(pokračuje Jan Bartošek)

123.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří
/sněmovní tisk 474/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr financí Zbyněk Stanjura a zpravodaj garančního výboru poslanec Michal Kohajda. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 474/2, který byl doručen 25. října 2023. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 474/3.

Ptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit před otevřením rozpravy? Není tomu tak.

Já tedy otevírám rozpravu, kde eviduji tři řádně přihlášené, a jako první vystoupí pan poslanec Patrik Nacher. Pane poslanče, prosím, ujměte se slova.

Současně vás prosím, kolegyně a kolegové, o ztišení. Poprosím, abyste své diskuse přesunuli do předsálí.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, pane ministře, to je tak důležitá materie, že jsem úplně překvapen, abych se přiznal, že jsem hned první na řadě, že není žádné přednostní právo a nikdo nevystoupil. Já nevím, jestli kolegové vlastně vědí, o čem tady za chvilku budeme hlasovat, jestli si to uvědomují - tenhle tisk 474, který by měl mít ambice být částečně jakousi řekněme kvazi - nebo částí penzijní reformy, protože on mění něco, co tady funguje v některých momentech, v lepší, to musím říct, ale v některých momentech jsou tam věci, s kterými já zásadně, řekl bych bytostně nesouhlasím.

Je to docela zásadní tisk, jsem rád, že tady pan ministr financí je. Přihlášení jsou tam jenom tři poslanci, to mě překvapuje, ale dobře.

Pojďme nejdřív k tomu procesu, co vlastně my projednáváme. Já bych to rozdělil a už se méně budu vracet k pozměňovacím návrhům, spíš k tomu principu. My vlastně na jedné straně řekněme zvyšujeme atraktivitu stávajícího penzijka, to je to doplňkové penzijní spoření, a měníme tam některá pravidla, k tomu se dostanu. Potom tam zařazujeme novou věc, to je ten DIP, dlouhodobý investiční produkt, a pak jsou tam některé věci, které já nazývám obsahovými přílepky. Aby mě tady nikdo neopravoval, možná to není přílepek de iure, ale obsahový přílepek to je, a to je změna zákona o spotřebitelském úvěru a vlastně znovuobnovení poplatku za předčasně splacenou hypotéku.

A teď ta procedura, která tady se projednávala, nezlobte se na mě, já jsem si tam všiml několika momentů, kde už odteď vládní koalice nebude smět a moci říkat, že naslouchá opozici a že naše expertní stanoviska, odborná stanoviska, pozměňovací návrhy že vyslyší. Proč? Mám úplně konkrétní důkazy. Já jsem na začátku - a vy to víte - že to je jednou z nejčastějších mých výtek tady vůči vám, že používáte často princip retroaktivity, tak já jsem na to upozorňoval v tomto zákoně ve dvou momentech. První je u toho poplatku za předčasně splacenou hypotéku, že se to týká i těch smluv, kde to má ten člověk zafixováno, druhý je u toho změna podmínek pro seniory, kteří pobírají důchod, že nově nebudou dostávat státní příspěvek, když mají penzijko. Ministerstvo financí tohle neslyšelo, neslyšelo, nevidělo, načež ale ten tlak se vytvořil takový, že tam je potom pozměňovací návrh kolegy Vojtěcha Munzara, který tu jednu retroaktivitu ruší, a Ministerstvo financí najednou dává pozitivní stanovisko. Já jsem za to rád, říkám dopředu, jenom nevím, proč to musí vždycky dát koaliční poslanec, aby to bylo pozitivní stanovisko? Proč na to nemůže upozornit opoziční? Protože ta věc je úplně stejná. Tak se na to podívejte, podívejte se na to od prvního čtení! Mě to zlobí, protože pak opravdu buď se neposloucháme, anebo fakt platí ta teze, a to teď z toho se nedostanete, že vy řeknete: Opozice nic nenabízí, my bychom rádi slyšeli vaše návrhy. My tady něco nabízíme, vy to neslyšíte stejně a pak to slyšíte teprve v momentě, kdy to udělá váš koaliční kolega. Tak to je první poznámka.

Druhá je, a to by mě opravdu zajímalo od pana ministra, jakým způsobem mi tohle vysvětlí: V systému jsou v zásadě dva téměř totožné návrhy, které vyřazují tuhle část toho zákona. Vyřazují pasáž týkající se zákona o spotřebitelském úvěru, je to můj návrh a je to i návrh kolegy Jakuba Michálka. Mě by docela zajímalo, jak je možné, že u mého návrhu je negativní stanovisko, u kolegy Jakuba Michálka neutrální, přitom jsou to úplně totožné návrhy nebo téměř totožné. To mně přijde opravdu pro mě nepochopitelné. Stejně tak nepochopitelné pro mě je, že jsou tam dva principy retroaktivity, ten jeden se řeší, já jsem za to rád a získal podporu rozpočtového výboru, i my jsme pro to hlasovali, a ten druhý se tam ponechává. Já jsem se na to opakovaně ptal a tenkrát pan náměstek ministra nebo ředitel odboru, teď nevím, odpověděl, že jsou to různé druhy retroaktivity. Já s ním tedy zásadně nesouhlasím. V momentě, kdy někdo podepisuje smlouvu a má nějaká očekávání, v tomto případě důchodce, senior, uzavře si penzijko a má tam příspěvek, tak se má ten příspěvek nechat dojet a tohle nové pravidlo - je to politické rozhodnutí, to já akceptuji - se má týkat až nových smluv, případně se má nechat dojet lhůta pěti let, minimálně pěti let, například. Ale za mě není možné prostě tady schválit 15. listopadu, kdoví, kdy to bude v Senátu, kdy to podepíše prezident, aby platilo nějaké pravidlo od 1. 1., to je prostě nepřímá retroaktivita par excelence. Ale jak říkám, tady ta absurdita je na druhou, protože tady ty retroaktivity jsou dvě, jedna se řeší pozměňovacím návrhem a ta druhá se tam ponechává. Já tomu fakt nerozumím. Notabene tomu nerozumím dvojnásob, když se to týká opravdu věcí, jako je penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, což jsou věci, které jdou nad rámec tohoto volebního období. To je podobné jako u stavebního spoření. Vy vidíte, že já vás nepřekvapuji, já vám tady neříkám na každé schůzi něco jiného, říkám furt to samé, abyste to respektovali. Současná koalice je budoucí opozice, současná opozice je budoucí koalice, takhle to je. U těch věcí a u finančních produktů, které jdou nad rámec jednoho volebního období, by měla být aspoň elementární dohoda mezi koalicí a opozicí. To tady není. Nerozumím, nerozumím tomu. Takže já tam mám pozměňovací návrh ve dvou variantách, který jednu úplně zruší, tu vaši vládní změnu, pokud jde o to zrušení státního příspěvku pro lidi pobírající důchod, a u druhého ruší tu retroaktivitu aspoň, takže vlastně je to na stejné úrovni jako návrh Vojtěcha Munzara u poplatku za předčasně splacenou hypotéku.

Takže tolik k těm věcem, kterým já nerozumím a kde opravdu je dvojí metr Ministerstva financí, možná ministra financí, nevím, do jaké míry měl nad tím kontrolu, že když na to upozorní opoziční poslanec, tak nic, jede se dál. Když se potom ten tlak vytvoří takový, že už si začínají stěžovat i koaliční poslanci, pak se vytvoří pozměňovací návrh, tak je najednou pozitivní stanovisko na tutéž věc, na kterou já jsem tady upozorňoval už dřív. Stejně tak jako nerozumím těm stanoviskům, kde ausgerechnet na všechny pozměňovací návrhy z naší dílny je negativní stanovisko, ale u pozměňovacího návrhu, který je v zásadě totožný, najednou dává ministerstvo neutrální, aby nenaštval svého koaličního partnera. Nevím - prostě nebude platit, a já vám to tady budu připomínat, nebude platit ta teze, že vy nám nasloucháte. Já měl opravdu dobrou vůli v těchto věcech, kterým se odborně věnuji nějakou dobu, jak u stavebního spoření, u daňového balíčku, tak v této chvíli tam dát nějaké změny, které mají smysl, které jsou prospotřebitelské a které zároveň budou řekněme dlouhodobějšího charakteru, kde nebude hrozit, že nová vláda to zase vrátí zpátky, protože vy to prostě zválcujete. Bohužel k tomu nedošlo.

Jsem rád, že aspoň je tam další pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara, který snižuje ten poplatek ze 2 na 1 % a zároveň je tam možnost, že ten poplatek jakoby nabývá podle toho, jak člověk je daleko od konce fixace. To vítám, to vítám, je to po nějaké debatě na podvýboru pro bankovnictví, ale zase říkám, je to věc, která by se vůbec v tomhle zákoně řešit za mě neměla, zvlášť v momentě, jestli se tady schválí konec retroaktivity, a vypadá, že na tom je shoda napříč, tak v té chvíli není ani žádný spěch. Takže evidentně ta původní teze - pojďme to stihnout rychle a pojďme to nalepit na tuhletu nesouvisející věc, abychom zachytili příští rok - není nutností, není to prioritou, protože retroaktivita vlastně říká v překladu, to je pro spotřebitele, že poplatek za předčasně splacenou hypotéku, pokud tam zůstane, budou platit nově ti, kterým až skončí fixace - to je všichni ti, co mají teď fixaci, těch se ta změna netýká. Týká se to až smluv, kde bude nová fixace, ať už u stávající banky, nebo někde jinde. Teprve ti, když budou migrovat před koncem fixace své, té nové, budou platit takovýto poplatek. Takže v tomhletom, abych nebyl jenom kritický, jsem rád, že tam aspoň něco takového je. Nicméně jak říkám, za mě tahleta pasáž tam vůbec nepatří.

A teď k těm jednotlivým věcem. Já to vezmu stručněji, než jsem původně asi myslel. Jsou tam pozměňovací návrhy ke stávajícím penzijním produktům a tam já bych poprosil o podporu Poslaneckou sněmovnu, a to je právě to, abyste konzistentně, když podpoříme pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara - který podpoříme i my - který ruší retroaktivitu u tohohle poplatku, tak abyste totéž udělali u mého pozměňovacího návrhu, který ruší retroaktivitu u zrušení státního příspěvku pro penzisty. Tak si to politicky rozhodněte, prohlasujte, že to zrušíte, je to nějaké rozhodnutí, ale až od nových smluv.

Za mě neplatí teze, kterou jsem slyšel na rozpočtovém výboru, že státní příspěvek anebo odpočet z daní jsou dvě úplně rozdílné věci a že v té chvíli stát u jednoho může přistupovat k tomu řekněme aktivněji včetně nějaké nepřímé retroaktivity, u druhého ne. Ne, obojí za mě jsou peníze daňových poplatníků, obojí za mě je nějaká participace státu, a jestli to je formou přímého příspěvku jako u stavebka nebo u penzijka, anebo to, že mám možnost si to odečíst z daní, je za mě totéž.

Čímž se dostávám k DIPu, to je ten dlouhodobý investiční produkt, a já tady dopředu říkám a varuju a říkám to na mikrofon - a budu rád, když to tady obhájíte - že to takhle není, abyste se pak do budoucna nevymlouvali, že jste to nevěděli nebo že jste to říkali někde na chodbě a tak dále. V momentě, kdy my tam nepřijmeme aspoň takové věci, jako je zastropování akviziční provize u DIPu a podobné omezení, tak za mě může hrozit - neříkám, že to tak bude, ale může hrozit - že se bude opakovat princip IŽP, investiční životní pojištění. Kdo se v tom trochu vyznal, ví, že investiční životní pojištění tady takhle frčelo, mezi lidmi bylo nějakých 10 milionů smluv, protáčely se vždycky po pěti letech právě kvůli výši provize, takže finanční poradci to nabízeli klientům nikoliv proto, jestli to potřebují, nebo ne, ale prostě sekali to tam jako Baťa cvičky - bez ohledu na to, jestli to je živitel rodiny, manželka, dítě, kterému bylo těsně 18 let a podobně. Tyhlety příběhy, mám jich spoustu, všichni měli IŽP. A šlo to tak daleko, že zasáhla Česká národní banka, a dokonce zasáhla i Poslanecká sněmovna, která tehdy tu provizi rozprostřela na prvních pět let, to znamená, že se nevyplácí najednou, protože když se vyplatila najednou, tak za pět let zase přišel poradce a řekl, že má lepší produkt, a znova. Tomu se říká protáčení smluv.

V této chvíli - a to jste asi viděl i v médiích - běží celá řada soudních sporů kolem IŽP, kde soudy konstatují neplatnost často těch smluv, neplatnost těch smluv, jsou tam skryté poplatky, jsou tam ty provize a podobně. A víte, co se stane, když budou ty smlouvy neplatné? Teoreticky po klientech se může chtít, aby vrátili to, co ušetřili na daních, zpátky. To není vůbec žádná sranda. Měla by se k tomu sejít nějaká pracovní skupina, Ministerstvo financí, Česká národní banka a podobně. A já se obávám v momentě, kdy my tady přijdeme s produktem, který vedle penzijka, kde akviziční provize je zastropovaná, provizi mít zastropovanou nebude, tak to magnetizuje to, že se takový produkt ze strany finančních poradců - a to dokonce z toho ani neobviňuji finanční instituce, ale finanční poradce, takže to budou primárně a prioritně nabízet spotřebitelům - ne že by to spotřebitel potřeboval, ale protože tam není zastropovaná provize. My už jsme si přece tohleto jednou zažili. A já poprosím tedy o to, aby tento pozměňovací návrh byl tudíž přijat, protože tam je také v systému, aby tohleto nenastalo.

Jestli chcete důkaz toho, že my tady jsme od začátku kritizovali, že DIP, dlouhodobý investiční produkt, je příliš - jak bych to řekl - jakoby bezbranný nebo bez pravidel na rozdíl od ostatních produktů na penze, důkazem je další pozměňovací návrh v systému kolegy Vojtěcha Munzara, který to zpřísňuje. Takže zase neplatí teze, že my jsme něco kritizovali, ono to tak není a vy si to jedete. Vy jste to tam cítili, že tam fakt to není úplně v pořádku, takže tam jsou pozměňovací - to už je třetí kolegy Vojtěcha Munzara, který to zpřísňuje, co všechno v DIPu být může, nemůže. On je po mně přihlášen, předpokládám, že to představí, všechny své pozměňovací návrhy.

Takže tady vidíte, že tenhleten vládní návrh se tady dodělával v Poslanecké sněmovně - ale jak říkám, bohužel hrozně jednostranně. My na něco upozorňujeme, vy to neslyšíte, ale pak, když na to upozorňují i koaliční poslanci, tak to tedy, dáte tomu zelenou. Ale oni vycházejí v zásadě z toho, že ta kritika je úplně stejná, ta kritika je v tomhletom úplně stejná.

Notabene já se bojím ještě jednoho momentu, a to už jsme teď opravdu ve velkém detailu. Já se bojím toho, že tak, jak teď se řeší spory kolem investičního životního pojištění, které vy víte, že já konzistentně jsem navrhoval, aby vypadla tahleta možnost z odpočtu z daní, protože dneska to lze odečíst, dneska si můžete odečíst do výše 24 000, že jo, penzijko a IŽP - tak já jsem řekl, aby to z toho vypadlo, protože když stát tohleto podporuje, tak je to přesně pro finanční poradce otvírač dveří. Kdo se tomu trochu věnoval, tak ví, že mám pravdu, že když někam zazvoníte a řekne: Já mám pro vás produkt a on je fakt dobrý, mně nemusíte věřit, ale když stát vám umožní si to odečíst z daní, tak to asi nebude blbost, tak to je jasné, že vám každý otevře dveře, a v té chvíli vám otevře i peněženku. A já jsem říkal - dejme tam produkty, které mají pro spotřebitele smysl, ne které jsou kontroverzní, kde jsou nějaké soudní spory. To tam bohužel tedy zůstalo. To bylo i v minulém volebním období, musím říct, a já jsem v tomhletom konzistentní. Já se jenom obávám, že když teď my tady schválíme tohleto včetně DIPu, tak že může to znamenat, že pojišťovny mohou začít oslovovat klienty a spotřebitele, aby aktualizovali svoje smlouvy, a zasáhne to do teď běžících sporů kolem IŽP. To prostě zasáhnout může a ti lidé opravdu nevědí, proč mají třeba podepsat novou smlouvu nebo aktuální verzi. Oni uslyší a vědí, že my tady probíráme novelu zákona související s rozvojem finančních trhů, že jsou tam nějaké finanční produkty, oni nevědí přesný obsah, a já prostě mám z tohohle obavy, že kromě toho, že tedy tady vznikne IŽP II, tak tady vlastně to může mít vliv i na IŽP I a že se budou zpětně legitimizovat některé věci.

Takže, dámy a pánové, za mě fakt by bylo dobré, aby se vládní většina v tomhletom chovala fér. Tady to není o politice koalice versus opozice, z mé strany a z naší strany. Je to o odborném posouzení a upozornění na některé aspekty, které vy neslyšíte.

A já bych dopředu potom poprosil, aby po hlasování - poprosím naši paní předsedkyni - aby po hlasování o pozměňovacích návrzích, které si potom tedy schválíme, nějakou proceduru, tak aby po tom hlasování, před závěrečným hlasováním o zákonu jako celku abychom si vzali na klub hnutí ANO pauzu, abychom se rozhodli, jakým způsobem se k tomu postavíme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, o přestávku každopádně musí požádat předsedkyně klubu. (Poslanec Nacher: Já vím.) Dobře.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já vím. Já jsem říkal, že to říkám paní předsedkyni. (Předsedající: Prosím, pokračujte.)

Teď mi pan předsedající vzal vítr, takže já se pak když tak přihlásím. Ale mám pocit, že základní přístup a základní vlastně parametry a stížnosti na to, jakým způsobem vy jste se teď popasovali - zatím, uvidíme, jak to dopadne jak s tou retroaktivitou, tak se stanovisky ministerstva, tak jsem zatím sdělil, a když tak budu potom reagovat na proběhlou a koukám, že relativně stručnou rozpravu. Já vám zatím pro tuto chvíli děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Je zde jedna faktická poznámka - pan poslanec Michal Zuna. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Chci navázat na slova kolegy Patrika Nachera z podvýboru pro ochranu spotřebitele, vaším prostřednictvím, a sice konkrétně k té části, která se týká změny zákona o spotřebitelském úvěru, kdy vlastně pan kolega navrhuje, abychom tyto úpravy z tohoto návrhu vypustili. Já jsem chtěl jenom krátce zareagovat, proč považuji za správné, aby tam tato úprava zůstala.

Už ve chvíli, kdy je otevřen tento zákon, který upravuje nějaké investiční nebo spořicí produkty, ať už to je důchodové připojištění, nebo zavádí nový produkt takzvaný DIP, je namístě, abychom upravili i tuto část, která se týká tedy hypotečních úvěrů ve zkratce, a sice znovuzavedení toho poplatku. Ono je docela složité to nazvat nějakým poplatkem ve chvíli, kdy se snažíme, aby hypotéky byly dostupné, aby banky měly příležitost vytvářet dostatečnou nabídku pro klienty tak, aby si každý mohl vybrat. A ve chvíli, kdy bankovní sektor připraví nabídky fixací od 1 roku po 10 let s různými úrokovými sazbami, ale zároveň se umožňuje víceméně vybrat si tu nejvhodnější možnou variantu, ale potom kdykoliv, když jako spotřebitel zjistím, že to pro mě není výhodné toto opustit, dáváme prostor k tomu, aby banky potom třeba udělaly tu variantu, že bude jedna sazba bez možnosti, bez nějakého výběru, a vlastně ten rozdíl potom zaplatí všichni ostatní, a nikoliv ten jeden spotřebitel, který se rozhodl, že poruší smluvní podmínky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní s přednostním právem paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. No, já musím říci, že jako ochránce našich mladých rodin prostě se tady musím zastavit ohledně toho přílepku, který se týká poplatku za předčasně splacené hypotéky, a musím se zeptat pana ministra, protože já tomu moc nerozumím. Banky mají rekordní zisky. K panu ministrovi se otočily s windfall tax zády, prostě pan ministr měl jiné představy, dopadlo to tak, jak to dopadlo. Tak proč pan ministr podléhá lobbingu bank? Proč vláda aspoň jednou se nepostaví na stranu občanů České republiky?

A řeknu důvody. My si to tady budeme asi připomínat prostě pokaždé, protože pak jsou některé věci vytrhávány z kontextu. Já jsem si docela se zaujetím přečetla studii nebo stanovisko ústavu práce a sociálních věcí, který deklaruje, že největší dopad bude mít daňový balíček na rodiny s nezaopatřenými dětmi, a konkrétně nejvíce středněpříjmové skupiny s malými dětmi. A jaké skupiny si myslíte, že mají hypotéku? No, přesně tyto skupiny, takže my jim daňovým balíčkem naložíme desetitisíce korun ročně. A znovu si to musíme připomínat: zvýšíme jim daň z nemovitosti, zrušíme jim školkovné, péče o domácnost se zvýší z 10 na 12 %, odpady dokonce na 21 %, teplo, voda z 10 na 12 %. Když se budeme bavit o nájemním bydlení, tak zhruba na šedesátimetrový byt je to o 2 000 korun ročně, úklidové služby z 10 na 21 %. Co se týká rodinných domů, například palivové dříví, peletky, brikety z 15 na 21 %. Takže my prostě jim naložíme, co se do nich vejde. Do toho všeho přijdeme s tím, že na ně ještě přehodíme veškeré náklady za energie, distribuci, obnovitelné zdroje a tak dále, to je dalších minimálně 5 000 ročně, samozřejmě v kontextu tak, jak budou rozděleny do těch skupin. Ale víme, že žádné jednotky procenta to nebudou, že to budou spíše desítky procent, které s tímto budou spojeny.

Do toho všeho přicházíme s tím, že ta zoufalá rodina s malým dítětem, kde ani neumíme reagovat na to, abychom jim ulevili od navýšených úroků za hypotéky - a navrhovala jsem několik modelů, a s panem ministrem si domlouváme nějakou schůzku ohledně hypoték, aby se mladým rodinám alespoň trochu ulevilo - tak do toho všeho vy ty mladé rodiny místo toho, aby každá rodina si hledala na trhu nejlepší produkt, protože každý hospodaří s rozpočtem, rodinným rozpočtem, a rodinný rozpočet u normální rodiny vám neslouží k deficitu, ale k vyrovnanému rozpočtu, to znamená, že abyste na ty splátky měli, tak si logicky hledáte ten nejvýhodnější produkt na trhu, a vláda přijde s tím, že ne, ne, milá rodino, žádné, že půjdete v průběhu splátky hypoték, než vám doběhne fixace, že si najdete lepší úrokovou sazbu. Pokud to uděláte, tak pěkně bance zaplatíte pokutu. Teď je v návrhu 2 %, ale já nesouhlasím ani s jedním procentem. Já prostě vůbec nesouhlasím s tím, abychom tady podlehli takovémuto lobbingu bank.

Za mě naopak si myslím, že trošku vytváříte, a teď se omlouvám, je to v uvozovkách, kartelové prostředí pro ty banky, protože proč by oni zlevňovaly úrokové sazby, když vědí, že od nich žádný klient po dobu fixace neodejde, protože by platil nehorázné pokuty? Takže to všichni budou držet na nějaké rovině místo toho, abyste tady donutili ty banky k nějakému tržnímu, konkurenčnímu prostředí.

Takže moc prosím, je to návrh pana poslance Nachera i pana kolegy Michálka, je to přílepek, u tohoto zákona to nemá co dělat, a úplně absurdní je, že tady zavádíme poplatky a druhým nějakým pozměňovacím návrhem zavádíme nové produkty pojištění. Prosím vás, co to je? Tady se bavíme o zákonu s rozvojem finančního trhu a my tam dáváme nové produkty na pojištění, zavádíme poplatky na hypotéky. To jsou všechno věci, které by se asi měly nejdříve řádně prodiskutovat, než by tam měly být takto vloženy, a ty hypotéky je prostě úplně prachsprostý přílepek.

A já znovu vyzývám vládu, zvedáte lidem daně, dáváte lidem další náklady s energiemi, prosím nechtějte po nich, aby ještě platili pokuty za to, že si - chudinky malý - do toho rozpočtu hledají co nejlepší možnosti, aby splátky hypoték měli co nejnižší. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji další dvě přednostní práva - nejprve pan předseda Michálek, poté pan zpravodaj Kohajda. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že je potřeba v návaznosti na to, co jsme tady slyšeli, připomenout, že vládní změny v oblasti daní z přidané hodnoty jsou naopak pro spotřebitele výhodné. Když se podíváme na ta čísla, někde se zvyšuje, někde se snižuje, ale suma sumárum je to plus 6 miliard korun pro koncové spotřebitele. To si jenom řekněme, protože dopad na rodiny je samozřejmě pozitivní v oblasti bydlení, kde naopak dochází k přesunu do výhodnější daňové sazby.

V oblasti například potravin je opět přesun do výhodnější sazby. Takže opravdu vykreslovat to tady takhle, že dochází k přesunu, který by byl pro lidi nevýhodný v této oblasti, zrovna není pravda. Ano, jsou tam oblasti, kde se to zvyšuje, ale to vždycky má nějaký důvod. Představa, že tady byly citovány příklady typu úklidové služby na DPH, tak já nevím, kolik rodin v České republice si platí úklidové služby od nějakého poskytovatele, který je plátcem daně z přidané hodnoty, a tento přesun je nějak razantně zasáhne. Tak to si myslím, že úplně podařený příklad nebyl.

Nicméně zpátky k problematice, kterou projednáváme dneska. Považuji za důležité zmínit dva pozměňovací návrhy, které se týkají tohoto zákona. Za prvé jsou to ty nové poplatky za hypotéky. Ty Piráti nepodpoří. Za druhé jsou to zaměstnanecké akcie. Tam naopak ten návrh, který zpracovalo Ministerstvo financí, podpoříme, a vysvětlím proč.

Za prvé, ty nové poplatky. Je to záležitost, která se nějak historicky vyvinula, která vznikla tak, že Česká národní banka vydala určité stanovisko, které mělo dopad do celého trhu, a potom ho musely ty ostatní banky akceptovat, takže si mohou účtovat pouze administrativní poplatky. Už tehdy - a to budu rád, pokud se tady vysvětlí, ale já jsem byl informován, že už za období minulé vlády poslanci hnutí ANO navrhovali zavedení určitého poplatku. My Piráti nejsme pro poplatek, ale tehdy poslanci ANO měli pozměňovací návrhy, které počítaly s tímto poplatkem.

Samozřejmě sleduji to, co se děje v médiích. Vidím tam, jakým způsobem banky píšou takové skandalizační články, že hrozí, že nebudou žádné hypotéky, že nebudou žádné fixace, že se všechno strašně zdraží, pokud jim neschválíme nový 2% poplatek pro všechny. Tak to opravdu je lobbing a myslím si, že drtivou většinu z nás tady něco takového vůbec neovlivňuje.

Myslím si, že jsou tam v podstatě tři varianty. Buď půjdeme cestou původního vládního návrhu, 2% poplatek, který já považuji za extrémně vysoký, a v takovém případě bych nemohl podpořit ani návrh zákona jako celku, nebo půjdeme cestou toho, že ten poplatek úplně vypustíme, čili budeme řešit to, co ten zákon původně měl řešit. To je cesta, kterou podporují Piráti, čili vypuštění toho nového poplatku. Anebo půjdeme cestou 1% poplatku, který tedy znamená u 10milionové hypotéky nějakých 75 000 korun, protože vždycky čtvrtinu tedy je možné zaplatit rovnou bez poplatku. To je cesta, kterou nepovažuji za úplně ideální, ale současně je to snaha alespoň o nějaký kompromis.

Takže my bychom dali najevo ten náš postoj v hlasování o pozměňovacím návrhu, a pokud by byl schválen byť ten 1% poplatek, tak v takovém případě bychom zákon jako celek nepotopili, protože tam máme implementaci evropských předpisů, kde máme lhůty a schválit to musíme. Nicméně máme tam ten návrh na vypuštění a to je cesta, kterou Piráti podpoří.

Hlavním důvodem, proč to podporujeme, je, že si myslíme, že nevidíme tedy žádnou evidenci, že by banky promítly zavedení tohoto poplatku do výhodnějších podmínek pro spotřebitele. Naopak se obáváme, že by si o to navýšily pouze zisky. To, jak se banky chovají v České republice, jsme viděli, když se tady zaváděl fond, kde mají banky financovat projekty společně se státem. Víte, kolik těch slavných projektů - to bylo ještě za hnutí ANO - se zrealizovalo? Nula. Nula projektů banky v tomto společném fondu zrealizovaly. Viděli jsme to u bankovní daně, se kterou přišli lidovci. Když jsme navrhli windfall tax pro energetické firmy, tak se zavedla bankovní daň. Opět zprávy máme, že banky nezaplatily téměř nic. Čili představa, že teď ve prospěch bank schválíme nový poplatek a banky to promítnou vůči spotřebitelům, podle mě není úplně podložená.

Druhá problematika se týká zaměstnaneckých akcií. My jako Piráti podporujeme, aby existovaly výhodné podmínky pro zaměstnanecké akcie, zejména ve vztahu ke start-upům. Současný návrh, jak je připraven, se týká existujících velkých, zavedených firem, aby zaváděly výhodnější podmínky pro zaměstnance, kteří se chtějí tímto způsobem podílet na prosperitě té firmy. To je v pořádku a my ten návrh podporujeme jako krok správným směrem.

Na druhou stranu, když se podíváme na státy, které jsou postavené tak, že opravdu mají výhodné podmínky pro start-upy, jako je Estonsko, Izrael a tak dále, tak tam se start-upům opravdu daří. Ty podmínky, co jsou v pozměňovacím návrhu, ještě zdaleka nejsou tak přínosné pro start-upy, jako to mají tyto země. Jestli chceme českou ekonomiku restartovat, jestli chceme podporovat úspěšné podnikatele a lidi, kteří mají podnikavého ducha, tak bychom ty podmínky pro start-upy měli nastavit daleko příznivěji.

Přečtu tady komentář od našich expertů, kteří vysvětlují, proč není tento návrh dostatečný a proč se budeme snažit tedy o dojednání dalšího řešení ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, abychom to nastavili tak, aby to skutečně pomohlo start-upům získat kvalitní zaměstnance, kteří můžou tvořit páteř naší budoucí ekonomiky.

Systém opčních programů se u nás de facto nepoužívá, start-upy ho obchází dneska například různými systémy virtuálních akcí, což je byrokraticky složité a nákladné. Další část start-upů pak raději volí změnu sídla do států vhodnějších pro start-upy. To je to, o čem jsem mluvil. Cílem je, aby start-upy, které logicky nemají mnoho peněz, mohly získat na pracovním trhu či přímo přetáhnout zaměstnance ze zahraničního korporátu na to, že mu sice dají třeba poloviční plat, namísto 180 000 jenom 90 000, ale přes opční program mu slíbí, že když se start-upu bude dařit... (Silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, míra hluku v sále je skutečně vysoká. Potřebujete-li diskutovat, jděte diskutovat do předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, pane předsedající. Zpátky k těm start-upům. Čili je to skutečně o přetahování, vůbec o motivaci, o tom, aby se chtěl zaměstnanec s praxí z nějakého korporátu pustit do vlastního podnikání. Podnikání je strašně důležité v naší době, protože efektivně organizuje zdroje. Takže když se bavíme zejména třeba o regionech, které trpí větší nezaměstnaností, větší mírou exekucí, tak tam je právě potřeba podnikatelů, kteří by se zasadili o to organizování zdrojů a pracovní síly tak, aby vytvářeli hodnotu, která bude na českém a světovém trhu, o kterou bude zájem.

Čili když přetahují toho člověka, tak přes opční program mu slíbí, že když se start-upu bude dařit, má možnost získat podíl na tom start-upu. Naopak při exitu, při prodeji start-upu, může daný zaměstnanec získat miliony nebo desítky milionů korun, což pro něj může být velká motivace, aby z korporátu přešel, pokud vidí, že ten start-up má nějakou nosnou myšlenku. Těch příkladů i z české kotliny známe celou řadu.

I když zaznívají hlasy na Ministerstvu financí, že pro stát je z pohledu odvedených daní lepší mít zaměstnance, který bere 160 000 místo 90 000, při dlouhodobém pohledu na naši ekonomiku je pro stát logicky mnohem výhodnější mít novou úspěšnou firmu o 800 zaměstnancích, do které tento start-up vyroste. Samozřejmě se to nepodaří vždycky, většina těch start-upů to nedá. To je prostě fakt, se kterým je potřeba pracovat, to je charakteristikou toho trhu. Ale pokud máme hledat nějaké budoucí náhradníky alespoň v části staré základny průmyslových výrobních firem v České republice, tak jsou start-upy jednoznačně dobrou a nutnou cestou.

Takže tím jsem se snažil vysvětlit, že tu cestu Ministerstva financí podporujeme, byť je to krok, který je polovičatý, ale je to krok správným směrem. Do budoucna se budeme snažit o přípravu nové úpravy zaměstnaneckých akcií a opcí tak, abychom vytvořili příznivé prostředí pro start-upy v České republice jako v Estonsku, jako v Izraeli, aby měli zaměstnanci motivaci spojit svůj osud se start-upem a byli spravedlivě zdaněni, nikoliv takovým způsobem, který by je od toho angažmá odrazoval. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. Jako první paní místopředsedkyně Klára Dostálová a pan poslanec Michal Zuna jako další. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom krátká reakce na pana kolegu Michálka. My se asi neposloucháme. Já jsem říkala, pane kolego, že u nájemního bydlení díky vašemu daňovému balíčku vzroste nájemné zhruba o 2 000 korun na byt o 60 metrů čtverečních, protože v tom jsou samozřejmě navýšená daň z nemovitosti, zvýšené teplo a voda z 10 na 12 %, odpady na 21 % a úklidové služby z 10 na 21 %. To znamená, doufám, že souhlasíme, že v bytových domech se uklízí. Tady asi není rozpor.

Vy jste říkal, že bydlení zlevní. No, pane kolego, tak to tedy opravdu nezlevní. Jediné, co zlevní, je výstavba bytů z 15 na 12 %. Ovšem, kdo si vezme hypotéku za předpokladu, že bude muset platit pokuty, pokud bude chtít měnit v průběhu fixace úrokové sazby, to je také otázka. A hlavně to zlevnění z 15 na 12 % je velmi diskutabilní a i váš velký zastánce pan Prouza vám řekl, že ani u potravin se to neprojeví, neprojeví se to ani u bydlení, protože zároveň jste na firmy hodili obnovitelné zdroje energie, a to o více jak 100 %, to znamená, mnohdy firmy to budou mít 100 až 200 %, to znamená, nějaké ty vaše 3% bodíky se určitě v té ceně neprojeví. Takže normální domácnosti, které nestaví bydlení, ale normálně žijí ve svých domech, splácejí hypotéku, tak na vaši politiku pouze doplatí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Michal Zuna. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo. Já navážu ještě na to, co tady zaznívá, a sice to, že to obnovení toho poplatku, je vlastně nějakým poplatkem pro spotřebitele, který on nad tím bude nějakým způsobem trpět. Já bych připomněl, že debata právě na podvýboru na ochranu spotřebitele ohledně toho, zdali ta část toho poplatku nějakým způsobem pokrývá nějaké účelně vynaložené náklady nebo ušlý zisk bank, byla poměrně podrobná. Souhlasím s tím, že určitě by neměl pokrývat ušlý zisk z bank, to si v případě hypotečních úvěrů určitě nemůžeme dovolit. Ale zároveň říkám, že ten poplatek není nějakým poplatkem pro spotřebitele. To je poplatek pro ty, kteří nedodržují smluvní podmínky, které si s bankou v rámci nějaké svobodné vůle sjednali, a na základě široké nabídky bank - a už jsem to tady zmiňoval, od 1 do 10 let možné fixace - si zvolili, jakou cestou půjdou. A já bych byl velmi nerad, aby díky tomu, že bychom - já bych si to dovolil nazvat regulačním poplatkem - tento poplatek neměli, tak banky zdražily hypotéky všem ostatním, kteří jsou připraveni smluvní podmínky dodržovat, protože potom by jim nedávalo smysl ty kalkulace od 1 do 10 let vůbec dělat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další s faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, já toho mám víc, ale začnu odzadu, abych nezapomněl na svého ctěného kolegu z podvýboru. No, kdyby tahleta teze platila, tak už by dneska se banky v těch úrokových sazbách lišily. Ty, které ten poplatek dávaly docela jako drsný, až se to řešilo přes ČNB, a ty, které - ten poplatek byl skutečně ve výši administrativního poplatku, 1 000 korun, 1 500 a podobně, a to se nestalo. I o tom jsme mluvili na tom podvýboru. Jinými slovy, ta situace teď tady je, tím se to sjednotí, tímhletím, tomu já jako rozumím, ale už teď se banky liší v přístupu k těm spotřebitelům, a není to zohledněno v tom, že by automaticky, kdo má dneska poplatek v řádu desetitisíců, tak by měl automaticky nižší úrokovou sazbu než ten, kdo měl ten poplatek a ctil výklad ČNB, to tak je. To znamená, že v té chvíli ta teze neplatí. A tady musím říct to, co říkal Jakub Michálek, že ty banky se v tom umí velmi flexibilně pohybovat, jak se jim to hodí, to je potřeba prostě říct, což důkazem je windfall tax, protože banky trhají jeden zisk za druhým - jeden rekord za druhým ve vztahu k zisku, ale když mají platit windfall tax, tak jsme někde, nevím kde teď, na desetině toho plánu? Ani to možná ne, toho, co se předpokládalo. To znamená, že podle mě flexibilně se budou chovat i k tomuhle, když už jsme u toho.

Jinak ještě na kolegu Michálka, prostřednictvím pana místopředsedy. No, on je to také rozdíl, kdy s takovýmhle návrhem přijdete a k čemu. Když se k tomu přišlo v momentě, kdy byly úrokové sazby kolem 2, 3 %, tak z toho nečněl ten kalkul, než v momentě, kdy ty úrokové sazby jsou 6. Je předpoklad, že to půjde dolů, a ční z toho ten kalkul. Rychle to tam schvalte, připojte to k čemukoliv, abyste to rychle schválili, protože potřebujeme zohlednit příští rok. Takže i to je potřeba vidět.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Vojtěcha Munzara.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové, já jsem tedy přihlášen, ale nedalo mi to a přihlásil jsem se k této diskusi, kterou tady teď říkal Patrik Nacher, vaším prostřednictvím, a předtím ještě paní místopředsedkyně Dostálová. Já si pana kolegy Nachera velmi vážím, vážím si věcné diskuse, kterou na těch věcech vedeme. Ale dovolím si tady odcitovat pár vět, které s tím souvisí: "Principiálně se souhlasy se záměrem umožnit věřiteli při předčasném splacení hypotéky požadovat určitou kompenzaci, která by zohlednila případný pokles ceny peněz v čase. Pokud by toto nebylo umožněno a byl zachován současný stav, mohli by být v dlouhodobém důsledku poškozeni všichni spotřebitelé, kteří si půjčují na bydlení, a to tím, že by na trhu mohlo dojít k omezení hypoték fixací, případně by se riziko předčasného ukončení smlouvy promítlo do navýšení smluvní úrokové sazby všem klientům včetně těch, kteří předčasné splacení nevyužijí ani o takto širokou flexibilitu úvěrového vztahu nemají zájem." To je prosím citace z pozměňovacího návrhu pana kolegy Patrika Nachera v minulém období, kdy to předkládal jako poslanecký návrh, když se tady projednával zákon v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu - nešlo to ani z vlády, byl to jeho pozměňovací návrh. Ty důvody, které jsem tady přečetl, nejsou moje, já si tady řeknu své důvody ve svém vystoupení. Nicméně to je jeden pohled z trhu a je to pohled části odborné veřejnosti na ty fixace. Já jsem rád, že se tady budeme bavit třeba o těch mých pozměňovacích návrzích. Jenom potom vlastně proti tomu bojovat a popírat i tyto důvody, které jsou tady v tom pozměňovacím návrhu vyjmenovány, mi nepřijde úplně korektní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Patrika Nachera. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já musím reagovat na svého ctěného kolegu Vojtěcha Munzara. On mě asi neposlouchal předtím, protože si připravoval ten svůj výstup - tak člověk, když si něco připravuje a pak neposlouchá toho, kdo mluví předtím. Já jsem to jasně říkal. Za prvé, ten můj pozměňovací návrh byl pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu mého kolegy, který už tady není, kolegy Řehounka, jestli si dobře vzpomínám. Za prvé.

Za druhé. Ta konstrukce byla jiná, toho poplatku, měla horní limit a tak dále. A především, jak jsem řekl, jde tam o princip, a to víte, že já jsem ten princip nezpochybnil. Já bych to nenazval poplatkem. Já jsem to nazval řekněme takovou prevencí před spekulativní migrací před koncem fixace v době poklesu, ale proto ten můj pozměňovací návrh dával smysl, protože naopak se blížila doba růstu úrokových sazeb, takže úplně opačně. Jinými slovy, šlo o princip a ten princip je v pořádku. Naproti tomu v této chvíli se dá očekávat pokles úrokových sazeb, což je výhodné pro spotřebitele, takže teď z toho není princip, ale kalkul. V tom je ten podstatný rozdíl, to za prvé, jestli to chápeme. Když ne, tak já se přihlásím znova, abych měl víc než dvě minuty, abych to vysvětlil kolegům, jaký je v tom rozdíl z pohledu spotřebitele. Samozřejmě z pohledu banky je to zrcadlově opačně.

A teď, pokud jde o tu konzistentnost. To mi přijde úplně úsměvné. Tak znovu. Já jsem tady na začátku říkal a varoval před retroaktivitou. Ministerstvo financí a vládní většina mlčela, neviděla a neslyšela. Potom tady kolega Munzar přišel s tím řešením retroaktivity - já mu za to děkuju - a najednou je souhlas. Tak když už mi tady budete vracet čtyři roky starý pozměňovací návrh, který jsem vysvětlil, držte konzistentnost aspoň sami u sebe. Proč mi tedy říkáte, že ta retroaktivita nepřímá je přípustná, a pak má kolega Vojtěch Munzar pozitivní stanovisko této vládní většiny? Takže tam jste nedodrželi konzistentnost ani v rámci týdnů a mě tady budete zkoušet ze čtyři roky starého pozměňovacího návrhu. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní budeme postupovat dál v obecné rozpravě v řádně přihlášených poslankyních i poslancích. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jan Síla a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Páni ministři, dámy a pánové, dovolte, abych vám řekl také svoje stanovisko tady na tuto problematiku, na tuto předlohu, a musím se odvolat na své předřečníky, kteří tady probrali věcné problémy tady této novely. Já bych se spíš chtěl zaměřit na takový jakýsi sociální aspekt, a sice jde o to, že při předčasném splacení hypotéky mají nárok v současné době na 1 000 korun nebo několik stokorun až 1 500, kdežto nově, za předpokladu, že bude přijat pozměňovací návrh, to bude 1 % s tím, že to bude 0,25 každý rok do splacení nebo z nesplacené částky. Řádově to může dělat podle toho nového až desetitisíce korun. My přitom tady neustále řešíme demografickou křivku, která je velmi nepříznivá. Narůstá neustále větší počet důchodců oproti lidem v produktivním věku a řeší se to tím, že se prodlužuje doba odchodu do důchodu, a snižováním valorizace důchodů. Hypotéky si většinou berou mladí lidé v reprodukčním věku na bydlení, které jim touto právní úpravou vlastně zdražujeme. Z tohoto důvodu pokutu za předčasné splacení hypotéky na bydlení mladých nemůžu podpořit.

Za druhé, v doplňkovém spoření novela umožňuje investování do takzvaných alternativních fondů. Jejich dynamika je tak riziková, že by finančně nevyškolené obyvatele naší země mohla připravit o naspořené peníze. Když k tomu připočtu ještě státní příspěvek, u kterého se mně zásadně nelíbí ta změna ve smyslu linearity státního příspěvku na výši úložky - podle původní předlohy to bylo tak, že tam výše státního příspěvku ve vztahu k úložce měla takovou jakousi plochou parabolu od 32 % po 20 %, v současné době to bude 20 % z každé uložené částky. To znamená, ti, kteří budou ukládat málo, dostanou stejně jako ti, kteří budou ukládat hodně. Je to pro ty méně příjmové, kteří na to nebudou mít, ukládat si maximální částku 1 700 korun, vlastně nevýhodné. Navíc mně ještě vadí a taky obrovský problém mám s tou retroaktivitou, že se má státní příspěvek zrušit při odchodu do důchodu.

Za třetí, DIP je podle mého názoru produkt vhodný pouze pro vyvádění peněz ze systému, pro bohaté lidi, kteří na to mají, v podobě daňových úlev. Méně příjmoví, to znamená ti, u kterých bychom to do budoucna měli řešit s důchody, na investice do tohoto produktu prakticky mít nebudou, protože tento produkt je určen jen lidem, kteří mají dobrou finanční gramotnost. Nejsou schopni, ti mnozí z nás, kteří třeba nejsou zvyklí investovat, pochopit problematiku, o co vlastně všichni můžeme přijít.

Za čtvrté, a to je taky jeden z důvodů, proč vystupuji a proč trváme na svém původním stanovisku za SPD, je zásadní přílepek. Novela zavádí zatím nepovinné pojištění na dlouhodobou zdravotní péči pro zdravotně postižené ve III. a IV. stupni bezmocnosti. Tato zdravotní péče by měla být hrazena z veřejných peněz a měl by ji garantovat stát. Je to další krok. Byl zrušen takzvaný monopol VZP při pojišťování cizinců. V této novele taky bylo stanoveno, že mají komerční pojišťovny pravomoc pojišťovat cizince na komplexní zdravotní péči, což v původní předloze taky nebylo, tam bylo na nutnou a neodkladnou péči. V současné době mají možnost se pojistit na komplexní péči, jakou máme my, kteří platíme pojištění desítky let, a tak dál. Toto je vlastně paralela, to je obnova. Výsledkem bude pouze zvýšení cen hrazených za dlouhodobou péči o zisk těch firem, které ji budou zajišťovat. Opět 30 % obyvatel České republiky na tento produkt nedosáhne.

Ze všech těchto důvodů návrh SPD na zamítnutí zákona jako celku trvá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Návrh na zamítnutí tady mám zaznamenán.

Nyní jsme stále v rozpravě a je přihlášen pan poslanec Munzar. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající, ještě jednou dobrý den, kolegyně a kolegové. No, mně k mým pozměňovacím návrhům udělal už ve své řeči takové entrée kolega Patrik Nacher, ale než vám je představím ze svého pohledu, tak mi dovolte k tomu zákonu říci jednu obecnou tezi, která se týká náš všech. Demografický vývoj v naší zemi, kdy bude stále více lidí v důchodovém věku, je skutečně neúprosný, bude zvyšovat tlak do budoucna na veřejné výdaje i na důchody a stále méně lidí bude vydělávat na větší výdaje na důchody. A proto bychom měli bez ohledu na koalici, na opozici v lidech začít pěstovat pocit vlastní odpovědnosti za to, jak se sami dozabezpečit na budoucí důchod. Žijeme - a vidíme to každý den, bohužel - stále více v nárokové společnosti, kdy ale mnohé představy naší společnosti, mnohých lidí narážejí na realitu a finanční možnosti naší společnosti a právě demografického vývoje. Proto naší společnou snahou by mělo být jedno jednoduché sdělení: Stát poskytne do budoucna nějaký základní důchod, ale chcete-li se mít ve stáří lépe, musíte si sami spořit a sami se začít zabezpečovat.

Hlavním cílem tohoto návrhu zákona nebo změny těch deseti zákonů, naším cílem, je zvýšit možnost volby pro občany, jak se soukromě zabezpečovat na stáří, vytvořit předpoklady pro větší zhodnocení vlastních úspor, ale také přispět k rozvoji finančního trhu v České republice, kde větší zapojení soukromých prostředků obyvatel přispěje k ekonomickému rozvoji na rozdíl od zemí na západ od nás, kde je normální, že občané investují i na kapitálových trzích a tím pomáhají rozvoji ekonomiky. My jsme velmi konzervativní společnost a ten zvyk tady v České republice takový není.

Zvýšení možnosti volby je v počtu produktů, které nám mají ve stáří pomoci, například stávající limity na daňové odpočty ve výši 24 000 korun na životní pojištění a 24 000 korun - plán je, že se sjednotí na 48 000 a občan si bude moct vybrat, jak tuto úlevu daňovou a v jaké výši využije, stejně tak u příspěvku 50 000 korun od zaměstnavatele. A bude si moct vybrat buď z těch dvou stávajících produktů, nebo ze dvou, které navrhujeme nově. S jedním přišla sama vláda. To je dlouhodobý investiční produkt, který umožní investovat do širší škály cenných papírů finančního trhu, které nabízejí větší výnosnost z dlouhodobého hlediska, a tím pádem větší zhodnocení úspor. Po dohodě v koalici chceme ještě původní návrh vlády parametricky upravit. To je jeden z pozměňovacích návrhů, o kterém hovořil Patrik Nacher. A tou nejdůležitější úpravou toho návrhu je, aby se takto využívaly pro tento produkt pouze cenné papíry, které mají nad sebou nějaký odborný dohled. Jsou to například cenné papíry obchodované na regulovaném trhu, na burzách, dluhopisy imitované státem či bankami. A já vás prosím o podporu tohoto návrhu.

Zároveň také přicházíme po dohodě v koalici s iniciací vzniku nového produktu, takzvaného pojištění dlouhodobé péče. To není spořicí produkt, to je pojištění na riziko, a má právě pomoci občanům v situacích, kdy se zejména ve stáří, ale i jindy mohou dostat do takzvaného III. a IV. stupně závislosti, a to proto, aby neměli obavu, jak takovou situaci finančně zvládnou, protože předpokládám, že většina lidí, většina z nás si tyto otázky klade, jak to případně zvládne a jak se o ně třeba rodina nebo nějaká instituce postará. A druhým důvodem je zapojení soukromých peněz do systému dlouhodobé péče, která pomůže zvýšit kapacity, které se stárnutím populace potřebujeme zajistit. Jak jsem řekl, není to spořicí nástroj, ale neprochází žádným časovým testem, je to pojištění na riziko, kdy je člověk odkázán na pomoc někoho jiného a bude potřebovat na zabezpečení svého života více peněz, než je třeba stávající státní příspěvek na péči. Takže chci také požádat o podporu tohoto návrhu a požádat, abyste nehlasovali pro zamítnutí.

Tady se dneska vede velká diskuse o hypotékách. Já bych i souhlasil s názory, které se objevily ne dnes, ale ve veřejném prostoru, že by se stát příliš neměl plést do komerčního trhu, nicméně tento Rubikon byl překročen v roce 2016, kdy stát právě tuto oblast začal velmi výrazně regulovat. A o tom, jaké bylo stanovisko České národní banky na základě přijetí toho zákona, zde mluvil kolega Michálek.

Veřejná a odborná diskuse se vede o tom, kdo má hradit účelně vynaložené náklady na zabezpečení lepší ceny v době fixace hypotéky, protože ta diskuse je o tom, jestli náklady má nést ten, který díky fixaci dostal lepší cenu a má si zároveň nést závazek za tuto fixaci, nebo mají banky tyto náklady rozložit mezi všechny ostatní klienty. Je zřejmé, že ochota nabízet lepší cenu na delší období bez závazku bude menší než se závazkem, a to je ten princip, o kterém se tady bavíme.

Já jsem se snažil hledat kompromis mezi pohledem tímto, který jsem vám teď tady řekl, a mezi pohledem těch, kteří odmítají vůbec, že by měl takový závazek tady být, a proto jsem podal dva pozměňovací návrhy. Jeden už si osvojil rozpočtový výbor, a to, aby se úhrada účelně vynaložených nákladů, chcete-li nesprávně, ale srozumitelně poplatek, týkal pouze smluv a nových fixací a aby se nevztahoval na dnes zafixované hypotéky. Tady bych chtěl zdůraznit, že jsme se o tom velmi věcně bavili i s panem kolegou Nacherem, a jak jsem řekl, on i v minulém období přišel s podobnou konstrukcí. Nicméně jsme v situaci, kdy nám kvůli boji s inflací vyrostly úrokové sazby, takže i tento můj pozměňovací návrh reflektuje i obavy těch, kteří v této nelehké situaci se třeba v minulém roce, před dvěma lety rozhodli postarat o své vlastní bydlení a vzali si hypotéku. Tak to byla motivace podání toho pozměňovacího návrhu.

S panem zpravodajem Kohajdou předkládáme společně druhý návrh, aby tento limit, který vláda v úvodním návrhu navrhla na 2 %, byl konstruován tak, že je to 0,25 % za každý rok do konce fixace, maximálně však 1 %. Nemění se nic na původním návrhu vlády nově mít možnost splatit hypotéku bez jakéhokoliv poplatku v případě prodeje nemovitosti nebo rozvodu a také to nic nemění na stávající úpravě, která už dnes platí, možnost splatit hypotéku bez jakéhokoliv poplatku v případě nějaké těžké životní situace, těžké nemoci, anebo stejně, co platí dnes, každý rok při výročí smlouvy možnost splatit čtvrtinu hypotéky taktéž bez poplatku. Prosím, abyste i tento náš kompromisní návrh důkladně zvážili.

A jenom si dovolím se zmínit o něčem, o čem tady také mluvil kolega Michálek. Poslední návrh, který jsme v koalici dohodli, je podpora většího využívání zaměstnaneckých opčních programů, zaměstnaneckých akcií, chcete-li. Já vím, že start-upy by měly třeba ještě daleko větší představy o daleko možná pro ně ještě více příznivém pozměňovacím návrhu, ale já si myslím, že tohle je první krok, který jim velmi pomůže, protože dnes to fungovalo tak, že start-up poskytl opci nebo zaměstnaneckou akcii a zaměstnanec ji musel zdanit v době, kdy ji obdržel, za virtuální hodnotu. My ty okamžiky zdanění odkládáme do několika okamžiků, z nichž ten nejdůležitější je samozřejmě prodej akcií. To je jenom poznámka pod čarou.

A ještě abych nezapomněl odpovědět panu kolegovi Nacherovi, vaším prostřednictvím, který se ptal, proč u jednoho pozměňovacího návrhu u hypoték je zamítavé stanovisko a u jednoho neutrální. Když se podíváte do těch pozměňovacích návrhů, ony mají mezi sebou jeden velký rozdíl. Pan kolega Patrik Nacher vyjímá celou tu část o hypotékách ze zákona, pan kolega Michálek zachovává novou možnost splatit hypotéku bez poplatku právě v případě prodeje nemovitosti a právě v případě rozvodu. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní je na řadě do obecné rozpravy pan poslanec Haas. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, možná jste zavnímali, že jsem se do rozpravy přihlásil až v jejím průběhu, a přiznám se, že se pokusím - uvidím, kolik vás přesvědčím - nějakými racionálními argumenty zareagovat na pro mě poměrně silná, v něčem nepravdivá, v něčem podle mě realitě neodpovídající slova o údajném podlehnutí vlády lobbingu bank. To považuju za poměrně drsný atak, drsný útok. Možná to do politiky patří, já s tím bytostně nesouhlasím. A za druhé, omlouvám se, o srdceryvných příbězích o tom, jak tato vláda obětuje mladé rodiny.

Já se vládního návrhu zastanu a možná, jak je u mě zvykem, pokusím se dát několik racionálních argumentů. Kdo ten návrh a kdo současné znění zákona o spotřebitelském úvěru znáte detailně, všechny situace - já je teď vyjmenuji, věřím, že na žádnou nezapomenu, nečtu to ze zákona, mám tady jenom ruční poznámky - všechny situace, které já nazývám sociálně citlivé nebo zdravotně citlivé nebo rodinně citlivé, už dneska v zákoně o spotřebitelském úvěru máme a tyto situace ještě posilujeme v případě, že návrh sněmovního tisku přijmeme: převod nemovitosti minimálně po 24 měsících, vypořádání SJM, to znamená rozpady manželství, úmrtí, dlouhodobá invalidita, dlouhodobá nemoc, přijetí pojistného plnění v zásadě z téměř integrální součásti jakéhokoliv úvěru, to znamená z pojištění schopnosti splácet. Zase, přijetí pojistného plnění je jedním z důvodů, které zákon o spotřebitelském úvěru již zná.

Takže když si tady z toho výčtu těch rodinně, sociálně, zdravotně, nepochybně zvláštního zřetele hodných situací uděláte svorník, tak já pak kladu řečnickou otázku: Všichni ostatní dlužníci si tedy zaslouží nějaká další privilegia, kteří chtějí řeknu takzvaně hypotečně cestovat nebo úrokově cestovat, si zaslouží privilegia na rozdíl od těch, kdo dodržují smlouvy? To opravdu tento svět chceme? Já tedy takový svět nechci! A velmi dobře to tady říkal, prostřednictvím paní předsedající, a vážím si jeho velmi věcných faktických, kolega Michal Zuna. Smlouvy mají být plněny, to je, prosím vás, základní princip právního státu. Věřitel, to znamená banka - a není to podléhání lobbingu bank - je věřitelem, uzavřela s dlužníkem smlouvu za podmínek, které dlužník dobrovolně přijal, včetně podmínek úrokových, včetně podmínek délky fixace. Jinými slovy, my tady řešíme situace - a bacha, platí ten můj první argument, že všechny sociálně, zdravotně, rodinně citlivé situace vyřešené máme - řešíme situace, kdy se dlužník rozhodne nesplnit to, k čemu se dobrovolně zavázal, a těchto dlužníků my se tady zastáváme? Omlouvám se, my tady budujeme, a projevuje se to v mnoha sněmovních tiscích, projevuje se to v debatě o insolvenčním zákonu, o exekucích a tak dále, my budujeme zemi dlužníků! To opravdu chceme z České republiky vybudovat zemi dlužníků? Já chci vybudovat zemi, kde se smlouvy dodržují, ať z pohledu věřitelů, nebo dlužníků, a ten, kdo ty smlouvy nedodržuje, za to má nést nějaké náklady. To je první argument.

Druhý argument. To, aby banky - a zase to není obhajoba bank, kdo znáte bankovní matematiku, pojistnou matematiku - mohly poskytovat úvěry, a teď jakékoliv úvěry, ale primárně hypoteční, které mají nějaké délky fixace, tak na to musí mít zdroje: hypoteční zástavní listy, úročené vklady a tak dále. Ty peníze mají nějakou cenu v čase, a jestli si banka na základě uzavřené smlouvy a podmínek fixace, úrokových podmínek, délkových podmínek zajistí nějaké finanční zdroje, tak ta banka na to vynakládá náklady v podobě, jak zdroje na to úvěrování úročí, ať hypoteční bondy, ať vkladové produkty a tak dále. Tak proboha, toto není žádný ušlý zisk bank! Toto jsou náklady, které ta banka musela vynaložit na zdroje, ze kterých pak hypotéky poskytuje, včetně hypoték mladým rodinám. To znamená, cena peněz v čase - a zapojení do této diskuse, ještě to tady nezaznělo, tak kdo jenom trošku racionálně uvažuje, kdo znáte úvěrový sektor - to je druhý argument, který jsem tady chtěl zmínit.

Pak se omlouvám, a to padá nejen z opozice, to bych křivdil opozici, padá to, a tam mě to mrzí o to víc, i od některých kolegů z koalice, padají tady slova pokuta, padají tady slova poplatek. Prosím vás, od přijetí zákona o spotřebitelském úvěru, to znamená od roku 2016, zákon tuto situaci popisuje přesně. To není pokuta, to není poplatek, to je náhrada účelně vynaložených nákladů, které v souvislosti s tím předčasným splacením vzniknou. Já tomu rozumím, že pro lidi je mnohem lacinější to nazývat na ty v uvozovkách zlé banky pokutou, poplatkem, ale nic takového to není. A zase, podívejte se do zákona a podívejte se na faktickou podobu této situace.

Čtvrtý argument, tam tedy směřuji a budu zcela konkrétní, trošičku budu replikovat kolegu Vojtu Munzara, prostřednictvím paní předsedající. Ten čtvrtý argument je v tom, že... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Rozumím, pane poslanče. Kolegyně, kolegové, prosím zejména tentokrát v pravé části sálu, abyste si svoje rozhovory přesunuli do předsálí, aby mohl pan poslanec pokračovat. (Poslanec Haas: Děkuji mnohokrát, paní...)

Pane poslanče, ono se nic nestalo, tak chviličku počkáme, možná kolegové... Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát. Ten čtvrtý argument je to, že bych od opozice - vůbec mi nevadí, že opozice, řeknu, nějakým způsobem kritizuje, haní návrhy vlády, to do politiky legitimně patří, ale v situaci, kdy tady 21. 4. současná předsedkyně největšího opozičního klubu, paní Alena Schillerová, tehdejší ministryně financí, prostřednictvím paní předsedající, obhajovala sněmovní tisk 993, zákon, který se lišil, ten název, v jednom slovu, místo finančního trhu tam bylo kapitálového trhu, sněmovní tisk 993, tak pokud se podíváte, nejde o ten název, na tehdejší obsah sněmovního tisku 993, obhajován tady na plénu ministryní financí 21. 4. 2021, tak podívejte se do stenozáznamu, já ho tady mám. Tak ten návrh byl věcně, obsahově totožný. Do současného sněmovního tisku, který projednáváme, se promítlo pouze to, co se na trhu objevilo nově, promítly se nové přístupy, nové trendy a tak dále, ale věcně, principiálně sněmovní tisk 993 byl ten samý.

Už tady padlo, a zase, já rád zdrojuju, podívejte se na sněmovní dokumenty 87, 37, to je pozměňovací návrh ze 6. 7. 2021 kolegy Patrika Nachera, a byl to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu tehdejšího kolegy Jana Řehounka, kdy Jan Řehounek, tehdejší poslanec hnutí ANO, navrhoval strop poplatků - ta konstrukce byla v zásadě podobná, navrhoval strop poplatku na 3 %, kolega Patrik Nacher prostřednictvím paní předsedající navrhoval v létě 2021 strop poplatku, který ve vládním návrhu je na 2 %, tak navrhoval na 1,5 %.

Ke kolegům z hnutí SPD. Kolegyně Jana Levová ve sněmovním tisku 892 v minulém volebním období navrhovala tu samou úpravu náhrady účelně vynaložených nákladů při předčasném splacení úvěru. Jinými slovy, oba dva opoziční, současné opoziční kluby v minulém volebním období navrhovaly to, co teď tady podléhá z jejich strany tak silné kritice. Argumenty o tom - a já samozřejmě znám pozměňovací návrh současný kolegu z hnutí ANO - argumenty o tom, že nyní je situace ekonomicky mnohem horší: no, prosím vás, promítněte si rok 2021, doznívající covid, promítněte si tehdejší situace na trhu práce, jestli je situace horší, nebo lepší. Omlouvám se. Myslím si, že buď principiálně zastáváme názory v jakékoliv době, nebo je dokážeme měnit jak housky na krámě. Takže to jsou, prosím vás, důvody, pro které já velmi silně podporuju vládní návrh zákona.

A teď kratinké reakce ještě k některým buď nepravdám, nebo neznalostem, které tady padly. Kolega Patrik Nacher...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Pane poslanče, omlouvám se, ale já rozumím. Vy pořád zvyšujete hlas a pořád to není nic platné. Znovu moc poprosím, kolegové, ještě chvilku vydržme. Děkuji moc. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát, paní předsedající. Kolega Patrik Nacher, prostřednictvím předsedající, tady zdůvodňoval svůj tehdejší pozměňovací návrh, to znamená obhajobu 1,5% stropu nákladů předčasného splacení, tím, že tehdy byl, tehdy byla jiná fáze cyklu úrokových sazeb. Tak na to rychlá reakce. Píšeme zákony podle cyklického pohybu úrokových sazeb? Já si tedy myslím, že zákony se mají psát obecně, nikoliv podle cyklického pohybu úrokových sazeb. To tady byl argument minus deset až patnáct minut.

K paní předsedající Kláře Dostálové, jejím vlastním prostřednictvím. Zavádíme nové pojištění ve vztahu ke kritice DIP, dlouhodobého investičního produktu. Prosím vás, dlouhodobý investiční produkt, kdo návrh zákona znáte, není žádným novým pojištěním. To nové pojištění, které se do návrhu má propsat - já věřím, že bude schváleno, protože kdo se nad ním racionálně zamyslí, tak je takzvané pojištění dlouhodobé péče. Srovnávání s investičními životními produkty je úplně mimo mísu, protože se jedná o čistě rizikový produkt, a věřím, že všichni chceme podporovat nějakým způsobem možno zabezpečení rodin, kde se někdo z členů té rodiny dostane do III. nebo IV. stupně závislosti, to znamená, abychom měli finanční krytí pro rodiny, které se dostanou do této situace. Srovnávání s investičním životním pojištěním nebo kritika tohoto nového rizikového pojistného produktu, zaměňování s dlouhodobým investičním produktem, je úplně zásadní neznalost.

Už jsem se tady ohrazoval podléhání lobbingu bank, to považuju za, omlouvám se, sprostý atak ať už na vládní poslance, na pana ministra financí, na vládu. Myslím si, že to je zastávání normální země věřitelů a principu, že smlouvy mají být plněny.

Tvrzení poslední, které chci nějakým způsobem rozporovat, tvrzení kolegy Patrika Nachera, opět prostřednictvím paní předsedající, že se jedná o přílepek. No, pokud projednáváme zákon o změnách na finančním trhu nebo o rozvoji finančního trhu, tak že by se jednalo o přílepek? To se a) věcně jako právník nedomnívám, podle mého názoru, tak jak judikatura Ústavního soudu přílepkům existuje, tak jasná věcná souvislost meritem zákona tam je, a ta poslední poznámka, řečnická otázka, ke sněmovnímu tisku 993, obsahově ten samý pozměňovací návrh tehdy tedy přílepkem byl, nebo nebyl? Byl to obsahově ten samý návrh, pouze s hodnotou 1,5 %. Děkuju mnohokrát za ten čas, který jste mi poskytli.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku - paní poslankyně Válkové. Pak se z místa hlásí pan poslanec Nacher do obecné rozpravy. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně, milý pane kolego Haasi, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, já vám moc děkuji, protože v první části vašeho vystoupení zazněly všechny argumenty, které já shromažďuji, abychom dali návrh, pozměňovací návrh mohli dát dobře odůvodněný k vašemu vládnímu návrhu změny insolvenčního zákona. Přesně, co jste říkal, že dluhy mají být plněny, že závazky, a že spotřebitelé jsou již dostatečně chráněni, ty citlivé skupiny, které jste nevyjmenoval, ale upozornil jste na ně, to je přesně to, co možná vede k tomu, že opozice nechápe vaše kroky, protože občas máme pocit, že levice neví, co dělá pravice. Váš vládní návrh insolvenčního zákona, totiž já jsem si ta čísla tady vzala přesně, povede opravdu k poklesu veřejných rozpočtů, pokud bychom přijali. Dle předpokladů přijde v důsledku novely stát o 15 miliard korun, zdravotní pojišťovny o 10 miliard, finanční správa o cca 2 miliardy. Věřitelé, ale věřitelé, tím myslím i věřitelé občané, přijdou o stovky miliard korun. Takže vy na jedné straně předkládáte zákon, který speciálně musím říct, ODS, to bych nikdy neočekávala, že připraví a odsouhlasí, a na druhé straně tyto argumenty používáte úplně v opačném gardu. Jak tomu máme rozumět?

Takže to je jenom moje poznámka. Je to trošku i příprava na to, co asi nastane příští týden na ústavně-právním výboru a posléze i při sněmovním projednání vaší vládní novely insolvenčního zákona, ale vy jste mně na to nahrál, takže nebylo možné (Předsedající: Čas.) tuto nahrávku nevzít. Děkuji. (Potlesk klubu ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Z místa se nyní hlásí pan poslanec Nacher do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, a znovu poprosím kolegy. Děkuji.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já si dovoluji reagovat na kolegu Haase, kterého si jinak vážím, ale on tady řekl několik věcí, které takové nejsou, takže ten, koho to nezajímá, tak jestli, aby tady byl klid, tak může jít ven, protože já to vezmu trochu obšírněji, aby tady nezůstalo ve vzduchu něco, co tak není. A vezmu to tak systematicky, jak jsem si to psal.

Pozměňovací návrh, ten můj opakující se. Kolegové, na vás je hrozně vidět, vy si vždycky z toho vyzobáváte jenom to, co se vám hodí. No, vy totiž tam neřeknete, že součástí toho byly i ty věci, které jste okopírovali, které jsou dobré, který rozšiřují okruhy životních situací, u kterých se ten poplatek neplatí - to je ten rozvod, to je majetkové vypořádání a prodej nemovitosti. Jsem rád, že kolega Munzar kýve, je to tak. A když už tedy to takhle citujete, tak tam dejte i tyhlety řekněme pozitivnější momenty. To je jedna poznámka. A vy to úplně záměrně vynecháváte, abyste si připnuli: My jsme rozšířili okruh těch možností, u kterých poplatek se neplatí. Jedna poznámka.

Druhá - účelně vynaložené náklady. Tak prosím, ta úroková ztráta nejsou účelně vynaložené náklady, to tak prostě není. Kdyby byl pan kolega na našem podvýboru, slyšel by to od zástupců ČNB, finančního arbitra a podobně. Prostě to tak není. Můžete to pojmenovat jinak, ale není to účelně vynaložený náklad. Prostě to tak není, to je jednoznačně.

A teď ta nejzásadnější věc. Mě na to přivedl kolega Haas, to se trochu střelil do vlastní nohy, já se omlouvám. On tady mluvil o dodržování smluv, smlouvy mají být plněny. Já s ním souhlasím. A také jsem řekl, že principiálně, principiálně s preventivním poplatkem, který má zabránit právě preventivně spekulativní migraci, že s ním problém nemám. Také proto tady jsem měl ten pozměňovací návrh v roce 2021, na rozdíl od vás já jsem konzistentní. Ale vy nejste, protože pokud se mají dodržovat smlouvy, tak nemůžete tady opakovaně dávat retroaktivní opatření. Vy ty smlouvy nedodržujete! Tady má někdo smlouvu, hypotéku, má fixaci za stávajících pravidel, a kdyby tam nebyl pozměňovací návrh kolegy Munzara, tak vy to retroaktivně změníte. Vy nedodržíte smlouvy! Tady má penzista právo na příspěvek od státu ke svému doplňkovému penzijnímu spoření a vy mu ho berete u stávající smlouvy, ne u nové, u stávající! Takže je to možná nepřímá retroaktivita, ale vy nedodržujete smlouvu. Vy jste tady před měsícem schválili stavební spoření a snížení poplatků - příspěvků státu z 2 000 na 1 000, ale i u stávajících smluv, dokonce tam, kde je šestiletá vázací doba, takže ten spotřebitel nemůže říct: fajn, stát mi změnil jednostranně podmínky, já odcházím. Ne, protože by přišel o všechny státní příspěvky za předchozí roky, on tam musí setrvat. Takže vy jako stát jste jednostranně změnili podmínky. Vy mi tady říkáte, smlouvy se musí dodržovat, smlouvy mají být plněny, ale vy jako stát, vy jako vládní koalice tady opakovaně navrhujete retroaktivní opatření, kde smlouvy nedodržujete vůči spotřebitelům. To tak je, tak mi tady prosím tímhletím neargumentujte, když za pět minut budete hlasovat pro retroaktivní opatření. To je tahleta věc. Já se omlouvám, že jsem se rozčílil - já jsem nevěřil svým uším, že někdo z koalice bude říkat, že smlouvy mají být dodrženy, a ve 13.10 hodin tady bude hlasovat - já jsem pro retroaktivní opatření, ha ha ha, my smlouvy jako stát vůči spotřebitelům dodržovat nemusíme.

Další poznámka, konzistentnost. Tady kolega Haas opakovaně, asi mě neposlouchal, cituje z mého pozměňovacího návrhu. Já se za něj nestydím, koneckonců Ministerstvo financí část toho převzalo z důvodové zprávy, jak jsem pochopil, i ty věci, ale já vám opakovaně říkám, byla jiná doba a mně jde o princip. Chápete rozdíl, že můžete jeden návrh mít a hájit to principem a druhý návrh, který v momentě, kdy úrokové sazby jsou kolem 6 % a je velký předpoklad díky zpomalení inflace, že ČNB bude snižovat úrokové sazby, takže budou klesat i úrokové sazby i u hypoték, tak se najednou z principu stává prachobyčejný kalkul, a proto se to musí přilepit k něčemu, co je tomu podobné? Takže i ten samý jeden návrh v různém období prostě je různý. Já nevím, že to musím vysvětlovat zrovna kolegovi z ODS, který ještě v lednu říkal, že nebudete zvyšovat daně. Jak můžete přijít na mikrofon? (Potlesk z lavic poslanců ANO.) Nezlobte se na mě, já si Karla Haase vážím, ale jak může přijít na mikrofon a začít mě tady peskovat vzhledem ke konzistentnosti k mému pozměňovacímu návrhu, který je dva a půl, tři roky starý, a sám být nekonzistentní s tím, co řekl váš premiér ve vztahu k daním v letošním roce? Takže vy můžete být nekonzistentní na úrovni týdne i měsíce, ale mě tady budete honit za tři roky starý pozměňovací návrh, který já ale hájím, já se k němu hlásím. (Potlesk z lavic poslanců ANO.) Takže až budete konzistentní vy, tak máte potom právo upozorňovat na tři roky staré věci mě, protože vy - dobře, tak říkáte, daně ne. Váš ministr kultury říkal, že se nebudou zvyšovat koncesionářské poplatky před rokem, a teď je navrhujete zvyšovat. To je rok stará věc. Tak mi řekněte, co se mezitím změnilo? Já jsem vám to vysvětlil u toho pozměňováku, co se změnilo.

Poslední poznámka, omlouvám se - já už bych nevystupoval, kolegové, ale kdyby kolega Karel Haas tady tohleto neřekl. Obsahový přílepek. On tady zpochybnil, že to není přílepek. Já jsem taky neřekl, že to je přílepek de iure. Já jsem taky vždycky řekl - podívejte se do stenozáznamu, já si na to dávám pozor - obsahový přílepek. Obsahový přílepek! My tady řešíme věci, které se týkají penzijních produktů, penzijních fondů. Někdo to dokonce nazval, že to je součástí té penzijní reformy, s další změnou přijde údajně ministr Jurečka, a máme druhý pilíř, třetí pilíř a tak dále, nebo třetí pilíř: chcete přijít s nějakým druhým pilířem a tak dále. První pilíř se upravil. A jak souvisí s třetím pilířem hypotéky? No, nijak. Samozřejmě že nijak. A proto z toho ční ten kalkul, a proto je to třeba odlišit. Proč neotevřete zákon o spotřebitelském úvěru?

Proč některé věci v Poslanecké sněmovně trvají tak dlouho? Chcete příklad? A já vám řeknu, hromadné žaloby. Hromadné žaloby jsou tady rok a půl zaparkované, buď tady, nebo na Ministerstvu spravedlnosti. To trvá dlouho, ale proč najednou s tímhletím takhle spěcháte, že to dáváte sem? Proč? To se normálně občané samozřejmě ptají. Ono to pak vyvolává dojem, že v momentě, kdy to tady je ve vztahu k bankám, tak to spěchá. Tak proč to nenavrhnete jako poslaneckou novelu, poslaneckou iniciativu, která je rychlejší než vládní návrh, novela zákona o spotřebitelském úvěru? Změníme tam ty věci, já se na tom rád budu podílet. Proč to dáváte k něčemu, s čím to vůbec nesouvisí? Takže obsahový přílepek to je, to se na mě nezlobte. To, že de iure - to taky nikdo nebude dávat k soudu, to si tady, prohlasujte si to - ale obsahový přílepek to jednoznačně je. Mohlo se to projet zvlášť, to vy nechcete. To, co se vám nehodí, tady dva roky takhle šbrdláme, jsme na místě, furt to tady není. Koneckonců, o insolvenčním zákonu mluvila moje kolegyně Helena Válková. To, co spěchá, tak se připálí k něčemu, s čím to nesouvisí. My to logicky kritizujeme, byť nekritizujeme ten princip, abyste tady furt to neopakovali na ten mikrofon. Takže tolik asi k těm poznámkám na kolegu Haase.

Za mě nejdůležitější je zdůraznit to dodržování smluv. Jestli vám na tom tak hrozně záleží, a já s tím principem souhlasím, že když je fixace, že to dodrží obě dvě strany, banka i ten klient. Já jsem sem nepřijel na tříkolce, já rozumím, o čem tady kolega mluví. Tak to dodržujte i vy ve vztahu stát - spotřebitel, závazek státu - spotřebitel. (Potlesk z lavic poslanců ANO.) A to se podíváme za chvilku na... jak se postaví zrovna Karel Haas k mému pozměňovacímu návrhu, který ruší tu nepřímou retroaktivitu, protože pro tu jednu hlasovat budeme všichni, pro tu druhou to znamená, že seberete státní příspěvek lidem, kteří pobírají důchod a zároveň mají penzijní doplňkové spoření, a vy jim to vezmete už i u stávajících smluv. To znamená, že slovy Karla Haase stát nedodrží svoji část té smlouvy, nedodrží svoje plnění, a takhle vlastně s nepřímou retroaktivitou opakovaně tady změní pravidla uprostřed hry. Takže já se pak budu dívat, jak kolega Haas bude hlasovat. Děkuju. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Taky děkuji. Teď z místa se hlásí pan ministr Blažek? Ano, prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já jenom navážu velmi stručně na paní kolegyni Válkovou. Ta zde hovořila o insolvenčním zákoně a řekla asi tuhle větu, že tam levá neví, co dělá pravá. Tak to není. Levá přesně ví, co dělá levá, pravá taky ví, co dělá, ale ta pravá je početně menší, a tak se ta pravá početně menší snaží, o co jde. A i taková je někdy politika, takhle to je. Ale levá moc dobře ví, co chce.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nikoho dalšího již neeviduji s přihláškou do obecné rozpravy, obecnou rozpravu tedy končím.

Zeptám se - tak prosím, s přednostním právem paní ministryně. Nyní bude samozřejmě následovat závěrečné slovo.

(Poslankyně Schillerová se domlouvá s ministrem Stanjurou.) Děkuji, že jste se dohodli.

Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? S přednostním právem se hlásí pan předseda Dufek. Prosím.

 

Poslanec Aleš Dufek: Já bych jenom chtěl požádat jménem poslaneckého klubu KDU-ČSL, abychom si po hlasování o pozměňovacích návrzích mohli vzít přestávku cirka pět minut. Možná že tu žádost vezmu pak zpět, ale avizuji, že tuhle pětiminutovou přestávku si bereme po hlasování o pozměňovacích návrzích, před hlasováním zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, pane předsedo, říkal jste pět minut? (Ano.) Pět minut, děkuji, zaznamenala jsem.

Nyní je tedy prostor pro závěrečné slovo. Pan ministr nemá zájem. Paní předsedkyně Schillerová, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jak jsem avizovala, vzala bych teď 15 minut na poradu klubu hnutí ANO. My se potřebujeme ještě poradit, jak budeme hlasovat jak k pozměňovacím návrhům, tak potom k zákonu jako celku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, reflektuji. Máme 12.40, 15 minut, to znamená, sejdeme se ve 12.55. Říkám to dobře? Ano.

 

(Jednání přerušeno ve 12.41 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.55 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, čas pro přestávku klubu hnutí ANO vypršel. Nyní se vracíme tedy zpět k projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony související s rozvojem finančního trhu. Pan ministr neprojevil zájem o závěrečné slovo, nyní tedy budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který padl.

Jenom pro přesnost, s kartou 46 bude hlasovat paní poslankyně Decroix.

Zagonguji pro kolegy z předsálí. Vnímám zájem o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásila a prosím, abyste se přihlásili kartami.

Ještě pan poslanec Kučera mně nahlásí náhradní kartu, takže nezahájím hlasování. Ještě jednou zagonguji. Jenom prosím o chvilku strpení, než bude vystavena náhradní karta panu poslanci Kučerovi - s číslem 48. Děkuji.

Vidím, že už se počet přihlášených ustálil.

 

Hlasujeme návrh na zamítnutí zákona.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro? Návrh na zamítnutí zákona. Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno 167 poslankyň a poslanců, pro 14, proti 125. Návrh nebyl přijat.

 

Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Tak, pane zpravodaji, prosím. Nejdřív proceduru, ano.

 

Poslanec Michael Kohajda: Vážené dámy, vážení pánové, v souladu s usnesením rozpočtového výboru ze 37. chůze z 1. listopadu 2023 navrhuji tuto proceduru: nejprve doplnit pro přehlednost v pozměňovacích návrzích v uvedených ve sněmovním tisku 474/2 pod písmenem B a C číslování B1 pro sněmovní dokument 3451, B2 pro sněmovní dokument 3452, B3 pro sněmovní dokument 3453, C1 pro sněmovní dokument 3443, C2 pro sněmovní dokument 3444, C3 pro sněmovní dokument 3181, C4 pro sněmovní dokument 3447, C5 pro sněmovní dokument 3448, C6 pro sněmovní dokument 3449 a C7 pro sněmovní dokument 3445.

Následně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 474/2 v následujícím pořadí:

1. Hlasovat o návrhu zamítnutí zákona, to jenom cituji, to usnesení proběhlo.

(2.) Hlasovat o legislativně technických úpravách.

3. Hlasovat o C3, v takovém případě přijetí jsou dále nehlasovatelné A17 až A22, E a B3.

4. Hlasovat o C2, v případě jeho přijetí jsou dále nehlasovatelné A2, C6 a B1.

5. Hlasovat společně o A1, A3 až A17.

6. Hlasovat o E. V případě jeho přijetí jsou dále nehlasovatelné A18 až A22 a B3.

7. Hlasovat společně od A18 až A22.

8. Hlasovat o B3.

9. O C1.

10. O C6.

11. O B1. V případě jeho přijetí je dále nehlasovatelný A2.

12. Hlasovat o A2.

13. O B2.

14. O D.

15. O C4. V případě přijetí je ale nehlasovatelný C5.

16. C5.

17. C7.

18. Nakonec hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, dám tedy o navržené... Omlouvám se, neviděla jsem vás. S protinávrhem na proceduru - prosím, pan poslanec Navrátil.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Podávám protinávrh k proceduře doporučené garančním výborem podle bodu 1 písm. b), a to dle usnesení rozpočtového výboru a navrhuji pozměňující návrh, kdy B3 hlasovat jako 3. bod před pozměňovacím návrhem C3. Celková procedura by tedy poté zněla:

1. Hlasovat o návrhu zamítnutí zákona, což už proběhlo.

2. Hlasovat o legislativně technických úpravách, budou-li ve třetím čtení předneseny.

3. Hlasovat bod B3. V případě přijetí jsou dále nehlasovatelné C3 a E.

(4.) V případě dále pokračovat bod 4 bodem C3. V případě přijetí jsou dále nehlasovatelné A17 až A22 a E.

5. Hlasovat bod C2. V případě přijetí jsou dále nehlasovatelné A2, C6 a B1.

6. Hlasovat A1, A3 až A17.

7. Hlasovat E. V případě přijetí jsou dále nehlasovatelné A18 až A22.

8. A18 až A22.

9. C1.

10. C6.

11. B1. V případě přijetí je dále nehlasovatelný A2.

12. A2.

13. B2.

14. D

15. C4. V případě přijetí je dále nehlasovatelný C5.

16. C5.

17. C7.

18. Hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Někdo další s protinávrhem na proceduru? Ano, pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já podporuji původní návrh rozpočtového výboru, protože ta procedura - vy jste tady slyšeli ta písmena, ale vy nevíte, co je pod tím. Přece logika je, ta logika je, že se nejdřív hlasuje o něčem, co vyřazuji, tu část zákona, a když to neprojde, tak o něčem, co změkčuje. To, co navrhuje kolega Navrátil, to přehazuje. Takže my schválíme změkčení a pak teoreticky i to vyřazení? Jaký to dává smysl? Takže já vás poprosím, pojďme hlasovat o původním návrhu, který vyšel z rozpočtového výboru.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Nyní se hlásí pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Na konci svého vystoupení to zjednoduším, ale ta logika může být přesně opačná. Návrh je dvě, pak jedno, pak nula. Je to úplně stejně logické jako nula, jedna a dvě. Ale abych to zjednodušil, my jsme se dohodli, že můžeme ponechat původní proceduru, ať se nehádáme o proceduře. Já myslím, že je škoda, abychom dvacet minut strávili, jestli bude nejdřív B3, nebo C3. Pokud všichni projevíme svůj názor, výsledek bude stejný - bez ohledu na to, v jakém pořadí o tom budeme hlasovat. Jestli pan kolega Navrátil to stáhne, nemusíme o tom ani hlasovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, tak prosím pana Navrátila, ale stejně bychom nejdřív nechali - no, to je jedno. Prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Po dohodě tedy předsedů a samozřejmě vstupu i vůči opozici a po doporučení taktéž i ze strany pana ministra financí svůj protinávrh stahuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pak tady mám návrh pana poslance Nachera, který chtěl rozpočtový výbor, takže předpokládám, že s tímto návrhem se ztotožnil pan ministr - a pan zpravodaj taktéž? (Ministr Stanjura hovoří mimo mikrofon.) To samé.

 

Takže jenom - kolegové, vzhledem k tomu, že tady nastaly takovéto..., necháme schválit proceduru tak, jak ji navrhl pan zpravodaj, která je v souladu s názorem pana ministra i pana poslance Nachera.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 174, proti nikdo. Návrh byl přijat. Takže prosím pana zpravodaje.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Dámy a pánové, prosím trošku o shovívavost, protože samozřejmě jsme byli připraveni na druhou variantu, tak abych se v tom neztratil případně. V tomto případě bychom jako první měli hlasovat o pozměňovacím návrhu C3, sněmovním dokumentu 3181 poslance Nachera. Zjednodušeně jde o to, že se vypustí celá zákonná úprava, která se vztahuje k zákonu o spotřebitelském úvěru, tedy všechno, co se týká hypoték.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane zpravodaji. Jenom pro jistotu, tady pod bodem 2 mám - legislativně technické nebyly žádné načteny? Dobře, děkuji.

 

Takže hlasujeme tedy o návrhu C3. Zeptám se na stanoviska pana zpravodaje. (Bez stanoviska.) (Ministr: Nesouhlas.) Souhlasné... (Ministr zřetelněji: Nesouhlas.) Nesouhlas. Pardon, to jsem přeslechla.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 69. Návrh nebyl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu označeném jako C2, je to sněmovní dokument 3444 pana poslance Nachera. Zjednodušeně řečeno, jedná se u dlouhodobého investičního produktu o vypuštění celé tohoto úpravy z novely zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Stanovisko je - bez stanoviska.) (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 48, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 93. Návrh nebyl přijat. Prosím dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Další budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, které jsou orientačně, pro naši orientaci, označeny jako A1 a A3 až A17. Ty si osvojil rozpočtový výbor a jedná se zjednodušeně o doplnění osvobození příjmů z třetího pilíře, z produktů třetího pilíře, v zákoně o dani z přidané hodnoty včetně osvobození u pojištění dlouhodobé péče, a právě zavedení produktu pojištění dlouhodobé péče včetně jeho daňové podpory.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Doporučující.) (Ministr: Souhlas.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 155, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dalším, šestým hlasováním bude hlasování o pozměňovacím návrhu označeném písmenem E. Je to sněmovní dokument 3454 pana kolegy poslance Michálka. Zjednodušeně, opět jedná se u hypoték (o) vypuštění úpravy nákladů spojených s předčasným splacením hypotéky, ale současně se ponechává možnost automatického vyhodnocování úvěryschopnosti ve změně zákona o spotřebitelském úvěru.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Bez stanoviska.) (Ministr: Neutrální.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přihlášeno 186 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 4. Návrh nebyl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Další hlasování je o pozměňovacích návrzích, které jsou orientačně označeny jako A18 až A22. Jsou to návrhy, které si osvojil rozpočtový výbor. Zjednodušeně se jedná o právní úpravu hypoték, kdy nová pravidla zaváděná touto novelou zákona se budou aplikovat až na nové smlouvy o hypotékách nebo v rámci stávajících smluv až na nové fixace.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Doporučující. Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 172, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dalším návrhem je návrh označený jako B3, jedná se o sněmovní dokument 3453 poslanců Munzara a Kohajdy. Opět se jedná o právní úpravu k hypotékám, snížení limitu účelně vynaložených nákladů na 0,25 procentního bodu za každý rok do konce fixace, nejvýše však 1 procentní bod z nesplacené jistiny úvěru, tedy z toho zbývajícího dluhu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Bez stanoviska. Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 105, proti 1. Návrh byl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dále pozměňovací návrh označený jako C1, jedná se o sněmovní dokument 3443 pana poslance Nachera, jedná se o změnu u dlouhodobého investičního produktu, konkrétně pak o zrušení daňové podpory příspěvku zaměstnavatele.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Bez stanoviska. Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 73. Návrh nebyl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dalším je pozměňovací návrh označený jako C6, jedná se o sněmovní dokument 3449 pana poslance Nachera, opět k dlouhodobému investičnímu produktu, tentokrát by se změna týkala zavedení limitu pro provize zprostředkovatelů tohoto produktu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Nedoporučující. Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 82. Návrh nebyl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dalším návrhem je návrh B1. Jedná se o sněmovní dokument 3451 poslanců Vojtěcha Munzara a dalších. Vztahuje se k dlouhodobému investičnímu produktu. Zjednodušeně - jedná se o parametrické úpravy tohoto produktu, omezení subjektů, které poskytují, omezení nástrojů, které mohou být součástí tohoto produktu, a omezení osvobození od daně.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Doporučující. Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 100, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Z tohoto důvodu se stal tedy nehlasovatelným návrh A2. A můžeme jít dál na návrh B2, což je sněmovní dokument 3452 poslanců Munzara a kolektiv s tím, že se týká zavedení takzvaných zaměstnaneckých opčních programů, zaměstnaneckých akcií z hlediska právní úpravy v zákoně o dani z příjmů.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Doporučující. Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 169, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dalším návrhem je návrh označený písmenem D. Jedná se o sněmovní dokument 3377 pana poslance Havránka. Zjednodušeně se týká změny právní úpravy v zákoně o daních z příjmů u podpory výzkumu a vývoje.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Doporučující. Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 176, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dalším je návrh označený jako C4. Jedná se o sněmovní dokument 3447 pana poslance Nachera. Zjednodušeně řečeno: zachování státního příspěvku v třetím pilíři i pro osoby, které splňují podmínky pro starobní důchod.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Bez stanoviska. Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 83. Návrh nebyl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dalším návrhem je návrh označený jako C5. Jedná se o sněmovní dokument 3448 pana poslance Nachera. Je to totožný případ odebrání státního příspěvku ve třetím pilíři pro tyto osoby, ale pouze na nové smlouvy, to znamená, aby se to nedotklo těch smluv, které aktuálně jsou uzavřeny.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Bez stanoviska. Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 74. Návrh nebyl přijat. Prosím dál.

 

Poslanec Michael Kohajda: Posledním pozměňovacím návrhem je návrh označený písmenem C7, je to sněmovní dokument 3445 poslance Nachera s tím, že kolega Nacher navrhuje odložení účinnosti nové právní úpravy o jeden kalendářní rok, to znamená k 1. lednu 2025.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Zpravodaj: Nedoporučující. Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Michael Kohajda: Tímto jsme prošli všechny pozměňovací návrhy a mohli bychom hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Mám zde návrh. (Reakce v sále.) Ano, pan předseda Dufek za KDU-ČSL bere zpátky návrh na přestávku.

Paní předsedkyně Schillerová, než budeme hlasovat návrh zákona jako celku.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju, paní místopředsedkyně. Pět minut, prosím, my se poradíme. Neprošel žádný z našich pozměňovacích návrhů, tak se chceme poradit, jak se postavíme k zákonu jako celku. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, akceptuji a vyhlašuji přestávku do 13.23.

 

(Jednání přerušeno v 13.19 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 13.23 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, lhůta na poradu klubu vypršela. O všech návrzích bylo hlasováno, přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení. Vnímám zájem o odhlášení. Jenom načtu návrh usnesení a pak vás hned odhlásím: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, podle sněmovního tisku 474, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Vnímám zájem o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkám, až se ustálí počet přihlášených. Je tomu tak.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, přihlášeno 172 poslankyň a poslanců, pro 90, proti 80. Návrh zákona byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

 

Dostáváme se k bodu číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.