované společnosti. Bohužel smutné je to, že to musela udělat Jana Černochová. Tohle téma je výrazně, výrazně apolitické. A jako žena se za zástupce ODS omluvila. Premiér na to nějak zapomněl.

Pane premiére, vy jste sliboval novou komunikaci, jasnou, přímou, a proto nechápu, že musela přijít omluva od ministryně obrany. Já jsem to neočekávala od vás ani jako od předsedy ODS, jejímž členem zmíněný člověk byl, údajně to členství po tomto ukončil, ale tohle je tak zásadní věc, že jsem očekávala jasný postoj od vás jako premiéra a muže, protože jste sliboval, že budete premiérem všech. Kvůli dezinformacím jste si zřídili ten povedený kryt a komentujete kdeco, ale bezprecedentní útok na ženu političku ve vás nevzbudil ani trošku zájmu. Je to fakt absurdní v době, kdy se věnujeme řešení násilí v kyberprostoru, snažíme se upravit legislativu tak, abychom ochránili děti i dospělé před násilníky.

Ministr financí Zbyněk Stanjura se o víkendu vyjádřil, že tato vláda má nejméně veřejných sporů a že je to dáno charakterem pana premiéra. Tak to máte, pane ministře, tedy pravdu. Protože za minulé vlády kdyby ministr hrál ve Sněmovně basket nebo karty, tak by s ním premiér vyrazil dveře.

No a na závěr bych vyjádřila jedno přání, a to aby ministři této vlády byli tak urputní v práci pro blaho této země tak, jako je urputný ministr životního prostředí a bojuje za kotel za 4 miliardy ve spalovně v Brně. Kdyby totiž všichni ministři této vlády bojovali tak srdnatě jako pan ministr za jednu nesmyslnou investici, to by fakt tato země vzkvétala! Vy jste totiž celkově skutečně naprosto zapomněli na to, jaké je poslání vás jako vlády a vládnoucí koalice. Vy jste prostě zapomněli na to, že máte sloužit lidem a pracovat pro lidi, a na prvním místě především pro české lidi, a to je důvod, proč vyslovuji nedůvěru této vládě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí vystoupí pan poslanec Novák, připraví se paní poslankyně Berkovcová. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, Kolegyně, kolegové, vážení občané, my tady dnes řešíme situaci, kterou už právě občané naší země dávno vyřešili. Oni totiž dávno vědí, že tato vláda pětikoalice vznikla na půdorysu účelových spojení politických stran, které se po volbách zase velice rychle rozpojily, aby mohly co nejvíce čerpat ze státních peněz pro své stranické referáty a přátele. Tak důvěru rozhodně nemá.

Tato vláda složená z pěti stran, z nichž minimálně dvě jsou podle dlouhodobých průzkumů vlastně nevolitelné, pokračuje v drancování naší společnosti a obírání občanů. Občané už nemohou věřit této vládě z jednoho prostého důvodu a tím důvodem je prostá lež. Současná vláda slibovala před volbami změny k lepšímu - a kde jsme teď? Slibovala, že nebude zvedat daně - a co dělá teď? Slibovala, že nikoho nenechá padnout. No a v současnosti padá díky vašim krokům na ústa téměř celá země. Slibovala snížení státního dluhu - a jaká je realita? Slibovala lepší politickou kulturu, a ejhle, kauzy se zametají pod stůl, ministr vnitra je přistižen při lži a premiérovi to nevadí. No asi to známé Plzákovo: zapírat, zapírat, zapírat. Ale vláda není manželství.

Tato vláda zvolila cestu italské mafie z druhé poloviny minulého století jako metody hospodaření naší republiky. Některé rezorty bohužel, aspoň to tak vypadá, neřídí příslušný ministr, ale svůj vliv tu uplatňují fikaní podnikatelé, kteří za trochu peněz přicházejí k obrovským sumám ze státního rozpočtu. Je pouze smutnou skutečností, že jim k tomu věrně svítí strana, která na slibu boje s korupcí a organizovaným zločinem vystavěla svoji kampaň, a tou stranou jsou dnes mlčící a s touto koalicí hlasující Piráti.

Kolegyně, kolegové, v jedné věci tato vláda opravdu udělala kus práce. Díky své nekompetentnosti, chaosu, aroganci a amatérismu sjednotila občany naší republiky. Na protivládních demonstracích není jenom pár lidí, jsou zaplněna největší náměstí v našich městech. Vláda se s nimi nebaví, proto hledají odpověď na svoje otázky právě zde. A co dělá tato vláda? Místo toho, aby šla do sebe a diskutovala s těmi, co ji volili, aby s nimi mluvila a vysvětlovala, raději platí televizní a billboardové kampaně za peníze právě těchto daňových poplatníků.

Jediným výsledkem této vládní propagandy je bohužel další rozdělení společnosti a zasévání nenávisti. Důchodci jsou najednou na obtíž, protože by měli mít důchody na úrovni, jaká k civilizovanému světu patří. Ty, kteří poctivě odváděli do sociálního systému, jste tady svým pětiválcem zatlačili do země a zahnali na úřad pro sociální dávky. Pamatujete, jak jsem vám tady tehdy říkal, že co seberete, to z druhé kapsy vysypete na sociálních dávkách? Kdo se ptá, kam mizí finanční prostředky anebo proč naše země slepě papouškuje rétoriku Evropské unie, je najednou podle vás dezolát a chcimír. Ale jak už jsem uvedl, je příliš mnoho vámi dehonestovaných občanů, než aby se nad tím jenom mávlo rukou. Je zde pár jedinců, kteří se snaží tuto zemi vysát a zmizet. A právě tihle jedinci lidem vadí.

Pojďme si říct, v jaké situaci se nachází tato vláda. Povolební vládní mejdan s názvem všechno bez Babiše ani po dvou letech neskončil, trvá vlastně dodnes. I když si tato vláda neuvědomuje, že dva roky nicnedělání a užívání si moci a výletů do Bruselu přivedlo tuto zemi skoro na buben. Ne vláda Andreje Babiše, na kterou někteří z vás křičeli: dáváte málo, dejte víc, a potom se zase na ni vymlouvá, že dávala moc. No tak nevím, jak to je.

Máme tu slabého premiéra, který se jedním dílem schovává za SPOLU, druhým dílem vysílá jasné signály. Nevidí, neslyší, nereaguje na občany, toleruje vše svým kolegům a ministrům, protože úkol zní jasně: něco vydělat kámošům. Pak tu máme jeho pravou ruku, právě prvního místopředsedu. Ten zase jako předseda podnikatelského projektu STAN minimálně přihlíží na konkrétní byznysy. Jsou jasně popsány, jsou popsány minimálně v kauze Dozimetr. A pan ministr vnitra podobně jako pan premiér nevidí, neslyší, jak už jsem řekl, občas si bohužel i zalže.

Pak je tady ministr práce a sociálních věcí. Ten s blahosklonným výrazem křesťanské lásky bere lidem důchody a komplikuje pomoc těm, co ji skutečně potřebují. Na druhou stranu neváhá rozdávat tam, kde cítí, že by to mohlo přinést nějaké volební hlasy.

Pak je tu ministr, co má na starosti zdravotnictví. Ten svou práci postavil na vyprávění pohádek. Tu o penicilinu, o dostupnosti dětských léčiv. Zrovna dneska mi volala známá, které náhodou onemocněly děti streptokokem, a ptala se mě: Prosím tě, ono je to opravdu tak, že není možné sehnat léky? Já už jsem v páté lékárně a nikde je nemají. Já jsem myslela, že to je jenom jako řev opozice, že nejsou ty léky, ale ony fakt nejsou. - Dneska je to skutečně tak, že až ti lidé potřebují léky, tak vlastně zjistí, že nejsou. Je to strašné. My tady o tom mluvíme více než rok. Více než rok vás žádáme, abyste to řešili. Strašné. A když panu ministru zdravotnictví dojdou ty příběhy, tak vyžene lidi na sluníčko, ať se léčí slunečními paprsky.

No a vedle toho třeba kratom. Jak dlouho se tady snažíme zarazit dostupnost kratomu dětem? Rok, dva? Piráti už na sociálních sítích šíří, že to vyřešili. A lidé se mě ptají: Jo, tak to je super, vy už jste to vyřešili. Tak jim říkám ne, ještě jsme to nevyřešili, prošel tady v prvním čtení zmetek, který slíbil pan ministr Válek ve druhém čtení komplexně vyřešit, tak doufám, že se to povede. A doufám, že to bude rychlejší než zákazem prodeje nikotinových sáčků, kterým se tady dnes chlubil pan premiér, jak to vyřešil, a vyřešil to tak, že rok ležel návrh zákona od nějakého Nováka a spol., ovšem toto byl opoziční návrh, a rok trvalo, než ho koaliční poslanci opsali a prosadili. Rok jste na ta děcka kašlali, tak se chováte. Ostuda!

No a pak je tady ministr průmyslu a obchodu. Ten jako bývalý bankéř by prodal nos mezi očima, a úplně všem. Není u nás v současnosti obchod od lithia přes obnovitelné zdroje, energie až po letiště v Líních, kde by to nesmrdělo nějakou příhrou mocnějším kamarádům, kteří ho do té funkce vyslali. O jeho podílu na vysoké inflaci právě díky tomu, že odmítal řešit ceny energií, jsme tady už také mluvili. My z opozice jsme řešení navrhovali několikrát. Vy jste se mu smáli, a následně jste ho pozdě, a ještě špatně aplikovali. Neskutečný amatérismus!

Pak tu máme tři ministry, kteří to mají takzvaně za odměnu. Agenda nula, vidět moc nejsou, ale peníze to stojí nemalé. To co všechny tyto ministry spojuje a mohlo by být možná i značkou této vlády, jsou takové ty známé tři opičky. Jedna má pacičkami zakrytá ústa, druhá oči a třetí uši. Takhle se totiž ministři této vlády v čele se svým premiérem chovají. Bývaly doby, kdy i u nás platila politická kultura, a vy jste, právě vy, tady slibovali lepší politickou kulturu. Takovou, že když se na nějakou ministerskou lumpárnu přijde, tak příslušný politik odstoupí sám, anebo dokonce odstoupí celá vláda a byly by předčasné volby. Stačil na to buď odklon peněz před rozvádějící manželkou, nebo křišťálově čisté úspory strýčka Vika, nebo kabelková razie u tehdejšího premiéra. Toto všechno se díky této vládě zdá jako vzdálená minulost. Dnes tato vláda nastavila nové politické dno, postavené na jedné straně na odírání občanů této země a na druhé normálním mafiánským chováním a zařezáváním opozice ve Sněmovně. No a aby to dno bylo dokonalé, rozhodli jste se svou novou kampaní, údajně zaměřenou na dezinformace, umlčet vlastně každého, kdo s vámi nesouhlasí.

Přidám ještě dva zásadní argumenty, které dokazují, že tu dnes vládne chaos, nekompetentnost a amatérismus. Tím prvním je důchodová reforma. Svojí asociální argumentací jste totiž způsobili, že se někteří mladí začali na naše seniory dívat jako na nějaké zločince, co si dovolují za celoživotní práci a úsilí (chtít) důstojně prožít podzim svého života. I poté, co jste odsouhlasili tuto krádež, a v mých očích to není nic jiného než krádež na bezbranné skupině občanů, platí, že důchody nejsou sociální dávka, i když k nim tato vláda tak přistupuje. Důchody jsou nárokové za to, že ti lidé tu pomáhali budovat ekonomiku, rozvíjeli zemi a odváděli jí peníze. Důchodem jim to stát měl vracet. Dělat z důchodů dávku je něco naprosto nedůstojného, nemorálního, a hlavně to zase rozděluje společnost. Ukazujete prstem a říkáte, že jsou vám na obtíž. A navíc že vás stojí moc peněz. Místo toho, abyste si jich vážili za to, co pro naši zemi udělali. Úplný nesmysl bylo tvrzení této vlády, že důchody jsou na dluh. Při stejné logice je na dluh totiž jakýkoli jiný výdaj státu. Armáda, zdravotnictví, ale třeba i každý poradce ministrů této vlády. Ti všichni jsou na dluh?

Pokud pan ministr Jurečka strašil některé občany, že nebude na důchody, tak nám skutečně neřekl žádný fakt daný přírodním zákonem. Ale buďte na sebe hrdí. Vy jste to dokázali. Ono to "na důchody nejsou peníze" v překladu znamená "na důchody nedáme peníze". Tato vláda nám říká, že tento stát není nejen pro staré, ale vlastně už ani pro mladé. Už dnes to, co lidé odvedou do systému, je daleko víc, než z něj vyčerpají. Problém ministra sociálních věcí je, že s tím neumí efektivně naložit, anebo si to neumí obhájit. Přitom pokud bychom se podívali do zemí, které skutečnou důchodovou reformu provedly, tak by cestu snadno našel.

Například státy EU, kterou se tato vláda tak ráda zaštiťuje. Důchodová reforma, kterou dělají nebo již dělaly tradiční státy Evropské unie, je o změně systému. Stát v ní přijímá aktivní úlohu a bere na sebe zodpovědnost, že se o lidi, kteří se chovají odpovědně, důstojně postará. Kdyby tato vláda chtěla opravdu řešit důchodovou reformu, tak se můžeme bavit třeba o tom, zda zvolit spíše švédskou, norskou, německou, nebo holandskou cestu. No a místo toho přišla ta přerovská cesta. Cesta, která vlastně nic moc neřeší. Pokud by šlo o skutečnou reformu, tak řešíme další možná řešení, jako jsou třeba nové typy zdanění, kapitálové či majetkové daně. Jenže ten úkol zněl jinak a jasně: sežeň prachy, seber je někomu, kdo nebude moc křičet a bránit se. Jenže ty například kapitálové daně, ty by průměrného člověka ovlivnily minimálně, ale zároveň by mohly důchodový systém podržet v běhu, bez nutnosti změnit život většiny populace v pracovní tábor s minimálním výnosem.

V zásadě se vláda rozhodla ignorovat nutnost strukturálních změn a hodila přes palubu mladší generace, které tento problém ještě tak necítí, a proto správně předpokládala, že vlastně nebudu ani protestovat. Oni jí vlastně pomohli a obrátili se proti svým babičkám a dědečkům.

Změny v důchodovém systému, které tato vláda prosadila, nás posunuly směrem na východ. Nejsme jediným státem v Evropě, který má problémy s penzijním systémem, stárnoucí populací, s deficitem a s vysokou inflací. Úspěšnou důchodovou reformu udělalo například Švédsko, Norsko, Nizozemí nebo Německo. Ti všichni rozdělili příjmy z odvodů na dvě části a jednu z nich pak systematicky investují prostřednictvím státem spravovaného investičního pilíře.

Proč nebyla tato vláda, případně pan ministr Jurečka, schopná připravit koncepční řešení ve shodě s opozicí? Buď je jí to jedno, protože příští volební období vlastně tuto vládu ani tak nezajímá, nebo to prostě neví, nebo nechce. Netuším. Ale ať je to z jakéhokoliv důvodu, je to trestuhodné.

Dalším zásadním důvodem pro rezignaci této vlády je v pátek na sílu protlačený daňový balíček. Je to vlastně druhá fáze loupeže za bílého dne. Poté, co se podařil test s důchody, přišla vláda s plošným zdražením úplně všeho. A nemusí na svých potřebách ušetřit ani korunu. Odpovědná vláda by vedla širokou odbornou i politickou diskusi s cílem nastavit takový model, který přežije déle než jedno volební období, ať už se bavíme o důchodové reformě, nebo o takzvaném konsolidačním balíčku. V tomto případě hrozí, že obě tyto reformy a konsolidace přežijí vlastně jen dva roky, a to je strašné. Je strašné, že s tímto vědomím jste je protlačili. Zajímaly vás názory krajů, měst a obcí, které se bouřily? Ale vzhledem k tomu, že i členové vašich hnutí a stran byli ve vedení a jsou ve vedení, tak jste se snažili je umlčet. Ptali jste se podnikatelského sektoru? Ptali. Mluvili jste s nimi. Poslechli jste ho? Ne. V tomto případě kdosi přinesl noty, a pak se, aby tedy neřekli, dal nějaký prostor zmiňovaným subjektům, aby se vyjádřily. Pak to nějak pár dní přežili, my jsme to přežili tady ve Sněmovně, chtěli jsme se vyjádřit, byli jsme umlčeni, sektory nebyly vyslyšeny, no a vám se to povedlo prosadit. Gratuluji.

Nad čím se ale musím pozastavit, tvrzení, že opozice měla možnost se vyjádřit po tom, co na té tabuli svítilo 70 lidí, tak přátelé, to je vrchol! Vrchol arogance! Co tato vláda dokázala? No vlastně všechno, co by se mělo zaplatit ze společných peněz, kterým se v civilizovaném světě říká daně, tak to tato vláda prosadila a účet vystavila k proplacení všem občanům České republiky. Paráda. Kolikrát jsem se tady ptal, kdy začnete šetřit na sobě? Kdy už nám konečně vláda ukáže, že skutečně šetří? Zatím nám jen vláda řekla, že například učitelé berou moc a mohou za to, že to moc stojí, protože je jich hodně. Víte třeba o tom, že v malebné vísce Halenkovice nedaleko Napajedel u Zlína včera zasedal zastupitelský školský výbor, předstoupila paní ředitelka a řekla: Vážení zastupitelé, je to špatné, protože budete muset více vysypat z kapes obce, jelikož já už nemám ani na uklizečku. - Super. Ale stojí hodně, tak je ještě zkrouhněte.

Chtěl bych se zeptat ministrů, zda byli v poslední době někdy na základní škole. Ne dělat přednášky nebo se vystavovat, ale pohovořit. V průměrné třídě, kde je dnes zhruba 30 dětí, mezi nimi děti z Ukrajiny, děti, které v rámci inkluze potřebují asistenta. Opravdu si pan ministr školství myslí, že si učitelé žijí nad poměry? A více co vlastně? I kdyby, jsou to ti z nás, kteří v našich dětech rozpoznají talenty, schopnosti pro určité zaměření, zpřístupní jim vědomosti a v určitých oblastech jsou schopni je rozvíjet, právě aby až dokončí své vzdělání, a je jedno, jestli to budou šikovní zedníci, mechanici nebo atomoví inženýři anebo taky noví učitelé a pedagogové, kteří byli pro společnost přínosní. Učitelé jsou ti z nás, kteří připravují nové generace lidí, kteří mají přinést naší republice hodnoty růstu a rozvoje navzdory nekompetentním vládám, jako je právě tahle.

Přijetím daňového balíčku přišli naši spoluobčané o část úspor nebo finančních prostředků na podnikání. Stát si je vybere na ukojení svých pětikoaličních potřeb. Kupuje si dále zbytečná ministerstva a zbytečné úředníky. Za nemalé peníze si vlastně kupuje Piráty. Na oko zrušil dotační politiku, ale dotace a podporu rozpustil do vyšších daní. Trestá vlastnictví nemovitostí vyšší daní s argumentem, že pozor, na Žižkově jsou nízké daně. To uvedl kolega poslanec Michálek. Tato vláda otevřeně podporuje šedou ekonomiku. Proto tvoje peníze, občane, neskončí v systému, ze kterého se efektivně vypočítají daně a odvody, ale v systému optimalizací a odklánění financí různých šikovných podnikatelů. Ostatně jistě si občané pamatují kauzy minulosti, kauzy politiků ODS, a tato doba mi ta devadesátá léta hodně připomíná, i když jsem byl docela mladý. Tato vláda totiž nechce vybírat daně efektivně. Tato vláda potřebuje zařídit, aby peníze bohužel zůstaly přítelíčkům, jako je například Michal Redl a jemu podobní, kteří pak snad nějakou tu korunu ztratí tím, že přispějí stranické kase, nebo jim koupí třeba dovolenou, anebo v neposlední řadě jim koupí kroužky na kandidátních listinách.

Zrušením EET se vláda dobrovolně a naprosto nesmyslně vzdala fungujícího a efektivního systému, který nejen zvýšil výběr daní, prokazatelně ho zvýšil, ale zvýšil dokonce i odvody do sociálního pojištění, protože zaměstnance nebylo možné vyplácet z ruky. No a v neposlední řadě narovnal podnikatelské prostředí. A co dnes slyšíte od podnikatelů? Já kam přijdu, tam slyším, že státu v čele s touto vládou podnikatelé platit daně nechtějí, a dělají všechno pro to, aby optimalizovali. No a zrušením EET jste části z nich k tomu vytvořili nádherné prostředí. Tak vám gratuluji.

Kolegyně, kolegové, já vím, že pokud jde o počty mandátů, je opozice v menšině. Vím, že apelovat na poslanecký slib nebo svědomí poslance vládní koalice je marné, protože v rámci svého úkolu musejí hlasovat na podporu vlády. Chápu dokonce i poslance, kteří nechápou, nechtějí pochopit nebo nechtějí přijmout fakt, kam až může dosahovat kauza Dozimetr. Chápu je. Jednomu z nich jsem tady zhruba tři roky zpátky řekl - nebudu říkat jeho jméno, ale je z hnutí STAN - moc se mi nesměj, přijdeš na to, kdo je majitelem hnutí STAN. Za půl roku to bylo venku, a ne díky mně. Už to ví, ale nesmířil se s tím. No tak nevím, jestli je to pravda, nebo ne, ale na diskuse potom máme tady mikrofon.

Ve mně je stále kapka naděje, že si uvědomíte, čemu tady svým zvedáním ruky pomáháte, a že vám to není jedno, že sami máte ze svého okolí zkušenosti s lidmi, kterým jste tady svým zvednutím ruky zkomplikovali život. A taky že v neposlední řadě vidíte, jakým směrem jde naše země, jak si stojí v konkurenci okolních států. Tato schůze je prostorem k tomu, abychom špatné věci jasně pojmenovali, abychom řekli, kdo za to může, a abychom řekli, jak z toho stavu ven. Současné vládě už téměř nikdo mimo její poslance nevěří. Téměř nikdo z občanů již tuto vládu nechce. Vaše vládní rozhodnutí již nikdo nebere vážně, protože je často měníte ještě dřív, než je dořeknete. O to hůř, když nakonec přijde na jejich realizaci a lidé je pocítí na vlastní kůži.

Vážená vládo, přestaňte už prosím škodit, přiznejte své přešlapy a chyby a odstupte, aby tady konečně mohlo být líp. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku pana vicepremiéra Jurečky. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý večer, nebo dobré ráno. Já jsem tady poslouchal pana poslance, a musím tedy reagovat, protože taková snůška lží a polopravd se tady slyší bohužel za poslední hodiny docela často, ale toto opravdu vybočovalo z běžného průměru. Já bych byl rád, když tady říkáte některé výroky, abyste je dokládal, abyste dokládal konkrétně, fakticky. Když tady říkáte, že ukazujeme prstem a říkáme, že jsou na obtíž důchodci, můžete říct, kdy já jsem něco takového řekl? Můžete to odcitovat? Můžete to konkrétně doložit? Když tady mluvíte o reformě důchodů, můžete říct, proč jste za osm let vaší vlády, když váš předseda sliboval, že tu reformu už má nachystanou v roce 2014, u tohoto pultíku stál a říkal, že ji má tady v tašce, proč jste ji neudělali, tu důchodovou reformu?

Vy tady jmenujete státy, které (udělaly?) reformu v rámci Evropské unie. Tak řekněte ale všechny ty principy, o co se ta reforma také opírá. O větší, daleko větší důraz na vlastní zodpovědnosti těch lidí? Například také o to, že se také mění hranice věku odchodu do důchodu? To dělají skoro všechny státy v EU v těchto letech. Tak říkejte ty věci v celém kontextu.

Tady mluvíte o tom, že já jsem udělal nějaký krok jako dáreček svým voličům. Můžete říci, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, kde na MPSV byl nějaký krok z hlediska rozhodnutí mne jako ministra, který měl být dárkem mým voličům? Uveďte ty věci konkrétně. Protože takováto snůška polopravd a lží, která tady zaznívá, tak si zasloužíte, abyste ty věci buď pojmenoval, anebo nelhal.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A s faktickou (tázavě) poznámkou se hlásí pan Lang. No jistě. Jistě nevím, když zvednete ruku, jestli se hlásíte do obecné rozpravy, nebo faktické, pane poslanče. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Tak už se samozřejmě blíží konec dnešní rozpravy. Pane ministře, když jste říkal, abychom tedy reagovali, nebylo to řečené tak, že by přímo vy, ale jde o to, že vaše vláda vytváří takovou situaci ve společnosti, že ve své podstatě senioři opravdu jsou znejistění. A když se k tomu přidávají ještě články, které - já vám tady něco přečtu, týká se to článku, který vyšel, a hovoří o tom, že ve své podstatě mladší generace se - a týká se to jakoby voleb, takže částečně to do toho taky zasahuje, to rozdělování mezi staré a mladé, že mladší generace se snaží spíše volit své zájmy a budoucnost, starší generace valně volí své zájmy, především pokud jde o důchodce a důchody.

Potom autor toho článku hovoří o tom, že dneska je situace nastavená tak, že ve své podstatě lidé, kteří jsou čtyřicátníci, padesátníci a senioři, volí pochybná jména, do volebních uren vkládají pochybná jména pochybných stran. A měli bychom se zamyslet nad tím, že by bylo dobré snížit váhu volebních lístků starší generace a zvýšit tak šanci omladiny, zejména generace X a případně dalších mladších lidí, jak více ovlivňovat chod této společnosti.

Já to tady říkám, když vy říkáte, že... (Ministr Jurečka z lavice: Kdo z vlády to řekl?) já říkám... já neříkám - prosím vás, nekřičte, nemluvte na mě, kdyžtak pojďte na pultík. Já jenom říkám, že částečně vytváříte takovou atmosféru ve společnosti, která potom generuje (ukazuje materiál) takovéto šílené články, které potom ve své podstatě jaksi ještě proti sobě staví ty věci mezigeneračně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní faktická poznámka pana vicepremiéra Jurečky. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. To je taková krásná ukázka té demagogie v podání některých představitelů hnutí ANO. Můžete, vážený pane kolego, odcitovat, kde ten článek vyšel? Kdo je jeho autorem? Protože totiž vy jste tady citoval něco, co nikdo nikdy z mých kolegyň a kolegů této vlády ani z vládní koalice, neřekl. Neřekl. Tak nám (důrazně) nepodsouvejte něco, co nikdy z úst nikoho z vládní koalice nezaznělo! Dávejte ty informace v celém kontextu.

A pak tady ještě na kolegu pana poslance zareaguji. Vy jste tady mluvil o tom, že nejednáme s opozicí. Já s vámi o důchodové reformě jednám, opakovaně, příští týden mám další jednání. Problém, který tady je, že z vaší strany nepřišel zatím nikdy žádný seriózní návrh vaší představy důchodové reformy. Položte ho tady, řekněte, odprezentujte, jaká je představa o změně důchodového systému, který bude udržitelný pro nás čtyřicátníky, pro děti a vnoučata současných důchodců. Představte to. Já velmi rád seriózně budu chtít zakomponovat takovouto důchodovou reformu do společného díla. Nepředstavili jste vůbec nic. Nic za osm let, ani za dva roky. Styděl bych se jako opoziční poslanec tady vystupovat a nemít alternativní návrh. A neříkejte, že na to nemáte kapacity.

Jestliže někdo dělal ministra financí nebo působil ve vládě v rámci ekonomických ministerstev, a měli jste i ministryni práce a sociálních věcí ve vaší menšinové vládě, tak bych čekal, že bude mít tolik sebereflexe a řekne: osm let jsme neudělali nic, ale přece máme možná nějaké návrhy, o které bychom stáli, abyste zapracovali. Ale ani to není. Možná mě příští týden překvapíte. Já jsem tomu stále otevřen a s opozicí budu i nadále jednat, protože stojím o to, ať je to společné dílo. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Ale když není návrh, těžko se s tím pracuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kott. (Hlasy z pléna.) Zvláštní, když tady není, že se hlásí s faktickou poznámkou. (Smích v sále.) Ale dobrá, tak další faktická poznámka, Fiala Petr, ten se také tedy musel přemáčknout. (Výbuch smíchu v sále.) Hlásí se ještě někdo k faktické poznámce z těch (se smíchem), co tu skutečně jsou? (Veselí.) Jestli ne, tak se vracíme na minutu do obecné rozpravy.

Pan poslanec... Teď se hlásí pan vicepremiér Jurečka. Jenom upozorňuji, že vás budu muset ve dvě hodiny...

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Je vidět, že už je ranní hodina. Za chviličku podle dohody končíme. Ale já se vážně vracím k té debatě, že budu rád, když přijdou konstruktivní smysluplné návrhy o představě důchodové reformy, která bude udržitelná z pohledu hnutí ANO. Prosím, představte to, představte to odborné veřejnosti, pojďme se o tom nejenom bavit, ale pojďme to aplikovat. Ale když to není, když ten návrh tady prostě fyzicky nikdy nebyl představen, nezazněl, tak vy tady chodíte a kritizujete něco, co jste sami nedokázali navrhnout, představit, realizovat.

My to po 30 letech realizujeme s inspirací ze zahraničí, s doporučím OECD, tak, abychom opravdu měli důstojné, férové důchody i pro děti a vnoučata současných důchodců. A zároveň jsme výrazně třeba zlepšili situaci především našich maminek a babiček. Lidovecké výchovné pomohlo tu situaci dramaticky zlepšit. Roky jsme to prosazovali a podařilo se to nastavit. Tak neříkejte a nelžete, že je tady někdo něčí nepřítel. To není pravda!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, jsou dvě hodiny ráno a já končím dnešní jednací den a přerušuji 79. schůzi Poslanecké sněmovny do dnes do 9 hodin, kdy budeme v naší schůzi pokračovat. Do té doby vám přeji hezké sny.

 

(Jednání skončilo 18. 10. 2023 ve 2.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.