Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

10.
Vládní návrh zákona o Národní rozvojové bance
/sněmovní tisk 699/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. (Silný hluk v sále.) Vás, kolegyně a kolegové, žádám o ztišení, případně se přesuňte do předsálí, pokud máte cokoliv jiného na srdci. Prosím, máte slovo. Ještě jednou prosím, ztište se, kolegyně a kolegové, zejména z lidovecké strany - nebo z KDU-ČSL klubu - poprosím o ztišení. Dále prosím i v levé části sálu kolegyně a kolegy, opravdu budu už vyvolávat jmenovitě. Prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jsou to vlastně dva návrhy zákonů, to je bod 10 a 11, sněmovní tisky 699 a ten druhý má číslo 700. Návrh zákona je předkládán v souvislosti s legislativním plánem vlády ze dne 29. listopadu loňského roku. Zahajují se tím také integrační práce na tom, abychom integrovali do Národní rozvojové banky Českou exportní banku. Cílový stav bude takový, že matka bude NRB. Dcera Česká exportní banka bude mít jednu fungující a výkonnější státní banku.

Současně návrh reaguje na vyjmutí Národní rozvojové banky z působnosti směrnice o kapitálových požadavcích banky označované jako CRD 6. Tady jsme měli poměrně štěstí, co se týče času, protože ta směrnice byla otevřená a my jsme využili šance a dostáváme Národní rozvojovou banku do stejné pozice, jakou mají obdobné úspěšné banky v sousedních zemích, jako například v Rakousku nebo v Německu.

Současně chci říct, že Národní rozvojová banka i po přijetí této novely zůstává bankou s bankovní licencí a její činnost bude podléhat standardním obezřetnostním pravidlům a bude i nadále dohlížena Českou národní bankou. Návrh také upravuje možnosti poskytnutí státních garancí při emisi dluhopisů tak, aby Národní rozvojová banka snadněji a levněji získávala střednědobé a dlouhodobé cizí zdroje pro svoji další činnost a pro financování potřebných rozvojových projektů, ať už na úrovni státu, či municipalit. Návrh také zavádí povinnost vést vybrané peněžní prostředky Národní rozvojové banky, ty, které získá ze státního rozpočtu, na účtech podřízených Státní pokladně. V případech, kdy prostředky jsou určené na rozvojové programy, budou ve státní pokladně až do okamžiku jejich distribuce. Účinnost zákona je navržena na 1. leden roku 2025. Chtěl bych vás požádat o podporu tohoto návrhu. Pokud bude zájem, tak jsem schopen i podrobněji uvést ty potřebné změny, které jsme připravili a kterými jsme vytyčili budoucí úlohu Národní rozvojové banky.

My si ji mnozí pamatujeme jako Českomoravskou záruční banku, tak bezesporu tahle činnost tam zůstane zachovaná, ale pak jsme se inspirovali v Rakousku a v Německu, kdy ty rozvojové banky velmi často pomáhají veřejnému sektoru s potřebnými, například infrastrukturními, projekty. Integrace je také potřeba k tomu, abychom zvýšili kapitálovou přiměřenost a možnosti úvěrování Národní rozvojové banky. Je docela možné, že v příštích letech přistoupíme i k navýšení kapitálu. Ale k tomu je předpokladem, abychom tuhle novelu schválili jak v Poslanecké sněmovně, tak v horní komoře Senátu. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Libor Turek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, pan ministr už celou řadu věcí řekl, vlastně vám popsal, jak by to mělo vypadat. Já bych ho zkusil doplnit a řekl bych pár slov vlastně k vlastnímu účelu návrhu tohoto zákona. Je to vlastně první krok k vybudování silné bankovní skupiny pro podporu malých a středních podniků, exportu a infrastrukturních projektů, zejména s důrazem na podporu regionů. Ministerstvu financí bude také umožněno využívat finanční prostředky k řízení státního dluhu. Strategickým cílem je podílet se na hospodářském a sociálním rozvoji České republiky. Finanční nástroje Národní rozvojové banky jsou totiž zároveň nástrojem hospodářské politiky státu. Jde například o záruky pro podnikatele, zvýhodněné úvěry, popřípadě subvence, úrokové sazby, přímé kapitálové vstupy a projektové dluhopisy. U těch projektových dluhopisů bych se trošičku zastavil. Ty se zatím v České republice moc nevyužívají, ve světě ano. Jde o propojení veřejných a soukromých zdrojů, na rozdíl od dotací jde o návratné financování.

Cílem Národní rozvojové banky by mělo být podle mezinárodní komparace podpořit hospodářskou politiku státu v ročním objemu, potom někdy v budoucnu až v objemu financování 240 miliard korun, a k tomu dosáhnout dlouhodobě potřebné bilanční sumy ve výši až 500 miliard korun, a tím se z hlediska velikosti bank zařadit těsně pod, řekněme, čtyři největší velké banky.

Ještě bych chtěl doplnit, že národní rozvojové banky jsou celosvětovým fenoménem. Není to tedy pouze specifikum České republiky. Nejvýznamnější je asi německá KFV. O vyjmutí správního rámce CRD a CRR pan ministr již hovořil. Ještě bych doplnil, že národní rozvojové banky jsou speciálními institucemi, nekonkurují komerčním bankám, ale jsou k nim komplementární. Připomínám, že o této problematice se konal kulatý stůl zde ve Sněmovně a zabýval se jí také podvýbor pro bankovnictví. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, do níž se přihlásili pan poslanec Štolpa a pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych za sebe říci jen pár slov k novele zákona o Národní rozvojové bance, která má být jedním z kroků směrem k modernizaci a zvýšení efektivity této instituce. Jen připomenu, že Národní rozvojová banka, původně založená v roce 1992 jako Českomoravská záruční a rozvojová banka, je akciovou společností ve vlastnictví státu s bilanční sumou přesahující 30 miliard korun, poskytuje klíčovou podporu malým a středním podnikatelům, a to především formou záruk a zvýhodněných úvěrů, které směřují k rozvoji infrastruktury krajů, měst a obcí. Svojí činností by měla podporovat zejména hospodářský, sociální a environmentální rozvoj České republiky a projekty obcí a krajů.

Dále se Národní rozvojová banka při své činnosti podílí na zahraniční rozvojové spolupráci a projektech ve třetích zemích a hraje tak významnou roli zejména, ale nejen v hospodářském rozvoji České republiky. Tady se asi shodneme, že podpora českých malých a středních podnikatelů je zásadní pro udržitelný ekonomický růst a prosperitu naší země a forma záruk a zvýhodněných úvěrů je pro ně často klíčová, protože jim umožňuje přístup k finančním prostředkům, na které by jinak nedosáhli. To jim poskytuje stabilitu a podporu potřebnou pro realizaci jejich podnikatelských plánů a růst.

Chtěl bych věřit, že tato právě projednávaná novela povede ve svém výsledku k významnému rozvoji infrastruktury krajů, včetně mého rodného Jihomoravského kraje, který trpí značnými nedostatky v dopravní infrastruktuře, ať už jde o silniční, či železniční spojení. Zároveň mám tak trochu obavu z toho, že hlavním cílem této novely není ani tak pomoc pro výstavbu další infrastruktury, jako spíše dostupná cesta pro pětikoalici, jak přes Národní rozvojovou banku a její garantované dluhopisy získávat další dluhové prostředky pro hospodaření země. Ostatně podobné situace jsme byli svědky loni v případě třicetimiliardového úvěru pro Státní fond dopravní infrastruktury.

Dalším problémem je, že o celém penězovodu má rozhodovat pouze ministr financí Stanjura, nikoliv vláda jako celek. V případě pana ministra financí Stanjury jsme se v posledních letech mnohokrát přesvědčili o tom, že on už by radši sám o ničem rozhodovat neměl.

Obě tyto záležitosti jsou pro nás nepřijatelné. A pokud nám nebudou dostatečně vyvráceny, jako klub hnutí ANO tuto novelu zákona zkrátka nemůžeme podpořit. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je tedy přihlášený pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Pěkný večer, paní místopředsedkyně, pane ministře. No, já jsem byl na několika kulatých stolech, které pořádala Česká bankovní asociace i kolegové. Z té vlastně budoucí Národní rozvojové banky... Já mám k tomu pár poznámek, možná pár dotazů. Ale ty si asi řekneme ve druhém, možná ve třetím čtení. Ten princip asi, když to, kolegové, nevím, jestli to všichni jako znají, tam jsme se bavili hodně o tom, že u nás ty projekty jsou postavené na dotacích, tady by nově vlastně se více zdůraznily, co jsou nevratné peníze na těch úvěrech, co jsou vratné prostředky, nebo návratné prostředky, jak chcete, to znamená, ta Národní rozvojová banka by umožnila nebo měla možnost vydávat dluhopisy s ratingem na úrovni státu, to znamená samozřejmě zlevnění pro ty projekty, které by se úvěrovalo. To si myslím, že to je v pořádku.

Já k tomu mám několik jakoby dotazů nebo poznámek spíš. Za prvé bych se chtěl zeptat, jakých principiálně projektů by se to mělo týkat? Protože my jsme se bavili o tom, že by to měly být projekty v jednotkách miliard, protože ono to vydání dluhopisů nejde do deficitu státního rozpočtu, jde to do veřejného dluhu, ale ne do deficitu státního rozpočtu. Tam by se to objevilo, jak jsem pochopil to vysvětlení, v momentě, kdy by došlo k defaultu, kdy by ty úvěry nebyly splaceny. Takže to jsem se chtěl zeptat, jestli si pan ministr financí, i když tam nám někdo vysvětloval, že to splňuje nějaká kritéria, že to ani jinak udělat nejde, tak jestli to je takhle v pořádku s tím deficitem státního rozpočtu, že to vlastně jakoby obchází.

Ale primárně jsem se chtěl zeptat, jakých projektů se to týká? Protože na tom jsme se my, když jsme šli fakt do většího odborného detailu, lišili. Protože tady pan zpravodaj řekl, že by ta bilanční suma měla být 500 miliard. Pokud si dobře vzpomínám, tak dneska je nějakých 30, takže je pod tou úplně nejmenší bankou. Bavíme-li se o jednotkách miliard v rámci těch projektů, tak jak nám to bylo prezentováno, což si myslím, že by bylo v pořádku, tak v té chvíli se na těch 500 miliard nemáme šanci dostat. Protože já jsem se ptal typově i s Michalem Kohajdou, jestli tam budou jakoby větší projekty typově jako, já nevím, dopravní, liniové stavby, infrastruktura a podobně, kde jsme v desítkách miliard, a tam mi bylo odpovězeno, že ne. Tak já bych jenom potřeboval vysvětlit jakoby ten rozpor v tom, jak z 30 miliard udělat 500 miliard, aniž by to byly projekty v desítkách miliard, ale v miliardách, tak jak nám bylo prezentováno. Protože to si myslím, že jako vehikl, tohleto jako vehikl pro financování prospěšných projektů je to užitečné.

Ale my si musíme dopředu říct, co od toho očekáváme: financování velkých projektů, desítky miliard. Pak je ale potřeba si říct tu politickou odpovědnost, protože v tom návrhu je napsáno, že to podepisuje ministr financí. Aspoň takhle nám to bylo prezentováno. Doufám, že kdyby měl třeba faktickou Michal Kohajda, tak to potvrdí. Nebo by to měla, v té chvíli, kdy by to bylo v desítkách miliard, podepisovat a schvalovat vláda.

Takže tolik jako za mě ty poznámky k tomu, aby bylo úplně jasné i pro ostatní kolegy, kteří nebyli na kulatých stolech, nezabývají se bankovnictvím, jaký druh projektů, jaké jsou ty vize, kdo ponese základní politickou odpovědnost a tak dále. Takže tohleto je jakoby pro začátek. A myslím si, že pak si tu řekněme odbornější debatu dáme až v druhém a třetím čtení. Teď nechci v půl desáté zdržovat. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se hlásí s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, pane ministře, já jsem si dovolila vystoupit teď, protože předpokládám, že půjdete reagovat, takže zareagujete, aspoň doufám, kompletně jak na mého kolegu Patrika Nachera, tak i na mě. Já bych to vzala trošku ještě z jiného úhlu, i když navážu na Patrika Nachera. A třeba budeme mít to štěstí, že přijdete na rozpočtový výbor, a tam to třeba ještě technicky probereme do většího detailu.

Součástí zákonů, které ustanovují záměr na zřízení Národní rozvojové banky, je také ustanovení, které této bance umožní vydávání vlastních dluhopisů. Takže pokud tedy Národní rozvojová banka vydá a prodá své dluhopisy, odpovídajícím způsobem se zvýší veřejný dluh České republiky. Předpokládám. Kýváte, tak asi ano. Děkuju, když zareagujete. Co se však nezvýší, to je také taková řečnická teď otázka nebo konstatování, je ostře sledovaná výše státního deficitu. A za mě říkám, že tuto podstatnou skutečnost v žádném případě nelze nechat bez pozornosti, a to z jednoho prostého důvodu. A tím důvodem je praxe současného ministra financí Zbyňka Stanjury, který je již dva roky ostře kritizován nejen námi jako opozicí, ale i odbornou veřejností, konkrétní Národní rozpočtovou radu nevyjímaje, za umělé přesouvání deficitu právě do různých mimo rozpočtových entit. (Poslanec Kohajda něco řeší s ministrem u zpravodajského stolku.) No, myslím, že může pan poslanec Kohajda, prostřednictvím paní předsedkyně, si to říct jindy. Děje se tak přímo zcela záměrně, systémově a v rozsahu, který Česká republika ani náznakem nepamatuje.

Podle vyjádření Národní rozpočtové rady je vyvádění deficitu mimo státní rozpočet špatně hned z několika důvodů. Cituji její webové stránky: "Prvním předpokladem správného a efektivního řízení veřejných financí je jejich jednoduchá a transparentní struktura. Přenášení nerovnováh do mimorozpočtových fondů je nebezpečné právě kvůli snižování transparentnosti hospodaření centrální vlády. Nelze například meziročně srovnávat deficit státního rozpočtu v daném roce s deficity státního rozpočtu v předchozích letech." Konec citace.

Národní rozpočtová rada si dále všímá, že v Česku je napříč médii, politiky a elektorátem centrem pozornosti ve veřejných financích právě hotovostní výsledek státního rozpočtu. Fascinace státním rozpočtem, tím jediným číslem, pak může vést podle Národní rozpočtové rady ke snahám ukrývat část deficitu jinam. Cituji: "Jde tedy o principiální problém a zejména o nebezpečný precedent do budoucna," uzavírá Národní rozpočtová rada k ostře kritizované snaze ministra financí Stanjury snížit deficit tím, že si prostředky půjčí SFDI. To bylo v těch předcházejících rozpočtech. V této souvislosti musím upozornit na vratkost dosavadní argumentace ministra financí k této praxi. Podle něj je celá operace prováděna kvůli nižší úrokové sazbě. To je sice samo o sobě ve výjimečných a individuálních případech možné, nicméně už v případě úvěru SFDI mohla být celá operace provedena za naprosto stejných podmínek tak, aby se ve státním rozpočtu projevila, respektive aby odpovídajícím způsobem zvýšila jeho deficit. Přesto, že tento postup označil náměstek pro veřejné rozpočty Ministerstva financí pan Mora na rozpočtovém výboru jako bez problémů možný, ministr financí ho nikdy ani na chvíli nepřipustil.

Děje se tak podle mého přesvědčení naprosto účelově s jasným cílem. Tím cílem je politika optického snižování deficitu státního rozpočtu. A já upozorňuji, že ani z předkládaného materiálu není zřejmé, v čem spočívá výhoda nově navrhovaného opatření vydávání dluhopisů jinou entitou, v tomto případě bankou, oproti stávajícím nástrojům, které stát při vydávání dluhopisů má. A domnívám se, že dá do rukou ten nástroj, a to si vysvětlíme, protože o tom mluvili mí kolegové, že by to mělo být v rukou ministra financí. Já jsem na té konferenci, kterou pořádal pan poslanec Kohajda, nebyla, takže věřím, že toto bude nějakým způsobem tady vysvětleno z úst pana ministra, ale opět upozorňuji na to, že může být, může to znamenat definitivní chaos ve výkaznictví státu, zejména pak vypovídající hodnotu ukazatele Deficit státního rozpočtu. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní už nevidím nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, obecnou rozpravu tedy končím a ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo. Pan ministr chce promluvit, prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak klíčové (nesrozumitelné) hledisko není deficit státního rozpočtu, ale deficit veřejných rozpočtů. Myslím, že to ví i bývalá ministryně financí. Minulý týden Evropská komise zahájila disciplinární řízení se sedmi členskými státy. Mimochodem z Vé čtyřky všechny státy kromě České republiky. A s námi to nezahájila jenom proto, že jsme schválili konsolidační balíček, jinak ta sedmička by byla osmička a přišla by mnohem dramatičtější úsporná opatření, protože tohle bude čekat těch sedm zemí. Francie, Itálie, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Malta a teď mi z hlavy ta sedmá země vypadla, omlouvám se. To za prvé. Takže nevím, proč se v České republice soustředíme pouze na jiný parametr, a ne na to, jaký je deficit veřejných financí za daný rok vůči HDP. Letos to má být minus 2,3 %, za vás to bylo minus 5,8, a 5,1 %, to za prvé. Za druhé, nepůjčili jsme si 30 miliard pro SFDI, ale 18, dokud to bylo výhodné. Jakmile to výhodné nebylo, tak 12 miliard jsme nečerpali. Myslím, že to je úplně jednoduché.

Pro Patrika Nachera. Budou to infrastrukturní projekty a všechny finanční nástroje od dostupného bydlení přes financování. Já jsem s Patrikem Nacherem takhle domluvený, že si to když tak přečte ve stenozáznamu. Já jsem pochopil, že už musel odejít, to není žádná kritika. Ty bilanční sumy, o kterých mluvil pan zpravodaj, nebudou z roku na rok, je to nějaký výhled, dlouhodobý proces, že mimo jiné to bude muset taky notifikovat, protože je to vnímáno jako pomoc státu. Tak jestli chceme říct, že v Rakousku a v Německu fixlují výsledky veřejných financí, protože tam jsme se inspirovali u rozvojových bank, tak prosím. Jestli si myslíte, že úvěry poskytuje ministr financí, tak prosím. Ale takhle to není. Tam je souhlas Ministerstva financí, ne ministra financí. A to v případě, že mají být dluhopisy, které jsou splatné se splatností delší než jeden rok a které mají být kryté státní zárukou a rozhoduje o tom banka jako taková, která podléhá dohledu České národní banky.

Nevím vůbec, s jakými myšlenkovými pochody jste dospěli k tomu, že to bude dělat ministr financí. Říkat, že to bude Stanjura, tak fajn, tak asi příštích nevím kolik let budu já ministr financí - je to Ministerstvo financí. A i kdyby to byl ministr, tak ministři se prostě střídají. Je to proto, aby stát měl kontrolu nad tím, kdyby náhodou, já to nepředpokládám, aby náhodou představenstvo Národní rozvojové banky bylo příliš ambiciózní a těch dluhopisů s tou státní zárukou chtělo vydat mnoho. Mimochodem, dnes a denně stát platí záruky z programu COVID III, je to stejný princip, to je prostě logické, pokud tam státní záruka, tak některé projekty se prostě nepovedou a pak to stát platí. Myslím, že smutný příběh Liberty je jedním z těch příkladů, ale není jediný, kdy státní záruka podniku, firmě, která si půjčovala peníze, prostě dospěla k tomu, že to nakonec stát musí platit. Opět říkám, že to není kritika, ale prostě konstatování faktu. Proto se to tam taky ta státní ingerence používá, protože kdyby to bylo tak jednoduché a žádné riziko nebylo, tak to financují samotné komerční banky s malým k a nestojí o to.

Mimochodem, o ty bondy stojí taky penzijní fondy, s kterýma vedu s tou asociací debatu, kde mají nějaké vyšší desítky miliard, které by mohly umístit, ale nechtějí je umisťovat do státních dluhopisů, těch už mají hodně. Takže tohle všechno je na základě opravdu mezinárodních zkušeností. Ale zůstává to bankou, říkal jsem to v úvodním slově, která podléhá dohledu České národní banky. Jediné, co nebude možné, a já myslím, že je to správně, nebude možné přijímat vklady od občanů a firem. K tomu opravdu rozvojové banky neslouží. Na druhé straně samosprávě na jejich žádost jsme tu možnost umožnili, aby tam ukládaly své prostředky, pokud se k tomu dobrovolně rozhodnou.

Jestli chceme ze záruční banky udělat i rozvojovou, tak je to správný krok. Říkám, můžete si porovnat ten text zákona s tím, jak to funguje dlouhodobě a úspěšně v Rakousku a v Německu, a myslím si, že jsme se tam opravdu inspirovali a že to je poznat. Tu osobní linku vůbec nechápu, vůbec nechápu tu osobní linku, ale dobře - díky naší vládě není s Českou republikou disciplinární řízení, díky tomu v tom oficiálním zdůvodnění, že v roce 2024 se očekává splnění maastrichtských kritérií a že saldo ne státního rozpočtu, ale veřejných financí bude zhruba 2,3 %. Když o tom mluvíme a mluvili jsme o Národní rozpočtové radě, mají tam hezké edukativní okénko, co je to schodek veřejných financí, co všechno se tam počítá, které tam patří, jak se to sčítá a co se vykazuje v rámci mezinárodní srovnání. Nebo někdo z vás kritiků mi vysype, kolik v eurech jsou deficity v sousedních zemích? Nebo ve zlotých v Polsku, nebo jen v procentech? Myslím, že pokud to známe, tak to známe v procentech, a ne v těch absolutních částkách, protože ty absolutní částky jsou samozřejmě zkreslují vzhledem k velikosti ekonomiky, k velikosti státu a tak dále.

Ta otázka je úplně jednoduchá u toho návrhu zákona. Pokud si přejeme, aby Národní rozvojová banka plnila i tu rozvojovou roli v české ekonomice, tak vás žádám o podporu toho návrhu zákona, protože k tomu přesně směřuje. Já tedy opravdu v tomhle případě nechápu ten koaliční opoziční spor a ten osobní tón. To mi ani nenapadlo, dokud o tom tady váš první poslanec nepromluvil. Já nevím, jak to vůbec souvisí s tím, že banka bude moct vydávat dluhopisy, s tím, kdo je ministr financí. To by mě fakt zajímalo. Nebo vy si myslíte, že vaši ministři financí říkali bankám, koho mají úvěrovat a koho ne? Tomu nevěřím ani já, to jsem docela kritický. Tak já nevím, proč takový argument, který je úplně lichý, úplně mimo mísu, proč tady vůbec používáte? Já jsem určitě připravený a určitě management Národní rozvojové banky, aby detailně popsal všechno, co nás k tomu vede, včetně úředníků Ministerstva financí, kteří se tím dlouhodobě zabývají.

Pokud máme problém v Národní rozvojové bance, já nevím proč, tak že máme tři akcionáře, ne jednoho. To působí velké problémy. Prostě tam, kde je jeden akcionář, a teď je jedno, které ministerstvo to je to, tak je to prostě mnohem pružnější, mnohem rychleji se reaguje, než když máme tři akcionáře. Já vlastně nevím, proč to vlastnictví bylo v minulosti rozdrobeno. Já jsem to zdědil, kdyby to bylo na mě, tak ho scelím do jednoho stoprocentního balíku a bavme se, u kterého ministerstva je záhodno, aby ta akcionářská práva vykonávala. Myslím, že správně je Ministerstvo financí díky tomu, že má legislativu vy, vytváří to regulatorní prostředí a tak dále. Ale kdyby byla shoda, že to bude jiné ministerstvo, mně by to vůbec nevadilo. Úmyslem je dostat do české ekonomiky více peněz. Samozřejmě, že to bude vykazováno v rámci veřejného dluhu, toho, co je podstatné na mezinárodním srovnání, a nevím, jak by někoho mohlo něco napadnout.

Jenom připomenu tu míru. Vy o tom mluvíte už dva roky, dva roky poslouchám 18 miliard a k tomu 2 200 miliard výdajů ve státním rozpočtu. Ještě jsme to řekli normálně na mikrofon, netajili jsme nic - a vy furt říkáte, že jsme něco schovávali. Nic neschováváme, ale díky našemu konsolidačnímu úsilí jsme unikli tomu, že v sedmičce těch zemí není Česká republika. A to je dobrá zpráva, protože pokud se dostanete... Tak se podívejte, co to dělá u těch zemí. Tam se zvyšují úroky, za které oni vydávají své státní dluhopisy. Podívejte se, jak se zvyšuje rozdíl mezi těmi zeměmi, které špatně hospodaří, a mezi těmi, které hospodaří lépe. A to nestanoví žádná vláda, to si rozhoduje trh jako takový a trh samotný.

Já jsem přesvědčen, že návrh zákona jde správným směrem, že nám dává šanci, aby z té rozvojové banky byla dobrá instituce, robustní instituce. Ale určitě to nebude v roce 2025, to určitě nebude za rok, možná to nebude ani v roce 2029. Možná ty plody sklidí až třetí vláda od té, která připravuje tu změnu legislativy. Ale pokud jednáme s našimi partnery, jako se Svazem průmyslu, dopravy, s Českou bankovní asociací, s Hospodářskou komorou, tak vlastně všichni říkají, že takový nástroj by byl potřebný pro českou ekonomiku. Ne pro českou vládu, ale pro českou ekonomiku. Tak takhle jsme k tomu návrhu zákona přistoupili.

Já vím, jaký je čas. (Na reakci z pléna.) No, ale když tady byly osobní útoky, tak se to snažím vysvětlit, že to je systémově řešení, a ne osobní. Samozřejmě bychom mohli říct, že tam nebude žádná záklopka ze strany státu a že to bude ta Národní rozvojová banka rozhodovat sama, pokud tam místo Ministerstva financí bude vláda. Já v tom žádný problém nevidím. Není to úplně obvyklé, ale žádný problém v tom nevidím. Na tom ten návrh zákona není. Jde o to, aby samotná banka bez souhlasu státu nemohla vydávat své dluhopisy. A paní předsedkyně Schillerová vám potvrdí, že je rozdíl Ministerstvo financí a ministr financí. A ten souhlas má dát Ministerstvo financí. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jsme v závěrečných slovech, ale s přednostním právem můžete vystoupit, ano. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Tak to je posun, pane ministře. Já začnu nejdřív obecně k tomu zákonu jako takovému. Nikde tady, doufám, jste nevnímal ta slova - a taky to tady chci upřesnit - že my bychom v principu byli proti návrhu vzniku a fungování Národní rozvojové banky. Samozřejmě bavme se o detailu. Já znovu prosím, abyste přišel na rozpočtový výbor. Tam je to místo, kde bychom měli probírat technikálie a kde bychom tu míru detailu měli řešit. Ale já jsem zdůrazňovala vazby na veřejné finance, na státní rozpočet. Proto, říkám, to je posun.

Já si vzpomínám, když jsem byla ministryní financí, tak jste mluvili vždycky jenom o státním rozpočtu. Mluvili jste dokonce v nominálních částkách. Nikdy jsem od vás neslyšela žádné procento versus HDP, veřejný dluh a tak dále. Kdykoliv jsem tím argumentovala, tak jste se otáčeli ke státnímu rozpočtu. Prostě tak to je. Naše veřejnost - a vy to dobře víte, pane ministře, je fixovaná - vy jste pro to taky udělali, vaše strana a vy jmenovitě, maximum - je fixovaná na státní rozpočet. A vy to samé děláte. Já nevím, jestli když potkám občana někde na ulici nebo na mítinku a zeptám se ho, jestli ví, jaký máme veřejný dluh, tak jestli to bude vědět. Ale bude asi vědět, pokud se zajímá, jaký máme deficit státního rozpočtu, protože o ničem jiném nemluvíte. Takže se nedivte, že to prostě tak je. A i vy jste udělal ze státního rozpočtového deficitu mantru. Vy jste z toho udělal mantru. Vy jste si vždycky určil nějaký deficit státního rozpočtu a pak jste se snažil udělat operace tak, aby vám to vyšlo. Takže prosím, to, že mi tady teď dojemně říkáte, jak je v Evropě... Já moc dobře vím, že v Evropě nevědí, co je státní rozpočet, já to dobře vím, že se vás tam zeptají na deficit veřejných financí. Já toto vím a jsem ráda, že už to po třech letech víte i vy. Ale tím pádem není důvod, abyste reálně do státního rozpočtu a deficitu nedal to, co tam patří. Protože stejně se vám to projeví v dluhu veřejných financí. Takže to je to, co jsem chtěla, abychom si tady řekli, kam ty dluhopisy půjdou, kde se to projeví, a není se o čem bavit. Patří to tam a patří to samozřejmě i tam. Takže proč bychom to měli nějak oddělovat. To si myslím, že naopak děláte spíše vy.

A že je česká veřejnost soustředěna na státní rozpočet, to už jsem řekla. No, a že říkáte nebo se chlubíte, že jen díky vám nebyla zahájena procedura Evropské komise s Českou republikou, tak já bych znovu upozornila, že vaše tempo konsolidace je úplně stejné s tempem, které jsme navrhovali my, že se nijak vůbec od sebe nelišíme v tomhle směru. Lišíme se v tom, že tam není podporovaný žádným způsobem růst a že jsme v tom růstu zůstali nejhorší ve srovnání předcovidovým stavem. No, a mohla bych pokračovat i v plánování příjmů daňových a tak dále, nechám si to na jednání o rozpočtu. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vracíme se tedy k závěrečným slovům a ptám se, zda má zájem o závěrečné slovo pan zpravodaj? Nemá zájem.

Proto přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Nepadl návrh ani na vrácení, ani na zamítnutí.

Omlouvám se, teď jsem si spletla jenom tlačítko, nicméně prohlašuji hlasování (číslo 51) za zmatečné.

Ale odhlašuji vás všechny tak, jak byl zájem. Prosím, abyste se přihlásili opětovně svými kartami.

Pan poslanec Dvořák Jaroslav se od 21 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jakožto garančnímu? Nikoho nevidím se hlásit. Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu? Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, je přihlášeno 114 přítomných, pro 112, proti nikdo. Já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo zájem navrhnout přikázání ještě jinému výboru? Nikoho nevidím.

Hlasovali jsme tedy o všech návrzích a já končím projednávání tohoto bodu.

A rovnou zahajuji projednávání bodu

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:49.