Středa 17. ledna 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Návrh poslanců Víta Rakušana, Petra Fialy, Mariana Jurečky,
Markéty Pekarové Adamové, Ivana Bartoše, Josefa Cogana, Marka Bendy,
Aleše Dufka, Jana Jakoba, Jakuba Michálka, Lucie Potůčkové, Evy Decroix,
Jiřího Navrátila, Michala Zuny a Olgy Richterové na vydání zákona,
kterým se mění zákon o správě voleb a některé další zákony
/sněmovní tisk 596/ - prvé čtení

Poprosím vás o ztišení, kolegyně a kolegové. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 596/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Já v téhle chvíli - ideově jsem se ještě předtím, než jsme schválili bod ke korespondenční volbě, vyjadřoval, nebudu už to teď opakovat a budu se držet jenom věcného obsahu předkládaného zákona, který vám zkusím v těch základních bodech a jeho parametrech představit.

Cílem návrhu je usnadnit českým občanům bydlícím zahraničí výkon jejich ústavního práva hlasovat ve volbách, neboť stávající systém hlasování pouze na zastupitelských úřadech klade řadě z nich nepřekonatelné překážky. To se ostatně odráží i v tom, že v zahraničí hlasuje pouze zlomek voličů, kteří by k tomu byli oprávněni. Jedná se přitom o voliče, kteří mají sice v době voleb bydliště v zahraničí, mají však úzké vazby na Českou republiku, mají legitimní zájem o politickém dění v rodné zemi spolurozhodovat, mají zájem, aby do něj mohli prostřednictvím voleb i zasahovat. Poněkud absurdně je v současnosti pro tyto osoby administrativně snazší ve volbách kandidovat než v nich hlasovat.

Hlasovat korespondenčně bude dle návrhu moci stejný okruh voličů, kteří dnes mohou hlasovat na zastupitelských úřadech. Není žádoucí jej neúměrně rozšiřovat, například i o osoby na krátkodobé dovolené a podobně. Po legislativní stránce jde o návrat k původnímu záměru, aby korespondenční hlasování bylo upraveno v rámci zákona o správě voleb, protože ten má nabýt účinnosti až 1. ledna 2026. Navrhuje se zvláštní úprava pro volby, které se budou konat před tímto datem, zejména jde o sněmovní volby s řádným termínem na podzim roku 2025. Lze připomenout, že právě zákon o správě voleb rozšiřuje okruh voleb, v nichž lze hlasovat v zahraničí, ze stávajících voleb prezidentských a sněmovních i o volby do Evropského parlamentu. Pro tento okruh voleb pak nynější návrh umožňuje hlasovat korespondenčně.

V předložené podobě je návrh vyvážený z hlediska všech zásad volebního práva. Napomáhá totiž k naplnění zásad rovného a všeobecného volebního práva při dostatečném zachování tajnosti hlasování i bezpečnosti a konzistentnosti volebního procesu. Navržené řešení vychází z mnoha zahraničních zkušeností, když korespondenční hlasování ve volbách umožňuje drtivá většina zemí Evropy.

Předložený návrh navazuje na dlouhodobou práci Ministerstva vnitra. Lze totiž připomenout, že s korespondenčním hlasováním počítal již návrh zákona o správě voleb zpracovaný v minulém volebním období, což odpovídalo i programovému prohlášení minulé vlády, který však tehdejší vládou finálně schválen nebyl a postoupen k projednání v Parlamentu. Ač tedy tento závazek byl uveden v programovém prohlášení, tak nikdy nedošel naplnění toho, aby byl projednáván v dolní komoře Parlamentu.

V tomto volebním období byl zákon o správě voleb předložen bez úpravy korespondenčního hlasování, a to v zájmu snazšího nalezení shody nad dalšími důležitými kroky nezbytnými k modernizaci českého volebního práva i na základě politické dohody, která byla učiněna na půdě dolní komory Parlamentu. Nyní předložený návrh tak vychází z materiálu, který již byl dříve projednán v mezirezortním připomínkovém řízení i odbornými komisemi Legislativní rady vlády. Měněna jsou pouze ustanovení odkazující se právě na zákon o správě voleb a účinnost, která se tedy, jak jsem řekl, posouvá na 1. 1. 2025.

Tolik stručná informace k nejdůležitějším danostem daného zákona. Samozřejmě jsme připraveni na věcnou debatu a jsme připraveni odpovídat na otázky všech diskutujících, které v diskusi padnou. Jenom technicky chci říci, že je tady více předkladatelů zákona, takže pan předseda ústavně-právního výboru bude vedle sebe mít v průběhu projednávání různou společnost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a ptám se tedy, zda chce vystoupit ještě někdo z dalších navrhovatelů? Není tomu tak. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Radek Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, děkuji i za závazek předkladatelů, že se u mě budou pravidelně střídat. Já s dovolením, budu pravidelně odbíhat. Nemám, kdo by mě vystřídal. Nehodlám zneužívat svého postavení zpravodaje a mám zájem o to, aby co nejdříve začala obecná rozprava, budu tedy v této fázi velmi stručný, protože jak vidíte na tabuli, ani nechci využívat toho svého malého přednostního práva. Jsem přihlášen jako čtvrtý. Mám toho na srdci opravdu hodně, to téma je široké a naším cílem je alespoň částečně nahradit v rámci obecné rozpravy tu rozpravu celospolečenskou, která měla předcházet ten legislativní proces, a připomínkové řízení, které mělo předcházet zkoumání Legislativní rady vlády. To vše nyní budeme zřejmě absolvovat v rámci obecné rozpravy.

Já mám snad jenom jednu opravdu připomínku, že budu citovat z programového prohlášení vlády, které uvádí: "Zvýšíme kvalitu legislativy. Každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády." Tolik programové prohlášení této vlády. Pan ministr vnitra před chvílí potvrdil, že korespondenční volba je součástí jejich vládního prohlášení, tudíž se mělo postupovat standardní cestou. Není to poprvé, co nebyl dodržen slib v programovém prohlášení vlády, jenom to považuji za důležité zmínit v této souvislosti.

K samotnému zákonu. Nejvíce zarážející, když si přečtete důvodovou zprávu, je způsob legislativního řešení, ke kterému navrhovatelé přistoupili. Využili návrhu, který byl již dříve zpracován na Ministerstvu vnitra, a když přepisovali tu důvodovou zprávu, tak si na to měli dávat větší pozor, protože já vám tady teď budu citovat: Zákon o správě voleb - to je ten, který už jsme přijali, ten, který bude platit od 1. 1. 2026 - který prostřednictvím informačního systému správy voleb elektronizuje správu voleb včetně vybudování jednotného seznamu voličů s účinností od 1. ledna 2026, pro to vytváří ideální podmínky - míněno pro podání tohoto návrhu - aniž by bylo nutné zasahovat do lhůt pro organizaci voleb. Stěžejní úprava korespondenčního hlasování bude pro všechny druhy voleb, v nichž se tento způsob hlasování zavádí, obsažena v zákoně o správě voleb. Přesto však je třeba korespondenční hlasování promítnout též do příslušných ustanovení volebních zákonů - zákon o volbách do Parlamentu České republiky, zákon o volbě prezidenta republiky a zákon o volbách do Evropského parlamentu - a do soudního řádu správního. Proto se novelou zákona o správě voleb současně předkládá i novelizace některých dalších zákonů.

Jestliže tady zdůrazňuji, jak je důležité, aby korespondenční volba byla přijata v souvislosti s novým zákonem o správě voleb, pak mi opravdu není známa logika minimálně toho odstavce, ale spíše vůbec přemýšlení navrhovatelů, kteří naprosto pohrdli tím kompromisem a tím konsenzem, který jsme tu zvládli v tomto volebním období, když jsme ústavní většinou a ve shodě téměř všech, snad všech poslaneckých klubů, jestli se nemýlím, souhlasili se změnou ústavy a se změnou volebních zákonů. A tyto nové zákony představují ideální prostředí pro změnu zákona i pro korespondenční volbu, jak uvádějí předkladatelé. Tak proč tedy proboha to předkládáte, že to chcete už od 1. 1. 2025?

Vysvětlení najdeme o řádek níže. Je potřeba zajistit korespondenční hlasování i pro volby vyhlášené během roku 2025, tedy do nabytí účinnosti zákona o správě voleb. Jako nejvhodnější legislativní řešení se jeví koncepce speciální právní úpravy - poslouchejte, jakéhosi kvazi přechodného ustanovení v části sedmé návrhu zákona.

Mnozí už pamatujeme v této Poslanecké sněmovně leccos. Ještě jsem nezažil, abychom do zákona, který platí od 1. 1. 2026, vložili pouze část později, než ten zákon vznikne, která bude platit od roku 2025. Když pominu, že ztrácíte všechny ty benefity elektronizace správy voleb, že ztrácíte benefity jednotného voličského seznamu, kdy dojde k propojení, kdy se zabrání duplicitám, když konečně bude pořádek v tom, kde kdo vydal komu voličský průkaz, kdy už ty zastupitelské úřady nebudou muset si psát a telefonovat s obecními úřady a s ministerstvem, tak potom to opravdu nedává smysl jiný, než že se jedná opravdu o účelově podaný zákon, kterým se mají změnit pravidla pro volby v roce 2025 stůj co stůj.

Ve zbylé části, jak vlastně vznikl historicky tento zákon, jaké jsou jeho jednotlivé technické nedokonalosti, bych mohl teď mluvit jako zpravodaj, ale nedávalo by to možná vcelku smysl. A já samozřejmě chci hlavně mluvit řekněme ve větším abstraktu. Já chci mluvit potom o tajnosti volby, přímosti volby a svobodě volby a o tom, co to znamená pro důvěryhodnost volebního systému. A tady považuji za solidní vystoupit až v rámci obecné rozpravy. Tolik na úvod stanovisko zpravodaje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které máme přihlášeno mimo jiné 42 poslanců a poslankyň. A před nimi mám zde ještě přednostní právo pana předsedy Jana Jakoba. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem jeden ze spolupředkladatelů tohoto návrhu. A musím trošku i zareagovat na to, co tady zaznělo před samotným schválením programu této schůze.

V ústavě naší země v čl. 18 odst. 3 se říká, že právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Každý občan má toto právo. Někteří tady v té diskusi před samotným schválením programu říkali, že - a tím by dle mého soudu udělali kategorii občanů druhého řádu - že ti, co jsou v zahraničí, tak mají přijet volit do České republiky. To říkal pan předseda Babiš nebo paní místopředsedkyně Dostálová. Přece tady neplatí daně. Tak proč bychom měli tady něco dělat pro naše občany, kteří jsou zrovna v zahraničí?

Já jsem bytostně přesvědčen, že naopak ten návrh je o tom, že tu možnost, to právo každého občana volit je potřeba přibližovat lidem a usnadňovat. Takže i ti, kteří mají tu vzdálenostní bariéru na stovky kilometrů daleko, tak je dobré jim zmenšit tu bariéru a udělat možnost, aby mohli volit korespondenčně, tak jak je to v drtivé většině zemí Evropské unie mnohé desítky let. Příklady, které tady říkáte, že ta volba selhala, už tady byly vyvráceny. Není to tak, ať už je to Rakousko, nebo Spojené státy americké.

Byl tady zmiňován princip tajnosti. Ten princip tajnosti je i v ústavě i ve volebním zákonu dán primárně tím, že občan má být chráněn, aby nemohl kvůli tomu, jak byl, jak volil, jakýmkoliv způsobem potom perzekvován, aby to nemohlo ovlivnit jeho život. To je ten zásadní primární princip. Při korespondenční volbě nakonec je součástí té volby i takzvaný identifikační lístek, který ten volič podepisuje, a prohlašuje tím svým podpisem, že volil svobodně a tajně. Přece nebudeme říkat, že by někdo takto prohlašoval pod nátlakem. Nakonec v tom současném systému ta možnost zneužití není jiná.

Nakonec když se bavíme o principu tajnosti, tak já jsem měl tu možnost jednou v mém životě být s mým blízkým člověkem za plentou. Byla to moje babička, která šla ke svým posledním volbám. Ono to bylo referendum o vstupu do Evropské unie. Moje babička byla nevidomá, ale i přesto k těm volbám kvůli naší budoucnosti chtěla jít a já jsem s ní byl za tou plentou. A přece nebudete zpochybňovat, že by byl ohrožen princip té tajnosti.

Hnutí ANO nám tady říká něco o tom, že chceme zavádět korespondenční volbu účelově. Přitom pan místopředseda Havlíček tady vyzýval, ať odložíme účinnost. Jestli by to bylo pak průchozí u ANO, tak naopak vy říkáte to, že vám jde o ty příští volby a jejich výsledek. Nakonec hnutí ANO, ono to tady už bylo zmíněno, ale já bych to rád na třech věcech, na třech textech ocitoval.

Je asi tady mezi poslanci hnutí ANO nepochybně velmi populární jistá kniha, nebo spisek, s názvem O čem sním, když spím, jejímž autorem je patrně pan předseda Babiš. Týká se to části digitalizace a Estonska, což je asi tím snem pana Babiše. Cituji: A samozřejmě ty jejich slavné elektronické volby. Jste občan Estonska? Fajn, volit můžete kdekoliv na světě. Spousta mladých lidí u nás si nevyřídí voličské průkazy, protože nemají cestu za rodiči, kde mají trvalé bydliště a kde volí a jejich hlas tak propadne. Elektronická volba trvá tři minuty, je prostá, dvaapůlkrát levnější než klasické volby. - Z toho dnešního vystoupení pana předsedy si nejsem jist, jestli to byl tedy ten jeho sen, nebo jestli to byla jeho černá můra, o čem píše ve své knize. Ona nakonec řada dalších kapitol je z tohoto pohledu poměrně zajímavá.

Rád bych připomněl ještě jeden dokument a to je programové prohlášení vlády Andreje Babiše, které bylo schváleno 27. června 2018. Najdete to na straně 21 vlevo dole. Cituji: Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám, včetně zavedení korespondenční volby. - To opět asi úplně v tuto chvíli neplatí.

Nicméně ještě jeden dopis, který mi zaslal vědecký pracovník, pan Ing. dr. Ladislav Půst z Fyzikálního ústavu. A ten dopis, který budu citovat, nepsal on, ale psal tehdejší předseda vlády České republiky Andrej Babiš jemu: Vážený pane doktore, reaguji na váš dopis ze dne 8. listopadu 2018 týkající se požadavku na zavedení korespondenční volby ze zahraničí. Vláda hodlá umožnit korespondenční způsob hlasování. Zavedení této možnosti je rovněž jedním ze závazků obsažených v jejím programovém prohlášení. - A pak dále cituji: Jelikož zavedení korespondenční volby je koaličním závazkem, vláda se chystá předložit svůj vlastní návrh zákona, který by nejen reflektoval vámi uvedené požadavky, ale zároveň by i získal v Poslanecké sněmovně většinovou podporu. S pozdravem Andrej Babiš, předseda vlády České republiky. V Praze dne 20. listopadu 2018.

A já se ptám, co se stalo od roku 2018, od vašeho programového prohlášení vlády, od těchto jasných písemných vyjádření tehdejšího pana premiéra, že korespondenční volbu zavedete?

Ale na ty obraty už jsme si poměrně zvykli. Vy jste kdysi jako hnutí ANO říkali, že jste pro zavedení eura. Dnes jsme tady měli několikahodinové expozé pana Babiše o něčem úplně jiném. Vy jste v programovém prohlášení vaší vlády slíbili důchodovou reformu. Neudělali jste vůbec nic. A když předkládáme tady opatření, tak je striktně odmítáte, jakýkoliv posun zodpovědnosti do budoucna je špatně, nedáváte konstruktivní návrhy a připomínky, pozměňovací návrhy, aby tedy ten systém byl udržitelný, a říkáte jenom, že je to špatně.

Opět tady vyzýváte k diskusi. A ta diskuse je složitá. Já jsem u některých jednání byl. Nebudu říkat, který z kolegů z hnutí ANO říkal, že korespondenční volba tady nikdy neprojde, ne že tento pultík bude obsazen tak dlouho, aby nemohla projít.

Takže já mám pocit, že když my přijdeme s jakýmikoliv návrhy, vy říkáte "pojďte se o tom bavit", ale nepřicházíte s konstruktivními návrhy, jenom vždycky říkáte, že je to špatně, že to nepodpoříte. Tak mám takový pocit, že z vašeho hnutí ANO se stalo hnutí NE NE NE. Pojďte dokázat, že ANO není NE a že chcete opravdu konstruktivně jednat. Pojďte podpořit tento návrh v prvním čtení a podejte pozměňovací návrhy, o kterých absolutně nepochybuji, že se tady budeme bavit, budou-li konstruktivní, a jednotlivé návrhy prodiskutujeme. Předložte je a třeba nás přesvědčíte a řada z nich se v tom návrhu potom projeví. Zkuste být konstruktivní, podejte konstruktivní návrhy. Přikažme tedy návrh do výborů, ať je můžete podat a dokažte, že nejste hnutí NE. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vystoupení pana předsedy vyvolalo pět faktických poznámek. Zaznamenala jsem žádost pana předsedy Babiše o vystoupení, ovšem faktické poznámky podle jednacího řádu, pane předsedo, mají přednost před - nechci říci vámi - vaším přednostním právem. Nyní prosím paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou. Ta se přihlásila k faktické poznámce. (Chce dát přednost poslanci Babišovi.) Nemůžete mu dát přednost, paní poslankyně, jste přihlášena k faktické poznámce. Vy se odhlašujete. Nyní následuje paní poslankyně Berenika Peštová s faktickou poznámkou. (Vzdává se své faktické poznámky.) Paní poslankyně, máte zájem vystoupit? Nemáte.

Zaznamenala jsem tedy odhlášené z faktických, až na pana zpravodaje Vondráčka. Poté tedy s přednostním právem pan předseda Babiš.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já budu velice stručný. Za prvé, bylo tam několik nepřesností. Já bych chtěl zdůraznit, že například na Slovensku, když chcete volit prezidenta, tak musíte přijet na Slovensko. Slováci nemůžou volit prezidenta nikde jinde než doma. Takže podobné až mírně zesměšňující komentáře na projev pana předsedy opravdu nejsou namístě. Na světě jsou různé modely hlasování. Izrael má obrovskou diasporu, a když chcete volit v Izraeli, musíte přijet do Izraele.

Za druhé, prostřednictvím paní předsedající, pane předsedo Jakobe, vy vykládáte tajnost jinak, než ji vykládá odborná literatura. Vy ji zužujete na anonymitu a nemožnost dohledat to, jak kdo hlasoval. Ale podstatou, podstatou tajnosti je osvobození od nátlaku při samotné volbě. Že jste tam sám, že na vás nikdo netlačí a že za tou plentou se můžete svobodně rozhodnout. I to je součást tajnosti volby.

A za třetí, jestli říkáte, že by všechno vyřešila změna účinnosti a že bychom pak ukázali, jestli jsme, nebo nejsme pro korespondenční volbu, to je vaše vizitka. Vy nám dokažte, že to není účelové. Vy posuňte tu účinnost. My budeme hlasovat pro účinnost, ano, ale pro zákon určitě ne. Nám vadí z principu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já se omlouvám, že znovu vystupuji, ale měl jsem pocit, že pan poslanec Jakob bude soutěžit s panem premiérem, který ve svém vystoupení tady vzpomenul jméno Babiše 31krát. Pane poslanče, já už jsem o tom dnes mluvil...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím, oslovujte kolegy...

 

Poslanec Andrej Babiš: Ano, prostřednictvím paní přesedající, omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji vám.

 

Poslanec Andrej Babiš: Ano, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající. Já jsem o tom mluvil, víte, já jsem tu knížku napsal v roce 2015, byla to nějaká vize, a vy jako poslanec, který je v politice strašně dlouho, také měníte názory. Ne? (Reakce z pléna.) Ne, tak vy jste vlastně byl v KDU-ČSL. Ne? Potom když Kalda dostal kopačky, jak se paktoval s komunisty, tak jste odešel. Tak já se vás chci zeptat, když Kalda založí tu stranu, já jsem přesvědčen, že on bez politiky nemůže žít, jestli zradíte Pekarovou Adamovou, Kalda to založí, já odhaduji - listopad tohoto roku, možná leden, únor, on bez politiky nemůže žít, jemu to tak chybí. Já ho znám od roku 1994, tehdy mi ho přivedl nějaký Kuzmiak. Říká vám to něco? Nějaký lobbista. Takže já o vás vím všechno jako bývalý podnikatel. Kdybyste tady nekradli a netunelovali, tak v životě bych nešel do politiky. Proč jste změnil názor? Vždyť jste byl křesťan, KDU-ČSL. Ne? Živíte se politikou tak dlouho, a potom jste zradil KDU a šel jste do topky. Jak se to bude nazývat? SRO se to bude jmenovat. SRO. Jak se to? Už jsem to zapomněl. (Nápověda z pléna.) Strana... (Reakce na poznámku.) Už odešel, Jakob. Vidíte, už zdrhol. Je pryč. Strana rozpočtové odpovědnosti. No, takže vy jste odešel z KDU, teď jste v topce, a potom, když tedy konečně pan předseda ODS, který sice má pocit, že je předseda SPOLU, a pochopí, že zrazu bude mít méně preferencí než Piráti, tak možná se rozhodne být znovu předsedou ODS, protože bude riskovat, že vlastně Piráti ho předběhnou v těch preferencích. Takže potom přijde ten Kalda, my víme, kdo to je, on je aspoň vtipný, mluví krásně, ne?, on bez toho nemůže žít. Takže vy jste měnil názor. Já jsem změnil názor proto, že se učím. Už jsem starý, já jsem tady asi nejstarší, určitě jsem tady nejstarší, a člověk se učí každý den. My jsme přišli do politiky jenom proto, aby politici, kteří rozhodují o našich životech, rozhodují o našich firmách, nekradli a nevypalovali, nechtěli od nás peníze! Proto. Proto jsem založil protikorupční hnutí.

A pokud jsme napsali tu knížku, tak to byla skvělá vize, to bylo podle Jana Antonína Bati, který napsal knížku Budujme stát pro 40 milionů. Tam byla ta vize, ano. A časem jsme změnili názor. Proč bychom nemohli změnit názor. Vy čtete z knížky z 2015, dneska jsme 2024. Takže já vám jenom odpovídám, že na rozdíl od vás jsem postupně pochopil, co to je Evropská unie, co to je eurozóna, jak funguje velký svět politiky, a postupně jsem na základě zkušeností ten názor měnil. A proto říkám, když tedy v zahraničí lidi, kteří se narodili tady v České republice, a volby jsou projev té největší svobody a demokracie, tak když mají rádi naši zemi, tak proč by nepřišli? Dneska můžou volit. Takže je to debata zase o ničem. A já na rozdíl od vás - my jsme napsali knížky o našem působení v té politice. O našem působení. A všechno, co jsme tam psali, ano, mělo nějaký cíl a potom zkrátka jsme mohli změnit názor. Já už jsem dneska citoval bývalého pana prezidenta Zemana, že jenom blbec nemění názory. Tak když už jste mě takto tady jmenoval a citoval, no škoda, že ta vaše strana, nevím jaká teď, KDU, TOP, potom to bude to SRO, nebo kde budete zase, abyste vlastně... Protože váš problém je, že když nebudete v té politice a budete se muset živit normálně, tak asi nebudete mít ty příjmy a ty výhody. Takže já vám držím palce a možná změníte názor a budete v té nové straně Kalouska.

Takže to je všechno, co jsem vám chtěl na to říct. Já jsem se to už dneska snažil vysvětlovat, i to euro, i tu volbu, ano, měli jsme to tam a zkrátka se to změnilo. A dneska máme takový názor na základě životních zkušeností. Já jako důchodce nejstarší v této Sněmovně se učím každý den. Tak. To je všechno. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se Ondřej Babka a poté Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegyně, musím reagovat na pana Jakoba, prostřednictvím vás, kterého tady teď nevidím, nevím, jestli utekl před těmi dotazy. Ale pane Jakobe, jestliže vy se tady vyjadřujete a říkáte, nebudu říkat, jak se vyjadřujete, každý má právo volit, ale lidé v zahraničí to právo mají a vždycky to právo volit měli. Prosím, nemystifikujte tu veřejnost, které se snažíte říci, že lidé, kteří žijí v zahraničí, volební právo neměli. Vždycky ho měli a mají ho. Ano?

Zároveň když tady neustále poukazujete na stranu 32, co všechno se někde napsalo, já bych vám ráda připomněla vaše programy. Vy jste říkali, že budete nezvyšovat daně, že nesáhnete na důchody, že nebudete prosazovat povinnou solidaritu a další věci. Já si myslím, že jste to našel na stránce 32 a že já bych těch stránek, to, co jste všechno naslibovali před volbami, určitě našla nespočet, které dneska nekorespondují - to, co jste slibovali, a to, co dneska děláte.

A ohledně Estonska, o kterém tady hovoříte, tak ano, pokud se někde korespondenční volba zaváděla, tak byla řádně prodiskutována. Vy jste udělali to, že jste to udělali poslaneckým návrhem. A vždycky k tomu byl pilotní projekt a do ostrého provozu vždy ta korespondenční volba šla třeba po pěti letech. Ale vy nechcete s námi diskutovat, k žádnému jednání jste nás nepřizvali a chcete korespondenční volbu prosadit pouze silou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Babka, poté paní poslankyně Peštová a následovat bude paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat na to úvodní slovo předkladatele, pana poslance Rakušana. Schválně říkám pana poslance, protože se chci věnovat tomu, že je nám to zde předkládáno právě jako poslanecký návrh. A je to opět ta samá písnička jako už několikrát u předchozích zákonů. Takto zásadní věc, která je v programovém prohlášení vlády, tak sem zde posíláte jako poslanecký návrh. Proč? Pan kolega Vondráček, pan zpravodaj, tady citoval právě z programového prohlášení vlády, kde se bavíte, nebo kde píšete o kvalitě té legislativy, a já tady v podobném duchu vystupuji za poslední rok už několikrát. Už jsem se dokonce dočetl někde na X, že v tom poslaneckém návrhu jsou tak zásadní chyby, které - funkčnost toho systému té korespondenční volby a jejího zavádění - se budou muset opravovat. Takže opět tady budeme ve druhém čtení pravděpodobně mít nějaký větší poslanecký pozměňovací návrh, který bude tu legislativu měnit. Proč to prostě děláte opakovaně takovýmto způsobem?

A ke kolegu Jakobovi. Naše paní předsedkyně Schillerová to ve svém úvodním slovu k tomuto zákonu řekla, že byste o takové zásadní změně toho politického systému, nebo systému těch voleb měli jednat s námi jako s nejsilnějším politickým hnutím, nejsilnější politickou stranou zde v České republice, a ne to navrhovat právě takto pokoutně poslaneckým návrhem bez jakékoliv odborné diskuse, kdy obejdete jak připomínkové řízení, tak Legislativní radu vlády, která byla opět obejita. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. K faktické poznámce je nyní přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová. Připraví se paní poslankyně Pastuchová, poté pan poslanec Mašek.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěla reagovat na pana poslance Jakoba - ne na vás, na pana poslance Jakoba, který tady bohužel není, ale v každém případě já si to neodpustím. On už tedy o tom částečně mluvil můj předřečník, pan poslanec Babka, o tom programovém prohlášení. Vy se neustále vzýváte (?) programovým prohlášením, jak jste to tam měli, jak plníte to, co jste svým voličům slíbili, a já jsem si dala tu práci a podívala jsem se do legislativního plánu prací, které jste si schválili usnesením vlády číslo 1075 dne 21. 12. 2022. Jestliže to byl tak zásadní bod, který jste chtěli splnit, tak jste si ho do toho legislativního plánu prací měli dát. To znamená, že Ministerstvo vnitra mělo předložit ten návrh zákona do někdy. Bohužel na tento rok, to znamená na rok 2023, kdy se to schvalovalo v prosinci, tam není ani čárka. Ani čárka. To znamená, že Ministerstvo vnitra moc dobře vědělo, že tento zákon nebude novelizovat, takže věděli už dávno předem, že to sem ani nechtějí předložit jako návrh novely zákona, ale že věděli, že to bude poslanecká iniciativa. Takže moc dobře věděli, že nepůjdou tím řádným legislativním procesem, to znamená tím mezirezortním, připomínková místa a tak dále, Legislativní rada vlády. Takže nezlobte se na mě, na mě to působí, že je to opět dopředu nějaký komplot, který vy jste si vymysleli, a není to plnění programového prohlášení. Kdyby to bylo plnění, tak jste si to do toho plánu prací dali. Vy jste to neudělali. Tak jako se vším, to, co jste naslibovali a nesplnili jste, a pak jste udělali ty novely zákonů, že jste změnili daně, zvyšovali daně - nikdy, nikdy, vám tady slibujeme, opakovaně pan premiér říkal, nikdy na daně (Předsedající: Čas.) nesáhneme. Já se ještě přihlásím.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Pastuchová je nyní přihlášená k faktické poznámce, poté bude vystupovat pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Já se zase budu opakovat, ale já myslím, že to není špatné. Teď se obracím na své kolegy z opozice, protože jsme si všichni všimli toho, že koalice, všichni, kdo vystupovali včetně teď, vaším prostřednictvím, pana předsedy Jakoba, nám tady všem říkají, jak jsme měli, my, hnutí ANO, v programovém prohlášení, že budeme chtít korespondenční volbu. Opakují to na sociálních sítích, v debatách, tady to slyšíme. Tak to pojďme opakovat taky, co měla tato koalice ve svém programovém prohlášení. Mě dneska trošku zarazilo vystoupení paní místopředsedkyně Richterové, vaším prostřednictvím, protože ona nám tu řekla, nebo se zeptala: a mně tedy zbývá jediná otázka, proč to najednou tak vadí, když i hnutí ANO tuto věc chtělo? A řekla, že jsme to chtěli v roce 2018. A já se tedy paní Richterové ptám, když měli v programovém prohlášení vlády, že nebudeme zvyšovat daně, nebudeme, nenecháme lidi padnout - vy neměníte názory jako Piráti? Vy je měníte jenom proto, abyste se v té vládě udrželi. A co mě ještě zarazilo, tak se ptala, že vlastně to není tak dlouho, ten rok 2018. To jsme měli my. No není to tak dlouho, ale vaše programové prohlášení je ještě o tři roky mladší, z roku 2021, to je superkrátká doba.

A ještě další věc, to už nestihnu, přihlásím se znovu, co tady paní Richterová prohlásila. Měla by se nad tím zamyslet.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Mašek, poté paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, budu reagovat vaším prostřednictvím na pana kolegu Jakoba, který zde není. Pan kolega Jakob tady řekl: chceme tento způsob voleb proto, abychom zajistili právo všem občanům nad 18 let volit. To bychom byli rychle hotoví - ti občané to právo mají. Do jaké míry je to pro ně obtížné, méně či více, ale oni to právo mají. Takže si odškrtněme ten jeden bod, ten důvod to určitě není, přátelé.

Druhý bod - tajnost. Tajnost té volby zajišťuje ústavní princip té volby, a to, že se jde za plentu. To, že tady pan kolega Jakob, opět vaším prostřednictvím, sám řekl, a nechci se ho dotknout, že zřejmě na poslední volby doprovázel nevidomou babičku za plentu a tam s velkou pravděpodobností manipulovat s lístky, a řekl tady, že to je právě ten princip, že už dneska se to dá obejít, to bych tady tedy nezmiňoval. A pokud to zmínil, tak by se měl stydět, a je to na zpochybnění konkrétní volby konkrétní osoby. A předseda klubu by takto argumentovat neměl, to se nezlobte.

Potom poslední. Já jsem u toho nebyl, vím, že náš předseda o tom ve své knize psal. To, že - promiňte tedy - nikdo není takový, že by nezměnil za sedm let nebo kolik názor, to je jedna varianta. Ale druhá věc je, že pokud bychom o tom uvažovali, tak určitě v diskusi koalice - opozice určitě bez porušení ústavních principů a bylo by to jinak. Nebylo by to pozměňujícím návrhem, ale bylo by to ústavně konformně. To, že o tom teď neuvažujeme, je proto (Předsedající: Čas.), že vy to chcete využít pro své klesající preference. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní místopředsedkyně Klára Dostálová, poté pan poslanec Stanislav Berkovec. Paní místopředsedkyně, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych ráda také reagovala na kolegu, pana Jakoba. A protože, abychom to trošku odlehčili, tak určitě všichni máme rádi kvízy, tak já vám budu citovat z jednoho článku, který vyšel v roce 2020, a je to z úst čelného představitele současné pětikoalice. A vy zkuste hádat, kdo to tak jako mohl být. Já vám to samozřejmě na konci prozradím. Tak pozor: "Nové formy hlasování představují riziko. Pro demokracii je důležitá důvěra lidí. Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování. V USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje vyhlášení výsledků. Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit." Nechávám chvilku na rozmyšlenou. Ano, kdo hádal pana premiéra Fialu, hádal správně!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Berkovec, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy poslankyně, páni poslanci, přeji vám hezký podvečer. Dovolte krátkou poznámku, která se týká právě Estonska. Já jsem byl v delegaci naší volební komise, která tam byla na pracovní cestě, a zajímala nás právě elektronická volba, jejich ID karty. Dokonce jsme se jeli podívat za panem profesorem, který je na jedné univerzitě, který je autorem. Měli jsme o tom mnoho setkání. Faktem je, že na tu ID kartu Estonec může dělat téměř všechno, vyřídit si dědické řízení, založit firmu, elektronický recept, který ho čeká připraven v lékárně, než dojede k lékaři a tak dále. Ale už tehdy nám mimo protokol Estonci říkali, že samozřejmě vědí, že se někdy stává zejména u seniorů, kteří si nerozumí s počítači, že jim prostě ruku vedou ti mladší z rodiny a že to někdy může být a je zneužíváno. Estonci pochopitelně měli jinou situaci při tvorbě tohoto systému, protože vzhledem k demografii a jejich geografii a k tomu, že začínali po pádu Sovětského svazu na zelené louce, tak to bylo úplně jiné.

V téhle souvislosti bych ještě poukázal na polemiku, která vznikla už v roce 2017 v listu Frankfurter Algemeine Zeitung, na kterou reagovala tehdejší prezidentka Estonska Kersti Kaljulaidová, a ta polemika upozorňovala na to, že ten systém je prolomitelný.

My jsme to tehdy chtěli proto, abychom mohli třeba zjednodušit hlasování tady ve Sněmovně nějakým uzavřeným systémem tabletů, abychom nemuseli mít 15 druhů barev a počítat lístečky. A tehdy bohužel nejvíce proti byla Občanská demokratická strana. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také, děkuji. Nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová vystoupí s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já musím říct, že tady vidíte tu politickou kulturu v praxi. Pan Jakob tady vystoupí, vysmívá se, vystupuje způsobem, kterým vystupuje, a odejde. To je ta politická kultura. Diskuse s vámi mě nezajímá, my přece máme tu většinu, my nepotřebujeme diskutovat. Já si myslím, že to přece není ta správná politická kultura. A vy pořád hovoříte o nové politické kultuře, tak kde je? Pan ministr vnitra, když jsem s ním polemizovala v diskusích v médiích, tak jsem říkala - proč jste to nepředložili vládním návrhem? On říkal, ta diskuse bude probíhat tady. Už jsem měla strach, že odešel. Předpokládám, že tady dnes bude a že na ty dotazy bude odpovídat.

Tak pane ministře vnitra, můžete mně vysvětlit, proč jste tento zákon nepředložil vládním návrhem zákona? Ano, vy mi odpovíte a řeknete, ale já jsem to předložil v souladu s předpisy, vždyť můžou poslanci předkládat návrhy. Ale vy jste ministr. Vy jste ministr vnitra, vy máte ty volby na starosti. A vy jste tím, že jste to nepředložil jako vládní návrh, tak se k tomu nemohla vyjádřit Legislativní rada vlády. Nemohli se k tomu vyjádřit ústavní právníci, kteří tam sedí. Ale nemohla se k tomu vyjádřit ani připomínková místa, což jsou města, obce, kraje a další, které dneska ty volby vykonávají a mají k tomu co říct. Takže já vám určitě dnes ty otázky budu klást a budu očekávat, abyste mi na ně řádně odpovídal. Protože vy jste za volby zodpovědný. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Zuzana Ožanová, poté paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, mě dneska nejvíc zaujalo vystoupení paní místopředsedkyně Sněmovny, paní Richterové, vaším prostřednictvím, paní předsedající, a to když mluvila o pokrytectví. Mě to zaujalo v tom smyslu, jak je pokrytecké, když se zaklíná tím, že je něco v programovém prohlášení vlády. Je tam také to, že se takovéto návrhy, které jsou v programovém prohlášení vlády, budou předkládat standardní legislativní cestou. Notabene Piráti mají vytvořený post ministra pro legislativu, takže proč vlastně neumožňují jemu dostatečně vykonávat svou práci? Chtěla bych říct, pokud tedy, co se týče pokrytectví, doporučuju dát návrh, který by přispěl ke konsolidaci veřejných financí. Zrušit tento post. Můžete zrušit ty preambule a vše, co máte u sekce legislativa ve svém programovém prohlášení vlády. Prosím vás, já když jsem se na dnešek připravovala, já jsem si to četla. Takže chcete napřed dobrou legislativu? Všechno půjde standardní legislativní cestou, aby se mohla připomínková místa vyjadřovat. Ale někdy se zaklínáte programovým prohlášením a někdy ne. Insolvence ano, insolvence ne. Zákon o státní službě, taky jste předložili formou poslaneckého návrhu. Tam byli předsedové pěti klubů koaličních, teď jste dali větší úderku, celých 15 koaličních poslanců. Ale nezmění se na tom nic, že to nešlo standardní legislativní cestou a že to pokrytectví Pirátů, kteří prosazují jenom některé věci, které se jim líbí, a nikoliv celé programové prohlášení vlády, je opravdu podivuhodné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou je přihlášena paní poslankyně Pokorná Jermanová, připraví se pan předseda Marek Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla reagovat na vystoupení pana kolegy Jakoba a jenom v pár větách. Chci jenom říct, že právo volit mají všichni, tu možnost mají také, a to, že není úplně přívětivá v zahraničí, je věc jedna, ale dá se to řešit určitě jiným způsobem než násilnou změnou volebního zákona. Já se musím ptát, a doufám, že mi na to pan ministr Rakušan odpoví, proč předkládá takto zásadní novelu prostřednictvím poslaneckého návrhu? Proč to nejde jako vládní návrh? A nemohu se zbavit dojmou, že je snaha, aby to nešlo připomínkovým řízením, protože by se mohlo nakrásně stát, že by prostě tím připomínkovým řízením neprošel. Tak na to bych prosila odpověď.

A ještě reakce na pana Jakoba. Pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, vy mě určitě někde slyšíte. Kdo posoudí, zda naše pozměňovací návrhy jsou dostatečně konstruktivní? Podívejme se do historie, kolik našich pozměňovacích návrhů prošlo. Jeden? Tak takhle si myslíte, že to je ta komunikace s námi, že to je v pořádku, že o tu komunikaci s námi stojíte?

A chci vás naopak vyzvat, celou vládní pětikoalici, pojďme o té možnosti diskutovat. Diskutujme o ní! Ne tady na plénu, ale pojďme se na té přípravě podílet všichni. Já jsem přesvědčená, že zásadní věci, které ovlivní volby, chod naší republiky, mají být přijaté na základě politického konsenzu. A mezi ně patří právě změna volebního systému, přijetí eura, zrušení práva veta, přijetí migračního paktu. A mohu tady pokračovat. Jenomže vy o tu komunikaci nestojíte. Vy máte 108 a na sílu chcete protlačit všechno.

A ještě na závěr, nechci obhajovat to (Předsedající: Čas.), že, ano, měníme názor po letech. Vy je měníte v řádech dnů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan předseda Marek Benda, poté pan zpravodaj, respektive pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane předsedo, máte slovo..

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já to chci držet v maximálním klidu, ale dvě poznámky si přece jen neodpustím. Korespondenční volba tady jako senátní návrh leží jako jeden z prvních tisků a bylo jasně řečeno opozicí, a opakovaně, a zažili jsme to tady ve Sněmovně, že toto je věc, o které nechce jednat, nechce ji projednávat, nechce ji probírat. Takže to povídání o tom, jakým způsobem jste připraveni o tom dnes jednat, když jsme připravili nový návrh, který odpovídá novým pravidlům, která prosadil ministr vnitra pro správu voleb od roku 2026, a bylo jasné, že v té správě voleb od roku 2026, že ta neprojde a potřebovala konsenzus s opozicí, protože tam byla i ústavní novela, pokud tam bude korespondenční volba, tak to jsme všichni věděli.

Druhá poznámka moje, kterou mám. K té tajnosti, o které tak strašně rád mluví pan zpravodaj. Vláda, vaše vláda v minulém volebním období prosadila volbu z těch takzvaných drive-in. Z těch aut. Ne, prosadili jste tuto volbu a bylo možné... (Reaguje na poslance Nachera) No byly roušky, byl covid, a co? No byl covid. A co? Prosadili jste tuto volbu. A současně, Patriku, poprosím, současně bylo řečeno jasně v tom zákoně, že z jednoho vozidla může volit více voličů. Že řidič nemusí být tím, kdo volí. To bylo jasně řečeno. Tak tam to nebyl problém, že jsou tři osoby v jednom autě a volí? A najednou to strašný problém je, jestli náhodou moje manželka nebo moje maminka nebo moje dítě by vědělo, jak jsem volil? Já jenom prosím o jistou míru vnitřní konzistence.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Jen poprosím, abyste oslovoval své kolegy prostřednictvím předsedající, moc děkuji. Nyní pan poslanec Vondráček s faktickou poznámkou, poté Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: No to to krásně vyšlo, že můžu rovnou reagovat na kolegu. Ale nejprve jsem chtěl reagovat na pana poslance Jakoba. Pan poslanec Jakob i v minulém období i v tomto období je přímo zlatý důl na faktické poznámky. Ale i tak mu chci poděkovat, že se zúčastnil debaty a vystoupil, protože o tom to snad je. Nechci, abychom tady vedli monology na jeho adresu. Co se týče změny názoru, ať si mě tam připíše taky. Já jsem byl propagátorem elektronické volby, dvakrát jsem navštívil Estonsko, jednou s ústavně-právním výborem a jednou v delegaci pana místopředsedy Gazdíka. Aktivně jsem se zajímal o elektronické volby a myslel jsem si, že je to úžasný nápad. Jednou jsem tam byl s panem kolegou Bendou. Dodneška dávám jako bonmot, že za pět minut vymyslel pět způsobů, jak ty zákony obejít a jak hlasovat jinak, protože zkrátka my Češi jsme velmi kreativní národ. Oni nám tam opravdu ti Estonci - navazuji na kolegu Berkovce - říkali, že oni do jisté míry vědí, že ten systém je děravý. Že když dám svojí sekretářce ten identifikační kód, pojedu do Itálie na dovolenou, ona bude prokazatelně hlasovat z IP adresy v Kroměříži, tak já sám to napadnu u příslušného orgánu, zda takový hlas platí. Odpověď byla - platí. To znamená, v Estonsku jsou srozuměni s tím, že existují volby v zastoupení. S tím jsme odcházeli.

Co se týče pana kolegy Bendy, už mám velice krátký čas. Vy jste zase znemožnili tisícům voličů v obecních volbách za covidu hlasovat vůbec, protože jste nepřipravili zákon. Byla to mimořádná situace, za nás to byla mimořádná situace. My jsme umožnili za covidu, za epidemie, která neměla předtím obdoby, aby odvolili. Kolik to bylo hlasů? Bylo to pár hlasů v těch drive-in, neznamenalo to ohrožení systému. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. K faktické poznámce je nyní přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová, poté paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem tedy chtěla původně reagovat na pana poslance Jakoba, ale pan poslanec Benda mi tedy nahrál na smeč. Vy jste tady zmiňoval, že je tady senátní návrh. Ale už jsme zase u toho, že je to senátní návrh. To je přesně ono. Ať poslanecký návrh, nebo senátní návrh, prostě všechny tyto návrhy neprocházejí řádným legislativním procesem. Ano, budete mi říkat, zákon to umožňuje. Prostě máte pravdu, ale tohle je závažný zákon, důležitý zákon, proto jsem zde zmiňovala, že nebyl v legislativních plánech prací Ministerstva vnitra.

Každé ministerstvo nahlásí dopředu, jaké zákony bude novelizovat, jaké vyhlášky bude novelizovat, jaká nařízení bude novelizovat. Vím to, protože jsem to taky dělala. Dělá se to vždycky ke konci roku na rok nadcházející. Proto jsem řekla, že zde bylo usnesení vlády, které jasně si vytahá od všech ministerstev, co budou dělat ten rok, a Ministerstvo vnitra, pokud to byl pro vás tak důležitý zákon, tak tam měl být obsažen tento zákon. Ale nebyl. Ten zákon tam prostě nebyl. To znamená, že pro vás je sice tak důležitý, že my teď tři dny tady budeme sedět a budeme se o něm bavit, ale tento zákon tam měl být a měl jít do řádného legislativního procesu a všechna připomínková místa měla mít možnost se k tomu vyjádřit. Měl jít přes Legislativní radu vlády a my jsme si měli přečíst ty jednotlivé komise Legislativní rady vlády. Ne stanovisko, které teď dali vládě, ale prostě od těch jednotlivých komisí, které tam jsou. Měli jsme si přečíst ta jejich stanoviska, co namítají, proč namítají, jestli je to v souladu, proč to není v souladu, kde vidí chyby. My nevíme nic! My tady opět budeme všichni vařit z vody a budeme hledat a flikovat něco, co se mohlo udělat v rámci procesu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou je na řadě paní poslankyně Jana Pastuchová, poté paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych pokračovala ve své navazující faktické, ale budu reagovat tady na ctěnou kolegyni Bereniku Peštovou, vaším prostřednictvím, protože to řekla správně. My si tady budeme tři dny, pět dní, deset dní povídat o korespondenční volbě, protože vy víte, že my ji nechceme. Naše republika, naši občané mají dost myslím si problémů a čekají na jiné věci. Naši čeští občané, mluvím o českých občanech, čekají na věci, které bychom tu měli řešit.

Vy opravdu dáte přednost... Nechci dělat lidi dvou kategorií, to už dělají vaši členové koalice, když vystupují v televizi a řeknou, že lidi v zahraničí jsou chytřejší, nebo co to pan poslanec řekl. Ale pojďme se věnovat pro boha živého našim českým občanům, jejich problémům, zákonům, kterými jim můžeme pomoct, a vy prostě střelíte korespondenční volbu. Víte, že se bude obstruovat, protože víte, že to nechceme.

A paní kolegyně Richterová - navážu rychle na ten svůj předešlý projev - má ve svém projevu ve stenozáznamu - citace: "Tady v tomto sále většina spíše tleská, tak proč to blokovat? A už vůbec netuším, proč tady z toho mají být ty spousty dní a nocí prodebatovaných v tomto sále." No pro boha živého, vždyť je vás 109. Ale zeptejte se na to občanů, tak jako na zavedení eura, tak jako na další věci. To už máte strach. Takže já znovu vyzývám, budeme obstruovat, vy jste to věděli. Vaše preference - TOP 09 na hranici 4,9 až 5,1, KDU-ČSL na 2,9 - možná dají odpověď na to, proč se tady tím zabýváme. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, také za dodržení času. S faktickou poznámkou je na řadě paní poslankyně Ivana Mádlová, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla reagovat jednak na pana Jakoba, co se týče hlasování v zahraničí. Musím podotknout, že stejné dezinformace roznáší i pan Michálek, předseda Pirátů, protože opakovaně v médiích i na tiskové konferenci, pravděpodobně včera myslím, jestli se nemýlím, to podává tak, že čeští občané v zahraničí nemohou volit. Chtěla jsem se zeptat pana ministra vnitra, protože ten bojuje proti dezinformacím, jakým způsobem zasáhne proti šíření těchto dezinformací?

Teď další můj dotaz už je konkrétní, protože tenhleten návrh je poslanecký, a tím pádem tam chybí skutečně připomínky, které jsou někdy mnohdy důležité. Při pročítání zákonů a ujasňování si některých věcí je tam jasně napsáno, co je vysvětleno, co bylo akceptováno a tak podobně, což v tomto případě není. Chybí také konkrétní prováděcí předpisy, vyhlášky a tak dále. To vlastně potvrdila i paní předsedkyně Pekarová, že vlastně tyto předpisy ještě budou upřesněny. Když byl dotaz, kdo tedy vlastně bude moci volit, tak nebyla schopna odpovědět a ani tady to nezaznělo.

Čili já jsem vás chtěla požádat, jestli byste mohl občanům říci přesný výčet osob, kterých se týká korespondenční volba, protože je v tom opravdu nejasno. Studenti, bude to do měsíce, nad měsíc, nad 40 dnů. Jestli to budou i cestovatelé, kteří třeba cestují rok, i co se týče bydliště, jestli můžou mít bydliště v kempu, v národním parku. Jak to tedy vlastně bude. Protože ten výčet osob opravdu není jasný. Ptají se na to občané vás, jak jsem zaznamenala, ale také se na to ptají nás a já opravdu nedokážu na to odpovědět. To znamená, že jsem vás chtěla požádat o přesný výčet osob, kterých se to týká. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Vildumetzová Mračková, připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. No, já musím říct, že Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS, tady říká, že tady je dlouho zaparkován ten senátní návrh. Víte, pane Bendo, prostřednictvím paní předsedající, ale když mluvíte o tom zákoně o správě voleb, který tady nedávno přinesl pan ministr vnitra, který bude digitalizovat, který bude vydávat voličské průkazy už na všech úřadech, tak tento zákon také přinesl jako vládní návrh zákona a nepřinesl ho jako poslanecký návrh. Proč tomu tak bylo? Proč tedy i tento nepřinesl jako poslanecký?

Víte, já to vnímám tak, že ty Poslanecké návrhy samozřejmě předkládají poslanci, kteří jsou třeba v opozici nebo poslanci tady. Ale když se podíváte na ten poslanecký návrh zákona ke korespondenční volbě, tak kdo je tam první podepsán? Ministr Vít Rakušan. Pak jsou tam samozřejmě všichni ostatní, jako premiér Petr Fiala a prostě další, jsou tam členové vlády. Nechápu, proč jste to nepředložili jako vládní návrh zákona a proč to nemohlo projít připomínkováním v rámci měst, obcí, všech připomínkových míst a zároveň že by se k tomu vyjádřili odborníci v rámci Legislativní rady vlády.

Takže to, co tady říká pan Benda, prakticky nekoresponduje s tím, že proč tedy před několika měsíci to pan ministr předložil jako vládní návrh. Já na pana ministra vnitra mám řadu dotazů. Předpokládám, že na ten první a ten základní, proč to nepředložil jako vládní návrh zákona, že nám na to určitě po ukončení těch faktických poznámek, nebo se přihlásí, tak že nám na to odpoví. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Jiří Mašek nyní vystoupí s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Jiří Strýček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Já jenom velice krátce, vaším prostřednictvím, k panu předsedovi Bendovi a k jeho argumentaci, zpochybnění tajnosti voleb při covidu v drive-in hlasování. Já to beru trošku jako zneužití toho tématu, protože všichni víme, a já jsem lékař, tak samozřejmě víme, že to byla bezprecedentní situace, že nikdo nevěděl, jak se to šíří. Byla tady snaha umožnit volit lidem v karanténě, nemocným nebo i lidem ohroženým, prostě aby se zabránilo šíření infekce. Teď zpětně, když víme, že si ten virus díky své věrohodnosti a do doby, než byli lidé očkováni, svou cestu našel, a tak dále, tak můžeme různě spekulovat, ale prostě to byla dobře míněná snaha, a použít to tady jako argument, že stejně ty volby nejsou tajné, to bych navázal na pana Jakoba a už bych se opakoval. Takže prosím, myslím si, že tohleto byla špatná argumentace ze strany kolegy Bendy. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Strýček vystoupí s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych navázal taky na kolegu Maška a předtím ještě taky na pana předsedu Bendu. Když tady tedy tak zkritizovali ty covidové volby v době toho nejtěžšího covidu, kdy se prostě dělalo všechno pro to, aby ti lidé do těch voleb mohli jít jako... ano, tak to bylo, tak já tady jenom načtu tiskovou zprávu - paní Klára Dlubalová, pověřená řízením odboru tisku a public relations, Ministerstvo vnitra: Při nadcházející volbě prezidenta republiky budou moci znovu hlasovat i lidé, kteří jsou v karanténě či v izolaci z důvodu nákazy nemocí covid, stejným způsobem hlasování, jaké se osvědčily v krajských volbách v roce 2020 a volbách do Poslanecké sněmovny roku 2021. - Takže vy jste ty volby v podstatě podpořili taky. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Ožanová je nyní na řadě s faktickou poznámkou, poté se připraví paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Já zkusím být konkrétnější. Tady se bavíme o lidech, kteří mají údajně obtížně možnost hlasovat. K návrhu zákona § 57a a § 57b. Tady se říká, jak má vypadat žádost, že buď přijde osobně, nebo plnou moc někdo doloží, může datovou schránkou nebo prostřednictvím vlastně identity. Má uvádět zprávu pro doručení písemností, pokud si tu písemnost nechce převzít. Takže ten dotyčný přijde na zastupitelský úřad osobně si převzít písemnosti pro hlasování a tvrdíte, že nemůže přijít na ten zastupitelský úřad hlasovat? Já tomu opravdu nerozumím. Abyste si to mohli najít, § 57a odst. 4 a § 57b odst. 1. Pokud o to volič požádal nebo neuvedl adresu pro doručení, vydá zastupitelský úřad tyto písemnosti osobně voliči nebo osobě, která se prokáže písemnou plnou močí... pardon, omlouvám se. (Pobavení v sále.) Omlouvám se za přeřek. (Se smíchem.) Takže vy počítáte s tím, že ten člověk může přijít na zastupitelský úřad, ale současně počítáte s tím, že je pro něj obtížné se tam dostavit, a proto tam nemůže volit. Nerozumím. Tak buď to děláte pro ty lidi, kteří tam nemůžou přijít, anebo to děláte pro koho? Proto, aby se mohly ovlivňovat volby? Prosím vás, já sama, až budu mít vlastně svůj projev, já to nechci říkat vše, co mám v projevu, budu uvádět skutečnost, kterou jsem zažila, jak lze v České republice, nebo jak se někdo pokoušel ovlivňovat volby.

Prosím vás, to, že někdo doma někoho šikanuje a říká mu, koho má volit - vzpomeňte na reklamu Přemluv bábu, jak nám mladá generace říkala, že ti staří jsou tak hloupí, že ti mladí mají vysvětlit, koho mají volit. Já si na tu reklamu dobře vzpomínám a budu o ní hovořit ve svém projevu ještě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Berenika Peštová vystoupí s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já ještě doplním paní, nebo svoji kolegyni předřečnici. To nebyla jenom tato reklama. Potom ještě samozřejmě přišli s tím hitem, že od šedesáti let už by lidé neměli mít hlasovací právo, protože už jenom dožívají.

Ale já jsem se chtěla vrátit k tomu, co jsem chtěla říct. Já už jsem tedy chtěla reagovat na spoustu lidí, co tady měli svá přednostní práva a mluvili zde v rámci toho, než byla otevřena rozprava. Byli stateční, řekli si to, co si chtěli říct, a pak samozřejmě odešli. A čekala jsem, že tady zůstanou a budou čekat na ty naše odezvy. Bohužel není tady z nich ani jeden. Paní Markéta Pekarová Adamová, paní Richterová ani pan Michálek, bohužel nikdo tady není. Tak jsem aspoň zareagovala na předřečníka pana Jakoba. Čekala jsem nějakou reakci. Tak ten se také přidal k těm útěkářům, tak ten tady také není.

Takže já si jenom říkám, jak ta komunikace vlastně probíhá. Vy tady vždycky něco vyštěknete, řeknete nám ve svých dvou minutách, možná i méně, a utečete. Jestli ta komunikace má spočívat v tom, že tady někdo něco od vás řekne, my vám tady řekneme argumenty, proč si myslíme, že je to špatně, a nikdo tady není. Jak to bude vypadat, až tento zákon projde prvním čtením? Bude to stejná komunikace? Takhle to bude probíhat na těch jednotlivých výborech? My budeme předkládat, my budeme komunikovat, my budeme říkat a vy budete utíkat před námi? Nebo jako co to je? A pak nám tady pan Jakob řekne, že my jsme strana NE? Ne, my nejsme strana NE. My se snažíme komunikovat, a vy tady sedíte... kolik? Dva, čtyři, šest, osm, deset, jedenáct. Bomba! 109 - a je vás tady 11! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Jana Hanzlíková je přihlášená k faktické poznámce, poté pan předseda Marek Benda. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím reagovat na své předřečníky a znovu se vrátit k tomu, proč je takto důležitý zákon předkládán poslaneckým návrhem. Protože my jsme tu odpověď na to nedostali a asi ji ani nedostaneme. Protože jsme ji nedostali ani u jiných sněmovních tisků, které byly taky velmi důležité a také byly podávány poslaneckým návrhem. Tady už to padlo, já to jenom budu opakovat, protože to je velmi důležité. Jde to proti programovému prohlášení, ale to je vám asi zřejmě jedno. Ale mně tady velmi vadí to, jak jste říkali, že nastavíte jinou politickou kulturu. Tak jestli tohle je ta jiná politická kultura? Já totiž mohu posoudit, jakým způsobem jsme se chovali my v minulém volebním období k vám jako k opozičním poslancům. Protože jsem seděla v té době na Ministerstvu práce a sociálních věcí, později místního rozvoje a vím, že jste byli zváni na každou schůzku ještě při přípravě novel, které byly, prošly normálním standardním legislativním procesem, takže prošly všemi připomínkovými místy. Ale chci tady zdůraznit, že vy jste měli možnost si k těm návrhům říci své a spolupracovat na jejich tvorbě, což je hrozně důležité, a to vy v žádném případě nám jako opozici neumožňujete. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan předseda Benda s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já reaguji s dovolením, vaším prostřednictvím, na pana kolegu Strýčku, který mě zřejmě nepochopil. Já jsem nekritizoval volby za covidu, nekritizoval jsem drive-in, vždyť jsme to také podpořili a je to všechno pravda. Jenom jsem říkal, že dnes mluvit o tom, že jestli moje manželka náhodou vidí, jak volím, je krajně pokrytecké, pokud vaše vláda prosadila, že je možné volit z jednoho automobilu bez plenty ve více lidech. (Reakce z levé strany sálu.)

Ale pořád se nevymlouvejme na covid. Buď jsou nějaké principy, buď jsou nějaké principy ústavní - a teď mi tvrdíte, že porušeným ústavním principem je tajnost volby. Já tvrdím, že tomu tak samozřejmě není, protože tajnost volby je tajnost vůči státu, nikoliv svým příbuzným. Vůči státu a té volební komisi, nikoliv vůči svým příbuzným. Ale bylo-li to, je-li to ústavním principem, tak pak ústavní princip jste prolomili vy. A nezlobte se na mě, ani covid neopravňuje k prolomení ústavních principů. Já jsem přesvědčen o tom, že to ústavní princip není, že ta tajnost je vůči státu a jeho orgánům, ne vůči svým blízkým, a pak je to naprosto v pořádku, to, co teď prosazujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová je přihlášena k faktické poznámce, poté pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji za slovo. No, říkat tady o tom, že jsme tady měli covid a že se to muselo nějakým způsobem vyřešit vůči těm lidem, kteří tedy nemohli přijít, v uvozovkách, díky nákaze do styku s jinými lidmi, myslím, pane Bendo, prostřednictvím paní předsedající, že je opravdu neporovnatelné. A když tady hovoříte o těch principech, tak já bych od vás jako od matadora tady Sněmovny a šéfa ústavně-právního výboru očekávala, že byste si tady stoupl a řekl jste: zákon o korespondenční volbě měl projít řádným legislativním procesem, měl být jako vládní návrh, měla se k němu vyjádřit Legislativní rada vlády a měla se k němu vyjádřit všechna připomínková místa. To bych od vás očekávala.

A já jsem totiž vyzývala pana ministra vnitra, jestli bude odpovídat na otázky. On říkal, že bude odpovídat, až on to uzná za vhodné. Pane ministře, já bych vám opravdu položila tři jednoduché otázky. Tu první: Proč jste nás nepozval nikdy na nějaké jednání v rámci projednávání tohoto zákona? Samozřejmě můžete říct, že mohl jste popřípadě pozvat Radka Vondráčka. Mě jste nikdy na žádné jednání na rezort vnitra, nikdy jste mě na žádné jednání v rámci korespondenční volby nepozval. Druhá otázka: Proč jste jako ministr vnitra - a to se snažím pořád říct, protože vy jste předkladatelem tohoto zákona, vy jste tam i první podepsaný - proč jste to nepředložil jako vládní návrh zákona? A třetí otázka: Proč, když bude digitalizace voleb až po 1. lednu roku 2026, kdy budou propojené všechny okrskové volební komise, tak proč to prosazujete už v roce 2025 v rámci voleb do Poslanecké sněmovny? (Předsedající: Čas.) Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji za dodržení času. Pan poslanec Vondráček je přihlášen k faktické poznámce, poté pan ministr Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Přece jenom ještě krátká reakce na Marka Bendu. Vzpomínám si, že... (Poslanec Benda z lavice: Prostřednictvím paní předsedající.) Prostřednictvím paní předsedající. Vy víte, že byla pracovní skupina při Ministerstvu vnitra, do které byla zvána a byla slyšena opozice. A měla téměř právo veta k opatřením, se kterými by nesouhlasili zástupci opozice. Cena toho covidového opatření byla mimo jiné v tom, že tady byl konsenzus větší, než je ústavní většina. Vy jste řekl, prostřednictvím předsedající, že jsme to prosadili jako vláda. Ne, na tom byla shoda. Na tom byla dohoda. Byla to mimořádná situace. A samozřejmě drive-in hlasování nebyla jediná varianta, ještě tam byly speciální volební komise, které obcházely. A byla to situace, kdy skutečně lidé byli v karanténě. Věděli jsme, že to je jednorázové opatření, a jenom připomínám, že když za covidu zavedlo korespondenční hlasování Polsko v prezidentských volbách, tak Evropská unie zvedala varovně prst, jestli se nejedná o zneužití volebních zákonů, protože bylo známo, že tradiční krajanské spolky v Americe podporují Andrzeje Dudu. Také Andrzej Duda vyhrál. V Americe prohrál třeba ve městě jako je Washington, prohrál někde v Německu, ale obecně v zahraničí vyhrál. Tenkrát to Evropská unie, včetně naší komisařky Jourové, kritizovala, že je to nebezpečné nakládání s volebními zákony, že by se to nemělo dělat. Vy děláte přesně to samé. Vy na konkrétní volby chcete změnit pravidla. A tohle kritizovala Evropská unie. A najednou ticho po pěšině, nikoho neslyším.

Já se budu muset ještě jednou přihlásit, protože jsem chtěl reagovat na paní kolegyni s těmi plnými mocemi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Rakušan, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně. Já jenom obecně k debatě, kterou tady vedeme, i tedy k těm technickým danostem. Já jsem samozřejmě připraven jako spolupředkladatel a jako předkladatelé a spolupředkladatelé se tady budeme logicky střídat a hlídat tu debatu, samozřejmě ne vždy na tomhle místě, ale i jinde. Ale tak co chceme? Je tady mnoho lidí přihlášeno do řádné rozpravy, někteří z nich údajně s dlouhými analytickými projevy, které půjdou do detailu daného zákona. Já jsem tady chtěl sedět, byl jsem připraven odpovídat na jednotlivé projevy, a zatím tady jenom glosujeme faktickými poznámkami. Tak co chceme?

Já jsem chtěl reagovat v obecné rozpravě, kdy na to budu mít čas. Takže teď můžu v rychlosti glosovat jenom to, co tady zaznělo, což je mimochodem to, že se mě paní poslankyně Vildumetzová, prostřednictvím paní místopředsedkyně, dojde zeptat, kdy budu reagovat, a urazí se při odpovědi, že až to uznám za vhodné. No, až to penzum těch výstupů bude takové, aby se na ně reagovat dalo nějak celistvě a nezdržoval jsem právě těmi faktickými připomínkami a dal příležitost těm, kteří se řádně přihlásili do diskuse. A nezdržoval bych teď ani nějakým přednostním právem.

Pár krátkých odpovědí, ty, které stihnu za čtyřicet sekund. Za prvé. Ten zákon, jehož podstata je totožná, předchozí vláda už v Legislativní radě projednala, včetně komisí. Máme ty závěry. Projednala s Ministerstvem zahraničních věcí. My jsme z toho vycházeli. My jsme ho jenom předložili.

Další věc, která tady je. Vzpomeňme si na tu politickou debatu. My jsme zákon o správě voleb chtěli předložit i s korespondenční volbou. A co byla vaše odpověď? Jestli se chcete na něčem dohodnout ve Sněmovně a chcete konsenzus, vyndejte korespondenční volbu. Dobře, nedali jsme ji ani do mezirezortu, ale už tehdy jsme říkali, ale počítejte s tím, že jako poslanecký návrh, který bude ukazovat, jaká je shoda ve Sněmovně, ho předložíme. (Předsedající: Čas.) Věděli jste to dopředu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Paní poslankyně Berenika Peštová je na řadě s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře, já bych tedy v rychlosti zareagovala na vás, že už to bylo někdy, kdysi na Legislativní radě vlády. To prostě není pro mě argument. Já jsem takhle musela předkládat ten zákon několikrát. A nikoho nezajímalo, že už jsem na té Legislativní radě vlády byla, ale prostě bylo to v jiném období a musela jsem jít do toho procesu celého a opět znova. Takže to pro mě není žádný argument.

Ale chtěla jsem se zeptat pana poslance Bendy, prostřednictvím vás, paní předsedající: jak byste chtěl tedy zachovat to, co jste říkal tady o covidu? Jak potom chcete zachovat, aby tam byly naplněné všechny ty požadavky, to znamená, tajnost, svobodnost a osobní hlasování, pokud by ty drivy, jak vy říkáte, nezaručovaly pro vás ten komfort, že člověk může hlasovat sám? Prostě ten člověk byl nemocný, byl v karanténě a jiná možnost tady nebyla. A tak jak řekl můj předřečník pan Vondráček, prostřednictvím paní předsedající, prostě byla tady nějaká pracovní skupina a zřejmě na té skupině - já jsem tam nebyla, nebyla jsem členem - byla shoda. Takže já bych se tenhleten... Asi bych to opustila, ale musela jsem zareagovat na pana ministra. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Hendrych s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, já jenom velice stručně, krátce reakce vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, na pana poslance Bendu. Já si nemyslím, že to bylo úplně korektní. Ta volba drive-in byla v mimořádné situaci na přechodné období. To, co chystáte teď, na přechodné období asi není. Anebo řekněte, že ano, a v tom případě můžeme tyhlety dvě situace srovnávat. Tohle byla mimořádná situace, už to tady bylo několikrát řečeno, nepředvídatelná, a určitě není srovnatelná s tím, že chystáme něco, co bude platit, já nevím, několik desetiletí. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Vondráček s faktickou poznámkou a poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Velice stručně reakce na pana ministra. Ano, my jsme věděli o tom požadavku korespondenční volby. Nicméně zatímco fungoval nějaký dialog, když jsme přijímali ty tři zákony a změnu ústavy, tento návrh byl předložen 13. prosince všem poslancům, urychleně ho projednala vláda a nyní ho máme předložen na mimořádné schůzi. Dialog neproběhl žádný. O parametrech neproběhla jediná schůzka, jediná domluva.

Chtěl bych dál reagovat v podstatě na rozpravu a na průběh rozpravy. Zase, pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, i ta rozprava v rámci faktických poznámek má nějakou cenu, možná větší, protože u těch technických záležitostí je to možná vhodnější reagovat. Samozřejmě netrvám, abyste reagoval hned. Ale zazněla tu otázka plných mocí. Já jsem byl poměrně překvapen, když jsem se seznámil s textem navrženého zákona, že ještě dva dny před volbami se můžete osobně dostavit na velvyslanectví, prokázat se úředně ověřenou plnou mocí a získáte všechny dokumenty potřebné k volbě bez nějakého omezení. Teoreticky tam může přijít zmocněnec jedné stovky lidí a vyfasovat obálku doručovací a úřední. A potom poslední překážka, která stojí mezi ním a hlasováním, je vlastně podpis na tom identifikačním lístku. Neověřený podpis.

Tady já vám ukážu. Tohle je rakouská Wahlkarte. (Ukazuje.) Takhle se hlasuje v Rakousku. V Rakousku to podepíšete tady. A ten podpis je to jediné, co zase dělí někoho jiného, aby hlasoval za vás. Když podepíšete obálku a dáte ji z ruky, dáváte z ruky svůj hlas. Stejně tak když někomu podepíšete plnou moc, tak potom už teoreticky můžete dát z ruky svůj hlas. A to se bavíme o proxy volbě, o zástupném hlasování. (Předsedající: Čas.) A to je naprosto nepřekročitelná hranice pro většinu z nás. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vyčerpali jsme všechny faktické poznámky. A nyní s přednostním právem je přihlášen pan předseda Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já se zase omlouvám, že jsem tady, už jsem nechtěl mluvit. Ale chtěl jsem poprosit pana ministra Rakušana, že když na mě něco má, tak aby to řekl tady na mikrofon. Vy jste tweetoval teď tweet, ať ministr tu bábu odvolá. Ne, to není výrok anonymního trola v debatě na sociální síti, ale vyjádření takzvaného lídra opozice na půdě parlamentu vůči ředitelce Národní galerie. A je vlastně jedno, o jaké ženě pan Babiš takhle mluví. V každém případě je to ukázka hulvátství, které je jedním z důvodů, že se ženy ve veřejné sféře necítí dobře.

No, tak pane ministře, znáte skupinu Elán? Budou mít koncert 20. září. A Jožo Ráž tam zpívá Tanečnice z Lúčnice: "Raz nás stopli strašne milé baby, mohli sme sa desať razy zabiť. Bolo s nimi podozrivo dobre, adresy však nerad žobrem." No, tak baba, to je dobré, baby, jsou dobré baby. Takže Elán 70, Jožo Ráž vždycky mluvil o babách.

Já to nepovažuju za hulvátství. Před chvílí tady mluvila paní Ožanová. Mluvila: přemluv bábu. To taky není. To je hulvátství? Není to hulvátství. (Poslankyně Schillerová: To byla kampaň.) To byla kampaň? No, tak ale to nebylo hulvátství. Takže já jsem to tak nemyslel.

Já jsem myslel jenom to, že šéfka Národní galerie, která mimochodem byla x-krát kritizována, že v podstatě by neměla být na té funkci... Takže určitě jsem nikoho nechtěl urazit. A pro mě ta baba, když se podívám na význam slova baba, tak slangově je to mladá žena, děvča. Tak jen abychom si to vysvětlili.

A teď k tomu obsahu. Prosím vás, vy tvrdíte, že to hulvátství je jedním z důvodů, že se ženy ve veřejné sféře necítí dobře. No, tak vy jste tady asi nebyl, ale já jsem zjistil, kdo je autorem té diplomové práce. Mimochodem, vy tam taky máte svoji krásnou část. On je to totiž jeden novinář. Já jsem to ani nevěděl. No. A paní Pekarová Adamová, ta se cítí v té funkci skvěle, ne? Tak když mě označovala jako zloděje, oligarcha, mafián, šašek, nemocný, unavený... Urážela mě, ne? A tak dále. Takže úplně v pohodě. Vaše lídryně do Evropského parlamentu, ta mě taky urážela. Takže nevím, proč vy nás tady chcete edukovat ve slušnosti a v hulvátství. Žádné hulvátství to nebylo. Jo?

A vy sám tady máte skvělou kapitolu v té diplomové práci, kde v podstatě o mně mluvíte, že jsem kmotr, komouš, lhář, populista, ukradl jsem stát a tak dále. O Havlíčkovi ministr dvojí krve a tak dále. Můžu to tady... Faltýnek je infantilní. Urážíte všechny! Tak prosím vás, proč tady vlastně začínáte tuhle debatu? Jo? Takže pokud něco máte, tak to řekněte tady na mikrofon. Já určitě nikdy neiniciuji žádné útoky, já jenom reaguju. Nevím, jestli ta šéfka Národní galerie je dobrá baba, nebo zkrátka ta paní tam nepatří na ten post. Je to ostuda.

A určitě vaše ženy v politice se cítí velice dobře. Já si myslím, že v tom chrochtají, hlavně paní Pekarová Adamová, ta je tady jedna z nejagresivnějších političek v podstatě od vzniku samostatné České republiky. Takže já jsem vám to chtěl jenom vysvětlit. A samozřejmě můžeme i tuto debatu tady vést. Určitě nikoho jsem neurazil. Nebylo to hulvátství. A ten váš tweet je nepravdivý. A příště vás poprosím, řekněte to na mikrofon a můžeme si tady o tom povídat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ještě než dám prostor s přednostním právem panu ministrovi, máme zde dvě faktické poznámky - nejprve paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté paní poslankyně Mádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, já jsem ráda, že pan ministr vnitra mi odpověděl na tu první otázku. Tak teď si to všichni shrňme. Zákon o správě voleb, který bude platný a účinný od 1. ledna roku 2026, který přináší digitalizaci, který přináší změnu ve volebních průkazech, který přináší pevný termín voleb, jsme předložili jako vládní návrh zákona. Byla na něm shoda napříč politickým spektrem. Chtěli jsme v tu dobu do toho dát i korespondenční volbu. Takže my jsme přinesli nový zákon a ten jsme přinesli jako poslanecký, protože ten poslanecký návrh - k němu se přece nemusí nikdo vyjadřovat. Já, ministr vnitra, jsem přinesl zákon o korespondenční volbě jako poslanecký návrh, bez projednání Legislativní rady vlády a připomínkových míst.

Ale vždyť vy pořád říkáte, že jste za ty Starosty. Uvědomujete si vůbec, že ti starostové v rámci voleb mají i co říci, protože oni vydávají ty voličské průkazy? Oni mají co říct k té korespondenční volbě? I oni! I oni v tom území? Nebo oni pro vás nejsou ti partneři v krajích, kteří dneska v rámci voleb všechno zajišťují v rámci těch měst a obcí? Takže vy jako Starostové, vy nepotřebujete znát jejich názory, aby ten zákon byl ten nejlepší a funkční? Můžete mi na to prosím odpovědět?

A pořád jste mi neodpověděl na to, že když ten zákon o správě voleb je platný a účinný po 1. lednu 2026, kdy tedy dojde k té digitalizaci, já to velmi chválím, tak proč prosazujete, aby tento zákon o korespondenční volbě byl platný už v roce 2025?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Mádlová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já znova položím svůj dotaz panu ministrovi, protože ve svém úvodním projevu to řekl velmi obecně. A já si myslím, že to je strašně důležitá odpověď pro občany, abyste řekl ten výčet, koho se to týká. Týká se to jenom krajanů? Týká se to studentů nad 37 dní, nad 40 dní? Koho se to tedy týká? Cestovatelů? To tady nezaznělo. A neví to ani paní Pekarová, která v televizi byla velmi zaskočena tímto dotazem a řekla, že k tomu budou prováděcí další dokumenty. Takže prosím, abyste nám toto sdělil.

A potom mám druhý dotaz. Protože to neprošlo Legislativní radou vlády, tak by mě zajímala odpověď na to, jestli je to možné mít jako osobní hlasování, korespondenční volbu, brát to tak, protože vlastně v první části zákona - volby do parlamentu - v § 19, zásady hlasování, je uvedeno: Každý volič musí hlasovat osobně, zastoupení není přípustné. Přitom u korespondenční volby píšete, že vlastně tu obálku vkládá do té volební urny hlasovací komise. To znamená, že podle mého laického názoru, nejsem právník, to není osobní hlasování a osobně to ten člověk nevkládá do té volební schránky. Kdyby to bylo jasně popsáno Legislativní radou vlády, bylo to tam vysvětleno, tak asi mi to bude stačit, ale takhle tam není nic a tento dotaz si myslím, že je zcela namístě. Krom toho, že komise je neživotná. To znamená, že komise nemůže vkládat hlasovací lístek do volební urny. Má to dělat předseda, má to dělat člen komise. Čili máte to i jazykově na prd!

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Babka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já se ještě vrátím k tomu svému původnímu příspěvku na začátku projednávání, kdy jsem tady zmiňoval, že jsem zahlédl nějakou debatu právě už na X.com, a právě tam i vaši kolegové už přiznávají, že v tom poslaneckém návrhu jsou chyby, a už se tam předhánějí i v komentářích o tom, jak to opraví a kdo to opraví lépe, jestli to budou Piráti, anebo jestli to budou zástupci STAN. A to je právě ten problém. Vy zde prostě předkládáte poslanecký návrh, který neprošel Legislativní radou vlády. Političtí komentátoři vám tam na Twitteru v tom najdou chyby a ukazují ty chyby, které budete muset opravovat, a to je vlajková loď vlády, korespondenční volba, kterou předkládáte v takovémto stavu, a už teď víte, že to budete opravovat. Tak já bych vás jenom, pane ministře, poprosil, tedy pane poslanče Rakušane, až budete vystupovat nějakým způsobem a odpovídat tady, tak abyste i zmínil to, o kterých chybách v tom zákoně už teď víte. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Adámková. Zatím poslední faktická poznámka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já se domnívám, že bychom si ušetřili mnoho času, kdyby byl ten zákon řádně předložen a řádně předveden. V těch obecných řečech, které jsme slyšeli, mně schází některá základní vysvětlení, která samozřejmě zakládají občanům důvod se ptát. A protože oni se ptát nemohou, musíme se ptát my. Takže lidi, kteří mají zkušenosti s korespondenční volbou, protože ta Evropa není zase tak velká, svět také ne, mají různě rodiny v různých zemích, tak se ptají, jakým způsobem - a pokládají to, co je napsáno, za nedostatečné - bude zabráněno zneužití, jakým způsobem zajistíte transparentnost.

A příklad jeden za všechny, který uvedl jeden kolega, který žije od roku 1990 v jedné zemi západní Evropy. A to se stalo. Má tady trvalé bydliště, v minulých volbách odvolili tedy řádně v té zemi a v noci pro zdravotní důvody, zhoršení zdravotního stavu u starých rodičů, se přesouvali sem. Přijeli domů a tam na ně samozřejmě čekaly volební lístky. Oni je nezneužili, pochopitelně, protože to tak není, ale ta možnost tady byla. A já jsem v tom návrhu nikde neviděla, že byste mysleli i na tato úskalí. A to se domnívám, že je základní problém. Protože ten zákon je podáván do jisté míry dle mého názoru, a tedy i názoru lidí, kteří mají tyto zkušenosti, ne úplně dobře uvařen. Spoléháte na stoosmičku, to umíme počítat, ale to není dobře. Přiděláváte si tím práci. A samozřejmě občané se právem ptají. A ptají se na to, že není jim vysvětlena věc. A tady místo abyste to vysvětlili, tak je to z pozice moci anebo ironicky. To není cesta, přátelé! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní s přednostním právem pan ministr Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem byl vyzván panem předsedou Babišem, abych to řekl u řečnického pultíku. No, nemám s tím žádný problém. Prostě nazvat ředitelku Národní galerie - odvolejte tu babu, pane ministře - u řečnického pultíku v Poslanecké sněmovně prostě považuji za hulvátství, a to, co jste tady předvedl za jednoduché výmluvy. Ale prosím, dámy, pamatujte si, kdykoliv vás pan předseda Babiš urazí, tak se nebude jednat o urážku, ale bude citovat nějakou písničku. Tentokrát to byli Eláni, příště to může být jiná písnička. A já si myslím, že normální chlap by přišel a řekl, že to trochu přehnal, že se omlouvá, že ať si cokoliv myslí o paní ředitelce Národní galerie, tak takhle by se asi u toho řečnického pultíku v Poslanecké sněmovně mluvit úplně nemělo.

A potom ta vaše výzva, prostřednictvím paní předsedající, ať vás tady needukujeme a nevychováváme - neděláme to. Já si myslím, že to je nemožné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S přednostním právem je nyní přihlášena paní poslankyně Pokorná Jermanová... Pardon, s přednostním právem - s faktickou poznámkou. Omlouvám se za přeřeknutí. Takže paní poslankyně stahuje a s přednostním právem pan předseda Babiš. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane ministře, vy jste reagoval jenom na tu část. Tak dobře, já se tedy paní ředitelce omlouvám, když tedy... Já jsem jeden z mála, který se omlouvá. Vy se neomlouváte nikdy. Vy se omluvíte kdy za ty výroky vůči mé osobě v té diplomové práci? Kdy se omluvíte? Nebo kdy se omluví vaše paní Pekarová Adamová? (Nesrozumitelná reakce ministra. Rakušana.) Tak to je váš koaliční partner, ne? Já vám zopakuji, co říkala paní Pekarová Adamová o mně: zloděj, oligarcha, mafián, šašek, nemocný, unavený. A vy jste také mě vždycky urážel. Tady je to v té diplomové práci napsáno: populista, kmotr, komouš, lhář, mafián. Tak co? Vy se omluvíte? Já jsem dneska vyzval studenty, aby udělali tu diplomovou práci o tom, jak od roku 2012 mě urážíte tady. A to bude strašně velká diplomová práce, všechny ty urážky. Nikdy jste se neomluvili, nikdo z vás. A vy tvrdíte, že je to jeden z důvodů, že se ženy ve veřejné sféře necítí dobře. Ale paní Pekarová se cítí dobře, když mě tak uráží, ne? Nebo paní vaše nová hvězda, lídryně do evropských voleb, která mě permanentně urážela v rámci prezidentské... To vám nevadí? Tak co tedy? Můžete se za ně omluvit tedy, když oni tady nejsou.

Takže prosím vás, hlavně mě needukujte o těch vašich hodnotách. Vy jste strašně šikovný politik. Vy jste totiž zjistil, že ta vaše značka, ten organizovaný zločin, tahle značka, vážení spoluobčané (ukazuje), Starostové a nezávislí, ta už je jiná. Ta je dneska: Starostové, staráme se o lidi. Vy chcete lidem říct, že vlastně to už není ten Rakušan, který tady byl, který od vzniku vlády, 17. ledna 2024... Myslíte, že lidi na to zapomněli, jak působíte v té funkci? Nechápu, proč jste tady teď tohle vytáhl, ne? Vy jste nám všechno říkal od toho vašeho ministrování, jak jste nejdřív zlikvidoval policejního prezidenta. Teď tam někdo v Královéhradeckém kraji zlikvidoval doslova jiného policejního důstojníka, ne? Tak proč si tady hrajete na ty vaše hodnoty? Já mám tady celý seznam na to, aby lidi věděli, že ti Starostové, kteří tedy mají jiné logo, jsou ti stejní.

Šéf pošty se sešel se spolupracovníkem Krejčíře, špagáty moci, vysvětlil. To je všechno pan Rakušan. Z opozice navrhovali škrtnout Hradu desítky milionů, ve vládě to neudělali. Rakušan kritizoval vládu AB za nákup čínských antigenních testů, pětikoalice udělala to samé. Před rokem a půl Rakušan tvrdil, že nouzový stav je selhání vlády, nyní ho obhajuje. Zbytečná chyba, kritizuje Hlubučkovy tajnosti se španělskými byty Rakušan. Rakušan o Hlubučkovi věděl, neřešil to. To jsou všechno mediální články. Vít Rakušan nepokrytě vyhrožuje spoluobčanům s jiným názorem. Rakušan dosadil do čela špionů muže, který je v kontaktu s Redlem, to je ten mafián. Jedna schůzka s Redlem, a šéf Pošty skončil. Pošta, to je vaše. Za Mlejnka se Rakušan postavil. Rakušanovy trhliny. Tajné služby podezřelé kontakty šéfa rozvědky nikdy neprověřovaly. Šéfové Transparency International, Rakušan by měl odejít. Poškodil rozvědku i vládu. Rakušan by měl kvůli kauze Mlejnek odstoupit. Myslí si to více než polovina dotázaných. Rakušan musel řešit Hlubučka dávno před zatčením kvůli pitné vodě pro Prahu. Vládní experti sestřelili Rakušanům lustrační zákon, protiústavní, absurdní, napsali. Rakušan chtěl přidat politikům sedícím na více židlích, narazil. Rakušan během oficiální návštěvy Ghany byl u pomníku v kraťasech a tričku. Vít Rakušan obhajuje policejní buzeraci návštěvníků hudebních festivalů. Vít Rakušan chce dát vízum Navalnému, který schvaloval invazi do Gruzie, odtržení Jižní Osetie a Abcházie. Rakušan nemluvil pravdu, policie národnost pachatelů zveřejnit může. Rakušan používal šifrovaný telefon a stejný přístroj jako Redl v Dozimetru. Vít Rakušan považuje výsledek svobodných slovenských voleb za varování. Trapas Rakušana na sociálních sítích. Neřekli jsme, že nechceme zvyšovat daně, tvrdil. Lidé mu dokázali opak. Hlubuček je stále členem hnutí STAN a soud zrušil jeho vyloučení. Rakušana si pozvala policie, ptala se ho na večeři s exministrem Němcem. A tak dále. Takže ta značka je stejná.

Takže prosím vás, vy mě skutečně nepoučujte o hodnotách. Nepoučujte mě o tom, jak já mám vystupovat, ano? A když něco máte, tak nepište na Twitter, napište to sem, můžeme si to říct.

Já jsem se tedy té paní omluvil, ano, omluvil, když to tak berete, já jsem to tak nebral. Já chci jenom říct, že tady vyšel článek 14. března - Kam nám mizí Národní galerie Praha? A mě to moc mrzí, protože do té Národní galerie jsem přivezl, pozval na 100 let výročí Československa francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ukazoval jsem mu francouzskou sbírku, měli jsme tam jasný projekt fantastické expanze Národní galerie, do které by chodili turisti z celého světa. Takže podstata je v tom, že kritizuji šéfku Národní galerie, která skutečně na to nemá. Ano, možná ten výraz bába, i když já to mám nějak zakořeněné jinak, nebyl správný, za to jsem se omluvil. Ale prosím vás, nepište potom takové nesmysly, že já to nepovažuji za hulvátství, že ženy ve veřejné sféře se necítí dobře. Cítí se skvěle. Paní Pekarová je toho důkazem, vaše lídryně je toho důkazem. Ty mě urážely x-krát a to tady nechci rozvádět ta různá vaše videa Andreji - nevím, proč mi říkáte Andreji - už je čas a podobné vaše výlevy na sítích. Takže pokud chcete pokračovat v té debatě, můžeme samozřejmě, můžu to tady všechno předčítat, i tu diplomovou práci, kde o mně mluvíte, mě urážíte. Vy mě urážíte. Jo? Já mluvím fakta a čtu mediální titulky. Tak to je všechno zatím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S faktickými poznámkami je přihlášena jako první paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se pan ministr Rakušan. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já chci využít ty dvě minuty a poděkovat panu ministru Rakušanovi, protože já předpokládám, že se teď omluví nejen za sebe, ale za všechny své kolegy, kteří pravidelně dlouhá léta urážejí jak mě, tak moji rodinu, urážejí paní Schillerovou, urážejí paní Malou, urážejí paní Vildumetzovou, paní Peštovou a neváhají do toho tahat naše rodiny. Takže děkuji, pane Rakušane, že takhle budete umravňovat i své kolegy, vaše příznivce na sítích a vám spřízněné novináře. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Rakušan. Připraví se pan poslanec Vondráček. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Já už skončím tuhle hezkou přestřelku, protože si myslím, že lidé chtěli diskutovat o té korespondenční volbě. Ale tak volme ty úplně stejné metody. Říkejme, že ty titulky je něco, co říká asi pravdu a definuje to veřejný prostor. Tak já dva z nich: Soudy odhalují Andreje Babiše jako rekordmana ve lhaní. Další: Babišům střet zájmů, pokuta pro celé Česko. Já nevím, co je na těch titulcích pravdy, stejně jako nevím, co je pravdy na těch, které tady citoval pan předseda Babiš.

A paní kolegyni Jermanové, prostřednictvím paní předsedající. Já se určitě omlouvám za každého hulváta, který takovýmto způsobem ve veřejném prostoru uráží ženy. To si myslím, že je demotivující, nepatří to sem a určitě taková omluva za kohokoli má v téhle chvíli přijít. To se skutečně nemá. A téhle chvíli bych jenom řekl panu předsedovi Babišovi už poslední věc. Já ho skutečně vychovávat nemohu. To se totiž nikdy nepovede.

A tahle přestřelka může být nekonečná. Tak jak on tady označoval nás mnohokrát u řečnického pultíku, dnes označil státní příslušníky, do kterých mě možná zahrnuje, označil Rakušany za magory. To jsme tady dneska také slyšeli u řečnického pultíku. Já nevím, tak pokud někomu takový styl politiky vyhovuje, tak ho tady ukazujte. Já si prostě myslím, že to není hodné toho prostředí, které tady máme, a té diskuse, kterou tady máme. Já v té přestřelce pokračovat rozhodně nebudu. Těch věcí bychom tady našli určitě hodně. Babiš lže, jako estébácký agent nemá co vyčítat. (Předsedající: Čas.) Další...

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já bych za normálních okolností nevystupoval s faktickou, ale já mám pocit, že to je stejně jedno, tak jestli tady jednu krátkou do toho vsunu, do těch omluv pana ministra, tak to nevadí. Já bych se chtěl ozvat za Moraváky, kteří to mají celkem blízko na Slovensko, já to mám do Bratislavy blíž než do Prahy, a my opravdu baba říkáme jako synonymum žena. Vy v tom twittu máte bába. To je něco jiného. Ale pěkná baba je něco jiného než pěkná bába. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou, paní poslankyně Mračková Vildumetzová, a připraví se pan předseda Babiš. Paní poslankyně se odhlásila, takže nyní pan předseda Babiš. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane ministře, k tomu střetu zájmů. No, víte, já jsem nepolíbil ten prsten v Bruselu, jak vy tam chodíte všichni na ty rady. Proto si vymysleli udavačský Piráti střet zájmů a udávali tak dlouho, až sem poslali ten zorganizovaný audit. Takže když někdo vyslyší a udělá tu diplomku o těch lžích a urážkách, které jsem já zažil a moje rodina od roku 2012, tak vám to všechno ukážu. A já bych nic jiného nedělal, jenom žaloval. To, že mě žalovali tady matadoři, kteří se v tom vyznají, je zajímavé, že vždycky vyhraju ten první a druhý stupeň a ten třetí vlastně to zamázne. To taky o něčem svědčí a uvidíme, jak se k tomu postaví Ústavní soud. Já myslím, že se dá dohledat, jako co vy jste mě uráželi, co mě urážela vaše koaliční partnerka a tak dále. Vy jste tak starý jako můj starší syn, takže vy skutečně mě edukovat nemůžete. Já myslím, že vaši rodiče udělali někde chybu, takže zkuste si to vyřídit doma a ne se mnou.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Mračková Vildumetzová a připraví se pan Jakob.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych si dovolila reagovat na pana ministra vnitra, protože on tady od toho řečnického pultu řekl, že chce s námi diskutovat. Pane ministře vnitra, já jsem vám položila tři jednoduché otázky, snažil jste se mi odpovědět na jednu. Ta odpověď mě nemohla v žádném případě uspokojit, protože vy si vlastně protiřečíte. Takže: Já jsem přinesl zákon o správě voleb jako vládní návrh, na kterém byla absolutní shoda, a ten, na kterém shoda nebyla, tak jsem přinesl jako poslanecký bez jakéhokoliv vyjádření Legislativní rady vlády a připomínkových míst.

Ale já jsem se vás také ptala, proč jste hnutí ANO nepozval na nějaké jednání v rámci toho zákona o korespondenční volbě. Mě jste nepozval, Radka Vondráčka jste nepozval, nikoho z opozičních stran. Myslíte si, že je to správné? Proč třeba jsme se museli dozvědět v médiích, že jste vložili tento zákon do systému? Proč nemohl k tomu být nějaký kulatý stůl nebo nějaké jednání nebo výbor pro veřejnou správu nebo ústavně-právní výbor? Proč jste ho, když jste ho tedy předkládali jako poslanecký a rozhodli jste se, tak už jako i zajdu za to, že byste třeba korektně komunikovali s těmi lidmi v Poslanecké sněmovně a řekli jste - my to budeme předkládat, my vám to chceme představit, chceme vám k tomu říct veškeré skutečnosti. Ale proč byste to dělal, že jo? Protože tady máte tu většinu a není potřeba, abyste s někým komunikovali. Vám vlastně jde jenom o jednu jedinou věc. A já fakt nechápu, proč když jste předložil zákon, který má mít účinnost od 1. ledna roku 2026, a já vám znovu říkám, já to velmi podporuji a děkuji vám za to, tak proč prosazujete tento zákon od roku 2025? Prosím, odpovězte mi na to. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Jakob a připraví se pan ministr Rakušan. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já musím reagovat na dvě věci. V průběhu té diskuse tady padlo, že jsem snad, jak jsem uváděl příklad, že jsem byl s mou nevidomou babičkou, neměl co dělat za tou plentou. Tak bych rád ocitoval volební řád § 19 odst. 6 větu druhou: S voličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič - a tak dále. Já jsem postupoval samozřejmě i tehdy v mých - teď si nepamatuji - 20 letech samozřejmě v souladu se zákonem. A ten zážitek, kdy moje babička nevidomá šla naposledy k volbám, mi utkvěl a budu na něj opravdu vždy vzpomínat, že šla hlasovat v referendu o vstupu do Evropské unie.

A druhá věc, na kterou musím reagovat. Pan Babiš, prostřednictvím paní předsedající, pan poslanec Babiš tady říkal něco, že by se musel soudit za spoustu výroků. Nevím, já bych mu to moc nedoporučoval. On je soudem uznaný lhář a u tohoto pultíku se musel za své výroky omlouvat. Tak já bych to radši moc nepokoušel. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Rakušan a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Já teď několik konkrétních odpovědí, které se snad vejdou do dvou minut.

Tady dotaz, už se omlouvám, už mám zmatek, který z poslanců a poslankyň se v těch rychlých poznámkách na co ptal, ale bylo tady řečeno, o koho se jedná při tom, aby vůbec mohl v té korespondenční volbě volit. Korespondenčně volit mohou ti, kteří pobývají dlouhodobě v zahraničí, nemusí tam mít trvalý pobyt, ale musí prokázat, že tam nějaký relevantní čas bydlí. To znamená, doložit svoji adresu v cizině. A o čem se teď diskutuje? Není v tom zákoně žádná chyba. Není tam chyba, ani technicko-legislativní chyba tam není, nic takového. Ale ta diskuse se vede věcně o tom, jestli rozšířit právě možnost volit těm lidem, kteří tam třeba nemají trvalé bydliště doložitelné nějakým úředním papírem, ale jenom čestným prohlášením, třeba studentům Erasmu. Ale to je diskuse, jakým způsobem k nějaké skupině třeba přistupovat mírněji, nikoli chyba. A my jsme vycházeli od začátku z toho, že čeští občané mají možnost volit na zastupitelských úřadech, a na to jsme napasovali tu korespondenční volbu jako ne revoluční, ale jako evoluční instrument toho celého systému. Ano, možnost volit ze zahraničí naši občané už teď mají a my to rozšiřujeme, aby to bylo jednodušší, komfortnější, a to je myslím jasné.

A proč rok 2025? Proto, že už na to ti občané opravdu dlouho čekají a my jsme slíbili, že tuhle změnu přineseme.

A poslední větu k panu Babišovi. Já jsem se vás, prostřednictvím paní předsedající, jednou v životě zastal. Jednou v životě! Když si brala média do úst vašeho syna. Neberte si vy do úst moje rodiče a moji rodinu!

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat na pana Jakoba, který tady opravdu řekl a citoval tady zákon ohledně toho, že když je někdo zrakově postižený nebo nevidomý, tak jde, samozřejmě musí jít, s asistentem se účastní těch voleb. A já bych vás právě z tohoto místa chtěla vyzvat, protože si myslím, že tito lidé by měli mít právo také na to volit tajnou volbou a že bych třeba i od vás očekávala, protože v České republice je dneska 83 000 zrakově postižených, z toho 19 000 nevidomých, a bylo by dobré, aby měli své volební lístky v Braillově písmu nebo s jinými kompenzačními pomůckami, aby jim právě ta tajnost voleb byla také umožněna. Takže já si myslím, že to je také, abychom se nad tím zamysleli, že tohle třeba popřípadě by mělo a mohlo být v návrhu tohoto zákona. Neobjevila jsem to tam. Určitě se o to budu snažit v rámci případného pozměňovacího návrhu. A myslím si, že by ta aktivita měla být i z vaší strany.

Pan ministr vnitra odchází. (Místo u stolku zpravodajů zaujímá poslankyně Potůčková.) Já nevím, jestli paní poslankyně je předkladatelkou tohoto zákona? (Předsedající: Ano, je.) Je předkladatelkou tohoto zákona. Jak vidíte, pan ministr vnitra, který má na starosti volby, nechce odpovídat na jednoduché otázky. Já si v žádném případě nemyslím, že to, co on říkal, je ta diskuse, když to tedy předložil jako poslanecký návrh, která bude probíhat na půdě Poslanecké sněmovny. Já si takto diskusi opravdu nepředstavuji. Já jsem položila tři jednoduché otázky, dostala jsem odpověď na jednu. Samozřejmě že těch otázek v rámci toho zákona mám daleko více a považuji opravdu za úplně neskutečné, že pan ministr vnitra odešel.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová, připraví se pan předseda Babiš. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já děkuji za slovo. Jsem zvědavá, jestli tady ctěná kolegyně, prostřednictvím paní předsedající, mi odpoví. A to jsou právě ty dotazy nebo ty otázky, které mě zajímají. To znamená, co je to dlouhodobě, co je to bez odkladně. To jsou takové ty právnické fígle, které se dávají do toho zákona, a ten předpis, který by je měl řešit, to jsou ty prováděcí předpisy, to jsou ty vyhlášky nebo nařízení, které jsou součástí novely zákonů. A to je to jádro pudla, a zase se budu vracet k tomu, kdybyste šli řádným legislativním procesem a šli jste přes tu Legislativní radu vlády, tak jste povinní dodat teze. To znamená, teze těchto vyhlášek a těchto nařízení. A tentokrát zase nemáme nic! Takže zase se budeme tady točit v kruhu, co to je vlastně dlouhodobě, budeme to postupně navazovat nebo nenavazovat, budeme hledat nějaký úsek, co je dlouhodobý, co už není dlouhodobý, co je krátkodobý. A říkám, mně nebylo odpovězeno, proč to nebylo v legislativním plánu prací, proč Ministerstvo vnitra to tam nedalo. Protože to je přece váš klíčový zákon, tudíž jste měli apelovat na to, aby to tam bylo. Co bylo důvodem, proč to nebylo? Anebo se mám domnívat, že jste s tím vlastně počítali, že zase uděláte tu vaši kulišárnu a dáte to sem jako poslanecký návrh? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, za dodržení času. Dále s faktickou poznámkou pan předseda Babiš a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já snad dnes naposled ohledně toho soudu, pane Jakobe. Já jsem ten soud vyhrál dvakrát nebo třikrát, potom ta odvolačka rozhodla ve prospěch vašeho zakladatele, ODS béčka TOP 09, a já jsem podal stížnost na Ústavní soud. Tak uvidíme, jak Ústavní soud rozhodne. Většinou ty stížnosti zamítá. To jen potvrzuje to, že dneska tady máte všechno - prezidenta, Senát, Parlament, Ústavní soud. Tak uvidíme.

No a vy jste neodpověděl, jestli tedy půjdete do té nové Kaldovy strany, jestli zradíte Pekarovou, jako jste zradil KDU-ČSL. Teď jste v topce, tak tady zkuste říct, jestli půjdete do SRO. Kalousek už určitě chodí a shání nějaké lidi. Takže když bude hotová ta diplomová práce o těch lžích a útocích na mě, tak potom se přesvědčíte o tom, že... To bych musel žalovat každý den od rána do večera, ty sprosťárny, a na celou moji rodinu. Já chápu, že se to pana Rakušana dotklo. Když jste tady uráželi mého tátu, tak to bylo v pořádku, to se může, kopat do Babiše, do jeho rodiny. Tak to je dneska asi všechno.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a prosím, pokud se oslovujete, oslovujte se mým prostřednictvím. Děkuji.

Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová a připraví se pan předseda Jakob. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já jsem úplně zapomněla na vás, pane Jakobe. Já jsem to měla připravené, ale samozřejmě jsem reagovala první na pana ministra, vyšší bere, a na vás jsem zapomněla, takže jsem se musela vrátit. Od vás je velice úsměvné, když vyprávíte něco o lžích. Mě pobavilo a zvedlo ze židle... Vy, kteří tady lžete den co den, vy otáčíte - co během čtrnácti dnů, měsíce, půl roku? Vy to dokážete v jednom týdnu! My nezvedneme daně, pak je zvedneme. My nesáhneme na důchody, pak na ně sáhneme. Vždyť vy lžete každý den! A vy tady budete vzývat nějakou lež? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní je na řadě s faktickou poznámkou pan předseda Jakob a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážená kolegyně Peštová, prostřednictvím paní předsedající, já nevím, kdo tady vzývá lež nebo lháře. Já určitě ne. A řekněte konkrétně mně osobně, kdy já jsem lhal.

Pane Babiši, prostřednictvím paní předsedající, vy se ptáte, vyčítáte mi, že jsem byl kdysi v KDU-ČSL, že snad už nejsem křesťan, když už jsem v TOP 09. To je hluboká neznalost víry a toho, co to znamená. Já samozřejmě křesťanem jsem pořád. A když se tak rozhlédnu, jenom tady z vašich kolegů poslanců, které vidím, tak když mi vyčítáte, že jsem byl v KDU-ČSL, teď jsem v TOP 09, tak vidím bývalé členky a členy ODS, tady před vámi zrovna není přítomen ČSSD, tam ODS a Unie svobody, abych byl spravedlivý - jeden TOP 09, jeden KDU-ČSL a TOP 09. Tak abychom si v tom udělali jasno. Já nemám žádný důvod opouštět TOP 09. Já jsem bytostně přesvědčen o hodnotách, které prosazujeme, a jsem rád, že se nám to úspěšně daří. Já chápu, že vám je to pro smích, ale pro nás rozpočtová odpovědnost je zcela zásadní věc. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane Jakobe, vzala jsem vás za slovo. Tady koukám, jeden váš, teď už to není tweet, nevím, jak se tomu teď říká, asi iksko: "Gustáv Husák označil sovětskou okupaci z roku 1968 jako bratrskou pomoc. U jeho hrobu se dnes poklonil Robert Fico, přítel Andreje Babiše a posluhovač Vladimíra Putina. Husák, Fico, Babiš, Putin - z toho se nejednomu člověku může udělat nevolno." A co pan prezident? Ten nevzýval ten 68. rok? Proč jste ho tady nenapsal? Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou, paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Reakce na pana Jakoba, prostřednictvím paní předsedající. Pro nás je rozpočtová odpovědnost priorita. My jsme kandidovali jako koalice SPOLU, my jsme kandidovali jako PirStan, ale hned jak jsme se dostali do Poslanecké sněmovny, tak jsme si vytvořili pět politických klubů, pět předsedů. Vy jste předseda, ale vy jste měli mít jenom jednoho předsedu. To je ta rozpočtová odpovědnost, pane předsedo? Vždyť vy to vlastně děláte v rozporu s rozpočtovými pravidly, já na to tady pořád poukazuji, a v rozporu s jednacím řádem. Já se divím, že to nikdo neřeší. Vy můžete mít pouze dva předsedy politických klubů. Takže to je asi ta rozpočtová odpovědnost.

A teď, protože pan ministr vnitra odešel a předkladatelkou, spolupředkladatelkou je tady paní Potůčková, omlouvám se, křestní jméno neznám, tak vy jste spolupředkladatelka, tak já bych se vás chtěla, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, zeptat, proč jste nám jako spolupředkladatelka nepředložila ten zákon? Proč jste ho s námi nekomunikovali, proč jste nám ho nepředstavili? A zároveň bych se vás jako spolupředkladatelky chtěla zeptat, jestli vám dává logiku, že když budou digitalizované ty voličské průkazy a budou propojené digitálně všech těch 14 000 okrskových volebních komisí, a všichni věří v tento volební systém, jsou s ním spokojeni, tak se vás chci zeptat, jestli vám dává logiku, že když toto všechno bude hotové až po 1. lednu 2026, tak jestli vám to dává logiku, že by toto, co vy teď předkládáte, mělo být platné a účinné už v roce 2025. Předpokládám, že jste předkladatelka, že určitě víte, co jste předložili, a že mi na ty otázky odpovíte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se pan předseda Jakob. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla jenom doplnit slova pana Jakoba. Nebudu ho oslovovat přímo, proto nebudu mluvit prostřednictvím paní předsedající. Já bych jenom doplnila, že rozpočtová zodpovědnost pětikoalice - v jejím podání je rozpočtová zodpovědnost likvidace kultury, likvidace školství, likvidace zdravotnictví a jsou to také věci, jako je zvyšování daní, snižování důchodů, trestání rodin s dětmi. A takhle bych mohla pokračovat donekonečna. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní zatím s poslední faktickou poznámkou pan předseda Jakob. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, snad bude opravdu poslední z mé strany v tuto chvíli. Pár faktických na kolegyni Peštovou, prostřednictvím paní předsedající. Vy jste v závěru potvrdila, že to moje X, tweet, nebyla lež. Děkuji za to.

Na kolegyni Mračkovou Vildumetzovou, prostřednictvím paní předsedající, k tomu, co tady zaznělo. My jsme se zkoušeli bavit i o korespondenční volbě, ale jak jsem říkal v tom svém úvodním vystoupení, řekli jste nám jasné ne, že přes to nejede vlak. Takže to je pak těžké.

A poslední faktické doplnění. Byl jsem správně - omlouvám se - opraven a upozorněn kolegy, že v tom výčtu bývalých členů různých stran v poslaneckém hnutí ANO jsem opomněl jednu stranu. Ano, pane Babiši, prostřednictvím paní předsedající, je to KSČ. Omlouvám se, na to jsem zapomněl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Máme tady další faktické poznámky. Jako první paní poslankyně Mračková Vildumetzová a připraví se paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně Mračková právě stáhla svoji přihlášku, takže paní poslankyně Peštová, prosím, a připraví se pan poslanec Lochman. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem tedy hlavně chtěla tady od paní kolegyně předkladatelky Potůčkové prostřednictvím vás, aby mi odpověděla na ty dotazy, které jsem tady dala. Na pana poslance Jakoba ani reagovat nebudu, protože s KSČ už tady je taková ta ohraná písnička, to je ten váš folklor. Pak si stejně dosadíte na Hrad rozvědčíka s politručkou. Takže to já ani neberu, to je zbytečné, tohleto. Ale ráda bych slyšela ty odpovědi, na které jsem zde položila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Jsou zde ještě, paní předkladatelko, další faktické poznámky. Jenom se ujistím, vy se hlásíte s přednostním právem, nebo s faktickou? (Předkladatelka: S přednostním právem.) Takže musíte vydržet po faktických poznámkách. Takže nyní je na řadě pan poslanec Lochman a připraví se pan předseda Babiš. Faktické poznámky. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Vážení kolegové, vážené kolegyně, vážená paní předsedající, pěkný podvečer. Já jenom jsem chtěl reagovat prostřednictvím paní předsedající na paní kolegyni Vildumetzovou. Ta říkala, ať odpovíme, proč jsme to s vámi nediskutovali. Proč jsme vám to nepředložili. Já to slyším už dva roky od té doby, co jsem ve Sněmovně, jsem tu nováčkem: ne, korespondenční volbu, ne, my ji budeme blokovat, my ji zastavíme, my tu budeme obstruovat do té doby, dokud tu volbu nezablokujeme. Já už jsem tady tenkrát taky slyšel, ještě než jsem ve Sněmovně byl, tak jsem mockrát slyšel ne, nikdy neodstoupím, ne, neodejdu. Když se nechce, když se nechce, tak je to někdy horší, než když to nejde. Pak totiž není, s kým se o tom bavit, když nechcete. My se snažíme, tak tu máme aspoň tu možnost nyní s vámi o tom diskutovat. Jsme připraveni a budeme se tady s vámi o tom bavit do roztrhání těla, dokud to bude potřebné.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Faktické poznámky dále pan předseda Babiš a připraví se pan předseda Jakob. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pan Jakob je vtipálek. Já jsem vlastně vám nevyčítal, že jste odešel s Kalouskem z KDU do TOP. Já jsem vám jenom vysvětloval, že s věkem může člověk změnit názor. To je všechno, to byla ta podstata. Vy jste to nepochopil, tu debatu. Takže Kalousek založil stranu, vám se to líbilo, tak jste šel za ním. Pekarová Adamová mu ji ukradla, tak je naštvaný, tak udělá další stranu, SRO. No a já se ptám, jestli tam půjdete, když mluvíte o té rozpočtové odpovědnosti? Mimochodem on tady nasekal dluhy 690 miliard a potáhl zadlužení z roku 2008 z 28 % na 44. Tak aby bylo jasno, A to měl ještě celkem dobrou... Takže o tom je ta debata. Že člověk může měnit názor. No tak vy jste změnil, já taky měním podle situace. Já jsem hnutí založil, odpracoval. No a kdyby tady nekradli a netunelovali, tak jsem nikdy nemusel jít do politiky. To je celý ten příběh. Takže já se budu těšit, že když ten Kalousek udělá to SRO, jestli tam půjdete, nebo ne. Můžeme říct Fortuně nějaké sázky na to, že bychom uzavřeli.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan předseda Jakob a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já už jsem slovy kolegy Nachera, který tam nešťastně sedí a čeká už skoro tři hodiny na své vystoupení, nechtěl vystupovat, snad, doufám, naposledy. Dvě faktické připomínky.

První k panu Babišovi, prostřednictvím paní předsedající. Já jsem odpověděl. Já nemám nejmenší důvod, proč bych měl opouštět TOP 09, s jejímž programem, s hodnotami jsem naprosto v souladu a hodlám je dál, co mi budou síly stačit, prosazovat.

K paní kolegyni Peštové, prostřednictvím paní předsedající, a teď se omlouvám, teď mi to trošku uniklo. Budu se muset přihlásit znovu. Tak já se omlouvám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Takže nyní je na řadě paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Připraví se paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych určitě chtěla reagovat na pana Lochmana, který přišel před chviličkou do sálu, když on tady říká, (že) my jsme řekli, že nikdy korespondenční volbu. Já tedy, za mnou tedy musím říct, že nikdy ministr vnitra nebyl, já jsem samozřejmě v nějaké pozici stínové, nemusí to být pravidlem. Já panu ministrovi vnitra neustále říkám, pojďme si sednout, pojďme diskutovat, pojďme probrat ty věci. Ale jestli vám připadá, že je dobré takto s opozicí komunikovat a že my se dozvíme, že jste dali nějaký sněmovní tisk do systému, nikomu jste o něm neřekli, nikomu jste to nepředstavili, máte tady ústavně-právní výbor, máte tady výbor pro veřejnou správu. Mně takovýto postup opravdu nepřipadá v této záležitosti, záležitosti korespondenční volby. A já přiznávám, že o korespondenční volbě se tady mluví mnoho let, ale také říkám, že musí být tato korespondenční volba řádně prodiskutovaná. Proto považuju za absolutně neskutečné, že to neprošlo Legislativní radou vlády a že to neprošlo připomínkovými místy. A očekávala bych, že opravdu si zavoláte zástupce opozice, a než to dáte do toho systému, tak že to té opozici představíte. To jste prostě neudělali. Takový je fakt. A ten fakt je takový, že vy pohrdáte komunikací s opozicí. Protože vy, a mně se to třeba včera stalo, že s nějakým vaším kolegou jsem se viděla, a on mi říkal, vždyť my si to prostě prosadíme. Ale přece takto se zákony, takto důležité zákony, se přece prosazovat nemůžou. A já očekávám, co mi tady v tuto chvíli odpoví i spolupředkladatelka, paní Lucie Potůčková. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. A nyní dávám slovo paní Potůčkové. Protože bohužel nemáte přednostní právo jako předkladatelka, můžete pouze s faktickou poznámkou. Ale beru to, že už jste se přihlásila opravdu dávno předtím. Takže s faktickou, to znamená dvě minuty. Ano, prosím.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Já se pokusím do dvou minut. Nevím, jestli si to budu všechno pamatovat, nejsem takový zkušený spíkr jako předchozí řečníci. Zkusím to takhle. Dotaz zněl, a nevím, od které z dam to bylo - pro koho všeho bude ta korespondenční volba platit? Mluví se o tom hodně, já bych to vzala prostě čistě právně puristicky. Je to úplně jednoduché: pro všechny, kteří naplní podmínky v návrhu zákona. To znamená, že pro ty, kteří včas nebo respektive v zákonem stanovené lhůtě podají žádost o zápis do zvláštního seznamu. Pro ty, kteří včas v zákonné lhůtě požádají o to, aby jim byla zaslána hlasovací sada. A pro ty, kteří včas, to znamená, že v den voleb nebo nejpozději do ukončení hlasování, doručí tu obálku na příslušný zastupitelský úřad. Je to velmi jednoduché. Já bych tam prostě nerozlišovala, jestli jsou to zrovna studenti Erasmu, nebo krajané a tak dále.

Druhá, mám už málo času asi pravděpodobně - proč s tím jdeme teď do voleb? To znamená, že v roce 2025 do parlamentních nečekáme až na databáze a na schválení zákona o správě voleb. Já si myslím, že voliči v zahraničí už čekají skoro 20 let, už čekají strašně dlouho, a nevidím důvod, proč s tím otálet. Zase tak složitá ta korespondenční volba není.

A třetí věc je, proč se nebavíme s opozicí. Tak pusťme to do druhého čtení, budou procházet normální klasické výbory, můžeme pořádat kulaté stoly a ve druhém čtení se o tom můžeme v rámci standardního legislativního procesu bavit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová a připraví se paní poslankyně Adámková. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Pane Jakobe, nic si z toho nedělejte, už nejsme nejmladší. Ono si vzpomenete, taky se mi to stává.

V každém případě na pana Lochmana, prostřednictvím paní předsedající. Koukám, že se nám tady obměňuje pětka, takže si to dáme ještě jednou. My to, co jsme tady vznášeli, tak já to ještě jednou zopakuju, že tento zákon nešel řádným legislativním procesem. Že jsem si dala tu práci, podívala jsem se do legislativního plánu prací, kdy usnesením z 21. 12. 2022, které přijala vláda, bylo jednoznačně řečeno, které zákony a nařízení a vyhlášky se budou novelizovat. Ministerstvo vnitra tam nedalo nic! Tudíž mi z toho vyplývá, že to pro vás není tak důležitý zákon, anebo že jste na nás tady zahráli kulišárnu! Já si to klidně zopakuji, až se nám sem vrátí další pětka a vy budete zase na střídačce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Adámková, připraví se pan předseda Jakob. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Já tedy k oběma předřečníkům, více k panu magistru Lochmanovi. Víte, mě to začíná připomínat výmluvu dítěte. Vy tady říkáte, aniž byste oslovili opozici, ale vy s námi nechcete mluvit. Ono to tak není. Čeština je úžasný bohatý jazyk a má taky kondicionál třeba bychom chtěli, třeba bychom nechtěli, ale vy jste to neudělali. To je ta základní chyba. To je ten základní komunikační problém, o kterém tady hovořím. To má potom samozřejmě plné právo domnívat se řada těch občanů, že tím něco tajíte, že něco chcete zakrýt. To bohužel je proto, že se nekomunikuje. Já se domnívám, že ta komunikace je prostě základ. A vám nejde, anebo vám nechce jít, to já přesně nebudu tady v tomto směru hodnotit. Ale takto důležitý zákon je pro mnoho našich občanů velmi, velmi důležitý.

Musím říct ještě jednou reakci na paní kolegyni Potůčkovou. Vaše odpověď byla opravdu odpověď chytré horákyně, protože říci "všichni, kdo naplní dikci té věty", to je opravdu velmi alibistické, neříká to vůbec nic. Protože vy víte velmi dobře, že jste tam obešli občany, kteří zde žijí, a to je prostě chyba. Anebo tomu rozumíme špatně. Tak prosím vysvětlujte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou tedy pan předseda Jakob. Připraví se pan poslanec Volný. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vážená kolegyně Peštová, prostřednictvím paní předsedající, v jednom s vámi souhlasit budu, v druhém nikoliv. Ano, nejsem už nejmladší a nedovolil bych si to říct o nikom dalším. Vzpomněl jsem si, děkuji, a to je ta věc, s kterou s vámi nesouhlasím. My jsme si opravdu nedosadili pana Petra Pavla na Hrad do funkce prezidenta. Ne, my jsme si ho tam nedosadili. To je vidět, jak vy uvažujete, že se tomu potutelně smějete. Vy jste na to asi zvyklí, ve vašem hnutí ANO to funguje asi trošku jinak. Ale pan prezident byl zvolen v přímé volbě prezidenta řádně občany České republiky. Chápu, že zrovna vám se to nelíbí, když protikandidátem byl váš předseda pan Babiš. Nicméně je vidět, jak vy uvažujete, že vy dosazujete, vy nevolíte. Možná je to takové, že se to hodí k tomu dnešnímu tématu.

Já se omlouvám. Abych už nereagoval, tak radši na chvilku zase opustím sál. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, připraví se pan poslanec Lochman. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Nebudu teď komentovat výrok pana kolegy, ale teď se obracím na naše poslance, pane kolego. Kolegové, já si nechám zítra vytáhnout, nedělám to často, přesný stenozáznam řeči pana Jakoba, kdy tady říkal, že do roztrhání těla bude topák a bude hájit jejich barvy. Jsem plně přesvědčen, je to subjektivní názor, že bude první, který, až se topka bude potápět pod 5, 3 % preferencí, přeběhne někam jinam. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslance Lochman. Připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Faktické poznámky, prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Jsem rád, že tady máme jasnovidce mezi námi. Pan Volný se teď, prostřednictvím předsedající, přiznal k tomu, že vidí do budoucnosti. Prognostický ústav by byl určitě dobrý.

Nicméně bych se chtěl ještě vrátit k té diskusi o tom, jak dlouho se zde diskutuje o tomto zákonu. Paní kolegyně Vildumetzová Mračková říkala, že se zde dlouho debatuje o té korespondenční volbě. Ano, tak dlouho se tady o ní debatuje, že už přes 20 zemí v EU korespondenční volbu má, a Česká republika nemá. Tak dlouho si ji strany dávají do svých programů a do vládních prohlášení, jako jste například vy měli tento zákon ve svém vládním prohlášení, tento slib, který jste slíbili občanům, a nedodali jste tento zákon, nesplnili jste ten slib. My jsme jej měli v programu, máme jej ve vládním prohlášení, a tak se tento slib snažíme splnit. Tak jednoduché to je.

Když říkáte, že s vámi nediskutujeme. Jestli si na to dobře vzpomínám, byl to leden, únor 2022, kdy jsme již zákon o korespondenční volbě chtěli zařadit na program Sněmovny. Pamatuji si, že pan senátor Hilšer zde stál v předsálí osm hodin - a zde se, co jiného než obstruovalo? Pak jsme tu měli pandemický zákon, znovu byly obstrukce. Slyšel jsem tu od různých poslanců, že to jsou nové norimberské procesy a že to bude strašný konec pro celou společnost. Nestalo se vůbec nic, bylo to jenom strašení. Nicméně výsledek byl ten, že korespondenční volba se neprosadila v prvním kvartále, nebo nepřišla už do té diskuse tady v prvním kvartále 2022. Už jsme v roce 2024 a znovu debatujeme o té korespondenční volbě, znovu zde spolu komunikujeme, prostřednictvím předsedající, vážená kolegyně Adámková. Tedy komunikujeme, chceme splnit sliby a také se je snažíme naplnit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní kolegyně Mračková Vildumetzová, připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Tak nekomunikujete, koalici jste k žádnému jednání o korespondenční volbě nepřizvali. Nepředložili jste nám ten zákon, neseznámili jste nás se všemi skutečnostmi, které jsou obsahem tohoto zákona. Já bych vám všem chtěla říct - Lucie Potůčková, určitě děkuji za vaše vystoupení - jako důvod tedy říct, že by to mělo být v roce 2025. Já tedy ředpokládám, že jestliže zelektronizují všechny okrskové volební komise, jestliže dojde k propojení v rámci vydávání voličských průkazů, o ty voličské průkazy si budou chodit žádat i lidi z České republiky, kteří tady žijí a kteří budou chtít volit v zahraničí. Uvědomujete si vůbec, že budou dvě kategorie voličů? Že lidé, kteří žijí v zahraničí, budou volit korespondenčně a vy, pane Lochmane, prostřednictvím paní předsedající, když pojedete do toho zahraničí a pojedete tam na poslední chvíli, tak vy budete muset jet na ten zastupitelský úřad? (Poznámka z pléna.) Samozřejmě. Ale to přece jsou dvě kategorie voličů. Takže člověk, který žije v zahraničí, bude moci volit korespondenčně a vy, když se rozhodnete, že pojedete do zahraničí, tak nebudete moci volit korespondenčně. Ano, budete možná, když nahlásíte dopředu, je tam ta možnost, ale když bezprostředně se dohodnete nebo dozvíte, že budete muset jet třeba do Německa, tak budete muset jet volit na zastupitelský úřad. Jinak nebudete mít možnost volit.

Znovu říkám, jestliže to bylo, pane Lochmane, prostřednictvím paní předsedající, někde zavedené, byl k tomu pilotní projekt. O co nám všem jde? Aby ty volby byly férové a spravedlivé a abychom hlavně zajistili, aby lidé věřili v ten volební systém. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Nemůžu si pomoci, ale musím reagovat na pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím, který tady není v tuto chvíli. Já bych mu chtěla jenom říct, že my také dobře víme, jak to v TOP 09 funguje. Myslím, že to ví celá republika. My jsme si všimli, jak rychle a demokraticky jste odstranili z kandidátky pana Kalouska, který dostal velkou podporu v regionech. U nás se volí odspoda, u vás ne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Peštová, připraví se paní poslankyně Lesenská. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Chtěla bych zareagovat na pana poslance Lochmana, prostřednictvím paní předsedající. To, že jste to měli jako slib, nebo že jste si to dali do volebního programu, to už tady právě bylo řečeno. Říkám, jak se mění ty pětky, tak si to musíme zopakovat tedy všichni. My tady sedíme stále, vy se nám budete obměňovat a vždycky nám potom řeknete nějaký argument, který už tady byl řečen. Možná kdybyste poslouchali alespoň tu televizi a slyšeli jste to, tak jsme to nemuseli opakovat.

To je ta celá písnička, která tady je, že pokaždé se tady bavíme o tom, že to sem přijde buď jako poslanecký návrh, anebo jako senátorský návrh. Pane poslanče Lochmane, prostřednictvím paní předsedající, vy jistě víte, že tyto návrhy nemusí mít co? Studii dopadů. Tyto návrhy nemusí projít co? Přes komise Legislativní rady vlády. Takže to je celý ten problém, o kterém se tady bavíme. Bavíme se o tom, že řádná připomínková místa se k tomu nemohla vyjádřit. Bavíme se o tom, že to neprošlo Legislativní radou vlády ani těmi komisemi, abychom věděli, jaká stanoviska k tomu zaujímají. Vy jste si to sem prostě dali. A to, co mně nejvíc vadí, že jste si to nedali ani do toho legislativního plánu prací! To znamená, že Ministerstvo vnitra ani nepočítalo s tím, že to bude novelizovat. Tak co mi tady říkáte o nějakých svých prioritách? Tak jaká je to priorita, když jste ani nepočítali s tím, že to uděláte? Vy jste prostě počítali s tím, že to sem dáte na prasáka! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Lesenská a připraví se pan poslanec Lochman. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Já děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla konstatovat jednu věc. Okolní státy mají korespondenční hlasování a okolní státy také mají referendum. Hm, my stále ne. Ale to bylo trošku jedovaté.

Možná kdyby vláda tedy chtěla plnit své programové prohlášení, tak mohla připravit - a měla čas připravit - kvalitní zákon. A možná tím, že by prošel připomínkovým řízením, a možná tím, že by prošel Legislativní radou vlády, tak by se nestalo následující. Z jedné části vašeho poslaneckého návrhu je: Podmínky korespondenčního hlasování. Voliči, který požádal o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování, nelze vydat voličský průkaz. A o pár stránek dál se dočtu: Volič, kterému byl vydán voličský průkaz, vloží voličský průkaz do doručovací obálky. Takže to je ten váš kvalitně předložený zákon.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Lochman. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Moc vám děkuji, paní předsedající. Tak paní kolegyně Vildumetzová Mračková, prostřednictvím paní předsedající, zde říkala, že jsou tu nějaké dvě kategorie voličů. Já bych jenom chtěl říct, že vždyť vy jste to měli v programovém prohlášení! Proč jste ten zákon neprosadili? Už jsme se o tom nemuseli bavit. Už dávno to mohlo být. Už dávno to mohlo být. A už dávno jste mohli nastavit svůj vlastní zákon, který byste měli prodiskutovaný s tou opozicí. Teď už to je dávno hotové. Místo toho, jak jsem řekl, už jsme mohli začít i v roce 2022, a jsme v roce 2024.

A ještě ke všemu jsem chtěl říct, my se tu bavíme o korespondenční volbě, kterou má drtivý počet zemí v EU. To je zákon, který, nebo to je způsob volby, který tady už má mnoho zemí v EU, a my ne. Přitom v Estonsku už se dneska volí digitálně. To už tady vůbec nezkoušíme, protože chápu, že vy prosazujete takový skanzen a takové konzervování naší země, že kdybychom navrhovali ještě elektronickou volbu, no tak to už by vůbec bylo. My se snažíme jenom dělat to, co většina zemí už má. A vy říkáte: Ne, ne, ne. My jsme to hnutí NE, které nechce, chceme mít tento náš skanzen, nechceme se posouvat dopředu. A mimochodem i to, co už jsme prosazovali dřív, to už zase nechceme prosazovat, protože jak říká paní, prostřednictvím předsedající, kolegyně Schillerová, už jste zmoudřeli. No, škoda, že jste nezmoudřeli třeba při tom, když se prosazoval rozpočet, a přitom, když jste nám zanechali tu sekyru, jakou jste nám zanechali.

Takže znovu. Korespondenční volba umožní těm, kteří budou v zahraničí a splní ty zákonné podmínky, aby mohli jednodušeji volit. Je to technické opatření pro ně, které už jsme dávno měli mít. A vy se snažíte pouze těm občanům, kteří budou reprezentovat Českou republiku mimo Českou republiku, znepříjemnit jejich právo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A přeji vám všem hezký večer, vystřídal jsem se s kolegyní. A poprosil bych s faktickou poznámkou o příspěvek paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tady před sebou mám programové prohlášení vlády. Všichni víme, že pak se to programové prohlášení měnilo. Předpokládám, že v tom, že prosadíme zlepšení politické kultury a budeme konstruktivně spolupracovat mezi sebou i s opozicí, tak to doufám, že když jste ho pak měnili, to programové prohlášení, které jste nám tady ani nebyli schopni dát, abyste nám řekli, jaké jsou ty změny, museli jsme si to sami najít, nikdo nám to nepředstavil.

A pane Lochmane, prosím, ještě vydržte. (Poslanec Lochman odchází ze sálu.) Já bych vám ráda citovala programové prohlášení, když nás tady pořád napadáte. "Zvýšíme kvalitu legislativy. Každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády". Je to vaše programové prohlášení, které v žádném případě nenaplňujete.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím paní poslankyni Adámkovou.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, já si připadám opravdu repetitio est mater studiorum. Stále říkám, že ta komunikace je velmi tenký led, na kterém jste. Prosím, pojďte to zlepšit. Protože to, co mně se třeba nelíbí, je, že chcete opět nechat tuto volbu pouze pro občany v zahraničí. Proč už to tedy neuděláte pořádně? Já musím říci, že tady souhlasím s mnohými lidmi, kteří mi píší, že tam je opravdu, znovu to opakuji, snaha něco rychle udělat, neudělat to dobře, nebo ne úplně pořádně, a tady vlastně nechcete slyšet ani ty připomínky, které by tu situaci mohly zlepšit. Domnívám se jednoznačně zlepšit. Takže prosím pěkně, opakuji znovu, není to dobře napsané a ještě hůře to komunikujete. A to je špatně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím pana poslance Vondráčka. Jsme stále v režimu faktických poznámek. A máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych krátce reagovat na kolegu Lochmana. Vy používáte argument, že je to v naprosté většině evropských zemí. Já bych jenom chtěl upozornit, že jsou ale velké rozdíly mezi těmi korespondenčními volbami v jednotlivých zemích. A vy to používáte zkreslujícím způsobem. Já jsem se dočetl, že třeba v Maďarsku, v Dánsku a ve Finsku je korespondenční hlasování možné pouze v hlídaném prostředí. Osobně jsme byli s delegací ústavně-právního výboru v Norsku i s kolegyní Potůčkovou, tam nás dvakrát informovali, že oni v podstatě nemají korespondenční volbu, oni ji mají s předstihem. Oni mohou volit dopředu, ale pak se to neposílá obyčejnou poštou. Tam nám to řekli dvakrát. Pak je tam hlídané prostředí.

Vůbec tady nezaznělo ještě pořádně, že Slováci sice mají korespondenční volbu, ale jenom do parlamentu. Když chcete volit slovenského prezidenta, musíte jet na Slovensko a musíte volit tam. Oni ani nemají šanci volit na těch zastupitelských úřadech. Naši občané mají celosvětově možnost volit zhruba na 110 zastupitelských úřadech. My tady říkáme trpělivě, opakovaně, je to nepoměr, pojďme zřídit víc těch pracovišť, pojďme jich udělat 200, 300. Ale aby museli v Belgii volit korespondenčně, když ta Belgie je jako Morava velká? Do toho Bruselu si snad dojede každý, navíc většina bydlí v Bruselu. Ta analýza mluví jasně. Největší množství krajanů máme v západní Evropě a tam je to všechno v rozumné vzdálenosti.

Znovu říkám, já jako člověk, když pracuji v Praze, musím na komunální volby cestovat téměř 300 kilometrů do Kroměříže. A zatím nikdy nikdo nezpochybnil, že v komunálních volbách můžete volit jenom tam, kde bydlíte. Nemůžete volit tam, kde zrovna jste, kde zrovna pracujete. (Předsedající: Čas prosím.) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím pana Volného, připraví se pan poslanec Pražák a poté pan poslanec Mašek. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, budu velice stručný. Já bych chtěl poděkovat panu Lochmanovi za to, že je houževnatý obstruer tohoto tisku. A je to především tím, že tady nesedí na zadku jako většina našich aňáků a ptá se a sám si odpovídá na věci, na které už tady mnoho jeho kolegů se zeptalo a mnoho našich kolegů odpovědělo. Takže děkuju a jen tak dál, protože ta obstrukce je určitě pro nás příjemná. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím pana poslance Pražáka.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Já se to snažím trošku možná odlehčit, ale budu se snažit být slušný a stručný. Děkuji Radkovi Vondráčkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, že to vrátil zpátky na tu věcnou a argumentační úroveň, a poprosil bych, kolegyně, kolegové, asi možná z pravé části, pojďte se k tomu vrátit taky. Protože argument, že to mají sousedi nebo okolo, se nezlobte, to sem fakt nepatří. A já to teď malinko odlehčím. Když bude mít váš soused naděláno na prahu, tak vy si na ten práh taky naděláte? Možná do toho ještě šlápnete a budete tvrdit, že to možná ani nezapáchá? Pojďte se vrátit fakt k argumentům a věcnému řešení zpátky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Maška a připraví se paní předsedkyně Schillerová a poté paní poslankyně Potůčková.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, když už to vypadá, že se vše zklidní, možná se dostaneme k připraveným projevům, tak přijde nahrávač kolega Lochman, prostřednictvím pana předsedajícího, a vrátí to do digitálního světa. Přátelé, byli jste to vy, pětikoalice, vyhrnuté rukávy. Vy jste nám říkali: My vám ukážeme tu digitalizaci, my jsme připraveni. Tak jste nám ukázali.

Já se vyznám trošku ve zdravotnictví. Elektronizace zdravotnictví, zákon, odložená účinnost na rok 2026. Teď tady jednáme o tom, že bychom měli vidět každého držitele zbraní. To jsou sny. Nic takového není, nebude. Můžeme to lidem slibovat. Dneska jsem se ve Zdravotnických novinách dočetl, že pan ministr - promiň, Vlastimile (pobavení v sále) - dal úvazek, půlúvazek kolegovi z IT z Ostravy, s tím, že je to vynikající odborník a že tu elektronizaci bude zajišťovat. Půlúvazek, pár lidí na ministerstvu, sliby, sliby nenaplnitelné. Ten kolega má moc pěkný článek ve Zdravotnických novinách, odkazuji vás tam. V podstatě z toho rozhovoru je jasné, že to nejde, je jasné, že se to nestihne. Jsou to sliby chyby. Za reakci samozřejmě eventuálně budu rád. Prostě je to špatně, nedokážeme to. Je tam připraveno, že do roku 2025 by měla být příprava, potom by měl být zkušební provoz - to už se dostáváme do 1. 7. 2026. My to pořád oddalujeme. My před sebou kopeme problémy a myslíme si, že to nějakým způsobem vymlčíme. Takže pojďme se bavit vážně.

A ta digitalizace voleb, to mě skutečně pan kolega Lochman, prostřednictvím předsedajícího, nahrál, protože to by byl totální paskvil, na který vůbec ani nemáme nárok přemýšlet při současné digitalizaci, kterou jste nám ukázali, jak se to dělá. Děkuju vám. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času. Nyní paní předsedkyně Schillerová, připraví se paní poslankyně Potůčková a paní poslankyně Mádlová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane poslanče Lochmane, já nebudu se s vámi pouštět do debat o rozpočtu, protože se na to prvně podívejte, porovnejte si to zadlužení, porovnejte si to v procentech na HDP, porovnejte si to nominálně a zjistíte, že vaše vláda už se za ty dva roky blíží pomalu osmi letům, co Ministerstvo financí mělo hnutí ANO, a to jsme tam měli dva covidové roky. Nechám to být. Pokud jste chtěl odvést pozornost, tak jako pokus dobrý, ale pro mě by to byla ztráta času.

Já spíš bych chtěla poděkovat taky Radkovi Vondráčkovi, že to vrátil zpátky. A já se dívám na tu skupinu předkladatelů a dívám se, že z těch předkladatelů je tady přítomen pan Cogan, je tady přítomen pan Michálek, paní Potůčková, pan Zuna. Už tady myslím nikoho z předkladatelů nevidím. Pojďte debatovat o tom zákoně, pojďte nás přesvědčit. Nevytahujte tady pořád, co jsme měli v roce 2018 a co jsme neměli a co jsme říkali a co jsme neříkali a vy jste prý to nechtěli, a neříkejte nám tady drby a prostě nějaké takové novinové headliny. Všechno se vyvíjí. Vy jste tady předložili poslanecký návrh, většina, nebo polovina vás předkladatelů tady je, pojďte k tomuto pultíku, paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně (pana předsedajícího), pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně (pana předsedajícího)... (Smích v sále.) a přesvědčujte nás... (Předsedající: Ne, já jsem...) Místopředsedy! Omlouvám se. (Smích v sále.) Já se strašně omlouvám ctěnému svému kolegovi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: (Se smíchem.) V rychlosti jsem se mrkl, ale pořád jsem místopředseda.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Omlouvám se. (Smích v sále.) Omlouvám se, Karle, prostřednictvím pana místopředsedy. Omlouvám se, to samozřejmě byla moje velká rychlost, že jsem se neohlédla.

Pojďte sem a obhajujte ta ustanovení. A přesvědčujte nás - je to takto, není to takto, mluvte k věci, to je předmětem. Když jste obešli legislativní proces, obešli jste... (Předsedající: Čas máme, prosím.) Legislativní radu vlády, tak pojďte nás tady a neodvádějte pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Moje drahá předřečnice mi nádherně nahrála. Já budu strašně ráda tady diskutovat o korespondenční volbě. A vrátím se k paní kolegyni Lesenské z našeho kraje, prostřednictvím pana předsedajícího. Ona zmiňovala ty voličské průkazy. Je to vlastně úplně jednoduché a dochází tady k nepochopení. V momentě, kdy ten člověk požádá o hlasovací sadu, tak už nemůže požádat o voličský průkaz. Ale je naprosto běžná situace, že voličský průkaz má a následně požádá o hlasovací sadu, a pak prostě musí voličský průkaz odevzdat. Jenom to vysvětluji, jak to je. Nejde to proti sobě, je to logické.

A potom je tady druhá věc a tady se obracím na kolegu pana Vondráčka, se kterým jsme byli, zase prostřednictvím pana předsedajícího, v Norsku. Tady bych upřesnila, je to i v zápise z naší cesty, který jsem si dnes vyžádala z ústavně-právního výboru. I tam je z našeho společného jednání s naším partnerským ústavně-právním výborem v Norsku potvrzeno, že ze zahraničí samozřejmě Norové hlasovat mohou a mají na to tři obálky - jsou ještě lepší, třikrát obálky, my máme jenom dvě - oni mají tři obálky, ale ty obálky si dokonce mohou koupit v papírnictví a stáhnout si všechny věci z internetu, a pak teprve odhlasovat. Takže mají zcela běžnou a velmi volnou korespondenční volbu pro občany žijící v zahraničí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času a poprosím pan poslankyni Mádlovou, připraví se pan poslanec Berki a poté pan poslanec Lochman.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, vy nás tady neustále vybízíte k diskusi, ale já jsem zatím nedostala odpovědi na své dvě otázky, a tak přidám ještě třetí. Pan ministr mi neodpověděl detailněji na to, koho se to vlastně v zahraničí týká. Odpověděl jste mi obecně, tak jako v úvodu, a pak jste potvrdil, že vlastně teprve teď diskutujete o tom, koho se to bude týkat. No, ale to já tedy si myslím, že bychom měli vědět, koho se to týká, už tady, když o tom chceme vést věcnou diskusi. To znamená, že jste potvrdili, že to vlastně nevíte.

Stejně tak jsem nedostala odpověď na § 19, podle kterého je nepřípustné volit jinak než osobně, kdežto u korespondenční volby vhazuje volební lístek do volební schránky podle vás tedy neživá komise, já budu říkat člen komise, a pokud byste ten paragraf měnili, tak samozřejmě je to něco jiného, ale nicméně ten paragraf je pořád takový. A vyjádření k tomu další jsem nenašla.

A potom ještě jsem se tedy chtěla zeptat, já k tomu tedy přidám ještě třetí dotaz, kolikrát smí si vytisknout volič případně voličský lístek z internetu, když bude hlasovat korespondenčně. Jestli je tam nějaký limit, že třeba dvakrát, aby se pak nestalo, že ty lístky budou duplicitní. Bude to někdo za někoho posílat? Jestli uvažujete o tom, že by to bylo chráněno, že si to smí třeba vytisknout dvakrát, nebo jestli je to vlastně jedno. Čili to jsou normálně běžné praktické dotazy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího s faktickou poznámku a to je pan poslanec Berki, poté pan poslanec Lochman, pan poslanec Vondráček a pan ministr Válek.

 

Poslanec Jan Berki: Pane předsedající, děkuju za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové, na úvod jedno postesknutí. Škoda, že ty diskuse neumíme bez invektiv, a to teď mířím úplně do všech koutů tohoto sálu. A dovolím si reagovat na dvě věci, vaším prostřednictvím reagovat na kolegu Pražáka.

Samozřejmě že ti sousedi s tím souvisí, a to proto, že tam je nějaká zkušenost. My nestavíme na zelené louce, to není o tom, že když soused skočí z okna, tak já půjdu taky. Tady mám prostě dobrý, pozitivní příklad praxe, kterou používají sousední státy, tak je celkem logické, že se od nich učím.

A co se týká reakce na kolegu Vondráčka, vaším prostřednictvím, dovolím si jen připomenout, že korespondenční volba, respektive možnost volit korespondenčně, je právo člověka, respektive možnost toho člověka. On si pořád může vybrat to, že na ten úřad dojede. Takže prosím zase nesměšovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Lochmana.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, pane místopředsedo. Teď navážu na tu faktickou část. Jedni tu vyzývají k diskusi. Pak mě tu kolega osočil z toho, že nemám obstruovat. Tak já se právě snažím diskutovat. Tak teď to zkusím velmi fakticky. Když jsme se tady bavili o zahraničí, tak jsem si tu nechal vyjet podklady. V Německu korespondenční volba od roku 1957, Itálie 2001, Norsko 2002, Lichtenštejnsko 2004, Nizozemsko 2004, Slovensko 2004, Švédsko 2005, Slovinsko 2006, Estonsko 2007, Lotyšsko 2009. Mohl bych pokračovat. Takto byly zaváděny korespondenční volby v jednotlivých evropských státech, nemluvím o těch dalších státech mimo Evropu, kde už zavedeny jsou, a v těch dalších, které jsem nezmínil. Dneska v Německu podle dat, která jsem si dohledal, v posledních volbách možnost korespondenční volby využilo 30 % německých voličů.

A teď k těm fázím. Když tu od začátku se někteří snaží znevěrohodnit korespondenční volbu, zcela iracionálně, nesmyslně říkat, že je to netransparentní, že to někdo tam za vás hodí. A už jsme se tady třeba bavili i o tom, že během covidu bylo umožněné hlasovat z auta a několika lidí. A taky se můžeme bavit o tom, jak se připravuje hlasování doma, když se radí celé rodiny. Tak nic netransparentního na tom není. Kdybyste to neznevěrohodňovali, tak se možná dostaneme i do momentu, že bychom tu volbu zavedli ihned i pro Českou republiku. Ale když vidím, jaká bitva tady o to je, tak přece je logické s ní začít, tak jako je to podobně, tak jako je to v některých státech, tedy na dálku, pro ty voliče ze zahraničí, a když se to osvědčí i u nás, tak můžeme pokračovat dál.

Nicméně chtěl jsem jenom říci, tyto všechny evropské země již mají korespondenční volbu zavedenou. Ano, jak pan kolega Vondráček říkal, je to v různých formách. My jsme nějakou navrhli. Jestli se vám něco na tom nelíbí, pojďme o tom mluvit. Bude tu druhé čtení a pozměňovacími návrhy můžete ten zákon vylepšit, navrhnout to podle toho svého.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím pana poslance Vondráčka, poté pana ministra Válka.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já jsem se v té předchozí faktické poznámce mírně rozvášnil a zapomněl jsem, že jsem chtěl odpovědět na dvě věci. Chtěl jsem reagovat na kolegu Lochmana, že použil slovo skanzen. My se tady bavíme o snížení standardu. My se tady bavíme o narušení ústavního principu tajnosti, svobody a přímosti volby. Bavíme se o ústavě. To není skanzen. To je prostě konstanta. To je věc, která nepodléhá nějakému dynamickému vývoji, ale má být stálá. Máme konzervativní přístup k ústavě. A jestliže se bavíme o korespondenční volbě, abychom se posunuli v té debatě, tak musejí všichni připustit, že korespondenční volba je snížení standardu, že jdeme do horšího, ne do lepšího. Chcete usnadnit volbu dopisem lidem ze zahraničí, zvýšit jejich komfort. Ale tím samozřejmě oslabujete ústavní principy. Na tom se shodli všichni ústavní právníci, které jsem měl na těch seminářích. Debata je o tom, jaká míra je přípustná. Protože se tady střetává princip všeobecnosti voleb versus tajnosti, přímosti a osobní volby. Přiměřenost. Ale to, že jsme velmi opatrní a že tvrdíme, že nechceme slevovat z těch vysokých standardů, to je v pořádku. To není skanzen. To je trvání na nějakých principech. A když se na tomhle domluvíme, tak můžeme pokračovat a můžeme se bavit o jednotlivých parametrech.

Pak ještě říkal kolega něco, a to jsem zapomněl. Já myslím, že se ještě střetneme během večera. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Poprosím pana ministra Válka.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuju, pane předsedající. Tak ta nálada je trochu uvolněná, je to dobře a jsem rád, že ta diskuse se posune.

Nicméně já teď musím vaším prostřednictvím na pana poslance Maška. A já tedy se omlouvám, ale když už tady zaznívají různá slova, já tedy, když ty, Vlastimile, já ti, Jiří, víš, že máme velmi korektní vztahy, pak si můžeme někdy mezi čtyřma očima říct, proč se musí posunout platnost toho zákona. Víš dobře, že to není moje vina. Asi taky víš, čí je to vina. A ani ty, ani já to nebudeme otvírat, protože ten ministr za to nemohl a byl do toho vtlačen, a nikým z politiků, ale aparátem. Oba dva to víme.

A co se digitalizace týče, ten posun je podle mě zásadní, a tím pádem já toho využiju, když jsme takhle tady v kolektivu. Bude finální konference 30. ledna, bude v IKEMu, kde se seznámíte s elektronickou žádankou, s elektronickou propouštěcí zprávou. My jsme to nakonec všecko propojili s European Health Data Space s tím, že nechci povolit European Health Data Space nic, co by nás stálo peníze. Kolegové z některých opozičních stran mají v tomto směru pravdu. Já jsem dal jasně svoje negativní stanovisko k některým věcem, které nejsou výhodné. Ale chci, abychom měli do konce roku 2025 to, co máme se snímky, tak jak si v DICOM 311 posíláme snímky pomocí ReDiMedu a Epaxu, tak s použitím stejných sítí si budeme posílat žádanky na všechna vyšetření, propouštěcí zprávy a nálezy.

A to, co už se stalo, tak se stala věc, která je naprosto zásadní a klíčová, že jsme dostali vaší zásluhou, protože jste to podpořili všichni, co tady sedíte, možná jste si toho ani nevšimli, dostali jsme do legislativy standardizaci. To znamená DASTA a podobné formáty už nejsou po třiceti letech v České republice možné, ale v podstatě všichni pojedou na HL7, což výrazně zjednodušuje systém. Tak jenom na vysvětlení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosil bych všechny jenom, aby se dodržovala pravidla, abychom se oslovovali prostřednictvím. Rozumím, že se znáte i osobně, ale ať je to správně podle jednacího řádu.

Poprosil bych v tuto chvíli pana poslance Zunu, poté paní poslankyni Adámkovou a poté paní poslankyni Lesenskou. Máte slovo. Jsme stále ve faktických.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem poděkovat paní předsedkyni Schillerové za tu výzvu, abychom se věnovali debatě o korespondenční volbě. A já si k tomu dovolím připojit ještě jednu výzvu, abychom o korespondenční volbě mohli debatovat i v rámci připravených projevů, abychom ideálně opustili ten model faktických poznámek a mohli se poslanci tak, jak jsou řádně přihlášení, dostat v rozpravě ke slovu. I já mám připravené vystoupení, ve kterém bych rád odpověděl na otázky, proč považuji korespondenční volbu za jednoduchou a bezpečnou.

Nicméně v krátkosti alespoň v této faktické poznámce, která bude vlastně i odpovědí paní poslankyni Mádlové na jednu z těch otázek, kterou kladla. Ten princip nebo ten detail je jako velmi snadný. Ve chvíli, kdy volič požádá o to, být zařazen na seznam voličů, kteří budou volit korespondenční volbou, tak on požádá a dostane dvě obálky, velkou a malou obálku, s tím, že volební lístek vloží do té malé, do té menší obálky. V tu chvíli je bezpředmětné, kolikrát si ten lístek vytiskne, protože bude mít jednu tu obálku. Tu malou obálku vloží do té velké, kterou odešle tedy na zastupitelský úřad s tím, že na zastupitelském úřadu volební komise zkontroluje tu anonymizaci, to znamená, že identifikační číslo, které je uvedeno v obálce, odpovídá identifikačnímu číslu toho voliče. Pokud tomu tak bude a budou naplněny tyto podmínky, tak tu malou obálku vloží do té volební urny, kde se v uvozovkách smíchají ty obálky i s hlasy voličů, kteří přišli na zastupitelský úřad hlasovat osobně, tudíž po vyndání těchto volebních lístků... (Předsedající: Čas.) Já se přihlásím a dokončím to.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Poprosím paní poslankyni Adámkovou, poté paní poslankyně Lesenská, paní poslankyně Peštová, pan poslanec Sadovský.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se musím vrátit k té otázce, kterou mi položili ti kolegové, a to je, jakým způsobem se zamezí možnosti zneužití. Technikálie, co teď říkal pan kolega, jako dobře, to samozřejmě oceňuji, ale to jste už hodně daleko. Tady jde lidem o to, že mají strach, že může dojít k zneužití. Já jsem stále neslyšela jasně, jak to nepůjde. Znovu uvádím ten příklad: Lidé pracující v jedné západní zemi, kde mají trvalé bydliště v Čechách, tam odvolili, jedou do Čech. Tito nechtěli, prosím pěkně, nic dělat špatně, takže tam nedošlo k žádnému zneužití. Ale to nemůžeme vyloučit. Já bych tady chtěla slyšet to zabezpečení, jakým způsobem to nebude možné zneužít, jaká tam bude ta kontrola. Já jsem to stále neslyšela. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Lesenskou.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji a děkuji vaším prostřednictvím paní kolegyni z Královéhradeckého kraje, paní Potůčkové, za odpověď, nicméně mě stále neuklidnila. Protože jestliže je vydán voličský průkaz oprávněnému voliči, jak to, že mu následně bez okamžitého vrácení tohoto průkazu lze vydat volební sadu?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní paní poslankyně Peštová, poté pan poslanec Sadovský, pan poslanec Berki a paní předsedkyně Schillerová. Poté ještě, ať jsem komplet, pan poslanec Zuna.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem měla obdobný, respektive jsem chtěla doplnit paní poslankyni Adámkovou. To je to, jako že ten člověk vlastně může volit dvakrát. Jestliže jsem v zahraničí, jsem tam dlouhodobě, ale nemám tam trvalý pobyt, mohu se přihlásit - to je to, co se ptáme, jestli nemůže dojít právě k tomu zneužití. Takže budu volit tam, můžu volit 14 dní dopředu, pak se vrátím domů a tady si to odvolím ještě jednou. To je jeden dotaz.

Druhý, co se mě lidé ptali, že se jim stalo, že přišli k volbám a měli propadlý občanský průkaz, měsíc, ale volební komise jim nedovolila volit, protože občanský průkaz byl propadlý. Jak to bude fungovat v tom zahraničí? Na základě čeho vy budete ověřovat ty lidi, jestliže budou mít plnou moc pro nějakého člověka, třeba, já nevím, můj tatínek nemůže, tak já od něj budu mít plnou moc, dojedu si tam na to zastupitelství, vyřídím to, a jak vy můžete vědět, nebo jak budete ztotožňovat toho člověka, že já jsem opravdu ty lístky předala tomu tatínkovi a neodvolila jsem to za něj? Rozumíte mi? Tam jsou další otazníky, které tam jsou.

A potom k panu poslanci Lochmanovi. Mě zaujalo to, jak jste řekl, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, že Německo to má od roku 1957. Vy jste myslel NSR, nebo NDR? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Sadovského, dvě minuty.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, pane předsedající. Mně to nedalo a musel jsem vystoupit, protože jsem viděl nedávno, je to asi dva dny zpátky, vystoupení pana kolegy Lochmana a v tu chvíli mně došlo, že v podstatě pětikoalici nejde o to, aby umožnila volit občanům v zahraničí, ale jde jim vlastně o to, že sami jsou na hranici volitelnosti, protože ve chvíli, kdy jsem slyšel, co tam pan Lochman řekl, a řekl, je to jenom technikálie, a panu redaktorovi řekl doslova: A o co vlastně jde? Jde o to, že ANO a SPD nedostanou žádný hlas a nám se jedná o jeden až dva mandáty. To je všechno. Tak to jenom pro dokreslení situace, abychom věděli, o čem se tady bavíme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Berki a připraví se paní předsedkyně Schillerová. Já využiji zatím omluvy. Pan poslanec Andrej Babiš od 19.40 z osobních důvodů, pan poslanec Babka od 18.42 do 21.45 z osobních důvodů, pan poslanec Brož od 16 do 18 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Růžička od 18 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Teleki od 16 do 17 z pracovních důvodů, pan ministr Rakušan bere zpět svou omluvu od 18 do 22 a pan ministr Rakušan od 18 z pracovních důvodů, ale to už mezitím přebil tou omluvou. Tak, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji. Já jenom proto, že kolega Vondráček zopakoval tu pochybnost, tak já znovu zopakuji, že je to pořád volba toho, kdo bude volit, jakým způsobem volit bude. Pokud má důvěru v korespondenční volbu, využije ji. Pokud nemá, pojede na zastupitelský úřad. Není z mého pohledu možno podsouvat jakoukoliv jinou úvahu. Ten člověk si volí způsob, jakým volbu provede.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jsem ráda, že jsme se posunuli k věcné debatě nad zákonem, i když pořád ještě bych řekla, že tak po povrchu kloužeme. Dívám se, že už tady z těch spoluautorů jsou jenom tři, že už vás tady moc není - pan Cogan, pan Michálek a pan Zuna. To nevadí. Tak já možná poprosím paní poslankyni (Peštovou, ta hovoří s předkladatelem.), protože já se budu ptát na konkrétní věci a budu očekávat odpovědi.

Řekněte nám, prosím vás, koho se to vlastně bude týkat. Kterých zemí se to bude týkat, kterých obvodů? Já jsem si našla v § 58 odst. 3 - doufám, že to mám dobře - ano, odst. 3, kde je zmocnění pro Ministerstvo zahraničních věcí vydat vyhlášku a tou vyhláškou stanovit územní obvody, popřípadě části územních obvodů zastupitelských úřadů, v nichž mohou voliči využít korespondenční hlasování. Vychází přitom z dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na příslušném území. Co to je? Co to je? To je zmocnění? To je zmocnění pro vydání vyhlášky? Jak je definováno: dostupnost, podmínky poskytování poštovních služeb? Toto přece by Legislativní radou vlády nemohlo nikdy projít. Viděla jsem tady myslím pana doktora, teď už ho nevidím, pana poslance z ústavně-právního výboru. Toto mně prosím vysvětlete, jak toto je ústavněprávně konformní, předkladatelé! Já předpokládám, že s vámi na tom pracovali z vnitra kolegové, že to prostě nějakým způsobem bylo konzultováno. Takže vy vlastně ani nevíte teď v tuto chvíli, jakých obvodů zastupitelských úřadů se to bude týkat. Vy si prostě pak zjistíte, jestli tamhle někde v Nairobi funguje pošta, a podle toho Ministerstvo zahraničních věcí stanoví, že tam může korespondenčně volit. Katastrofa! Katastrofa! Je to ušité horkou jehlou. (Předsedající: Čas prosím!) Prostě já mám pochybnost o ústavněprávní konformitě. A takto prostě se to snažíte protlačit! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím pana poslance Zunu, poté pana poslance Kotena, následuje paní poslankyně Mračková Vildumetzová a pan předseda Michálek.

 

Poslanec Michal Zuna: Ještě jednou děkuji za slovo. Teď si úplně nejsem jistý, kde jsem byl přerušen, když jsem popisoval ten průběh obdržení těch dvou obálek, nicméně ve chvíli, kdy ta obálka, ve které je ten hlasovací lístek, ale je vložen do té velké obálky, dorazí na zastupitelský úřad, tak ještě jednou zastupitelský úřad zkontroluje anonymizaci, to znamená, že identifikační číslo uvedené v obálce souhlasí s číslem v seznamu voličů, a následně tedy tu malou obálku s tím hlasovacím lístkem vloží do volební urny. A jak jsem říkal, nebo chtěl říct, tak potom při sčítání těch hlasů a odpečetění a vysypání jednotlivých obálek, tak vlastně nebude ani jasné, která z těch obálek je zaslána na zastupitelský úřad korespondenčně a která tam byla vložena prezenčně těmi voliči, kteří na ten zastupitelský úřad přišli. Takže tím ta anonymizace je zaručena.

Pak tady byla otázka ohledně toho, zdali nebude moci ten volič volit korespondenčně a zároveň i v České republice. No nebude. Nebude moci volit dvakrát, protože to je stejný princip jako v případě volebních průkazů. Ve chvíli, kdy je zařazen na ten speciální seznam voličů, tak je vyřazen z toho běžného seznamu voličů.

A odpověď paní Schillerové. Samozřejmě že ten seznam oblastí nebo těch oblastí, tak vůle zákonodárce je taková, aby byla co možná největší, ale pokud už dopředu víme nebo tušíme nebo máme důvodné podezření, že by v některých oblastech ta korespondenční volba nemohla fungovat, já si například umím představit, že naši vědci, kteří... (Předsedající: Rovněž čas prosím.) Jenom poslední větu. Naši vědci, kteří pracují na Antarktidě, že by prostě tam asi žádná pošta nefungovala, tak ta oblast by tam nebyla.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím, abychom dodržovali čas. Pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Krásný večer všem. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se tady rád vyjádřil k těm věcem, které tady byly probírány mými předřečníky. Nevím, jestli to většina poslanců této ctihodné Poslanecké sněmovny ví, ale na tuto korespondenční volbu navazuje ještě sněmovní tisk číslo 585, který se zabývá změnami, které se týkají nabytí občanství, nebo občanství České republiky. Dá se říci, že občané, kteří emigrovali někdy v roce 1939 až dejme tomu do roku 1969, by mohli v podstatě až ve čtvrté generaci nabýt české občanství pouze prohlášením. A v souvislosti s touto korespondenční volbou to je poměrně velké portfolio potenciálních voličů, kteří by mohli volit právě v těchto korespondenčních volbách.

Já bych se tady rád zástupců předkladatele zeptal, jak to mají tedy ošetřeno? Zda tedy lidé, kteří nežili prokazatelně v České republice, jejich předci, kteří emigrovali právě v tom období, které jsem zde popsal, tak zda tedy si skutečně myslí, že tito občané mají nabýt české občanství - je to také poslanecký návrh - a zda tedy mohou rozhodovat o osudech životů českých občanů, kteří žijí v České republice? Já si opravdu myslím, že tady to je poměrně slušný podvod na občany žijící v České republice, kteří zde platí daně, a zároveň tedy ta korespondenční volba má dospět k tomu, že se vyrobí stovky tisíc potenciálních voličů, kteří budou volit ve prospěch té které strany. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou, poté pan předseda Michálek, poté paní poslankyně Peštová, poté pan poslanec Lochman.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. On tady vždycky někdo vystoupí z té opozice (?) a pak odejde. Já bych chtěla reagovat na pana poslance Jana Berkiho, který tady řekl, že lidé žijící v zahraničí budou mít možnost volit korespondenčně a budou mít možnost si dojít na zastupitelský úřad. Já tady pořád vznáším tu obavu a tu věc, že budeme mít dvě kategorie voličů. Kdyby například pan Michálek, prostřednictvím paní předsedající, se pár dní před volbami dozvěděl, že pojede do zahraničí, tak on když do toho zahraničí pojede, tak bude mít možnost volit, ale bude muset požádat si o voličský průkaz a pak bude muset jít na zastupitelský úřad. To jsou ty dvě kategorie voličů. Chtěla bych vysvětlit, protože já z toho chápu, že i český občan, pokud bude vědět, že bude v zahraničí, tak pokud zvládne dodržet ty lhůty, tak i on bude moci být na zvláštním seznamu voličů, bude si moci také poslat na adresu tu obálku a prakticky bude moci popřípadě také volit v tom zahraničí korespondenčně.

A já znovu poukazuji na to, že bude obrovský problém, že nebudou zdigitalizované okrskové volební komise, nebudou zdigitalizované všechny ty věci ohledně vydávání těch voličských průkazů. Vy víte, že já tady kritizuji neustále pana ministra vnitra a říkám: Máte seznam vydaných a odevzdaných voličských průkazů? A on mi říkal: Ano, budu to mít, až se to zdigitalizuje. A to bude po 1. 1. až v roce 2026.

Pak bych chtěla ještě otevřít otázku přiřazení těch hlasů nějakému volebnímu kraji. To se také má měnit. A já bych chtěla říct, já se k tomu ještě vyjádřím podrobněji, vy víte, že já jsem z nejmenšího, Karlovarského kraje, kde nám neustále ubíráte mandáty, ale budete dávat ty hlasy popřípadě jenom těm největším krajům. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času. Nyní pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych za předkladatele reagoval na dotazy, za které děkuji. Nejdříve k paní předsedkyni Schillerové, kterých zemí se to bude týkat, kde je pošta. V podstatě ta koncepce vychází ze zprávy Benátské komise z roku 2004, která definuje, že korespondenční volba je v pořádku tam, kde je zajištěna bezpečná a spolehlivá poštovní služba. To znamená, v rámci toho zmocňovacího prováděcího předpisu, ke kterému je zmocnění v tom zákoně, bude nezbytné ve spolupráci se zastupitelskými úřady vymezit, kde je tato základní podmínka, která je daná mezinárodními dokumenty, splněna, tak aby nebylo možné samozřejmě s těmi lístky manipulovat.

Pokud jde o dotaz k tomu, jestli bude stát nějak kontrolovat počet volebních lístků, které si někdo vytiskne z internetu, tak to jednak moc nedává smysl s ohledem na to, že každý si vlastně ten volební lístek, který třeba dostane domů, může okopírovat na běžné kopírce. A také kdyby stát sledoval, jakou konkrétní politickou stranu si tisknete, aby mohl zkontrolovat počet těch případů, kolikrát si to stáhnete, tak tím by evidentně byla narušena tajnost volebního práva.

Pokud jde o to, kterých osob se to týká, týká se to zejména těch osob, které splní ty podmínky, které jsou stanoveny v zákoně. Když to zjednoduším, tak v případě žádosti v digitální podobě těch, kteří si požádají 40 dnů předem a kteří bydlí v zahraničí, takže od toho se to celé odvíjí a před volbami se dělá kontrola seznamů, aby byly odstraněny takzvané duplicity, a myslí se tam i na voličské průkazy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Peštová, poté zatím poslední přihlášený s faktickými, pan poslanec Lochman.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane poslanče, vy jste mě nepřesvědčil. Vy jste tady říkal, že samozřejmě pokud mám plnou moc a vyzvednu si to pro svého rodinného příslušníka, tak se má za to, že on to předá. Ale co když to nepředá? Že tam je nějaký podpis, no a co, že tam je podpis? To není nic - podpis, který uznám za svůj, tak je můj. Jak chcete potom prokazovat, jestli opravdu jsem předala volební lístky dané osobě a ona to podepsala, nebo jsem to podepsala za ni? To už je nezkontrolovatelné. Já nevím, jak dlouho se to uchovává. Mám pocit, že asi dva měsíce. Potom už to nezkontroluje vůbec nikdo. To si myslím, že tam je asi nějaké úskalí.

Vidím, že pan poslanec Lochman se na mě usmívá, taky to asi sledoval a odpoví na to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Lochman už nemá faktickou, takže v tom případě paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych strašně ráda věděla, proč v návrhu toho zákona je tedy, že ty hlasy se budou přičítat k těm dvěma ze čtyř největších krajů. Na základě čeho padlo toto rozhodnutí. Jestli k tomu máte nějakou analýzu anebo proč prakticky, jestli byste mi jako předkladatel na to mohl odpovědět, proč jako předkladatelé jste předložili to, že přičtení těch hlasů bude těm dvěma největším krajům z těch čtyř. Takže poprosím vás, pane předkladateli, jestli byste mi na to mohl odpovědět a jestli k tomu existuje nějaká analýza nebo z čeho jste vlastně vycházeli a proč se to takto objevilo v návrhu toho vašeho zákona. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Můžeme přistoupit k rozpravě. Poprosím pana poslance Nachera. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Pěkný večer, dámy a pánové, ministři - dva. Já jsem se, jak jste viděli, nehlásil k faktickým poznámkám, protože jsem si říkal, že tím, že jsem první na řadě, tak budu moci na spoustu těch věcí reagovat. To jsem netušil, že ty faktické zaberou takový čas, tudíž jsem trošičku popřehazoval ten svůj příspěvek, který jsem si připravil tak, aby to bylo strukturované, aby pokud možno předkladatelé tohoto návrhu byli schopni odpovědět na konkrétní dotazy, konkrétní obavy.

Ta struktura u mě je, že mám na začátku šest poznámek z hlediska kontextu toho, co tady dneska probíráme. Poté nějaké technické argumenty, princip voleb, a jakým způsobem se nabouráváme a do čeho tímto návrhem, nějaké citace a srovnání, to je jediná věc, kterou budu s dovolením číst, jinak mám jenom poznámky. Na konci samotný návrh. Ale než se do toho pustím, tak jsem si tady dělal poznámky, které vyplynuly z příspěvků předkladatelů a ministra. Když se na to podíváte, tak tam těch poznámek moc nemám. (Ukazuje.) Proč? No proto, že vy jste tady za mě žádné relevantní argumenty nepředložili. Fakt ne, nemám. Já jsem tady seděl, vy jste mě tady všichni viděli, a dělal jsem si poctivě poznámky. Mám tam jenom nějaká upřesnění u té své řeči. Ale z argumentů - vezmu to seshora.

Jakub Michálek - Češi se budou rádi vracet do České republiky. Já nevím, jestli jste to zaznamenali. To je, jako že když budeme mít korespondenční volbu, tak se sem budou Češi vracet, kdyby tady nebyla korespondenční volba, tak asi ne.

Potom, že jsme pokrytečtí, že to nechceme. To je argument jako zvon. Já bych mohl říct, že jste pokrytečtí, že to chcete. Takto se nikam neposuneme. To říkala Olga Richterová.

Potom, že dneska mají lidé v zahraničí nepřekonatelné překážky. Nepřekonatelné překážky, jsem si napsal. No, tak mě tak napadlo, třeba nepřekonatelnou překážku, jestli jsem správně pochopil volební zákon, má třeba Radovan Krejčíř, který v Jihoafrické republice asi nemůže volit. Po tom, co teď schválíme ten váš návrh, tak bude moct volit. To je dotaz na předkladatele. Máte jednoho voliče, pana Krejčíře z Jihoafrické republiky. To jsem pochopil, že dneska z toho vězení volit nemůže.

Právo volit jste tady říkali opakovaně. A tady nikdo právo volit neomezuje. To přece o tom není, vy to posouváte někam, aby ten diskurz u veřejnosti vypadal, že vy chcete pro lidi, kteří jsou v zahraničí, aby měli právo volit, a my vám v tom bráníme. Nebo my jim v tom bráníme. Ale takhle ta věc přece není. Tu změnovou věc chcete vy. Oni teď mají tu možnost. Já se pak i dostanu k detailům. Vy chcete nějakou změnu, ne my.

Jan Jakob - nevidomá babička, napsal jsem si. Proč v tom návrhu tedy v tom případě, když máte takovou osobní zkušenost, nemáte nic pro lidi se zrakovým postižením, kterých je řekněme mezi 50 až 70 tisíci a mají to také komplikovanější. Máte tam něco takového? Já jsem tam v tom návrhu nic takového nenašel. Takže když už máte tu osobní zkušenost, proč to do toho nepromítnete? To je normální, regulérní, legitimní dotaz.

Drive-in - volby v době covidu z auta. A zase, kolegové, nastává taková ta situace o virtuální realitě. To je podobné jako s těmi kompenzacemi. Jasné. Vy nám vyčítáte zadlužení z minulého volebního období, ale vy jste tady navrhovali ty kompenzace větší. A toto je to samé. Kdyby ten drive-in nebyl, tak byste obvinili předchozí vládu z toho, že neumožnila lidem, kteří mají covid, aby volili. Z toho není cesta. Z toho neexistuje cesta. Tím vůbec nemůžete argumentovat. To byl váš - já nevím, kdo to říkal, Marek Benda? - váš vlastní gól, za mě. Vyčítat na jedné straně, aby člověk s covidem mohl volit, a potom to brát jako argument proti nám, že jedna z cest je to udělat přes auto, aby nebyli ti lidé v kontaktu. Tak to tedy nevím, jak jsme to měli udělat jinak.

Jedna zásadní věc. My jsme tady schválili zákon o správě voleb, který má platit od 1. 1. 2026, moje kolegyně už o tom hovořily. Tam je celá řada věcí, které se mění. Ale tady najednou ta výseč, která se týká jenom korespondenčních voleb, se týká od 1. 1. 2025, to znamená o rok dřív. A lidé mi píšou maily a nerozumí tomu, jak je možné, že část volebního zákona platí od 1. 1. 2026 a část korespondenčního od 1. 1. 2025. No proto, že mezitím jsou ty parlamentní volby. Tak to tady přiznejte. Protože vy se jedním zákonem odkazujete na druhý, který ale bude platit až o rok později. A my tady chceme slyšet, jak tam zní to zmocnění, jak to bude vypadat, do jakých krajů se to bude počítat a tak dále. A to teď nevíme. Vy to nevíte. Jak byste se vy dívali, kdybychom my vám předložili volební zákon, kde u jedné části dáme účinnost od 1. 1. 2026 a u druhé od 1. 1. 2025, a mezitím jsou parlamentní volby. Pak bychom tady chodili, jako že nic, jako že je to velká náhoda. A to, co nám tady někdo z předkladatelů vysvětlil, je to proto, že lidé na to už čekali 20 let. To jsem si napsal, těch poznámek nemám moc, protože vy jste se tedy s ničím nevytasili, ale to jsem si napsal, je to tak. Tak počkají v té vaší optice 21 let. Ale proč tam máte na dva zákony dvakrát různou účinnost? To je konkrétní dotaz.

A ještě než začnu těmi poznámkami, já jsem ještě před začátkem, teprve teď budu mít teprve poznámky, těch šest poznámek původních, toto jsou reakce, které jsem si nechal, jinak bych musel faktickými na vás reagovat. Mě mrzí vůbec ten přístup, jak jste vlastně k tomu dneska přistoupili. Na začátku vystoupili čtyři koaliční poslanci s přednostním právem, ovšem před otevřením rozpravy. To znamená, my řadoví smrtelníci tady, poslanci, kteří nemáme přednostní právo, jsme nemohli na ně reagovat, protože jak není otevřena - to zase pro diváky, kteří píší - rozprava, tak nemůžete mít faktickou, tudíž se nemůžu pozeptat. Myslím ty čtyři s přednostním právem. Takže to já považuji za velmi nefér, protože to je, jako že pak je poslanec... (Poznámky z pléna.) Ne, kdybyste byli otevření, tak otevřete rozpravu a pak mají ta přednostní práva - přednostní právo je, že má přednostní právo, ne že je mimo rozpravu primárně. (Poznámky z pléna.) A v té chvíli - prosím, ať tady na mě nepovykují. To přece není možné. Tak tady vystoupí čtyři poslanci s přednostním právem, pak odejdou středem a my tady máme diskutovat šest hodin poté a reagovat. (Poznámky z pléna.) Měli jste otevřít tu rozpravu, tady na mě nepokřikujte, je to úplně jasné.

Abych vás uklidnil, o víkendu byly volby na Tchaj-vanu, tam korespondenční volby nejsou, a přesto jste jim gratulovali, jak demokraticky a svobodně volili. Takže když už tady dáváte tedy ty příklady, tak tady máte jeden příklad přímo z víkendu.

A teď abych to zarámoval do nějakého kontextu, protože vždycky je to o tom kontextu, a vy to víte moc dobře. A v tom kontextu právě na základě těch konkrétních otázek, které dáváme my a moji kolegové, se ten kontext může ztratit. Tak já vám ho tady zopakuji. Je to šest poznámek. Nejdříve vám udělám přehled, abyste věděli, co vás čeká. Deficit diskuse, kontext situace České republiky, měníte něco, co funguje, srovnáváte to se zahraničím, jak to funguje jinde, odvoláváte se, že to chtějí krajánci, a poslední - konzistentnost postojů politika. Takže to je šest poznámek na úvod kvůli zarámování celé té debaty.

První - deficit diskuse. Tak kolegyně, kolegové, nám se tady objevil takový nešvar, že téměř u všech medializovaných témat se prakticky nepřipouští jiný názor. A ta korespondenční volba do toho spadla také. Já vám to zrekapituluji. Zavedení eura, takzvaně manželství pro všechny, ratifikace Istanbulské úmluvy a nyní tedy korespondenční volba. Kdo je proti, je nepřítel státu, respektive mainstreamu, abych byl přesnější, a chytá různé nálepky. Já jsem si tady napsal: populista, extremista, agent Kremlu, dezolát, antidemokrat a tak dále. Tím pádem nepřipouštíte tu debatu. Nepřipouštíte tu debatu!

Kdo nesouhlasí s manželstvím takzvaně pro všechny, je homofob. Kdo nesouhlasí s ratifikací Istanbulské úmluvy, toleruje násilí na ženách. Kdo je proti zavedení eura, tak je agent Kremlu a chce rozpad Evropské unie. A kdo nesouhlasí s korespondenční volbou, tak je taky kremlolog, nebo co jsem si tady přečetl, Putinův agent, antidemokrat. A takhle se, kolegyně, kolegové - to je to, co já mám třeba na mysli, nevím, jak to myslí moji kolegové, ale v té diskusi my vůbec nediskutujeme, protože vy a ti, co to tlačí, tak máte jasno. Vy jste na té správné straně a hájíte ten správný postoj, a kdo s tím nesouhlasí, tak hájí vlastně nějaký rigidní postoj, zpátečnický. Skanzen tady někdo řekl. Vy se prostě o těch věcech nejste schopni bavit. Okamžitě přijdou - tady ne, ale na sociálních sítích od vašich příznivců - nálepky, nadávky a tak dále, a tak dále.

O těch kompromisních variantách, jak to tady naznačil, debaty - já neříkám, že to člověk podpoří. Já třeba osobně jsem byl vždycky proti korespondenční volbě a můžete se podívat sto let zpátky. Ale my se tady bavíme o nějakých různých variantách, jako typově. Účinnost začít na jiných volbách než na těch parlamentních, logicky. My se tady bavíme o tom, určit, třeba definovat ta místa, kterých se ta problematika týká - Spojené státy, Kanada, Austrálie, Nový Zéland. To přece není kobercový nálet. Přece ty podmínky nejsou všude stejné, jak se nám tady snažíte namluvit. Vy vždycky vezmete nějaký srdceryvný případ, jak někdo jede osm hodin někam, ale to přece není gros těch lidí, kteří v zahraničí volí. Tak to udělejme nejdřív tam, pojďme to vyzkoušet, pojďme rozšířit počet míst. Ne, vy na tohle vůbec neslyšíte, dáte nálepku, a pak je ten válec a je vám to úplně v té chvíli jedno. Je vám to jedno. Vy moc dobře víte - říkáte, že my nechceme debatovat - vy moc dobře víte, že to je tak citlivá věc, že tady je potřeba mít generální shodu koalice - opozice předtím, než to sem pustíte. Ne v rámci druhého čtení, jak to namlouváte jakoby lidem. Tam už pak na těch výborech se opravují jenom nějaké chyby, detaily. To není věc typově, kdy jsme řešili milostivé léto nebo milostivý podzim, kde byla nějaká elementární shoda. Pak jsme tady mohli v těch výborech to ještě precizovat. Máte prostě druhy zákonů, a vy to víte moc dobře, které jsou tak citlivé, že v té chvíli vy potřebujete mít tu shodu předtím, než to sem pošlete. A na to my narážíme. A ne že to dáte ve druhém čtení, budete jakože dělat, že nám nasloucháte, pak neprojde ani jeden pozměňovací návrh, viz daňový balíček, a pak budete říkat jako co? Že jsme měli samé hloupé nápady. Tak takhle to nefunguje.

Druhý kontext, situace v České republice. Kolegyně, kolegové z vládní koalice, tady řekla i Markéta Pekarová Adamová, že to je priorita této vlády. Já tedy musím říct, že obdivuji vaši odvahu, jak vy máte sestavené ty priority. My jsme země, která má nejvyšší inflaci - dneska čerstvě, nejmenší ekonomický růst. Jsme jediná země ze zemí OECD, která nedosáhla na předcovidovou úroveň. Nejvyšší propad reálných mezd, čtvrtá nejmenší přidaná hodnota vzniká v České republice, historicky nejvyšší odliv dividend z České republiky do zahraničí. Loni nejvyšší počet ukončených OSVČ od roku 1993. To je popis situace, která tady je. To není strašení, to jsou reálná čísla. To jsou čísla. Jestli i tohle budete zpochybňovat, tak nám fakt není pomoci. A vy řešíte korespondenční volbu. První půlrok jste věnovali - politický kapitál - abyste zrušili EET, což teď vidíte, jak se to zobrazilo třeba ve výběru spotřební daně nebo DPH, ale těm samým hospodským potom zvýšíte daň. Ale zachránili jste je od EET. Skvělé! Pak jste dalšího půl roku věnovali - politický kapitál - zákonu o České televizi a změnám podmínek v radě, dovolbě do Rady České televize. To je fakt priorita. A teď korespondenční volba. Vedle toho paralelně se ještě vede debata o euru, kde my neplníme maastrichtská kritéria, ale přesto tomu věnujete spoustu pozornosti. To je tedy kontext. Ten kontext je tedy velmi podstatný. Kdybychom ve všech parametrech, které jsem tady četl, nebyli nejhorší, tak člověk nic neřekne, prostě je to vaše priorita, ale vy to sem střihnete v této době a tváříte se, jako že všechno ostatní běží náramně dobře.

Kontext něčeho, že je tady riziko změny, že vy měníte něco, co funguje. Jedna z mála věcí, která v České republice funguje - a jak se tady říkalo, mně se líbilo to slovo, že je to robustní, robustní volební systém - je věc voleb, organizace voleb. Dvoudenní volby. I ty dvoudenní volby jsou vlastně rarita, většina zemí má jednodenní. Tak v této optice, jak to furt srovnáváte, co se děje někde za našimi hranicemi, tak dáme jenom jeden den. Ale prostě si ti lidi na to zvykli. Nemůžete furt všechno jakoby srovnávat, nivelizovat a všechno je unifikovaně, jak je to všude jinde. U nás ten systém je dvoudenní, máme dostatečný počet volebních místností, sčítá se to rychle a politická kultura zatím je na té výši, že to nikdo nezpochybňuje, ty výsledky voleb. To je jedna z mála věcí, která opravdu funguje, a vy i do toho teď hodíte šrapnel. Aby se to začalo zpochybňovat? Proč? Vám nestačí, že jsme nejhorší v těch všech věcech, které jsem tady řekl, nebudu to opakovat. Vy děláte všechno pro to, aby se začalo zpochybňovat i toto.

A já vám dám konkrétní příklad, co už jste udělali. Já tomu říkám volební inženýrství. Už před minulými volbami se změnil dvacet let starý volební zákon a vy jako koalice to využíváte i po volbách. Já tady trochu osvěžím paměť. Mně to principiálně vadí, já už jsem se s tím smířil, lidé si toho všímají, ale teď je potřeba to znovu oživit při té debatě o volebním zákoně, o korespondenčních volbách. Vy když se vám to hodí, tak vystupujete jako dva celky, které kandidovaly, SPOLU a PirStan, a když se vám to hodí, tak vystupujete jako pět samostatných klubů. Přednostní práva, aparát a podobně. A to mi přijde, že to je třeba typicky věc, která je za mě absurdní. My už jsme nad tím mávli rukou, ale za mě je to problém. Vy byste se (nesrozumitelné) měli rozhodnout, jestli půjdete tou, nebo tou cestou.

Já když jsem si dělal podklady historicky ke korespondenční volbě a různě jsem to košatil, tak jako příklad jsem tady uvedl, a na to už jste vy dávno zapomněli, když tahleta absurdita byla vidět při volbě členů dozorčí rady VZP, kdy v momentě, kdy to jednou nevyšlo a na Piráty tam nevyšlo místo - pardon, do správní rady - tak jste zvolili jinak, že to bude jako PirStan, ne jako jednotlivé subjekty, a za měsíc jste tam toho člověka dovolili. Já jsem si to už tehdy napsal pro strýčka Příhodu jako příklad toho, že je nefér a je to výsledek, který se táhne od voleb. Buď se rozhodnu, že tady funguji jako dvě uskupení, která kandidovala, anebo jako pět samostatných stran. Není možné v pondělí být tak, v úterý tak, ve středu tak, jak se to hodí.

Připomínka druhá s tím rizikem prezidentské volby. Většina chtěla přímou volbu, před dvaceti lety, možná déle. Pak byl dvakrát zvolen Miloš Zeman a já si pamatuji ty debaty, že spousta politiků, kteří byli pro přímou volbu, říkala, že to byla chyba, ta přímá volba.

No to je přesně to volební inženýrství. Udělá se změna, pak je zvolen někdo, kdo se mi nelíbí, tak budu říkat, měli jsme to nechat na tom Parlamentu, ať volí zase Poslanecká sněmovna a Senát. Předpokládám, že po volbách z minulého roku už jste zase spokojeni, že ta přímá volba je super. A titíž lidé už mlčí, už neprotestují proti přímé volbě. Takže vy mi tady nebudete nic říkat o konzistentnosti názorů. Když v jedné chvíli jste pro přímou volbu, pak je tam někdo jiný, jste proti ní, a teď jste zase pro. Protože to funguje jinde.

Kontext čtvrtý. No tak vážení, fajn. Tak takhle aplikujte tenhle argument na všechno. My tady máme zaparkované hromadné žaloby, institut hromadných žalob. Koukám na Karla Haase. To nemusím koukat, že jo, prostřednictvím předsedajícího? Můžu koukat napřímo, předpokládám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já se mrknu do jednacího řádu teď. (Oživení v sále.) Koukat prostřednictvím?

 

Poslanec Patrik Nacher: Já jsem toho využil, abyste trochu zatleskali a já se mohl napít a děkuji. Hromadné žaloby. Hromadné žaloby fungují ve dvaceti zemích. A této vládě trvalo rok a půl, než to sem dala, a to ve velmi vykostěné podobě. Kde je argument, že to funguje ve dvaceti zemích? Já slyším jenom strašení nad americkým systémem hromadných žalob. Ale strašení nad americkým systémem voleb už ne, protože to se vám hodí. To je zajímavé, ne? A vy víte moc dobře, že já jsem konzistentní na všech kulatých stolech, a předpokládám, že i Karel Haas, i když kroutí hlavou, tak to ví moc dobře, že já ve všech svých příspěvcích o hromadných žalobách říkám, já to nechci proto, že to chce Evropská unie nebo že to má dvacet zemí, ale protože my to máme chtít pro větší ochranu spotřebitelů. My to tady máme chtít. Takže já jsem konzistentní, já se neodvolávám, že to má těch dvacet zemí. Vy u korespondenčních voleb ano, ale u hromadných žalob, tam to jako promlčíte. Tady někdo řekl příklad referenda. Referendum - v kolika zemích je? A vy se tomu bráníte. My jsme navrhli teď referendum o čtyřech bodech, podpoříte to? V kolika zemích je zákon o referendu? Tak my vám to budeme připomínat, tak buďte konzistentní.

Tak když se na to podíváte, už to tady bylo řečeno, dáváte ty příklady, tak Chorvatsko, Island, Malta, tam není korespondenční volba. V Polsku, Švýcarsku korespondenční hlasování je možné pouze z území daného státu. Jenom aby bylo jasno. To samé na Slovensku u prezidentských voleb, tam dokonce musíte se vrátit na Slovensko, to už tady tuším někdo řekl. To samé Izrael. Litva, Irsko, Polsko. Možnost korespondenční volby omezena pouze na úzkou skupinu osob, příslušníci ozbrojených sil pobývající v zahraničí, zaměstnanci diplomatických misí, v případě Polska pouze osoby zdravotně postižené, starší 60 let s nařízenou karanténou. Já jenom, jako když budete dávat i příklady, tak abyste je dávali kompletně. Francie. Není umožněna zjednodušená volba dopisem, v zahraničí se však dá volit prostřednictvím internetu, jinak korespondenční volba na území Francie zrušena kvůli nějakým nejasnostem v roce 1975. Rakouské prezidentské volby, tam víte, že rakouský Ústavní soud v červenci 2016 zrušil výsledky druhého kola prezidentských voleb z května 2016 kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů. Hlasování se tak muselo opakovat v celém Rakousku.

Takže znovu: To, že to funguje někde jinde, a vidíte, že ne všude, není argument. Není to argument. Já to musím opakovat, pane poslanče, protože to byl nejčastější, já jsem si dělal čárky skoro, nejčastější váš argument tady byl, že to funguje někde jinde, tak by to mělo fungovat u nás. Takže já vám to stejně takhle často budu ukazovat u těch hromadných žalob.

Poznámka pět. To jsme stále v těch poznámkách před čarou. Chtějí to krajánci. Tak já si vám tady dovolím přečíst úryvek z mailu, který mi přišel ne před půlrokem, před měsícem, před týdnem. Včera. Včera mi přišel. Já si to tak dávám různě dohromady, já to tady jako nečtu, ten projev, prostě si to dávám, aby to mělo nějaký celek, a tohle mně přišlo velmi aktuální. Tak já vám tady budu citovat z toho včerejšího mailu pana Pavla z Austrálie.

Mnoho let se pohybuji světem a značnou část svého bytí trávím v daleké Austrálii, kde jsem ženat s emigrantkou z dob komunismu. Přesto nejsem emigrant. Odešel jsem z ČR někdy v roce 2001 a vracel po několika letech sem a tam. V letech strávených v Čechách jsem pracoval řadu let jako technik vysílaný - nebudu říkat za koho, aby ten člověk nebyl identifikován, protože už se bojím zase, že na něj naběhnou, byť mám od něj mailem souhlas, že to tady můžu přečíst. A teď: Domnívám se, že vzhledem k mým zkušenostem a náhledu do jak mediálního prostředí, tak i do tematiky krajanů v zahraničí mám jisté oprávnění vám sdělit svůj, a nejen svůj názor. Názor opřený též o postoj mých přátel a kamarádů krajanů zde, kteří s tím, co vám sděluji, do značné míry souhlasí. Mám za to, že ten, kdo nežije více než rok v České republice, má mít pozastaveno právo tam volit až do svého návratu. Opačně platí, že je až zarážející, nakolik mí čeští vrstevníci zde trvale žijící, tedy krajané, vidí odtud současnou situaci v Čechách jako katastrofickou. Přitom tomu tak zdaleka není. Internet, jejž využívají, je značně deformující náhled na realitu. Jejich tudy získaná realita je navíc deformovaná z řad dalších, veskrze lidských důvodů. To nejsou informovaní voliči. - To je mimochodem dost častý argument, který vy říkáte, že vládní strany volí ti informovanější, vzdělanější z těch velkých měst a ten zbytek volí hnutí ANO a SPD. To se omlouvám, ale tohle tady zaznívá. Neříkám, že tady na mikrofon, ale říkáte to dost často. - Oni ani nechtějí volit. Přes všechen zájem o dění v Čechách si uvědomují svou odtrženost od své rodné země. Tedy opakuji tvrzení, korespondenční volba pro krajany v zahraničí je nežádaná a i cítěná jako zneužití krajanů žijících mimo Českou republiku k manipulaci voleb v jejich rodné České republice.

Vážený pane Nachere, nedělám si patent na absolutní pravdu, netvrdím, že všechny vrstvy krajanů, tak jak jsou rozprostřeny kolem dokola, vidí a cítí věc stejně. Přesto se domnívám, že můj a náš názor odtud z Austrálie je relevantní. Prosím, pokuste se jej vzít ve svém politickém rozhodování na vědomí. S přáním pevných nervů.

Jinými slovy, tím jsem chtěl říct, já neříkám, já z tohohle názoru nedělám obecný pohled. Je to odpověď jenom na váš argument, že všichni krajané to takhle chtějí a my to všem krajanům komplikujeme. A já vám říkám, že jsou lidé, kteří mají názor úplně opačný. Úplně opačný.

Tak. A teď to přijde. Konzistentnost postojů. To byl úplně nejčastější váš argument kromě toho, že to funguje ve dvaceti zemích. Že hnutí ANO není konzistentní. A připomínáte sedm let, šest let staré dokumenty. Takže já vám nejdřív připomenu, on už to tady někdo četl, ale já to zase zařadím do nějakého kontextu, citáty čtyři roky staré, takže to je mladší. A zajímalo by mě, proč se média těmto citátům Petra Fialy, tady nebudu dělat hádanku, nevěnují.

USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit. Petr Fiala, listopad 2020. On říká sociální inženýři, já jsem říkal, že to je volební inženýrství, tohleto, co tady děláte. To, co dneska vy navrhujete, to je v zásadním rozporu. To je v zásadním rozporu. Proč tohle nepřipomínáte? Proč furt jako připomínáte ANO, co mělo ve volebním, pardon, v programovém prohlášení? To je obrat o 180 stupňů premiéra.

Další citát. Průběh voleb amerického prezidenta, v nichž přinesly zvrat a vítězství Joe Bidena korespondenční hlasy, podle některých českých politiků ukazuje slabiny korespondenčního hlasování. Podle předsedy ODS a politologa Petra Fialy nové formy hlasování představují riziko, protože pro demokracii je důležitá důvěra lidí a také přijetí porážky jako legální a legitimní. Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování.

Já jsem si všiml v médiích, že vy jste se vymlouvali u Petra Fialy, že on mluvil o novém způsobu hlasování, že to není to korespondenční, ale já jsem vám tady přečetl celý ten kontext. To vyjádření tehdejšího předsedy ODS, dnes premiéra, se vztahovalo ke korespondenční volbě ve Spojených státech, ne k novým volbám ve smyslu něčeho jiného, co tady nepředkládáte. Takže znovu, průběh voleb amerického prezidenta, v nichž přinesly zvrat ve vítězství Joe Bidena korespondenční hlasy. Podle některých českých politiků to přímo navazuje na změnu toho výsledku díky korespondenčním hlasům. Takže vy jste to otočili o 180 stupňů. Vy to děláte takhle všude, ale permanentně upozorňujete na ANO.

U eura ten příklad taky. Vytáhnete rozhovor Andreje Babiše pro Hospodářské noviny z roku 2009, patnáct let starý. Tak jsem si dal tu práci a vytáhl jsem si, co říkali například Miloš Vystrčil a Miroslava Němcová, kteří jsou dneska pro euro, tak ti byli před deseti lety proti euru. Tam je to tedy v pořádku, tam to nezdůrazňujete. Takže změna názoru tímto směrem je v pořádku, změna názoru opačným směrem je špatně. (Poslanec Michálek: Mluvte k věci.) V čem je problém? Já mám citáty, citace. Miloš Vystrčil i Miroslava Němcová byli proti zavedení eura, a teď jsou pro. Vy jste říkali, a dokonce to máte v programovém prohlášení, že nebudete zvyšovat daně. Vy jste je zvýšili, dokonce jste kvůli tomu změnili programové prohlášení. (Poslanec Michálek opět oponuje.) To s tím souvisí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím, pane předsedo, za chvíli máte faktickou poznámku, pokud jsem se díval. Všechno to můžete říct.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tady vidíte tu úroveň. Vy tady na mě takhle pořváváte. Kdyby to udělal někdo od nás na vás, tak už se tady z toho zblázníte.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě jednou prosím, vyměňovat si informace pouze přes mikrofon prostřednictvím. Děkuji.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ono to je k věci. To je pro kolegu Jakuba Michálka. To je k věci, je to o té konzistentnosti postojů, je to o změně postojů. Rozumím, že vám se to špatně poslouchá. Vy měníte ty názory jako korouhvičky na úrovni týdne a měsíce, a protože nevíte kudy kam, tak vždycky vytáhnete něco, co řekl někdo z ANO před osmi, deseti, patnácti lety nebo v době, kdy ani ANO neexistovalo.

Já jsem řekl daně, ale také koncesionářské poplatky. Tam ten rozdíl je rok mezi tím, co řekl ministr kultury, že se nebudou zvyšovat, a zvyšují se. Dokonce zastropování cen energií. Totéž jsme navrhovali my a vy jste řekli, že to nikdy neuděláte, že to je populismus, a pak jste to udělali. Vy to měníte furt. Nemáte právo někomu vyčítat, že říká jiný názor, než který říkal před osmi lety. To tady říkám jako člověk, který se v tomhle ani v tom euru neposunul ani o centimetr. Dokonce ani o dvojí centimetr.

Já vám tady přečtu, myslím si, že to je krásné, příspěvek bývalé členky ODS, která popisuje ten vztah ke korespondenční volbě krásně plasticky. Já si myslím, že bych to tady líp neřekl.

V roce 1996 jsme byli na dlouho plánované dovolené s dětmi v Chorvatsku. První pořádná dovolená po otevření mé galerie v roce 1992. Už několik měsíců před odjezdem to s ODS nevypadalo dobře. Říct ale rodině, která se mnou v těch devadesátkách trávila v práci čas i o víkendu, že se nehnu, nepřipadalo v úvahu. Nakonec jsem udělala tu nejšílenější věc, co jsem mohla. Odtáhla jsem je dva dny před koncem zpátky domů k volbám. Nebyla jsem žádný straník, jenom obyčejná, vystrašená, že to, co jsem budovala, mi zase vezmou. Znají mě a muž to pochopil. Proč to píšu? Protože nevidím jediný důvod, proč se jednou za čtyři roky nemáme zvednout a k těm volbám jít nebo jet, jak chcete. Nemám ráda patos, ale v případě voleb v zemi, kde žiji a vychovávám své děti, se nestydím říct, že je to svátek demokracie.

Pominu ty důvody, které jsou dnes na stole a komu přinesou body a komu ne, to teď není podstatné. Jen to ukazuje na ty, kteří teď volby ze zištných důvodů ohýbají. Řada z nich ten boj o svobodné volby zažila, ale pro svou porevoluční neúspěšnost si chce vypomáhat hlasy těch, kteří s námi třicet let nežijí a ustrnuli v době Václava Havla, tak jako oni. Další množina, která si korespondenční volbu přeje, jsou ti, kteří ten socialismus nezažili a mají pocit, že vše je vyhráno a svět je velký a hlas letící vzduchem má stejnou váhu. Nemá. Ale to už bych nechala na výchově doma.

Pokud přijmeme to, že volby jsou svátkem demokracie, která nám byla léta upírána a nebyla tajná, nezbavujme se toho práva. Nedělejme z ní důvod pro večírek, kdy se parta kamarádů či studentů sejde na druhém konci světa a u láhve hodí hlas na papír za hromadného veselí. Nedevalvujme tento akt. - Já si myslím, že to je napsané úplně přesně.

A teď technický argument. Já bych se chtěl kolegů v koalici zeptat, proč tak spěchají? Proč ta změna způsobu volby, která u většiny zemí, jak už tady bylo řečeno, má nějaký testovací režim, ale rozhodně se nezkouší, v uvozovkách, na těch nejvýznamnějších volbách? Proč vy to děláte tím způsobem, že první volba bude právě ta volba do Poslanecké sněmovny? Proč ten spěch? To je legitimní dotaz, zvlášť s tím kontextem, že zbytek toho zákona, který tady už prošel, platí od 1. 1. 2026. To už jsem říkal.

Druhý dotaz. To už jsme se tady ptali x-krát a furt jsme nedostali odpověď. Proč nejde o vládní návrh, ale o návrh poslanecký? Znovu jsem říkal, a mám tady ty příklady, že poslanecké návrhy se dávají tam, kde to je předjednané. Připomenu z minulého období třeba změna exekučního řádu, připomenu Milostivé léto. Koneckonců dneska ho projednávala vláda, Milostivý podzim. Dohoda, je to poslanecký návrh, ale koalice, opozice. To je princip poslaneckých návrhů, které jdou napříč. Tady jste udělali poslanecký návrh, aby to nešlo klasicky jako vládní návrh přes všechna ta připomínková místa, protože třeba by tam ta připomínková místa našla nějaké věci, které ani my jsme ještě neobjevili, nějaká bílá místa. Proč jste to tedy tímhletím nenechali projít? To je tak významná změna, tak citlivá věc.

Vy to víte. Vy dokonce víte, že nám to vadí. Vy to víte dopředu, a místo abyste byli kryti poznámkami z připomínkových míst, Legislativní radou vlády a teď jste nás tady umlátili: podívejte se, ani jedna připomínka, všechno jsme vypořádali - tak vy to místo tohoto obejdete a dáte to tady jako poslanecký návrh. Notabene už se objevilo, viděl jsem na Twitteru nebo na Xku, že tam je nějaká nejasnost. Pan ministr Rakušan říkal, že to není chyba, ale Mikuláš Ferjenčík odpověděl, že to je chyba a že to asi budete muset opravit ohledně toho úředního ověřování bydliště. Nebudu tady teď číst celou tu debatu, která se tam svedla na Twitteru. Výsledkem toho, že to nebylo připomínkováno, je to, že vy pak sem dáte něco, co se evidentně ukazuje, minimálně z výroků Pirátů na Xku, že to tady budete rovnou opravovat.

Teď se dostávám k tomu nejhlavnějšímu, to jsou principy voleb, legitimita voleb. Jak jsem řekl, v České republice je to organizováno takovým způsobem, že se na výsledky nečeká dlouho. Nikdo ty výsledky doposud nezpochybnil, v kontrastu s tím, co se děje někde v zahraničí, kde vy si berete neustále ten příklad.

A tady je potřeba podtrhnout principy těch voleb. Mám čtyři základní. Princip svobodných voleb. Princip svobodných voleb. Co dělám za plentou je jenom na mně v zásadě, takhle to je. Nevím, jakou má zkušenost Jan Jakob, ale já když jsem šel jednou hlasovat se svojí dcerou, tak ani tu malou dceru mi nepustili za tu plentu. No tak možná byli příliš jako přísní. Ale opravdu lpěli na tom bez výjimky, že za tou plentou může být jenom ten člověk sám. Princip svobodných voleb. Jsem za plentou a přes to, co komu říkám, koho jsem volil, tak tam volím toho, koho chci. Vy jste mi tady říkali příklady, že to někdo někomu připraví doma a stejně to není na sto procent. No tak na sto procent není nic. Jestli chcete něco na sto procent, tak to tady zabalme a vůbec tady nepřijímejme zákony, nic není na sto procent. Ale limitně se to blíží k nule, princip toho ovlivňování. Protože i ten člověk, který tam přijde, tak si může vzít ty lístky znovu.

Připomenutí kampaně - to tady mám přemluv bábu, to už tady zaznělo asi stokrát. Nebo případy, kdy děti vyhrožují svým rodičům, že jim neukážou vnuky. To nebyla teorie, to normálně takhle frčelo prostě na sociálních sítích. Jestli budeš volit toho či onoho, tak neuvidíš naše vnuky, tvoje vnoučata, když budeš volit ty zlé strany. A my jsme se tady doposud bavili o tom, co se děje po těch volbách, jak se to hlídá, jak se to sčítá. Ale mě, dámy a pánové, zajímá, co se děje před těmi volbami. Na to tady nikdo neupozornil. Před těmi volbami. Ty tlaky, mainstream. Správná volba, špatná volba. Důkaz? Chcete důkaz? Důkaz je to, že už dneska se lidé bojí přiznávat, koho volí, i v momentě, kdy odcházejí z té volební místnosti. To je ten slavný výsledek exit pollu, který byl na Slovensku, který říkal ty výsledky úplně jinak, než jak to dopadlo. Prostě se vytvoří v té společnosti taková atmosféra. A na Slovensku je to stejné jako tady. Úplně stejné to bude ve Spojených státech, tam to uvidíte za pár měsíců. To není jenom naše originalita. Prostě vytvoříte takovou atmosféru, že přiznat, že někoho volím, se prostě nenosí. Volit tohohle in, tohleto volit je out. Ti lidé to nepřiznají, ani když už odejdou z té volební místnosti.

My se bavíme o tomto kontextu, o této atmosféře. A mně přijde, jako byste tady v tom nežili, myslíte, že to jako není, neexistuje to. Není tady tenhleten společenský tlak, že někdo se bojí, někdo se chlubí, koho volí, někdo to fotí, jak to roztrhal celému domu, ty volební lístky, a dává to na Twitter ještě předtím. A někdo vlastně ani neřekne, koho volí, nebo to zamumlá. Anebo vlastně někoho jiného. Ale princip svobodných voleb - i za tou plentou se rozhodl svobodně.

Řada výzkumů v Americe se právě zaměřila na to, jestli hlasování poštou je bezpečné. A v něm skutečně dochází k minimu podvodů. To já tady přečtu tak, jak jsem si nazkoumal a jak jsem si přečetl ty výzkumy. Nicméně je to proto, že ti výzkumníci zjišťovali, co se stane potom, co volič vhodí hlasovací lístek do speciální hlasovací obálky - která je skutečně v USA zabezpečena různými prvky - nikoliv co se děje předtím. A tady jsem si našel dvě studie, které provedli výzkumníci v Oregonu, kde bylo schváleno všeobecné poštovní hlasování v roce 1998. A ukázalo, že třetina voličů fyzicky vhodila svůj hlas doma do obálky za přítomnosti jiných lidí a byli pod určitým tlakem, mohli být pod určitým tlakem. Bavíme se o roce 1998. To ta doba byla, já bych řekl, svobodnější než to, co se děje dneska. Já nebudu opakovat tady ta čtyři nosná témata, u kterých je to černobílé. Kdo má názor ten, je špatný, kdo má názor ten, je dobrý. Vy jste teď jako na té správné straně samozřejmě. Riziko, že dominantní člen domácnosti vyvine tlak na ostatní členy domácnosti, je jedno z největších, pokud se týká voleb vzdálenou formou.

Princip tajných a anonymních voleb. Druhý princip. Lístek je v urně. Není rozpoznatelný, kdo ho tam dal, jak. To je také základní princip. A vy v momentě, kdy budete různě upravovat podmínky té korespondenční volby, budete muset od těch standardů ustoupit někde. Buď to bude super hyper tajné, ale pak jako tam bude hrozit, že to nebude úplně svobodné, protože pak budete muset toho člověka tedy hodně jakoby kontrolovat, že je někde sám, že to je on, a pak se to vůbec nevyplatí. Já se pak dostanu k té technice, že to vůbec není jednoduché, ta vaše jednoduchá korespondenční volba. Čím větší zabezpečení proti zneužití falšování, tím méně svobody. To je přece úplně, úplně jasné.

Princip důstojnosti. Třetí princip. Volby mají být důstojné, nikoliv snadné. Důstojné. Ve volbách se rozhoduje o tom, kam bude směřovat celá země, jaké jsou naše priority, jestli třeba zavedeme to euro, jestli budou hromadné žaloby, jestli bude zákon o referendu, jak vysoké budou daně a tak dále. Jaký je náš vztah k regulacím EU, ke Green Dealu a tak podobně. A já tady často vidím srovnání, že když už se všechno přece používá přes moderní technologie a já ovládám svůj účet internetový, bankovnictví na dálku přes počítač, přes mobil, proč bych nemohl dělat i tohle? Ale přece tohle se nedá spojovat. Nemůžete porovnávat volby, kde rozhodujete o důležitých věcech, to je ta důstojnost, s objednáním pizzy nebo s nákupem přes e-shop nebo přes ovládání internetového bankovnictví, což můžete třeba dělat denně. Ale tady ty volby, ty hlavní, jsou jednou za čtyři roky, v průměru jsou volby jednou za dva roky. Já jsem to nazval kult snadnosti a rychlosti, doba usnadňování. Někdy to smysl dává, třeba při styku s úřady, byrokracie, ale někdy to smysl nedává a to je právě u těch voleb. Čímž já neříkám zároveň, že ty volby mají být uměle komplikované.

Jenom připomenu, že na našem území je 15 000 volebních místností. Takže tady nikdo nečeká fronty jako ve Spojených státech. A já pak vysvětlím, proč o tom mluvím, nebo to vlastně můžu říct rovnou. Protože v momentě, a vy to víte moc dobře, v momentě, kdy vy tady zavedete korespondenční volbu a vlastně zvýhodníte jednu část voličů, kteří nejsou v České republice, protože budou mít větší vějíř možností, můžou volit osobně nebo korespondenčně, tak to může implikovat to, že tam není rovnost před zákonem a že se to pak rozšíří na Českou republiku, a najednou padá ten hlavní argument, který třeba řekl Marek Benda opakovaně v televizi, že v České republice si to určitě nepřejete. Ale v momentě, kdy dojde k té nerovnosti, tak ať si to přejete, nebo nepřejete, tak se to najednou může rozšířit všude. A já tady říkám, že u nás to není vůbec zapotřebí, u nás fronty nevznikají. Je v průměru 560 voličů na jednu volební místnost. Také víte, že už, já nevím, kolem páté šesté hodiny už víme výsledky. To přece funguje perfektně.

Princip volební právo, nikoliv povinnost. Zase, to (nesrozumitelné), to není povinnost, to je právo. A výkon práva je vždy nějak omezen, nějakými limity, prostředím, okolnostmi. Koneckonců mi na tohleto odpovídáte i u jiných věcí, například u ochrany spotřebitele, dost často. A teď jde o to, aby to někomu úplně neznemožnilo volit. A proto já jsem říkal na začátku, pojďme si vytipovat - a to je ta diskuse - kterých států se to týká, aby nemuseli jezdit celý den za volbami. Čtyři pět zemí, pojďme se o tom bavit. Ale ne že vy to uděláte všude. A já teď se dostanu k tomu, jaké jsou tam další zajímavé parametry.

Další argumenty, které u toho musí zaznít. O té rovnosti a komplikovanosti, o tom jsem hovořil. Ale vy zároveň argumentujete, a já to zase chci rozbít, že chcete zvýšit volební účast. To je další argument, který zazněl, nevím, jestli dneska na mikrofon, ale minimálně na tom kulatém stolu a na těch seminářích, které k tomu byly. Tak my jsme se na jednom semináři dozvěděli, že se to nepotvrdilo například v Norsku. Moment, kdy není volební povinnost, tak prostě se nepotvrdilo, že by se zvýšila volební účast.

Já jsem si tady našel Švýcarsko. Tam to vzrostlo o 4 procentní body při referenční průměrné účasti voleb 43 %, tedy zhruba o 10 % z těch, co volí. Data ukazují, že vyšší míra efektu zvýšení volební účasti je v regionech s dlouhodobě nižší volební účastí, avšak v drtivé většině využívají korespondenční volbu ti, kteří se voleb účastní i standardní cestou, nebo účastnili standardní cestou. Zajímavá věc. V Novém Zélandu, v Austrálii korespondenční volba nezpůsobila růst ani pokles volební účasti, ale - a teď to přijde, další věc a další parametr, o kterém tady nemluvíte - vezmu to přes Finsko, ta volební účast se mění podle toho, jestli lidé důvěřují v kvalitu poštovních služeb. To je zajímavé. Zatímco osoby bez důvěry v kvalitu poštovních služeb možnost korespondenční volby neovlivnila, osoby se střední důvěrou považují korespondenční volbu jako přínos, pokud by měly do volební místnosti cestovat déle než sto kilometrů. Pro osoby s vysokou mírou důvěry je korespondenční volba atraktivní, pokud je volební místnost vzdálená dokonce třicet kilometrů. To znamená, kdo věří poštovním službám - to je super téma pro některé mé kolegy, kteří se tady tomu věnovali, můžeme do toho zabrousit - tak ti korespondenční volbu přivítají. A ti, co nevěří, tak ne.

Čímž se dostávám k argumentu, který tady nezazněl, a to je argument - princip vnější vliv, kvalita služeb pošt po celém světě. Kdo to bude garantovat? Kdo to bude garantovat, kdo to bude kontrolovat? Co se bude dít? Dámy a kolegové, Jan Jakob si tady (u stolku zpravodajů) dělal poznámky, tak doufám, že bude i pokračovat. Co se bude dít s lístky, které přijdou pozdě, ale byly odeslány včas? Budou se počítat, nebo ne? Dotaz. To je normální regulérní dotaz. Co lístky, které přišly naopak brzy? Ve Spojených státech - našel jsem si, že ve Spojených státech, třeba v Minnesotě, byly tímhle způsobem odmítnuty 4 % hlasovacích lístků z důvodu procedurálních pochybení na straně voličů. Někteří se zapomněli podepsat, podepsali se na špatném místě, špatně použili obálku, manželé třeba vhodili své volební vnitřní obálky do jedné vnější. Tak bych byl docela rád, abyste nám řekli, jakým způsobem, jakým to bude fungovat, minimálně v těch dvou otázkách, které jsem vám já tady nastínil před pár vteřinami.

Princip - a to se týká nás, to se týká nás jako klubu a vás - princip černobílý svět, to je to, co vy tady furt nám nabízíte. Platí-li teze - to je, musím říct hned na začátku, jsem rád, že jsem první v té diskusi - platí-li teze, že hnutí ANO je proti, protože v zahraničí ho nikdo nevolí, pak logicky musí platit teze, že vy to chcete proto, že vás tam všichni volí. Buď platí obojí, nebo ani jedno. Protože kdyby platilo selektivně, že... Nebo řeknu to ještě jinak: buď platí to horší v nás všech, že jsme proti tomu, aby někdo získal hlasy, a to platí na obě dvě strany, anebo to lepší v nás, že se shodneme na tom, že hájíme, obě strany, nějaké principy a politické postoje. Ale odmítám to, že vy hájíte principy a my hájíme, že tam nejsou hlasy. Protože v té chvíli bych to mohl otočit zrcadlově opačně - my hájíme principy a vy chcete víc hlasů. A dokonce pro to moje tvrzení je o argument navíc oproti tomu vašemu. Dokonce o dva. Dva argumenty navíc.

Ten první je, že ten, kdo žádá změnu, tak je ten, kdo chce na tom vydělat. Ne ten, kdo setrvává na situaci, která je tady třicet let stejná po revoluci. Druhý argument, že na rozdíl od nás vám klesají volební preference. Takže tam se to dá tímhletím způsobem odůvodnit. Já to i přesto nepoužívám v televizních debatách, nikdy. Budu to používat v momentě, kdy to začnete říkat vy, protože to je ten černobílý svět. Takže buď se shodneme, odteď do pátku do té diskuse že to nebudeme používat, nebo to vy budete používat, že my to děláme kvůli nízkým preferencím v zahraničí, tak my budeme říkat opačně, že vy to děláte pro ty vysoké, protože pravdivé je obojí.

A teď ten samotný návrh. Jestli si může kolega Jakob zase udělat poznámky, mě by to zajímalo. Vy to chcete zjednodušit a já, když jsem se na to podíval, tak to zní hrozně komplikovaně. Takže zájemce podá žádost o zápis do zvláštního seznamu voličů. To je už dneska. Podá žádost o zaslání hlasovacích a volebních dokumentů datovkou nebo osobně dvacet pět dnů před dnem voleb. Tady už někdo říkal - osobně. Takže stejně ten člověk někam pojede. Rozumím tomu správně? Můžete mi to vysvětlit, ten rozpor? Dobře, kouká na mě přísně kolega Haas, takže zřejmě to ti lidi budou dělat datovkou dvacet pět dnů předem, vytisknou si aktuální verzi hlasovacího lístku, asi poté, že se pak rozhodne, do jakého kraje budou volit, kterou potom si stáhne ze stránek Ministerstva vnitra. Losování, do jakého kraje budou spadat hlasy ze zahraničí. Vyplní, vkládají do obálky, obálku posílají. To je jednoduché. No tak nevím. Z té debaty, co jsem viděl na Xku ohledně bydliště, tak mně to jako jednoduché pro ty lidi, úředně ověřené bydliště, tak mi to jednoduché nepřišlo.

Další poznámka k tomu. Znamená to, abychom si rozuměli, zase to přeložím do lidštiny, že volit bude možné několik týdnů předem. To znamená, že to je přesně ten princip, na který taky upozorňuji a nikdo ho tady zatím neřekl. Volby jsou normálně v těch dvou dnech a všichni se rozhodujeme na základě penza informací, které máme k tomu, koncentrovaně v těch dvou dnech, vede se kampaň a tak dále. A tady najednou někdo rozhodne několik týdnů předem, už si to nemůže rozmyslet. Už si to nemůže rozmyslet. Ztrácí ten základní princip voleb, těch informací, které má ten dotyčný člověk.

Salámová metoda. Jak jsem řekl, teď jde o korespondenční hlasování v zahraničí, v budoucnu se to může rozšířit, jak jsem řekl, aniž byste vy chtěli, rozhodnutím Ústavního soudu o hlasování u nás. Mimochodem, pak se vytvoří obrovský tlak na tu část koalice, která to moc nechce. Jaký by byl důvod odmítnutí? Já vám tady připomenu, zejména konzervativním poslancům z ODS a KDU-ČSL, jiný příklad, jako bylo registrované partnerství jako cílové řešení, a po deseti letech jste pod tlakem vy, konzervativní poslanci z koalice, kolem manželství pro všechny. Argument? Svět se vyvíjí, svět se mění. To ale bude platit i tady přece. To bude platit i tady. Svět se vyvíjí, technologie se vyvíjejí, pojďme si to všechno usnadnit. Jako když si objednávám pizzu, budu volit na dálku. (Diskuse poslanců z prostoru před řečnickým pultíkem.) Já bych poprosil svoje kolegy. Už se blížím k závěru.

Jak jsem řekl, tohleto je volební inženýrství. A já říkám, že to tímhle neskončí. Mám už nějakou politickou zkušenost, byť jsem tady druhé volební období, jak tady Jan Jakob prozradil. Ano, před dvaceti lety jsem byl v Unii svobody, v ODS, byť jako zaměstnanec, ne jako politik volený, to jsem jenom za ANO teď. Ale já už pamatuju mnohé právě z toho zákulisí a zázemí a vím, jak tyhlety snahy pokračují. Nyní jsou to korespondenční volby. Už jsem zaznamenal snížení věkové hranice na šestnáct let. To se otevře jako další téma. Omezení volebního práva starších lidí. Ano, už o tom se debatuje. Můžete mi říct, že ne? Ne! Debatuje! Říká se tomu Overtonovo okno. Vy to takhle postupně otvíráte. Já vám tady přečtu citaci ne nevýznamného debatéra, Debatní deník, kterému mimochodem, to je takový pán, kterému Ministerstvo školství schválilo prostředky na kurzy ve školách: Pokud neexistuje horní hranice volebního práva, kdy mohou senioři ve věku 90+ volit Babiše, protože se hezky usmívá, nedává smysl mít spodní hranici volebního práva pro děti. Tím neříkám, že mají volit osmileté děti, ale že toto je zkouška konzistence, kterou ne všichni zvládnou.

Já neříkám, že to, kolegové, říkáte vy, aby mi tady zas někdo fakticky nevystoupil. Já říkám, že se o tom debatuje, že to je vždycky ten začátek. Korespondenční volba, volba od šestnácti. A pak budu zpochybňovat ty lidi, kteří mají nějaký věk, a budu je obviňovat, že se neorientují, a že tudíž by volit neměli.

Takže, milá vládo, kolegové z opozice, z koalice, suma sumárum za mě jsou tři věci - nejenom tři, ale ty tři jsou nejdůležitější rozhodnutí, která máme ve svém životě dělat důsledně osobně. Tři věci máme dělat osobně: volby, svatba a děti. Já vám děkuji za vaši pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Samozřejmě vystoupení vyvolalo faktické poznámky, a sice v pořadí pan předseda Jan Jakob, pan poslanec Jiří Mašek, paní poslankyně Ivana Mádlová. Ale nejprve načtu omluvu, která v mezičase dorazila, a sice paní poslankyně Petra Quittová se omlouvá od 22.30 hodin z osobních důvodů.

Protože pana předsedu Jana Jakoba nevidím v sále, tak ho mažu. A se svým vystoupením může vystoupit pan poslanec Jiří Mašek, faktická poznámka. Poté se připraví paní poslankyně Mádlová. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, navážu na kolegu Nachera, který tady mluvil o zkušenostech z různých zemí. Jednu zapomněl. Zapomněl Tchaj-wan. Přátelé, Tchaj-wan, bych chtěl připomenout proto, že to je náš nejčastější cíl. Přestože paní Markéta Pekarová Adamová říkala, že budeme šetřit na politické turistice, tak právě tam směřovalo hodně cest, a to jak z parlamentu, čili z dolní Sněmovny, ze Senátu, tak z vlády. Co si odtamtud vozíme? Chtěli jsme továrny na čipy, chtěli jsme továrny na baterky. Dokonce jak jsem slyšel od kolegyně Mádlové, tam mají vložky pro děvčata zdarma. Je tam řada věcí, kde bychom se mohli inspirovat. Z toho všeho zůstalo jenom u myšlenek, v podstatě nic jsme tady z toho nezrealizovali. A já bych chtěl připomenout Facebook paní Pekarové Adamové z března roku 2023, kdy řekla: "Česká republika a Tchaj-wan jsou si blízcí partneři, kteří vyznávají stejné hodnoty, vyznávají svobodu, vyznávají demokracii, vyznávají ochranu lidských práv." Něco podobného se píše v ústavě o volbách: měly by být osobní, svobodné, demokratické. A kupodivu toto jsme si od toho Tchaj-wanu nevzali. Tam striktně trvají na tajnosti voleb, bojí se manipulace s volebními lístky při korespondenční volbě, čili setrvávají na tajné volbě. A přitom tedy se dá říct asi závěrem, že mezi námi a Tchaj-wanem - ani korespondenční volby nás nerozdělí. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. A nyní vystoupení paní poslankyně Ivana Mádlová se svou faktickou, poté pan poslanec Jiří Horák. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Mně ještě přišel jeden dotaz, když jsem slyšela projev Patrika, a sice říkal, že co když se stane, když ty obálky přijdou brzo, nebo později. A ještě mi z toho vyplynul jeden technický dotaz, co když tamější pošta včas nepošle ty písemnosti ke korespondenční volbě tak, aby volič mohl včas odvolit, to znamená, že to bude z objektivních příčin a bude si stěžovat, bude mít námitky, že mu bylo odebráno právo z objektivních důvodů volit. To znamená, předpokládám, že jste to nějakým způsobem právně projednávali. Co z toho vlastně plyne? Protože volič si bude stěžovat, že mu to právo bylo odebráno. A co s tím tedy, jak s tímto bude naloženo?

A potom ještě k identifikačnímu lístku. To tady bylo vlastně také řečeno, že bude odloženo, ta obálka, pokud nebude ten identifikační lístek podepsán. A já jsem se chtěla zeptat, ten vlastně může někdo podepsat, protože když ta obálka přijde, ten identifikační lístek nebude podepsán, tak když ho někdo podepíše, tak jak se zjistí, že ten podpis nebude pravý? To znamená, že tím pádem může být ten hlasovací lístek v té doručovací obálce vložen nebo do té úřední vložen, tedy do té volební urny? To znamená, jakým způsobem se zabrání tomuto podvodu, že ten identifikační lístek nebude, když nebude podepsán, tak že ho někdo nepodepíše? Protože i to jsou zkušenosti z toho zahraničí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji pěkně z dodržení času. A nyní pan poslanec Jiří Horák, připraví se pan předseda Jan Jakob. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Horák: Děkuju. Krásný dobrý večer, dámy a pánové. Já bych odpověděl panu Nacherovi. Ano, i ti velcí nebo největší konzervativci si uvědomují, že doba se opravdu v některých momentech mění. A když byly ustavovány volby někdy řekněme ke konci 19. století nebo na začátku 20. století, tak skutečně v té době velká část populace neopustila svou vesnici třeba za celý život, ani své město. V tom se to opravdu změnilo. A já si myslím, že snad každý v této Sněmovně má někoho známého, kdo pracuje v zahraničí, studuje v zahraničí. Tak takto se mění ta doba. A myslím si, že to není tak kontroverzní téma. Tady zaznělo srovnání s USA, s Tchaj-wanem. Ale já myslím, že bližší je srovnání s Evropou. A v Evropské unii to není problém snad v 23 státech, jestli dobře počítám. Tak to je jen taková technická poznámka. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji pěkně za dodržení času. A máme přihlášku pana předsedy Jana Jakoba k faktické, poté pana poslance Milana Ferance. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, mám několik poznámek, kdy se pokusím fakticky odpovědět.

Nicméně na úvod, je mi poměrně líto, že z naší diskuse k vystoupení pana kolegy Babiše je mezinárodní ostuda, kdy už v Rakousku jsou, když on má rád ty titulky, titulky následující: Tschechien: Babiš nannte Österreicher komplette Narren. Já se omlouvám našim sousedům do Rakouska. Rozhodně to není názor Poslanecké sněmovny, že by byli naši sousedi tímto sprostým slovem nazýváni. Máme je v úctě, rádi k nim jezdíme a jsme rádi, když jezdí k nám.

Udělal jsem si několik dalších poznámek. Kolega Nacher se tady pohoršoval nad tím, že před schválením programu schůze vystoupili čtyři koaliční poslanci s přednostním právem. Ono je zvykem, že tady vystupují poslanci s přednostním právem, obzvláště z řad opozice, před schválením jakékoliv schůze. Tak jenom fakticky. Ti koaliční čtyři využili 40 minut, ti opoziční potom 6 hodin a 32 minut. Tak aby v tom bylo fakticky jasno.

Dále pak říkal něco o generální shodě. Bylo by to hezké se dohodnout. Já jsem tady uváděl několik dokumentů, citací, kdy jste chtěli korespondenční volbu, a najednou říkáte, že ji nechcete a že přes to nejde vlak. (Předsedající: Čas.) Děkuju. Přihlásím se ještě jednou, abych odpověděl na další dotazy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Milan Feranec, poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, kolega Nacher tady vlastně položil některé otázky, na které předkladatelé neodpověděli, a zvlášť mě zaujal vlastně ten princip, co se stane, když tu doručovací obálku odešlu včas a ona přijde později. Správně by neměla být zahrnuta - tento volič do seznamu a neměl by hlasovat. No jo, ale obecný princip, který se u nás uznává, je: ve správním právu a v dalších věcech jakákoliv písemnost je doručena včas, pokud byla podána k poštovní přepravě ve lhůtě. Anebo se bude něco tolerovat? Den, dva, tři? A pokud někoho vyřadí ta komise z hlasování a on potom napadne, že podal včas k přepravě, ale nepřišlo to, proběhne soud? Takže obecně podle platných principů by to mělo být podáno řádně, protože jsem podal včas k přepravě, ale jak se potom zachová ta komise? To je ten dotaz. Já říkám, správně by to měli nezapsat do toho seznamu, ale problém je, že může skutečně se domáhat u soudu, že nebyly dodrženy obecné předpisy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A objevila se zde celá fronta faktických. Abyste měli přehled, načtu je. Nejprve pan poslanec Patrik Nacher, předseda Jan Jakob, paní poslankyně Berenika Peštová a poté pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já si myslím, že teď jste viděli v přímém přenosu, nevím, jestli se to i vysílá, tak to viděli i lidé venku, jak přesně vypadá ta naše nekomunikace. Já jsem tady položil některé otázky, paradoxně mně na ně odpovídá Milan Feranec z našeho klubu. A první vystoupení Jana Jakoba, místo aby reagoval na ty otázky, tak odpovídá na něco, co jsem já neřekl. Já jsem nevyčítal, že jste mluvili 40 minut s přednostním právem. Klidně jste mohli mluvit třeba čtyři hodiny. Já jsem vyčítal, že ti vaši politici s přednostním právem vystoupili před otevřením rozpravy a my jsme na ně nemohli reagovat. To byla ta podstata, ne jak dlouho mluvili! To já nevím, proč vy si vymyslíte věc, kterou jsem neřekl, a pak na ni odpovídáte a máte pocit, že jste to objevili.

To samé s tím, a to jsem také tady vysvětloval, že jsme něco říkali před sedmi lety. Já jsem vám tady citoval vašeho premiéra, který před čtyřmi lety byl proti korespondenční volbě. Tak už to prosím nepoužívejte, protože to jde na obě dvě strany. Vy ty názory měníte také. Bavme se o tom, co je teď, ne to, co někdo řekl před pěti, sedmi, deseti lety, zvlášť když vy v tom plavete také! To prostě není argument. Já to tady vysvětluji, docela si myslím, že podrobně, a pak se přihlásí Jan Jakob a zopakuje to znova. To mám pocit, jako že se úplně míjíme. To tady prostě je v přímém přenose vidět, že vy nejste schopni komunikovat ani na téhle elementární úrovni. My dáme nějaké otázky, neútočné, a odpovídá mi na to Milan Feranec. To je prostě úplný blázinec. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní s faktickou k průběhu debaty pan předseda Jakob. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Jak jsem uvedl na konci předchozí faktické, tak budu dál odpovídat na ty dotazy, co zazněly v rámci faktické. Kolega Nacher dále se mě ptal ohledně toho, co jsem tady zmínil s mou babičkou. Ano, pustili mě samozřejmě s mou nevidomou babičkou za plentu, protože tím vyhověli zákonu, a já jsem jako osoba blízká jí pomohl zvolit tak, jak chtěla, tajně a svobodně.

Dál mě požádal, abych si udělal poznámku. Já jsem si udělal. Když se žádá o zaslání té hlasovací dokumentace datovkou, ano, v současnosti to nejde jinak, ale ten návrh jde ruku v ruce s návrhem o správě voleb, který jsme tady přednedávnem projednávali, a od roku 2026 půjde požádat i elektronicky.

Padly tady dotazy na termíny doručování. Jako že by to dorazilo dřív, to úplně možné není, jak tady padl jeden dotaz, protože to tam jsou termíny na požádání. A druhý faktor, ano, to i kolega Feranec tady říkal, je to doručení. A v tom zákoně, asi to nestihnu odcitovat, tak jenom odkážu - v § 57c odst. 4 a 5 je to jasně popsáno, tedy i to, že doručovací obálky doručené po lhůtě podle odst. 4 uloží zastupitelský úřad nerozlepené k volební dokumentaci a nejsou započítány. Vymyslíte-li lepší princip (Předsedající: Čas!), podejte návrh v druhém čtení. Budeme rádi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A já nyní jenom upřesním technicky pro kolegy, mně se zde zobrazují faktické poznámky způsobem, který já nijak neovlivním, a přesně v pořadí, v jakém tady jsou, čtu vaše pořadí. Nyní je paní kolegyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Radek Vondráček, Hubert Lang, Vladimír Zlínský, Ivana Mádlová a Patrik Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já se omlouvám za ten šum, který tam nastal, protože já jsem si dávala faktickou na pana Jakoba a on mi tam skočil znovu. Tak proto jsem se tam jako - neříkám rozčilovala, ale je to zvláštní. Dobře, v pohodě, děkuju. Ubíhá mi čas.

V každém případě já jsem chtěla ve vás, pane Jakobe, když jste tady napadal, jak dlouho mluvíme my, jak dlouho mluvíte vy... (Předsedající: Prosím prostřednictvím. Děkuji.) Prostřednictvím paní předsedající. Já jsem ještě nestačila ani tu větu doříct. Děkuji. Jsem občas rychlá, ale teď jsem opravdu byla asi pomalá. V každém případě, pane poslanče Jakobe, prostřednictvím paní předsedající, vy jak se nám tady střídáte, jak nám tady vždycky něco řeknete, pak odejdete - vy jste tady chvilku byl, pak jste šel asi někam na večeři nebo někam, v každém případě my chceme na vás reagovat, ale vy už tady nejste, že ano? Takže většinou to zase třeba za vás vezme jiný z té party, z té pětky, takže si zase povídáme s někým jiným. Ale mohli jsme se tohoto ušetřit, kdyby opravdu ten zákon šel tak, jak měl jít. Tím, že jste ho sem dali jako poslaneckou iniciativu, tak se nemůžete divit, že to vyvolalo to, co to vyvolalo. Ale i to by mně ani nevadilo, ale doteď jsem nedostala odpovědi na to, co jsem se ptala. Proč to nebylo v legislativním plánu prací? A doteď mi nikdo neodpověděl! Stále se tady točíme, říkáme si nějaké detaily, ale já to chci vědět. Jestliže to byla pro vás taková priorita, a jak vy říkáte, že byla, proč jste si to do toho plánu nedali? Proč jste to neudělali? Proč si to ministerstvo v tom roce 2022 v prosinci nedalo na rok 2023 do legislativního plánu prací s tím, že bude předloženo Sněmovně, řeknu, třeba do září a bude se na tom intenzivně vyšívat? To jste neudělali. A takhle jste to neudělali se spoustou zákonů a to mi vadí! Vy jste se tady prsili a říkali, že budete jiní, že nebudete právě postupovat tímto způsobem, že nebudete sem dávat do Sněmovny zákony prostřednictvím poslanců, aniž by byly zpracovány (Předsedající: Čas.) studie dopadů a všechny legislativní postupy. (Předsedající: Čas prosím!) Já se přihlásím znovu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Radek Vondráček, připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já bych chtěl využít té přátelské atmosféry, která tu nastala, kde dvě minuty až tolik neznamenají, a chtěl bych reagovat na pana předsedu Jakoba, který se podivil nad délkou řeči. Já bych chtěl říct, že tomu se říká filibuster. Podle Wikipedie je to politická zdržovací taktika spočívající ve dlouhém řečnění. To je normální, že my mluvíme déle. Já si pamatuji, jakého krásného filibusteru jste se dopustil vy, prostřednictvím paní předsedající, v minulém volebním období, kdy jste dokázal sám zablokovat přijetí zprávy o hospodaření České televize až do konce volebního období. Je to taktika běžná, zvlášť třeba v americkém Senátu, kde nějaký senátor, on se jmenoval James Strom, mně se to dobře pamatuje, který mluvil více jak 24 hodin. Náš český poslanec drží rekord ve Vídni dodnes, myslím, že se jmenoval Krečmer a mluvil 16 hodin.

Co mě ale zaujalo, když jsem si našel tu Wikipedii, že to záhadné slovo filibuster pochází z francouzského flibustier, což je zkomolenina nizozemského slova vrijbuiter a znamená to původně pirát. Takže my tady vlastně dneska děláme piráty a to by vám mělo být sympatické. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní se svou faktickou poznámkou pan poslanec Hubert Lang, poté pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Dobrý večer, velice stručně a krátce. Já jsem ve druhé skupině, která tady bude od deseti do jedné, nebo jak se to potáhne. Já vám řeknu osobní pocit, který z toho projednávání mám, tady z toho projednávání. Po tom projevu kolegy Patrika Nachera, prostřednictvím paní předsedající, když jsem se díval tady doprava na těch pár poslanců, kteří tady drží nějakou příslužbu, já vám řeknu dojem, jako když máte někde nějaké slepice, nebo abyste se neurazili, a teď prší a ty slepice tam sedí a teď tam na ně prší a ony jsou takhle pořád menší, menší, menší a menší. S každým tím argumentem kolegy Nachera se jasně ukazuje, jestli toto je, milá pětikoaliční vládo, jeden z vašich parníků, jeden z vašich základních majstrštyků, které jste chtěli prosadit v tomto volebním období, je to čiré zoufalství. Padají tady z naší strany dotazy, vy na ně nejste schopni reagovat. Každý z nás v životě byl třeba účasten nějakých volebních komisí třeba v České republice, já jsem byl v mnoha těchto komisích. Jedna z věcí je, že vždycky je dobré, když tam jsou nějací zástupci politických stran, protože tam přijdou nějaké hlasy, pak se to porovnává, nějak to třeba úplně nemusí sedět, teď někdo má na to názor takový, někdo má na to názor makový. Dokážu si představit, kdo dneska pracuje na těch zastupitelských úřadech, kde budou tyto zvláštní volební komise, většinou ti diplomati tam na to delší vyslání mají své rodinné příslušníky, já jsem také byl na konzulárkách, a prostě teď tam je nějaká ta komise. Potom bychom se mohli začít bavit, jak říkal přesně Patrik Nacher, a už to tady zaznívalo, vy v tom zahraničí cítíte, že máte nějaké poslední zbytky voličů, zejména ty mini pidi strany prostě, a vy od toho očekáváte pouze toto a nabouráte jednu z věcí, která tady opravdu funguje ještě, a to je vlastně volební systém. Já v tom cítím opravdu toto. My budeme mít milion argumentů, každý máme vystoupení, ale prosím vás, z mého pohledu úplně laického k této věci, protože my jsme to samozřejmě mnohokrát probírali, máme na to lepší odborníky, já vidím, že to je nepřipravený, vy to tlačíte, a jak tady tlačíte celé ty dva roky, je to katastrofa. Tak tohle je z mého pohledu katastrofa na druhou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní pan poslanec Vladimír Zlínský. Připraví se opět pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já si dovolím také reagovat na pana poslance Horáka, který tady bohužel není, nicméně on tady řekl něco v tom smyslu, že ta korespondenční volba je ve většině evropských zemí a je to tam v pořádku. A já bych se chtěl zeptat, jak to ví, že je to v pořádku. Dělaly se nějaké studie nebo statistiky o počtu těch lidí, kteří byli nějakým způsobem přesvědčeni, aby volili jinak, než by volili jinak o své vlastní vůli? Já jsem takovou statistiku neviděl. Takže říkat, že je to v pořádku, může být dosti ošemetné, pokud takové šetření nebude provedeno. Bez takového šetření nemůžeme říct, jestli je to v pořádku, nebo není. Tak před tím bych varoval. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher s faktickou poznámkou, poté pan předseda Aleš Dufek. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, já musím reagovat na kolegu Jakoba. Já to fakt nechápu. Já jsem mluvil docela pomalu, srozumitelně, ty poznámky mám úplně jasně, a on mi zase při svém druhém výstupu odpovídal na něco, co jsem neřekl. Já jsem přece řekl, že když má někdo zkušenosti s tím, že doprovázel někoho, kdo má zrakové postižení, proč jste tu osobní zkušenost nepromítli do toho návrhu, abyste pomohli těm lidem se zrakovým postižením, kterých je 50-70 tisíc. Já jsem neřešil, jestli ta volba byla tajná, nebo ne, jestli tam pomáhal pan poslanec, nebo ne. To si mě spletl s někým jiným. A on mi odpovídá zase na toto. Já už to fakt nechápu. Je to tam, vyjedeme si stenozáznam. To je fakt jako u bláznů. Prostě kolega Jakob to má asi jako sport. On odpovídá na něco jiného, co tady nezaznělo, stoprocentně nezaznělo, vím, co jsem tady říkal, protože jsem tady u toho stál, když jsem to tady říkal, že jo, logicky, a on přesto sveřepě opakovaně se hlásí do debaty a odpovídá mi na něco, na co jsem se ho neptal, co jsem netvrdil, co jsem si nemyslel. A to se tudíž nikam neposuneme. Odpověď na otázku, na kterou se snažil odpovědět Milan Feranec, jsem se tedy nedozvěděl. Takže to nevíme, tam to řešeno není. Někdo to pošle včas, přijde to později. Děkuji, neodpověděli jste, budeme zase řešit něco, co tady nikdo neřekl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan předseda Aleš Dufek. Následně se hlásí pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Aleš Dufek: Já se omlouvám, že patřím možná k těm, kteří zdánlivě odbíhají a přibíhají, ale tuhle diskusi celkem pozorně sleduji, protože samozřejmě téma korespondenční volby dostalo až téměř mytické rozměry v posledních týdnech.

Chtěl bych říct možná jenom jednu myšlenku. Veškeré tady ty připomínky, co tady kolega Nacher říká - my jsme tady velmi demokratický parlament, jsme v prvním čtení, primárně se bavíme o nějakém věcném záměru, bude velký prostor do druhého čtení, aby pak jednotlivé věci byly třeba načteny v podobě různých pozměňovacích návrhů, různých vylepšení, může se o tom vést nějaká diskuse. Nemá cenu v prvním čtení se tady zabývat právě těmi detaily. Buďme v tom upřímní. Teď se bavíme hlavně o tom, jestli se zákon pustí, nebo se nepustí. Od toho je první čtení. A pak jako ty detaily řešme nadále na výborech a pak případně ve druhém a dalším čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Radek Vondráček, poté pan poslanec David Kasal.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já opravdu jenom fakticky. Já jsem se v podkladech dočetl, že těch částečně nebo úplně nevidomých je dokonce 84 000. Já o tom budu mluvit potom ve svém projevu. Jde opravdu o ta čísla, že v té zdůvodňující zprávě mně úplně chybí jakékoliv statistiky, jakákoliv čísla. Mluví se tam obecně, že krajané žádají o korespondenční volbu. Dozvěděl jsem se na semináři, který jsem pořádal, a z různých mediálních vyjádření, že až 600 000 krajanů žije v zahraničí, ale konkrétní čísla opravdu nikdo neví. Já můžu použít například slovenskou zkušenost z prezidentských voleb. Slováků je údajně v zahraničí 300 000. Volilo v parlamentních volbách 60 000, takže je jich dvakrát tolik. Já když to vynásobím dvěma, tak je to 120 tisíc. U těch Slováků se to ale vyvíjelo postupně, oni se to učili. Začínali myslím na šesti tisících. Já když budu opravdu velice rozumný, tak my se bavíme třeba opravdu o nějakých hlasech, které nebudou vyšší než ty hlasy nevidomých. Takže velice těžko se vám bude odůvodňovat ta korespondenční volba, že chcete pomáhat občanům v zahraničí, trávíme tím celé noci, bavíme se o nedokonalostech toho návrhu, a přitom neřešíte vlastní lidi ve své zemi, kterých je možná víc a volilo by jich víc.

A jenom velice rychle na kolegu Dufka. To je ten problém, když chybí nějaká širší společenská diskuse předtím, než se ten zákon podá, když chybí připomínkové řízení, když chybí odborné posouzení a když chybí nějaký širší konsenzus. Pak se to sekne už v prvním čtení. My jsme to zažili mockrát například u EET. Když chybí aspoň nějaká základní shoda, musíte předpokládat, že tahleta debata nahrazuje tu celospolečenskou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec David Kasal, posléze je přihlášena paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Paní místopředsedkyně, děkuji. Jenom vaším prostřednictvím bych chtěl říct, že jsem Patriku Nacherovi rozuměl oproti panu poslanci Jakobovi. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Válková, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. To je asi otázka individuálního vnímání. Jenom taková noticka k tomu, co tady zaznělo od pana kolegy Kasala.

Ale já bych chtěla reagovat na to, co tady řekl pan poslanec Dufek, totiž že tady jsme v prvním čtení a že bychom se měli věnovat tedy těm podstatným věcem, které by nás měly dovést potom k tomu rozhodnutí pustit do druhého čtení, nebo ne. A o tom to je. Já jsem se teď vrátila právě z televizní debaty a tam musím říct, že jsem neměla ani možnost říct ten závěr, měla jsem z toho takový pocit, že to bylo useknuté, alespoň v neprospěch mého vyjádření. A já jsem tam chtěla říct, a řeknu to tady, podle mého názoru, já to zítra řeknu ve svém projevu, který mám přichystaný, tady nejsou právě splněny ty základní předpoklady ústavní rovnosti, nechci používat zrovna toho silného slova diskriminace, kdy právě skupina českých občanů, pokud bychom to v tomto znění přijali, by za stávajícího znění Listiny základních práv a svobod a ústavy byla - já to řeknu odvážně, zašeptám - diskriminována. Já vím, že to neradí slyší ani kolegové zprava, ani zleva. Ale já když tu ústavu a Listinu si čtu, tak jsou tam články, které přímo vybízejí k úpravě. Ale na to asi těch 120 hlasů nemáme, takže zavřeme oči a budeme dělat, že prostě takovéhle bílé místo, jak jsem to nazvala, neexistuje. Ale ono existuje.

Takže jako právnička bych byla ráda, kdybychom si nejdříve udělali pořádek právě tím, že ty základní předpisy jsou v pořádku se zákony, které jsou jim nutně podřízeny, které musí být v souladu. Jinak to bude zase řešit Ústavní soud, to je jasné. A už toho je myslím na ten Ústavní soud hodně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já také děkuji. Nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté pan předseda Jakob. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, já bych také - reakce na pana Dufka, který nás tady vyzýval k tomu, že jsme v prvním čtení, že může tady probíhat ta diskuse. Jasně se tady teď velmi kompetentně vyjádřila paní Válková, která si myslím, že má velkou erudici. Já samozřejmě vnímám i vás jako předsedu vašeho poslaneckého klubu, jako jednoho z těch, který se opravdu snaží vyjednávat slušně a velmi korektně. A já se tady snažím dneska celý den slušně a korektně říct, že nám ten zákon ta koalice ani nepředstavila. Nestáli jsme jí za to, když ho vkládala do systému, aby si nás třeba zavolala a řekla, dneska vkládáme do systému zákon o korespondenční volbě, chtěli bychom vám ten zákon představit a poté bude projednán. K ničemu takovému nedošlo. A já prostě pořád vidím ty rozdíly, že když pan ministr vnitra, který je zodpovědný za volby, před několika měsíci přinesl zákon o správě voleb, kde jsme měli shodu, tak to šlo vládním návrhem, a tento návrh zákona, který podle mého názoru - já nevím, jak to mám pořád vysvětlit, že musíme udělat všechno pro to, aby lidé věřili ve volební systém, aby nevnímali to, že dojde k tomu, že volby musí být samozřejmě spravedlivé a férové. A vy opravdu přicházíte s tím, že chcete něco protlačit v roce 2025 a digitalizaci a všechny následné věci budou až od 1. ledna roku 2026. Kdyby pan ministr vnitra to stihl, ale on to předložil a bude to až v roce 2026. Já se tady na to pořád ptám, jestli mi to někdo může vysvětlit. (Předsedající: Čas.) A nikdo mi na to nedokáže odpovědět. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan předseda Jan Jakob, poté pan poslanec Milan Feranec. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já nechci s kolegou Nacherem polemizovat o tom, jestli si rozumíme, nebo nerozumíme. Díval jsem se na stenozáznam, zatím to tam není. Já to mám v poznámkách, že říkal, že ho za plentu s jeho dcerou nepustili, a ptal se mě na mé zkušenosti z toho, co jsem popisoval s mojí babičkou. Myslím si, že to není důležité, rád se s ním pak na to podívám. Ale co je důležité, a za to děkuji, že vlastně tím příkladem, který jsem tady uvedl, tak jsem vyvolal tady u vás diskusi, odezvu. A já se k tomu hlásím a budu rád s vámi, s kolegou Nacherem, s kolegou Vondráčkem, který to také zmiňoval, rád se o tom budu bavit. Vyvolejme diskusi, bavme se s asociací zrakově postižených a nevidomých, co by jim pomohlo v průběhu volebního procesu. Já budu rád, když najdeme nějaké řešení kromě toho, které je v současné legislativě, které jsem tady citoval, že s dotyčným může jít za plentu a hlasovat někdo další, ideálně osoba blízká. Je tam systém důvěry přirozeně. Jestli najdeme nějaké lepší řešení nebo něco, co jim pomůže, já budu velmi rád. Hlásím se k tomu. Bohužel já jsem tady také předtím nebyl v některých fázích, ani jeden z kolegů tady není, já jim to řeknu pak i osobně a budu rád, když společně najdeme rozumné řešení. A to je ta správná cesta... (Předsedající: Čas.), jak se o tomto návrhu bavit na konkrétních řešeních. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A zatím poslední faktická v této sérii - a už nikoli. Takže nyní pan poslanec Milan Feranec, poté pan poslanec Milan Wenzl. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já budu reagovat na kolegu Dufka. Obecně souhlasím s tím principem, o čem se rozhoduje v prvním čtení, to je jasné, a že to lze dopracovat. Ale obávám se, a to je můj pohled, že právě ten problém pozdě dodané, ale včas předané obálky je téměř neřešitelný. Nebo neřešitelný. Na jedné straně máme princip, že se hlasuje jenom do určené hodiny. Tečka. Když přijdete u nás k volbám ve 14.10 v sobotu, tak řeknou konec, nemůžete vhodit lístek později. Na druhé straně je tady princip, že skutečně listina se považuje za doručenou podáním poštovní přepravě. A já se obávám, že ten problém není ani řešitelný, a uvidíme, kolik takových bude. Bude jich nepochybně víc. A proto máme si tyto věci vyjasnit, než budeme například hlasovat o vrácení k dopracování, a to se přece hlasuje v prvním čtení. Takže z mého pohledu je téměř neřešitelný ten problém a skutečně i toto může být důvod pro vrácení k dopracování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Milan Wenzl a poté se připraví pan předseda Aleš Dufek. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Milan Wenzl: Děkuji, paní předsedající. Já nevím, jestli jsem se nepřeslechl v době, kdy jsem byl třeba pro kávu nebo na toaletách, ale nevím, jakým způsobem to je, když má český občan v cizině dvoje občanství, jestli může jednou hlasovat opravdu - jakoby tady bude hlasovat v Čechách a pak může hlasovat třeba v Americe? Může. Tak v tom případě je to v pořádku. (?)

A ještě na jednu věc jsem se chtěl zeptat paní předsedající prostřednictvím paní předsedající, že jsem také nerozuměl pořádně, když jste měla proslov, co to znamená, když jste řekla, že mluvíte naplacato. Já vůbec nevím, co to je jakoby naplacato. Tak jestli budete tak hodná a odpovíte mi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan předseda Aleš Dufek, poté pan poslanec Michal Zuna. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Dufek: Samozřejmě co řekl tady pan kolega, prostřednictvím paní předsedající, pan kolega Feranec, že některé věci jsou tam možná na to, aby se ten zákon vrátil k dopracování, to je samozřejmě legitimní názor. Já si to tedy nemyslím, myslím si, že se o tom můžeme bavit dál. Neznám lepší demokratický proces než to, že to projednáváme tady, takovým způsobem poměrně obsáhlým o tom diskutujeme tady ve Sněmovně. Měl jsem velmi dobrý dojem ze včerejšího dne, kdy jsme tady schopni se my poslanci bavit, tak i z hlediska třeba té tragické události na Filozofické fakultě a případných různých diskusí o zbraních, o zákoně o zbraních a střelivu jsme schopni dokonce v těch dvou stech lidech dát tomu nějaký racionální rozměr. Já patřím k těm a naše strana k tomu směru v rámci naší pětikoalice, která vítá klidný, racionální, pomalý postup a diskusi o tom všem. Já vám fakt slibuji, já se s kýmkoli, kdo se ke mně přihlásí, potkám, můžeme se o tom bavit, můžeme to rozebírat, nemám s tím nejmenší problém v tom období do konce druhého čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Zuna, poté se připraví paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo. Já jenom krátce doplním odpověď pro pana kolegu Wenzla, co se týče toho dvojího občanství. Tam samozřejmě, ale to už platí i dnes, pokud má někdo občanství České republiky a například Spojených států amerických, tak volí v obou těch zemích. Může volit samozřejmě i prezenčně, pokud to stíhá obletět. Stejně tak je to i v případě toho, že to druhé občanství je ze země Evropské unie, s jedinou výjimkou, a to jsou volby do Evropského parlamentu. Tam samozřejmě pokud má někdo občanství například tak jako moje kamarádka, která má občanství chorvatské a zároveň i české, tak v případě evropských voleb si samozřejmě musí vybrat jednu z těch zemí, ve které bude volit do Evropského parlamentu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A poslední faktická. Dobře, už zase předposlední, takže nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté pan poslanec Feranec. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Reakce na pana předsedu Dufka. On říká racionální rozměr. Vy moc dobře víte, pane předsedo, že já jsem tady včera vystupovala, prakticky jsem prosila, abychom dali přednost zákonu o zbraních ohledně digitalizace, aby došlo v co nejkratší době k propojení těch systémů. Prosila jsem, abyste se jako předsedové klubů dohodli. Já jsem přesvědčena o tom, že dneska mohl být už ten zákon projednán, mohl být schválen. Já si myslím, že by bylo určitě na dohodě předsedů poslaneckých klubů dát tam i nějaký časový limit. Jsem přesvědčena o tom, že by to byly tři čtyři hodiny maximálně, a tento zákon již mohl být schválen a mohl putovat do Senátu. Opravdu si myslím, že to propojení těch systémů jako takových může velmi pomoci. A i když pan ministr jasně říká, že je to až rok 2026, tak je to o této vládě, co si dá za priority, a myslím si, že tady u té věci by ta priorita měla být. Máme tady ministra pro legislativu, máme tady Digitální informační agenturu, tak předpokládám, že vynaloží veškeré úsilí, aby to bylo dřív. A je to i pochopitelné.

Zároveň říkáte, že tady probíhá ta diskuse. Já bych očekávala - víte, volební zákon spadá pod Ministerstvo vnitra. Pan ministr vnitra tady dneska byl dvě tři hodiny. Myslím si, že se pod to podepsali všichni vicepremiéři, když to tak řeknu, respektive předsedové stran, nějakým způsobem se tady střídají. A já když jsem ráno zjistila, že je dneska jednání vlády, tak vy si dneska svoláte mimořádnou schůzi a zároveň si uděláte jednání vlády, takže vlastně říkáte (Předsedající: Čas prosím.) - nás názory té opozice nezajímají.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Milan Feranec se svou faktickou a poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já zareaguji na to, co říkal pan kolega Zuna. Jsem rád, že připomněl ten Evropský parlament. Ten problém může být v tom, že já, občan České republiky, můžu žít nějakou dobu v zahraničí, odvolím korespondenčně u nás, 35 dní předtím pošlu všechno, vrátím se do země a volím znovu. A já se ptám - tím pádem mám dva hlasy ve volbách do europarlamentu. A já nevím o tom, že by si státy vyměňovaly nějaké rejstříky, seznamy voličů, aby tomu zabránily. Tak to je další věc, nad kterou je potřeba se zamyslet, protože normálně má mít volič jeden hlas. Nevadí mi, když bude volit u nás a v Americe, to jsou dvě tělesa. Ale jeden sbor, aby jeden volič mohl mít dva hlasy, to je divné. A jak to tedy vyloučíte? Pokud je nějaký systém, že se to pošle, obešlou se všechny státy EU, aby to vyloučily? A kde? U mě doma, anebo v tom jiném státě? Toto by mě fakt zajímalo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní paní poslankyně Berenika Peštová vystoupí s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych taky chtěla zareagovat na svého ctěného kolegu, pana poslance Dufka. Vy jste strašně slušný člověk, pane poslanče. Já vás mám hrozně ráda, protože s vámi se dobře diskutuje. Ale teď jste nám trošku zahrál na city a to od vás nebylo hezké. To opravdu nebylo hezké.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět poprosím - prostřednictvím předsedající.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Prostřednictvím paní předsedající. Tady spíš jde o to, vy jste tady zmínil ten věcný záměr. No ten věcný záměr je ještě před tím paragrafovým zněním, a tady už máme to paragrafové znění. O to nejde. Ale právě tahle diskuse měla proběhnout předtím a možná říkám - viděl jste doteď, že by mně, pane poslanče Dufku, prostřednictvím paní předsedající, někdo odpověděl na to, proč, když už to máte v tom programovém prohlášení, jste si to nedali do toho plánu legislativních prací? Doteď mi ještě nikdo neodpověděl. Je pravda, že vicepremiéři se tady střídají, ale doteď mi ještě nikdo nepřišel říct, proč to tam nebylo. Byl to záměr? Asi jo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, poté paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já bych chtěla navázat na mého kolegu pana Ferance, který tady vlastně říká ty příklady, proč je tak strašně důležitá ta digitalizace. Ale ta digitalizace podle toho zákona o správě voleb, který jsme tady schválili před několika měsíci, tak ta bude až po 1. lednu 2026. Až bude ta digitalizace, bude to skvělé, protože budeme vědět, kolik bylo vydaných voličských průkazů, kolik bylo odevzdaných. Bude absolutní kontrola nad veškerými voličskými průkazy, nad těmi daty, budou propojené všechny ty okrskové volební komise. A proto já prostě pořád nerozumím tomu - já bych pochopila, kdybyste ten zákon přinesli a řekli jste, že ta platnost a účinnost bude po 1. lednu 2026. Tak bych to ještě chápala. Ale já prostě nerozumím tomu, proč chcete tu platnost a účinnost v roce 2025, když ještě ta digitalizace nebude hotová. Nikdo mi na to do této chvíle opravdu nedokázal odpovědět.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já jsem se domnívala, že už jsem se zeptala jasně. Během poslední půl hodiny mám sedm dotazů opět od našich posluchačů či diváků, kteří i v tuto pozdní hodinu věnují pozornost jednání Poslanecké sněmovny. Je to o tom, že stále mají obavy, někteří tam dávají i příměry a své zkušenosti ze zahraničí, a to je to, co už tady říkali někteří kolegové. Já se ptám znovu, jakým způsobem - a ve znění toho zákona to není - jakým způsobem zabráníte zneužití? Jakým způsobem je ošetřeno, aby opravdu ten člověk nemohl odvolit dvakrát? Vy říkáte, není to možné. Protože to myslíte asi dobře, já chci všechno vidět pozitivně, ale prosím vás, život, tak to není. A ti lidé mi dávají jasné příklady ze zahraničí a už vidí, jak by se dala tato situace obejít či udělat jinak.

Víte dobře, že digitalizace nám zatím nefunguje. Je to chyba, ale prostě nefunguje to tak, jak by mělo. Musí se s tím určitě ještě popracovat. Víte, kolikrát sami dáváme opakovaně nejrůznější údaje o vlastní osobě? Přitom by se to dalo vytáhnout z nějakého registru. Čili tito lidé mají poměrně asi oprávněný... nebo už mají nějaké zkušenosti, jak tam píší, obavy a není jim to jasné. Mně to taky není jasné. Takže prosím o jasnou odpověď. Nebo řekněte, dopracujeme, nebo prostě nějakým způsobem takto se k tomu postavte. Protože opravdu zatím není jasné, jak by se nedal zneužít tento systém. A já si myslím, že by to mělo být nějak jasně dané, aby ti lidé měli jistotu, že toto je ošetřeno, abychom tu jistotu měli my, protože představa, že se podívají pouze do databáze, kde jim vyběhne - nechci říkat jméno, abych náhodou se nedotkla někoho, i kdybych vybrala nějaké kuriózní, mohlo by se stát, že by se tak někdo jmenoval, tak Červená Karkulka už dostala tady hlasovací lístky, čili nebude nikde daná. Já to tam nenacházím a ti lidé, kteří píší, taky ne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně z dodržení času. Ještě tady mám s faktickou pana předsedu Aleše Dufka. Prosím.

 

Poslanec Aleš Dufek: Já budu jenom reagovat. Digitalizace je digitalizace, teď řešíme korespondenční volbu. Samozřejmě bylo by to ideální, nevypadá to možná v této chvíli tak úplně ideálně. Všechny ty námitky, které tady zazněly, jsou vzneseny v rámci prvního čtení. Myslím si, že koalice, pokud chce si svůj zákon obhájit, tak se s nimi nějak musí vyrovnat. Musí nějakým způsobem to všechno vysvětlit případně, pokud je někomu něco nejasné.

Co se týká té poslední poznámky ohledně slušnosti, nemám pocit, že by ta diskuse byla neslušná, že byste se chovali neslušně vůči našemu klubu. Logicky se chováme maximálně slušně i my takhle. Ale umíme se chovat i třeba jinak. Ale vůbec není důvod, protože fakt se domnívám, že to je vysoce kultivované, ta diskuse, že máte faktické připomínky, a budeme se o nich bavit dál.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. A ještě se hlásí s faktickou poznámkou paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane předsedo Dufku, děkuju za reakci. Ale já pořád nevím, jak to mám vysvětlit. Vy říkáte, digitalizace je digitalizace, ale přece digitalizace je klíčová na to, abychom si pohlídali, že ten člověk, který si požádá o ten voličský průkaz, tak aby popřípadě... Víte, já jsem vám tady říkala, kolik voličských průkazů se ztratilo, kolik jich je na seznamu a tak dále. Ale vy jste přinesli ten zákon, že ta digitalizace bude až po 1. lednu 2026. Já ne. Pan ministr vnitra přinesl zákon o správě voleb, ve kterém je, že digitál, že propojené všechny ty okrskové volební komise v rámci vydávání voličských průkazů a tak dále, všechno to bude až po 1. lednu roku 2026. A vy přinesete korespondenční volbu s účinností od 1. ledna. 2025. Dávám vám to logiku? Mně tedy absolutně ne. Vždyť přece v těch lidech vy v tu chvíli, my přece potřebujeme, aby ty volby, aby ti lidé věřili v ten volební systém. Abychom jim řekli, že všechno to bude v pořádku, a ta digitalizace tomu velmi pomůže. Takže já znovu říkám, pokud byste přinesli ten zákon po 1. lednu 2026, tak to dokážu pochopit. To, že to přinášíte 1. ledna 2025, nepochopím, protože nebude hotová digitalizace, která je v této věci klíčová.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. Tímto jsme vyčerpali všechny současně přihlášené faktické poznámky. A já vnímám přihlášku paní poslankyně Jany Pastuchové, která je zde nyní pověřena paní předsedkyní poslaneckého klubu hnutí ANO Alenou Schillerovou. Takže prosím, můžete vystoupit.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, velice se tímto omlouvám své kolegyni, vaším prostřednictvím, Andree Babišové, že ji přeskočím s přednostním právem. Já jsem zde vystupovala na několik faktických poznámek, kdy jsem řekla, že si myslím, a zdůraznila jsem, že jste věděli o tom, že se budeme dlouho chtít bavit o tomto návrhu vašem poslaneckém. A řekla jsem i to, a budu to opakovat, že si myslím, že naše republika a občané, kteří zde žijí v České republice, nezpochybňuji tím občany v zahraničí, ale kteří zde dlouhodobě žijí, čekají na mnoho dalších zákonů a návrhů, kterými bychom jim trošku pomohli.

Takže já se omlouvám, řeknu i já svůj projev, který jsem si připravila. Využila jsem k tomu přednostního práva z pověření a chci říct, že navážu na to, co jsem říkala při faktických poznámkách. A je to vlastně to, že projednáváme další naprosto zbytečnou nyní v té situaci, v které se Česká republika nachází, a špatně připravenou novelu, která, jak tady zdůrazňujeme všichni, pochází z pera koaličních poslanců a vládních představitelů. Ti se po rušení poboček České pošty, nezvládnuté důchodové reformě a kočkopsu jménem konsolidační balíček rozhodli výrazným způsobem narušit volební systém České republiky. Ráda bych zde upozornila, že jestli něco v naší republice dobře funguje a není zpochybňováno, pak je to volební systém. Po ukončení voleb a uzavření volebních místností máme ještě v ten den známé výsledky, které si nedovoluje žádná z kandidátních stran zpochybňovat. A snad až na výjimky nedochází k podvodům, které by výsledky voleb nějakým zásadním způsobem znevěrohodňovaly. V tento náš systém a obecně v průběh voleb panuje všeobecná důvěra, což s ohledem na dění v okolních státech je věc zásadní a skutečně nezanedbatelná. Podívejme se jinde po světě nebo i po Evropě, kde dochází ke zpochybňování volebního procesu nebo se odmítají uznat výsledky voleb. Všichni máme v paměti příklad USA, který je poněkud extrémní, ale přesto by pro nás měl být varováním.

Ústava, a bylo to tu několikrát řečeno, zaručuje tajnost voleb a svobodnou vůli se rozhodnout. To bude korespondenční volbou narušeno. Nebude možné zaručit, zda se lidé mohli skutečně svobodně rozhodnout a volit dle svého vlastního vědomí a svědomí. Máme zde totiž takzvaný fenomén sociální, tedy ovlivnění rodinou a okolím, která při korespondenční volbě bude mít možnost kontrolovat a ovlivňovat, jak bude daný člověk volit. V současném systému má každý volič zaručeno, že se sám v klidu a bez zásahu jakékoliv osoby může v soukromí za plentou rozhodnout, kterou stranu nebo kandidáta bude volit.

A teď si dovolím trošku být, i když si své ctěné kolegyně vážím, tak jsem poslouchala nyní debatu na ČT24, kde má vážená kolegyně Eva Decroix byla s naší paní profesorkou Válkovou. A velice mě zarazilo, já se to tedy přehraju ještě znovu, že jste tam řekla, že vlastně obálka - obálka - je víc důvěryhodná než plenta. Já si to opravdu přehraju, ale já jsem to poslouchala na sluchátka, ale to mě tedy vyrazilo dech. Tak proč ty plenty máme? Takže asi takto, takto se na to může, takže obálka je víc než plenta, která tu a všude reaguje. Já jsem v delegaci OBSE, jezdím po volbách a opravdu ta plenta si myslím, že je kontrolována tou komisí ve všech zemích. Nejsem si jistá, zda je dostatečně zaručena ta tajnost volby. Vy říkáte, že v obálce ano, já si myslím, že také ne.

Když už jsme u posuzování kvality navržené novely volebního zákona, ačkoliv jsme proti, návrh opět ukazuje na to, jakým způsobem vláda pracuje polovičatě. Navrhuje zde zákon, který pomůže jen malé skupině lidí, ale odmítá ulehčit způsob voleb pro další skupiny, například pro důchodce. Návrh totiž počítá s tím, že by korespondenční volba byla možná jen pro osoby dlouhodobě žijící v zahraničí. Nijak však neulehčuje fakt, že celá řada voličů zde v České republice nemůže ze zdravotních důvodů fyzicky přijít do volební místnosti. Navíc v době epidemií, či dokonce pandemií by fyzická účast u voleb mohla být pro někoho život ohrožující. Přesto vláda odmítá těmto lidem způsob voleb zjednodušit a zaměřuje se na osoby dlouhodobě žijící v zahraničí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Požádám kolegy, kolegyně o ztišení. Velice narostl hluk v sále.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Jsem tak ráda, že na můj projev jde celá koalice do sálu. To je tak fajn. Děkuju. I pan premiér dokonce přišel. (Tleská.) Celý den tu nikdo nesedí, jenom naši opoziční poslanci. Za to jim děkuju. Bylo jich tu devět. No, dokonce i pan ministr financí. (Poznámka ministra financí.) Já vím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opravdu poprosím, ať projev je na mikrofon!

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Proto já tady stojím, pane ministře, za paní předsedkyni Schillerovou. Já jsem ráda, že jste přišli, protože si myslím, že... Paní poslankyně Urbanová (?), vaším prostřednictvím, nemusíte na mě dělat grimasy. Však už to znáte. Vy jste tu neseděla celý den. Takže já si dovolím, protože...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím mým prostřednictvím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já jsem řekla prostřednictvím. Já si dovolím ukončit svůj projev. Jsem ráda, že všichni přišli ze svých kanceláří, že mě někdo alespoň vyslechl, a myslím si, že od mých kolegů celý den tady zaznívá mnoho a mnoho připomínek, a s tím, že jste s námi nevedli vůbec žádnou debatu, a jde o tak zásadní zákon... (Projevy nesouhlasu zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o klid v sále, vážené kolegyně, kolegové! Opravdu žádám o ztišení. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: ... zásadní zákon, prosím o procedurální návrh o přerušení v prvním čtení do konce roku 2024.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o termín, jednoznačný termín. Rozumím konec roku 2024.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Do 31. 12. 2024.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, zazněl tedy procedurální návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do 31. 12. 2024. A já vidím pana poslance Zunu, poprosím tedy o přednesení protinávrhu. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo. Já si dovolím zareagovat s protinávrhem, protože já nesouhlasím s tím, že bychom nereagovali, ať už já, nebo kolega Jakob...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ne, procedurální protinávrh!

 

Poslanec Michal Zuna: ... nebo Michálek a další, tak tady komunikujeme... (Předsedající: Pane poslanče, nyní...) Já si tedy dovolím dát protinávrh na pět minut - na přerušení na pět minut.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže přerušení na pět minut je procedurální protinávrh a já už nevnímám nikoho dalšího, kdo by chtěl přednést jiný protinávrh. Ano, zato zde je zájem o odhlášení všech. Všechny jsem vás odhlásila. Přihlaste se opět svými registračními kartami a já zrekapituluji, co budeme hlasovat.

Nejprve se bude hlasovat protinávrh pana poslance Michala Zuny na přerušení na pět minut a poté, pokud nebude přijat tento návrh, tak návrh paní poslankyně Jany Pastuchové na přerušení tohoto bodu do 31. 12. 2024. Každý ví, o čem budeme hlasovat.

 

Zahajuji hlasování o návrhu na přerušení na pět minut. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6 se účastnilo 166 poslankyň a poslanců, pro 8, proti 115. Tento návrh nebyl přijat.

 

A nyní přikročíme k návrhu paní poslankyně Pastuchové, a sice je to návrh na přerušení do 31. 12. 2024.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7 se účastnilo 169 hlasujících, pro 75, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Tímto jsme se tedy vypořádali s procedurálními návrhy a opět se vracíme do rozpravy, kdy máme čtyři přihlášené s faktickými poznámkami. Jenom bych doporučovala chvilinku posečkat, aby mohli ti, kdo zde nechtějí setrvat, opustit sál, abychom zde měli klid pro projednávání. Vystoupí nejprve pan předseda Aleš Dufek, poté pan poslanec Jiří Mašek, pan ministr Martin Kupka a pan poslanec Petr Beitl. To jsou čtyři přihlášení s faktickými poznámkami a poté se můžeme vrátit do obecné rozpravy. Z levé strany sálu se nyní ozývá opravdu značný hluk...

Pan předseda Dufek má slovo na dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Aleš Dufek: Vzhledem k tomu, že jsem tady celou dobu byl, tak necítím žádnou zlobu za tento procedurální návrh a mohu pokračovat v rámci té slušné diskuse. V podstatě zazněly tady dotazy od kolegy Ferance a byly velmi konkrétní. To znamená, co s obálkou, která je odeslána ze zahraničí, jestli ten člověk pak nehlasuje dvakrát, to znamená, jak v zahraničí, tak v rámci České republiky. Na to je strašně těžké samozřejmě odpovídat, pokud si to člověk neověří. A i teď odpovím způsobem, který je možná, domnívám se, myslím si, že až budeme diskutovat o tomto zákoně mezi prvním a druhým čtením, bude dobré prozkoumat, jestli to není tak, a já si myslím, že to tak je, že účinky té volby nejsou odesláním té obálky, ale až doručením právě do té volební místnosti, že tam nastávají hmotněprávní účinky až tím doručením, nikoliv odesláním. Takže to je vlastně ta jakoby první odpověď. A myslím si, že v rámci EU existuje systém vzájemné výměny informací, jak zabránit tomu, aby ten člověk mohl dvakrát, to znamená, aby nevolil třeba ve Francii a zároveň v České republice. Takže pokračujeme v rámci té slušné diskuse, ale myslím si, že na to bude prostor právě v mezidobí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Jiří Mašek a poté bude na řadě paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já bych tady byl rád, aby nezapadlo to, co tady říkala moje ctěná kolegyně Pastuchová ve vztahu k velice kultivované, řekl bych opravdu na úrovni, diskusi, která na ČT 24 proběhla mezi renomovanými právničkami, a to profesorkou Válkovou a paní doktorkou Decroix. Já jsem se snažil to poslouchat a doporučuji vám si to poslechnout také, protože tam byla snaha redaktorky ČT vysvětlit ten problém korespondenční volby našim občanům. Ale nezlobte se, když paní Decroix na závěr řekla, že pro ni odeslaná obálka je více tajná než hlasování za plentou, tak to pro mě opravdu není přijatelné. Věřím, že jsem to slyšel dobře, paní Decroix, a byl bych strašně rád, jestli na tomhle podkladě je založena vaše myšlenka korespondenční volby, tak ji prosím opusťte! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět velmi poprosím o to oslovování prostřednictvím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Promiňte, prostřednictvím vaším, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nyní můžeme přistoupit k dalším dvěma faktickým poznámkám. S první vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, poté paní poslankyně Eva Decroix. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo a chtěla bych reagovat na pana poslance Dufka. Vy jste tady rozebrali ten případ, že někdo může volit dvakrát. Pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, já jsem tento stejný dotaz, nebo obdrželi jsme tento stejný dotaz od jedné paní, která píše, že má dceru, která dlouhodobě žije v zahraničí, ale trvalý pobyt má stále v Čechách. A samozřejmě tím, že ona je léta členkou komise volební, tak nám tam popisuje, že ty seznamy volební se dělají podle trvalého bydliště. A tím, že ona má trvalé bydliště zde, tak ona si může zažádat i v zahraničí, protože v tom zahraničí už žije skoro sedm let - ale nemá tam trvalý pobyt, protože ten má zde. Takže vlastně opravdu se dostáváme do situace, že ona by mohla volit dvakrát - jednou tam, vlastně tam to odevzdá korespondenčně, a do 14 dnů, protože ona to může 14 dnů dopředu odeslat, se může dostavit sem, a není to daleko, mám pocit, že říkala, že žije v Německu, a má to kousek a dostaví se sem, a jelikož v těch seznamech je, tak odvolí i zde, protože tam není to propojení, aby seznamy se aktualizovaly na základě toho, že je odvoleno v zahraničí. Takže opravdu ten případ tady může nastat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní s faktickou paní poslankyně Eva Decroix. Prosím.

 

Poslankyně Eva Decroix: Já moc děkuji. Já si dovolím nejdříve reagovat na paní kolegyni. Prosím, už dnes v rámci toho jednoho volebního dne i pro evropské volby toto nikdo nevylučuje. Manžel když odvolí tady do evropských voleb, tak samozřejmě i tento problém existuje už dnes. Já ho vnímám a pojďme se o tom bavit teď v rámci legislativního procesu, tak aby opravdu ta duplicita tam nebyla.

Já paní kolegyni Válkové, protože jsem byla opakovaně teď s tím rozhovorem konfrontována, děkuji, protože ten rozhovor byl velmi korektní a byl právní. A ta moje argumentace, která spočívala vlastně na tom, že jsem používala na jedné straně obálku a na druhé straně plentu, tak už ten systém funguje. Dneska má v rámci našeho volebního systému obálka taktéž poměrně velkou hodnotu, protože my jdeme vyplnit nebo zakroužkovat nebo pracujeme s tím volebním lístkem za plentou, to je proto, aby pomyslně stát nevěděl, co tam vyplňujeme, abychom měli svobodu při vyplňování, a ta obálka taktéž plní roli té tajnosti. Protože kdybychom přišli následně k urně bez obálky, tak by zase opětovně volební komise viděla, co je na tom hlasovacím lístku. To znamená, obálka už dnes v našem volebním systému plní roli tajnosti.

V rámci korespondenční volby, aby to nebylo, není jeden nebo druhý prostředek vyšší nebo důležitější, ony se doplňují. V rámci korespondenční volby pochopitelně nebudeme mít plentu. To znamená, že musíme vymyslet, a v rámci toho systému je navržena jiná pojistka, jiná garance pro to, aby nám stát nemohl koukat pod ruce, co jsme tam vyplňovali a jakým způsobem jsme s tím lístkem pracovali. Ten princip by měl být zaručen těmi dvěma obálkami - jedna je úřední, druhá je doručovací. A já jsem se snažila v tom rozhovoru vysvětlit, a znovu to zde opakuji, když projdeme ten zákon (Předsedající: Čas.), tak poté co se nechám zapsat - já se přihlásím ještě jednou. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Přesně tak. Nyní paní poslankyně Helena Válková, poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Abychom se - děkuji, paní místopředsedkyně - abychom se, milá paní kolegyně, neutopili v detailu, já jsem tam byla, poslouchala jsem to, neměla jsem možnost se k tomu vyjádřit. Já bych poděkovala za ten dotaz paní Aleně, myslím, že ji takhle představovala paní redaktorka. No, ono to bylo asi takto. Vy jste v podstatě dobře vysvětlila tu tajnost volby a ochranu... (Předsedající: Mým prostřednictvím.) Pardon. Prosím?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, opravdu, oslovujte se navzájem s paní poslankyní mým prostřednictvím.

 

Poslankyně Helena Válková: Ano, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, omlouvám se. Ve vztahu k té volební komisi. Takhle jste to i řekla. Ale ta tazatelka se ptala na tajnost volby a ochranu tajnosti volby ve vztahu k sobě jako k fyzické osobě. Na to jsem už neměla čas reagovat. Já bych jí řekla ano, máte pravdu, ta tajnost takto v tomto návrhu zákona zajištěna není.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně za dodržení času. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, poté paní poslankyně Zuzana Ožanová, Lucie Potůčková a Eva Decroix. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Škoda, že jste tady nebyla celou tu dobu, co jsme tady vedli aspoň s tím málem, co tady zůstalo, tu debatu. Možná že mi odpovíte vy (Předsedající: Mým prostřednictvím.), protože mi nebylo na to odpovězeno. Vím - vaším prostřednictvím. Já jsem tady položila dotaz, jestliže budu mít plnou moc a budu jednat za někoho, třeba za svého strýce, protože on se tam nemůže na ten konzulát dostavit, a pojedu tam pro ty lístky s plnou mocí, kde je zaručeno, že neodvolím za něj? Protože budu mít veškeré... To, že tam je nějaký podpis, já ho můžu podepsat. Ale nikdo už neověří, jestli on odvolil, anebo jsem já odvolila za něj. Protože ten podpis, který on uzná, že je jeho, tak je jeho. Je to tak? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já opět děkuji pěkně za dodržení času. A nyní paní poslankyně Ožanová, připraví se paní poslankyně Potůčková. Slova se tedy ujímá paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych měla jeden takový dotaz, já už jsem ho dneska jednou naznačila, a to je vlastně ta plná moc - ověřená. Předpokládám, že ověřená musí být orgány České republiky, to znamená, že dotyčný si buď, ještě než vyjede, v České republice zařídí plnou moc, nebo bude muset na zastupitelský úřad, zařídí si plnou moc. Ale pokud může na zastupitelský úřad dojet si vyřídit plnou moc, proč by nemohl na zastupitelský úřad dojet volit? Opravdu ověření plné moci jinými orgány? Nedomnívám se, že je to úplně dobré. A tady ve své podstatě my říkáme, děláme to vše proto, protože mají ztížený přístup k volbám, ale říkáme, ale zároveň tu dáme tu ověřenou plnou moc. Já bych byla ráda, kdybyste mi tedy vysvětlili, jak se to s tím má. A potom jsem tady upozorňovala ještě na nějaké paragrafy, ale já to prosím potom budu říkat ještě ve svém projevu, protože nebudu celý svůj projev říkat ve faktických poznámkách. Tak bych poprosila, jak je to s tou ověřenou plnou mocí? Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní paní poslankyně Lucie Potůčková. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji. Já se pokusím odpovědět krátce na některé věci. Tak pokud někdo někoho za něco podepíše, ať už to byla ta odpověď, myslím, paní Mádlové, a to byl ten dopodpis na identifikačním lístku nebo v tomto případě plné moci, tak pokud to není v pořádku, tak se dostává do rozporu s trestním zákoníkem. Prostě tam je to tiskopis, který je normálně číslovaný, a vy tím paděláte veřejnou listinu anebo se dostanete do rozporu s § 351 trestního zákoníku a maříte volby. To je jednoduchá věc, vy se prostě dostanete, vy pácháte trestný čin. To je jedna věc.

Druhá věc je, v momentě, kdy - bavili jsme se o tom, to myslím říkala paní kolegyně, prostřednictvím paní předsedající, paní Peštová, jak je možné tedy, že nějaká členka komise říkala, že je možné takhle odvolit. Nemělo by to být možné. Protože to mě opravdu zajímá, ten případ, protože ten člověk může být veden vždycky jenom na jednom tom seznamu. Buďto je na zvláštním voličském seznamu v zahraničí, anebo je na seznamu u své okrskové volební komise, tam, kde má trvalý pobyt. Ale vždycky se automaticky vyškrtává. On může být buď na jednom, nebo na druhém. Nelze oboje.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní je na řadě se svou přihláškou paní poslankyně Eva Decroix, poté pan poslanec Radek Koten, následně paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Eva Decroix: Já samozřejmě nevím, kde jsem skončila ve svém plamenném proslovu, tak zkusím jenom navázat. Diskuse byla o tajnosti voleb a já jsem se snažila vysvětlit princip těch dvou obálek. A tam je důležité vědět, že zákon myslí na tu tajnost minimálně v tom smyslu, že v okamžiku, kdy obálky přijdou - doručovací a úřední - přičemž v jedné je možné spojit hlas s tím daným voličem, protože je tam identifikační lístek, který je podepsaný, v druhém je pouze hlasovací lístek. A zastupitelský úřad tyto dvě obálky rozděluje. A do hlasovací urny se stejně tak jako v tomto volebním systému dostávají pouze hlasovací lístky, které není možné spojit s daným voličem. To je ten princip tajnosti, že stát, státní správa, úřad a hlasovací komise nevědí, jak vy konkrétně, ta která osoba hlasovala. Proto když hovoříme, a já to opravdu slýchám už několik dní, že je narušen princip tajnosti, tak není.

Pak je tam ten druhý aspekt, na který upozorňovala paní kolegyně, to je, jestli rodina nebude vědět. Prosím, pokud mám obavy, že by mě náhodou rodina nebo přátelé mohli ovlivňovat, tak je důležité, nadále je možné jet na zastupitelský úřad volit tak, jako to bylo možné vždy až dosud. Ale nepředpokládejme, že každému voliči - ani dnes to tak neprobíhá, já nevím, jak vy, já jsem vždy lístky kroužkovala doma a nikdy jsem se neobávala žádného nátlaku. Předpokládám, že to tak děláme všichni. To znamená, tady vycházíme z nějakých spekulací, které nejsou podloženy.

Zkusím využít poslední minutku. Co se týče toho, jak kdo kde může zneužít. Byla otevřena diskuse o tom, jestli je potřeba upravit trestní zákoník. Pojďme se o tom bavit. Já myslím, že jestli se na něčem shodneme, tak že opravdu výsledek musí být takový, aby volby byly bezpečné. Pokud vy máte obavu ze zneužití úřední moci - a tady ještě budu reagovat na kolegyni Ožanovou - ne. (Předsedající: Čas.) Podle zákona je možné (Předsedající: Čas, paní kolegyně.), aby to ověření bylo provedeno podle zákona (Předsedající: Čas.) toho daného státu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Musím opravdu měřit všem stejně. A poprosím o dodržování toho času. Nyní pan poslanec Radek Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Tak ještě jednou. Sice je pokročilá hodina, ale skutečně mi to nedá. Když tady poslouchám tu diskusi, ať je to ověření podpisů, které musím mít na většinu dokumentů, které si vyřizuji tady v České republice, tak mě fascinuje, jakým způsobem je tlačena tato novela poslanecká a další novely. Tady v České republice krachují podniky, zavírá se podnik Liberty v Ostravě, kde je navázáno 40 000 pracovních míst, ale my tady řešíme korespondenční volbu pro občany, kteří v České republice prokazatelně nežijí.

Já bych se tady rád vaším prostřednictvím zeptal tady paní poslankyně, která je také předkladatelkou zákona o změně občanství nebo o nabytí občanství v České republice, sněmovní tisk 585, protože ten přímo navazuje na tuto korespondenční volbu, a to tím způsobem, že v podstatě vyrábí a generuje další a další občany České republiky pouhým prohlášením, s tím, že emigranti z let 1939 až 1969 a jejich potomci až do čtvrté generace mohou nabýt české státní občanství právě tím prohlášením. Vzhledem k tomu, že komunita českých emigrantů například ve Spojených státech je poměrně početná, tak to může poměrně zásadním způsobem právě ovlivnit tuto korespondenční volbu. My se tady stále bavíme o tom, jakým způsobem se budou ověřovat podpisy nebo nebudou ověřovat podpisy, to tady můžeme pořád říkat, a jakým způsobem se to bude trestat, ty podvody v těch volbách. (Zvýšeným hlasem.) Vy chcete někoho trestat na území Spojených států nebo Austrálie nebo nějakého jiného státu (Předsedající: Prosím, hlas.) za to, že tam udělá podvod volební? Mě by to skutečně zajímalo a předpokládám, že občany České republiky by to také zajímalo! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen k faktické poznámce pan zpravodaj, takže vystoupí pan poslanec Radek Vondráček, připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já budu velestručný. Nám se tady mění účastníci debaty. Paní poslankyně tady nebyla. Já už jsem se k tomu jednou vyjadřoval. Vy omezujete tajnost na anonymitu, na dohledatelnost toho voliče. Ale ano, ta tajnost spočívá také v osvobození od možného nátlaku. Tam jde o svobodu toho člověka a k tomu právě slouží ta tajnost. A ten princip tajnosti u jakékoliv distanční volby je snížen. Ten princip tajnosti je snížen a to je fakt. Že to vytváří nějaký prostor pro kupčení s hlasy nebo nějaké family voting, je taky fakt. Debata se pak vede mezi odborníky, nakolik je ten princip oslaben a zda by nebylo vhodnější minimálně jednat tedy ve shodě řekněme ústavní většiny a nejlépe změnit a snížit ten princip tajnosti, že je omezen i v Ústavě České republiky. To byl závěr například pana profesora Gerlocha na našem posledním semináři.

Já jenom velice stručně, já už jsem to tady taky ukazoval. (Ukazuje.) Tohle je rakouská Wahlkarte. Touhle obálkou se volí v Rakousku. Tu obálku podepíšete, dáte ji z ruky a už naprosto ztrácíte kontrolu nad tím, kdo a jak volí, co si do té obálky dá, tím jedním podpisem, stejně jako jedním podpisem toho identifikačního lístku. Navíc, jak podotkla kolegyně, když je ověřená plná moc, vyzvednete si veškeré dokumenty a mezi tím, kdo si vyzvedl ty dokumenty, a tím odvolením už stojí jenom obyčejný podpis. Ne ověřený podpis, ačkoliv je to tedy veřejná listina. Velice těžko se to bude prokazovat, velice těžko se to bude dohledávat. A v každém případě každá distanční volba znamená, že do určité míry se smiřujeme (Předsedající: Čas.) se zástupným hlasováním. (Předsedající: Čas.) S proxy voting. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla reagovat na paní poslankyni Decroix prostřednictvím vás. Paní poslankyně, vy přece nemůžete vědět, v jakém prostředí ten člověk žije, jestli na něj nebude vytvářen nějaký nátlak z řad rodinných příslušníků nebo zaměstnavatele, když ta možnost korespondenční volby tady je, aby ten dotyčný skutečně tu možnost využil, volil tak či onak. To zaručit nemůžete. Takže říci, že pokud se cítí v nějaké nekomfortní situaci, že pojede na zastupitelský úřad, to nelze říci takhle jednoznačně, protože skutečně může být uplacen, může být na něj vytvářen jakýkoliv nátlak a ten dotyčný tomu může podlehnout a bude pak volit třeba podle někoho jiného a ne podle toho, jak smýšlí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Dostáváme se k přihlášce k faktické poznámce paní poslankyně Evy Decroix a poté se hlásí pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslankyně Eva Decroix: Já už zkusím reagovat naposled, abych nevyvolávala diskusi o to více, jestli někteří kolegové mají pocit, že už to zde jednou padlo, tak aby neměli potřebu mi to nějak opakovat.

Co se týče nátlaku. Paní kolegyně, samozřejmě nikdo nikdy nemůže zcela vyloučit jakýkoliv nátlak, v žádné situaci, nicméně ten zákon zaručuje dostatečné pojistky, ad jedna, aby mu bylo zabráněno - a tady si dovolím tedy se ohradit proti té obálce, kterou zde ukazoval pan kolega - prosím, to, že má jiný stát korespondenční hlasování, neznamená, že tady to bude fungovat stejně. Námi navržený systém nespočívá na tomto principu obálky. Námi navržený systém spočívá na principech dvouobálky, které jsou od sebe oddělitelné. A znovu opakuji, a padají na to dotazy, nadále je možné hlasovat dosavadním způsobem na zastupitelském úřadě, to znamená osobně. To znamená, ten nátlak, nadále máme tyto možnosti.

Důležitá věc taktéž, prosím jenom k té plné moci zneužitelnosti podpisů. Zopakuji ten princip a celý postup. Nejdříve je nutné podat žádost, doložit bydliště a na té žádosti bude podpis toho daného voliče. To znamená, v okamžiku, kdy on bude následně podepisovat voličský lístek, tak tam bude ten podpis znovu. Prosím, nedělejme ani ze zastupitelských úřadů, ani z celého toho principu, že bude někdo někde nějak neschopen porovnávat podpis.

Uzavřu to. Pokud v tom celém principu je nějaké bílé místo, pojďme ho hledat, ale pojďme nepoužívat termíny jako kupčení s hlasy. A pane předsedo ústavně-právního výboru, nemáme to zapotřebí.

Poslední, abych nezapomněla reagovat na pana kolegu z SPD. Já se musím opravdu usmívat, a snažím se usmívat mile a nearogantně, jak je mi někdy vyčítáno, když velmi vlastenecká strana má problém s tím, že navýšíme v zahraničí na základě žádosti Čechů žijících v zahraničí počet vlastenců, kteří dokonce jsou tak vlastenecky zaměření (Předsedající: Čas.), že chtějí (Předsedající: Čas prosím.) hlasovat a podílet se.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A zrekapituluji, kdo se nyní hlásí do rozpravy skrze faktické poznámky, protože jinak se to nazvat nedá. Je to v tomto pořadí - pan poslanec Martin Kolovratník, paní poslankyně Karla Maříková, Zuzana Ožanová, Olga Richterová, pan poslanec Radek Vondráček a Radek Koten.

Já ještě načtu, kdo se omlouvá. Je to paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 22.30 hodin z rodinných důvodů.

A nyní předám slovo panu poslanci Martinu Kolovratníkovi. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, děkuji za slovo. Vystupuji k této věci dnes poprvé a vystupuji proto, že velmi pozorně poslouchám debatu, hlavně kolegyně Evy Decroix za ODS a její reakce na naše poznámky. A rád bych se zeptal na jednu věc nebo na postoj právě vás v rámci ODS.

A jsem rád, že jste tu přítomní, oba dva moji kolegové nebo členové z volební komise, paní kolegyně Eva Decroix i kolega Karel Haas, místopředseda volební komise, a ten svůj dotaz vysvětlím. My když jsme před pár lety řešili tu zastupitelskou demokracii, a vůbec demokracii jako takovou ve smyslu, nebo ve vztahu k obecním zastupitelstvům, k tomu po covidu nebo během covidu, jak se mají ta zastupitelstva organizovat, tak kolega Karel Haas z ODS, jste oba dva členové ODS, byl vždycky velmi konzervativní. Je to můj kolega z Pardubic a zastával názor, že demokracie se má vykonávat osobně. Osobní přítomností, bez nějakého hlasování na dálku, bez hlasování elektronicky, bez nějakého zastupování, pomocí elektronických a jiných přístrojů. Zkrátka, že demokracie je o osobním výkonu, o tom, že někdo někam přijde a něco osobně dělá. A možná překvapím. S Karlem Haasem, mým kolegou a dávným kamarádem ze sportu, jsem v té době souhlasil a souhlasím dodnes.

A dneska, když slyším tu debatu, tak Eva Decroix tady podporuje úplně něco jiného, zasílání obálek pošty, něco na dálku a podobně a Karel Haas sedí a mlčí. Mám ho lidsky rád, ale je tady, a já bych se rád zeptal, jestli jste féroví a otevření, abyste mi vysvětlili tenhle váš rozpor uvnitř ODS, jestli jste pro tu osobní demokracii, anebo nejste. Děkuji moc. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý večer. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Doufám, že jsem vás probudil všechny, a budeme pokračovat s faktickými poznámkami. Jako další je přihlášena paní poslankyně Maříková, připraví se paní poslankyně Ožanová.

Ještě než vám dám slovo, tak načtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Dvořák od 21.30 hodin ze zdravotních důvodů.

Tak vaše faktická poznámka, dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně Decroix, prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste mě docela jako dostala. Vy říkáte, že ten zákon je napsán tak, aby nedošlo k nějakému tomu nátlaku, aby ten volič nemohl volit proti své vůli. Tak mi prosím vás tady přečtěte, kde to v tom zákoně je napsáno. Kde je v zákoně napsáno, že syn nebude tlačit třeba na svou matku, aby volila tak či onak, aby to neviděl. Za tou plentou je ten dotyčný nebo ta dotyčná sama, ale doma asi ne. Tak prosím, jestli mi to můžete přečíst, kde to v tom zákoně je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další je paní poslankyně Ožanová a připraví se paní místopředsedkyně Richterová s faktickou poznámkou. Tak prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, já, protože jsem si pročetla nejenom zákon, ale i důvodovou zprávu, tak jsem zjistila, jak si předkladatelé představují tu tajnost. Respektování tajnosti hlasování se proto promítá do náležitosti identifikačního lístku, který obsahuje text o prohlášení voliče, že hlasuje osobně. No, představa, když nade mnou někdo stojí a nařizuje mi, co mám podepsat, tak to zní fakt úsměvně.

Promiňte, já budu o tom mluvit až ve svém projevu. Sama jsem zažila snahy o ovlivňování voleb. O tom, že někteří lidé jsou takoví, že skutečně šikanují své okolí a snaží se ovlivňovat a kontrolovat své blízké, jak volí, a případně jim to nařizovat. Jestli si myslíte, že se to v zahraničí neděje - děje se to všude. Ale díky tomu, že u nás ten člověk může jít za plentu, tak se může tomu tyranovi vzepřít, buď hodit prázdnou obálku, zavadit (?) lístek, schovat si do kabelky a volit si opravdu podle toho, co sám chce. Kdežto když nad vámi bude někdo stát a bude vám přikazovat, co máte dělat, a kontrolovat vás, jak to opravdu je s tou tajností volby?

Já mám připravený samozřejmě, jak už jsem řekla, svůj text. Prosím vás, i v té ústavě ta tajnost je zmíněna u všech druhů voleb. A tady opravdu já mám problém s tím, a opravdu, vychází to z osobních zkušeností, to nevychází z toho, co jsem někde četla, to vychází z toho, co jsem zažila jako předseda volební komise. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní místopředsedkyně Richterová s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Vondráček.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, jelikož ta diskuse je velmi živá, tak já také zareaguju s osobní zkušeností jako moje předřečnice, protože já jsem řadu let v zahraničí studovala, takže se mě přesně týkala ta situace, kdy si člověk vybírá, tehdy jsem byla studentka, jestli prostě zaplatí ty peníze za lístek, aby zvládl volit, protože prostě dostat se na ambasádu může být dosti drahé, anebo ne. Stejně tak když člověk v zahraničí pracuje na nějakou dobu, tak mně to dává naprostý smysl, že si chce zařídit, aby mohl volit a přitom ho to nestálo například letenku domů.

Co se týče tohoto praktického ohledu, že to prostě chceme usnadnit lidem, kteří chtějí mít vztah k zemi, jejímiž jsou občany. Jsem-li Čech, Češka a chci-li volit, tak si myslím, že je logické, že to těmto lidem máme maximálně usnadnit a umožnit jim to. Přijde mi to, že to naprosto jednoznačně podporuje jejich vztah k České republice.

Tak ale chci říct ještě jednu věc. Z této diskuse tady to vypadá, jako kdyby to nemělo 126 zemí světa pro parlamentní volby. Prosím vás, kolegyně, kolegové, je to úplně běžná věc. A prosím, nezastírejme si, vy jste to taky chtěli, byla to normální součást rozšíření možnosti volby poštou pro lidi, naše občany, občanky v zahraničí. Bylo něco, co jste, naprostá většina vás, kteří jste v tomto sále, chtěli a podporovali. A to, že se člověk zapíše do zvláštního seznamu, toho pro zahraničí, a je vyškrtnutý ze seznamu pro Českou republiku, to je prostě základní princip, takhle to tady bylo roky navrženo v těch diskutovaných návrzích. Stejně tak i co se týče těch dvou obálek, s kterými se počítá. To jsou technikálie. Není potřeba strašit lidi. Ale tak jak je to domyšlené, jak je to navržené, ještě se samozřejmě může jednat o nějakých změnách, ale chci zdůraznit, ten princip je tady roky na stole, jenom nikdy nebyl schválen. A vy jste ho přitom taky roky chtěli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, děkuji za dodržení času. Pan poslanec Vondráček nyní vystoupí s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já jsem třetí v pořadí, já už jsem nechtěl mluvit, já se chci dostat na řadu, ale musím reagovat.

Za prvé bych chtěl poprosit všechny koaliční poslance, už nepoužívejte argument, že když se to někomu nelíbí, tak tedy může jít osobně na to velvyslanectví, kdy současně váš hlavní argument je, že z Nového Zélandu musí letět do Austrálie. To je nulový argument, to jde proti sobě. Prosím vás, už to nepoužívejte.

Za druhé kupčení s hlasy, že to nemáme zapotřebí. Paní poslankyně, prostřednictvím předsedajícího, to je fakt. To je, jak kdybyste mi řekla, že tady nemám mluvit o krádeži, protože přece krást se nemá. Prostě my se tady právě musíme bavit o těch rizicích. Ten systém snižuje standard a zvyšuje možnost, dává možnost, já netvrdím, že se to stane, ale dává možnost tomu kupčení dělat. A já vás odkazuji třeba na to, co řeší teď Nejvyšší soud ve Španělsku aktuálně k volbám roku 2023. V autonomním severoafrickém městě Melilla došlo ke kupčení s hlasy. Poznali to podle toho, že došlo snad k dvojnásobnému nebo několikanásobnému nárůstu počtu těch korespondenčních hlasů, a začali se zajímat, čím to je. Náchylné jsou k tomu zvlášť uzavřené komunity.

Zkrátka vy s tím musíte počítat, s tím se musíte smířit, že distanční volba znamená, že někdo v rodině ovlivní toho druhého a že může dojít ke kupčení s hlasy. Zvlášť v dnešní době, kdy je všechno na Facebooku, lidi jsou propojení, můžou se najít, můžou to nějakým způsobem udělat. To je ryzí fakt, je tam nižší standard. A teď se můžeme bavit o tom, jakým způsobem přijmout nejlepší nový zákon. Ale vy si musíte vnitřně přiznat, že to kupčení tím nějakým způsobem zjednodušuje. (Předsedající: Čas.) A když se něco může stát, tak se to stane. Jsme prostě lidské bytosti.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Samozřejmě zase to vzbudilo nějakou vlnu faktických poznámek na ty předchozí řečníky. Já bych tady rád zareagoval na naši vlasteneckou stranu SPD a na ty poznámky směrem k nám. Já si osobně myslím, že tedy ten, kdo nebyl 80 let v České republice a měl by nabýt české občanství a volit v korespondenčních volbách, přitom ti potomci ve čtvrté generaci ani nevědí, kde ta Česká republika na té mapě, na tom glóbusu je, to mi připadá trochu nefér vůči občanům, kteří žijí v České republice a platí zde daně.

Zároveň argument, že volby korespondenční jsou ve 127 státech světa, tak to jsme se tady o tom bavili, že ty rozdíly v jednotlivých ústavách jsou obrovské, ale navíc ta pachuť z bývalých prezidentských voleb ve Spojených státech, ta tady stále zůstává, ty otazníky tady zůstávají. Samozřejmě i to prošetřování soudy ve Spojených státech jednotlivých podnětů o podvodech ve volbách korespondenčních, takzvaný Bidenův paradox, kdy tedy ten obrázek s tím přečuráváním hlasů v jedné chvíli...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o udržení slovníku. Opravdu žádám o udržení slovníku.

 

Poslanec Radek Koten: Všechny hlasy, tak ten obrázek je samozřejmě všeobecně známý. Tak to jenom dokresluje vlastně tu prioritu této vlády a poslanců vládní pětikoalice, protože právě poslanci vládní pětikoalice se snaží volby nějakým způsobem v České republice ovlivnit ve svůj prospěch, a to právě pomocí korespondenční volby ze zahraničí, protože tam se to nedá tak úplně kontrolovat. A samozřejmě ten navazující zákon o státním občanství České republiky, který má v podstatě velmi podobné předkladatele jako tato korespondenční volba, tak to jenom dokresluje. A já to tady říkám z toho důvodu, aby občané v České republice byli zorientováni a aby věděli, kdo potřebuje hlasy ze zahraničí, protože tady v České republice jste nevolitelní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan místopředseda Jan Skopeček, připraví se pan poslanec Karel Haas. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Chtěl bych, prostřednictvím paní předsedající, reagovat na pana kolegu Kolovratníka, který se tady snažil cvičit našeho pana poslance Haase. Já se ho chci zastat. Pan poslanec má jistě svůj názor. Vy teď se tady snažíte vytvořit atmosféru, že se ho možná bojí říct, nebo že názor změnil. Nemyslím si, že zrovna vy jste ten, kdo by měl tady hlídat čistotu a pevnost názoru mých kolegů. Všichni jsme v posledních dnech viděli, jak jste se ze zarytého fandy eura, mnohokrát jsme spolu na to téma bojovali v televizních pořadech, na Twitteru, tak jste se zničehonic (Předsedající: Mým prostřednictvím.), když vám šéf zapískal, tak jste otočil názor a jste dneska velmi výrazným odpůrcem eura. Já jsem za tento váš názorový posun rád. Já si také myslím, že euro Česká republika v tuto chvíli nepotřebuje, ale myslím si, že jste poslední, kdo by měl testovat čistotu a pevnost názoru vašich kolegů. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Požádám o oslovování kolegů prostřednictvím předsedající. A nyní pan poslanec Karel Haas. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Hezký večer, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající. Já jsem byl přihlášen ještě před ctěným kolegou Honzou Skopečkem, vaším prostřednictvím, kterému děkuji. Já se určitě obhájím sám. Já bych nerad nechal tu výzvu Martina Kolovratníka, prostřednictvím paní předsedající, bez odpovědi. Martin Kolovratník, prostřednictvím paní předsedající, se tady snažil v té své faktické střelit takový šíp mezi mě a ctěnou, váženou a pracovitou kolegyni Evu Decroix, kdy řeknu, ten jeho šíp se úplně minul cílem. On, řeknu, testoval můj konzervatismus nebo moje pravicové hodnoty tím, že jsem v době covidu skutečně, když se na jednotlivých zastupitelstvech, asi jste to také zažili, debatovalo o různých distančních způsobech jednání zastupitelstva, tak já nemám důvod to jakkoliv tajit, tak jsem vždycky vyzýval všechny kolegy k tomu, abychom maximálně své mandáty vykonávali osobně. Ten můj názor je pořád neměnný. Ale spojovat dnešní debatu o sněmovním tisku dnes projednávaném, to znamená o jednorázovém aktu, který třeba v době nebo ve výkonu volebního práva do Poslanecké sněmovny vykonáváte jednou za čtyři roky, je to jednorázový akt, s právní úpravou, s obecním zřízením, s výkonem funkce, veřejné funkce, kterou vykonáváme všichni v režimu 24/7, jinými slovy, v té veřejné funkci jste od okamžiku zvolení do okamžiku zániku mandátu, tak srovnávat tyto dvě věci je úplně mimoběžné. Tolik snad odpověď moje faktická.

Možná bych poprosil, když mě kolega Patrik Nacher, opět prostřednictvím paní předsedající, byl jsem tady dneska poctivě asi do půl desáté, si vzal do úst čtyřikrát v souvislosti s hromadnými řízeními, tak je to podobně mimoběžné, když dnes projednáváme otázku korespondenční volby. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče. Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová s faktickou poznámkou. Připraví se pan ministr Výborný. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já nevyužiji celých dvou minut. Já musím reagovat na to, co říkala paní místopředsedkyně Sněmovny, vaším prostřednictvím. Říkala: vy jste taky chtěli. Vážená paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, vy jste taky chtěli řádný legislativní proces a deklarovali jste to. A co? Nic. Místo vládního návrhu, který by prošel připomínkovým řízením, je to poslanecký návrh. Ano, jednací řád této Sněmovny umožňuje podávat poslancům návrhy, avšak vy jste deklarovali to, že tak činit nebudete ve věcech, které máte v programovém prohlášení vlády. Máte to tam opravdu takto přímo napsáno, já to ve svém projevu budu citovat. Takže vy jste také chtěli řádný legislativní proces. Prosím, stáhněte to a konejte. Zkuste projít řádným legislativním procesem. Nebo se toho bojíte, že by připomínková místa opravdu měla velmi zajímavé připomínky? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan ministr Výborný, připraví se pan poslanec Kolovratník.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já jsem se teď trochu vnořil do té debaty, která tady je k tomuto tématu. Říkám si, že mě trochu mrzí, že už nejsem předsedou klubu, protože toto by mě opravdu zajímalo a bavilo.

Dovolte mi teď dvě poznámky. Ke ctěné kolegyně Ožanové. Můžu vás ubezpečit, že to je trochu jinak. To, že mohou poslanci dávat návrhy, není v jednacím řádu, ale v Ústavě České republiky. V tom není žádná mimořádnost, to je standardní řádný návrh legislativní, dokonce tak mohou činit, může tak činit i Senát, mohou tak činit vyšší územně samosprávné celky a samozřejmě vláda, takže opravdu není to jednacím řádem, je to ústavou a nic mimořádného prosím pěkně na tom není. Tak jako vám, opozici, nikdo nebrání v tom, abyste zcela řádně, ne mimořádně, opoziční návrh je řádným legislativním návrhem, tak tak samozřejmě můžou činit i poslanci. Ad jedna.

Ad dva. Já mám poznámku, nebo spíš dotaz k panu předsedovi Vondráčkovi. Vy jste tady hovořil něco o tom kupčení nebo ovlivňování příbuznými a podobně. No, to mně přijde jako naprosto irelevantní argument. Pane předsedo, už dneska máme institut přenosné urny. S tou přenosnou urnou zástupci volební komise navštěvují domácnosti na vyžádání, domovy pro seniory, další. Máte pocit, že v tom je nějaká odlišnost? Já myslím, že tohle opravdu jako je daleko od toho, že by tady mohlo... Ukažte konkrétní kroky, jak by v případě korespondenční volby ze zahraničí mohlo docházet k něčemu podobnému, co jste tady naznačil. Nic takového není pravdou. A skutečně už dneska tady máme tyto mimořádné přístupy k těm, kteří nemohou volit jiným způsobem než přes přenosnou urnu. Tak děkuju možná za tu reakci.

A na kolegu Kotena, na toho reagovat nebudu (Předsedající: Čas, pane ministře.), protože chci udržet solidní debatu a diskusi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kolovratník s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak moc děkuji, a rychle tři věci. Pane místopředsedo Skopečku, prosím, neškolte mě, nepoužívejte na mě demagogické argumenty s eurem, v kterém se teď konečně shodneme. Moc dobře víte, že svůj postoj na euro už jsem zmiňoval před rokem, v únoru 2023 v debatě veřejné, na kterou dávám všude odkazy. A víte to moc dobře, tak se prosím proti mně nevyjadřujte, nevymezujte, že najednou já nemám nikoho školit. A to je z toho důvodu, že já nikoho neškolím a nezkouším. Já jsem se pouze zeptal, to je normální slušná otázka. Karel Haas to ví moc dobře, jsme přátelé z mládí, z dětství. To byla normální přátelská otázka, kterou rád zopakuji, přátelé. Karel Haas, opravdu zástupce a velký bojovník za konzervativní přístup k demokracii, za osobní výstup demokracie, prostě za osobní výkon. Nic jiného neexistuje. Vždycky o tom mluvil u nás v Pardubicích v regionu, já si to pamatuji, je to nahrané.

Já jsem s Karlem Haasem souhlasil a souhlasím dodnes. A najednou Eva Decroix mluví úplně o něčem jiném a chce posílat obálky a podporuje posílání obálek. Tak já nikoho neškolím, já se jenom ptám, jak to u vás v ODS máte? Jestli část ještě je konzervativní? Pan primátor Svoboda přikyvuje, tak možná souhlasí, že je to správně neměnit takové věci, neměnit tu konzervativní demokracii. A jestli najednou kolegyně Eva Decroix to vidí jinak - já se jenom ptám, abychom to pochopili. Vaši voliči, voliči ODS, aby to pochopili.

No a do třetice. Paní místopředsedkyně Richterová, a to by mě opravdu zajímalo, okřikovala mluvčího, že tady nemá používat slovo "přečurávat". Tak já bych se rád zeptal, jestli slovo přečurávat už je zakázané, nebo ještě ne? Abychom věděli, jak se tady máme ve Sněmovně chovat. Děkuji za vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme. No, někdo to třeba i ví sám, ale nebudu to komentovat. Další vystoupí pan poslanec Kučera. Připraví se pan poslanec Babka.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý večer dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom možná krátce zareagoval na pana poslance Kotena, který nám tady vysvětluje, jak lidé, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí, nemohou ovlivňovat život v České republice. Tento argument se tady objevuje poměrně často. Já bych chtěl říct, že právo volit těmto lidem rozhodně neumožňuje zákon nebo novela zákona o korespondenční volbě. Toto právo jim dává česká ústava. A zavedení korespondenční volby nikterak neumožňuje, respektive umožňuje volit těmto lidem. To znamená, tito lidé mohou volit už dnes. Tito lidé mohou volit už dnes a korespondenční volba jim pouze zlehčuje tuto možnost. Takže nestrašte prosím tady lidi, že ti, kteří nežijí v České republice, tady zvrátí nějaký politický režim, který tady chcete zavést, ale naopak říkejte to, co je pravda. Korespondenční volba pouze zlehčuje možnost volit lidem, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí. Českým občanům.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou pan poslanec Babka, připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. My jsme tady od rána, tady slýcháme hlavně od vás různé narážky na veletoče, které předvádí jednotliví poslanci, tak já bych si dovolil... Vy jste tady zmiňoval pana poslance Kolovratníka a jeho názory k euru, tak já bych si dovolil citovat z rozhovoru, který jste, pane místopředsedo, dal vy 6. listopadu 2020, ve kterém se vás redaktorka ptá na to, co říkáte na nápady Pirátů ohledně zavedení korespondenční volby v České republice. Tedy cituji: Volební proces Spojeným státům závidět opravdu nemusíme. Jsem rád, že žiji v zemi..."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, pane poslanče, a poprosím ostatní kolegy, aby se uklidnili, abychom vás mohli zcela v klidu vyslechnout.

 

Poslanec Ondřej Babka: Abyste slyšel, co jste řekl. (Přesně tak.)

Jsem rád, že žiji v zemi, kde se výsledky voleb v drtivé většině dozvím ve stejný den, kdy se uzavřou volební místnosti. Korespondenční volba se ukázala jako destabilizující prvek už při prezidentských volbách v Rakousku. Pochybnosti kolem zneužitelnosti korespondenční volby, nabourání a prodloužení standardního sčítání, dramaticky z minuty na minutu měnící se dlouho stabilní výsledky, to je něco, na co bychom rychle měli všichni zapomenout. Korespondenční volba prostě podkopává důvěru ve volby, tím podkopává důvěru v demokracii a v legitimitu politického systému. A to jsou věci, se kterými bychom si neměli hrát. A neříkám to vůbec jen kvůli volbám v USA. Dlouhodobě si myslím, že akt volby je natolik vážná věc, že by se člověk měl zvednout a dojít do nejbližšího volebního okrsku, který máme všichni v naší zemi v docházkové vzdálenosti. Korespondenční volba je hrou se sirkami ve stohu sena. Fakt to nedělejme a neměňme, co u nás funguje dobře.

Tolik citace z rozhovoru pana místopředsedy Skopečka. Já rozumím tomu, že pravděpodobně můžete změnit názor jako třeba pan Kolovratník na euro. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Tak, nyní vystoupí pan poslanec Nacher. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: No, já odpovím panu kolegovi, že ta debata je mimoběžná. Čím to je? Ta debata je mimoběžná proto, protože my tady furt sedíme a reagujeme na to, co se děje. Zatímco vy se střídáte, tak sem vždycky přijde... Nepovykujte tady na mě. Ministři se tady střídají jak na orloji, takže vždycky přijde nový, nezachytí ten kontext a pak jde mimoběžně argumentovat. Já jsem tady jasně řekl ten můj argument, jsem ho doprovodil fakty. Vy tady jako argumentujete - pojďme zavést korespondenční volbu, protože je to ve dvaceti zemích. A já říkám, tak stejnou optikou argumentujte u něčeho, co je tady v systému. Protože ve dvaceti zemích jsou hromadné žaloby, tak to bez problémů schvalme. Ale to se vám nechce. Takže to není mimoběžně, to s tím naprosto souvisí, protože vy si to vyzobáváte, jak chcete. Teď ještě, já nevím přesně to číslo, v kolik zemích je zákon o referendu. To tady máme taky. Tak jsem zvědav, jestli to podpoříte, když to přece je v několika zemích, teď vám neřeknu přesně v kolika.

A pokud jde o to euro, to jsem přišel akorát do sálu, tak já vám tady přečtu: Miroslava Němcová nechce euro, nebude platit Řekům. To je 2010. Miroslava Němcová 8. ledna 2024: Jsem pro euro. A když se podíváte, můžete říct: je to čtrnáct let, kdo by nezměnil názor? Tak já vám tady řeknu tu změnu názoru za dva roky u předsedy Senátu, to není řadový senátor: Jsou to věci, které nejsou dnes aktuální a nejsou pro nás dnes výhodné, konstatoval v nedělní Partii šéf Senátu Miloš Vystrčil. Naproti tomu teď v lednu řekl - názor na euro v posledních letech změnil: Více než doposud jsem se seznámil se situací a je jasné, že existují i argumenty pro. Dříve jsme se na to dívali z hlediska jediné položky a to je zadluženost v eurozóně. Takže vidíte (Předsedající: Čas, pane poslanče, děkuji.), že ty názory se mění všemi směry.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Strýček vystoupí s faktickou poznámkou, následně pan poslanec Vondráček. Já se omlouvám kolegům, že nemohu z role předsedajícího komentovat věci, které míří ke mně, ale rád jim to vysvětlím. Tak prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, díky za slovo. On mi to trošku Patrik teď sebral, to, co jsem tady chtěl říct ohledně toho veletoče směrem k euru paní poslankyně v té době, nebo senátorky, v té době, paní poslankyně Němcové, která tedy opravdu prohlásila v roce 2010, že, vyšlo to v Tiscali, že prostě Němcová nechce euro, tam vyšel článek. S tím, že ještě paní poslankyně tehdejší to rozváděla s tím, že bylo by dobré, vhodné, zavést debatu o přijetí, nepřijetí eura a na to vypsat referendum. Takže já bych vás chtěl jenom poprosit, já si myslím, že ten zákon o referendu na přijetí eura už je podaný, takže ho můžete klidně podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuji za dodržení času. Vystoupí pan poslanec Vondráček, připraví se pan poslanec Vomáčka.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych opravdu radši už mluvil se svým projevem, je tam zase osm faktickým poznámek, ale pan ministr Výborný se mě slušně zeptal, já nějak stručně, rychle odpovím na to kupčení. Průvodní jev každé distanční volby - elektronické, poštou - je, že může dojít k proxy volbě, zástupné volbě. Protože vy nikdy nebudete stoprocentně vědět, kdo dal ten lístek do té obálky, kdo dal tu obálku do té schránky. A je to z toho důvodu, že je tam absence hlídaného prostředí. Absence chráněného prostředí. Naproti tomu to, co máme dnes u nás, je tam narušen určitý princip tajnosti vůči státu, to znamená dohledatelnost a anonymita u té babičky. Na druhou stranu pořád tam máte hlídané prostředí tím, že jsou tam zástupci volební komise, a nemůže dojít k zástupnému hlasování. Za tu babičku to tam jiná babička nehodí. Kdyby tomu tak bylo, tak už fakt porušili zákon ti přítomní z té volební komise. Jestli vám to takto stačí? Rozdíl je v tom hlídaném prostředí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan poslanec Vomáčka, dvě minuty.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení páni ministři, dámy a pánové, já jsem se hlásil o slovo, když tady to začalo jiskřit mezi panem Kolovratníkem, prostřednictvím předsedajícího, vůči Karlovi Haasovi. Víte, já jsem tady asi nováček, asi ty dva roky, a já když jsem sem přišel, tak jsem si najednou začal uvědomovat, že se tady vytvářejí takové dvě skupinky, nebo skupinky vždycky dvou poslanců, kteří, já nevím, jestli se mají rádi, nebo jsou na sebe alergičtí. A to jedna blonďatá vaše kolegyně z hnutí ANO, ta když vidí pana Rakušana, tak já mám rád hady, a to je, jako když kobra vidí myšku. (Pobavení v sále.) Teď když jsem poslouchal pana Kolovratníka, prostřednictvím předsedajícího, jak krásně oslovoval asi šestkrát nebo sedmkrát kolegu Haase, tak jsem si říkal, zdali pak nám tady něco neklíčí? (Smích v sále.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Výborný, připraví se pan poslanec Zlínský.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo. Po tom se těžko vystupuje. Já jsem chtěl, vaším prostřednictvím, k panu poslanci Kolovratníkovi. On má nějaké asi ambice sem vnášet způsoby z pardubického zastupitelstva, ale to sem opravdu nepatří.

Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, opravdu nás tady neškolte v tom, co je konzervativní. Protože právě to, že chceme plně respektovat, a vraťme to do té standardní roviny, právě proto, že chceme plně respektovat základní ústavní práva, to, aby občané České republiky, třeba i ti, kteří pracují v zahraničí, kteří tam studují, se mohli účastnit voleb, to znamená využít to jedno ze základních politických práv rozhodovat v těch volbách, kde je to možné, to znamená v těch trojích, o správě této země, tak to je přece hluboce konzervativní hodnota. Já souhlasím s tím, že argument, že to je ve dvaceti nebo kolika zemích, kdyby to byl jenom tento argument, tak je to velmi slabé. To je nějaký podpůrný argument k tomu, že to není něco výjimečného, že se tady nepokoušíme vytvářet nějaký nový nástroj, instrument a podobně. Ale nemůže a nesmí a není to žádný ten hlavní argument. Ten hlavní argument je právě ten hluboce konzervativní, který s kolegou Haasem, kterého se chci tímto také zastat, sdílíme právě proto, že chceme respektovat to, co máme v Listině základních práv a svobod, politická práva, a co je vlastně definováno i naším ústavním systémem. Takhle jednoduché to je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Zlínský nyní vystoupí s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Koten.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já bych trošku otočil list a vrátil bych se zpátky k novele zákona o získávání občanství, kde je zmíněno, že nárok na občanství bude mít čtvrtá generace našich občanů, kteří emigrovali do zahraničí. Já bych tady si dovolil představit takový model, jak říkám, je to model při plodnosti 2.0 - to znamená, že každý z těch emigrantů zplodil dvě děti, tak ve druhé generaci to dělá dva potomky, ve třetí čtyři potomky a ve čtvrté generaci osm potomků. Takže to je jakási aritmetická řada, která, já neříkám, že každý z těch potomků osmi bude mít zájem o české občanství, ale nicméně pokud bude nějakým způsobem motivován třeba tím, že bude korespondenční volba a budou některé organizace působit aktivně směrem k tomu, aby ho přesvědčily, tak může prostě k nějakému takovému posunu dojít. Samozřejmě zmiňovat tady to, že taková čtvrtá generace již nemá nějaký jasný vztah k České republice, už to tady bylo řečeno, asi by bylo záhodno to nějakým způsobem ověřit, jestli vůbec mluví jazykem naším a jak vnímají a vyznají se v našich reáliích. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. A nyní je na řadě pan poslanec Koten s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych tady zmínil několik paradoxů, které se nám tady neustále a neustále vracejí, a rád bych tak reagoval na své předřečníky. Tady se pořád zmiňuje, že ta korespondenční volba je ve více státech okolo nás, ale už se tady tak úplně nezmiňuje, že například referendum téměř jako jediná nemá Česká republika, takzvané všeobecné referendum na jakékoliv téma. Myslím si, že všechny vlády, které tady byly od roku 1993, se snažily ta referenda nějakým způsobem vždycky si dát do toho programového prohlášení vlády, ale skutek utek. Až na některá referenda tedy například o vstupu do Evropské unie.

Já bych se tady ještě zmínil o jedné věci. My tady tedy se snažíme vyřídit nějakým způsobem možnost korespondenční volby, pak dalším zákonem vyrobit nějaké voliče v tom zahraničí, kteří nemají s Českou republikou v podstatě kromě předků již nic společného. A já se tady vrátím k věci, že můj strýc z matčiny strany byl od roku 1966 ve Spojených státech, takže já bych se rád nějakým způsobem domohl, abych mohl volit také v amerických volbách, protože se cítím být po strýcově koleni Američanem a rád bych volil v amerických volbách. A teď mi řekněte, jak mi to tedy zajistíte? Já se tady ptám, je to naprosto legitimní otázka vzhledem k tomu, že my to chceme takovýmto způsobem vyrobit ve Spojených státech například nebo i v dalších zemích. Tak by mě zajímalo, jaká je tedy moje možnost, abych mohl volit ve Spojených státech a mít dvojí občanství. Protože ti občané, kteří žijí ve Spojených státech, tak předpokládám, že se svého občanství nevzdají a budou mít ještě navíc české občanství. Mě to skutečně zajímá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem jeden z mála, který tady je teď 14 hodin od rána. Řada z vás se tady točila jak na orloji, občas jste se přišli podívat. Nejsem členem ústavně-právního výboru, ale ta debata mě fakt velmi zaujala. Snažím se používat zdravý selský rozum, myslím, že to docela ještě jde.

Začnu příspěvkem kolegy Jakoba na začátku. Naším cílem korespondenčních voleb je zaručit právo volit všem lidem nad 18 let. Na to jsem vystoupil ve své první faktické a poznamenal jsem, že to už je zaručeno ústavou, že to je fajn, že se asi můžeme rozejít. K čemu došlo po 14 hodinách? Vystoupil kolega Kučera, prostřednictvím pana předsedajícího, ten taky nikdy nezklame, a po 14 hodinách nám řekl: Nestrašte lidi, my přece máme právo, ústavní právo volit. Všichni. Takže to jsme se opravdu za těch 14 hodin velmi posunuli. Dokonce řekl: Nestrašte lidi, že to nejde. Připomenu, že strašil kolega Jakob na začátku. Tak jen aby se to uzavřelo celé. No a nakonec to ukončil pan Kučera tvrzením, že korespondenční volby stejně nenaruší vaši snahu zavést váš politický režim. Přátelé, to jsme se dostali opravdu daleko! To je úsměvné. Nebo spíš smutné. Přeberte si to. To je náš výsledek za celý den.

A teď na vážnou notu. A to myslím opravdu vážně. Tady máme komise, já se přihlásím ještě jednou, které jsou politicky složené volební komise. Na těch úřadech to bude velvyslanec, jeho rodina, jeho zaměstnanci, poplatní té straně, která je tam nanominovala. Takže o tom, že se s tím dá manipulovat, se tady vůbec nemusíme bavit!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Kolovratník nyní vystoupí s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Žáček a vrátíme se do rozpravy. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: No, přátelé, musím říct, že tomu nerozumím a jsem překvapen. Já jsem se opravdu kolegy Karla Haase normálně lidsky, přátelsky zeptal jenom na to, jak to v ODS mají. Jestli někdo je konzervativní, někdo jiný, jako kolegyně Eva Decroix, už není konzervativní a je liberální a progresivní, jestli to máte mezi sebou jako rozdílné. Nic víc. Jenom se ptám. A najednou se tu objevilo nějaké klíčení a jiné náznaky a podobně. Nic takového. Já se jenom pouze kolegiálně, přátelsky ptám. Nic víc, nic míň. Tak možná, abychom to uzavřeli, abychom se už dále neprovokovali, tak já jenom poprosím pana místopředsedu Skopečka, který, mám pocit, že je konzervativní v rámci ODS, kolegu Karla Haase také, jestli byste nám, pánové, chlapi, odpověděli na jednoduchou otázku: Podporuji rychle a účelově slepenou korespondenční volbu. Ano, nebo ne? Nic víc nepotřebuji. Děkuji.

A druhá věc je na paní místopředsedkyni Richterovou. Jsem rád, že tady je a určitě mě bude poslouchat. Ona okřikla a vedla k pořádku kolegu Kotena, že se má chovat slušně, a tak dál. Tak já jsem se podíval do jednacího řádu na § 59 odst. 4, který říká: Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Tak prosím paní Richterovou, jestli slovo "přečurávání" je mimo meze pořádku, nebo ne. Pro nás to bude důležité do dalších debat. Hezký večer.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, nyní následuje faktická poznámka pana poslance Žáčka.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já také nechci snižovat jednání naší ctěné Sněmovny jako můj předřečník, ale abych pomohl, podal pomocnou ruku panu kolegu Kotenovi z SPD, tak navrhuji, jestli bychom nemohli přijmout usnesení, které by zavázalo americký parlament, aby umožnil panu kolegovi Kotenovi ve Spojených státech volit. Nebudu to tedy navrhovat jako procedurální, protože bychom to museli hned hlasovat. Takovou odvahu nemám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Paní poslankyně Decroix nyní vystoupí s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Kubíček.

 

Poslankyně Eva Decroix: Já nebudu příliš faktická. Já jsem strašně moc ráda, jakou péči věnuje pan Kolovratník naší ideové čistotě v ODS. Jenom, já rozumím, že pro ně je to složité to pochopit. Představte si, že my si můžeme myslet politicky, tak jak to opravdu cítíme. Já vím, že pro někoho z ANO, když se tady odhlašujete, když se zrovna přihlásí pan předseda, vyděšeni hrůzou, abyste náhodou někoho neurazili, je to složité. Ale nebudete mi věřit, my s Karlem Haasem cítíme, že to vidíme úplně stejně, a v té jedné straně je nám velmi dobře. A jestli vy mně potřebujete dát jednu nálepku a panu Haasovi kolegovi jinou nálepku, já jsem moc ráda, že takto o nás přemýšlíte.

Ještě jedna věc mě malinko tak jako trápí. Když mým dětem bylo tak čtyři pět let, tak to měly podobně jako vy. Opakovaly sprostá slova a čekaly, co udělají lidé okolo, jestli se budou smát, nebo ne. Tam neplatil tedy jednací řád. Já nevím, jak dlouho vám to ještě vydrží. Tleskám dopředu, určitě se dostanete do stošedesátosmičky. Jenom nevím, jestli to úplně pomáhá důstojnosti vzhledem k tomu tématu, když od rána opakujeme, bavíme se o volbách, bavíme se o demokracii. Opravdu tady musíme používat nějaké termíny související s vylučováním?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Kubíček s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem docela překvapený, že vystupují členové ODS, protože já bych si tady mohl vyndat několik článků vašich členů, velmi významných členů, kteří korespondenční volbu kritizují. Včetně, prostřednictvím pana předsedajícího k panu předsedajícímu, včetně pana Skopečka. Ono to není jednoduché. Já jsem se díval na ty články, a nebudu vůbec osobní, já to nedělám, to mě asi znáte dlouho, vůbec to nefunguje. Ale ty otázky, které jste si pokládali v rámci ODS, byly úplně stejné, které vám pokládáme my. Byly úplně stejné. Já rozumím tomu, že je to nějaká vnitrostranická struktura, že si to máte vyříkat mezi sebou. Já to chápu. Ale když to pronikne do veřejného prostoru, tak my se toho pochopitelně chytneme. Vy byste to v opozici udělali úplně stejně. Je to úplně jednoduchá věc. Já bych jenom poprosil, a fakt je to věc, která říká - je tady nějaký názor, který říká je to dobře, není to dobře, je to dobře v čase, nějak to funguje, ani ty argumentace, kde to je dobře a tak dál, mohl bych argumentovat, a mám to velmi dobře připraveno, na to, že v každém státě je to podmíněno jinak, někde jsou to daňoví abonenti a tak dál, je to prostě velmi složitá záležitost. Bavíme se o tom, že se chceme někam posunout, že to má nějaký názor. A my říkáme - je to uspěchané, vy říkáte - není to uspěchané. Pro nás je překvapením, že to je poslanecký návrh, není to návrh vlády, která má tu možnost. Na druhé straně pořád jsme lidé a bavme se jako lidé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. A pan poslanec Berki vystoupí.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji za slovo. Já bych se vaším prostřednictvím chtěl zeptat kolegy Maška na jednu věc. Jestli teď automaticky, jestli jsem mu dobře rozuměl, zpochybnil morální integritu velvyslanců České republiky, a především by mě zajímalo, jestli ho takhle napadlo uvažovat o velvyslanci ve Finsku. Mě tedy rozhodně ne.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Hendrych Igor.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych přeci jenom ještě navázal na kolegu Maška, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Já si totiž myslím, při vší úctě, že to kolega neřekl úplně přesně, tu citaci, kterou tady řekl pan poslanec Kučera. On řekl, že korespondenční volby - bylo by zajímavé se podívat na stenozáznam, já to určitě udělám - nenaruší politický režim, který tady chcete zavést. To mi přijde poměrně silný výrok. Já bych byl rád, kdybychom to potom si přečetli, a tak dále, na to teď není prostor. To mi přijde jako docela silný výrok a řekl bych i silná možná konspirační teorie, která by se měla prověřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Zajíčková.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý večer, všem. Já možná tady uzavřu tu šňůru, jak vy říkáte, odéesáků, kteří se vyjadřují ke korespondenční volbě. Já bych panu Kolovratníkovi, prostřednictvím vás, pane předsedající, to také po žensky řekla - nemusíte oslovovat jenom naše kolegy, i my jsme tady ve straně, my ženy, takže bych chtěla navázat určitě na svoji ctěnou kolegyni Evu Decroix. A já bych vás chtěla ubezpečit, jsem relativně čerstvou političkou, členkou ODS i členkou Poslanecké sněmovny, a mohu vás ubezpečit, že jestli je něčím strana ODS jedinečná a konstantní, je to, že je tady absolutní svoboda slova. A my si opravdu můžeme myslet, co chceme, a můžeme si dokonce i říkat, co chceme. Já vím, že nám to možná trošku závidíte, ale chtěla jsem vás v tomhle ujistit, že takhle to tady je, a myslím si, že i bude.

A teď ještě malinko vážně. Já si myslím, že my nemůžeme přehlížet jako poslanci vývoj ve společnosti. Já jsem členkou, jak jsem tady řekla, ODS, konzervativní strany. Já velmi opatrně a velmi jemně uvažuji o všech změnách zásadních, které se ve společnosti dějí a které by se měly propsat do našich zákonů. Určitě nejsem ta z těch, která je pro nějaké rychlé pohyby, rychlé a nepřipravené změny. Ale jestli se něco významně změnilo za poslední desítky let, je to, že mladí lidé cestují, chceme, aby cestovali, aby poznávali svět, aby šířili dobré jméno České republiky. To stejné se týká zaměstnanců, vědců, výzkumníků a podobně. A my musíme prostě adaptovat naše zákony těmto změnám. A tomu se prostě bránit nemůžeme. Ano, musíme to dělat jemně, opatrně, bez prudkých pohybů, ale prostě se těmto změnám bránit nemůžeme. Takže věřte tomu, že to, že dneska hájíme korespondenční volbu je promyšlené (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), máme to vydiskutované a myslím si, že nastal čas, aby se toto stalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. No, já přeložím do lidštiny to, co se tady děje. A já jsem na to přišel už nějakou dobu. Vám hrozně vadí, když my vám dáme zrcadlo, když my vám dáme vaši vlastní medicínu. Vy jste potom takoví, začnete být takoví agresivní. Dneska nejčastější argument váš - vlastně byly dva. Za prvé, že korespondenční volba je ve dvaceti zemích. A my vám tady říkáme, nesrovnávejte to, protože ve dvaceti zemích jsou i jiné věci, které vy nechcete. Tak tím neargumentujte. Druhý, že hnutí ANO mělo nějaký názor a teď ho změnilo. A tam vám zase my říkáme, že vy ty názory měníte taky. Úplně na stejnou věc, ale i na euro i na cokoliv. Tak tím zase neargumentujte. To je jenom nastavování zrcadla. A pak tady se nerozčilujte a nemějte tady infantilní projevy, protože máte pocit, jako že se vás to nějak dotklo. Ne. Argumentujte, proč má být korespondenční volba, nepoužívejte to, co se dá velmi snadno otočit proti vám, a pak se někam dobereme. Ale tohle byly nejčastější věci. Funguje to jinde, ale u ostatních věcí to jako promlčíte. Těším se na debatu o referendu, jestli budete argumentovat úplně stejně, jestli jste konzistentní aspoň v rámci jednoho týdne.

A to, že někdo změnil názor. Tak já jsem tady citoval, že vy ho měníte pravidelně, a citoval jsem, co říkal Petr Fiala, váš předseda, ke korespondenční volbě po volbách v Americe v roce 2020. Používejte jiné argumenty. Tady narazíte a bude to furt dokolečka.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Ožanová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem už delší dobu někdy zmáčkla faktickou, zase vymáčkla, protože jsem nechtěla reagovat úplně na vše. Nicméně, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, kolegyně Decroix, myslím, že to nebylo příliš dobré říkat, co a jak a že údajně my jenom posloucháme. Prosím vás, já se domnívám, kdybyste někdy byli takovou muškou, která přilítne na naše kluby, tak byste zjistili, že opravdu ta diskuse je. O všem. A to, že většina potom řekne, vlastně zbytek se přikloní k názoru většiny, demokraticky většina rozhodne, jakým způsobem se budeme chovat ve Sněmovně, to si myslím, že je správně. Děláte to také. Vaše stoosmička, hlasovací mašinérie. Prosím vás, neříkejte, že jste nikdy nezmáčkli čudlík a nezvedli ruku pro věc, se kterou nesouhlasíte. Takže prosím, bylo to trošku zbytečně ostré.

A co se týče konzervativní politiky, mě snad nikdo nebude podezřívat, že bych nebyla konzervativním politikem. A právě proto nechci měnit to, co dobře funguje, kde mám skutečnou tajnost volby, skutečnou přímost volby, skutečně je naplňována ústava. Rozumíte mi? Já mám opravdu obavy o tajnost a přímost volby. Takže já z hlediska konzervativního chci zůstat na tom, co funguje.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou je na řadě pan poslanec Mašek a připraví se pan místopředseda Skopeček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Já musím na pana kolegu Berkiho, protože to byla výzva. Já jsem v posledních vteřinách to nestihl doříct, pane kolego, kdy jsem mluvil o těch zastupitelských úřadech. Jistě nebudu napadat morální integritu našich velvyslanců. To bych si nikdy nedovolil. Možná, kdybyste se ptal na politickou, nevím, jaká by byla diplomatická odpověď, protože každý, kdo tam je, tak je poplatný tomu, za koho tam je, podle toho se chová, je to pochopitelné, za toho kope, to je pochopitelné. Je to tak. Ale já jsem právě tohle říkal spíš ve vztahu, že ti lidé, co tam jsou, jsou prostě na toho člověka nějakým způsobem navázáni. Buď jsou v zaměstnaneckém poměru, nebo jsou to členové rodiny. A není to souměřitelné s klasickou volební okrskovou komisí, kde mají všichni paritní zastoupení, pokud si tam ty lidi do té komise dodají. A jestli tohle chcete rozporovat, jestli budete říkat, že to je úplně stejné a že to nezavdává aspoň to přemýšlet o tom, že to může být nějakým způsobem manipulováno... Odpovězte si sám, jestli jste takhle čistý, ani vás to nenapadne, nic takového se nemůže stát, vylučujeme to. Tak mi to tady řekněte na mikrofon. Já se podám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. A nyní je na řadě pan místopředseda Skopeček. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já se moc omlouvám, ale z pozice řídícího nemůžu okamžitě reagovat na některé ty připomínky. Tak to zkusím.

K panu kolegovi Kolovratníkovi. ODS byla v 90. letech zakládána jako konzervativně liberální strana. Pokud se podívá na naše nějaké zakládající dokumenty, tak tam toto sousloví najde. Najde tam jak tu konzervativní část, tak tu liberální. Někteří jsme více konzervativní v ODS, někteří méně, někteří jsou více liberální, někteří zase méně. Nicméně myslím si, že to pana Kolovratníka zase tak nemusí trápit, že to je spíš o tom, aby tomu rozuměli naši voliči, který z těchto pólů zdůrazňujeme a v jakých tématech. To je asi důležitější. To je jedna věc.

Druhá věc k té volbě korespondenční. Kolega Babka, prostřednictvím předsedajícího, tady četl úryvek z mého rozhovoru pro Parlamentní listy z roku 2020. Tam zjistí, kdyby si to přečetl celé, tak by si mohl přečíst i větu, že se tam bavím o tom, že v České republice máme natolik blízko volební okrsky, že každý v České republice se může zvednout, obléknout se a s relativně nízkými časovými náklady dojít do nejbližší volební místnosti. Čímž z kontextu naznačuji, že se bavím o korespondenční volbě a o návrhu korespondenční volby v České republice jako pro volby i nás, kteří tady žijeme, jako další způsob volby. Což bych já opravdu nerad v České republice zažil, protože si myslím, že se opravdu všichni máme v ten volební den obléct a do té blízké volební místnosti dojít. Takže pánové, když už citujete mé rozhovory, prosím, citujte je celé a nevytvářejte tady nějaký dojem toho, že jsem se v tomto smyslu vyjadřoval ke korespondenční volbě ze zahraničí (Předsedající: Čas, pane místopředsedo.), jakkoliv to, jaký názor na to budu mít, vyjevím až v hlasování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Koten a připraví se pan poslanec Bělor. Faktické poznámky. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji mnohokrát za slovo. Já jsem už nechtěl vystupovat, ale prostřednictvím paní předsedající bych rád zareagoval na paní poslankyni Zajíčkovou. Samozřejmě, vzhledem k tomu, že jsme tady demokratická instituce, tak bychom měli mít všichni privilegia říkat to, co si myslíme, a měli bychom tady o tom spolu diskutovat. To, že tady paní poslankyně, vaším prostřednictvím, zmínila, že oni si opravdu mohou říkat, co chtějí, tak to skutečně dokazuje případ jednoho starosty městské části Řeporyje, který si skutečně může říkat, co chce. V některých případech za to nese dokonce trestní odpovědnost a v některých případech ta trestní odpovědnost je odložena, protože to privilegium říkat si, co chce, tak to tam pravděpodobně nějakým způsobem funguje a nejsem si zcela jist, jestli toto privilegium není až úplně za hranou, protože říkat to, co říká na svých sociálních sítích, mě mnohdy i lidsky zasáhne. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Bělor s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Hendrych.

 

Poslanec Roman Bělor: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já musím reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na to, co tady před časem nebo před chvílí říkal pan kolega poslanec Koten. Mně připadá naprosto nefér a absurdní, že nám tady do poměrně napjaté diskuse o korespondenční volbě přimíchává samostatnou problematiku zákona o státním občanství. Ta novela zákona o státním občanství vychází z poznatků konzulární praxe Ministerstva zahraničních věcí a iniciativa směřující k té novele vychází z výboru zahraničního, z podvýboru pro krajany. Já nemůžu za to, že SPD z vlastní vůle není v tomto podvýboru zastoupena. A chci tady jenom zdůraznit, že ta novela má jediný cíl - napravit chyby předcházejících novel, kdy z konzulární praxe Ministerstva zahraničních věcí jednoznačně vyplývá neúměrná tvrdost vůči rodinám, které byly postiženy komunismem a nacismem, kdy docházelo, zjednodušeně řečeno, k tomu, že některým rodinám nebo některým lidem bylo upíráno získání občanství, protože jim je komunismus buď odepřel, nebo odebral. Logicky pak ta možnost získat občanství přechází i na jejich potomky, protože by jinak to právo, kdyby toto právo nebylo upíráno jejich rodičům, měli. To je všechno, co jsem k tomu chtěl říci. A pakliže se SPD chce jaksi pustit i do upírání práv těm, kteří byli postiženi dvěma totalitními režimy, včetně třeba i některých Wintonových dětí, tak nechť pokračuje v této politice. Jistě získá mnoho bodů mezi svými voliči. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Hendrych, připraví se pan poslanec Babka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom krátce ještě reakce na paní poslankyni Zajíčkovou, vaším prostřednictvím. Mě zaujalo to, jak jste mluvila o tom, že tedy je to záležitost, ta kterou tady projednáváme, že je to výsledek jakési evoluce, že lidé cestují, daleko častěji pobývají v zahraničí a tak dále, tak nějak se pokouším vás parafrázovat, a proto by tato změna měla nastat v tomhle kontextu, a že bychom to měli dělat jemně a bez rychlých pohybů. S tím by se dalo souhlasit, pokud by tato norma prošla opravdu takovým tím řádným a standardním legislativním procesem. Pokud by to nebylo v tom režimu, jak to máme tady dneska. Pokud by to šlo přes Legislativní radu vlády a pokud by to šlo přes standardní připomínková řízení, jak už tady říkaly mé předřečnice před pár hodinami. To si myslím, že si trochu odporuje, to co říkáte. Bez rychlých pohybů i jemně, a přitom tímhle způsobem. To je můj názor na to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Babka s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Berki. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já si dovolím ještě krátkou reakci na vás, vaším prostřednictvím. Omlouvám se, mohl jsem zmínit to, že ta vaše citace mířila tedy k těm domácím korespondenčním volbám. Já si myslím, že to z ní ale vyplynulo, nicméně jsem to mohl zmínit. Tak za to se omlouvám. Nicméně ten princip, o čem ta korespondenční volba je, jestli je ze zahraničí nebo jestli platí doma, tak ten princip té korespondenční volby je stejný. A vy to bohužel pravděpodobně zavedete v této řekl bych až silně polarizované době, právě bez nějakého širšího politického konsenzu. A notabene, může se právě stát, a už to tady dneska padlo, že Ústavní soud, až bude tento zákon prozkoumávat, tak právě může rozhodnout, že je to právě diskriminace těch domácích voličů, a rozhodne o tom, že by se ta korespondenční volba měla zavést nejen pro ty zahraniční, ale právě pro ty domácí z důvodu jejich diskriminace. Protože princip té domácí i zahraniční korespondenční volby je stejný. A proto jsem si tady dovolil vás citovat, protože tu Pandořinu skříňku prostě otevíráte. Ve všech zemích, ve kterých byla ta korespondenční volba zavedena, ať už byla ze zahraničí, nebo domácí, tak nějakým způsobem se samozřejmě v tom zavádění dalších sociálních skupin prostě pokračovalo. Nicméně princip té korespondenční volby domácí a zahraniční je podle mého názoru stejný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji, omluvu přijímám. A další vystoupí pan poslanec Berki.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji. Já vaším prostřednictvím, s dovolením, zase odpovím kolegovi Maškovi. Já jsem slyšel spoustu různých historek i o volebních komisích u nás a pořád z toho neusuzuji, že primárně jde některým lidem o to podvádět. Tudíž tento přístup jaksi aplikuji i na naše velvyslance. A tam já opravdu předpokládám velkou morální integritu. Většina našich velvyslanců je vybírána jako kariérní diplomati, a přesto i u těch, kteří tak nebyli vybráni, nemám já tendenci předpokládat, že by snad měli oni nějakou potřebu podvádět u sčítání voleb.

A ještě bych se vymezil proti jedné věci. Velvyslanec není poplatný tomu, kdo ho tam vyslal. Jeho úkolem je činit kroky, které jsou v souladu se zahraniční politikou České republiky. A zahraniční politiku České republiky povětšinou nastavuje vláda. Tedy nejsou poplatní, ale vykonávají to, co mají v náplni práce.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Mašek, připraví se paní poslankyně Zajíčková. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Já panu kolegovi Berkimu, vaším prostřednictvím, už jenom řeknu, já jsem porovnával ty dvě možnosti. Klasická komise obsazená napříč všemi stranami v uvozovkách versus ta komise, jestli se tomu tak dá říkat, na zastupitelském úřadu. Nic víc, nic míň. A porovnal jsem ty možnosti. Dál to nechci rozvádět. Morální integritu, to jsem tady říkal, žádných velvyslanců nerozporuji.

Na pana poslance Bělora, vaším prostřednictvím, který je předsedou podvýboru pro krajany a který nám zde vysvětlil, že dlouhodobě se asi na tom pracuje a že to je prostě zřejmě nějaký souběh, jak jsem pochopil, té práce na zákonu o státním občanství. No, souběh, když to chceme rozšířit na čtvrtou generaci, to je jako hra letadlo. Spočítejte si to. Ti lidé skutečně, řada z nich opravdu o České republice vůbec nic neví a nejsou s ní nijak spojeni, možná přes nějakou prababičku. A zároveň v této Sněmovně projednáváme zákon o korespondenční volbě. Tak prosím, nikdo z nás přece není tak naivní, aby mluvil o náhodném souběhu. Kdo z nás tu věří na náhody? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A nyní vystoupí paní poslankyně Zajíčková, připraví se paní poslankyně Pošarová.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Já už jsem se naučila to, že faktické poznámky jsou vlastně reakcemi na to, co tady zazní. Tak já mám tři reakce na tři reakce, které tedy tady proběhly.

Nejdříve na pana kolegu Nachera, prostřednictvím vás, pane předsedající. Vy jste šel těsně po mně, když jsem tady nezdůvodňovala korespondenční volbu příklady evropských zemí, nebo vůbec zemí v celém světě. Já jsem tady, ten jediný důvod, který já vnímám, který je pro korespondenční volbu, je změna v chování našich občanů, kdy vyjíždějí do zahraničí, a my se musíme této situaci přizpůsobit a adaptovat se na ni. Takže mě opravdu nezajímá, co se děje v Evropě nebo v Izraeli nebo na druhém konci světa, protože vždycky máme nějaký příklad, který to podporuje nebo to nepodporuje. Můj důvod, proč podporuji korespondenční volbu, je to, že celý život pracuji s mladými lidmi, vím, jak žijí, jak změnili své uvažování, vím, jak změnili své chování, jak cestují a chtějí se zúčastnit zároveň i voleb. Mám osobní příklad, kdy prostě můj syn šest hodin musel cestovat, aby mohl volit prezidenta. A bylo to velmi komplikované.

Druhá moje reakce je, tuším, na pana Hendrycha, teď se omlouvám, nebo na některého z kolegů, který tady zmínil mého kolegu z ODS pana Novotného. Já bych jenom chtěla říct, že já také nesouhlasím s některými výroky svého kolegy. A víte, co jsem udělala? Našla jsem odvahu a napsala mu veřejnou výzvu, aby prostě svoje chování usměrnil a přizpůsobil nějakým kulturním zvykům. Tu odvahu jsem našla. A teď už je to na něm a je to jeho zodpovědnost. Takže já s ním také nesouhlasím, ale já jsem taky pro to něco udělala a našla jsem, jak říkám, tu odvahu a ozvala jsem se.

A poslední reakce moje je na to, jak jsem tady říkala, že i já se snažím k věcem přistupovat velmi jemně (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) a nedělat prudké pohyby. Pokud bychom měli s vámi jiné zkušenosti, s vámi jako opozicí, tak bychom to tou standardní cestou určitě projednali.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, moc se omlouvám. Kdyžtak poprosím o přihlášení se k faktické poznámce opětovně, ale čas musíme dodržovat všichni. Paní poslankyně Pošarová vystoupí. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat na naše předřečníky. Víte, já jsem myslela, že žijeme v právním státě a že máme dodržovat ústavu. A tady vidím, že mění se tam možnost, protože tajné hlasování, když budu konkrétní, je, že tato zásada znamená, že nesmí být možné spojit voliče s odevzdaným hlasem. Pokud, máte to i na stránkách Sněmovny. To znamená, že tam vidíte, kdo odesílá přece ten lístek. A jak to pak jako můžete spojit, jako to pak může volit kdokoliv jiný? Vlastně budou chodit hlasy, nikdo nebude vědět, odkud chodí.

Za další, chci se ještě zeptat, co se týče přímosti. Přímá volba znamená, že přijde člověk a vhodí to do urny. Když to hodíte do pošty, chodí to přes desítky lidí, možná stovky lidí. Jak zaručíte, že ten hlas nebyl třeba cestou změněn nikým jiným? Prostě tam chybí ta přímost.

A další. Máme zkušenosti, že známí byli na Novém Zélandu a chtěli se účastnit voleb, vlastně být na velvyslanectví a dohlédnout. Nebylo jim to ani umožněno. Takže jak máme pak důvěřovat, že ani prostě se nemění lístky na tom velvyslanectví? Tady slyšíme autoritu, věřte, ale vy to absolutně zpochybňujete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Bělor s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Havel Matěj Ondřej. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Bělor: Pane předsedající, dámy a pánové, já budu jenom reagovat na reakci pana kolegy Maška. Já chci jenom říct, že je to skutečně náhoda, a chci to jenom doložit ohledně tedy toho zákona o občanství tím, že se jedná podle odhadu Ministerstva zahraničních věcí o desítky, možná nižší stovky osob. Jedná se jednoznačně o historickou křivdu. A chci jenom ještě zdůraznit, že v této věci jsme našli poměrně velkou shodu s vašimi kolegy v tom podvýboru pro krajany, a pojďme se pokusit tuto agendu mít jako jakési oko uragánu v té dnešní bitvě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Havel.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo. Dovolte jenom krátkou reakci na paní kolegyni Pošarovou, prostřednictvím vaším, pane předsedající. Co se týká té identifikace hlasovacího lístku, tak identifikační lístek není součástí úřední obálky, ve které je samotný hlasovací lístek, ale vkládá se pouze do té doručovací obálky. Je to velmi zevrubně popsáno v důvodové zprávě tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. A to byla poslední faktická poznámka. Vracíme se do rozpravy a nyní vystoupí paní poslankyně Babišová Andrea. Ještě jenom připomenu, že podle mých informací je dohoda, že bychom měli končit ve dvanáct hodin, o půlnoci. Prosím.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, v této pozdní hodině upozorňuji, že můj příspěvek je poněkud delší, takže ho zcela jistě do dvanácti hodin nedokončím, takže se s vámi těším zítra ráno na viděnou. Přesto ze začátku vynechám historii, která už tady během dnešních 14 nebo 15 hodin byla několikrát zmiňována, v kterých 20 zemích to funguje, jakým způsobem a tak dále. Chtěla jsem si to tady probrat, rozebrat a myslím si, že v této pozdní hodině už je to poměrně zbytečné.

O korespondenční volbě se v České republice mluví mnoho let, ale zatím ji žádná vláda neprosadila. Tentokrát to ale vypadá, že k jejímu zavedení je nyní silná politická vůle a především většina v obou komorách Parlamentu. Ostatně její prosazení ve svých programových prohlášeních slíbila současná vládní koalice ve složení ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a STAN. Její členové už v dnešní chvíli deklarují našim spoluobčanům, že budou mít možnost hlasovat korespondenčně v poslaneckých volbách v lednu roku 2025, a všechny strany pětikoalice zavedení volby podporují. Mezi hlasitější obhájce patří především TOP 09, Piráti a STAN, z mimoparlamentních subjektů korespondenční volbu prosazuje Strana zelených.

ANO ve svém nesouhlasném stanovisku během dnešních dnů uvedlo minimálně desítky námitek, nejdůležitější čtyři proti zavedení korespondenční volby. Nejzávažnější námitka zní, že navržená úprava neodstraňuje riziko, že korespondenční hlasování v konkrétních případech neproběhne plně v souladu s ústavou upravenými zásadami pro výkon volebního práva, zejména pak že hlasování bude tajné a půjde o přímé volební právo, tedy skutečně o volbu toho kterého voliče, do níž nebude nijak a nikým zasahováno. Dále, že nedojde ke zneužití práva korespondenční volby k ovlivňování výsledků voleb. Zbylé připomínky pak byly spíše technického rázu, jako detaily ohledně vytištěných hlasovacích lístků a dalších mnoha technických poznámek, které naši nebo mí kolegové během dnešního celého dne na mikrofon projevili.

Snaha zavést korespondenční hlasování je dlouhodobá především u politických stran, které jsou populární mezi voliči v zahraničí. V posledních volbách šlo především o obě vládní koalice. V říjnových sněmovních volbách hlasovalo 50,5 % voličů ze zahraničí pro koalici Pirátů a STAN, zatímco v České republice dostali pouze 15,6 % hlasů. Koalice SPOLU získala v zahraničí 34,3 %, v České republice 27,8 %. Pro hnutí ANO bylo pouze 5 % zahraničních voličů, v České republice získalo hnutí 27,1 %, a pro SPD dokonce pouhých 2,2 %, v Česku hlasovalo pro hnutí 9,6 %. Při sněmovních volbách na 111 českých ambasádách a generálních konzulátech odvolilo 13 236 občanů z 18 808 zapsaných voličů. Šlo tedy pouze o zlomek z odhadovaných půl milionu, až 600 000 Čechů, kteří žijí, pracují či studují v cizině. Pro ilustraci, 300 000 platných hlasů by korespondovalo počtu hlasů odevzdaných ve sněmovních volbách v Plzeňském nebo v Královéhradeckém kraji. Jinými slovy, krajané by v případě voleb do Poslanecké sněmovny mohli citelně zamávat výsledky voleb nejen v těchto krajích, kam jejich hlasy putují, ale také třeba při těsném výsledku změnit pořadí kandidátů v obou kolech prezidentské volby.

Politici, kteří korespondenční volbu prosazují, hovoří o zvyšování voličské účasti, narovnání letitého dluhu vůči Čechům žijícím v zahraničí a celkovém vylepšení demokracie. K tomu přidávají argument, že odpůrci vědí, že je občané žijící v cizině nevolí, a proto se změně zákona brání. Politici, kteří naopak proti korespondenční volbě vystupují, zmiňují zejména obavy z možné manipulace, z porušení principu tajné a svobodné volby, narušení funkčního volebního systému či zvrácení výsledku voleb lidmi, kteří mají o české politice omezené možnosti a informace a v zemi nežijí. Navzdory různým proklamacím o obavách a demokracii či snad jejich rozšiřování je nabíledni, že hlavní motivací aktérů pro zavedení korespondenčního hlasování zůstává politický kalkul.

Na to ostatně upozorňují i politologové. Petr Drulák napsal, že současná vládní garnitura oprávněně čeká, že z ní může mít profit, což ilustruje nejen na sněmovních volbách, ale také na prezidentských volbách z roku 2018. Při této prezidentské volbě bychom v druhém kole zažili souboj Jiřího Drahoše, který v zahraničí získal 45 % hlasů, s Pavlem Fischerem, který získal 21 % hlasů. Zemanových 7,5 (%) hlasů by stačilo až na páté místo těsně za Michalem Horáčkem. Shrnuto, Češi v zahraničí představují politicky jasně vyhraněné voličstvo, které odmítá levici a jednoznačně podporuje progresivismus s neoliberalismem, soudí takto Drulák, podle něhož nejde jen o nějaké české specifikum. V této souvislosti připomněl vliv korespondenčního hlasování na volbu rakouského prezidenta v roce 2016, která se musela dokonce opakovat. V druhém kole prezidentských voleb zvítězil těsnou většinou 30 000 hlasů zeleně progresivistický Alexander Van der Bellen před národně konzervativním Norbertem Hoferem. Zvítězil díky korespondenčním hlasům ze zahraničí, jichž získal téměř o 200 000 víc než jeho oponent. Bez zahraničních hlasů by vyhrál Hofer. Každá úprava výsledek voleb ovlivní. Zahraniční voliči hlasují převážně pro pravici. Na druhé straně nevíme, kolik jich takové možnosti využije.

Odborníci jsou vůči možnosti zavedení korespondenční volby mnohem opatrnější než řada politiků. Právník Zdeněk Koudelka označil korespondenční volbu za zásah do celé filozofie volebního práva a demokracie. Podle něj navrhovaná novela zjednoduší volby zahraničním voličům, a tak bude více těch, kteří rozhodnou o Poslanecké sněmovně a prezidentovi, a přitom sami nežijí ve státě, o němž rozhodují, tedy neponesou důsledky svého volebního rozhodnutí. Demokracie je však založena na tom, aby si občané zvolili ty, kteří o nich budou rozhodovat. Zvolí-li jim to někdo jiný z ciziny, je tento princip porušen. Koudelka argumentuje tím, že volič v Česku také nemůže volit v jiném kraji či obci, kde nebydlí, aby neovlivňoval složení zastupitelstva, jehož rozhodnutí pak sám nebude podléhat.

Spor o korespondenční hlasování je volbou mezi tím, zda má existovat právo volit držitele moci jen u těch, kteří žijí na území, kde budou této moci podléhat například tím, že zde platí daně, anebo zda se zvýší role těch, kteří nám budou moci vnutit svoji politickou vůli, aniž by tady s námi žili.

Petr Drulák o zavedení korespondenční volby mluví jako o nebezpečném útoku na demokracii ze dvou důvodů. Za prvé proto, že občané trvale žijící v zahraničí disponují také občanstvím své druhé vlasti, kde jsou o dění lépe informováni než o dění v Česku. Podle Druláka je proto nezbytné zvyšovat pravděpodobnost, že se stanou jazýčkem na vahách při politickém rozhodování, jehož následky neponesou, a nanejvýš je budou zdáli pozorovat. A za druhé, korespondenční volba porušuje úplně všechno, co činí volbu u uren nezpochybnitelným výrazem voličovy vůle. Naopak podle Druláka může být výsledkem nátlaku a manipulace. Nevíme, za jakých okolností byl hlas vložen do obálky a odeslán. Může být porušena nejen anonymita. Je totiž technicky možné spojit hlasovací lístky s voličem a otevírají se také netušené možnosti kreativního sčítání, které jsou na úrovni volebních okrsků omezeny už tím, že příliš zmanipulovaný výsledek by upoutal pozornost.

Drulák varuje před dalším krokem, který podle něj bude reálně následovat - zavedení korespondenční volby v České republice po vzoru USA. Přitom ve Spojených státech se korespondenční volba stala pouze jedním z pilířů předvolební strategie odpůrců prezidenta Donalda Trumpa. V únorovém čísle časopisu Time se sami pochlubili úspěšným spiknutím na záchranu prezidentských voleb. Na rozdíl od minulosti už aktivisté nemuseli přesvědčovat potenciální Bidenovy voliče, aby šli k volbám. Nejprve vylobbovali dostatečné rozšíření korespondenční volby a pak už jen stačilo, aby se vydali do velkoměstských ghett a obyvatelům pomáhali vyplňovat a odesílat hlasovací lístky.

Ani politolog Stanislav Balík není přesvědčen o užitečnosti korespondenční volby, naopak ji označuje za hodně nebezpečnou hru, jejímž výsledkem může být devalvace českého funkčního volebního systému. Sice uznává, že z hlediska evropských zemí je Česko s absencí korespondenčního hlasování anomálie, nicméně upozorňuje například na to, že ve Francii šlo korespondenčně hlasovat do roku 1975, kdy to bylo kvůli podvodům zrušeno. Zavádění korespondenční volby v západních demokratických zemích přičítá jistému módnímu trendu, podobně jako přímou volbu prezidenta. Podle něj reálně hrozí, že v kontextu debat o podvodech se zaslanými lístky v minulých prezidentských volbách v Rakousku či USA, ať skutečných, či smyšlených, přestanou lidé důvěřovat celému volebnímu procesu, jakkoliv (jakékoli?) těsnější výsledky budou odmítány jako zfalšované. A možná nejenom ty těsnější. Uvěří-li nezanedbatelná část lidí, že je možné falšovat, tak i kdyby to tak nebylo, bude to pro legitimitu zvolených znamenat totéž, jako by se skutečně podvádělo.

Podle právníka Petra Kolmana neobstojí argument, že Česko je jedna z mála zemí, kde korespondenční volby nejsou zavedeny, protože tam tento způsob hlasování podle něj degraduje volby ze svátku demokracie na nákup v e-shopu. Pokud někdo v České republice nežije, ale chce ať z jakéhokoliv důvodu ovlivňovat, kdo zde bude prezidentem či poslancem, měl by si to prostě zasloužit. Nezapomínejme, že Čech nebo Češka v cizině ve své domovině zpravidla neplatí daně, takže pokud má někdo ambice působit na to, kdo bude vládnout jeho spoluobčanům ve staré vlasti, tak by neměl pouze zaslat obálku, ale také pro to něco udělat, jinými slovy jít osobně hodit hlas do volební urny na zastupitelském úřadě.

Námitky proti zavedení přímé volby se objevují také z řad politiků současné vládní koalice. Senátor ODS Tomáš Jirsa vyjmenovává riziko, že voliči budou vystaveni tlaku při volbě, že o směřování země rozhodnou hlasy lidí, kteří v Česku nežijí, že mohou vzniknout pochyby o regulérnosti volby a že existuje ještě větší riziko kupování hlasů. Je zajímavé, že Jirsa ukazuje prstem na vládní TOP 09, která o zavedení korespondenčního hlasování usiluje dlouhodobě. Schválení korespondenčního hlasování by považoval za stejnou chybu jako schválení přímé volby prezidenta. I u této parlamentní iniciativy stála TOP 09 a následně z této změny ústavy bolela hlava všechny její tvůrce, napsal senátor Jirsa.

Opatrný by byl při zavádění korespondenčního hlasování i europoslanec Alexandr Vondra, který se odvolal na poslední prezidentské volby v USA. Skeptický je i bývalý prezident Václav Klaus. Cituji: "Já považuji korespondenční hlasování za totální zradu myšlenky voleb a zradu myšlenky parlamentní demokracie." Právník Jiří Němec má o nutnosti zavést korespondenční volbu pochybnost. Pokud má ale ke změně dojít, měla by být otevřena širší debata i o dalších opatřeních, jako o rozšíření korespondenční volby, o možnosti hlasování v předstihu nebo udělat volby v jeden jediný den. Z výše zmíněné debaty je evidentní, že existují silné argumenty pro i proti zavedení korespondenčního hlasování. Odhlédneme-li od názoru politiků, v jejichž hodnocení bezesporu hrají velkou roli vyhlídky, zda by jim tento krok pomohl, nebo je spíše poškodil, zůstávají odborníci k zavedení korespondenční volby hlasování opatrní.

Pokud jde o negativa, pak ta nejzávažnější už zazněla. Nejzávažnější zní, že při této formě volby nelze zaručit, že proběhnou tajně a svobodně a že na voliče nebude vyvíjen nátlak. Dalším silným argumentem je, že není logické nechávat rozhodovat o české politice občany, kteří v zemi dlouhodobě nežijí, respektive jim příliš usnadňovat, kdy možnost volit na zastupitelských úřadech už mají. K tomu se váže i námitka, že právě hlasy ze zahraničí mohou zvrátit celý výsledek voleb. Menší výhrada může být i fakt, že hlasy se poštou mohou ztratit či dorazit později, tudíž by propadly jinak platné hlasy.

Zde je třeba vzít v potaz dvě námitky. Americké pořekadlo praví: neopravuj to, co funguje. Od listopadové revoluce nebyly v dějinách České republiky občany zpochybněny výsledky jakýchkoliv voleb a důvěra v náš volební systém tak až na výjimky je univerzální. Při situaci, kdy by o výsledcích voleb rozhodovaly hlasy ze zahraničí zasílané poštou, navíc ve světle otazníků, které se objevily kolem prezidentských voleb USA či Rakousku v posledních letech, by mohla vzít dnešní důvěra v systém zasvé.

Druhá námitka zní, že by se takto zásadní změna volebního systému neměla prosazovat na sílu. Konsenzus ohledně korespondenční volby by se jistě hledal snáz, pokud by s jejím zavedením vládní koalice tak okatě nespěchala kvůli prezidentské volbě už v roce 2023 a nyní kvůli poslaneckým volbám roku 2025, ale snažila se najít konsenzus napříč politickým spektrem. V opačném případě po přeskupení sil v parlamentu hrozí, že korespondenční hlasování nepřežije více než jedno volební období. V případě korespondenční volby platí, že méně je někdy více. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a s faktickou poznámkou je k vašemu vystoupení přihlášen pan poslanec Berki. Takže vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Dovolím si krátké reakce. Je často argumentováno Spojenými státy, kde bych řekl, že je to daleko více neschopnost Donalda Trumpa uznat prohru, neb jeho pochybnosti nepotvrdil, pokud tedy já vím v tuhle chvíli, ani jeden ze soudů.

A pak mám na vás dvě otázky. Chcete změnit princip, že tedy volební právo je odvozeno od občanství, na nějaký jiný princip? A druhá věc. Chcete zavést tedy testování, jak se kdo v průběhu volebního období zajímá o situaci?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Havel. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji. Já bych se také obrátil na vás, paní kolegyně Babišová, prostřednictvím pana předsedajícího. Mně to nedá. Vy jste zmiňovala Královéhradecký kraj, můj domovský, že by výsledky v tomto kraji měly být ovlivněny těmi zahraničními, nicméně tam se přepočítávají výsledky do čtyř největších krajů. Byť by mi to lichotilo, Královéhradecký kraj mezi ně nepatří ani v tom návrhu z evropských do jednoho, z mimoevropských do druhého, tak se tam v tom návrhu s tím počítá.

Já si teď odpustím argumentaci k tomu, že kdo zde neplatí daně, tak by neměl mít volební právo, nebo jak jste to zmiňovala, to si nechám na své vystoupení, ale vzpomněl bych na studenty. Vy jste říkala, že kdo tady nežije, že by neměl ovlivňovat vlastně směřování země a výsledky voleb zde. Ale co třeba studenti, kteří vyjíždějí na Erasmus, a je jich ročně více než - a to jenom na Erasmu - dvacet tisíc? A to nepočítám ty, kteří mají jiné formy stipendií. A to jsou lidé, kteří jsou na tom studijním pobytu zpravidla od dvou třeba do 24 měsíců. To je ten nejčastější rozptyl. A to jsou lidé, kteří se sem vrátí, kteří tady budou pracovat, a jistě nikdo nepochybuje o tom, že je pro naši společnost a pro náš stát nesmírně důležité a nesmírně prospěšné, že tito lidé získávají zahraniční zkušenosti a vzdělání na zahraničních univerzitách, a je proto velmi důležité, aby také mohli volit a ovlivňovat směřování naší země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A zároveň jsme dosáhli času po půlnoci. Jak jsem zmiňoval, je dohoda předsedů, že ve 24.00 budeme končit, takže vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, končím dnešní jednací den a přerušuji 88. schůzi Poslanecké sněmovny do dnes do 9 hodin ráno, kdy budeme v této schůzi pokračovat. Tak vám přeju krásnou dobrou noc a zítra se těším na shledanou.

 

(Jednání skončilo 18. 1. 2024 v 0.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.




Přihlásit/registrovat se do ISP