(Schůze zahájena v 9.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 88. schůzi Poslanecké sněmovny.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a požádám, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

Tuto schůzi svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu, a sice na základě žádosti 102 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána ve středu 10. ledna tohoto roku elektronickou poštou.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Oldřicha Černého a poslance Ondřeje Koláře. Táži se, zda někdo má jiný návrh na ověřovatele této schůze? Přivolávám kolegyně a kolegy z předsálí, aby mohli hlasovat.

 

Zahajuji hlasování na určení ověřovatelů. Kdo je pro návrh ověřovatelů? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Jednalo se o hlasování číslo 1 v této schůzi. Bylo přihlášeno 142 poslankyň a poslanců, pro 138, proti 0. Konstatuji, že usnesení tedy bylo přijato a my jsme ověřovateli 88. schůze Poslanecké sněmovny určili pány poslance Oldřicha Černého a Ondřeje Koláře.

 

Dále sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci a poslankyně: Margita Balaštíková se omlouvá z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Jaroslav Bašta z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Richard Brabec z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Eva Fialová od 14 do 18 hodin ze zdravotních důvodů, Jaroslav Foldyna z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Stanislav Fridrich z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Jiří Hájek od 14 hodin z rodinných důvodů, Šimon Heller z celého jednacího dne z osobních důvodů, Robert Králíček z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Jan Kubík z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Jana Mračková Vildumetzová od 9 do 10.30 hodin z rodinných důvodů, Hayato Okamura od 16 do 20 hodin z pracovních důvodů, Eliška Olšáková z celého jednacího dne bez udání důvodu, Michaela Šebelová od 15.45 hodin do 19 hodin bez udání důvodu, Radovan Vích z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Lukáš Vlček z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů a Ivo Vondrák z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvá od 17.30 do 22 hodin Martin Baxa z pracovních důvodů, dále pan ministr Mikuláš Bek do 20 hodin a poté od 21 hodin z pracovních důvodů, Pavel Blažek do 12 hodin z pracovních důvodů, Martin Dvořák od 11 do 12 hodin z pracovních důvodů, Petr Hladík z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Jan Lipavský z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Vít Rakušan od 18 do 22 hodin z pracovních důvodů, Jozef Síkela z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty a Michal Šalomoun od 12 hodin z pracovních důvodů.

To tedy byly prozatím došlé omluvy. Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 88. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Já ještě připomenu, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu. Rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad. Poprosím o ztišení v sále!

Máme zde přihlášky s přednostními právy, které nyní vystoupit samozřejmě mohou. Jako první je přihlášen pan předseda Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Pěkné dobré ráno, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, vážená paní místopředsedkyně, paní předsedkyně, pane předsedo vlády. Asi všichni tušíme, co nás v nejbližších třech dnech čeká, takže já vystupuji s nepřekvapivým procedurálním návrhem, abychom podle § 53 odst. 1 na návrh klubů vládní koalice, to znamená ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti, jednali a hlasovali dnes i o návrzích zákonů i po 19., 21. a 24. hodině. Jak jsme signalizovali, počítáme, že nějaká noc bude, a myslím, že o tom povedeme debatu ještě v průběhu dne, ale chtěl bych, abychom hned ráno odhlasovali tento procedurální návrh, aby bylo jasné, že nelze už zdržovat schválení programu této schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jelikož se jedná o procedurální návrh, tak jsem už přivolala kolegyně a kolegy z předsálí a budeme tedy nyní hlasovat o tom, zda budeme jednat a hlasovat i po 19., 21. i 24. hodině. Počty přítomných v sále se ustálily.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování číslo 2 se účastnilo 161 hlasujících, pro 91, proti 67. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

Ještě kontrola hlasování. Posečkáme na výsledek kontroly hlasování. Pan poslanec Farhan.

 

Poslanec Kamal Farhan: K hlasování. Já jsem hlasoval proti, na sjetině mám pro a zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Rozumím. Budeme tedy hlasovat o žádosti o zpochybnění hlasování. Zase přivolávám kolegyně a kolegy z předsálí. Poslanec Kamal Farhan - žádost o zpochybnění hlasování.

Zahájila hlasování. Kdo je pro tuto námitku? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti této námitce?

Hlasování číslo 3 se účastnilo 165 hlasujících, pro 160, proti 0. Námitka byla přijata.

 

Já tedy opět požádám kolegyně a kolegy, aby přišli k hlasování, které se bude opět týkat procedurálního návrhu, zda budeme dnes jednat a hlasovat po 19., 21. i 24. hodině. Tento návrh přednesl jménem pěti koaličních klubů pan předseda Marek Benda.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 4 hlasovalo 168 poslankyň a poslanců, pro 94, proti 73. Konstatuji, že návrh byl přijat. Budeme tedy dnes jednat po 19., 21. i 24. hodině. I případně hlasovat. Já děkuji.

Ještě konstatuji, že s náhradní kartou číslo 27 bude hlasovat pan vicepremiér Vít Rakušan a pan místopředseda Jan Skopeček s náhradní kartou číslo 32.

A další přihlášku s přednostním právem zde mám - přihlášku paní předsedkyně Pekarové Adamové. Prosím. Ale požádám kolegyně, kolegy v sále. Je tady opravdu jak ve včelím úle, prosím, kdo chcete hovořit jinde než u mikrofonu za pultíkem, tak prosím opusťte tento sál a přeneste svůj hovor do předsálí. Je tady opravdu hlučno. (Hluk neustává.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, tak chtělo by se mi říct, konečně se dostáváme k zákonu o korespondenční volbě. Nechci v té debatě opravdu dlouze zdržovat, proto chci jenom na začátek ještě předtím, než se ten samotný bod otevře a ta dlouhá rozprava, která k němu poběží ještě předtím, protože přihlášek s přednostními právy je celá řada, spíše vyjádřit právě určitou radost nad tím, že se k této prioritě konečně dostáváme. (Nesouhlas z lavic ANO.) TOP 09 je totiž ve svém postoji konzistentní. (Obrací se k poslancům vlevo.) Já myslím, že to je stále legitimní kolegyně a kolegové, každý máme nějaké priority, zastupujeme nějaké voliče, nějaké zájmy a nevím, co je na tom úsměvného. Spíše je úsměvné to, jaké otočky někteří jsou schopni tady dělat. A já chci právě deklarovat, že my jsme v tom jednoznačně konzistentní, protože TOP 09 už když byla v opozici, tak opakovaně navrhovala korespondenční volbu a my jsme zkrátka už mnoho let bojovali za to, abychom zjednodušili našim spoluobčanům život.

Proběhne tady určitě debata, která bude opřená o celou řadu argumentů, a já bych si moc přála, aby ty argumenty byly faktické a pravdivé. Abychom se nedopouštěli různého šíření mýtů a nepravd o korespondenční volbě, ať už nás a do budoucna strašili veřejnost, že to je manipulace s volbami, nebo ale i o příkladech ze zahraničí. Dva takové jsou velmi často uváděné. Jeden je rakouský příklad, kdy byly zrušeny prezidentské volby a kde se u nás tady šíří informace, která pravdivá skutečně není, totiž že právě tím hlavním důvodem bylo korespondenční hlasování.

Musím deklarovat, že jsem o tom tématu hovořila i se svým protějškem, předsedou parlamentu Rakouska, panem Wolfgangem Sobotkou, a i on sám mě ubezpečil, že je to skutečně nepravda a že ten pravý důvod, proč tehdy soud rozhodl tak, že se hlasování má opakovat, byl, že obálky komise otevíraly dříve. Což, jak uznáte, nesouvisí právě s formou hlasování a s tím, že šlo o doručení hlasů korespondenčně.

Druhý příklad, který se tady hojně používá a který je také v posledních týdnech využíván některými z vás, je, že i ve Spojených státech došlo vlastně k určitému zpochybnění voleb právě kvůli korespondenční volbě. Připomeňme, že ten, který nebyl schopen se vyrovnat s porážkou v prezidentských volbách, Donald Trump, napadl ty volby opakovaně u několika soudů a přes 60 soudů rozhodlo a dalo za pravdu tomu, že k manipulacím nedocházelo. To znamená, spojovat tu formu hlasování s tím, jakým způsobem se pak vyvíjela situace, dokonce i snad s útokem na Kapitol, jak se už děje, by bylo velmi, řekněme, manipulativní až demagogické.

Chápu, že se bude tady určitě dnes anebo v dalších dnech znovu objevovat tento argument, a proto jsem chtěla ho tady říci hned na začátek. A obávám se, že už se tady někteří inspirují i tím, jak právě k volbám Donald Trump v Americe přistupoval a teď také přistupuje. To znamená, už několik týdnů a měsíců předtím vlastně zaséval do společnosti určitou nedůvěru vůči celému systému a vůči tomu, že mohou být manipulované a podobně, ať se ten výsledek pak, kdyby se mu nehodil, může na toto svést. Buďme v tomhle prosím opatrní. Je to nebezpečné a já myslím, že brát si tento příklad a používat ho i tady - a už slýchám podobné náznaky, respektive čteme i na sociálních sítích a podobně od některých z opozice, nebudu jmenovat - tak tady k tomu zkrátka bych chtěla vyzvat, ať se neuchylujeme, ať k tomu nedochází.

Korespondenční hlasování vnímám jenom jako ulehčení výkonu jednoho ze základních občanských práv, které máme všichni občané, kteří jsme plnoletí a svéprávní. Toto svoje právo my, kteří jsme v době voleb v České republice, máme možnost uplatnit poměrně snadno. Volební místnosti, ta jejich síť je tady hustá, tak jsou opravdu na každém rohu, obrazně řečeno. Naši spoluobčané, kteří se však v době voleb vyskytují v zahraničí, musí mnohdy cestovat k urně, volební urně stovky, někdy i tisíce kilometrů. Na svých cestách do zahraničí se s nimi setkávám. Jedná se nejenom o krajany, kteří dlouhodobě v zahraničí žijí, ale třeba i o studenty, vědce, kteří jenom dočasně pracují na univerzitách v zahraničí, kteří mimochodem se v této věci také dlouhodobě aktivizují, sdružují a kteří nás kontaktují s tím, abychom právě korespondenční volbu umožnili. Je to jedno z jejich témat, které se nám snaží zprostředkovat, a tu svoji zkušenost mi právě mnozí z nich říkali a říkají.

Stejně tak se nemůžeme uchylovat podle mého názoru k takovým argumentům, že když tady někdo nežije, tady trvale nepobývá s námi, tak nemá rozhodovat o této zemi. Tím popíráme to, že je občanem této země. To je základní východisko k tomu, že se účastní voleb. A já jsem přesvědčena o tom, že my máme povinnost a máme se starat o občany v tom smyslu, že jim máme život ulehčovat. Lidé tady nejsou pro stát, stát je tady pro lidi. A my bychom měli dělat všechno pro to, abychom jim jejich život zjednodušovali. Tady v tomto případě se skutečně jedná o zjednodušení významné, protože považme, když někdo musí opravdu cestovat třeba i stovky, tisíce kilometrů, tak v tu chvíli ho to stojí nejenom ten čas, ale i nemalé finanční prostředky, musí si vzít dovolenou v práci a podobně. To bychom měli mít při svém rozhodování také na paměti. Tito lidé nejsou lidé jiné kategorie, a proto si právě to zjednodušení zaslouží.

Drtivá většina zemí v Evropě svým občanům tuto možnost dávno umožňuje, některé i desítky let. Pojďme srovnat, jenom srovnat tu situaci u nás.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní předsedkyně, já se omlouvám, ale je tady opravdu obrovský hluk. Kolegyně, kolegové, velmi vás žádám, nejde o jednotlivce, dokonce nejde ani o skupinky, jde o všeobecný fenomén.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pojďme srovnat tu situaci pro naše občany s tím, jakou ji mají ve většině zemí v Evropě, a používat formu, která je osvědčená, která, určitě i důvěřujme našim institucím, u nás bude probíhat stejně jako u nich bez jakýchkoliv potíží.

Chápu, že jsou tady různé otazníky nad samotným provedením a je potřeba je zodpovědět, a to je legitimní, není to žádná marginálie. Volby jsou samozřejmě velmi důležitá záležitost a je nezbytné, aby proběhly tak, abychom je nemohli zpochybňovat, abychom se vyvarovali jakýchkoliv chyb. Chyby se stávají mimochodem i v tom stávajícím systému, kdy víme, že se u soudu pravidelně, ať už se týká jakéhokoliv hlasování do Sněmovny, do Senátu a podobně, objeví celá řada žalob na to, abychom prověřili, aby byly prověřeny postupy, které byly v těch daných volbách uplatněny, zda všechno proběhlo v pořádku. To je zcela normální a má to tak být a je správně, že tomu bude určitě i v budoucnu. Ostatně netýká se to ale toho, jakým způsobem ta volba probíhá, jestli je to prezenčně, tak jak je dnes jediná možnost, anebo bude možné i distančně.

Někteří říkají: pojďte rovnou zavést i elektronickou volbu. I takové hlasy se ozývají, těch, kteří si myslí, že i korespondenční volba už patří do minulého století. A já myslím, že dnes je to příliš velké riziko. Takže pojďme se věnovat právě tomu, co už desítky let mají ověřeno jinde. Někde opravdu jsou to desítky let, a pojďme našim občanům ujednodušit život.

Stát tu skutečně je pro lidi, ne lidi pro stát. Tak to projevme právě i v tomto zákoně. Týká se to nemála lidí, ale to, jestli jich to skutečně ty statisíce, kterých by se to dotklo, využijí, to už je druhá otázka. Jenom je to pro ně jednodušší, je to volba, je to na nich. Je i na každém z nás, jestli se voleb účastníme, nebo ne, povinnost takovou nemáme. A proto si myslím, že je tady celkem jasné, že takové téma, které se týká statisíců lidí, si zaslouží důkladnou debatu, ale znovu prosím, ať v té debatě dbáme na fakta a nešíříme nepravdy.

Děkuji za pozornost a doufám, že na konci celého dlouhého jednání, celé této dlouhé schůze bude dobrá zpráva pro naše spoluobčany, kteří si zaslouží, abychom tento dluh, který vůči nim máme, splatili. Děkuji. (Potlesk z koaličních řad.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A ještě než dám slovo dalšímu přihlášenému, kterým je pan předseda Jakub Michálek, tak zrekapituluji, jaká přednostní práva jsou nyní přihlášena. Je jich celkem 8. Takže Jakub Michálek, Vít Rakušan, Olga Richterová, Andrej Babiš, Alena Schillerová, Karel Havlíček, Klára Dostálová, Tomio Okamura, Radim Fiala. Tolik k přihláškám a nyní předávám slovo panu předsedovi Michálkovi. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, milí občané, dovolte mi, abych vás takhle po ránu pozdravil. Vzhledem k tomu, že se dneska do diskuse ještě před otevřením rozpravy přihlásilo 6 řečníků opozice, jsem se také přihlásil, byť tedy vystupuji střídmě, abych řekl něco pozitivního na začátek.

Také mám radost, že jsme se konečně dostali ke korespondenční volbě, protože to je jedna ze zásadních věcí, které jsme slibovali občanům. Je to součást - není to nějaký izolovaný výkřik, je to součást dlouhodobého plánu na modernizaci země. Pokud chceme mít moderní zemi s moderními službami pro občany, tak samozřejmě se nemůžeme dostat do situace, že Slovák v Česku může volit ve Slovensku korespondenční volbou poštou, zatímco Čech na Slovensku v českých volbách volit nemůže. Je těžko představitelné, proč máme horší standard služeb než na Slovensku.

Já mám obrovskou radost, že jsme se k tomu dostali. Vlastně navazujeme tím i na zákon o správě voleb, který zavádí digitalizaci ve správě voleb na tom pozadí tabulky, přihlášky k registraci a tak dále, a toto je věc, která pomůže s tím uživatelským komfortem na straně uživatele. To je věc, která je z jednoho pohledu daleko důležitější. Je to věc, která se týká nás všech, protože skoro každý z nás cestuje, řada z nás jede občas někam na pobyt v řádu několika měsíců nebo má blízké, třeba děti, kteří studují v zahraničí. Takže týká se ta korespondenční volba, tak jak jsme ji připravili, a tím jsme vyšli vstříc i opozici, týká se střednědobých a dlouhodobějších pobytů, tak aby mohli volit třeba studenti vysokých škol na Erasmu, lidi na pracovní cestě, akademici, prarodiče, kteří třeba pojedou na delší dovolenou, když se jim podaří sehnat výhodné letenky, a tak dále. Protože chceme přece jako Češi, aby naši lidé jezdili do světa, a ještě více chceme, aby se potom vraceli do České republiky, aby měli pouto k České republice, vazbu, a k tomu pomůže i to, že tito lidé budou mít jednoduchou možnost volit.

Já mám příběh, že jsem také studoval v zahraničí. Když mi bylo 18 let, studoval jsem na střední škole ve Spojených státech v Michiganu, a kdyby se tehdy konaly volby, mně bylo čerstvě 18 let, naštěstí volby se nekonaly, protože kdybych musel cestovat nějakých 480 kilometrů z Michiganu na nejbližší zastupitelský úřad, který je v Chicagu, tak je to 480 kilometrů, 8 hodin a 5 minut hromadnou dopravou, 8 hodin tam, 8 hodin nazpátek, takže to máte v podstatě celodenní nebo dvoudenní výlet. Myslím si, že spousta lidí takovéto překážky nepřekoná a řekne si, Česká republika na mě kašle a bohužel nemám stejný standard služeb, jako mají lidé z ostatních zemí světa. Protože Česká republika je jeden z posledních států v Evropě, který nemá zavedenu možnost volit poštou pro občany, kteří žijí v zahraničí.

Možnost volit poštou si představujeme tak, že člověk vyplní jednoduchý formulář na Portálu občana, kde vyplní, kde bude žít, případně tam nahraje doklad o tom, kde bude bydlet, kam chce poslat lístky, a digitalizace se postará o všechno ostatní. Člověk dostane poštou ty obálky, bude moci sledovat na internetu, jak probíhá doručení, a současně potom pošle zpátky ty obálky a zase v rámci komerční služby bude vidět, jestli byly doručeny na zastupitelský úřad, kde budou posčítány. Myslím si, že to je něco, co je odzkoušené i u našich nejbližších sousedů na Slovensku, kde korespondenční volbou volilo asi 70 000 lidí, to jsou nějaká 2 %, tedy bavíme se tady o 2 % občanů s volebním právem, kteří využijí této možnosti. Není to žádné masivní rozšíření, o tom můžeme přemýšlet do budoucna, ale zatím je to navrženo takto opatrně, čili pro Českou republiku přibližně dvakrát větší by to bylo asi 140 000 lidí. To je samozřejmě výrazně víc, než dneska volí jenom na těch zastupitelských úřadech, které jsou těžko dopravně dostupné, stovky a tisíce kilometrů.

Pokud korespondenční volbu zavedeme, bude to mít výhody spočívající samozřejmě v tom, že naši občané budou mít snadnější možnost volit, je to lepší služba a zvýší to důvěru v celý náš politický systém, nebudou muset dojíždět, posílíme tím vazbu, což má i ekonomický a společenský přínos, protože přece jenom když někdo žije v zahraničí a má vazbu k České republice, tak si třeba objednává výrobky z České republiky, udržuje vztahy s občany na našem území a všechno to přispívá k tomu, aby se tady dobře žilo. Výrazně bude také vyšší pravděpodobnost, že se Češi ze světa budou vracet.

Nyní krátce k námitkám, které jsou proti korespondenční volbě. První námitka je, že porušuje tajnost hlasování. Nemyslím si, že to je tak, protože v podstatě když jdete dneska k volbám, tak si volební lístky můžete také - a většina lidí to dělá, že je dostane domů a už doma si je poskládá do obálky, tak aby potom nezmatkovali ve volební místnosti, a tímto způsobem bychom mohli říkat, že naše volba za plentou a s urnou není tajná, protože otec rodiny nebo někdo může doma donutit všechny členy rodiny, aby strčili do obálky jednu konkrétní politickou stranu. To sice teoreticky možné je, ale nikdo na základě toho nezpochybňuje, že by ta volba byla tajná, a pokud by se to dělo v nějakém měřítku, které by mělo možnost ovlivnit volby, tak ty hlasy by samozřejmě byly neplatné a bylo by možné na základě toho ty volby zpochybnit, pokud by to mělo vliv na jejich výsledek.

Druhý argument, který je uváděn proti korespondenční volbě, tak je údajné množství podvodů, ke kterým dochází. Pokud jde o podvody v Americe, tak to je vesměs příběh, který nám vypráví dezinfo scéna, že v Americe docházelo údajně k masivnímu falšování korespondenční volby. Posoudily to soudy ve všech 50 státech i v District of Columbia a dospěly k závěru, že to tak nebylo, nic takového se neprokázalo, a všechna velká média to označila v Americe za dezinformaci, kterou šíří člověk, který se nedokáže smířit s tím, že prohrál volby.

Pokud jde o příběh, který se vypráví v Rakousku, že údajně kvůli podvodům v korespondenční volbě byly zrušeny volby prezidenta Van der Bellena, tak to je také věc, která je totálně překroucená, protože v daném případě druhé kolo voleb bylo zrušeno z toho důvodu, že komise na zastupitelských úřadech započaly sčítání příliš brzy, a tím porušily zákon a na základě toho tamější soud dospěl k závěru, že je potřeba ty volby opakovat, protože byla porušena procesní pravidla. Ale nebyly prokázány žádné masivní podvody.

Bylo to pochybení zastupitelských úřadů, že ty komise začaly hlasovací lístky sčítat příliš brzy, ale nešlo současně vyloučit, že by to vzhledem k tomu, o jaký počet hlasů šlo, nemohlo mít vliv na výsledek. Proto z opatrnosti soud nařídil ty volby opakovat. Takže není důvod se bát. Na Slovensku je korespondenční volba 17 let, v Německu je to asi 60 let, v Anglii je to dokonce přes 100 let, takže bych řekl, že to je institut, který je dobře vyzkoušený v zavedených demokraciích.

Ta varianta, kterou jsme zvolili v našem návrhu, je velmi opatrná, což je vstřícný krok vůči opozici. Je to opatrná varianta, že se to týká pouze občanů žijících nebo bydlících v zahraničí. Netýká se to těch krátkodobých dovolenkářů nebo kohokoliv vnitrostátně, protože když člověk žije na území České republiky, tak to má velmi blízko do jedné z těch přibližně 15 000 volebních místností, takže tam ten důvod pro to, proč to nějak výrazně usnadňovat, úplně není.

Za sebe bych chtěl slíbit, že jsem připraven diskutovat s opozicí o všech výhradách, poznámkách, připomínkách, které budou dávat smysl, abychom to podrobně probrali, abychom se ujistili, že volby zůstanou legitimní a férové a že je nikdo nebude účelově zpochybňovat.

Závěrem bych chtěl připomenout, že tím plníme program nejenom vlastní jako Pirátů nebo vládní koalice, ale že tím plníme částečně i program opoziční, protože vláda Andreje Babiše v roce 2018 měla v programovém prohlášení slib, že občanům usnadní volit a že zavede korespondenční volbu. Druhá opoziční strana, SPD Tomia Okamury, toto sice v programu neměla, ale podíval jsem se do knihy Umění vládnout od Tomia Okamury a v ní Tomio Okamura vyzdvihuje jako vzor fungování voleb Švýcarsko, a to včetně toho, že je dobře zabezpečeno proti možným podvodům. Připomenu, že ve Švýcarsku je tuším od roku 1994 zavedena korespondenční volba. Tudíž to, k čemu se hlásí Tomio Okamura v knížce Umění vládnout, je i korespondenční volba, kterou mají ve Švýcarsku a která tam funguje. Tomio Okamura jde ve své knize ještě dál a doporučuje tam elektronické volby. A to je knížka docela historická, to je velmi odvážný krok.

Za sebe musím říct, že považuju za správnější nejprve vybudovat funkční eGovernment tak, aby člověk měl rychlé stavební povolení a rychle měl vyřizované žádosti na jednom místě, a teprve až tohle bude fungovat, tak se můžeme vrhnout na digitalizaci složitějšího problému, jako jsou elektronické volby, který zajišťuje opravdu, který potřebuje, abychom skutečně zajistili úplnou integritu toho hlasování, že ho nebude nikdo moci zpochybňovat, tak jako se to podařilo třeba v Estonsku. Je to ale věc, která by měla završit to naše působení, až budou lidé sžití s fungováním digitalizace.

Čili dovolte mi závěrem říci, že to je největší zjednodušení. Domnívám se, že tímto aktem plníme i program opozičního hnutí ANO, které to mělo v programovém prohlášení v roce 2018. Věřím, že se nám podaří buď tento týden, nebo příští týden naše jednání úspěšně dokončit a usnadnit desetitisícům občanů v zahraničí možnost podílet se na naší demokracii. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní vystoupí pan vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, kolegyně, kolegové, mnoho z těch informací, faktů, které jsem tady chtěl sdělit, už řekli moji předřečníci, nebudu všechno určitě opakovat. Jenom je potřeba se na korespondenční volbu opravdu dívat bez nějaké přespřílišné emoce.

My vstupujeme do doby, kdy se snažíme modernizovat volební systém v České republice. Ministerstvo vnitra jenom v tomto volebním období předložilo x zákonů k technické správě voleb, některé z nich našly i podporu opozice. Já za to každopádně děkuji. Jsou to věci, které prostě zjednodušují, vylepšují, zpřesňují volební systém v České republice. Dokázali jsme se dohodnout společně na tom, že je rozumné, abychom volby zafixovali na ten první říjnový týden - mluvím teď o krajských volbách, parlamentních volbách, senátních volbách - tak aby se neposouvaly k letním měsícům. Shodli jsme se na mnoha dalších věcech, které tento zákon obsahoval, na zafixování senátních obvodů na dobu dvanácti let. Jsou to všechno technicistní úpravy, které se týkají způsobu, kterým v České republice volíme, tak aby byl komfortní pro občany, aby zaručil všem občanům, kteří mají volební právo, všem českým občanům, stejný přístup k vykonání volebního práva.

Stejně tak se budeme zabývat v brzké budoucnosti zpřesněním některých věcí ve volbě prezidenta republiky. Byli jsme svědky toho, byly zde různé interpretace, kolika kandidátům může jeden zákonodárce dát podpis, jestli je to zákonodárce pouze s platným mandátem, odkdy se ten jeho hlas počítá. Budeme elektronizovat procesy. Vytváříme snadnější dostupnost voličských průkazů pro naše občany tak, aby se pro voličský průkaz nemuseli vracet na svůj obecní úřad a mohli si ho vyzvednout kdekoliv po republice. To všechno jsou věci, kterými modernizujeme a vlastně zpříjemňujeme náš volební systém pro naše občany.

A já nechci dělat rozdíl mezi občany České republiky, mají naše občanství, kteří žijí v České republice, a my pro ně děláme maximum i vašimi hlasy, a nechci dělat rozdíl mezi občany, kteří v té době žijí v zahraničí, pracují tam nebo tam studují mladí studenti na programu Erasmus, jeden z nejúspěšnějších projektů Evropské unie vůbec. A my samozřejmě chceme, aby tito lidé si nadále zachovávali pozitivní vazbu k České republice. My chceme, aby tito lidé se hlásili k České republice, aby k ní měli přímé spojení, aby měli v budoucnosti, především mladí vzdělaní lidé, ambici se do České republiky vrátit a hodnoty pro ni vytvářet tady u nás v České republice. To, co se naučili a viděli a vystudovali v cizině, aby uplatňovali tady u nás doma. A my přece i ve vlastním zájmu, v tom, že chceme mít vztah s lidmi, kteří žijí v zahraničí, přesto mají české občanství, jsou Čechy žijícími v zahraničí, aby měli rovnou možnost přístupu k volebnímu právu.

Nebudu tady opakovat, že volba na zastupitelském úřadu mnohokrát opravdu znamená v určitých lokalitách tisícikilometrové cesty na zastupitelský úřad a zase zpátky. Nebudu se bavit ani o tom, že korespondenční volba přece není žádným revolučním instrumentem. Já bych chápal, kdybychom zde diskutovali o elektronizaci voleb, elektronickém hlasování, tak jak mají v Estonsku, že by to budilo silné emoce, vášně, že by to znamenalo noční obstrukce jednání Poslanecké sněmovny. Rozuměl bych tomu, protože to je revoluční změna. To je revoluce, to je zcela jiný styl volby. Bavili bychom se o bezpečnostních parametrech a podobně. V případě korespondenční volby se pouze posouváme z těch tří států, které ještě korespondenční volbu v Evropské unii nemají, k té absolutní většině, která to považuje za běžný instrument uplatnění svého osobního volebního práva.

Pokud se podíváme na německé volby, tradiční demokracie, kde nikdo jejich výsledky nezpochybňoval, tak jenom v těch minulých spolkových německých volbách volilo okolo 30 % Němců korespondenčně. Protože Němci šli tradičně dál, korespondenční volba v Německu je možná i pro občany žijící v Německu. Byla doba, kdy ještě dozníval covid a bylo to velmi komfortní především třeba pro starší populaci, aby nemusela navštěvovat volební místnosti, nevystavovala se rizikovému chování a mohla tu volbu uskutečnit z klidu svého domova korespondenčním způsobem. Žádný problém v těch zemích s korespondenčním volbou není. V těch zemích, v mnoha z nich, prošla korespondenční volba testem ústavnosti. A já stejně tak věřím, že ten návrh, který předkládáme, bude schopen obhájit svoji ústavnost i v rámci České republiky. Není o tom žádná pochybnost. Je to poměrně konzervativní model, který má mnoho pojistek pro zabezpečení volby jako takové, ale i mnoho pojistek toho, že skutečně nerozšiřujeme ten počet. A je nám to z určitých stran i vytýkáno, ve veřejné diskusi slyšíme právě i názory, že ten náš návrh je málo ambiciózní.

My chceme návrh, který otvírá ten volební systém novému trendu, který u nás není zaveden, zároveň ale drží všechny danosti toho, jak se v České republice volí, a to i ze zahraničí. Náš systém korespondenční volby je napasován na to, že čeští občané na rozdíl od Slováků už teď mají možnost volit na zastupitelských úřadech. Proto ty zastupitelské úřady zůstávají i v tomto systému korespondenční volby tou hlavní institucí, o kterou my opíráme i zápis do voličských seznamů a podobně. To znamená, nedopouštíme se nějaké revoluce, že každý turista, který přijede z České republiky a je pár dnů v cizině, si bude moci dovolit odvolit korespondenčně. A znovu říkám, z určitých pozic v rámci společenské debaty je nám toto vytýkáno jako malá ambicióznost. My ovšem jdeme cestou jistoty, cestou toho, že ten volič skutečně bude zapsaný ve voličském seznamu, ten volič bude mít jasně identifikované bydliště v cizině a je to člověk, který tam tedy buď pracuje, žije delší dobu, studuje a má jasnou vazbu k nějakému místu v cizině, kam mu ta daná písemnost včetně toho identifikačního lístku, oficiální listiny s jasným číslováním, bude doručena.

Já jsem jenom chtěl požádat vlastně v tom svém úvodním slově, abychom nevydávali zavedení korespondenční volby - znovu říkám, jsme jednou z posledních zemí Evropské unie, která korespondenční volbu nemá - za nějaký revoluční akt. My jsme se v našem koaličním programovém prohlášení shodli, někteří z nás si dovedli představit ambicióznější model, ale my jsme se prostě shodli na tom, že to bude korespondenční volba pro lidi žijící v zahraničí, studující, pracující, kteří tam mají jasně identifikované bydliště a mají české občanství. Tohle my tady prosazujeme. Není to převrat, není to revoluce ve volebním systému v České republice, jak mnohokrát slyšíme i od opozice ve veřejné debatě, není to jeho změna, není to jeho převrácení na hlavu. Je to evoluce. Je to jeden z těch kroků, které náš volební systém posouvají dál, modernizují ho a vyrovnávají českým občanům právo v dostupnosti volby a v dostupnosti možnosti ovlivňovat dění v České republice, na což ti lidé mají legitimní právo. A já v tom vidím i tu symbolickou rovinu, že my se nedíváme do nějaké sebezahleděnosti tady v České republice na naše krajany žijící v zahraničí jako na někoho, kdo jenom kvůli tomu, že momentálně nepobývá na území České republiky, má mít omezenější občanská práva než ti z nás, kteří v České republice v současné době žijí, pracují, studují. Myslím si, že je to osvícený přístup pro to, abychom u těchto lidí budovali pozitivní vztah k České republice, vytvářeli jejich motivaci, aby hodnoty vytvářeli v naší zemi. A zahraniční zkušenost mladých lidí, kteří vyjedou na studijní pobyty, je něco, co Česká republika obrovsky potřebuje, ten pohled zvenčí, nasátí zkušeností a navrácení těchto lidí do České republiky, do státu, který se k nim staví otevřeně a má k nim nějaký vztah, rozšiřuje jim i jejich práva.

Moc bych požádal, aby ta diskuse, byť určitě bude dlouhá, byť určitě bude emotivní, se držela faktů. A fakta jsou taková - není to revoluce volebního systému, je to evoluce a zdravý vývoj. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A protože nyní jsem přihlášená já, tak děkuji paní místopředsedkyni Dostálové, že se se mnou vystřídá v řízení.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobrý den. A nyní tedy s přednostním právem paní místopředsedkyně Richterová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ten návrh zákona, který dnes projednáváme a patrně budeme projednávat ještě zítra a pozítří, a kdo ví, kolik ještě dalších dní se tady chystají dlouhé a dlouhé debaty, je přitom v podstatě docela prostý, a jak už bylo řečeno, velmi opatrný. Je to návrh, který zjednodušuje fungování státu pro lidi, pro Čechy a Češky žijící v zahraničí. A zjednodušování se tady v tomto sále většinou spíš tleská, tak proč ho blokovat? Jde nejenom o zjednodušení toho, aby mohli reálně volit a aby je to nestálo majlant, pro lidi, kteří mají nějaký druh bydliště, pobytu, kteří zkrátka se nacházejí v zahraničí, a je to i návrh, který připomíná, že se jedná o rovnoprávné občany, o lidi, jejichž výkon práva volit prostě nemá být významně ztížen tím, jak daleko to mají na ambasádu nebo konzulát, nemá to být ztíženo tím, že si musejí za často opravdu veliké sumy kupovat lístky někdy i do letadel, aby zvládli odvolit v zemi, kde aktuálně sice nežijí, ale mají k ní vztah, jsou jejími občany. A to, co je strašně důležité - my tím ten vztah nejenom že posílíme a upevníme, ale i stvrdíme, protože často jde o lidi, s kterými je opravdu v našem zájmu ten vztah mít.

Já zdůrazňuji, že je to návrh, který nás dostává nejenom na západ, ale i na východ, protože tolik zemí světa ho má zavedený. Zmíním, že už skoro dvacet let i třeba sousední Slovensko, byla tady zdůrazněna Velká Británie přes sto let, zkrátka 126 zemí světa funguje v parlamentních volbách s korespondenční volbou. Těch 126 zemí světa jsou čísla Mezinárodního institutu pro demokracii a volby, že vůbec netuším, proč tady z toho mají být ty spousty dní a nocí prodebatovaných v tomto sále.

A ještě jeden příklad. Nejenom že to je norma v těch 126 zemích, nejenom že má korespondenční volbu i sousední Slovensko, ale na příkladu dalšího našeho souseda, Německa, ještě chci stručně ukázat, jak se to třeba tam vyvíjelo a k čemu dospěli oni před pár lety. A zdůrazním, není to náš případ, není to návrh, který přednášíme my. Ale protože jsem v Německu nějakou dobu studovala a žila, tak mi přijde důležité zdůraznit, že jejich právní prostředí není zas tak odlišné od našeho a současně jsou velmi, velmi citliví na základy a principy právního státu. Velmi na to dbají. Současně tam vnitrostátně funguje korespondenční volba už od roku 1957. Já zdůrazňuji - u nás to nikdo nezavádí, u nás se jedná pouze o zahraničí. Přesto v Německu to funguje už od té poloviny minulého století. A proč to tam funguje? Protože si ve společenské debatě vysvětlili, že chtějí zajistit, aby zkrátka všichni němečtí občané, i ti, kteří jsou už ve velmi vysokém věku, mají různé zdravotní obtíže a podobně, měli možnost účastnit se voleb. Co se týče toho fungování v této sousední zemi, tak tam je to už opravdu velice rozšířené, ale znovu zdůrazňuji, byť je to země velmi opatrná na svůj právní stát, nezpochybňuje nikdo tuto volbu.

A zpátky k Česku. My zavádíme tím návrhem, až bude schválen, pouze korespondenční volbu ze zahraničí, což je něco, co funguje v těch 126 zemích světa. A mně tedy zbývá jediná otázka - proč to najednou tak vadí, když i hnutí ANO tuto věc chtělo? Hnutí ANO to chtělo ještě v roce 2018, teď máme teprve leden 2024. To opravdu není tak dlouho zpátky. Bylo to v programovém prohlášení vlády. Přišel covid. Já chápu, že se to nezvládlo zrealizovat, ale byl to normální veřejný plán, protože jednoduše těm našim občanům v zahraničí volbu (?) je prostě zjednodušení výkonu ústavního práva. Já to chápu a jsem ráda, že to tehdy v tom programu bylo. Stejně tak se k tomu hlásil Tomio Okamura v knize Umění vládnout, naprosto jednoznačně. A zase, my jsme teď jako vládní koalice předložili něco, co mírně - zdůrazňuji, pouze mírně - modernizuje výkon volebního práva, narovnává to práva občanů v zahraničí, a když to řeknu úplně naplacato, tak mně přijde, že jediný problém korespondenční volby v Česku je, že ještě dávno nebyla zavedena. A to, jestli to tady někdo bude dny a noci blokovat, je čistě a pouze pokrytectví. Roky jste to chtěli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan předseda Babiš. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, vážení spoluobčané, vážené kolegyně, vážení kolegové. Poprvé u pultíku v novém roce. Jak říkal pan premiér - naděje. Je to rok naděje. A ono to tak vypadá, že vlastně v naší zemi nemáme žádný jiný problém, jen korespondenční volbu. Já o tom samozřejmě budu mluvit. Ale ono je to přece jednoduché. Které vlastně volby jsou nejdůležitější pro, aspoň se domnívám, lidi v zahraničí? Asi ty sněmovní, protože ta vláda rozhoduje a má zásadní vliv na život našich spoluobčanů.

Tady zazněly různé ty argumenty, že tisíce kilometrů. Ale vždyť svobodné volby je svátek demokracie a ti hrdí Češi, co jsou v zahraničí, by sem měli přijít osobně, ani ne na tu ambasádu, kde můžou volit bez problémů. Protože tady se vytváří nějaká atmosféra, jako kdyby nemohli volit. No můžou volit. Ale měli by přijít domů přece. Domů, kde se narodili, a hrdě jít k volbám a odvolit.

Pětikoalice má pocit, že je to strašně důležité pro lidi, a já myslím, že to jen dokresluje to, že pětikoalice žije ve své bublině. Tady nám stále připomínají naše knížky, a co jsme kdy řekli. No a jak říká pan prezident Zeman, jenom blbec nemění názor. A vy nás konfrontujete, ano, nějaká knížka 2016, 15, co jsme napsali, a o euru že jsem se vyjádřil, a tak dále. Tak by stačilo, kdyby tady ta paní, která vystoupila přede mnou, jenom předložila programové prohlášení vlády a vyhodnotila ho tady. Vy jste tam dva roky a něco a změnili jste názor na plno věcí. Takže je to účelové. Nevím, co je na tom pokryteckého.

Ale já bych začal z úplně jiného soudku, s takovou aktualitkou. Tady je titulek. Schillerová přirovnala šéfku Sněmovny k mluvčí Lavrova. Premiér žádá omluvu. Pan premiér žádá omluvu. Co říká pan premiér? Že vlastně... Do politických debat na sociálních sítích se zpravidla nezapojuji, tady udělám výjimku. Kdo nemá argumenty, uráží. Urážky ale jen ukazují slabost toho, kdo je používá, a od opozice jsme si už na ledacos zvykli. A tak dále.

No. Já už delší dobu přenáším, já vždycky přenáším kila papíru, takovou strašně krásnou diplomovou práci. Je to výtah z diplomové práce. Je škoda, že tady není pan předseda SPD Okamura. Poslanci by ho měli zavolat, protože se to týká i jeho. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, katedra žurnalistiky. Název práce: Populismus jako diskursivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně. Bakalář Jan Křovák, 2022. Je to velice zajímavá a nezávislá diplomová práce. A já na závěr tohoto vystoupení, této části vystoupení, potom vyzvu naše studenty, aby udělali další práce, aby nás rozsoudili o tom, kdo koho uráží, kdo říká ty nepravdy. Protože jak víme, média to nedělají. Média jsou jednoznačně provládní. Ale to není téma.

Takže co říká pan Křovák. Tato práce analyzuje konce populismu. - A my jsme populisti. Vždycky bylo řečeno, já jsem ten největší populista, jsem na to hrdý, protože mám rád lidi. A PP, ano, populisti. Ano, my chceme, aby lidi dobře žili v naší zemi.

Takže tato práce analyzuje konce populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích - Facebooku a Twitteru - v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše - to jsem já - krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamury - Okamura tady není, zkuste ho zavolat, určitě ho to bude zajímat, ale já mu dám kopii, když bude chtít - a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany, Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN.

Odstavec 5.1. Markéta Pekarová Adamová. Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09, zveřejnila ve sledovaném období 90 příspěvků na Facebooku a 61 příspěvků na Twitteru. Současně retweetovala 14 příspěvků spřátelených představitelů koaličních partnerů ODS a KDU-ČSL. Přestože aktivita Pekarové Adamové byla zhruba o třetinu vyšší na Facebooku než na Twitteru, je to paradoxně druhá jmenovaná sociální síť, kde má Pekarová Adamová více sledujících, téměř čtyřikrát více. Právě na Twitteru pak Pekarová Adamová přednostně využívala výrazně sloganovitou, útržkovitou a často z kontextu vytrženou rétoriku. Jenom upozorňuji, že jsem to našel náhodou, že to někdo napsal, a že je to strašně zajímavé.

Její příspěvky by se daly rozdělit na skutečně programové - velká menšina, v podstatě jednotky, a propagace vlastní osoby - Pekarová Adamová matka, sportovkyně, politička, ale nadpoloviční většina příspěvků - teď dobře poslouchejte - se týkala útoku na tehdejšího premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. - Pane premiére, teď se soustřeďte. - Pro něj využívala označení zloděj, oligarcha, mafián, šašek, Andrej Babiš nemocný, Andrej Babiš unavený a tak dále. Negativně zabarvená slova pak využívala i na Babišovu bývalou firmu Agrofert, která byla v té době ve svěřenském fondu, čili fakticky nešlo dokázat, že by ji Babiš skutečně řídil. Samotný pojem agrofertizace státu použila Pekarová Adamová opakovaně jako synonymum slova oligarchizace, tedy pojem ve smyslu přebírání moci úzkou skupinou lidí spjatých s holdingem Agrofert, který spadá do svěřenského fondu premiéra Babiše. Oligarchizace a v tomto případě i agrofertizace je přitom proces, který v Česku není nijak dokázán. Pekarová Adamová se odkazuje pouze na několik kauz spojených konkrétně s Andrejem Babišem a jeho firmou. Na Babišovy v uvozovkách mafiánské praktiky Pekarová Adamová poukazuje i dalšími označujícími, jako například slovem chobotnice. V jednom příspěvku hovoří o tom, že Babišova chapadla jsou rozlezlá všude. Opět s využitím specifických - metaforických - označení pro konkrétní označování vytváří dojem, že Andrej Babiš je mafián.

Řadu příspěvků Pekarová Adamová doprovází hashtagem hesla koalice SPOLU, které bylo převzato ze sportovního diskurzu: Pískej konec. Autor zde uvádí pouze výběr příspěvků tohoto typu: Babišova drahota. Pískej konec, 27. 9. 2021. Strašení místo vize? Už stačilo. Pískej konec, 28. 9. 2021. Konec ministrům v koncernu Agrofertu. Pískej konec, 29. 9. 2021. Politika hnutí ANO, to je fakt stoka. Pískej konec, 1. 10. 2021. Neschopná ministryně financí. Pískej konec, 3. 10. 2021.

Série těchto příspěvků má nejen sloganovitou strukturu, nepoužívá žádné, maximálně jedno sloveso. Navíc v nich kromě již zmíněných označujících používá i řadu dalších. Jedním z nich je sousloví Babišova drahota. - Ano, Babišova drahota (se smíchem). To jsme viděli, když Fialova vláda vyhnala - a stále máme nejvyšší drahotu v Evropské unii.

Před volbami používala koalice SPOLU kampaň pod záštitou tohoto označujícího Babišova drahota. Kampaň byla založena na tvrzení, že během vlády kabinetu Andreje Babiše vinou neschopnosti premiéra a jeho ministrů zdražily základní potraviny a životní potřeby. Pekarová Adamová pak sousloví, které je výrazně zjednodušené, používá opakovaně. Součástí kampaně byl i leták, viz obrázek č. 2 (ukazuje) - to je takové tady Babišova drahota, tady je nějaký Babiš, vysoké ceny. A na němž je Andrej Babiš vyobrazen v logu, které vychází z předlohy loga společnosti Kostelecké uzeniny, která spadá pod koncern Agrofert. Kostelecké uzeniny měly, stejně jako další firmu z tohoto holdingu, čerpat nezákonné dotace. - Kampaň, pane premiére, je ovšem jako celek prakticky ve všech ohledech nepravdivá. Nepravdivá. A tady takový ten poslední argument je, že já jsem, ano, a k tomu, když bude čas, tak vám ještě přečtu tuhle diplomku, ale ta má sto stran - Analýza jevů nezdvořilosti v politických projevech, magisterská diplomová práce, Eliška Škorpíková, to je Masarykova univerzita.

Takže určitě si všimli kolegové, že oni říkají, no ten Babiš, i když jsem vyhrál asi třikrát ten soud, tak nakonec samozřejmě u Ústavního soudu vždycky prohraju. Já jsem zvědavý na ty důchody, jak dopadnou, jestli je to skutečně ta nová totalita tady, nebo je to nezávislý Ústavní soud. To jsem odbočil.

Takže ještě jednou. Kampaň je ovšem jako celek prakticky ve všech ohledech nepravdivá. Například uvádí, že cena konzumního chleba před Babišem byla na úrovni 16,90 koruny za kus, po Babišovi pak měla být 28,90 koruny za kus. Tyto údaje jsou ovšem nepřesné, ať už by koalice SPOLU, jak kampaň uvádí, brala za období před Babišem úsek do roku 2013, kdy se Andrej Babiš po volbách stal ministrem financí, nebo do roku 2017, kdy Babišovo hnutí ANO volby vyhrálo. Kampaň tvrdí, že srovnávala nabídky nejrozšířenějších obchodních řetězců v červenci 2013 a v srpnu 2021. Podle Českého statistického úřadu byla ale průměrná cena v červenci 2013 na úrovni 23,15 koruny za kus, v tomtéž měsíci roku 2017 pak na úrovni 24,52. Jediný údaj, který víceméně sedí, je tedy den, že v říjnu roku 2021 stál chléb dokonce asi 29,56, což je blízko ke koalici SPOLU uváděným 28,90. Rozdíl v cenách, který měl způsobit Babiš, ano, je u dalších produktů zcela mylný, a proto se v případě Babišovy drahoty jedná o označení, které neodpovídá označovanému, a dochází tak k falešné argumentaci.

Ve sloganovitých příspěvcích Pekarová Adamová obviňuje také ministryni financí Alenu Schillerovou z neschopnosti, na což navazuje i v dalších příspěvcích, viz níže. Recipient informace musí opět jen vytušit, že autorka příspěvku myslí neschopnost především při tvorbě státního rozpočtu a investování, což Pekarová Adamová sice říká v dalších příspěvcích, ale vždy velmi zkratkovitě. Rozpočet, resp. státní druh označuje například za absolutně rekordní - dvojnásobně absolutní, negativní význam. Ekonomika a státní rozpočet jsou přitom velmi komplikované odvětví vládní politiky, v něm se zkratkovitá sdělení hodí ještě méně než v jiných případech. V dalším příspěvku, v němž hovoří o politice ANO jako o stoce, musí opět recipient sdělení chápat kontext. Slova stoka má už tak v českém prostředí negativní konotaci. Nicméně v souvislosti s politickou scénou dostalo nový rozměr. Tímto označujícím se totiž v médiích přezdívá kauza brněnské buňky hnutí ANO - tady píše pán, ale já jen dodávám, že to je dědictví ODS, že tam nám nalezl zkorumpovaný odéesák, a když jsme to zjistili, tak jsme to všechno zrušili. To tu není napsané, to já říkám - kterou policie v souvislosti s ovlivňováním veřejných zakázek vyšetřovala.

Sportovní terminologii Pekarová Adamová užívala v jiných případech, například těsně před volbami napsala krátký příspěvek Finální knock-out. Kromě hesla Pískej konec Pekarová Adamová použila i další zjednodušující vysvětlení spojené s fotbalem. V souvislosti s pomalým procesem vyšetřování otravy řeky Bečva - tam si vzpomeňte, jak se paní Pekarová fotila před Dezou (se smíchem), tam v tom měla hned jasno. Za to se nikdo nemusí omlouvat samozřejmě, pane premiére, jenom my se máme omlouvat. - Například uvedla: Představte si, že majitel klubu je i rozhodčím, který má nestranně pískat zápas, kde hrají i jeho kluci. Příspěvek z 5. 10. 2021 na Facebooku. Jde o velmi zjednodušovanou metaforu, kterou se snaží popsat komplexní procesy vyšetřování a práce státního zastupitelství tak, aby jí porozuměli i běžní občané, sportovní fanoušci.

Dalšími lingvistickými prvky, které Pekarová Adamová ve své komunikaci ve vymezeném období využívala, byla slova s absolutním významem a významem destrukce. Hovoří mimo jiné o totálním selhání státu, bezbřehém rozhazování vlády Andreje Babiše nebo o tom, že stát pod vedením Andreje Babiše zkrachuje, v uvozovkách. V řadě příspěvků Pekarová Adamová vytváří zcela zjevně situaci my versus oni. Konkrétní využití takzvané manicheánské opozice můžeme sledovat například v příspěvku, který Pekarová Adamová napsala krátce před začátkem voleb. - Kromě toho tedy tady nepíše autor, že Pekarová Adamová říkala, že patřím do vězení. Tak to také, pane premiére, ne? Za to také se nikdo nebude omlouvat. - Takže co je v tom příspěvku? Andrej Babiš měl asi dlouhou noc a žalovat je to, co teď chce nejvíc, proto mi kvůli mým výrokům o jeho zámku na Riviéře poslal předžalobní výzvu s požadavkem omluvy. Ne, Andrej Babiš, fakt se neomluvím. Lžete o nás vy, my říkáme pravdu, kterou nechcete slyšet, 7. 10. 2021 Twitter.

Pekarová Adamová v opoziční rétorice neuvádí konkrétní pravdu, kterou my, koalice SPOLU, říkají, neuvádí ani konkrétní lži, o nichž oni mluví. V této fázi je nutné zapojit znalost z kontextu a transsexuality. Babiš opakovaně označoval tradiční strany včetně ODS za zkorumpované, za součást mafiánské sítě. - Ano, mainstream. - Lze se tedy domnívat, že Pekarová Adamová myslí tato Babišova tvrzení. Takzvaný demokratický blok - ODS, z KDU-ČSL, TOP 09, Piráti, STAN - opakovaně označoval Andreje Babiše za lháře a zloděje. Opět se tedy lze domnívat, že Pekarová myslí tyto pravdy. V tomto příspěvku se jasně ukazují limity Twitteru, který je omezen na určitý počet znaků, 280. Sdělení je tedy extrémně krátké a bez znalosti kontextu působí spíše jako výkřik. Na Facebooku se nicméně nevyjadřovala ve většině příspěvků žádným výrazně více vysvětlujícím způsobem, viz obrázek č. 2.

Tady je příspěvek Pekarové Adamové z 30. 9. 2021. A v tomto příspěvku staví do opozice kandidáta ODS Petra Fialu, bez vyřčení jména, pro něhož využívá označující kompetentní a slušný člověk, zatímco nevyřčeno zůstává i jméno Andreje Babiše, kterého ale Pekarová Adamová identifikuje ve svém narativu pomocí opakujících se slov, která spojuje s Andrejem Babišem - lhář a spolupracovník Státní bezpečnosti. Zároveň používá další z často opakujících se forem svého diskurzu, tedy výzvu směřující k lidu. Pekarová Adamová v tomto a v řadě dalších příspěvků připisuje odpovědnost za výsledek voleb, a tím potenciálně i za budoucnost země právě lidu. - Ano, tak to si všichni pamatují, jak paní Pekarová říkala, že vláda tady není pro lidi. Dneska to říkala vlastně naopak. - Dopouští se navíc jakési formy prázdné definice. Uvádí totiž, že volby rozhodnou, kdo bude premiérem, což je přitom obvyklá funkce voleb, kterou běžný volič chápe. Svůj příspěvek doprovází vizuálním sdělením s výsledkem hlasování z regionálního listu Deník. Vizuální sdělení však zpracovala sama koalice SPOLU, Pekarová Adamová ani nesdílí odkaz na původní článek, kde by se výsledky daly okamžitě ověřit. Navíc průzkum Deníku pramenil pouze z ankety přímo v článku, nešlo tedy o žádný strukturovaný a reliabilní výzkum, viz Deník 23. 9. 2021.

Pekarová Adamová opakovaně využívala ve svém narativu citově zabarvená slova. Premiéra Andreje Babiše označila za malé vztekající se dítě, viz obrázek číslo 3, nebo za nemocného roztěkaného muže. Tvrzení, že je Babiš nemocný, přitom ničím nepodložila, šlo tedy alespoň podle toho, co může čtenář pochopit, o její domněnku, respektive o soukromý názor na jeho zdravotní či duševní stav.

Tady Pekarová Adamová 24. září 2021. To malé vztekající se dítě z Facebooku je třeba vrátit do reality. Tak pár čísel. 30 451 mrtvých. - No to je co? To už jsme si tady říkali jednou. Za vás, pane premiére, je jich 8 000 a nikdy jsem to nepoužil. 20 kilometrů dálnic. No jasně, o tom budu dneska dlouze mluvit, velice dlouze. To je to, co prodáváte, ty dálnice, pro které jste neudělali vůbec nic. No a potom 1 273 miliard dluhů za čtyři roky, ano. Vy máte 1 000 miliard za tři roky, no. A 8 596 hodin nevyšetřená katastrofa na Bečvě. Vaše vina, pane Andrej Babiš, musíte pryč.

Obrázek číslo 3. Příspěvek Markéty Pekarové Adamové na Twitteru ze dne 24. září 2021. Pekarová Adamová v tweetu na obrázku číslo 3 velmi zjednodušuje svá sdělení. Opírá je sice o data, ale tato data nijak nevysvětluje, pouze s nimi útočí na vládu Andreje Babiše. Například u sdělení o 20 kilometrech postavených dálnic musí recipient pochopit, že to znamená málo, aby mělo sdělení význam. Autorka sdělení by měla nabídnout srovnání s minulostí. - Ano, to nenabízí, ale my víme, že od roku 2010 do 2014 tahle zoufalá pětikoalice zahájila 800 metrů. K tomu je můj doplněk. Takže pokračuji tady v diplomce. - Proč je 20 kilometrů dálnic málo a jak by se měly dálnice stavět jinak.

Také by měla ve sdělení s úmrtími a státním dluhem uvést, že se jedná o souvislosti s bezprecedentní situaci pandemie covid-19. Vysvětlení chybí také u katastrofy, tedy havárie a otravy Bečvy. Ze všeho navíc obviňuje Andreje Babiše, opět bez předložení důkazů. Navíc ve svém sdělení naznačuje, že je Andrej Babiš odtržený od reality a žije především na Facebooku, na což ale sama reaguje příspěvkem na sociální sítě. Jde o příklad přesunu politické interakce ze skutečného světa do kyberprostoru. Prvotní sdělení Andreje Babiše proběhlo na Facebooku, reakce Pekarové Adamové na Twitteru.

Autorka příspěvků se přímo pandemii koronaviru zmiňuje velmi zřídka a vždy pouze v souvislosti s vinou Andreje Babiše a jeho vlády. To tedy odpovídá čtvrté hypotéze z metodologické části této práce a jde o fenomén v souladu s tezí, která byla při formulaci této hypotézy uvedena, Cerviová, García a Marín-Lladó, 2021. Pekarová Adamová v narativu svých příspěvků zmiňuje pandemii spíše jako nešťastnou okolnost, nicméně vinu za negativní důsledky pandemie dává právě Babišovi. O premiérovi Babišovi hovoří jako o politikovi, který byl worst in covid.

V příspěvcích, v níž autorka hovoří sama o sobě, se označuje za sportovkyni nebo za silnou ženu, která se nenarodila do bohaté rodiny. Nenarodila jsem se se stříbrnou lžičkou v puse, říká doslova v jednom příspěvku na Facebooku. Snaží se tak poukázat na sebe jako ženu z lidu, což je další z typicky populistických prvků politického narativu, které jsou popsány v teoretické části této práce. Pekarová Adamová se opakovaně odkazuje na prezidenty Václava Havla a Tomáše Garrigua Masaryka nebo, pouze v jednom případě, na spisovatele Karla Čapka, tedy na osobnosti, které v českém kontextu symbolizují pravdomluvnost, čest a podobně.

V závěru lze ještě uvést několik specifických audiovizuálních sdělení, která lze považovat za populistická z hlediska významu i formy. Jednak Pekarová Adamová sdílela videa, která měla simulovat klasickou zpravodajskou relaci, v tomto případě s názvem Zprávy z budoucnosti, v níž koalice SPOLU lidem nabízela svou vizi, jak by Česká republika vypadala, kdyby premiérem zůstal Andrej Babiš nebo kdyby se do vlády dostal Tomio Okamura. Nenabízí v nich tak představy, jak by se země vyvíjela, kdyby vládla koalice SPOLU - tak to už my víme, jak se to vyvíjí po dvou letech, totální katastrofa - a kdyby naplnila svůj program, ale spíše fabulativním způsobem vytváří destruktivní obraz budoucnosti, o níž nemůže mít nikdo žádnou reálnou představu. Sama za sebe pak sdílela hned dva příspěvky s odkazem na známý film a seriál z kategorie populární kultury. V jednom z nich vystupuje jako postava z filmové série Matrix. V krátkém klipu, stopáž jedna minuta a čtrnáct vteřin, zveřejněném 7. října 2021, obviňuje Pekarová Adamová holding Agrofert z toho, že prostupuje všemi sférami společnosti, a tak ji ovládá. - Mě by ale strašně zajímalo, že kde je ten seznam z toho Agrofertu, ne? To každý chudák, který přišel do styku se mnou, byl vlastně agrofertizován. Nebo nechápu. Takže prostupuje všemi sférami společnosti, a tak ji ovládá. - Chudáci úředníci. Ti, kteří poctivě pracovali, tak dostali hned padáka. - Pokud si vyberete pilulku z Průhonic, říká Pekarová, příběh končí. Nebo sáhnete po pilulce SPOLU a díky vám dáme Česko znovu dohromady, říká Pekarová Adamová ve videu. Super. Opět tak vytváří manicheánskou opozici, ve které dělí, podobně jako v řadě dalších příspěvků, politický souboj v České republice v říjnu 2021 jen na souboj SPOLU proti Andreji Babišovi. O jiných politických aktérech, stranách a hnutích ve vybraném období prakticky nehovoří.

Dalším odkazem na popkulturní dílo je příspěvek, na němž je nápis hnutí ANO vyobrazeno jako symboly na kartičce, kterou obdrží soutěžící v úspěšném jihokorejském seriálu Netflixu Hra na oliheň, obrázek číslo 4. V příspěvku pak píše, že nastal čas ukončit Babišovu hru. Tím Babiše přirovnává právě k organizátorům brutální hry, v níž se lidé museli zabíjet pro pobavení bohatých. - Jo, to ani nevím. - V jednom krátkém příspěvku pak hovoří o tom, že Andrej Babiš sbírá kauzy jako pokémony. Naznačuje tedy, že jich Babiš sbírá hodně, stejně jako to dělají postavy v populárním japonském seriálu pro děti. - No, tak já nevím, jaká kauza byla za mé politické kariéry tedy, já si nepamatuju ani jednu, prostě nebyla ani jedna.

No, potom je tady obrázek číslo 4, příspěvek Markéty Pekarové Adamové ze 7. října 2021, v němž pomocí vizuálního sdělení připodobňuje hnutí ANO k organizátorům smrtící hry seriálu Hra na oliheň.

V narativu Markéty Pekarové Adamové je po podrobném zkoumání vidět řada populistických prvků, ať už hovoříme o lingvistickém, diskusním či kontextovém měřítku. V menším množství ale také hovoří Pekarová Adamová o svých prioritách, o programu koalice SPOLU. Její rétorika na Facebooku a na Twitteru se nijak výrazně nemění. Nicméně na Facebooku s ohledem na jeho možnosti v řadě případů nabízí o něco hlubší vyjádření. V celkovém kontextu však v jejím projevu výrazně převažují prvky, které jsou spíše populistické. Takže z výše uvedeného prvku populistického narativu podle Braccialeové a Martelly, 2017, strana 1314, se Pekarová Adamová dopouští kumulativního obviňování, využívá rétoriky strachu, tvrdí, že pokud zvítězí Babiš, bude totálně zničena ekonomika, právní a sociální stát, tedy i životy lidí, neformálního narativu, nespisovná či hovorová čeština, zjednodušování sdělení frází a floskulí - například věta "Už nikdy fronty na banány", která odkazuje k éře komunismu - a intimizace obsahu. Autor této práce se nedomnívá, že by šlo o takzvaný antipopulismus, protože o kritice populistů Pekarová Adamová nehovoří a na Andreji Babišovi, hnutí ANO a dalších populistických aktérech kritizuje jiné charakteristiky než jejich populistický diskurz.

Takže prosím vás, pane premiére, já teď oslovím studenty, pokud se na mě dívají, a já k tomu natočím speciální video a děkuju všem, kteří projevili zájem moderovat můj podcast. Tisíc lidí mi napsalo. Tisíc lidí. Tak teď vyzývám studenty, aby udělali tyhle diplomky, pokud vám to univerzita dovolí, a vícero diplomových prací. Udělejte jednu, kde nás rozsoudíte, kde shromáždíte všechny vulgarity, urážky, napadání na mě, na hnutí ANO, ale i z naší strany, když my jsme údajně měli - ano, i k tomu došlo - napadat pětikoalici nebo jiné politiky. Udělejte to! Myslím, že to je důležité, aby nás někdo rozsoudil. A hlavně to vyzdrojujte, prosím vás! Ke každému tvrzení, jak to udělal tenhle student, musí být zdroj. A udělejte to od roku 2012. Protože mě urážejí, mě, moji rodinu, mé děti od roku 2012. Takže to bude asi velká diplomka. A udělejte to i o nás. Udělejte diplomku o lžích. Sepište všechny naše lži, moje lži. Sepište je! Sepište lži Fialy. Ten je už proslulý. Teď Jurečka s ním soutěží. Všechny lži pětikoalice, naše lži. Zdokumentujte to! Bavme se o tom!

Takže pane premiére, zatím vás ušetřím od této diplomky - Analýza jevů nezdvořilosti v politických projevech. Je to strašně zajímavé. A určitě pro pamětníky by to bylo fajn. Má to 90 stran. To si dám zatím tady na stranu. (Odkládá citovaný materiál.)

Udělejte to nezávisle. Novináři to neudělají. Vždyť víme, jak pracují novináři, jak Seznam Zprávy vždy přispěchá na pomoc a vždycky ten správný novinář vždycky dá tu správnou informaci. Víme, jak funguje mediální prostor, jak tam vystupují různí nezávislí experti, ekonomové. Akorát nikdo nenapíše k tomu, za koho tam jsou, kdo je platí. To je důležité. Pro koho dělali v minulosti. Ani do titulku to nenapíšou.

Takže toto je velká příležitost, aby se udělaly tyhle diplomové práce. A já na to vypíšu odměny a budu štědrý. Takže se hlaste. A já vám to řeknu ve videu. A potom mi napište, kdo by to udělal. A pokud vám to nedovolí na vašich katedrách a na univerzitách, tak to uděláte jenom tak. Ale musí to být nezávislé. Musí to být nezávislé. A musí to být vyzdrojované, protože pravda se u nás nenosí. Nenosí! Ano, takže tak to je. (Potlesk z lavic ANO.)

To, co je úplně jako neuvěřitelné, jak vlastně vznikl ten konflikt paní Schillerová a paní Pekarová Adamová. Proč vy stále mluvíte... A to ten student, nebo nevím, kdo to je, vůbec nepsal o tom, že mě koalice SPOLU dala na plakát s Putinem. Vždyť jsem vám to tady ukazoval. Největší kámoši. Putin, Nečas, budoucnost české investice. (Ukazuje obrázky.) A to je jen rok 2013. Ne? Topolánek, ten měl předsednictví. Tak jako dobře. Nevím. Takže stále ty nesmysly, co nám podsouváte... Já jsem v životě s Putinem nemluvil. A že my jsme proruští za to, že paní Schillerová řekla "mír", že slovo mír je špatně? My už nemůžeme mluvit ani o míru? Tady skutečně se všichni zbláznili? Všichni chtějí tady válku?

Mě strašně mrzí, včera jsem tedy nevystoupil, protože mám tady 30 bodů, mohl jsem mít 30 kliků, no, tak dobře. Pustil jsem místo Honzovi Richterovi, protože ten příběh je samozřejmě hrozný pro nás. A my jsme to s ním zažili a prožívali. Takže včera jsem nevystoupil.

A já bych navrhl bod: Třetí světová jaderná válka. Tak se o tom bavme, když stále o tom mluvíte! Pojďte se o tom bavit! Ten Řehka, který stále straší naše děti, který neuměl přečíst pět souvislých vět, když jsme ho zvolili za šéfa NÚKIBu. V Německu, ano, bohužel, a já pevně věřím, že žádná válka nebude, se na to německá armáda připravuje. Tajně! Teď to vyšťoural Bild, to je jejich Blesk. A zveřejnil to. Ano, je to děsivé. Tak ať se ten Řehka připravuje. Já už jsem to říkal paní ministryni Černochové x-krát. Vy, když bude válka, tomu rozumím, vy máte ten bunkr, vláda, a všechno to zázemí. A my jsme tam přece byli, já jsem byl premiér, takže vím. A vy to (nesrozumitelné). My chceme válku? My chceme válku? (Ministryně Černochová z vládní lavice: Nechceme!) Nechceme. Tak. (Potlesk z lavic ANO.)

Bylo by dobré, kdyby paní Pekarová Adamová přestala lhát o té prasárně, co mi udělal Řezníček v České televizi. Já jsem dostal na památku v jedné prezidentské debatě tenhle obraz: Severoatlantická smlouva, článek 5. (Ukazuje a cituje:) "Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem. Proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti." Tohle mi věnoval pan prezident Pavel.

A paní Pekarová Adamová normálně sprostě lže, když říká, že já jsem odmítl plnit naše závazky NATO. Všichni, co viděli tu prasáckou debatu provládní České televize, tu manipulaci... A pan prezident Pavel tam seděl a mlčel, protože Řezníček do mě útočil. A mi říká, kdo tady připouští třetí světovou válku? To se všichni už pomátli? A my jsme přece součástí NATO!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane předsedo, já bych vás chtěla opravdu požádat - vím, že mluvíte s přednostním právem, že na to máte právo, ale opravdu bych vás chtěla požádat, abychom se vrátili k tématu, které máme dnes projednávat.

 

Poslanec Andrej Babiš: Prosím vás, já budu mluvit, o čem chci! Já se omlouvám.

Takže my chceme válku? Asi nechceme válku. Proč tady stále podsouváte, když my mluvíme o míru, a ze mě udělali totálního pitomce, když v prezidentské kampani jsem měl ten billboard Nezavleču Česko do války, jsem diplomat, ne voják, tak celý ten mainstream na mě útočil. A teď řekne paní Pekarová, že chce mír, a to vytrhnou z kontextu? Já tomu nerozumím. Co to je za rétoriku? To fakt už všichni jenom budou mluvit o válce? My nechceme, aby byl mír? A co to bylo za tu prasárnu České televize, ten Řezníček? Co to? Já jsem nepřipustil takovou věc! Umíte si představit, že začnou padat jaderné zbraně? Já si to neumím představit tedy! A já jsem jednoznačně řekl, že já svého syna do války nepošlu. Nepošlu! Kdo chce chodit do války? (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Mimochodem, paní ministryně obrany, my máme tady v Čechách 95 000 ukrajinských mužů, kteří jsou tady a nejsou ve válce. Normální člověk nechce jít do války, normální člověk chce mír. A když někdo mluví o míru, tak je hned proputinovský? Ne, vy jste byli proputinovští! Tady premiér říkal, že nebude vozit ruskou ropu a ruský plyn, a vozíte. A podstatně víc než předtím! Tak už nás přestaňte nálepkovat! Přestaňte nás urážet!

Za co by se měla paní Schillerová omlouvat? Kdybych já měl žádat omluvu za všechno, co jste na mě - a já doufám, že ti studenti, někdo to napíše, tu diplomku, tak bych musel zaměstnat armádu advokátů. Ale neudělám to, protože myslím, že lidé nejsou hloupí. Přestaňte nám říkat, že jsme proruští. Premiér Fiala seděl ve vládě jako ministr školství se Stanjurou, je premiér, kamarádil, a tady jsou ty titulky: Velký potenciál pro české investice. Kdo tady po Vrběticích vyhostil skoro sto diplomatů? Vy jste o tom jenom mluvili, ano? Takže úplně nechápu a je to absolutně skandální, když někdo si dovolí tady vlastně útočit na paní Schillerovou, že je - co to bylo? - hlásná trouba Kremlu. Neuvěřitelné. Neuvěřitelné. Takže my se máme omlouvat. Pane premiére, skutečně já doufám, že někdo to zpracuje, všechny ty vaše útoky, všechny ty vaše lži, a potom se můžete omluvit. Ale já nevidím na to důvod.

Vy jste tady začal mluvit o té naději, jak to bude všechno tento rok skvělé. Ale já bych ještě zůstal u té války. Je neuvěřitelné, jak vy stále opakujete ty nepravdy. Tak já vám to ještě jednou zopakuju, paní ministryně. Když přišla krize Lehman Brothers 2008-9, tak rozpočet obrany byl 56 miliard. A když my jsme šli do vlády roku 2014, a protože jsme byli totální amatéři v politice a byli jsme hned ve vládě ve volbách 2013, tak jsme ještě zdědili váš rozpočet. Rozpočet 2014 byl váš rozpočet. A to kleslo z 56 na 42 miliard. Čtyřicet dva miliard, ano? Takže za vás ten rozpočet klesal. Nebudu tady číst ten materiál Nadačního fondu proti korupci, kde ten pán, který se chystá založit třetí stranu, ale si počká až po krajských volbách, tak co dělal všechno na Ministerstvu obrany, a o tom bychom si mohli dlouho povídat, o Palladiu, letišti Líně a tak dál. Ale já nechápu, proč vy stále tady vytváříte atmosféru, že my jsme nebojovali za rozpočet armády. Bojovali jsme. Bojovali jsme, ano. A navýšili jsme ho o 100 %.

V letech 2018 až 2021 Ministerstvo obrany uzavřelo 43 000 smluv za 155 miliard, z toho strategické zakázky byly za 70 miliard - francouzská děla ráže NATO 52 kusů, izraelské protiletadlové komplety. Když tedy všichni mluví o té válce, tak vidíme, co se děje na Ukrajině, tak vidíme, co budeme potřebovat, a snad to nebudeme potřebovat. Snad proboha tu planetu ještě někdo zachrání, když tedy my se snažíme, tady Evropa Green Dealem, zachraňovat planetu, přitom ničí sama sebe, ale to, že tady hrozí další vojenské konflikty, tak to nikdo neřeší. Nikdo neřeší. Izraelské protiletadlové komplety SHORAD, nové americké vrtulníky, ruční palné střely, zbraně, izraelské radiolokátory, dopravní letouny CASA, raketové komplety, kolová obrněná vozidla Titus, lehká obrněná vozidla pro chemiky, terénní automobily Toyota Hilux a tak dále.

Takže my jsme tady nakoupili, to jsou ty strategické, za 70 miliard. A ono to tak vypadá, že v tom kontextu, kdy my vlastně říkáme, že vy jste transformovali naši zemi do vojenské ekonomiky. Vy máte vojenský rozpočet, takže já chápu, vy jste šikovná, vy si to vykřičíte, takže vy jste dostala - nevím, kolik to je - plus 40 miliard. Ano, jasně, my jsme také podpořili 2 % HDP na obranu, ale netušili jsme, že všichni ostatní budou mít smůlu, že všem ostatním vezmete peníze, a to přitom ještě samozřejmě berete peníze všem inflací, kterou jste způsobili, a teď daněmi.

Takže bylo by dobré, abyste diskutovali s námi korektně. Za naší vlády jsem navštívil x vojenských posádek. My jsme dělali všechno pro to, abychom zkrátka vyzbrojili naši armádu. My tomu rozumíme, my to podporujeme, ale není možné, aby celá rozpočtová strategie této vlády byla, že peníze jsou jenom pro obranu a peníze jsou jenom pro Ukrajinu, a pro všechny ostatní, kteří to platí, peníze nejsou. Takže o tom to je. A bylo by dobré, kdyby - pokud chcete vůbec s námi diskutovat. Já jsem vlastně - a původně, pokud by nevznikl tenhle konflikt, tak jsem chtěl začít úplně jinak, protože ono se vrátím ještě do minulého roku, kde tedy pan premiér měl projev 26. 12., byl to klasický projev, jeho opakovaný projev, kde se vymlouvá na covid, který žádný jste neměli, potom důsledky ruského útoku na Ukrajinu. Ten zbytečný ministr, který je vedle vás, paní ministryně Černochová, tak ten teď se vyjádřil vlastně v tom smyslu, že ta vaše pětikoalice se strašně spojila a že vlastně ta válka na Ukrajině vám přišla - teď nevím přesně, jak to bylo v nějakém podcastu, pan ministr je teď strašně populární, protože bojuje za to euro, tak tam říká, že to byla jako spása, nebo nevím, možná se pletu, ale tam to říká, že to bylo skvělé, protože vy samozřejmě stále o tom mluvíte. Pan premiér je stále v zahraničí, pan premiér nenavštíví Liberty nebo nechodí - nebo chodí jenom na ty Jurečkovy farmy, ale jeho to vůbec nezajímá. Takže to byla ta vaše strategie, stále mluvit o tom, že jste měli problém s tou válkou, a tak dále. Ano. My jsme to podpořili. My jsme řekli dobře, postaráme se. Škoda, že pan premiér tedy nevyřídil ani euro v té Evropě.

Takže ten projev byl takový klasický, klasické ty nepravdy, plnění vládního programu. Přitom my ani nevíme, jaký máte vládní program. Vy jste udělali programové prohlášení vlády, které jste revidovali, které jste nikdy nevyhodnotili, jako my jsme to dělali, bod po bodu. Ano, za naší vlády to měli ministři za úkol. Každé tři měsíce, pokud si to dobře pamatuju, nebo půl roku. Co bylo splněné, bylo zelené, co se plnilo, bylo myslím oranžové a červené se neplnilo. Já jsem to jako premiér kontroloval a trval jsem na tom, a vyhodnocovalo se to v procentech.

Samozřejmě, ta rétorika je stále stejná. Stále je to o zadlužení, o kterém lžete. Pan premiér si samozřejmě všechno vždycky upraví. Když vám zhoršili rating, tak všichni mlčeli. Když vám ho vrátili, velká oslava. Přitom je to stále stejné jak předtím.

Tady pan premiér potom říkal, že dobrou zprávou je, že se nám podařilo dostat pod kontrolu prudké zadlužování naší země. To je jako neuvěřitelné. Vy za rok 22, 23 a 24 máte navýšení státního dluhu o 1 000 miliard, co je podstatně více než zadlužování za čtyři roky naší vlády. A to jsme dali samozřejmě 450 miliard v rámci covidu, když jste křičeli, že je to málo. Ano? Takže se vám podařilo dostat pod kontrolu prudké zadlužování.

Tady vlastně je ta nová mantra pana premiéra, protože on říká, že deficit veřejných financí poklesne díky ozdravnému balíčku a dalším rozhodnutím Fialovy vlády výrazně pod 3 % hrubého domácího produktu, což je obecně uznávaná hranice dobrého hospodaření státu. No, já už jsem na to natočil video, protože to je trojčlenka. To se učí děti v sedmé třídě základky. Protože ta trojčlenka je samozřejmě to procento, potom je tam ten deficit veřejných financí no a je tam to HDP. Takže jsem točil to video. Říkám, milé děti, tak pokud vám stoupne od roku 21 HDP do roku 24 o 1 600 miliard, no tak logicky to procento klesne. A z toho si ta důchodkyně tu fakturu za elektřinu nezaplatí. Tohle lidi vůbec nezajímá. Přestaňte už lhát. To je vaše strategie stále vykládat, jak skvěle budete hospodařit, a přitom vůbec nehospodaříte skvěle. Manipulace v rozpočtu, různé operace. A kdo vás zachránil? No, místo toho, abyste vykoupili ČEZ a jeho peníze a získali 100 % a zastropovali cenu elektřiny na 1 500 korunách a srazili celou inflaci všem, tak jste je nechali vydělat. Ano, výrobci elektřiny, to jsou vítězi těch dvou let. Pro to jste neudělali vůbec nic. Takže inflaci jste způsobili vy. A to je hlavní problém. To jsou jako věci úplně neuvěřitelné.

Takže pan premiér, nová mantra je, že vlastně mu poklesne ten deficit veřejných financí vůči HDP. No ale logicky, když všichni občané zaplatili, a je to vaše drahota, my jsme odcházeli z vlády, byla inflace 5,4 % a vy jste to nechali vyhnat na 18 %. A samozřejmě to je manipulace stále dokola. Stále dokola. Nejvyšší inflaci máme, největší drahotu v Evropě, v Evropské unii máme. Proč? No protože jste ji způsobili tím, že jste nepokračovali v tom, co jsme udělali my v listopadu a v prosinci 21, tudíž snížili jsme DPH z 21 % na nulu, a tak jsme pomohli lidem.

Pan premiér stále říká, že pomohl lidem s elektřinou. To je další manipulace. Jak jste pomohli? Ano, vy jste dali 111 miliard, ale z toho 52 miliard jste dali obchodníkům s elektřinou, ČEZu a dalším těm vašim podporovatelům, kteří uznávají ty vaše hodnoty. Vaše hodnoty. Takže jim jste to dali, ty peníze.Protože ta Evropská unie, která neustále nás reguluje a stále nám kecá do života, ta vymyslela tu diverzifikaci trhu s energiemi. A co vymysleli? No, že musí být obchodníci. Takže místo toho, aby nás nechali být a aby výrobci elektřiny prodávali elektřinu přímo spotřebitelům, tak máme tady 200 obchodníků s elektřinou. Dvě stě obchodníků. Proto Bohemia Energy. Ano, to všechno na začátku byl Brusel, který to vymyslel. Ano, možná to ERÚ neuhlídalo, ale to ERÚ také nemohlo vědět, jestli tam někdo spekuluje na pozici nebo ne. A pokud by se nám nemontovala Evropská unie stále do života, řešila by jenom Schengen a čtyři základní svobody a vnitřní trh, ani tohle nebylo dokončeno, a pan ministr tady bude oslavovat dvacet let vstupu do Evropské unie? Fajn, tak si to tady řekneme. Udělejme tu bilanci toho, jak to tedy je za těch dvacet let. Že je to pozitivní? Jasně že je to pozitivní. Ale potom si řekněme, jak to jako funguje v skutečnosti. Že my pošleme 66 miliard do Bruselu, jako každý rok 60, 66, a oni si udělají s těmi penězi, co chtějí. My dostáváme peníze, ale oni nám určují, kam ty peníze můžeme dostat. Ne na dálnice, ne tady měkké programy, rekvalifikace, a potom dělají všechno pro to, aby nás o ty peníze připravili. No. Ale to jsem jenom odbočil.

Takže o tom to je. O tom to je. Vy jste vůbec nepochopili, že celý klíč je cena elektřiny. Všichni ji potřebujeme. Všude tady se svítí, ano, všude je elektřina. To byl ten základ. Kdybyste udělali to, co Macron, vykoupili ČEZ, 100 %, a stálo by to možná 200 miliard, možná 250, místo toho jste si vzali, protože windfalltax vám nefungoval, 100 miliard z ČEZu v dividendách a ve windfalltax. Byl jediný, který to celé vlastně zaplatil, a přitom těch 100 miliard mohlo být použito na to, aby si koupil vlastní akcie, abyhom získali 100 % ČEZu a potom mohli lidem pomoci, když už jste všechno zprivatizovali a každý rok 300 miliard odchází do zahraničí. To byl ten klíč.

Ale pan premiér stále říká, že jak pomohli. Tak chvilku jste pomohli s tím POZE, ale teď to znovu všichni zaplatíme. To znamená, že to skončilo koncem roku 2023, a teď těch 62 miliard zaplatí všichni občané, všechny firmy, všichni zaměstnavatelé. Takže ve finále jste nepomohli s ničím! A neskutečně lžete, protože ta největší lež, ten největší podvod je, že jste zastropovali tu elektřinu ve výši 6 000 korun včetně DPH, to je čtyřikrát více, než platí občané ve Slovenské republice například.

Takže nebylo to nic nového, ten váš projev, pane premiére. Zlepšujeme dopravní infrastrukturu. No o tom budu mluvit, co jste pro to udělali. Vy jenom stříháte pásky. Nic jste neudělali! Prodáváte naši práci. Ve zdravotnictví a v dopravní infrastruktuře, samozřejmě. Také nádraží, nejenom dálnice, železnice a tak dále. Takže o tom to je a to byl ten váš projev na Vánoce 26. 12.

A potom přišel projev pana premiéra na celostátním fóru Pirátů. A pan premiér říká - to, že si ODS notuje s Piráty, tak to už víme, to není nic nového. A pan premiér mluví o odpovědnosti a za mezinárodní ukotvení.

Pan premiér doslova říká: Vidíme to každý den. Opoziční síly neváhají hazardovat prakticky se vším, co dělá naši zemi stabilní a úspěšnou. Viděli jsme to v prezidentských volbách a zažíváme to pravidelně v Poslanecké sněmovně i jinde a bohužel můžeme pokračování této opoziční politiky očekávat i v letošním roce, kdy nás čekají troje volby.

Tak já tomu nerozumím. Pane premiére, nemůžete nám to vysvětlit? Nemůžete nám to vysvětlit, co tím myslíte? Já vám to vysvětlím. Tato vláda by opozici nejraději umlčela a zadupala do země. Už tady byl pokus před chvilkou od paní Pirátky, ale to se v žádném případě nenecháme. Budeme vám komplikovat vládnutí za každou cenu, protože vy tuto zemi ničíte! Vy ničíte ty životy našich lidí! Vy jste v životní úrovni poklesli. My jsme předběhli Itálii a Španělsko. Všude jste na tom hůř, než jsme vám předali zemi v mašličkách. Jako šestou nejméně zadluženou, jako šestou nejbezpečnější, jako devátou nejvíce prosperující. Teď jsme v bezpečnosti kde? Dvanáctí! Prosperita je pryč, všechno. Nikdo sem nepřijde! Kdo by tady investoval? Kde je ten Microsoft za pět miliard, co jsem vyjednával? Včera o tom mluvil tady Havlíček. Oni chtěli tady investovat, nechtěli žádnou pobídku. No nechtějí s vaší vládou mít nic společného. Ani Intel. Paní Pekarová byla na tom Tchaj-wanu, jak to stálo osm milionů. Výsledek? Výrobce čipů bude v Drážďanech. Kdo by tady investoval? Za takovéto vlády, která vlastně jasně řekla, že si ani nepřeje tady, že vlastně podnikatelé jsou nepřátelé.

Takže já vám chci jenom říct, že my tady děláme, my jsme tady za lidi, my jsme neměli takovou pozici jak vy. My jsme byli menšinová vláda. Kolikrát jste nám vyčetli nekorektně, nekorektně, když nás komunisti vydírali s rozpočtem obrany, a nakonec jsme to prosadili a ustáli. (Ministryně Černochová z lavice: S námi.) My jsme neměli stoosmičku. Prosím? (Ministryně Černochová poznámka mimo mikrofon.) Ano. Ale nás vydírali komunisti, my jsme byli menšinová vláda. My jsme za vámi stále chodili, my jsme s vámi... ne, ale vy se s námi nebavíte, paní ministryně, vy se se mnou bavíte a ještě Blažek, ale nikdo jiný, vy se s námi nebavíte. Však se bavte tady za pultem, bavme se o všem možném.

Takže co to je tedy za signál tedy? Takže já jen chci říct, že jediný, kdo hazarduje se stabilitou a úspěšnosti naší země, je vláda pod vedením pana premiéra Fialy. Máme nejvyšší inflaci v Evropské unii, jedny z nejdražších energií v Evropě. Brutální pokles životní úrovně, rekordní drahotu, největší pokles reálných mezd ve všech vyspělých zemích. Rekordní tempo zadlužování, největší pokles porodnosti! Kde jsou desítky tisíc těch bytů, co sliboval pan Bartoš? Kde jsou? Dneska jednak strašíte ty mladé válkou, je strašíte, a potom, jaké podmínky jste jim dali? Vždyť jste jim vzali i to školkovné, zdaňujete je. Pro vás ty rodiny, důchodci, to jsou všechno pro vás jenom nějaká hospodářská škoda! Vy jste nazvali důchodce hospodářskou škodou. To jsem ještě nezažil. Nejmenší porodnost za 20 let. Největší zvyšování daní v historii České republiky.

Zrádný migrační pakt. Eurohujer už zmizel, už jste tady sama. (K ministryni Černochové.) Ten zbytečný ministr, co tady sedí.

Tak migrační pakt, tak se podívejte, co se děje v Evropě. Wir schaffen das, říkala Angela v roce 2015. Sedm tisíc sexuálních násilí v Německu! Podle statistiky, německé statistiky. To je to ohrožení Evropy. Ti lidé, kteří přicházejí a mají jinou kulturu a za chvíli... Už dneska v Berlíně ve třídách říkají těm německým žákům, že zkrátka oni tam budou ve většině. To už se děje v té Evropě. Děje. Vy jste prostě vůbec nepochopili, co to znamená, co to je, jaké je to nebezpečí. Vůbec.

No, takže Green Deal, samozřejmě ty šílenosti. Ano, taky jsme si na začátku nemysleli, že... všichni říkali, že přesvědčíme celý svět. No nepřesvědčili jsme. Čína si dělá, co chce, a my děláme všechno pro to, abychom se vrátili do jeskyň. Takže jediný, kdo hazarduje s budoucností naší země a našich dětí, je tato vláda, která má dvě priority, a to je Brusel a Ukrajina. A pro české občany vlastně jste neudělali vůbec nic.

Potom pan premiér v tom projevu na pirátském sněmu říká: Často se tady říká, že naše politické strany, ODS a Piráti, jsou v rámci koalice od sebe nejdál. Nicméně v těch minulých dvou letech jsme se mnohokrát přesvědčili, že to je přílišné zjednodušení. A je to až tak zjednodušené, až to není úplně pravdivé. - No to je neuvěřitelné. Ti tvrdí odéesáci musí z toho být úplně na mrtvici, když tohle slyší. Takže vlastně odéeska je dneska béčko Pirátů, ne?

Probruselská, promigrantská politika. A teď jsem poslouchal toho zbytečného ministra v nějakém podcastu, on je strašně populární, tak tam tvrdí, že v ODS dochází k obratu. Že vlastně už to není že proti euru 70 na 30, ale že už se to blíží 50 na 50. No vlastně on říká, ten zbytečný ministr, který zaměstnává svého syna tam, aby ještě víc čerpal peníze daňových poplatníků, tak vlastně že nakonec ta odéeska taky na to půjde. A když se ptali pana premiéra v televizi, tak on není schopen říct ne, já nechci euro. Vždyť to ta odéeska vždycky chtěla. Tak teď už já nevím. Nevím. Chápu, že on už není ODS, už se cítí být šéfem SPOLU, ale je to skutečně překvapující všechno, že ODS, jak se mění.

Vy tlačíte korespondenční volbu. Vždyť jste to nikdy nechtěli! Nám stále připomínají, co jsme kdysi řekli. Ale vám to novináři nepřipomínají. Vždyť i pan premiér nechtěl tu korespondenční volbu. Takže ODS už není konzervativní pravicová strana, ale je to progresivní partaj. A viděli jsme to, jak proběhlo vlastně to předsednictví.

Pan premiér potom řekl v tom projevu, že Českou republiku je potřeba restartovat. A myslím si, že si všichni uvědomujeme, že nikdo jiný než my to dnes nemůže udělat. A to je stále dokola. Žádné výzvy jste neměli. Vy jste říkali, že všechno zvládnete, že přijdete a že to bude brnkačka všechno. Covid se vyřešil sám. Stále tedy ta válka. A už nám přestaňte podsouvat, že jsme ve válce! Nejsme ve válce, nejsme. My nejsme ve válce. Nejsme. My podporujeme Ukrajinu, ano, myslím si, že jsme i v tomhle směru... Ale v každém případě nemluvme stále o té válce! Ano, armáda se musí připravovat, ale ať se připravuje v klidu. Ne že stáli tady... a ty, skutečně, ty děti, když s nimi mluvím, tak ony skutečně mají z toho strach.

Takže k tomu projevu. Pan premiér tohle řekne, kde vlastně vyslal jasný signál. Stále opoziční (nesrozumitelné). Co myslel pan premiér, že jsme viděli v prezidentských volbách? Co tím chtěl říct? Ty propíchnuté pneumatiky? To, že někdo vyhrožoval smrtí mojí ženě? Že nám došla nábojnice? Že nás v Jablonci téměř ušlapali na náměstí? Že nám sprostě nadávali, že na mě plivali? Kde na mítinku prezidenta Pavla se něco takového stálo? Co tím mysli pan premiér? Co to bylo v té prezidentské volbě? Co bylo? Že jsem mluvil o míru? Ano. Já mám čtyři děti, dvě vnučky a nechci válku. Nechci. A normální člověk nechce válku. Nechce. Takže já to nechápu, o čem mluvil.

Takže tohle řekne pan premiér. Krásný projev, úžasný, s Piráty největší kámoši - a potom dá na Twitter text: S příchodem nového roku přemýšlíme nad tím, co nás čeká, jaké výzvy a příležitosti jsou před námi. Každý z nás má vlastní cíl a své sny. Ano, to je pravda. Věřím však, že nás spojuje vzájemný respekt a snaha o vytvoření společnosti, ve které se dobře žije všem.

Ano, to my jsme dělali, pane premiére. Stavme na tom, co nás spojuje, cesty k lepší budoucnosti hledejme společně. A dívejme se dopředu s nadějí. Optimismus a pozitivní pohled na život nám pomáhají. Těším se na to, co společně letos dokážeme.

A na koho mluví ten pan premiér? Mluví na koho? Mluví na nás, když v tom projevu vlastně hned jsme onálepkovaní, že my hazardujeme? Co my hazardujeme? My jsme dělali všechno pro lidi tady. Všechno. A sepsali jsme to do knížek. Tam leží, na mé lavici, ta knížka. Měli jsme jich x. Ať jiní politici napíší, co udělali pro lidi. (K poslankyni Schillerové, která vstává z místa.) Ne, já nepotřebuji tu knížku. My to umíme zdokumentovat. Vy z toho dneska žijete. Vždyť to je neuvěřitelné, ne? Válek a Kupka stále střihají pásky. A co udělali za dva roky? Neudělali vůbec nic! Všechno je to naše práce.

A ještě vy jste tak nekorektní, když pan premiér otevírá to Centrum prevence v Masarykově onkologickém ústavu, kdy jsem se osobně angažoval kvůli tomu pozemku od Jihomoravského kraje, tak my když jsme tam byli, tak jsme pozvali paní primátorku za ODS, byla tam s námi - a mě tam nejde o to, aby mě někdo zval. Ale jak vy prodáváte tu naši práci. Protože vy nemáte co! Vy nemáte co prodat, protože jste ještě nic neudělali. Vy à priori všechny naše projekty jste odsoudili, ničili jste je, já o tom ještě samozřejmě budu mluvit. Takže já nevím, ke komu mluvil pan premiér. Vy nás stále obviňujete. Rozdělená společnost. A kdo ji tady rozděluje? Kdo ji tady rozděluje? No my určitě ne. My určitě ne. My jsme se snažili o komunikaci. Když jsme byli ve vládě, ano, v menšinové vládě, tak jsme se chovali úplně jinak. A vy to dobře víte. Takže bylo by dobré, abyste říkali pravdu. Ale to se asi od vás nedá vůbec čekat.

Já samozřejmě jsem měl i... zahraniční politika. Bylo by samozřejmě zajímavé si udělat bod Vyhodnocení českého předsednictví v Evropské unii. Stálo to 2,3 miliardy. Dvě celé tři miliardy. Fotečky, chlebíčky. Já tomu rozumím. A co z toho tedy vypadlo? Jak to proběhlo? Nejzelenější předsednictví. Co ta zahraniční politika? Já fakt tomu nerozumím. Nerozumím tomu. A ta aktivistická zahraniční politika - ano, pan premiér se angažuje, chápu, ekonomická diplomacie, to je dobře. Ale já se ptám, pane premiére, proč jste rozbil Vé čtyřku, když vaši partneři ve vládě, pan Rakušan, paní Pekarová, se stále zaštiťují Václavem Havlem. Vždyť on byl u zrodu Vé čtyřky. On byl u zrodu Vé čtyřky. Vé čtyřka - tady je titulek, aby lidi věděli, v rámci Vé čtyřky má vždycky jedna země předsednictví. A pan premiér to má od 1. 7. 2023. A za celé to období nesvolal ani jednou to předsednictví. Nesvolal ani jednou! Proč? Protože pan premiér tady říká v článku: Předpoklad setkání premiérů Vé čtyři je nějaký výsledek jednání, zatím o tom nejsem přesvědčen. No to mě totálně šokovalo. To bylo za komoušů, že dopředu se domluvila nějaká deklarace a tak dále. Ale v dnešní době přece je potřeba diskutovat.

Já chápu, že Brusel by rád rozhodoval o tom, kdo v které zemi bude premiérem, a v Maďarsku se jim to nepovedlo, proto zadrželi Orbánovi 32 miliard eur, teď jim nevoní Fico, ano, nevoněl jim Morawiecki, zadrželi mu 38 miliard eur. Když přišel Tusk, tak hned mu dali 10 miliard eur. To, že likviduje veřejnoprávní média, to je v pohodě, ne? To jako Jourové nevadí. Ne? Vadí jenom tam, kde se stal premiérem ten, co nepolíbil prsten bruselské chobotnici. Protože to je chobotnice. Evropská komise - nikým nevolení úředníci, kteří disponují stovkami miliard eur, chtějí rozhodovat o tom, přes peníze, kdo kde bude premiérem.

A Vé čtyřka za nás fungovala skvěle. Vždyť jsou to naši největší obchodní partneři! Jsou to největší investoři. Innogy je maďarská firma, má tady 40 % distribuce plynu. Aero Vodochody je maďarská firma, ano, sídlí v České republice, jsou to naši partneři. A já vůbec nechápu, že vy vlastně... Na prvním setkání Vé čtyřky, vždycky když byla Evropská rada, kde sedí všichni premiéři a prezidenti, byla koordinace, kde se koordinovali - zamezili jsme migračním kvótám v červnu 2018, prosadili jsme taxonomii, prosadili slovo jádro, prosadili jsme to, že Green Deal, závazek snižovat emise, se netýká všech členských států ve výši 55 %, ale že je to průměr. To bychom na to nikdy nedosáhli, to jsme společně prosazovali. Zamezili jsme tomu, aby ten šílený Timmermans byl předsedou Evropské komise. Ten zelený migrační fanatik, normální magor, který ničí tu Evropu! Tomu jsme zamezili. I Weber, i tomu jsme zamezili. Ano! Ale neměli jsme tu sílu prosadit šéfa Evropské komise. Jak to všechno funguje? Funguje to tak, že po evropských volbách musí dojít k dohodě mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou a ta zvolí Evropskou komisi. A ta potom rozhoduje, má obrovskou moc, disponuje obrovskými penězi. Není podřízena Evropské radě.

A vy jste tam nespěchal, pane premiére. Ne, vy jste ještě 16. prosince 2021 mi to nechal. Tam, kde já jsem bojoval za zrušení emisních povolenek, které ničí náš průmysl a zdražují elektřinu u všech domácností, protože uhelné elektrárny, když vyrábějí elektřinu z uhlí, musí platit emisní povolenky, a pokud stojí 80-90 eur, tak samozřejmě... To jste mi ještě nechal. Takže vy jste tam nespěchal. Vás to zkrátka nebaví tam, vám to nejde, samozřejmě nějaké jednání bez papíru nebo i v cizí řeči je pro vás velký problém.

Ale proč destruujete tu Vé čtyřku? Za to, že Fico a Orbán mají jiný názor? Však já tomu rozumím, oni byli zvoleni ve svobodných volbách, ano, a Evropské komisi se něco nelíbí, tak se to diskutuje. Samozřejmě, je tam to veto, které by ten eurohujerský ministr, co tady je, ten zbytečný, hned předal, Piráti také. Oni by chtěli, aby nás řídilo Německo nebo Francie a my tam byli jenom do počtu. On je to stejný příběh s tím eurem.

Takže pane premiére, Vé čtyřka, je to neuvěřitelné, že vy - jak vy jste to chtěl, ten výsledek? Jediný schopný člověk, kterého tam máte - teď samozřejmě nebudu diskutovat o paní ministryni, která je velice schopná, bohužel (s úsměvem), proto všechny peníze jdou na obranu a na ostatní nezůstává - je Tomáš Pojar. A když vás válcují Piráti a topka a tihle, mluví o Tchaj-vanu, tak Pojera pošlete do Číny se šéfem rozvědky. Ne? Tak já myslím, že byste ho měl udělat ministrem zahraničních věcí, to je jediný rozumný člověk, který tam je, který je pragmatik, který ví, co je to Brusel, jak se dělá politika, co se děje za dveřmi, co se děje na tiskovkách. Takže je mi velice líto a vůbec tomu nerozumím, jak byste chtěl mít ten výsledek jednání dopředu. Nechápu to. Nechápu to.

Přece Vé čtyřka - vždycky jsme měli společné zájmy tohoto regionu, společné zájmy, které jsme prosazovali. I v rámci covidu jsme spolupracovali a tak dále. Takže ta vaše zahraniční politika skutečně... Já chápu, byl jste v Indii, byl jste v Africe, chodíte tam, to je asi dobře, ale bohužel, bohužel to, co je klíčové pro nás, a to je vlastně pozice v rámci Evropy, v rámci Vé čtyřky, tak to zkrátka nefunguje.

Takže vy jste mi vyčítal, pane premiére, před volbami v diskusi emisní povolenky. Tak možná by bylo dobré, kdybyste nám řekl, co jste tedy udělal s těmi emisními povolenkami. Já když jsem tam byl, tak jsem napsal dva dopisy všem premiérům a prezidentům, napsal jsem předsedkyni Evropské komise, napsal jsem předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, že zkrátka ty emisní povolenky, to je normálně brutální daň, která zkrátka potom v rámci Evropské komise se rozděluje. No a vypadá to tak, že většinou ty peníze teď údajně směřují v rámci toho rozpočtu na pomoc Ukrajině. Takže kdyby ty povolenky nebyly, tak by jedna kilowatthodina elektřiny vyšla asi - tady o tom mluví šéf ČEPSu Martin Durčák - o 1 800 korun na megawatt levněji. Takže o čtvrtinu bychom měli levnější elektřinu. Tak proč se v tom neangažujete? Vy jste mi to vyčítal. Tak proč se neangažujete a nesnažíte se vlastně tohle prosadit? Ano, je to mravenčí práce, protože je tam potřeba jako souhlas asi všech, ale vy jste to kritizoval, a neudělal jste pro to vůbec, vůbec nic.

Takže bohužel Evropa zkrátka se rozhodla, že nechce mít levné energie, ale že chce tedy řešit životní prostředí, že zachráníme planetu. Já si to zkrátka nemyslím, i když životní prostředí je strašně důležité, ale v podstatě ty prognózy vůbec nevyšly. Tam tu drahou studii, kterou objednala Evropská komise, tak ta říkala, že cena 100 eur, která dneska osciluje, nevím, 75 eur, 100 eur, tak měla být až v roce 2030. Ano? A zkrátka nikdo to neodhadl, je to spekulace. Já jsem v září 2021 plédoval za to, aby zkrátka se to zastropovalo, aby i ty firmy nebo i teď v rámci vašeho předsednictví i lidi budou muset platit. To jste prosadili úplně šílenou věc, že lidi budou muset platit samozřejmě emisní povolenky za nemovitosti nebo za auta. Ale já doufám, že se to všechno ještě změní po evropských volbách a tyhle nesmysly skončí.

Takže neudělal jste nic. Výsledek toho předsednictví je to, to jsou ty fotky, chlebíčky, dvě celé - nevím kolik - tři miliardy pryč a rozbil jste Vé čtyřku. Vůbec nekomunikujete, nefunguje to, ta koordinace. Za nás to fungovalo a skutečně jsme se koordinovali i ve vystoupeních. Ale jsou tam přece témata, která jsou důležitá. A jedno téma, kde se lišíte, a to je samozřejmě válka na Ukrajině, přece by nemělo být důvodem, aby ta Vé čtyřka přestala fungovat. A bohužel s vaším nástupem přestala fungovat.

My jsme - další téma je euro. No tak já nevím, já jsem, jak poslouchám ty podcasty některé, tak ono to tak vypadá, že to euro jste si nevydiskutovali ani v rámci pětikoalice. Ale možná se mýlím. Já jsem vždycky fascinován, kolik odborníků tady máme na euro. Každý tomu rozumí. Můžete si spočítat, kolik bylo ministrů financí od našeho vstupu do Evropské unie a kolik z těch ministrů financí chodilo na eurosummity. Za nás to tak bylo.

A teď vlastně projevem pana prezidenta jsme se dozvěděli, že pan prezident asi už není... to, že není prezidentem všech, i když to sliboval, tak to už víme. To se ukázalo s těmi důchodci. Ale teď to vypadá, že pan prezident už bude hlavně prezidentem STAN a TOP 09 tím, že přišel s tím eurem. Nevím, kdo mu to píše, nevím, kdo mu to radí. Ale já bych chtěl k tomu říct jednu věc. A pojďte se o tom tady bavit, mluvme o tom euru. Neříkám dneska, ale nevím, příští týden, vždyť to je velké téma. Tolik odborníků tomu rozumí a euro byl ekonomický projekt a stal se politickým. A víte, kdy se stal politickým? Když můj přítel Wolfgang Schäuble, který bohužel zemřel nedávno, chtěl, aby Řecko opustilo eurozónu, aby Řecko odešlo, že neplní podmínky. No a Angela Merkel to zakázala. A tím pádem je úplně jasné, že kdyby - a teď ta kritéria toho Maastrichtu. A teď se bavím hlavně o tom prvním, to je, že dluh vlády nesmí překročit 60 % HDP. Tak kolik těch zemí by tam bylo? No čtrnáct by tam nebylo. Musely by okamžitě pryč. Ne?

Rozpočtový deficit, druhé - dvojka je deficit vlády. Rozpočtový deficit nesmí přesáhnout 3 % HDP. Tak z těch zemí, které jsou v eurozóně, kdyby teď o to usilovaly, tak minimálně půlka tam nebude, protože to zkrátka neplní. Takže paradoxně to musí plnit ty, které tam přijdou.

Takže celá ta eurozóna je postavená na hlavu, protože ty rozpočtově odpovědné země jako severské státy a Nizozemsko a tak logicky argumentovaly vždycky vůči jihu. A já jsem tam byl s nimi na těch eurosummitech, ale my jsme tam mohli být, i když jsme nebyli členové eurozóny, a jsme to poslouchali a jsme z toho měli nějaký pocit, no tak by tam nepatřily. Slovensko, to je těsně na 60 %. Ani Německo by tam nebylo, ani Chorvatsko, ani Slovinsko, ani Finsko, Maďarsko, Rakousko, Kypr, Belgie, Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie a Řecko by tam zkrátka nebyly. A když to Schäuble chtěl, aby to Řecko šlo pryč, aby to fungovalo ekonomicky, tak zkrátka Merkelová rozhodla politicky, a tím pádem se to stalo politickým projektem. Je to politický projekt!

A my to nepotřebujeme. My to vůbec nepotřebujeme. A protože někdo, a já... samozřejmě těch ekonomů, kteří jsou v prostoru, není moc. Ale pan profesor Švejnar mě trošku zklamal. Ale já chápu, že u toho není, a on tam nebyl, kdy řekl, že bychom tam byli jako součástí v té dobré společnosti. No, ano, my jsme tam seděli, já jsem tam jednou byl s viceguvernérem, dokonce nám nedali ani slovo. A kdo to řídí? Kdo byl šéfem Evropské centrální banky od vzniku? No tak kdo tam byl? Wim Duisenberg, Holanďan, Jean-Claude Trichet tam byl, Francouz, Mario Draghi. Takže buď je to Francouz, Ital, Němec, nebo Nizozemec, všichni ostatní mají smůlu. Smůlu mají. Jo, tak to je zkrátka. A to jsou všechno čistí plátci. Oni víceméně rozhodují taky v Evropské unii, tak to je. Řekněme si to, jak to je.

Takže velká debata, pan prezident to... A proč bychom tam měli být? Z jakého titulu? Tady samozřejmě zase paní Pekarová vyhrabala to, že já jsem v roce 2009, kdy jsem byl podnikatel, se vyjádřil, ano, to euro by bylo z určitých stránek - není hedging, kurz, poplatky a tak dále. A kdo vám řekne ten kurz, vážení exportéři? Zkuste mi to říct. Máte garanci, že ten kurz bude 26? A co když bude 17, 18? Co se stane potom, vážení, vy, kteří se tváříte, že zastupujete průmyslníky, a Hospodářská komora. A co když ten kurz bude jenom 18 nebo 20, co se stane? No stane se to, že budete mít o 20 až 25 % tržeb méně. Méně, vážení. A co se stane, když bude takový kurz, tak vaši konkurenti v Čechách, kteří dovážejí zboží z dovozu, to budou mít o 20 až 25 % levnější. Tak co bude potom? Proto my potřebujeme českou korunu a potřebujeme nezávislou měnovou politiku, proto, aby - protože jsme proexportní ekonomika a 87 % našeho exportu jde do Evropské unie, tak proto potřebujeme mít tenhle nezávislý nástroj. Kdybychom byli v eurozóně, tak naše Česká národní banka bude co? Jenom nějaký regulátor, bude to nějaká divize ECB, budou tady dělat nějakou administrativu. Je to další ztráta svrchovanosti. Věřte mi, že bychom tam byli jenom do počtu.

Mě fascinuje, když různí komentátoři, kteří se tváří, jací jsou odborníci, stále kritizují Českou národní banku, Michla, který byl můj poradce, skončil v květnu 2017. A co Rusnok? Kdo tady vyhnal tu základní sazbu na 7 %? Proč o něm nemluví? No protože se to hodí, protože toho Michla tam dal Zeman. Ano. Tak samozřejmě, že to podělali. A Michl v tom pokračuje. Proč máme tak vysokou základní sazbu? Proč nemáme stejnou sazbu jako eurozóna? Proč? Jakou to má logiku? Jakou to má logiku? Nemá to logiku! A jaký byl důsledek této politiky ČNB? No takový, že zkrátka měli pocit, že budou bojovat proti inflaci, no a ta inflace v Evropě už jde dávno dolů. Pan premiér teď už dopředu vykazuje, jak bude mít úžasnou inflaci, ale stále jsme nejhorší. Takže ano, ČNB dělala špatnou politiku. Špatnou politiku, ano. A to začalo už dávno, to není nové. Měli už snižovat ty sazby. Takže pokud dneska křičí firmy, že chtějí mít euro, ale nemají žádnou garanci kurzu. Takže my euro nepotřebujeme, je to ztráta naší svrchovanosti, budeme tam do počtu. A pokud tomu nevěříte, tak věřte mi , že to tak je. Jako jeden z mála politiků v České republice jsem byl i podnikatel, i ministr financí, i premiér, takže něco o tom vím, seděl jsem tam. Vím, o čem to je. Vím, co se děje v zákulisí. A euro je jenom politický projekt, další ovládání naší země z jiného místa.

Když mluvím o ztrátě svrchovanosti, ono je to stejné i z hlediska těch finančních vztahů. Ano, my pošleme peníze do Bruselu, Brusel si udělá, co chce, a když my chceme peníze, tak oni nám diktujou kam a musíme tvrdě bojovat za to, abychom jim řekli: Ale my potřebujeme teď na ty dálnice! Vždyť Španělsko, Francie a všichni, ještě když jsme nebyli v Evropské unii, tak oni si postavili tu dopravní infrastrukturu za ty peníze Evropské unie a vy nám to nedovolujete! A samozřejmě Brusel má hlavně zájem na tom, aby při čerpání těch peněz se pochybilo, abychom o ty peníze přišli, to je ta strategie. A pokud vám to nikdo neřekl nebo vám to nikdo neřekne, tak věřte mi, že to tak je.

Pan premiér nebyl schopen se vyjádřit v televizi o euru, jestli ho chce, nechce. Stále se vymlouvá na Maastricht. Ale pane premiére, ať vám to ten Pojar nebo Černý nebo nevím kdo řekne, že to není o tom Maastrichtu. Je to o rozhodnutí a další ztrátě svrchovanosti naší země. My jako hnutí ANO určitě jsme zásadně proti. A pokud jsem se vyjádřil, a někdo to vytrhne z kontextu, v roce 2009 nějak jako podnikatel, tak jsem to snad dneska dostatečně vysvětlil. Ale věřte mi, že to nejsou skutečně problémy našich lidí, ty nesmysly. Já se nestačím divit, když čtu, že naši lidi, kdybychom měli euro, tak vlastně jedou na dovolenou, tedy teď že jednou na dovolenou, vymění si koruny a má eura a přijde o nějaké poplatky, a potom se vrátí z dovolené a údajně ta eura smění zase na koruny. Tak já nevím, asi je normální, že ta eura si nechá, už je nemění a potom příští rok je zase použije. Postrádám v tom logiku, je to skutečně neuvěřitelné sledovat v televizi všechny ty teoretiky, kteří tady nám vykládají o tom, jak to euro potřebujeme.

Já chápu, že STAN, TOP 09 a Piráti by všechno předali do Bruselu, i ztrátu veta, aby Brusel o nás rozhodoval, abychom poslouchali, aby nám stále kecali do života. A my to nechceme. My jsme svrchovaná Česká republika. Já jsem vždycky bojoval za naše zájmy, a proto samozřejmě v Bruselu mě neměli rádi, stejně jako nemají rádi Orbána. A tu Meloni taky. Meloni, ta byla strašně bojovná, jak zatočí s těmi migranty a jak je deportuje. No a teď jí vysvětlili - Meloni, ty potřebuješ prachy. Takže taky už není asi tak revoluční, jako byla.

Takže to je k tomu euru. A myslím, že když pan premiér tady vyzývá, tak zkusme se tady bavit, jak to teda máte. My z toho máme pocit takový, že bohužel pan premiér je slabý premiér, takže nakonec ta pětikoalice, tedy ten STAN, a ještě pan prezident teď na to tlačí, ho přesvědčí a tahle vláda bude chtít vstupovat do eurozóny, což samozřejmě by byla úplná katastrofa.

Je tady ještě paní ministryně obrany. Vím, že se jí nebude líbit, co tady budu říkat, ale ohledně naší armády a zbrojení. My jsme přesvědčeni o tom, že ty F35 nepotřebujeme. Teď jsem zaznamenal článek v Deníku, který je spíš provládní, že smlouva na F35 už bude brzy a že ze 106 miliard bude 322. No, tak tomu nerozumím, protože v tom materiálu na vládu se mluví o 160 miliardách a samozřejmě v rozpočtu 2024 máte 15,6 a ještě budete dělat rozpočet 2026, takže všechny ty tři rozpočty - 2024, 2025, 2026 - to je spolu 36 miliard. A i tak tam ještě zůstane pro ty další vlády, i když to tak vypadá, že vy se tam chystáte zůstat strašně dlouho, tak tam ta částka bude úplně šílená.

Takže my jsme měli ten seminář. Pan Žáček nás tam tehdy přesvědčoval - ne pan Žáček, ale nějací ti vojáci, že tam bylo sedm těch nabídek. No nebylo, protože je to ta pátá generace. Ta letadla přijdou v roce 2035, tak nevím, co na to říká pan Řehka. On chce stále bojovat. Takže za nás je to zbytečné. Myslím si, že ty peníze jsme skutečně mohli použít někde jinde.

Teď jsem se chtěl věnovat zdravotnictví, protože zdravotnictví pro naši vládu bylo a je prioritou a měli jsme velice konkrétní výsledky. Mě šokuje, co vlastně má pan premiér za poradce. Protože když čteme ty články, tak jeden poradce podle nějakých novinářů dělal nějaké podivné kšefty v IKEMu. Druhý poradce je majitel kliniky, která měla problémy s dluhy a dostala pokuty. Tohle kdyby bylo za nás, tak už všichni křičí. VZP rozděluje stamiliony na nový projekt. Vybrala i premiérova poradce. Tak to je všechno zajímavé.

Dva ministři ve vládě mají štěstí - i když paní ministryně také něco po nás zdědila - a to je samozřejmě ministr dopravy a ministr zdravotnictví. Tak pan ministr zdravotnictví, který od nástupu destruuje naše zdravotnictví, stále něco otevírá. Minulý rok otevíral diagnostické onkologické centrum v Motole, u Apolináře, kde jsme prosadili investici 50 milionů pro nové porodnické oddělení. Onkologické centrum v Karlovarském kraji bude. No to jsem zvědav, kdy tedy a jak to bude. Takže problém této vlády je, že všechny ty projekty, které byly dobré, se snaží zničit.

Mě strašně baví, když teď Piráti anoncovali, že je potřeba se věnovat psychiatrické péči. Já vám chci jenom říct, že my jsme se tomu věnovali. A je to obrovský problém. Je to obrovský problém nejenom pro dospělé, ale hlavně pro děti v kontextu války na Ukrajině, v kontextu toho, co se stalo na Filozofické fakultě, v kontextu covidu a tak dále. Naše vláda tehdy reagovala na moderní vývoj v celé Evropě ohledně nutnosti přizpůsobit systém psychiatrické péče aktuálním potřebám pacientů i společnosti a započala za podpory odborníků a samotných uživatelů péče, Světové zdravotnické organizace, Evropské unie a dalších takzvanou reformu psychiatrické péče. Já jsem na to zřídil komisi, bylo na to oddělení na Ministerstvu zdravotnictví.

Takže co jsme my udělali? Kromě celkového navýšení financí z veřejného zdravotního pojištění do oblasti psychiatrie a také specificky do oblasti dětské psychiatrie byla například zavedena zcela nová forma péče, takzvané Centrum duševního zdraví. V centru tým odborníků poskytuje pacientům se závažnými duševními nemocemi komplexní zdravotně-sociální péči, a to i v jejich domácím prostředí, čímž zvyšuje jejich kvalitu života a snižuje riziko zhoršování jejich stavu. Ano, my jsme nechtěli zavírat lidi do Bohnic, tam je napíchat injekcemi a nechat je tam celý život zavřené. Ano, to není koncepce, ve které jsme chtěli pokračovat. Ale nový pan ministr to podporuje. Tady je jedno soukromé zdravotnické zařízení, které má takové supermoderní zařízení, a už tam byli všichni z vlády, i premiér.

My jsme měli jinou strategii. My jsme do roku 2021 vytvořili 30 takových center a k tomu podobné týmy pro děti, lidi se závislostmi a pacienty s demencí. Dalším novým konceptem byly takzvané ambulance s rozšířenou péčí, které oproti běžným ambulancím využívají úzkou spolupráci psychiatra, psychologa a psychiatrické sestry, a tím zvyšují efektivitu i dostupnost péče. Ke zvýšení dostupnosti péče přispělo i navýšení úvazku psychiatrů i psychologů v ambulancích, které se podařilo i přes výraznou personální krizi, která je v celém zdravotnictví napříč Evropou.

Dále se nám podařilo posílit akutní lůžkovou péči až od cirka 600 lůžek a zároveň omezit dlouhodobé hospitalizace tam, kde šlo využít alternativních služeb v komunitě. V psychiatrických nemocnicích se navíc pracovalo na zlepšení kvality péče a celkově jsme se snažili o snižování stigmatu, které duševní nemoci provází. Vzhledem k tomu, že proces reformy dalece přesahuje jedno volební období, připravili jsme plán dalších kroků až do roku 2023, včetně plánu finančního zajištění změn. Bohužel jsme nepředpokládali, že i přes dopady pandemie covid-19, válku na Ukrajině, narůstající finanční krizi a s tím spojenou urgentní potřebu posílení péče o duševní zdraví, zintenzivnění reformních změn pan ministr Válek celou reformu naopak zastaví. Ano, pan ministr Válek zničil dva projekty - reformu psychiatrické péče a národní boj proti rakovině! Tyhle dvě důležité věci pro lidi. Rakovina je obrovský problém a duševní zdraví je také obrovský problém. A Válek to zničil! Zničil to!

Takže pan ministr zrušil oddělení pro reformu péče o duševní zdraví na Ministerstvu zdravotnictví a Radu vlády pro duševní zdraví jako poradní orgán vlády a žádné nové projekty v rámci reformy nerealizuje. Ta rada byla pod mým řízením! Pan premiér nedělá vůbec nic. Chodí, čte projevy a stříhá pásky. Nikdy o ničem nejedná. Nic konkrétního. Nic. ANO? Měl v tom pokračovat. A pan Válek to zrušil!

Pan Válek zastavil už započatý projekt krizových center, který by už v roce 2022 přinesl minimálně jedno zdravotní krizové centrum - v každém kraji mělo být jedno krizové zdravotní centrum. Řekl, že je to potřeba ještě prodiskutovat. Prodiskutovat. Takže na Ministerstvu zdravotnictví se stále jen diskutuje. A v době, kdy je vzhledem k válce na Ukrajině či výrazně traumatizující události na Univerzitě Karlově enormní potřeba krizové péče, se dozvídáme, že nejsou peníze ani na krizovou linku v Bohnicích! Byla zrušena. Neuvěřitelné. Všechno ničí! Všechno.

A to nemluvím o alarmujícím stavu v dětské psychiatrii, kdy odložení do šuplíku na ministerstvu nese vážné dopady nejen na dětské pacienty, ale na celé rodiny a potažmo celou společnost. Ano. A jaký je stav v dětské psychiatrii? Víte, kolik máme dětských psychiatrů na celou Českou republiku? Sto osmdesát! Sto osmdesát. Kolik takových případů já jsem řešil, kdy mi zoufalé maminky volaly. Zkuste si sehnat dneska psychiatra pro děti. I pro dospělé je to problém. To, že zavedli nějakého dětského psychiatra online? Jaký je rozdíl mezi tím, jestli je to online, nebo že tam někdo přijde? Ten psychiatr se nenaklonuje. Nenaklonuje. Takže se to neřeší.

Piráti teď avizovali, jak je to zajímá. Tak se zeptejte toho ministra. S námi se nikdo nebaví. S námi se tedy baví ministr Blažek, i s našimi poslankyněmi, o sexuálním násilí a tak dále. Tam to nějak společně řešíme. Ale tady se s námi nikdo nebaví. Takže tady to celé zabil, protože je to zkrátka absolutně neschopný a nejhorší ministr zdravotnictví, kterého jsme tady měli. Ten dopad je katastrofální!

Takže co dělá pan ministr? Kromě toho, že destruuje ty naše projekty, tak teď slaví další výstavbu onkocenter. To je neuvěřitelné. Když pan ministr se stal ministrem, tak přišel na Žluťák, Masarykův onkologický ústav, a tam říkal lidem, že to je špatně, že to je blbý projekt, protože Babiš, ano, 21. července 2021, tady je titulek, jsme s paní Schillerovou podporovali projekt Modernizace Masarykova onkologického ústavu. (Ukazuje.) A byla tam paní primátorka za ODS s námi, také v tom nějak pomohla. A angažovali jsme se. My jsme sehnali ten pozemek. A teď vlastně tam byl pan premiér, který to zkrátka deklaruje, že jak to bylo úžasné a že v Masarykově onkologickém ústavu staví nové pavilony a tak dále. Ano, v roce 2026. To je všechno naše práce. Všechno tohle jsme my prosazovali. Takže tohle ještě pan ministr akceptoval, jinak by to možná byl zničil.

Jako mě fascinují hlavně ty sprosťárny o tom národním boji proti rakovině. Já jsem chtěl postavit v Praze nejmodernější onkologickou nemocnici v Evropě, specializovanou. Specializovanou, nejmodernější. Taková je v Norsku, taková je ve Francii, Španělsku, není jich moc, šest nebo sedm. A víte proč? Protože ti čistí onkologové zkrátka bojují vždycky proti těm specialistům. Když jsme bojovali za peníze, evropské fondy, jak jsme blokovali Evropskou radu a přivezli jsme 42 miliard navíc, navíc, celkově to bylo téměř tisíc 1 000 miliard, tak jsme přivezli pro české zdravotnictví 55 miliard korun. Padesát pět. Kolik vyjednal premiér Nečas v roce 2012 na období 2014 až 2021? Kolik? 8,5 miliardy. My jsme dovezli 55! A součástí toho byl národní boj proti rakovině. Pamatujete na tenhle prospekt? Tohle mi chtěli tady zakázat. (Ukazuje.) Tady křičel do mikrofonu Jurečka, že je to kampaň, a tak dále. Ne, my jsme to dělali pro lidi. My jsme to dělali pro lidi. I tu onkologickou nemocnici v Praze jsme dělali pro lidi. A říkat, že Babiš si to dělá pro sebe? Ne, Babiš si sežene vždycky nejlepší doktory na světě. Já jsem to chtěl pro lidi. Protože každý rok zemře na rakovinu u nás 27 000 lidí a je stále horší a horší. Prevence, rakovina slinivky a tak dále. To jsme všechno dělali. 15 miliard jsem vyřídil, aby tady byla nejmodernější nemocnice, která by sloužila pro celou Českou republiku. A jsem přesvědčen, že naši lékaři jsou jedni z nejlepších na světě. Sem by chodili lidi z celého světa. No ale to se nelíbilo, tak to zabili. 15 miliard, osobně jsem to projednával s předsedkyní Evropské komise. A kde to teď všechno bude? Tak já jsem na to zvědav, kde to zašantročí do různých a kolika míst. Ano, Motol má něco stavět. Možná by bylo dobré, aby nám to pan ministr řekl. Pan ministr lže o tom, že to mělo být na nějakém nevykoupeném pozemku, ano, to bylo součástí toho. Ale jelikož je to totálně neschopný člověk, tak bylo to stejné, jak já jsem vyřídil pozemek od Jihomoravského kraje pro ten nový projekt na Žluťáku, Masarykův onkologický ústav, kde se to bude stavět, tak tak bychom byli vyřídili tady v Královských Vinohradech a Bulovka a to jsou pozemky Prahy a o tom se vyjednávalo. To se mělo vyjednat, abychom získali ten pozemek a tam mohla stát vlastně první nová nemocnice. Vždyť od revoluce tady žádnou nikdo nepostavil, ne? (Ministryně Černochová: Soukromou.) Jakou? Soukromé. Soukromé jo. Ale já teď mluvím o státu, ne? S námi se o tom vůbec nikdo nebaví.

Nebo když už jste zabili ten projekt Letňany, ten administrativní komplex, protože Babiš, protože tam metro končí v poli, ne? Bůhví co tam bude. Tak tam to bylo také jako místo, o kterém se uvažovalo. A pan ministr říkal, že je všechno špatně. Není to pravda. Není to pravda. A zdravotnictví má smůlu. Já jsem byl na konferenci, kde pan Stanjura řekl, že není žádná priorita zdravotnictví. Priorita není. Bohužel. Tak pro nás to priorita byla. My jsme měli... Takže ta onkologická nemocnice, vážení Pražáci, když budete... protože tady žádná prevence není, pořádná. To není prevence, když nějaká paní jde do gynekologické ambulance, zdravá, na prevenci a sedí tam nějaká paní, nedej bože, nebo bohužel, která na první pohled má na hlavě šátek... Já jsem byl na takové onko konferenci, ano. Ony jsou tam spolu... to není. To, co my jsme prosadili v Brně, to bude fantastické, protože to Brno, ten Žluťák, ano, to byl americký projekt. A je to skvělá nemocnice a my jsme za to bojovali! A tohle mohli mít Pražáci. Dneska si zkuste vyřídit termín na Žluťáku. Za rok? Nebo jak? Zeptejte se. Nic takového tady není pořádně. Není.

Potom jsme měli plán strategických investic. To schválila naše vláda a bylo to sedm strategických investic za 13,5 miliardy. To jsme schválili dvanáctého... nebo psalo se o tom 12. února 2020. Tak by bylo dobré, kdyby nám pan ministr tady řekl, jak se to vyvíjí. IKEM Praha se staví, tam to vím, tam jsme byli, to se ještě stihlo. Plzeň také nějakým způsobem funguje. A co to Brno, pane ministře? To jsme osobně tady s paní Schillerovou bojovali, protože mluvit s úředníky na Ministerstvu zdravotnictví, to je skutečně na zabití, ta byrokracie. A máte to schváleno. Máte to schváleno. Já jsem tam byl v té nemocnici a tam říká primář: My tady v Brně v Bohunicích máme dvě nějaké porodnice a my bychom to chtěli zrealizovat. Tak se vás ptám. Nevím kolik, jestli půlka vlády jsou Brňáci, máte střet zájmů, tak to udělejte. Výstavba gynekologicko-porodnické kliniky. Období realizace mělo být 2020 až 2025. Investice 1 miliarda 950. Ano? Očekávané úspory na provozních nákladech 76 milionů. Ekonomický přínos 130 milionů. Tak já se ptám, kde to je? Proč to už neděláte? Tak nám řekněte, co s tím bude. Jestli vůbec o tom víte, nebo ne. Podle mých informací se nedělá vůbec nic, aby to určitě Brnu zásadně pomohlo.

Fakultní nemocnice Olomouc, novostavba hlavní budovy, to se, pokud vím, nějak připravuje. A potom je tady výstavba nového sdruženého projektu Všeobecné fakultní nemocnice, to jsme schválili 22. července 2021, 1,5 miliardy investice do Všeobecné fakultní nemocnice. A je to nový sdružený objekt na místě původní budovy A7. Nový objekt se bude nacházet v těsné blízkosti chirurgické a anesteziologické kliniky s přístrojovým vybavením. Všeobecná fakultní nemocnice investici velmi potřebuje. Tak já se ptám, co s tím bude, pane ministře?

U Apolináře byl projekt nové porodnice za miliardu. Kde to je? Proč v tom nepokračujete? Všechno, co se dělá, je výsledek naší práce. Nemůžete ukázat taky něco? Nemůžete aspoň něco dotáhnout? Anebo nás informujte, možná nejsem dobře informovaný o tom. Modernizace chirurgických oborů, Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ano, to se dělá. A co Thomayerova nemocnice? Ta vypadá jak za Masaryka, ano, katastrofa. Porovnejte IKEM a Thomayerovou nemocnici. Hrůza. A tam byla přece výstavba centrálního urgentního příjmu. Tak proč to neděláte? Proč nepokračujete v těch investicích? Já tomu nerozumím. Tak můžete tam stříhat ty pásky, ano. Můžete zase říct, jak jste slavný.

Ta akce Thomayerka, centrální urgentní příjem, měla být do roku 2025 investice 835 milionů, ne? A co se děje? Nic se neděje. Takže to zdravotnictví, jak jste začali, dali jste peníze - nebo já nevím, jestli to skutečně je nějaká cílená akce na to, aby... já nevím, to chcete privatizovat, nebo nechcete to zdravotnictví? Nerozumím tomu. To jsou všechno konkrétní věci, které my jsme dělali. Z těch 55 miliard, které jsme dovezli z Bruselu, byl velice důležitý projekt React-EU. Původně jsme tam měli 11 miliard a nakonec vzhledem k obrovskému zájmu jsme vyhověli všem. Všem jsme vyhověli. Všechny ta zařízení, která chtěla, to dostala. Já jsem na to osobně dohlížel. Já jsem volal Dostálové a říkám - i paní Schillerové - na to musíte mít peníze. Ano, bojovali jsme. Maláčová chtěla, a měla taky pravdu, pro výstavbu domovů seniorů a tak dále. A taky jsme tam dali 3 miliardy, ano? A ten React-EU znamená (za) 22,1 miliardy nejmodernějších přístrojů do 110 zdravotnických zařízení v České republice. A dávali jsme všem, bez ohledu na to, kdo tam byl ředitel, jaká obec, jaké město a tak dále. A kromě toho jsme dali ještě 5 miliard na integrovaný záchranný systém a 2,1 miliardy na sociální infrastrukturu. Takže React-EU byl pořízení zdravotnických přístrojů, vybavení a 2 066 nových lůžek pro pacienty. Do sociální infrastruktury šlo 733, to bylo pro zázemí a poskytování sociálních služeb. Integrovaný záchranný systém - 730 sanitních vozů či dalších vozidel určených pro reakce na mimořádné události, 1 356 setů nové techniky a věcných prostředků pro složky IZS. Takže to je výsledek naší práce. A to všechno bylo v roce, mělo to být v roce 2023. Já vám to tu můžu tedy číst.

Pražáci. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady - heliport na pavilonu N1. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady - rekonstrukce gynekologicko-porodnické kliniky, pavilon D, 93 milionů. To první bylo 96 milionů. Královské Vinohrady - pořízení přístrojové techniky a vybavení pracovišť nemocnice s ohledem na potenciální hrozby, 310 milionů. Thomayerova nemocnice - multioborový rozvoj terapeutických a intervenčních postupů v péči o pacienty Fakultní Thomayerovy nemocnice v návaznosti na urgentní příjem, 173 milionů. Fakultní nemocnice v Motole - rozvoj a modernizace pracovišť v návaznosti na standardizovanou síť urgentních příjmů, 423 milionů. Vznik robotického centra, rozvoj zobrazovacích metod a rozšíření možností práce s obrazovými daty pacientů ve Fakultní Thomayerově nemocnici, 192 milionů. Nemocnice Na Františku - modernizace přístrojového vybavení pro zkvalitnění zdravotní péče v nemocnici na Františku, 149 milionů. Fakultní Thomayerova nemocnice - zvýšení bezpečnosti a kvality chirurgických výkonů realizovaných ve Fakultní Thomayerově nemocnici, 133 milionů. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze - obnova a rozvoj přístrojové techniky pro urgentní a intenzivní péči, 499 milionů. Fakultní nemocnice v Motole - rekonstrukce pneumologické kliniky, 54 milionů. Fakultní nemocnice Bulovka - rozvoj a modernizace vybavení chirurgických a diagnostických oborů, 149 milionů 894 tisíc. Ústřední vojenská nemocnice - pořízení přístroje PET/CT v ÚVN za 96 milionů. Ústřední vojenská nemocnice Praha - pořízení přístroje MR3T, magnetická rezonance, za 55 milionů. Takže Praha 2 miliardy 426 milionů 945 v rámci projektu React-EU. Naše dílo naší vlády! Pro nás zdravotnictví bylo absolutně top.

Jihočeský kraj. Nemocnice Tábor - modernizace vybavení nemocnice Tábor, 95 milionů. Nemocnice Jindřichův Hradec - modernizace, 147 milionů. Nemocnice Strakonice, 150 milionů. Přístavby, nástavby a stavební úpravy pavilonu nemocnice České Budějovice, 500 milionů. Skvělá nemocnice. Nemocnice Prachatice - modernizace nemocnice Prachatice, 73,4 milionu. Nemocnice Český Krumlov, 106 milionů 860 tisíc - modernizace. Nemocnice Písek - modernizace přístrojového vybavení Nemocnice Písek, 80,6 milionu. Jihočeský kraj - miliarda 153 milionů 218.

Jihomoravský kraj. Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně - rozvoj a modernizace pracovišť ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně pro posílení připravenosti nemocnice v boji s pandemickými hrozbami, 499 milionů 548 tisíc. Nemocnice Blansko - přístrojové vybavení pro Nemocnici Blansko, 88 milionů. Vojenská nemocnice Brno - rozvoj a modernizace Vojenské nemocnice Brno, 150 milionů. Nemocnice Boskovice - modernizace zdravotnického zařízení, 146,7 milionu. Fakultní nemocnice Brno - rekonstrukce JIP kliniky, IGEK, za 58,5 milionu. Fakultní nemocnice Brno, jipka další - 59 milionů. Fakultní nemocnice Brno - přístrojové vybavení v návaznosti péče na urgentní příjmy Fakultní nemocnice Brno, 381 milionů. Nemocnice Vyškov, příspěvková organizace - magnetická rezonance a stavební úpravy křídla D3, 150 milionů. Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace - stavební úpravy ARO Nemocnice Kyjov, 119, 120 milionů de facto. Nemocnice TGM Hodonín, 149,96 milionu - modernizace a rozvoj přístrojového vybavení v nemocnici TGM v návaznosti na urgentní příjem. Zase, Nemocnice Hodonín - modernizace... ne, pardon, to už jsem četl... pořízení přístrojového vybavení a technologií krajské nemocnice v Ivančicích, zařazené do páteřní sítě poskytovatelů urgentní péče, 118 milionů. Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace - modernizace pracovišť Nemocnice Znojmo v návaznosti na urgentní příjem, 150 milionů.

To byl projekt Adama Vojtěcha, centrální urgentní příjem všude! Všude. A nechápu, proč to v Thomayerce už dávno nestavějí. Mimochodem se tam staví plicní klinika, to je také naše dílo, a bude se otvírat v březnu tohoto roku. Samozřejmě že nás nepozvou, ale vy všichni dobře víte, že tohle všechno je naše dílo, protože my jsme dělali konkrétní věci pro lidi.

Úrazová nemocnice v Brně - rozvoj a modernizace přístrojového vybavení pracovišť v návaznosti na urgentní příjem Úrazové nemocnice v Brně, 140 milionů. Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvková organizace - rozvoj a modernizace přístrojového vybavení a pracovišť v návaznosti na urgentní příjem. A Nemocnice Břeclav, 35,5 milionu, pořízení nového CT a digitálního skiagrafického přístroje pro nemocnici. Takže celkem Jihomoravský kraj 2 miliardy 396 milionů, vážení občané Jihomoravského kraje.

Karlovarský. Nemos Sokolov, soukromá nemocnice - rozvoj a modernizace pracovišť navazujících na urgentní příjem, 97 milionů. Karlovarská krajská nemocnice - zdravotnická technika, React-EU Cheb, projekt II, 69 milionů. Karlovarská krajská nemocnice - zdravotnická technika, React-EU, 237 milionů. Karlovarský kraj celkem 403 milionů.

Královéhradecký kraj. Oblastní nemocnice Náchod - rozvoj a modernizace zdravotní péče v nemocnici Náchod, 148,7 milionu. Fakultní nemocnice Hradec Králové - modernizace a obnova přístrojů v rámci navazujících oborů na urgentní příjem za 499 milionu. Oblastní nemocnice Náchod - rozvoj a modernizace zdravotní péče, Náchod UP Rychnov nad Kněžnou, 147,7 milionu. Oblastní nemocnice Trutnov - rozvoj a modernizace zdravotní péče, Trutnov, 145 milionů. Rozvoj a modernizace zdravotní péče Jičín, 150 milionů. Spolu Královéhradecký kraj miliarda 90 milionů. Ano, všude lidi budou mít super moderní přístroje.

Liberecký kraj. Krajská nemocnice Liberec - vybavení pro robotickou miniinvazivní technologií, 72,5 milionu. Nemocnice Jablonec nad Nisou, REACT-EU, 129,8 milionu. Potom je tu nějaká MMN, akciovka, to nevím, co je - rozvoj a modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě s ohledem na potenciální hrozby, 150 milionů. Krajská nemocnice Liberec - vybavení pro posílení páteřní sítě, 351 milionů. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa - urgentní příjem 145,6 milionu. Liberecký kraj 849 378 000.

Moravskoslezský kraj. Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace, to je městská - rozvoj a modernizace pracovišť navazujících na urgentní příjem druhého typu sdruženého zdravotnického zařízení Krnov, 150 milionů. Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace - zvýšení kvality poskytování zdravotní péče v nemocnici ve Frýdku-Místku, 149,8 milionu. Fakultní nemocnice Ostrava - rekonstrukce Karim jednotky, Orim 1, 2 včetně vybavení zdravotnickou technikou Karim a JIP, 195 milionů. Nemocnice Agel Nový Jičín, soukromá nemocnice - rozvoj a modernizace a posílení páteřní sítě v nemocnici Agel Nový Jičín, 149,9 milionu. Fakultní nemocnice Ostrava - vybudování dvou arytmologických sálů, stavba a zdravotnická technika včetně systému pro intervenci a doplnění diagnostické zobrazovací techniky, 197,5 milionu. Slezská nemocnice v Opavě - rozvoj a modernizace pracovišť navazujících na urgentní příjem Slezské nemocnice v Opavě, 149 milionů. Nemocnice Třinec - modernizace, 144 milionů. Městská nemocnice Ostrava. (Hlasitý zvuk otvírané lahve z místa ministryně Černochové. Smích některých poslanců.) Rozvoj a modernizace... a posílení vybavení nemocnice... (Ministryně Černochová: Já se vám omlouvám.) Potřebujete první pomoc? Ne. (Ministryně Černochová: Já jsem se lekla víc než vy.) 150 milionů. Nemocnice Agel Ostrava, soukromá 144 milionů - to je rozvoj, modernizace a posílení páteřní sítě v nemocnici Agel. Nemocnice s poliklinikou Havířov - výstavba a modernizace akutních pracovišť s návazností na urgentní příjem druhého typu, 150 milionů. Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, modernizace pracovišť Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj 150 milionů. Takže celkem Moravskoslezský kraj miliarda 837 milionů 354 tisíc.

Olomoucký kraj. Olomoucký kraj - modernizace nemocnice Hranice, 123 milionů. Přístrojová a jiná zdravotnická technika pro rozvoj a modernizace pracovišť intenzivní péče s návazností na urgentní příjem nemocnice Agel Prostějov, 130 milionů. Přístrojová a jiná zdravotnická technika pro rozvoj a modernizaci pracovišť intenzivní péče s návazností na urgentní příjem nemocnice Agel Šternberk, to je 104 milionů. Modernizace pracovišť operačních a akutních oborů, to je Fakultní nemocnice Olomouc, státní, 99 milionů. Potom je tady nemocnice Agel Jeseník a to je modernizace přístrojového vybavení s ohledem na potenciální hrozby, 42 milionů. Potom je tady Středomoravská nemocniční soukromá Agel, 145 milionů. Přerov - přístrojová a jiná zdravotní technika pro rozvoj a modernizaci pracovišť intenzivní péče v návaznosti na urgentní příjem. A potom tady mám znovu Fakultní nemocnice Olomouc, 401 milionů, rozvoj diagnostických pracovišť. Jinak tam mají skvělý, jeden z nejlepších mamografů. Minule, když jsem byl na onkokonferenci, tak mi psali lidi, že musí dlouze čekat na vyšetření, ženy na mamograf. Tady se téměř nečeká. A mají tam skutečně velice moderní pracoviště. Sám jsem to navštívil, protože, znovu opakuji, prevence onkologie je... prevence rakoviny je strašně důležitá. Nemocnice Šumperk 128 milionů - rozvoj a modernizace odolnosti s ohledem na potenciální hrozby. Takže celkem Olomoucký kraj miliarda 175 milionů.

Pardubický kraj. Litomyšl, nemocnice - vybavení navazujících oborů, 53,2 milionu. Svitavská nemocnice - sloučení JIP a vybavení navazujících oborů, 123 milionů. Chrudimská nemocnice - vybavení navazujících oborů, 92 milionů. Pardubická nemocnice - výstavba pavilonu centrálního urgentního příjmu s centralizací akutních provozů, 500 milionů. Orlickoústecká nemocnice - výstavba pavilonu centrálního příjmu s odbornými vyšetřovnami, druhá etapa, 150 milionů. Orlickoústecká nemocnice - vybavení navazujících oboru na UP 2, 73 milionů. Celkem Pardubický kraj 992 milionů.

Plzeňský kraj. Rokycanská nemocnice, 63,6 milionu - modernizace vybavení nemocnice. Klatovská nemocnice - rozvoj a posílení odolnosti a připravenosti zdravotnického zařízení, 149,9 milionu. Stodská nemocnice - rozvoj a posílení odolnosti a připravenosti zdravotnického zařízení, 98,7 milionu. Rekonstrukce JIP, Fakultní nemocnice Plzeň, 73 milionů. Privamed - modernizace a dovybavení návazných pracovišť urgentního příjmu. Privamed - radiodiagnostické oddělení, laboratoře OKB, OKM, 150 milionů. Mulačova nemocnice - obnova přístrojového vybavení pracovišť urgentní péče Mulačovy nemocnice, 150 milionů. Fakultní nemocnice Plzeň - obnova a modernizace zobrazovací techniky, 355 milionů. Znovu Fakultní nemocnice Plzeň - obnova a vybavení operačních sálů, 68,8 milionu. Domažlická nemocnice - rozvoj a posílení odolnosti a připravenosti zdravotnického zařízení, 129 milionů. Celkem Plzeňský kraj miliarda 238 milionů 398.

Středočeský kraj. Nemocnice Slaný - modernizace, 150 milionů. Nemocnice Nymburk. Tu jsem navštívil opakovaně. Tak tam mají nový rentgen a mají novou skvělou magnetickou rezonanci, 150 milionů. Kladno, oblastní nemocnice, taky 150 milionů - modernizace přístrojového vybavení, Kladno. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav - 55,4 milionu, dospávací jednotka, rozvoj a modernizace. Zase Mladá Boleslav - 226 milionů, rozvoj a modernizace, přístroje. Městská nemocnice Čáslav - 96,4 milionu, rozvoj a modernizace. Masarykova nemocnice Rakovník - 150 milionů, rekonstrukce a modernizace. Pořízení přístrojového vybavení pro urgentní pracoviště druhého typu Nemocnice Hořovice, NH Hospital, a. s., soukromá, 150 milionů. Oblastní nemocnice Kolín, nemocnice Středočeského kraje - 150 milionů, modernizace zobrazovací techniky ON Kolín. Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., - 147,6 milionu. Mělnická zdravotní, a. s. - 150 milionů, modernizace a posílení odolnosti nemocnice Mělník v rámci urgentního příjmu se zaměřením na gynekologicko-porodnické oddělení a radiodiagnostiku, 150 milionů. Rozvoj a modernizace a posílení odolnosti v Oblastní nemocnici Příbram s ohledem na potenciální hrozby, 150 milionů. Takže celkem Středočeský kraj 1 725 749 000

Ústecký kraj. Doplnění a modernizace přístrojového vybavení pro urgentní péči, intenzivní péči a poskytování zdravotních služeb při epidemii v Nemocnici Žatec - 99,7 milionu. Dále Rumburk - pořízení přístrojového vybavení pro urgentní pracoviště druhého typu Krajské majetkové příspěvkové organizace Rumburk, 150 milionů. Mimochodem to je nemocnice, kterou jsme zachránili od krachu. Ta byla na odpis. Tam jsme se osobně angažovali a Krajská zdravotní, co je dneska vlastně největší zdravotnické zařízení v České republice, Ústecký kraj ji vzal pod křídla a připravuje se tam další investice. Přístrojové vybavení nemocnice Litoměřice, tu jsme zase zachránili před privatizací. Tam si někdo na to brousil zuby - 146 milionů a je to pod Krajskou zdravotní, takže pod krajem. Rekonstrukce porodnice a přístrojové vybavení Nemocnice Teplice - 150 milionů, také Krajská zdravotní. Nový pavilon emergency včetně operačních sálů, centrální sterilizace a JIP v Nemocnici Děčín - 150 milionů. Nový pavilon emergency včetně JIP v Nemocnici Chomutov - 150 milionů, ale celkově Chomutov investuje asi 900 milionů do absolutně supermoderní nové nemocnice. Přístrojové vybavení Nemocnice Most, Krajská zdravotní - 138 milionů. A potom v Ústí nad Labem nový pavilon s operačními sály, oddělením JIP a kardiochirurgie včetně vybavení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem - 500 milionů. Takže celý Ústecký kraj 1 483 662 000.

Takže vlastně z toho vidíte, že téměř všude, kde jsou nemocnice, získaly peníze na modernizace přístrojů. A byla to naše iniciativa, protože jsme zkrátka chtěli, aby ta zdravotní péče byla dostupná, nejlepší přístroje všude. Ne jenom v Praze, ale ve všech krajích.

Vysočina. Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace - rozvoj a modernizace zdravotní péče, operační obory a urgentní medicína, 250 milionů. Zase nemocnice Jihlava - rozvoj a modernizace zdravotní péče, diagnostika a komplement, 250 milionů. Nemocnice Havlíčkův Brod - 150 milionů, přístrojové vybavení. Nemocnice Třebíč - 150 milionů, modernizace přístrojového vybavení a technologií. Nemocnice Pelhřimov - 150 milionů, modernizace zdravotnické přístrojové techniky - Pelhřimov. Nemocnice Nové Město na Moravě - 150 milionů, rozvoj a modernizace a posílení odolnosti. Takže celý Kraj Vysočina miliarda a téměř sto milionů. Vlastně každá nemocnice dostala.

Zlínský kraj. Vsetínská nemocnice - rozvoj a zvýšení odolnosti, 136 milionů. Potom je Krajská nemocnice Tomáše Bati - modernizace urgentního příjmu Krajské nemocnice Tomáše Bati v návaznosti na snížení dopadů covid-19, 500 milionů. Modernizace přístrojového vybavení Kroměřížské nemocnice - 138 milionů. Uherskohradišťská nemocnice - 116 milionů, rozvoj a modernizace a posílení odolnosti Uherskohradišťské nemocnice s ohledem na potenciální hrozby - 115,6 milionu. Takže spolu je to 890 milionů.

Takže vážení spoluobčané, ano, tohle všechno je výsledek práce vlády hnutí ANO, kde pro nás to zdravotnictví byla absolutní priorita. Bohužel to není pro tuto vládu. Já jsem tady četl všechny ty projekty - porodnice v Brně, porodnice u Apolináře, spáleninový pavilon Královské Vinohrady, kde přistává helikoptéra do bláta, potom bohužel, když je tam nějaký spálený pacient, tak dělá vinohradské kolečko, že ho tam vozí z budovy do budovy. Také katastrofální nemocnice, jak to vypadá. Podobně jak to vypadá v Thomayerce, kde je ten pavilon plicní klinika, tak tam mají nábytek, to by mohli prodat do nějakého antikvariátu, nebo tedy i knížky tam mají nějaké, ale myslím ten nábytek. Nevím, ten jsem sám viděl. To je úplně katastrofa. Nikdo se o to nestaral. My jsme to nastartovali a bylo by dobré, kdyby pan ministr, který ale bohužel je takový, jaký je, tak když už to tedy otvírá, ty naše projekty, aby aspoň se zasadil za to, aby pokračovaly tyhle projekty. A vůbec to zdravotnictví. Vždyť my jsme měli projekty vzdělávání. Proč nezařídíte, aby ty sestřičky nemusely studovat 4+3 roky? Protože to zase nějaký hlupák v Bruselu vymyslel? Proč nestudují jenom čtyři roky? Proč? Bavili jsme se tady o - byla debata výsluhy. Ano, my jsme měli takový projekt, že jsme uvažovali, že bychom ty sestry motivovali, že by dostali výsluhy ti, kteří slouží na těch jipkách, ano, kteří jsou tam neustále, bez kterých ti doktoři samozřejmě mají problém.

Vzdělávání. V roce 2018 jsme prosadili 7 miliard na 10 let. Zvýšila se kvóta přijímaček a studentů na lékařských fakultách. Pojďme se bavit o tom, proč stát vzdělává profese, které často i nikdo nepotřebuje. Ano, vysoké školy přijdou, chtějí peníze, dostanou, ale nikdo jim neřekne, máme málo zubařů, máme málo psychiatrů. Mimochodem to je velký problém, ta psychiatrie. Nadace Agrofertu minulý rok vypsala grant na 2,5 milionu korun a teď na 5 milionů korun. Všichni, kteří studují psychiatrii, můžou získat peníze na to, aby studovali tenhle těžký obor, který je pro nás stále více potřebný. Zubaři, radiologové, pediatři. Ano, tohle všechno se podívat na ty kvóty, ne? Ten zubař Hustopečích, když ta jeho kolegyně dostala nabídku z Velkých Pavlovic a nechala mu tam 1 500 klientů bez zubaře, stáli tam na chodníku, my jsme tam byli, tak jsem se ho ptal, kolik zubařů skončilo lékařskou fakultu v Olomouci, kolik jich bylo v ročníku? Osmdesát? A proč jich není 200, nebo proč to někdo cíleně neorganizuje? Proč ten stát takhle to nedělá? Ne? Pojďme se o tom bavit, ale to je všechno. To je nejenom pro stát, ale to je i pro soukromé firmy, které potom si musí dělat průmyslovky, ne? A například ve Varnsdorfu. Pan - teď mi vypadlo jméno - udělal z haly průmyslovku. Tak. A budou tam ti naši učni. Bohužel je potom riziko, že oni skončí v té výrobně čipů, co paní Pekarová zařídila na Tchaj-wanu, že do Drážďan. Takže to jsou ty takzvané efekty. Ale o tom vzdělávání samozřejmě já nechci tady mluvit. To bych mohl mluvit o tom strašně dlouho.

My jsme - a já, když jsem přišel do politiky, tak jako ministr financí jsem chtěl, aby lidi viděli, protože já nejsem na to mluvení, že něco za námi zůstane. Proto jsem jako ministr financí prohlásil, nevím, v kterém roce to bylo, že neexistuje, aby se stalo, že nebudou peníze pro dopravní infrastrukturu. A vše, co se teď staví, co je připraveno, co je rozestavěno, vlastně přišlo s nástupem ministra Ťoka. Ano, on byl ten, který - a samozřejmě, já jsem to chtěl, já jsem mu jasně řekl, proč trvá výstavba dálnice D8 tak dlouho? Já jsem mu řekl - musíte ji dostavět. Tak ji dostavěl, v prosinci 2016 jsme ji otevírali. Třicet dva let to trvalo. Nebo dálnice kolem Hradce. Kolik to trvalo? Čtyřicet let. Takže Ťok byl ten, který s tím přišel. Já jsem na něho tlačil, já jsem mu řekl, vždycky budou peníze. A pokud se teď staví 200 kilometrů dálnic a tento rok se bude otevírat 111, tak je to výsledek naší práce.

No a pan Kupka, ten to má jednoduché. On je hlavně na to mluvení, on jako bývalý mluvčí, takže mluví tím krásným hláskem a otevírá všechno. Minulý rok obchvat Bludova, obchvat Svitav, D7 Chlumčany, obchvat Havlíčkův Brod, modernizace železniční trať z Prahy do Mstětic, silniční obchvat Jílového u Prahy, rekonstrukce dálnice D5, nový úsek dálnice D7. Jedno za druhým. Obchvat Karviná a tak dále. To všechno jsme my tlačili. Dopředu. No.

Takže už teď se chystá velká sláva a pan premiér v prosinci tohoto roku půjde otevřít - už se chystá termín - první PPP projekt, který odmakal Havlíček, v historii naší země, strakonická dálnice. První. Já nevím, kolik je to, jestli je to 30 nebo 40 kilometrů. Ano, ale zkuste, pane ministře nebo pane premiére - pan premiér ne, ten nedělá nic, jen ty projevy a pásky - ale zkuste něco vašeho, zkuste něco udělat vy.

Tady vidím ministra kultury. Tak Nová scéna, pane ministře, když vás vidím. Kdy bude Nová scéna? Kdy odvoláte tu bábu z té Národní galerie? Vždyť to je marné! Já jsem tam vzal Macrona, ukázal jsem mu francouzskou sbírku, kterou koupil Masaryk, dneska má miliardové hodnoty. Národní galerie, měli jsme krásný projekt, ne? Proč to neděláte? Nová scéna. My jsme opravili Národní muzeum, Státní operu, my jsme dělali Invalidovnu a další ty projekty, které potom tady pan premiér se nestyděl prodávat v rámci jejich 50 nebo 100 bodů úspěchu. Naše práce!

Prosím vás, Muzeum totality. Ne, tam mě vzal Herman 2016. Kolik to dalo práce tam to všechno dát do pořádku, aby to získal stát. Má to ÚZSVM, ne? Muzeum totality. Byl se tam vyfotit pan premiér, byl tam pan Stanjura, byl tam i zbytečný ministr se vyfotit. A kde to je? Kdy budete klepat? Páska kdy bude? Klepejte. To je můj projekt, tak ho dorazte. Kolik jsme měli těch projektů? Tak v tom pokračujte. Udělali jsme vám Národní investiční plán. Já jsem si sem jen tak odskočil z té dopravy k vám. Ne?

My jsme měli ministra Zaorálka. Ten byl na to mluvení geniální. Tak jsem mu pomáhal, i když byl tedy z jiné strany, aby něco ukázal. Císařské lázně kdybych nenavštívil, nikdy nejsou. Teď tam chodí všichni ti lepší podnikatelé a ten mainstream se fotit. Vy nemáte dobrý pocit, když vidíte nějakou ruinu a potom je to super? Ne? Těch zámků a toto všechno, Národní památkový ústav. Vy máte takový rezort, kde můžete těm lidem něco ukázat, že něco se vytvoří, co naši předkové vystavěli.

No, tak se vrátím k nejlepšímu, nejšťastnějšímu ministrovi Kupkovi, ten nejlíp mluví ze všech. Tak nádraží, 10 miliard jsme dali do nádraží. V Teplicích jsem byl dvakrát a potom přišel pan premiér a se tam vyfotil, že proč to neděláme, a už je hotovo. Rekonstrukce budovy ve stanici Teplice v Čechách se stala železniční stavbou roku. Výpravná budova získala hlavní cenu v kategorii rekonstrukce historických staveb. Naše práce. Hlavní nádraží v Praze, ten přechod, aby lidi nechodili po kolejích na Žižkov. Já jsem mu říkal, proč to neudělali, třicet let? Tak jsme to udělali. Taková prkotina.

Chtěl jsem něco těm lidem ukázat. Toto jsme my udělali. Tady jsme to začali. A my jsme vám uznali vaše věci. Ale vy jste neměli nic. Stanjura jako ministr dopravy v roce 2012 a 2013 začal rekonstruovat dva úseky D1. Tak my vám to uznáme. Vy nám neuznáte nic. Vy jenom se tváříte - naše, naše. No tak co jste toho mohli udělat, ne? Ťok to začal. Ťok to začal. A kolik to bylo, kolik trvá taková příprava? My jsme udělali ten zákon na vykoupení pozemků a ten projekt a vysoutěžili. A tak dále. No, takže ministr Kupka je šťastný, protože ten má toho nejvíce. A samozřejmě je důležité, aby se v tom pokračovalo.

Tady je článek Česko zažívá boom ve stavbě dálnic. Ale už na rok 2025 chybí desítky miliard. Já jsem kdysi posílal ministry dopravy do Rakouska, aby se naučili projekt ASFINAG. To je rakouská firma, která v podstatě funguje asi, nevím to přesně, jako akciová společnost, takže může vlastně i brát ty úvěry. Teď to vlastně Stanjura trošku obelhal, ten rozpočet, a vzal si vlastně úvěr mimo rozpočet. A udělejte to. Udělejte to! Proč to neděláte? Vy se jenom chlubíte naší prací, a když se podívám, co vy jste dělali - jak to vlastně bylo do roku 2010? My jsme slyšeli ty různé kšefty, jak to tam chodilo. A potom přišel Bárta a údajně chtěl taky, oni mu to nedali, tak to celé zazdil. Ano, to jsou takové drby.

Kolik se zahájilo a zprovoznilo dálnic 2011? Nula. 2012 - nula. 2013 - 800 metrů. 2014 - nula. To je ještě důsledek váš. Takže vy jste za čtyři roky zahájili 800 metrů. A ještě máte tu drzost nám něco o tom vykládat a pan premiér se stále chlubí, jak je to úžasné, jak on všechno. Takže lidi by měli vědět, že je to naše práce, že my jsme to odmakali a vše, co se tento rok bude otevírat, a nebude toho málo, nebude toho málo, tak samozřejmě to jsme odmakali my. Ano?

Já jsem v úterý, a to je taky jako příběh, se otevíral poslední úsek dálnice D3, to znamená dálnice, která vlastně ústí, nebo končí na naší hranici s Rakouskem směr Linec. A já jsem si dohledal monitoring z roku 19, kdy, a to je jako velká sranda, že nakonec to tak dopadlo, kdy jsem řekl, že my na té hranici budeme dříve než Rakousko. Jo, 19. 7. 2019 - Babiš vyzval Rakousko, ať si se stavbou dálnice pospíší. Rychle zapomněl na Ťokovy kilometry. Všechno tahle média, co jsou součástí vaší vlády, jak nás dehonestovala - no a víte, jak to dopadlo? No že jsem měl pravdu. Že jsem měl pravdu. Protože naši - a teď nemluvím o úseku Praha-Tábor, k tomu se ještě vrátím, ale naši, to tak vypadá, budou na té dálnici v roce 2026. A víte, kdy tam bude to Rakousko? 2031! Vykašlali se na to! Proč? Protože mají ty Zelené ve vládě, ti magoři.

Takže jsem měl pravdu. A víte, co by měl udělat pan premiér nebo pan mluvčí, ministr dopravy Kupka? Měl by zavolat ministrovi dopravy a říct mu: Hele, pospěš si. Pospěš si. Já pevně doufám, že po nových volbách, a myslím, že tento rok jsou, ty Zelené vyženou.

Takže my budeme na dálnici v roce 2026. A byli bychom už dávno, kdyby váš poslanec za ODS neměl ty pozemky kolem Českých Budějovic a nešlo by se do tunelů. A prodrbala se miliarda korun, protože nějaký poslanec tam měl, váš za ODS, pozemky, no tak budeme na té dálnici 2026. A pokud je pravda, že 1. února je nějaký mimořádný summit, tak ať si udělá pan premiér bilaterálku s panem kancléřem Rakouska, ať mu řekne: Hele, potřebuju, abys stavěl. Je blbé, že my budeme na té hranici 2026 a tomu Rakousku to potrvá ještě do roku 2031. Pět let. Takže tady se to dá vyzdrojovat. Když jsem o tom mluvil, tak jsem byl za pitomce. No a potom samozřejmě pan mluvčí, ministr dopravy, má střet zájmů, protože je ze středních Čech. Tak ať se věnuje té dálnici, ať to tlačí, vždyť je to jeho teritorium, ne? Já jsem tam byl. Kde to bylo...? Ksindle! uráželi odpůrce Babiše. Byl jsem... Jílové to je? Takže já jsem chodil na ta místa. Pan premiér chodí jenom stříhat nebo otvírat nebo to se stříhá taky. Potom tady ta provládní média. Rakouští dálničáři považují Babišova slova o rychlé výstavbě za nesmysl. Ale Babiš měl pravdu. Takže my budeme 2026 a Rakousko má zpožděni. Zkuste si to dohledat. A řekněte premiérovi a ministrovi Kupkovi, ať zavolá do toho Rakouska. Já doufám, že ti Zelení ve vládě nebudou, jako my je musíme všude vyhnat z té Evropy, protože oni nás zničí tady, a mohli by to tedy postavit. A ten úsek Praha-Tábor, tak zkuste nějaký PPP projekt. Vždyť Havlíček vám to ukázal, jak se to dělá. Zkuste a něco ukažte! Vy žijete z naší práce, tváříte se, že je to vaše. Není to vaše. Můžu se bavit tady o Dukovanech, o těch různých pomluvách, že Karel Havlíček chtěl tento Rosatom. Přitom vy jste je měli ve finále v roce 2012. No, ale nemůžete něco už udělat taky? Nebo stále jenom... Nejhorší na tom je to, že vy jste vlastně nikdy nevyhodnotili vaše programové prohlášení vlády, a teď vlastně pan Stanjura oznámil, že už nic nebude. Takže vy budete dva roky teď vegetovat. Nemohli byste udělat ještě nové programové prohlášení vlády na rok nebo aspoň 2025? Nebo nevím na kdy? Protože to je jako neuvěřitelné.

No a ta vaše provládní média. Tady je Euro. Doprava 2024. Nejen 118 kilometrů nových dálnic. Titulek. Soustřeďte se. Pokud by se stav ekonomiky měřil jenom letošními investicemi do dopravní infrastruktury, byla by dobré kondice. Naše práce, provládní novinář ani slůvko neřekne, že jak to bylo. Ne. Do minulosti se s pětikoalicí nevracíme. Nikdy. Nás stále konfrontují nějaké výroky, nevím, z jakého data. A to s nimi nedělají. To s nimi nedělají. No, takže dopravní infrastruktura a zkusme se bavit o tom financování. Tady je článek, to napsalo Echo, 20 miliard stojí bokem. Jak funguje mytický Státní fond dopravní infrastruktury? Ano, který funguje - já jsem nikdy nepochopil, protože tam tečou ty peníze na dálnice a na železnice a v podstatě ŘSD a Správa železnic, to jsou dvě obrovské firmy, máte tam dva generální ředitele, takže vždycky jsem se smál, když tvrdili, že Havlíček to nemůže zvládnout. No může to zvládnout, pokud má gramotného ředitele. A taky to zvládal. Takže bavme se o tom, jak to budeme financovat. Anebo pokud samozřejmě pan Stanjura na rok 2025 bude mít tolik peněz, kolik bude potřeba, tím lépe. Ale když už teď si vytáhl 20 miliard bokem, jako že se tváří, že to není v tom rozpočtu, ale tak samozřejmě já jsem na to zvědav. A já si myslím, že ten projekt ASFINAG je dobrý projekt, ale bohužel jsme to úplně neuchopili a bylo by možná dobré se nad tím zamyslet.

Včera jsme tady slyšeli z úst pana Okamury ohledně té Liberty. Ta Liberty je jednoduchá, to je privatizační příběh. Kdyby byla, to byl tehdy kdo? - Rusnokova vláda, ale samozřejmě to má nějakou historii, prodala Novou huť Třineckým železárnám, tak teď asi ten problém není. Na privatizaci Nové huti, tam si nejdřív vzali nějací velcí kluci 10 miliard, potom přišel Lakšmí Mittal, ten si vytáhl 52 miliard na dividendách a potom to prodal tomu Guptovi, který chtěl vytahovat peníze, a my jsme mu v tom zabránili.

To je neuvěřitelné, že pan premiér jezdí do Afriky, do Indie, nevím, kde všude, ani Síkela, ministr, ani premiér nebyli ani jednou v Liberty. Nebyli. Odboráři museli za ministrem Síkelou. Já jsem to navštívil asi pětkrát. My jsme tam byli a jednali, zabránili jsme, aby vytáhli 1,5 miliardy emisních povolenek pro jeho rumunskou sestru. My jsme dali do dozorčí rady zástupce Ministerstva průmyslu, aby to tam hlídal. A někdo to kritizuje? No, když tam EGAP dal tu garanci, tak samozřejmě že ten stát si to měl tam hlídat. Vy jste přišli a v podstatě jste stáhli toho zástupce Ministerstva průmyslu z té dozorčí rady. Abyste vůbec o ty firmě nevěděli vůbec nic. OKD, které my jsme zachránili? Já jsem ho koupil za 70 milionů, dneska má plno miliard na účtě. Tak odmítáte říct veřejnosti, za kolik si pronajímáte OKD pozemky od toho podvodníka Bakaly? Který to celé vytuneloval a který tam má ještě miliardové pozemky a které jeho vydavatelství nic jiného nedělá, jen pomlouvá a kritizuje mě a hnutí ANO. To je co tohle? To je ta transparentnost a slušnost? Takže Liberty, ano, to je samozřejmě problém, problém hlavně privatizace, ale když už jste to zpackali v rámci privatizace, a teď mluvím na vás jako na systém, protože vaše opoziční smlouva potvrdila tu situaci, která tady byla, že levice, pravice neexistuje, existují jenom prachy a moc, to byla ta opoziční smlouva. No tak teď, když už se to zpackalo, tak jste se mohli asi starat, pane premiére. Takže to je ta Liberty.

Tady mám ještě NKÚ. Bylo by dobré, kdyby Klára Dostálová vystoupila a něco k tomu řekla. Protože samozřejmě - kdo je to NKÚ? No to jsou politici. To je bývalý poslanec za ČSSD, který dělá politiku. Který se vždycky lísal tomu, aby ho zvolili, u Zemana, potom u nás, potom u vás, a teď píše nějaké nesmysly a nějaké politické statementy. Ze závěru NKÚ vyplývá, že role výstavby podpořených bytů ve vztahu k celkovému objemu dokončených bytů a k počtu obydlených bytů je marginální. Takže tady mám podklad. Mám pocit, že tu zprávu tvořil někdo, kdo příliš netuší, jakou má stát a jeho jednotlivé složky v oblasti bydlení roli. Samozřejmě že podíl výdajů státu v oblasti bydlení je za MMR relativně malý a z pohledu MMR je to 11,7 miliardy korun. Jsou to zdroje zaměřené pro sociální skupiny jako senioři, zdravotně postižení. Je ale potřeba si zprávu NKÚ přečíst celou. Pan Bartoš to hned na nás útočil a říkal hnutí ANO, no tak vy jste naslibovali desítky tisíc bytů a kde jsou ty byty? Kde jsou? Změnili jste strategii a teď říkáte mladým lidem, že si to mají pronajmout. Ale naši lidi chtějí vlastnit. Bohužel. Bohužel ne, to je normální. Já myslím, že je to fajn. A proč tedy. když jste slibovali, to neplníte?

Takže když si přečtete tu zprávu NKÚ, tak ta podpora bydlení je rozdělena mezi několik rezortů, MMR, MŽP, Ministerstvo financí a MPSV. Investiční podpora bydlení byla v souhrnu za tyto rezorty 47 miliard, MPSV 59 miliard, které má příspěvek na bydlení. Logicky je ale zcela nejzásadnějším hráčem v objemu finančních prostředků soukromý sektor a jeho roli nemůže stát nikdy suplovat. I navzdory tomu relativně malému podílu bylo v období 2016 až 2021 z podpor poskytnutých z národních zdrojů a Evropské unie v rámci IROP pořízeno 4 663 bytů, z toho 2 451 jenom z národních zdrojů. Toto číslo není tak malé, jak se nám NKÚ snaží naznačit. Oblast bydlení není sprint, neexistují okamžitá řešení. Hnutí ANO muselo z tohoto pohledu řešit vnitřní dluh po předchozích vládách, které bytovou politiku dlouhodobě neřešily dostatečně. Navíc základním pilířem řešení bytové otázky v České republice měl být nový stavební zákon, který jsme dokončili. Ten měl ambici zcela zásadním způsobem ovlivnit ve střednědobém horizontu situaci na trhu bydlení. Navzdory tomu, že vyhrál cenu Zákon roku, pětikoalice schválila jeho odklad a nakonec byl přijat ve vykuchané podobě a není funkční dodnes.

Takže zase NKÚ, zase politická zpráva. Stačí se podívat, kdo tam je, za jaké strany tam kdo je. To má být nezávislý orgán. Není nezávislý. Tahle pětikoalice přišla s tím, že zkrátka všechny ty kvazi nezávislé si podmanila. Když ERÚ něco řeklo, tak šli na kobereček. Český statistický úřad, když byla inflace, tak šel na kobereček. Bartoš, když chtěl přihrát zakázku nějaké té firmě, ÚOHS mu to zrušil, tak pan Bartoš říká - no, tak ten ÚOHS je špatně, ten musíme vlastně zrušit. Proto když já říkám o nové totalitě, tak všichni řvou. Já už jsem to slovo dávno nepoužil, ale takhle se zkrátka vy chováte. Takhle se chováte! Takže to je další věc.

Kromě toho, že jste vůbec nepochopili, jak je důležité to zdravotnictví, tak samozřejmě váš hlavní problém jsou důchodci. Ano, důchodci. Já jsem také důchodce. Vždycky dostávám od Jurečky dopis, úplně zbytečný dopis, dělá si PR, a ta jedna strana je tam navíc a stojí miliony korun. Vy jste stále argumentovali, jak ti důchodci se mají skvěle, jak to je všechno úžasné. Pro nás to byla priorita. My jsme to měli v programu. My jsme i to číslo splnili. Teď vyšel nový článek, který vám tady přečtu: Důchodci loni zchudli nejvýrazněji za posledních více než 10 let, 16. ledna 2024, Lukáš Kovanda, analýza. Starobní důchodci v roce 2023 zchudli nejvýrazněji za posledních více než 10 let. Poprvé od roku 2013 nastala situace, kdy roční změna starobních penzí nepřevýšila roční míru inflace, které jsou vystaveni právě senioři a kterou specificky Český statistický úřad měří. Ano, vy jste normálně ty důchodce obrali o to, na co měli nárok.

A když tady ještě sedí pan ministr kultury, tak jsem si teď vzpomněl, že by bylo dobré, kdybyste nám řekl, kolik peněz, kolik miliard, a já si myslím, že to může být 8 - 10, v rámci inflační doložky restitučních nároků dostala církev, kterou jste tady schválili za velice podivných okolností, za prodražené ceny za pozemky a za lesy. Víte, kolik peněz, pane ministře, za ty miliardy byste rekonstruoval zámků? Všude. Novou scénu byste udělal, Národní galerii, další zámky, všude! A dostala to církev, která dostala 165 miliard, protože to někdo nakonec vylobboval. Proč se tady neřešily restituce po revoluci, to vědí - nevím, možná pamětníci, kteří už tady ani nejsou.

Takže důchodcům jste to vzali, ano, i když na to měli nárok. Je úplně jasné, že to bylo i v rámci prezidentské kampaně, že jste to nechtěli řešit, že jste to věděli, že jste ty lidi podvedli. A není pravda, když argumentujete absolutně, kolik ti důchodci dostali peněz. První co bylo, protože nemáte důchodce rádi - pamatujeme si na ODS, 2010 až 2014 jsme zdědili 45 korun navýšení, velká ostuda - tak jste jim vzali hned slevu na jízdném. To jste vzali i studentům samozřejmě. Vzali jste jim slevu. Takže ti důchodci - podle těchto informací zkrátka nepokrylo to navýšení ani inflaci. Takže zatímco průměrný starobní důchod se loni navýšil o 12,4 %, důchodcovská míra inflace činila 13,6 %. Reálně si tak důchodci pohoršili o 1,2 %, tedy nejvýrazněji od roku 2012.

V letech 2014 až 2022, a to je za nás, si senioři rok co rok reálně soustavně polepšovali, takže lze říci, že jejich životná úroveň každoročně stoupala. Ano, za našich vlád. Od roku 2014 až do předloňska totiž roční nárůst průměrné starobní penze vždy převyšoval roční míru důchodcovské inflace. Český statistický úřad měří specificky právě inflaci, které jsou vystaveni důchodci, tedy inflaci důchodcovskou. Spotřební koš seniorů se totiž podstatně odlišuje od spotřebního koše běžné populace. Důchodci například více utrácejí za léky. Ano, ty léky - navyšujete teď DPH, nemluvě o tom, že nejneschopnější ministr zdravotnictví není schopen je ani sehnat. Ani sehnat. Takže navyšujete DPH. Navyšujete. A dneska jsem viděl zajímavou relaci, kdy samozřejmě při snižování DPH se to nikdy neprojeví, a to, co dneska dělají řetězce, to je jen marketing, tak samozřejmě když mají 100 % marži, tak tam nějaké 3 plus 3 dají, ale vždycky, když se navyšovala DPH, tak se to projevilo podstatným zdražením. A navíc ty všechny léky, které důchodci potřebují, ani nejsou k dostání.

Současně jsou omezeny jejich možnosti investovat do energeticky úspornějších řešení vytápění. Přitom nezřídka obývají, často i jako samostatně žijící osoby, energeticky náročná nezateplená venkovská stavení. Důchodci jsou proto relativně citlivější také na růst cen energií, které mají v jejich spotřebním koši vyšší váhu než v koši běžné populace. Na druhou stranu zase senioři utrácejí relativně méně než běžná populace za oděvy, obuv, elektroniku nebo třeba i cestování a dopravu. Loňský výrazný růst cen energií - a to je vaše chyba, to je to největší zvěrstvo, co jste tady udělali, že jste nechali vydělat výrobcům elektřiny stovky miliard, ano, a my všichni jsme to tady zaplatili, a nemuselo to tak být. A důchodci samozřejmě s tím mají největší problém. Takže loňský výrazný růst cen energií má zásadní podíl na tom, že míra inflace, které čelí důchodci, byla vyšší než míra inflace běžné populace, tedy než obecná míra inflace. Zatímco důchodcovská míra inflace činila loni podle Českého statistického úřadu zmíněných 13,6 %, obecná míra inflace jen 10,7 %, bez imputovaného nájemného pak 11,7 %.

Poznámka autora: Pro zajímavost, další specifická skupina, kterou Český statistický úřad zachycuje zvlášť, a sice Pražané, čelila loni naopak nižší míře inflace než obecná populace. No prosím. Takže Pražané měli nižší inflaci než obecná populace. Pražané čelili inflaci, jejíž roční míru vyčísluje Český statistický úřad jen na 9,9 %. Jde opět hlavně o energie ve městech, nejen v Praze, za ně lidé obecně utrácejí méně než na venkově. Kdo například obývá byt v panelákovém bytě, těží z toho, že své příbytky vytápějí také sousedé nebo obyvatelé bytů o patro výše či o patro níže, nemusí pak tolik topit a tolik protopit sám či sama. Z této pozitivní externality vytápění bytů v sousedství a za peníze sousedů pochopitelně nemůžou těžit například obyvatelé samostatně stojících venkovských stavení, jejich vytápění je tudíž zpravidla relativně nákladnější. Loňským citelným růstem cen energií tak byli lidé ve městech zasaženi relativně méně než lidé ve zbytku republiky, pročež třeba právě specificky statistiky sledovaní Pražané čelili nižší než obecné míře inflace.

Dalším zásadním důvodem, proč si důchodci loni pohoršili nejvýrazněji za více než deset let, je pochopitelně fakt, že vláda loni v únoru kontroverzně rozhodla o snížení mimořádné valorizace jejich penzí. Tento zásah napadlo opoziční hnutí ANO a nyní jej projednává Ústavní soud. Není tedy vyloučeno, že seniorům bude ponížení valorizace na základě verdiktu ústavních soudců tak či onak kompenzováno. Pokud se tak však nestane, platí, že loni reálně zchudli nejvýrazněji od roku 2012.

Takže pane premiére, kvůli vaší vládě důchodci zchudli a neříkejte, kolik se navýšilo. Normálně jste je okradli. (Potlesk z lavic poslanců ANO.) A je to fakt neuvěřitelné. Ti, kteří vystavěli, postavili naši zemi tady, ti staří, jako já například, tak těm - o mě samozřejmě nejde, ale je to skandální. A pokud tady pan ministr financí nazývá důchodce jako hospodářskou škodou, tak kdybychom si my tohle někdy dovolili na někoho říct, jako že bychom to neřekli, no tak to je jako neskutečné. Neskutečné, že co se...

No a co teď bude následovat, vážení spoluobčané? Pan premiér, když to zjistí, tak určitě se vybere na český staťák a je tam zdrbe zase a řekne: tak tohle už nebudete vykazovat! Protože panu premiérovi když něco nevyhovuje, tak si stěžuje Eurostatu. Tam ho poslali někam. No ale samozřejmě ten staťák, ten šéf staťáku asi stále chodí na vládu, je to podřízený pana premiéra, tak ten zasalutuje a možná už takovouhle statistiku nikdy neuvidíme. No, tak...

Takže pane premiére, nevím, jestli to víte, ale minulý rok se narodilo nejméně dětí za posledních dvacet let. Nechci říkat, že je to vaše vina, ale musím to zkrátka říct, protože pokud někdo stále straší válkou, pokud někdo bere rodinám školkovné, pokud zdaňujete rodiny, pokud zdaňujete studenty, pokud zkrátka jenom vykládáte nesmysly o financích... Naše veřejné finance jsou stále na tom skvěle. Nevím, kolik to teď je, jestli 43 nebo 44. Ano, tak tam plníme Maastricht, ale my ho nechceme. Přestaňte se už vymlouvat, já znám vaši strategii. Vy budete stále vykládat, jak jste dali do pořádku ty finance, protože to HDP asi ještě poroste, ano. Takže jenom manipulace a lidi to nezajímá. Ano, starší lidé mají tu odpovědnost. Přestaňte už je strašit. Vždyť to je stejné jak Kalousek 2010), když jste s ním byli ve vládě. Řecko, složenka. Kolik vlastně za vás... těch tisíc miliard, ne? Tisíc miliard... já to tu někde mám (listuje v podkladech), tisíc miliard se navýšilo zadlužení. Tisíc miliard za vás, za - včetně roku 2024. No já to možná někde dohledám. Takže...

A ještě k tomu - to je vidět, že vám ani nezáleží na těch rodinách, ani na těch dětech, že jste ten rodičovský příspěvek normálně brutálně vzali všem, kteří měli na to nárok do minulého roku do půlnoci. Ano, takže dostali jenom... těch trapných, směšných 50 000 na 350 000. My jsme navyšovali 220 na 300, v programu jsme měli 400 a ten program byl ještě před inflací. Kdybychom věděli, že bude taková inflace, tak bychom to určitě navýšili na 500. Ano, určitě ano. Protože zkrátka my potřebujeme, aby tady mladé rodiny fungovaly, aby měly kde bydlet, aby jejich děti chodily do školy, aby děti chodily na sport. Kdo má vlastně na starosti sport? Nějaký poradce, nějaký šéf národní agentury tam přihrál nějaký kšeft do Pardubic, potom přihráli biatlonu nějakých 400 mega. Sport má poloviční rozpočet. A děti na lyžák? Už si ani nedovolí lyžák. Mně píšou školy, abych přispěl dětem na lyžák. Čtyři, pět tisíc korun, devět tisíc stojí. Takže ty děti a jejich rodiny už nemají, už ani ty třídy nezkompletují na autobus, aby jely na lyžák, protože zkrátka jste je obrali o peníze. Takže na dětech vám nezáleží. No a je to fakt úplné peklo, protože vy devastujete zkrátka všechno.

A bohužel ten trend bude pokračovat, protože za vaší vlády se nic nezmění. Vy nejste schopen ani říct ten signál, nějaký pozitivní. Nikdo vám nevěří. Tolikrát jste lhali, tolikrát jste slibovali, co jste všechno říkali. Proč vám to ta média nepřipomínají, jako co jste...? Nám připomínají nějaké staré výroky vytržené z kontextu, ano. Ale vám to nikdo nepřipomene, ne? Když chodíte do těch vašich relací, kde jste sám. Proč nejdete s Havlíčkem, s naším stínovým premiérem? Proč si to tam nerozdáte? Ne? Protože vy nevíte vlastně ani, o čem to je. Se mnou když jste byl na Nově, tak nevím, v tabletu jste tam něco stále četl, jestli vám tam radili nebo co? Vy jste politolog. A vy jste slabý lídr, neřídíte tu vládu. A zkrátka ti Piráti a STAN a každý si tam dělá, co chce. Místo toho, abyste bouchl do stolu a řekl, já jsem tady šéf a takhle to bude. Ale zkrátka to tak není, ani to tak nebude. Takže nejméně narozených dětí minulý rok, vaše dílo.

Tady jsem četl, máte vládní zmocněnkyni pro lidská práva, Klára Laurenčíková - děti musíme ochránit před násilím. Já souhlasím. No tak můžeme, pojďte se o tom bavit. Pokud tedy ministr Blažek s námi (by) byl ochoten se bavit o tom novém zákoně, o sexuálním násilí, tak proč tedy se nedomluvíme? Dětský ombudsman - já jsem určitě pro zákazy fyzických trestů. Databáze pedofilů, ano. Když někdo tohle jednou udělá, tak musí být na celý život vyautován. Nemůže po uplynutí trestu být vymazán. Je to celoživotní, to musí být zkrátka, musí být z toho ven na celý život. Psychiatrická péče, o tom jsem už mluvil. Ano, takže... Ale když se s námi samozřejmě o tom nebavíte, takže je to tak, jak to je.

Vždycky mě fascinuje, když spouštíte zase informační kampaně. Vy se stále vymlouváte a stále vám to vlastně ti různí politologové a ti komentátoři říkají, že blbě komunikujete. Ale vy nemáte co komunikovat. Kdybyste popravdě komunikovali, co skutečně děláte, tak ti lidi, to by byla úplná katastrofa. Takže za 22 milionů zase budete... co? Dáte médiím 22, předtím jste jim dali 100. Tak bude evropská kampaň. Takže co budete propagovat? Nevím, co budete, proč vůbec na to dáváte peníze, vždyť to je jako vyhazování peněz, ne? Však vy máte všude kanály, můžete dávat rozhovory, dáváte rozhovory. Tak proč ještě vyhazujete na to peníze? Fakt tomu vůbec nerozumím.

Takže pane premiére, blbá nálada. Ano, o tom jsme se už bavili, to už máme za sebou. Tak teď je ten rok naděje. Ale když tedy vyzýváte nějaké, nevím, možná nás se to netýká, jako ta spolupráce, tak my... a samozřejmě teď budou všichni zase říkat, že Babiš tady obstruoval. Ano, Babiš tady mluví proto, aby lidi věděli, jaké problémy tady by se měly řešit. Ne korespondenční volba. Proč to je taková priorita, proč to nemohlo počkat? Kam se spěchá? Ne, já už jsem se k tomu vyjádřil a ještě se k tomu dostanu. No, takže tyhle věci by bylo potřeba tady diskutovat. Samozřejmě dochází stále ke střetům. Stále se mluví o dezinformacích.

Tady pan premiér má zase poradce, nějaký Miloš Gregor, který zase byl v té Open Society Fund nebo kde jsou všichni tihle poradci. Vy stále tady vytváříte tu situaci, že někteří lidi už mají strach vůbec se k něčemu vyjádřit. To je ta atmosféra, která se tady vytváří.

10. 12. 2023 jste dostal, pane premiére dopis: "Vážený pane premiére, obracíme se na vás ke Dni lidských práv tímto otevřeným dopisem, jelikož nás zneklidňuje politizace Ministerstva vnitra. Kroky ministerstva dlouhodobě polarizují společnost a vytvářejí atmosféru strachu. Přibývá indicií, že si vláda, jež se původně přihlásila k odkazu Charty 77, vynucuje jeden politický názor a sklouzává k cenzurním praktikám." Strašně mě baví to video pana Rakušana, že bez cenzury - co tím chce vlastně říct? Že máme tu cenzuru, kdy se vlastně k tomu hlásí, že teda bez cenzury? Já jsem myslel, že nemáme cenzuru, ale asi je, když tedy on sám o tom mluví. Takže "si vynucuje jeden politický názor a sklouzává k cenzurním praktikám, které mnozí pamatujeme z doby normalizace. Níže uvádíme několik příkladů snah ministra Víta Rakušana o omezování svobody slova.

Zveřejněná metodika Krizového informačního týmu KRIT zmiňující anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě." Jo, nálady. "Včasnou identifikaci osob s cílem pojmenovat a zostudit." No tak teď jsme identifikovali Schillerovou, která něco řekla, tak ji musíme zostudit, pojmenovat, zostudit. To má dělat ten KRIT. "Vyšetřování desítek občanů za pouhé názory na zahraniční politiku, které se neshodují s těmi vládními, například případ kriminalizace učitelky za její výklad. Dále označování pouhých předpovědí, odlišných výkladů a jiných názorů za dezinformace, což potvrzuje výroční zpráva Vojenského zpravodajství; zpráva Ministerstva vnitra o extremismu však označuje skupiny nespokojených občanů za antisystémové hnutí. Podpora nechvalně známých osob a organizací, které rozdělují společnost falešným obviňováním oponentů, viz například vládní web Braňme Česko. Návrh zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line, v němž jsou velmi vágně definovány podmínky, za nichž by vláda mohla blokovat nepohodlné weby. Dále snaha ovládnout mediální rady a úkolovat veřejnoprávní média bojem s dezinformacemi, který je tak často zneužíván k omezování svobody slova. Nedávno zahájená kampaň vybízející k udávání za 'nebezpečné chování' na sítích a spuštění vládního webu nenaletet.cz, připomínajícího propagandu 80. let a obsahujícího zjevné nepravdy.

Společenské soudržnosti nepomáhají ani vaše výroky na adresu demonstrujících občanů, zmínky o právu na korigované informace a hledání vnitřních nepřátel v duchu mccarthismu 50. let.

V pluralitní demokracii nemá nikdo monopol na pravdu, přesto se dnes pravda nehledá pomocí dialogů a diskuse, nýbrž je nám vnucována 'arbitry pravdy', a to dokonce jako jediný možné politický názor. Když je tato pravda podrobena prověrce času, mnohdy se ukáže, že odporuje realitě. Příkladem za všechny jsou Manipulátoři, web Jana Cempera, o který se ve svých výstupech Ministerstvo vnitra opírá a který se opakovaně dopouští doložených nepravd vůči celé řadě veřejně známých osobností. Navzdory své nevalné pověsti jsou Manipulátoři stále doporučováni na vládním webu BranmeCesko.cz jako důvěryhodný zdroj.

Centrum proti hybridním hrozbám při Ministerstvu vnitra publikuje na svém webu politické texty, jako například Středoevropská identita jako součást protizápadního narativu na kvazimediální scéně nebo Mír jako kremelský propagandistický narativ, a zužuje tím koridor povolených názorů. Odmítáme věřit, že by tato vláda považovala občany, kteří se hlásí ke středoevropské identitě a nemají stoprocentní názorový průnik s politikou Evropské komise, za hybridní hrozbu, proti které musí Ministerstvo vnitra vyvíjet mediální politický, a dokonce i právní nátlak.

V říjnu byla zveřejněna Westminsterská deklarace, výzva vládám, mezinárodním organizacím a provozovatelům digitálních platforem k zastavení cenzurních snah, které podepsalo 138 světově uznávaných osobností z řad akademiků, veřejných intelektuálů a umělců. Její překlad přikládáme v příloze a současně vás žádáme, aby česká vláda přestala zneužívat nejasně definovaných pojmů, jako je dezinformace či 'dezinformační scéna' k omezování svobody slova. Braňme svobodu projevu, a to i pro názory, se kterými nesouhlasíme."

No a co jsme viděli teď, včera, na paní Schillerové, která má nějaký názor, a hned útok. Je úplně neuvěřitelné, že vlastně jak ta pětikoalice vždycky reaguje u takových malicherností nebo i pravd. To jsem tady zažil, když jsem tady vykládal o podnikání pana Stanjury v Opavě, co všechno se stalo. Ale to, co oni vlastně dělají proti nám, tak to je vždycky v pořádku.

Takže: "Braňme svobodu projevu, a to i pro názory, se kterými nesouhlasíme. Pouze ve veřejném prostoru můžeme tyto názory vyslechnout a případně zpochybnit. Svoboda slova je nejlepší obranou proti omylům, lžím a polopravdám.

Vyzýváme vás jako předsedu vlády a předsedu nejsilnější koaliční strany, abyste se jasně postavil za svobodu projevu a odmítl jakékoli cenzurní snahy schované za boj proti dezinformacím. Abyste nedopustil vznik legislativy, která by dávala této a příštím vládám bianko šek na filtrování nepohodlných informací nebo umožňovala Evropské komisi zasahovat do ústavně chráněné svobody projevu českých občanů. Abyste se rázně postavil proti šíření atmosféry netolerance, autocenzury a cancel culture.

Tento dopis posíláme v kopii poslancům Marku Bendovi, Janu Skopečkovi a europoslanci Alexandru Vondrovi, jejichž odpovědi za ODS v předvolební anketě ujišťovaly voliče o tom, že svoboda projevu je pro vaši stranu prioritou - citáty z odpovědí v příloze -, a Pavlu Blažkovi, ministru spravedlnosti. Z dosavadního konání současné vlády je zřejmé, že tyto sliby jsou opakovaně porušovány. Žádáme vás, pane premiére, abyste v duchu hodnotové politiky důrazně bránil občanské svobody, a ujistil tak občany, že nemusejí říkat něco jiného doma a něco jiného na veřejnosti. Že se nemusí bát vyjadřovat své názory, ať už se týkají migrace, klimatických opatření, regulací Evropské unie, očkování proti covidu, situace na Ukrajině, genderové ideologie, korespondenčních voleb, energetické politiky a dalších témat."

Tady je výběr z odpovědí ODS na předvolební anketu ze srpna 2021: "Za základ demokratické společnosti pokládáme názorovou pluralitu a právo na svobodu projevu. Budeme rozhodně bránit jejich svévolnému omezování ve veřejném a digitálním prostoru. Obrana svobody projevu je jedna z našich základních programových tezí. Nepodporujeme návrhy vedoucí k omezování svobody slova. Nejsme příznivci moderní teze o zraňujícím obsahu. Každý pevný názor může někdo prohlásit za pro něj osobně zraňující a pak dochází k výraznému ohrožení svobody projevu. Budeme velmi ostražitě přistupovat k legislativním návrhům v této oblasti, v boji proti dezinformacím či jejich konkrétní aplikaci. Nepřipustíme jejich zneužívání."

Takže pane premiére, to je ten dopis. Nevím, jestli jste na to nějak odpověděl nebo jak jste s tím naložil, ale já si myslím, že je to skutečně věc, která je důležitá a které byste měl věnovat pozornost.

Vy jste prohlásil tedy, že tento rok bychom měli žít jako před covidem. Tak samozřejmě bych byl strašně rád, kdyby to nastalo. Otázka je, jestli to skutečně nastane, nebo ne. Faktem je, že Češi chudnou už dva roky po sobě, to je článek. Slováci jsou na tom lépe. Píše se tady, jak to bude vypadat příští rok. Průměrná hrubá mzda ve třetím čtvrtletí sice vzrostla, ale po očištění inflace klesla o 0,8 %. HDP Česka v roce 2022 se snížil na 91 % průměru. Dvě země nás přeskočily. Takže to je všechno o tom, že to vlastně nefunguje.

Nefunguje to - a hlavní příčina? A jde to jednoznačně za vámi a je to cena té elektřiny. To, že jste dovolili a že jste nepokračovali v tom a neudělali něco proti inflaci. Vy jste to mohli udělat. Vy jste v lednu 2022 vlastně pustili znovu tu DPH z nuly na 21 %. My jsme měli 5,4 % inflace v prosinci 2021, takzvaná drahota, nebo kolik stojí zboží, aby to lidi věděli. A zkrátka to byl ten fatální dopad na všechno. Na všechny lidi, na průmysl. A stále jste lhali o tom, že jste udělali pro lidi něco s elektřinou. Neudělali jste vůbec nic. Udělali jste jenom ve prospěch výrobců elektřiny.

Já jsem sledoval debatu takové analytičky. Vy vlastně nemáte žádného stratéga na hospodářskou strategii. Tam nikdo není. Tam nikdo není. A vy jste přišli hlavně s tím, že jste stále strašili s tím zadlužením, a přitom jste vůbec neřešili příjmy. Teď bují znovu šedá ekonomika. Ano, EET jste zrušili. Jednoznačně to ukazují ta čísla, že nevybíráte daně, že ta DPH se někde ztrácí.

Já se divím, že ti lidi se nebouří i kvůli tomu navýšení DPH na točené pivo. My jsme bojovali za to, a prosadili jsme, aby DPH na točené pivo šlo z 21 na 10 %. Proč? Protože jsme chtěli, aby ty hospody, které nemají to jídlo a neměly tu výhodu snížení DPH na jídlo na 10 %, aby měly nějakou tu kompenzaci. A samozřejmě to je národní záležitost, to pivo. Lidi chodí na pivo, je to společenská záležitost, je to tradice. No a vy normálně brutálně navýšíte tu daň z 10 na 21 %. Já jsem to kdysi ukazoval, myslím, že to bylo v České televizi u Jílkové, a myslím, že to byla točená desítka že to bylo myslím 25 korun a že se to snížilo na nějakých, nevím, 22,70. Já si to přesně nepamatuji. Ale já vůbec nechápu, že proč jste tohle udělali. Co se teď vlastně stane? Buď ti lidi, pokud tedy odváděli poctivě daně, musí navýšit, nebo neodváděli a samozřejmě budou čekat, když navýší, jestli tam ti lidi budou chodit, nebo přestanou chodit, a tak dál.

Zkrátka tomu nerozumím. Protože vy jste celý čas mluvili o tom, že ty finance, jak jsme na tom špatně, což je samozřejmě lež, ale vůbec jste se nesoustředili na výběr, na čerpání evropských peněz a další věci. Takže vy tam nemáte nikoho, kdo by rozuměl té ekonomice ve vládě, a podle toho to také vypadá. My jsme jasně říkali, že konsolidace veřejných financí - víme, že se mají uzdravit, ale my jsme to chtěli jiným způsobem. Samozřejmě jsme to chtěli hlavně investicemi, chtěli jsme to čerpáním evropských peněz a samozřejmě vybíráním daní. Nechtěli jsme navyšovat daně. Vy jste ty daně navýšili, takže ten dopad je všude. Není to žádný konsolidační balíček, je to daňový balíček. Když se podíváme například, kolik jste dali peněz na vědu a výzkum, tak vy jste je nenavýšili o nic. Je to stále stejná částka, ale tím, že roste HDP, tak to samozřejmě klesá. Takže když my jsme končili, tak to bylo 2 %, a vy jste už klesli na 1,96 %. Takže debaty expertů o tom, že potřebujeme ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, ano, to je fajn, ale vláda dělá samozřejmě úplně jiná opatření.

Ty nepravdy, ty různé manipulace s tím ratingem, jak jste se úplně... Považuji za úplně za absurdní, když vy píšete tweet 12. 12. Odstřižení od ruského plynu, konsolidační balíček a realizace důchodové reformy přispěly k tomu, že agentura Moody's před dvěma týdny zlepšila výhled české ekonomiky. - To je neuvěřitelná manipulace! Vy dobře víte, že v roce 2022 jste přišel o ten rating. Vy dobře víte, že jste se neodstřihl od ruské ropy ani od ruského plynu. Vy dobře víte, že to není konsolidační balíček, že je to daňový balíček, že každému navyšujete daně. To je normálně jako v blázinci!

Realizace důchodové reformy. Jaké důchodové reformy? Vy říkáte důchodcům: vy jste tady na obtíž, vy jste hospodářská škoda, vy budete pracovat déle a za méně peněz. To je ta vaše důchodová reforma. (Potlesk z řad poslanců ANO.) To normálně člověk vlastně nepochopí, jak to dokážete. Jak to dokážete. Já nevím, na to snad je potřeba se nějak narodit, nebo já nevím. Já nevím. Vás nikdo nekonfrontuje s tím, co jste říkal v minulosti, co všechno jste deklaroval. Nám média vytáhnou různé nesmysly. Nebo titulky: Vláda je v poločase, klíčové věci jsme zvládli správně. Opozice neudělala nic. - Ale v té knížce, co tam mám na pultě, je všechno napsané. Všechno to zdravotnictví je naše práce. Všechna dopravní infrastruktura je naše práce. Dukovany jsou naše práce. Vy jste neudělali nic do roku 2013. Do roku 2013 jste brali peníze obraně, nestavěli jste vůbec nic a měli jste ve finále tendru na Temelín Rosatom! Ano?

Takže samozřejmě ten boj s těmi lžemi - a já jsem vlastně už na začátku vyzval ty studenty. Já jsem i organizoval tu soutěž na vaše lži, pane premiére. Rozdávali jsme toho zlého fialového Mimoně. Byl o to obrovský zájem. Tak ať nás někdo rozsoudí, ne? Ať to někdo všechno sepíše, ať to někdo porovná.

Ta diplomová práce, kterou jsem tady začal, mě úplně šokovala. Protože já jsem si zvykl, že mě stále někdo uráží, ale člověk zapomíná. Ale když to vidíte v koncentrované podobě, a potom paní Schillerová si dovolí něco říct, ano?, tak to porovnejte. Takže to je ten dvojí metr, který tady prosazuje, anebo má to vysílání, Patrik Nacher. Je to tak a je to v podstatě neuvěřitelné.

Tady mám ještě článek. Paní ministryně - tady ten titulek, ten Řehka mě úplně ubíjí jako. Brutální komfort Evropy a Čechů. Náš problém není Rusko, ale my samotní. - Takže ten váš... Já nechám spočítat všechny jeho mediální výstupy a garantuji vám, že jich měl více než všichni náčelníci generálních štábů od vzniku České republiky. To je každý týden něco. Že máme moc velký komfort, no. Potřebujeme tu válku. Ale o tom jsme se bavili. Znovu vás prosím, prosím vás, něco s tím už udělejte. Děsí děti, děsí všechny, děsí důchodce a fakt není to dobře.

Mám tady tu krásnou analýzu jevu nezdvořilosti v politických projevech, ale přece jenom bych tedy něco vám řekl k té korespondenční volbě.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, chci tady shrnout důvody, proč jako hnutí ANO odmítáme zavedení korespondenční volby. Jsou v zásadě trojího charakteru a týkají se zabezpečení voleb, transparentnosti a především ústavnosti. Pokud si poslechnete naše argumenty, tak nepochybuji o tom, že uznáte, že jsou jasné, logické a nezpochybnitelné.

Tou nejzásadnější námitkou je, že korespondenční volba prolamuje princip tajné a svobodné volby a otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy. Jistě je něco takového možné i dnes, ale za plentou je volič král a o tom, komu hodí hlas, si rozhodne sám. To je základní pilíř demokracie. Dnes, kdy volič přichází osobně do volební místnosti, máme jistotu, že svůj hlas odevzdává svobodně a bez vnějšího nátlaku. Tato jistota u korespondenčních voleb neexistuje. Jak můžeme ověřit, že hlas byl skutečně odevzdán osobou, která je na obálce uvedena? Jak si můžeme být jisti, že volič nebyl nucen volit určitým způsobem? Jak můžeme vědět, že obálka s hlasovacím lístkem nebyla otevřena nebo změněna předtím, než dorazila na určené místo? Odpověď je jasná - nemůžeme.

Na první pohled se může zdát, že jde o modernizaci volebního procesu. Ale to tak vůbec není. Korespondenční volba s sebou přináší řadu pochybností. Můžeme zmínit například prezidentské volby v USA v roce 2020 či v Rakousku v roce 2016. Nejsou to ale jediné příklady. V případě Španělska a Spojeného království jsme byli svědky volebních podvodů a nátlaku na voliče při korespondenčních volbách. Ve Španělsku v roce 2023 soud v Melille zahájil vyšetřování případu podvodu při hlasování poštou po nezvykle vysokém počtu žádostí o dokumentaci pro dálkové hlasování v regionálních a komunálních volbách. Ve Velké Británii vládní šetření z roku 2016 identifikovalo hlasování poštou jako nejzranitelnější metodu hlasování, která poskytuje, v uvozovkách, nejlepší příležitosti k volebním podvodům. Ano.

Tento problém není specifický pouze pro korespondenční volby, ale vztahuje se na všechny hlasovací techniky, které umožňují odevzdávání hlasů v nekontrolovatelném prostředí včetně internetových voleb. Existuje tedy oprávněná obava, že korespondenční volby by mohly usnadnit volební podvody. Přitom pokud je něco, co za třicet let v České republice nebylo nikdy nějakým zásadním způsobem zpochybněno, tak jsou to výsledky voleb. Proč potřebujeme dál rozdělovat společnost a podkopávat důvěru v naši demokracii? Škoda, že jste při těch vašich cestách na Tchaj-wan se nezeptali, jak volí tam, paní Pekarová nebo pan Vystrčil. Co si myslí o korespondenční volbě? Já vám to ale klidně řeknu za ně. Volič musí osobně ve volební místnosti, ve svém městě nebo kraji, musí volit osobně. A to je super technologická velmoc. Žádná forma distančního hlasování není možná. Asi se shodneme, že to není tím, že by Tchaj-wan byl nějak technologicky zaostalý. Naopak, Tchaj-wan je samozřejmě technologická a digitální velmoc. A víte proč nemají korespondenční volbu? Mají obavy z možné manipulace, je to jednoduché.

Váš argument o posilování demokracie a narovnání dluhů vůči stovkám tisíc našich krajanů v zahraničí vůbec neobstojí. Vysvětlení, proč chcete protlačit korespondenční volby, je úplně prosté. Udržet se u moci, či alespoň ve veřejných funkcích. Nic jiného v tom není. Je to pokus o manipulaci s volebním systémem ve prospěch vládních stran, protože zvlášť Piráti a TOP 09 jsou si moc dobře vědomi, že jsou z nějakého záhadného důvodu populární v zahraničí. No a ten důvod není tak záhadný. Ona není záhada, že mezi lidmi, kteří tu žijí a na které neschopnost vaší vlády dopadá každý den, kteří reálně řeší drahotu, pokles reálných mezd a další problémy, tak mezi nimi jste důvěru už dávno ztratili. Na krajany v zahraničí ale vaše nekompetence tolik nedopadá a informace čerpají z tendenčních provládních médií.

Ale právě korespondenční volba může být pro některé vládní strany už jediným způsobem, jak se dostat do Sněmovny. Koryto je pro vás holt bližší než kabát. (Nesrozumitelné) to dokonce i premiér Fiala, jinak samozřejmě muž s pevnými názory. Ještě pan premiér Fiala v roce 2020 mluvil o rizicích korespondenční volby, ale nyní vše bagatelizuje, aby pomohl svým koaličním partnerům prosadit účelovou úpravu volebního systému kvůli Babišovi, stejně jako bylo odhlasování zákona o střetu zájmu a jiných na míru vytvářených opatření.

Jedna z největších mystifikací pětikoalice je vyvolávání dojmu, že čeští občané v cizině nemají možnost volit. Samozřejmě že mají. Krajané v zahraničí mají odjakživa možnost volit na zastupitelských úřadech, tedy velvyslanectvích a generálních konzulátech. I zde je klíčová osobní účast. Ale ta pravidla a forma jsou naprosto stejné jako pro lidi žijící v České republice.

Nelze přehlédnout, že se jedná o druhou zásadní úpravu volebního systému za poslední tři roky, která má zřejmě sloužit zájmům vládních stran. Tou první byl Rychetského Ústavním soudem zásah do našeho volebního systému, který zvýhodnil koalice a ulehčil jim vstup do Sněmovny. Stejně jako v tomhle případě, tak i v případě korespondenčních voleb jde o změnu k horšímu. Jak to ale u vás bývá, účel světí prostředky. Proto jste návrh předložili jako poslanecký návrh. Proč nebyl návrh předložen formálně vládou, když je korespondenční hlasování součástí programových prohlášení koaličních stran? No protože jste se chtěli vyhnout širší diskusi, připomínkovému řízení, kdy by se vám k tomu vyjadřovali odborníci a ústavní právníci. To byl jediný důvod. A chtěli jste obejít veřejnost, která většinově korespondenční volbu odmítá.

Podobně skeptických je i řada odborníků. Podle nich návrh na zavedení korespondenční volby je riskantní. Odborník na ústavní právo Jan Kudrna varuje, že korespondenční volba nemusí být v souladu s požadavky Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod. Jak Kudrna zdůrazňuje, ústavní dokumenty vyžadují, aby volba byla osobní, tajná a svobodná. Kromě toho se předpokládá, že celý volební proces by měl být verifikovatelný a srozumitelný pro všechny občany od procesu uznávání oprávněných voličů až po přepočet hlasů na mandáty. Korespondenční volby mohou tuto transparentnost a důvěru ve volební proces ohrozit. Pan Kudrna také zmiňuje takzvané family voting, což je ovlivňování hlasování rodinnými příslušníky či jinou autoritou, což porušuje požadavek tajné volby. Tyto obavy jsou zásadní a nelze je přehlížet.

V důvodové zprávě k návrhu zákona chybí jasné cíle návrhu. Není zde uvedeno, o kolik hlasů z ciziny se jedná, a Ministerstvo zahraničí není schopno poskytnout přesná čísla. Navíc návrh nezahrnuje žádnou testovací fázi, což je u tak zásadní změny nezbytné. Příkladem mohou být státy jako Estonsko či Norsko, kde byly korespondenční či internetové volby pečlivě testovány před jejich zavedením.

Vy ale se žádnou testovací fází nepočítáte, naopak chcete korespondenční volbu co nejrychleji, abyste stihli sněmovní volby v roce 2025, kterých se oprávněně bojíte jako čert kříže, a doufáte, že vás hlasy ze zahraničí zachrání. Proto tuto kontroverzní změnu prosazujete, jako ostatně všechno, na sílu, bez širší diskuse s opozicí a bez společenského konsenzu. Ministr vnitra Rakušan se na sociálních sítích dokonce vyjádřil, že korespondenční volbu prosadí i proti vůli opozice. Přitom neříkáme, že některé věci nelze vylepšit. Jistě se lze bavit o možnosti dočasného rozšíření počtu volebních míst, například o honorární konzuláty, pronájmu dalších prostor a podobně. To jsou opatření, která by vyřešila to, kvůli čemu to údajně děláte. Stálo by to méně peněz, ale přitom bychom neohrozili principy demokratických voleb. Ale jak jsem říkal, důvod je jiný, vy ale chcete za každou cenu volby poštou z důvodů, které jsem popsal.

Změny v tak citlivých zákonech, jako jsou ty týkající se voleb, vyžadují důkladnou diskusi a pečlivou analýzu. Je naprosto klíčové zajistit, aby jakákoliv změna volebního procesu byla v souladu s demokratickými principy a byla ochráněna proti možným zneužitím. Je naší povinností jako zástupců veřejnosti ochránit integritu volebního procesu a zajistit, aby byl spravedlivý a transparentní. Korespondenční volba dělá pravý opak. Je to kontroverzní změna, která poškodí důvěru občanů v celý volební proces. Nutnost zachování tajnosti, svobody a osobnosti volby je základním pilířem demokracie. To korespondenční volba zpochybňuje. Korespondenční volba není řešením našich problémů, ale cestou k další politické nestabilitě a roztříštění společnosti. Místo toho, aby Fialova vláda experimentovala s naším politickým systémem, měla by se už začít věnovat skutečné práci ve prospěch občanů. Po dvou letech škodění by bylo konečně načase. Takže bylo by dobré, aby vláda přehodnotila tento návrh a hledala řešení, které posílí naši demokracii, o které tak často mluvíte.

Tady mám takový zajímavý komentář. Korespondenční volbou Fiala demokracii neuvaří, naopak dá jí ťafku. Před nějakými pěti lety vydal nynější premiér Petr Fiala knihu s půvabným titulem Jak uvařit demokracii. No, ono mu to nepřipomínají moc, on napsal i o konzervativní straně a tak dále celkem fajn knížky, akorát že se jich nedrží. No a jak uvařit demokracii. Má to svoji logiku, neboť pokud bychom hledali výraz, který předseda vlády používá ve svých projevech, snad nejčastěji by zaujímalo slovo demokracie přední příčky. Není tomu také u jeho vládních kolegů, třeba Markéty Pekarové Adamové nebo Víta Rakušana. O to víc je s podivem, že ti, když se tak rádi zaštiťují demokracií a její ochranou, chtějí v nouzi nejvyšší sáhnout k řešení, které vnímání demokracie v naší zemi uštědří pořádnou ránu.

Hned na úvod si pojďme vysvětlit jednu zásadní věc. Tento komentář není o tom, jestli v obecné rovině korespondenční volbu ano, nebo ne. Tento komentář je o vyslovení prosté pravdy, že bude-li jedna z nejméně populárních vlád v historii České republiky řešit pokles voličské podpory snahou získat si prostřednictvím korespondenční volby více hlasů ze zahraničí, zásadně tím podkope důvěru ve férovost voleb, přinejmenším u jisté části veřejnosti. A s nedůvěrou ve férový volební boj pak jde ruku v ruce i nedůvěra v demokratický systém jako takový, tedy nedůvěra v to, co pan Petr Fiala údajně považuje za naprosto stěžejní element.

Bude-li nejméně důvěryhodný kabinet posledního desetiletí tlačit korespondenční volbu na sílu za každou cenu, uvidí v tom velká část voličů zcela zákonitě snahu přihrát si prostřednictvím koresponďáku, v uvozovkách, malou domů, vyškrábnout co nejvíce voličů ze zahraničí, když doma už následkem zoufalé vládní politiky nic víc vyškrábnout nejde. Nemalá část společností v tom naprosto logicky vidí záchranné lano, jež si nemilovaná vláda sama hodí, aby přežila. Fiala a spol. by měli pochopit, že měnit nějaký parametr voleb jen proto, že to má jedné konkrétní politické skupině zachránit krk v jedněch konkrétních parlamentních volbách, nemá s demokracií vůbec nic společného. Není to demokracie, ale oportunismus.

Politická reprezentace nemá v lidech vyvolávat dojem, že našla fígl, jak voliče a volby, lidově řečeno, v uvozovkách, očurat. Ostatně dost na tom, že už voliče i svobodnou soutěž politických stran očurala vytvořením účelových předvolebních koalic. Ano, pro vládní strany je jistě lákavé odrazit se ze dna díky tomu, že svým voličům v zahraničí umožní snadněji hlasovat a eventuálně na tom vytřískat více hlasů. Je to ovšem pokušení, jemuž musí odolat, pokud máme jejich slova o demokracii brát ještě někdy vážně. Důvěru ve férovost demokratických voleb zkrátka a dobře nejde vyměnit za nějaké to procento hlasů navíc. Okřídlené pořekadlo "účel světí prostředky" v tomto případě skutečně neplatí.

Takže to je ten komentář. Já stále nechápu, proč to vlastně dneska - tedy chápu, nechápu - chápu, proč to dneska projednáváme, proč to tak spěchá, proč vláda nechápe, že by měla řešit úplně jiné problémy. Já myslím, že jsem o nich tady mluvil. V mediálním prostoru se různě vyjadřujeme k různým věcem, ale tady ve Sněmovně, kde je to místo potřebné na debatu, tak k žádné debatě v podstatě nedochází. Takže tu analýzu jevů, nezdvořilostí v politických projevech, která má sto stran, asi nebudu číst ještě. Nebo můžu se znovu přihlásit, abyste věděli, co vlastně tady se děje. A je dobře, že takovýhle - toto je magisterská diplomová práce - že se to sepíše, protože my všichni zapomínáme, a celá kontroverze vůči paní Schillerové a útoky po tom, co jsem přečetl tu diplomovou práci, co mají za sebou paní Pekarová, a to říkám, že jsem přesvědčen, že někdo se najde a sepíše to už jenom proto, abychom to měli, pro tu historii, co vlastně tady odznělo, kdo co říká, kdo jak lhal, kdo na koho útočí, a to, že já jsem to nežaloval, a ty různé útoky, tak to neznamená, že když jsem i vyhrál soudy a potom ty odvolací soudy rozhodly nějak podivně jinak, tak že ta pravda vítězí. Pravda nevítězí, bohužel. Vítězí lež. A já určitě proti tomu budu bojovat, i když nebudu v politice. Děkuju za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Než připustím další vystoupení paní předsedkyně Schillerové, tak ještě několik oznámení. Pan poslanec Kolovratník bude hlasovat s náhradní kartou číslo 39. Pan ministr Rakušan naopak ruší náhradní kartu, protože již má svoji vlastní.

A ještě několik omluv, které v mezičase došly. Hájek Jiří se omlouvá, respektive bere zpět svou omluvu z rodinných důvodů. Pan poslanec Klíma Pavel se omlouvá ze zdravotních důvodů od 17 hodin. Paní poslankyně Levko Jarmila od 10.04 hodin do 12 hodin ze zdravotních důvodů. Mračková Vildumetzová Jana od 10.30 do 12.30 z rodinných důvodů. Richter Jan do 13 hodin z rodinných důvodů. Wenzl Milan od 14.30 do 16.30 z pracovních důvodů. A z členů vlády se ještě omlouvá Blažek Pavel do 14 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy je přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová, následuje pan místopředseda Havlíček. A já jenom upozorním, že od 14 do 15 hodin máme avizované přerušení, pauzu, takže vás pak v případě, že samozřejmě ještě budete vystupovat, vyzvu k přerušení svého vystoupení a budete moci pokračovat po 15. hodině. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Právě přemýšlím, mám takové dilema, protože mě ten čas do 14. hodiny stačit nebude. A abych teď přerušovala svůj projev uprostřed a zase se k němu vracela, mi nepřipadá úplně taky vhodné. Ráda bych ho řekla, protože jsem si ho připravovala, tak bych ho ráda řekla v celku, protože jsou tam nějaké myšlenky, které na sebe navazují. Takže teď přemýšlím, jak to vyřešit. A nenapadá mě jiné řešení, než že vezmu pauzu, protože já...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jakožto předsedkyně klubu samozřejmě máte možnost o ni žádat.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Protože já v tuto chvíli, mně skutečně těch dvacet minut, co zbývá, stačit nebude. A abych to dělila a potom to četla znovu zase celé, to mi připadá taky hloupé. Myslím si, že všichni si rádi zajdou na oběd. My, co máme organizační výbor, taky. Takže já s dovolením beru pauzu na jednání klubu hnutí ANO do 14 hodin, ale je to z těchto důvodů, které tady vysvětluji. Není to nic obstrukčního. Je to proto, že chci svůj projev říci celý. Děkuji za pochopení.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Samozřejmě na to máte právo. Vyhlašuji přestávku na jednání klubu hnutí ANO na dvacet minut, tedy to znamená do 14 hodin, tehdy ale začne běžná pauza, kterou už máme naplánovanou, a proto se tady sejdeme v 15 hodin.

Členy organizačního výboru tedy prosím, aby se ve 14 hodin dostavili na jednání.

 

(Jednání přerušeno ve 13.41 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pauza, která byla do 15 hodin, již skončila, tudíž budeme pokračovat v diskusi, kde nyní je tedy přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová a následuje paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, je po obědě, lavice zejí prázdnotou, hlavně ty napravo a uprostřed. Dovolte mi, já se samozřejmě dostanu ke korespondenční volbě, ale předtím chci takovou, takový ekonomický exkurz a samozřejmě to propojím.

Úspory českých domácností se za dva roky vinou nezvládnuté inflace smrskly o více než čtvrtinu a v důsledku růstu cen nebudeme mít podle oficiální prognózy Ministerstva financí ani v roce 2026 reálnou mzdu na úrovni roku 2019. Reálné mzdy totiž klesají nejrychleji ve vyspělém světě a za pár týdnů navíc miliony českých zaměstnanců na vlastní kůži pocítí, že jim v důsledku daňového balíčku klesly i mzdy čisté. Jinými slovy, vrátili jsme se s Fialovou vládou několik let do minulosti.

Česká republika je tak jedinou zemí v Evropské unii, která se ještě nedostala na svou předcovidovou úroveň. Spotřeba domácností je 10 % pod úrovní roku 2019. V důsledku chybné hospodářské politiky vlády klesl v minulém roce hrubý domácí produkt naší ekonomiky o půl procentního bodu HDP a klíčovým průmyslovým zaměstnavatelům příští rok vzrostou náklady na energie o více než 100 %. Máme 3 miliony lidí na hranici chudoby, raketově roste počet domácností, které dávají na bydlení celou polovinu svého rozpočtu, a pochopitelně tak omezují jakoukoliv vedlejší spotřebu, která by přitom mohla naši ekonomiku nastartovat. Máme největší energetickou inflaci na světě, výběr daní naopak nejhorší nejméně od roku 2012. Jen na nejdůležitější dani - DPH - nedokázala v loňském roce tato vláda vybrat astronomických 24,2 miliardy korun, dalších 12 miliard korun na dani z tabáku a stěží uvěřitelných 46 miliard korun na dani z neočekávaných zisků. Čísla tuto vládu nekompromisně usvědčují z toho, na co ji pravidelně upozorňuji při každé vhodné příležitosti už 24 měsíců.

Českou republiku doběhla politika rezignace na boj s šedou ekonomikou a daňovými úniky a podvody. Tato politika je jí totiž systematicky ordinována od příchodu ODS na rezort financí v prosinci roku 2021. Podle vyjádření Finanční správy procházíme renesancí výplat na ruku, což s sebou logicky nese boom zneužívání sociálních dávek. To potvrzují i oficiální statistiky Úřadu práce, podle kterých všechny sociální dávky trhají historické rekordy. Navzdory daňovým balíčkům, které drtivě dopadají na nejchudší i na střední třídu, naše země hospodaří nejhůře, jak kdy v nekrizových letech hospodařila. A to je ještě deficit uměle snižován pomocí rozpočtových triků a faulů, které odsoudila i Národní rozpočtová rada.

Současná vláda za pouhé dva roky 2022 a 2023 dosáhla souhrnného deficitu 648 miliard korun a pro rok 2024 navrhuje deficit dalších 252 miliard. Tedy za tři roky, když se dostane na schválený deficit, zatíží budoucí generace dluhem ve výši 900 miliard korun, čímž vysoce předčí vlády předcházející, které na souhrnný deficit o 120 miliard korun menší potřebovaly celých sedm let. A pokud bude současná vláda pokračovat, můžeme se na konci jejího panování těšit na souhrnný deficit 1 355 miliard. A to vše samozřejmě za neutuchající marketingové kampaně plné hesel o rozpočtové odpovědnosti a nutnosti vrátit veřejné finance do dobré kondice. Zatímco provozní výdaje státu vesele o desítky miliard korun ročně bobtnají, protože nikdo z kompetentních ministrů není ochoten ani náznakem dostát svým předvolebním slibům, investice v letošním roce klesnou o 18 miliard korun. A k největšímu poklesu dojde tam, kde jsou vůbec nejpotřebnější - v kapitole Ministerstva dopravy nebo v kapitole místního rozvoje. Takže zatímco globální konkurence české ekonomiky hledí dopředu a rozvíjí svůj potenciál, Česko přešlapuje na místě, ba co hůře, vykračuje si čelem vzad.

Inovační strategie připravená naší vládou na zlatém podnose - hozena premiérem Fialou do posledního šuplíku ve Strakově akademii. Nemáme plán, nemáme vizi, ztrácíme čas a hlavně ztrácíme budoucnost. Vláda, která ještě uprostřed loňského roku slibovala, jak udělá z Česka křižovatku uprostřed Evropy, není schopna udělat pro rozvoj naší země absolutně nic. Existuje sto a jeden důvod, proč by se vládní strany měly vrátit ze svých obláčků rádoby hodnotové politiky na zem a začít řešit sociální, ekonomický a technologický stav naší země. Proč by měli začít naslouchat nezávislým ekonomům a akademikům bijícím na poplach, svolat mimořádné jednání ekonomických ministrů se zástupci průmyslu a školství a s Národní ekonomickou radou vlády. Nedokážu uvěřit, že vláda nic z toho nečiní a její hlavní prioritou je tváří v tvář chřadnoucí volební podpoře napříč společenským spektrem zmrzačení jednoho z nejkvalitnějších a nejnezpochybnitelnějších volebních systémů na světě v domnělé snaze urvat si za každou cenu několik desítek tisíc hlasů krajanů žijících v zahraničí, kteří jejími pustošivými kroky ještě jako jediní nebyli dotčeni.

Hnutí ANO jako nejsilnější politická síla v zemi apeluje na vládní koalici, aby nezneužívala své aktuální většiny v Poslanecké sněmovně k prosazení zásadních změn volebního systému ke svému vlastnímu domnělému prospěchu. Apelujeme na pětikoalici, aby se v první řadě zabývala řešením skutečných a akutních problémů této země, nikoliv pokoutními způsoby, jak se udržet u moci.

A aby bylo jasno. Nemáme nejmenších pochyb, že tato zoufalá snaha ovlivnit volební výsledek ve svůj prospěch v žádném případě nepovede ke kýženému výsledku. Dokud se vládní strany nezačnou starat o situaci v České republice, své volební preference žádným trikem nezlepší. Pouze zmrzačí volební systém a ohrozí důvěru ve volby a připraví naši zemi o demokratickou jistotu nevyčíslitelné hodnoty, neboť průběh voleb v České republice po celá desetiletí na rozdíl od mnoha a mnoha jiných zemí nikdy nikdo relevantně nezpochybnil. Jsme bytostně přesvědčeni, že předložený poslanecký návrh, který navíc ani neprošel řádným připomínkovým řízením nebo Legislativní radou vlády, není v souladu s ústavními dokumenty České republiky. Ty totiž vyžadují, aby - za prvé - byla volba osobní. Za druhé má být zaručena tajnost hlasování a volba má být také svobodná. A v neposlední řadě, což sice ústava ani Listina základních práv a svobod přímo neříká, se nepochybně předpokládá, že má také existovat co největší společenská důvěra ve volební proces od začátku až do konce. To znamená od okamžiku, kdo je uznán jako oprávněný volič, až po přepočet hlasů na mandáty. A tento proces musí být bez pochybností, pochopitelný a verifikovatelný. Jinými slovy, uvažované změny nejenže podle našeho nejhlubšího přesvědčení vyžadují změnu ústavy, ale dalece přesahují jedno volební období.

Věřím, že se tady shodneme, že by Česká republika neměla být v důsledku tvrdohlavosti a zoufalosti několika potápějících se politických subjektů vystavena situaci, kdy se bude volební systém měnit s každými novými parlamentními volbami. A v případě, že prioritou vlády je skutečně změna volebního systému, tak jsme ji opakovaně vyzývali, aby ve svých úvahách od prvopočátku respektovala nejsilnější politickou stranu v zemi a naslouchala i jejím připomínkám, aby se změnu volebního systému, která je zásahem natolik zásadním, že se přímo dotýká ústavního pořádku v zemi, nesnažila prosazovat na sílu a bez konsenzu s opozicí.

Přestože jsme byli schopni se dohodnout na změně volebního zákona, prošel tady volební zákon ústavní většinou, novela, je účinný od 1. ledna 2026, bude o tom bezesporu mluvit můj ctěný kolega Radek Vondráček a další kolegové, kteří na to samozřejmě upozorní, tak proč se vlamujeme do otevřených dveří? Proč se vlamujeme, když tady je účinnost jasně nastavená, byli jsme schopni se dohodnout? Tady nebyl ani pokus o nějaké jednání s opozicí. Nic takové se tedy nestalo, byť jsem k tomu vyzývala a vyzývám pořád. Pětikoalice zvolila svou oblíbenou cestu sněmovního válcování. Ještě včera na grémiu Poslanecké sněmovny jsem vyzývala - pojďme k jednacímu stolu. Vždyť ti lidé tomu nemohou rozumět, proč tady budeme trávit dny a noci, místo aby se řešily skutečné problémy lidí této země. My se tady budeme handrkovat o korespondenční volbu jenom proto, že vy nám chcete ukázat svaly, místo toho, abyste se aspoň pokusili o to jednání, místo abyste se třeba snažili a řekli - dobře, nešlo to, nejsme schopni se domluvit. Nic z toho se nestalo. A tak se změna volebního systému, která se přímo dotýká ústavního pořádku a dalekosáhle přesahuje funkční období této pětikoaliční vlády, prosazuje na sílu, bez ústavní většiny a bez seriózního pokusu o diskusi s opozicí při přípravě paragrafů zákona.

Vyloučili jste nás z diskuse okolo zákona v době jeho příprav, o to více naléhavých otázek budete muset - i když zatím uvidíme, až se otevře schůze, jestli s námi bude někdo debatovat - zodpovídat po otevření programu schůze. A to nejen nám, dámy a pánové, ale zejména veřejnosti. Veřejnosti, která od začátku od svých zákonodárců přirozeně očekává, že nedovolí destabilizaci základního pilíře, na kterém naše demokratické zřízení stojí, že nedovolí znevěrohodnění voleb.

Já si proto dovolím položit na tomto místě sedm nejzásadnějších otázek, z nichž každá jedna je podle mě dostatečně silným argumentem proti korespondenční volbě, a budu očekávat, že na ně po otevření schůze dostanu odpovědi. Předpokládám, že i řada mých kolegů bude mít podobné otázky, možná i jiné.

1. Hodláte nahradit bezpečnou a nezpochybnitelnou volbu v zahraničí, při které se dnes musí volič dostavit na ambasádu a následně za dohledu příslušné komise jít řádně sám osobně za plentu, systémem posílání poštovních obálek kdoví odkud? Ptám se tedy, kde mají občané České republiky záruku, že za našeho občana žijícího v cizině nevybere a neodešle volební lístek rodina nebo kdovíkdo jiný?

2. Jakákoliv forma distančního hlasování otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy. Jistě je něco takového možné i dnes. Máme případy, kdy to probíhá z nějakých důvodů zdravotních, ale za plentou je volič suverénem a o tom, komu hodí hlas, si rozhodne sám. Pamatujete si na kampaň několik let zpátky "Přemluv bábu"? Ptám se tedy, kde mají občané České republiky záruku, že volby v zahraničí nebudou probíhat podobným modelem ve znamení "Odvol za bábu"? Kdo a za jakých okolností hlasoval, jestli hlasoval zcela svobodně, nebo ne, a dokonce jestli hlasoval on, nebo jestli to tam vložil někdo jiný, to se totiž už nikdo nedozví.

3. Hodláte umožnit korespondenční volbu jen malé části oprávněných voličů, tedy těch, kteří pobývají v zahraničí. A já se ptám, z jakého titulu, jak to vysvětlujete, že zvýhodňujete krajany, kteří v Česku dlouhodobě nežijí a rozhodují se tedy hlavně na základě titulků z mnohdy tendenčních a k vládě shovívavých médií? Není důvodem skutečnost, že z posledních výsledků voleb vyplývá, že podpora vládních stran je mezi krajany v zahraničí významně vyšší než podpora vládních stran u nás doma? Asi to o něčem vypovídá.

4. Tajnost hlasování. Dnešní podmínky jsou garancí naprosté tajnosti a svobody hlasování. Za plentou jsme vždy pouze sami, bez členů rodiny nebo šéfů, bez kamarádů a podobně. Neexistuje způsob, jak zjistit, pro koho jsme hlasovali. Ve chvíli, kdy vkládáme hlasovací lístek do obálky, ke které přiložíme další doklad, kterým se ověří naše totožnost, a vložíme ho do jiné obálky, tak záruky ohledně tajnosti padají. A já se ptám - pokud volba přestane být tajná, přestože to ústavní dokumenty naší země vyžadují, jsou takové volby ještě v souladu s ústavou? A pokud ne, jakým právem se tuto změnu opovažujete prosazovat bez elementární snahy alespoň o dosažení ústavní většiny?

5. Zahraniční zkušenosti z posledních let. Vím, že to není úplně srovnatelné, ale už to tady padlo z úst některých předřečníků ze strany pětikoalice, tak se k tomu vrátím. Třetina Američanů dnes hovoří o ukradených volbách. Nejen poražený bývalý prezident, ale velká část politiků i veřejnosti je stále přesvědčena, že byl prostřednictvím korespondenčního hlasování spáchán obrovský volební podvod. Země je v důsledku toho fatálně rozdělena, demokracie otřesena a tak dále. Každopádně co se stalo my nezjistíme, nejsme takovými znalci, nežijeme tam. Co se přesně stalo, nebudu to tady soudit. Mám informace z veřejných zdrojů jenom tak jako většina z vás. Ale stalo se to, že korespondenční volba fakticky rozložila důvěru ve volební systém, a stalo se to v dalších zemích. A mě opravdu zajímá, jak vysvětlíte občanům České republiky, že korespondenční volba nenaruší nebo nějakým zásadním způsobem nepoškodí robustní volební systém v České republice? V situaci, kdy volební komise budou sčítat desetitisíce obálek s volebními hlasy a tak dále, kdovíkým adresované. Nezapomínejme prosím, že i demokracie má své silné nepřátele. Nezapomínejme, že tito nepřátelé mají své mocné nástroje, kterými jsou schopni ovlivňovat chod nejen státních institucí, ale i mechanismy, které jsou tradičně zaběhlé.

6. I dnes je v zahraničí možné volit na zastupitelských úřadech, na velvyslanectvích a na konzulátech. Takže jak naši krajané, tak naši občané v zahraničí možnost volby mají. To je potřeba zdůraznit, protože se občas setkáváme s dotazy, že snad nechceme, aby volili naši krajané v zahraničí. To je samozřejmě nesmysl. Oni dni dnes tu možnost mají. A nezpochybnitelnou cestou, kterou by bezesporu hnutí ANO podpořilo, by bylo naopak ve dnech voleb rozšířit možnosti, kde se dá volit. Zastupitelské úřady si tak například pronajmou další místa, aby se přiblížili voličům. Proč vymýšlet kolo, když máme osvědčený systém? Jak vysvětlíte občanům, že jste dali přednost nákladnějšímu řešení, navíc spojenému s rizikem v podobě ohrožení důvěry ve výsledky voleb jako takových?

7. Koalice korespondenční volby tlačí na sílu už pro volby v příštím roce, to znamená v roce 2025, a to bez konzultace s opozicí či s příslušnými státními orgány, to je poslanecký návrh. Ptám se, proč takhle zásadní věc nepřichází do Parlamentu jako vládní návrh? Proč ministr vnitra Vít Rakušan obešel připomínkové řízení i Legislativní radu vlády. Proč se nemohla vyjádřit připomínková místa? Nebylo tomu tak proto, že uvnitř samotné pětikoalice panuje obava, že připomínky jednotlivých ministerstev by mohly přijetí zákona zkomplikovat a dodat argumenty odpůrcům zákona?

A úplně nakonec, dejme tomu za osmé. Jaké jsou tedy vlastně priority vlády Petra Fialy ve světle fiaska její hospodářské politiky a slábnoucích volebních preferencí? Statisíce lidí v uplynulých dvou letech upadly v České republice do chudoby a v jednom žebříčku za druhým se propadáme na úplný chvost. A v tuto chvíli se pětikoalice spojí jako jeden muž a přichází do Sněmovny s něčím tak kontroverzním a zástupným, jako je korespondenční volba. Nezlobte se, ale to je pro mě čiré zoufalství. Zjednodušit volební účast krajanů v zahraničí lze i bez toho, aby důvěru v náš kvalitní volební systém narušovaly pytle poštovních obálek. Názor hnutí ANO na korespondenční volbu je ostatně úplně stejný, jako byl názor premiéra Petra Fialy na tuto volbu ještě v listopadu 2020. Kdyby pětikoalice místo politikaření a zoufalé snahy o politickou záchranu, a to za jakoukoliv cenu, měla opravdu na srdci kvalitu demokracie v Česku, k úvahám o změně volebního systému bez diskuse s opozicí by nepřistoupila a každopádně by k tomu přistupovala s větším respektem.

Já vás proto vyzývám, abyste tento nepodařený návrh v zájmu politické stability a ochrany demokracie stáhli, zasedli s námi k jednacímu stolu a o zavedení korespondenční volby jednali způsobem, který povede k nalezení udržitelného a přijatelného řešení, a to v rámci řádného legislativního procesu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Další přihlášenou s přednostním právem je paní místopředsedkyně Dostálová, následuje pan místopředseda Havlíček, pan předseda Okamura a pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený člene vlády, pane ministře, dovolte mi se také vyjádřit k návrhu 15 poslanců vládní koalice, kteří plánují pravděpodobně téměř bez povšimnutí a hlubší diskuse ve společnosti, mezi reszrty a ideálně tady na půdě Poslanecké sněmovny přijmout zcela zásadní návrh, který zásadním způsobem mění formu základního pilíře v demokracii, a to je způsob, jakým přistupujeme k samotnému volebnímu aktu. Při tomto zásadním zákonu, který mění český volební systém, a tím ve svém důsledku i pravidla naší společné demokracie, by měla být politická, ale i celospolečenská diskuse, obšírná a mohutná. To však zcela zřejmě není v zájmu navrhovatelů, a tak využívají krátké historické okénko, kdy mají převahu i v Poslanecké sněmovně, tak také v Senátu, a silou své pohodlné většiny v obou těchto komorách Parlamentu očekávají hladký a bezproblémový průběh.

Kdyby skutečně šlo pětikoalici o řešení nějakého zásadního problému ve způsobu volby, který korespondenční volbou údajně má být vyřešen, chtěla by také pětikoalice co nejširší společenskou akceptaci této zásadní změny. V tom případě by bylo i v jejím zájmu, aby byla navržena změna, která je širokou veřejností postupně prodiskutována, a aby v této diskusi i oni sami mohli rozvinout své pravděpodobně přesvědčivé názory a argumenty dokládající nezbytnost přijetí této novely. Bohužel tak tomu však není. Dovolím si proto prezentovat aspoň svůj názor. Názor, proč zavedení korespondenční volby je krokem nesprávným směrem, chybou a proč politický kalkul pětikoalice je v této chvíli zcela zásadní chybou, která se České republice může výrazně nevyplatit.

Tak tedy, vážení kolegové, proč jsem proti korespondenční volbě, alespoň pár věcných argumentů. Musím začít svou zcela zásadní a hlavní výhradou. V rámci korespondenční volby bude zcela jasně a jednoznačně prolomen princip svobodné volby. To je jeden ze základních stavebních kamenů demokratické, svobodné volby. V korespondenční volbě nelze žádným způsobem zkontrolovat, zda volič někde na druhé straně planety skutečně volí svobodně a tajně. Jak ověříme, že někdo někoho nenutil anebo že za volbu (ne)získal například nějaký benefit, klidně ve formě finanční odměny?

Navíc největší riziko v rámci ztráty záruky tajnosti volby vnímám především vůči bezprostřednímu okolí samotného voliče. Tady mluvím o voličových rodinných příslušnících, jeho nadřízených, zaměstnavatelích, zkrátka o lidech, vůči kterým může být náš volič v podřízeném či případně oslabeném postavení, může na nich být částečně závislý nebo například nechce vyvolávat v rodině zbytečné drama kvůli svému, a tak by to mělo být, svobodnému hlasu.

Ostatně toto riziko popisuje i Parlamentní institut ve svém stanovisku z ledna 2024. A když už nečteme ani naše vlastní instituce, které pro nás jako zákonodárce tato stanoviska dělají, tak mi nezbývá nic jiného, než si ho tedy připomenout na mikrofon.

Parlamentní institut se vyjadřoval v lednu 2024 na téma popis rodinného hlasování. Jako rodinné nebo také skupinové hlasování je označována situace, kdy je v prostoru vyhrazeném pouze pro individuálního voliče přítomno více osob, a dochází tak k narušení tajnosti hlasování. Tyto osoby nemusí být vždy v přímém rodinném vztahu, proto je v některých zdrojích používáno označení skupinové hlasování. Podle příručky volebního pozorovatele OBSE jde v případě rodinného hlasování o narušení volebního procesu a volební pozorovatelé ho musí reportovat. Příručka uvádí, že k němu může docházet hlavně v případech využívání aktivního volebního práva zejména ženami. Jde o odkaz na chápání skupinového či rodinného hlasování jako projevu vztahů v tradičních společnostech, ve kterých jsou omezována lidská práva, typicky práva žen. Rozlišují se tři formy rodinného hlasování. Za prvé, mužský člen rodiny doprovází jednu nebo více žen do vyhrazeného prostoru, skupina hlasuje veřejně bez využití vyhrazeného prostoru anebo mužský člen rodiny vyplňuje hlasovací lístky za ostatní členy. Zároveň příručka popisuje konkrétní formy rodinného hlasování v kontextu situace v Makedonii. Jeho pozorování jsou však univerzálně přenositelná. Antonio Spinelli doplňuje ještě jednu formu rodinného hlasování, a to, že celá rodina či skupina vstupuje do vymezeného prostoru. Takovým vymezeným prostorem v případě korespondenční volby je tedy jedna místnost v jednom domě či v jednom bytě.

Stejně tak ovšem může docházet k omezování práv jiných skupin voličů vyžadujících asistenci při hlasování, jako jsou zejména starší voliči. Zvláštní skupinou jsou potom voliči negramotní nebo jinak znevýhodnění ve smyslu porozumění vlastním právům. Tyto skupiny voličů mohou být omezeny ve svých právech také v souvislosti s užíváním a využíváním zvláštních hlasovacích procesů. Mezi zvláštními hlasovacími postupy je uváděno hlasování mimo volební místnosti, například v pobytových zařízeních, dále dřívější hlasování a také možnost korespondenčního hlasování.

Znova uvádím, to jsou slova našeho Parlamentního institutu. Prosím, já chápu, že se tady spolu můžeme politicky přít, ale když už ani odborné názory našeho institutu nebereme v potaz, tak je to na pováženou.

Možná ještě z této zprávy, protože všichni si ji můžete dohledat, určitě ji tady nehodlám citovat úplně celou, je ale zajímavá i na straně 2, země se zaznamenanými případy rodinného hlasování. Podle zprávy OBSE bylo volebními pozorovateli zaznamenáno ve 22 případech skupinové hlasování v roce 2023 při konání místních voleb v Moldavsku. V parlamentních a prezidentských volbách v Turecku v roce 2023 bylo zaznamenáno společné hlasování rodinných příslušníků ve 4 % okrsků. V Bosně a Hercegovině v parlamentních volbách v roce 2022 bylo rodinné nebo skupinové hlasování zaznamenáno v 6 % navštívených volebních místností. K nejmasivnějšímu využívání rodinného nebo skupinového hlasování docházelo v Srbsku v prosinci 2023. Tolik jenom krátká citace ze zprávy, kterou zpracoval - a znovu opakuji - náš Parlamentní institut.

Hlasování za plentou vám jako voliči dává komfort toho, že nemusíte hlasovat jednotně stejně se svou partnerkou, partnerem, můžete samozřejmě hlasovat odlišně než vaše děti nebo vaši rodiče. V korespondenční volbě tento komfort můžete ztratit a to je jedno z obrovských rizik. Vzniká zde obrovský prostor pro případné manipulace v podobě jednotného hlasování celých rodin, přátel nebo pracovních kolektivů, sportovních klubů a podobně.

Dalším argumentem je, že korespondenční volba je nebezpečná potenciálně, ale i reálně. Víme z nedávných případů i z relativně blízkých zemí - mluvím tady o případech Rakouska či Spojených států amerických z nedávné minulosti, kde to byly právě hlasy z korespondenčního hlasování, které se staly terčem kritiky. A já tady nechci polemizovat o tom, zda došlo k protizákonnému ovlivnění voleb v těchto zemích. Pevně věřím a stále chci věřit tomu, že ne. Na druhou stranu demokratický systém zcela jednoznačně potřebuje důvěru lidí v jeho principy, důvěru občanů, že volby probíhají v souladu se zákony. Pokud se tato víra ztrácí, ztrácí se bohužel postupně i samotná demokracie. O čistém průběhu voleb musí být čeští občané skálopevně přesvědčeni, to je poučka. Je zde fundamentální, že jednotlivé politické strany mohou vyslat do okrskových volebních komisí své lidi, kteří kontrolují a garantují férový průběh voleb.

Je opravdu na pováženou, že si koalice neváží robustního volebního systému, kterým se může Česká republika pyšnit, systému, který nebyl nikdy v historii napaden. Pětikoalice se však vydává cestou, která může důvěru ve volební systém zviklat. Navíc se tady málo mluví o tom, že iniciátoři případných volebních podvodů, které, doufám - a znova to tady opakuji - které, doufám, že nenastanou, vůbec nemusejí být českého původu. Řada aktivistů tady pravidelně mluví o možnosti, že by Putinův režim ovlivňoval, případně měl snahy ovlivňovat výsledky voleb v Evropě. A my schválením korespondenční volby vytváříme jenom pro tyto nedemokratické režimy nástroj, jak tyto volby komfortně ovlivňovat. Já tomu skutečně moc nerozumím. Při dnešních technologických možnostech to je zcela jasně možné. A opětovně tady musím zopakovat, že jenom tato teoretická možnost ohrožuje vnímání výsledků voleb našimi občany, a proto je extrémně nebezpečná.

Také se musím přiznat, že zčásti rozumím názorům těch, kteří mají problém, že o výsledku voleb bude rozhodovat ta část lidí, která se dobrovolně rozhodla odejít z České republiky. Tito občané totiž neprožívají každodenní problémy běžných občanů, často zde neplatí daně, k informacím z Česka se často dostávají se zpožděním a povrchně, bez autentických prožitků z každodenního života, a hlavně nejsou v takové míře dotčeni počínáním české vlády, kterou by si volbami zvolili. Tito občané se svobodně rozhodli nežít v České republice a nejsou ochotni cestovat k volební urně, a to ani prostřednictvím zastupitelského úřadu. Nemožnost hlasovat ve volební místnosti, která je pomyslně pár kroků od baráku, je jistým nákladem jejich volby. Hlasovat pro vládu, která dopustí bezprecedentní propad životní úrovně svých občanů v její novodobé historii, ale i v komparaci s ostatními vyspělými zeměmi, hlasovat pro vládu, která dramaticky v této situaci navyšuje daně všem občanům a firmám, a tím ohrožuje jejich růst, hlasovat pro kabinet, který vytvořil z České republiky nemocného muže Evropy, je mnohem snadnější, když v této zemi nemusíte po těch daných volbách žít.

Navíc nemůžu opomenout i to, že dnes, když se pětikoalice snaží vyřešit údajný nerovný přístup k volbám a volebnímu procesu, vytváří novou nerovnost. Totiž přijetí korespondenční volby jenom pro občany nacházející se v zahraničí zcela nezbytně a logicky vyvolává relevantní a rozumnou otázku, proč tento návrh diskriminačně cílí výhradně na tu část populace, která se aktuálně nachází v zahraničí, když mohou stejně jako čeští občané doma volit na zastupitelských úřadech? A tady znovu zopakuji tu větu, kterou řekla moje předřečnice, paní předsedkyně Schillerová. Není pravda, že čeští občané nemohou v zahraničí volit. Schválně někdo pouští do prostoru tuto nesmyslnou informaci. Samozřejmě, že čeští občané mohou v zahraničí volit a mohou volit na zastupitelských úřadech. Pokud bychom to mysleli vážně a chtěli vlastně zpříjemnit ten proces volby Čechům v zahraničí, rozšiřme tedy místnosti zastupitelských úřadů pro volby tak, aby to naši spoluobčané měli blíž, ale nehrajme si tady s ústavou a s demokracií. Bohužel na tyto otázky zatím nikdo z vládní stoosmičky neodpověděl.

Dostávám se totiž k hlavnímu a jedinému důvodu, proč tu dnes sedíme a projednáváme tento návrh. Tím je zcela jasná a zřejmá účelovost. Současná snaha pětikoalice je obyčejným volebním inženýrstvím. Když se to aktuálně hodí, tak to prostě schválíme. Vaši poradci vám, vážená pětikoalice, kvantifikovali, že můžete získat pár tisíc hlasů navíc, neboť jste za hranicí zvolitelnosti v České republice a v samotné České republice už vám skoro nikdo nevěří. Proto se chystáte využít všech prostředků k tomu, abyste se i v následujících letech udrželi. Kdyby pětikoalici skutečně šlo o rovný volební přístup všech skupin občanů, proč neřeší například volební lístky pro zrakově postižené občany v podobě Braillova písma? Má odpověď bude poněkud cynická, ale je zřejmá. U těchto občanů pětikoalice nemá data svědčící o stranických preferencích, a proto si nemohou být jisti, že by jim tato změna přinesla potřebné hlasy.

A navíc ještě jedna legislativní podpásovka. Pětikoalice se chtěla vyhnout povinnému připomínkovému kolečku, které by pravděpodobně vyšlo v její neprospěch a kterým všechny vládní návrhy nutně prochází. Proto dnes diskutujeme o návrhu poslanců a nikoliv o vládním návrhu. Tak trošku tuším, že se pětikoalice obávala, že by v rámci připomínkového řízení mohli úředníci ministerstva a připomínky zúčastněných stran přijetí zákona značně zkomplikovat.

Dovolte mi ještě jednu osobní poznámku. Obdobně jako jsem přesvědčena, že volby ve svobodné společnosti nejsou povinností, jsem také přesvědčena, že udělat si čas a jít do volební místnosti je naprosté minimum občanské zodpovědnosti jak u nás, tak i v zahraničí.

Vážení kolegové, dbejme na čistotu a nestrannost volebního systému, prosím, neznásilňujme ho. Nedělejme z něj nástroj, kterým chceme uspět v jedněch volbách. To se nám do budoucna vymstí. Znovu si dovoluji apelovat, pojďme si sednout k jednomu stolu a najděme společnou cestu. Těch možností, a určitě je tady dneska uslyšíte i z úst mých ctěných kolegů, je opravdu mnoho. Nesnažme se za každou cenu náš dobrý volební systém, a znovu opakuji, který nebyl nikdy historicky napaden, jakýmkoliv způsobem uvést v omyl, a tím pádem zaset to semínko pochybnosti mezi naše občany.

No, a protože už to tady bylo řečeno mnohokrát, skutečně nebyl žádný prostor pro to, aby se tak významná změna volebního systému diskutovala na celospolečenské a zejména na odborné úrovni, nezbývá mně nic jiného než ty názory odborné veřejnosti tady přečíst na mikrofon, protože bohužel oni tu možnost nemají.

Glosa Jiřího Weigla z 11. 12. 2023 s názvem Korespondenční volba a česká demokracie na šikmé ploše. Průzkumy veřejného mínění opakovaně ukazují masovou nespokojenost veřejnosti s vládnutím Fialovy pětikoalice a potvrzují drtivou převahu opozice nad vládní koalicí v současných politických preferencích českých občanů. Vládní koalice kvůli tomu zlomila nad obyvateli naší země hůl. Ztratila víru, že si je schopna získat vyšší přízeň domácích voličů, protože není ochotna a schopna změnit svoji neúspěšnou politiku, která zemi přivedla k největšímu pádu životní úrovně v Evropě, rekordní inflaci, absurdním cenám energií a hospodářské recesi. Proto se upnula k myšlence, že ji u moci udrží krajané ze zahraničí, kteří u nás nežijí, a proto nemají negativní zkušenost s "dobrodiním" jejího vládnutí.

To je smyslem předložené novely volebního zákona, který chce pětikoalice na sílu, proti vůli opozice a přes její rozhodný odpor, proválcovat Parlamentem a poté Senátem. Věří, že se jí touto cestou podaří pro sebe získat hlasy velké části z cca 600 000 lidí s českým občanstvím, kteří žijí v cizině. Kalkulují s tím, že dosud hlasování na zastupitelských úřadech v zahraničí dopadlo v minulých volbách vždy jednoznačně ve prospěch liberálních a progresivistických politických uskupení. V minulosti, kdy volební výsledky bývaly velmi těsné a bývalo obtížné sestavit po volbách vládní většinu, by dnes jimi očekávaný balík hlasů ze zahraničí sehrával rozhodující roli. Zaslepeni těmito účelovými kalkulacemi však předloženým návrhem házejí do stoupy základní principy, na nichž demokratické volby stojí, a důvěru občanů v ně a otevírají prostor k volebním manipulacím a falšování volebních výsledků.

V případě korespondenčního hlasování jsou porušeny základní ústavou zaručené principy svobodných voleb - přímé a tajné hlasování. U poštou doručeného hlasu je v rozporu s ústavou jasné, kdo jak hlasoval, ale bohužel není jasné, zda tak učinil svobodně a zda to byl skutečně on sám. To je zásadní neodstranitelná vada korespondenčního hlasování, kterou nemůže ospravedlnit žádný údajný lepší komfort pro americké a australské krajany při hlasování. Návrh novely volebního zákona, který má toto změnit, je proto nepochybně v rozporu s ústavou.

Velmi špatné a pro poměry v zemi devastující by bylo, kdyby o politických poměrech v ní rozhodovaly hlasy lidí, kteří v ní nežijí, kteří se u voleb rozhodují nikoliv na základě vlastní žité zkušenosti, ale v důsledku různých předsudků a cizí propagandy, a kteří neponesou důsledky svého rozhodnutí, protože žijí jinde, v jiné zemi platí daně, dostávají v jiné zemi důchody, čerpají jinou zdravotní péči a tak dále.

Stejně je logicky nepřijatelné, aby jedna část voličů byla zvýhodněna možností hlasovat korespondenčně, zatímco většině rezidentů byla tato možnost upřena a byli v případě potřeby hlasovat mimo své bydliště nuceni si vyřizovat složitě volební průkazy a tak dále. Ústavní soud by nepochybně shledal takovou právní úpravu diskriminační. Umožnění korespondenčního hlasování pro nerezidenty tak otevírá dveře pro uzákonění korespondenčního hlasování pro všechny. A to je cesta k volebním manipulacím, narušení důvěry veřejnosti v legitimitu voleb, oslabení autority politické demokracie, a tím i k politické krizi.

Jenom připomínám pro ty, kdo vstoupili do sálu, že cituji z odborného názoru pana Jiřího Weigla z 11. 12. 2023. - Namísto voleb jako svátku demokracie odevzdáme rozhodování o poměrech v zemi do rukou krachující České pošty, s jejímiž službami má většina občanů smutné zkušenosti. U vědomí toho volají progresivisté po zavedení internetového hlasování. To je cesta k totální degradaci voleb, k jejich hackerské manipulaci a falšování z domova i ze zahraničí.

Jediným argumentem ve prospěch korespondenčního hlasování kromě péče o komfort amerických a australských krajanů je tvrzení, že tato forma hlasování je umožněna i v řadě jiných zemí. To ale vůbec nic nemění na relevantnosti výše uvedených zásadních protiargumentů. Právě naopak. Dobře totiž víme, že v některých zemích korespondenční hlasování zásadně a překvapivě ovlivnilo volební výsledky, a to vždy ve prospěch progresivistických sil - ty příklady už tady padly: Spojené státy, Rakousko, Španělsko - což je velmi podivné.

Nikdo se nenamáhá vysvětlit, proč právě podporovatelé levicových stran by na rozdíl od ostatní společnosti měli masově preferovat hlasování poštou. Před očima máme přitom politickou tragédii, kterou korespondenční hlasování způsobilo při posledních prezidentských volbách ve Spojených státech. Tam nejen poražený bývalý prezident, ale velká část politiků i veřejnosti je stále přesvědčena, že byl prostřednictvím korespondenčního hlasování spáchán obrovský volební podvod. Země je v důsledku toho fatálně rozdělena, americká demokracie otřesena a pošpiněna v očích široké veřejnosti a čelí nové urputné volební konfrontaci. Za takovou cenu Bidenovo korespondenční vítězství skutečně nestálo.

Stejnou tragédií pro naši demokracii by byl úspěšný pokus udržet proti vůli domácích voličů neúspěšného premiéra Fialu u moci korespondenčním hlasováním z ciziny. Česká demokracie se předloženým návrhem ocitá na šikmé ploše. Naděje, že se dokáže při neschopnosti politiků nadřadit zájem celku zájmům osobním, den ode dne slábne. - Tolik z citace přímého názoru odborné veřejnosti, která bohužel neměla tu šanci zúčastnit se žádných kulatých stolů, seminářů, připomínkování a tak dále.

A já znovu, znovu se pokouším apelovat na pětikoalici: zastavme to, pojďme si sednout k jednomu stolu a pojďme hledat společnou cestu. Jde o volební systém České republiky! To není volební systém pětikoalice. Je to volební systém České republiky a tak bychom k tomu měli přistupovat. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády - nebo vážený pane ministře, je zde jeden - politika je ošidná. Já vám prosím přečtu jednu citaci: "Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit. Platí dvakrát měř a jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování." Takto to řekl Petr Fiala v rámci průšvihu s korespondenčními volbami ve Spojených státech. Uvedl to na svých sociálních sítích v roce 2020. A naopak nezastírám, že hnutí ANO před sedmi lety naopak mělo korespondenční volbu ve svém programovém prohlášení. Měli jsme, leč nezavedli jsme.

Kdybych to mohl dát do kontextu, tak zmiňovaná Občanská demokratická strana měla ve svém programu nezvyšovat daně - ale, zvýšili je. Proč jsme nakonec korespondenční volbu nezavedli, ačkoliv jsme samozřejmě k tomu měli veškeré podmínky, možnosti? Nebyl nejmenší problém to ve vládě udělat. Uznali jsme chybu, zjistili jsme, že výhody pro naše lidi, kteří tedy žijí v zahraničí - jsou to nezpochybnitelné výhody - jsou přebity nevýhodami.

Jaké jsou tedy naše argumenty a o co jsme to, nikoliv dnes, ale už před těmi šesti sedmi lety, opřeli? Za prvé, zcela zásadní je svoboda jedince. Ta končí, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tam, kde začíná svoboda toho druhého. Nemůžeme dopustit to, že pohodlí jednoho ohrozí právo tajné volby někoho jiného. Je to základní ústavní princip. Každý má právo volit tajně, a to bez jakéhokoliv vlivu svých blízkých. Tvrdit v tomhle případě, že to právo nebude narušeno, je čiré pokrytectví. Tomu přece nikdo nemůže věřit.

Je zde nebývalé riziko takzvaného family votingu. Ano, všichni si dovedeme představit, že naši blízcí, rodiče, děti, příbuzní, manželé, manželky, partneři, partnerky, mají zájem na tom, abychom možná volili tak, jako chtějí oni. Dovedeme si představit, že i v rodinách to může být velkým problémem. Dovedeme si představit, jak mladí ovlivňují starší, ale stejně tak i naopak. Proto jsem toho názoru, a vždycky jsem to tvrdil, že za tou plentou mám absolutní svobodu. Rozumím tomu argumentu, který vy uvádíte, že vždycky bude možnost té volby, ale pochopitelně tam jaksi už mizí ta pointa celá, kdy ten dotyčný řekne, já budu volit toho, koho ty chceš. No, on logicky řekne, tak si ho zvol, já se jenom tady podívám, zatímco za tou plentou si nakonec vždycky může zvolit toho, koho chce.

Zajímavá je vládní studie z Velké Británie z roku 2016, která mimo jiné varovala před touto volbou. Podotýkám, je to vládní studie. Tam byly předloženy důkazy o zjevném nátlaku na zranitelné členy některých menšin, ale i třeba žen, mladých lidí, například aby volili podle vůle starších lidí. Já bych řekl, že u nás to spíš bude opačně, ale to je jedno. Podstatné je to, že tato vládní studie ve Velké Británii varovala před touto formou volby jakožto před hrozbou.

Ústavní právník Jan Kudrna dokonce tvrdí, že korespondenční volba nevyhovuje ústavě. Uvádí, že ústavní dokumenty vyžadují, aby - za prvé - byla volba osobní a za druhé, má-li být tedy zaručena tajnost, aby volba byla svobodná. Je nutné ještě připomenout, že z úhlu pohledu ústavnosti zde vzniká problém takzvané rovnosti při přístupu ke korespondenční volbě. Zjednodušeně řečeno, pro lidi žijící v cizině by platily jiné podmínky než pro obyvatele, kteří žijí u nás. Takže to je první oblast, proč jsme se nikoliv dnes, ale už před pár lety rozhodli, že nezavedeme korespondenční volbu, o což opíráme i naši argumentaci dnes.

Druhá oblast je etická. Ano, my tvrdíme, že to je etický problém, přičemž je důležité říct jednu věc, zásadní. Nikdo, nikdo - podotýkám ještě jednou nikdo - nechce brát lidem v zahraničí právo volit. Je to nesmysl. Já sám musím říct, že jsem člověkem, který je z emigrantské rodiny, konkrétně z mnichovské oblasti, a troufám si tvrdit, že se dokážu vžít do situace lidí, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí. Nikdy jsem nekritizoval tyto lidi, vždycky jsem si jich vážil a vím, že neměli migranti jednoduchý život, jak se u nás po revoluci velmi často prezentovalo. A nelíbilo se mi třeba to, že ti, kteří je nejdříve vzývali a jezdili za nimi a těšili se třeba drobných výhod, tak poté se na ně dívali skrze prsty a tvrdili, že si to tady takzvaně neodžili, neodžili si totáč. Nikdy jsem to netvrdil a byl jsem vždycky zásadně proti tomu.

Na druhou stranu už jenom z toho důvodu, že dobře znám tu komunitu, tak musím říct, že fakt, že zcela logicky žijí jinými problémy, je neoddiskutovatelný. To je pravda. V drtivé většině platí daně, pojištění někde jinde a přirozeně se snaží ovlivňovat prostředí, ve kterém žijí. To je prostě normální. Českou republiku vnímají částečně přes své příbuzné, částečně přes internet, sociální sítě a podobně. Nicméně je správné samozřejmě, že se zajímají o život ve své původní vlasti, nebo rodné vlasti, a je naprosto správné, že se mohou vyjádřit v rámci voleb. Ale nevidím důvod, proč vytvářet nerovnost mezi těmi, kteří žijí u nás, a těmi, kteří tedy žijí v zahraničí. A musím ještě jednou zopakovat, že z pohledu ústavnosti vzniká problém rovnosti v rámci přístupu právě ke korespondenční volbě. Prostě pro lidi v cizině by platily jiné podmínky než pro lidi, kteří žijí u nás.

Všichni víme, že lidé v zahraničí mají možnost volit ať už na zastupitelských úřadech, nebo na konzulátech a pochopitelně mohou přijet, a dokonce si myslím, že pro lidi, kteří žijí blízko České republiky, je i správné, vhodné, volit do České republiky a mají možnost důstojně odvolit, fyzicky odvolit a popravdě řečeno alespoň tímhle minimálním aktem vyjádřit určitý elementární respekt k zemi, ve které chtějí ovlivňovat dění.

A vsuvka. Chtěl bych připomenout, že příslušníci Státu - s velkým S - Izrael, kteří žijí v zahraničí, tak ti mohou volit v Izraeli pouze tehdy, pokud přicestují do Izraele. A dnes zde někteří z řad obhájců korespondenční volby, tuším, že to byla i paní místopředsedkyně Richterová, dávali za příklad Slovenskou republiku. Tak tam bych jenom připomněl, že tam mají v plánu udělat to podobně jako v Izraeli. Čili pouze ti, kteří přijedou na Slovensko.

Já pochopitelně rozumím korespondenční volbě ve smyslu mimořádné události, pandemie a tak dále. Ale to je něco, co nemá co do činění s tím běžným režimem. Protože jakkoliv to může vypadat moderně, trendově, tak jsem toho názoru, že to může vyvolat více škody než užitku. A tím se dostávám k dalšímu argumentu, třetímu argumentu, a to je možnost zneužití. Pravděpodobnost nekalých praktik u tohoto způsobu volby je nepochybně vyšší než u běžné volby. Navíc volič metodou obálka, pošta, pak znova obálka, pošta, musí to udělat dvakrát, zejména tedy v těch méně rozvinutějších zemích, nemá naprostou jistotu, že dopis s jeho hlasem dorazil včas na konkrétní zastupitelský úřad. Jiným slovy opět je to důvod, proč zpochybnit tuto volbu, a logicky pak to bude znamenat delší, anebo dokonce dlouhé právní průtahy a možná i zpochybnění celkového výsledku voleb. Podívejme se, co nastalo v Rakousku, ale podívejme se i na ty problémy, které byly ve Spojených státech. Podívejme se, proč se to zrušilo nakonec v té Francii. Jakkoliv vnímáme to, že v jiných zemích tato volba jest. A znova se odvolávám na tu vládní studii z Velké Británie z roku 2016. Přesná citace z této studie: Je považováno - rozumí se tím tedy tento způsob volby - za nejzranitelnější metodu hlasování a poskytuje nejlepší příležitost k volebním podvodům.

Čtvrtý důvod, proč jsme v tuto chvíli proti, to už nemá co do činění s tím, proč jsme byli proti před těmi šesti, sedmi lety, proč jsme to nakonec nezavedli, i když jsme to měli v programu, je způsob, jakým to vláda prosazuje. Bez standardního připomínkového řízení, bez Legislativní rady vlády, poslaneckým návrhem. Takto důležitý zákon prosím pěkně - proč? Proč nejdeme standardní cestou? Vždyť tu stoosmičku máte. Mluvíte o tom delší dobu. Proč se to dělá touhletou formou? Mě napadá jediná racionální odpověď, respektive dvě možné odpovědi. Buď si vůbec nejste jisti, anebo je to opět arogance, která dosáhla dalšího vrcholu, podobně jako to bylo u té valorizace. Zase, tam jste to sice udělali jinou formou, přes stav legislativní nouze, ale opět, domníváte se, že můžete dělat cokoliv. Není to tak. Máte stoosmičku, můžete si ve finále prosadit konečně i tu korespondenční volbu, ale dělejte to prosím, když už se do toho pouštíte, čistou právní cestou, legislativní cestou. Přece se snad shodneme na tom, že změna způsobu hlasování je významný akt, je to důležitá věc, tím spíše to mělo projít řádným kolečkem. Neudělali jste to.

Co se tím snažím sdělit prosím pěkně. Za prvé to, že korespondenční volba není nijak extra moderní, jakkoliv se snažíme přesvědčovat, že to je de facto nová technologie. No to fakt tedy není nová technologie. Je to pošta, klasická. A mimo jiné, já nevím, jestli jste viděli, co to znamená korespondenčně odvolit. Já jsem si to vytáhl, a šel jsem si tedy postupně krok za krokem a musím říct, že jsem si to musel číst asi třikrát, než abych pochopil, co vlastně všechno musím udělat. Prostě to není úplně triviální a jednoduché. Nevím. Jestli se nám to tedy zdá moderní? Není ani férová. Já jsem se snažil vysvětlit, proč to není férové, jakkoliv se tak tváří. Ale znova jsem tady... nebo bych uvedl ta zpochybnění těch ústavních právníků ve smyslu tajnosti svobody a tak dále. A jak už jsem řekl, není projednávána tím nejčistším legislativním způsobem.

A možná i proto Petr Fiala měl v tom roce 2020 určité pochybnosti. A já tvrdím, že je měl oprávněně. Opakuji, co řekl: Tohoto - ve smyslu tedy korespondenčních voleb, konkrétně ve Spojených státech - ať si všímají všichni sociální inženýři - to se mi fakt líbí, jak to řekl - co u nás chtějí pořád něco změnit.

Prásk! Tři roky poté, nebo čtyři necelé, a je jedním z těch sociálních inženýrů. Jinak si myslím, že ten jeho názor byl správný, že byl racionální. Nevím, proč změnil ten názor. Respektive já to vím a víme to všichni. jak tady stojíme, jak tady sedíme. To si nenalhávejme, že to nevíme. Ale já jsem se snažil vysvětlit, proč my jsme změnili ten názor. Férově, korektně, já to beru, a můžete do nás tady střílet a je to naprosto logické, normální, jste političtí oponenti. Proč jsme to v roce 2017 měli v programu. Vysvětlil jsem, že to bylo blbě. Vysvětlil jsem, proč jsme dospěli záhy k jinému názoru, a myslím si, že jsou to regulérní argumenty. A paradoxní na tom je, že se blížíme k tomu názoru, co měl pan premiér Fiala, tehdy jako šéf opozice, nebo jeden z lídrů opozice.

Všichni víme, co je tím důvodem hlavním. A neschovávejme se před ním, řekněme si to natvrdo. Koalice se potápí. A lidé, kteří žijí v České republice, se od vás v tuto chvíli odvracejí, to je zcela zjevné, zřejmé. To musíme přece umět číst volební preference, jakkoliv je nepřeceňuji, a může dostát ještě mnohých změn, to je asi pravda. Ale to, že dneska opravdu máte nejnižší důvěru v historii České republiky, tuším, že je to stejné jako s Nečasovou vládou, to je přesně neoddiskutovatelné, je to fakt. To, že vám absolutně věří už jenom dvě procenta obyvatel, zatímco ještě před pár měsíci tři procenta - já jsem to tenkrát tady trošku ironizoval tím, že už to jsou jenom přímí příbuzní - tak teď už musím říct, že už i ti přímí příbuzní se od své absolutní podpory odklánějí. To je fakt. Jinými slovy, lidé žijící v České republice se od vás zjevně odvracejí, tak začínáte lovit ve vodách cizích, to znamená u lidí, kteří u nás nežijí. A já tomu politicky rozumím. Je to pragmatické, svým způsobem jaksi možná i politicky logický krok. Ale potom to prosím přestaňme okecávat tím způsobem, že budete tvrdit, že vám jde o princip. Nejde vám o princip. Jde vám o těch pár desetinek bodu, možná o procento, možná o procento a půl, já to nedovedu dopočítat, kolik nakonec lidí při té administrativní náročnosti volit půjde.

A můžu vám říct, že mě možná méně trápí to, že - a to zase musím objektivně říct, to je pravda - že my na tom něco drobného ztratíme, vy něco drobného získáte. Asi to nebude tolik, jako vy předpokládáte, možná ta ztráta nebude taková, jaké jsou ty nejčernější scénáře, ale můžu vám říct, že mě možná to procento, které my ztratíme a vy získáte, trápí méně. Za prvé si věřím, že vás porazíme o parník výraznějším způsobem, takže vám ani to procento nepomůže. Ale mě na tom více štve to, že opět měníte zákon jenom proto, aby to pomohlo vám jakožto vaší straně, nebo vašim stranám. A to je principiálně, principiálně špatně. Notabene když se jedná o takhle citlivý zákon. A pokud mi to budete vyvracet a budete tvrdit ne, my jsme čistí, my nejsme bratrstvo Kočičí pracky, které z nás, Havlíčku, děláš, my jsme Rychlé šípy, a nám jde fakt o ten princip, znovu říkám, já vám nevěřím. A tady vidím, že se usmíváte. Tak dobrá, připusťme na chvíli, zavřu všechny oči a zacpu si uši a budu ve vás vidět ty Dušíny, Metelky, Červenáčky, Rychlonožky, bude tam ten poslední, Hojery. A říkám, zacpávám si uši a nevidím to.

Ale tak dobrý, tak to dokažme. Dokažte to. Tak fajn a pojďme udělat dohodu, ta je jednoduchá. Udělejte odklad té účinnosti. Já tvrdím, že férové to je o čtyři roky, protože v těch zemích, ve kterých vy argumentujete, že to mají, tak tam to fakt zaváděli ty čtyři roky, v naprosto drtivé většině, mrkněte se na to.

Dá se to otestovat v nějakém nanečisto režimu, například ve Spojených státech, v Severní Americe, to už je jedno, co se vybere. A tím pádem my sice budeme proti, protože my jsme principiálně proti tomu, ale vy alespoň částečně se očistíte a řeknete nám, fakt nejde o těch 0,7 % nebo 1,1 % v tom roce 2025. Fakt vám to nepomůže o 1 %. Ale myslím si, že u mě stoupnete a řeknete alespoň dobře, uděláme to. Já tomu nevěřím, že tohle uděláte, a budete argumentovat tím, že je třeba jim to zjednodušit, těm chudákům, co jsou v zahraničí a co musí dojíždět těch 1 200 kilometrů, které tady dneska padlo. Já bych chtěl vidět, kolik lidí dojíždí těch 1 200 kilometrů. Drtivá většina dojíždí pár desítek kilometrů.

Ale my máme jiné řešení! Dobře, aby se zachovala ta svoboda, aby se zachovala ta tajnost, jinými slovy ta plenta, tak to udělejme tak, že po dobu těch voleb si pronajměme, myslím tím konzuláty, respektive zastupitelské úřady, v některých větších městech nějaký veřejný prostor, nějakou školu, to je jedno, to je nepodstatné, a tam nechť ti lidé mohou odvolit. Jinými slovy, nebudou muset jezdit do hlavních měst nebo do měst, kde jsou konzuláty, ale i do těch o něco menších měst. Takže už to třeba nebudou stovky kilometrů, i když těch je málo, budou to třeba desítky kilometrů. Jestli někdo tohleto nebude ochoten podstoupit, tak pak už se fakt ať se na mě nikdo nezlobí, ale to už fakt není ani důstojné toho, kdo by chtěl, kdo by chtěl volit, notabene když v České republice tento způsob volby není. Já myslím, že i to je docela férové. Pokud budete argumentovat náklady, tak si prosím dopočtěte, kolik nás bude stát ta šaškárna s poštou. Obálka jedna, obálka dva, poslání, handrkování, odložení rozhodnutí, a tak dále, výsledku voleb. A dopočteme si, kolik by nás stál pronájem nějakého malinkého prostoru někde v zahraničí. Myslím si, že vám to vyjde výrazně pod tím.

Pokud ani toto nebudete akceptovat, pak je to jednoznačné a jde vám čistě o jednu jedinou věc - rok 2025, po nás potopa. A pak už je jedno jediné řešení. Pokud nechcete, abychom to zrušili, když třeba zase my budeme u vlády, udělejme na to férově referendum. Já netvrdím, že referendum se má nadužívat. Souhlasím s těmi, kteří říkají - jako šafránu referenda. A mělo by to být fakt jenom u významných věcí. Ale odpovězme si, jestli změna způsobu voleb je významnou věcí, nebo není významnou věcí. Já jsem toho názoru, že kdy jindy, mělo-li by se udělat referendum, tak když ne u právě změny hlasování v rámci voleb?

To byl můj úvod, více víceméně politický úvod k té problematice, a já se k tomu vrátím ještě v rámci otevření rozpravy, kde se budu hodně zaobírat technickými věcmi, budu více ještě uvádět příklady ze zahraničí, pokusím se udělat i nákladovost a vše, co je s tím spojené. Mockrát děkuju. (Potlesk zleva.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní byl přihlášen pan předseda Okamura, který... nakonec využíváte přihlášky, aha, dobře. Avizoval jinou informaci, ale prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já jsem chtěl jenom říct, že vzhledem k tomu, že je pozdější odpoledne, tak já pro svůj projev potřebuju maximální možný časový prostor, takže jsem se přihlásil na zítra na devátou hodinu ranní. A náš místopředseda SPD Radim Fiala se již přihlásil s přednostním právem na pátek, devátou hodinu ranní. Děkuji a můžete se těšit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já bych jenom upřesnila, že není možné se hlásit na přesné časy, ale pan předseda prostě podá tu přihlášku tak, aby mohl vystoupit tak, jak teď avizoval. Pak se hlásí pan předseda, z místa ještě pan předseda Babiš s přednostním právem. A vidím i pana předsedu Dufka. Takže nejdřív pan předseda Babiš - ne, dáváte přednost, takže stahuje. Pan předseda Dufek se hlásil. Pan předseda Babiš právě stáhl svoji přihlášku a chce se... (Volání z pléna: Ne, nestáhl.) Nebo respektive vám dává přednost, ale... (Volání z pléna.) To znamená, že ji stáhne a dá ji znovu. Tak abychom byli přesní.

Prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Aleš Dufek: Já zcela otevřeně říkám, já jsem se hlásil jenom proto, že jsem případně chtěl požádat o pět minut přestávku pro náš klub, abychom se tady důstojně potkali pro případné hlasování, ale jestli ještě bude mluvit někdo s jiným přednostním právem, tak ať samozřejmě povídá, já nic jiného nemám na srdci. (Smích, pobavení v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano. Takže znamená to, že si pan předseda nevzal přestávku. A nyní tedy vystoupí s přednostním právem ještě pan předseda Babiš. (Hluk v sále.) Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Děkuju, já rád budu povídat. Já bych chtěl informovat pana premiéra, že před pár hodinami zveřejnil Eurostat inflaci, pane premiére. A zase jste první v Evropské unii, já vám gratuluji. (Potlesk zleva.) Máme největší Fialovu drahotu. (Volání z pléna.) Nejvyšší. Nejvyšší. Představte si, že i ti zlí Maďaři klesli na 5,5 %. A pane premiére, vy máte 7,6 %. 7,6, jste s přehledem nejhorší v celé Evropě. Takže vážení spoluobčané, znamená to, že u nás v České republice máme nejvyšší drahotu z celé Evropské unie. A víte, proč o tom mluvím? Protože je úplně neuvěřitelné, že pan premiér vás stále ohlupuje! On vám stále - víte, co vám říká pan premiér? Inflace se vrátí na 3 a 4 %, a přitom vám neřekne, a já vám to teď řeknu, kolik ta inflace už je teď v Evropě. Tak dobře poslouchejte: Dánsko 0,4. Belgie 0,5. Itálie 0,5. Lotyšsko 0,9. Nizozemsko 1,0. Finsko 1,3. Litva 1,6. Kypr 1,9, pane premiére. Portugalsko 1,9. Švédsko 1,9. Eurozóna 2,9. Ale to neznamená, kdybychom byli v euro, že máme takovou inflaci.

Pane premiére, víte, proč my máme tu inflaci? Protože vy jste ji způsobili elektřinou, podvodem na lidi! Tím, že máme čtyřikrát vyšší cenu elektřiny! Čtyřikrát. Vy jste to udělali. A představte si, že průměr Evropské unie inflace za prosinec - a to jsou všechno čísla za prosinec - je 3,4 %. (Hluk v sále.) Pane premiére, vy máte 7,6! 7,6. Takže vážení spoluobčané, to je úplně neuvěřitelné, že pan premiér tady, Novinky - to je takový často provládní server - tady je titulek: Inflace se vrátí na 3 a 4 %. Chápete to? To říká pan premiér, když teď má 7,6. No samozřejmě, že ta inflace půjde dolů, ale není to vaše zásluha. Vy jste ji způsobili, pane premiére. Vy jste to vytáhli až na 18 %. A proč? No protože naši spoluobčané a zaměstnavatelé, živnostníci, my všichni jsme vám zaplatili stovky miliard! Stovky miliard za tu vaši Fialovu drahotu.

Takže úplně - já nechápu, na tohle se musí člověk narodit, aby vlastně prodával, vy jste takový prodejce hrnců, nebo jak to mám říct jako, kde vlastně je jasné, že když eurozóna má 2,9 a vy máte 7,6, pane premiére, to znamená, že vy máte o více než 100 % vyšší inflaci, drahotu než celá Evropská unie a ještě více než eurozóna. Takže pane premiére, jste zase nejhorší a celá ta vaše strategie, oblbování lidí, strašení veřejnými financemi, které jsou ve skvělé kondici, hlavně finance krajů, komunál a tak dále - i díky nám, protože my jsme zlepšili rozpočtové určení daní a dostaly obce, města více peněz daní. Já to nechápu. Jak přece můžete z lidí dělat takové hlupáky, když dneska ta inflace je všude dolů a vy jste nejhorší a vy slibujete, že se vrátíte na 4 %? To je - jasně. Vy máte slibovat, že se vrátíte na 1 %! Nebo na 2 %, ne? Tak já to nechápu a je to - lidi by to měli vědět. Lidi by měli vědět, že pan premiér dělá z lidí hlupáky, že je nejhorší v Evropě, že to způsobil, protože neudělal nic proti inflaci. A všechno bylo způsobeno tím, že se nezastropovaly ceny elektřiny u výrobců. Tam to všechno začalo, v lednu 2022. Vám to vyhovuje.

Dva roky jste zdaňovali lidi inflací. Ta inflace, to je vlastně daň. To je ta drahota. Z toho má pan Stanjura stovky miliard příjmů, které potom bůhvíkde dá. Tak víme - do zbrojení, Ukrajina. To jsou ty priority. Tak jenom abyste věděli, vážení spoluobčané. Pan premiér až do října 2025, a když budou předvolební debaty, tak on se bude chlubit tím, že srazil inflaci. Ale bude a je stále nejhorší v Evropě, protože takhle mu to vyhovuje. Tak jenom abyste to věděli. Znovu opakuji, inflace prosinec 2023 - Česká republika nejvyšší ceny, nejvyšší drahota. A nejlepší je Dánsko 0,4. Tak to porovnejte. Česká republika 7,6. I Maďarsko, na které jste se stále vymlouvali, má 5,5. Takže stále jste nejhorší. Držíte tu příčku. A bohužel ještě... Kdybyste aspoň mlčel a nic neříkal, ale ohlupujete lidi a slibujete jim věci, které samozřejmě musí nastat a měly nastat dávno, kdybyste se snažili a záleželo by vám na tom, aby lidi neměli tak drahý život, protože vy jste to tak zkrátka zařídil.

Zkrátka chtěl jsem jenom lidi informovat o tom, jak je to, protože samozřejmě média... tady už zase oslavné články... A mzdy porostou o 5 až 10 %. Tak uvidíme, jak to všechno bude. V každém případě je, že tahle vláda pro lidi nedělala vůbec nic, způsobila inflaci, dopustila vysoké ceny energií, jedny z nejvyšších cen energií. A já jsem zvědav, jak ten rok naděje tedy dopadne. Zatím to vůbec dobře nevypadá. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: To bylo poslední přihlášení, nebo se ještě hlásí pan předseda Dufek stále? Ano. Hlásí se s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Dufek: Jak už jsem avizoval své velmi krátké vystoupení, abychom se tady mohli před hlasováním o programu jaksi důstojně sejít, koalice, tak žádám o přestávku pět minut pro klub KDU-ČSL.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, eviduji tedy žádost. Vyhovím samozřejmě. V tuto chvíli je 16.22, to znamená, sejdeme se v 16.27. Vyhlašuji přestávku na jednání klubu KDU-ČSL v délce pěti minut.

 

(Jednání přerušeno od 16.22 do 16.27 hodin.)

 

Je 16.27, tedy čas na jednání klubu KDU-ČSL vypršel. V mezičase jsem přivolala kolegyně a kolegy z předsálí. Ještě využiji času k načtení několika informací. Pan ministr Zbyněk Stanjura hlasuje s náhradní kartou číslo 41.

A omluvy: Klíma Pavel bere zpět svou omluvu od 17 hodin, ale načítá omluvu od 16 hodin ze zdravotních důvodů, Kolář Ondřej od 15 do 16 hodin se omlouvá z pracovních důvodů, Zlínský Vladimír od 16.30 do 19 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá Hladík Petr od 17 a od 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní bychom tedy měli přistoupit k hlasování o návrhu pořadu 88. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen. Eviduji zájem o odhlášení. Proto vás prosím, abyste se opětovně přihlásili svými identifikačními kartami.

Ano, eviduji ještě nahlášení jedné náhradní karty, takže posečkáme. Ani počet přihlášených není ustálen. Paní ministryně Langšádlová bude hlasovat s náhradní kartou číslo 38. Počet přihlášených se již ustálil.

 

Připomínám, že hlasujeme o celém návrhu pořadu 88. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 175 přítomných, pro 97, proti 77. Návrh byl přijat. Pořad schůze byl schválen.

Já tedy rovnou přistoupím k jedinému bodu pořadu, kterým je

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.