(pokračuje Karel Havlíček)

149.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států
na území České republiky v letech 2023 a 2024
/sněmovní tisk 566/

Předložený návrh postupně uvedou paní ministryně obrany Jana Černochová, a pokud zde je ministr zahraničních věcí, pan Jan Lipavský. Prosím, paní ministryně, můžete se ujmout slova.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za příležitost dneska projednat návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky v letech 2023 a 2024. Předkládám vám tedy, společně s ministrem zahraničních věcí, návrh k projednání a ke schválení.

Tento materiál schválila vláda dne 11. října 2023 usnesením číslo 752. Předpokládaný návrh navazuje na předchozí mandáty platné na období let 2023 a 2024 a reaguje na aktuální potřeby. Prioritou návrhu je zajistit podmínky pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků, a to jak na území České republiky, tak i mimo něj, na území Evropské unie nebo Severoatlantické aliance. Stávající mandát pro pobyt ukrajinských vojáků na území České republiky vyprší 31. prosince 2023. Vláda proto navrhuje prodloužit mandát pro pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny členských států Evropské unie a NATO na našem území o jeden rok, tedy do 31. prosince 2024.

Návrh zachovává stávající počty pro pobyt tedy do 800 osob v jednom okamžiku. Nově se rozšiřuje o instruktory ze států NATO pro výcvik i nad rámec asistenční mise Evropské unie pro Ukrajinu. Výcvik bude probíhat v několika turnusech podle konkrétních požadavků ukrajinské strany, stejně jako tomu bylo nyní. Nejedná se tedy o nepřetržitou přítomnost příslušníků ozbrojených sil jiného státu na území České republiky.

Doposud jsme, dámy a pánové, na území České republiky vycvičili asi 3 500 ukrajinských vojáků a naši instruktoři v Polsku vycvičili dalších téměř 500 vojáků. Zkušenosti ukrajinských vojáků z přímých bojů využíváme nejen ke zlepšení výcviku Ukrajinců, ale také pro zlepšení výcviku hlavně našich vlastních jednotek. Tyto zkušenosti pro nás opravdu mají zásadní přínos.

Co se týče působení našich vojáků v zahraničí ve prospěch výcviku Ukrajinců, tak se navrhuje zvýšit počet instruktorů Armády České republiky, kteří mohou působit na území států Evropské unie v rámci asistenční mise Evropské unie z 55 na 70 osob. Nově se také navrhuje umožnit zapojení našich vojenských instruktorů do výcviku ukrajinských vojáků na území států NATO mimo asistenční misi Evropské unie, tam by to bylo do 20 osob

Ohledně působení vojáků Armády České republiky v zahraničních misích se navrhuje zvýšit počty osob v některých již běžících operacích. Konkrétně se jedná o operaci Evropské unie ALTHEA v Bosně a Hercegovině z 8 na 19 osob. Tady Rada bezpečnosti OSN schválila 2. listopadu 2023 prodloužení mandátu této operaci o jeden rok. Dále by to byla námořní operace Evropské unie IRINI ve Středozemním moři. Tam se navrhuje zvýšit naše angažmá z 5 na 10 osob.

V tuto chvíli nepředkládáme návrh na prodloužení naší přítomnosti v Nigeru v roce 2024, a to kvůli situaci v zemi po červencovém vojenském převratu, tam je platný mandát do 31. 12. 2023. A aktuálně, dámy a pánové, vyhodnocujeme možnosti a přínos našeho dalšího působení právě v této zemi v případě, že samozřejmě by to mělo všechny náležitosti v souladu s mezinárodním právem. Pokud by nastaly vhodné podmínky pro pokračování výcviku a poradenství nigerským obranným a bezpečnostním složkám, bude předložen samostatný návrh mandátu. Asi tady nemusím opakovat, že situaci v Sahelu nemůžeme ztratit z našeho zřetele, protože situace tam není dobrá. Země, ve kterých jsme v minulosti působili, tak dnes jsou opět v područí Ruska a Wagnerovy skupiny.

Návrh nového mandátu, který předkládám, vychází jako vždycky ze zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit České republiky. Samozřejmě že ty návrhy jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině. Předpokládaný objem finančních prostředků potřebných pro navrhované působení v zahraničí v roce 2023 činí 24 milionů korun a v roce 2024 je to 115 milionů korun.

Finanční výdaje související s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky za účelem výcviku příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny v roce 2024 se odhadují na 252 milionů. Náklady spojené s naším působením v asistenční misi Evropské unie pro Ukrajinu nám budou refundovány z Evropského mírového nástroje. Doposud jsme, pro vaši informaci, požádali Evropskou unii o náhrady ve výši 134 milionů korun do konce roku 2023. Náhrady nám budou vypláceny zpětně, jak to v případě EPF bývá obvyklé.

Navrhovanými aktivitami naše země pokračuje v pomoci bojující Ukrajině a zároveň přispěje k udržování stability na západním Balkáně. Česká republika tak potvrzuje pozici zodpovědného a respektovaného spojence a partnera. A jestli dovolíte, tady bych využila toho, že projednáváme dnes tento bod. Když pan předseda hnutí ANO Babiš v rámci schvalování programu navrhoval některé body na zařazení a my jsme je nezařadili, přesto považuji za slušné odpovědět na jeho dotaz, jak je to s vojenskou pomocí, a myslím si, že je zcela legální využít k tomu debatu o misích. Tohle je jedna z těch forem pomoci. Ano, vojenský materiál, který bychom mohli nějakým masovějším způsobem posílat na Ukrajinu z našich zásob, ze zásob Armády České republiky, již není. Na druhou stranu máme možnost pomáhat Ukrajincům těmito prostředky, to znamená výcvikem ať už na území České republiky, nebo v rámci Evropské unie, Severoatlantické aliance. A tady vlastně není ani spor mezi mnou a mezi paní předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. Když říkala, že vojenská pomoc Ukrajině bude pokračovat, tak ona bude pokračovat, protože vojenský materiál se nedodává pouze ze skladů Armády České republiky, pane předsedo Babiši, vojenský materiál se dodává i ze zásob a z prostředků soukromých firem působících v České republice v rámci různých iniciativ - můžu tady zmínit Copenhagen Initiative, Ramstein Initiative. Několik těch různých aktivit už pro Českou republiku znamenalo to, že Česká republika na základě svých licencí, svých firem poslala na Ukrajinu vojenský materiál. Myslím si, že v tomto týdnu někde dokonce zazněla informace, že ty licence byly už v hodnotě nějakých 100 miliard korun českých, které zůstaly našemu průmyslu, českému průmyslu, průmyslu České republiky. Takže tahleta forma pomoci, jak to říkala i paní Pekarová Adamová, pokračovat samozřejmě může, vojenský materiál z našich skladů, to jsou už minima, která proto, abychom neohrozili naši vlastní obranyschopnost, můžeme poslat, a jinak musíme samozřejmě my držet naše zásoby a musíme se snažit i o to, abychom měli v dohledné době modernizovanou armádu a vojenský materiál, který bude odpovídat potřebám 21. století.

Tady bych znovu zopakovala, že to, co jsme posílali v minulosti na Ukrajinu, jsem předkládala veřejnosti tak, jak jsem to slíbila. Poslední várku předložíme výboru pro obranu snad příští týden, kdy bude výbor zasedat. Takže nemáme co tajit, všechno je to transparentní a veřejné a rozhodně jsme na Ukrajinu neposílali něco, co by postrádala naše armáda. Posílali jsme tam materiál, který jsme tam poslat mohli, a vždy, když se ten materiál posílal, hlavní slovo a vlastně iniciátorem toho byla armáda, náčelník Generálního štábu, nejprve to byl pan generál Opata, pak po nástupu pana Řehky to byl pan náčelník Generálního štábu Řehka. Nikdy to nebyla nějaká politická aktivita, vždycky armáda pečlivě zvažovala, co může na Ukrajinu poslat, a neposlali jsme tam nic, co by nám samotným pro naši obranyschopnost chybělo.

Děkuju, že jsem mohla využít této příležitosti, abych alespoň částečně i odpověděla na dotaz, který tady zazněl v rámci schvalování programu od předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Díky.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Díky, já děkuji, paní ministryně, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru, pan poslanec Petr Liška. Jinak ještě podotýkám, že tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 566/1. Já nyní prosím pana poslance, aby nás informoval o jednání právě výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Poslanec Petr Liška: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom zrekapituluji. Tento tisk se zabývá návrhem na působení sil rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky v letech 2023 a 2024. Rozšiřuje již platné mandáty pro české zastoupení v asistenční misi EU pro Ukrajinu na území členských států EU, operaci EUFOR ALTHEA v Bosně a Hercegovině a v EUNAVFOR MED IRINI v Itálii.

Jak již bylo řečeno, výbor pro obranu na svém zasedání dne 19. října tuto zprávu projednal nebo tento návrh projednal, a svým usnesením číslo 151, Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky v letech 2023 a 2024, na jehož plné znění se odkazuji k sněmovnímu tisku 566/1, a ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit návrh usnesení na působení sil rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky v letech 2023 a 2024, jehož plné znění je uvedeno pod sněmovním tiskem 566. Jako zpravodaj proto doporučuji schválení návrhu.

"Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky v letech 2023 a 2024:

Poslanecká sněmovna

I. vyslovuje souhlas s působením sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany

a) v asistenční misi Evropské unie pro Ukrajinu na území členských států Evropské unie v celkovém počtu do 70 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2024,

b) za účelem výcviku příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území členských států Organizace Severoatlantické smlouvy v celkovém počtu do 20 osob, a to ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2024,

c) v operaci Evropské unie ALTHEA v Bosně a Hercegovině v celkovém počtu do 12 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2024,

d) v operaci Evropské unie EUNAVFOR MED IRINI v celkovém počtu do 10 osob, a to na dobu od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024;

II. s pobytem příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny, členských států Evropské unie a členských států Organizace Severoatlantické smlouvy za účelem výcviku na území České republiky a v celkovém počtu do 800 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem do 31. prosince 2024;

III. žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu jedenkrát ročně, a to vždy do 30. června, o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky podle bodu I tohoto usnesení za předchozí rok, a to v rámci informace o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích, o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky za příslušný kalendářní rok."

Toť vše.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Jenom prosím, abychom si to ujasnili: takže budeme mít 566/1 čili usnesení výboru pro obranu číslo 151, to, co jste vlastně teď četl, a tam musí být, až budeme hlasovat, potřebný počet hlasů 101. A poté budeme hlasovat ještě o usnesení ve smyslu návrhu na působení sil, je to tak? Čili budou dvě hlasování. (Poslanec Liška: Ano, je to tak.) Ano, jenom si to upřesňuji, je to tak, pane zpravodaji? Dobře, děkuji.

A tímto zahajuji obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Metnar.

Poslanec Lubomír Metnar: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně - vidím za vládu -a dovolte i mně, abych se k tomuto materiálu k mandátu na působení sil vyjádřil i já.

Účast Armády České republiky na mezinárodních misích přispívá ke stabilizaci oblastí, které jsou důležité pro bezpečnostní zájmy České republiky a širšího euroatlantického prostoru. Česká republika je v této oblasti dlouhodobým a spolehlivým partnerem. Je tomu i v době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám a je strategickým bezpečnostním zájmem České republiky podílet se na zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Předkládaný návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky v letech 2023 a 2024 rozšiřuje již platné mandáty pro české zastoupení, a to v asistenční misi EU pro Ukrajinu na území členských států EU, poté operace v Bosně a Hercegovině a v Itálii. Teď jenom krátce shrnu některé ty věci, které zde zazněly.

Asistenční mise EU pro Ukrajinu je zaměřena na výcvik ukrajinských vojáků před jejich nasazením do bojových operací proti ruským silám a probíhá ve více než polovině zemí Evropské unie, a to již od listopadu roku 2022. Je navrženo navýšit současný mandát do 55 osob na počet do 70 osob ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince příštího roku. Tento požadavek vyplývá z potřeby nasazení vyššího počtu tlumočníků a dalších vojáků zabezpečujících logistickou podporu mobilních týmů během výcviku na území členských států Evropské unie. Dále evropská mise v Bosně a Hercegovině, které velí NATO, přispívá k udržení bezpečného a stabilního prostředí a vykonává dohled nad dodržováním mezinárodních dohod. Ze současného počtu do 8 osob se navrhuje navýšit na počet do 12 osob ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince příštího roku. Požadavek na navýšení počtu stávajících osob v misích vyplývá z nutnosti zabezpečit národní podpory vlastních sil plnících operační úkoly.

Další operací je operace IRINI v Itálii, která zajišťuje dohled nad uplatňováním zbrojního embarga OSN na Libyi za využití leteckých, satelitních a námořních prostředků. Současný mandát do 5 osob se navrhuje navýšit do 10 osob, a to od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. Navýšení počtu osob vyplývá z možnosti rozšíření zapojení České republiky do této operace a další pozice ve velitelské struktuře operace.

Navrhované působení sil a prostředků Ministerstva obrany České republiky v zahraničních operacích je opakovaným důkazem naší spolehlivosti a připravenosti i nadále aktivně přispívat k zajišťování mezinárodní bezpečnosti. Česká republika tak vedle podílu na klíčové kolektivní obraně přispívá také ke zmírnění migračních toků z krizových oblastí. Financování bude zabezpečeno z kapitoly Ministerstva obrany a finanční výdaje související s účastí sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích obsažených v předkládaném materiálu činí dohromady 367 milionů korun pro příští rok. Ve výboru pro obranu jsme tento materiál projednali 19. října a přijali usnesení, ve kterém doporučujeme Poslanecké sněmovně s tímto vyslovit souhlas.

Na závěr mi dovolte, abych poděkoval našim vojákům, kteří na zahraničních misích nasazují své životy pro zachování naší bezpečnosti. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Dále se do rozpravy hlásí pan předseda Fiala.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Jen velmi stručně. Nám v této vládní novele vadí další pokračování výcviku ukrajinských vojáků, protože to chápeme jako podporu tohoto konfliktu, a z tohoto důvodu mi dovolte, abych dal návrh na zamítnutí v prvním čtení.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A táži se, jestli ještě někdo má zájem o vystoupení v rámci rozpravy? Nikoho nevidím, tak tímto končím všeobecnou rozpravu.

Je zájem o závěrečné slovo, paní ministryně? Není. Pane zpravodaji? Není zájem.

Potom tedy můžeme přistoupit k rozpravě podrobné a o slovo se přihlásil - dívám se, nikdo zde není v podrobné rozpravě. Poté tedy ukončuji podrobnou rozpravu.

Ptám se ještě jednou, jestli máte zájem o závěrečné slovo, paní ministryně? Ano.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji kolegům z hnutí ANO, kteří vyjádřili podporu tomuto návrhu, tomu postoji SPD také rozumím, je to nějaký - byť s ním nesouhlasím - je to vlastně konsenzuální jejich postoj, a myslím si, že právě rozhodně Česká republika, když už nemá jinou možnost pomoci, tak tohle je nějaká forma podpory, která se nabízí a která není prospěšná pouze pro samotné Ukrajince, ale tato forma pomoci je samozřejmě prospěšná i pro naše vojáky, a myslím si, že i v tomto duchu pan náčelník generálního štábu na výboru pro obranu diskutoval s kolegy poslanci, co vlastně se od ukrajinských vojáků učí ti naši, a věřte mi, že toho je poměrně hodně.

Takže ještě jednou děkuji za zařazení toho bodu a pevně věřím, že se dočkáme toho, byť ten mandát, jak pevně věřím, prodloužíme, že válka na Ukrajině způsobená ruským agresorem co nejdřív skončí.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Poprosím pana předsedu Fialu, přece jenom je třeba se přihlásit k tomu návrhu ještě v podrobné rozpravě.

Poslanec Radim Fiala: Ano. Já jsem tady v obecné rozpravě navrhl nebo řekl návrh na zamítnutí této vládní novely, takže se k podrobné rozpravě, samozřejmě k tomuto návrhu, hlásím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Má ještě někdo zájem vystoupit v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, v tom případě tedy končím podrobnou rozpravu.

Jako první budeme hlasovat - mezitím zagonguji - návrh na zamítnutí, který přednesl pan předseda Radim Fiala.

Já už jsem předtím gongoval, ale ještě tedy počkáme chviličku.

Je zde zájem o odhlášení, pokud jsem správně slyšel, tak poprosím, abyste se opět přihlásili.

Můžeme se pustit do hlasování o zamítnutí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Máme hlasování číslo 109, přihlášeno bylo 149, pro bylo 10, proti bylo 118. Výsledek je tedy: zamítnuto.

A nyní nás čekají ještě dvě hlasování.

První hlasování bude 566/1, usnesení výboru pro obranu k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Jenom podotýkám, že zde je třeba počet hlasů 101, takže prosím o nastavení.

Pustíme se do hlasování. Táži se tedy, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 110, přihlášeno 150, pro bylo 129, proti bylo 11. Přijato.

Poprosím ještě, jestli byste vydrželi, protože bude ještě jedno hlasování, a to je na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky v letech 2023 a 2024. Zde stačí nadpoloviční většina přítomných.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 111, přihlášeno 153, pro bylo 136, proti 11. Výsledek: přijato.

A já děkuji všem za spolupráci.

Otevírám tímto bod číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.