Úterý 28. listopadu 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Skopeček)

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 569/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Petr Hladík. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové. Je nám předkládána novela vodního zákona, reaguje na dosavadní zkušenosti a praxi ve vztahu k řešení havárií, to znamená, ve zkratce ji také nazýváme krizovou novelou vodního zákona. Reaguje tak na programové prohlášení vlády. Provedeme důkladnou revizi právních předpisů v oblasti šetření a likvidace ekologických havárií a nakládání s toxickými a nebezpečnými látkami a v průběhu roku 2023 navrhneme příslušné změny a zpřísnění pokut na poškozování životního prostředí, aby nevycházely z potenciální škody.

Cílem návrhu je tedy prostřednictvím nové komplexní právní úpravy reagující na fenomén havárie na vodách a s využitím poznatků z praxe zacílit, aby bylo do budoucna možné případné havarijní situace, selžou-li preventivní prvky ochrany, efektivně řešit. K zajištění uvedeného cíle v návrhu zákona se mimo jiné nově stanovuje: zavádí se povinnost kontinuálního měření vypouštění odpadních vod podle jejich kvalitativního složení podle § 38a. Účelem tohoto opatření je prevence významných havárií na vodních zdrojích. Zavádí se také registr vyústí ze zdrojů znečištění. Jedná se o důležité preventivní opatření spočívající v zavedení elektronické evidence všech vyústí ze zdrojů znečištění do vod povrchových.

Chci zdůraznit, že obě tyto záležitosti byly výstupem z parlamentní vyšetřovací komise, která také hodnotila havárii na řece Bečvě, a tato komise se mimo jiné shodla na těchto dvou opatřeních, která zapracováváme do tohoto návrhu.

Dále se upřesňuje ohlašovací povinnost při havárii. Nově se stanovuje povinnost ohlásit havárii vždy Hasičskému záchrannému sboru jako prvnímu, neboť ten je personálně a materiálně nejlépe vybaven pro okamžitý zásah na místě havárie. Výslovně se stanoví, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru, který postupuje podle zákona o Integrovaném záchranném systému. Je to proces, který je již nastaven, v praxi funguje, tedy legislativním způsobem již uchopujeme záležitost, která v praktické záležitosti havárií vod již funguje.

Dále se rozlišuje šetření havárie a likvidace jejích následků. Smyslem a účelem této změny je jednoznačné vymezení kompetencí jednotlivých subjektů podílejících se na nalezení viníka havárie.

Dále se stanoví najisto příslušnost krajských úřadů k šetření havárie ve chvíli, kdy přesahuje hranice správního obvodu nebo jednoho kraje. Znovu zavádí možnost schvalování takzvaných provozních řádů u obranných vodních děl vodoprávními úřady. Tato povinnost byla kdysi vypuštěna, na základě expertního hodnocení je tato povinnost navracena zpátky. Chci zdůraznit, že už dnes tato vodní díla, stejně tak jako čistírny odpadních vod, tuto povinnost podle vyhlášky mají, nicméně nově se upravuje možnost ji nechat schválit vodoprávními úřady.

V návaznosti na uvedené změny se také upravují sankční ustanovení. Je to z jednoduchého důvodu, a to proto, aby to potenciální pachatele jakékoliv havárie odrazovalo od případné nelegální činnosti jako takové.

Děkuji vám za pozornost a poprosím o podporu tohoto materiálu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, a nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Karel Tureček.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuju za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl zdůraznit, že organizační výbor v rámci projednávání tohoto návrhu zákona doporučil projednání ve výboru pro životní prostředí, který ho doporučil jako výbor garanční, a zároveň navrhl přikázat tento sněmovní tisk zemědělskému výboru, s čímž já se jako zpravodaj samozřejmě ztotožňuji.

Chtěl bych také zdůraznit, že tohleto je relativně rozsáhlá materie změny vodního práva v oblasti ochrany vod. Chci zdůraznit, že k zákonu bylo uplatněno celkem 80 rozporů z 19 připomínkových míst, a já si myslím, že to bude předmětem asi bych řekl hlubokých diskusí jak na zemědělském, tak na výboru pro životní prostředí. Ty rozpory se zejména týkaly těchto oblastí: za prvé zavedení Registru všech výpustí ze zdrojů znečištění, kdy k této oblasti uplatnilo připomínku i Ministerstvo financí. Pak je to kontinuální monitoring znečišťovatelů, tam byla uplatněna připomínka ze strany několika krajů a Ministerstva průmyslu a obchodu. Dále je to určení kompetencí v řešeních a šetřeních havárií, popřípadě informování o havárii. Dále je to poskytování peněžních prostředků z havarijního účtu kraje, oblast přestupků a sankcí a zavedení možnosti schvalování provozních řádů.

To jsou takové základní oblasti, kde očekávám skutečně i diskusi v rámci samotného projednávání i z důvodu, že novela bude mít vliv na administrativní zátěž a zároveň samozřejmě přináší s sebou další náklady, zejména pro kapitolu Ministerstva životního prostředí. Nicméně myslím si, že ta diskuse by se měla odehrát zejména na výborech pro životní prostředí a výboru zemědělském. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane zpravodaji, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan poslanec Kučera, připraví se paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, tento sněmovní tisk, tato novela zákona o vodách je samozřejmě velmi potřebná už k tomu, co se tady událo v posledních letech, a to samozřejmě ta tolik medializovaná havárie na Bečvě. To je takové memento, které - jak způsob vzniku té havárie, tak potom následné vyšetřování celé havárie - vzneslo spoustu otazníků, spoustu dotazů, a myslím si, že právě tato novela zákona může předcházet tomu, aby za prvé takovéto havárie vznikly, což by bylo samozřejmě nejlépe, anebo v případě, že - a to si samozřejmě nikdo nepřejeme - vzniknou, tak aby vyšetřování bylo jednoznačné a likvidace těch havárií byla rychlá a účelná. Takže samozřejmě i to, že je zaveden nějaký registr, nějaká registrace výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových, že se vede nějaká evidence k tomu, že se zpřesňuje ohlašovací povinnost při havárii, zpřesňuje se povinnost spojená s odběrem vzorků při havárii a tak dále, to jsou všechno náležitosti, které si myslím, že vedou k tomu, aby se jak haváriím předcházelo, tak samozřejmě, pokud k nim dojde, aby bylo jednáno účelně, rychle a smysluplně.

V této chvíli bych chtěl jenom vyzvat, aby následné podzákonné normy, které budou k tomu vznikat, na druhou stranu byly jednoznačné a nebyly příliš byrokratické nebo zatěžující třeba pro ty podniky, které budou dotčeny právě touto vyhláškou. Ale to je spíš taková obecná výzva, co se týká tvorby podzákonných norem.

Nicméně je otevřen vodní zákon a já si dovolím tady zmínit oblast, kterou v tuhletu chvíli tato novela neřeší, ale je velmi aktuální, a myslím si, že ta debata prostě v době, kdy je vodní zákon otevřen, musí taky zaznít, a to je debata o aktivních záplavových zónách. Je to § 67 omezení v záplavových územích, respektive § 66 záplavová území, a to je věc, která je teď velmi aktuální. Probíhá debata v několika územích současně. Znovu si uvědomuju, že tato novela se toho netýká, že se týká jiné záležitosti, nicméně bych byl velmi rád, kdybychom jak na výborech, tak samozřejmě v debatách, které s tím souvisí, ani na tuto problematiku nezapomněli.

Proč zmiňuju zrovna aktivní záplavové zóny? To je záležitost, která výrazně ovlivňuje život na dolních tocích řek. Samozřejmě, pokud se budeme bavit o těch horních tocích, tam samozřejmě to je jiný příběh, jiný typ povodní, jiný průběh povodně jako takové, nicméně to, že v posledních x letech - a nechci úplně tady dělat nějakou historickou reminiscenci - se aktualizoval výpočet aktivní záplavové zóny, došlo k tomu, že to mělo výrazné omezení na už historická osídlení, která jsou tam skutečně možná stovky let, a ta omezení jsou tak výrazná, že dneska to zasahuje skutečně do každodenního života lidí, kteří v té oblasti žijí.

Je to omezení samozřejmě i výrazné omezení rozvoje těch jednotlivých obcí, které jsou s tím spojené a které upozorňuji a znovu zdůrazňuju, s takovou situací umí žít. To znamená, že ty povodně, které tam probíhaly a samozřejmě všichni si pamatujeme ty dramatické povodně jak v roce 1997 na Moravě, tak v roce 2002 v Čechách, to byly samozřejmě katastrofické události. Ale na druhou stranu to řešení, které je, a tady bych si to trošku dovolil nazvat ode zdi ke zdi, tak bychom měli se na něj podívat. My teď máme samozřejmě unikátní možnost, jak buď na platformě nově otevřené novely vodního zákona, respektive samozřejmě celá řada věcí se dá řešit zase těmi podzákonnými normami, respektive metodikami, které jsou s tím spojené.

Chtěl bych tady ještě poukázat na jednu věc, která souvisí právě s aktivními záplavovými zónami, protože já jenom pro ty, co nevědí, tak připomenu, že v aktivní záplavové zóně nelze stavět, respektive nedostanete stavební povolení. To znamená, já řeknu příklad města, kde žiju, to je město Louny na řece Ohři. Máme tam městský park, máme tam výstaviště, které otvíral Tomáš Garrigue Masaryk a my v této oblasti, v tomto parku nemůžeme opravit ani dětské hřiště, protože na něj nedostaneme stavební povolení. Stavební povolení prostě v aktivní záplavové zóně nelze vydat.

A tady bych chtěl upozornit ještě na jednu věc, a to je i takový nejednotný postup, který se týká správních orgánů právě při přístupu v těch jednotlivých povodích, ten se skutečně různí a je to taky věc, na kterou je třeba se podívat. Takže já, aniž bych chtěl výrazně měnit záměr nebo účel této novely vodního zákona, tak přesto jsem cítil jako velmi výraznou potřebu zdůraznit věc, která se vodního zákona týká a aktuálně se týká opravdu území, která, zmíním tady Roudnicko, Polabí jako takové, které dnes řeší svoje územní plány, a tímto jsou velmi limitována. Takže já bych chtěl tady i požádat, jak Ministerstvo životního prostředí, tak Ministerstvo zemědělství, aby v této věci učinila příslušné kroky a nejenom nějakou kosmetickou úpravu, ale výraznou změnou umožnily rozvoj a život kolem našich řek. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Nyní vystoupí paní poslankyně Peštová v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Brabec.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Volně navážu tady na pana kolegu Kučeru, prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče Kučero, aktivní záplavová zóna je aktivní záplavová zóna. Tam nemá co dělat. Jo? Já už si pamatuju, když jsem byla odborný náměstek a s touto novelou zákona jsem byla ve výboru životního prostředí, kde vy jste byl členem tohoto výboru a plakal jste mi tam, jak byste rád tam to dětské hřiště a ty lavičky. A já jsem vám vysvětlila, když ta vlna přijde během několika minut a zabije to nějaké dítě, kdo si vezme tu odpovědnost na sebe? Načež jste sklopil hlavu a řekl ano, tu odpovědnost si nikdo nevezme, spadne na ministerstvo. Ne, ta odpovědnost by měla jít za tím poslancem, který tam tenhle nesmysl načetl. Takže hodně si rozmyslete, co chcete v těch aktivních povodňových zónách dělat. Jenom tak jako tady jsem to teď připomněla.

A teď se vrátím zpátky k novele vodního zákona. Já nemám problém s novelou vodního zákona, která byla připravovaná ještě za minulé vlády, to znamená, když jsme se bavili o tom, jakým způsobem se budou odstraňovat havárie, kdo bude ten, který bude ta hlava, respektive bude to vlastně, budou to hasiči, že jo, protože jsme nakonec po tom, co jsme vedli několik opravdu těch debat, to bylo několik sezení, kdy jsme si ujasňovali, kdo má ty největší kompetence, protože když potom ta havárie nastane a musím tedy říct, že těch havárií, tak jedna do roka, nejsou, když se bavíme o velkých haváriích, je tak jedna do roka. Nebavíme se o těch běžných haváriích, které se stávají, ale bavíme se o těch velmi závažných haváriích. Opravdu se podívejte klidně do statistik, pane ministře, je to tak.

V každém případě rozumím tomu, že ta hysterie, která tady nastala po tom, co se stalo na Bečvě a samozřejmě tady byla ustanovená pracovní skupina a je to paradox, to jsem úplně koukala jako blázen, protože když provádí šetření orgány činné v trestním řízení, tak poslanci si tady zřídí svoji vlastní komisi, která ve své podstatě dělá paralelní práci toho, co dělá Policie České republiky. To je pro mě nepochopitelné. Vůbec jsem nedokázala pochopit, jak je možné, že poslanci nahlíželi do spisu. Jako prostě jsou takové věci, proto ty moci jsou od sebe odděleny právě proto, aby k tomuto nedocházelo. Proto máme moc výkonnou, zákonodárnou a soudní.

Takže rozumím tomu, že po tomto, po té Bečvě, což pro mě samozřejmě taky byla katastrofa, ale paradoxem je, že nějakou dobu na to nevím, jestli to byl měsíc, dva, to by vědělo Ministerstvo zemědělství, byla podstatně větší havárie na Plzeňsku, ale to noviny neotiskly, protože to samozřejmě nebylo nic, co by bylo v blízkosti holdingu Agrofert nebo respektive jedné z firmy Agrofert. Takže je to paradox, že prostě, když už tedy chceme tady měřit, tak bychom měli měřit všem stejně a novináři by měli psát o všech haváriích, které jsou nebo které se staly, a být opravdu objektivní.

Takže já po tom, co jsem si přečetla tu vaši novelu, co jste připravili, tak jsem mírně v šoku, protože samozřejmě tam zacilujete na nějakých asi 120 až 130 velkých subjektů, které jsou pod IPPC, což je nejpřísnější norma, když to tak vezmete a ve své podstatě vy jdete ještě nad rámec toho. Vy jste tam navrhli, že byste rádi dělali měření nebezpečných závadných látek. Vůbec tomu nerozumím, proč jste zrovna šli touto cestou. V každém případě, když se podíváte na nebezpečné závadné látky, které mezi to spadají, tak jsou to vesměs těžké kovy, pak samozřejmě jsou to biocidy, látky, které škodí účinku na chuť, toxické nebo perzistentní organické sloučeniny a takhle bych mohla pokračovat dál. Jenom vás chci ubezpečit, pane ministře, že možná, že mě tedy poučíte, možná, že jsem dlouho z praxe, ale snažím se neustále držet krok - kontinuální analyzátory na tyto látky neexistují. Neexistují. To myslím vážně. Protože tyto látky se stanovují laboratorně a stanovují se čtyřiadvacetihodinovým slévaným vzorkem. A jestli chcete vědět konkrétně, tak třeba arzén, selen, antimon, cín, bismut, máte atomovou absorpční spektrometrií, nevím, jakým způsobem to chcete dělat kontinuálně. Je rozdíl mezi kontinuálním měřením a mezi slévaným vzorkem, který se dělá a na které jsou právě ta povolení dělaná. Takže to, co tam navrhujete, je totální nesmysl, totální. A když jsem si přečetla RIU, že ten průmysl to vlastně zatíží řádově jednotkami milionů, jednotkami milionů, ty přístroje neexistují.

Možná si ještě dovedu představit, že máte nějaký kontinuál na měření pH, kontinuál možná na ropné látky, ale na ostatní, na ostatní nebezpečné závadné látky žádné kontinuály prostě nejsou. Takže mě by spíš zajímalo, čí to byl takový skvělý nápad, koho to napadlo, protože ve své podstatě mně připadá, že jdete na komára s kanonem. Ale chtěla bych vědět, co vás k tomu motivovalo nebo co bylo tím hybným momentem, že jste vymysleli a jestli vás na to úředníci upozornili, protože já si myslím, že vás na to museli úředníci upozornit. A když už tedy chcete opravdu mířit správně s tím kanónem, tak jste neměl vzít jenom těch nějakých 120 znečišťovatelů, velkých znečišťovatelů, kteří mají všichni povolení na vypouštění znečištění, kteří mají všichni koncentrační limity, kteří mají všichni množstevní limity, které musí splňovat, to jsou tak zvané NEKy, to určitě víte. A měl jste do toho zahrnout i velké čistírny, jo, a když už tedy, tak by se to mělo vzít podle toho množství odpadní vody, která proteče tou danou čistírnou. Když byste se zaměřil třeba na čistírnu, která je v Brně, která je v Ostravě, tak tam jsou čistírny, přes které vám prochází průmyslové odpadní vody. A tyto čistírny, když se podíváte na jejich povolení na vypouštění znečištění, mají jenom pět polutantů, a ty polutanty jsou - ty známe, že ano. To znamená, to jsou celkový dusík nad 10 000 ekvivalentních obyvatel, pod deset je to amoniakální dusík, je to fosfor, je to CHSK, chemická spotřeba, biologická spotřeba a nerozpuštěné látky.

Takže pokud chcete být spravedliví a chcete opravdu něco udělat, tak se zaměřte na stejně velké znečišťovatele, kteří ve své podstatě přes své čistírny převalí tyto průmyslové odpadní vody, a ty polutanty, které jsou na konci měřeny, tak je to jenom těchto pět polutantů, kdežto vy jdete po těch, kteří mají povolení na vypouštění odpadních vod do vodoteče a mají to v tom svém povolení, takže oni to musí splňovat. Takže oni, když dělají ty svoje vzorky roční, oni musí splňovat NEKy, jak jsem vám říkala, to znamená ty koncentrační limity, kde máte průměrný a maximální, a nesmí ho překročit. Takže já vůbec nechápu, proč jste toto vlastně do toho zákona dávali.

Když se podívám (na) to, co tady bylo řečeno zpravodajem ohledně těch vyústí. Vůbec nerozumím tomu, proč by tato odpovědnost měla jít za Ministerstvem životního prostředí, když správce toku jsou povodí a ta spadají pod Ministerstvo zemědělství. Proč to má platit Ministerstvo životního prostředí a proč to má mít v gesci? Tohleto má mít v gesci Ministerstvo zemědělství a ti se o to mají postarat. Takže to je další věc, která by mě zajímala, proč jste si to nechali narvat jako povinnost? Proč jste nebojovali za to, aby to bylo Ministerstvo zemědělství?

A další, co by mě zajímalo, jak se vám podařilo přes Legislativní radu vlády dostat tam pokutu 50 milionů. Když jsem dělala ty zákony, tak jsem si myslela, že jsem byla úspěšná, a já jsem se dostala na 25 milionů. To bylo v zákoně o odpadech a můžu vám říct, že ta bitva, která se strhla na Legislativní radě vlády, byla velká, protože samozřejmě Legislativní rada vlády, tam sedí samí odborníci, protože tam jsou odborníci na správní právo, na trestní právo, prostě tady určitě mí ctění kolegové, kteří jsou právníci, to vědí velice dobře, a dát ve správním právu nebo respektive podle správního práva dát pokutu 50 milionů, to jako... jak vám to mohli ti tresťáci v tom trestním právu... proč tam nekřičeli? Když jsem tam navrhovala 25 milionů, okamžitě mi tam začali vysvětlovat, že nemůžu ve správním, ve správku, když vedu správní řízení, nemůžu dát za přestupek 50 milionů, ta pokuta je mnohem víc, než je v tom trestu. Tam přece musí být nějaká proporcionalita. To prostě nejde, aby v správku jste měli 50 milionů a v trestu byla pokuta podstatně nižší.

Takže říkám, to jsou dotazy, které bych měla, a já jich tedy budu mít podstatně víc, ale čekám, že určitě zareagujete, abychom tu diskusi mohli rozvést dál. Takže myslím si, že jste si určitě zapsal to, co jsem chtěla, a doufám, že mi tedy nebudete odpovídat, že se tam ty látky dostaly jenom proto, že Agrofert a Babiš, protože já si myslím, že by to mělo mít nějakou koncepci a mělo by se na to koukat v globálu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Jenom krátce zareaguji. Co se týká aktivních záplavových zón, tady musím souhlasit s paní poslankyní Peštovou. Myslím si, že to není záležitost legislativy, je to záležitost řešení případně podzákonných norem, vyhlášek a jejich úpravy. Nemyslím si, že tak, jak je definován zákon, kdy aktivní záplavová zóna přenáší stěžejní tok při záplavě, že tady bychom měli do dlouhodobě ustanovené legislativy to měnit.

Co se týká těch dotazů, jenom krátce zareaguji. Komise přece byla nastavena takovým způsobem, že vůbec nezasahovala do právních záležitostí, trestněprávních záležitostí, to bylo vytčeno před závorku, a vy to víte, paní poslankyně. Co se týká faktických dotazů, jak on-line monitoring, tak jednoznačnou databázi vyústí doporučila právě tahleta komise, že z toho vyšetřování se jasně ukázalo, že ten velký problém na Bečvě byl opravdu ten, kde jsou ty vyústě, aby tam šli ti lidi, aby odevzdali, odebrali vzorky. Je to mnohdy v kopřivách, v keřích a tak dále, a v operativě to může způsobovat nějaké problémy v řádu desítek minut, možná prostě půlhodin.

Že jsme si to vzali na hrb, Ministerstvo životního prostředí - ta kompetence je společná u vody a my jsme se rozhodli, že Ministerstvo zemědělství primárně udělá monitoring, my uděláme on-line databázi. Co se týká těch havárií, mně chodí monitoring, mně chodí jako ministrovi aktuality, kde zasahuje Česká inspekce životního prostředí u velkých, problémových záležitostí, a musím vám říct, že jenom letošní rok byly desítky havárií na vodních tocích, desítky havárií, mnohdy závažné havárie.

U toho on-line monitoringu - já nevím, kolik máme čistíren odpadních vod, které čistí. Pokud by čistily opravdu chemické látky, vypouštěné z chemického procesu nebo nějaké, ať už se to týká těžkých kovů, kyanidu a dalších látek, pak by musela být na to konstrukce stavěna, ta čovka. Pak by musely mít povolení, musela by být smlouva - a vy to víte - smlouvu mezi tou čovkou a tím, kdo vypouští do lokální komunální kanalizace tyto vody.

Co se týká monitoringu, je to popsané v RIA. Jsou tam navržené dvě detekční technologie, jakým způsobem se tento monitoring bude provádět, jsou tam popsané předpokládané limity. My jsme dopředu stanovili pracovní skupinu na základě odborníků, kteří budou definovat tuto vyhlášku. Parametry vyhlášky jsme v obrysech do legislativy také dali. To znamená, dopředu je jasné, čeho se to bude týkat, a je to samozřejmě zákonné zmocnění Ministerstva životního prostředí následně vydat tuto vyhlášku a ta vyhláška bude postavena na aktuálních známých technologiích monitoringu, které ve světě jsou, a my dnes dokážeme monitorovat část těch prvků on-line způsobem, do budoucna se tyto technologie mohou měnit.

To, že jsme šli na fabriky, které jsou a mají povolení nakládání, je naprosto logické, protože i ta Bečva ukázala, že prostě ať už to byla jedna nebo druhá firma, ta povolení prostě měly, a přesto ty látky unikly. Tak myslím, že to, že někdo má povolení na nakládání, neznamená, že při větším průtoku nevypouští víc a neředí například, a další a další věci, které jsou tam možné. Díky on-line monitoringu to potom budeme schopni zjistit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Jedna faktická poznámka.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Možná jenom technicky. To je tak detailní debata, tak bych ji asi ocenil potom na výboru než na plénu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Faktická poznámka paní poslankyně Peštové.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Pane ministře, to, že někdo něco ředí, to je fajn, to vám se snižuje koncentrace, ale množství vám v tom objemu zůstává, takže tím si nepomůžete, a to jsou ty NEKy, co jsem vám říkala, to znamená, že jsou tam průměrné a maximální. A vy jste tam řekl o tom, že ty čistírny, pokud čistí průmyslové vody - ano, je tam kanalizační řad, ale prostě tak se podívejte, jaké jsou tady velké čistírny, přes které přetečou průmyslové odpadní vody, které jsou vyčištěné. Jsou tady, a právě jedno je Brno, Ostrava, tak se podívejte na jejich povolení vypouštění odpadních vod z těchto velkých čistíren. Tam nejsou tyhlety nebezpečné, tam nejsou nebezpečné závadné látky. Ony nemají stanovenou povinnost tyto látky měřit, nemají. Proto říkám, že když se chcete zaměřit, tak musíte měřit všem stejně, takže to znamená vzít i ty čistírny, i ty velké znečišťovatele. I když já říkám, že to je totální nesmysl, protože mají IPPC a mají povinnost tyto látky měřit, takže oni už v současné době je měří. **

A když už jsme u toho, tak jestli tam dojde k nějakému měření, pokud tedy vůbec nějaký ten analyzátor bude existovat, ty limity budou několikrát, násobně vyšší nebo budou mnohem vyšší, než jsou tyhlety NEKy. Ty NEKy jsou mnohem nižší, než ty analyzátory potom změří, rozumíte mi? Takže ve své podstatě vy děláte zbytečnou věc. Zbytečnou věc, protože ty NEKy mají nižší hodnotu než potom ten analyzátor, který by něco tam změřil. Ta hodnota bude vyšší než toho NEKu, než těch průměrných, a jak jsem vám říkala, těch maximálních. Takže oni už to v současné době v tom povolení na vypouštění odpadních vod do povrchových mají, tam to je. (Předsedající: Čas.) Oni to musí hlídat a říkám, jsou tam koncentrační a množstevní.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Brabec, zatím poslední přihlášený.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, které jste mi ještě nedal, ale já už jsem si ho vzal. (Předsedající: Máte ho.) Mám ho, děkuju za to.

Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, nepůjdu do takového detailu, to je opravdu asi na výbor, a já možná pro vás překvapivě řeknu, že jsem opravdu rád, to bez jakékoliv ironie, že tu novelu tady máme. Mně na začátku spíš vadí, že to trvalo tak dlouho, protože to trvalo dva roky. Vy jste sám myslím zmínil, a ono to je i ve vašem materiálu, vlastně v té předkládací zprávě, že už v roce 2020 byla vytvořena pracovní skupina.

Jenom připomenu, k havárii na Bečvě došlo v září 2020 a my jsme okamžitě nebo velmi krátce po té havárii, protože se jasně ukázalo, že skutečně legislativa má mezery, že pokrývá případy, které jsou jednoduché, ale v tomto případě nastala prostě opravdu kombinace faktorů, bylo na pomezí dvou krajů, vyjadřovala se k tomu celá řada subjektů. Já to úplně zkrátím a řeknu to lidově, tam se prostě jednoznačně ukázalo, že tam chyběl velitel zásahu, tak jako opravdu, když dojde k požáru, když dojde k nějakému trestnému činu, tak tam je od začátku jasné, kdo to vlastně vyšetřuje, kdo tomu velí, kdo řekl: Ty půjdeš tam, ty půjdeš tam, uděláš tohle, uděláš tohle. De iure podle vodního zákona by to měl být vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad ovšem v tom případě, protože to bylo na pomezí dvou krajů, bylo tam několik vodoprávních úřadů, otrava řeky postupovala postupně a vyjadřovalo se k tomu moc lidí a už hned v prvních hodinách tam bylo hodně lidí, ale nikdo je vlastně neřídil. Je velmi zajímavé přečíst si potom i rozsudek, respektive rozhodnutí, zatím nepravomocné rozhodnutí okresního soudu, a myslím, že i tam je celkem dost jasně, nějaké věci jsou řečeny.

To znamená, my jsme tady v souladu nebo já jsem s vámi v souladu v tom, že nepochybně je dobré a je potřeba jasně stanovit kompetence jednotlivých zasahujících a spolupracujících organizací a orgánů, a já jsem taky rád, že po těch - a odpusťte mi to slovo, to jste tady ještě nebyl - šílenostech, které v minulém období padaly v některých případech i z té vyšetřovací komise a z neznalosti těch lidí, kteří si opravdu mysleli, že Česká inspekce životního prostředí má nějaké zásahové vrtulníky doslova, které přijedou s majákem a vysadí tam desítky lidí jako výsadek, které se rozprchnou a začnou odebírat vzorky. Jsem rád, že teď zpátky už se to vrací do reality, to znamená kombinace Hasičského záchranného sboru a vodoprávního úřadu, inspekce, povodí a tak dále, a jsou v tomto návrhu poměrně jasně řečeny ty kompetence. To si myslím, že je v pořádku, a k tomu směřoval už náš návrh, který připravila ještě Babišova vláda a který pouze z časových důvodů, protože už ho prostě bývalá Sněmovna nestačila projednat, respektive už se do té Sněmovny nedostal, ale ten návrh tady byl. Byl novým Ministerstvem životního prostředí, novým vedením byl několikrát přepracován. A znovu říkám, mně jenom vadí, že to trvalo dva roky, než tenhleten návrh je teď předkládán. Já si myslím, že tam sehrálo roli to, že se střídali ministři, že tam byla paní Hubáčková, paní ministryně Hubáčková, exministryně, která měla nějakou představu, potom vlastně bylo určité období dvojvládí, kdy tomu velel pan ministr Jurečka, a potom tedy přišel pan ministr Hladík a znovu došlo k předělání, to znamená, že tam proběhlo několik kol mezirezortního připomínkového řízení.

Takže my se shodneme na tom, že co nepochybně je potřeba, a je to tam - byť k tomu mám nějaké výhrady, ale ty jsou technické, například role Hasičského záchranného sboru, kde já si stále myslím, že to, aby Hasičský záchranný sbor přijel ke všemu, v podstatě k jakékoliv, byť i drobné otravě, a řídil, tak že to možná je až nadužívání HZS, ale to je věc skutečně názoru a debaty.

To, co je pro mě docela zásadní, ono už to tady částečně padlo, a jsem rád, že mezitím přišel i pan ministr zemědělství, je to, co už vlastně nadnesla kolegyně Peštová, a to je to, že skutečně ten registr vyústí nebo výpustí - ony dneska ty registry existují a určitě nejsou dokonalé, určitě nejsou kompletní, ale jsou pod jednotlivými státními podniky povodí. Mně to připadá logické, protože skutečně správce toku má nejlepší informaci, měl by mít nejlepší informaci, a také když jsem se s některými řediteli, generálními řediteli povodí o tom bavil, tak oni říkají: Ano, my si skutečně vedeme registr těch výpustí a měli bychom ho i aktualizovat. To mají vlastně i ve svých úkolech.

A teď je otázka, že vy k tomu přistupujete velmi ambiciózně, to znamená, měl by tady vzniknout skutečně první velmi kompletní seznam, který bude nepochybně zahrnovat možná tisíce těch výpustí, postupně na velkých řekách, na menších tocích až prostě na ty relativně nejmenší toky - teď nemyslím nějaké úplně potůčky, ale určitě potoky - v nějakém horizontu, řekněme deseti let. A ta věc bude nepochybně velmi drahá, budou to stovky milionů korun. Ono to původně bylo v eKLEPu v tom návrhu, když jste přišel, potom to zmizelo, ty investice zmizely z eKLEPu a zůstaly tam jenom provozní náklady toho registru, ale mě opravdu zajímá, kdo to bude platit? Kdo bude platit ten velmi nákladný projekt, který nepochybně bude v prvních letech znamenat, že se bude muset zásadně mapovat? A to není jenom o mapování, to je o prověření, to jsou ty takzvané rodné listy, že se dojde až k tomu, kde ta výpusť vlastně začíná, budou se odebírat vzorky.

To je věc, která nepochybně bude velmi ambiciózní a znovu říkám, proti tomu nic nemám. Já si myslím, že pokud bude takováhle ambice, aby to vzniklo detailně hlavně na velkých tocích a doplnilo to to, co dneska dělají podniky povodí, tak nic proti tomu, ale jenom říkám, že to bude velmi drahé. A taky proto si myslím, že tam zmizely ty investiční náklady, protože se ukázalo, že Ministerstvo životního prostředí je asi nevyjedná úplně. A já si myslím, že by to měla být věc, která by měla být hodně o podnicích povodí, a bude tam určitě velmi důležité, jak se k tomu oba rezorty postaví, a kde tedy bude ta dělící linie, to znamená, kdo bude mít na starosti co a kde na to ty peníze získá.

O on-line monitoringu už tady mluvila kolegyně Peštová, k tomu se vracet nechci. To určitě je debata, která bude i na výborech, nebo na výboru minimálně jednom. Já si myslím, že i to, že tam stále zůstávají rozpory se čtrnácti připomínkovými místy, znamená, že to je určitě velká debata samozřejmě s kraji, které taky na to mají nějaké názory, protože určité kompetence samozřejmě ty vodoprávní úřady budou mít, to je zavedení možnosti schvalování provozních řádů a tak dále. Znovu, tohleto jsou všechno parametrické záležitosti a technické záležitosti.

Jsem rád, že tady ta novela je, že by skutečně měla tu mnoha- mnoha- mnohaletou, spíš desítek let, ne úplně vyjasněnou kompetenci mezi zasahujícími orgány, a především mezi vodoprávními úřady, mezi hasiči, mezi Českou inspekcí životního prostředí, případně mezi podniky povodí, konečně stanovit. Myslím, že tohle chceme všichni. Jenom je prostě potřeba si potom říct, jestli ta ambice, kterou tady rezort má, jestli to má být ambice rezortu životního prostředí, do jaké míry a jestli je technicky proveditelná. A určitě na výboru si potom nechám nějakou podrobnější debatu třeba o tom, jaká tam bude role Hasičského záchranného sboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a hlásí se s přednostním právem pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Jenom velmi krátce. Předpokládáme, a udělali jsme na to pilotní projekt, že to budou právě správci povodí, kteří to tam budou vkládat.

Ale musíme si říct jednu věc a já vám to potom na výbor rád předložím. Těch různých registrů, které mají buď povoďáci, Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo životního prostředí, je několik. Jsou každý jinde, něco mají vodoprávní úřady také, takže vlastně ta ambice opravdu to sjednotit do jednoho místa tak, aby veřejná správa k tomu měla přístup, to si myslím, že ta ambice je správná. A opravdu ty původní náklady, které tam byly, bylo jako by si ten stát řekl: Nic neplatí, nic neexistuje, teď zadám zakázku na 100 tisících kilometrech řek, zmonitoruj mně ty vyústě. A to tak prostě není. My tady máme podniky povodí, my tady máme správce vodních toků, my tady máme provozně-technickou dokumentaci, my tady máme celou řadu dalších záležitostí. To znamená, i proto jsme po dohodě a po velmi technických dohodách mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství přistoupili vlastně k tomuto řešení. Bude to nějaký náklad stát, ale za mě to bude náklad opravdu minimální pro tu hodnotu, kterou stát dostane - na jednom místě, kompletní, a jak vy jste to i zmínil, ambiciózní vlastně registr, což si myslím, že by mělo odpovídat času současnému, ať už je to povoďák, nebo je to vodoprávák, nebo je to zaměstnanec ČIŽPu, že má databázi, do které se může podívat a ve které vidí, odkud ta vyúsť teče, respektive kde v terénu se podle nějaké souřadnice nachází.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další přihlášenou je paní poslankyně Pešová, zatím poslední.

Než dorazí, načtu dvě omluvy. Omlouvá se pan poslanec Lubomír Brož od 19.30 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Pavel Svoboda od 19.40 hodin z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. V každém případě ta vaše RIA je postavená na vodě. Když se podíváte na ta vaše čísla, dobře jste to tam vycucávali, ale dobře, to si řekneme potom na výboru.

Já se vrátím zpátky k těm čistírnám. Vy jste tady říkal, že každá ta čistírna... Pane ministře, jak jste tady měli tu komisi a tak dále, to už tady bylo zmiňováno, ta Bečva, ten soud, který proběhl, tak co ten soud, respektive to šetření, které tam proběhlo, co vlastně nám řeklo? Řeklo nám, že tam byla nějaká čistírna odpadních vod, že tam byla nějaká kanalizace, něco přes tu čistírnu proteklo a dostalo se do vody. Jenom říkám, cituji nějak zběžně to vyšetřování. Teď se nebavím o tom, co vzniklo. Já jenom říkám, že vy jste říkal, že každá ta čistírna přece ví, co jí tam nateklo, a tady máte jednoznačně prokázáno, že ta čistírna to nevěděla. Nebo věděla - já nevím. V každém případě to přes tu čistírnu proteklo.

Teď si vezměte takový nějaký hypotetický příklad. Máte čistírnu odpadních vod města nad 10 000 ekvivalentních obyvatel, bude tady nějaká nekalá firma, která bude mít nějakou cisternu, ta nekalá firma zastaví u nějaké kanalizace, odklopí víko, napustí to do té kanalizace. Pane ministře, nekruťte hlavou, já jsem vodař, takže já vím, co říkám. Napustí to do té kanalizace, proteče to přes čistírnu a ta čistírna ve svém vodoprávním rozhodnutí nemá žádné tyto látky hlídat, ta tam má těch pět polutantů. Takže co se vám stane? Stane se vám opět tato havárie. Proto říkám a proto jsem vám tady důrazně říkala, kdy pokud chcete být spravedlivý, musíte vzít ty znečišťovatele od určité velikosti, a ne namířit tím kanonem jenom na ty, co jsou pod IPPC, ale namířit i na tu druhou stranu, prostě vzít to celkem. A držím vám palce, protože to uvidíte ten řev, který nastane, protože oni v současné době opravdu mají pouze pět polutantů a nemusí tyhle závadné látky sledovat. Nemusí, není to jejich povinnost, protože ve svém rozhodnutí to nemají.

Jinak vy jste říkal, ta podzákonná norma, je to nařízení vlády 401, a to je další věc, co mě tam zarazila, a docela jsem z toho byla neříkám rozladěná, ale v přechodném ustanovení máte, že máte rok na to, aby novela nařízení vznikla, po tom, co jsem vám řekla, že ty analyzátory neexistují, a chci vidět ty vodoprávní úřady, které budou dávat rozhodnutí na ty vaše látky, na které analyzátory neexistují. Já vám říkám, že jestli vodoprávní úřad dá na nějaké PH a vodivost, tak je hrdina, protože to je tak jediné, možná ještě na ropné látky, ale chci vidět ta vodoprávní rozhodnutí, jakým způsobem budou vypadat.

A co mě ještě víc zarazilo, že jste dali jenom roční lhůtu na to, aby se ten průmysl na to připravil, na ty analyzátory, které prostě neexistují. Takže máme dva roky, z toho jeden rok máte připravit nařízení vlády a jeden rok se má připravit průmysl na něco, kde analyzátory neexistují. Já nevím, v jakém světě žijete, ale já žiju v reálu. Takže já samozřejmě budu navrhovat minimálně, ať se ta lhůta prodlouží třeba na čtyři nebo na pět let, a stejně si myslím, že do té doby ty analyzátory nebudou.

Takže to jsme shrnuli. A pak jste mi neodpověděl na těch 50 milionů, jak se vám podařilo přes Legislativní radu vlády. To bych docela ráda věděla, protože mně se to nepodařilo. Mně se podařilo 25 milionů, a 50 milionů pokuta, když je to v rozporu s trestním řádem, docela by mě to zajímalo!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla zatím poslední přihlášená do diskuse. Hlásí se ještě pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Technicky, fakt tady nepleťme dvě věci. Havárie z chemického nebo z nějakého průmyslového areálu, který má povolení nakládání s těmi vodami, to je to, co tady řešíme. Záměrnou trestnou činnost, že někdo vylije - a já vám tady můžu jmenovat, a nebudu tu navádět, protože by to bylo nabádání k trestné činnosti, jiné příběhy, jak by se dala otrávit voda, i voda pitná, nejenom voda v kanalizační síti, a to tady dělat nebudu. Tak neplašte tady věcmi, které jsou trestnou činností.

A pokuta? Prostě kdo umí, ten umí, no!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vzbudilo faktickou poznámku paní poslankyně Peštové - už se odhlásila. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova pana navrhovatele či pana zpravodaje? Neeviduji zájem.

Návrh na vrácení, ani zamítnutí nebyl předložen. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

 

Nejprve tak rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu?

Pokud tomu tak není, zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 116, bylo přihlášeno 153 poslanců, pro hlasovalo 105, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh zemědělskému výboru jako dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům k projednání?

 

Pokud tomu tak není, přistoupíme k hlasování a já se ptám, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako dalšímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 117, bylo přihlášeno 154 poslanců, pro hlasovalo 123, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako dalšímu výboru.

 

V obecné rozpravě nezazněly návrhy na zkrácení či prodloužení lhůty a tím jsme vyčerpali prvé čtení sněmovního tisku 569. Končím projednávání bodu číslo 20 a děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Dalším bodem, který budeme projednávat, je bod

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.




Přihlásit/registrovat se do ISP