Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

(pokračuje Olga Richterová)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 150/2017 Sb.,
o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 681/ - prvé čtení

A nyní tento tisk uvede pan ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Prosím, ujměte se slova.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi představit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě. Zákon o zahraniční službě byl přijat v roce 2017 a představuje ucelenou právní úpravu zahraniční služby, která má postavení speciálního zákona k zákonu o státní službě a která odráží specifika charakteru služby a práce v Ministerstvu zahraničních věcí. Nyní předkládaný návrh obsahuje změny, které reflektují jak dosavadní téměř šestileté zkušenosti s aplikací zákona o zahraniční službě, tak i současný geopolitický vývoj, především zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. Tyto změny lze rozdělit do tří skupin.

První skupina změn obsažená v nově vkládané hlavě III zákona o zahraniční službě představuje rozšíření věcné působnosti tohoto zákona, a to o úpravu působení v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích cizích zastupitelských úřadů, jimiž se rozumí diplomatické mise a konzulárních úřadu cizích států a úřadovny mezinárodních organizací nebo institucí v České republice, konkrétně udělování a odnímání souhlasu s jejich zřízením v České republice. Nová úprava má rovněž umožnit zřízení zastoupení některých dalších subjektů, konkrétně zastoupení cizích veřejných institucí, které se podílejí spolu s cizím zastupitelským úřadem na utváření a rozvoji hospodářských, kulturních nebo vědeckých styků s Českou republikou, zastoupení územních celků cizích států a zastoupení entit, které z hlediska mezinárodního práva nejsou státem. Navržená úprava odstraní stávající nejasnosti ohledně postavení některých takových subjektů na území České republiky.

Druhá skupina se týká služebních a pracovněprávních vztahů na Ministerstvu zahraničních věcí. Příkladem může být úprava směřující k usnadnění a zabezpečení takzvané rotace zaměstnanců, která je základním prvkem personálního zajištění zahraniční služby, a to prostřednictvím rozšíření možnosti zařadit státního zaměstnance nebo zaměstnance v pracovním poměru na překlenovací, služební nebo překlenovací pracovní místo. Dalším příkladem může být návrh na doplnění stávajícího práva vyslaných pracovníků na evakuaci o úpravu jejich hmotného zabezpečení po určitou dobu po ukončení nebo přerušení výkonu služby, práce, v zahraničí v důsledku této evakuace, popřípadě jiných okolností hodných zvláštního zřetele. Tento návrh je odůvodněn skutečností, že služba či práce v zahraničí je v určitých teritoriích vystavena vyšší úrovni rizika vedoucí k nutnosti vyslané pracovníky evakuovat, jak tomu bylo v posledních letech například v Afghánistánu či na Ukrajině.

Třetí skupina změn spočívá v úpravě poskytování konzulární ochrany prostřednictvím vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, kterou se zajišťuje transpozice směrnice Rady 2019/1997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP. Transpozicí této směrnice se v zákoně o zahraniční službě zavádí mechanismus pomoci takzvaným nezastoupeným občanům členských států Evropské unie v případě ztráty, odcizení nebo zničení cestovního dokladu a současné nemožnosti získat národní náhradní cestovní doklad u svého zastupitelského úřadu, to je zastupitelského úřadu, jehož je žadatel občanem.

V takových případech zastupitelské úřady České republiky hrají podpůrnou úlohu v procesu zajištění konzulární pomoci prostřednictvím vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie ve vztahu k úřadům státu, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem. Pokud je žadatelem občan České republiky ve třetí zemi, v níž nemá Česká republika své zastoupení, poskytuje český zastupitelský úřad či Ministerstvo zahraničních věcí vydávajícímu zastupitelskému úřadu i jiného členského státu Evropské unie konzultaci za účelem ověření státní příslušnosti a totožnosti žadatele. Po ověření totožnosti pak vydá českému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie přímo tento cizí zastupitelský úřad. Lhůta pro transpozici citované směrnice uplyne 8. prosince 2024, do té doby je proto třeba navrhovanou právní úpravu přijmout.

Předkládaný návrh obsahuje vedle návrhu novely zákona o zahraniční službě rovněž návrh novel několika dalších zákonů, konkrétně se jedná o zákon o cestovních dokladech, zákon o pobytu cizinců na území České republiky, zákon o správních poplatcích a kompetenční zákon. Změny, jež vládní návrh zákona přináší do zákona o cestovních dokladech a zákona o pobytu cizinců na území České republiky, jsou důsledkem uváděné transpozice. Z těchto zákonů je třeba vyjmout nynější ustanovení o náhradním cestovním dokladu EU, která implementují stávající rozhodnutí o zavedení náhradního cestovního dokladu z roku 1996, které zmíněná směrnice ruší. Do zákona o pobytu cizinců na území České republiky se zároveň promítají změny související s vložením nové hlavy III do zákona o zahraniční službě a do zákona o cestovních dokladech pak změny v návaznosti na možnost zaměstnat na zastupitelských úřadech další členy rodiny vyslaných státních zaměstnanců.

Návrh zákona obsahuje rovněž návrh změny kompetenčního zákona, a to konkrétně v jediném bodě týkajícím se vzděláváním v oblasti zahraniční služby. Dále se navrhuje zdvojnásobení výše sazeb za nevízové konzulární poplatky upravené v zákoně o správních poplatcích, které se od účinnosti zákona o správních poplatcích v roce 2005 v podstatě nezměnily. Důvodem je nárůst nákladů na konzulární služby, ať již jde o doručování konzulární pošty, pořizování a provoz nových technologií, rozšiřování počtu zastupitelských úřadů vykonávajících agendy CzechPointu či platové a mzdové náklady na konzulární pracovníky vyslané i na osoby zaměstnané podle právního řádu přijímajícího státu, takzvané místní síly.

Odhaduje se, že navýšení nevízových konzulárních poplatků při stávajícím rozsahu konzulárních služeb a sítí zastupitelských úřadů, které je poskytují, přinese do státního rozpočtu zhruba 50 milionů korun ročně. Tato částka pokryje, respektive dokonce převýší, náklady, které jsou spojeny s aplikací některých jiných ustanovení předkládaného návrhu zákona, například náklady na zavedení systému pro vydávání náhradních cestovních dokladů Evropské unie nebo příspěvky na úhradu provozních nákladů konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky. Věřím, že předkládaný vládní návrh díky vašemu posouzení při jeho projednávání splní cíle, které si klade, to je zvýšení efektivity výkonu zahraniční služby a splnění závazků plynoucích z členství České republiky v Evropské unii, konkrétně zajištění včasné transpozice směrnice Rady, jíž zavádí náhradní cestovní doklad. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní požádám paní zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Barboru Urbanovou, aby se ujala slova. Prosím.

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně představit návrh novely zákona o zahraniční službě. Ta přináší nejenom aktualizaci a zlepšení stávajícího právního rámce, ale také klíčová opatření pro ochranu a podporu našich občanů v zahraničí a pro zajištění efektivního fungování Ministerstva zahraničních věcí. Náš současný zákon o zahraniční službě, přijatý před sedmi lety, je, přiznejme si, již překonaný a neodpovídá současným potřebám. Novela, kterou navrhuje Ministerstvo zahraničních věcí, v sobě nese opatření, která tyto potřeby reflektují, a zároveň se snaží zlepšit postavení a bezpečnost našich občanů v zahraničí.

Jedním z hlavních bodů této novely je transpozice směrnice Rady EU 2019/997, která zavádí náhradní cestovní doklad EU. Toto opatření je klíčové pro naše občany, kteří se ocitnou v situaci, kdy ztratí svůj cestovní pas v zemi, kde Česká republika nemá zastupitelský úřad. Poskytnutím náhradního cestovního dokladu EU našim občanům v těchto situacích jim umožníme zajištění nezbytných cestovních dokumentů a ochranu před případnými obtížemi spojenými s absencí platného cestovního dokladu.

Dalším důležitým aspektem novely je upravení pravidel pro působení cizích zastupitelských úřadů v České republice. Tímto krokem zajistíme jasné a přehledné podmínky pro jejich činnost a zároveň stanovíme pravidla pro udělování souhlasu se zřízením těchto úřadů, jakož i jejich výsad a imunit. To má zásadní význam pro zajištění bezpečnosti a ochrany našich občanů, kteří využívají služeb cizích diplomatických a konzulárních úřadů.

Dále Ministerstvo zahraničních věcí navrhuje úpravy v oblasti pracovněprávních vztahů v rámci ministerstva, které reagují na zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě a zároveň zajišťují lepší ochranu a podporu pro naše zaměstnance v zahraničí. Tyto úpravy zahrnují například právo zaměstnanců na hmotné zabezpečení po ukončení výkonu služby v zahraničí v důsledku evakuace - to byl ten zmiňovaný Afghánistán - nebo jiných mimořádných událostí, specifické pracovnělékařské prohlídky pro ochranu života a zdraví našich zaměstnanců v zahraničí a možnosti zařazení zaměstnanců na překlenovací služební nebo pracovní místo, což pomůže zajistit plynulé střídání zaměstnanců mezi ústředím a zahraničím. Celkově má tato novela za cíl zlepšit a aktualizovat právní rámec pro zahraniční službu a zároveň poskytnout lepší ochranu a podporu našim občanům v zahraničí a našim zaměstnancům na ministerstvu. Moc vám děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji za toto uvedení a nyní otevírám obecnou rozpravu, do níž mám přihlášeného pana poslance Michala Ratiborského. Prosím.

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, návrh zákona zajišťuje transpozici směrnice rady EU 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP. Nad rámec transpozice je navrhována řada změn právní úpravy výkonu zahraniční služby. Návrh zákona rozšiřuje i předmět úpravy zákona o zahraniční službě, a to o úpravu postavení, zřizování a odnímání souhlasu se zřízením cizích zastupitelských úřadů, jimiž se rozumějí diplomatické mise a konzulární úřady cizích států a úřadovny mezinárodních organizací a institucí v České republice, a obdobně i o úpravu postavení, zřizování a odnímání souhlasu se zřízením zastoupení veřejných institucí, územních celků cizího státu a entit, které z hlediska mezinárodního práva nejsou státem.

V oblasti služebních a pracovněprávních vztahů při výkonu zahraniční služby se navrhuje novelizovat některá ustanovení při zohlednění takzvané rotace, to je střídání výkonu služby nebo práce v ústředí a v zahraničí. Proto se v této oblasti cílí mimo jiné na další zefektivnění výběrových řízení na ministerstvu a obsazování uvolněných míst, na větší flexibilitu při obsazování překlenovacích míst, na zastupování na zastupitelských úřadech či na obsazení personální rady. Doplňuje se úprava hmotného zabezpečení státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících službu a nebo práci v zahraničí po určitou dobu po ukončení nebo přerušení výkonu služby nebo práce v zahraničí v důsledku evakuace, popřípadě jiných okolností hodných zvláštního zřetele.

Navrhuje se doplnit rovněž právo na služební nebo pracovní volno u státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících službu na zastupitelském úřadě v zemi se zvýšenou či mimořádnou obtížností života. Vzhledem k potřebě zvýšené ochrany života a zdraví státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci v zahraničí se dále navrhuje, aby jejich vyslání bylo po celou dobu jeho délky podmíněno odpovídající zdravotní způsobilostí, zjišťovanou formou pracovnělékařské prohlídky. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám žádost paní zpravodajky o vystoupení. Prosím.

Poslankyně Barbora Urbanová: Já bych ráda navrhla na základě § 91 jednacího řádu zkrácení lhůty z 60 dnů na 30, lhůty mezi prvním a druhým čtením. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Zaevidováno. A jenom se táži, zda ještě někdo další má zájem vystoupit, protože už nikoho takového nevnímám? Takže obecnou rozpravu končím.

Nyní čistě pro formu, předpokládám, se táži na zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Paní zpravodajka? Nikoli.

Čili se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru jako výboru garančnímu. A já se táži, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikdo nemá zájem navrhnout, takže přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru jako garančnímu výboru?

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 105 se účastnilo 149 hlasujících, pro 121, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, takže se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nikoli.

Čili se ještě vyjádříme hlasováním k návrhu, který zazněl, na zkrácení lhůty na 30 dnů, přednesla ho paní zpravodajka.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Ťukání karet do lavic.)

Ještě žádost o odhlášení, dobře. Prohlašuji hlasování (číslo 106) za zmatečné. Všechny vás odhlásím. Prosím, opět se přihlaste svými registračními kartami.

Ještě tedy jednou přivolávám kolegy z předsálí, protože zazněl návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů.

Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh na zkrácení lhůty? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 107 se účastnilo 125 hlasujících, pro 66, proti 52. Konstatuji tedy, že návrh na zkrácení lhůt na 30 dnů byl přijat.

Tímto děkuji paní zpravodajce a děkuju panu ministrovi a ukončuji... (Poslanec Kubíček se hlásí o slovo.)

K hlasování? K hlasování, samozřejmě, prosím, pane poslanče.

Poslanec Roman Kubíček: Já jsem hlasoval proti, na sjetině mám "ano". Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pro záznam, pan poslanec Kubíček, děkuji pěkně.

Takže tímto tedy mohu ukončit tento bod číslo 10.

Otevírám bod

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:43.