(pokračuje Jan Skopeček)

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb.,
o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb.,
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně
a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 704/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já se pokusím o nemožné a zkusím zaujmout vaši pozornost v tomto čase a při tomto stavu návrhem tohoto zákona, nebo respektive těchto tří zákonů, které již byly avizovány, sněmovní tisk 704, a jsme v prvním čtení.

Zákonná úprava těchto tří zákonů, která upravuje sociální a zdravotní pomezí, usiluje o to, abychom všem občanům v České republice, kteří mají dlouhodobě nepříznivý stav, byli schopni zaručit spravedlivé příležitosti a dostupnost užívání zdravotních a sociální služeb současně. Tato novelizace zavádí takzvané sociálně-zdravotní služby, v rámci kterých bude umožněno kombinovat sociální službu se zdravotní službou u jednoho poskytovatele a poskytnutí obou složek efektivně koordinovat v zájmu poskytnuté kvalitní péče klientovi. Sociálně-zdravotní služby bude moci zajišťovat poskytovatel sociálních služeb v centrech denních služeb, denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, domovech pro osoby se zdravotním postižením, centrech duševního zdraví nebo v zařízeních odlehčovacích služeb. Za účelem poskytování sociálních zdravotních služeb musí mít poskytovatel registraci k některé z výše uvedených sociálních služeb a zároveň oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách. Současně návrh stanoví povinnost poskytovatelům pobytových sociálních služeb zajistit klientům ošetřovatelskou péči, kterou bude vedle poskytování zmíněných sociálně zdravotních služeb možné splnit také zprostředkováváním domácí ošetřovatelské péče na základě smlouvy s poskytovatelem zdravotních služeb nebo oznámením potřeby zajištění ošetřovatelské péče pojišťovně a následným umožněním poskytování zdravotních služeb v zařízení.

Novela reaguje na nedostatky současného právního stavu, kdy zákon o sociálních službách ani zákon o zdravotních službách nenabízejí uspokojivé řešení pro uživatele služeb, kteří potřebují zdravotní péči ve formě hospitalizace, ale současně je významně snížena jejich soběstačnost a existuje ohrožení sociálním vyloučením a kteří v důsledku potřebují i větší objem pobytových sociálních služeb. Jako nový druh péče se tak zakotvuje takzvaná sociálně-zdravotní lůžková péče. Pro poskytovatele jmenovaných sociálních služeb budou jasně stanoveny podmínky personálního zabezpečení a materiálně-technického vybavení odpovídající poskytovanému druhu sociální služby, které blíže určí právní předpis.

Pokud jde o úhradu ošetřovatelské zdravotní péče poskytované v rámci sociálně-zdravotních služeb, to znamená obdoby stávající odbornosti 913, bylo zvoleno řešení, které zachová kontraktační povinnost zdravotních pojišťoven, ale zdravotní pojišťovně umožní v případech, kdy s poskytovatelem pobytových služeb ukončí zvláštní smlouvu z důvodu podstatného porušení povinností poskytovatele, odmítnout podobu následujících (Nesrozumitelné.) uzavření nové zvláštní smlouvy. Poskytovatelé tak nebudou moci spoléhat na trvání zvláštní smlouvy i v situacích, kdy neplní své právní povinnosti. S účinností od 1. ledna 2029 se navrhuje zrušit poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče bez registrace. V současné době jsou ve zdravotnických zařízeních často hospitalizováni pacienti, jejichž zdravotní stav již přestal vyžadovat lůžkovou péči, ale stále vyžadují pomoc k zvládání základních životních potřeb, přičemž doma jim taková pomoc chybí, a nelze je tedy propustit do domácího prostředí.

Poskytovatelé sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních nemají rovné podmínky s ostatními poskytovateli a praxe ukazuje, že sociální péče na těchto lůžkách není v porovnání s jinými sociálními službami dostatečná. Z důvodu nadužívání dlouhodobé lůžkové péče u pojištěnců, kteří by podle svých skutečných potřeb měli být klienty sociálních služeb, se s účinností od 1. ledna 2029 stanoví, že prodloužení dlouhodobé lůžkové péče s výjimkou intenzivní dlouhodobé péče nad základní dobu poskytování 90 dnů je hrazeno službou pouze po schválení zdravotní pojišťovnou.

Součástí navrhované právní úpravy v zákoně o sociálních službách je i stížnostní mechanismus, který by měl mít pozitivní dopad na kvalitu poskytovaných sociálně-zdravotních služeb. Cílem je, aby uživatelé sociálních služeb, jejich zástupci a rodinní příslušníci měli právo poskytovateli podávat stížnosti týkající se poskytování sociálně-zdravotních služeb... (Hluk v jednacím sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pardon, já vás přeruším. Poprosím kolegy, kolegyně, aby přece jenom se trošku ztišili. Míra ruchu je taková, že vám tady už skoro nerozumíme. Děkuju a prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tedy cílem je, aby uživatelé sociálních služeb, jejich zástupci a rodinní příslušníci měli právo poskytovateli podávat stížnosti týkající se poskytování sociálních služeb a aby byli informováni o způsobu vyřízení stížnosti. V případě, že stížnost není uspokojivě vyřízena, je stěžovateli umožněno obrátit se na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vyřízení stížnosti poskytovatelem prověří. Navrhuje se zde takzvaná dělená účinnost návrhu zákona, a to k 1. lednu 2025. K 1. lednu 2026 nabývá účinnosti upravená povinnost plnit materiální a technický standard, s účinnosti k 1. lednu 2027 se vypouští zdravotničtí pracovníci z okruhu pracovníků v sociálních službách a k 1. lednu 2029 se ruší ustanovení § 52 zákona o sociálních službách upravující sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče a dochází ke změně úhrady dlouhodobé lůžkové péče. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jiří Navrátil. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pan ministr obšírně představil celý sněmovní tisk 704, kterým se změní zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dále taktéž část zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a taktéž zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Já se tedy již nebudu zabývat teď v prvním čtení tímto sněmovním tiskem, jenom bych chtěl samozřejmě, že věřím, že bude tento sněmovní tisk přikázán výboru pro sociální politiku jako garančnímu. Budu navrhovat ještě, aby byl taktéž přikázán výboru zdravotnímu.

Na základě toho, že by zákon měl platit a je navržena jeho platnost od 1. ledna 2025, budu navrhovat podle § 91 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, aby byla lhůta pro projednání návrhu zákona ve výborech zkrácena o 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Znamenám si váš návrh, pane poslanče.

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím hlásí paní poslankyně Dražilová. Máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Na úvod začnu pozitivně. Je určitě dobře, že je zde vůle řešit problém dlouhodobé péče, a to myslím opravdu vážně. Nemá smysl zde opakovat to, co všichni víme, že totiž populace stárne a my se musíme začít připravovat na to, že minimálně část populace skončí v institucích, které se o ně budou muset postarat. Tento scénář je o to pravděpodobnější, že tato vláda celkem otevřeně deklaruje, že generaci lidí narozených v sedmdesátých a osmdesátých letech sníží penzi, jejich životní úroveň tím, že jim sníží důchody. Přirozenou cestou pak bude snaha lidí s nižšími příjmy a úsporami získat místo samozřejmě v některé z těchto institucí. Toto všechno jsou věci, které tak nějak tušíme.

Bohužel ani návrh zákona, ani data od Ministerstva práce a sociálních věcí nám naše pocity a předpoklady nevyvrátí a ani nepotvrdí, protože nic takového jako strategie zdravotní a sociální péče o seniory do budoucnosti v České republice neexistuje. Je to absurdní, ale je to tak. Pokud byste mi argumentovali dokumentem Strategický rámec přípravy na stárnutí populace 2021 až 2025, tak tento dokument sice varuje, že senioři posílají e-mailem často falešné zprávy, ale o predikci budoucího vývoje v něm není zhola nic, stejně jako tam není ani čárka o tom, jaký cílový stav by si pan ministr přál. A to ani nemluvím o tom, že si tento dokument vůbec nevšiml existence digitálních přístrojů, které do značné míry už dnes mění péči o seniory.

Jinými slovy, máme před sebou návrh, který má ambici vyřešit problém pro několik dalších desetiletí, který vznikl bez jakýchkoliv datových podkladů a bez jakékoliv ucelené vize, protože slibovanou vizi života seniorů třeba v roce 2040 nebo 2050 pan ministr buď tají, anebo ji nemá.

Mohla bych pokračovat takto dál, ale nebudu. O tom, jak je to třaskavé téma, svědčí i proběhlé připomínkové řízení, kdy připomínky z krajů a dalších standardních připomínkových míst měly 425 stránek a návrh zákona byl předložen vládě s celkem 68 rozpory. A co víc, návrh zákona nebyl projednán Legislativní radou vlády, ale pouze komisí Legislativní rady vlády pro pracovní právo a sociální věci. Jako důvod uvádí předkladatel, že se jedná o časově naléhavou právní úpravu.

O tom, že tento zákon bude potřeba přijmout, a dokonce že i zhruba v těchto obrysech, se totiž psalo už před rokem v Deníku N v souvislosti s jednou velkou investiční společnosti, která už před rokem naprosto otevřeně říkala, že jen co projde tento zákon v této podobě, učiní jisté kroky, které jí umožní zvětšit její byznys. Cituji z článku: "Vedení firmy opakovaně přiznalo, že péče o seniory je pro ni byznysově zajímavější než provozování nemocnic či ambulancí. Deník N zjistil, že firma se chystá ovládnout trh s lůžky dlouhodobé péče, pokud začne platit novela zákona připravovaná ministerstvy práce a zdravotnictví. Ta předpokládá, že by se velká část lidí postupně přesunula ze státních eldéenek do jiných zařízení. Společnost má ambici poskytovat zařízení, kam by po plánované reformě přešli lidé, kteří dosud leží v LDN." Dále cituji: "Ukazuje se, že kraje na tu změnu nebudou stačit, a možná nás čeká průlom v tom, že se do sítě pustí více soukromých poskytovatelů. A proto tu reformu vítáme. Je to pro nás byznysová příležitost."

Abych byla spravedlivá, tak v tom záměrně nejmenovaná firma určitě není sama. Na přijetí tohoto zákona čekají i další velké firmy, nejen ta, která byla zmíněná minulý rok v uvedeném médiu. Pokud tady ještě nedávno někdo vykřikoval něco o lobbingu, v podobě tohoto zákona máme před sebou jeden exemplární případ. Samozřejmě že může jít jen o shodu náhod, ale to, co se tímto zákonem otevírá, není nic jiného než privatizace byznysu se stářím. I pokud vynechám možné ekonomické aspekty, klíčová otázka zní: Opravdu je nyní ten pravý čas pro spuštění této privatizace? Opravdu chceme nyní rušit nemocnice a předělávat je na domovy seniorů? Jsme opravdu připraveni na to, že privátní poskytovatelé této péče jsou hnáni ziskovostí, a ne sociální péčí?

Za hnutí ANO na to máme odpověď jasnou. A aby bylo jasno, mně nevadí, že tyto společnosti budou vydělávat, ale to, že se z péče o seniory ztrácí prostě to sociálno, to, co jsme léta budovali. A pak tu jsou praktické aspekty tohoto zákona a ty já díky svým předchozím zkušenostem s tímto oborem vidím. Je pravdou, že pro uživatele služby může být v praxi komplikované zajistit si z obou systémů současně přesně takovou kombinaci služeb, která odpovídá jeho potřebám. Tento problém však nastává u všech forem poskytování péče, tedy jak u péče ambulantní, tak u péče terénní, tedy domácí ve vlastním sociálním prostředí, tak u péče pobytové, tedy lůžkové.

Přesto se návrh zaměřuje pouze na provázání zdravotních služeb se službami poskytovanými téměř výhradně pobytovou formou. Proč? Všichni, kteří jsme četli zmiňovaný článek, asi tušíme. U ostatních forem poskytování sociálních služeb plánuje předkladatel řešit blíže neurčené problémy prostřednictvím exekutivních opatření, která ale rovněž nekonkretizuje. Je škoda, že si autoři návrhu nedali aspoň tu práci a nenavrhli řešení dalších forem poskytování sociálních služeb, protože - a to určitě není pro předkladatele překvapení - právě o ty je rostoucí zájem, právě tam máme problémy a právě zde všichni deklarujeme, že právě terénní péče, péče v domácím prostředí, je ta, kterou chceme. A jsme zpátky u té analýzy dat, u naprosto chybějící analýzy budoucího chování příštích seniorů.

Tento zákon ve skutečnosti neřeší vůbec nic, jen přesouvá problémy. Ano, usnadní pravděpodobně velkým poskytovatelům získat ještě větší podíl na trhu. A já neříkám, že to musí být nutně špatně, protože si umím představit, že řada starostů to ocení. Ocení i to, protože se tak otvírá cesta, jak se města mohou zbavit velké části nákladů spojených se sociální péčí. Obce a města, která jsou zřizovateli domovů pro seniory, mají na svých bedrech obrovskou finanční zátěž, díky které nezbývá na ostatní, pro občany velmi potřebné věci.

Otázkou však je, do jaké míry je tohleto navrhované řešení v zájmu klientů sociálních služeb. Namísto dlouho očekávaného komplexního řešení dlouhodobé péče, které by bylo v souladu s mezinárodními závazky státu, však předložený návrh přináší pouze kusá řešení, a navíc i prvky, které spousta odborníků shledává z hlediska závazků deinstitucionalizace za vysoce rizikové. Návrhem může dojít k ohrožení stability poskytovatelů sociálních služeb a taktéž k ohrožení a nenaplnění potřeb klientů. Avizované zavedení sociálně-zdravotní lůžkové péče jako kombinace pobytové sociální služby a lůžkové zdravotní péče je přeměna sociálních zařízení na léčebny dlouhodobé péče s léčebným režimem, popírá základní zásady sociálních služeb a jejich směřování k tomu, aby se v nich klient cítil bezpečně a jako doma.

Samozřejmě že si ho vláda a její poslanci mohou protlačit, ale položme si otázku: Tohle opravdu chceme? Hodíme za hlavu všechno, co jsme léta budovali a na co jsme pyšní? Vím, že i vládní poslanci s tímto řešením mají problém. Navrhuji vrátit zákon k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Znamenám si váš návrh na vrácení zákona navrhovateli k dopracování a nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Slyšeli jsme toho už dost od paní zpravodajky hnutí ANO, která se zabývá právě sociálně-zdravotním pomezím, že pravděpodobně tento zákon je skutečně nachystán pro soukromníky, pro to, aby privatizace sociálních služeb, jak jsme si to nazvali, přehodila klienty ze státních LDN právě směrem k poskytovatelům sociálních služeb. Nedává nám to v tuto chvíli moc smysl a myslím, že to nedává smysl ani odborníkům nebo třeba odborům právě z toho důvodu, že bylo přes 400 stran připomínek u tohoto zákona. Návrh zákona byl předložen vládě celkem, když jsme to spočítali, celkem se 68 rozpory. Taktéž, jak říkala má kolegyně, byl projednáván pouze v komisi Legislativní rady vlády, ale ne jí samotnou.

Takže my budeme v tuto chvíli opravdu navrhovat, a to je ten jemnější návrh, vrácení k přepracování, kde bychom to samozřejmě zamítli v prvním čtení, ale jak říkala má kolegyně, je potřeba samozřejmě sociálně-zdravotní pomezí už nějakým způsobem definovat a sociálně-zdravotní lůžko skutečně definovat i vzhledem k úhradovým vyhláškám jak v sociálních službách, tak ve zdravotnictví.

Pokud se podíváme, tak je tady prostě velká řada různých rozporů, například největší obava u některých, protože se to týká několika sociálních zařízení, jako jsou centra denní péče, týdenní stacionáře, denní stacionáře, domovy pro seniory, centra duševního zdraví, domovy se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a tak dále, dokonce i odlehčovacích služeb a center duševního zdraví, kde je potřeba vždycky, aby tam byla 24/7 nějakým způsobem zajištěna zdravotnická služba. To v tuto chvíli odtamtud vypadává. Pravděpodobně tam budou kontraktoři, kteří tam budou dojíždět v rámci nějakých ošetřovatelských služeb, které samozřejmě nadefinuje lékař a poté tam ty zdravotní sestry budou dojíždět. Nicméně když se stane něco akutního, ten zdravotní personál tam nebude a víme i z domovů seniorů, že pokaždé se něco akutního, pokud to je větší domov seniorů, vyvrbí, a v tuto chvíli tam ten zdravotní personál nebude, bude se volat už tak samozřejmě přetížená záchranná služba, která kdovíkdy samozřejmě k tomu pacientovi přijede. Taktéž zdravotnický personál je tam důležitý z toho důvodu, aby mohl směrovat pečovatele k tomu, jakým způsobem se mohou o klienta právě v rámci sociálně-zdravotního pomezí starat, například - já nevím - při polohování a dalších věcech.

Je potřeba na rovinu říct, že zdravotnický personál a zdravotnická zařízení potřebují mít nějaká zařízení, kam mohou odkládat ty, kteří skutečně už zdravotnictví prioritně nepotřebují, ale potřebují sociální péči, především s tím zdravotnickým dohledem. Nicméně v tuto chvíli my tady vidíme, že v tomto zákoně je prioritou mít tam zdravotnický personál nejvyšší kvality, to znamená devět set třináctku v rámci odbornosti, to znamená zdravotní sestru S3, což bude říkat i má ctěná kolegyně Andrea Babišová, a de facto v tuto chvíli doteď tam byl pouze potřeba zdravotnický personál S2, což byly všeobecné praktické sestry, které tam samozřejmě fungovaly. To znamená, že my vlastně odsajeme z části zdravotnictví ty nejkvalifikovanější zdravotní sestry s vysokoškolským vzděláním, které jsou v zdravotnických zařízeních potřeba, nebo je odtamtud odsají právě ti kontraktoři, kteří budou poté samozřejmě jezdit po jednotlivých zařízeních. Domníváme se, že takhle bude spíše ta zdravotní služba na kvalitě klesat.

Takže v tuto chvíli my se o tom samozřejmě budeme chtít bavit i na výboru pro sociální politiku, máme spoustu otázek, ale bohužel z toho zákona prostě trčí úplně jasně jako sláma z bot to, že to bylo připraveno pro některé velikánské firmy, které si, jak říkáme, budou chtít zprivatizovat sociální služby, právě například z hlediska LDN, z hlediska domovů seniorů a péče o nejstarší občany, což je nejjednodušší zároveň a samozřejmě nejlukrativnější, protože už v tuto chvíli vidíme rozpor například u úhradových vyhlášek a u plateb mezi těmi, kteří jsou zřizováni například kraji a obcemi a mezi těmi, kteří jsou soukromníky a kteří mají samozřejmě něco, řekl bych, i zisky z toho, že se starají - já proti tomu nic nemám, samozřejmě - o ty nejpotřebnější. Ale je potřeba zachovat kvalitu a je potřeba nedělat zákony jenom pro nějakou jednu skupinu lidí a preferovat ji, ale naopak samozřejmě mít vždycky na paměti občana a jeho potřeby.

Proto samozřejmě nenavrhujeme, jak jsem řekl, návrh na zamítnutí v prvním čtení, ale k přepracování, abychom dali ještě šanci Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby spoustu věcí napravilo.

A to, co víme z kuloárů, i vládní koalice je připravena s celou řadou pozměňovacích návrhů, protože taktéž někteří poslanci vládní koalice mají tady s tímto návrhem zákona tak, jak ho předložil pan ministr Válek a pan ministr Jurečka, problém. A já uvidím na výboru pro sociální politiku se svými kolegy, jakým způsobem ten zákon potom se díky pozměňovacím návrhům posune právě směrem k nejlepší péči, například o seniory. Ale určitě říkáme "ne" privatizaci sociálních služeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Mádlová.

Než dorazí, načtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Adámková Věra od 18.15 do 21.30 hodin ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Andrej Babiš od 18.50 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jiří Kobza od 19.06 hodin z rodinných důvodů, omlouvá se paní poslankyně Mračková Vildumetzová Jana od 18.20 hodin z osobních důvodů, omlouvá se pan poslanec Teleky Róbert od 18.30 z osobních důvodů a z členů vlády se omlouvá pan ministr zahraničí Lipavský od 17.45 z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, vaše faktická poznámka. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych navázala na své předřečníky a chtěla bych se ve faktické poznámce zeptat na rozdíl mezi zdravotní péčí v léčebně dlouhodobě nemocných a na zdravotně-sociálních lůžkách, to znamená v té nové službě, která je v této novele zákona, protože je posilována ústavní služba. To znamená, pane ministře, jaký je tam rozdíl v poskytování zdravotních služeb - jestli jsou tam nějaké jiné výkony, jestli jich je víc, jestli jich je méně, protože ta platba půjde paušálem stejně, jako je to dneska v dlouhodobé péči na LDN. A stejně tak vy uvažujete o tom, že zavedete kategorizaci pacientů stejně, jako je to v LDN, ale přesto na zdravotně-sociálních lůžkách se tam bude hradit i sociální příspěvek, a máme tady i nějakou odbornost 913. To znamená, v čem se liší péče od LDN a od zdravotně-sociálního lůžka?

A potom si dovolím podotknout - personální standard, protože ten v podstatě je nastaven tak, že nelze postavit absolutně služby, a mě by zajímalo, z čeho jste vycházeli při stanovení personálního standardu, protože tam to vychází zhruba na 2,48 úvazku, 2,16 úvazku na 8 klientů, a z toho není možné postavit vůbec ani dvojsměnný, ani trojsměnný provoz, protože pak nepočítáte s dovolenými, s nemocnými pracovníky a podobně. A vy vlastně dokonce píšete, že omezení personálu na stav daný minimální by znamenalo ve většině zařízení zhoršení kvality rozsahu péče. Čili v čem je vlastně stanoven takový personální standard, kde vy zároveň ukazujete na to, že by to vedlo ke zhoršení kvality péče? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní se hlásí - ještě je tam paní poslankyně Babišová Andrea, pan ministr chtěl až na závěr s přednostním právem. Tak ještě paní poslankyně Babišová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla navázat v krátkosti jenom na své dva předřečníky, na paní kolegyni Dražilovou a kolegu Aleše Juchelku. Pobytová zařízení sociálních služeb se s novelou nebo s tímto návrhem seznámila už v únoru loňského roku, a měla tedy dostatek času reagovat na to a podávat jakékoliv připomínky k tomuto materiálu a tisku. Jaké však bylo jejich v uvozovkách zděšení, především samozřejmě těch menších pobytových zařízení, když vlastně všechno, na co poukazovala a na co upozorňovala, že bude dělat velký problém v rámci zdravotně-sociálního pomezí a zařazení zdravotní péče do těchto sociálních služeb, tak nyní vidí tento materiál, že na jejich připomínky nebylo vůbec reflektováno nebo se tam v tomto nezměnilo vůbec nic? Takže ona samozřejmě na to reagují, snaží se nějakým způsobem zvrátit tento výsledný materiál, respektive se snaží nějakým způsobem, aby došlo k nějaké úpravě.

Jeden problém už tady nastínil pan kolega Juchelka, a to je samozřejmě zdravotní péče, která by měla být poskytována 24/7 v těchto zařízeních a kdy všeobecná sestra či sestra diplomovaná, označovaná jako S2, bude málo a bude třeba opravdu sestru typu S3, to znamená sestra, která bude mít specializaci - a sami všichni víme, jak v našem zdravotnictví toto vypadá, jaké máme malé množství zdravotnického personálu už ve zařízeních - a tyto pobytové služby budou velice těžce shánět samozřejmě sestry se specializací, takzvanou sestru typu S3. Ale samozřejmě dále tady jsou definované technické standardy, které budou muset tato pobytová sociální zařízení splňovat, ať už od množství postelí, množství nebo vybavení, samozřejmě zařízení pokojů a celých pobytových zařízení, takže budou muset do toho investovat nemalé prostředky tak, aby tyto standardy splňovala.

Samozřejmě je velice trápí i úpravy v kontraktačních povinnostech, naplňování zdravotnického personálního standardu, o tom jsem hovořila, a samozřejmě naplňování sociálního personálního standardu, o kterém už tady hovořil přede mnou i náš kolega Aleš Juchelka. Jak řekla kolegyně Dražilová přede mnou: takhle, jak se to jeví, jak jsme si to všichni prostudovali, je to takové napsané na míru opravdu pro velké poskytovatele sociálních služeb, kteří mají rozsáhlé sítě po celé republice a kteří nebudou mít ani finanční problém všechny tyto standardy naplnit - ať technického, personálního či zdravotnického rázu. Ale uvědomme si, že naši péči poskytuje velké množství menších pobytových zařízení a tahle na to absolutně nebudou moci nějakým způsobem dosáhnout nebo přizpůsobit se tak, aby mohla splňovat všechny tyto dopředu chystané standardy.

Takže já se přimlouvám opravdu za to, chápeme všichni, že zdravotně-sociální pomezí je problém, který je třeba řešit, bavíme se o něm dlouhodobě. Už kdysi byla chyba, že se ministerstvo rozdělilo na dvě - na Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví. Od té doby se tato dvě ministerstva velice málo potkávají ve společných problémech, takže tady tato iniciativa je samozřejmě vítaná ze všech stran, ať koalice, ať opozice, ale opravdu musíme to udělat tak, abychom si nezlikvidovali síť malých poskytovatelů a naopak tady (ne)budovali megalomanské obrovské podniky nebo firmy, které budou poskytovat takovouhle péči ve velkém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Mádlová. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Já si dovolím v souvislosti s tímto zákonem upozornit ještě na jednu velkou změnu, která v té novele je, a sice je to nahlížení do zdravotnické dokumentace, protože to je problém, který řešíme v souvislosti s novelou zákona 372, je na pořadu dne zítra, a v tomto zákoně je nový paragraf, který chce, aby pečovatelé měli možnost nahlížet do zdravotnické dokumentace při pobytových službách nebo ústavní péči čili v těch nově vzniklých zdravotně sociálních lůžkách.

Já jsem se chtěla zeptat, z jakého důvodu to tam je, protože já mám velké zkušenosti s prací v takovémto zařízení, a informace o zdravotním stavu klientů neboli pacientů předávají všeobecné sestry pečovatelům v tom rozsahu, který je nezbytný. Chci se zeptat, z jakého důvodu by měli nahlížet pečovatelé do zvlášť citlivých údajů, jako jsou údaje o zdravotním stavu pacienta, nehledě na to, že se tam používá speciální odborná terminologie, často v latinských výrazech, a pečovatelé mají nějaký svůj okruh činnosti.

To znamená, já to vnímám i tak, že je to prolomení do zákona o zdravotních službách přes jiný zákon. Je to velmi nebezpečné, protože tímto může dojít i přes jiné zákony k prolomení do zvlášť citlivých údajů, jakými jsou údaje o zdravotním stavu pacienta. Je třeba si uvědomit, že jsou to údaje opravdu extrémně citlivé a měli by s nimi pracovat lidé, kteří nemají zdravotnické vzdělání, buď mají vyučený učební obor, anebo je to akreditovaný kurz pro pečovatele v rozsahu 150 hodin. Čili proč to tam tedy je? A jaké údaje (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) potřebují? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a k další faktické poznámce se hlásí paní poslankyně Oulehlová. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěla říct, že sociální služby jsou opravdu citlivým tématem, a troufnu si říct, že pokud nás nesrazí auto, jednou budeme všichni uživatelé sociálních služeb. Chtěla bych říct, že soukromé subjekty by měly přinést takový nadstandard tomu, jak pečuje stát, kraj, město, které by o své občany pečovat i ze zákona měly. Bohužel v praxi je to tak, že většinou se snaží lidé dostat do městských nebo krajských zařízení, protože ty soukromé bohužel někdy nepřináší nadstandard, ale spíše je to o tom, že si účtují další fakultativní služby, a může se úplně jednoduše stát, že v budoucnu i my všichni, kteří tyto služby budeme potřebovat, na ně prostě nebudeme mít.

To téma je opravdu velice citlivé. Moji předřečníci už tady vlastně řekli všechny ty argumenty, které mluví pro to, aby se tento návrh zákona opravdu vrátil k přepracování, protože my tady opravdu všichni řešíme svojí budoucnost, a ne všichni budeme mít to štěstí, nebo i lidé, kteří žijí osamoceně nebo z nějakého důvodu rodiny nemůžou zůstat doma a pečovat o své blízké, a všichni budeme chtít pro ně mít kvalitní služby a mít možnost si vybrat, a ne podléhat monopolu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní se hlásí s přednostním právem pan vicepremiér Válek.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tak já jsem si nachystal... (Ministr hovoří mimo mikrofon.) (Předsedající: Prosím na mikrofon, pane ministře. Máte slovo, prosím.) Vážený pane předsedající, já jsem si nachystal pár papírů, s kterými bych vás postupně rád seznámil. Pokusím se zdržovat co nejméně, ale abychom měli co nejucelenější informace z pohledu Ministerstva zdravotnictví. Na druhé straně celý ten materiál, který mně připravovalo Ministerstvo zdravotnictví, je poměrně obsáhlý, a já si vás opravdu jak vlevo, tak uprostřed, tak vpravo velmi vážím, proto jsem si udělal takové stručné shrnutí těch asi šedesáti listů tak, aby pokud možno ta informace byla koncentrovaná a aby byl prostor eventuálně pro debatu. Věřím, že pokud posuneme ten zákon do výborů, a doufám, že i do zdravotního, že diskuse bude velmi intenzivní.

Já bych chtěl říct, že se jedná o zákon, a to jste tady opakovaně zmínili a za to děkuji, o sociálně-zdravotním pomezí. Není to o čistě sociálních službách a čistě zdravotních službách, ale o něčem, co se velmi obtížně definuje, a paní poslankyně tady jasně říkala, že v určité historické fázi došlo k rozdělení těch ministerstev - není to běžné v Evropě. Nicméně já tady potřebuju říct a chci, aby to zaznělo jasně na mikrofon, že spolupráce obou ministerstev je opravdu velmi úzká. My se pravidelně scházíme nejenom jako ministři, to je vcelku pochopitelné, ale jako vedení obou dvou těch ministerstev, dokonce jsme jeden čas s panem ministrem Jurečkou uvažovali o tom, že si ta ministerstva budeme po měsíci střídat, abychom získali osobnější zkušenosti ve fungování toho druhého ministerstva, protože faktem je, že ta nevraživost obou dvou těch rezortů - a to podepisuji - tam historicky byla dlouhodobá.

Koneckonců v minulém volebním období - a teď to není chyba ničí, protože pan ministr Vojtěch Adam se opravdu upřímně snažil, a klobouk dolů, co byl ochoten vydržet -k finálně prostě ty konsenzy se těžko hledaly. Nemyslím si, že je to dáno politickou příslušností, osobním profilem, ale je to dáno tím, že ty služby se postupně během času rozdělily, že to jedno je pojištění, vybírá to pojišťovna, platí to víceméně výkonově a úhrada toho systému je daná dohodovacím řízením, které pak definuje množství bodů, rozsah péče a cenu za bod jako tři samostatné parametry, kdežto ta druhá služba je hrazena vlastně dávkovým systémem, který není pojištěním, a navíc je často transformován cestou krajů a tak dále. My jsme se opravdu snažili poctivě nějak hledat průnik toho sociálně-zdravotního pomezí, poučit se z komplikovaných míst, která tam historicky byla.

A já bych tady chtěl říct, že jsme navázali na řadu věcí, které naši předchůdci diskutovali a udělali, a jsou to dobré věci a pozitivní. Ten cíl je - a určitě to není podpora nějakého monopolu, protože musíme si uvědomit, že i ve zdravotnictví je velmi silný, chcete-li, soukromý sektor, koneckonců každý praktický lékař pro děti a dospělé, který není zaměstnanec, je ve skutečnosti soukromník nebo funguje jako OSVČ anebo funguje v nějakém jiném režimu. Každý ambulantní specialista v podobném režimu funguje, máme tady sítě poskytovatelů, které jsou často v soukromých rukách, a rozhodně bych si tedy netroufl říct, že na zřizovateli záleží kvalita péče, ani to nemůže takto být. Povinností státu je definovat rozsah a kvalitu péče a bez ohledu na to, kdo je zřizovatel, trvat na tom, aby kvalita byla zajištěna, což samozřejmě není jednoduchá věc, ale je nezbytná, a úplně nezáleží na zřizovateli. Takže není absolutně cílem - tady zaznělo rušení nemocnic, to v žádném případě, protože ani to technicky nejde rušit nějakou nemocnici. To nedokážu ani já, nedokáže to ani pan ministr Jurečka. A to je součástí vlastně celé té strategie, transformovat část akutních lůžek, ta dlouhodobá lůžka. I toto bude podpořeno z našeho rezortu grantem, respektive projektem reformy geriatrické péče, která s tím částečně souvisí. Koneckonců já jsem pozval na jednání na ministerstvo - a to chci poděkovat zástupcům všech politických stran, byli tam z každé politické strany jeden nebo dva zástupci, a poprosil jsem je, ať se sami domluví, jak to nastavit, a jejich návrhy, které přišly, jsem plně akceptoval, takže ten projekt někdy v říjnu příštího roku hodláme vypsat.

Co se týká konkrétně tohoto zákona: zatímco sociální služby jsou koncipovány jako péče zajišťující podporu soběstačnosti a předcházející vlastně sociálnímu vyloučení občanů, a tady vy tomu rozumíte mnozí dramaticky víc než já, tak se nechci pouštět do úvah v oblasti, které nejsem kovaný, a když se tak dívám na pana poslance Juchelku a další, určitě bych byl pak pokárán, protože moje odbornost a přesnost rozhodně nedosahuje jejich. Nicméně jde v podstatě o dopomoc se zvládáním základních životních potřeb a další služby podporující sociální začleňování. Zdravotní služby jsou koncipovány jinak, a tam se cítím silný, jsou výhradně jako péče o zdravotní stav - předcházení, oddalování a léčba nemocí a jejich poruch nebo změn zdravotního stavu.

V systému péče o osoby s komplexními potřebami tak doposud chybí provázanost uvedených služeb, jejímž výstupem by měla být jejich celistvá podpora. Já to řeknu tak, jak to vnímám jako laik, a teď se omlouvám, že budu mluvit jenom jako lékař anebo jako lékař, jako člověk se zkušeností z nemocnice. Vlastně úplně nevidím spor v tom sociálně-zdravotním pomezí, protože pokud leží pacient v nemocnici, není tedy na jednotce intenzivní péče, není na akutním lůžku, tak postupem, jak se jeho stav zlepšuje, více a více potřebuje tu sociální péči. Naopak pacient, který leží na čistě sociálním lůžku, řekněme, tak se samozřejmě cyklicky objevuje potřeba jeho zdravotní péče. A není možné, aby v tom zdravotnickém zařízení jenom proto, že je to čistě zdravotnické zařízení, sociální péče byla popelkou, a na druhé straně je velmi špatné, když v tom sociálním zařízení zdravotní péče, pokud pacient ji potřebuje nebo klient v sociálních službách ji potřebuje, byla popelkou, a úplně není dobré, aby ti klienti i pendlovali mezi těma dvěma typy zařízení, která jsou každé na jiné straně toho spektra jenom proto, že se ten jejich stav zhoršuje nebo zlepšuje. Ale tam si myslím, že je shoda, proto jsme se snažili začlenit do zákona principy konzervativního přístupu.

Při přípravě návrhu byla v maximální míře respektována integrita zákona o sociálních službách, zákona o zdravotních službách a zákona o veřejném zdravotním pojištění a s ohledem na současný právní stav a jeho nedostatky byly tyto návrhy tvořeny tak, aby rozsah navrhovaných úprav byl s ohledem na požadovaný cílový stav vždy minimální. Snažili jsme se do systému co nejméně zasahovat, abychom ale akcentovali kvalitu, a bezesporu o tom bude velká diskuse a předpokládám, že se objeví řada pozměňovacích návrhů, ať už zleva, zprava nebo ze středu, které se ukážou být třeba velmi užitečnými, ale toto byl ten cíl.

Druhý takový cíl byl maximální důraz na práva klienta, respektive pacienta, v případě zdravotních. Zásadním prvkem návrhu zákona je respektování dosavadních práv klienta nebo pacienta a jejich další rozvoj a prohlubování, a to hlavně v oblasti zdůraznění potřeby k zajištění kvalitní a koordinované služby respektující jejich komplexní potřeby. Konečně zvyšování dostupnosti koordinovaných sociálních a zdravotních služeb jsme považovali za zásadní problém, tedy aby ta zařízení finálně byla schopna poskytovat nejenom dostupnou, ale především také kvalitní sociální i zdravotní službu, aby pacient nebo klient nemusel pendlovat mezi dvěma typy zařízení.

Navrhované změny jsou provázeny s ohledem na cíle zvyšování dostupnosti sociálních a zdravotních služeb pro klienty, respektive pacienty s komplexními potřebami, které jsou poskytovány koordinovaně, zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných sociálních a zdravotních služeb, protože vždycky jde o obojí dohromady. Navrhované změny jsou prováděny s ohledem na zvyšování nejenom kvality, ale i bezpečí poskytovaných sociálních a zdravotních služeb klientům a pacientům s komplexními potřebami. Bavíme se o polymorbidních klientech, polymorbidních pacientech, a tím směrem, jak půjde tedy změna péče o geriatrické klienty, byť geriatrický klient nemusí být jenom samozřejmě stár, může to být i člověk mladšího věku, který je ale polymorbidní.

Součástí navrhované právní úpravy je i stížnostní mechanismus v segmentu sociálních služeb, který by měl mít výrazný kvalitativní dopad na kvalitu poskytovaných sociálně-zdravotních služeb. Konečně k poskytování sociálně-zdravotních služeb bude prováděn poskytovatel sociálních služeb ve vybraných typech sociálních služeb, zařízení těch sociálních služeb, pokud bude mít registraci k poskytování těchto sociálních služeb a zároveň bude mít oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Tedy chceme, aby ta zařízení byla COS, komplexní, a měla oprávnění k obojímu. Tady je samozřejmě problém z mého pohledu, a to si plně uvědomuju, úhradová vyhláška a dohodovací řízení a nutnost upravit úhradovou vyhlášku a dohodovací řízení. (Řečník se odmlčel. Poslanci v přední lavici se hlučně baví.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane ministře, rozumím. Poprosím kolegy a kolegyně, aby se ztišili a pan ministr mohl...

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji. Tady bude potřeba upravit dohodovací řízení. I proto začínáme diskutovat o tom, jak rozšířit počet účastníků o dohodovací řízení, o ty, kteří ve větší míře poskytují sociálně-zdravotní pomezí. Pořád nemůžeme ze zdravotního pojištění hradit sociální služby. Na druhé straně v sociálním zařízení nemohou kulhat zdravotní služby jenom proto, že to jsou tedy zařízení sociálně-zdravotní.

V návaznosti na úpravu sociálně-zdravotních služeb má být podle předloženého vládního návrhu zákona, účinnost od 1. ledna 2029, zrušeno poskytování sociálních služeb, ale 2029 ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Tedy chceme, aby tady nebyly poskytovány čistě sociální služby.

Já bych mohl pokračovat v tom vysvětlování. Předpokládám, a trochu se toho bojím, že jsem možná nepřesností nebo neobratností v tom, co jsem říkal, vyvolal řadu faktických poznámek, to se za to omlouvám, ale věřte, že oba rezorty na tomto zákonu pracovaly. Diskutovali je odborníci obou rezortů s dalšími organizacemi a jsem si vědom toho, že je to velmi komplexní, složitý zákon a bude potřeba diskutovat daleko šířeji tuto problematiku než pouze na úrovni čistě sociální nebo zdravotní. Bude potřeba do ní vtáhnout i ty, kteří mají na starosti, jak říkám, úhradovou vyhlášku. Proto bych velmi plédoval za to, aby byl projednáván rozhodně i ve zdravotním výboru, a abychom opravdu možná při určité fázi projednávání zákona, pokud to výbory schválí a budou s tím souhlasit, udělali možná společné jednání obou výborů a prodiskutovali tam tady to sociálně-zdravotní pomezí, protože to, co je zřejmé ve zdravotnictví a zdá se to naprosto jasné, pak když člověk má možnost - a já se absolutně necítím expertem, který by nahlédl do hloubky problematiky, ale jenom trošku vidí do problematiky sociální - tak se ukazuje, že je vlastně složité, a naopak. A proto si myslím, že pokud oba dva výbory budou o tom diskutovat společně, tak bychom mohli udělat kus dobré práce.

Tady naprosto souhlasím s tím, co tady padlo. Koneckonců děláme to pro stárnoucí populaci, pro populaci, která bude stárnout, kdy bude přibývat seniorních pacientů, kdy se tady snad, dá-li pánbůh, objeví například lék na léčbu Alzheimerovy nemoci, aspoň v časných stadiích, a některé další věci, a my na to budeme muset být připraveni. Budeme muset být připraveni na to, abychom začali intenzivně debatovat ne o sociálně-zdravotním pomezí, ale o kvalitě života těchto občanů, pacientů, klientů, kterým je poskytována péče na hraně zdravotně-sociálního pomezí.

Opravdu jsem se snažil být maximálně upřímný a to, co jsem řekl, si opravdu myslím, a omlouvám se za nepřesnosti. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. My máme někdy problém se dokonce nějakým způsobem, a potýkáme se s tím skoro v každém regionu, vždycky v nějaké periodě, popasovat s neregistrovanými sociálními službami, například. To jsou právě ti soukromníci, kteří nejsou moc pod nějakou ochranou nebo nějakým metodickým vedením kteréhokoliv ministerstva.

V minulém volebním období jsem dva roky připravoval zákon, který se jmenuje centra komplexní péče, což byla transformace z kojeneckých ústavů na centra komplexní péče, a doufám, že Ministerstvo zdravotnictví to opráší a že ještě do konce volebního období bychom tady tento zákon mohli přijmout. Vím, jakým způsobem jsme naráželi právě na úplně jinou rétoriku ministerstev, kde jedno ministerstvo používá pacient a nezná vůbec slovo klient, druhé zase nezná slovo pacient, ale preferuje slovo klient, a ty zákony se samozřejmě míjejí.

V minulém volebním období jsme - a já jsem rád, že se mohl být u toho - udělali a de facto jsme prosadili pilotní projekt center provázení, což je vlastně typická sociální služba, ale hrazená úhradovou vyhláškou ve zdravotnictví v nemocnicích, která provází toho klienta, když se například dozví u svého dítěte nějakou třeba infaustní diagnózu. Tady toto se de facto samozřejmě podařilo a já jsem za to vděčný.

Nicméně v tuto chvíli máme velikánský problém právě s tím, že máme pocit, a mají pocit i experti, odbory a tak dále, že tento zákon je prostě napsán proto, aby upřednostňoval soukromé poskytovatele služeb, to znamená ty velké, a naopak ty malé pobytovky budou samozřejmě upozaděny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Knechtová a následně ještě pan ministr Válek. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěla navázat na slova pana ministra Válka. Je potřeba si uvědomit, že když jsme opravdu v situaci klientů nebo pacientů, tak tam nerozlišujeme, kde končí sociální úkon a kde začíná zdravotní úkon. Tam to chceme samozřejmě v tom globále, to znamená, potřebujeme ošetřit, potřebujeme stravu, potřebujeme opečovat, a to si myslím, že je ten vstup do té problematiky, vidět to prostě v reálu tak, jak to potřebujeme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Pan ministr Válek a připraví se pan poslanec Juchelka k další faktické poznámce. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já bych možná, byť je to vážné téma - ono zdravotnictví zná termín klient, vaším prostřednictvím, pane poslanče Juchelko, my ho používáme u screeningu, kde screening je typická oblast, kde vlastně zdravého člověka chceme přesvědčit, aby si nechal udělat v pravidelných intervalech vyšetření, které nemusí být úplně nejpříjemnější - dámy bezesporu potvrdí. Já to mohu potvrdit z opačné strany barikády jako ten, co to vyšetření dělal, že mamografický screening není úplně to, co by si člověk dal jaksi úplně... nebo kolonoskopie anebo některé další výkony. Tam používáme důsledně termín klient, ale bohužel ten termín klient nepoužíváme v tom slova smyslu jako sociální služby. S tím naprosto souhlasím.

Druhá věc, co bych chtěl říct. Opravdu naše puzení - tady dávám ruku do ohně za pana ministra Jurečku - a puzení aparátu obou dvou ministerstev, který se zase tak nezměnil, paní doktorka Škampová a další, to bylo opravdu jít po kvalitě a jít hlavně po tom, abychom se bavili ne o vyšetřování a kupení bodů, ne o vykazování výkonů, ale o kvalitě života toho člověka. Protože co má pacient z toho, když je vyšetřován, až finálně umírá, a sice se ví diagnóza, na kterou zemřel, ale ten zbytek toho života - souhlasím s tím, že to provázení bylo velmi důležitým projektem, a pokračuji v tom, že výrazně podporujeme paliativní medicínu a výrazně podporujeme tady tuto oblast - tak co ten klient z toho má, co ten pacient z toho má? My musíme daleko víc komunikovat s pacientem, co chce. My se ho musíme daleko víc - zvlášť v tom případě, kdy čerpá sociálně-zdravotní pomezí - ptát, co on vnímá jako tu kvalitu života, o kterou stojí. Ten zákon tady toto výrazně posiluje. Věřím, že vás o tom přesvědčíme. (Předsedající: Čas, pane ministře.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. (Silný hluk v sále.) Jinak poprosím levou část sálu, aby se ztišila, ten hluk je příliš vysoký. Poprosím pana poslance Juchelku k další faktické poznámce. Další dvě minutky.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Bude to poslední. Já tedy v tuto chvíli navrhuji, protože my se musíme bavit o té úhradové vyhlášce, to znamená, jak bude to sociálně-zdravotní lůžko placeno, musíme se bavit dál... (Stále silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás v tuto chvíli přeruším, dám vám vteřiny navíc. Opravdu prosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili. Je těžké rozumět, co pan poslanec říká. Prosím, přeneste své diskuse případně mimo sál.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji. Protože je potřeba si říct, jak bude v rámci úhradové vyhlášky placeno to sociálně-zdravotní lůžko. To si myslím, že tady tyto praktické věci by se měly probrat samozřejmě se zdravotními pojišťovnami i s poskytovateli sociálních služeb. Taktéž z důvodu toho, že jsme tady o tom zákonu - a obhajujeme to - říkali, že prostě je tak napsaný, že to bude dávat vlastně prim soukromým poskytovatelům. Víme i z vládní koalice, z jejich řad, že budou nějaké pozměňovací návrhy, tak moc poprosím pana zpravodaje Navrátila, jestli by nám mohl také jako zpravodaj tohoto tisku říct, v čem vidí ty minusy a jakým způsobem se je bude třeba snažit vládní koalice pozměňováky napravit.

Taktéž bych plédoval za to, abychom to opravdu vrátili zpátky do prvního čtení s tím, že se sejdeme - sociální výbor, zdravotní výbor - společně s pojišťovnami. Udělejme prostě nějaký takový brainstorming, kulatý stůl, klidně i s poskytovateli sociálních služeb, s poskytovateli zdravotních služeb, a pojďme na tom klidně společně pracovat, protože se domnívám, a říkáme to tady pořád, že tento zákon nahrává více soukromým poskytovatelům a že to je prostě napsáno na míru těm velkým - řekněme to na rovinu - jako je Penta a spol., a že prostě ti malí poskytovatelé v malých pobytových službách budou upozaděni. Takže moc prosím, abychom to vrátili k přepracování a abychom se sešli na větší platformě napříč tak, jak jsem navrhoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Král. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. No, tak nevím, kdo tady za co pléduje. Co vadí mně, je to, že prostě v rámci přípravy toho zákona nebyly vypořádány všechny připomínky, například připomínka mého Jihočeského kraje, jedna z nich. Jednou to byla poslanecká iniciativa, teď je to vládní iniciativa, tak nevím, pane kolego Juchelko, prostřednictvím pana předsedajícího, co chcete vracet do prvního čtení. Ale spíš mně vadí to, že ty připomínky, které přišly v rámci standardního mezirezortního řízení, prostě nebyly vypořádány. Jestli se k tomu pak dostaneme v rámci výborů, budeme rádi, ale je to škoda, že jsme prostě nevyužili toho standardního řízení k tomu, aby bylo vše připraveno tak, jak má.

Jinak skutečně nevím, co je - nebo umím si představit, co je zdravotní lůžko. Co je sociálně zdravotní lůžko, v tom trošku plavu, ale nechám se určitě rád dovzdělat a rád to podpořím. Zatím o tom tedy vůbec nejsem přesvědčený. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Juchelky.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Jenom v krátkosti pro pana poslance Krále, vaším prostřednictvím. My jsme to chtěli navrátit k přepracování, ne do prvního čtení. Víme, že jsme v prvním čtení.

Jenom svého ctěného kolegu pana Krále doplním, že skutečně tam bylo přes 400 stran připomínek a že návrh zákona byl předložen vládě s celkem 68 rozpory. Právě z tohoto důvodu to chceme vrátit zpátky k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Ptám se, zda se dál někdo hlásí do rozpravy? Jestli tomu tak není, končím obecnou rozpravu.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele? (Ministr: Ano.) Ano, pan vicepremiér. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím ještě doplnit některé věci, které jsem zmiňoval v úvodním slově, ale troufnu si ještě něco rozvést v tom slova smyslu, že tato právní úprava je potřebná nejenom z toho důvodu, že opravdu chceme řešit problematiku sociálně-zdravotního pomezí, o které se v této Sněmovně diskutuje opravdu už hodně dlouho. Myslím si, že ta spolupráce obou našich rezortů je nastavena dneska velmi dělně, smysluplně. Ty týmy se vzájemně opravdu velmi intenzivně baví, jednají a hledají správná řešení.

Zároveň ale tento zákon děláme mimo jiné i z toho důvodu, že v Národním plánu obnovy máme i v rámci milníků šest konkrétních bodů, kterými mimo jiné naplňujeme tyto body touto novelizací těchto tří zákonů. To znamená v roce 2021 - a myslím, že tam byl velmi racionální, dobrý úmysl - tyto konkrétní věci byly vloženy jako milníky Národního plánu obnovy. My se s nimi jako Česká republika musíme popasovat, pokud chceme celkovou alokaci, kterou máme v rámci Národního plánu obnovy vyčerpat. Snažíme se to opravdu udělat způsobem, který reflektuje připomínky praxe.

Musím ale jednoznačně tady odmítnout tvrzení, že je to děláno někomu na míru, nějakému velkému subjektu. Tady jsou jasně použity instituty, které známe dnes, kdy poskytovatel musí splnit podmínky pro registrace, ať už sociální, nebo zdravotní služby. Jsou tady jasné podmínky, protože tady musí být zajištěna jak zdravotní, tak sociální složka, a jsou tady nástroje, které budou jasně schopny kontrolovat, zdali kvalita péče je poskytována adekvátně.

Je tady model, který vlastně zabezpečuje i zjednodušení formy té úhrady. Je to otevřeno komukoliv. Kterýkoliv ze současných poskytovatelů si případně může rozšířit své služby, může nabízet takovouto formu péče touto administrativně i finančně zjednodušenou formou. Zároveň je tady samozřejmě možnost - a my to potřebujeme do budoucna bez ohledu na demografii, to tady souhlasím, to bylo zmiňováno - i posílit celou síť a dostupnost těchto služeb.

V neposlední řadě chci připomenout také to, že děláme konkrétní kroky k tomu, abychom především posílili podporu a kapacitu těch služeb v přirozeném prostředí klienta. Myslím si, že to je něco, na čem se obecně shodujeme, co jsme nedávno tady projednávali v návrhu zákona o sociální službách, včetně i faktické podpory finanční, která směřuje potom právě i do té péče, která je poskytována v domácím prostředí klienta. Mimo jiné i ta novela, kterou jsme tady projednávali a schválili a teď bude v Senátu, jasně říká ve svém ustanovení v úvodu, že péče v přirozeném prostředí klienta má být tou, která je preferována a preferovaně využívána.

Tolik asi stručně ještě komentář k tomuto návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za závěrečné slovo. Ptám se, jestli je ze strany zpravodaje ještě zájem vystoupit? (Zpravodaj: Ano.) Ano.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom konstatovat, že v podstatě nepadl návrh na zamítnutí, ale byly podány dva návrhy, a to návrh na přepracování § 90, který podala paní poslankyně Lenka Dražilová. Taktéž padl můj návrh podle § 91 odst. 2 zákona, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, aby byla lhůta pro projednání návrhu zákona ve výborech zkrácena o 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju za tuto informaci. Budeme tedy hlasovat.

 

Nejdříve budeme hlasovat o navrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, což byl návrh paní poslankyně Dražilové.

Já tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Nezlobte se, ale ťukání zaznělo až... Já to označuji za zmatečné, ale příště vás poprosím, abyste zájem o odhlášení inzerovali dříve, než zahájíme hlasování. Takže prohlašuji tohle hlasování (číslo 32) za zmatečné.

Všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Počet poslanců se ustálil.

 

A já znovu zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro návrh paní poslankyně Dražilové, aby se návrh vrátil k dopracování? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 67, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu?

Nikoliv, přistoupíme tedy k hlasování.

 

A já se ptám, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 145, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny zároveň navrhla přikázat tento návrh výboru pro zdravotnictví jako dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům či výboru k projednání? Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování.

 

Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako dalšímu výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 137, proti 1. I tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání zdravotnímu výboru jako dalšímu výboru.

 

Ještě tu máme návrh na zkrácení lhůt, který byl přednesen, a sice návrh na zkrácení podle § 91 o 30 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 81, proti 67. Tento návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali s prvním čtením sněmovního tisku 704.

 

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:32.