(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 108. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve jsem vás všechny odhlásila a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 108. schůze dne 13. června 2024. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

Dovolte mi na úvod, kolegyně a kolegové, požádat vás nejdříve o ztišení, protože bych vás chtěla informovat, že paní místopředsedkyně Klára Dostálová rezignovala na pozici místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Byť ji nevidím přítomnou v sále, tak bych jí chtěla poděkovat za dosavadní spolupráci a za její činnost jakožto místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a popřát jí všechno dobré. (Potlesk.)

 

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Barboru Urbanovou a poslance Toma Philippa. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím se hlásit s protinávrhem.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro určení těchto ověřovatelů. Kdo je proti?

Hlasování číslo 1 této schůze, je přihlášeno 117 přítomných, 112 je pro, 2 proti. Konstatuji, že jsme ověřovateli 108. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Barboru Urbanovou a poslance Toma Philippa.

 

Pan poslanec Sadovský bude hlasovat s kartou číslo 41.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci a poslankyně: Pekarová Adamová - je tady uvedeno z osobních důvodů, to není pravda, takže svoji omluvu stahuji, Adámková Věra z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Benešík Ondřej z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Berki Jan do 16 hodin z pracovních důvodů, Berkovcová Jana je omluvena ze zdravotních důvodů, ale omluvu stahuje, Blaha Stanislav z celého jednacího dne z osobních důvodů, Dostálová Klára z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Feranec Milan z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Fialová Eva do 19 hodin z pracovních důvodů, Flek Josef z celého jednacího dne z osobních důvodů, Gazdík Petr z celého jednacího dne z osobních důvodů, Havel Matěj Ondřej od 17 hodin z pracovních důvodů, Kasal David do 15 hodin z pracovních důvodů, Klíma Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kolovratník Martin z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kovářová Věra od 17 hodin z pracovních důvodů, Krutáková Jana od 14.30 z pracovních důvodů, Kuchař Jan do 18 hodin z pracovních důvodů, Lesenská Vladimíra z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lochman Ondřej do 18 hodin z pracovních důvodů, Mádlová Ivana z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Naiclerová Hana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Němečková Crkvenjaš Zdenka z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Ochodnická Martina z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Olšáková Eliška od 17 hodin z pracovních důvodů, Opltová Michaela z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Potůčková Lucie od 17 do 20 hodin bez udání důvodu, Richter Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Slavík Jiří do 16 hodin z pracovních důvodů, Staněk Pavel z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Šafránková Lucie z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Šimek David do 14.30 z pracovních důvodů, Tureček Karel z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Voborská Milada z celého jednacího dne bez udání důvodu, Vondráček Radek z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Vondrák Ivo z celého jednacího dne z osobních důvodů a Wenzl Milan z celého jednacího dne z osobních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají: Baxa Martin od 19.30 z pracovních důvodů, Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Blažek Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Dvořák Martin z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Hladík Petr do 16 hodin z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Šalomoun Michal od 16.45 z pracovních důvodů a Ženíšek Marek od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů.

Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme jako první vyřadit z návrhu pořadu body 1 a 140, tedy sněmovní tisk 252, novela Ústavy České republiky, druhé a třetí čtení, body 2 a 141, sněmovní tisk 497, novela Ústavy České republiky, druhé a třetí čtení, body 8 a 147, sněmovní tisk 276, novela Listiny základních práv a svobod, druhé a třetí čtení.

Za druhé navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu.

Dnes, tedy v úterý 25. června, navrhujeme projednávat bod 4 z bloku Zákony - druhé čtení, sněmovní tisk 648 a dále projednávat body z bloku Zákony - první čtení, a to v pořadí: bod 10, sněmovní tisk 693, body 13 a 14, tedy sněmovní tisky 699 a 700, body 16 až 27, což jsou sněmovní tisky 702, 705, 706, 710, 714, 715, 716, 719, 721, 724, 725 a 726, bod 11, tedy sněmovní tisk 695, bod 29, sněmovní tisk 728 a body 118 a 119, sněmovní tisky 630 a 631.

Ve středu 26. června navrhujeme projednávat body z bloku Zákony - třetí čtení, a to v pořadí: bod 137, sněmovní tisk 669, body 129 až 133, tedy sněmovní tisky 519, 598, 633, 636 a 637 a bod 135, sněmovní tisk 659. Poté bychom případně pokračovali projednáváním neprojednaných bodů z úterý.

Ve 13.45 hodin bychom se věnovali volebním bodům 148 až 153.

Připomínám, že v 15 hodin bude zahájena mimořádná schůze, tedy 109. schůze Poslanecké sněmovny.

Ve čtvrtek 27. června se po projednání bodu 166, tedy odpovědi členů vlády na písemné interpelace, budeme věnovat bodu 159, sněmovní dokument 4415, návrhy Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Na základě dohody grémia bude u tohoto bodu zkrácen čas na hlasování na 10 vteřin.

V pátek 28. června navrhujeme projednávat body 136, 134 a 138 z bloku Zákony - třetí čtení, tedy sněmovní tisky 663, 654 a 354. Ve 12.30 bychom se věnovali bodu 7 z bloku zákony druhé čtení, sněmovní tisk 704.

Na závěr mi dovolte vás informovat, že na 107. schůzi Poslanecké sněmovny byl projednán bod 139 návrhu pořadu, sněmovní tisk 596, novela zákona o správě voleb, třetí čtení, a proto je na 108. schůzi neprojednatelný. Nemusí se hlasovat o jeho vyřazení.

To je z mé strany vše a nyní prosím, aby se paní poslankyně a páni poslanci vyjádřili k návrhu pořadu schůze, pokud mají zájem, ale zájem projevili mnozí s přednostním právem. Takže nyní je přihlášen jako první pan předseda Benda, následuje pan předseda Babiš, paní předsedkyně Schillerová, pan předseda Okamura, pan předseda Fiala, pan místopředseda Havlíček, pan předseda Jakob, znovu pan předseda Okamura a pan předseda Fiala a následují poslanci bez přednostních práv. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

Prosím tedy pana předsedu Bendu, aby přednesl své návrhy, a vás ostatní, kolegyně a kolegové, už žádám o ztišení.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, první signalizuji procedurální návrh, abychom dnes jednali a meritorně hlasovali o návrzích zákonů, a to jménem všech pěti koaličních klubů, i po 19. a 21. hodině, tak jak to bývá v úterky, abychom aspoň čtyři hodiny odpracovali. Přednesu návrhy, ale myslím, že může paní předsedající, paní předsedkyně, svolat pomalu poslance na toto procedurální hlasování.

A pak bych si dovolil tedy přednést několik návrhů, které jsme sdělovali na grémiu, ale ke kterým nebyl obecný souhlas, a to, abychom dnes za bod 10, sněmovní tisk 693, zařadili další dva body, a to bod 28, některá opatření v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaný invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 727; dále bod 12, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, sněmovní tisk 697. Tyto dva body bychom zařadili za bod 10. Dále za bod 14 bychom zařadili bod 15, vládní návrh zákona o rozpočtovém určení výnosu některých daní, sněmovní tisk 701, a poté za bod 29 bychom zařadili dva body, a to bod 30, vládní návrh zákona o poskytování některých opatření k podpoře bydlení, sněmovní tisk 729, a bod 31, vládní návrh zákona, kterým se mění zákony související s podporou bydlení, sněmovní tisk 730. Dále bychom za tyto zařazené body, pokud budou zařazeny, respektive zařadili bod 32, o podnikání na kapitálovém trhu, sněmovní tisk 731, a posléze za všechny pevně zařazené body v prvních čteních, to znamená za bod 119, bychom zařadili bod 33 - novela zákona o myslivosti, sněmovní tisk 732.

Tolik mé návrhy, které jsem chtěl přednést v tuto chvíli, a poprosím, aby se hlasovalo o tom procedurálním návrhu, že dnes budeme jednat a meritorně hlasovat i po 19. a 21. hodině. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji. Přivolala jsem kolegyně a kolegy z předsálí, protože zazněl procedurální návrh, který budeme hlasovat jako první, a totiž že bychom měli jednat i hlasovat po 19. i 21. hodině.

Je zde zájem o odhlášení, všechny jsem vás tedy odhlásila. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Pan poslanec Kuchař ruší svoji omluvu.

 

Jakmile se počet přihlášených ustálí, budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, je přihlášeno 152 přítomných, pro 77, proti 73. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že dnes budeme jednat i po 19. a 21. hodině.

Nyní se svými návrhy na změnu pořadu schůze vystoupí pan předseda Babiš. Není-li přítomen, tak jej posouvám jako posledního přihlášeného, a paní předsedkyně Schillerová připravena je.

Kolegyně a kolegové, já vás žádám o ztišení. Přesuňte své hovory do předsálí. Prosím ještě o posečkání. (Někteří poslanci odcházejí z jednacího sálu.)

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v pondělí 1. července má startovat jedna z nejambicióznějších reforem v naší veřejné správě, digitalizace stavebních úřadů a stavebního řízení, jejíž příprava byla zahájena mojí ctěnou kolegyní Klárou Dostálovou za vlády hnutí ANO. Bohužel informace, které se dostávají do veřejného prostoru od jednotlivých městských úřadů, nasvědčují tomu, že půjde spíše o největší digitalizační průšvih v historii Česka. Přechod na digitalizaci stavebních úřadů v režii ministra místního rozvoje Ivana Bartoše je totiž podle samospráv úplně nejhůře připraveným a řízeným projektem ve veřejné správě za posledních dvacet let. Na úřadech chybí technika, chybí přístup do zkušebních verzí, nikdo není s novými nástroji seznámen, nemá tušení, jak budou fungovat, a co hůř, hrozí, že uvedení nového systému do života definitivně zasekne Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, protože Pirátskou stranou vedené ministerstvo navzdory varováním zadalo zakázku na dodavatele IT řešení bez tendru.

Ze schvalování nových staveb se tak možná už v pondělí stane noční můra nejen pro žadatele, ale i pro úředníky. Nástroj, který měl zásadním způsobem zrychlit povolovací proces, ho možná na neznámou dobu úplně zablokuje. O jak vážný problém pro celou naši ekonomiku se jedná, ví každý, kdo měl co do činění s povolováním i malých, natož pak třeba bytových staveb, neřkuli staveb veřejně prospěšných nebo liniových. Situace, kdy u nás trvá povolit běžnou stavbu pět a více let, už bez nadsázky ohrožuje konkurenceschopnost země. Podle odhadů přichází každý rok bez rychlejšího stavebního řízení Česká republika o více než sedm miliard korun. Ano, přesně takový je odhad ekonomických přínosů, jak vyplývá z hodnotící zprávy vypracované jako podklad pro nový stavební zákon. Pokud dnes investoři a developeři uvažují, kam ve střední Evropě investovat, například v Německu či Polsku, dokážou mnohem lépe naplánovat své investice a dodržet harmonogram. A protože v České republice může i kvůli neschopnosti vlády nastartovat digitalizaci vyřízení stavebního povolení stále trvat i mnoho let, což se jim prodraží a nemají tak jistotu své investice, půjdou místo České republiky raději o zemi dál.

Ze všech těchto důvodů a vzhledem k naléhavosti hrozícího kolapsu stavebního řízení, nedostatečné komunikaci Ministerstva pro místní rozvoj a nedostatečné informovanosti stavebních úřadů prosím o zařazení mimořádného bodu s názvem Pondělní start digitalizace stavebního řízení. Prosím, aby byl zařazen jako první bod dnešního jednacího dne. Pokud to nebude schváleno, tak prosím o jeho zařazení zítra jako první bod jednacího dne, případně v pátek jako první bod jednacího dne. Děkuji vám. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy vystoupí se svými návrhy pan předseda Okamura, který je dále přihlášený, následuje pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako první mimořádný bod za SPD bych chtěl navrhnout na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny bod s názvem Nedostatek léků. Německo a některé další státy západní Evropy totiž zadržují léky, které pak nejsou k dostání u nás v České republice. V plánované solidaritě ve sdílení léků a léčiv v rámci členských států Evropské unie se začínají objevovat první velké trhliny. Německo a některé další země byly na jednání Rady Evropské unie kritizovány kvůli nekalé kumulaci některých léků. Já jsem rád, že tady za mnou sedí i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, protože tu situaci s nedostatkem léků vaše vláda dlouhodobě neřeší a výsledky v podstatě nejsou vidět. Farmaceutické firmy v Německu jsou nyní povinny udržovat půlroční zásoby strategických nedostatkových léků, což je doba delší než v ostatních zemích. Množství těchto léčiv skladovaných v Německu po dobu půl roku nyní tvoří 25 % všech jejich dodávek v Evropské unii. Toto množství by pokrylo celoroční spotřebu příslušných léků v jedenácti zemích střední a východní Evropy včetně České republiky. I proto nyní hrozí reálné riziko nedostatku některých důležitých léků pro občany České republiky, a to zejména co se týká dodávek antibiotik. My v hnutí SPD prosazujeme systémové řešení a zajištění co největší lékové soběstačnosti.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z Top 09 uvedl, že pokud by nastal nedostatek některých léků v České republice kvůli jejich nadměrným zásobám v Německu, bude tato situace řešena dvoustranným jednáním s německým ministerstvem zdravotnictví. Asi si pan ministr nevšiml, že tady je průběžně už přibližně dva roky neustále nedostatek nějakých léků a vy místo abyste ve vládě připravili systémové řešení, aby ten nedostatek nebyl, tak nejenom, že žádné řešení nepředkládáte, ale dokonce ještě situaci určitým způsobem zlehčujete. Tento postup, jak tady říká pan ministr Válek, ministr zdravotnictví, tedy že všichni vidíme tady celou dobu, že je tady nedostatek různých léků a vy, místo abyste připravili systémové řešení, tak mluvíte o nějakém bilaterálním jednání, které absolutně tu situaci systémově neřeší, tak to je u vás vždycky zvykem. Až když ten problém je v takové míře, že už si občané stěžují, tak vy něco verbálně řeknete, ale skutek utek. Nadměrné zadržování léků Německem a některými dalšími státy západní Evropy, které nutně povede k nedostatku léků pro menší evropské státy, je nutné řešit systémovým způsobem, jednotnými pravidly a sankcemi při jejich porušování. Z dlouhodobého hlediska je nutné pracovat na zajištění soběstačnosti České republiky při zásobování léky a léčivy včetně obnovení jejich výroby tam, kde je to možné.

Takže já bych jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny chtěl navrhnout bod s názvem Nedostatek léků a rád bych tedy, aby pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který tady je dva metry za mnou, tak aby za vládu podpořili, vládní poslanci podpořili zařazení tohoto bodu, protože nejenom nás jako SPD, ale i občany zajímá, jak to tedy s tím nedostatkem léků bude, protože je to samozřejmě absolutně důležitá záležitost pro naše občany.

Když už tady vidím pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, tak zároveň navrhuji i druhý mimořádný bod, a to je Nedostatek zubařů v České republice, protože já to řeším dlouhodobě. Teď jsem byl naposledy opět opakovaně v Moravskoslezském kraji a ta situace je opravdu zoufalá. Zoufalá! Já jsem tam mluvil s lékaři, protože v SPD máme řadu lékařů a já bych vás chtěl opravdu důrazně požádat, pane ministře zdravotnictví Válku, a taky Fialovu vládu, abyste konečně začali řešit nedostatek stomatologů v České republice, respektive tu nedostupnost stomatologické péče, abych to upřesnil, protože opravdu nejenom v Moravskoslezském kraji, ten patří k těm z nejvíce postižených, doslova po celé České republice statisíce našich občanů nemají přístup ke stomatologické péči, nejenom k zubaři jako takovému, ale ještě další problém je, že k té, která je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, které na jednu stranu musí občané platit a na druhou stranu se nemůžou domoci té péče, která má být tedy ze zdravotního pojištění zajištěna.

Takže já bych chtěl pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a Fialovu vládu jako celek vyzvat, abyste schválili tento můj návrh bodu dvě s názvem Nedostatek zubařů v České republice. Byl bych rád, abyste nám tady přednesli váš návrh řešení. Já vím, že žádný nemáte, ale tak, abyste si aspoň vyslechli návrhy řešení od nás v SPD. Řešení k diskusi je celá řada a určitě to musí být kombinace více návrhů. Ale nejenom od stomatologů, přímo od stomatologů, slyším řešení typu, že kdyby byla povinnost uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou pro stomatology, tak by to vedlo k rozptýlení stomatologů po území České republiky, nejenom v těch velkých městech. Vedlo by to ke zvýšení dostupnosti stomatologické péče, protože od odborníků, od stomatologů často slyším, že ve skutečnosti zubařů je relativní dostatek, ale právě proto, že není povinnost poskytovat tu péči v rámci zdravotního pojištění, tak dochází k té kumulaci. A znovu říkám, nejsem odborník, já se odborníků ptám, to ostatně všichni vědí, že nejsem zubař. To znamená, že dochází k té kumulaci ve větších městech a samozřejmě se dělá ta činnost v podstatě za úplatu, místo aby to bylo ze zdravotního pojištění.

To znamená, ty problémy tady jsou velké. Od vás jsem, přestože to tady už tři roky, respektive z minulého volebního období se snažím řešit, tak my jsme v opozici a vyzývám jak předešlou Babišovu vládu, tak současnou Fialovu vládu a tady opakovaně vás, pane ministře, k tomu, abyste řešil nedostatek stomatologů, aby lidé měli dostupnou stomatologickou péči. A znova říkám, především v Moravskoslezském kraji a dalších místech, která nejsou v okolí Prahy, Brna a velkých měst je to obrovský problém. A to nemluvím ani o tom, že se to netýká jenom dospělých, ale týká se to i dětských zubařů. To je ještě další obrovský problém, že vlastně je nedostupnost i stomatologů dětských. V podstatě maminky s dětmi s tím mají obrovské problémy, když třeba malé děti začnou bolet zuby a v podstatě se často vůbec nemají kam akutně obrátit a nejenom akutně. Ten stav je takový třeba v Moravskoslezském kraji, za který jsem zvolený poslancem, že ano, on by ten zubař byl, když třeba malé dítě potřebuje akutně ošetřit, a víte, že s malým dítětem rozhodně nevydržíte, když ho bolí zuby. To můžeme říct my, kteří jsme rodiči. Ale bude to opravdu za obrovskou úplatu, že lze sehnat třeba v Ostravě někoho, ale za obrovskou úplatu, ale aby malé dítě třeba, kterému jsou tři roky, čtyři roky - dám konkrétní příklad, co mám teď zrovna aktuální podněty - bylo ošetřeno ze zdravotního pojištění, no tak to je v podstatě, a ještě akutně nebo v nějakém opravdu krátkém časovém rozmezí, tak to je v podstatě neřešitelná situace dneska v řadě míst České republiky.

Takže pane ministře, sedíte za mnou, takže já bych vás chtěl požádat, abyste požádal poslance vládní koalice, protože tady máte většinu, abyste schválili tyto dva moje mimořádné body. První jsem navrhl s názvem Nedostatek léků v České republice a průběžně ten nedostatek různých léků, viz před čtrnácti dny to tady velice správně říkala naše poslankyně SPD Karla Maříková, mluvila o nedostatku léků na astma a další oblasti, ono se to průběžně mění. A ten bod číslo dvě je Nedostatek zubařů, stomatologů v České republice. Respektive Nedostupná péče stomatologů pro občany České republiky. Takže to jsou dva body a doufám, že je schválíte, i když vím, že nám je zamítnete, ale my vám ten problém budeme tady samozřejmě neustále připomínat až do voleb a doufám, že se poté už vláda změní tak, aby to byla vláda, která bude myslet na problémy českých občanů.

Mimochodem, to, co předvádí Fialova vláda a to, co se zase událo za těch několik dní nebo za ten krátký časový úsek, co tady ve Sněmovně naposled byla řádná schůze, tak teď od 1. července Fialova vláda se rozhodla opět poškodit současné i budoucí důchodce zhoršením podmínek penzijního spoření. SPD naopak prosazuje zvýšení státní podpory na důchodové spoření. Od 1. července se na návrh Fialovy vlády mění podmínky státní podpory penzijního spoření. Takže například lidem, kteří by chtěli penzijní spoření v důsledku zhoršení jeho podmínek ukončit předčasně, dokonce hrozí ztráta získaných státních příspěvků. Jiným navíc hrozí ztráta veškerých jejich úspor z tohoto spoření. Například státní příspěvek k penzijnímu spoření se úplně přestane vyplácet důchodcům, kteří se takto zaštiťují na pozdější fázi svého stáří, kdy již nebudou moci pracovat.

To všechno je samozřejmě pro hnutí SPD zcela nepřijatelné. My proto navrhujeme naopak zvýšit podporu všech občanů, kteří se zodpovědně zajišťují na své stáří, ať už si měsíčně ukládají na penzijní spoření jakoukoliv částku. Ke zvážení je i výraznější státní podpora penzijního spoření nízkopříjmových, pracujících a mladých lidí. Ze strany Fialovy vlády se jedná o další opatření, které oslabuje a poškozuje stabilitu našeho důchodového systému a samozřejmě poškozuje nejenom současné důchodce, ale i ty budoucí.

Další záležitostí je, že teď podle aktuálních čísel se reálné mzdy za Fialovy vlády propadly téměř o 20 %. Přesto Fialova vláda plánuje naprosto nedostatečné zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL navrhuje v rámci zvyšování platů ve veřejném sektoru od letošního září zvýšit základní složku příjmů pouze zaměstnancům v takzvané první stupnici, kam patří například nepedagogičtí pracovníci ve školství, zapisovatelé u soudů či zaměstnanci ve státní službě, a to pouze v rozmezí od 7 do 10 %. Přitom reálné mzdy těchto zaměstnanců se kvůli vysoké inflaci za dobu, kdy je u moci Fialova vláda, propadly o téměř 20 %.

My jako SPD v této souvislosti - a jsou to jasná čísla - navrhujeme, aby se v té první stupnici zvýšily platy o 15 %, což je v podstatě mezi tím, co navrhuje Fialova vláda a co je ten reálný propad, protože vy jste takovým způsobem zadlužili Českou republiku, že jste samozřejmě omezili ty zdroje, protože dáváte stamiliardy na věci, které nejsou pro české občany. Takže náš návrh je 15 %. Vy prostě navrhujete pouze rozmezí 7 % a něco, což nám připadá velmi málo. Ostatním pracovníkům ve státních a veřejných službách nechce ministr Jurečka zvýšit platy vůbec, i když i jim příjmy zásadně znehodnotila vysoká inflace.

Podle našich kvalifikovaných propočtů by se zaměstnancům státu zařazeným v první stupnici, jak už jsem říkal, měly ty základní platy zvýšit o 15 %, sociálním pracovníkům a zdravotním sestrám o 7 % - protože ti jsou v jiné stupnici, kde je vyšší základ - lékařům o 11 % a učitelům o 13 %. Toto jsou kvalifikované propočty expertů. Podle našeho názoru musí za poctivou práci náležet zaměstnancům státu důstojný plat, protože bez lékařů, zdravotních sester, ale i školníků a různých dalších pracovních pozic, ať jsou to ekonomové v nemocnicích a dalších státních zařízeních, účetní ve státních zařízeních, to jsou všechno ty platové stupnice, o kterých tady hovořím - je tam celá řada povolání - tak bez nich se stát prostě neobejde. Bez pracovníků v sociálních službách se také neobejdeme.

Jak jsem říkal, tak vy sami jste si tady vloni, Fialova vládní koalice, přidali platy politikům. My jsme hlasovali proti. Sami sobě si přidáte, ale na občany úplně kašlete. Takže jsem na tohleto chtěl upozornit, protože přístup Fialovy vládní koalice vede k propadu příjmů těchto zaměstnanců ve veřejné službě, ve veřejném sektoru, což zásadním způsobem samozřejmě ohrožuje dostupnost veřejných služeb typu zdravotnictví, školství, ale i sociální péče pro občany a další důležité oblasti.

Ještě zmíním, že Fialova vláda opravdu likviduje všechny možné segmenty našich občanů, protože i třeba když se podíváme na zemědělce a lesníky. Fialova vláda - teď je to zpráva z minulého týdne - podpořila nařízení Evropské unie, které může být likvidační pro naše zemědělce a lesníky i pro státní rozpočet. Minulý týden bylo na Radě Evropské unie schváleno - i za podpory Fialovy vlády, konkrétně ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL - takzvané nařízení o obnově přírody.

Tady u toho je pozoruhodné, že právě lidovci, KDU-ČSL, kteří před volbami říkali, že jsou na straně venkova, tak opakovaně jdou proti zemědělcům a lesníkům a jdou opakovaně právě proti lidem na venkově. Vy jdete přímo proti rodinám s dětmi, proti venkovu, protože toto nové nařízení Evropské unie stanovuje členským státům náročné a finančně velmi nákladné normy a povinnosti v oblasti životního prostředí.

Tento návrh prošel nejtěsnější možnou většinou hlasů a zavádí nové velmi rozsáhlé byrokratické monitorovací a vykazovací povinnosti pro naše zemědělce a lesníky. Nařízení kritizuje i Agrární komora České republiky, která mnohá opatření označuje za iracionální a nesplnitelná. Vy v podstatě děláte ze zemědělců a lesníků úředníky. Místo aby se věnovali svým činnostem, tak je zahlcujete další a další byrokracií na úkor jejich činnosti.

Za hnutí SPD říkám, že my samozřejmě prosazujeme a uznáváme potřebu skutečné a realistické ochrany životního prostředí a přírody. Ovšem nikoliv na základě a prostřednictvím nerealistických a aktivistických nařízení Evropské unie, které podporuje Fialova vláda, ale na základě skutečných možností našich občanů, našich firem a naší republiky. Ta nařízení Evropské unie, jak vidíme neustále, prostě nerespektují národní specifika, a tak jako v jiných oblastech jsou a mohou být pro naše zemědělce a lesníky - konkrétně teď mluvím o tomto nařízení - obecně i pro jejich rozpočty prostě likvidační. Ve finále to zaplatí naši občané. Platí to na drahých potravinách, platíme to na dalších drahých nutných životních nákladech. Takže Fialova vláda místo toho aby se postavila proti a podpořila české občany, české zemědělce, českou produkci, české lesníky, české myslivce, tak vy jste jim znovu podrazili nohy a znovu jdete proti našim slušným a pracujícím občanům.

Takže to jsou další aktuality, které jste tady zase natropili, a my s tím nejsme spokojeni. Znovu je to další důvod pro to, abychom se pokusili ve volbách ukončit Fialovu vládu, protože už je to opravdu zcela neúnosné.

Jako další bych chtěl předřadit jako bod 3 na tuto schůzi Poslanecké sněmovny tisk 5, bod 35. Je to návrh SPD na zestátnění exekutorů. Už jsem to tady navrhoval několikrát, pokaždé mi to zamítnete. Nejenom vládní koalice, ale i hnutí ANO hlasuje proti tomuto našemu návrhu. My jsme tady jediní, kteří nejenom že bychom rádi nastavili tu situaci, která panuje v České republice, do normálu, protože dneska je ten stav takový, že dlužníci, i když platit chtějí, tak se dostávají do dluhových pastí a dostávají se potom i do šedé ekonomiky. Vydělává tady exekutor, advokát a ten systém prostě nefunguje. Samozřejmě věřitel má dostat své peníze, dlužník má platit, ale měly by ty podmínky být všechny nastaveny tak, aby ten systém fungoval, nikoliv aby byl úplně likvidační. To znamená, my jako cestu vidíme zrušení těch, řekl bych, soukromých exekutorů a zestátnění exekutorů. Takže bych vás chtěl požádat, aby jako bod 3 na schůzi Poslanecké sněmovny byl předřazen zákon SPD na zestátnění exekutorů.

Jako bod číslo 4 bych chtěl zařadit přímou volbu a odvolatelnost politiků. Je to návrh zákona SPD, je to změna ústavy. (Velký hluk v sále.) Můžu požádat o klid?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano. Kolegyně a kolegové, prosím o ztišení, byť sál je poloprázdný, hluk je velký. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jako bod číslo 4 bych chtěl zařadit zákon SPD na přímou volbu a odvolatelnost politiků. My máme v názvu přímou demokracii. Svoboda a přímá demokracie - SPD. A tento návrh já už tady navrhuji třetí volební období. A všichni ho odmítáte nebo blokujete. Ale já to budu navrhovat znovu a znovu, protože si myslím, že přímá volba a odvolatelnost politiků, především ta odvolatelnost, je potřeba. To znamená, je to tisk 7, bod 37. Chtěl bych jako čtvrtý bod navrhnout návrh SPD na zavedení přímé volby a odvolatelnosti politiků a také ideálně jejich přímé hmotné zodpovědnosti.

Jako bod 5 bych chtěl předřadit zákon SPD, který by podpořil živnostníky a malé a střední podnikatele. Jedná se o novelu autorského zákona, kdy my chceme, aby byly živnostenské provozovny zbaveny povinnosti platit autorské poplatky za rozhlasové a televizní vysílání, ale jedná se nám o to rozhlasové vysílání, pakliže provozovny nejsou určeny pro poskytování hudební a televizní produkce, jedná se nám o televizní a rozhlasové poplatky. Protože tímto bychom chtěli podpořit živnostenské provozovny, ale i další provozovny. Jedná se třeba i o různá zdravotní zařízení a tak dále. Protože když ta hudební rozhlasová a televizní produkce není určena primárně pro to, že je to nějaký hudební klub a pak na tom vydělává peníze a podobně a jeho účelem je přímo ta hudební produkce, tak si myslím, že je to úplná blbost, aby to ty provozovny platily. Takže bych chtěl předřadit jako bod číslo 5 novelu autorského zákona z pera SPD, je to tisk 15, bod 45, abychom pomohli živnostníkům a středním a malým podnikatelům, abychom jim ulevili, protože vy jim nakládáte čím dál vyšší daně, vy jim nakládáte čím dál vyšší povinnosti. SPD podporuje podnikání, podporuje živnostníky. A my chceme této skupině pomoci.

Tento náš návrh nemá žádný vliv na státní rozpočet. To bych chtěl zdůraznit, tento náš zákon nemá žádný vliv na státní rozpočet. Je to pouze o podpoře podnikání, o podpoře živnostenského podnikání, o podpoře lidí, kteří se každý den živí svou vlastní prací. A já si myslím, že je to tak úplně v pořádku. Takže znovu zdůrazňuju, tento náš návrh zákona nemá vliv na státní rozpočet, nemá vliv ani na rozpočty krajů a obcí. Proto je to jenom o té vaší vůli, jestli vládní pětikoalice chce také jako SPD podpořit živnostníky. Vy budete proti. A už vím, že nám to zamítnete. Ale já to tady budu opakovaně navrhovat, protože my chceme podporovat živnostníky, malé a střední podnikání. Přitom znovu zdůrazňuju, na státní rozpočet to nemá žádný vliv. Takže nevím, proč to nepodporujete, proč to tady podporuje jenom SPD. Takže tohleto je další návrh.

A potom jako bod číslo 6 bych chtěl navrhnout snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilního čistého příjmu pro pracující rodiče a také současně zvýšení motivace pro zakládání rodin s dětmi. Je to přesně návrh zákona SPD, protože my podporujeme na rozdíl od KDU-ČSL a dalších stran Fialovy vládní pětikoalice, my podporujeme pracující rodiče, my podporujeme pracující rodiny a jsme si vědomi nutnosti zvýšit porodnost v České republice, v pracujících rodinách, protože to má samozřejmě do budoucna vliv i na ufinancování důchodového systému. Takže my navrhujeme v naší novele zákona, je to z pera SPD, o daních z příjmů, je to tisk 22, bod 49. Jako bod číslo 6 bych to rád zařadil na program dnešní schůze Poslanecké sněmovny.

Navrhujeme významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení čistého příjmu pro pracující rodiče. Znovu zopakuji, současně se jedná o zvýšení motivace pro zakládání rodin s dětmi. Současně se tímto zákonem snažíme zbavit pracující rodiče - často velmi ponižujícím způsobem - žádat o dávky státní sociální podpory. To je opravdu ostuda, co tady předvádí Fialova vláda a premiér Fiala z ODS, který se v televizi, sám jsem to viděl, ještě chlubí tím, že stoupá počet lidí na sociálních dávkách za vaší vlády. To je neuvěřitelné vyjádření, jo? Ta samá vyjádření předvádí KDU-ČSL, konkrétně ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Takže místo aby se vláda snažila o to, aby bylo co nejméně lidí na sociálních dávkách, což by mělo být podle mého názoru cílem každé vlády, aby tady byla taková životní úroveň, aby bylo co nejméně lidí na sociálních dávkách, tak vy se chlubíte tím, že stoupá počet lidí na sociálních dávkách. To je úplně neuvěřitelné. To je úplně neuvěřitelné! To je opravdu jako úplně neuvěřitelná situace.

A samozřejmě, jak už jsem poznamenal, tak z celospolečenského hlediska je dlouhodobým cílem tohoto našeho návrhu zákona podpora propopulačních opatření, protože porodnost je toho času nyní v České republice pod dvě děti na matku. Samozřejmě my to potřebujeme dostat i podle demografických ukazatelů přes dvě děti na matku, za a) abychom nevymírali a za druhé aby byl ufinancovatelný průběžný důchodový systém. No, tak Fialova vládní pětikoalice se netají tím, jak to řešíte vy. Vy to chcete řešit přijímáním migrantů. Ale to je prostě cesta, se kterou my v SPD nesouhlasíme. My si myslíme, že bychom měli maximálně podpořit - mimochodem jako to dělají v Maďarsku, premiér Orbán. A kdo viděl ta čísla, tak už to nese pozitivní ovoce. Je potřeba podpořit naše pracující rodiny s dětmi, naše občany, pracující v rodinách, aby naši občané se nebáli mít druhé a třetí dítě, protože oni se dnes bojí mít další děti, protože se bojí, že to prostě neufinancují. A tohleto je výsledek. A rozhodně není cestou přijímání migrantů z celého světa.

Ostatně, jak jsme viděli v tom vašem návrhu lex Ukrajina, který má být na programu tento týden schůze Poslanecké sněmovny, tak to je opravdu úplně otřesné, protože vy vlastně otvíráte dveře přijímání těch různých afrických a islámských migrantů, protože přesouváte Ukrajince, kteří jsou pod tou ochranou, tak je přesouváte na dlouhodobý pobyt, a tím pádem samozřejmě se mění ty parametry i na základě migračního paktu, který vy jste si tam odsouhlasili. Takže to je skutečně mimořádně nebezpečná věc.

A my znovu říkáme za SPD, že je potřeba podpořit české rodiny s dětmi, aby měly více dětí. A přijímání cizích migrantů a legalizace jejich pobytů není cestou, kterou prosazuje SPD. To prosazuje Fialova vládní pětikoalice.

My bychom tedy rádi, abyste... Samozřejmě, a to tady mám poznamenáno, cílem našeho zákona je právě negace toho argumentu nezbytnosti přijímání ekonomických migrantů a dalších migrantů z kulturně naprosto odlišných zemí, ale i těch, které jsou třeba kulturně bližší, ale stejně jsou to cizinci. A často z těch zemí, a to se mluvilo o těch afrických a islámských zemí, kde je porodnost pět až osm dětí na matku. Ale to ovoce vidíme ve Francii, kde právě ta porodnost u muslimských matek je až osm dětí na matku. A samozřejmě potom v podstatě demograficky je jich tam více. A v Británii už to v některých městech je, že je tam více muslimů než původních britských obyvatel. A týká se to už i větších britských měst, jestli jste viděli ty statistiky. A to je opravdu děsivý scénář, kterého bych se nerad dožil v České republice. To znamená, znovu říkám, že my chceme podporovat české rodiny s dětmi, a to je také náš návrh zákona. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan místopředseda Havlíček, který ale předpokládám, že je teď na jiném jednání, takže teď je další pan předseda Jakob, který ale zrovna odešel, takže také propadá na závěr.

Pane předsedo Okamuro, vy tady máte další přihlášku, budete ji chtít využít? Mohl byste vystoupit. To je nějaká mýlka, takže tu úplně stahuji.

Pan předseda Fiala také stáhl, nyní se tedy dostáváme k panu poslanci Stržínkovi, který je dalším přihlášeným. Ten tu také není, pan poslanec Stržínek? Tak pan poslanec Farhan, toho vidím, že tady poctivě sedí, takže vás žádám o přednesení návrhu. Pane předsedo, omlouvám se, ale nyní tedy nicméně jste zařazen na další. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Paní předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych chtěl dnes navrhnout nový bod, který jsem nazval Dva roky nedostatku léků v České republice způsobeného neřešením situace ministrem zdravotnictví Válkem. Nedostatek léků na rakovinu, nedostatek léků na cukrovku, nedostatek léků proti střevní chřipce, nedostatek léků na vysoký tlak. A tak bych mohl klidně dál pokračovat. Většina z nás, kteří tu sedí, to ví moc dobře. Potkáváme se v předsálí, diskutujeme o tom a netýká se to jen Sněmovny. A věřte mi, že mnoho lidí mimo Sněmovnu to mají úplně stejně. Při svých cestách po Plzeňském kraji, to slyším často, vlastně to slyším skoro furt. Staří lidé se ptají, proč jim lékárníci říkají, že nemají daný lék. Nerozumí tomu. Jiní se pak ptají, proč musí shánět léky, které dříve byly běžně dostupné. Samozřejmě by bylo nefér, že problém s nárazovými výpadky léků tu byl vždy. Ale nikdy ne v takovém rozsahu a navíc s vizí, že to nemá pod vedením ministra Válka řešení. Nebo řešení to má, ale to řešení bude horší a horší. A to jen kvůli tomu, že máme ministra zdravotnictví, který tu situaci neumí řešit. Neříkám, že ji nechce, říkám, že ji neumí. Možná by chtěl, ale jen prostě ani po dvou letech nechápe, jak vlastně věci fungují.

O co méně výsledků má, o to více agresivní je na sociálních sítích. A navíc napodobuje i jako malé dítě premiéra, když se přes objektivní realitu snaží lidem namluvit, že je všechno v pořádku, že léků je dost, lékaři jsou šťastní a na všem je s nimi dohodnut, na pohotovostech se nečeká hodiny, nemocnice se rušit nebudou a všechno v jeho světě jako ve světě Petra Fialy je zalité sluncem. Ale situace je naprosto opačná, a i proto zavrhuji zařadit tento bod o neschopnosti ministra Válka zajistit svými opatřeními dostatek léků.

Vybral jsem si jen jeden bod pro dnešní zařazení, protože kdybych chtěl projít jen polovinu věcí, tak bych od vás, vládních poslanců, určitě slyšel, že obstruuji, že blokuji Sněmovnu na několik dní. Nemám v úmyslu blokovat Sněmovnu těmito věcmi.

Chtěl bych říct, že pan ministr neví, co se týká léků, ani jak dlouho připravoval novelu zákona o léčivech. Neví, kdy mu šla do připomínkového řízení. Až bude říkat, že to ví, tak si prosím projděte stenozáznamy. Je to ministr, který radši ani nereagoval v rámci obecné rozpravy na jednotlivé podněty poslanců i přesto, že prezentoval, že se jedná o jednu z největších pacientských novel. Já si opravdu neumím představit, když toto je podle pana ministra Válka největší novela, jak asi vypadá středně velká novela nebo malá novela. Přijde mi to, jako když si rybáři ukazují velikost chycené ryby - a to se vším respektem k rybářům.

Je to ministr, který se jednou spoléhá na lepší zítřky, podruhé na počasí a jindy na milost ostatních států. Je to vlastně takový, dovolím si přirovnat, je to takový komunistický plánovač v řadách TOP 09. Je to ministr, který opakovaně slibuje, že situaci vyřeší, a nikdy ji nevyřešil. Zajímavé na tom je, že už několikrát oznámil, opakovaně, že problém je vyřešený, aby se o pár dní později zjistilo, že stejný problém vyřešen není. Pravda je, že vlastně nikdy nic nevyřešil. Jediné, co v poslední době přinesl, je aplikace, která vám řekne, že léky nejsou, nebo vám řekne, že léky jsou v lékárně, která může být vzdálená i několik desítek kilometrů. Ale ráno, když přijdete do té lékárny, vidíte, že třeba ten lék není, protože už tam přišel někdo úplně jiný a vyzvedl si ho. A to si myslím, že taková aplikace se vyplatí.

A nedá mi to, abych neokomentoval jeden z jeho posledních majstrštyků, že odjede do Bruselu a vzápětí nám oznámí, že situace s léky bude vyřešena. Je to další bomba. Akorát, že vůbec. Po pár minutách zjistíte, že ministr za vyřešení považuje jen to, že ho v Evropské unii s tím jeho absurdním nápadem nevyhodí a Němci mu řeknou, že kdyby měl problém, tak ať zavolá. To jsou závěry, které znamenají jediné: situace s léky pod jeho vedením resortu ministerstva se nezlepší.

Já bych rozuměl tomu, kdyby se pan ministr, týká se to zásoby léků na šest měsíců, které si naplánovali Němci, přijel z Bruselu a řekl, že německý ministr zdravotnictví nebude trvat na tom zákoně, nebo ho zruší, já nevím, něco konkrétního. Vždyť stačí, aby tento bod otevřel, řekl nám, že toto dojednal. Rozuměl bych tomu, že třeba ministři z Francie, kteří něco obdobného připravují, že Rakušané něco podobného připravují, vlastně de facto si připravují pro své občany, něco dělají a připravují si zásoby léků, kritických léků, aby jich měli dostatek. Ale vlastně jediné řešení je to, že všichni v tom Bruselu projeví s naším panem ministrem solidaritu. Já si umím představit, že jako sousedský ministr zdravotnictví v Německu mu řekne, že samozřejmě, že když bude problém, že si s ním o tom rád promluví, ale určitě mu neřekne, že tento zákon, který se týká zásoby léků pro německé občany, pro německé pacienty bude rušit. Neumím si to představit. Anebo otevřeme ten bod a dozvíme se, že ho zruší, dozvíme se, že ve Francii ho nebudou připravovat, v Rakousku, to samé. Že se státy nebudou starat o své občany, že spoléhají na to, že si prostě ministři zavolají a solidárně to pak vyřeší.

Já tomu prostě nevěřím. Jsou to jenom obecné floskule, které tady současný ministr zdravotnictví vypouští jako něco bombastického, jako něco, co spasí Evropskou unii. A proto navrhuju zařadit tento bod, jak jsem ho nazval na začátku, jako první bod dnešního jednání. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan předseda Jakob, protože s přednostním právem je tady z těch přihlášených jediný, následuje pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Vážené dámy, vážení pánové, já nebudu komentovat předřečníka, ale chtěl bych poděkovat panu ministrovi zdravotnictví, že za naši zemi a pacienty i na evropské půdě bojuje jako lev. (Hlasy nesouhlasu zleva.)

Nicméně k tomu, co chci navrhnout. Na výboru pro diální záležitosti 6. června tohoto roku na 23. schůzi jsme na můj návrh projednávali návrh na odvolání Lubomíra Veselého z funkce člena Rady České televize. Výbor pro mediální záležitosti doporučil Poslanecké sněmovně, abychom pana Veselého z Rady České televize odvolali. Teď nebudu zdůvodňovat celou tu materii, nicméně dalším nutným procedurálním krokem je, abychom tuto záležitost zařadili na jednání Poslanecké sněmovny. Já si proto dovolím tedy dát návrh na zařazení nového bodu s názvem Návrh na odvolání Lubomíra Veselého z funkce člena Rady České televize. Je k tomu vypracován sněmovní dokument 4516.

Zároveň férově chci uvést, že kolegové z opozice v souladu s jednacím řádem vypracovali oponentní zprávu menšiny poslanců, tu jste také obdrželi a je to sněmovní dokument 4535. Zároveň při vědomí toho, že jsme tuto záležitost i na výboru pro mediální záležitosti diskutovali poměrně dlouho a zevrubně, předpokládám, že i jednání tady na plénu bude trošku delší, a jsem si zároveň vědom toho, že v tomto týdnu máme poměrně nabitý program, proto v tuto chvíli nebudu dávat návrh na pevné zařazení a poprosím jenom o to, abychom tento bod zařadili do programu. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy vystoupí s návrhy na změnu programu pan poslanec Hendrych, následuje paní poslankyně Malá. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, já jsem tady už poněkolikáté se stejnou nebo podobnou problematikou, a to je se zařazením bodu, abychom si vyjasnili financování Vězeňské služby České republiky v současné době a kritickou situaci v oblasti personální v tomto bezpečnostním sboru.

V zásadě bych chtěl na začátku možná poděkovat panu ministru Blažkovi, který mi odpověděl poměrně zevrubně nebo řekl bych až takovým způsobem, na který nejsem zvyklý od ministrů. Podrobně mi odpověděl na interpelaci, která cílila na něco podobného, o čem tady chci dneska hovořit. A také mu děkuji za to, že jsem mohl být přizván na jednání ředitelů věznic, kde jsem mohl složitost současné problematiky probrat přímo s jednotlivými řediteli a rozšířit si tak povědomí o této závažné problematice, která spadá do vnitřní bezpečnosti České republiky. Jakkoliv jsem rád, že mi poskytl spoustu informací, tak nemohu tuhletu věc považovat za uzavřenou a nechat ji být, protože konkrétně v té interpelaci je několik výroků, které si zasluhují pozornost Poslanecké sněmovny a zároveň si zasluhují to, abychom tuto záležitost zde v podstatě neprodleně probrali.

Já se pokusím být maximálně stručný, nicméně nedá mi, abych třeba neodcitoval to, co v té interpelaci zaznělo, aspoň částečně: "Vysoká nenaplněnost stávajících systemizovaných míst příslušníků i občanských zaměstnanců je zásadní příčinou současné situace. V důsledku absence příslušníků ve službě lze již úkoly plnit pouze za pomoci služby přesčas, výpomoci mezi věznicemi a omezováním služby na některých stanovištích, jako jsou strážní věže, oslabením strážních a zásahových hlídek, oslabením eskortní služby, což přímo" - a teď si dovolím zdůraznit - "což přímo ohrožuje bezpečnost věznic". To je citace z interpelace, kterou mi zaslal pan ministr Blažek. Mohl bych ji tady přečíst celou respektive citovat tady další výroky. Je tady například uvedeno, že situace ve Vězeňské službě České republiky, ta aktuální situace je členy Bezpečnostní rady státu vnímána jako velmi závažná.

Takže jak je jistě všem známo nebo logicky vyplývá tady z těchto výroků, měli bychom se tímhletím problémem zabývat velmi intenzivně a neprodleně. A já si nemyslím, že pokud bychom to zařadili na dnešní bod jednání, jak budu navrhovat za chvíli, že by to mělo trvat nějak dlouho. Ale chci slyšet, co se tady s těmihle věcmi bude do budoucna dít. Pokud budeme pouze konstatovat ten neuspokojivý stav a bavit se o něm, tak se nedostaneme dál. Takže já bych rád slyšel, co tady s tímhletím problémem budeme dělat, jaké kroky se plánují a v jakém horizontu se očekává, že se ta situace zlepší, respektive změní aspoň částečně.

A pak mám ještě jednu věc, která s tím také souvisí. Vím, že Ministerstvo spravedlnosti požádalo na vládě na dofinancování provozu Vězeňské služby v letošním roce 1,2 miliardy korun a pan ministr Stanjura zase na jiné interpelaci, kterou jsem tady měl minulý týden, řekl, že Vězeňská služba dostane 300 milionů pouze, což je tedy dost značný nepoměr, a to si myslím, že bychom si taky tady měli vyjasnit. Proč Ministerstvo spravedlnosti chce 1,2 miliardy a proč Ministerstvo financí říká, že 300 milionů stačí. Děkuji.

A jenom bych ještě paní předsedkyni řekl, že bych byl rád, aby se ten bod jmenoval Vyjasnění financování Vězeňské služby České republiky a kritická personální situace v tomto bezpečnostním sboru. A rád bych ho navrhl jako první bod dnešního jednání. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy vystoupí se svým návrhem paní poslankyně Malá a následuje pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Já začnu pár titulky z médií, protože ony mluví za vše: "Organizátor kroužku byl zkušený pedofil Jan B., 49 let, 21 let zneužíval děti. Pedofil vedl dětský klub, sexuálně děti zneužíval, za znásilnění dříve seděl. Policie rozkryla síť lidí, kteří vedli kroužky a zneužívali děti. Sadomasochista vedl kroužek z Jihlavska, za zneužívání dětí mu hrozí dvanáct let." Mohla bych pokračovat. Všechno toto by mohl řešit takzvaný dětský certifikát, který ale stále není. A musím říct, že už mě vážně nebaví neustále odpovídat médiím na dotazy, kdy už konečně dětský certifikát, který zabrání práci sexuálním delikventům s dětmi, bude. Nebaví mě to, protože prostě nevím. A to přitom bylo všechno domluveno. Slyšíte dobře. Domluveno bylo úplně všechno. Dokonce byla dohoda i s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, která svolala jednání k dětskému certifikátu. A tam jsme se na všech základních parametrech dětského certifikátu shodli.

Já tady velmi často slýchávám, jak jsme jako opozice nekooperativní, jak všechno blokujeme. Ale to, že certifikát nemáme, je jenom důsledkem neochoty této koalice o tom jednat a dětský certifikát zavést. Protože za nás jako za podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí máme odpracováno. My jsme se dohodli spolu se všemi zástupci koaličních stran na tom zmíněném jednání s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou se zástupci Národní sportovní agentury, se zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů, se zástupci Ministerstva spravedlnosti, se zástupci Ministerstva školství a tak dále na tom, že máme shodu na tom, aby dětský certifikát byl zpětně účinný, shodli jsme se na automatickém zápisu, shodli jsme se na všech základních parametrech s tím, že podrobnosti budeme upravovat v rámci legislativního procesu. Dohodli jsme se na tom, že opozice i vládní poslanci budou tlačit na to, aby zákaz práce sexuálních delikventů s dětmi byl účinný nejpozději od 1. 1. 2025. Dohoda byla také na tom, že Ministerstvo spravedlnosti do konce března předloží písemný návrh. Je pomalu červenec a nic.

Jednání s ministrem spravedlnosti bylo na poslední chvíli zrušeno s tím, že - světe, div se - pětikoalice nemá na dětském certifikátu shodu. Místo toho, abychom chránili naše děti, tu nyní od vládních poslanců poslouchám, že nesmíme stigmatizovat pachatele a znemožňovat jim práci, kterou chtějí dělat. To jako vážně? Opravdu je tady někdo v pohodě s tím, že v družinách, kulturních nebo sportovních kroužcích nebo na táborech budou pracovat lidé, kteří se předtím prokazatelně dopustili trestných činů vůči dětem? Fakt je tady někdo v pohodě s tím, že možná kroužek, kam chodí naše děti nebo vnoučata, vede člověk, který byl v minulosti odsouzen za sexuální napadení dětí? Argumenty o tom, že zpětný zápis do registru bude protiústavní, už vyvrátila řada ústavních právníků s odkazem na to, že veřejný zájem na ochraně dětí v každém případě je víc než právo pachatele. V řadě států Evropy to funguje. Zápis byl zpětný a v parametrech přesně takových, jako my z podvýboru pro problematiku domácího sexuálního násilí chceme.

Ptám se tedy, kdy bude dětský certifikát a kdo z vás z vládních stran s tím má problém? Jsou to poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN nebo Pirátů, kteří nechtějí chránit naše děti? Pokud jo, tak prosím, jděte a řekněte to rodičům, kteří řeší následky podobných napadení.

Já žádám - neprosím - o zařazení bodu Zavedení dětského certifikátu, který zakáže práci sexuálních delikventů s dětmi, jako druhý bod dnes.

A další téma... Můžu pokračovat?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Můžete určitě. To je ale občanský zákoník a je to...

 

Poslankyně Taťána Malá: Tisk 721.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 721, ano, je to tak. Děkuji.

 

Poslankyně Taťána Malá: A další téma, které mě skutečně zvedá ze židle a jde z pera Ministerstva spravedlnosti, je novela trestního zákoníku. V této souvislosti bych byla velmi ráda, kdybychom otevřeli toto téma na plénu Poslanecké sněmovny a aby zde promluvil ministr spravedlnosti Pavel Blažek a uvedl na pravou míru několik věcí. Je pro mě a také pro všechny z hnutí ANO naprosto neakceptovatelné, aby novela trestního zákoníku umožňovala ukládání alternativních trestů za zneužívání dětí. Neumím si představit, že bychom podpořili něco takového, jako je možnost uložení samostatného trestu obecně prospěšných prací za jakýkoliv násilný trestný čin. Přijde mi to opravdu neuvěřitelné, protože my tady bojujeme za změnu definice znásilnění, na které jsme se tady jednomyslně v Poslanecké sněmovně shodli, bojujeme proti tomu, aby byly ukládány za znásilnění podmíněné tresty, a přichází se tady podle médií s novelou trestního zákoníku, která má umožňovat obecně prospěšné práce za zneužívání dětí. To mi přijde opravdu neuvěřitelné.

Stejně tak se v každém případě vymezíme proti úpravě zpovědního tajemství, pokud se v novele trestního zákoníku objeví. Ptala se mě na to média, co říkáme na to, že by došlo ke změně, která by umožnila, aby kněží nemuseli oznamovat přípravu trestného činu, o kterém se dozvědí při zpovědi? Dnes tuto povinnost mají, ohlašovat přípravu trestného činu musí. Je to podle mého názoru naprosto, naprosto neobhajitelná změna a já žádám ministra spravedlnosti a premiéra, aby se k této oblasti úpravy trestního zákoníku vyjádřili. Proto navrhuji zařazení bodu s názvem Novela trestního zákoníku - odmítáme obecně prospěšné práce za zneužití dětí a podmínečné tresty za znásilnění. A poprosila bych to zařadit jako třetí bod dnes. (Předsedající: Ano.)

A na závěr chvilku pozitivně. Vím, že se nám podařilo dotáhnout do konce změnu, definici znásilnění, a jsem také velmi ráda za to, že vládou prošla definice domácího násilí, která má zlepšit postavení obětí domácího násilí a provázat novou definici se stávajícími právními předpisy. Ale s ohledem na to, že je účinnost nastavena na 1. 1. 2025, tak se domnívám, že je skutečně namístě, abychom tento bod projednali co nejdříve, a vzhledem k tomu, že tato problematika byla široce vydiskutovaná, nic nebrání tomu, abychom ji projednali a schválili tak, abychom stihli účinnost 1. 1. 2025.

Já chápu samozřejmě, že někteří poslanci a činovníci politických stran dodnes mohou žít v představě, že domácí násilí neexistuje, ale věřím tomu, že drtivá většina poslanců je rozumných a uvědomují si, že domácí násilí je bohužel i v České republice zásadní problém. V souvislosti s tím si tedy dovolím navrhnout předřazení tisku 721, občanský zákoník, jako první bod dnes a dovolím si, paní předsedkyně, (Otáčí se k předsedající.) opravit. Vy jste mi říkala - (Předsedající: Ano.) ten první bod zní: Zavedení dětského certifikátu a zákazu práce sexuálních delikventů s dětmi. My jsme to přehodili.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano. Já tedy jenom, aby to bylo jasné. První dva body byly nové body, zařazení, a ten poslední (Poslankyně Malá: Předřazení.), předřazení bodu číslo 24. (Poslankyně Malá: Děkuji.) Děkuji.

Nyní vystoupí pan poslanec Kettner se svým návrhem a následuje pan poslanec Okleštěk. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych rád navrhl zcela nový bod. Poslední dobou neustále slýchám, že rozpočet Ministerstva školství neuvěřitelným způsobem bobtná o jakési neudržitelnosti financování školství, ohledně PHmax a podobně. Samozřejmě jsou to výroky, které člověka leckterého vyděsí, ovšem je to naprosto v rozporu s tím, když se koukneme na reálná fakta.

Když se koukneme na bobtnání, takzvané bobtnání rozpočtu Ministerstva školství, tak my musíme vycházet z naprosto jiných čísel, a to je podíl výdajů na školství vzhledem k HDP, to znamená, zohledňující inflaci, zohledňující výkonnost ekonomiky. Za poslední dvě dekády, to znamená, po roce 2000, jsme velice pracně šplhali po žebříčku financování školství v rámci Evropské unie. A až v roce 2021 jsme se dostali na průměr Evropské unie. To znamená, financování školství, podíl na HDP, bylo 4,3 % - v roce 2021 a zabralo nám to nějakých dvacet let. A teď za jedno jediné volební období to vypadá, že se dostaneme pod 4 %, nyní aktuálně je to 4,1. Pokud to tak bude pokračovat, tak se dostaneme pod 4 %. To znamená, opět se dostaneme na chvost v rámci všech evropských zemí, zemí Evropské unie. Vlastně my tím říkáme, že školství pro nás důležité není. Takže tady jsme jednoznačně v rozporu - tady se něco tvrdí a fakta hovoří jinak.

Víme, že jsou problémy, nebyly finance na nepedagogické pracovníky. Logicky s tím se svezou pedagogičtí pracovníci, protože ředitelé to musí sanovat tím, že sahají na odměny učitelům, tím reálné mzdy učitelů prostě poklesnou, čili nějakých 130 %, o tom si mohou nechat tak maximálně zdát.

Myslím si, že by jednoznačně - protože co se týká školství, tak to je budoucnost. Vzdělaná mládež znamená vzdělané obyvatelstvo. Vzdělané obyvatelstvo, to znamená, vyšší přidaná hodnota. Znamená to vyšší příjmy do státní pokladny a znamená to i zvyšování celkové úrovně státu. Pokud my cíleně budeme tvrdit, že školský rozpočet je nějaká škodná, která přetěžuje státní rozpočet, ale přitom reálná čísla hovoří o tom, že my na úkor všeho ostatního, na úkor školství financujeme všechno ostatní, to financování školství prostě v reálu klesá, tak tím jasně říkáme, že o takovou budoucnost nestojíme - že nechceme mít vzdělanou mládež, že nechceme být hybateli v inovacích a tak dále.

Vezměte si, teď bylo vyhlášení, ta úžasná tisková konference Česko do vesmíru, s tím, že náš kosmonaut by měl nějakým způsobem podpořit ochotu dětí jít studovat přírodní vědy, jako je fyzika, chemie, astronomie. A já se zeptám ale na jednu věc. My už se bavíme o tom, jak to nadchne pro studium vysokých škol, kteří budou studovat tyto specifické obory. Ale my to říkáme v době, kdy už dlouhodobě máme katastrofální nedostatek kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie - a tam se tvoří základ pro vzdělání, aby tito studenti byli schopni jít studovat plnohodnotně na vysokou školu, a pak skutečně být těmi vědci, kteří budou hybateli pokroku, toho vývoje. To znamená, že na jednu stranu my tady chceme být hybateli pokroku, ale přiškrcujeme finance. To je prostě absolutní protimluv. Je celkem logické, když přiškrtíme finance, přiškrtíme vstupní kapitál, tak nemůžeme očekávat, že nám porostou zisky. Vždyť to je základní ekonomická poučka.

A z těchto důvodů bych rád zavedl nový bod, zcela nový bod, s názvem Stabilita a jistota financování školství, abychom si tady na plénu Sněmovny řekli, jak to tedy chceme - zda chceme mít vzdělanou budoucnost, nebo nechceme mít. A rád bych to zařadil jako první bod za pevně zařazené. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, já bych tady rád reagoval v rámci svého přednostního práva na vystoupení paní předsedkyně Schillerové, které bylo na téma digitalizace stavebního řízení. Já si myslím, že se určitě shodneme v tom, že digitalizace stavebního řízení je zásadní projekt pro modernizaci, protože potřebujeme zrychlit výstavbu, a opravdu, nemělo by docházet k tomu, že když někdo chce vyměnit jedno střešní okno ve svém baráku, tak čeká dva nebo tři roky, někdy dokonce i čtyři roky, než dostane patřičné povolení ze stavebního úřadu.

Takže skutečně digitalizace stavebního řízení je výborný projekt, protože nám umožní, abychom získávali aktuální data o době vyřizování jednotlivých žádostí napříč celou stavební správou, to znamená těmi více 600 stavebními úřady a měli jsme ty informace, a v případě, že bude docházet k průtahům, tak jsme okamžitě dokázali zasáhnout. Samozřejmě ta digitalizace stavebního řízení se nerodila jednoduše. A my jsme ten projekt přebírali v situaci, kdy na Ministerstvu pro místní rozvoj byla jedna paní, která ho měla na starosti, ačkoliv to byl projekt za asi 1,6 miliardy korun, a do toho ještě za předchozí paní ministryně tam byl najatý jako konzultant pan Šteffel, který figuroval v kauze Dozimetru, takže ta situace skutečně byla velmi nepříjemná a museli jsme najít způsob, jak dosáhnout toho, že uspoříme veřejné prostředky, protože ty náklady 1,6 miliardy korun, byť je to robustní systém, tak co si budeme povídat, bylo to výrazně předražené, a je dobře, že se tam ty peníze uspořily.

Nemyslím si, že je správné, že jsou tady uváděna nepravdivá tvrzení z hlediska toho, že naši úředníci na stavebních úřadech se nepřipravují na digitalizaci stavebního úřadu, že nikdo nemá o tom ponětí, že nikdo nebyl proškolen a tak dále. Když se podíváme na ta data z Ministerstva pro místní rozvoj, tak jenom z těch webinářů, které proběhly k nové stavební správě k těm digitalizovaným systémům - 23. 5., 27. 5., 6. 6. 2024, správa uživatelů v informačních systémech stavební správy - 765 osob. 6. 6. webinář - základy práce v informačních systémech stavební správy pro stavební úřady - 2 264 osob. 12. 6. 2024 pokročilá práce v informačních systémech stavební správy pro stavební úřady - 2 220 osob. 13. 6., 21. 6. 2024 práce v informačních systémech stavební správy pro dotčené orgány 2 345 úředníků.

Samozřejmě můžeme se podívat i na počty vzhlédnutí videí k informačním systémům stavební správy, to je ke dni 21. 6. 2024. Přihlašování do informačního systému stavebního řízení 3 670 lidí, základní orientace v informačním systému stavebního řízení 3 566 lidí, přihlašování do Portálu stavebníka 3 186 a tak dále a tak dále. Tady bych to mohl procházet. Takže úplně jednoduchými počty vidíme, že tisíce úředníků jsou schopni se připravit na nový systém. Tisíce lidí na tom usilovně pracují, aby to fungovalo v našem zájmu, v zájmu nás všech. A já věřím, že i v zájmu opozice je, aby tento projekt dopadl úspěšně, a já věřím, že si v tomto budeme držet palce, abychom občanům zpřístupnili novou službu.

Samozřejmě na začátku s tím jsou spojeny startovací obtíže, jako při každé věci, v každé velké digitalizační změně. A já mám radost z toho, že i vy jste to sama nazvala, že to je jeden z největších projektů digitalizace, jeden z nejambicióznějších projektů digitalizace. Takže tím, jakým způsobem to bylo v důsledku rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sesekáno, tak samozřejmě ne všechny funkcionality, které bychom tam rádi na začátku měli, tam budou zařazeny. Budeme na tom muset do budoucna pracovat, aby ten systém se rozvíjel. Nicméně je pravda, že úředníci se na to připravují, dokonce řada lidí i sdílela, že obdrželi potřebné vybavení, to znamená ty úřady dostaly nové počítače, notebooky a tak dále. Došlo tam k jedné komplikaci, že dodavatel poslal špatně zástrčky, to už bylo napraveno.

A v tento okamžik je ta záležitost vyřešena. Takže digitalizace stavebního řízení je zásadní a důležitý projekt. My se k němu hlásíme. A my samozřejmě rozjíždíme naplno ty digitální služby, protože to byla jedna z těch věcí, kterou jsme lidem slíbili na konci roku 2021, když jsme přebírali vládu. I na Ministerstvu pro místní rozvoj i v digitalizaci, tak na Portálu občana bylo 100 000 lidí měsíčně. To byl ten provoz na Portálu občana. Aktuálně jsme na 600 000 lidí měsíčně, to znamená díky digitalizaci pod touto vládou jsme zvýšili počet lidí na Portálu občana o 500 %. Ještě jednou řeknu nárůst o 500 % uživatelů na Portálu občana. Dneska tam máme 600 000 lidí měsíčně, takže digitalizace funguje.

V těch dalších věcech, které naše vláda dosáhla, možnost přihlásit dítě na střední školu online, požádat digitálně o důchod, nemusím nosit u sebe občanku, nemusím nosit u sebe řidičák, protože to mám jako eDoklady v mobilu, možnost zaplatit si exekuci přes QR kód, to je věc, kterou schválila Sněmovna, která nám naběhne. Vyřízení dávek přes internet, krizové informování lidí na cestách do zahraničí v aplikaci DROZD. Digitalizace se současně nedělá jenom na efekt, ale systémově, to znamená obměňujeme tu základní infrastrukturu, na které to běží. Základní registry, prostě do těch se mnoho a mnoho let neinvestovalo z hlediska aktualizace, aby zvládaly ty nápory toho, jak lidé mají zájem o ty systémy. Máme Digitální agenturu, která se systémově této oblasti věnuje, máme nový portál i aplikaci do mobilu, máme nové bezpečné domény gov.cz, aby lidé nebyli vystaveni phishingu, že je pošle někdo na nějakou webovou stránku a bude tvrdit, že je stát, a bude se z nich snažit vylákat peníze, data nebo něco podobného.

Takže myslím si, že se nám v této oblasti daří, a doufám, že na tom budeme spolupracovat. A ještě jsem chtěl stručně okomentovat nebo reagovat na vystoupení, které tady bylo k dětskému certifikátu. To je věc, kterou my si opravdu přejeme. A souhlasím s tím, že nějaké zadání už tady vzniklo a že je potřeba, abychom urychlili práci na tom a ujišťuji vás, že koaliční jednání k tomu probíhají, dokonce přímo tento týden k tomu bude další, a já věřím, že už poslední koaliční jednání, kde vznikne zadání tak, aby ten návrh zákona mohl být projednáván na podzim Poslaneckou sněmovnou. Jestli o to máte zájem zase, můžeme si na to sednout. Ale marně tady zrovna kolegyni nevidím úplně, kolegyni Táňu Malou, takže pokud sleduje ze záznamu, tak samozřejmě jsme připraveni si na to sednout a prodiskutovat parametry toho dětského certifikátu.

My tady máme připravený návrh, je to, aspoň tedy za Pirátskou stranu je to pětistránkové zadání toho, jak přesně má ten dětský certifikát fungovat a budeme o tom vést debatu tak, aby během léta bylo ministerstvo schopné dopracovat ten materiál k projednání, abychom ho tady měli v září v Poslanecké sněmovně. Takže určitě to není tak, že bychom něco odkládali. Ale i já jsem si sám myslel, že to je jednoduchá záležitost, ale když jsem si to potom podrobně rozmyslel, když jsem si uvědomil všechny ty důsledky toho, důsledky toho, že nestačí nebo v okamžiku, kdy se to bude vztahovat na trestní stíhání a na odsouzení pravomocné a zapomeneme na trestní stíhání, která už běží z hlediska toho, jakým způsobem propagovat jednotlivé služby, že je bezúhonný ten poskytovatel, na které všechny skutkové podstaty se to má vztahovat, jak to má fungovat z hlediska webových stránek tak, aby to bylo co nejméně zatíženo nějakou zbytečnou byrokracií zase, protože se na nás obrací vedoucí táborů, kteří tedy opravdu nejsou sexuální násilníci a zase si stěžují, že po papírech od doktora tohleto budou další papíry, které budou muset vystavovat, tak samozřejmě se to snažíme udělat tak, aby to bylo co nejméně zatíženo byrokracií, tak opravdu to není úplně tak jednoduché, abychom to udělali jenom polovičatě, ale určitě vítám tu snahu, že je tady podpora z opozice pro tento návrh. A já věřím, že budeme brzy schopni předložit konkrétní řešení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezké odpoledne. Budeme pokračovat v jednání, k návrhu pořadu se přihlásil pan poslanec Ladislav Okleštěk, připraví se pan poslanec Síla. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Vážená paní místopředsedkyně, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem čekal, jaký bod vlastně kolega Michálek navrhne a nějak jsem se nedočkal. Zřejmě se chtěl pochválit, jakým způsobem probíhá digitalizace stavebního řízení. Tam se asi neshodneme, pane kolego Michálku, prostřednictvím paní předsedající. Vy jste tady zmínil, že i vy jste si myslel, že některé věci půjdou jinak, i když to nebylo se stavebním řízením.

Já bych vám jenom připomenul, že ten Portál stavebníka není dostupný právě pro ty úředníky, kteří s ním mají pracovat. Já jsem si zavolal na nějaký stavební úřad, nebudu oznamovat kde, aby náhodou tomu úřadu nebylo nějakým způsobem ublíženo. Nicméně ty webináře jsou strašně fajn. Vy máte statistiky, ale ti lidé nemají informace.Tam vidím problém. Jsou tam pokusy o přihlášení, někteří se dokonce přihlásili, ale nemají prostě další šanci se dovědět něco víc. Ten personál je neproškolený. Je to všechno jenom přes sítě, není jiná varianta školení a těm pracovníkům to chybí. V tom terénu to prostě chybí. A já jsem byl napřed takový smutný, když jste mě předběhl s přednostním právem, ale pak jsem měl strašnou radost, protože vy jste mi tady nasypal všechny ty nesmysly a já se k tomu mohu aspoň vyjádřit.

Co se týče té techniky, ona ještě není dobrá. Ještě pořád ty zástrčky nejsou na těch úřadech. Říkal mi to vedoucí jednoho úřadu dnes před polednem, ledaže by je dovezly po obědě. Je to možné, ale ta technika zatím kompatibilní není. Ten informační systém prostě funkční není také, protože se k němu dokážou připojit z těch stavebních úřadů prvním krokem, ale další krok už prostě z toho systému nevyrazíte. Nepustí vás to dál. Takže zeptejte se vašeho pana ministra a uvidíte sám, jakým způsobem to funguje, prostřednictvím paní předsedající, já bych vás jinak neoslovil. Nebojte se. Není ani možné vytáhnout si z toho portálu žádosti, aby s nimi pracovali. Pracovníci chtěli zkusit jeden proces toho stavebního řízení od přijmutí žádosti po její kompletní zpracování. Bez šance. Bez šance, nefunguje to, takže si myslím, že máte velké oči, ale jé, potkalo mě štěstí, že máte velké oči, ale skutek nám nějak utek.

Za poslední dva dny byly podány přes stovky žádostí na jednotlivých stavebních úřadech, protože ti stavebníci se bojí toho, co nastane, až to nastane, to znamená od 1. 7. Jsou vyděšení. Všichni podávají žádosti, úřady jsou zahlceny, nicméně ti úředníci říkají, zaplaťpánbůh za to, protože my budeme mít teď aspoň tři čtyři měsíce možnost zpracovávat žádosti postaru, a doufejme, že se nám podaří v průběhu té doby proškolit lidi, připravit se na tu digitalizaci po pirátsku. Takže takový je skutečný stav a musím říct, že v terénu mezi úředníky panuje zděšení, ale nakonec to zklidňuje to, že prostě budou zpracovávat žádosti přijaté do konce tohoto měsíce.

Jenom připomínám, kolikrát jsme vás, pane ministře, upozorňovali na to, jaké problémy mohou nastat, co bude, a ty statistiky, které nám tady přednesl pan kolega Michálek, nás prostě nenechávají v klidu. Je to sice hezké, že ministerstvo má nějaké statistiky, ale v tom území, tam prostě ty výsledky nejsou. A bohužel, udělal jste chybu, že jste neposunul tu účinnost od 1. 1. 2025, protože jste se na to mohli alespoň pořádně připravit. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Síla, připraví se pan poslanec David Pražák. Ano, s přednostním právem se hlásí pan ministr. Já se omlouvám, pana ministra jsem neviděla. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jenom bych chtěl zareagovat na některé věci, které tady zazněly. Tak asi nejaktuálnější věc - vybavenost stavebních úřadů. Stavební úřady v České republice, kterých je tedy několik set, a já jsem velmi pozorně naslouchal v době, kdy jsme projednávali stavební zákon, tak zaznívalo: nejdřív digitalizujte, potom případně redukujte. My jsme se tedy rozhodli jít tou cestou nejdříve tedy zdigitalizovat, vědět, jak ten systém skutečně v reálném čase funguje na datech, jak jsou které úřady výkonné, a potom nasadit ten výkonnostní model, který jaksi upraví zatížení v tom území. Na základě toho, a je naprosto mylná informace, která zaznívá - a dlouhodobě a od řady lidí třeba z opozičního hnutí ANO, že v současné chvíli stavební úřady nemají vybavení. Samozřejmě stavební úřady nepracují na psacích strojích, neposílají si věci potrubní poštou. I přesto, že to vybavení může být různé kvality, rozhodli jsme se, že s využitím Národního plánu obnovy tak, abychom srovnali kvalitu vybavení na všech úřadech, vybavíme stavební úřady z Národního plánu obnovy, tedy bez nákladů pro tyto stavební úřady, centrálním nákupem, vybavením, a to sadou notebooku, dokovací stanice a dvou velkoformátových monitorů.

My jsme oslovili stavební úřady už v prosinci loňského roku, možná i o něco dříve, a musím říci, že to nebyl úplně nejaktivnější přístup. Dokonce jsem tam zřídil něco jako malé callcentrum a prostě od těch, od kterých jsme neměli reakci, jsme postupně zhruba na těch 600 úřadech tedy získali ty poptávky na vybavení technikou, což je ve finále asi 4 500 počítačů a 9 000 monitorů. Nutno říci, že některé municipality to neměly schváleno na úrovni třeba města, pokud je to město, které má více městských částí, ještě v únoru, ale budiž. Proto jsme tu objednávku, kde jsme ušetřili polovinu ceny, a možná i to, že to bylo o něco později, zase vedlo k tomu, že za ty peníze se daly koupit ještě modernější počítače, tak jsme ji centrálně zrealizovali, a tak jak jsme slíbili, dochází k zavážení stavebních úřadů těmito přístroji.

Jak už jsem říkal, požadavek byl na to, aby to byl notebook. Proč? Aby se případně dalo pracovat z domova nebo aby se dalo pracovat v terénu. Ten notebook má dokovací stanici. Já mám informace z Jičína a z dalších. Přes polovinu, určitě většina už stavebních úřadů tuto techniku má. Otázka byla v případě monitorů. Tak vím, že asi 60 úřadů nedostane v první zavážce ten druhý monitor. S tím se asi dokážeme pro chvíli vyrovnat, pokud se mnou souhlasíte.

A dneska tedy na titulních stránkách se objevil obrovský průšvih: Bartoš dodal, a je to další důkaz jeho nekompetentnosti, notebooky s kabelem, který má anglický standard zásuvky. Tak to se skutečně stalo. Zase nelze předpokládat, že někde v Holandsku, nebo kde se kompletují objednávky takovéto velikosti, sedí kdokoliv z Ministerstva místního rozvoje a kontroluje u každé sady, zda odpovídá to vybavení tomu, co je zde napsáno. Předpokládám, že to je zodpovědná firma, na kterou jsme se obrátili, která tedy řeší toto dodání, a v jednotkách procent skutečně došel ten kabel od notebooku s tou anglickou zásuvkou. Nicméně, jak už jsem říkal, součástí objednávky je dokovací stanice, kam ten notebook zaklapnete a ten notebook vám potom funguje. Takže to, že by to nešlo zapnout, není úplně pravda a dochází k výměně těch kabelů. Všechny nové zavážky už mají ten správný kabel.

Takže to jenom k tomu vybavení. Stavební úřady v tuto chvíli samozřejmě výpočetní techniku mají. V tom novém vybavení je systém Windows. Já jsem byl dotazován od svých kolegů, proč tam nejsou Linuxy? Tak většina stavebních úřadů využívá v rámci centrálního nákupu licencí samozřejmě systémy Windows. Většina custom aplikací, které používají, jsou vyvíjeny spíše na tento systém. Nebylo mojí ambicí v rámci takto složitého a komplexního procesu, jako je stavební zákon, vybavení technikou a digitalizace stavebního řízení ještě přeškolovat desetitisíce úředníků a přeprogramovávat aplikace, aby fungovaly i v systému Linux. I když samozřejmě by to bylo hezké, protože ty náklady to výrazně snižuje.

Ohledně stavebního zákona a školení. Já bych to rozdělil na dvě části. Pokud si pamatujete. a já vám velmi děkuji, protože ta shoda, kterou jsme nakonec našli s opozicí, a byla to i velká zásluha paní poslankyně - europoslankyně nyní - Kláry Dostálové, tak jsme našli shodu na tom, že ten stavební zákon poté, co se tedy zrušila ta čistá stavební správa, nakonec získal podporu celé Sněmovny včetně hlasů opozice, za což ještě jednou děkuji, a pak prošel Senátem, snad vyjma jednoho hlasu, který byl v danou chvíli proti. Proč to říkám? Ten zákon byl schválen loni, někdy zhruba touhle dobou. My jsme někdy od prosince, možná i dříve zahájili školení na ten samotný zákon, co přináší ty jednotlivé změny. A to školení, tím prošly tisíce lidí. Já chápu, že může být i případ, že někdo doufal, že se ten zákon zase odloží.

Musím říct k některým dotazům, že si říkám, že poprvé ten zákon někdo si přečetl, jako otevřel teprve nedávno, když už tedy bylo jasné, že k dalšímu odkladu nedojde. To mě mrzí. Já chápu, že ta změna, ať už legislativní, tak digitalizace, je náročná. Každá změna, byť dochází k zásadní redukci počtu úkonů na jednotlivých úřadech zhruba o 30 %, spousta staveb se dostává do volného režimu, tak vždycky ta změna má nějaké bolesti, ale nemyslím si, že u rok staré legislativy by někdo měl ten zákon otevírat týden předtím anebo neměl možnost se v libovolném formátu, ať už na úrovni třeba krajské nebo školení, na několika jsem osobně byl a byly tam stovky lidí, tak nebyl seznámen s literou zákona.

Druhou částí, která bývá často zmiňována v médiích, jsou takzvané podzákonné normy neboli vyhlášky. Ten zákon, jak jsme ho tady schválili, má překlenovací období do roku 2027. Přesto jsme za Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se SMOČRem, architekty a dalšími všechny ty vyhlášky vypracovali a jsou v systému, nevím, jestli už v eSbírce je ta poslední technická, ale jejich znění, jejich forma i předtím, než ji notifikovala Evropská komise, byly vyvěšeny na ministerstvu, na našem webu, na první stránce, kde jsou ty velké dlaždice - digitalizace stavebního řízení, vyhlášky, nejčastěji kladené dotazy. Takže i tyto jsme dodali, byť tato povinnost může padat i na jiné rezorty, tak tam využívají dobu do roku 2027, kdy je to překlenovací období.

K samotné digitalizaci stavebního řízení: ono to úplně nepatří do jednání o pořadu schůze. V rámci celého řešení dodáváme tři systémy a já se nechci vracet do minulosti, byť už jsem několikrát zmiňoval, v jaký moment jsme tuto věc přebrali, ty aplikace jsou tři.

Jedna je pro ty, kdo staví. Je to webové rozhraní, kam se přihlásíte přes identitu občana nebo před klíč eGovernmentu, kde zadáváte ty stavby jako stavitel, inteligentní workflow, tato aplikace bude spuštěna k 1. 7., jsou k ní instruktážní videa, je velmi intuitivní, v podstatě prostupujete jednotlivými formuláři a nahráváte či vyplňujete ty věci, které v danou chvíli o vás stát neví. Pokud je stát ví, tyto formuláře jsou předvyplněné. Jenom bych chtěl říct takovou drobnost. Určitě tu zkušenost z Portálu občana nebo když někde zadáváte nějaké údaje do agendového systému, máte. Ono se vás to zeptá, jestli si přejete sdílet vaše informace pro ten daný úkon nebo trvale. Když lidé moc nevěří státu a jsou opatrní, tak dají pouze pro tento úkon z logiky věci, stát pak ty informace neví a při dalším vyplnění je potřeba je tam doplnit.

Druhá část toho řešení je agendový informační systém, to je ten systém, který používají úředníci a vlastně ty dotčené orgány. Já jsem ten systém zpřístupnil, nebo ministerstvo, ve formě sendboxu, aby si na něm mohli vyzkoušet jeho základní funkcionality a ten systém stále ladíme i na základě zpětné vazby. Nicméně k 1. 7. tento systém spustíme. Ve věci řešení tohoto systému jsme dostali omezení na základě intervence Antimonopolního úřadu a my jsme samozřejmě nemohli plnit v tom plném režimu, nicméně zákonné povinnosti plus věci, které jsme považovali za důležité v rámci funkcionality, už ta v podstatě třetí verze, protože už jsme dostali třetí předávku toho softwaru, subjekt k 1. 7. mít bude a já jsem třeba měl dneska možnost velmi brzo ráno být na konferenci Digitalizujeme Prahu, kde jsme i reagovali na některé dotazy, respektive v IT hantýrce tikety z městských částí Prahy, co by bylo dobré v daném systému mít.

Uvedu ještě jednoduchý příklad, což je častá výhrada. Ono to v tu dobu neukazuje některé věci. Ano, zákon nám neumožňuje do 1. 7. vlastně mít zpřístupněnou tu integraci na ty jednotlivé systémy a ukazovat ta data, protože právo přistupovat k těm datům vzniká až v momentu 1. 7., kdy začne platit ta hlavní část toho zákona. Takže katastr a všechny další systémy budou prointegrované, v tuto chvíli se to bohužel nedá dělat jinak, díváme se pouze na ta cvičná data, která třeba nemají ty integrace na ty potřebné systémy, 1. 7. tam ta integrace bude.

Ohledně školení na digitalizaci stavebního řízení a samozřejmě k tomu bude i tištěný manuál, my jsme vyhlásili sérii webinářů a je jasné, že nelze objíždět jednotlivé stavební úřady a dělat individuální školení, není to ani v kapacitách Ministerstva pro místní rozvoj, byť se snažíme i skrze třeba naše kontakty v krajích, protože spolupracuji s platformou šéfů krajských IT oddělení, tak ty informace co nejvíce dostávat k lidem, na první školení, které jsme měli, celodenní webináře, byly přihlášeny tisíce lidí, respektive tisíce přihlášených, dva až tři tisíce, ale nakonec účast byla třeba jenom tisíc nebo menší než tisíc. Já nedokážu odhadnout, neb ani Ministerstvo pro místní rozvoj to nekontroluje nějak po jménech, proč se toho někdo neúčastnil, zda třeba ti úředníci využívali jedno připojení, nicméně tyto webináře jsou nahrány na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj jako celky, probíhají další a budou probíhat dál, dokud to bude potřeba.

Zároveň se zřizuje callcentrum, které by mělo fungovat jako helpdesk nejen stavebním úřadům, ale i těm, kteří s tím systémem pracují, ze strany těch, kteří podávají.

Poslední systém, který bude k 1. 7. dodáván, je to systém, který také předjímá zákon, je to NGÚP, národní geoportál. Ten bude sloužit pro pořizování změn územního plánu a postupně tak, jak se budou převádět jednotlivé územní plány měst a obcí, nejen do toho grafického standardu, ale i v rámci té datové vrstvy, tak postupně se bude naplňovat samozřejmě již existujícími schválenými územními plány tak, aby celá ta sada těch digitálních nástrojů byla kompletní.

Já žádným způsobem nebagatelizuji náročnost celé operace. Občas mi někdo vkládá do úst, jak to podceňuji, nebo že se vznáším někde na obláčku. Zdědil jsem celý ten proces v dosti neutěšeném stavu a od momentu schválení zákona do platnosti, respektive platnosti v plné míře, tedy té odložené části, byl zhruba rok. 1. 7. se tedy spustí ty jednotlivé systémy a já věřím, že i přes bolesti, což takhle velký deployment nebo spuštění má, se nám podaří právě ve spolupráci s dotčenými orgány a se stavebníky doladit ten systém tak, aby nepůsobil žádné zásadní problémy.

A možná ještě zareaguji na poslední věc, a to je to podávání jednotlivých záměrů teď narychlo, zareaguji tím prostřednictvím paní předsedající na pana Oklešťka. Kolem stavebního zákona a k tomu, jak 1. 7. nastává Armagedon, zazněla spousta věcí. Tak já z jedné strany slyším, že úředníci jsou pod tlakem, protože všichni se bojí, že to spadne a podávají ty žádosti teď. Na druhé straně slyším, že úředníci vyzývají všechny ty, co chtějí stavět, ať to rychle podají, protože prostě pak nebudou vědět, jak postupovat podle toho zákona, a systém zkolabuje. Takže obě dvě ty skupiny vlastně jaksi odkazují na tu druhou, že to je pochtívaný (chtěný?) proces. Zároveň, a já bych chtěl jenom říci, že došlo v řadě případů i na navýšení poplatků za povolování staveb, což u nějakých řekněme milionových staveb si myslím, že je spíše marginální. Asi nejkřiklavější bylo, že již v původním návrhu Kláry Dostálové se ke studnám přistoupilo stejně jako k čistírnám odpadních vod, myslím, že to byl požadavek Ministerstva životního prostředí nebo zemědělství, takže ta studna skutečně teď tam je zalistovaná jako stavba, na jejíž povolení potřebujete deset tisíc korun a já jsem slíbil, že se na to podíváme, nicméně to je věc, kterou zde nikdo nerozporoval a v tom původním návrhu byla, takže jedna z dalších věcí, které já slyším, je ekonomický důvod, podáváme to, protože pak ty poplatky budou vyšší.

Vzhledem k tomu, že ten systém je v tuto chvíli distribuovaný, to znamená, že jediné informace, které Ministerstvo pro místní rozvoj o výkonu stavebních úřadů může kdy získat, je faktický reporting skrze nějaké tabulky z těch stavebních úřadů, počet přijatých žádostí, rozpracovaných, proč to vázne, je velmi těžké mít ucelený obraz o tom, jak je teď ta soustava nastavena. To, že budou problémy, pokud zachováme síť stavebních úřadů v té maximální míře, myslím si, že to tato Sněmovna několikrát zmínila, já nejsem hnidopich a dívám se spíše dopředu, ale schválně jsem se podíval na titulky, které vycházely zejména v roce 2001 - 2022 a bylo to velké politické téma i v souvislosti s komunálními volbami, kde v podstatě všichni deklarovali, že stavební soustava v České republice, nehledě na velikost obce, velikost stavebního úřadu či počet zaměstnanců, je dobrá, funkční a z pohledu rozvrstvení v území netřeba nic měnit ani redukovat.

My jsme se snažili i v rámci té vyhlášky o stavebních úřadech komunikovat se stavebními úřady. Požadavků o to nějaké sjednocení nebo sloučení jsme v tom zhruba šestisethlavém kvoru nakonec našli pět a samozřejmě tím, jak je ta soustava složitá a ve své podstatě i personálně poddimenzovaná z řady důvodů, tak jsou to jedny z doprovodných problémů celé této velmi náročné a myslím tím pro všechny náročné operace.

Promiňte, že jsem nereagoval nebo nemluvil k pořadu schůze, nedalo mi než reagovat na některé věci smírně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní vidím, že dorazil pan předseda Andrej Babiš. Ale je dohoda, že pustí pana kolegu Oklešťka, a na něj mám prosbu, zda by byl tak laskav a upřesnil mi název návrhu bodu.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Ten návrh zní: Informace ministra Bartoše ve věci připravenosti digitalizace stavebního řízení. Prosté, jednoduché.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. (Poslanec Okleštěk: Děkuji.) A nyní s přednostním... (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon žádá o slovo.) Ano, s přednostním právem dávám vám tedy přednost. Prosím, máte slovo, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, pane ministře Bartoši, já tady s vámi nepovedu odbornou debatu, jestli je systém takový, nebo onaký a tak dále. Vy nás tady vždycky zasypete různými takovými termíny, kterým samozřejmě většina neodborníků nerozumí. To je jednoduché. Můj ctěný kolega Laďa Okleštěk, prostřednictvím paní místopředsedkyně, vám tady položil naprosto jednoduché otázky. Ty otázky měl od úředníků ze stavebních úřadů, kam si zavolal, zeptal se jich, komunikoval a oni mu řekli jasné jednoduché věci. Tady zástrčky, támhleto, tam to nefunguje. Tak prosím, mluvte a odpovídejte, když tedy chcete reagovat, pane ministře, na tyto jednoduché otázky. To není jenom problém tamhle, předpokládám, že to byl Olomoucký kraj. To slyšíme z Libereckého kraje, to slyšíme z Karlovarského kraje, to slyšíme z dalších x krajů, já to slyším v Brně. To je prostě problém celé republiky. Tak prosím prohlasujte, máte tady většinu, my vás podpoříme rádi, prohlasujte zařazení bodu mého kolegy Ladi Oklešťka, a řekneme si třeba hodinku, my to nebudeme tady natahovat na nějaký dlouhý čas, hodinku, a odpovězte na ty otázky, jak tamhle je to s těmi zástrčkami, s těmi počítači, jak je to s tím proškolením, jak to, že nefungují tyto přístupy. A nezahrnujte nás tady těmi vašimi prostě jakýmisi vznosnými, vzletnými, různými projektovými výrazy, mluvte s námi normální řečí, tak aby ti lidi, kteří mají problémy s tím stavebním řízení, tak aby vám rozuměli. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní tedy s přednostním právem je připraven pan předseda Babiš a pana poslance Sílu prosím o strpení. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení spoluobčané, my jsme měli jednání s panem prezidentem, nás pozval kvůli nadcházejícímu summitu NATO a myslím si, že to jednání ze strany pana prezidenta bylo jasné. My jsme jasně formulovali, že pro hnutí ANO je strašně důležité, aby válka skončila, aby byl mír a aby zbrojaři přestali vydělávat stovky miliard na tom, že umírají lidi. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

Proběhla mírová konference v Ženevě. To určitě je pozitivní, ale neměla žádný, aspoň podle mého názoru, efekt, protože tam nebyli hlavní hráči. A hlavní hráči budou sedět v rámci zasedání NATO, kde bude pan prezident. A kdo jsou hlavní hráči? No, tak Spojené státy, Francie, Velká Británie, Německo, Turecko, Kanada a samozřejmě Ukrajina si musí sednout za stůl s Ruskem bezpodmínečně, bez podmínek. A na té druhé straně pan prezident, a já s ním velice souhlasím, mluvil o Číně. Ano, Čína je velký světový hráč. Takže pokud všechny tyto země si sednou za stůl bezpodmínečně, tak ta válka by mohla skončit a uvidíme jak. Takže my jsme stále mluvili o míru a je otázka, jestli členské státy NATO, a já jsem panu prezidentovi znovu zopakoval, že v preambuli zakládací listiny NATO je tam slovo mír devětkrát. Takže mluvím o tom proto, že pan premiér teď nedávno vlastně dával tweet, kde se odkazoval na Demagog, a já jsem si to načetl a já bych chtěl tedy tady přečíst, co já jsem řekl, a samozřejmě pozdravuju i Deník N. Dneska budu hodný.

Takže co jsem já řekl? Začátkem roku 2022 pod koordinací tureckého prezidenta probíhaly rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou stranou a podle Ukrajinské pravdy byly blízko dohody. Demagog říká: Pravda, hurá, takže nevím, jestli to pan premiér četl. A co říká Demagog? Turecko v březnu 2022 zprostředkovalo několik kol mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Server Ukrajinska pravda tehdy vydal článek s vyjádřením tureckého prezidenta Erdogana, dle něho se Ukrajina s Ruskem shodovala na čtyřech ze šesti požadavků, kterými Rusko podmiňovalo konec války. Takže jsem měl pravdu. A za to jsem si vysloužil u Deníku N titulku, že mluvím jak Putin. Samozřejmě je to lež. Je to lež. I k té anexi Krymu. V listopadu 2019 jsem to odmítl na návštěvě Ukrajiny. Tak aby bylo jasno, protože tady v tom prostoru...

Takže ty zisky zbrojařů jsou nechutné. (Poslanec Babiš ukazuje plénu tabulku.) Já mám tady tabulku, je to World News. Tak víte, kolik stála ta munice, ten granát 155 milimetrů před válkou? 800 dolarů. Víte, kolik stojí teď? 4 800 dolarů. 122 milimetrů, granát rocket launcher, stál 900 dolarů a stojí 6 000 dolarů. 125 milimetrů, tank ammunition, stála 1 200 dolarů, stojí 7 420 dolarů, a tak dále. Je nechutné, že zbrojaři vydělávají stovky miliard na válce, kde umírají lidé. Je to nechutné. Nechutné je to (Potlesk v levé části jednacího sálu.) a my všechno to máme platit. Měli by mít nějakou morálku a nezneužívat tuhle válku na byznys, protože někdy mám pocit, že celou Evropu ovládají zbrojaři. Takže tolik k tomu.

Já si myslím, že jsme jasně řekli jako hnutí ANO, že si sednout za stůl, Rusko a Ukrajina a další země, které o tom rozhodují, neznamená, že někdo podporuje Rusko. Rusko je agresor, nemělo se to stát. Takže aby bylo jasno, o čem jsme jednali, já jsem rád, že pan prezident nás pozval.

Teď bych chtěl vlastně mluvit o tom, co mi píšou občané, a to je úplně neuvěřitelné a vlastně mi to psala rodina - eXtra.cz, to je takový asi bulvár: "Za zneužití dítěte 50 hodin veřejně prospěšných prací. Ministerstvo chce snížit tresty, odborníci kroutí hlavou." Takže já navrhuju bod, aby tady pan ministr Blažek řekl, že ti jeho úředníci jsou hlupáci. Kdo tohle mohl navrhnout? Já tady mám článek, další: "Americký politik se přiznal. Za zneužívání nezletilých v Praze" - dokonce v Praze - "mu hrozí třicet let." Takže Američan, asi pedofil, v Praze tady dělal hrozné věci a hrozí mu třicet let, a tady nějaký úředník... A já pevně věřím, že pan ministr tohle popře. Vždyť to není možné, aby tady vlastně sexuální delikventi s dětmi dostávali trest 50 hodin veřejně prospěšných prací. No, totální šok! Já myslím, že se tady někdo úplně zbláznil.

My měníme definici znásilnění, abychom zlepšili postavení obětí, aby bylo spravedlivě potrestáno co možná nejvíce pachatelů, bojujeme proti podmínečným trestům - tady Táňa Malá a další poslanci z pětikoalice a na tom jsme se i domluvili - a tady pachatelé odcházejí od soudů s podmíněnými tresty a ministerstvo přijde s tímhle? Takže proti tomu my budeme zásadně bojovat. Zásadně bojovat. Takže obecně prospěšné práce za zneužití dětí? Peněžitý trest za sexuální trestné činy? A kde je tedy ten dětský certifikát, na kterém jsme se domlouvali, pane ministře? Na tom jsme se domlouvali, protože pokud jednou pedofil zneužije děti, dostane nějaký trest a ten trest je vymazán, tak my jsme zásadně proti. To musí být doživotně - doživotně musí být pedofil diskvalifikován v kontaktu s dětmi. Vy jste to přece slibovali. Vždyť jste slibovali, že v březnu to bude napsané. A řešíme to od roku 2022, byla dohoda a teď tvrdí pan ministr, že v rámci pětikoalice se musíme bavit. Takže já bych rád slyšel od pana ministra, a navrhuji tenhle bod, aby nám potvrdil, že tohle je omyl a že na toho úředníka by se měl skutečně podívat, protože lidi, kteří zneužijí sexuálně děti, to mají doživotně, nesmí pracovat s dětmi. Takže to je další bod.

No a potom další bod, který mě zaujal a co bych navrhoval, je, že pan ministr Výborný nemá rád zvířata. Nemá rád zvířata. Tak já vám vysvětlím, proč. Včera jsem se setkal s paní Kristýnou Cábovou ze Svobody zvířat a zase jsem se dozvěděl plno věcí. Jsem starý, ale učím se každý den. A v rámci novely mysliveckého zákona je tam norování. Pět tisíc lišek ročně, hlavně mláďata, jsou zabity, protože někdo noruje. Dokonce je na to 2 000 psů, tak zvaných norníků, kteří na to trénují, a lišky jsou zavřené v klecích a oni na ně útočí. Občas i Česká televize má dobré pořady a možná jste to viděli, co to je za hnus. Co to je za hnus! A tady nejde o to, že vlastně - ano, ty lišky je určitě potřeba regulovat. Mimochodem, myslivci údajně ročně zastřelí asi 80 000 lišek, aby se nepřemnožily, to jsou všechno informace, které jsem dostal, mají nejmodernější technologie, termovize a tak dále. Takže tady tenhle návrh - a pan ministr Výborný se tváří, to mě nezajímá, to mě vůbec nezajímá. Takže já chci jen říct, že v rámci té novely mysliveckého zákona my určitě budeme chtít tohle řešit. Je to nehumánní. Ano, já vím, že jsou to zvířata, ale pokud někdo zabije lišku a ta mláďata tam vlastně zemřou, protože nemají co jíst, tak to je fakt hnus. Plus je tam navržena samozřejmě doba hájení čtyři měsíce, a mimochodem některá zvířata to hájení mají a tak dále. Takže to bych chtěl řešit a o tom se bavit. Myslím si, že i v rámci pětikoalice to uznají někteří poslanci. Je mi líto, že pan Výborný se k tomu staví, jak se staví. Takže to je další bod.

No a potom samozřejmě se chci vyjádřit jenom zatím okrajově, nevím, jestli tady kolegové vystupovali, k lex Ukrajina VII. Já jsem jenom tady četl takové titulky, taky jsem natočil video, kde čtu ty titulky a nakonec neříkám nic, aby mě média nemohla napadnout. Čtu jenom titulky. Takže: "Nizozemci zavírají všechny Ukrajince, kteří přicestují letadlem." Potom je tady další titulek, a to je v Německu, CSU - to jsou ti, kteří vyhráli, CDU/CSU - volby: "CSU chce z Německa vyhnat Ukrajince, kteří nepracují." To je další titulek. Potom je tam další titulek: "Ukrajinci poslali do Česka 115 miliard, banky zjišťují, zda nejsou z korupce." Další titulek.

Já bych chtěl jenom říct, že nás pětikoalice tady přesvědčuje, jak je to všechno skvělé. Vy jste nebyli schopni přivézt z Bruselu ani euro a ti Ukrajinci samozřejmě, my jsme je tady přijali, postarali se, stojí nás to, nevím, 50 miliard, a vy teď tvrdíte, že vlastně tím, že u nás pracují - a to je dobře - že je to výhodné. No, já bych vám věřil, ale samozřejmě vám nevěřím, protože vy jste nejprolhanější vláda od vzniku samostatné České republiky. Tak nám předložte všechny Ukrajince, kteří sem přišli od války a kteří mají zdravotní pojištění a k tomu zdravotnímu pojištění, k tomu jménu doplňte, kde pracují, v jaké firmě, a ještě nám tam doplňte, kde bydlí, a ještě nám tam doplňte, kam chodí jejich děti do školy a co dělá rodina. Potom můžeme vůbec vědět, kdo vlastně u nás je a kdo u nás není, abychom nemuseli poslouchat, že jsou tady různí podnikatelé, kteří, nevím, to slyším mezi lidmi, pašují prostitutky nebo pašují brance. Pan ministr přišel usmívá se, určitě nám něco řekne k norování. Nemá rád zvířata, já jsem navrhl bod, pane ministře, můžete se vyjádřit. Takže ti Ukrajinci - měli bychom vlastně vědět, kolik skutečně... To my nevíme, vláda mi tady dává nějaká čísla a já samozřejmě kvituju to, že u nás Ukrajinci pracují, ale mají mít stejná práva a povinnosti, jako má každý občan České republiky. No tak to je další, bude o tom určitě řeč. Nevím, jak tady kolegové vystupovali, ale já si nemyslím, a pokud je to pravda, že lex Ukrajina VII je transpozice z Bruselu - nevím, jestli je to pravda, paní Mračková Vildumetzová tady není - tak samozřejmě s tím zásadně nesouhlasím. Nebude nám Brusel diktovat, kdo u nás bude žít a pracovat. Ale nevím, pokud to není pravda, tak se omlouvám, ale takhle jsem to pobral a taky jsem to takhle četl od jednoho novináře na Twitteru. Takže to je tahle věc.

A potom další věc je, že tady minulý týden pětikoalice oslavovala, všude jsme to viděli na sítích a médiích, že konečně sehnala nějakého investora. Samozřejmě žádného nového investora nesehnala, je to výrobce čipů, který tady už podniká. A víte, kdo to původně je? No je to Tesla, naše Tesla. Já jsem nestudoval, nedělal jsem si rešerši na privatizaci, kdo to zprivatizoval, kolikrát se to přeprodalo. V Tesle kdysi pracovalo 11 000 lidí. Takže to je ta naše bývalá Tesla, a teď tahle firma, jak jsem se dočetl, musí propouštět. Slibovala (nesrozumitelné), musí propouštět. A pan premiér tady, celá pětikoalice měla oslavné články a tweety, že údajně bude investovat 44 miliard. No fajn, ale my jsme se od vás nic nedozvěděli, my jsme se nedozvěděli, za kolik let bude investovat. My vůbec nevíme, kdo tam bude pracovat, za jakých podmínek to bude fungovat. A pokud chcete té firmě dát pobídku, no tak jste to měli udělat najednou. Vláda měla schválit: Tady chceme dát pobídku a otázka je, jaký prospěch bude mít Česká republika z této investice. Já se tomu nebráním, ale když pan ministr průmyslu mluví o pobídce až 27 %, tak bychom se mohli domnívat, že ta firma dostane až 12 miliard nějaké úlevy a tak dále. Takže my o tom nic nevíme.

Pan ministr je na Twitteru mimořádně agresivní, útočí na nás. Je to skutečně jeden z nejarogantnějších členů vlády. Bylo by dobré, kdyby moderoval tu svoji mluvu na Twitteru i tady. Zažili jsme si s ním dost. Protože když bude grilován v Evropském parlamentu, a jeho právník už tam běhá, aby dostal dobré portfolio, tak mu to tam můžeme všechno připomenout, jestli je to v souladu s hodnotami Bruselu.

Takže my se jenom ptáme, slušně se ptáme. Není to žádný nový investor. Je to firma, která tady je, která dokonce propouští. Ptáme se tedy, jestli dostanou pobídku, jakou pobídku? Protože všeobecně tahle vláda nám tvrdí, že nemá peníze vlastně pro nikoho, jenom pro paní ministryni, která tady znovu žádá na příští rok navýšení o 9 miliard. Tomu rozumím. Škoda že nejsou peníze i pro ty ostatní, kteří to potřebují, jako například ty kuchařky, které na Praze 4 berou 18 500 korun, nebo uklízečky a tak dále. Ale to všechno znáte. Takže my bychom rádi věděli - a je to divné, že vláda jede takovou kampaň, jak je to všechno úžasné a fantastické, ale v detailu nevíme, jaká to bude dotace, jestli bude dotace, co se odpustí, neodpustí. Nechápu, proč k tomu vláda nechce nic říct. Snad se dozvíme, jak to vlastně je.

Takže za mě de facto jenom ty... kolik to bylo? Tři body, pokud si dobře pamatuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, já se omlouvám, mám tu zapsány dva body.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dva body, tak asi dva body. Takže první bod je, že pan ministr Výborný nemá rád zvířata.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, to bylo poté.

 

Poslanec Andrej Babiš: Druhý bod je, že ministr Blažek...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já vám přečtu, co jste tedy načetl.

 

Poslanec Andrej Babiš: První bod je, že pan ministr Výborný nemá rád zvířata.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ne, to byl druhý bod. První bylo - Ministr Blažek má říct, že úředníci jsou hlupáci.

 

Poslanec Andrej Babiš: Ano, ministr Blažek by měl vystoupit a ujistit nás o tom, že to nemyslí vážně, že za sexuální delikt na dětech někdo bude pracovat veřejně prospěšně 50 hodin, když v Americe za to dostávají třicet let. Takže žádám pana ministra Blažka... To je bod v podstatě Sexuální zneužívání dětí, když chcete stručně.

Další bod je Investice firmy Onsemi, jakou dostane ta firma pobídku? Takže kolik to máte? Čtyři body.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Tři, čili ten první bod bych si ještě prosím ujasnila, jestli mohu.

 

Poslanec Andrej Babiš: Výborný nemá rád lišky, nebo zvířata. Blažek - sexuální zneužívání, investice Onsemi. (Smích v sále.) Co se smějete? Viděli jste ty záběry, ty chudinky? (Ministr Válek oponuje, že jsou ve Sněmovně, ne v kabaretu.)

Já vím, že jsem ve Sněmovně. Už jste zařídil ty léky, pane ministře? Stále se vymlouváte na Německo. Podívejte se na moje video, já jsem vám to znovu nahrál. Děkuji, na shledanou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: No, dobře. Čili ten první bod zní Ministr Blažek, sexuální násilí. (Smích v sále.) Pokud byste, pane předsedo, měl ještě zájem vystoupit, tak se chci jenom ujistit: máte tady dvě přihlášky k návrhu pořadu, tak jenom že máte tady jednu v záloze popřípadě. Děkuji. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Havlíček.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři, nebudu dlouhý. Navážu na to, co zde říkal pan předseda Babiš, jenom to rozvedu a rovnou nadnesu název mého bodu, a to je Podpora investic v České republice, protože jsem z toho už voľaký zmätený. Pojďme si zrekapitulovat situaci, fakta, čísla, realitu.

HDP v prvním čtvrtletí nám stouplo, roste tedy o 0,2 %. Jinými slovy, je to stagnace. Není to vůbec dobré číslo, tím spíše, že minulý rok byl poměrně slabý. Důvod - a to je to, proč to otevírám - je jasný. Česká národní banka sdělila na konci května, že jako brzda ekonomiky se ukázal pokles investic. Je třeba ještě dodat to, že z České republiky uniká, utíká, do zahraničí ročně víc jak 300 miliard korun na dividendách a úrocích, ačkoliv v programovém prohlášení se přitom pan premiér Fiala zavázal k tomu, že bude řešit otázku odlivu dividend do zahraniční. Samozřejmě nemůžete udělat to, že to někomu zakážete. Cesta je jiná a to je motivace k tomu, aby se zde, zjednodušeně řečeno, zisky utrácely, například odpisovou politikou anebo určitou předvídatelností prostředí, prostě proto, aby tady firmy měly důvod nechávat peníze. K tomu zjevně nedochází, dokonce se zvyšuje číslo odtoku zdrojů do zahraničí.

Je třeba ještě říci to, že neinvestuje podnikatelský sektor, a to z důvodu daňové nejistoty. I když ta není zase až tak vysoká, ať jsem objektivní, i když se daně zvýšily plošně, ale zejména z důvodu energetické nejistoty. Zjednodušeně řečeno, máme nejvyšší růst cen energií ze všech zemí Evropské unie, jeden z nejvyšších růstů ze všech zemí OECD, což je pro firmy zásadní překážka. Problém začíná být už i na trhu práce a rovněž navzdory tomu, že vláda naslibovala hory doly s tím, jak jednoduše se budou moci zaměstnávat zahraniční pracovníci, kteří jsou žádáni tuzemskými firmami, nenastalo prakticky nic.

Je nutné ještě říct to, že stagnují státní investice, veřejné investice. Když se podíváte, tak meziročně mezi rokem 2023 až 2024 dojde k přibližně 9% poklesu. Říkám přibližně, protože záleží na tom, jak nakonec ten rok dopadne, ale beru to podle rozpočtu. Ano, dobře slyšíte, zatímco v minulém roce vláda investovala více jak 200 miliard korun. My jsme to nijak nekritizovali, to číslo nebylo špatné.

My jsme kritizovali jinou věc, a to bylo to, že vláda si na to půjčuje přes Evropskou investiční banku, jinými slovy, že Státní fond dopravní infrastruktury sice vynakládá prostředky pro stavbu silnic, dálnic, železnic, ale - to jsme si my nikdy nedovolili - půjčuje si na to přes Ministerstvo financí u Evropské investiční banky. Přeloženo do češtiny, bude to muset někdo vracet. Příští ministři budou muset primárně splácet dluhy, které zde udělá Fialova vláda v dopravě, a teprve poté budou moci investovat. Má to jít z rozpočtu, má to jít férovou cestou, ale to by vláda nesměla švindlovat v tom, aby si snižovala schodek rozpočtu a přenášela to tedy na další organizace. Ale fakticky i přes toto všechno je zde meziroční pokles 9 % v tomto roce. Podle rozpočtu to bude někde okolo 185 miliard korun.

No, a jak dopadají zahraniční investoři v České republice? Nijak, protože sem žádní nejdou. Vzpomeňme si na totální fiasko s Microsoftem, který jsme my předjednali, vyjednali, dokonce zde nakoupil pozemky. Po dvou letech snažení se na něčem dohodnout s touto vládou, to Microsoft vzdal a prchá pryč, ačkoliv nechtěl žádnou investiční pobídku.

Jak dopadl Intel? Skončil v Polsku. Jak dopadl Volkswagen a gigafactory? Myslím si, že všichni jsme si uvědomili, jakým způsobem k tomu vláda přistoupila, když jsme viděli tu ostudu, kdy se všechno domluvilo v Plzni. Tam se udělalo velké haló, naštvali se tam úplně všichni, od města přes kraj, obce, podnikatelé, aby nakonec tam nebylo vůbec nic. Jenom pro srovnání. Polsko získalo investice Intelu za více jak 4,5 miliardy dolarů. Jak dopadlo TFMC, všichni víme. Po tom, co si tam naši vysoce postavení ústavní činitelé udělali zájezd, získali medaili, tak nakonec investuje v Drážďanech. Ale to bych jim zase až tolik nevyčítal, protože tam skutečně dostali gigantickou pobídku, kterou bychom tady asi nebyli schopni zvládnout.

Proč to říkám? Podle studie Ernst and Young jsou pro investory naprosto zásadní následující body. Když pominu likviditu finančních trhů a sílu domácího trhu, protože celá řada z nich to bude exportovat, tak jedna ze zásadních podmínek je stabilita na trhu s energiemi, jinými slovy, náklady na energie jsou hned na třetím místě. A když se na to podívám, jaké jsou hrozby, tak třetí nejvyšší hrozba jsou právě ceny energií. To je hlavním důvodem, proč k nám nejdou firmy. A tady se ptejme pana ministra Síkely a spol., proč v roce 2022 totálně podcenili tu situaci? Spoléhali na evropské řešení. A jak to dopadlo, všichni víme. Navzdory tomu, že elektřinu vyrábíme, vyrábíme ji za levno, tak ji máme jakožto jednu z nejdražších z celé Evropské unie. A růst cen elektřiny je úplně nejvyšší v České republice.

Tuzemské firmy - jak které - některé vyčkávají, některé investují pozvolna, některé odcházejí do zahraničí. Firma Brano - Spojené státy. Firma Petrof část výroby přesouvá do Indonésie. Další firmy míří do Číny. Ale to je problém nejenom České republiky, to je problém i v Evropě. Jinými slovy, máme zde zaděláno na poměrně velký problém s budoucími příjmy. Tato vláda ukazuje, kde všude se bude škrtat, ale neukazuje už to, kde budeme v určité době brát příjmy. A ty zajistíme jedině růstem hrubého domácího produktu, který musí být zdravý, musí být opřen o podnikatelskou aktivitu, o to, že firmy budou slušně vydělávat, budou generovat přidanou hodnotu, budou zaměstnávat, budou platit daně, budou exportovat. A neříkám snad nic nového. Proto, a to je důležité říct, velmi vítáme investice firmy Onsemi v České republice tím spíše, když ta firma vážně zvažovala to, že bude investovat možná v Jižní Koreji, možná ve Spojených státech. Ale způsob komunikace vlády a způsob, jak se k tomu vláda staví, je pro nás v tuto chvíli nepřijatelný.

Za prvé je třeba si uvědomit, že investice Onsemi, kdy vláda hovoří o tom, že zde bude na úrovni 2 miliard dolarů, což může být někde okolo 45 miliard korun, není jistá. Jednoznačně se v tiskové zprávě Onsemi mluví v podmiňovacím způsobu. Samozřejmě bude záležet na tom, jaké finální podmínky si s vládou vyjedná. Nicméně ty podmínky minimálně v podobě té nabídky ani premiér Fiala, ani ministr Síkela neoznámili. Jestliže někdo řekne a) a pochlubí se tím, že stál u toho, že sem přijde tahle investice, a my to nevyčítáme vládě, že se tím pochlubí, tak musí říct za b), co udělali pro to, aby sem ta investice skutečně přišla? A jsou dvě varianty: buď jsem ten investor přišel proto, protože to je pro ně výhodné z úhlu pohledu lokality, z úhlu pohledu toho, že zde stávající Onsemi, to znamená výrobce v Rožnově pod Radhoštěm, splňuje všechny podmínky, že má silnou pozici v rámci toho mezinárodního prostředí, tak poté to není v uvozovkách tedy zásluha vlády, ale je to víceméně zásluha toho lokálního výrobce; anebo ta vláda v tom skutečně sehrála svoji roli, pomohla při vyjednávání, zjednodušeně řečeno, udělala nabídku, na základě té nabídky se společnost Onsemi rozhodla, že sem skutečně půjde, třeba i tím, že to podmínila, bude-li tato nabídka.

Tomu všemu bych rozuměl. Ale pak je třeba, aby to ta vláda řekla, aby řekla, co domlouvala, aby řekla, kde je ta nabídka, a pochopitelně aby za b) u toho ukázala, co jsou přínosy tohoto projektu. Protože se nejedná o stamiliony, nejedná se ani o zřejmě jednotky miliard, ale podle všeho se může jednat až o částku přesahující 10 miliard korun. Proč? Protože podle vyjádření ministra Síkely, ale i dalších by se ta pobídka mohla pohybovat v horní výši maximálně povolené podpory, a to by mělo být, nebo to je ta maximální povolená, 27,5 % z té proinvestované částky. Rozumíme si? To je částka přes 12 miliard korun. Takováto pobídka zde nikdy historicky nebyla, ani co se týká výše, ale ani co se týká procent vůči té proinvestované částce. To znamená, já to beru tak, že v uvozovkách i ten stát investuje. A ten stát musí tu investici zdůvodnit před svými občany, před ostatními firmami, malými a středními firmami, ostatními, kteří třeba chtějí žádat rovněž o investici, protože nemůže to být tak, že jeden ano, někdo jiný nikoliv, musí ukázat svoji koncepci, svoji strategii, jak bude postupovat dále. A musí hlavně tedy zdůvodnit jasně a jednoduše, proč je připraven alokovat do tohoto projektu částku, která může přesahovat 12 miliard korun.

Pochopitelně i za nás jsme realizovali investiční pobídky. To znamená, my si uvědomujeme, že pokud sem má někdo přijít, tak ten stát musí pro to něco udělat. Především musí mít podnikatelské prostředí připraveno, to znamená, musí mít stabilní ceny energií, musí mít predikovatelné daňové prostředí, musí mít dobrou odpisovou politiku, musí umět dlouhodobě pracovat s trhem práce, zajišťovat kvalifikované lidi a tak dále. A současně ano, jedna z těch pobídek nebo jedním z těch důvodů, proč sem někdo přijde, je i to, že se přihodí nějaká forma konkrétní podpory, například daňová úleva, případně přímá podpora, to znamená, konkrétní částka, která se do té firmy vloží. Jsou různé způsoby. Dokonce v Německu to třeba dělají tak, že tam vstupují nějaké tamní firmy a podobně.

Co tím chci jenom říct? Když sem přišel Nexen, tak se jednalo o investici 22 miliard, pobídka byla 3,6 miliardy, na procenta to bylo 16 %, čili vidíte, že to je výrazně méně, než kolik je tady ta maximální možná, která se dnes skutečně skloňuje, opakuji: 27,5 %. Ještě můžu říct, že jsme třeba podpořili BMW, což byl dobrý projekt, jsou na Sokolovsku a tam ta pobídka byla 528 milionů korun, takže výrazně nižší částky, než o kolik se jedná zde. Ještě jednou opakuji: více jak 12 miliard korun.

Takže my žádáme vládu, aby za prvé řekla, jaké podmínky domluvila, byť je to předběžná domluva, my rozumíme tomu, že pak někdo přijde a začne se teprve ve finále žádat a vláda to musí schválit a poté se to tedy začne notifikovat. Ale předpokládám, pokud se s někým domluvila, že mu tu nabídku dala. Současně musí říct, co to přinese. A musí to vysvětlit úplně jednoduše. Musí to vysvětlit tak, aby to pochopil běžný občan. Musí to být srozumitelné, není to malá částka, říct ano, bude to stát 12 miliard korun, zaměstnanost v regionu stoupne o tolik a o tolik, bude to mít dopad na hrubý domácí produkt takový a takový. Ne, že pan Síkela se odvolá na to, co sdělil investor.

Vláda má desítky, stovky úředníků, kteří dokážou všechno tohleto propočítat. Kde jinde by měli ukázat schopnost dopadu do ekonomiky než při takhle velké, dokonce možná největší investici, která tady je? To znamená v krátkodobém, ve střednědobém horizontu, ukázat hrubý domácí produkt, ukázat, jak se to projeví na exportu, kolik se tady předpokládá, že se z toho bude exportovat? To jsou důležité informace, které by měl nejenom trh, ale i lidé vědět. Mělo by se to možná ukázat i z úhlu pohledu dodavatelských, odběratelských řetězců, to znamená, na co se v uvozovkách mohou těšit menší a střední firmy. Budou z toho mít nějaký efekt? Nebudou z toho mít nějaký efekt? Zapojí se do toho? Nezapojí? Jsou to naprosto běžné podmínky, které se při tomto běžně domlouvají. A ten stát v momentě, kdy toto anoncuje, a říkám, v momentě, kdy se tím pochlubí, tak tohle musí říct. Pokud by ta vláda v dané chvíli nic neříkala a řekla pouze: ano, přijde sem možná nějaká investice a začínáme jednat, pak bych tomu rozuměl. Ale tato vláda to tak neudělala, tato vláda si marketingově stoupla před národ a řekla: my jsme zajistili tuto investice, bude zde rekordní investice. A? A nic. A to je to, co my v tuhletu chvíli chceme: když už jste to otevřeli, tak to prosím pěkně, jasně řekněte.

Mimochodem, firma Onsemi je dobrá firma, já jsem tam byl nedávno, strávil jsem tam skoro celý den a myslím si, že to má dobře připravené. Takže to není výtka vůči firmě Onsemi, která žádá tuto pobídku, ale je to na vládu, aby zdůvodnila, kolik kam bude dávat a co to přinese. Dělají to i jiné země. Když se podívám do Německa, třeba do té TSMC investice, to jsou Tchajwanci, kteří se nakonec rozhodli neinvestovat v ideologicky blízkém Česku, říkám to v uvozovkách, poté, co dali medaile našim ústavním činitelům, ale pragmaticky se rozhodli investovat v Drážďanech, v zemi, která úplně nejvíce obchoduje s Čínou z celé Evropské unie, tak to dopadlo nakonec tak, že tam bude vlastnit TSMC, čili ten Tchajwanec, 70 %, a firmy Bosch, Infineon, NXP a tak dále tam budou mít po 10 procentech. Taky proto se to nejmenuje TSMC, ale ESMC, ale to je jedno.

Musíme vidět to, že se trochu znervóznily trhy, negativně reagovali někteří další investoři v České republice. I proto je třeba jim to vysvětlovat, i proto je třeba ukazovat, proč se to vynakládá. A hlavně, bude se v tom pokračovat? Mohou nějakou podporu očekávat další investoři, nebo ji nemohou očekávat? Bude to jenom jednorázová záležitost? Co malé a střední firmy, které logicky dneska jsou nervózní?

Oni jsou nervózní ze dvou úhlů pohledu. Za prvé proto, že oni nic nedostali, a za b) proto, že třeba firmy z regionů mohou to vnímat tak, že se vycucnou lidi z trhu práce, kteří potom půjdou pracovat pro Onsemi. To je realita. Tím spíše je třeba uklidnit je, tím spíše je třeba říct, jakým způsobem bude stát postupovat třeba v případě jejich aktivit, protože je to jednoznačná podpora. Takže my žádáme pana ministra Síkelu, případně pana premiéra Fialu nebo jiného hospodářského aktéra vlády, aby nám vysvětlil tuto investici a aby jasně řekl, kolik bude podpora, kdy ta podpora bude, jaké budou dopady a co se vlastně v dané chvíli předjednalo a jaký bude časový harmonogram průběhu té investice, jak to dopadne mimo jiné do rozpočtu v tom krátkodobém, dlouhodobém horizontu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane místopředsedo, navrhujete ten samý, v podstatě ten samý bod, nebo trošku jiné znění máte než váš pan předseda?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já jsem to více zobecnil, pan předseda tam měl vysloveně Onsemi, já jsem to dal do kontextu podpora investic v České republice, to znamená i vysvětlit, jak to dopadne na ten investiční trh, respektive na trh podnikatelský. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní se dostáváme k panu poslanci Sílovi, připraví se pan poslanec Pražák. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, páni ministři, dámy a pánové, dovolte, abych já navrhl taky jeden bod k jednání dnešní Sněmovny, a sice je to jeden ze zásadních bodů, který se týká naprosté většiny našich obyvatel, a to je problém kolapsu dostupnosti zdravotní péče v druhé nebo v třetí třetině dnešního roku, kdy budou mít lékaři odslouženo dohromady prakticky povolených 416 hodin a kromě fakultních nemocnic nebo přímo řízených nemocnic, kde samozřejmě tito lékaři jsou lépe placeni a mají tam pochopitelně lepší stavy, ty personální stavy jsou tam relativně dobré, se to bude hlavně týkat regionálních nemocnic. A toto je problematika, o které prakticky se nikde nehovoří. Když se podíváme do masmédií, do novin, do televize, poslechneme si nějaké relace, tak tato problematika, že vlastně dostupnost zdravotní péče bude velmi narušená v poslední třetině letošního roku, o tom nikdo nehovoří, o tom se vůbec nediskutuje.

To mě přivedlo k tomu tady vystoupit a tady tuto problematiku trošičku probrat a hlavně navrhnout, aby Sněmovna, velectěná Sněmovna se začala těmito problémy zaobírat. Protože mě třeba v mém věku už se to příštích deset let asi nebude týkat, ale vás, jak se tak na vás dívám, dalších deset let, vy budete potřebovat tu zdravotní péči. A v současné době s klesající demografickou křivkou a narůstajícím průměrným mediánem nebo mediánem věkovým, který je z původních, já nevím, 36 let v roce 2012 nyní už 44 roků, čili to půjde neustále nahoru a ta nákladnost na zdravotní péči bude neustále narůstat s přibývajícími novými technologiemi. A jde o to, že čím víc bude starších, tím víc té zdravotní péče bude muset být konzumováno. A to se právě týká vás všech tady, jak sedíte, jak se dívám. A nikdo o tom nemluví, nikdo se tím nezabývá.

Jde o to, že 80 %, téměř 80 %, je to 78 % veškerých finančních prostředků, které se pohybují ve zdravotnictví, zkonzumují lidé nad 60 let věku. To znamená důchodci. Průměrná délka věku dožití ve zdraví je u mužů 61, u žen 62 let. A já jsem tady už jednou zmiňoval, já jsem tuto problematiku dost důkladně studoval z různých multicentrických studií z celého světa a doplnil jsem i tu dánskou, kterou jsem tenkrát tady nezmínil. Ta dánská odpovídá všem ostatním, to znamená, tam je zásadní rozdíl v dožití ve zdraví, nebo jak oni tomu říkají ve štěstí, je výrazně kratší u mužů než u žen. A u bílých límečků zase je to o rok více u mužů než u žen. A ty rozdíly jsou tam sedm až osm let. Je to skutečně napříč celou Evropou, napříč víceméně celým světem, protože v těch studií jsou i americké, kanadské, australské studie.

Já o tom hovořím tady z toho důvodu, že my se tady dohadujeme o stavebním zákonu a dohadujeme se o různých věcech, přičemž následujících 20 let se počet žijících seniorů ve věku nad 80 let zvýší dvojnásobně. Za ty, které bude hradit stát, to znamená za státní pojištěnce, také se zvedne výrazně počet obyvatel a těch v produktivním věku, kteří na ně budou platit, kteří budou platit, a to se týká, prosím vás, nejen zdravotní péče, tady je zásadní problém, že my tady řešíme důchodovou reformu, řešíme problematiku ufinancování zvyšování věku odchodu do důchodu, jak budeme prostě tu demografickou křivku řešit, jak budeme řešit snížení porodnosti a tak dál, a když to vezmete kolem a kolem, tak to se prakticky týká stejný problém zdravotnictví možná ještě více. Právě proto, co jsem řekl na začátku, že 80 % veškerých prostředků ve zdravotnictví zkonzumují lidé v důchodu. A teď my tady řešíme naprosto odděleně dva systémy: důchodovou reformu a zdravotní reformu. Nebo lépe řečeno důchodovou reformu, pseudoreformu, a ve zdravotnictví to není žádná reforma, to, co se děje ve zdravotnictví, je salámová metoda privatizace zdravotnictví, takzvaná amerikanizace zdravotnictví. To znamená neustálé zvyšování spoluúčasti pacientů, neustálé zvyšování nebo shánění peněz do systému. Přičemž nikdo se nezmíní o tom, že by se měly taky začít studovat nebo by se měla provést řádná analýza využívání všech těch peněz. To znamená, letos je plánovaných 508 miliard, to znamená víc než půl bilionu korun do systému zdravotního. Ale že by někdo sledoval o tom, kam ty peníze jdou, každý jenom říká, že je to černá díra, a ty peníze, kdyby se tam nalilo dvakrát tolik, tak ty peníze stejně se někde ztratí.

A víte, proč to je? Já vám řeknu jeden případ, jeden - já už jsem to tady kdysi říkal na mikrofon - je to zákon č. 48 z roku 1997 a je to reforma, nevím, jestli mám jmenovat, prosadil to tady senátor Julínek, doplnit větu do § 17 odst. 5, že úhradová vyhláška ve zdravotnictví, pokud se nedomluví poskytovatel se zdravotními pojišťovnami, tak se vytvoří ta smlouva o poskytování zdravotních služeb jinak. Ta věta tam je na konci. Co to znamená? To znamená, že každý privátní vlastník, který má jakési peníze, má jakýsi kapitál, si zajde na zdravotní pojišťovnu a nasmlouvá si jakýkoliv počet třeba vyšetření, jakýkoliv počet výkonů a tak dál, a je to hlavní důvod, proč prostě ve zdravotnictví nejsou peníze. O tom nikdo z vás tady nemluví. Všichni mluví o tom, že je málo peněz ve zdravotnictví. Je tam málo peněz ve zdravotnictví, protože se hodně peněz ve zdravotnictví vyvádí, vyvádí se ven ze systému, a to je důvod všech problémů, které my tady řešíme. To je důvod, proč je málo lékařů, proč je málo zdravotníků, proč ministr Válek musel při nástupu do své funkce zlikvidovat 14 miliard, odebrat 14 miliard zdravotním pojišťovnám, a navíc ještě 5,6 miliardy z kapitoly zdravotnictví. Dneska ty peníze chybí, dneska za ty peníze jsme mohli zaplatit spoustu zdravotníků, mohli bychom zaplatit zdravotní školy, mohli bychom zaplatit lékařské fakulty a tak dál. To nikdo tu neřeší, to se mlčí, to se bere jako samozřejmost, že zdravotnictví je prostě jakási kasička, kde se půl bilionu korun vybere a prostě se jakýmsi způsobem nekontrolovaným, víceméně v důsledku § 17 odst. 5 zákona č. 48 z roku 1997, vyvádí ze systému.

Já bych se chtěl zeptat pana ministra, co bude s tímto dělat? Co bude s § 17 odst. 5 dělat? Aby se přestaly vyvádět nekontrolovaně peníze ze systému tak, abychom mohli zaplatit zdravotnictví, aby se mohly zaplatit všechny výdaje ve zdravotnictví, kdyby se skutečně omezilo tady toto vyvádění. Já bych chtěl slyšet pana ministra Válka, co na to řekne, a chtěl bych slyšet názory taky ostatních. Já se nechci stavět do podoby toho nejchytřejšího, který všechno ví, všechno zná, já si nechám poradit, spoustu věcí vysvětlit. Tak buďte tak laskavý a vyjádřete se k tomu. Moje otázka tedy zní: Jak budete řešit nedostatek peněz a nedostatek personálu ve zdravotnictví tak, aby nezkolabovalo 30 % regionálních nemocnic na konci tohoto roku? Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, jenom se chci ujistit - název bodu je to, co jste řekl na konci? (Poslanec Síla souhlasí.) To celé, dobrá. Mně se to bohužel nepodařilo zachytit, ale doplníme si to. Děkuji.

Nyní vystoupí pan poslanec David Pražák a připraví se paní poslankyně Berkovcová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý podvečer, vážená paní místopředsedkyně, páni ministři. Mám trošku smůlu, že mně utekli kolegové od Pirátů - já jsem chtěl vlastně svůj dotaz vznést na Piráty, ale věřím tomu, že jim to někdo přetlumočí. Vystoupil bych tady s bodem, který by chtěl nazvat Obhajoba ministra financí k obsazování pozic Dozorčí rady polostátního ČEZu.

Vystupuju z toho důvodu, že včera jsme se dočetli, že valná hromada ČEZ zvolila do svých řad nového člena, a to našeho pana hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půtu. Samozřejmě tu volbu nezpochybňuji, ale chtěl bych zjistit nebo chtěl bych informace o tom, jak proběhla ta nominace. A chtěl bych to vědět z jednoho prostého důvodu. Před přesně dvěma lety, na konci června 2022, už ta nominace tady jednou byla a Piráti se postavili proti této nominaci z důvodu, že kvůli neskončenému trestnímu stíhání odmítli Piráti nominaci a svolali koaliční jednání. Výsledkem toho koaličního jednání bylo to, že ta nominace byla stažena. Co se změnilo oproti roku 2022 včera, že jste ho včera zvolili? Bylo ukončeno stíhání? No, nebylo. Soud dokonce je nařízen na druhou polovinu září, tak proč jste nepočkali do toho září? A pak, ať ten soud dopadne nějakým způsobem, ať tak, nebo tak, to tady nebudu komentovat, jste ho mohli zvolit v září, pokud by byl očištěn. (Potlesk z řad ANO.) Proč najednou v červnu potřebujete volit nového člena dozorčí rady? Takže bych chtěl slyšet, jestli Piráti opět dneska vyvolají koaliční jednání této vlády. Nebo Piráti už nejsou součástí vlády? Nebo jakým způsobem si to máme víceméně vykládat?

Paradoxem je - a nechci se tady pitvat v nějakých, jak to mám říct, drobnostech, nechci používat žádné fabulace, nechci používat žádné dezinformace, ale realitou je to, že v dubnu v Liberci proběhl zásah NCOZ. Byli nějací lidé obvinění, byli nějací lidé vyslechnutí. A v jedné větvi, která se týká megalomanského projektu - a čerpám z veřejných zdrojů - solární elektrárny v Ralsku, byl podat vysvětlení i pan hejtman. Nechci to vůbec rozebírat, ale byl podat vysvětlení a nějakým způsobem mu byl zabaven počítač a notebook. A vy jste si teď člověka, který to ještě neměl možnost nějakým způsobem vysvětlit, zvolili do Dozorčí rady ČEZ? Fakt vám to připadá normální? Já bych předpokládal, že počkáte, jakým způsobem se vyvine ten soud, na který jste se před dvěma roky obraceli a díky kterému jste nechtěli tu nominaci schválit, a pak byste se k tomu postavili nějakým způsobem dalším. Ale takhle, jak jste to udělali dneska, tak to ve mně vyvolává silnou a velkou nedůvěru a chtěl bych vysvětlení pana ministra financí, jestli s tímto takhle souhlasí, nebo jestli má nějaké věci proti tomu, nebo ne. Děkuju. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní vystoupí paní poslankyně Berkovcová k návrhu pořadu, připraví se pan poslanec Sládeček. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. České školství v současné době čelí mnoha výzvám, které odhalují propast mezi vládními závazky a realitou v oblasti vzdělávání. Premiér Fiala, ministr školství Bek i celá vláda prohlásili vzdělávání za jednu ze svých priorit a vládní pětikoalice se ve svém programovém prohlášení zavázala zajistit více finančních prostředků pro školství tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly průměru zemí OECD. Bohužel jde vláda přesně opačným směrem. Na rozdíl od bývalé vlády hnutí ANO, které se podařilo dosáhnout historického vrcholu, kdy podíl veřejných výdajů na školství dosáhl 4,7 % HDP, což se přiblížilo průměru zemí EU, nyní však hrozí, že tento podíl klesne, a to až na 3,9 % HDP, což bude historické minimum. A studie Institutu IDEA uvádí, že aby vláda dosáhla svého cíle, musela by pro příští rok navýšit rozpočet školství o 37 miliard korun.

Učitelské platy jsou dalším problémem a nesplněným slibem této vlády. Vláda se zavázala k platu ve výši 130 % průměrné mzdy, ale realita je pouhých 113 % a nejspíše ještě méně. Nedostatek financí a rostoucí nároky na učitele vedou ke frustraci a nejistotě ve školství. Bývalé vládě hnutí ANO se podařilo vrátit prestiž učitelskému povolání, zatímco současná vláda čelí kritice za zhoršující se podmínky. A ministr Bek zasáhl do způsobu financování škol, který je nastaven od roku 2020 a ředitelé si jej chválí, protože jim umožňuje inovativní výuku a individuální přístup k žákům. Bohužel od příštího školního roku budou muset ředitelé sáhnout do svých rozvrhů a snížit počet hodin, kterým stát financuje ze státního rozpočtu. I tady se šetří na dětech.

Nedostatek předvídatelnosti a vůbec stabilního financování snižuje motivaci učitelů a může vést k odchodu kvalifikovaných pedagogů. Školy zápasí s nedostatkem peněz na kuchařky, školníky, uklízečky a buď je musí propustit, anebo jejich platy dofinancovat z odměn určených pro učitele. To je naprosto nepřijatelné a v minulosti neslýchané. A bohužel místo toho, aby se ministr Bek věnoval řešení těchto palčivých problémů, snažil se sehnat dostatek financí pro svůj rezort, musí se nyní věnovat obhajobě svých kauz, kdy mimo jiné papalášským způsobem zneužil jízdy s majáčkem v záchranářské uličce, což by se dalo ještě pochopit, kdyby spěchal na jednání vlády či Senátu, ale do horní komory v podstatě nechodí, na plénu horní komory nehovoří, od roku 2022 ani jednou nevystoupil, a Senát mu přitom proplácí více jak milion korun ročních náhrad. A navíc mu stát platí luxusní služební byt, který daňové poplatníky přijde na 57 000 korun měsíčně, a to v době, kdy se ve školství šetří na každém kroku. Nedávno pan ministr Bek uspořádal tiskovou konferenci, kde představil celou řadu návrhů na změny ve školství, které ještě hodlá zrealizovat. Byly to změny od Šumavy k Tatrám, změny v maturitní zkoušce, zavedení kombinované výuky s on-line výukou, návrhy na slučování škol a další. Místo toho, aby ministr spíš dotáhl ty započaté změny, především změny revizí rámcových vzdělávacích programů, které nabírají značné zpoždění a taky vyvolávají obavy ohledně výsledných úprav, přichází pan ministr s gejzírem dalších nápadů na změny, které děsí již tak destabilizovaný a rozkolísaný školský terén.

A jednou z nepochopitelných změn v rámci vysokoškolského zákona je i změna podmínek kvalifikace u předsedy Národního akreditačního úřadu, kde je z nepochopitelných důvodů nově kladena podmínka akademického titulu docenta či profesora. A tak dochází formálně ke vzniku nového úřadu a vzhledem k tomu, že nový předseda se ujme své funkce od ledna roku 2026, je otázkou, pro koho ministr Bek tento post chystá. Pro sebe údajně nikoliv, takže si počkáme, pro koho.

I značná část odborné veřejnosti míní, že ministr Bek se primárně věnuje vysvětlování svých kauz namísto řízení resortu Ministerstva školství. V očích veřejnosti ztratil veškerou důvěru a nejlepším řešením by v současné době bylo, kdyby na tento post rezignoval a přenechal ho někomu, kdo se mu bude plně věnovat. I když za sebe si myslím, že ani toto si resort školství opravdu nezaslouží, mít již v pořadí čtvrtého ministra.

Navrhuji proto zařadit k projednání bod, který by umožnil diskusi o aktuálních problémech českého školství a nedostatečného přístupu k jejich řešení ze strany ministra Mikuláše Beka. Tento bod s názvem Ministr Bek nezvládá resort školství prosím zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní je na řadě k návrhu pořadu pan poslanec Stržínek, připraví se pan poslanec Sládeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, já se vrátím k bodu, který jsem tady už jednou prezentoval, a jmenuje se Kritická situace v Hasičském záchranném sboru a u Policie České republiky. A to z jednoho prostého důvodu, že nedošlo k nápravě. Vážené kolegyně a kolegové, jakožto starosta více jak dvacetitisícového města se pravidelně na jednání bezpečnostní rady města setkávám se zástupci Hasičského záchranného sboru i Policie České republiky. Řešíme problémy našeho města, ale i širokého regionu. To, co slýchám od zástupců těchto institucí od začátku letošního roku, je alarmující.

Začnu situací u Policie České republiky. Jen ve Valašském Meziříčí chybí v tuto chvíli 8 policistů, v Rožnově pod Radhoštěm 12, na celém okrese Vsetín potom více jak 30. Situace je vážná, neřkuli kritická. Zkušení policisté odcházejí a nábor nových vázne. Kdo má nárok na výsluhu, na nic nečeká a od policie utíká. A není se co divit. Na navýšení platu 0, a to i při loňské inflaci, která je více jak 10 %, výrazně zkrácené provozní prostředky, dosluhující technika, rostoucí byrokracie. A navíc jako třešnička na dortu zrušení stravenek jakožto jednoho z mála benefitů, který policisté měli.

Tato vláda se soustředí pouze na vnější bezpečnost a zcela zapomíná na bezpečnost vnitřní. Tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy však jasně říká, že vnitřní bezpečnost je stejně tak důležitá jako vnější. Smutným faktem je, že tuto kritickou situaci u Policie České republiky řeší mnohá města tak, že rozšiřují počty strážníků Městské policie. Suplujeme tak roli státu a snažíme se vyřešit situaci, kdy stát jednoznačně selhává. Ve Valašském Meziříčí máme v tuto chvíli již více strážníků Městské policie, než je policistů na obvodu. Rozpočet našeho města na Městskou policii na rok 2024 činí 30 milionů korun. Sanujeme tak z městského rozpočtu službu, kterou by měl poskytovat stát, a to teď zcela opomíjím to, že pravomoci strážníků Městské policie jsou násobně menší než pravomoci státních policistů.

U hasičů není situace o nic lepší. Navýšení platu 0, stravenky 0 a navíc chybí prostředky na běžný provoz, tedy na elektřinu, topení, naftu a ochranné pomůcky. Finance chybí také na nákup tolik potřebné moderní techniky, třeba na kontejnery na hašení elektromobilů. Na provozním rozpočtu hasičům chybí stovky milionů korun. Nikdo z nás nechce, aby toto šetření mělo vliv na akceschopnost Hasičského záchranného sboru. Pokud mají hasiči poskytovat kvalitní službu, něco to bude stát. To si musí současná vláda uvědomit. Nespokojenost panuje i mezi dobrovolnými hasiči. Narůstající byrokracie a povinnosti související s komplikovaným vedením účetnictví a dalších agend vedou k tomu, že o tuto práci, kterou jinak vykonávají zdarma a ve svém volném čase, přestává být zájem, a přitom je tak potřebná.

To vše je důsledek tragické personální politiky spadající pod resort ministra vnitra Víta Rakušana. Vážené kolegyně a kolegové, situace u policie i Hasičského záchranného sboru je kritická a já žádám ministra vnitra, aby učinil neprodleně opatření, která tuto situaci zlepší, tedy, aby zajistil z rozpočtu dodatečné finanční prostředky na nárůst platů policistů a hasičů a také navýšil provozní rozpočet u těchto složek. Ze zmíněných důvodů žádám o zařazení tohoto bodu jako první bod dnešní schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Sládeček a připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já navrhuji nový bod programu s názvem Alarmující situace českého průmyslu díky působení EU a současné vlády. V SPD považujeme situaci českého průmyslu díky zpackaným privatizacím, působení Evropské unie a současné vlády za alarmující a požadujeme po vládě důrazně, aby začala řešit zcela reálně nutnou rekonstrukci legislativního prostředí pro český průmysl. Aktuálně to vidíme například v Moravskoslezském kraji u huti Liberty.

Především je nutno podniknout tyto kroky: důsledné odmítnutí Green Dealu, ale i obecně všech deformací trhu (vyvolaných) skupinou lidí, která intenzivně využívá nepravdivých informací o údajně nastávající klimatické katastrofě. Žádáme důrazně odmítnutí zločineckého výpalného v podobě emisních povolenek a trvalé zpřístupnění dostupných energií firmám a domácnostem. Dále požadujeme definování plánu pro ochranu strategických odvětví českého průmyslu.

Protože se jedná z mého pohledu o velmi důležitý bod, navrhuji jej zařadit jako první bod této schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuju, pane poslanče. Nyní je na řadě pan poslanec Mašek, připraví se zatím jako poslední paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych chtěl požádat o zařazení bodu s jednoduchým názvem Ukrajinci s neplatnými doklady v České republice - jaké máte řešení, pane ministře? Všichni víme, že platný doklad potřebujeme k právním úkonům, ale i také k pobytu na území České republiky. U Ukrajinců bylo možné ještě donedávna expirující doklad, čili doklad s propadlou účinností, si nechat vyměnit na zastupitelském úřadu. Dnes už to nejde. Ukrajinská strana rozhodla o tom, že Ukrajinci si musí o vystavení nového pasu a dokladů požádat na území Ukrajiny. Ta souvislost je poměrně jasná, protože Ukrajinci potřebují zejména u kategorie osob mezi 18 a 60 lety, aby se skutečně dostavili na Ukrajinu a aby měli možnost jim předat povolávací rozkaz.

Tento problém jsme mnohokrát diskutovali na výboru pro bezpečnost a žádali jsme pana ministra bez ohledu na platnost těch dokladů, jak se k této situaci Česká republika a konkrétně on postaví, a vždycky odpovídal, že bude čekat na řešení Evropské unie. Podotýkám, že u nás takových Ukrajinců, kteří podléhají branné povinnosti, je odhadem asi 120 000 a v celé Evropské unii zhruba 700 000.

V době, kdy tam v podstatě vrcholí boje, my tam dodáváme munici, střelivo, zbraně, tak už s těmito prostředky nemá kdo bojovat. Takže je to otázka skutečně, jak se k tomu postavit. Co se stane, když policie zachytí cizince, který nemá doklady, má falešné doklady, nebo nemá povolení k pobytu, to znamená, že pobývá na našem území nelegálně? To byla otázka na stránkách Ministerstva vnitra, ale odpověď. Pokud policie zjistí, že cizinec se pohybuje na našem území nelegálně, zajistí ho dle zákona o policii, a to maximálně na 48 hodin. Co by mělo následovat poté? Zákaz pobytu, výjezdní příkaz se lhůtou vycestování z České republiky, a ta lhůta se pohybuje mezi 7 a 30 dny. Takhle daleko to chceme nechat zajít, pane ministře? Strkáme před tím hlavu do písku?

Chci podotknout, že i lex Ukrajina VII, kdy se hovoří o buď prodloužení víza dočasné ochrany jako jedné cesty, což se bude týkat odhadem tak 250 000 Ukrajinců, pokud neskončí konflikt, anebo možnost zažádání o dlouhodobý pobyt, což je záležitost, která je zajímavější v tom, že bychom získali spoluobčany, kde celé rodiny jsou bezdlužné, nečerpají žádné sociální dávky, vydělávají si na své živobytí v České republice, a těchto lidí odhadem by mělo být v řádu tisícovek až desetitisíců. Ale co obě tyto kategorie spojuje? Že při tom požadavku by měly mít platný cestovní pas. A těch minimálně 120 000 mužů, kteří se mají rozhodnout a jít si pro ten pas na Ukrajinu zažádat, tak oni to kupodivu nedělají, oni tam nejedou. Ti ostatní si to skutečně na Ukrajině vyřídit mohou.

Pane ministře, podle mě je to poměrně zásadní otázka. Jak se k těm lidem zachovat, k těm 120 000 ukrajinských mužů, kteří zde pracují, kteří zde odvádějí daně, dokonce se vaše vláda chlubí tím, že jsou v pozitivní bilanci - což ani náhodou není pravda a není to předmětem mého vystoupení - jak se k tomu postavit? A opakuji název bodu: Ukrajinci s neplatnými doklady na území České republiky. Jaké máte řešení, pane ministře? A já si myslím, že na to řešení čekají, i mým kolegou Stržínkem, zde zmiňovaní policisté. Jejich řady sice řídnou, ale pokud se někde na ulici objeví a kontrolují doklady, tak aby věděli, jak s těmi Ukrajinci bez dokladů dále zacházet. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné odpoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze.

Budeme pokračovat v přihláškách k pořadu schůze a jako další řádnou přihlášenou je paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Zatím tak, jak mám podklady, je to poslední přihlášená do diskuse. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, i já bych chtěla zařadit na pořad této schůze bod, a ten bod bych nazvala Zajištění bezpečnosti občanů ministrem vnitra Vítem Rakušanem a chtěla bych uvést důvody, proč bych chtěla tento bod zařadit.

Tou první věcí je, že se na mě obrátili starostové z našeho Karlovarského kraje, že poslali dopis jak ministrovi vnitra, mně, a předali ho včera i prezidentovi republiky, že v našem kraji chybí nejvíce policistů na počet obyvatel. Máme mít 1 402 policistů a chybí nám jich tam 250. Když jsem z tohoto místa vyzývala ministra vnitra, aby zastavil projekt slučování obvodních oddělení, který se realizoval v Karlovarském, Libereckém a Středočeském kraji, tak mávl rukou. Tady je výsledek. 250 policistů. Na některém obvodním oddělení není žádný policista. A před chvílí tady mluvil pan starosta Stržínek, který jasně řekl, jaká je ta situace. Až se ti starostové a primátoři dohodnou, respektive v uvozovkách naštvou, že nebudou financovat ty městské policie, tak ten systém zkolabuje. Já nevím, jestli si toto vůbec ministr vnitra uvědomuje, ale za jeho působení odešlo od policie nejvíce policistů.

Vždycky tolik, kolik odešlo, se podařilo nabrat. Ale teď jich odchází daleko více. No tak když přicházíme s takovými skvělými věcmi právě jako je slučování obvodních oddělení, když přicházíme s tím, že policistům slibujeme pořád, že jim dáme stravné, že jim ho vrátíme, těch 41 korun, no tak jak je to od 1. 7.? Ano, asi policisté těch 41 korun na to stravné dostali zpět. Ale myslíte si, že k tomu dostali i ty finanční prostředky? No samozřejmě, že nedostali. Zase se to bere z provozních výdajů a pan ministr zase slibuje, jako sliboval v roce 2023, tak v roce 2024, že jim to tam dodá. Ale já jsem zatím neviděla žádnou změnu rozpočtu Ministerstva vnitra.

Já jsem pouze viděla, že si pan ministr vnitra na rok 2024 nechal vzít finanční prostředky na vnitřní bezpečnost v objemu 2,2 miliardy korun. Ale on to nenechal vzít Ministerstvu vnitra jako rezortu jako takovému, a myslím si, že by tam ty úspory našel, on 2,2 miliardy vzal policistům a hasičům. Těm, kteří nám pomáhají, těm, kterým tady neustále děkujeme, tak to byla ta odměna a ten výsledek za tu jejich záslužnou práci. Ale to je jeden z důvodů, protože o tom už hovořili kolegové. Ale na mě se v tuto chvíli - a já bych byla ráda, aby poslouchali i vládní poslanci - obrací, že my potřebujeme zajistit i informační systémy naše. A představte si, že Ministerstvo vnitra vypsalo dotační program právě na zabezpečení kybernetické bezpečnosti, kde tedy je alokace zhruba 3,4 miliardy. Je to pro města, pro obce, pro kraje, pro jejich příspěvkovky, ale je to třeba i pro nemocnice, abychom si veškeré ty informační systémy zabezpečili.

Každý den slýcháme, jakým způsobem je napadání těchto systémů. Je normální, že se tato výzva na konci roku 2023 vypsala, žádosti jsou skoro za 5 miliard, a víte, co se dozvídáme? Že pan Stanjura nemá finance na předfinancování. Takže ti žadatelé ty projekty pořád nemohou realizovat. Takže nás vlastně nezajímá tato bezpečnost těchto systémů. Nám nevadí, že na to jsou ty projekty a že se potřebují realizovat, abychom všechny tyto informační systémy zabezpečili. Já toto tedy považuju za absolutně neskutečné. Že je polovina června a žadatelé nemohou tyto projekty na zabezpečení svých informačních systémů realizovat. A já bych chtěla, aby se teď tady v tuto chvíli k tomu v rámci daného bodu vyjádřil ministr vnitra. Protože jestli toto je s největší pravděpodobností, protože už mi to přišlo z více míst a zároveň jsem se koukala na stránky Ministerstva vnitra - klidně se tam podívejte, jak je to tam krásně vypsané, ale nejsou peníze. (V sále je hlučno.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, prosím o ztišení.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Přitom ty finanční prostředky se získaly z Národního plánu obnovy. Takže my jsme získali finanční prostředky a vy nejste schopní to zrealizovat, zadministrovat a dát to těm žadatelům? A vy tady budete něco pořád povídat? Prosím, vyjádřete se k tomu, proč do současné chvíle, když ten program byl vypsán v roce 2023, ti žadatelé doteď neví, jestli byli s tím projektem úspěšní, aby ho mohli realizovat?

A poslední věc, která mě velmi zajímá. Zítra tady budeme řešit vyšetřovací komisi ohledně filozofické fakulty. Když se dozvídáme na bezpečnostním výboru, že například policisté neměli plány, nevěděli vůbec, kam mají jít. Já jsem tady už několikrát vystupovala a ptala jsem se pana premiéra Fialy, že mu nevadí, že ministr vnitra měl do konce roku 2023 předložit krizový zákon, a tento zákon měl aktualizovat všechny krizové situace, všechny typové plány, ať už jsou to havárie, ať už jsou to věci, které jsou spojeny s mimořádnými situacemi. A premiérovi Fialovi to také nevadí? My každodenně nezažíváme nebo nebudeme zažívat tyto situace? My na ně nechceme být připraveni? My nechceme mít aktualizované tyto plány? No, asi nechceme, když vidím, že jsem tady před čtyřmi měsíci vystoupila v rámci interpelací, a pan premiér řekl, že se to musí připravit důkladně. Tak já nevím. Musí se to připravit důkladně, ale jestli si někdo udělá legislativní plán vlády a dá si tam, že to má odevzdat ministr vnitra do konce roku 2023, tak co by měl chtít správný premiér? Aby to odevzdal do konce roku 2023! A jestli není schopen to odevzdat, protože si jezdí někde po debatách, tak nemá být ministrem vnitra a má vybrat někoho jiného!

Toť z mé strany všechno a požádám vás, aby se dal hlasovat o tomto bodu a aby byl zařazen jako první bod dnes. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, zatím nevidím, že by se někdo další hlásil, tak přečtu omluvy. Dnes do 15.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Vít Kaňkovský a od 17 do 20 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Lukáš Vlček.

Ještě pro pořádek se ptám, zda se ještě někdo další hlásí k pořadu schůze? Žádnou přihlášku nevidím.

Pokud je tomu tak, přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány. Nejprve tedy návrhy z grémia, a nebude-li vznesen rozpor, tak bych dal hlasovat en bloc, ať o vyřazení tří bodů a o následujícím postupu jednání v tomto týdnu, jak to bylo načteno na začátku schůze.

Poprosím vás ještě o chvíli strpení. Ministr financí si dojde pro náhradní hlasovací kartu.

Vzhledem k tomu, že nevidím žádnou připomínku k navrženému postupu, tak bych o návrzích z grémia dal hlasovat en bloc a poté bychom přistoupili k hlasování o jednotlivým návrzích, tak jak zazněly.

Eviduji vaši žádost o odhlášení, já vás tady všechny odhlásím. Požádám vás o vaše přihlášení.

Pan ministr Stanjura dnes bude hlasovat s náhradní kartou číslo 42.

 

Pořadí se ustálilo, a já tedy dám hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrhy z grémia, tak jak byly načteny? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 3, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 160, proti nikdo. Konstatuji, že s těmito návrhy byl vysloven souhlas.

 

A nyní budeme tedy hlasovat o jednotlivých návrzích k pořadu schůze, tak jak zazněly. Je zde několik návrhů od pana předsedy Marka Bendy.

 

Nejprve aby bod číslo 28, sněmovní tisk 727, s pracovním názvem Konflikt Ukrajina, byl dnes zařazen za bod číslo 10.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 76. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh na bod číslo 12, sněmovní tisk 697, obchodování s povolenkami, aby byl zařazen za bod 28.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 75. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále bod číslo 15, sněmovní tisk 701, rozpočtové určení daní, zařadit za bod 14.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 6, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 102, proti 62. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále bod číslo 30, sněmovní tisk 729, podpora bydlení, zařadit za bod 29.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 7, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 77. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále bod 31, sněmovní tisk 730, podpora bydlení - související, za tento bod, tedy za bod 30 podle starého pořadí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 77. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Ale, paní předsedkyně...? Ne, já jsem myslel, že se hlásíte k hlasování. (Ne.) Dobře. Tak budeme pokračovat v hlasování o dalších bodech.

 

Bod číslo 32, sněmovní tisk 731 s názvem zákon o podnikání za bod 31.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 88, proti 77. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

A poslední návrh od pana předsedy Marka Bendy, bod 33, sněmovní tisk 732, zákon o myslivosti, zařadit na konec bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Tedy přesně za bod 119. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 10, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 76. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Nyní návrh paní předsedkyně Aleny Schillerové. Je to návrh nového bodu s názvem Pondělní start digitalizace stavebního řízení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 34. Návrh byl zamítnut.

 

Jenom pro pořádek, v případě nového bodu nejprve hlasujeme o jeho zařazení na program a poté o jeho pevné případné zařazení v rámci programu.

Proto budeme pokračovat dál. Je zde série návrhů pana předsedy Tomia Okamury.

Nejprve zařazení nového bodu s názvem Nedostatek léků.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 59. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další je návrh nového bodu - Nedostatek zubařů v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 62. Návrh byl zamítnut.

 

Dále bod 35, sněmovní tisk 5, zestátnění exekutorů, zařadit jako třetí bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 14, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 17, proti 76. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále bod 37, sněmovní tisk 7, Ústava České republiky, zařadit jako čtvrtý bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 15, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 16, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Dále ještě dva návrhy od pana předsedy Tomia Okamury. Nejprve bod 45, sněmovní tisk 15, autorský zákon, zařadit jako pátý bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 16, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 81. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Poslední návrh, bod 49, sněmovní tisk 22, o daních z příjmů, zařadit jako šestý bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 17, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní je zde návrh pana poslance Farhana na nový bod s názvem Dva roky nedostatku léků v České republice, způsobený neřešením situace ministrem Válkem.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrh?

Je to hlasování s pořadovým číslem 18, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 71. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní je zde návrh pana předsedy Jakoba na zařazení nového bodu, sněmovního tisku 4516, s názvem Návrh na odvolání Luboše Veselého z funkce člena Rady České televize.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 19, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 77. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Ještě proběhne kontrola hlasování. Požádám vás o chvilku strpení. Je zde připomínka k proběhlému hlasování. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Sadovský: Na sjetině mám pro a hlasoval jsem proti. Zpochybňuji hlasování. Je to poprvé, co se mi to stalo, tak se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. To se může stát každému. Takže nejprve dám hlasovat o zpochybnění proběhlého hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro námitku? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 20, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 162, proti 1. S námitkou byl vysloven souhlas.

 

Budeme tedy opakovat hlasování. Přečtu návrh bodu. Je to nový bod s názvem Návrh na odvolání Lubomíra Veselého z funkce člena Rady České televize.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 21, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 77.

 

I v tomto případě proběhne kontrola hlasování. Prosím, paní předsedkyně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Omlouvám se všem, už se mi to jednou stalo. Tentokrát jsem hlasoval proti a na sjetině se objevilo pro, takže zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, zpochybňujete hlasování. Já o tom dám hlasovat bezprostředně.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tuto námitku ohledně proběhlého hlasování? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 22, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 156, proti 2. S námitkou byl vysloven souhlas.

 

Ještě jednou přečtu, o čem budeme hlasovat. Je to nový bod s názvem Návrh na odvolání Luboše Veselého z funkce člena Rady České televize.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 23, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 84, proti 78. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Hendrycha. Je to návrh na nový bod s názvem Vyjasnění financování Vězeňské služby České republiky a její alarmující personální situace.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 24, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 71. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další je návrh paní poslankyně Malé na nový bod s názvem Zavedení dětského certifikátu, který zakáže práci sexuálním delikventům s dětmi.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 29. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

Dále paní poslankyně Malá navrhuje nový bod s názvem Trestní zákoník, odmítáme obecně prospěšné práce za zneužití dětí a podmínky za znásilnění.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 30. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A poslední návrh paní poslankyně Malé se týká bodu číslo 24, sněmovní tisk 721, občanský zákoník, aby byl zařazen jako první bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 27, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 14. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh pana poslance Kettnera na nový bod s názvem Stabilita a jistota financování školství.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 28, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 60. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh pana poslance Ladislava Oklešťka na nový bod s názvem Informace ministra Bartoše ve věci připravenosti digitalizace stavebního řízení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto bodu?

Hlasování pořadové číslo 29, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 47. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále jsou zde návrhy od pana předsedy Andreje Babiše.

 

První s názvem Ministr Blažek - sexuální násilí. (Pobavení v levé části jednacího sálu.) Je to zařazení nového bodu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 30, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 77. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále pan předseda Andrej Babiš chce zařadit nový bod s názvem Ministr Výborný nemá rád zvířata. (Smích v levé části jednacího sálu.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti zařazení nového bodu?

Hlasování s pořadovým číslem 31, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 76. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A je zde poslední návrh s názvem Investice firmy Onsemi - jakou dostanou pobídku?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti zařazení tohoto nového bodu?

Hlasování s pořadovým číslem 32, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 65. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh nového bodu pana místopředsedy Havlíčka s názvem Podpora investic v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 33, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 72. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh pana poslance Jana Síly na nový bod s názvem Jak budete řešit nedostatek peněz a personálu tak, aby nezkolabovalo 30 % poskytování (poskytovatelů?) zdravotních... asi služeb v regionu a zdravotnických služeb.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto novému bodu?

Hlasování s pořadovým číslem 34, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 61. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh nového bodu pana poslance Davida Pražáka s názvem Obhajoba ministra financí k obsazování pozic Dozorčí rady ČEZ.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 35, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 68. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh na zařazení nového bodu, který předkládá paní poslankyně Jana Berkovcová, s názvem Ministr Bek nezvládá rezort školství.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 36, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 60. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh...

Eviduji žádost o odhlášení. Všechny tedy odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení vašimi kartami.

 

Budeme hlasovat o zařazení nového bodu, který předkládá pan poslanec Robert Stržínek, s názvem Kritická situace v HZS a u Policie České republiky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 37, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 68. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh pana poslance Karla Sládečka na zařazení nového bodu s názvem Alarmující situace českého průmyslu díky působení vlády.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto zařazení?

Hlasování s pořadovým číslem 38, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 77. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále pan poslanec Jiří Mašek předkládá nový bod s názvem Ukrajinci bez platných dokladů v České republice - jaké máte řešení, pane ministře?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 39, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 71. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A poslední návrh je od paní poslankyně Mračkové Vildumetzové na zařazení nového bodu s názvem Zajištění bezpečnosti občanů ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 40, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 72. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi přednesenými návrhy.

V tom případě budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 108. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro pořad 108. schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 41, je přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 32. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.

 

Děkuji vám a nyní budeme pokračovat v bodech tak, jak byly schváleny. Otevírám první bod dnešního jednání a tím je

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:49.