Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Jan Bartošek)

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb.,
o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajin
vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 727/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi uvést vládní návrh novely zákonů označovaných souhrnně jako lex Ukrajina. Tato novela obsahuje dva základní cíle. Za prvé, je to mechanismus prodloužení dočasné ochrany. Platnost zákonů označovaných jako lex Ukrajina dosud kopíruje právní stav na úrovni Evropské unie. Proto je aktuálně stanoven do 31. března 2025. Do toho data byla v prvním kole prodloužena dočasná ochrana.

Záměr prodloužit dočasnou ochranu byl dne 25. 6. 2024 jednomyslně schválen Radou do března 2026. Takže, jak tady často bývá argumentováno, ať se podíváme na naše partnery z V4 a podobně, tentokrát všechny státy hlasovaly jednomyslně pro prodloužení dočasné ochrany do března 2026. Ministerstvo vnitra proto počítá s prodloužením dočasné ochrany v průběhu roku 2025 tak, jak nás toto evropské rozhodnutí zavazuje. Prodlužování bude probíhat stejným způsobem, jako tomu bylo v letošním roce.

Za druhé, umožnění přechodu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Ministerstvo vnitra navrhuje umožnit ekonomicky soběstačným přístup do běžného imigračního systému České republiky. Získání zvláštního dlouhodobého pobytu na pět let je ovšem podmíněno - a to je důležité říci - splněním řady poměrně přísných podmínek - naprostá ekonomická soběstačnost, absolutní nezávislost na dávkovém systému, dva roky pobytu v rámci dočasné ochrany, plnění povinné školní docházky.

Se zvláštním dlouhodobým pobytem nebudou spojeny žádné zvláštní výhody oproti postavení jiných cizinců s dlouhodobým pobytem. Zvláštní dlouhodobý pobyt nelze chápat jako plošný nástroj pro usazení všech držitelů dočasné ochrany v souvislosti s jejím budoucím ukončením. Naopak, a to chci zdůraznit, a tak to koneckonců bylo na pracovních setkáních i opozičním poslancům představováno, se jedná o nástroj výběrový - výběrový právě pro ty, kteří si svoje podmínky plní absolutně a nejsou závislí už na tom, aby jim český stát pomáhal: pomáhal s bydlením, pomáhal s dávkami. Jsou to lidé, kteří pracují a prokazatelně ukážou, že jsou ekonomicky soběstační. Nová agenda registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu je navržena tak, aby co nejvíce úkonů proběhlo digitálně s využitím údajů, které již státní správa má. Registrace ale musí být vždy zakončena vydáním biometrického průkazu.

Návrh dále obsahuje změny zejména v gesci Ministerstva zdravotnictví, školství, Ministerstva práce a sociálních věcí. Díky součinnosti členů vlády, díky grémiu, které se k dané novele scházelo pravidelně za účasti pracovníků všech ministerstev, odboru azylové a migrační politiky z Ministerstva vnitra, se podařilo předložit návrh již v polovině června k projednání vládě a díky tomu můžeme vyhovět požadavku poslaneckých klubů, aby diskuse o tomto návrhu byla otevřena s dostatečným předstihem. Jak je nám tady často vyčítáno, že se ty normy dostávají na poslední chvíli a vyzýváme k tomu, aby diskuse dostatečná nebyla - tady vyzýváme k pravému opaku, nechť je diskuse dostatečná. Přicházíme s předstihem, který nám ji umožňuje.

Ještě několik možná konkrétností, které bych tady chtěl zmínit. Co se mění v gesci Ministerstva zdravotnictví? Je to zkrácení doby účasti osob s dočasnou ochranou v systému veřejného zdravotního pojištění ze 150 na 90 dnů - zpřísnění. Osoba pečující o osobu prokazatelně neschopnou práce bude automaticky účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění. Naopak držitelé zvláštního dlouhodobého pobytu nebudou automaticky účastníky tohoto systému. Znovu odkazuji na to, co jsem řekl na začátku. Systém dlouhodobého trvalého pobytu na dobu pěti let je výběrovým instrumentem, který je přísnější než dočasná ochrana, výrazně přísnější. U MPSV držitelé zvláštního dlouhodobého pobytu nebudou příjemci velké části běžných dávek. Máme tady i nějaké odhady případných držitelů dočasné ochrany, jak by se to mohlo vyvíjet, nicméně to jsou zatím pouze nějaké predikce. Tohle si možná nechám spíše na vaše dotazy a diskusi. Už z tiskových konferencí jsem pochopil, že o diskusi zájem bude. A každopádně jsem připraven reagovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Martin Exner. Prosím.

 

Poslanec Martin Exner: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu asi opakovat po panu ministrovi celou podstatu této vládní novely zákona, jenom bych si dovolil doplnit možná pár detailů, že to prodloužení dočasné ochrany se touto novelou jako novinka vzhledem k vývoji války na Ukrajině automatizuje do dalších let, aniž by se další prodlužování muselo změnit změnou zákona.

A ten zvláštní dlouhodobý pobyt, tím dáváme části ukrajinských uprchlíků možnost integrace a dlouhodobější perspektivy k zapojení do české společnosti. To je dobrá zpráva pro český průmysl a ekonomiku, které potřebují tuto pracovní sílu. A ty podmínky bych si tu dovolil vyjmenovat: pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu jsou to bezúhonnost, zajištěné bydlení, minimální délka pobytu v České republice na dočasnou ochranu dva roky, je to platný cestovní doklad, je to nezávislost na sociálním systému, je to ekonomická soběstačnost a bezdlužnost na sociálním a zdravotním pojištění a v případě dětí je to školní docházka. A ještě bych chtěl dodat, že v případě rodin musí tyto podmínky splňovat současně všichni členové rodiny. To je za mě vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky: jako první vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová, pan poslanec Aleš Juchelka, paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom chci upozornit na to, že budu mít trošku delší příspěvek, a budu ráda, když budete poslouchat. A chci říct, že to prosím z mých úst nebude znít jako něco proti tělesně postiženým nebo zdravotně postiženým občanům Ukrajiny, to by ani ode mě jako od zdravotní sestry nemohl nikdo čekat.

Nicméně ráda bych se zaměřila v tomto sněmovním tisku na změnu, která se týká zákona č. 66/2022, o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení. Je tam § 6b pod písmenem c), který zvyšuje cizinci s dočasnou ochranou, tomu, který je invalidní anebo je držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, do 18 let o 6 600 korun a nad 18 let o 4 400 korun. A ještě tady mám poznámku, kolik by to stálo výdajů. Takže to opatření navýšení humanitární dávky u zdravotně postižených dětí o 6 600 korun by znamenalo maximální zvýšení stávajících nákladů o 6,6 milionu, což je 79,2 milionu ročně, a u dospělých, když se to zvýší o 4 400, by to znamenalo maximální zvýšení 27 milionů měsíčně, 324 milionů ročně. Ale říkám, opravdu nechci tady znevažovat a nějak mluvit o tom, že zdravotně postižení nemají nárok na podporu.

Bavili jsme se tady před nedávnem o příspěvku na péči. U příspěvku na péči jsme našim občanům nezvýšili I. stupeň ani o 500 korun. A teď vám řeknu, jak ty příspěvky na péči - příspěvky na péči, upozorňuji, často si to mnoho lidí plete - příspěvky na péči občané Ukrajiny nedostávají. Nedostávají, ale dostávají 1,5násobek, když jsou zdravotně postižení. A teď si pojďme říct, zdravotně postižení. Když přijde občan z Ukrajiny, předloží a má průkaz invalidity nebo zdravotního postižení, který má z Ukrajiny, tak ho předloží Ministerstvu práce a sociálních věcí. Teď nevím, na bázi jaké kontroly, jestli je to pravý průkaz, nebo si ho někde koupil, nebo - dobře, dostane potvrzení od Ministerstva práce a sociálních věcí, jde na Úřad práce a automaticky je zařazen na zvýšení humanitární dávky na 1,5 %.

Když to nemá, protože už bohužel nemá dům, ten byl vybombardován, nebo se stalo něco hrozného, a přijde do České republiky, tak tento občan pošle elektronicky žádost OZP, což je osoba zdravotně postižená. Pošle elektronicky na Českou správu sociálního zabezpečení a měl by doložit zprávu českého lékaře, který by mu tam napsal vlastně, o co se jedná. Pokud ji nedoloží ukrajinský občan a pošle jenom žádost elektronicky, tak si Česká správa tuto žádost musí vyžádat, a Česká správa za to zaplatí do 1 000 korun, tedy z našich nákladů. Tak to je jedna věc. Pak tedy přijde buď od toho klienta, nebo vyžádaná zpráva České správy ten dokument k posudku a přijde to k posudkovému lékaři, nebo k nám, ONZP, což jsme zdravotní sestry, kteří ty posudky dělají taky, a my tento posudek posoudíme úplně stejně jako českým občanům. Pořád upozorňuji, že to není příspěvek na péči, je to OZP, ale kdo v tom nepracuje, tak vlastně neví, co je OZP. OZP jsou průkazy typu TP, ZTP, ZTPP. TP jsou průkazy, nechci říct, posuzuje se tam vždy jenom mobilita, orientace, na tu mobilitu samozřejmě navazuje spousta věcí. Ale u nás český občan, když dostane jednu z těchto průkazek, tak si to dá za auto, to vidíte, a má určité výhody, může parkovat, kde chce, má přednost na úřadech, ale zase podle toho, jestli je TP, ZTP, nebo ZTPP. Takže u nás mají občané výhody tyto, ne finanční. Tak, a teď přijde žádost ukrajinského občana na Českou správu se zprávou toho lékaře a my ho posuzujeme, ne příspěvek na péči, ale jenom jako na tu průkazku. Já zjistím, že opravdu je to klient, který má nárok na průkazku TP, to je ten I. stupeň jako takového postižení, ZTP, to jsou už, řekla bych, těžce postižení a ZTPP jsou klienti, kteří potřebují průvodce nebo vodicího psa, to jsou ty opravdu nejtěžší. Takže já posoudím TP, ZTP, ZTPP, pošlu to - pošleme to, já ne - tomu klientovi z Ukrajiny, odkud to poslal, protože on to posílá elektronicky sám, a on má potvrzení, že má průkaz. Ne, prosím vás, průkaz do auta, ten on nedostane, ale že byl posouzen a je posouzen, že je TP, ZTP nebo ZTPP. Ale co je paradoxem, a to mi na tom vadí, že jestli jsem ho posoudila, jestli má I., II. nebo III. stupeň, tak dostane vždycky stejně. A tady navrhujete 6 600 korun pro děti, navrhujete 4 400 korun pro dospělé, ale pro všechny stejně. Takže já mu dám TP - TP je, já jsem to teď vysvětlovala, pane poslanče, to vás mohou bolet záda, nemůžete chodit, protože máte po operaci kyčle, ale můžete při tom pracovat. ZTP jsou už ty horší, tam už je to opravdu těžké postižení, a to nejtěžší je ZTPP, ale to ZTPP ukrajinský občan dostane stejné peníze jako občan s tím TP, který může pracovat. A teď fakt to neberte zle, ale bolí ho, třeba opravdu má ten nosný systém prostě tak porouchaný, že má nárok, aby si zaparkoval před krámem nebo ho vzali přednostně v obchodě nebo měl místo s tím panáčkem v metru, protože má průkazku. Ukrajinští občané nedostanou průkazku za auto, ale mají potvrzení buď od MPSV, nebo od České správy sociálního zabezpečení - institutu posuzování, abych byla správně - že prostě jsou nějakým stylem tělesně postižení, ale všichni dostanou stejnou částku.

A já se ptám: vy jste v I. stupni nepřidali našim lidem 500 korun a tady se nebude rozlišovat, jestli je to lehké postižení nebo opravdu postižení, které potřebuje průvodce a opravdu velkou péči? Takže tady o tom nikdo nemluví, že tam se navrhuje, nyní už je to i v médiích nebo mají to na stránkách MPSV. Od 1. 1. mají nyní děti tělesně postižené - ale co je, já se ptám, co je tělesně postižené - mají 5 235 korun a teď budou mít 11 835 korun, dospělý má nyní 7 290 korun a po navýšení 4 400 měsíčně bude mít 11 690 korun.

Já znovu opakuji, mně to nevadí, že se zdravotně postiženým má pomoct, ale proč nepřemýšlíte nad tím, že tedy přidáte jenom těm, kdo má ZTPP s tím doprovodem? Přece nemůže - naše občany taky rozdělujete na tři kategorie, nebo my, jaké postižení to je a jaké výhody z toho budou mít, a tady dáme všem stejně, úplně všem stejně, 4 400 dospělým a 6 600 dáte dospělému? Takže já ho posoudím jako opravdu nejlehčí průkaz, může přitom pracovat, ale zvýší si dávku tak jako ten, který je na invalidním vozíku. Může mi to někdo vysvětlit? Může mi vůbec někdo vysvětlit, kdo vlastně na to přišel nebo z čeho vycházel? Jak se kontrolují průkazy invalidů z Ukrajiny? Čestným prohlášením? Nebo tady něco ukážu a MPSV mi dá potvrzení, já jdu na Úřad práce a tam se zařadím do systému postižení? Já toho člověka vůbec neviděla, dostanu jenom papír nějaký. Nebo jde k obvodnímu lékaři? Já tomu obvodnímu lékaři chci věřit, proboha, chci mu věřit, že to vyplnil správně, ale na základě jednoho vyšetření tedy uznám, že má nejlehčí stupeň průkazu, ale on dostane úplně stejnou částku jako ten invalida na vozíku, a to vám nevadí? Pro ukrajinské občany budeme mít jednu částku a pro české občany budeme mít čtyři dávky? Přidáváme 4 400 korun a to odpovídá teď druhému stupni postižení, příspěvku na péči pro naše občany. 900 korun jste nechali I. stupni, a to jsou právě ty TP, které je ani nedostanou u nás.

Takže já bych se strašně moc ráda zeptala na tohle, co se to vlastně děje, kdo to vymyslel? Proč to posuzujeme jako nějaké průkazy, ty ukrajinské občany? A dáváme všem stejně? Tak proč to vůbec máme posuzovat? Proč se s tím mám - já čtu, já to dělám hodinu, dvě a pak dám I., II., III. stupeň a dostanou všichni úplně stejně! A naši občané ne, protože někdo má TP a může jenom něco. Můžu vám to tady číst, co mají naši občané s parkovací kartou, co má ZTPP - průvodce, prosím vás.

Takže opravdu mě to mrzí, tohle říkám. Ne, neříkám to vůbec z pozice toho tělesně postižených, jestli je to kdokoliv ze světa, tak si zaslouží péči, ale proč naši občané, jim nedáte pětistovku a tady dáte, ať je to ten, nebo ten, všem úplně stejně! Takže já určitě, nebo já se svými kolegy - já myslím, že i kolega Aleš Juchelka, vaším prostřednictvím, k tomu má ještě další věci, o kterých jsme se bavili - tak v žádném případě si nemyslím, že by tuto částku a navýšení měli dostat všichni stejnou.

Já jsem myslela, že tady bude pan ministr Jurečka, který mi na to... (Poznámka ministra Rakušana od stolku zpravodajů mimo mikrofon.) Nevím, pane ministře, já neříkám, že... Ale já doufám, že mi na to odpoví třeba ve druhém čtení nebo na výboru, protože ani vy, pane ministře, jste se tady o tom nezmínil. Vy jste řekl samá zpřísnění. Já to beru, ale vy jste tady o tomhle nikdo nemluvil a tam to prostě je v tom paragrafu § 6b písmeno c).

Vysvětlila jsem vám to docela dostatečně. Tak se zamyslete opravdu nad tím, jestli máme občany, kteří jedni si zaslouží s jakýmkoli postižením dostávat úplně stejné peníze, a naše občany budeme rozdělovat na I, II, III s tím, že mají výhody I, II, III anebo I, II, III, IV, příspěvek na péči. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Než dostane slovo pan poslanec Aleš Juchelka, mám zde tři faktické poznámky. Nejprve vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, potom pan poslanec Hubert Lang, potom pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. To, co jsem tady slyšel od své ctěné kolegyně Jany Pastuchové, je alarmující, protože ZTP případně TP, pokud se nemýlím, ale nejsem odborník na oblast sociálna, mají příspěvek na mobilitu, tuším, 900 korun, a to je tak všechno, co je v tomto případě spojuje. A my tady využijeme, nechci říct zneužijeme, ale využijeme tento institut TP a ZTP, abychom poskytli úplně jinou sociální dávku ve výši tisíců, a přitom to je ale řešeno právě posouzením zdravotního stavu toho člověka, invaliditou, výškou invalidního důchodu a podobně. Takže pro mě tohle je zásadně nepřijatelné a troufám si říct, že to je v této formě i neopravitelné. Takže já si myslím, že už tohle je důvod uvažovat o tom, aby se to vrátilo k přepracování, protože tohleto, na tom jsme začali a pomalu na tom končíme.

Takže berte to jako můj návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, pane poslanče, já si ten návrh poznamenám a poté, co skončí obecná rozprava, o něm bude hlasováno. Jako další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Hubert Lang a připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Já teda asi nebudu vystupovat, protože mám tady taky načtený ten nový zákon nebo tu úpravu, ale stejně, na co jsem se chtěl zeptat, je, jako otevřela kolegyně Pastuchová. Ona má pravdu, protože ve své podstatě nikde se o tom nehovoří, že ta původní částka pro ty děti byla 5 235 korun a najednou tady přibývá 6 600 korun, což ve finále dělá 11 835, a u těch od 18 let ze 7 290, které už měli, jim tam přibývá 4 400 korun, takže ta částka je 11 690 korun. Jsou to velké peníze pro cizince, pro lidi, kteří sem přichází, získávají dočasnou ochranu. A já se ptám, kolik těch lidí bude? Protože jestli takto k tomu budeme přistupovat - já celou dobu kritizuji, že nemáme žádný horní strop příjmu těch Ukrajinců, a teď už jsme v lex Ukrajina VII, a dokonce sem budeme převádět z víz dočasné ochrany do zvláštního dlouhodobého pobytu. A já se zeptám, ti invalidé budou mít jistě možnost přejít do zvláštního dlouhodobého pobytu, pakliže tady budou pobírat dva roky, a my opravdu chceme, abychom tu měli desítky, stovky, tisíce invalidů z Ukrajiny, kteří pravděpodobně v tom dlouhodobém pobytu nám tady setrvají za těchto štědrých dávek, zůstanou tady, stanou se výhledově našimi dlouhodobci nebo trvalovci nebo našimi občany a už nám v tom systému zůstanou navždycky? Vždyť na Ukrajině jsou desítky, stovky zmrzačených lidí, kteří tam v rámci válečného konfliktu přišli o různé věci, nohy, ruce a podobně, a můžou sem přicházet, protože my nemáme žádnou stopku, my nemáme vůbec řečeno, že když tam někdo přijde o nohu, tak on se sebere, přijde sem, získá vízum dočasné ochrany a okamžitě spadne tady do těchhle systémů. Uvědomuje si někdo to, že my jsme tady opravdu bojovali o pár korun v těch systémech pro naše občany a nezbylo na ně, a my tady bezbřeze rozdáváme peníze daňových poplatníků cizincům? Takže na to se potom budu ještě doptávat. Jak to je tedy? Budou se i tito invalidé převádět do zvláštních dlouhodobých pobytů? Proč by to neudělali? Já bych to udělal okamžitě, kdybych tu možnost měl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Igor Hendrych, připraví se pan poslanec Michal Zuna. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, no, já jsem se teď díval na web KDU-ČSL a mě vcelku teda zarazila argumentace, která tam je uvedena, citace jakési obhajoby navýšení té dávky od pana ministra Jurečky, který v podstatě říká jinými slovy, že si to Ukrajinci, kteří u nás pracují, vydělali, že příjmy do státního rozpočtu, které odvedli, jsou už dneska jakoby vyšší a viditelně vyšší než výdaje na ně, a v podstatě to je jakýsi důvod mimo jiné asi pro to, aby se ta dávka zvýšila.

Ale já tomu moc nerozumím. Máme přece jenom jeden státní rozpočet, to jsou všechno příjmy jednoho státního rozpočtu a my tady máme samozřejmě lidi z Ukrajiny, kteří jsou potřební, to nikdo nezpochybňuje, ale máme tady i naše občany a našim občanům jste nedávno právě při projednávání navyšování příspěvku na péči nezvedli v tom I. stupni vůbec a v II. stupni velmi symbolicky. Takže nerozumím té argumentaci. To znamená, na české občany jsme si tady nevydělali, tím pádem jim nemůžeme zvýšit příspěvky? Bylo dobré, kdyby pan ministr přišel trošku vysvětlit tady tuhletu tezi, ta mi přijde tedy dost zvláštní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Michal Zuna, připraví se pan ministr Vít Rakušan. Jsou to všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem chtěl vlastně ocenit na tom tisku právě ten zvláštní institut toho zvláštního dlouhodobého pobytu. Protože pokud tady máme válečné uprchlíky a někteří z nich se tady rozhodnou, že chtějí zůstat v České republice z důvodu toho, co se v jejich domovině děje, i nadále, tak co můžeme udělat alespoň administrativně pro ještě větší adaptaci a větší integraci, tak je, že oni mají nějakou jistotu toho, že tady v uvozovkách nepřežívají z jednoho roku na druhý rok v rámci dočasné ochrany, kdy nevědí, jestli v březnu příštího roku. Tak dočasná ochrana bude prodloužena a tady ten zvláštní dlouhodobý pobyt jim dává nějakou naději nebo nějaké možnosti do budoucna. A pan ministr i pan zpravodaj tady jasně řekli, že co se týče tohoto zvláštního dlouhodobého pobytu, tak se jedná o jakýsi výběrový nástroj s určitými parametry, že je potřeba splnit bezúhonnost, že je potřeba splnit ekonomickou soběstačnost. A mimo jiné tam zaznělo, že je potřeba splnit nezávislost na sociálním systému. Nezávislost na sociálním systému. Tak já tady reaguju na pana kolegu Langa, který tady před malou chviličkou řekl úplný opak, že ten institut bude zneužíván nějakými invalidy a lidmi, kteří by chtěli zneužívat český sociální systém. Ale tady dvakrát za posledních dvacet minut zaznělo, že jednou z těch podmínek je nezávislost na sociálním systému. Tak se, prosím, poslouchejme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jenom pro pořádek - reagujme prostřednictvím předsedajícího. Nyní pan ministr, paní poslankyně Jana Pastuchová, pan poslanec Hubert Lang, všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím k mým ctěným kolegům, kteří tady vystupovali. Za prvé, pan ministr Jurečka přijde do sálu, jakmile to bude možné, vede jednání tripartity místo pana premiéra o jednu místnost vedle. Já ho průběžně informuji i s vašimi konkrétními dotazy, které jistě zodpoví.

Ale dovolte mně jednu poznámku a už mě trochu předběhl pan kolega Zuna, který dobře poslouchal, a já mu za to děkuji. Já jsem tady od začátku říkal, pane kolego Langu, prostřednictvím pana předsedajícího, že mimořádný režim toho trvalého pobytu na pět let je pouze pro lidi, kteří jsou zcela nezávislí na českém sociálním systému. Jsou zcela nezávislí na naší dávkové politice a jsou soběstační, chodí do práce, vydělávají si. Prokazují mimochodem ještě bezdlužnost, bezúhonnost, to jsem předtím neuváděl. Děti chodí do školy. Ale nezávislí. Takže se to rozhodně netýká lidí, kteří jsou - teď mě omluvte za to zjednodušující slovo - v nějakém z těch invalidních režimů nebo jsou to lidé tělesně postižení, kteří dávky od nás pobírají. Na ty se tenhle mimořádný režim nevztahuje a vztahovat nebude.

Další věc, navýšení pro zdravotně postižené. No, důvod je hlavně ten, že od 1. září už tyhle osoby nebudou moci využívat zdarma bydlení, od 1. září, což je velká změna, a budou si muset platit bydlení samy, protože objektivně si nemohou zajistit, objektivně si nemohou zajistit dostatečný příjem z práce. Je toto navýšení tedy kompenzací za ztrátu bydlení zdarma, která je obecně zpřísněním pro všechny Ukrajince, nejenom ty, kteří jsou v nějakém režimu tělesného postižení. Tady jenom upozornění na to, že to je nějaká kompenzace za něco, není to jenom čisté navýšení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Pastuchová, pan poslanec Hubert Lang, Jiří Mašek, faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Pane ministře, prostřednictvím vaším, ale já tady nemluvím o tom, vy mluvíte o něčem jiném - já mluvím o tom, proč dostanou všichni úplně stejně, když u nás v České republice to tak není? A průkaz TP není to, co ZTP. Nebavme se o tom, já se ptám, proč dělíte, proč tedy nedáte našim občanům všechny výhody, co mají ZTP, i když mají postižení TP jenom? Já vám klidně dám tu vyhlášku, podle které to posuzujeme. Můžete se podívat, co dáváme TP a co dáváme ZTP-P. Já se ptám, proč jsou rozdíly? Já tady vůbec nemluvím, o čem zákon je. Já s tím souhlasím, o prodloužení, ať tu jsou. Já se ptám, proč mají mít přidáno všichni stejně? Naši občané taky nemají všichni stejně, je to podle druhu postižení. Takže já bych byla pro, abyste si to tam - nebo pan ministr - upravil, že ano, navyšme, ale jenom pro ZTP-P, ty opravdu nejvíc nemocné, kteří jsou i s doprovodem. Ale říkám, tak pojďme úplně změnit systém v České republice, nebudeme vůbec posuzovat nějaké průkazy a dejme všem stejně. Dejme všem ZTP-P, ať mají všichni výhody, naši čeští občané, protože tady je budeme rozdělovat - a ukrajinské občany nebudeme rozdělovat a dáme jim všem úplně stejně? Já se ptám na toto.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Hubert Lang, faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já děkuju za to dovysvětlení, tedy, jak to říkal pan ministr, jestli tedy to bude pouze zdravý cizinec - nebo Ukrajinec - který tady může získat zvláštní dlouhodobý pobyt, tak dobře. Já jsem to z toho úplně nevyčetl, ale asi v tom kontextu, jak to říkáte, tak je to možné, že to takto je myšlené, ale úplně to tam explicitně není napsané, takže já jsem to prostě takhle nepochopil.

K panu kolegovi Zunovi - co se týče toho zvláštního dlouhodobého pobytu, vy tady říkáte, že to je institut, který samozřejmě bude zajímavý, bude zajímavý zejména pro Ukrajince, protože oni vlastně z toho víza dočasné ochrany, někteří, když se bude, dejme tomu - snad dopadne ten konflikt nějakým způsobem příměřím a ukončením - tak potom, když by setrvávali ve vízech dočasné ochrany, tak vlastně by museli odcestovat. Takhle, když se překlopí do zvláštního dlouhodobého pobytu, tak tady můžou pokračovat. Tam jde čistě o to, že ten institut je - říkám, pro ně - zajímavý. Uvidíme tedy, jak se to vyvine, já potom ještě možná k tomu se vrátím. Je tam zajímavý taky institut vyjádření zájmu, kdy oni se pořád můžou rozhodovat, jestli tedy zůstanou ve vízu dočasné ochrany, nebo se překlopí do zvláštního dlouhodobého pobytu, který bude na pět let, za všech jako by přísnějších podmínek.

Tady je velká otázka, když ten konflikt se ukončí, jestli bychom neměli potom i ukončit tento zvláštní dlouhodobý pobyt a měli bychom se vrátit ke klasickému dlouhodobému pobytu podle cizineckého zákona, to znamená, žádání z území Ukrajiny a prostě plnění standardních podmínek. Tak se chci taky zeptat pana ministra, jestli potom, až by ten konflikt byl přerušen nebo ukončen, jestli tento zvláštní dlouhodobý pobyt nějakým způsobem zanikne a opět zmizí z cizineckého zákona, nebo už bude trvalou součástí naší cizinecké legislativy. Takže to je tady k tomu. A samozřejmě já pořád trvám na tom, že je to obrovské množství, přílivu lidí z Ukrajiny, 1 500 za týden, 70 (000) za rok, přes 400 000 za období, to znamená, 5 % populace budou Ukrajinci, bude to největší národnostní menšina v České republice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobrý podvečer, kolegyně, kolegové, všechny vás zdravím, vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat faktickou poznámkou, kterou přednese pan poslanec Mašek, připraví se pan poslanec Zuna. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane místopředsedo. Já se k tomu opět musím vrátit. My jsme se tady nějak - nebo předkladatel se chytil do své vlastní pasti. My chceme tady preferovat celé ukrajinské rodiny, které jsou soběstačné, pracují, drží nás v té pozitivitě. No, když už u toho jsme, taková rodina může mít člověka mezi sebou, který má ZTP a je ze hry tedy. Takže já si myslím, že to bylo nedomyšlené celé, že ty velké částky, nabalené na ZTP, ZTP-P, jsou prostě uměle vytvořené, abychom k Ukrajincům, postiženým, nějaké peníze dostali, ale je to naprosto nesystémové a myslím si - a znovu to tady říkám - návrh na přepracování je namístě, protože v tomto tvaru je to podle mě neopravitelné. To, že je to nespravedlivé vůči držitelům těchto průkazů - Čechů nebo obyvatel české, moravské kotliny - to je jedna věc. Ale druhá věc je, že je to prostě špatně nastavené. Měl by tady být pan ministr Jurečka a měl by nám na to odpovědět. Předpokládám, že, jak říkáte, pane ministře, přijde, ale z mého pohledu je to na první dobrou nevysvětlitelné. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Zuna, připraví se pan poslanec Exner. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji, pane místopředsedo. A ještě jednou zareaguji na pana kolegu Langa, vaším prostřednictvím. Pane kolego, vy jste tady zmínil, že zvláštní dlouhodobý pobyt, že je výhodný nebo zajímavý pouze pro Ukrajince. Samozřejmě, tak jak jsem to popisoval i z ohledu na prohloubení jejich adaptace a integrace - ano, je to dobrý nástroj pro Ukrajince. Ale, proboha, vždyť je to dobré, dobrý nástroj, i pro Českou republiku. Vždyť v rámci tohoto řízení nebo v rámci tohoto dlouhodobého pobytu tak budeme mít občany, kteří jsou bezúhonní, kteří jsou ekonomicky nezávislí a kteří jsou nezávislí na sociálním systému. Já nevím, kolegové, jak vy, ale já bych si přál, aby tyto tři podmínky splnili všichni občané České republiky, pokud je to jenom trochu možné. Tak pochopitelně je to výhodné i pro Českou republiku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní ustoupí pan poslanec Exner, připraví se pan ministr.

 

Poslanec Martin Exner: Protože jsme se tady asi dobře neposlouchali právě, já jsem tady předčítal všechny podmínky - právě, abychom je slyšeli, tak je přečtu ještě jednou. Podmínky pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu jsou: bezúhonnost; zajištěné bydlení, čímž si myslí, že lidé si platí bydlení sami, samozřejmě; minimální délka pobytu v České republice v režimu dočasné ochrany dva roky, to znamená, že počet lidí už z tohoto titulu je velice omezený; platný cestovní doklad, to zase znamená, jak tady před nějakou delší chvílí mluvil pan Mašek o nějakých lidech, kteří nemají platné cestovní doklady, tak ti jsou z toho samozřejmě vyloučeni; nezávislost na sociálním systému, to zase znamená, že nepožívají žádnou dávku; ekonomická soběstačnost, to znamená, že pracují; a bezdlužnost na sociálním, zdravotním pojištění a plnění školní docházky. To znamená, že tito lidé jsou přínosem pro naši ekonomiku, přínosem pro náš průmysl, přínosem pro pracovní trh a nejsou žádným rizikem, protože je tam ta bezúhonnost a tak dále, které by pro naši veřejnost představovali. A samozřejmě, že máme zájem, aby takoví lidé se tady uchytili, aby tady pracovali. A připomínám, že v podobném režimu před válkou nebo před tím plným konfliktem tady pracovalo v podobném režimu asi 200 tisíc Ukrajinců a žádný problém to nebyl. Tak proč by tady nemohli být v tomto režimu nadále?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan ministr Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Aby tady nebyla ta obvyklá výtka toho, že se s vámi nikdo nebaví, já se budu pokoušet reagovat průběžně, byť ty dvě minuty jsou poměrně krátká doba. Za prvé, dotaz pana kolegy Langa na to, zda zmizí potom nějaký ten trvalý, dlouhodobý pobyt. Ti lidé, kteří do něho vstoupí, tak jim nezmizí, jim bude udělen na těch pět let, o kterých se tady bavíme, ale tento dlouhodobý pobyt je vydáván nařízením vlády. Tak buď ho vláda vydá to nařízení, nebo ho nevydá.

To znamená, ten institut buď bude aplikován, nebo nebude aplikován. My ho máme schválně, a to je něco, kde jsem trochu doufal, že opravdu povedeme věcnou debatu a jsme schopni se na tom i dohodnout, protože já vím, že Pavla Novotná z OAMPu tohle představovala i vašim poslankyním, poslancům, bavili jsme se o tom právě jako o instrumentu, který tady má přežít i tohle volební období. Tohle nemá být něco na truc.

A já si myslím - a teď z principu, prosím, chvilku bez vzdělání politiky, do čehož jsme se pustili hned od začátku, takže instrument toho, že lidé, kteří jsou soběstační, mají na to peníze, nic od státu nechtějí, neberou od něj žádné dávky, pracují tady, děti chodí do školy, nemají dluhy, nemají žádnou trestní minulost, mají možnost jiného režimu, trvalejšího, než je ta dočasná ochrana, která právě záleží na té evropské úrovni, bude prodloužena, nebude prodloužena, velká míra nejistoty, ale zároveň velká míra odpovědnosti. A to je něco, kde jsem myslel, že se ideově potkáme, to je zpřísnění, ale zároveň možnost pro ty lidi.

Pro pana kolegu Maška, do žádné pasti jsem se nechytil. Ono stačí číst ty předkládané návrhy. Samozřejmě, že dítě může být invalidní, ale ta rodina musí být finančně soběstačná, soběstačnost té rodiny jako celku. To znamená, pokud to ta rodina ufinancuje, nebude se spoléhat na to, že jí v téhle chvíli bude někdo pomáhat, není to, prosím pěkně, občanství, je to zvláštní přísnější instrument. A po zpřísnění jsme volali. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Mašek s faktickou poznámkou. Připraví se paní poslankyně Ožanová.

Než dorazí, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Lubomír Brož od 18.30 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Králíček Robert od 18.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Krutáková Jana bere zpět svou omluvu od 14.30, pan poslanec Kubík od 18 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kučera Michal od 19 hodin bez udání důvodu, paní poslankyně Válková Helena od 17.45 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Vlček Lukáš od 20 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Kupka od 17.30 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Dvě poznámky. Na pana ministra. Určitě, my jsme se těch jednání skutečně zúčastnili s paní ředitelkou Novotnou. A na tom je určitě shoda, na pokusu o ten dlouhodobý pobyt a získat tisíce, deseti tisíce těch, kteří tady v republice chtějí zůstat, chtějí pracovat a chtějí spojit svůj život a budoucnost s Českou republikou o tom žádná.

Na pana kolegu Exnera, který připomněl mé navrhování programu a budu na vás, pane ministře, jak to bude s těmi, kteří nemají platné pasy nebo je mají expirované. A konkrétně jsem se ptal na zhruba 120 000 těch Ukrajinců, kteří mají brannou povinnost, a na tu Ukrajinu, pokud si pro ně zajedou, tak tam zrovna zůstanou v armádě a půjdou bojovat. A tady bych chtěl tedy, když už to pan Exner zvedl, tady v tom vidím tu nerovnost, protože, pane ministře, pokud s tím něco neuděláte jako vláda, tak právě řadu z těchto Ukrajinců, kterým teď expirují jejich doklady nebo jim expirovaly, a ověřte si to, jsou to desítky až stovky týdně, prostě tak to je, ty doklady dobíhají, zastupitelský úřad jim je tady nevystaví. My jsme se vás opakovaně na osud těchto lidí, jak se k tomu postaví Česká republika, ptali na výboru, ale vy jste řekl vždycky, že uvidíme, jak se k tomu postaví Evropská unie. Pokud vím dobře, tak se k tomu jediný zatím z Evropské unie postavil čelem vámi ostrakizovaný pan Orbán na jih od nás a řekl, že mohou fungovat v rámci Maďarska s doklady, které mají všechny atributy dokladů, fotografii, všechny věci, pojistky, které ukazují na to, že to je pravý doklad, s tím, že může být expirovaný. Takže vás žádám, jak budeme postupovat my, jinak to nedává smysl ani s dlouhodobým pobytem, ani s prodloužením víza (Předsedající: Čas, pane poslanče.) dočasné ochrany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Ožanová, připraví se pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Já se musím vyjádřit jenom krátce k tomu, co uváděla kolegyně Pastuchová, vaším prostřednictvím. Mě to velmi zaujalo, podívala jsem se na to do zákona a i já to považuji za drobnou, ne drobnou, za velkou nerovnost přístupu vůči našim občanům.

Ale na co chci především reagovat, je, pan kolega Exner, vaším prostřednictvím, a pan ministr, tady mluvili o bezúhonnosti. Já mám sice ten tisk v počítači otevřený, ale já bych se jenom chtěla zeptat: Jedná se o bezúhonnost na území České republiky i Ukrajiny? Nebo pouze na území České republiky? To jsem nestihla z toho zákona vyčíst. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem zaznamenal tady i tu debatu, která se týkala přesahu do agendy Ministerstva práce a sociálních věcí, která tady probíhala a probíhá. Já chci říct tady několik konkrétních faktů. Když se podíváme na systém, který jsme společně - a za to děkuju - společně nastavili za poslední dva roky, tak Česká republika z hlediska adaptace, integrace je dneska zemí, která je na tom nejlépe. 70 % lidí, kteří mohou pracovat v produktivním věku, tak nám pracuje. Když se podíváme na státy kolem nás, tak to je v rozptylu někdy mezi 20 až 55 % zapojení těchto lidí na trh práce.

Těch lidí je dneska přes 120 000. Ano, ta hodnota už je dneska plus minus konstantní, ale souvisí to i s tím vývojem těch lidí, kteří nám tady dlouhodobě teď už na území České republiky zůstávají. To znamená to je jednoznačně pozitivní vývoj, za který samozřejmě patří poděkovat také firmám a celé řadě dalších organizací, které pomáhají se zapojením, se vzděláváním, s jazykovým vzděláváním a tak dále. Pokud jde o ty sociální aspekty. Na rozdíl od většiny států, naprosté většiny států, které vlastně umožnily plnohodnotný vstup do sociálního systému, my jsme se rozhodli vytvořit systém, která má vlastně jako tu vlastní podporu čistě pro lidi s dočasnou ochranou. Mimochodem i díky tomu si myslím, že máme tak vysoké zapojení těch lidí na trh práce, protože jsme vlastně poměrně přísní a poměrně silně motivující k tomu, aby ti lidé si tu práci po těch sto padesáti tak opravdu museli velmi rychle hledat.

A pokud jde o osoby se zdravotním postižením, tak dneska, když se podíváme na výši příspěvků ve dvojce, ve trojce, ve čtyřce, tak ta je jako výrazně vyšší než to, co je dneska indexováno v rámci Hutky. A my to vlastně v tom návrhu od 1. ledna příštího roku dáváme s ohledem na ten vývoj inflační a podobě na úroveň vlastně druhého stupně příspěvku na péči, protože on ten člověk už potom nemá žádnou trojku ani čtyřku. Je to nějaké vyhodnocení situace u těch několika set osob, kde je to potřeba.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, prostřednictvím, ale já se ptám, já ty posudky dělám. Dali jste to na dvojku. Ale vy jste dali TP, ZTP a ZTP/P na stejnou úroveň pro tyhle občany. A u nás to tak není. U nás má někdo jedničku, někdo dvojku, někdo trojku, někdo čtyřku. Někdo má TP, ZTP, ZTP/P, z toho jsou výhody.

Já chci vědět, proč mají mít všichni stejně. Všichni stejně navýšeno. Vždyť je to tak jednoduché. U nás to není, pro ukrajinské občany to bude. A je to TP, přečtěte si, co posuzujeme v těch průkazkách na TP, co tam patří za diagnózy. A ZTP/P, to je tak markantní rozdíl a vy dáváte TP i ZTP/P úplně stejně. Mě zajímá, jak jste přišli na to, že tahle částka, ano, teď jste řekl dvojka, no ale dvojkaři mají všichni ZTP. Takže tépéčka by tam vůbec neměla patřit. Já ty posudky dělám, pane ministře. A šla jsem je dělat na minimální úvazek proto, protože tyhle příspěvky na péči mě zajímají. A proto vám to tady vysvětluji, že je nespravedlivé, aby všichni, kteří dostanou papír, měli stejně. Naši občané to také nemají stejné.

A druhý stupeň, tak to je už sakra šest základních životních potřeb, nesmí zvládnout. Čtyři jste řekli, že jsou skoro zdraví, a nepřidali jste jim ani 500 korun. A tady se to nebude rozlišovat a dostanou úplně všichni stejně 4 400 korun. Pětistovka pro naše občany nebyla a to mně vadí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Jurečka, připraví se pan ministr Rakušan.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Proč jsme k tomu přistoupili tímto způsobem? Proto, jak jsem tady vysvětloval. Ti lidé, bavíme se o několika stech lidech z celkového počtu 370 000 lidí, nemají nárok získat trojku nebo čtyřku. Pro ně vlastně není standardní hodnocení v rámci příspěvku na péči. My říkáme, je tady možnost tohoto zvýšení proto, abychom to vlastně postavili ve vztahu k té výši příspěvku ve druhém stupni, proto, aby to bylo zjednodušené, abychom tím nezatěžovali dnes už přetížené kapacity lékařské posudkové služby a samozřejmě úřadu práce v rámci sociálního šetření. Na rovinu, také většina těchto lidí si přináší to své potvrzení již z Ukrajiny, když sem přišli. Je naprosto minimum těchto lidí, kteří na území České republiky jsou v situaci, kdy se jim zásadně, dramaticky zhoršil zdravotní stav. To znamená, je to model, který jsme vzali na základě řekněme, nějakého vyhodnocení toho, jaká je ta běžná míra závislosti těchto lidí. Nepřichází nám lidé, kteří by byli ve čtvrtém stupni a řekněme srovnatelně s občany České republiky. No nepřichází. Ti sem nepřijeli vlakem ani autobusem tito lidé a vyhodnocujeme to, že v průměru tato skupina osob odpovídá situaci lidí ve druhém stupni. Zvoleno to bylo proto, aby to bylo jednoduché, jednoduše administrovatelné, jednoduše proveditelné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Rakušan, připraví se paní poslankyně Pastuchová.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak my se tady takhle tematicky budeme střídat. Teď nám to vyšlo, že jsme stihli reagovat přímo na sebe. Tak já když tak s případnou faktickou počkám, až odpoví paní poslankyně Pastuchová, abyste byli s panem ministrem potom hezky za sebou.

Co se bezúhonnosti týče, konkrétní dotaz, paní poslankyně. Děkuji za něj. Bezúhonnost na území České republiky se zkoumá automaticky. Ta je daná, ale tenhle zákon umožňuje i to, že můžeme z toho instrumentu dlouhodobého pobytu vyloučit osoby, které spáchaly trestný čin na Ukrajině, nebo je budeme mít registrovány v kterémkoliv schengenském systému jako lidi, kteří se dopustili nějakého trestného činu. A samozřejmě i tato bezpečnostní prověrka se při udělování nebo přechodu do toho trvalého pětiletého pobytu bude dělat. Tedy bezúhonnost na území České republiky je automatická, plus následná bezpečnostní prověrka. Prověřováno ve všech systémech, schengenských systémech, dohledávány všechny bezpečnostní informace tak, aby ten člověk byl řekněme bezúhonný i reálně.

A jedna poznámka k tomu Maďarsku. Já jsem ráno, dlužno dodat ne od vás, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, zaslechl nějaké výrazy o tom, že dočasnou ochranu jsme měli odmítnout. Právě i to Maďarsko, a dokonce nahlas ji přijalo jako nejjednodušší instrument toho, jakým způsobem se dá v současné době s ukrajinskými uprchlíky naložit. Ani jeden stát na evropské úrovni, ani jeden stát nebyl proti prodloužení dočasné ochrany, protože by to bylo i proti našemu vlastnímu zájmu. Ono to je samozřejmě nejjednodušší.

A co se týká České republiky, my také nevydáváme české doklady, nebudeme je vydávat a i u nás mohou fungovat bez platného dokladu s vypršenou platností (Předsedající: Čas!) v režimu dočasné ochrany. Nikoliv v tom pobytu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Tak já zase přejdu na tu druhou stranu, na pana ministra Jurečku, vaším prostřednictvím. Že jsou tu děti ve čtvrtém stupni, si myslím, že jsou, a měla jsem je vedle sebe v naší vesnici, když to tak řeknu. Ale, pane ministře, vy říkáte, že přijdou s tím průkazem z Ukrajiny. To je dobře, že ho mají. V tom případě jdou k vám, já jsem o tom mluvila, jdou k vám na ministerstvo, ukážou ho. Jak vy posoudíte, že je ten průkaz platný a jakou mají platnost, protože my na posudkovém posuzujeme a přesuzujeme invaliditu, příspěvky na péči. Oni to mohou mít třeba dva roky nebo pět let, protože ta invalidita není trvalá, někdy. Ta není a někdy se odebírá. Vždyť to víte. Takže jak vy posoudíte na MPSV, ten klient už k nám na Českou správu vůbec nepřijde, protože vám ukáže nějaký doklad, předpokládám, že máte nějaké - nevím, jak to kontrolujete, jestli je pravý ten doklad, a na základě toho mu MPSV vystaví papír pro úřad práce. Ono ho tam dá, a tím pádem už je zařazen do osob tělesně postižených. Když jsem říkala, když ho nemá, pošle si elektronicky žádost na Českou správu, a co mně vadí, že když nedoloží ten klient lékařskou zprávu z Ukrajiny, tak Česká správa si za peníze daňových poplatníků do tisíce korun tu zprávu u toho lékaře, kde on nahlásí, že chodí, musí vyžádat. A to platíme my! A to vám taky nevadí?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Lang se nyní přihlásil k faktické poznámce.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Já bych tady navázal na to, co řekl pan ministr a o čem hovořil kolega Mašek, prostřednictvím vás, pane předsedající. Nikde to není napsané - to, co vy jste teď řekl, že když ten doklad expiruje, tak že vlastně na základě toho se tady může udělit ten zvláštní dlouhodobý pobyt anebo vízum dočasné ochrany Ukrajinci, kterému propadnou doklady. To nikde nemáte tam napsané. Vy jste to teď tady řekl. Já si myslím, že jste si to vymyslel, protože nikde to tam není. Tak mi to tam ukažte, řekněte mi ten paragraf, který o tom takto hovoří, a potom tomu budu věřit.

A co říkala paní kolegyně Pastuchová, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem se dlouho živil paděláním, pozměňováním dokladů, dokonce jsem na to udělal specializaci v rámci Policie České republiky a samozřejmě z té Ukrajiny přicházelo obrovské množství různých padělků, různých listin, cenin, dokladů. Pro paní kolegyni Pastuchovou, na cizinecké policii je jedno oddělení, které se jmenuje oddělení dokladů a specializované činnosti, kde se shromažďují listiny a ceniny z toho státu, to znamená, předpokládám, že když se tam budou dávat takovéto částky, že bychom měli získat od ukrajinské strany vzory, jak to vypadá. Ve své podstatě pakliže je máme, tak potom by ta policie, nebo kdo to bude kontrolovat, nevím tedy, jak to budou kontrolovat někde na MPSV, tak by měli vlastně zkontrolovat, jestli ten doklad je vůbec pravý, protože samozřejmě z té Ukrajiny opravdu přicházelo obrovské množství padělků, a může to být pro nějakou skupinu lidí velice lukrativní. Tak to jenom chci říct, že ne úplně všechno je tak úplně jasné v této oblasti. Takže pakliže nějaké ty názory máme, tak bych byl rád, aby tedy s tím byli ti úředníci seznámeni a abychom vůči tomu také něco činili, když tam budeme dávat takovéto finanční prostředky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan ministr Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tentokrát opravdu jenom velmi krátce, protože my už jsme na konci, jak mně ještě vypršel čas, a už tady bylo řečeno: čas předsedajícím, tak jsme se neslyšeli. Ale můžeme se podívat na steno a uvidíte, že jsem to takhle, pane kolego, říkal, prostřednictvím pana místopředsedy. Bez platného pasu tady mohou být lidé v režimu dočasné ochrany, ne v režimu toho trvalého pobytu, který dáváme jako alternativu. Ano, to je jenom poznámka, upřesnění toho, co tady padlo na mikrofon a co jsem říkal. Pokud to vyznělo v nějakém šumu jinak, omlouvám se, ale takto. V režimu dočasné ochrany, ne v tom trvalém pobytu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní se vracíme do obecné rozpravy. S přednostním právem se hlásil pan ministr Jurečka, jestli ho chce využít? Ne, využil faktickou poznámku, takže slovo dostane pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážený pane ministře, vážený pane zpravodaji, já mám tady velmi krátký příspěvek, protože to už všechno řekla má ctěná kolegyně Jana Pastuchová právě ohledně té sociální oblasti, toho lex Ukrajina VI. Mám tady samozřejmě několik otázek, které se toho týkají. To posuzování, to je samozřejmě jasné. My tady v tuto chvíli vidíme celou řadu problémů, na které jsme upozorňovali i u toho, když jsme schvalovali navýšení příspěvku na péči, a ta disproporce skutečně bude veliká nejen z hlediska toho posuzování, ale i z hlediska těch financí, protože vy v tuto chvíli to navyšujete samozřejmě o 6 600 a 4 400, což poté pro ty, kterým jste nenavýšili tu jedničku, a kde se u jedničky posuzují tři až čtyři životní potřeby, a jen o dvě víc právě u té dvojky, tak si myslím, že bude prostě velmi bych řekl nespravedlivé.

Já tady na to - když koukám na ta další čísla, tak vy tady tvrdíte, že tady máme 120 000, kteří opravdu odvádějí do těch systémů, protože pracují, veškeré odvody. Mně to ale nějak nesedí, protože když vezmeme těch 120 000 pracujících a na druhou stranu tady máme třeba 360 000 uprchlíků, kteří tady v tuto chvíli jsou, tak to znamená, že jeden pracuje de facto v těch systémech, třeba na zdravotní postižení, na tři, v důchodovém systému na dva, ale zároveň, když se tady bavíme o důchodových parametrech, tak nám tady ukazujete, že když budou pracovat dva na jednoho seniora, tak je to absolutní průšvih a bude tady zničen státní rozpočet České republiky od roku 2050.

Mě by zajímal samozřejmě rozpad toho čísla. Vy tady říkáte, že v prvním kvartále roku 2024 jsme vydali 3,5 miliardy a naopak jsme měli příjem 6,4 miliardy, což je přebytek, a já právě tady s těmito čísly z hlediska té důchodové takzvané reformy mám opravdu problém, protože vy říkáte, jakým způsobem tady vlastně nám starobní důchodci ubírají na financích a počítáte tam vlastně de facto jenom příjmy a výdaje průběžného důchodového systému, kde nepočítáte vůbec přínos těch seniorů z hlediska toho, že tady oni utratí, zvyšují HDP, nechají tady drtivou většinu peněz, to znamená, že ekonomiku rozhýbávají. Tady mi v tomto chybí, kolik jsou ty skutečné náklady, kolik jsou náklady z hlediska školství a z hlediska dalších systémů, a pokud tady v tom jsou zahrnuty, tak mě skutečně zajímá opravdu rozpad toho čísla. Zdravotní pojištění, klidně důchodové pojištění, kolik tedy počítáte náklady z hlediska žáků a studentů na školství a tak dále.

Pokud se vrátíme zpátky k úpravě, kterou tady máme v lex Ukrajina VII z hlediska těch sociálních věcí, tak bych se chtěl zeptat, když jste tedy ten zákon připravovali, tak já si nedokážu představit, že ti lidé, kteří před válkou utíkají, kdybychom utíkali my, tak jsme skutečně i jakoby ale v rámci toho systému v České republice všech těch sociálních dávek, to znamená toho příspěvku na péči. Takže mě zajímá, jestli zohledňujete nebo víte, protože celá řada těch seniorů, kteří před válkou utekli, pořád samozřejmě dostává důchod, pořád dostává i nějaké další příspěvky, pravděpodobně, a takhle to je i s tím nějakým ekvivalentem toho ukrajinského příspěvku na péči. Zajímá mě, jestli víte, jak se jmenuje ten ukrajinský ekvivalent příspěvku na péči a jaká je jeho výše, protože ti lidé, kteří tady utíkají, tak oni samozřejmě nespadli z vesmíru najednou jako nic, ale určitě tam mají na základě té průkazky, kterou tom MPSV ukážou, jak říkala moje kolegyně Jana Pastuchová, vaším prostřednictvím, nebo na České správě sociálního zabezpečení, na úřadu práce a tak dále, tak na základě té průkazky oni určitě dostávají nějaký ekvivalent příspěvku na péči. Zajímá mě, kolik to, protože v tuto chvíli oni za něj pravděpodobně, když nejsou na Ukrajině, nakoupí sociální služby u nás a zdali jste to zohlednili právě i tady v tomto čísle.

Rozumím tomu, když tady říkáte, že oni nejsou puštěni třeba do státní sociální podpory, do dávek v hmotné nouzi, do toho dávkového systému jako takového, ale tady tyto nesystémové zásahy, které bych řekl až rozdělují společnost, protože to není jenom záležitost hnutí ANO nebo opozice, ale celá řada zdravotně postižených, těch organizací, mi píše, když se to dozvěděla, že vlastně tady s tímto má problém a že nedokážou potom vysvětlit svým klientům, co se vlastně v tuto chvíli s nimi děje.

Zajímají mě tyto otázky na rozpad bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu na uprchlíky z Ukrajiny za rok 2023 a 2024, jak to tady máte, zdali v tom jsou skutečně veškeré náklady, jak je vlastně nepočítáte nebo možná počítáte třeba u těch starobních důchodců a zdali znáte ten ekvivalent příspěvku na péči, který určitě pobírají ti uprchlíci, kteří jsou tady po celou dobu, když tady žijí a jaká je jeho výše, jestli to tam je také nějakým způsobem rozděleno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já děkuji kolegovi Juchelkovi vaším prostřednictvím, protože on to tady vlastně řekl. Já bych se chtěla zeptat pana ministra, jak vlastně probíhá samotné vydání potvrzení invalidity nebo tělesně postiženého z Ukrajiny na Ministerstvu práce a sociálních věcí, co k tomu je potřeba. Doklad, protože když nemá doklad, jak jsem říkala, že ho nechal ve své zemi, nebo ho nenašel, nebo prostě musel utéct, tak musí opravdu dát nějakou lékařskou zprávu a my ho posoudíme. Ale jak, když přijde na MPSV a má tu průkazku, tak asi opravdu v té své zemi něco pobírá, protože vím, že já, jak jsem měla rok a půl ubytovanou tu ukrajinskou rodinu u nás, tak jsem měla seniorku, které chodil důchod na Ukrajině a ona si to vybírala tady z bankomatu v České republice na své potřeby. Takže tito invalidé, jak řekl kolega, i tělesně postižení, musí být v systému nějakých ukrajinských dávek, takže on přijde, já se ptám, jak kontrolujete pravost toho dokladu na MPSV, jestli k tomu je přikládána nějaká lékařská zpráva nebo vám opravdu stačí ten nějaký průkaz nebo doklad, já nevím, co tam používají a zda si MPSV zjistí na té Ukrajině, jestli a kolik ten postižený klient dostává financí na Ukrajině, protože jak řekl kolega a já, naše seniorka si tady tím vypomáhala při nákupech potravin, tak tedy jestli tam dostávají nějaký příspěvek na to postižení, za které dostávají i tady výhodu a teď mají dostat výhodu, ale úplně stejnou, to mi vadí, úplně stejnou pro všechny. A víte o tom, že postižení není stejné, takže ten na vozíku dostane úplně stejně, a teď promiňte, teď to nechci vůbec - já už jsem to tady říkala - když mají mobilitu na nemocnou páteř.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych se také ráda vyjádřila k novele zákona, takzvané lex Ukrajině VII. Já bych v úvodu chtěla potvrdit, že ano, my jsme se sešli s pracovníky Ministerstva vnitra, s paní ředitelkou odboru azylové a migrační politiky paní Novotnou, se kterou jsme probírali lex Ukrajinu VII. Ona nám řekla takové základní obrysy, že tedy by mělo dojít k prodloužení dočasné ochrany, ale musím férově říct, pane ministře, že paní Novotná v žádném případě nehovořila o tom, že tam bude automatické prodloužení dočasné ochrany.

Vy budete opět hovořit o tom, že o dočasné ochraně rozhoduje Evropská unie. Já si myslím, že by to tak být nemělo. A je pro nás z tohoto důvodu nepřijatelné, abyste nám tady předložil zákon, který vlastně říká, že dočasná ochrana je prakticky prodloužena bez jakéhokoliv dalšího právního předpisu a bude to prakticky na vás, že vy se vždycky rozhodnete, jestli tedy prodloužíte dočasnou ochranu. V současné chvíli mají ukrajinští uprchlíci prodlouženou dočasnou ochranu do 31. března 2025. V březnu 2024 si prodloužilo právě tuto dočasnou ochranu 320 000 ukrajinských uprchlíků.

Teď bych se chtěla dostat k tomu, protože já pořád jsem nepochopila, pane ministře, proč máme ministra pro legislativu. To, že jich máte tolik, tak my máme ministra pro legislativu, a já si opět tady přečtu, že se zkrátilo připomínkové řízení na deset dní a že pan ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády řekl, že nemusí být provedeno hodnocení dopadů regulace RIA. Tak to je jako první výtka.

Ale ta důležitější výtka je ta, že vy si zkrátíte připomínkové řízení, jak vnitřní, tak vnější, no a samozřejmě připomínkové řízení je, že ta připomínková místa pošlou připomínky. No jo, ale vy jste ty připomínky nevypořádali. Vy tady předkládáte ten zákon a máte tady řadu nevypořádaných připomínek. Takže například s tím, že přicházíte, že tedy by se zavedl ten dlouhodobý pobyt zvláštní, tak a i na tu dočasnou ochranu potřebujete řadu finančních prostředků. Ale potřebuje finanční prostředky i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je tady rozpor s Ministerstvem financí, že tyto finanční prostředky s největší pravděpodobností asi nedostanete.

Pak by mě velmi zajímalo, protože zkracujete dobu, protože dneska, když přijde ukrajinský uprchlík do České republiky, tak má nárok na 150 dnů bezplatného zdravotního pojištění, pokud je nezranitelnou osobou. Teď to zkracujete na 90 dní. Mohu s tím souhlasit, ale ptám se, nevypořádaná zásadní připomínka s ministrem zdravotnictví.

No a pak tedy, a to je pro mě asi věc, kterou jste nevypořádal s kraji. Kraje měly krajská asistenční centra, ty jste si po jejich tlaku tedy vzali už pod sebe. No, ale ty kraje vám jasně řekly, že už nechtějí zajišťovat to ubytování, ať si to zajišťuje Ministerstvo vnitra, byť jste to tam pro nezranitelné osoby opět zkrátili ze 150 dnů na 90, ale u zranitelné osoby to ten kraj zajišťuje po celou tu dobu. No a já bych chtěla vědět, jestli byste mně řekl, proč to ty kraje nechtějí. Já samozřejmě mám nějakou svoji verzi a zpětnou vazbu od hejtmanů. A zároveň je tam samozřejmě další, jsou tam nevypořádané připomínky s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Takže my tady dostaneme zákon, který nemá vypořádané připomínky a zároveň opět k tomu není žádná dopadová studie.

Vy moc dobře víte, pane ministře, že já jsem vás mnohokrát kritizovala za to, a když jsme tady projednávali lex Ukrajinu VI, tak jsem tady dávala i doprovodné usnesení. To vy jste nepodpořil, a to usnesení právě v jednom bodě bylo, abyste řešili příchody nezranitelných osob na území České republiky. Je vidět z toho návrhu, z toho návrhu je jasné, že se v některých případech s největší pravděpodobností ta dočasná ochrana zneužívá, a to především u těch nezranitelných osob, protože nezranitelná osoba je právě například muž v produktivním věku nebo osoba, která tam nespadá, tak on když zítra přijde do České republiky a dostane status dočasné ochrany, tak mu 150 dní platíme bezplatně zdravotní pojištění, bezplatně mu platíme ubytování a ještě mu dáváme humanitární dávku. Až po těch 150 dnech tím, že je nezranitelná osoba, tak tento nárok ztrácí. A proto je vidět, že vy tady, a je to určitě dobře, že snižujete ty věci, ale zároveň i tady zpřísňujete, že pokud někdo opustí - tady: dále omezujeme ubytování na 90 dnů a v případě nepřítomnosti 10 dnů po sobě jdoucích je bráno, že ubytování osoba s dočasnou ochranou opustila. Ano?

A já bych se chtěla zeptat, jestli jste třeba mapovali některé ty případy v souvislosti třeba právě s tím, protože je vidět, že pořád ti lidé přichází. A já, když jsem teď naposledy, já nevím, kolik to může být, 14 dní, tři týdny, mluvila opět s paní ředitelkou, tak mě velmi zajímalo, protože zrovna tady rezonovala ta otázka, kterou jsme hodně řešili v médiích, pořád se nás někdo na to ptal, že by se ti muži v produktivním věku měli vrátit na Ukrajinu, aby bojovali. A mně připadá absolutně zvláštní, že každý týden podle těch informací, které máme, přichází do České republiky 1 000 až 1 500 ukrajinských uprchlíků, a jsou mezi nimi muži v produktivním věku. Tak já tomu vůbec nerozumím, jak se můžou do České republiky dostat. Samozřejmě ta zpětná vazba je taková, že pokud přejdou hranici, mají cestovní doklad, tak nemáme jinou možnost, než jim tu dočasnou ochranu dát. Ale z druhé strany to asi jako moc jakoby logiku, že když tedy teď hovoříme, kolik je mužů v produktivním věku v Evropě, že by se popřípadě měli vrátit, ale oni pořád přichází. Oni pořád přichází. Nepřichází asi jenom k nám, přichází asi i do těch jiných států. Ale já si myslím, že by se tedy mělo v této věci asi udělat nějaké opatření, protože v tuhle chvíli, tak jak oni řeknou, my nemáme jinou možnost než mu tu dočasnou ochranu udělit. Takže z toho je patrné, že ten počet by se opět měl do konce roku podle těch vašich předpokladů a podle toho, když vidíme, kolik jich přichází ten každý týden, tak se předpokládá, že těch držitelů dočasné ochrany bude na konci roku 2024 zhruba 400 000. No a z toho je samozřejmě jakoby patrné, že někteří se vrací, někteří zase přichází, jestli i tyhlety věci máte nějakým způsobem zmapované.

A já musím říct, že bych vás znovu z tohoto místa chtěla požádat, jestli opravdu Ministerstvo vnitra disponuje daty ukrajinských uprchlíků; bydliště, profese, vzdělání, protože vy víte, že já jsem vás kritizovala, že už nemáte tu strategickou skupinu, že ji vede ta paní Laurenčíková. Po té mé kritice se toho asi teď s největší pravděpodobností ujal tady pan ministr práce a sociálních věcí, pan Jurečka. No, tak ono to jako teď úplně také nedává logiku, protože on si tedy vzal, a je to správně, s největší pravděpodobností ten integrační adaptační proces, ale vy tady dneska předkládáte jako ministr vnitra lex Ukrajinu VII. Takže myslím si, že z tohohle pohledu a z pohledu toho, že když se podíváte i na některé ty výstupy, já předpokládám, že pan ministr práce a sociálních věcí, protože on pořád jako říká, že už se to České republice vyplatí, ale když se pak podíváte, já tady mám článek podle mě z dnešního dne, ne, omlouvám se, ze 17. 6., který tady jasně říká, že my jsme oslovili Českou správu sociálního zabezpečení a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ohledně přesnějších dat týkajících se odvodů, Úřad práce a MPSV ohledně dalších detailnějších informací, jako je průměrná vyplácená mzda nebo kolik uprchlíci přinášejí státu v jednotlivých měsících. Přesné informace osob s dočasnou ochranou neevidujeme, odpověděla mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Takže vidíte - vy říkáte, že máte ta data a když se na to někdo zeptá, tak nic nějakým způsobem neevidujeme. No a ten článek především spočívá v tom, že my tím, že jsme neměli ta data, tak ti lidé, kteří mají dneska kvalifikaci na zaměstnání, které by měli v rámci své kvalifikace vykonávat, tak tu práci nevykonávají a vykonávají třeba nějakou jenom manuální práci. Prakticky my jsme velmi toto podcenili z mého pohledu tím, že jsme to nezmapovali, a myslím si, že i řada těch profesí, jako jsou lékaři, zdravotní sestry a tak dále, tak že řada jich právě třeba z České republiky odešla někam jinam a myslím si, že z našeho pohledu je to velká chyba.

Takže, pane ministře, já bych v tuto chvíli chtěla požádat, že bych si dovolila dát návrh, aby se ten návrh vrátil k dopracování. Myslím si, že moji kolegové, jak Aleš Juchelka, Jana Pastuchová, kteří se věnovali té sociální oblasti, kteří tady řekli spoustu věcí z praxe, jakým způsobem to nastavit. Já bych měla ještě připomínku v rámci toho pobytu zvláštního. Tam bych se chtěla zeptat a potvrdit si, jakým způsobem se bude zjišťovat u toho ukrajinského uprchlíka bezúhonnost. Nebude to, pane ministře, čestným prohlášením? Já si myslím, že bychom měli hledat, aby to nebylo čestným prohlášením, takže jestli byste mi na to mohl odpovědět.

Jinak ještě u toho zvláštního dlouhodobého pobytu ten standardní režim je pětiletý. Vy tady navrhujete, že je to po těch dvou letech, pokud tady mají trvalý pobyt a z toho vašeho materiálu jasně vychází, že by to mělo být zhruba 248 000 osob, z toho 26 % dětí a 70 % osob v ekonomicky aktivním věku a 4 % osob starších 65 let. Takže jakoby vidíte ten poměr, máte to v tom svém materiálu. Já chápu, že jsou tady ještě u toho dlouhodobého pobytu rozpory, aby se mohli vracet popřípadě do té dočasné ochrany, takže tam je taky řada těch věcí nevyjasněných a jsou tam v tom i rozpory v rámci daných připomínek.

Úplně poslední a na závěr, pane ministře. Já jsem to už tady říkala při lex Ukrajina VI. Vy mnohokrát říkáte, že Česká republika to zvládla skvěle. Já vám vždycky říkám, že to skvěle zvládli hejtmani, starostové a všichni ostatní a že zaslouží obrovské poděkování. Ale my jsme vás tady už minule našim usnesením vyzývali, abyste se snažil na evropské úrovni získat nějaké finanční prostředky. Když jsme to tak skvěle zvládli, tak si myslím, že i z tohoto pohledu bychom si tu finanční podporu v rámci EU zasloužili. A já si myslím, že bychom určitě věděli, jak a kam - vy byste to určitě věděl, kam ty finanční prostředky popřípadě nasměrovat v oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti školství, v sociální oblasti a zdravotnictví. Takže já to prostě považuji, že jste slabá vláda, pokud si nedokážete tohle nějakým způsobem prosadit a ty finanční prostředky z EU pro Českou republiku získat.

Děkuji vám v tuto chvíli za pozornost a budu určitě bedlivě poslouchat, jak budete reagovat na moje dotazy. Byla bych velmi ráda, možná bychom to tím rychle, pane ministře, ukončili, pokud byste řekl, že přijímáte to, že ten návrh přepracujete a přinesete ho tak, že bude reflektovat všechny naše připomínky, ale především že vypořádáte ty připomínky, které jsou do současné chvíle nevypořádané, protože pro nás je neakceptovatelné, abychom schvalovali něco s rozporem a s nevypořádanými připomínkami. Vy musíte jasně vědět, že pokud jsem byla šéfka Asociace krajů, tak pro mě je absolutně nepřijatelné, abyste tam měl rozpor se všemi kraji. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jenom připomenu, že návrh na vrácení už zazněl, a to z úst pana poslance Maška.

Nicméně teď vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Ožanová, připraví se pan poslanec Lang.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, já si dovolím zareagovat na kolegyni Mračkovou Vildumetzovou, vaším prostřednictvím. Ona tady uváděla, že přicházejí muži v produktivním věku. Řekněme si, co dělá Ukrajina. Ukrajina se snaží získat tyto muže zpět, nechce jim vydávat pasy a podobně. Domnívám se, že o tuto otázku by měl být rozšířen tento vládní návrh a měly by být zapracovány určité teze. Já bych chtěla jenom předkladateli pomoci připomínkou. Dovolím si ocitovat jednoho pana ministra. Bylo to v článku 22. září 2022, jenom přehodím dvě věty, vy pochopíte, proč. Takže cituji: "Ale ti, kteří ze země utíkají proto, že nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza." První věta však zněla: "Rozumím, že Rusové prchají před čím dál zoufalejším rozhodnutím Putina." Ale ta věta by se mohla vztahovat i na Ukrajinu. Opravdu chceme dávat všechny výhody těm, kteří neutíkají před tím, že by zrovna v jejich bydlišti byla válka, ale proto, že se chtějí vyhnout své povinnosti pomoci Ukrajině se bránit? Myslím si, že by toto mělo být zapracováno. A teď k tomu, kdo to řekl byl to pan ministr zahraničí Lipavský. Takže, vážené kolegyně, kolegové, on už to říkal v roce 2022, jen zapomněl na to, že jsou dvě strany konfliktu, jak Rusko, tak Ukrajina. Proč ti, kteří nechtějí zabíjet Ukrajince, nemohou dostat u nás vízum, ale ti, co nesplní povinnost bránit svůj stát, ano? Dokonce tak, jak to navrhujete, pokud budou mít platný pas, můžou požívat velké ochrany. (Předsedající: Čas!)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za jeho dodržení a vystoupí pan poslanec Lang s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já se zkusím vejít do dvou minut. Já jsem si tady našel § 6 odst. 2, kdy dávám za pravdu panu ministrovi, že v tom probíhající (nesrozumitelné) dočasné pobyty (?) na území České republiky bez platného cestovního dokladu - to je, o čem jsme hovořili - a prokáže, že nemůže získat ten cestovní doklad od příslušného orgánu země původu, vydá Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky cestovní průkaz totožnosti podle zákona o pobytu cizinců. Takže tady se použije ten institut cizineckého zákona.

Já bych tady chtěl říci, že když tedy tak zoufale Ukrajina žádá o ty muže, a tady jich můžou být desítky, stovky tisíc nebo desítky tisíc mužů, kteří mají expirované cestovní doklady a bude jim vydán vlastně ten cestovní průkaz totožnosti, do kterého jim bude dáno vízum dočasné ochrany, tak my bychom vlastně mohli elegantně říct těmto mužům: vycestujte na území Ukrajiny, tam splňte tu povinnost, například se zaregistrujte do nějakého toho seznamu potenciálních vojáků, což vlastně ta Ukrajina v podstatě chce, potom se můžete vrátit zase zpátky. Abychom získali jakýsi přehled o těchto mužích, tak v podstatě, když vydáme ten cestovní průkaz totožnosti, což je už náš národní doklad a ten má samozřejmě nějaké číslo, takže my z toho získáme poměrně jasný přehled o počtu mužů, kterým expirovaly ty doklady a oni vlastně i to vízum dočasné ochrany, které si budou prodlužovat do března 2025 a pak si ho budou prodlužovat o další rok, tak v podstatě už se jim nemusí dávat do toho neplatného cestovního dokladu, ale může se jim tedy vydat cestovní průkaz totožnosti a my získáme jasný přehled, kolik takovýchto mužů na našem území máme.

To je jenom taková připomínka k věci, že bychom se to mohli aspoň orientačně dozvědět, protože my od vás také chceme nějaké údaje o počtu těch mužů, protože to je nějaké imaginární číslo 120, 130 tisíc. To, co říká naše stínová ministryně vnitra, dneska by se tady opravdu neměl objevit žádný muž v odvodovém věku, který nesmí opustit území Ukrajiny. To znamená, chtěl bych se zeptat, jak se vlastně k tomu přistupuje, když nemá razítko o překročení ukrajinsko-slovenské hranice a vstupu do Schengenu. Vydá se mu, nebo nevydá, vízum dočasné ochrany? (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Koten. (Poslanec Koten přichází k pultíku, ale o slovo se hlásí ministr Jurečka s přednostním právem.) Pardon, zapomněl jsem na pana ministra Jurečku s přednostním právem. Tak jestli mu dá pan poslanec Koten ještě přednost a vydrží chvilku. Moc se omlouvám. (Současně se hlásí o slovo s faktickou poznámkou poslankyně Vildumetzová a očekává, že jí dá ministr Jurečka přednost. Ten ovšem přichází k řečnickému pultíku, aniž by jí vyhověl.) Nyní vystoupí pan ministr Jurečka, který se hlásil už před dlouhou dobou, před panem poslancem Kotenem. Já jsem na něj zapomněl. (Poslankyně Vildumetzová: Děkuji vám, pane ministře, že jste mě pustil.) Vy jste se přihlásila poté, co jsem už vyvolal pana poslance Kotena.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem se opravdu hlásil původně před půlhodinou, že tady vystoupím. Pak se tady strhla série faktických, ale myslím si, že ta problematika tak, jak je tady kouskovaná, si zasluhuje nikoliv reagovat v rámci faktických, ale v rámci ucelené informace, když to tady takto zaznívá. Myslím, že opravdu rétorika tady ze strany některých poslankyň a poslanců tak, jak je nastavená, není úplně fér vůči těm lidem, kteří tady dneska v České republice jsou.

Já se s nimi potkávám velmi často. Ano, mám na starosti koordinaci vládního výboru pro adaptaci a integraci. Pravidelně se potkávám v rámci naší komise se zástupci nevládních organizací, ale i jiných rezortů, nad tímto tématem a řešíme na pravidelné bázi, v jaké situaci lidé z Ukrajiny, kteří přišli a požádali o dočasnou ochranu, jsou, jakým způsobem se tady dokážou integrovat a být platnými lidmi v naší společnosti, jakým způsobem máme dokázat pomoci zranitelným osobám z jejich řad.

Chci také reagovat na to, co tady říkala paní poslankyně Vildumetzová. Nevím, kdy ona byla za poslední rok dva na Ukrajině. Já jsem tam byl zhruba před necelými dvěma měsíci, byl jsem tam více jak dva dny. Tady zaznívalo takové určité zpochybňování, co to k nám přichází za lidi, jaká je to věková skupina, pohlaví a podobně. Jestli vlastně k nám mohou přicházet, nebo ne.

Mám tady aplikaci, kterou mám od pobytu na Ukrajině, která dává pravidelný report o tom, co se děje z hlediska třeba náletů. Když se podívám teď aktuálně na mapu v té aplikaci - můžete si to každý stáhnout - a vezmu tady třeba oblast volyňského regionu, poslední vzdušný alert tam byl před 45 minutami. Je to západní část Ukrajiny. Předchozí byl 24. června, kdy ty alerty byly tři. 23. byl, 22., 21., a takto můžete jít region po regionu.

Já to říkám jenom proto, že nám se tady z bezpečí a pohody České republiky někdy může zdát, že se odehrávají boje jenom v části jihovýchodní Ukrajiny, ale chci říct - měl jsem tu možnost si to osobně bohužel vyzkoušet, kdy v noci strávíte pět hodin v leteckém krytu - že každý den jsou ti lidé ve stresu, pod obrovským napětím, jestli ta raketa nedoletí až na jejich dům, nezasáhne je na ulici. Je úplně jedno, jestli to je východní, severní, jižní nebo západní část Ukrajiny. To území a ti lidé, kteří tam žijí kdekoliv na této části Ukrajiny jsou šikanováni, ohroženi na životě, umírají každý den díky nesmyslné válce Vladimíra Putina a jeho režimu.

Říkám to proto, abychom nebagatelizovali a neměli tendenci říkat, kdo sem utíká a proč a z jakého důvodu. Nedá se to takto bagatelizovat. Kdybychom my byli v jejich kůži, tak si položme otázku, co bychom prožívali my, naši sourozenci, naši tátové, naši bratři, naše sestry, naše děti. Položme si otázku, jak my bychom se v té situaci chovali.

Mám zkušenost z roku 1997 z regionu Moravy. Moji rodiče, moji tcháni, vždycky když běží předpověď počasí a řekne se, že má přijít déletrvající déšť, okamžitě u nich naskakuje obava, jestli se nebude opakovat období roku 1997. Prakticky skoro po třiceti letech ti lidé stále mají pocit určitého ohrožení jenom při na první pohled relativně banální zprávě, jako je předpověď počasí.

Omlouvám se za ten delší úvod, ale měl jsem potřebu to tady říct, protože to fakt není situace, kdy bychom mohli říct, že nějaká část Ukrajiny ji bezpečná, nějaká je v pohodě. Mimochodem ty rakety dneska cílí na západní část Ukrajiny, protože tam jsou strategické zásobníky plynu. Proto tam dneska Putin posílá rakety na oblast klíčových uzlů energetické infrastruktury, nejenom té elektrické rozvodné sítě, ale i té plynové, případně ropné či pohonných hmot.

Teď tady byla otázka. Mrzí mě, že tady pana kolegu nevidím, nechci mu křivdit, poslanec Juchelka tu není. On se ptal, jak jsme vyhodnocovali, jak počítáme přínosy a odvody ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Tak chci tady jenom udělat stručnou rekapitulaci. Je to souhrnná zpráva, kterou jsme vydávali za MPSV 4. 3. 2024. V tu dobu tady bylo 386 000 osob, především matky, děti a lidé, kteří mají spíše střední či vysokoškolské vzdělání. Bydlí ze 70 % v nájmu, v 80 % si ho celé platí sami. Na ubytovnách v tu dobu setrvávalo 16 %. I příjemci dávky si platí bydlení v 68 % případů sami. Bydlení představuje největší výdaj těchto uprchlických domácností.

Teď humanitární dávka. Humanitární dávku už berou cíleně jen ti nejzranitelnější. Čerpá je třikrát méně lidí než na začátku. Z 80 % příjemců humanitární dávky jsme dneska na 26 %. 70 % příjemců této humanitární dávky jsou zranitelné osoby. Z toho 60 % jsou děti, zejména malé. Zbytek jsou lidé s nízkými příjmy. Dávku nyní pobírá zhruba 96 000 osob. Počet příjemců humanitární dávky setrvale klesá. Měsíčně nás stojí dnes zhruba méně než 0,6 miliardy korun.

Tři čtvrtiny z těch, co mohou, pracují. Výrazně tím předstihujeme zahraničí. To jsem tady říkal už v tom úvodním vystoupení před zhruba půlhodinou. Dominantní zdroj příjmů domácností uprchlíků tvoří čím dál více příjmy z práce. Dneska u tří čtvrtin osob uprchlíků je dominantním příjmem domácnosti příjem z pracovní činnosti. Je samozřejmě potřeba se na to také dívat optikou, kdo tvoří tu strukturu. Jsou to především mladší uprchlice s menšími dětmi, často velmi malými dětmi, dětmi i do tří let věku. I to je určitě limitem, proč třeba nejsme ještě na nějakých vyšších hodnotách.

Teď si dovolím říci, jakým způsobem se díváme na otázku příjmů a výdajů, která tady byla zmiňována. Když se podíváme na bilanci příjmů a výdajů, tak řeknu rekapitulaci. Rok 2022 - výdaje 25 miliard korun, příjmy 12,6 miliardy korun. Rok 2023 - výdaje 21,6 miliardy korun, příjmy 12,6 miliardy korun. Když se podíváme na situaci posledního kvartálu neboli prvního kvartálu 2024, který máme uzavřený, výdaje 3,5 miliardy korun, příjmy 6,4 miliardy korun. Od třetího kvartálu loňského roku příjmy jednoznačně převyšují výdaje a ten stav nám setrvale roste.

Když se podíváme na ty příjmy, které tam zahrnujeme. Jsou to odvody na pojistném, daně z příjmu právnických osob, jsou tam započítané spotřební daně, DPH a tak dále. Z hlediska výdajů počítáme humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost, mimořádnou okamžitou pomoc, dotace pro sociální služby, speciální výzvu 101 z operačního programu Zaměstnanost. Z dalšího rezortu kompenzační příspěvek na nouzové ubytování, platby státu veřejného zdravotního pojištění. To znamená, je to poměrně podrobný rozpad toho, co jako stát vydáváme, co jako společnost, jako stát získáváme.

V debatě o tom, proč máme žádat o peníze z Evropské unie, kterou tady paní poslankyně Vildumetzová opakovaně zmiňovala, tak my jsme v úvodní části toho prvního roku obdrželi finanční podporu, která byla využita na pomoc uprchlíkům, využili jsme i výzvy z operačního programu Zaměstnanost plus. Ale paní kolegyně, vy byste přišla dneska na Radu ministrů vnitra nebo na Radu ministrů práce a sociálních věcí v situaci, kdy všichni v Evropě vědí, že jsme v adaptaci, integraci nejlepší, že nám pracuje 70 % uprchlíků, že máme kladnou bilanci příjmů, vy byste tam dneska přišla a za Českou republiku byste řekla, dejte nám ještě peníze? Dejte nám peníze, ostatní státy? Protože tady nejsou žádné peníze evropské, tady jsou peníze ostatních států, které odvádějí příjmy. V situaci, kdy máte za kvartál 3 miliardy korun kladné bilance? Já si toto neumím představit. My jsme využili v prvním roce i v tom druhém roce peníze z Evropské unie, využili jsme peníze UNICEFu, využili jsme peníze OSN a mezinárodních organizací právě na pomoc zranitelným skupinám, dětem, lidem s postižením, využili jsme peníze na jazykové vzdělávání, na pomoc v rámci duševního zdraví.

A já myslím, že když dneska jako jasně vidíme, že už máme tři čtvrtě rok za sebou, kdy ta bilance je jednoznačně ve prospěch této země, tak přicházet teď na evropskou úroveň a říkat chceme nějaké peníze? A ti lidé nám dneska říkají, 58 % uprchlíků z Ukrajiny nám říká, že chtějí v České republice zůstat delší dobu. To znamená, my i v perspektivě toho, jaký přínos tito lidé mají pro pracovní trh i pro příjmy státu, vidíme, že ti lidé budou tady platit do veřejných rozpočtů výrazně, výrazně, násobně více, ta částka výrazně poroste, než kolik jsme jim v celkovém úhrnu za ty dva roky dali na tu pomoc.

Já to hrozně nerad stavím proti sobě, tady tato čísla. Já to osobně nemám rád, protože si myslím, že když člověk pomáhá někomu, kdo je v nouzi, pomáhá někomu, kdo utíká, tam, kde mu jde o život, tak se nemá primárně ptát, co mu to přinese a kdy se mu to vrátí. O tom přece není slovo pomoc, o tom není humanita. Ale když už to tady tedy takto stavíte proti sobě a mluvíte tady na ministra vnitra o tom, kolik si řekl plně, za kolik si řekne, tak prostě mám tu potřebu, abych se nemusel stydět za tuhle Sněmovnu říct, když se řekne A, tak říct i to B.

A myslím si, že každý zažíváme ve svých životech posledních měsíců celou řadu momentů, kdy přijdete... Já jsem byl teď nedávno na pohotovosti se svým synem. A přijdete, je tam sestřička, která tam pomáhá, přišla z Ukrajiny a poděkuje vám a řekne, vážím si toho, že jste pomohli mně, mojí rodině a pomáháte téhle zemi. A nebavíme se o tom, kolik ona odvedla nebo kolik my jsme na tu pomoc dali. Tak já prosím, abychom zůstali lidmi. Chápu, že je tady složitá politická situace, že tady je celá řada otázek, na které je důležité se ptát. Ale prosím, nedávejme to do roviny, která podprahově vytváří nějaký pocit zášti a závisti.

Nikdo na české občany nezapomněl. Když se podíváme na výdaje, které dáváme na důchody, které jsou, na sociální systém, tak ty stále rostou nad inflaci, příspěvek na péči, ostatní dávky. Prostě nestavme tady příkop mezi českými občany a lidmi s dočasnou ochranou. Ti lidi tady se zapojí často do povolání a profesí, kde českého občana neseženete. A neseženete už ani nikoho tady z běžného evropského prostoru. A ti lidé jdou a dělají, zemědělstvím počínaje přes služby, sociální služby, zdravotnictvím konče. Tak já prosím, abychom si udrželi to, že když přijdete na Ukrajinu a mluvíte s ukrajinskými lidmi a říkají, vážíme si České republiky, vážíme si celé této země, celého tohoto národa. Nikdo si tady nepřisuzujeme, že někdo má nějaké výjimečné zásluhy, jestli vláda, nebo kraje, nebo obce, města, všichni v téhle zemi, a na to jsem hrdý, prokázali obrovskou vlnu solidarity, ale obrovskou. Tak za tím stůjme. Ale jako nevytvářejme příkopy tam, kde nemusíme je vytvářet, tam, kde nemají být. O to jsem chtěl poprosit.

Já jsem schopen tady skládat celou řadu čísel, ale nechci, aby pomoc lidem v nouzi byla o číslech, o penězích. Ale jsem připraven argumentovat, pokud v tomhle módu chce tahle diskuse jet, jsem připraven na to, to tady vrstvit a zastat se těchto lidí, protože mně přijde, že to tady sklouzává do role, prostě poukazovat na ně a tak dále.

A jenom chci také říct ještě k těm příjmům. Každý, kdo žádá z ukrajinských uprchlíků o pomoc v České republice, tak uvádí i své příjmy. Musí je uvádět. A ano, já to tady nezastírám, představoval bych si lepší situaci z hlediska dat, která bychom mohli z Ukrajiny dostávat, ale přiznám se, když jsem tam byl před dvěma měsíci na Ministerstvu sociálních věcí a paní ministryně v téhle situaci, ve které Ukrajina je, má na celou agendu 400 lidí, mám já tam stát a říkat, příští týden mně musíte poslat ta data? Ti lidi nevědí, kam dřív skočit, mají toho plný kecky. My jsme si vyžádali, co šlo, máme doklady, oni dají otázku zdravotní způsobilosti, mají na regionální úrovni, všecky tyhle doklady jsme si sehnali, máme platnosti toho systému, dokdy je doklad platný, když ho nemají, tak musí projít naším posouzením, když ta platnost skončí a není to prodlouženo ze strany Ukrajiny, musí projít naším posouzením. Fakt se snažíme v tomhle být transparentní a důslední.

A já slyším často i kritiku z řad nevládních organizací, že jsme přísní, že jsme nevyhověli, nepřiznali dávku, odebrali, mimořádnou okamžitou pomoc jsme nedali. Skoro na každém setkání s nevládkami slyším, že jsme přísní. Když se podíváte na data zpráv, tak ty říkají, že je tady část ukrajinských uprchlíků, kteří potřebovali větší pomoc, a o tom je lex Ukrajina VII, která tady je, spravedlivě, ale hledat cestu, kde těm, kteří tu pomoc potřebují, abychom pomohli. Ano, děláme to do určité míry ve zjednodušeném systému, abychom nezahltili úřady, které potřebují pomáhat a odbavovat české žádosti.

A já jsem také řekl, že v okamžiku, kdy dokážeme rozjet super dávku v rámci revize dávek a dostat tento systém do praxe, tak chci i skončit s tímhle systémem humanitární dávky, protože je tam určitá paušalizace. Je tam určitá paušalizace. A to víme. A to bylo v rámci zjednodušení a zrychlení toho procesu, abychom ty lidi dokázali odbavit a dokázali jim pomoci.

Ještě jednou děkuju všem lidem dobrého srdce, otevřeného srdce, kteří pomohli, pomáhají nezištně, ať je to jejich práce, či je to jenom něco, co dělají nad rámec svých povinností. To jsme jako Česká republika, jako společnost zvládli na jedničku. A na to buďme hrdí. Děkuju vám. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Pastuchová a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Mám dvě minuty, takže nebudu komentovat tady projev pana ministra. Přišlo mi to, jako kdyby koalice jenom jako... Já jsem ukrajinskou rodinu měla rok a půl bezištně a pomáhala jsem ve všem. A myslím, že těch občanů bylo hodně.

Ale vy tady říkáte, a pořád se tady na to ptám: § 6b odstavec c), který je invalidní nebo je držitelem průkazu osvědčujícího zdravotního postižení. Proboha živého! Invalida a osoba, která má průkazku, je naprostý rozdíl. Vy říkáte, že řekneme A, neřekneme B. Tak já vám to řeknu takhle, udělali jste to jednoduše. Ale já jako posudkářka vypracuji opravdu ten průkaz a dám tam stupeň jedna, dva, tři. A vy dáte jedna, dva, tři stejně. To není spravedlivé ani vůči našim občanům, ani vůči, když to vezmu, té ukrajinské populaci, která tu je, protože některý ukrajinský občan je na vozíku a některý opravdu má lehké postižení v uvozovkách, a dostanou úplně stejně.

Už teď jsou všichni zdravotně postižení ohodnocení tím, že mají 1,5násobek. Tak proč jste to neudělali třeba jenom...? Já dělám ten posudek úplně stejně pro TP, ZTP i ZTP/P. Vypadne z toho jednička, dvojka, trojka. Proč jste tedy nedali to navýšení jenom u těch nejtěžších postižení, protože všichni mají dneska 1,5násobku. Všichni! A vy to teď plošně všem zvedáte! Opravdu se zamyslete nad tím. Vy jste dal A, já vám říkám B, že si to nezaslouží ani ti ukrajinští občané, aby byli takhle děleni. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Koten. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Pane ministře práce a sociálních věcí, já bych chtěla říct, že váš projev byl absolutně nefér. V tuhle chvíli tady říkat, že já nechci pomáhat zranitelným osobám, já nechci pomáhat maminkám s dětmi. Já si myslím, že to, co jste tady předvedl, je absolutně nefér a za nějakou zase vaší hranou. Já tady nebudu používat, abyste si v tuhle chvíli vy uvědomoval, jakým způsobem se vy morálně chováte v jednotlivých situacích. Určitě víte, o které situaci v tuto chvíli nějakým způsobem hovořím, a i o dalších situacích. Ale myslím si, že tohle opravdu z vaší strany bylo nefér.

Já si myslím, že my tady projednáváme lex Ukrajinu VII a že jestliže máme informace o tom, že do České republiky každý týden přichází 1 000 až 1 500 ukrajinských uprchlíků, tak jak mezi nimi mohou být muži v produktivním věku? To je ta věc, na kterou se ptáme a ptáme se i v souvislosti s tím, že například pan Kolář TOP 09, tak ten i hovořil o tom, že by se měli vracet, měl tady ten návrh. Takže asi máte mezi sebou nějaký rozpor. No, a když se na to podíváme, pane ministře, věková skladba, vy určitě ta data máte, tak 351 000 ukrajinských uprchlíků, 70 % od 18 do 64 let, 25 % 0 až 17 let až 4 %, 65 plus. A když se podíváme, z těch 351 000 jsou 60 % ženy a 40 %, jsou muži.

A já znovu říkám, ten čas mám krátký, vystoupím ještě jednou. A opravdu si myslím, že ten váš projev byl opravdu úplně mimo to, co my tady v tuto chvíli projednáváme.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A s další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Koten, připraví se pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane ministře, já bych tady rád zareagoval na mé předřečníky. Nicméně většina z věcí, které jsem chtěl říct ve svém normálním standardním příspěvku, již zazněla. Tak já bych se vrátil tedy jenom k těm reakcím. Nově má o tom dočasném pobytu cizinců v České republice podle tohoto zákona dokonce rozhodovat Rada Evropské unie. Já si myslím, že Česká republika tím naprosto a zcela přijde o svoji státní suverenitu, protože budeme takovou gubernií jakousi. Cizinci z konfliktu na Ukrajině žijící v České republice také budou moci samozřejmě nově přejít do toho režimu dočasné ochrany, anebo do režimu dlouhodobějšího pobytu, a tím pádem taky tedy ale vypadnou z těch čísel statistických dočasné ochrany. No a Evropská unie nám tak bude moci po roce 2026 začít přerozdělovat různé migranty ze západní Evropy, kterých se bude chtít zbavit, anebo za ně tedy budeme platit půl milionu za každého, každý rok, kterého odmítneme. No a jaksi ta statistika o migraci a o zasažení migrací tím pádem se na nás nebude vztahovat už nic.

Ale ještě jsem se chtěl okrajově zmínit o tom, že automaticky bude to prodlužování toho dalšího pobytu o rok a ani Parlament, ani vláda nebude na to mít absolutně žádný vliv. Tak to je jedna z věcí, i díky které tedy podávám návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Eviduju návrh na zamítnutí pana poslance Kotena. A nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Na pana ministra Jurečku, vy jste tady moralizoval a vypadalo to, že prostě my v ANO jsme amorální. Já bych chtěl připomenout, že konkrétně já jsem v březnu roku 2022 tady přednesl usnesení, který jste většinově schválili, několik z vás se zdrželo, a to, aby se ukončil ten konflikt na Ukrajině mírovou cestou, diplomatickou cestou. Co se s námi stalo od té doby, jak se to posunulo? Jací se z nás stali bojovníci? Nechci to nějak komentovat, nicméně chci podotknout, že to mírové řešení, v tom je ANO konzistentní, a vidím to prostě dlouhodobě jako jedinou možnost a asi budeme všichni čekat, jak dopadnou prezidentské volby v Americe. Nebudu to víc rozvádět.

K panu Jurečkovi ještě druhá věc. Já mám rád počty. Čili jestliže je tady 350 000 uprchlíků, je to zhruba tři 3 % celkové populace České republiky. A tam bych to docela chápal, že by se tedy měli, když to budeme porovnávat, jednak ve výnosech 3 procenty podílet a 3 procenty také nějaké spotřeby a v nákladech, což rozhodně ty vaše propočty tomu neodpovídají. Já se zeptám třeba, máte tam náklady na vznik nových tříd, na učitele, na školství jako takové, na údržbu komunikací, na vědu, výzkum, já nevím, na všechno možný? A podílejí se na tom, nebo je to jenom pár jednotlivých ukazatelů, které jste si tam napočítali, a porovnáváte jablka a hrušky.

A ještě jednu věc. Řekl jste, že 58 % uprchlíků chce zde zůstat. Dříve jsme pracovali s číslem, že 70 % se chce vrátit na Ukrajinu. Tak kde je pravdivé číslo? A ten dlouhodobý pobyt, který by jim umožnil tady skutečně zůstat, my s tím počítáme u těch ekonomicky aktivních ale mají jich být jednotky tisíc, maximálně nízké desítky tisíc. A ono to opravdu nevychází. Děkuji. (Přicházející poslanci se hlučně baví mimo lavice.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji nyní paní poslankyně Pastuchová ještě s jednou faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já vidím...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím, aby ti, co přicházeli, přichází do sálu, aby tak činili pokud možno potichu, aby paní poslankyně mohla svoji faktickou poznámku přednést soustředěně. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Ti, co přicházejí do sálu, ani nebudou vědět, co jsme tady ty dvě hodiny probírali, tak prosím, aspoň klid - i když je to vaše povinnost. Děkuju.

Ale já znovu prosím pana ministra, jestli by mi odpověděl na tu otázku, kdo a jakým způsobem kontroluje předložené doklady z Ukrajiny na Ministerstvu práce a sociálních věcí, jako že je invalidní nebo pobírá příspěvek na péči. A tudíž vůbec nemusí projít žádným posuzováním na institutu. Já bych to opravdu ráda věděla, jestli by nám to mohl zodpovědět, protože i od toho se bude vyvíjet nebo budou vyvíjet pozměňující návrhy, pokud neprohlasujeme přepracování, za což bych byla velice ráda, abychom na to mohli reagovat do druhého čtení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak ještě jedna faktická poznámka, a sice se přihlásila paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já bych chtěla se tedy zeptat, nikdo mi pořád do současné chvíle neodpověděl, proč nebyly vypořádané...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím o klid v sále! Děkuji.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Do současné chvíle mi pořád nikdo neodpověděl, proč nebyly vypořádané jednotlivé připomínky jak s jednotlivými resorty, tak především s Asociací krajů, to znamená s jednotlivými kraji, které nechtějí dál již zajišťovat ubytování ukrajinských uprchlíků, byť se snižuje z těch 150 dnů na 90 dnů.

A ještě bych, když tady pan Jurečka tak hovořil o tom, jak mluví s těmi organizacemi, tak bych se ho chtěla zeptat, jestli mluví i s hejtmany a se starosty. Protože si myslím, že ta zpětná vazba od těchto skupin a od těchto lidí je klíčová. A pan ministr vnitra tady kýval, že mi řekne, proč Asociace krajů již nechce zajišťovat to ubytování. Pořád to neřekl, já na to čekám, abych na to reagovala, popřípadě s tou verzí, kterou já mám z toho daného území. Takže prosím o vaší reakci a panu ministrovi práce a sociálních věcí bych doporučovala, aby hovořil i s těmi, kterých se to nejvíce týká, to jsou kraje. Já vím, že mi řeknete, že je máte ve strategické skupině, ale jak vidíte, tak připomínku jste s nimi nevypořádali. Tak asi s největší pravděpodobností s lex Ukrajinou VII nejsou spokojeni ani oni.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Teď se k faktické poznámce přihlásil pan ministr Rakušan, ale tak jestli vystoupí, nebo až v závěrečném slovu, jak avizoval? S faktickou poznámkou. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já jsem chtěl podrobnou informaci dát samozřejmě v závěrečném slově k tomu, ale aby o to paní poslankyně Mračková Vildumetzová nepřišla. Za prvé byla zvláštní věta - "já si myslím, že by to tak nemělo být u toho, aby o dočasné ochraně rozhodovala Evropská unie" - cituji doslova - "já si myslím, že by to tak nemělo být". Dočasná ochrana je součást evropské legislativy. Implementována do evropské legislativy v roce 2001, poprvé použita ve spojitosti s ukrajinskou krizí. A není přece pravda, že jednotlivé členské státy na to nemají vliv. To je stále to naše chápání Evropské unie, že tam asi jezdíme se jenom dívat a nic nekomentovat a o ničem nerozhodovat. Je to rozhodnutí Rady ministrů. A to bylo jednomyslné. To znamená, ani nikdo z těch států, které často bývají proti něčemu, tady nebyl. Dobře, budu konkrétní - ani Maďarsko nebylo proti, protože je to to nejvýhodnější, co teď máme, jiný instrument tady prostě neexistuje.

Další poznámka, která tady byla - a bylo několik dotazů na to od paní poslankyně a myslím, že i od pana kolegy Langa - ti, kdo nemají razítko, že legálně přešli hranice z Ukrajiny do České republiky - a to je důležité, to se tady v té diskusi stále objevuje trochu špatně - tak ti lidé, ať je to muž, žena nebo kdokoliv další, nemají nárok na dočasnou ochranu. Pokud někdo nelegálně překoná hranice, tak má v České republice právo jenom na instrument strpění, a to je bez nároku na jakýkoliv benefit od našeho státu. Takže pokud někdo neprokáže, že legálně přešel hranice, a to už je potom problém ukrajinské strany, tak nemá u nás nárok na dočasnou ochranu. To je důležitá informace. My ji nedáváme těm, kteří nemají razítko v pase. To se tady, myslím, stále mate.

No, a s těmi kraji. Nebylo to se všemi. Některé nesouhlasí. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Už se nechtějí spolupodílet.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou je přihlášená paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuju za slovo. Reakce na pana ministra vnitra. Pane ministře, teď mají ukrajinští uprchlíci prodlouženou dočasnou ochranu do 31. března roku 2025. Naším předpokladem bylo, že když sem přinesete tuto lex Ukrajinu VII, tak že to prodloužení bude o rok, to znamená například do toho 31. března roku 2026. Vy v tuto chvíli nepřinášíte prodloužení o rok, ale přinášíte prodloužení, které bude automatické, prakticky budete si o tom rozhodovat, a už o tom nebude rozhodovat Poslanecká sněmovna.

Máte pravdu, pane ministře. Já jsem právě chtěla vystoupit s tou faktickou, když mi to tady nedovolil pan ministr práce sociálních věcí. Ano, pokud přijde ukrajinský uprchlík - a je to například ten muž v produktivním věku - a má pas, má v něm razítko, že legálně překročil hranici, tak vy nemáte prakticky v tuto chvíli jinou možnost, než mu udělit tu dočasnou ochranu. A to je to, co nepochopil tady pan Jurečka, prostřednictvím paní předsedající, že když tedy máme informace od ředitelky odboru azylové a migrační politiky, že takových mužů každý týden přichází nějaký počet, je to 1 000 až 1 500 ukrajinských uprchlíků, a mezi nimi jsou ve velkém množství muži v produktivním věku, tak já se ptám, že bychom asi měli udělat nějaké opatření. A to je celé. A na základě toho vy jste sem přišel a udělal jste tady ten projev, který jste tady udělal. A nebudu se už k tomu vracet. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní už neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy. Pokud tomu tak je, končím obecnou rozpravu. Zájem o závěrečné slovo má pan předkladatel. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní předsedkyně, za slovo. Jenom velmi krátce. Chtěl bych poděkovat všem ministrům, protože tohle byla kolektivní práce, bylo to grémium, které se pravidelně k Ukrajině scházelo, a dokázali jsme naopak ty rozpory mezi jednotlivými ministry vypořádat velmi dobře. Pokud se zmiňujeme, že jsou tady nevypořádané rozpory, tak nikoliv už mezi námi v rámci ministerstev, ale je tady třeba nevypořádaný rozpor, ano, to přiznávám, z oblasti neziskových organizací, kterým ten režim přijímání lidí do toho dlouhodobějšího pobytového režimu přijde příliš přísný. A tady myslím, že ta výhrada ani z vaší strany přicházet nebude, že je tady věcná shoda, že pokud chceme poskytnout alternativu k dočasné ochraně, tak musí být přísnější, aby ti lidé splnili všechno, co splnit mají.

Byla tady otázka, využiji toho ještě teď k odpovědi, na kontrolu bezúhonnosti. Ne, v žádném případě nebude stačit čestné prohlášení. Budou se procházet veškeré rejstříky, které máme, včetně schengenských rejstříků, aby se zjistilo, že daný člověk nespáchal žádný trestný čin ani na území jiného členského státu. A samozřejmě po dobré spolupráci s ukrajinskou stranou se dostáváme i k jejich záznamům. To znamená, ten bezpečnostní screening v případě člověka, který bude mít speciální pobyt v jiném režimu, než je dočasná ochrana, bude mnohem přísnější. Ano, a tohle se nelíbilo neziskovému sektoru. To je jedna z nevypořádaných připomínek. Ale my jako vláda si stojíme za tím, že ten náš přístup zpřísnění tohoto přístupu v této chvíli je prostě na místě.

To, že se nepovedlo vypořádat připomínky s některými kraji - není to tak, že by to byl jednotný názor asociace - s některými kraji, je to prostě tak, že ty nároky, které na ně máme, jsou dlouhodobé. Já se krajům nedivím, mají mnoho jiných povinností. Chápu. Nicméně my je jako partnera potřebujeme a chci konstatovat, že kraje tuto agendu mají plně hrazenou. To znamená, že pokud ji vykonávají, tak stát jim za to samozřejmě zaplatí.

Další věc, která tady byla zmíněna a které jsem úplně nerozuměl od pana kolegy Kotena, ten spojoval nějaké různé druhy migrace a podobně. Já ho jenom mohu ubezpečit, že režim toho dlouhodobého pobytu na území České republiky je natolik přísný, že drtivá většina lidí zůstane v režimu dočasné ochrany. Tohle je motivující pro ty, kteří si tady plní své povinnosti, jsou soběstační, nejsou závislí na sociálních benefitech vyplácených českým státem. A to si myslím, že je směr - a byl bych za to moc rád a vděčný, abychom se na tomhle shodli.

Já si uvědomuju, že tenhle zákon bude projednáván dlouho. Proto beru za nefér výhradu - zkrátili jste si projednávání v Legislativní radě - z jediného důvodu, abych vám ho předložil ještě před létem, aby na tenhle zákon nebyl žádný časový tlak, abyste mně nenadávali na podzim - teď nás, pane ministře, nutíte do zkrácení lhůt a podobně, my si to chceme projednat. Já si uvědomuju - a věřte mně, že tohle myslím absolutně vážně - to je zákon, který je nad rámec jednoho volebního období. Já u tohohle zákona opravdu chci důkladnou diskuzi, já opravdu chci, abychom se na tomhle zákoně shodli. A mojí ambicí je, abychom pro tenhle zákon ve třetím čtení na základě té diskuze, kterou tady povedeme, hlasovali v co největším počtu, protože to zaručí, že tady budeme mít nastaveny mantinely a pravidla pro to, aby se s ukrajinskými uprchlíky v České republice podle nějakých pravidel zacházelo nezávisle na tom, jaké volební období zrovna aktuálně je. Proto jsme s tím přišli už před letními měsíci do Sněmovny a podsouvat nám, že je to zase nějaké zkrácení a legislativní zmetek... Vůbec ne. Na tomhle zákoně se pracovalo velmi dlouho a velmi pečlivě.

Na diskusi ve výborech jsem samozřejmě připraven. Jenom chci říci k té poslední připomínce paní poslankyně Mračkové Vildumetzové - my máme daná pravidla pro to, kdo může dostat dočasnou ochranu. Dostane ji ten člověk, který přichází z Ukrajiny, má razítko v pase, že opustil Ukrajinu legálně. A nemáme podle tohohle instrumentu právo toho člověka dalším způsobem kádrovat. Ale už jenom to, že ten ilegálně příchozí sem do České republiky nedostane dočasnou ochranu, dostane jenom strpění, nemá přístup na trh práce, nemá žádné sociální benefity, tak to už je pro něj do značné míry diskvalifikace a v mnoha případech tedy ten život v České republice nemůže probíhat tím komfortním způsobem.

To, že se na evropské úrovni řeší nejrůznější nápady, jakým způsobem se stavět k mužům v aktivním věku, to je pravda. Ale primárně je tohle zodpovědnost ukrajinské strany jako takové. A ne všichni muži v aktivním věku, třeba ti, kteří mají tři a více dětí, jsou tady jako dezertéři. Ti jsou tady dlouhodobě podle pravidel dočasné ochrany zcela legálně, protože pro ně platila výjimka z vojenské povinnosti na Ukrajině. Rozlišujme i mezi lidmi, kteří tady na území České republiky jsou.

A já bych naopak chtěl panu vicepremiérovi Jurečkovi poděkovat, protože jeho hodnotový proslov a vymezení se proti tomu, aby Ukrajinci byli označováni v mnoha případech skoro jako vyžírkové sociálního systému, na jejichž úkor trpí čeští lidé, tak to je prostě schéma, které je, dámy a pánové, velmi nebezpečné i pro českou společnost do budoucna. Děkuju za slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Závěrečné slovo pana zpravodaje? Nemá o něj zájem. Budeme tedy hlasovat o návrzích. Zazněl... (O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) Paní předsedkyně s přednostním právem.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem dnes nechala prostor svým ctěným kolegům, kteří jsou experti a rozumí této oblasti mnohem více než já, takže jsem nevystupovala, ale teď si myslím, to vaše závěrečné slovo, pane ministře, že si zaslouží komentář. Tady se vedla věcná debata, padaly tady konkrétní dotazy. A kdybyste vystoupili z té své vládní a ministerské bubliny a šli mezi normální lidi, tak byste to všechno slyšeli. To jsou běžné otázky, které od běžných lidí padají. A aby si mí kolegové za to, že chtějí vést tuto konstruktivní debatu, že chtějí tyto odpovědi na zcela legitimní otázky, vysloužili opět jakési nálepkování a jakési označování lidí, kteří rozdělují společnost, (to) opravdu bylo velmi, velmi z vaší strany nemístné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já dokončím, že zazněly návrhy, jak na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, tak také na zamítnutí předloženého návrhu. Budeme o nich tedy hlasovat. (Ťukání karet do lavic. Všechny jsem vás právě odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými kartami. Přivolala jsem i kolegyně a kolegy z předsálí.

A než se ustálí počet přihlášených, tak alespoň načtu ještě došlé omluvy. Z poslanců se omlouvají: Babiš Andrej od 19 hodin bez udání důvodu, Fischerová Romana od 19.45 z pracovních důvodů, Ryba Drahoslav od 19.45 z rodinných důvodů, Síla Jan od 19.30 z pracovních důvodů a z členů vlády se omlouvá premiér Petr Fiala od 19 hodin z pracovních důvodů.

Pan místopředseda Skopeček bude hlasovat s kartou číslo 38.

 

Nejdříve tedy hlasujeme návrh, který předložil pan poslanec Mašek na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, přihlášeno 147 přítomných, pro 68, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat návrh na zamítnutí předloženého návrhu, který přednesl pan poslanec Koten.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, je přihlášeno 147 přítomných, pro 66, proti 81. I tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím.

Zahajuji tedy hlasování a ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, je přihlášeno 147 přítomných, pro 147, nikdo proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání bezpečnostnímu výboru jakožto garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh přikázání dalšímu výboru? Paní poslankyně Pastuchová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedkyně. Já navrhuji zařazení do výboru pro sociální politiku. Kdo tu seděl ty dvě hodiny, tak ví proč. Jedná se tam o zvýšení příspěvku nebo pro postižené. Já si myslím, že tohle se opravdu týká výboru pro sociální politiku. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Ještě nějaký další návrh na přikázání výboru k projednání? Nikoho dalšího se hlásit nevidím.

Zahajuji tedy hlasování o přikázání výboru pro sociální politiku. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, je přihlášeno 147 přítomných, pro 76, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Dále tedy konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako dalšímu výboru. Nějaký další návrh - neeviduji. Žádný další hlasovatelný návrh nepadl. Proto projednávání tohoto bodu nyní končím. (Z pléna žádost ke hlasování.)

Kontrola hlasování? Prosím tedy ještě. (Předsedající se odmlčí.) Je to tedy v pořádku, takže pokračujeme projednáváním dalšího bodu.

 

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.