(pokračuje Karel Havlíček)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech,
soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 598/ - druhé čtení

Než se ještě dostaneme k tomuto bodu, je zde zájem zřejmě k hlasování.

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji. Mně nefunguje hlasovací zařízení. Nezpochybňuji hlasování, jenom bych požádal, jestli by se na to někdo nepodíval, děkuji. Já jsem hlasoval z jiného místa, ale potřebuji opravit to svoje.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže nezpochybňujete hlasování, bereme na vědomí, že vám někdo prověří vaše hlasovací zařízení.

A my můžeme pokračovat. Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr kultury Baxa. Prosím, ujměte se slova.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové... (V sále je značný hluk.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil, abyste se v sále ztišili. Ještě jednou, kolegyně, kolegové, prosím o klid v sále.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Cílem předkládaného návrhu zákona je zefektivnění soudního rozhodování, na kterém se podílí přísedící. Předložený návrh novelizace směřuje k opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem, zde v prvním stupni. U krajských soudů budou v trestním řízení v prvním stupni přísedící zachováni. Budou zachováni v řízeních o zvlášť závažných trestných činech s výjimkou zvlášť závažných zločinů proti majetku a hospodářských zvlášť závažných zločinů. Účast přísedících na rozhodování v trestních věcech před krajským soudem jako soudem prvního stupně bude výslovně připuštěna rovněž ve specifickém případě řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 trestního zákoníku, který do kategorie zvlášť závažných zločinů sice nespadá, ale kde je to odůvodněno možnými dopady případného následného zpřísnění právní kvalifikace.

Kromě změn zákona o soudech a soudcích návrh zákona promítá potřebné změny do trestního řádu, občanského soudního řádu, zákona o ústavním soudu, zákona o soudnictví ve věcech mládeže, zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto garančnímu výboru. Usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 598/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Tomáš Kohoutek a informoval nás o projednávání návrhu, případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, vážený pane předsedající. Dovolte, abych vás seznámil s usnesením ústavně-právního výboru z 35. schůze ze dne 24. dubna 2024:

"Po odůvodnění náměstka ministra spravedlnosti Radomíra Daňhela a zpravodajské zprávě poslankyně Zuzany Ožanové a po rozpravě ústavně-právní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavně-právního výboru."

Vážený pane místopředsedo, jenom avizuji, že s ohledem na navrhovanou účinnost k 1. 7. roku 2024 budu v podrobné rozpravě navrhovat změnu účinnosti zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, píši si - změna účinnosti zákona.

Tímto otevírám obecnou rozpravu, do které už vidím, že se přihlásila řada poslanců. Jako první paní poslankyně Válková.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já se nechci opakovat, já už jsem to tady říkala, první povzdech - ono těch povzdechů bude více. I když si vás, pane ministře, vážím a určitě ve své oblasti jste kompetentní, tak si dovolím pochybovat, že by vám tak leželo na srdci zrušení celého systému přísedících v České republice a že byste tak řekněme jako před chvílí pan ministr Válek s určitým entuziasmem hájil tu pozici, která vám byla delegována panem ministrem spravedlnosti.

To znamená, že nám to urychlí a asi i zlevní systém soudního rozhodování, když zrušíme institut přísedících u okresních soudů v pracovních a v trestních věcech. Já jsem hovořila o tom, že to je vždycky nejjednodušší vylít dítě s vaničkou, škrtnout určitý institut, než udělat pořádnou reformu, tu reformu, po které už voláme několik let - ona se stává čím dál tím potřebnější. Na druhé straně, z kulatých stolů, které tady proběhly, i z debat na ústavně-právním výboru jednoznačně vyplývá, že - já bych to tak odhadla - minimálně polovina českých soudů, respektive soudců - možná že se mýlím o nějaké procento - by byla pro zachování přísedících, ale jenom pro reformu toho systému.

Já jsem o tom hovořila s vaším kolegou, s panem ministrem Blažkem, myslím vládním kolegou, který také není stoprocentně přesvědčen, že to je ideální způsob řešení nedostatků, které se v současném systému vyskytují. Jaké jsou? Velmi stručně: za prvé, absolutně nedostatečné finanční ohodnocení těch, kteří tuto funkci vykonávají víceméně čestně, protože nějakých 180 korun za den v současné době je odměna více než symbolická. Já jsem to řekla za prvé, ale možná že to za prvé měl být nedostatečný respekt k této funkci, protože v některých západoevropských zemích také nejde o odměnu, ale je s tím spojena určitá společenská prestiž. Ten, kdo se může, smí a je vybrán k tomu, aby se podílel na rozhodování soudu, musí požívat určité obecné míry vážnosti a respektu u svých spoluobčanů, a tak tomu také je. To, že tomu u nás řadě případů není, to není vina přísedících. To je vina asi nás všech, a zejména těch, kteří zlehčují rozhodování soudů. Za třetí, pro mě snad nejdůležitějším důvodem je to, co všeobecně kritizujeme, v médiích se to i často objevuje, taková ta zapouzdřenost české justice, kdy jedině soud ví, co je nejlepší, aniž by si vyslechl dostatečně názor, který zejména v trestních věcech, pokud jde o trest, může být velmi moudrý. Ten nemusí být založený jenom na výborné znalosti příslušných ustanovení zákona - tady v tomto případě třeba trestního zákoníku - ale i na tom, že vidí pachatele více jako člověka, nejenom jako pachatele, který před nimi stojí, a také mají životní zkušenosti, pokud jsou správně ovšem vybráni, ti přísedící. Čili si myslím, že tady je velké nebezpečí, že pokud bychom zrušili tento institut, tak sice možná těch 8 milionů ročně opravdu uspoříme, rezort spravedlnosti ušetří ze státního rozpočtu - slyšíte dobře, to není 8 miliard, ale 8 milionů - ale mně to připadá úplně směšné proti tomu, oč my přijdeme. Přijdeme o laický prvek, o účast našich spoluobčanů na rozhodování profesionálů, a to v prvním stupni. A ty argumenty, které jsem slyšela, že se všichni můžou přece - když by se to stalo, a samosoudci si o znásilnění například, teď mě to napadlo, podvodech, rozhodovali v prvním stupni nějak příliš jenom profesionálně, bez přihlédnutí v oblasti trestu i k tomu, jak to vnímá veřejnost - tak se můžou všichni odvolat, a u krajů prvek přísedících přece zachováme. No, to snad není ani možné, navíc to ani věcně neodpovídá. Tento argument vás chci upozornit, že (je) naprosto nesprávný a neodůvodněný, protože v odvolacích věcech potom zasedají a rozhodují nikoliv laičtí přísedící, ať už jsou to tři profesionálové. Takže to zachováváme pouze, když kraje rozhodují v prvním stupni o závažných trestních věcech, například. Takže tento mýtus a špatný argument je třeba uvést na správnou míru.

A konečně mně tedy také velmi vadí fakt, že se tady nerespektoval ani názor legislativní rady, respektive nemáme ho tady k dispozici, ty komise byly proti. Pokud vím, tak řada odborníků se k tomu i na stránkách odborných časopisů vyjádřila, část soudců a samozřejmě přísedících vystoupila proti tomu. A já z toho posledního ústavně-právního výboru a z té argumentace, kterou tam třeba prezentovali dva lidé, předseda Soudcovské unie, pan doktor Vávra, který - skutečně víme, že to byl dlouholetý úspěšný předseda městského soudu, takže je třeba jeho argumentaci vždycky pozorně naslouchat - ale tam zejména zaznívaly špatné zkušenosti s pražskými soudy, s obtížemi vybírat vhodné přísedící. No, pokud tam dáte ta kritéria taková, jaká tam jsou, některá nesmyslná, a zastupitelstva trvají na určitých požadavcích, které pro soudní rozhodování nejsou tak důležité, tak se tomu ani nedivím. Podívejte se kamkoliv jinam a ta situace je mnohem lepší. Takže kvůli špatným zkušenostem v Praze nebo v některých pražských obvodech, kde nebyli schopni, tedy třeba ti předsedové příslušných obvodních soudů, najít vhodné adepty, je to tady vždycky těžší, a domluvit se, tedy respektive zastupitelstvo, najít a domluvit se s vedením soudů na určitých požadavcích, které by odpovídaly tomu, aby přísedící měl respekt, váhu, zkušenosti, neusínal tam, nebylo mu 80+, 70+, pokud není úplně mentálně fit, tak to má být ten důvod, pro který celý systém budeme rušit? Já mám ve zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu - ten původní je trošku širší, tam navrhuji opravdu vypustit z té novely zákona o soudech a soudcích zrušení institutu přísedících jak u okresních soudů v pracovních věcech, tak v trestních věcech, a potom - protože jsem pochopila, že i pan ministr Blažek, který se teď nemůže bránit, ale to mně docela vyhovuje teď, protože si ráda poslechnu, co mi řeknete na to vy, pane ministře - tak ten začal diskutovat se mnou o tom, že v trestních věcech opravdu tam laický prvek by asi měl být i u okresů zachován a tam možná to neutrální stanovisko, možná z jeho (strany) - nebudu tady říkat, že mně to slíbil - možná padne.

Tak jsem ještě zpracovala s paní poslankyní Ožanovou jeden návrh, který ruší pouze institut přísedících v pracovních věcech, protože tam ta obhajoba - když pominu třeba velmi dobrou analýzu, kterou zaslal v rámci připomínkového řízení bývalý předseda Krajského soudu v Praze pan doktor Drápal a ke které se vůbec nepřihlédlo, tak když tuhle pominu nebo ji nebudu brát - budu říkat: dobře, je to jedna vlaštovka, tak ještě bychom možná mohli oželet přísedící v pracovních věcech u okresních soudů, kde jako hlavní námitka zní, že to tam potom vypadá, že tam jsou odborové organizace, které hájí za každou cenu zájem těch, kteří tam před tím soudem stojí, a že to často má daleko k nějakému rozumnému objektivnímu posouzení. Mně by to tak nevadilo, od toho je ten profesionál, aby to zvládl, byť je to tedy třeba dva na jednoho, ale budiž. Takže je tam i ten druhý návrh, kde jenom vracíme institut přísedících ve věcech trestních do hry, a budu velmi zvědavá na to, jak se k tomu pan ministr Blažek postaví v rámci třetího čtení, protože samozřejmě to nechci po vás, pane ministře, abyste se k tomu teď postavil, a i vidíte, že na rozdíl od kárné odpovědnosti soudců, kdy opravdu i pan ministr Blažek uznal, že by u toho měl být, tak byť toto je systémová změna a možná s daleko většími dopady, než si teď dovedeme domyslet, a ve srovnání se všemi západoevropskými zeměmi budeme naprosto unikátní, pokud to všechno zrušíme, tak si myslím, že by v tomto ohledu mohl to neutrální stanovisko alespoň k poslednímu návrhu dát.

Abych už to příliš neprotahovala, máme ještě bohatý program, já se přihlásím k těm dvěma pozměňovacím návrhům i za paní poslankyni Ožanovou a budu na vás apelovat potom, abyste zvedli ruku, pokud možno pro ten širší - když ne, tak aspoň pro ten užší, s tím, že dne 6. června je poslední možnost si vyslechnout návrhy pro i proti, pořádáme kulatý stůl pouze na dvě hodiny od 12 hodin, je to čtvrtek do 14 hodin, tady na čísle 55. Předpokládám, že nebudeme do té doby hlasovat ve třetím čtení, takže ještě tam budeme mít příležitost si ty věci promyslet a zvážit dříve, než tu ruku potom zvedneme nebo nezvedneme pro pozměňovací návrhy, které jsem tady teď ve stručnosti popsala. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Dále je přihlášená paní poslankyně Štefanová.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i mně dovolte vám krátce představit svůj pozměňovací návrh, který má dvě základní části.

První část tohoto pozměňovacího návrhu obsahuje změnu ve prospěch posílení kontroly veřejnosti nad vedením soudních jednání. Tato kontrola je z principu žádoucí a předpokládá ji jak ústava, tak související zákony a i judikatura. Veřejnost není přitom nějak taxativně vymezena na případ jen na fyzické návštěvníky soudního jednání. Zákon předpokládá i účast veřejnosti prostřednictvím médií. V praxi se účastníci jednání často potýkají s obstrukcemi soudců, kteří se snaží omezovat pořizování obrazových záznamů či přenosů z průběhu soudního jednání. Předkládaná úprava má za cíl této svévolnosti zamezit a specifikovat podmínky, za kterých může být právo veřejnosti na pořizování záznamů omezeno. Tam, kde je soud veřejný, navrhovaná změna stanoví veřejnost procesů automaticky včetně možnosti zpřístupnit proces veřejnosti prostřednictvím obrazových a zvukových záznamů a přenosů. Návrh ponechává soudům možnost zakázat z jednání pořizovat zvukový a obrazový přenos, jehož uskutečnění může v některých situacích docházet k nežádoucímu ovlivňování výsledků řízení, například v důsledku ovlivnění svědků, kteří ve věci ještě nebyli vyslechnuti. Ovlivnění rozhodování soudu prostřednictvím pořizování obrazových a zvukových záznamů je však z podstaty vyloučeno, a proto je možnost soudu omezit pořizování zvukových a obrazových záznamů ponechána pouze v případech, kde je veřejnost zákona vyloučena, a tedy je vyloučena i možnost zvukového a obrazového záznamu. Zásada veřejnosti je základní zásadou spravedlivého procesu a účast veřejnosti lze omezit či vyloučit pouze zákonem v taxativně stanovených případech, přičemž k vyloučení nebo omezení účasti veřejnosti by mělo docházet pouze ve výjimečných a odůvodněných případech.

Druhá část tohoto pozměňovacího návrhu se týká zachování přísedících při rozhodování soudů v pracovněprávních sporech, v občanském soudním řízení, v trestním řízení před okresním soudem a rovněž v trestných řízeních před krajským soudem. Vládní návrh zákona totiž směřuje k opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech, v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem na prvním stupni. Změnu zákona o soudech a soudcích dle návrhu předloženého vládou lze tedy považovat jen za snahu ušetřit na provozu státu, nikoliv jako koncepční počin, což ale může vyvolat oslabení práva nad spravedlivý proces, nižší jistotu, že bude aplikováno nejen pozitivní právo v psané formě, ale že bude i přihlédnuto k obecnému vnímání spravedlnosti, neboť laický prvek v rozhodování soudů má být právě takovým korektivem. Proto je předmětem druhé části tohoto pozměňovacího návrhu zachování dosavadního stavu ohledně přísedících u soudů.

Ke svému pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně, a jako poslední zatím je přihlášen pan poslanec Karel Haas.

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Já vás, milé kolegyně, vážení kolegové, nijak dlouho nezdržím. Předesílám, že po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti vám teď velmi stručně odůvodním, pak se k nim přihlásím v podrobné rozpravě, dva pozměňovací návrhy, které jsou opravdu ryze apolitické a naprosto odborné.

První pozměňovací návrh, který vám chci představit, je ve sněmovním informačním systému nahrán pod sněmovním dokumentem číslo 4379. Tento pozměňovací návrh má opravdu - téměř bych to nazval - legislativně technickou povahu, kdy v části deváté vládního návrhu zákona, která opravuje změny zákona o mezinárodní justiční spolupráci, se napravuje jisté nedopatření, které ve vládním návrhu zákona zůstalo. Protože to příslušné ustanovení se týká rozhodování krajských soudů v prvním stupni a v té příslušné pasáži zákona zůstal pojem samosoudce, ačkoliv krajské soudy na prvním stupni rozhodují podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci v senátech, takže toto řekněme technické nedopatření je obsahem tohoto pozměňovacího návrhu.

Druhý pozměňovací návrh je ve sněmovním informačním systému nahrán pod číslem dokumentu 4380. Má věcnou povahu. Reaguji tímto pozměňovacím návrhem ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti na podnět, který přišel od předsedů krajských soudů, a týká se tento pozměňovací návrh situace, kdy dochází k přeměně - právníci v tomto sále budou vědět - přeměně uloženého peněžitého trestu na trest odnětí svobody, kdy odsouzený k peněžitému trestu nesplnil povinnost s tím trestem uloženou. Může docházet k situacím, kdy tu povinnost odsouzený splní až právě v okamžiku nebo v časovém intervalu po přeměně onoho peněžitého trestu na trest odnětí svobody, tak pro tyto situace, kdy ten odsouzený, ať už část, nebo celý ten peněžitý trest uhradí bohužel až v době po přeměně tohoto peněžitého trestu na trest odnětí svobody, tak aby tuto informaci co nejrychleji dostal soud, aby soud mohl tuto informaci zvážit a tuto informaci co nejrychleji vyhodnotit a rozhodnout o přeměně, ať už celé, nebo zbývající části trestu odnětí svobody, toho přeměněného trestu odnětí svobody zpět na ten peněžitý trest, tak na podnět předsedů krajských soudů se upravuje právě příslušné znění a § 344 tímto druhým pozměňovacím návrhem.

Děkuju mnohokrát. K oběma pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a vzhledem k tomu, že zde v rámci obecné rozpravy už nevidím nikoho přihlášeného, tak ji končím.

Táži se, zda máte, pane ministře, o závěrečná slova? Nikoliv, pan zpravodaj rovněž ne.

V tom případě zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací i jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Máme zde tři přihlášené, v tuto chvíli poprosím paní poslankyni Válkovou.

Poslankyně Helena Válková: Ano, já jsem je odůvodnila, řekla jsem, že tam vracím do hry ten institut přísedících, buď v tom širším smyslu, okresní soudy v pracovních věcech, okresní soudy v trestních věcech, čili přísedící by se tedy nerušili. A potom druhý pozměňovací návrh vložený pod číslem 4257 a potom pozměňovací návrh vložený pod číslem 4359, který toto zužuje pouze na přísedící, kteří by zůstali u okresních soudců v trestních věcech, pouze v trestních věcech. V obou případech jde o poslanecký pozměňovací návrh můj a paní poslankyně Zuzany Ožanové. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím paní poslankyni Štefanovou.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji. Tímto se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému veden jako sněmovní dokument číslo 4375. Představila jsem ho a odůvodnila už v obecné rozpravě, nicméně podrobné odůvodnění je součástí tohoto sněmovního dokumentu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Haas.

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Vážený pane místopředsedo, já se v podrobné rozpravě hlásím k pozměňovacím návrhům uvedeným v informačním systému Poslanecké sněmovny pod číslem dokumentu 4379 a 4380. Podrobné písemné odůvodnění je obsahem pozměňovacích návrhů a věřím, že snad jednoznačné, stručné, věcné vysvětlení jsem podal v obecné rozpravě. Děkuju mnohokrát.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan zpravodaj se hlásí.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Jak jsem avizoval v úvodu obecné rozpravy, dovolím si přihlásit víceméně s legislativně technickým návrhem, a to tím, že v části sedmé, článek X Účinnost se slova "1. července 2024" nahrazují slovy "1. ledna 2025". Jedná se o novelu účinnosti z důvodu legislativně technických, respektive legislativních lhůt, kdy původní navržená lhůta 1. července 2024 není reálná. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, že nikdo další už není přihlášen do podrobné rozpravy, tak ji končím.

Máte zájem o závěrečné slovo, pane ministře, pane zpravodaji? Nikoliv.

Končím tedy tímto druhé čtení tohoto návrhu a děkuji za spolupráci.

Můžeme přejít k dalšímu bodu, což je

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.