Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Karel Havlíček)

159.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci činnosti některých orgánů činných v trestním řízení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 418. Podotýkám, že projednání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 18. dubna 2024, do přítomnosti ministra spravedlnosti. Ministr spravedlnosti je omluven, to znamená, že podmínka nebyla splněna a interpelaci tedy nebudeme moci zahájit.

Můžeme přejít k další interpelaci. Je opět na pana ministra Blažka od pana poslance Adamce ve věci pokusu o zásah do Ústavou garantovaného práva podávat interpelace na členy vlády. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 419. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 18. dubna 2024, do přítomnosti ministra spravedlnosti, který je omluven, čili ani tato interpelace nemůže pokračovat.

Další interpelace je na předsedu vlády Petra Fialu. Jde o interpelaci poslance Karla Havlíčka ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Tato interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 479. Rovněž projednávání této odpovědi bylo přerušeno, a to opakovaně, naposledy 18. dubna 2024, do přítomnosti předsedy vlády. Ten je omluven do 10.15, čili ani tato interpelace nemůže pokračovat.

Dále se jedná o interpelaci opět na předsedu vlády, který odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci institutu paušální daně. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 503. Projednání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 18. dubna 2024, do přítomnosti předsedy vlády. Vzhledem k tomu, že předseda vlády je omluven, ani v této interpelaci nemůžeme pokračovat.

Další interpelace se týká rovněž předsedy vlády, který odpověděl na interpelaci poslankyně Romany Fischerové ve věci nedostatečné podpory matek, které nemohou kojit. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 547. Projednávání této interpelace bylo přerušeno opakovaně, naposledy 18. 4. 2024 do přítomnosti předsedy vlády. Ten je omluven, takže ani v této interpelaci nemůžeme pokračovat.

Další interpelace je na paní ministryni Černochovou. Ta odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 591. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 18. dubna 2024 do přítomnosti ministryně obrany. Ministryně obrany je omluvena, čili ani v této interpelaci nemůžeme pokračovat.

S náhradní kartou 32 bude hlasovat pan poslanec Špičák.

Další interpelace se týká životního prostředí. Ministr životního prostředí Petr Hladík odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci automatických třídících linek na odpad. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 592. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 18. dubna 2024 do přítomnosti ministra životního prostředí, který je omluven, čili ani v této interpelaci nemůžeme pokračovat.

Další interpelace jde na paní ministryni obrany Černochovou, která odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci Poškozování české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 620. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 18. 4. 2024 do přítomnosti ministryně obrany, která je omluvena, takže ani zde nemůžeme pokračovat.

Tak vypadá to, že se blýská na lepší časy. Vidím zde interpelaci na pana vicepremiéra Bartoše. Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci Problémy s aplikací eDoklady. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 675. Zahajuji rozpravu tímto, ale protože pan Kolovratník zde není (Poslankyně Schillerová z místa: Je omluven.) - dívám se, není zde, takže blýsklo se na lepší časy, ale zase se zatáhlo, takže tato interpelace propadá.

A můžeme se pustit do další interpelace, a to je na pana ministra dopravy Martina Kupku, který odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci Zvláštní okolnosti okolo pronájmu brněnského nádraží firmě Brno new station development, ve které má významný podíl bývalý náměstek ODS Ivo Vrzal. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 676. Ani zde ale nemohu zahájit rozpravu, protože zde není ani pan Martin Kolovratník, ani omluvený Martin Kupka. Takže v tomhletom případě propadá.

Další interpelace je na předsedu vlády. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci hospodářské stagnace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 677, a já tedy poprosím paní předsedkyni Schillerovou, která může i přes nepřítomnost pana premiéra navrhnout tento bod. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Zahájit rozpravu.) Zahájit rozpravu. To znamená, já tímto zahajuji rozpravu. Prosím? (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Paušální daň je přerušena.) Teď jsme u hospodářské stagnace; můžeme zahájit a požádat o přerušení.

 

Poslankyně Alena Schillerová: No, já nemám slov, já nemám slov. Dovolte mi, než přistoupím ke své interpelaci, abych tady něco řekla. Tak zase máme po dlouhé době interpelace. Já jsem si teď nechala spočítat - ještě to nemám, kolikrát byly za toto volební období a jaká byla velká přetržka - vzpomínáme si - od září. No a kde máme členy vlády? (Ministr Bartoš se ve vládní lavici hlásí, že je přítomen, vyvolá tím pobavení v levé části jednacího sálu.) Je tady jeden mohykán, poslední mohykán, ministr pro místní rozvoj pan Bartoš, a jinak nikde nikdo. Interpelace je naše zákonné právo jako opozice. Kde jinde se máme ptát, když ne na interpelacích? Pak se rozčilujete, že tady načítáme body na program schůze, že chceme se bavit o otázkách, které jsou pro lidi, pro občany této země, důležité? A na interpelace přijde jeden ministr, byť je to vicepremiér. No, ale nezachrání to, že jo. Takže já to považuju za skandální, za skandální, že tady opět opozice se dívá do prázdných vládních lavic, které by naopak měly být plné.

Teď k tomu, k čemu jsem byla vyzvaná. Jedná se o interpelaci pod číslem 577 na Petra Fialu ve věci hospodářské stagnace. Já tedy zahajuji rozpravu a žádám dopředu o přerušení do přítomnosti pana premiéra. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Jenom drobná oprava, je to 677, ne 577. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Neměla jsem brýle.) Ale je to v pořádku, takže tímto přerušujeme. (Připomínka z pléna, že je potřeba hlasovat.) Musíme hlasovat vlastně, ale dívám se na kvorum, máme těsně, 67 potřebujeme, 69.

 

Takže budeme tedy hlasovat o návrhu paní předsedkyně na přerušení. Ještě jednou se dívám na kvorum. Vypadá to, že je to v pořádku.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 83, pro bylo 57, nikdo proti. Přijato.

 

Takže tímto přerušuji tuto interpelaci a další interpelace se týká pana předsedy vlády opět, kdy odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci Rušení daně z neočekávaných zisků v roce 2025. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 678 a já tímto zahajuji rozpravu. A opět můžeme jít ve stejném scénáři, pokud s tím bude souhlasit paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Už mám brýle, takže je to interpelace 678 ve věci Rušení daně z neočekávaných zisků v roce 2025. Zahajuji rozpravu a žádám o přerušení do přítomnosti pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Opět budeme tedy hlasovat. Přivolám kolegy, kolegyně, chviličku ještě počkáme.

Zahajuji hlasování o přerušení této interpelace. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno bylo 88, pro bylo 74, nikdo proti. Tím pádem přijato a interpelace je přerušena.

 

Můžeme přejít na další interpelaci, opět na předsedu vlády, který odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci Inkasa daně z neočekávaných zisků za rok 2023. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 679. Já tedy opět zahajuji rozpravu.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, a já opět jako u těch předcházejících žádám o přerušení do přítomnosti pana premiéra. Je to interpelace 679 ve věci Inkasa daně z neočekávaných zisků za rok 2023.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Mezitím jsem přivolal kolegyně, kolegy.

Zahajuji hlasování o přerušení této interpelace. Kdo je pro? Kdo je proti?

Jsme u hlasování číslo 53, přihlášeno 91, pro bylo 78, proti nikdo, přijato. I tato interpelace je tedy přerušena.

Můžeme přejít na další interpelaci, opět na předsedu vlády. A ten odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci dezinformace europoslance Vondry. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 683 a já zahajuji rozpravu a prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Je to tristní tedy. Já jsem využila veškerých svých možností, které mi doporučil pan premiér, to znamená, interpelovat ústně, interpelovat písemně, a když chci teď vést rozpravu k tomu tématu, protože odpověď mě absolutně neuspokojila, tak vás teď budu žádat o přerušení. Je to smutné. Takže potom se nedivte a neříkejte, že tady obstruujeme, protože samozřejmě se budu ptát jinde a v jiných bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já tímto rozpravu končím, pokud se nikdo další nehlásí, nevidím nikoho.

 

Budeme tady hlasovat o návrhu paní poslankyně o přerušení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 92, pro bylo 78, proti nikdo. Přijato.

 

Interpelace je tedy přerušena, čímž jenom napravuji, že jsem předtím řekl, že rozpravu končím. Rozpravu pochopitelně nekončím, vzhledem k tomu, že jsme si odhlasovali, že je přerušena.

A nyní máme interpelaci na místopředsedu vlády pana Ivana Bartoše, který odpověděl na interpelaci poslankyně Kláry Dostálové a poslance Lubomíra Wenzla ve věci bezpečnosti pohybu na horách, odborná způsobilost a kontrola horských povolání. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 703 a já zahajuji rozpravu, do které se přihlásila paní místopředsedkyně. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dobrý den. Vážený pane ministře, děkuji vám za odpověď k mojí interpelaci ve věci úpravy rizikových horských povolání a dovolte mi, abych na ni tímto stručně reagovala. Lze jistě kvitovat pozitivně, že Ministerstvo pro místní rozvoj otázku problematiky horských profesí s Unií horských povolání České republiky a dotčenými resorty Ministerstva průmyslu, Ministerstva školství řeší, jak zmiňujete, od srpna 2022. Za politováníhodné je možné však označit skutečnost, že toto řešení, v uvozovkách, je doposud bez konkrétního výsledku, a to i přesto, že byl Ministerstvem pro místní rozvoj předložen konkrétní návrh příslušné úpravy, který je z legislativního hlediska kvalitní a především reálný.

Výše uvedený návrh vychází téměř doslovně ze slovenské úpravy, zákon č. 544/2002 Sb., o Horskej záchrannej službe, která spočívá v řešení této problematiky ustanovením profesních samospráv pro činnost horských vůdců a horských průvodců. Nutno podotknout, že ve slovenské praxi se toto řešení přenesení gesce na veřejnoprávní samosprávu osvědčilo a vyřešilo tak komplexně problematiku, se kterou se rovněž slovenské prostředí dlouhodobě potýkalo.

V jednom ze svých argumentů zmiňujete, že Slovensko na rozdíl od České republiky má na svém území pohoří alpinského rázu, to znamená, Tatry, proto je zde úprava komplexnější a není vhodné tuto přejímat pro české prostředí. Zde si dovolím oponovat, že vyjma zmíněného pohoří je většina území našeho souseda zeměpisně značně podobná, horské profese zde prodělaly stejnou genezi historicky i geomorfologicky, jde tak o téměř shodný segment. Činnost horských vůdců ani horských průvodců se zde ani zdaleka neomezuje jen na pohoří alpinského rázu, i v jiných polohách v prostředí horského rázu tato činnost a pohyb vykazují značnou míru rizika. Proto je zcela namístě veřejnost adekvátně před těmito chránit.

Dále uvádíte, že případy českých občanů, kde šlo o úmrtí nebo záchranu v horském terénu, se týkaly výhradně jiných zemí, především rakouských Alp. Zde je nutné zopakovat a zdůraznit, že šlo o české občany vedené českým horským vůdcem, průvodcem bez patřičného stupně odborné způsobilosti. Je běžnou praxí, že zástupci těchto profesí běžně a často vozí své klienty do zahraničí, kde je vodí, provází po horách, rovněž jsou hojně najímáni českými cestovními kancelářemi, což nelze opomenout. Jedná se tak o český fenomén s českými kořeny problému. A nutno dodat, že kdyby v našem právním řádu byla úprava těchto značně rizikových horských profesí adekvátně zakotvena, nemuselo k těmto tragédiím zřejmě vůbec dojít.

Současně však nevylučujete možnost inspirace slovenskou úpravou, proto by mě zajímalo, z jakého důvodu jste ji dosud nevyužili, neuplatnili, nezpracovali jako podklad pro další legislativní kroky. Na závěr své odpovědi uvádíte, že je domluvena schůzka za účasti Unie horských průvodců a dotčených rezortů, kde očekáváte konkrétní návrhy kroků, které přinesou posun k řešení této problematiky v co možná nejkratší době. Ze mnou známých informací však vyplývá, že jednání na úřednické úrovni nepřineslo výsledek, respektive zde byl zcela odmítnut prezentovaný výše uvedený návrh legislativního řešení, a to zejména z důvodu obav spuštění pomyslné laviny obdobných řešení i u jiných profesí. Přítomnými úředníky byla dokonce zpochybněna skutečná rizikovost těchto profesí, byla odmítnuta spojitost několika úmrtí z nevhodně nastavenou volnotržní politikou odborného vzdělávání s tím, že šlo spíše o náhody, které o ničem nevypovídají, závadný stav na tomto poli nebyl shledán.

Žádné další jednání s touto účastí dále neproběhlo, aktuálně zástupci Unie horských průvodců jednají pouze s Ministerstvem průmyslu o rozdělení živnosti průvodcovská činnost horská na dvě, a to pro odlišení obou profesí, činnost horského vůdce a činnost horského průvodce s odkazem na mezinárodní standard odborné způsobilosti. To je jistě možné spatřovat jako nezbytný krok, který ovšem sám o sobě zůstává jen dílčím krokem, který neřeší systémově nejzávažnější otázky, zejména adekvátní nastavení odborné způsobilosti, zajištění odpovídajícího odborného výcviku a zavedení nezbytných kontrolních mechanismů a jejich aplikace, respektive realizace kontrolní činnosti nad prováděním výcviku i činnosti samotné.

Bohužel dílčí postup na úřednické úrovni koncepčně celou problematiku nevyřeší, neboť se neobejde bez nutných legislativních změn. Proto jsem přesvědčena, že je potřeba politického rozhodnutí na resortní úrovni vyžadující patřičnou míru politické odvahy v rámci odpovědnosti vůči občanům a nezbytné ochrany celospolečenských hodnot, kde veřejným zájmem je ochrana veřejného zdraví a bezpečnosti. Návrh předložený zástupci těchto horských povolání a spočívající v ustanovení profesních samospráv je návrhem komplexním, který řeší veškeré podstatné otázky. Je současně přenesením gesce z úředníků na odborníky, když máme za prokázané, že stát gesci vysoce rizikových horských povolání zjevně nezvládá a nevykonává řádně. Postoupením působnosti na samosprávu tak dochází z pohledu státního aparátu k deregulaci, neboť samospráva si své odbornosti již reguluje sama, tedy bez dalšího zásahu státu. Stát by měl do záležitostí občanů zasahovat jen v nezbytně nutné míře, a to pouze tam, kde je k tomu kapacitně i odborně vybaven, což zde evidentně není. Přenesením gesce tak naopak dochází k posílení občanské společnosti, což považujeme za žádoucí, současně by tím byly naplněny zásady obsažené v Listině základních práv a svobod odkazující na samosprávné tradice našich národů. Z tohoto řešení by nepochybně profitoval i podnikatelský sektor, kde by došlo ke zvýšení kvality poskytovaných služeb ruku v ruce se zvýšením bezpečnosti, tím i vytvoření

vyšší míry důvěry v tento segment služeb v horském prostředí. To znamená, i vyšší ochranu pro zákazníka v pozici spotřebitele, zejména pak žádoucí ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti. Proč bychom se tedy měli takovému modelu bránit, to nemá racionální vysvětlení.

Závěrem mi dovolte konstatovat, že nejenže jednání od léta 2022 v podstatě nepokročila, ale vaše snahy vedou dokonce opačným směrem, kdy sice ve své odpovědi toto řešení nevylučujete, ale na druhou stranu na vládní úrovni legislativní návrh přímo odmítáte a tento blokujete i směrem ke koaličním partnerům, takzvané K pětce, jak vyplývá ze zápisu kolegia ministra ze dne 13. 2. 2024.

Proto se domnívám, že je zcela namístě pokračovat cestou poslanecké iniciativy. Já nechci dnes zde dávat nějaký návrh na usnesení, že nesouhlasím s odpovědí na interpelaci, já jsem ráda, že mi pan ministr odpověděl. Nicméně samozřejmě vím, že takové usnesení přijmout nemůžeme, ale byla bych velmi ráda, aby se tohoto tématu zhostil podvýbor pro cestovní ruch v rámci výboru pro regionální rozvoj a veřejnou správu, protože si myslím, že všechny zainteresované subjekty si zaslouží, aby mohly svoje připomínky vznést i na půdě Poslanecké sněmovny, neboť se tomu samo ministerstvo důkladně nevěnuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a do rozpravy se hlásí pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi reagovat na interpelaci paní poslankyně Dostálové a pana poslance Wenzla ve věci odborné způsobilosti a kontroly horských povolání, i na některé věci, které zde zazněly.

Vlastně ta interpelace byla v červnu 2023 a já můžu uvést výčet řady jednání a další komunikace za každý měsíc až po dnešek, které vlastně s touto problematikou souvisí. Skutečně - a zaznělo to tady i od paní místopředsedkyně Sněmovny Kláry Dostálové - je to téma, které nelze řešit pouze z pohledu rezortu MMR, týká se i dalších rezortů, zejména Ministerstva průmyslu a obchodu, kde je ta část, která se týká živnostenského podnikání, a pak Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde se uznávají ty odborné kvalifikace. Samozřejmě, že do toho jednání se zapojí profesní asociace horských vůdců a horských průvodců. My máme shodu na rozdělení živnosti, což je ta průvodcovská činnost na dvě části. Zvlášť činnost toho horského vůdce a zvlášť činnost horského průvodce a máme také shodu na tom, že chceme uznávat zkoušky horských vůdců i průvodců podle mezinárodních standardů jako profesních asociací.

V průběhu hledání toho konkrétního řešení na legislativní úrovni - a už zde zazněla i varianta poslaneckého pozměňovacího návrhu, vzniká ještě poměrně velká řada otázek, což si myslím, že je asi u takovýchto témat poměrně běžné. Já bych krátce shrnul dění v této věci od loňského července. Vlastně v červenci 2023 se konalo velké jednání jak se zástupci jednotlivých rezortů, tak s profesními asociacemi a na základě výstupu z jednání jsme za MMR kontaktovali Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby nám dalo oficiální stanovisko, zda by bylo možné uznávat odbornou zkoušku horského vůdce podle standardu mezinárodní profesní organizace právě i v českém právním prostředí. Profesní asociace zaslaly rezortům po více než půl roce slíbený obecný standard vzdělávání, takže tam i ta časová prodleva, když se podíváme, že to je vlastně 2023 červen doteď, nemůže být dávána za vrub i nečinnosti nebo nějaké nižší aktivity pouze na straně státu, poslaly ten standard vzdělávání zkoušky u jejich mezinárodní profesní organizace. Pak v průběhu podzimu 2023 si MŠMT a MPO vyžádaly několik mezirezortních jednání. Byly osloveny profesní organizace, aby zodpověděly doplňující dotazy.

Ministerstvo místního rozvoje obdrželo v lednu 2024 odpověď, v němž skutečně MŠMT doporučuje, dokládá tu odbornou způsobilost pro účely k získání živnostenského oprávnění za prvé evropských profesním průkazem, nebo za druhé přímo uznávat dokladem o vykonávání zkoušky dle standardu mezinárodních profesních organizací. K ad 2 získání oprávnění horský vůdce od mezinárodní profesní organizace ze zahraničí například třeba z Rakouska by potom mělo sloužit jako podklad pro získání živnosti, osvědčení profesních kvalifikací horských průvodců právě i v České republice, což má zachovat rovný přístup k již existujícímu prokázání té odborné způsobilosti. Dle sdělení zástupce Českého spolu horských průvodců, to je ta první asociace a České asociace horských vůdců jsou tyto národní asociace připraveny vystavit osvědčení osobám, které daný certifikát získali ve třetích zemích.

Finální rozhodnutí o parametrech uznávání mezinárodních osvědčení je na MPO jako na gestorovi živnostenského zákona. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo definovat činnost a odbornou způsobilost horských vůdců a horských průvodců v zákoně 159/1999 Sb., který máme v gesci my jako MMR. Živnostenský zákon by je pak odkazoval na zvláštní úpravu právě v tomto zákoně, a tím by vlastně došlo k narovnání právního stavu v rámci živnosti průvodcovská činnost horská, která by tou zákonnou úpravou se rozdělila právě na ty zmíněné, tedy horský vůdce a horský průvodce. MPO zaslalo po projednání s MMR další doplňující otázky profesním asociacím, tam čekáme ještě na jejich reakci, a po doladění těchto otázek bych připravil společně s MPO novelou k legislativnímu procesu. Já bych chtěl možná ještě zmínit, že díky iniciativě profesních asociací se blíží do finále revize profesní kvalifikace horský vůdce, horský průvodce, horská průvodkyně, a my se na ní podílíme jako autorizovaný orgán.

Jde o standard, který nastaví kritéria pro ty autorizované osoby, které potom zkouší zájemce o odbornou způsobilost pro tuto specifickou činnost, a s tím osvědčením pak mohou zájemci požádat na živnosťáku o provozování živnosti horského průvodce. Ta revize odstraňuje nedostatky současného stavu, podstatně rozšiřuje nebo doplňuje i ta hodnotící kritéria oproti tomu v současné chvíli platnému standardu. Asi bych uvedl například znalosti a dovednosti z oblasti meteorologie, základních lanových technik nebo lavinové nebezpečí. Prodlužuje také dobu trvání té zkoušky z dvanáct až na dvacet hodin a z dvacet až na pětatřicet. Lépe formulovaná pravidla hodnotícího standardu by měly přispět ke zvýšení kvality a transparentnosti zkoušek jak pro ty autorizované osoby, tak i pro jednotlivé uchazeče a v konečném důsledku také pro klienty těch horských průvodců.

A z toho výčtu já myslím, že je patrné, že jsme na MMR nezaháleli. Já věřím, že ty úpravy, které připravujeme, přispějí k větší bezpečnosti českých turistů, ať už se vydávají s českými horskými průvodci a horskými vůdci do našich hor, nebo právě někde v zahraničí, byť tam samozřejmě, pokud není ta situace harmonizovaná, musí splňovat také požadavky toho daného státu. Já tady poměrně mám detailně rozepsanou vlastně genesi (ukazuje materiál) i toho aktuálního vývoje těch jednotlivých setkání, jaké z toho byly závěry, kde se na koho čekalo. Tak já věřím, že třeba i v souvislosti s legislativami, které se týkají cestovního ruchu a budeme je předkládat této Sněmovně, že se to dá řešit v jakémsi balíčku, neboť to spolu minimálně v oblasti té gesce cestovního ruchu, byť je tam silný přesah právě do živnostenského zákona nebo do živnostenského rejstříku, tak se to s tím doslova může svést. Tak já doufám, že to dospěje k nějakému zdárnému konci a bude to reflektovat i ty věci, o kterých zde hovořila paní místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat chce ještě v rozpravě paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já bych chtěla poděkovat panu ministrovi za to shrnutí. Já jsem samozřejmě právě schválně dala vlastně jakoby nesouhlas s tou písemnou interpelací, protože o čem jste tady hovořil, to jsme si psali v rámci té písemné. Ale mě tady skutečně trošičku nadzvedl - a podívejte se, pane ministře, že to je vaše kolegium ministra, na zápis z 13. 2. 2024, kde vy vyloženě odmítáte legislativní návrh a v podstatě z toho vyplývá i určité blokování vůči partnerům v rámci Ká pětky. Takže já se tedy zeptám úplně na férovku. Říkáte, že poslanecká iniciativa, že by to byla cesta. Podpoříte tedy poslaneckou iniciativu? Protože já předpokládám, že napříč politickým spektrem se tady najde mnoho poslanců, kteří by byli ochotni se tímto tématem zabývat, abychom opravdu tyto služby zprofesionalizovali a co nejvíce ochránili české občany nejenom na našich horách, ale zejména v tom zahraničí, protože opravdu ty cestovky sebou vozí potom nekvalifikované lidi, což si myslím, že není v jejich prospěch. Takže já znovu prosím, aby se to dostalo na podvýbor pro cestovní ruch.

Samozřejmě vím o mnoho kolezích, kteří by byli rádi, nebo se budou rádi tímto tématem zabývat, ale ptám se tedy úplně, jak se říká, naplacato, jestlipak tuto iniciativu, pane ministře, podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak, pane ministře - ale ještě s faktickou se hlásil pan poslanec Jakub Janda, ten má přednost.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já musím tady reagovat na paní místopředsedkyní, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, protože toto téma je tady od roku 2018. V minulém období jsem byl předsedou podvýboru cestovního ruchu, řešili jsme to tam, tenkrát jste byla ministryně a tenkrát vy jste to nechtěla. Tak jako chci se zeptat, kde došlo k tomu obratu a k tomu prozření, že najednou zatlačíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. V tuto chvíli už pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych jenom zareagoval. Našel jsem si ten přepis, a my řešíme dvě věci. My řešíme to uznání těch kompetencí v rámci získání toho certifikátu, a zatímco já jsem trošku shovívavější, neboť i v Praze můžete mít zábavného průvodce, který si vymýšlí, ale nic moc, tak si budete myslet, že ten barák postavil někdo jiný, tak zejména v problematice bezpečnosti a pohybu na horách, neboť Horská služba, že ano, je součástí i věcí, které spravujeme skrze Ministerstvo místního rozvoje, tak tam si myslím, že je důležitá ta certifikace a ta bezpečnost. Z tohoto pohledu si myslím, že to, co jsem vykládal, hovoří směrem k tomu, a tam jsme v souladu.

Já jsem si našel ten zápis. Tak já obecně nejsem moc přítelem, a teď je to moje jako i politika, kterou řešíme, nejsem moc přítelem komor jako takových, respektive oddelegovávání některých věcí na komory, protože ty někdy potom fungují jako velmi, řekněme, šikovné nátlakové organizace a jaksi se z toho jakoby vytrácí ta vyrovnanost v tom prostoru. U vzniku těch komor, zejména potom v udělování těch zkoušek anebo té certifikace, ony se pak chovají trošku jako orgány úřední moci, to není úplně triviální otázka, s tím potom, jak funguje ta kompetence, pokud by třeba ony měly zároveň možnost udělovat ty zkoušky a vlastně fungovaly by v tomhletom principu jako orgán veřejné moci. Takže já jsem se koukal, jak je to tam i v tom zápise. Je to tam velmi vágní, kde já dokonce říkám - ano, nepočítáme úplně se vznikem komor. Takže tady určitě za prvé je to moje jakoby obecná pozice, spíše si myslím, nikdo nemá problém, lidé se sdružují ve spolcích, komorách, družstvech, ale jsem velmi opatrný v delegování nějakých kompetencí výhradně do činnosti komor. Ostatně když tady problesklo médii - nějaká vůle Hospodářské komory o tom, zpoplatňovat živnostníky a takové věci, naštěstí to spadlo pod stůl, a vidíme to i v jiných oblastech právě toho, kde ty komory sice mají svoje opodstatnění profesní příslušností těch lidí, člověk musí splnit nějaká kritéria, ale ten můj postup ke komorám jako takovým je obecně spíše zdrženlivý.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní místopředsedkyně chce reagovat.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Moc děkuju panu ministrovi za reakci na ten zápis z 13. 2., kde mi to vysvětlil, ale neodpověděl mi na otázku, zda podpoří poslaneckou iniciativu. Tak to bych tedy moc ráda znovu tady zopakovala. A na pana kolegu Jandu - ano, máte pravdu, protože my jsme tenkrát nesouhlasili vlastně s poslaneckým návrhem, protože jsme to chtěli jako vládní návrh zákona, aby to bylo projednané napříč resorty, protože to se prostě netýká jednoho resortu, takže tady vám dávám zapravdu. Proto se vlastně ten vládní návrh nějakým způsobem připravoval, ono to na ten resortismus trochu naráží, to tady zase jako i na obranu pana ministra. Nicméně vládní návrh je asi neprůchozí, takže prostě bude ta poslanecká iniciativa, kde tedy právě ten podvýbor by měl ale přizvat všechny ty zúčastněné strany, aby se ty věci dodělaly, a věřím tomu, že právě napříč tím spektrem jsme schopni připravit dohromady kvalitní návrh. Jenom bych ráda slyšela odpověď pana ministra, jestli nás s tím pošle do háje, nebo nás ve finále podpoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak, pane ministře: do háje, nebo podpoříte?

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já nikoho do... Na hory s průvodcem. Já si myslím, že ten postup, o kterém teď hovoří paní Dostála, je správný. Svolejme jednání na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který je partnerským výborem, nebo tím výborem Ministerstva pro místní rozvoj. Podívejme se, jaká je ta současná chvíle toho návrhu a kam ho můžeme posunout dál, ano? Já bych se podíval - tam byly výhrady i k tomu návrhu, zejména - ono se tam odkazuje, ten slovenský příklad úplně nesedí, ale já tady nechci unavovat těmi detaily a ani to nemám v hlavě, že bych měl tu porovnávací tabulku, ty úpravy jsou jiné, není to o tom, že tam mají Tatry a my je nemáme. Ale pojďme to vzít na ten výbor. A já, pokud to bude v mých možnostech, tak se toho rád účastním.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, že už paní místopředsedkyně nechce reagovat, a v tom případě, pokud se tady již nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Táži se paní poslankyně Dostálové, případně pana poslance Wenzla, jestli navrhují usnesení? Nenavrhují usnesení, tím pádem je tento bod, tato interpelace takto uzavřena.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že jsme projeli všechny interpelace... (Přihláška poslance.) Ano?

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, my jsme tady v průběhu předchozího jednání schválili usnesení o přerušení některých interpelací do přítomnosti pana premiéra, já mám avizováno, že pan premiér dorazí v 10.15 hodin, proto si jménem pěti koaličních klubů beru pauzu do 10.15 - děkuji, a v těch 10.15 budeme moct pokračovat projednáváním těch interpelací přerušených do přítomnosti pana premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano. Jenom technicky, pane předsedo, ona u interpelací není možná pauza, ale já toto respektuji. To znamená, přerušuji v tuto chvíli interpelace do 10.15, ať konáme všemu zadost, takže v 10.15 budeme pokračovat interpelacemi, dorazí pan premiér Fiala. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 9.46 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 10.15 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobrý den ještě jednou. Je 10.15, budeme pokračovat písemnými interpelacemi, a to na předsedu vlády Petra Fialu.

První interpelací je interpelace pana poslance Karla Havlíčka ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 479. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 18. dubna 2024 do přítomnosti předsedy vlády, a zároveň byla přerušena i dnes dopoledne právě do doby 10.15 do přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy. Pokračujeme tedy v přerušené rozpravě, do které se hlásí pan místopředseda Havlíček? Ano. Tak prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, už jsme o tom diskutovali poměrně dlouho, tak bych tu diskusi nějakým důstojným způsobem chtěl uzavřít. Předesílám, že nebudu vyžadovat žádné usnesení, ale zrekapituluji ten stav, abychom měli šanci si to případně ještě nějakým způsobem pohlídat.

Jedná se o BVP a jedná se o zakázku ve výši 60 miliard korun, přičemž je v dohodě s dodavatelem uvedeno to, že české firmy, a o to mi šlo, by se měly participovat jenom - pro rekapitulaci - ve výši 40 %, čili 24 miliard korun. Naše diskuse byla o tom, že po jeden a půl roce se nám zdálo, že těch firem je tam aktivních poměrně málo. Do diskuse vstoupila logicky i paní ministryně Černochová, pozvala mě na ministerstvo s tím, že se svým týmem mi tam představila vše, co se této zakázky týká. Já jsem si z toho udělal následující závěr. Jenom bych podotkl, že v tuto chvíli je firem takzvaně ve hře přibližně deset v celkové výši 9 miliard korun. Podotýkám, že bychom měli zvládnout 24 miliard korun.

Současně jsme se domluvili, že se sejdu s hlavním dodavatelem, čili se švédskou společností. Setkal jsem se s nimi, víceméně mi potvrdili přibližně tato čísla a domluvili jsme následující. A já současně i řeknu, kde já vidím tato rizika. Neříkám to teď útočně, říkám to pro to, že si to opravdu musíme velmi důsledně hlídat, protože byla by velká škoda, aby české firmy na tom neparticipovaly tak, jak se předpokládalo. A respektuji i to, že to byla zakázka, která začala vznikat ještě za našeho působení.

Takže jenom opakuji, těch dalších přibližně 15 miliard by se mělo uzavřít do konce roku 2024, aby se to všechno stihlo, což tedy podotýkám, je z mého pohledu už docela šibeniční termín, jestliže jsme za rok a půl zvládli 9 miliard, nebo tedy Ministerstvo obrany, a v tuto chvíli nám zbývá několik měsíců do konce roku, protože budou prázdniny, kde to bude komplikovanější, tak je tam vykřičník u těch 15 miliard, aby se to skutečně všechno zvládlo.

Další důležitá věc je ta, a já jsem to zdůraznil na jednání s paní ministryní, ono ve své podstatě nejde o to, abychom si udělali čárku, že tedy jsme nakonec získali 24 miliard. Pro mě je důležitější to, o jaké produkty se jedná. Co tím vlastně chci říct? Možná nebude největší problém, pokud to nebude 24 miliard, ale třeba 23 miliard, než kdyby to bylo 28 miliard a jednalo se víceméně o překupy. Pochopitelně všichni si uvědomíme, že asi není nic složitého, aby někdo, komu v uvozovkách teče do bot a potřebuje naplnit tu kvótu, která tam je, na těch 40 %, tak se tady domluvil s nějakou firmou a přeprodal jí nějaké produkty z cizí země, ta firma si na tom přirazí 2 nebo 3 % a na první pohled můžeme mít naplněný závazek dodavatele a udělat si čárku, že jsme všechno splnili. Ale to pochopitelně není to, o co nám jde. Nám jde o to, aby to byly firmy, které u nás vyrábí, vyvíjí, aby tam byla přidaná hodnota, aby se to vázalo na zaměstnance. Věřím, že si rozumíme. Jedná se o produkt český, nikoliv produkt překoupený, jakkoliv by byl překoupený českým subjektem. Toto já považuji za velmi důležité a toto musíme opravdu pohlídat.

I z tohoto důvodu jsem se domluvil s paní ministryní, že mě bude postupně seznamovat se všemi dalšími firmami i samozřejmě s těmi, které už dneska jsou ve hře. A já skutečně udělám osobně to, že všechny navštívím, pobavím se s nimi o tom, budu chtít tedy vědět, co tam dodávají, a budu chtít, aby nás přesvědčily o tom, že tam jdou skutečně produkty s přidanou hodnotou a že to není jenom barvení trávy na zeleno, byť by to třeba pro nějakou firmu mohlo být zajímavé, de facto bez práce si přirazit 2 nebo 3 %. Ale to je, opakuji, to, o co nám v tuto chvíli nejde.

Žádné usnesení nevyžaduji. Pane premiére, vás prosím o jednu věc, abyste to i vy za své pozice kontroloval, abychom šli v souladu, to znamená, abychom se soustředili na to, že to opravdu jsou firmy, které na tom participují produktem, který je u nás ideálně vyvinut, ale v každém případě vyroben, a produkt, který skýtá přidanou hodnotu. A doporučuji, že se o tomhletom budeme průběžně informovat. Můžeme to udělat třeba na podzimních interpelacích a já představím svůj pohled na základě toho, jak jsem všechny firmy navštívil a jak já to vnímám. V každém případě děkuji za diskusi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda má zájem pan premiér? Ano.

Jenom pro informaci, s náhradní kartou 34 bude hlasovat pan ministr Stanjura.

Pane premiére, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Souhlasím s tím, že jsme se tady tomu věnovali dostatečně. Je dobře, že jsme dospěli k tomuto závěru, kdy se ukázalo, že účast českých firem je tady skutečně ošetřena. Mohu ujistit pana místopředsedu Havlíčka, že dbám a sleduji velmi bedlivě to, aby u každé z těch zakázek skutečně české firmy byly zastoupeny. Nemám žádný problém. Naopak to vítám, že i pan místopředseda Havlíček z pozice opozičního představitele bude pravidelně sledovat to, jak je tento závazek plněn.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pokud se tedy již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Pan místopředseda Havlíček na mikrofon potvrdil, že nenavrhuje žádné usnesení.

Takže můžeme přejít k další interpelaci, a tou je odpověď pana premiéra Fialy na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci institutu paušální daně. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 503. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 18. dubna 2024 a dnes dopoledne do přítomnosti předsedy vlády. Pokračujeme tedy v přerušené rozpravě a paní předsedkyně Schillerová žádá o slovo. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, já bych měla samozřejmě od té doby, co jsem podávala tuto interpelaci, mnoho jiných a zásadnějších otázek, než je tato, ale stejně si myslím, když už byla podána, vy jste mi odpověděl, tak pojďme si to tady vyříkat. Interpelovala jsem, jenom pro kolegy, 6. 6. 2023. Odpověď jsem obdržela 4. 7. 2023. A teď máme květen 2024.

Já jsem se tehdy ptala na určitou nelogičnost legislativního řešení u paušální daně. Odkazuji se na text té interpelace, kterou nebudu znovu číst, která spočívala zjednodušeně v tom, že osoby samostatně výdělečně činné, které jsou v režimu paušální daně, pokud v průběhu roku, kdy jsou v tom, režimu nastoupí do zaměstnání nebo například do invalidního důchodu, platí po dobu do konce roku, kdy vlastně nemohou z toho režimu vystoupit, platí fakticky zdravotní pojištění dvakrát. Protože současné znění zákona o zdravotním pojištění totiž neumožňuje, aby bylo pojistné zaplacené v režimu paušální daně vráceno. Čerpám přímo z praktických případů lidí, kteří se na mě obrátili.

Vy jste mi odpověděl, za což děkuji, ale napsal jste mi velmi stručně, pane premiére, že to předáváte Ministerstvu zdravotnictví České republiky. To je sice v pořádku, ale já bych tedy ráda věděla, a i vzhledem k tomu, že uplynula taková doba od mé interpelace, jak se to bude řešit, aby lidé nepřicházeli o tisíce korun ročně, a to zcela bez racionálního důvodu, tím spíše v případě, že ke změně jejich statutu přispěla například tragická nehoda a v důsledku toho invalidita. Takže já nemám žádnou ambici tady vyvolávat hlasování o odmítnutí. Já jenom proto, že vaše odpověď byla velmi lakonická, tak bych ráda slyšela, jestli se to za tu dobu přece jenom někam neposunulo. Pokud ano, tak kam? A budu vděčná za to, pokud se to posunulo, a jde mi skutečně o tu věc, o ty lidi, ne o to, abych tady vyvolávala v této věci konkrétně hlasování o odmítnutí vaší odpovědi. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní prostor pro pana premiéra. Pane premiére, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, já jsem skutečně reagoval na vaši interpelaci i odkazem na stanovisko Ministerstva zdravotnictví, které je v této věci nepochybně příslušné a které poskytlo obsáhlejší zdůvodnění, tedy určitě ne lakonické. Já se pokusím jenom velmi stručně shrnout. Ten systém paušální daně nese pro osoby samostatně výdělečně činné řadu výhod i v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. Podstatná je ale současně informovanost o specifických dopadech, jako je právě například povinnost odvádět minimální pojistné i v tom případě, kdy se jedná o souběh ze zaměstnání nebo v důchodech. Ten systém veřejného zdravotního pojištění je postaven na odlišných principech, než je tomu v případě sociálního zabezpečení nebo třeba systému placení daně z příjmu, protože zdravotní péče, nebo mimo jiné, protože zdravotní péče je pro pojištěnce nároková bez ohledu na to, jak sám do toho systému přispívá.

Jako hlavní důvod zavedení paušálního režimu bylo prezentováno snížení administrativní zátěže pro osoby samostatně výdělečně činné. Tento vstřícný krok vůči OSVČ má zas určitý negativní dopad do příjmů systému veřejného pojištění, proto OSVČ v paušálním režimu pozbývá výhody, které má osoba samostatně výdělečně činná, v tom standardním režimu, tedy nemusí platit pojistné v minimální výši, pokud se stane zaměstnancem nebo poživatelem důchodu. A pokud OSVČ, to je v tom stanovisku Ministerstva zdravotnictví, v paušálním režimu, očekává, že bude důchodcem nebo zaměstnancem, má možnost z paušálního režimu vystoupit nějakým způsobem.

Já bych tady ještě poukázal na to, že ta právní úprava paušálního režimu byla připravována na Ministerstvu financí v době tvorby právní úpravy, kdy jste byla ministryní financí, to je jedna poznámka. A druhá poznámka, ve které mě určitě může doplnit pan ministr financí, bude-li to potřeba, podle stanoviska Ministerstva zdravotnictví, je ta stávající úprava vyhovující a odpovídá systému placení pojistného ve veřejném zdravotním pojištění.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a znovu se hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane premiére, to nebyla vůbec kritika na paušální daň. Já vím, že jsem s ní přišla já nebo Ministerstvo financí, za doby, kdy jsem byla ministryní. To je perfektní institut, já jsem sice byla kritikem potom té novely, se kterou přišel už můj nástupce, ministr financí Stanjura, ale to teď není předmětem té věci. To nezavinil nikdo, já nehledám viníka. Já prostě říkám, že to píše život, ten příběh. Jste v režimu paušální daně, z toho režimu prostě uprostřed toho roku nemůžete, to je logické, to jsme tak chtěli. Ale pak se něco, třeba ti lidé, co se na mě obrátili, tak tam byla konkrétně problematika nějakého zdravotního problému.

Čili já se jenom ptám - a pak dojde k určitému souběhu - čili hledám to řešení, teď nehledám žádného viníka, nikoho. Jestli to má řešení, nebo to nemá řešení. Nic jiného v té mé interpelaci není. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní se hlásí pan ministr Stanjura. Pane ministře, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jenom zopakuji fakta a myslím, že to nebude překvapení ani pro paní předsedkyni Schillerovou. Institut paušální daně je dobrovolný. Vždycky záleží, když si vezme tu situaci, kterou jste popisovala, v kterém období roku se to stane, zda je to v listopadu, nebo v únoru. Chci připomenout, že v rámci paušální daně se platí minimální záloha na zdravotní pojištění, na rozdíl od toho, pokud jste třeba v zaměstnaneckém poměru, tak to se odvozuje podle hrubého příjmu. Takže za prvé je to minimální.

A za druhé v okamžiku, kdy člověk nastoupí jako OSVČ do zaměstnání, které identifikuje jako hlavní zdroj příjmů, a vedlejší zůstane... (Námitka poslankyně Schillerové, že není slyšet.) Já přidám na hlase a možná kolegové přestanou rušit, abyste slyšela. Tak pan ministr zdravotnictví zjedná ticho. I v okamžiku, když si vezmete modelový příklad, jsem OSVČ, v průběhu roku se nechám zaměstnat, neplánoval jsem v okamžiku, kdy jsem se přihlásil, že chci využívat systém nebo institut paušální daně, a současně označím to zaměstnání jako hlavní zdroj příjmů a podnikání vedlejší, tak mám dvě možnosti, respektive tři.

První je, že to nechám tak, jak to je, a pro to podnikání nadále využívám výhodu institutu paušální daně. Jenom připomínám, že hlavním motivem ze strany státu bylo zjednodušení a snížení byrokratické zátěže, ne snížení daňové či odvodové povinnosti. Samozřejmě to k tomu přispívá tím, že to jsou minimální zálohy.

Ale mám další dvě možnosti. Mohu úplně zrušit podnikání. To znamená, v tom okamžiku přestanu využívat institut paušální daně, nebo také ho mohu přerušit, například do konce kalendářního roku. I v tomto okamžiku mohu vystoupit z institutu paušální daně.

Takže každý ten příběh má tři možná řešení. Já myslím, že to v pořádku. Je to individuální posouzení, zda je pro mě výhodné například, když jsem v listopadu, na dva měsíce přerušit podnikání a k 1. lednu se rozhodnu, zda v příštím roce, i když to bude jako vedlejší zdroj příjmů, budu využívat institut paušální daně, nebo ne, nebo mohu úplně ukončit podnikání, pak také vystupuji z toho systému, anebo nechám ten souběh.

Když se podíváme na to, jak se platí zdravotní pojištění ze zaměstnání, tak mně ten systém připadá spravedlivý a vyvážený. Ano, někdy se může stát, když si zvolím tu první variantu, že si to podnikání ponechám, tak je logické, že několik měsíců ten souběh bude. Ale současně ten souběh, ta část paušální daně se týká minimální zálohy na zdravotní pojištění. Říkal to pan premiér a bezesporu to řekne i pan ministr zdravotnictví, je to prostě jiný institut než závislá činnost nebo sociální pojištění, protože tu zdravotní péči nikdo z nás neví, kdy ji bude čerpat - dneska, zítra, za týden, za měsíc. Ten systém je poměrně nákladný, a tak jak je to nastaveno, tak si myslím, že je tam zachována spravedlnost, ale také jista míra solidarity tím, že ty daně jsou nízké. Já si nemyslím, že bychom to měli řešit legislativní změnou. Ona samozřejmě možná je, ale bylo by to příliš komplikované. Myslím, že z hlediska zdravotnictví vystoupí pan ministr. Není to ani v kompetenci Finanční správy, je to v kompetenci jednotlivých zdravotních pojišťoven. Tím, že nejsou státní, tak celý proces je o něco komplikovanější, než kdybychom měli jednu státní pokladnu. Ale je to dobrovolnost a mám možnost v okamžiku, kdy se nechám zaměstnat, z toho systému vystoupit.

Věc, která je hodná debaty, ale nenašli jsme zatím přiměřeně jednoduché a řekl bych také přiměřeně spravedlivé řešení v okamžiku, kdy jste například mluvila o tom, že musíte odejít ze zdravotních důvodů do invalidního důchodu. Tam ty možnosti nejsou, ale také opět. Pokud přeruším podnikání, tak to platí i v tomto případě. Velmi často bohužel to zhoršení zdravotního stavu znamená, že nemohu, i kdybych chtěl, vykonávat nadále svoji podnikatelskou činnost, samozřejmě podle typu podnikání. U některých to možné je, u některých možné není.

Takže o tom problému víme. Jak říkal pan premiér, je to od začátku zavedení institutu paušální daně, to také není kritika minulé vlády. Já jsem pro to hlasoval i z opozice a myslím, že v tomto bodě ten systém je nastaven správně. I s těmi... (Poznámka poslankyně Schillerové.) Já vím, že to napsal život, jak říká paní předsedkyně, ale nemyslím si, že bychom měli detailně řešit všechny ty možné případy. Život je pestřejší než legislativa a vždy přijít s nějakým dalším vysvětlujícím, doplňujícím paragrafem. Může to být nepříjemné, ale když si řekneme vůbec v tom prvním pásmu, které využívá přes 80 % uživatelů paušální daně - jsou v tom prvním pásmu, tak to zdvojení nebo ta duplicita opravdu není významná. To si myslím, že je můžeme klidně se svědomím říct. A záleží, jak jsem říkal, na tom intervalu, jestli je to jedenáct, nebo jeden měsíc v tom kalendářním roce, a k Novému roku ten člověk má novou možnost, jak se rozhodnout, jestli ten institut bude využívat, nebo ne, zda bude využívat tu hlavní výhodu, a jenom to připomínám pro kolegy a kolegyně, hlavní výhoda je snížení administrativní zátěže, ale i pro stát je třeba říct, že to není jenom na straně OSVČ, ale ten institut je vlastně výhodný i pro stát a pro Finanční správu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a přeji pěkné dopoledne. Vystřídali jsme se při řízení schůze a vnímám přihlášku pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já nesmírně děkuji za otevření tohoto tématu, protože přece jenom ta atmosféra interpelací je daleko klidnější a dá se racionálně bavit o problémech bez ohledu na to, kde kdo sedí. Ten systém z mého pohledu má tři roviny, hlavní tři roviny, kdy ta jedna jakoby je přece jenom víc v gesci Ministerstva financí, a to je výběr zdravotního pojištění různým způsobem, nebo platba za státní pojištěnce, dneska fixovaná zákonem o valorizaci úhrad za státní pojištěnce, což jsou příjmy pojišťoven.

A pak má dvě roviny. Ta první je zdravotní péče, kterou musí pojišťovny svým klientům poskytnout. Pojišťovny odpovídají za to, aby zdravotní péče byla dostupná, aby byla kvalitní. Je to zcela odpovědnost pojišťoven. Mají smlouvy pojištěnci s pojišťovnami. Pokud jim pojišťovna nevyhovuje, mohou ji změnit a stát by měla formou zákonů definovat věci, jako je dostupnost, především kvalita péče, standardizace péče.

A pak jsou tady pojištěnci. Tady je potřeba si říct, že my tu debatu vedeme na úrovni různých zákonů. Vzpomeňme si, tuším, na včerejšek, nebo předvčerejšek, kdy jsme se bavili o milostivém létu, kde část pojištěnců, kteří čerpají péči, tak řekněme neplatí průběžně v těch jednotlivých měsících, čímž vzniká v cash flow těch pojišťoven problém, který se ale odráží ve zpoždění plateb zdravotnickým zařízením, což je menší potíž, ale i soukromým lékařům, což je větší potíž, protože oni nemusí mít ty rezervy a počítají s pravidelnými platbami pojišťoven. Ten systém, Bismarckův systém, a tomu oba - jak paní bývalá ministryně, tak současný pan ministr rozumí dramaticky líp než já, tak ten Bismarckův systém nepočítá s kumulací nějakých větších částek, z kterých by mohla pojišťovna několik měsíců žít, ale počítá s pravidelnými platbami. A samozřejmě se cyklicky v historii naší země stává, že se ty platby od pojišťoven prodlužovaly, prodlužovaly z objektivních důvodů - mimořádná událost, jakákoliv situace, která je v podstatě neovlivnitelná, byť by vládl Pán Bůh, a i když možná v tom případě ano, a výsledkem je, že pak nastává pnutí mezi plátci a poskytovateli, protože poskytovatelé očekávají pravidelné platby, očekávají pravidelné platby záloh.

Je potřeba si uvědomit to, že v České republice podle odhadů pojišťoven, a ty registry všech pojišťoven zatím nejsou úplně dokonale propojeny, je - a nejsou to tedy cizinci - ale je řekněme kolem 100 000 lidí plus minus, kteří z různých důvodů vlastně v tom systému pojištěni nejsou. Jsou to lidé, kteří jsou mimo systém, protože se tak rozhodli, anebo protože se dostali do situace, která je tam dostala, a oni ji nemají zájem řešit. My máme velmi silnou záchrannou síť pro tyto lidi, máme opravdu silnou záchrannou síť, v které v podstatě jsou zachyceni všichni senioři, všichni studenti jakéhokoliv typu škol, jsou v ní zachyceny matky samoživitelky. Ta síť je tady od roku 1989 a nikdy žádná vláda tu síť nějakým způsobem netorpédovala, naopak se ji všechny vlády snaží kultivovat a kultivují. A tady je potřeba říct, že bez ohledu, kdo zrovna je ve vládě, tak tuto síť kultivuje, a to je ta záchranná síť státních pojištěnců.

Jenže nárůst státních pojištěnců, tedy těch, za které platí stát pojištění tím, že přerozděluje daně, tak těch přibývá. Odhady, které byly někdy z roku 2005, 2006, když byla první debata o tom, jak dále se státními pojištěnci, se pak v roce 2012 změnily a já musím říct, že covid a některé další aspekty dál tu situaci změnily, to znamená, ty odhady jsou vždycky pesimističtější a pesimističtější. Současné odhady počtu státních pojištěnců po roce 2045 se pohybují někde mezi 70 až 75 %. To znamená, 25 % těch, co by nějakým způsobem platilo pojištění, 70 % těch, za které bude platit pojištění stát přerozdělením daní. V podstatě, když tedy neberu - já teď nevím, jak se jmenují takové ty daně, když nakupujete, to jsou ty nepřímé, (za) zboží - tak když nepočítám tyto daně, kdybych počítal jenom tedy řekněme přímé odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, tak vlastně každý z těch, co toto odvádí, bude muset ještě zaplatit zdravotní péči pro další tři, respektive čtyři občany, zhruba.

V tomto systému samozřejmě je na jedné straně legitimní očekávání občanů, že budou mít zajištěnou péči, a to se děje, můžu být v různé míře kritizován a každý ministr zdravotnictví je takto kritizován, jak je to s dostupností a tak dál, ale prostě podle OECD jsme vždycky hodnoceni na jednom z předních míst zase bez ohledu na to, kdo je ministryně nebo ministr zdravotnictví a kdo je ve vládě, protože je to prostě historicky takto nastaveno a ten systém vlastně nezkoumá, jestli ten člověk platí nebo neplatí pojištění. To znamená, jinými slovy, jakýkoli občan České republiky, je-li doveden do zdravotnického zařízení, má poskytnutou péči. A je jedno, jestli platí nebo neplatí pojištění, a to i v případě, že vědomě a schválně nechce platit pojištění, nechce být součástí systému, tak v podstatě ta péče, pokud se dostane do situace, že je v ohrožení života, je mu poskytnuta.

Problém je, jak ten poskytovatel péče pak získá úhradu za zdravotní péči a od koho ji má vymáhat, protože u části těch občanů je nereálné platbu vymoci, u části se to děje relativně komplikovaným procesem, který se snažíme zjednodušit a je otázka, jestli nemít nějaký fond pro ty poskytovatele, který by tady toto byl schopen opravdu v mimořádných situacích krýt, ale ten systém s tím počítá a umí to víceméně řešit, neobjevují se v něm kvůli tomu žádné zásadnější excesy.

Nicméně ten systém v tomto směru není dotažený, to znamená, jeden z důvodů, jak chceme dotáhnout ten systém, je novela zákona č. 48, která je velmi komplikovaná, podle mě jedna z nejkomplikovanějších legislativních novel, je otázka, jestli tam najdeme aspoň na části shodu, ale i kdybychom postupně každé čtyři roky postupnou novelizací a hledáním aspoň částečně ten zákon posunuli a finálně se dostali opravdu k tomu Bismarckovu modelu tak, aby byl plně funkční a nebylo to něco mezi Bismarckovým modelem a modelem státní zdravotní správy, tak si myslím, že by to bylo dobré.

Co ale chci říct? Já nedokážu posoudit, jak je spravedlivé nebo nespravedlivé placení pojistného OSVČ. Na to se necítím povolán, ale mohu říct, že jakákoliv osoba v České republice, OSVČ v jakékoliv pozici, ať je v jakékoliv fázi platby nebo záloh zdravotního pojištění, ať dluží nebo nedluží, vždycky dostane stejnou péči od zdravotnického zařízení, protože to zdravotnické zařízení vlastně žádným způsobem tento aspekt nezkoumá. Zkoumá, jestli má kartičku pojišťovny, a tu má, a i v případě, že tu kartičku nemá, tak stejně je ta péče poskytnuta.

Ten systém zdravotní péče v České republice je nejsociálnější snad v Evropské unii, protože ve většině zemí to takto není nastaveno. A já jsem velmi rád, že ten systém je takto sociální, protože pro ty, co by jim ta péče nebyla poskytnuta, my tady nemáme dostatečně silnou a robustní síť řekněme charitativních zařízení, kde by dárci, kde by bohatí jednotlivci vytvářeli nadace, ze kterých by bylo možné, aby byla placena péče pro ty, co neplatí pojištění anebo nechtějí vůbec v tom systému být, což je v řadě západoevropských zemí a nejen v těch, běžné.

My jsme systém nastavili na absolutní solidaritě, my jsme systém nastavili tak, že poskytovatele zdravotní péče nezajímá, jestli ten člověk platí nebo neplatí. To má samozřejmě svoje minusy, ale rozhodně to nemá minus pro toho, kdo tu péči potřebuje. A to si myslím, že je jeden z velmi důležitých aspektů, na kterém se snad asi všichni shodneme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. Nyní se přihlásil s přednostním právem pan ministr financí. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl využít této příležitosti, abych připomněl, jak se stanovují minimální zálohy na zdravotní pojištění a v jakém je to poměru ať už k průměrné nebo minimální mzdě.

Tak podle toho zákona se to minimální zdravotní pojištění počítá z 50 % průměrné mzdy. Když to zaokrouhlím pro rok 2024, je to zhruba z částky 22 000 a z toho se platí 13,5 %, což je přibližně těch 2 970 korun, zaokrouhlil jsem to aspoň na desetikoruny. Současně platí, že v této chvíli je minimální mzda 18 900, takže rozdíl mezi polovinou průměrné mzdy a minimální mzdou je v této chvíli 3 100. Proto je o 13,5 % vyšší minimální záloha než zdravotní pojištění z minimální mzdy.

Pokud projde legislativní zákon, nebo legislativa, kdy se postupně bude přibližovat minimální mzda 50 % průměrné mzdy, tak rozdíl mezi zdravotním pojištěním použitým v systému paušální daně, a teď mluvím o prvním pásmu, o tom nejčastějším, se bude velmi blížit tomu, jaké se platí zdravotní pojištění z minimální mzdy. Ten rozdíl v letošním roce je asi 310 korun, takže pouze o 310 korun měsíčně je minimální záloha zdravotního pojištění, ve výsledku (?) paušální daně vyšší než kolik se platí zdravotní pojištění pro zaměstnance, který má minimální mzdu. Samozřejmě mluvím vždycky o celém úvazku, nemluvím o zkrácených úvazcích, tam je to poměrně jinak.

Když už mluvíme o jistých problémech či jistých nesrovnalostech nebo dílčích nespravedlnostech, tak já ji vidím a já o tom jednám s panem ministrem zdravotnictví v okamžiku, kdy máte zaměstnance na zkrácený úvazek, to znamená, ten příjem může být legitimně nižší než je minimální mzda, ale současně tento zaměstnanec musí zaplatit zdravotní pojištění ve výši jakoby pobíral minimální mzdu. Jsou důvody, proč to Ministerstvo zdravotnictví v této chvíli považuje za správné, myslím, že o nich mluvil pan ministr zdravotnictví, to je tou robustností té sociální složky poskytování zdravotní péče, ale to bychom mohli použít a poukázat na tu nespravedlnost. Může to být někdo, kdo dělá čtyři hodiny denně, může mít plat 13 000 za ty čtyři hodiny, to znamená 26 000, má vyšší než minimální mzdu, ale on za těch 13 000 odvádí do systému veřejné zdravotní péče, jako by bral těch 18 900. To je také určitě otázka k debatě, jestli tohle vyřešit nebo to takhle nechat, protože myslím, že je ve společném zájmu mnoha politických stran napříč Poslaneckou sněmovnou nejenom v koalici podporovat různými nástroji institut zkrácených úvazků. Tento princip jde vlastně proti této podpoře a je v zásadě pro toho, kdo využívá částečný úvazek, co se týče platby zdravotního pojištění, nespravedlivý, protože platí víc, neplatí tam to procento jako u každého platu nebo mzdy, který je vyšší než minimální mzda.

Chtěl jsem na to jenom poukázat a připomenout ten rozdíl mezi minimální zálohou paušální daně, minimální zálohou na zdravotní pojištění a zdravotním pojištěním z minimální mzdy, letos je to asi 310 korun měsíčně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. To je rozprouděná debata. Pan ministr zdravotnictví, poté paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Je to balzám, když je debata takto racionální, já ještě jednou strašně moc děkuju. Ani jsem netušil, jak to bude dobré.

To je samozřejmě sen, který se nemůže naplnit. Kdyby se naplnil, tak jsem ochoten kdykoliv, včetně toho, že zruším dovolenou, se ho zúčastnit. Kdyby zcela mimo reflektory médií a bez toho, že se to kdekoliv pak bude prezentovat, jsme byli schopni vést seriózní a racionální debatu, jak dál s ekonomikou zdravotnictví.

My jsme v situaci, kdy to, co říkal pan ministr, se týká víceméně havarijního pojištění. Ale ona se ta racionální debata nikdy nevedla od revoluce, takže to není něco, co by bylo teď, ale nikdy z nějakých důvodů. To se týká havarijního pojištění, kde vy platíte havarijní pojištění podle toho - jestli si to dobře pamatuji - jaký typ auta máte, povinné ručení podle toho, jaký typ toho auta máte. Přitom v podstatě jestli přerazíte telegrafní sloup s autem, který má nižší povinné ručení nebo vyšší povinné ručení, je vcelku tomu sloupu a té ceně za tu opravu jedno, ale prostě z toho se to platí. Nebo když do někoho nabouráte, kdo má drahé auto, tak je mu úplně jedno, jaké vy platíte povinné ručení.

U havarijního pojištění je to jinak. U havarijního pojištění více rozhodujete, do jakého rizika sami půjdete a jakou míru rizika dáte na tu pojišťovnu. Podle toho, jak se cítíte, nebo necítíte, tak pak platíte. Alespoň takhle chápu rozdíl mezi těmito dvěma druhy pojištění. Obecně, když člověk téměř nikam nejezdí, tak proč by si pojišťoval přední sklo, že? Na druhé straně člověk, který často jezdí po dálnicích, chce mít pojištěné přední sklo. Mohl bych pokračovat v těch detailech.

U toho zdravotního pojištění není absolutně žádné oficiální rovnítko mezi tím, kolik platíte a jakou dostanete péči. To znamená, že a priori se počítá s tím, řekněme, když si snížíte úvazky nebo tak, že byste z logiky věci měl platit - když se bavíme o nějakém množství peněz z něčeho - nějaké pojištění, které bude nižší. Ale to vůbec nesouvisí s tím, jakou pak čerpáte péči. To znamená, tam mezi tou platbou a čerpáním péče vlastně vůbec není žádné rovnítko, ani krátkodobě, ani aktuálně, ani dlouhodobě, byť se v tom systému samozřejmě z logiky věci pohybují jednotlivci - protože prostě některé typy zařízení nemají zájem na tomto participovat, nemají smlouvu s pojišťovnou, neexistuje bez změny ústavy žádný jednoduchý způsob, jak donutit toho poskytovatele zdravotní péče smlouvu s pojišťovnou mít . Pak najednou celý tento systém je narušen a vy vlastně můžete čerpat péči u těch, kteří tedy nejsou smluvními stranami pojišťovny, a de facto platíte hotově. Ale máte zase nějakou výhodu.

Já se omlouvám, že to takhle komplikovaně vysvětluji, možná ne úplně srozumitelně. Ale asi bychom se o tom měli bavit a měla by ta debata nastat právě proto, že nám narůstá počet státních pojištěnců a bude narůstat následujícím vládám a nikdo s tím nedokáže politicky nic udělat, tak bychom se měli bavit o tom, jak vlastně buď zvýšit míru solidarity - pak ale nemůžeme těm, co jsou schopni zdravotní pojištění platit, jaksi snižovat ty úhrady - nebo jak posílit přerozdělení ve smyslu státních pojištěnců - což ale ve svém důsledku je totéž - nebo jestli nějakým způsobem zohlednit aspekt výše placeného pojištění, buď v případě velkých zaměstnavatelů nějakými s tím provázanými benefity pro ty zaměstnance - protože máme zájem, aby velcí zaměstnavatelé platili pojištění. Vzpomeňme si na dobu covidu, kdy se ukázalo, že byli zaměstnavatelé, kteří vlastně neplatili zdravotní pojištění, a bylo to často překvapení.

Nemyslím si, že tady je teď čas a prostor dospět k něčemu, ale jenom prosím, zvažme všichni, co jsme tady a které ta problematika trápí a zajímá, zda by nestálo za to zcela neformálně - možná ani mimo Sněmovnu, nebo - ale jen si tak říct, co jsou ty hranice našeho uvažování. Protože řada z vás - bezesporu paní poslankyně Schillerová, která byla ministryní financí, bezesporu řada z vás také, někteří jste pracovali na ministerstvu, manažeři nemocnic - musíte nad tím přemýšlet. Protože to není politická záležitost, to je čistě technicko-ekonomická záležitost, kterou je potřeba nějakým způsobem řešit, kde na jedné straně je etická stránka věci - pokud je člověk zdravotník, tak ji vnímá velmi silně - na druhé straně je nutnost pokrýt ty náklady.

No, a pak je tady aspekt těch, kteří tu péči a tu činnost nabízí, kteří z logiky věcí je chtějí mít uhrazené. Tato debata, si myslím, nás prostě čeká v následujících letech. Domnívám se, že čím dříve ta debata proběhne a čím dříve se podaří najít na ni odbornou shodu, která pak nebude tolik politicky torpédovaná - pokud je to vůbec možné, v některých zemích se to povedlo - tak tím větší šanci pak má někdo v tom zhruba roce 2045 tu situaci dokázat řešit. To je můj subjektivní názor, já se za něho omlouvám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní dám prostor paní předsedkyni Aleně Schillerové, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Také děkuji všem, kteří tady vystoupili, já jsem nečekala tak košatou debatu nad institutem paušální daně. Jenom mě mrzí, že už nedojde na mou další interpelací, která má název Hospodářská stagnace, to by určitě bylo také velmi zajímavé. Takže já si z toho odnáším tento závěr: souhlasím s těmi čísly, že zhruba 80 % paušalistů využívá ten první stupeň, tu první hranici, takže to je většina. Souhlasím s tím, že pravděpodobně tady k tomu souběhu nedochází příliš markantně, takže není to úplně masivní záležitost, ale dochází k tomu.

Odnáším si z toho, že řešení - a takto to posunu občanům, kteří se na mě obrátili, dál - toho je, že buď mohou přerušit živnost, mohou ji ukončit, a pak samozřejmě se z toho režimu nějakým způsobem vyváží a předpokládám, že jim to bude vráceno nebo že tam prostě bude s tím naloženo stejně nebo respektive nebudou to dále muset platit do konce roku, když zůstávají v paušálním režimu, tak jako je to u sociálního pojištění.

Takže si z toho odnáším, že to řešení má, že to nepotřebuje žádnou legislativní úpravu, že takto to bude vykládáno a takto to bude v aplikační praxi realizováno, protože to mi dává určitý smysl. Jsem ráda, že to tady zaznělo. Možná kdyby to zaznělo, pane premiére, v té odpovědi původní, tak jsem třeba ani nenavrhovala, ať se to dostane na plénum Sněmovny. Mně se jednalo o to, abych tady měla nějaký zaznamenaný závěr, nějaký výklad, ke kterému se takto všichni přihlásíte, což jsem vnímala, že zejména u pana ministra financí je důležité, že to takto aplikovatelné je.

Nejsou to stovky případů, ani tisíce, jsou to desítky. Možná je to skutečně věc spíše marginální, ale nastávají, jinak bych s nimi nepřišla. Napsal je život. Těžko se daly nějakým způsobem předpokládat při té právní úpravě, když se dávala dohromady. Já si také nemyslím jako právník, že všechno musí být napsáno v zákoně. Nejsem úplně takový ten urputný pozitivista, protože vždycky život napíše příběhy, které prostě do toho zákona nedostanete, takže ho musíte překlenout nějakým smysluplným výkladem.

Děkuji, ale jak říkám, je za tři minuty jedenáct, tak na moji interpelaci na téma hospodářská stagnace bohužel nedojde, ale už o ní budu mluvit za chvíli v 11 hodin na tiskové konferenci po jednání naší stínové vlády. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto tedy tuto rozpravu končím a vzhledem k tomu, že nebylo navrženo usnesení, končím i projednávání této interpelace.

Ještě načtu omluvy, jež v mezičase dorazily, poněvadž svou omluvu ruší pan poslanec Brázdil. Současně se omlouvají poslanci Ondřej Babka od 10.15 hodin z pracovních důvodů, Jakub Janda od 10.30 do 13 hodin z pracovních důvodů, Aleš Juchelka od 11.30. hodin z pracovních důvodů, Věra Kovářová bere zpět svou omluvu z celého jednacího dne, paní poslankyně Vladimíra Lesenská se omlouvá z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Karla Maříková se od 12 hodin omlouvá z pracovních důvodů, Jana Pastuchová od 14.30 hodin z pracovních důvodů, David Štolpa od 14.30 hodin se omlouvá ze zdravotních důvodů, Vít Vomáčka z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Vladimír Zlínský od 12 hodin bez udání důvodu. Z členů vlády pan ministr Marian Jurečka od 15.30 hodin z pracovních důvodů. To by byly doposud dorazivší omluvy.

Ještě otevírám interpelaci, na kterou odpověděl předseda vlády Petr Fiala paní poslankyni Romaně Fischerové, a sice ve věci nedostatečné podpory matek, které nemohou kojit. Předkládá se jako sněmovní tisk 547. Projednávání bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 18. dubna 2024, do přítomnosti předsedy vlády. Pan předseda vlády zde je, můžeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě - ale nevidím zde paní poslankyni, ta je dnes omluvena. Takže není-li nikdo další přihlášen, rozpravu končím, a končím tedy i tím projednávání této interpelace.

A protože je 10.59, tak se táži, zda ještě otevírat právě tu zmiňovanou interpelaci paní poslankyně Schillerové ve věci hospodářské stagnace. Je už 11 hodin, čas to vyřešil za nás. Je to jasné, náš čas na interpelace ústní vypršel. Všem děkuji a přikročíme k dalším bodům.

Ale nejprve je prostor pro případné návrhy na změnu pořadu schůze. Takže, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, měli bychom se nyní věnovat pevně zařazeným bodům z bloku smluv ve druhém čtení, jsou to body 114 až 116, následně bychom pokračovali body z bloku smluv v prvém čtení, jsou to body 118 až 125. A co se týče dalšího sledu, tak bychom se poté případně věnovali bodům z bloku prvé čtení zákonům, a to v pořadí neprojednaných bodů z úterý. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 160, což jsou ústní interpelace.

Nyní je prostor pro případná vystoupení právě na tu změnu schváleného pořadu 103. schůze. Vnímám s přednostním právem přihlášeného pana předsedu Marka Bendu, prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já navrhuji, abychom z dnešního jednání vyřadili tři body z bloku smluv v prvním čtení, a to body 123, 124 a 125 původního číslování. Jedná se o vládní návrh, kterým se předkládají Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh II, VIII a IX Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice státu a jejich zneškodňování, sněmovní tisk 670, dále vládní návrh, kterým se předkládají Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy III a nová VII Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, sněmovní tisk 671, a dále vládní návrh, kterým se předkládají Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem České republiky Stanovy Mezinárodního centra pro registraci seriálových publikací, sněmovní tisk 684. Jde o tři materiály, kde máme jistou míru nevyjasněnosti, zejména s druhou komorou Parlamentu Senátem, jestli je má ještě nebo nemá projednávat, a proto prostě by byly z dnešního pořadu schůze, z této schůze vyřazeny a vrátíme se k nim na nějaké příští schůzi, až proběhne diskuse mezi ústavními institucemi, Poslaneckou sněmovnou, vládou a Senátem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jenom pro přesnost, pane předsedo, našla jsem, že jsou to body 122, 123, 124, tak se jenom ujišťuji. (Poslanec Benda: Ano.) Výborně, takže to je návrh vlastně na zrušení toho pevného zařazení.

Potom zde mám přihlášku pana poslance Pražáka, který vystoupí se svým návrhem, předpokládám, na zařazení nového bodu. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Dobré dopoledne, paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane premiére, pane páni ministři, já jsem vystupovat nechtěl, ale vzhledem k tomu, co jste si včera jistě všichni přečetli na - nebo vyjádření pana prezidenta, který vyzývá pana ministra Bartoše, aby zvážil odložení digitalizace stavebního řízení, tak si dovolím vystoupit a říct takové objektivní, racionální a nové důvody, které my tady půl roku už říkáme, že bychom chtěli i to, co včera pan prezident řekl, podpořit. Dne 16. dubna tady pan ministr Bartoš sice vystoupil, ale s přednostním právem, a věděl, že nemůžeme na něj reagovat s tím, jak to je všechno v pohodě a jak já si tady vymýšlím nějaké věci a tak dále. Rozumím tomu, je to politika, jsme v opozici, Klára Dostálová k tomu vystupuje také a vy máte právo na to říkat, že pravdu nemáme, pravdu máte vy. Ale, pane ministře, nepřítomný v tuto chvíli, tak bych poprosil ministry současně přítomné, aby to potom třeba prezentovali dál, vy jste dostal čočku, s prominutím, když to tak řeknu, od svých koaličních kolegů u digitalizace. Vyzvali vás, ať to odsunete. Nechcete. Dostal jste čočku v Senátu, ať to odsunete. Nechcete. Včera jste dostal čočku od pana prezidenta. A říkáte, že to je v pohodě.

Tak kolegyně, kolegové, víte, jak funguje teď v současné chvíli školení úředníků stavebních úřadů? Nemám tady napsaného nic od nikoho, abyste nemyslel. Mám tady normálně otevřený portál MMR. Tak úředník si může třeba za prvé na YouTubu najít instruktážní video pro úředníky, které popisuje práci v informačních systémech nového stavebního zákona. Takže vedle návodu třeba na opravu pračky si úředník najde, jak má fungovat v systému stavebního úřadu. Připadá vám to normální?

Další věc. Je možné, že se můžete v průběhu června, už v květnu vlastně, přihlásit na hodinové webináře, které nejsou nikterak akreditované, a ty hodinové webináře slouží k tomu, že účastníci školení budou seznámeni se základním rozložením aplikace a prací se samotnou evidencí dokumentů v informačních systémech. Co je zajímavé na tom dalšího, že akce se z původního termínu 5. 5. od 9 hodin nově přesouvá na 6. 6. O měsíc. O měsíc přesouvají jen tak školení úředníků na nový zákon, který má fungovat, nebo digitalizace, od 1. července. Myslíte, že to je v pohodě? Paradoxem je, že úředníků stavebních úřadů v České republice jsou 4 tisíce a na ten webinář se může přihlásit pouze 2 000 zájemců. Opravdu si myslíte, že to bude fungovat a že to je standardní postup, jak by ti úředníci té naší státní správy měli fungovat a měli se školit?

Dostal jsem tady školení toho 16. dubna o tom, že vlastně i současná IT technika, kterou používají stavební úřady, nebude mít problém s tím, aby ten nový systém fungoval. No, budou. Víte proč? Protože existují stavební úřady, které mají tak zastaralou techniku, že nemají ani třeba ten zvuk u toho počítače. Oni si ani ten váš YouTube nemůžou na tom pustit, protože to neuslyší. To je prostě realita. Mají tam jeden monitor na stole a těžko budou moct zároveň pracovat v mapách a zároveň psát k tomu ty věci, co je potřeba. Prostě potřebují tu novou techniku. Je dobře, že jim to stát zaplatí, umožní, ale potřebují ji mít toho 1. července. Ne, že pojedou na starých počítačích, které mají pod stolem schované.

Takže, pane ministře, chtělo by to podle mě zvednout ty vaše pirátské kotvy, jet se podívat reálně na stavební úřad, anebo zvednout kotvy a odplout úplně někam... do daleka. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Byl to tedy návrh nového bodu bez pevného zařazení, a co se týče dalších návrhů na změnu pořadu schůze, žádné přihlášky už zde nemám. Takže tuto část končím a přivolám kolegyně, kolegy z předsálí, protože budeme hlasovat o přednesených návrzích.

Ještě z omluv: omlouvá se pan poslanec Jan Berki od 14.30 hodin z osobních důvodů.

Shrnu pro ty, kdo přicházejí: nejprve budeme hlasovat o bloku návrhů pana předsedy Marka Bendy, a sice o vyřazení z pořadu schůze nejprve u bodu číslo 122, je to takzvaná Basilejská úmluva, poté 123, Rotterdamská úmluva, a 124, seriálové publikace.

Všechny jsem vás odhlásila na žádost. Poprosím, abyste se přihlásili všichni nově svými identifikačními kartami.

 

Nejprve tedy budeme hlasovat ty návrhy na vyřazení z pořadu schůze.

Jako první zahajuji hlasování o vyřazení bodu 122. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 55 se účastnilo 118 hlasujících, pro 115, proti nula. Tento bod jsme vyřadili.

Další bod k vyřazení je bod číslo 123, takzvaná Rotterdamská úmluva.

Opět jsem zahájila hlasování. Kdo je pro vyřazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, bylo přihlášeno 120 poslankyň a poslanců, pro 118, proti 0. Konstatuji, že i tento bod jsme vyřadili.

 

Poslední z tohoto bloku návrhů pana předsedy Bendy, bod 124, seriálové publikace.

Opět jsem zahájila hlasování o vyřazení. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu na vyřazení?

Hlasování číslo 57 se účastnilo 121 hlasujících, pro 120, proti 0. Také tento bod jsme úspěšně vyřadili.

 

Nyní poslední hlasovatelný návrh pana poslance Pražáka, který navrhuje nový bod s názvem Odsunutí digitalizace stavebního řízení.

Zahajuji hlasování o tomto případném novém bodu. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58 se účastnilo 122 hlasujících, pro 51, proti 9. Tento návrh nebyl přijat, takže jsme nezařadili nový bod.

 

Můžeme postoupit dál v našem programu podle aktuálně schválených bodů.

 

Jako první je zařazen bod

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:49.