(pokračuje Jan Bartošek)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb.,
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 512/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím vás, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Ač vždy připraven, tentokrát lehce zaskočen, nicméně přesto připraven.

Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, dovolte, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o zdravotních službách. Cílem tohoto návrhu zákona je v podstatě zavést definici telemedicínských zdravotních služeb a základní právní rámec jejich poskytování. Důvodem je právní jistota poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů a obecně podpora telemedicíny. Druhá část se týká novelizace právní úpravy vedení zdravotnické dokumentace, zejména v elektronické podobě. Tato změna je potřebná v souvislosti s elektronizací zdravotnictví, abychom mohli posunovat elektronizaci dál, nastavit základní principy související s archivací zdravotnické dokumentace, neboť doprovodný zákon k zákonu o elektronizaci zdravotnictví vyjmul poskytovatele zdravotnických služeb z působnosti zákona o archivnictví, pokud jde o zdravotnickou dokumentaci, a konečně zpřesnit právní úpravu Národního zdravotnického informačního systému NZISu. Jedná se o zejména nápravu de facto nekorektních odkazů v rámci hlášení do NZIS a zpřesnění vykazovaných parametrů v NZIS, aby informace z NZISu byly opravdu co nejpřesnější a nejkvalitnější - tedy budu-li personifikovat, aby se Duškovy prezentace a data bez titulu posunuly zase dál k vyšší kvalitě.

V rámci prvního čtení na půdě zdravotnického nebo zdravotního výboru zaznělo několik připomínek k návrhu. Dovolte, abych se alespoň k některým stručně vyjádřil.

Byla vznesena vcelku pochopitelná připomínka k nahlížení do zdravotnické dokumentace, protože všichni si uvědomujeme, že ochrana dat pacienta je klíčová, a to návrh na vypuštění požadavků, že v případě kontroly ze strany správního úřadu může do zdravotnické dokumentace nahlížet jen zdravotník. K tomu bych rád uvedl, že vzhledem k omezenému počtu zdravotnických pracovníků, kteří pracují ve správních orgánech, je tato stávající podmínka významným omezením pro výkon kontrolní činnosti správních orgánů. V řadě případů zdravotnické vzdělání není nezbytné pro výkon kontrolní činnosti zahrnující nahlížení do zdravotnické dokumentace a tito pracovníci stejně jako zdravotničtí pracovníci jsou vázáni povinností mlčenlivosti ve vztahu k informacím, které se dozví v rámci nahlížení do zdravotnické dokumentace. Tady Úřad pro ochranu osobních údajů nemá s tímto návrhem problém. A stejně tak je tady stále myšleno na to, aby byla chráněna data pacienta.

Druhá připomínka se týkala telemedicínských zdravotnických služeb. Telemedicínské zdravotnické služby jsou dneska realitou. Existuje řada projektů, které ve větší či menší míře fungují a jsou součástí strategie nejenom nás, ale všech okolních zemí v Evropě. Mohou být poskytovány pouze poskytovatelem zdravotních služeb, kterému již bylo uděleno standardní oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Sice kdysi existovala jakási představa, že budou existovat outsourcované externí firmy, které na dálku, například z Indie, budou v noci popisovat snímky v Evropě a využijí časového posunu, ale tato řešení se ukázala finálně jako ne dobrá, s velmi složitou odpovědností, a hlavně výrazně zhoršila kvalitu poskytovaných zdravotních služeb, ale kupodivu i zdražila ve skutečnosti cenu těch služeb. Proto tato ustanovení upravující telemedicíny nemohou být v žádném případě vykládána tak, že by mohlo být vydáno samostatné oprávnění pro poskytování pouze telemedicínských zdravotních služeb. A musím říct, že v tomto duchu a v tomto směru poskytujeme v podstatě jednotně v rámci Evropské unie, tam máme na tom víceméně shodu všichni ministři.

Nejedná se o samostatnou formu nebo zdravotní služby, jedná se o způsob poskytování zdravotní služby, tedy o možnost monitorování pacientů na dálku, o možnost provádění některých úkonů na dálku, které mají zvýšit kvalitu a řekněme i dostupnost zdravotnické služby tak, aby pacient mohl být kontinuálně sledován distančně. Ale nejedná se jenom o sledování pacientů, jedná se o nácviky různých dovedností. Dneska využíváme telemedicínu v rehabilitaci, využíváme ji v kardiologii, v diabetologii a tak dále.

Co se týká obsahu telemedicíny, byla zvolena obecná formulace její definice, neboť technologie se rychle vyvíjí a podrobnými pravidly by se mohlo bránit nějakému směru vývoje v této oblasti. Hlavním korektivem každého lékaře pro poskytování telemedicínských služeb je vždy postup na náležité odborné úrovni, tedy lege artis postup. Samozřejmě k tomu mohou přispět klinické doporučené postupy, doporučení odborných společností, příslušné guideliny a obecně rozšíření kvality péče o občany, respektive o pacienty.

Děkuji za pozornost, tolik k tomuto zákonu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 512/1. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro zdravotnictví za omluveného pana poslance Juliuse Špičáka. Poprosím, aby nás paní poslankyně Ivana Mádlová informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Jenom se pokusím dát berle tak, aby nespadly. (Ministr si bere berle k sobě.) Děkuju, pane ministře.

Dovolím si za pana profesora Špičáka přečíst usnesení zdravotního výboru z 30. schůze ze dne 1. listopadu 2023 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, jinými slovy zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 512:

"Po úvodním slovu vrchního ředitele pro legislativu a právo JUDr. Radka Policara, zpravodajské zprávě poslance prof. MUDr. Julia Špičáka, CSc., a po rozpravě výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 512;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, poslance prof. MUDr. Julia Špičáka, CSc., aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny PČR popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

III. pověřuje zpravodaje výboru, poslance prof. MUDr. Julia Špičáka, CSc., aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny."

Což v tomto okamžiku činím já v jeho zastoupení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní zpravodajko, ani neodcházejte, protože v tento moment otevírám obecnou rozpravu a vy jste přihlášena jako první. V tom případě můžete rovnou pokračovat s vaším projevem. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane předsedo. Já bych se chtěla vyjádřit právě ke zmiňovanému § 65 Nahlížení do zdravotnické dokumentace, protože tam dochází k poměrně zásadním změnám, kdy se rozšiřuje okruh osob, které smějí nahlížet do zdravotnické dokumentace. Jedná se tedy o nahlížení bez souhlasu pacienta. To znamená, že se to týká každého pacienta, i tady v Poslanecké sněmovně. My na to upozorňujeme proto, že se domníváme, že by bylo potřeba okruh osob, účely, pro které bude nahlíženo, ještě více zpřesnit. V současné době bez souhlasu tedy mohou nahlížet osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání a jiní odborní pracovníci, za druhé jsou to osoby podílející se na správních záležitostech a osoby blízké zemřelému pacientovi. Pak je tam i výčet dalších osob, které mohou, a je tam přesně napsán i konkrétní účel.

V současné době v tomto návrhu je ale zásadní změna, kdy vlastně do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže to je v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné k naplnění účelů plynoucích z jejich pověření nebo k výkonu působnosti - je to zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení k poskytovateli, která má tedy tu způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, anebo to je ten sporný odstavec, kdy plní další úkoly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů. Tady v podstatě je to velmi bezbřehé, protože není přesně specifikováno, o jaké osoby se jedná. Tady v podstatě jakýkoliv zaměstnanec nebo jakákoliv firma, která má smlouvu s nemocnicí, by de facto, pokud by měli nějaký svěřený úkol, mohli nahlížet do zdravotnické dokumentace.

K tomuto paragrafu byly i připomínky v rámci připomínkového řízení z různých ministerstev. Určitě to bylo i z Úřadu pro ochranu osobních údajů, kdy vlastně oni tvrdí, že je nutné toto ustanovení přepracovat a dopracovat a ani po vypořádání připomínek vlastně nedošlo úplně k vypořádání tak, aby vše bylo v souladu v souladu s GDPR. Jedná se hlavně o vysvětlení účelu posouzení navrhovaného řešení z hlediska nezbytnosti, to znamená, proč je nutné, aby tyto osoby mohly nahlížet do zdravotnické dokumentace, a hlavně tam chybí i posouzení rizik, která potom budou spojena s tím, že do zvlášť citlivých údajů podle evropské směrnice, která je nadřazena našemu právu, tak proč tyto osoby budou nahlížet.

V současné době je to vlastně natolik široce pojímané, že do toho může nahlížet skutečně třeba i exekutorská firma, která bude vymáhat pohledávky dlužníků za poskytnutou zdravotní péči, nebo to mohou být různí brigádníci, nebo to mohou být různí referenti, prostě kdokoliv ve zdravotnickém zařízení, kdo bude mít svěřený nějaký úkol, kdy je potřeba zpracovat tato zvláště citlivá data.

My jsme to v tomto směru konzultovali s právníky na zdravotnické právo a i jsme se vlastně podívali na to, jak argumentuje Úřad pro ochranu osobních údajů, a v podstatě s tím naprosto souhlasíme, že je potřeba zpřesnit některé údaje. Souhlasíme s tím, jak říkal pan ministr, že je nedostatek zdravotnických pracovníků, že je potřeba rozšířit okruh osob, které potřebují zacházet se zdravotnickou dokumentací, jako je třeba řešení stížností, ať už je to pro úředníky příslušného odboru třeba na kraji, nebo jsou to příslušníci profesních komor a tak dále.

Čili toto my samozřejmě vnímáme a chceme k tomu přistoupit zcela konstruktivně, nicméně se domníváme, že takto, jak je to postaveno, je to opravdu velice široké, a domníváme se, že hrozí vysoké riziko možnosti úniku zvláště citlivých údajů, jakým zdravotnická data jsou. Je potřeba si uvědomit, že jsou to výkony z extrémně citlivých oborů, jako je třeba gynekologie, jako je umělé oplodnění a tak dále. To znamená, že těch citlivých údajů je spousta a my se domníváme, že není možné, aby to bylo takto široce pojímané, ale že to řešení se určitě najde, protože vnímáme, jaká situace ve zdravotnictví je a že je potřeba i s administrativou nějakým způsobem jinak zacházet a i zdravotníkům odlehčit.

Na to upozorňuje právě i Úřad pro ochranu osobních údajů, kdy vlastně považuje za velmi nedostatečné účely, které jsou vlastně v tom zákoně nebo v důvodové zprávě vymezené, a rozhodně nezohledňují všechno, pro koho je vlastně to zcela nové ustanovení 2 připraveno. Hrozí také to, že vlastně do toho budou nahlížet třeba i zaměstnanci korporací s nejasnou vlastnickou strukturou a podobně, čili tady skutečně je potřeba si na to konstruktivně sednout. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi, že je otevřen dalšímu jednání, protože my s Ministerstvem zdravotnictví v tomto směru jednáme, zda by bylo možné tato ustanovení nějakým vhodným způsobem zpřesnit, aby to odpovídalo praxi.

Určitě vítáme to, že se tam rozšířil okruh konkrétních osob, jako jsou profesní komory, a zaznamenali jsme, a víme to i z vlastní praxe, že je problém třeba u vykazování výkonů na zdravotní pojišťovny. Tam my právě v pozměňovacím návrhu, který chceme podat právě k tomuto paragrafu, dáváme nové písmeno, kde chceme uvést konkrétně osoby, které budou vykazovat zdravotní péči. Domníváme se, co se týče odůvodnění, že takto široce koncipovaná výjimka vlastně představuje riziko prolomení vstupu do zdravotnické dokumentace pacientů, podotýkám, bez jejich souhlasu.

Pod tímto ustanovením je pouze příklad, že se jedná o zákon o veřejných zdravotních službách, ale tím, že je to uvedeno vlastně jenom jako příklad, tak tím se nezužuje ten výběr, ale je to jenom jakýsi příklad a nejsme schopni dopředu vlastně odhadnout, jaké další zákony se mohou tohoto ustanovení týkat. To znamená, že to považujeme, že je to na hraně nebo v rozporu s evropskou směrnicí GDPR tak, jako jsme to konzultovali s našimi odborníky. Myslíme si, že je potřeba hledat ještě další, jiný způsob, protože jsou to skutečně zvlášť citlivé údaje. Když si představíme, že skutečně do těchto citlivých údajů budou moci nahlížet studenti, brigádníci najatí na určitou činnost, tak je tam samozřejmě i vysoké riziko úniku těchto citlivých údajů mimo zdravotnická zařízení, třeba do novin, do bulváru. Tím samozřejmě nechci nikoho osočovat, ale myslím si, že je potřeba uvažovat o všech rizicích, která s tím mohou nastat, a my se domníváme, že právě únik (obava z úniku?) zvlášť citlivých údajů je vlastně namístě a že je potřeba být opravdu velmi, velmi obezřetný.

Velmi vítáme to, že se budeme moci nad tím sejít a konstruktivně si ještě říct, jakým způsobem jiným by se to dalo udělat, protože se domníváme, že zákon o zdravotních službách a prováděcí předpisy jsou v podstatě společné, ať je to koalice, nebo opozice, a zvlášť co se týče takových věcí, jako jsou zvlášť citlivé údaje a vedení zdravotnické dokumentace.

Čili my navrhujeme vyhodit to nové ustanovení, kdy je možnost umožnit nahlížet do zdravotnické dokumentace komukoliv, kdo je zaměstnancem, fakturuje nebo má smlouvu s daným zdravotnickým zařízením, a dáváme nové písmeno, kde doplňujeme osoby provádějící vykazování provedených zdravotních služeb zdravotním pojišťovnám při poskytování hrazených služeb pojištěncům. My se domníváme, že to je takový zdravý kompromis teď při této malé novele, která se spíše zaměřuje na telemedicínu, a víme, že je připravena velká novela zákona o zdravotních službách, a myslíme si, že definitivní podoba i s těmi úpravami právě, aby se tam zohlednily všechny osoby, které by měly z konkrétního účelu nahlížet do zdravotnické dokumentace, takže by potom mohla být obsažena v této velké novele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Vystřídali jsme se v řízení schůze.

Budeme pokračovat faktickou poznámkou, ke které se hlásí pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Děkuji.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Já bych chtěl zareagovat na úvodní slovo pana ministra a zeptat se. On uvedl, že příkladem telemedicíny je právě popis snímku na dálku, ale na půdě Všeobecné zdravotní pojišťovny jsme diskutovali, že právě tohleto se tím nemyslí, že to je spíš rozšíření elektronizace zdravotnictví, nikoliv telemedicína, ale možná se pletu. Ale já jsem se chtěl zároveň ještě zeptat pana ministra, jenom ubezpečit: Česká lékařská komora má svou revizní komisi a řeší dejme tomu budoucí možné pochybení nějakých lékařů právě tou revizkou a tam byl problém, aby měli přístup k té dokumentaci. Tak ptám se jenom, jestli třeba by někdy mohl říct, jestli tam takhle to zachované je, a pokud ano, tak jsem spokojen - a děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych tady chtěl jenom podpořit svoji kolegyni Ivanu Mádlovou v té věci ohledně nahlížení do zdravotnické dokumentace, protože tak, jak je to pojato zde v téhleté malé novele tři sta sedmdesát dvojky, si myslím, že ta ambice je příliš veliká, příliš rychlá a příliš bezbřehá z toho pohledu, že se tady v podstatě - a to mám z diskuse s panem náměstkem Policarem z Ministerstva zdravotnictví - vlastně snažíme přenášet administrativu ze zdravotníků na sekretářky, jiné zdravotnické pracovníky, odborníky na IT, právníky nemocnic, lidi řešící stížnosti a žaloby, a tento výčet by byl dlouhý a ne zcela úplný. A právě v tom je ten problém, že my bychom viděli, že ten výčet by měl být odůvodněný, měl by se týkat skutečně jenom těch nezdravotnických pracovníků, na které lze přenést - nebo přenést, lékařské tajemství se na ně úplně přenést nedá, ale my tady tím argumentujeme, že důvěrnost těch informací bude zachována.

Já bych chtěl pana ministra také poprosit - a děkuju za vstřícnost, že s námi on a jeho pracovníci na toto téma jednají - je potřeba se tomu ještě do třetího čtení nějakým způsobem věnovat. My předložíme pozměňovací návrh v tom duchu, jak to tady říkala ctěná kolegyně Mádlová, a já si myslím, že bude dostatek prostoru při velké novele tři sta sedmdesát dvojky, která se připravuje, se této oblasti opravdu věnovat tak, aby my všichni, jak tady sedíme jako pacienti, jsme nežili v dojmu, že s informacemi o nás, s citlivými informacemi, budou moct pracovat lidé jako studenti, úředníci zcela bezbřehým způsobem. Tohleto všechno musí být regulováno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Adámková.

Než dorazí k řečnickému pultíku, načtu tři omluvy. Pan poslanec Kolář Ondřej se od 19 hodin omlouvá z pracovních důvodů, paní poslankyně Opltová Michaela od 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Teleky Róbert od 18 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, možná se vám zdá, že jsme příliš úzkostliví, co se týče otevření možnosti nahlížení do zdravotní dokumentace, ale není tomu tak, my jsme jenom obezřetní. Máme zkušenosti, máme úplně jasné příklady, které již se v praxi staly, a bohužel to řešení opravdu nebylo příjemné a řešilo se u soudu, takže to opravdu není jednoduché. Já vám uvedu dva příklady, které se již staly, a proto nemusíme říkat, co si myslíme, ale ono už se stalo.

Jeden příklad, pacient trpící diabetem 1, na inzulinu, přichází k zaměstnavateli, kde samozřejmě za dobře placenou práci na výhodné pozici jistě není sám uchazeč, což se ukázalo, jeho protikandidát si sehnal tyto informace o něm a sdělil je zaměstnavateli. Takže tento člověk vlastně byl handicapován z důvodu, který byl zcela nesprávný, navíc o tom rozhodovali lidé, kteří o tom rozhodovat nemají. Samozřejmě, došlo tam k lidské chybě, jak to tak bývá. Tento případ se řešil u soudu a dopadl samozřejmě dobře pro toho pacienta, neboť jeho údaje neměly být nikde takto zmíněny. Jestliže by tuto práci nedostal, musí to být zdravotně odůvodněno, a pak je to samozřejmě v pořádku a on o tom ví.

Druhý případ, který se také stal: opět letní sezona a brigádníci. Tomu se nevyhneme nikdy, samozřejmě, protože samozřejmě všichni mají právo vybrat si dovolenou. Takže přichází brigádník, nahlédne do dokumentace a sdělí toto místním plátkům - opět nepřípustná situace.

Takže my se obezřetně tážeme, zda toto všechno není možné, protože v první řadě musíme jako zdravotníci dbát na samozřejmě ochranu dat našich pacientů, protože asi nikomu z nás i vás by nebylo příjemné číst o sobě na prvním sloupu některá citlivá data. Tak proto jsme obezřetní. Děkuji vám za porozumění.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další se k faktické poznámce přihlásil pan ministr Válek.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Velmi vítám, že budeme o tom diskutovat, on přijde za chvilku pan náměstek Policar, ale já bych jenom chtěl říct tři věci. Za první, komory tam jsou - abych odpověděl. Za druhé, ta právní norma nijakým způsobem nerozšiřuje množství těch osob, pokud se bavíme o zdravotnictví, o kterém se bavíme - bavíme se o těch, co pracují ve zdravotnických zařízení nebo tam nějaký vztah mají - než je současná situace. I dneska do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet všichni zaměstnanci zdravotnického zařízení, nejenom zdravotníci.

A chtěl bych upozornit na jednu věc. Tady dlouhodobě debatujeme o tom, že bychom měli oprostit lékaře od byrokracie, aby mohli diktovat nálezy. A teď - komu? Dalším zdravotníkům? No pochopitelně že ne. Pochopitelně je budou diktovat, ty nálezy, nezdravotnickým pracovníkům, ať už jsou to propouštěcí zprávy, chorobopisy a tak dále. To znamená, my musíme mít přísnou ochranu těch dat, ale pak se musíme rozmyslet. Chceme, aby propouštěcí zprávy, aby tady toto všechno psali na počítačích, strojích přímo zdravotníci, ať už lékaři, nebo sestry, anebo to chceme diktovat nezdravotníkům a jiným pracovníkům tak, jak je to běžné v Evropě, jak je to běžné i mimo Evropu?

Tady je potřeba opravdu být velmi obezřetný a já souhlasím se všemi těmi, co tady vystupovali. Proto budu rád, když to vydiskutujeme s panem náměstkem, který mě ale opakovaně ubezpečil, stejně jako úřad na ochranu dat (Úřad pro ochranu osobních údajů?), že s tím nemá problém úřad. A já jsem osobně jednal s šéfem úřadu, ale hlavně že se nejedná zatím o rozšíření toho, co je ve stávající normě.

Ale pojďme se o tom bavit a ta velká novela nám umožňuje se k tomu pak postavit ještě daleko komplexněji a daleko pečlivěji. Tady vždycky musíme vyvažovat na dvou miskách vah to, abychom co nejvíc zbavili zdravotníky administrativy, aby mohli tedy administrativní pracovníci se podílet na té činnosti, právníci, aby mohli dělat svoji práci, ajťáci - na druhé straně chránit data pacientů, a to je vždycky primární. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Následuje faktická poznámka paní poslankyně Adámkové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom prosím, abych uvedla na pravou míru: do té dokumentace nemůže nahlížet každý, i když je zaměstnancem zdravotnického zařízení. Je to velmi přísně dáno a je jasně v zákoně vymezeno, že to můžou být pouze ti lidé čili zaměstnanci, kteří mají s tím léčebným procesem co do činění. Takže já třeba nemůžu teď přijít a v naší nemocnici se podívat na kohokoliv, protože to omezení tam prostě existuje. To jenom proto, kdyby nás sledoval někdo z pacientů, aby nenabyl dojmu, že všichni se můžou dívat na všechno, není tomu tak.

Co se týče toho diktování, samozřejmě to není nic nového, prosím pěkně. Řada administrativních pracovnic, zejména na oddělení chirurgických a podobně, přepisuje operační vložky a zprávy pochopitelně, ale to je tam jasně vymezeno. Zrovna tak je jasně vymezeno, kteří studenti a jakých oborů se mohou do zdravotnické dokumentace podívat. Není to opět každý, který by řekl, že někde studuje a přišel. Čili není to tak úplně volné, jak jsme teď slyšeli, je to regulováno, což je samozřejmě dobře, a já jsem ráda, že budeme ještě o této problematice hovořit, protože možná že to je jenom nějaká formulační záležitost nebo nepochopení určité formulace. Ale určitě tady se bojíme a v každém případě pacient je na prvním místě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, pan ministr Válek.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já s paní profesorkou samozřejmě souhlasím, ale to bychom se dostali do velkého detailu. Samozřejmě je daleko jiná péče o data například psychiatrických pacientů, pacientů, kteří jsou léčeni na sexuologii, kdy ta omezení jsou ještě větší. Ono to nahlížení je relativní, protože pokud je to potřeba k jeho činnosti, třeba správce PACSu nebo správce informační sítě, tak ten do dokumentace nahlíží, i když se to netýká péče o pacienta. Samozřejmě se to týká právníků, kteří do ní nahlíží právě například při odpovídání na stížnosti, a netýká se to té péče. Vždycky nad tím je to, že ten každý zaměstnanec zdravotnického zařízení musí zachovávat mlčenlivost. Proto jsem říkal, že oproti stávajícímu stavu se tam vlastně nic dalšího nemění, nijak se to nerozšiřuje. To rozšíření je právě na úřady a na ty, kteří nebyli dneska definováni.

Ale znovu říkám, tady je potřeba se opravdu o tom velmi intenzivně bavit, je potřeba, abychom našli shodu napříč Poslaneckou sněmovnou, protože tak, jak jsem řekl v úvodu, ten zákon se významně týká elektronizace zdravotnictví a elektronizace zdravotnictví s sebou nese obrovská rizika úniku dat, obrovská rizika řekněme problematické ochrany dat. Víte sami, jakým způsobem se dají elektronická data napadnout a dají se zneužít. Pokud je něco na papíru, tak to schováte a nikdo vám to nesebere. A my musíme dobře vypilovat, kdo se k těm datům dostane. Týká se to prostě každého občana České republiky, proto to musí být co nejlíp nastaveno, a já za tu debatu děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře, a vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí paní poslankyně Šebelová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuju vám za slovo, pane místopředsedo. Navážu na pana ministra, kde nám naopak elektronizace může velmi pomoci, a to je administrace a vzdělávání, a proto přicházím odůvodnit pozměňovací návrh svůj a dalších kolegů, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philippa, Martiny Ochodnické a Kláry Kocmanové. Cílem našeho pozměňovacího návrhu je novelizace zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Předmětem novelizace jsou nová ustanovení, která zavedou zřízení informačního systému veřejné správy s názvem systém Administrace, který umožní zejména optimalizaci administrace specializačního a nástavbového specializačního vzdělávání zdravotnických pracovníků pro všechny zapojené subjekty i účastníky vzdělávacího procesu včetně zavedení potřebné digitalizace a propojení informačních systémů ve zdravotnictví. Systém Administrace by měl rovněž zjednodušit, zefektivnit a zrychlit procesy akreditačního řízení, přiznávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče při současném optimálním snížení všeobecné administrativní náročnosti. Vedlejším cílem je digitální transformace agendy vydávání souhlasných stanovisek ke vzdělávacím studijním programům zaměřeným na přípravu k výkonu regulovaných zdravotnických povolání.

Naléhavost změny zákona, a tedy i podání tohoto pozměňovacího návrhu vyplývá ze skutečnosti, že Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví známý jako IPVZ, který je státní příspěvkovou organizací a pověřenou organizací Ministerstva zdravotnictví, je žadatelem a následným příjemcem podpory ve výši 118 230 431 korun, z toho 99 967 508 korun jako příspěvek Evropské unie v rámci projektu s názvem Administrativní systém pro specializační a nástavbové vzdělávání zdravotnických pracovníků. Vybudování systému Administrace je tak jedním z cílů Národního plánu obnovy, konkrétně pilíře Zdraví a odolnost obyvatel, Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, Zlepšení organizace a průchodnosti postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků.

Novelou zákona se zejména reaguje na významný problém, který se dotýká roztříštěnosti a složitosti administrace specializačního a nástavbového specializačního vzdělávání, a tím i prodlužování celého administrativního průběhu specializačního vzdělávání. Kontinuální vzdělávání zdravotnických pracovníků je klíčovým předpokladem pro zajištění vysoké kvality a bezpečnosti zdravotní péče. Rychlý vědecký a technologický pokrok nutně vyžaduje, aby zdravotničtí odborníci průběžně rozšiřovali a prohlubovali své znalosti a dovednosti bez zbytečné a opakované administrativní zátěže. Klíčové cíle a přínosy administrátora budou optimalizace administrace, integrace a přehlednost, podpora rozhodovacích procesů a zvýšení kvality vzdělávání.

Tímto pozměňovacím návrhem jsme se zabývali na podvýboru pro oblast specializačního vzdělávání, vědu a výzkum, kdy nám paní doktorka Irena Maříková, ředitelka IPVZ, přednesla podrobnou prezentaci k záměru elektronizace a podvýbor vzal tyto informace na vědomí. Následně jsme o tom informovali i na výboru pro zdravotnictví, čili vás následně ve třetím čtení budu žádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Němečková Crkvenjaš. Připraví se paní poslankyně Ochodnická. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi představit pozměňovací návrh týkající se části třinácté, která se věnuje pacientským organizacím, konkrétně se jedná o úpravu § 113f. Pozměňovací návrh upravuje podmínky zapsání subjektu do seznamu pacientských organizací. Stávající úprava vyžaduje rozhodující vliv pacientů na řízení spolku a uvedený pozměňovací návrh zmírňuje stávající podmínku na zásadní vliv pacientů nebo jejich blízkých na činnost spolku. Umožní to získat status pacientské organizace některým spolkům, které v současné době tu činnost dělají, ale bohužel ta podmínka, kterou je řízení spolku, není splněna, takže si myslím, že si tenhle pozměňovací návrh zaslouží podporu, o kterou vás budu prosit ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Ochodnická, připraví se pan poslanec Philipp. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Martina Ochodnická: Moc děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já si dovolím předložit pozměňovací návrh poslanců Martiny Ochodnické, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philippa, Michaely Šebelové a Kláry Kocmanové. Je to drobný pozměňovací návrh, jehož cílem je zakotvit právo pacienta získat bezplatně první kopii své zdravotnické dokumentace. Důvodem je nutnost promítnout do české právní úpravy rozsudek Soudního dvora Evropské unie, který ve svém rozsudku konstatoval, že GDPR zakotvuje právo pacienta získat první kopii své zdravotnické dokumentace, aniž mu vzniknou jakékoli výdaje. Správce osobních údajů, tedy poskytovatel zdravotních služeb, může požadovat poplatek pouze tehdy, pokud pacient již bezplatně obdržel první kopii svých údajů a znovu o ni požádal. Právo na bezplatné kopie a výpisy ze zdravotnické dokumentace se přiznává podle tohoto návrhu osobám uvedeným v § 65 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách, neboť článek 15 GDPR toto právo přiznává pouze subjektu údajů. Právo na bezplatné poskytnutí se vztahuje jak na kopie, tak na výpisy ze zdravotnické dokumentace, protože v souladu s § 66 odst. 1 může poskytovatel výpis ze zdravotnické dokumentace pořídit pouze v případě, je-li to účelnější než pořízení kopie, a to po dohodě s oprávněnou osobou. Pro osoby uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a c) zůstává zachován stávající režim.

Další část toho pozměňovacího návrhu, který předkládáme společně s mými kolegy, se týká návaznosti na navrhovanou změnu v § 66 odst. 3, kde se navrhuje odpovídajícím způsobem zakotvit přestupek, který spočívá v tom, že poskytovatel v rozporu s pravidly stanovenými v § 66 odst. 3 požaduje úhradu za pořízení výpisu nebo kopie ze zdravotnické dokumentace. K tomuto pozměňovacímu návrhu se později přihlásím ještě v podrobné rozpravě. Moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Philipp - zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych představil poslední ze série čtyř pozměňovacích návrhů k tomuto tisku, a sice tedy je to tisk 512, pozměňovací návrh Toma Philippa, Zdeňky Crkvenjaš Němečkové, Michaely Šebelové (Zvoní mobilní telefon.) - pardon, omlouvám se - Martiny Ochodnické a Kláry Kocmanové. V tomto návrhu řešíme problém, který máme ve zdravotnictví, a sice že se množí případy, kdy jedna osoba absolvuje několik odběrů v různých odběrových místech v České republice. Je to dáno tím, že nemáme žádný centrální nástroj, který by vlastně referoval v aktuálním čase to, jestli pacient nebo klient toho centra byl nebo nebyl na nějakém odběru a jestli nepřekročil zákonem nebo vyhláškami danou frekvenci odběrů. To se snažíme tímto pozměňovacím návrhem napravit a snažíme se, abychom se vlastně vymanili z takové situace, kdy se řadíme mezi banánové republiky, kdy naši občané obíhají celou republiku a nechávají si dělat odběry, ať už plné krve, anebo plazmy, a tím podporují určitý segment výroby zdravotnických prostředků, což je sice za normálních okolností chvályhodné, ale pokud překročí určitou hranici, tak to je pro ně i pro společnost nevhodné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a pan poslanec Farhan se hlásí ještě do obecné rozpravy.

 

Poslanec Kamal Farhan: Pane předsedající, děkuji za slovo. Nedá mi to, abych zde neokomentoval předložené pozměňovací návrhy. Je to i z toho důvodu, že pozměňovací návrhy neprošly zdravotním výborem, neměli jsme možnost o nich diskutovat, jsou načítány vlastně v rámci druhého čtení.

Zaujaly mě dva - nebo zaujaly mě samozřejmě všechny čtyři, ať už to byl paní předsedkyně Crkvenjaš, který si myslím, že je dobrý a souhlasím s ním, zrovna tak paní kolegyně Ochotnická, to jsou z mého pohledu smysluplné pozměňovací návrhy. Ale co mi nedá, jsou pozměňovací návrhy, které tady načetla paní kolegyně Šebelová a Tom Philipp. Zaujala mě tam samozřejmě ta částka skoro 120 milionů korun. Vždycky když se mluví o penězích, tak bychom měli vědět, proč takový pozměňovací návrh vzniká.

Dovolím si vyjádřit se jenom krátce k Tomu Philippovi. Zase, většina toho pozměňovacího návrhu, co jsem měl možnost si v rychlosti přečíst, za mě dává hlavu a patu. K čemu bych se chtěl vyjádřit, protože to neprošlo běžným připomínkovým a standardním řízením, je vlastně, co se týká GDPR. Jsem připraven o tom diskutovat, na druhou stranu si myslím, že je třeba na to upozornit, pokud dojde v budoucnu k problému u tohoto pozměňovacího návrhu. Já bych tady jenom chtěl říct ve třech nebo ve čtyřech bodech, že nespecifikuje, v jakém rozsahu mají být osobní údaje dárců zpracovány - nebo jsem to nenašel. Nespecifikuje, jakým způsobem mají být osobní údaje zpracovány, naopak navrhované znění vede k důvodnému závěru, že osobní údaje nyní v neznámém rozsahu nebudou po uplynutí šesti měsíců odstraněny, ale pouze znepřístupněny, a to pouze ve vztahu k určitým subjektům. Nebude proto ani možné zajistit, že s nimi nebude dále jakkoliv nakládáno. Podle mého nerozlišuje mezi osobními údaji dárců krve a jejích složek a osobními údaji osob trvale vyloučených z dárcovství krve, přičemž pro obě skupiny, pro jejich anonymizaci je to důležité, a to už po uplynutí pěti let po úmrtí dárce. V případě osobních údajů trvale nevyloučených dárců se jedná o naprostý exces vůči GDPR a novelou sledovaného účelu. Na co bych chtěl ještě upozornit, že není zřejmé nejen, jaké osobní údaje dárců budou uchovávány, ale ani kdo a v jakém rozsahu k nim bude mít přístup. Zde je nutné připomenout, že se jedná o osobní údaje řádově stovek tisíc dárců, ke kterým by měly mít přístup řádově stovky až tisíce lidí v jednotlivých zařízeních transfuzní služby.

S ohledem na výše uvedené jsem považoval toto za nutno zde zmínit, a protože ten pozměňovací návrh nebyl projednán výborem a byl načten vlastně dnes, jestli jsem se dobře díval, nechci říct, že před půl hodinou, dvaceti minutami, a nedá se to nějak víceméně podrobně to...

A co mě zaujalo na pozměňovacím návrhu paní kolegyně Šebelové. Jednak mě zaujalo to, že to samozřejmě zase prošlo bez připomínkového řízení, a já bych si zde dovolil ukázat na některé prostě z mého pohledu rozpory, co týká důvodové zprávy a toho, co tady bylo řečeno. Budu citovat: "Předmětem novelizace zákona č. 95/2004 Sb. jsou nová ustanovení, která zavedou zřízení informačního systému veřejné správy s názvem systém Administrace, který umožní zejména optimalizaci administrace specializačního a nástavbového specializačního vzdělávání zdravotnických pracovníků pro všechny zapojené subjekty i účastníky vzdělávacího procesu včetně zavedení potřebné digitalizace a propojení informačních systémů ve zdravotnictví. Systém Administrace" - to je důležité - "by měl rovněž zjednodušit" - říkám, zjednodušit - "zefektivnit a zrychlit procesy akreditačního řízení, přiznávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče při současném optimálním snížení všeobecné administrativní náročnosti." S tím se dá víceméně souhlasit. To, co jsem odcitoval z odůvodnění návrhu zákona, nedává ale velký smysl hlavně ve vztahu k akreditačnímu řízení jako takovému. Pokud se podíváme do platného a účinného znění zákona č. 95/2004 Sb., snadno zjistíme, že v § 14 je uvedeno: "Poskytovatel zdravotních služeb nebo jiná fyzická nebo právnická osoba, která hodlá uskutečňovat vzdělávání ve vzdělávacím programu uvedeném v § 13 odst. 1, předloží ministerstvu písemnou žádost o udělení akreditace. Žádost se překládá ministerstvu v listinné podobě a přílohou listinného podání je tady i elektronická podoba žádosti." Mně tohle nepřijde jako správná digitalizace, když všechno vlastně se podá v listinné podobě a jako přílohu k tomu přidáme něco na disketě. Z mého pohledu tady tvoří ministerstvo systém, který má sice zjednodušit, zefektivnit a zrychlit procesy akreditačního řízení, ale žádosti o akreditace se budou stejně podávat v papírové formě. Cédéčko nebo prostě příloha je jenom na nosiči dat, takže de facto nic se nemění a přibude tam trochu té elektronizace. To je z mého pohledu absurdní. Tady utratíme hodně peněz, skoro až 120 milionů, a nepokoušíme se ani trochu vylepšit to jedno z největších úskalí akreditačního řízení, to znamená administrativu, písemnosti, papíry. Takhle já si nepředstavuji, že bude probíhat elektronizace a zefektivnění státní správy.

A co bych ještě si chtěl dovolit citovat ze zdůvodnění návrhu zákona? Cituji: "Naléhavost změny zákona č. 95/2004 Sb., a tedy i podání tohoto pozměňovacího návrhu, vyplývá ze skutečnosti, že institut postgraduálního vzdělávání, dále IPVZ, který je státní příspěvkovou organizací a pověřenou organizací Ministerstva zdravotnictví, je žadatelem následným příjemcem podpory ve výši 118 230 431 korun, z toho 99 967 508 jako příspěvek Evropské unie v rámci projektu s názvem Administrativní systém pro specializační a nástavbové vzdělávání zdravotnických pracovníků. Vybudování systému administrace je tak jedním z cílů Národního plánu obnovy, konkrétně pilíře 6, Zdraví a odolnost obyvatel, komponenta 6.1, Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, cíl Zlepšení organizace a průchodnosti postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků."

Zde vlastně formou poslaneckého návrhu se narychlo schvaluje de facto nedořešený zákon. Takhle by se nemělo pracovat. Já si myslím, že tohle by mělo předkládat ministerstvo, ale vím, proč tomu tak je, rozumím tomu, proč to jde pozměňovacím návrhem, protože ministerstvo to nepřipravilo, a kdyby nebyl podán tento pozměňovací návrh, tak by vlastně vůbec nedošlo - nebo si myslím, že by se potom velmi špatně čerpala ta dotace.

A ještě poslední - co se týká - zase bych si přečetl, jak je možné vlastně, co se týká odůvodnění zákona, tak psát, a zase by si to pořádně předkladatel měl přečíst: "Digitalizace a optimalizace systému vzdělávání ve zdravotnictví bude zaměřena primárně na subjekty, které zajišťují specializační a nástavbové vzdělávání zdravotnických pracovníků, tedy lékařů, zubních lékařů, farmaceutů" - a teď pozor - "a nelékařských zdravotnických pracovníků. Do systému tedy budou vstupovat zejména ministerstvo, vysoké školy, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, akreditovaná vzdělávací zařízení a samotní zdravotničtí pracovníci, zařazení do specializačního a nástavbového vzdělávání. Systém bude do budoucna také připraven na možné rozšíření o další komponenty, týkající se celoživotního vzdělávání." Tedy v tomto odůvodnění se hovoří o využití systému Administrátor i u nelékařů v režimu zákona č. 96/2004 Sb a já kladu otázku, proč tedy není i nová úprava zákona č. 96/2004, neboť bez této úpravy je využití systému Administrátor podle mého názoru pro nelékařské povolání nemožné, nechci říct nelegální. Z mého pohledu to odporuje tomu, co je napsáno ve zdůvodnění, ale možná mi to paní kolegyně nebo někdo v budoucnu vysvětlí.

Takže to jsou základní věci a musím říct, že samozřejmě rozumím tomu, že kdyby nebyl tento pozměňovací návrh, tak velmi obtížně by ministerstvo bylo schopno čerpat z plánu obnovy. Na druhou stranu si myslím, že takto závažné věci mělo předkládat Ministerstvo zdravotnictví. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Zatím jste byl poslední, kdo byl přihlášen do obecné rozpravy. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí z místa? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany zpravodaje či předkladatele? Není. (O slovo se ještě hlásí poslanec Kasal.)

Á, pan poslanec Kasal s faktickou poznámkou. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, doufám, že to stihnu.

Já bych reagoval na dvě části. Reagoval bych jednak na ty opakované odběry. Pravda je tedy ta, že ty návrhy přišly na poslední chvíli, nečetl jsem je. Budu jen mluvit z praxe. Zajímalo by mě, jak to bude řešeno - nebudu se bavit Praha, bavím se náš venkov, kdy praktický lékař tam nabere určité odběry, dítě přijede odpoledne do nemocnice, jak to bude řešeno, protože už odběry nebudou dostupné. Pardon - dobře.

A druhá věc, co se týká administrativy, to jsem také nepochopil, jak to chcete dělat, protože co se týká vzdělávání, tak je postgraduální vzdělávání a je vzdělávání pregraduální, a ti lékaři nám chodí na oddělení. Takže my budeme zaregistrovaní v tom systému? My je budeme hodnotit? K nám chodí z vysoké školy s papírem, kde dáváme razítka. Tak buď to udělejte kompletně, ať je tedy elektronizace celého vzdělávání kompletní, a ne takhle po kouskách, protože to je úplně zbytečné, a hlavně to bude obrovsky komplikované. V řadě případů je to o tom, že ten lékař si domluví vzdělávání úplně někde jinde. To jsou praktické věci, které by měly být probrané, a jestli to je dané teď na poslední chvíli, tak jsem zvědav, jak to bude fungovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec se hlásí do obecné, nebo s faktickou? S faktickou. Prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Já se omlouvám, máte samozřejmě pravdu. Bylo to tam načteno až teď, což může připadat jako na poslední chvíli, a z toho vzniká ta nejasnost, kterou teď bylo vidět u pana doktora Kasala. Tady se nejedná samozřejmě o běžné odběry. Tady se jedná o odběry v transfuzních stanicích nebo ve stanicích, kde se odebírá plazma, čili to se netýká běžných odběrů. Ten poskytovatel bude povinen do registru zaregistrovat toho dárce, aby bylo vidět, kdy konkrétně byl poslední odběr proveden, a v případě, že ten dárce by chtěl odebírat v kratším čase, než je stanoveno, další poskytovatel, který bude plánovat odběr, se bude do toho registru povinen podívat a případně neodebrat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Teď se hlásí s faktickou poznámkou pan ministr Válek.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Samozřejmě rozumím námitkám. Určitě ta debata bude probíhat, Administrátor bezesporu probereme na zdravotním výboru a opravdu je to první krok k tomu, abychom mohli kompletně elektronizovat přihlášky k atestacím a všechno, co se toho týká, abychom se zbavili té administrativy, která si myslím, že pokud nejsme v Poslanecké sněmovně a opravdu jsme v terénu, a to jste vy všichni - já doktora dělat nemůžu, pokud jsem ministr - tak vás štve tak, jako mě štvala, když jsem seděl v nemocnici.

Co se týče těch dárců a co se týče těch odběrů, je to stejný registr, jako má ÚZIS řady dalších registrů, a ten režim pro něho bude velmi podobný, ale zase předpokládám, že ještě o tom bude podrobná debata na zdravotním výboru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou dále vystoupí pan poslanec Kasal.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji. Ještě jenom krátká replika. To je právě ono, protože jsou registry zdravotnických pracovníků, ze kterých by to mělo vycházet, protože v nich je nejenom to, jestli jsou na mateřské, jestli jsou na nějakém částečném úvazku, a tyto další informace. Takže pak je otázka, jestli to nemá být postaveno na tomhle a netvořit další síť nebo dalšího Administrátora. To je otázka.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní už nevidím nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, a to ani s faktickou poznámkou. Obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak.

Končím tedy obecnou rozpravu.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. První je do podrobné rozpravy přihlášena paní poslankyně Mádlová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu s číslem 4173, který jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Nyní vystoupí v podrobné rozpravě paní poslankyně Šebelová, připraví se paní poslankyně Němečková Crkvenjaš.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Já se tímto hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je označen jako sněmovní dokument 4165 a který jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, připraví se paní poslankyně Ochodnická.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému pod číslem 4171 a který jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní paní poslankyně Ochodnická a připraví se pan poslanec Philipp.

 

Poslankyně Martina Ochodnická: Děkuji, pane místopředsedo. Já se hlásím spolu se svými kolegy k pozměňovacímu návrhu, který byl předložen jako sněmovní tisk 4179 a který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní pan poslanec Philipp.

 

Poslanec Tom Philipp: Děkuji. Já bych se rád přihlásil k sněmovnímu tisku 4186. Odůvodněn byl v mých minulých vystoupeních.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, zda se hlásí někdo z místa do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu.

Ptám se, zda nyní je zájem o závěrečná slova? Vypadá to, že nikoliv.

Návrh na vrácení zákona nebo na zkrácení lhůty nezazněl, vypořádali jsme se s druhým čtením. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 15:01.