Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Jan Skopeček)

127.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 598/ - třetí čtení

Poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr spravedlnosti Pavel Blažek a zpravodaj garančního výboru, kterým byl ústavně-právní výbor, pan poslanec Tomáš Kohoutek.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 598/2, který byl doručen dne 22. května 2024. Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 598/3. Pan navrhovatel naznačuje, že má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Dávám mu slovo. Pane ministře, prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Ano, naznačuji neverbálně správně, už jsem se hnal k pultíku.

Jenom stručně bych řekl, že cílem tohoto návrhu zákona je zefektivnění soudního rozhodování, na kterém se podílí přísedící. Předložený návrh směřuje k opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudu v pracovněprávních sporech, v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem v prvním stupni. Přísedící by tedy i nadále byli zachováni v části trestních věcí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní otevírám rozpravu, do které se hlásí paní poslankyně Ožanová jako první. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, jsem ráda, že tady mohu vystoupit a že vidím pana ministra, i když bych ho ráda viděla i na jednání ústavně-právního výboru. Docela rádi bychom si s ním tyto věci prodiskutovali i mimo plénum. Takže, pane ministře, doufám, že přijmete pozvání a někdy přijdete na ústavně-právní výbor.

Nyní k samotné věci. Návrhem je sledováno omezení laického prvku. Já to chápu, ale je zajímavá důvodová zpráva. Hovořila jsem o tom již v prvním čtení. Vycházíte z antibyrokratického balíčku, který předložil pan ministr Šalomoun, a říkáte ještě, že ušetříte celých osm milionů korun ze státního rozpočtu. To je opravdu šíleně velká částka na to, že omezíte tak výrazně laický prvek v rozhodování. Mimochodem laický prvek využívají nejenom státy na východ, ale i státy na západ. Je zcela běžný v evropských státech. Není to nic neobvyklého.

Je zajímavé, čím by tedy měla přispět tato vaše iniciativa k antibyrokratizaci. Já jsem si to přečetla, nicméně jsem to nepochopila. Velmi zajímavá je jedna věta, a to je: "Odborně jde v zásadě o zbytečný institut, který je hájen spíše z emocionálních pozic." Vážení přátelé, to je opravdu divná věta. Takže v zahraničí, v západní Evropě, také hájí tento institut pouze z emocionálních pozic, anebo to skutečně něco přináší do práva?

S kolegyní profesorkou Válkovou jsme předložily dva pozměňovací návrhy. Já o nich nebudu hovořit, jelikož kolegyně je přihlášena, a domnívám se, že i když to řekneme dvakrát, tak to stejně nebudete poslouchat, protože ani já se tady neslyším. (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, rozumím, paní poslankyně, a poprosím kolegy a kolegyně, aby se ztišili a umožnili vám klidný přednes.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já tedy trošku k tomu. Vy jenom škrtáte, omezujete laický prvek, ale tomuto návrhu zákona chybí nějaké koncepční řešení. Vy říkáte - chybí přísedící, jsou problémy tam a tam - ale vy je neřešíte. Vy jste se nezabývali tím, jak zlepšit například výběr přísedících, zda současně nastavený systém je dobrý a podobně. Vy jste jenom řekli, škrtneme.

S kolegyní Válkovou jsme udělaly kulatý stůl, kde se vyjadřovali zástupci justice pro a proti. Prosím vás, není pravdou, že celá justice je proti rušení laického prvku. Právě tato diskuse mi významně chyběla. Domnívám se, že měla proběhnout ještě dříve, než jste předložili tento zákon. Nějaká výběrová kritéria na přísedící? I ty jste mohli, mohli jste například určit věk. Například že by jejich maximální věk byl stejný jako u soudců.

Velmi zajímavé bylo, když na ústavně-právním výboru jedna soudkyně řekla, že to zrychlí řízení. Správně reagovala tehdy kolegyně profesorka Válková, vaším prostřednictvím, pane předsedající, že ti advokáti tedy prodlouží řízení podstatně víc než ten přísedící. Takže zrychlení opravdu není a nebude tady zrušením tohoto prvku. Pokud chcete skutečně zrychlení, tak zrušte strany. To potom nemusíte mít zastoupení advokátem a určitě se řízení značně zrychlí.

Takže, vážený pane ministře, návrh je opravdu nekoncepční. Vy jste se nezabývali, jak zlepšit systém. Vy jste se rozhodli jenom něco škrtnout. Opravdu to není věc, která by se měla takto řešit. Vaše práce by měla být jiná, koncepční a ta tady není a chybí.

Takže za mě by bylo správné to ještě vrátit do druhého čtení, což si myslím... Sice nemám zkonzultován tento svůj návrh s kolegy, nicméně ho vznáším a navrhuji vrátit do druhého čtení. Pokud se vrátí do druhého čtení, tak se těším na vaši účast na ústavně-právním výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Eviduji váš návrh na opakování druhého čtení. Poznamenám si ho. Nyní vystoupí paní poslankyně Válková, připraví se paní poslankyně Štefanová.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, jsem ráda, že tady mohu hovořit v přítomnosti pana ministra spravedlnosti. Ale vzhledem k tomu, že si nedělám velké iluze, že by se změnil názor, který koalice zastává, obávám se o osud tohoto zákona v tom smyslu, že jím zrušíme velmi dávný institut, který tady má tradici. Jak řekla moje předřečnice, paní poslankyně Ožanová, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, v řadě, v naprosté většině evropských zemí mají úplně analogickou paralelu s tím institutem, který máme my teď, a v některých zemích je ještě daleko propracovanější.

Čili budete - i když to teď nevypadá - možná za chvíli svědky historického momentu, kdy hlasováním pro tento návrh zrušíte instituci přísedících, například přísedících v trestních věcech, kde se rozhoduje o znásilnění, o sexuálních násilných deliktech, kde to bude jenom kabinetní policie, kde to bude samosoudce, který na okrese bude rozhodovat o tom, jestli tedy ten pachatel je vinen znásilněním, nebo není a jaký že trest mu uloží. No, to bude tedy skvělé.

Došlo vám to, milé kolegyně a milí kolegové? Na jedné straně tady přijímáme redefinici znásilnění, vyšla ve Sbírce zákonů minulý týden pod číslem 166/2024, kdybyste si to chtěli osvěžit, a na druhé straně svěřujeme takovouhle pravomoc do rukou samosoudce, kterého nebude korigovat laický prvek přísedících v trestních věcech. A ty argumenty, které zazněly, jsou populistické, demagogické a svým způsobem vycházejí vstříc té polovině soudců v České republice, kteří jsou velmi nezávislí a chtějí být ještě nezávislejší. Někdy mám pocit i na zákonech a spravedlnosti vůbec, tak jak ji všichni vnímáme. Přitom mám řadu přátel mezi soudci a minimálně bych si tak tipla, dvě třetiny těch soudců sdílejí stejné hodnoty, jaké sdílíme my. Ale je tady určitá skupina, která chce soudit bez ohledu na to, jaký je rozměr toho, řekněme, humánního trestného práva na straně jedné a na straně druhé i ochrana obětí, o těch právě hovořím, ty už nebudou mít korekci prostřednictvím přísedících v trestních věcech. A to nemluvím ani o pracovních sporech.

Pane ministře, donutil jste mě k tomu, abych tady přečetla něco, co by jinak možná upadlo v zapomnění. Je to váš bývalý a náš bývalý předseda Krajského soudu v Praze pan doktor Drápal, já přečtu jeho dopis. Pak tady přečtu dopis, vyjádření vašeho stávajícího předsedy trestněprávního kolegia Františka Púryho a jeho spolupracovníka, respektive mladého soudce, řekla bych velmi nadaného a určitě s velkou budoucností, pana doktora Říhy. Pak tady máme další přípis. Všechny je tady přečtu a budu je komentovat. Nic jiného mně nezbývá. Ale současně jim propůjčím svůj hlas, protože jsem byla zvolena občany této země právě k tomu, abych v případech, jako je tento, ten hlas propůjčila těm, kteří tady nemůžou stát.

Protože tady jde o zrušení jednoho institutu, který je velmi důležitý a který vás, milé občanky a milí občané, vlastně v tom trestním řízení zastupuje. To jsou ti, kteří nejsou právníci, ale při poradách senátu mohou říci, ten trest je příliš přísný, příliš mírný, pane soudce, profesionále, vysvětlete nám to ještě. Byla jsem taky přísedící v prvostupňových věcech u Krajského soudu v Plzni, tenkrát předsedou byl pan nynější předseda Ústavního soudu Baxa, a vím, že jsme velmi diskutovali o vině a trestu, a určitě se nám podařilo v některých případech ten jeho původní návrh tím správným způsobem zkorigovat. Dobře, ne každý takový senát musí takhle fungovat, to uznávám.

Nicméně, a to je typické, pane ministře, já jsem vás hrozně dlouho nechala pracovat, aniž bych byla kritická, protože jsem pořád doufala. Doufání skončilo, protože po třech letech máte před sebou rok, a tady nemáme nic, s výjimkou redefinice, na které jsme se dohodli napříč politickými stranami a kterou jsme si i proti vůli zejména ODS prosadili, nakonec tedy i s jejím souhlasem, protože jsme hlasovali všichni. Ale na začátku jste byli proti. Tak nemáme nic. Nula, nula, nic.

Přečtěte si programové prohlášení vlády, přečtěte si tu část, za kterou je odpovědná zejména z vaší koalice strana Pirátů, kdy jsem i na klubu ANO říkala, a tady kolegyně a kolegové by to mohli říct, jestli se mi smáli, jak jsem naivní, říkala jsem, tuhle část, prosím vás, nekritizujme, ta je výborná. A kdyby se podařilo nový trestní řád, komplexní novelu trestního zákoníku prosadit, tak budeme moc rádi. Začali jsme s tím, akorát covid nám to přerušil. Pak skončily volby, i když jsme vyhráli. Vytvořila se tady pětikoalice. Dobře, ale v tomhle směru bychom měli zůstat konstruktivní. Taky jsme to ukázali u té redefinice znásilnění. A já ještě teď jednou děkuji za neúnavnou snahu paní poslankyni Malé, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, která mezi námi běhala, mezi koalicí a opozicí, a snažila se dojednat kompromis a podařilo se jí to. Myslím, že bude zapsaná do nějaké takové pomyslné zlaté knihy. V každém případě vy nebudete zapsán v oblasti trestního práva, to si troufnu říct.

A mrzí mě to, že to musím říkat, protože jinak jako bývalý ministr spravedlnosti, i když ve srovnání s vámi jsem tam byla krátkou dobu, tak máme pro sebe jistě jiné porozumění než ti, kteří na vlastní kůži nezažili, co to znamená být ministr spravedlnosti v České republice. Ale musím být kritická. Čili nesplnili jste nic. Zatím. Komplexní novelu jste připravili tak, že jestli bude na podzim, tak to bude ještě majstrštyk. A stejně si myslím, že ji neprosadíte do konce volebního období. Čili v oblasti trestního práva: nula, nula, nic - s tou výjimkou redefinice znásilnění.

Teď se vrátím k tomu tisku, který tady dneska projednáváme. Opravdu hřebíček do rakve je, že zrušíte fungující, byť ne optimálně, protože reforma se opět neudělá, reforma je totiž, pane ministře, práce, práce, práce, práce, vysedávání o víkendu na ministerstvu, připravování koncepčních materiálů, svolávání odborných rád, naslouchání legislativní radě a odborníkům z téhle oblasti. Nic takového. Samozřejmě nejjednodušší je naprosto populisticky ve vztahu k soudcům vyjít určité části, tedy jenom, to hned si za chvíli řekneme, vyjít jim vstříc a nezatěžovat kabinetní justici, to říkám já, ne vy, nezatěžovat ji nějakými diskusemi v senátě s přísedícími, kteří buď usínají, nebo tomu stejně nerozumí, nebo jsou příliš staří, vždyť jim sedmdesát a více, co byste od nich chtěli, už mají užívat toho skvělého důchodu, který jste tak zvalorizovali, čili tyhle věci teď tímto stručným, krátkým návrhem škrtnete. Škrtnete institut přísedících v trestních věcech a vlastně potvrdíte to, že to, co umíte jako koalice, je škrtat, vypouštět, redukovat, nevalorizovat, konsolidační balíčky, snižovat životní úroveň... To umíte! A teď jste to tady předvedli i v rámci tohoto tisku. Takže já vám řeknu, co vám říkají ti, kteří nás ani nevolí, protože nedělám si iluze, i když jsou to moji přátelé, řada z nich, tak zrovna, že by volili ANO, možná že teď už budou ovšem, tak to si dosud nemyslím.

Takže začnu asi tím prvním, chronologicky, ano, to vám napsal, 17. července 2023 vám píše pan předseda Krajského soudu v Praze doktor Drápal: "Vážený pane ministře, k vašemu dopisu ze dne 28. června 2023 ve věci návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 6/2002, o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, sděluji své následující připomínky: současná koncepce přísedících jako laického prvku zúčastněného na rozhodování soudu má původ v reformách, které proběhly ve výkonu soudnictví po roce 1948, a lze ji charakterizovat jako koncepci politickou. O výběru přísedících rozhodují zastupitelské sbory a v nich způsobilí politici." Takže například tady v Praze, jak jsem se dozvěděla, když měl někdo v minulosti knížku KSČ, tak nemůže být přísedícím, v jiných regionech ano. "A koncepci univerzální. Ustanovený přísedící je oprávněn působit u soudu, k němuž byl zvolen ve všech senátních věcech, a jeho zařazení se řídí obdobně jako u soudců rozvrhem z práce."

Změny, které v této koncepci proběhly po roce 1989, byly jen kosmetické. Kromě změny v označení ze soudců z lidu na přísedící se na ní prakticky kromě zúžení rozsahu věcí, na jejichž projednávání a rozhodnutí se přísedící podíleli, nezměnilo nic, a opakovaně bylo odkazováno na vývoj v pozdějších letech, Přestože již před více než 30 lety bylo nepochybné, že současná koncepce nemůže obstát, bylo všechno volání po její změně oslyšena. I já jako ministryně spravedlnosti jsem chtěla reformu přísedících, ale ne je zrušit, pane ministře, a začala jsem na tom pracovat.

Ačkoliv bylo výstižně formulováno, že přísedící nemají být vybíráni politicky, ale podle své odbornosti na řešení té které věci, a že tedy přísedící jsou oprávněni působit jen v přesně vymezeném okruhu věcí, v pracovních věcech byl opakovaně zdůrazňován názor, že na jejich projednávání a rozhodování se přísedící mají účastnit jako zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, členem Senátu by byl jeden přísedící ustanovený na návrh odborových organizací a jeden přísedící ustanovený návrh organizací zaměstnavatelů.

Pane ministře, máte možnost si udělat komparativní analýzu. Já znám velmi dobře systém v Německu a v Rakousku, tam by vám mohli poradit, jak výborně fungujou přísedící u pracovních soudů. Přísedící u soudů by typově neměli být spící důchodci a jiní věcí neznalých laici, ale lidé, kteří sice nemusí být právníci, ale jinak projednávaným věcem rozumí a mají s nimi své odborné zkušenosti. Nakonec se přistoupilo na řešení na první pohled nejjednodušší. Přísedící u soudu ve věcech civilních včetně pracovních zrušit a v trestních věcech je také v podstatě zrušit, výrazně omezit. K míře účasti přísedících na projednávání a rozhodování v trestních věcech se blíže nevyjadřuji, ale k tomu se bude obsáhle vyjadřovat za chvíli přípis, který jste dostal od stávajícího předsedy trestněprávního kolegia a pana doktora Púryho a pana doktora Říhy, jak jsem říkala. Takže vraťme se k pracovním.

Skutečnost, že současná koncepce přísedících nemůže obstát, by neměla vést k závěru, že by účast přísedících měla být zrušena také při projednávání pracovních věcí. Účast přísedících v pracovních věcích je v Evropské unii naprosto běžná. V Německu a Rakousku dokonce nejen v prvním stupni, ale i ve druhém a třetím stupni. A také u nás má svou tradici založenou zákonem. Prosím vás, poslechněte si to, jakým zákonem, pane ministře, je to zákon číslo 131 z roku 1931. Ten byl přerušený jenom tím zákonem z roku 1948 zlidovění soudnictví. Čili my tady navazujeme na prvorepublikovou tradici. A vy to chcete zrušit? Vy, kteří si říkáte, že jste strážci konzervativních hodnot? Já tomu prostě pořád nechci věřit! A vycházíte vstříc těm, kteří potom, když se to projednává na ústavně-právním výboru, jako například paní předsedkyně městského soudu Pokorná, tam argumentuje tím, že přísedící údajně prodlužují a tím prodražují procesy. A když za ní potom jdu a ptám se jí o přestávce, jestli by to mohla doložit, tak říká, že to je jenom podle jejího odhadu. A to říkám na mikrofon, protože takhle mi to řekla.

Čili takovýmhle soudcům vy vycházíte vstříc, a soudcům, jako je doktor Drápal, dlouholetý předseda Krajského soudu v Praze nebo doktor Púry, předseda trestněprávního kolegia, těm tedy nedopřejete sluchu? Návrh zákona v důvodové zprávě se ani nesnaží, a to podtrhuji, to je arogance hraničící s drzostí, vysvětlit, proč by měl být opuštěn podíl laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech a proč v EU jsou přísedící pokládání za přínos pro fungování soudnictví a u nás za přítěž. No, pokud opravdu jsme neudělali reformu, tak u některých soudů tomu tak může být. Ale vy jste odpovědný za ten rezort s je mi úplně jedno, že to berete na lehkou váhu, já nikdy to nebudu brát na lehkou váhu jako poslankyně i jako bývalá ministryně spravedlnosti. Zrušení bez náhrady účasti přísedících v pracovních věcech v současné době nepředstavuje potřebné zefektivnění soudního rozhodování, ale ve svých důsledcích je spíše projev další izolace soudů od veřejnosti a nebezpečí dalšího zhoršení úrovně projednávání a rozhodování pracovních věcí.

S pozdravem JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze.

Vy jste mu na to reagoval, pane ministře? Pochybuji.

A teď si přečteme vyjádření, které jsem avizovala v pořadí jako druhé, trošku delší. S ohledem na svoji hlasovou indispozici, která se mi dneska nehodí, budu mluvit trochu potišeji, ale na mikrofon to zůstane, a já bych byla ráda, aby to i historicky tady zaznělo, že jsme udělali všechno pro to jako opozice a možná i jako někteří z vás, určitě Piráti by pro tohle zvednout ruku neměli, tedy, když mají trestní politiku ve své gesci, tak aby to tady zůstalo zachováno, že jsme vás upozornili, co tím provádíte. Zapouzdřujete justici, děláte jí kabinetní, podlamujete důvěru ve spravedlivost rozhodování justice a ohrožujete respekt vůči soudcům, kteří poctivě a spravedlivě soudí. A že je jich podle mého názoru většinu.

Takže: "Vyjádření ke sněmovnímu tisku číslo 598 z devátého volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky", píše předseda trestněprávního kolegia Nejvyššího soudu. "Obdrželi jsme vyjádření, sněmovní tisk číslo 598, týkající se změny zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Jde o vládní návrh..."

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás jenom přeruším, paní poslankyně, a poprosím zejména v levé části sálu, aby se kolegové, kolegyně, vaši kolegové utišili, abyste mohla v klidu pokračovat. Děkuji pěkně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. "Jde o vládní návrh, který předtím prošel běžnou cestou jako jiné vládní návrhy zákonů, nicméně je dobré upozornit na některé aspekty a zvláštnosti při zjišťování stanovisek připomínkových míst. Z vládního návrhu samotného se zdá, že na opodstatněnosti změn v zákoně o soudech a soudcích je naprostá shoda napříč aplikační praxí, ale i vědeckými institucemi, že není téměř jediný kritický hlas vystupující proti předkládanému záměru. Přitom jde o jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování české justice za posledních třicet let, který nebyl nijak medializován a prakticky neproběhla žádoucí odborná diskuse. Naopak, celý proces budí zdání, že se vše připravilo v uvozovkách v tichosti takovým způsobem, aby názory připomínkových míst či širší odborné veřejnosti prakticky nezazněly. Návrh zákona byl připomínkovým místům předkládán v nevhodnou dobu a s relativně krátkou lhůtou. Připomínkám nebyla získána adekvátní vyjádření, ba dokonce některé instituce, které by bylo žádoucí oslovit, byly zcela vynechány, viz zpráva Komise pro veřejné právo III při Legislativní radě vlády. Před projednáním návrhu vládou byl materiál předložen komisím při Legislativní radě vlády. Konkrétně Komisi pro trestní právo, Komisi pro soukromé právo, Komisi pro veřejné právo III, Komisi pro pracovní právo a sociální věci. Všechny tři uvedené komise Legislativní rady složené tedy z předních odborníků" - no, jestli na ně kašlete, tak je to také určitá výpověď o práci Ministerstva spravedlnosti - "svorně vznesly námitku proti záměru zcela zrušit u okresních soudů účast a u krajských soudů rozhodujících v trestních věcech ponechat je jen ve značně omezené podobě laického prvku na soudním rozhodování a považovali návrh za nepromyšlený, neprodiskutovaný, zcela nedostatečně odůvodněný a věcně nesprávný."

Pane ministře, dali vám to vůbec přečíst, ti, kteří jsou zodpovědní za práci na Ministerstvu spravedlnosti? Takhle vy se stavíte k odborníkům, kteří tvoří jednotlivé komise? Při vědomí zcela odmítavého stanoviska všech tří odborných komisí, jimž byl návrh zákona předložen, nebyl - což je výjimka - raději návrh vůbec postoupen do takzvané velké Legislativní rady vlády. Naopak její předseda, současně ministr této vlády, pan ministr Šalomoun, využil svého oprávnění, které vyplývá z legislativních pravidel, a předložil návrh namísto doporučujícího nebo nedoporučujícího stanoviska těchto komisí se svým doporučujícím stanoviskem přímo vládě. Základní odborný nezávislý poradní orgán vlády LRV tak byl z legislativního procesu zcela vynechán. Přitom jde o zcela zásadní návrh ovlivňující fungování jednoho ze tří základních pilířů moci, a to moc soudní. Takhle to je. A dneska se to mělo spláchnout v tichosti, aby se o tom ani nemluvilo, protože nikdo tomu moc nerozumí a přísedící jsou buď přestárlí nebo spí nebo jsme to prostě nezvládli, tak abychom aspoň něco udělali. Víte, jaká je úspora, pane ministře? 8 milionů. 8 milionů ročně. To si snad děláte legraci. To není úspora, to je výsměch.

Pokud jde o návrh samotný - pokračuji z toho vyjádření - vyjadřujeme tímto vlastní negativní stanovisko k zamýšlené změně výrazně omezit zapojení laického prvku do soudního rozhodování, a to především v trestních věcech, ovšem i v civilních věcech se zdá návrh neprodiskutovaný a nesprávný, jak na to poukazují vyjádření odborníků zabývající se pracovněprávní tematikou. Máme za to, že řada důvodů uvedených v důvodové zprávě je přinejmenším značně zjednodušených, snad dokonce až zavádějících či věcně nesprávných, jak bude poukázáno dále. Celé pasáže odůvodnění návrhu znamenajícího výrazný zásah do nastavení fungování demokratického právního státu zcela chybí, ač jsou jindy obvyklé. Především chybí rozbor mezinárodních dokumentů doporučujících účast laického prvku na soudním rozhodování. Chybí provedení mezinárodního srovnání, jak je tomu v zahraničí - my jsme si ho namísto vás udělali, samozřejmě tam ten laický prvek mají a nikdy by ho nerušili. A pokud o něm diskutují, jak jsme se dozvěděli u kulatého stolu, tak od diskuse ke skutečnému zrušení je hodně daleko. A diskutuje se o tom roky a jenom v omezené míře, a ne abyste to udělali v tichosti, potmě a s tím, že vyloučíte Legislativní radu a nepřihlédnete k názorům komisí.

Pokračuji ve čtení toho vyjádření: Namísto toho se jednoduše a bez ověření přebírají tvrzení některých reprezentantů soudu. Obecně je známo, že jde především o některé funkcionáře, předsedy či místopředsedy krajských soudů či reprezentanty Soudcovské unie - to jsou ti, kteří ve skutečnosti mají daleko nižší nápad, protože mají organizovat, oni si to mají zorganizovat, jim to dělá problémy. Řadoví soudci ne, ti soudí, ale funkcionáři, ti organizují část - a je to správně, nicméně mají organizovat tak, aby potom nefňukali, že mají přísedící, které nemůžou sehnat. I v Praze vím, že paní předsedkyně Městského soudu si na to stěžovala, ale od toho má jistě - a to bych se divila, to by byla výjimka - snížený nápad, aby tu organizaci, ten svůj čas investovala do toho, aby sehnala takové přísedící, aby jednala i politicky se zastupitelstvy, a ne aby se na vás obraceli tito funkcionáři a říkali - škrtněte to, bude se nám líp žít, budeme mít více času na organizování - jimž se tímto návrhem vychází vstříc, myslím těm funkcionářům soudním, a podle nichž je laické rozhodování v zahraničí na ústupu. My osobně - tady hovoří předseda trestněprávního kolegia a doktor Říha - takové informace nemáme a při porovnání s některými vybranými státy se zdá, že opak je pravdou - ano, je to tak, kolegové z Nejvyššího soudu, také nám to takhle vychází.

Lze poukázat především na okolní státy, v nichž se účast laiků na soudním rozhodování považuje za žádoucí a vnímá se jako tradiční součást demokratického právního řádu - já doplňuji, to jsou země se společnou historickou, kulturní, právní tradicí. Lze poukázat na sousední Německo se smíšenými senáty u okresních i krajských soudů v trestních věcech, sousední Rakousko - byli jsme řadu století Rakousko-Uhersko, jeho součástí, se smíšenými senáty i s porotním rozhodováním v trestních věcech, případně i sousední Polsko, u nichž se účastní i laici na rozhodování v trestních věcech. Typická je účast laického prvku na rozhodování v trestních věcech v anglosaském systému, ale to je trošku něco jiného, u porodního rozhodování. Důvodová zpráva se s tím však vůbec nevypořádává a neuvádí, která právní úprava byla předkladateli návrhu vzorem. No, já to za ně doplním. Ulehčení práce soudním funkcionářům, uzavření, opouzdření, uzavření do sebe justice. A jak jsem slyšela neformálně - no, když se vám to nebude líbit u těch okresních soudců, když ten samosoudce rozhodne o nějakém tom násilném sexuálním trestném činu, kterým nebyla tedy způsobena závažná újma, jenom znásilnění, že - no, tak pak se můžete odvolat, krajský soud to naplní, tam je necháme milostivě v těch trestních senátech. Ale to není tak úplně pravda, v trestních senátech odvolacích soudů jsou už jenom profesionálové, tam jsou jenom prvostupňoví přísedící, čili zase liché odůvodnění, respektive výmluva.

Lze uznat, že zástupci justice, soudů volají po řešení problémů spojených se zajištěním rozhodování soudu ve smíšených senátech s ohledem na setrvale nízké početní obsazení soudů, věkové složení skupiny přísedících a podobně. Místo toho, pane ministře, aby se hledalo lepší řešení výkonu soudní moci s účastí laického prvku, například změna délky volebního období, jeho přetrvávání až do skončení poslední věci, v níž byl přísedící činný, jako je tomu u nadnárodních soudních institucí, jak všichni víme, lepší materiální zabezpečení přísedících, prosazuje se řešení v podobě úplného zrušení tohoto institutu, respektive jeho razantní redukce.

Takže tímhle způsobem postupuje Ministerstvo spravedlnosti v době tří let od té doby, co jste se ujali moci, v oblasti trestní. Výsledek - přeplněné věznice, kde ani vězeňští pracovníci nemůžou pracovat s těmi odsouzenými, na rozdíl od všech jiných evropských zemí, komplexní novela trestního zákoníku v nedohlednu, trestní řád odtrouben. No, nemáte tedy být na co pyšný, pane ministře. Mě to mrzí. Já v této oblasti jsem prosazovala, abychom vám zatleskali, jestli se vám to podaří. Nic, akorát škrty. Nejenom v oblasti finanční, ale i v oblasti zásadní, koncepční.

Pokračuji ve vyjádření: Uznáváme sice, že tento návrh do značné míry vychází z návrhu nového trestního řádu, a to dokonce těch pasáží, který připravoval samotný zpracovatel tohoto vyjádření Jiří Říha - oni jsou velice upřímní a já chci přečíst všechno. Nicméně již při přípravě návrhu nového trestního řádu byli členové komise, včetně zpracovatele, v této otázce zdrženliví. A připravený text vycházel vstříc vyřčeným požadavkům zástupců aplikační praxe při projednávání návrhu více, než z vlastního přesvědčení zpracovatele. Je také vhodné připomenout , že ale už tehdy při jednání takzvané velké komise pro trestní právo, při představování návrhu zazněly i od samotného zpracovatele a dalších osob, především z řad akademiků varovné hlasy proti zamýšlenému omezení laického prvku na rozhodování v trestních věcech.

Ale pozor, já jsem měla být zpravodajkou trestního řádu a nastudovala jsem si ho, ten nový trestní řád, a v Kroměříži jsme ho probírali. A tam je důležité upozornit na to, že byly připravené instituty, které by významným způsobem zajistily i - jsou v rámci novel souvisejících zákonů - i lepší kvalitu přísedících, to je ta reforma. Tam jsme hovořili o tom, jak to udělat, ale ne to zrušit tímhle brutálním způsobem.

Pokračuji ve čtení vyjádření. Podle našeho přesvědčení je obezřetnost namístě, zvláště v dnešní době, kdy se ostrakizují soudci za rozhodnutí, u nichž kritici ani netuší, jak konkrétní soudce v senátu hlasoval, přesto se mu připisuje takové rozhodnutí, jen proto, že byl předsedou senátu - je též zcela důvodná povinnost mlčenlivosti o způsobu rozhodování. Omezení laického prvku tak znamená, že každý bude vědět, že jde o rozhodnutí jediného člověka. Tady si v tom vyjádření - komentuji - uvědomme, že jsou to soudci a hájí soudce. Tady říkají - pozor, vy, soudní funkcionáři, vy budete mít sice méně práce, ale my, soudci, kteří budeme rozhodovat, my budeme rozhodovat jako my, já, Jan Novák, každý bude vědět, že to je moje rozhodnutí.

Odstraňuje se tím jedna z významných pojistek nezávislého a nestranného rozhodování, protože celý tříčlenný senát je vždy obtížnější ovlivnit než jednotlivce. Rozhodně tak nemůže jít o opatření protikorupční - mimochodem, Piráti by měli poslouchat - kterým se vždy takovéto systémové změny zaštiťují, právě naopak - píší tady kolegové z Nejvyššího soudu - jde o opatření vlastně ryze prokorupční, protože ovlivnit jedinou osobu je snazší než celý senát. Korumpovat přitom mohou strany primárně obviněné v trestní věci. Může jít ale i o korumpování systémové. Může být vytvářen i mediální nátlak, jak v poslední době mnohdy zaznamenáváme z různých komentářů k mnohdy i pravomocně neskončeným kauzám. Stejně tak mohou být vyřčeny i pohrůžky ze strany představitelů orgánů veřejné moci, a to dokonce i z pravomocí žalobce v kárném řízení, jak se to relativně nedávno v jedné velmi sledované kauze stalo, byť poznámka byla učiněna ve vztahu k odvolacímu soudu, ovšem před opětovným rozhodnutím soudu prvního stupně - asi víte, o co šlo.

Účast laického prvku je tak především ochranou pro obviněného, že půjde o proces nestranný a nezávislý, jaký lze očekávat v demokratickém právním státě, současně ale jde o ochranu samotného profesionálního soudce před možnými negativními důsledky jeho vlastního rozhodnutí, které by nemuselo být v souladu s vůlí těch reprezentantů státu, kteří mají pravomoc kárného žalobce, tedy chrání se tím jeho nezávislé a nestranné rozhodování bez obav z postihu z důvodu rozhodnutí v konkrétní věci. Vy dobře víte, že jsem se vždycky zastávala soudců - jako ministryně spravedlnosti a i v rámci našeho klubu jsem přesvědčovala, podala jsem například i návrh, a teď jsem velmi ráda, že Ústavní soud z tohoto hlediska řekl: na platy soudců se nemá sahat. Já jsem vám ho dávala, pane ministře, říkala jsem: tady to nedělejte, tady to je ústavní pojistka nezávislosti soudů, konkrétních soudců, kteří soudí. Takže nemůžu padnout v podezření, že bych nerespektovala nezávislost soudního rozhodování, ale nerespektuji zvůli a zneužívání této nezávislosti.

Vždy je možno snáze přimět k poslušnosti - v uvozovkách - profesionálního soudce závislého na příjmu od státu než laiky, kteří vykonávají soudní pravomoc příležitostně a nejsou na tom existenčně závislí, ani nemůžou být, protože to by umřeli hlady. Ostatně i předseda soudu, který v tomto směru vykonává státní správu soudu, má k dispozici nástroje, které by k takovému působení mohly dobře sloužit. Já vyzývám, aby předsedové krajských soudů - a zase vím, že polovina nemá problém, to je zajímavé. Opravdu je zajímavé, že polovina nemá problém, polovina má problém. Jak je to možné? Zákon platí pro všechny v České republice. Rozvrh práce, který je ryze v jeho dispozici, soudcovská rada má jen poradní hlas.

Dnes máme tendenci zapomínat na dobu takzvané nesvobody, respektive si ji - v uvozovkách - idealizovat. Zamýšlený systém s odstraněním uvedené pojistky v podobě laického prvku by takovému možnému zneužívání soudní moci velmi snadno nahrával. Z uvedených důvodů nesouhlasíme s takto razantním omezením účasti laického prvku, spíše by měla být posilována ochota lidu zapojit se do soudního rozhodování, a to zejména navýšením odměn, které se od roku 1996 nezměnily - to je mimochodem jedna z mála připomínek v důvodové zprávě k návrhu zákona. Zpochybňován je též politický výběr přísedících samosprávným orgánem. Byť jde o námitky převážně akademické, nejsou nám známa zjištění o zneužití voleb přísedících k prosazování politických zájmů.

A teď přijde ten nejdůležitější odstavec, pane ministře. Především nesouhlasíme s tím - a já bych poprosila i kolegyně a kolegy, aby poslouchali - aby byla zcela zrušena účast laického prvku ve věcech projednávaných v trestních řízeních u okresních soudů. Toto nebylo navrhováno ani v poměrně revolučním pojetí v návrhu nového trestního řádu, který vy jste potom stáhl. Takové zrušení by znamenalo, že i o velmi závažné násilné a jiné trestné činnosti bude rozhodovat samosoudce, například: v případech loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 trestního zákoníku - ten je platný až do konce tohoto roku v té nezměněné podobě, těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku a dalších násilných trestných činů, třeba z oblasti domácího násilí. Máme za to, že jde o případy, v nichž by laický prvek neměl být vylučován, ostatně mezi těžkým ublížením na zdraví a pokusem vraždy - a to říkají odborníci na tuto problematiku - je někdy - a to můžu potvrdit jako bývalá advokátka a vy to víte taky - jen velmi tenká hranice závislá na vůli pachatele. O tom bude rozhodovat u okresního soudu samosoudce profesionál. Výborně.

Máme ale za to, že i koncept vyloučení laického prvku zvlášť závažných zločinů podle Hlavy páté a šesté zvláštní části trestního zákoníku, jak byl převzat z návrhu rekodifikace trestního řádu, by měl být ještě jednou důkladně zvážen, a to především s ohledem na vývoj medializace soudního rozhodování v posledních letech a vyvozování různých neblahých důsledků pro předsedy senátu, zpracovatele rozhodnutí při nejrůznějších příležitostech. To jsou ti řadoví pěšáci, to jsou ti soudci, kterých my se zastáváme. To jsou ti, kteří rozhodují v prvním stupni, mají toho nejvíce a pracují nejvíce. Velmi často jde právě ve věcech trestných činů podle těchto uvedených hlav o medializované případy. Často jsou i stíhány osoby politicky exponované, což vytváří mnohem větší prostor pro různé spekulace o nestrannosti a nezávislosti rozhodování.

Hospodářská motivace, píší kolegové, ani snaha o zjednodušení práce soudů by zde podle našeho názoru neměly zvítězit nad ochranou nestrannosti práce soudů a nezávislosti výkonu trestní justice. Kromě toho uvažovaná úspora - slyšíte dobře, to není 80 milionů, ale 8 milionů korun je z hlediska státního rozpočtu tak naprosto nepatrnou částkou, že jí snad ani nemůže být vážně odůvodňován takový razantní zásah do systému, který má zřetelný potenciál ohrozit nezávislost a nestrannost rozhodování v trestních věcech. Takže za 8 milionů ohrozíme tento institut jenom proto, že jsme neschopni udělat reformu, připravit, za tři roky? Tak to tedy opravdu, to jsem nečekala. Důvodová zpráva k předloženému návrhu se přitom v tomto ohledu vůbec nevypořádává s mezinárodními dokumenty, které doporučují účast laického prvku na soudním rozhodování. Nejde zde o stěžejní rozhodování o vině, mnohdy jde o posuzování otázek výlučně právních, je třeba zajistit rychlost rozhodování. To samozřejmě často slýcháme. To ale samozřejmě nezdůvodňuje v žádném případě, jak jsme už částečně i slyšeli, ten škrt bez náhrady.

Já teď přeskočím něco, co už cituje řadu ustanovení, která by tímto škrtem byla zpochybněna, týká se to i ustanovení z trestního řádu, a kde budeme mít velké problémy, a přečtu tedy jenom to nejdůležitější, ten závěr. Ze všech shora uvedených důvodů nesouhlasíme s návrhem. Nejsme zastánci tak razantního omezení laického prvku a považujeme současný systém za vyvážený, přičemž účast laického prvku bychom, podobně jako tomu je v návrhu nového trestního řádu, omezili na projednávání věci samé, to je na meritorní rozhodování o vině a trestu v hlavním líčení, případně ochranném opatření ve veřejném zasedání. Naopak bychom vyloučili rozhodování laiků tam, kde jde o rozhodnutí založená na řešení otázek procesních.

Čili tady vidíte, že byl i záměr omezit účast laiků na některých velmi složitých procesních postupech, ale s tím se ten návrh vůbec nezdržuje, ten jenom škrtá. Nesouhlasíme s takovým razantním zásahem do stávajícího trestního řádu a jeho fungování bez jeho koncepční změny, to jest bez rekodifikace trestního procesu. To jsem vám právě nepřečetla, protože uznávám, že ti, kteří nedělají trestní právo, by tady u toho asi usnuli. Není možné setrvat na tom, že samosoudcovské rozhodování je zvláštním způsobem řízení, naproti tomu předběžné projednání obžaloby a rozhodování senátem v hlavním líčení standardním řízením. Pravý opak bude pravdou. Nedomyšlenost návrhu je kromě uvedeného možno ukázat i na tom, že autoři návrhu se vůbec nevypořádali s celým, to je právě to nejhorší, systémovým nastavením právního řádu, který doposud počítá s tím, že standardní způsob rozhodování v trestních věcech je řízení před senátem. S tím se počítá vedle trestního řádu i v řadě dalších právních předpisů. Těch se ale ten váš návrh vůbec nedotýká. Ono je to hrozně těžké vysvětlovat někomu, kdo nedělá trestní právo, jak je to razantní zásah, ale já vám všem tady tvrdím, že se takhle otřese náš justiční systém v oblasti rozhodování v trestních věcech u okresních soudů. A je to špatně, špatně, špatně!

Ani v minulosti, ani nyní spolu s omezováním rozhodování celého senátu, který namnoze rozhoduje v neveřejném zasedání, a přesunutím rozhodovací pravomoci ze senátu na předsedu senátu - samosoudce, který v takových případech rozhoduje takzvaně od stolu, a to zejména ve vykonávacím řízení, nebyla provedena komplexní revize dalších právních předpisů, v jakých otázkách může předseda senátu, respektive samosoudce, případně předseda soudu v rozvrhu práce, přesunout rozhodovací pravomoc na pomocný soudní aparát, to znamená ty, o kterých jsme teď hovořili - soudní tajemníky, vyšší soudní úředníky, justiční kandidáty, asistenty soudce. K tomu lze odkázat na znění příslušných ustanovení. Je to § 6 odst. 1, § 6b vyhlášky č. 37/1992, o jednacím řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů. Nebudu to celé číst. Ti doktor Púry a doktor Říha si dali obrovskou práci a vy jste také tenhle jejich papír asi hodili do koše nebo založili do nejspodnějšího šuplíku.

Tam, kde dříve rozhodoval senát v neveřejném zasedání, popřípadě před provedením změn dokonce i ve veřejném zasedání, dnes mnohdy rozhoduje předseda senátu, nebo se tato pravomoc má navrhovanou novelou ještě rozšířit, čímž se automaticky rozšiřuje i okruh možných případů, které mohou být svěřeny pomocnému soudnímu aparátu, a nebude o nich rozhodovat soudce s povinným právním vzděláním. Já to řeknu lidštěji. Prostě vy dáváte možnost tomu samosoudci, aby podle jednacího řádu ještě dál některé věci dal ne soudci jinému, to ani nemůže, ale aby to rozhodoval vyšší soudní úředník nebo asistent. Také tedy asi nechtěný následek, nebo vám to nedošlo na ministerstvu. Tyto důsledky, máme za to, vůbec nejsou předmětem úvah spojených se zamýšlenými změnami. I to ve spojitosti s dalšími právními předpisy může být další argument pro ty kritiky změny, nebo tím skrytě může dojít k razantnímu snížení úrovně ochrany osoby, proti níž se trestní řízení vede. Může to ovšem být i naopak. Například mohl by justiční kandidát či vyšší soudní úředník rozhodnout místo předsedy Senátu mimo veřejné zasedání o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody k návrhu ředitele věznice podle § 331 odst. 3 trestního řádu? Já se vás zeptám, pane ministře spravedlnosti. Mohl, nebo nemohl, když to schválíte? Může potom vyšší soudní úředník rozhodnout o podmíněném propuštění? O tom není samozřejmě ani zmínka v tom předpisu. Zřejmě tomu ustanovení § 6b jednacího řádu soudního ani § 12 zákona o vyšších soudních úřednících v žádné z variant nebrání, nebude-li argumentováno smyslem, obdobou, jinou analogií. Rozhodnutí v případné stížnosti pak může předseda senátu napravit jen za splnění podmínek autoremedury, to znamená sám, že to opraví. Jinak to může učinit až nadřízený soud, čili se to prodraží. Naopak se to prodraží, protože advokáti nejsou hloupí a tyhle vaše slabiny samozřejmě odkryjí. A budou za své klienty využívat všech v úvahu přicházejících možností. To vyjádření končí tím, že kolegové píší, že si nejsou jisti, že se s těmito důsledky počítá, či zda to naopak není třeba i skrytý záměr, ale důvodová zpráva se tomu nevěnuje. Takže to je druhé.

Já jsem si řekla, že si ten čas vezmu, a i když tedy nejsem zrovna dneska nejlépe disponovaná hlasově, za což se omlouvám, ale na mikrofon to snad zaznamenáno bude, tak vám třeba přečtu ještě další připomínky. Apel k nepřijetí vládního návrhu zákona o soudech a soudcích co do návrhu zrušit v soudních senátech většinu přísedících z lidu. Ten byl adresován předsedovi ústavně-právního výboru Radku Vondráčkovi a také jsme ho samozřejmě citovali, a mně jako předsedkyni podvýboru pro justici. Já mám na starosti na mikrofon vlastně všechny problematické věci, které se týkají justice, otevírat kriticky bez ohledu na to, jestli to bude rozhodnutí, které bude vítat, nebo nevítat ta či ona politická strana. Dělám to myslím spravedlivě bez ohledu na to, jestli jsem členkou hnutí ANO, nebo ne.

Takže jsem tam otevřela i některá neatraktivní témata a v podstatě vždycky to dopadlo tak, že vy jste na tom ústavně-právním výboru nebyl, a vaši náměstci vám sdělovali asi něco neúplně, protože tenhle dopis je také zajímavý. Vážená paní Válková, vážený pane Vondráčku, v reakci na program 35. schůze ústavně-právního výboru, která se konala 24. dubna 2024, kde jste bohužel nebyl, a v rámci které bude mimo jiné projednáván vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 6/2022 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a tak dále, ve znění pozdějších předpisů, se na vás obracíme s výzvou nepřijmout a nepodpořit návrh tohoto zákona, zrušit v soudních senátech většinu přísedících z lidu. On říká ještě přísedících z lidu. Předmětný vládní návrh považujeme za snahu Ministerstva spravedlnosti jít na ruku české justici v jejím zapouzdřování se před kontrolou stran občanské veřejnosti, a máme tak za to, že jeho případné schválení nepřinese občanské veřejnosti nic dobrého, právě naopak. V kontextu mnoha a mnoha konkrétních kauz máme za to, že česká justice již tak dlouhodobě připomíná spíš prohnilé jablko, uvnitř již značně napadené tlustými a vypasenými červy než institut produkující spravedlnost. S tím se tedy neztotožňuji, aby mně to nebylo dáváno. Ale čtu to tady všechno.

O to více se proto domníváme, že cílem navrhované novely není čirý a férový zájem na odstranění problémů spočívajících v administrativní zátěži soudů, nedostatečné účasti přísedících na projednávání a rozhodování, komplikacích spojených se sestavováním soudního senátu a často delší - nebo oni tady píšou dlouhé - soudní řízení, jak mluvčí Ministerstva spravedlnosti návrh rezortu skrze mainstreamová média veřejnosti předestřel, ale že skutečným a současně latentním cílem navrhované novely je v soudním rozhodování co nejvíce omezit a do budoucna možná zcela zlikvidovat, to vám můžu potvrdit, to je první krok, účast laických přísedících jakožto de facto kontrolní prvek stran občanské veřejnosti. To je ústavou garantované právo.

Neboli domníváme se, že ona novela je součástí snah o postupné docílení úplného zapouzdření české justice a zejména české trestní justice před dohledem veřejnosti, alias chcete docílit toho, abychom my občané takříkajíc nemohli koukat či vidět soudcům pod prsty. Nebudu to číst dál, tohle myslím stačí, byť se se všemi argumenty a rozhodně ne formou vyjádření neztotožňuji. Vy vlastně přijímáte novelu, která se obrací proti soudcům, protože vidíte, to je jeden z hlasů veřejnosti. Já jsem se tedy v mezidobí rozhodla, že ty další nebudu číst, protože bychom tady byli a jsou ještě další tisky, ale neodpustím si říct, že poslední last, but not least byla možnost zúčastnit se kulatého stolu, který pořádal pod záštitou ústavně-právního výboru, jsme pořádali pod záštitou ústavně-právního výboru 6. června, čili před čtrnácti dny zhruba od 12 hodin tady v budově Poslanecké sněmovny na téma role přísedících v české justici v současné době a v budoucnosti.

Kdo tam hovořil? Za Nejvyšší soud tam hovořil doktor Říha a pozvali jsme tam pro i proti, soudce Vrchního soudu v Praze magister Kadlec tam mluvil za Soudcovskou unii, soudce okresního soudu, řadový soudce, který říkal, já mluvím za řadové soudce, pan doktor Jäger, který také publikoval k tomu příspěvky a který je také zásadně proti zrušení. Pan docent Bohuslav, advokát, člen katedry trestního práva Právnické fakulty, pan magister Dvořák, váš náměstek. Byla tam diskuse. S výjimkou pana - a zase - funkcionář, místopředseda, pan magister Kadlec, ten byl jediný, který upozorňoval na problémy s organizací a proč a zastával tento návrh je lepší to zrušit a usnadnit tedy funkcionářům soudním jejich roli. Jinak všichni se vyjadřovali buď velmi zdrženlivě, anebo zdrženlivě v tom smyslu nerušte to, anebo velmi expresivně.

Třeba pan doktor Jäger, který říkal, řekněte to, prosím, paní poslankyně, až budete u mikrofonu ještě jednou před tím třetím čtením, je to chyba. Takže to opakuji, pane doktore, je to chyba. A říká to řadový soudce z Okresního soudu v Kolíně. Je to chyba, pane ministře. Ty argumenty, které tam zazněly, se nejvíce týkaly korupční potenciál, nedůvěra v justici, snížení respektu vůči soudcům, minimální úspora, žádná náhrada, zástupný problém 8 milionů úspora, to všichni označují za směšné, ten argument. Absolutní ignorance stanoviska vašich odborných komisí, to tam také zaznívalo. Já se ještě dívám, co tady je. Kabinetní justice, korupční potenciál, to už jsem říkala. Doporučuje se zvážit. Já jsem potom ještě udělala jeden pokus, že jsme ten pozměňovací návrh, který původně rušil to, co vy předkládáte, to znamená znovu zaváděl přísedící jak u okresních soudů, tak jak v oblasti pracovních, tak trestních věcech, tak jsem ho ještě zredukovala s paní kolegyní, poslankyní Ožanovou, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, a vložily jsme tam ještě jeden pozměňovací návrh pod číslem 4359, v rámci kterého tedy to necháváme takovou bych řekla Sophiinou volbou - s nadsázkou. Sice se tam ponechává zrušení v těch pracovních věcech, přestože sdílím a soucítím s panem doktorem, již emeritním předsedou Krajského soudu v Praze, výborným pracovněprávním právníkem, autorem velmi prestižních komentářů k zákoníku práce, doktorem Drápalem.

Takže ten náš návrh pod tím číslem 4359, tak ten ponechává to zrušení v pracovních věcech, ale ruší to vaše škrtnutí těch přísedících u okresních soudů v trestních věcech. Já to prostě opravdu nezvládnu to pomyšlení, aspoň to řeknu tady do telefonu, že bude samosoudce rozhodovat o znásilnění a potom to tedy samozřejmě ten tříčlenný senát složený z profesionálů posoudí. Já tam chci mít ten laický prvek. A minimálně - a to jsme slyšeli opakovaně - u poloviny soudů ti přísedící jsou pomocí, minimálně. Já si spíš myslím o těch dvou třetin. A pak jsou prostě předsedové a předsedkyně soudů, kteří si s tím neví rady. A ti vám zatleskají. Ale já se vsadím, že jich bude menšina, pane ministře spravedlnosti. A jde to za vámi. Vy jste, pokud to uděláte, vy jste ten, který zrušil v České republice laický prvek přísedících, kontrolu občanské veřejnosti u okresních soudů v trestních i pracovních věcech a nechal jste to jenom u zanedbatelného počtu případů u krajských soudů.

Já nechci být ještě kritičtější, mě to mrzí, že to došlo až do třetího čtení. Já samozřejmě budu hlasovat o procesním návrhu, který paní poslankyně Ožanová vrátit to do druhého čtení. A rozhodně, pokud by se to nepodařilo, tak doufám, že potom, co jsem vám přečetla, názory odborníků, kde jsem vynechala občany, kteří se ne vždycky uctivě vyjadřují, co si myslí o naší justici, abych nesnižovala její prestiž a vzala jsem jenom jeden, který se tady dal přečíst, takže snad aspoň nějakému tomu pozměňovacímu návrhu dáte možnost a v mezidobí určitě jsme ochotni pracovat na reformě toho systému tak, aby přísedící byl skutečně jako u té poloviny až dvou třetin českých soudů pomocníkem toho soudce profesionála a současně zástupcem občanů, kteří nechtějí mít jenom právo podle zákona, ale chtějí, aby to právo odpovídalo i určitému lidskému rozměru, aby měl ten prvek, já tomu říkám taková ta optika lidskosti. A tu vám tam daleko lépe dodá právě laický přísedící, než super profesionál, který sice bude perfektně umět jak hmotně právní, tak procesní ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu, ale bude vám tam chybět ten prvek té zkušenosti, například když bude rozhodovat třeba mladý soudce o nějakém násilném trestném činu z oblasti domácího násilí, tak bych si dovedla představit, že by mu ta přísedící žena třeba zralého věku mohla, když bude potom ukládat nějaké opatření nebo bude se diskutovat o druhu sankce, říct svoje mínění, a možná by ho mohla v tomto ohledu pozitivně ovlivnit, aniž by ho ovlivňovala ve výroku o vině, aniž by samozřejmě zpochybňovala parametry a limity, mantinely, které dává pro takové rozhodování, které probíhá logicky tajně, trestní zákoník.

Děkuji vám za pozornost, omlouvám se, že jsem to trošku, ale to je moje poslední možnost, jak tady zabojovat za zachování institutu, který vlastně tady máme od roku 1931. A myslím si, že budeme možná za chvíli závidět, že ho mají v zahraničí, v Rakousku, v Německu, v dalších zemích, ve Francii, a my už ho nemáme. Ale možná, že jsem jenom pesimistka a že ho aspoň v určité míře budeme mít i po tom našem dnešním jednání. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první pan poslanec Bureš, připraví se pan poslanec Mašek a poté paní poslankyně Ožanová.

 

Poslanec Jan Bureš: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, projev paní profesorky Válkové, která nám tu četla a komentovala dopisy, mi svým způsobem ukázal, jak funguje soudce, právník a jeho přísedící. Ona právník, a podotýkám, že špičkový, se nás tu snažila ovlivnit a dostat tam, kam chtěla. Říkám si, jestli to taky není příklad porad u soudce právníka se svými přísedícími laiky. A tak vlastně i soudce může své laické přísedící snadno ovlivnit emocemi a osobními předsudky. Soudci jsou školeni v tom, aby své rozhodování zakládali na objektivních faktech a právních zásadách. Na rozdíl od nich laičtí přísedící nemusí mít vzdělání v takové disciplíně a jejich rozhodování může být ovlivněno subjektivními názory, což může vést k nespravedlivým rozsudkům a mnohdy se může soudce za takové v uvozovkách hlasování Senátu i schovat.

Argumenty proti účasti laických přísedících u soudu lze shrnout do několika hlavních oblastí - pro mě z nich je nedostatek právní kompetence laických přísedících, určitě dalším argumentem je riziko subjektivnosti a emocionálních rozhodnutí. Texty, které jsem měl možnost číst, ukazují, že laičtí přísedící mají tendenci rozhodovat na základě intuice a emocí, což může vést k nekonzistentním a potenciálně nespravedlivým verdiktům. Tento problém je často označován jako syndrom krvácejícího srdce, kdy laičtí přísedící podezřele častěji osvobozují na základě sympatie, než by to učinili profesionální soudci.

Další obava spočívá v tom, že účast laiků v soudním procesu může vést i k trivializaci spravedlnosti. Komplexní právní otázky musí být často zjednodušeny, aby jim laičtí přísedící rozuměli, což může snížit také kvalitu právního rozhodování. Další argumenty si případně nechám na další diskuzi, protože mi uplynul čas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážení ministři, kolegyně, kolegové, zareaguji na svého kolegu Bureše, vaším prostřednictvím, který tady řekl, že paní profesorka Válková se snaží něco ovlivnit. Paní profesorka Válková, a to jsem opravdu právní laik, se snaží zachovat to, co máme od roku 1931 a do čeho nikdo nezasahoval. A my si tady velice rychle bereme právo na něco, co funguje, zrušit. Čili přísedící v soudních senátech, a dá to tomu samosoudci, pane kolego Bureši, prostřednictvím předsedajícího, tam je právě ta hrozba, že ten samosoudce může ulítnout a v řadě případů rozhodovat prapodivně a nikdo si toho bez kontroly laické veřejnosti ani nevšimne. A právě tady to je docela brutální snížení kontroly občanské veřejnosti a ta kontrola potom vůči soudcům se limitně blíží nule, takže já jako laik tohle to vidím jako velice nebezpečné. A argumentovat financemi, že ušetříme 8 milionů, to je směšné, ale chápu pana ministra, že tam vidí třeba nekvalitu v tom personálním obsazení. Já bych, být na jeho místě, se pokusil bojovat s ministrem financí o více peněz, abychom mohli vybírat a motivovat ty přísedící a třeba je školit a podobně, čili nesahat do toho systému.

A co tady mám ještě jednu poznámku, to jsem ani nevěděl, já ten tisk nemám načtený, to se přiznám. Povýšit vlastně pravomoc soudních úředníků, a jestli jsem to dobře slyšel od paní profesorky Válkové, například rozhodovat s ředitelem věznice o podmínečném propuštění. No, tak to je docela podle mě silné kafe a advokáti se na to už určitě těší. Takže jestli tohle to, pane ministře, tam je jenom schované nebo... A naposled, chtěl bych podpořit pozměňující návrh paní profesorky Válkové a napravit ty přísedící u soudních senátů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Ožanovou. Další se poté připraví paní poslankyně Lenka Knechtová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já jsem si nestíhala ani psát. Já jsem chtěla reagovat nejprve na kolegyni profesorku Válkovou, nicméně musím reagovat na kolegu Bureše vaším prostřednictvím, pane předsedající. Velmi zajímavé bylo, že zjednodušení otázek, aby tomu takzvaně laický přísedící pochopil, vede k problémům při rozhodování. Prosím vás, ale rozhodování soudu i správních orgánů má být srozumitelné. Je umění podat srozumitelně složité otázky, a naopak, pokud se to někdo musí takto formulovat, tak si sám lépe vybaví podstatu věci. Já se domnívám, že to je opravdu velké umění mluvit složitě, používat právní věty, kterým nerozumí skoro nikdo, ale naopak přizpůsobit to tomu, protože vy nerozhodujete jenom o právnících a s právníky, rozhodujete o veřejnosti. A emoce, promiňte, já chápu, že někteří mohou být emoční.

Vy jste tady také uvedl, že soudci jsou vzdělaní, vzdělávají se, že laici ne. Ale proč tedy v tom návrhu zákona není nějaká možnost nebo povinnost vzdělávání těchto přísedících? On ten váš nápad není špatný, ale je to řešení. Tady právě chybí podstata, jak vybírat ty přísedící, například změna výběru, jejich proško... a vůbec podmínky, kdo může být tím přísedícím. To opravdu tento návrh zákona neřeší, on jenom škrtá. Místo právě těchto koncepčních řešení je tady škrtání, a to za mě správné není. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Knechtovou, připraví se pan poslanec Kohajda. Jsme stále v režimu faktických poznámek.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem členkou petičního výboru a potkáváme se s panem ombudsmanem a určitě vám, kolegyně, kolegové, neunikla iniciativa pana ombudsmana, kdy se vlastně poukazuje na to, že rozhodnutí, a to nejenom státních orgánů, ale i soudů, nabývají v současné době takové složitosti, že vlastně ombudsman vyvinul iniciativu, aby docházelo k tomu, aby orgány dokázaly přetlumočit těm občanům, jaké rozhodnutí dostaly, o čem se vlastně bavíme. Já si myslím, že v soudnictví máme tady tuhle tu složku už hotovou, roky fungující a jenom kvůli 8 milionům, které jsou vlastně z hlediska státního rozpočtu směšnou sumou, se posouváme někam, kde určitě si myslím, že nedojde k zlepšení. Byla bych ráda, kdyby pan ministr se tady k tomuhle tomu vyjádřil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kohajda.

 

Poslanec Michael Kohajda: Tak děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem skutečně celou tu debatu poslouchal. Byl jsem sice u sebe v kanceláři, ale určitě poslouchal přes televizi. To, co tady zaznívá je pro mě částečně neuvěřitelné. Já chápu, že máme rozdílné názory, jestli laický prvek má být nebo nemá být zachován. Myslím si, že celosvětově prostě ty cesty jsou různé, známe čistě porotní systémy, kdy vlastně čistě laický prvek rozhoduje o vině trestu, soudce pak rozhoduje o výši toho trestu.

Ale jako to, co tady slyším je, že část poslanců vlastně říká, že to, co hrozí je, že o těch trestních věcech budou rozhodovat jenom soudci. Je prostě mnoho věcí, které rozhodují jen soudci. A já si myslím, že tady nemůžeme vytvářet jako nedůvěru veřejnosti v to, že jestliže tyto věci zůstanou bez toho laického prvku a budou rozhodovány soudci, nezávislými osobami, vzdělanými, dostatečně dobře placenými, prostě profesionály, tak že snad bude ohrožena spravedlnost v tomto státě.

To podle mě je úplně něco, co tady zaznívat prostě nemá. A já se obávám, a já opravdu, tohle se mi jako nelíbí, tady už z nějaké odborné debaty přecházíme fakt do nějaké populistické debaty. Já mám před soudci velký respekt a věřím, že jsou to profesionálové, kteří dobře rozhodují. To znamená, není ohrožením spravedlnosti, jestli nebude laický prvek v těchto rozhodnutích. To bych tady jenom chtěl říct, a opravdu jako právníka já nevěřím, co tady teď občas slyším. Prostě my znejišťujeme celou veřejnost, že u nás snad jako nebude fungovat právní stát a spravedlnost, pokud se udělá tato změna. Chápu, že máme rozdílné názory na tu věc, ale přece nemůžeme zpochybňovat úplné základy.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou nyní paní poslankyně Válková, připraví se paní poslankyně Ožanová, poté pan poslanec Kasal.

 

Poslankyně Helena Válková: Tak za prvé, milý pane kolego, vaším prostřednictvím, za prvé, já tady u toho pultíku, že se vám to nelíbí, je mi úplně jedno, úplně jedno! Za druhé, asi jste to poslouchal velmi špatně ve své pracovně, protože já jsem citovala předsedu trestněprávního kolegia Nejvyššího soudu. Já jsem citovala soudce, já jsem citovala právníky a samozřejmě jsem k nim připojila svůj vlastní názor. Za druhé, chtělo by to si přečíst některé učebnice, které jasně říkají, že právě laický prvek je garancí toho, že justice jako taková bude fungovat spravedlivě, svobodně, demokraticky.

Tak já nevím. Opravdu, teď si myslím, že jsem se spíš přeslechla tedy já. A vy tady zpochybňujete tvrzení lidí, kteří jsou najmenováni do komisí legislativní rady? Kteří mají stejně jako já tento názor, že naopak může dojít k oslabení důvěry v českou justici? Vy tím svým přístupem naopak jste argumentem pro to, abychom se ještě jednou zamysleli, protože takové "to se mi nelíbí", to tady nemá vůbec zaznívat. Čili cenzura projevu, mého projevu i za řečnickým pultíkem? No to nemyslíte vážně. Já tady cituji, já tady za svými názory stojím a argumentuji si je a vy mi tady budete říkat, co se vám... že tohle se mi nelíbí a tohle by se tady nemělo říkat? Tak samozřejmě, že to budu říkat, pokud budu přesvědčená o věcnosti těch argumentů. (Slabý potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Ožanovou. Připraví se pan poslanec Kasal.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající. Nebudu reagovat na pana kolegu Kohajdu, protože moje kolegyně profesorka Válková, prostřednictvím vaším, reagovala dostatečně. Já se vrátím k podstatě věci - laický prvek. Dámy a pánové. Poslanecká sněmovna moc zákonodárná, no, tady taky obsahuje laický prvek. Není podmínkou, aby poslanec byl právník, a přesto schvalujeme zákony a rozhodujeme. Většina z nás nejsou právníci, takže svým způsobem je v tomto právu také laický prvek. A je to na škodu? Já se domnívám, že vůbec ne, protože tady zaznívají pohledy z praxe, z různých oborů a domnívám se, že právě čím větší je mix našich názorů, našich profesí, tím lepší je naše práce. Takže prosím vás, laický prvek máme i tady a nikdo ho snad nezpochybňuje. A to je přesně to, oč se jedná i u těch soudů. Prosím vás, názory z více stran. Neříkejme, že pokud někdo dlouhodobě dělá svoji práci, že nemá určité klapky na očích, říká se tomu provozní slepota. Ten prvek zvenčí někdy pomůže.

I v mé rodině jsou lidé, kteří jsou přísedící a povídají svoje historky o tom, jak přece jenom ty diskuse i těm soudcům pomáhají. Není to, že je to vždycky jenom, že soudce ovlivňuje přísedící, ale skutečně i přísedící ovlivňují soudce, protože občas z té praxe mu řeknou věci, které prostě člověk hned na první dobrou nevidí.

Takže vážení, laický prvek máme i tady a domnívám se, že to není špatně, anebo rovnou, dejme ještě nějaký přílepek a řekněme, že poslancem může být pouze právník, protože laický prvek je v právu nepřípustný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kasal. Připraví se pan poslanec Král, poté pan poslanec Kohajda.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, pan poslanec Kohajda mě zvedl ze židle. Vaším prostřednictvím bych na něj chtěl reagovat, a i na pana poslance Bureše. To, že řeknete, že my snižujeme důvěru v soudnictví... Jako pokud ji někdo snižuje, tak je snižována některými rozhodnutími soudců. To bych chtěl říct, aby to tady takhle zaznělo. Ne všech, ale některými ano. A ve chvíli, kdy jsem si i zažil určitý případ, tak já to nazvu tak, že to nemusíme brát, že tam musí být provozní slepota, ona tam taky může být určitá až vypálenost jako toho dotyčného s tím, že když tam je hodně dlouho, tak už řadu věcí neví. A ve chvíli, kdy tam máte ten laický prvek, tak i ovlivnění toho, jakým způsobem se potom rozhoduje nebo jakým způsobem je to vidět, i zabránění určitého pohledu, kdy vnímáte, že ten soudce jde určitým směrem a není to úplně ideální, tak si myslím, že ten laický prvek by tam měl určitě být zachován. A říkám, nechci být u toho případu, který jsem zažil konkrétní, ale to, jestliže se bavíme o důvěře v soudnictví, tak to dělají jenom soudci a rozhodně ne politici, ani tedy pan Kohajda, ani my.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana poslance Václava Krále, poté pan poslanec Kohajda, poté pan poslanec Kobza a poté opět paní poslankyně Válková. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Dobrý den. Dámy a pánové. Když nás to tedy zvedá ze židle ty výroky, tak já tady taky si o dobu poctivě poslouchám a o zpochybňování výroků a rozhodnutí soudu, tak jak tady před chviličku zaznělo. Tak když k tomu dojde, tak v České republice máme kolik úrovní rozhodovacích a odvolacích v rámci justice? Nevím, správně mám říct asi tři, mně přijde, že jich je asi pět, máme tady ombudsmana, máme tady demokracii, máme tady média, tak to snad nemůžeme vůbec tedy ani říct. Ano, pokud se nám nelíbí rozhodnutí jednoho soudce, tak tady funguje nějaká celá soudní soustava - snad proboha.

Nicméně k tomu, co jsem chtěl říct předtím, myslím, že bychom tady neměli říkat to, že nás jakoby nezajímá názor některého z našich kolegů. Já tady nebudu hájit kolegu Kohajdu, on to umí udělat sám, ale tak jako jsme tady poslouchali projev asi hodinu paní profesorky Válkové, tak stejně tak si myslím, že můžeme vyslechnout názory i z druhé strany a udělat si vlastní názor.

To, co chci říct. Podívejme se na tu tabuli. Já myslím, že máme třetí čtení. Tohle to jsme si měli odehrát v prvním, druhém čtení, ve výborech a ne teď, proboha, na konci celého toho demokratického procesu, tady na nejvyšší politické úrovni prostě řešit tyto technikálie. Mě to mrzí. Já chápu, že možná někteří z nás se cítí zneuznáni tím, že neprošly jejich pozměňovací návrhy, nicméně myslím si, že například i po pravé straně je důkazem toho, že ta debata proběhla korektně. Sedí tady pan ministr z jedné politické strany a z jedné koalice, je tady pan zpravodaj z jiné politické strany a dokonce z opozice. Tak myslím, že tady nemůže nikdo zpochybnit regulérnost průběhu projednávání tohoto sněmovního tisku. Takže bych poprosil, pojďme se vrátit k podstatě a pojďme hlasovat ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kohajda.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Chtěl bych jenom zopakovat to, co jsem řekl v tom svém krátkém proslovu. Já respektuji, že jsou různé názory na to, zda má být zapojen nebo nemá být zapojen laický prvek. Respektuji, to jsem řekl, nepřesvědčuji nikoho, že jeho názor je špatný nebo že ho nemá říkat. Já jenom říkám, že se mi velmi nelíbí zpochybňování toho, že při zrušení laického prvku v těchto částech, kde vůbec máme, a já nedokážu říct, podle mě je to tak 15 % ze soudních řízení v České republice z hlediska na počet, nevím, 20, ale to pochybuji, takže v tom spočívá to, že za tady zavládne nějaký nespravedlivý proces. Vždyť to není pravda.

Pokud by bylo podmínkou to, že tam máme laický prvek, tak se ptám: Těch 85 % řízení, kde laický prvek vůbec není, kde to rozhoduje profesionál, samosoudce nebo soudci v senátu, znamená to, že to rozhodování je prostě nespravedlivé, nedemokratické, nerespektující právní stát? To je přece nesmysl. Přece nemůžeme říct, že tam, kde není zastoupen laický prvek, tak je to zjednodušeně nespravedlivé rozhodování. To prostě je jako pro mě neakceptovatelné to, co tady zaznívá. A to, jestli se bavíme o nějaké s spravedlnosti, právním státu a tak. Samozřejmě, že tady máme možnost přítomnosti veřejnosti při jednání v naprosté většině, pokud není vyloučena v souladu se zákonem. Rozsudek se vždy vyhlašuje veřejně. Máme tady řádné a mimořádné prostředky. To znamená, i kdyby ten samosoudce to nesprávně rozhodl, je tady možnost podat řádný opravný prostředek a jít prostě k nadřízenému soudu.

Mně vadí, že se v těchto řečech zpochybňuje to, že tady funguje správní stát, že tady máme fungující soudnictví, že soudci jsou odborníci a profesionálové a že se tady vlastně říká: Tam, kde není laický prvek, tam nic nemůže fungovat. Toto mi vadí. Samozřejmě respektuju odlišné názory, neříkám, neříkejte je tady, ale vadí mi zpochybňování (Předsedající: Čas.) těch základů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Kobzu. Poté paní poslankyně Válková.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se domnívám, že laický prvek u soudu je věc, která je naprosto nepominutelná, protože znám za svůj dlouhý život a obchodní kariéru hodně špičkových právníků, kteří ale většinou měli problém, že byli zavřeni v bublině těch paragrafů, které studovali, a v podstatě najít nějaké řešení, které by mělo logiku, které by mělo prostě nějaké zákonitosti, už bylo mimo tuto bublinu. Takže ten obyčejný rozum, lidské zkušenosti, jsou nepominutelným faktorem a byla by obrovská chyba tohleto odstranit.

Mám takové soukromé motto, při vší úctě k přítomným právníkům, že právník je dobrý sluha, ale špatný pán. Myslím si, že u těch soudů to zrovna platí v maximální možné míře. Takže prosím vás, neměňme věci, které fungují a o kterých víme, že prostě jsou ku prospěchu věci, protože ani ten právník, při vší úctě, z té soudní stolice nevidí ty zkušenosti, které mají právě ti přísedící a které mohou být ku prospěchu věci. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Je to už opravdu naposledy. Jenom aby nedošlo tedy k nějakým nepřesným interpretacím, tak pro jednoho kolegu. Ano, máme řadu opravných možností, podávání opravných prostředků proti rozhodováním prvoinstančních soudů, ale o nich vždycky rozhodují, pane kolego, už potom profesionálové. To už jsou soudci, ten laický prvek není už přítomen. Tak to je první věc.

Potom bych neřekla technikálie. To si myslím, že o technikáliích tady nehovoříme. To jsou velmi vážné věci, takže to už bych volila skoro jiný termín, ale je to samozřejmě

vaše právo tuto diskuzi označovat jako technikálii.

No, a že jsme nevyužili první čtení, druhé čtení? Upozorňovala jsem na to několikrát, uspořádali jsme kulatý stůl, byl ústavně-právní výbor. Pan ministr spravedlnosti nebyl ani na jediné akci, ani na ústavně-právním výboru, když se to projednávalo, ani na kulatém stolu. Velmi stručné vyjádření dneska. Nikdy jsem od něj neslyšela věcné argumenty, protiargumenty. Takže s tím nemůžu souhlasit. Využíváme poslední možnosti před hlasováním a k tomu máme právo a také ho využijeme.

Konečně tady ještě poslední už poznámečka. Znám také dosti soudců plus minus mých vrstevníků, kteří už skutečně soudí velmi dlouho, a nejsem si úplně jistá, jestli někteří z nich ví, jak běžný občan - když třeba jsou v tom taláru těch 30 roků, 40 roků, 20 roků - tak si myslím, že ten laický prvek jim umožní i tu optiku běžného občana, který počítá těch svých 40 000 měsíčně a musí s tím vyjít. Takže i z tohoto pohledu si myslím, že ten laický prvek, nikoliv z hlediska právního, ale i faktického, by mělo smysl zachovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Ožanovou.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Dovolím si zareagovat na kolegu Krále, vaším prostřednictvím. Víte, já jsem hovořila zde v prvním i druhém čtení, a teď proč tak dlouho hovoříme? Já jsem sice hovořila o něco méně. Je to proto, protože se vás snažíme přesvědčit k vrácení návrhu do druhého čtení, a to je zcela legitimní postup ve třetím čtení. Také se vás kolegyně profesorka Válková snažila přesvědčit, abyste podpořili naše společné pozměňovací návrhy. To je také legitimní.

Prosím vás, já to řeknu možná jednou jedinou větou. Za mě škrtání není koncepce. Škrtání je škrtání, ale ve své podstatě nic neřešící ty problémy, které jsou. Takže to je to, proč chceme, ať se to vrátí do druhého čtení. To je to, proč tady hovoříme, protože se domníváme, že tento problém si zaslouží ještě další projednávání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Přece jenom přibyla ještě jedna faktická poznámka pana poslance Krále.

 

Poslanec Václav Král: Já bych to vrácení do druhého čtení podpořil, ale pouze v situaci, kdybychom tady pana ministra donutili například k tomu, abychom počet odvolacích prvků snížili například v našem právu. Protože tak, jak jsem tady avizoval, stále si skoro trvám na tom, že tady nemáme tři stupně, ale možná pět, možná šest. Pak bych tomu rozuměl, ale myslím si, že nám to úplně neprojde, tak bych se držel toho původního plánu. Myslím, že druhé čtení už tady bylo, teď tady máme třetí čtení.

Dovolte mi snad závěrem k tomu lidovému prvku. Víte, kdy to bylo nejlepší? V těch padesátých letech, kdy jsme tady měli ty lidové soudy, tam to fungovalo. Tuhle dobu já si určitě zpátky nepřeji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Ožanovou. Zatím poslední faktická poznámka.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Možná by bylo dobré poslouchat celou debatu. Toto není výmysl socialistických republik, to je běžný standard i na západě. Myslíte si, že tam měli v padesátých letech lidové soudy? Neměli. Je to standardní právní prvek, takže takovéto zatahování politiky do této problematiky bylo zcela nevhodné!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. V tuto chvíli nevidím žádnou další faktickou poznámku, takže můžeme přistoupit opět k obecné rozpravě, kde je přihlášena paní poslankyně Štefanová.

Využiji prosím chvíli a načtu omluvy. Pan poslanec Bernard od 9.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Horák od 10.30 do 11.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Koten od 10.40 do 12 a poté od 16.40 do 18 z pracovních důvodů. Pan poslanec Liška bere zpět svou omluvu, která byla původně na celý jednací den z pracovních důvodů. Paní poslankyně Opltová do 11 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Philipp do 11 z pracovních důvodů. Pan poslanec Rataj bere zpět omluvu, která byla od 13 z pracovních důvodů. Pan poslanec Svoboda do 10 z pracovních důvodů, pan poslanec Špičák do 10 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Volný celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Ještě tři ministři. Pan ministr Hladík bere zpět svou omluvu od 10.30 z pracovních důvodů, pan ministr Hladík od 14 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Výborný od 9.15 z pracovních důvodů.

Nyní už máte slovo, děkuji.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. I já se zde připojím k té kritice tak, jako už tady v podstatě všechny ty důvody zazněly. Nicméně i já se domnívám, že laický prvek v podobě přísedících u soudu je velice důležitý prvek a nesouhlasím s tím předloženým návrhem, který je v podstatě ruší, a to ve velkém. I v rámci debat, například na ústavně-právním výboru i tady na plénu v předchozích čteních zaznívalo, že se v podstatě jedná o drobnou, jakousi malou změnu, ale ani s tímto nesouhlasím. Jedná se o rušení přísedících v podstatě ve všech pracovněprávních sporech a velmi významně se omezují v trestních věcech, kde to považuji za velice důležité zachovat.

Co tady už zaznělo i od mých předřečníků, je hlavně kritika toho odůvodnění. To znamená, že se tady uvádí velice potřebné důvody... (Silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším, paní poslankyně, protože přestává být slyšet. Poprosím kolegy a kolegyně, aby se ztišili. Děkuji.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji, pane předsedající, ať nemusím tolik zvedat hlas.

Důvod, který je v podstatě vedený jako důležitý, je to, že jsou plošně nebo mnohdy technické problémy s obsazováním těch senátů. Jak už tady zmínila moje kolegyně profesorka Válková, prostřednictvím pana předsedajícího, pořádal se kulatý stůl a velmi tímto děkuji. Byla jsem tam, povídali jsme si s těmi soudci a s těmi, kterých se to v podstatě týká. Dozvěděli jsme se od nich, že se rozhodně nejedná o plošný problém, že s tím v podstatě bojuje jeden či dva soudy a plošně se ani tato změna nevítá. Technické problémy, které se uvádějí v důvodové zprávě, že je mnohdy problém obsazovat senát těmi přísedícími a prodlužování jednání fakticky plošným problémem nejsou. Rozhodně i já se připojím ke kritice, že důvodem finanční úspora v tuto chvíli absolutně nesouhlasí, protože úspora několika milionů nemůže být důvodem pro rušení podstatné části, zavedené, mnoha let fungující části jednání soudního řízení.

Protože si myslím, že ten laický prvek je nutné zachovat a zachovat v podstatě i kontrolu veřejnosti u soudního jednání, tak jsem se připojila k tomu, že jsem ve druhém čtení řádně načetla pozměňovací návrh, který se ve své jedné části, která byla v hlasovací proceduře označena jako B2, v podstatě shoduje s tím, co navrhují i další kolegové - navrhují, aby se v podstatě ten koncept nerušil. Ale můj pozměňovací návrh je obsáhlejší a věnuje se v části, která je v proceduře označená jako B1... (Hlasitý hovor v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím ještě jednou, kolegové a kolegyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Omlouvám se, ale neslyším ani sama sebe.

V té části, která je označená v proceduře jako B1, je věcně odlišná a nesouvisí v podstatě s tím, zda přísedící zachovávat, nebo ne, ale přináší možnost pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání s vědomím předsedy senátu nebo soudce ve všech případech, kdy to charakter jednání dovoluje, tedy ve všech těch případech, kdy je připuštěná k jednání veřejnost a kdy samozřejmě i pozměňovací návrh zachovává možnost zamítnutí ze strany senátu, předsedy nebo soudce, kdy ale toto zamítnutí musí být řádně odůvodněné. A protože věcně vlastně ta část označená jako B1 mého pozměňovacího návrhu se neshoduje s tou další částí a nekoliduje věcně s návrhy A1 a A2, tak bych byla velice ráda, aby i o tomto, o té části B1 bylo hlasováno. Nicméně se mi stala technická chyba v rámci psaní pozměňovacího návrhu, kdy je část B2 i B1 ve stejné části toho pozměňovacího návrhu, a tudíž by se stal při projednávání předchozích pozměňovacích návrhů nehlasovatelný. Proto využiju své možnosti v obecné rozpravě načíst legislativně technickou úpravu, kdy navrhuji k mému pozměňovacímu návrhu B1 legislativně technickou úpravu podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, tuto legislativně technickou úpravu však hlasovat společně s pozměňovacím návrhem B1 pouze v případě, že pozměňovací návrhy A1 a A2 budou přijaty. Takže úvodní věta mého pozměňovací návrhu B1 zní: "Vkládá se nová část první, která zní: Část první. Změna zákona o soudech a soudcích. Čl. I. V § 6 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, zákon o soudech a soudcích, odst. 3 zní: ..." A dále pokračuje navržené znění odst. 3 obsažené v mém pozměňovacím návrhu B1 tak, jak je uveden v souhrnu pozměňovacích návrhů v tisku 598/2. Ostatní části přečíslovat. Pokud pozměňovací návrhy A1 nebo A2 nebudou přijaty, hlasovat můj pozměňovací návrh B1 bez této legislativně technické úpravy.

Zní to složitě, ale není to až tak složité. Při projednávání těchto legislativně technických změn jsem bohužel trochu vyděsila pana zpravodaje, čímž se mu omlouvám, prostřednictvím pana předsedajícího, nicméně jedná se o velmi jednoduchou technickou změnu tak, aby obě dvě části mého pozměňovacího návrhu mohly být hlasovatelné zvlášť. A prosím o podporu těchto technických změn, které se následně promítnou i do hlasovací procedury, kterou budu navrhovat. Ty změny se budou týkat pouze bodu 1 a 2, které se tím prohodí. Já to ve svém návrhu na hlasovací proceduru vysvětlím a načtu.

Tímto děkuji. Prosím o podporu mých pozměňovacích návrhů a přihlásím se ještě ke změně hlasovací procedury. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně, a zatím poslední přihlášený do rozpravy je pan poslanec Karel Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, možná jste si všimli, že jsem se přihlásil až v průběhu rozpravy. Ten důvod je jednoduchý. Já s ohromným respektem ke slovům všech, všech předřečníků a předřečnic, se stejně silným, věcným, nikoliv osobním, nesouhlasem s řadou argumentů, které tady zazněly, jsem měl pocit, a to byl ten důvod, proč jsem se přihlásil do rozpravy řádně, nikoliv s nějakou krátkou faktickou, jako kdyby dnes projednávaný sněmovní tisk znamenal konec demokracie v českých zemích a jako kdyby pan ministr spravedlnosti páchal pomalu vlastizradu. Už mě znáte, já jsem suchopárný faktograf, takže se na sedmi nebo osmi věcných argumentech pokusím vyvrátit, že žádný konec demokracie s tímto sněmovním tiskem Českou republiku nečeká, že nezávislost, odbornost, kompetentnost rozhodování českého soudnictví bude pokračovat.

Argument první - tím navazuji - ve faktické tady zaznělo, kolik té soudní agendy s laickým prvkem přísedících v České republice vlastně máme. Jak už jsem řekl, mám rád fakta, takže pro vás, koho to zajímá. Céčkové civilní agendy na okresních soudech, a jsou to data zprůměrovaná za pět let, je té agendy s laickým prvkem 0,9 až 1,1 %, to znamená, opravdu se bavíme o marginálii. Téčkové, to znamená trestní agendy na okresních soudech, je zase na tom pětiletém průměru 7,2 až 8,7 %, méně než 10 %. A té téčkové agendy s laickým prvkem na krajských soudech, té je skutečně hodně, ta je dominantní. Ale já hned na to navážu argumentem dva, to je na tom pětiletém průměru zhruba 85 až 89 %. Tolik argument první, abychom si nedělali iluzi, v kolika procentech české soudní agendy je laický prvek zapojen.

Druhý silný argument - já jsem vnímal, že to byla pravděpodobně zkratkovitá vyjádření. Laický prvek v českém soudnictví nekončí. U jaké kategorie trestných činů laický prvek zůstává? U zvlášť závažných zločinů. Abyste si to dokázali konkrétně představit, jsou to úmyslné trestné činy, u kterých je horní hranice trestní sazby rovna nebo větší deseti letům, a u trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou. To znamená u těch nejzávažnějších trestných činů laický prvek nadále zůstává. Argument dva.

Argument tři - to je můj osobní názor, ale snad názor 23 let praktikujícího právníka - já vždycky říkám: dělník okresního formátu, který těch soudních jednání má opravdu na okresních krajských soudech za sebou celou řadu. V céčkové civilní agendě, která je postavena na rovnosti zbraní dvou stran - strany žalující, strany žalované, nebo strany uplatňující nějaký civilní nárok a strany bránící se tomu nároku - není žádný důvod, aby třetí laická osoba vstupovala do tohoto souboje dvou rovných účastníků civilního sporu.

Argument číslo čtyři - kdo jste a působíte v roli zastupitelů obecních nebo krajských v sídlech soudu, tak víte, jaký je kapacitní problém se sehnáním kvalitních kandidátů, které by zastupitelstva do role přísedících jmenovala. Já myslím, že si to každý promítnete, kdo v těch zastupitelstvech působíte.

Argument pátý - třetí už od konce - s tím souvisí věk. Není to, abych nebyl brán za slovo, žádná neúcta k věku. Já už jsem taky padesát plus čili dinosaurus. Ale prosím vás, průměrný věk, a to jsou zase tvrdá objektivní data, přísedících u okresních soudů je takový, že 63 % přísedících na okresních soudech je starších 60 let, u krajů je to procento jenom o málo nižší, 58 % přísedících na krajích, na krajských soudech je starších 60 let. Co tím vyjadřuju? To není neúcta ke starším lidem, ale jenom tím vyjadřuju, že se dominantně do toho laického prvku v soudnictví promítá názor v zásadě jedné věkové nebo demografické skupiny, dominantně jedné věkové skupiny obyvatelstva.

Názor šestý nebo argument šestý - padala tady, prosím vás, argumentace tím, jak je to běžné napříč celou Evropou. Já netvrdím, že ve většině států nějaký laický prvek v soudnictví není, ale uvedu tady úplně konkrétní státy, konkrétní argumenty. Řada států nevyužívá, abych byl konkrétní, nevyužívá laický prvek v těch civilních věcech, to je ten argument o rovnosti zbraní. Abych byl zcela konkrétní, můžete si ověřit, je to ozdrojováno: Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Slovensko, Řecko, možná některé další státy. To jsou státy, které já jsem dohledal, kde v civilních věcech, v céčkové agendě právě kvůli rovnosti zbraní laický prvek nevyužívají vůbec. A pak jsou státy v Evropě, které určitě já považuju za vysoce civilizované, měly by pro nás být vzorem v efektivitě, v úspornosti, v demokracii. Třeba Nizozemí. Nizozemí nemá laický prvek vůbec ani v civilních, ani v trestních věcech. Není to jediná země, mohl bych pokračovat, Lotyšsko, Kypr, to znamená další státy EU, pro mě ale dominantně Nizozemí. Vzor, ke kterému bychom se měli i velikostí možná přibližovat.

Předposlední argument, sedmý - v řadě zemí, kde ten laický prvek je, mají tu právní úpravu výrazně odlišnou a ta právní úprava eliminuje ty nedostatky, které v českém systému přísedících máme. Uvedu dva konkrétní příklady z německé a z rakouské úpravy. Třeba v rakouské úpravě předseda senátu nemůže být přehlasován v případě shledání viny. Čili tam shledání viny v trestní věci nemůže být pouze ze strany přísedících. Jedna ukázka, jak eliminovat v té právní úpravě cizích států.

Takže končím osmým argumentem - pokud důvěřujeme nezávislému českému soudnictví, pokud důvěřujeme nezávislým a kompetentním českým soudcům, tak se se sněmovním tiskem 598 nemáme čeho bát. Děkuju mnohokrát. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a váš příspěvek vyvolal faktickou poznámku, a to paní poslankyně Válkové. Paní poslankyně, nevím, jak se tam teď objevil. (Poslankyně nemá zájem o faktickou poznámku.) Takže máte slovo, takže není to faktická? V pořádku, tak do rozpravy.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, protože se nechtěla být omezena těmi dvěma minutami. Já si myslím, že v tomhle se shodnu, konečně se v něčem shodnu teď s panem předřečníkem. Ano, to se rozhodně nemáme čeho bát takhle, ale oslabujeme ho, a to významně. A já teď řeknu, je vidět, že velmi rychle zareagoval, je to obhajoba pana ministra spravedlnosti, i takhle jsem to vnímala. Asi bych na jeho místě postupovala podobně. Ale vloudily se tam samozřejmě určité nepřesnosti. Nebojte se, nebudu mluvit už hodinu, budu mluvit třeba pět minut, ale ty dvě minuty by mi asi nestačily.

Vy jste řekl, pane kolego, argument číslo jedna a dva jste nám tady uváděl procenta 1 %, 8 %. Já vám tedy řeknu k těm třeba v trestní agendě, k těm věcem asi následující: Já ty statistiky velmi dobře znám a vím, jak se podílí na trestné činnosti kompletně z těch 100 % násilná trestná činnost. Podílí se kolem 20 % a ta násilná sexuální ještě méně. Ale to, na co je nejcitlivější veřejnost, to, co budí největší emoce, to, co se diskutuje v rámci médií, není běžná krádež, ale je to právě to, co reprezentuje jenom v tom vašem výčtu jedno, dvě procenta, nebo u těch odvolacích soudů osm procent, respektive krajských soudů. Čili i zanedbatelná procenta můžou mít velký význam svým obsahem, svým dopadem a tím, co způsobují právě ve vztahu k veřejnosti. O těch se bude hovořit a tam bude ten soudce, ten řadový soudce, stát sám. Jako pan Nováček. Už to nebude senát. A je mi úplně jedno, jestli je to 50 %, nebo jestli jsou to jenom 2 %, protože tady jde o závažnost té věci. To je můj první protiargument.

Druhý protiargument, když jste tady hovořil o těch kapacitních problémech u některých soudců. Ona už paní poslankyně Ožanová, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, se k tomu vyjádřila. A myslím, že ještě někdo. Tady jde o to, že některé soudy skutečně se s tím vypořádávají velmi dobře a některé nechci říct velmi špatně, ale některé to prostě nezvládávají, ať už je to čímkoliv.

Takže já bych doporučila, a nemyslím to teď sarkasticky, aby ti předsedové a předsedkyně soudů, kde mají problém, tak aby se poradili s těmi svými kolegy, předsedkyněmi a předsedy soudů, kde ten problém není tak běžný nebo není tak frekventovaný. Samozřejmě beru i v úvahu, že každý region má svá specifika.

Pak tady zaznělo něco, k čemu bych se nerada vyjadřovala. Já samozřejmě jsem na to také citlivá, je to určitý prvek, s kterým jsme se setkali už i u jiných zákonů, tady u tohohle opakovaně dokonce zasáhla Unie přísedících. Řekla, že to tak není. To je ageismus, se tomu říká také cizím slovem, že každý, komu je nad určitý věk, tak by měl usínat a neměl by se vlastně příliš aktivizovat, protože už má svůj zasloužený věk. Takže k tomu se nechci vyjadřovat a myslím si, že mě to docela od vás překvapilo, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo.

Teď se vyjádřím ještě k tomu vašemu srovnání. No, pro mě jsou vždycky směrodatnější kulturně, historicky i právní kulturou blízké země, jako je třeba to Německo, Rakousko. A země, jako je Estonsko, Řecko, Lotyšsko, tak nevím, tam opravdu to jsou země, kde také jako u nás byla přetržená ta určitá cesta, která u nás byla vlastně započata v tom roce 1931. Takže když srovnám Německo a Rakousko, a vy jste tady velice hezky říkal, jakým způsobem je tam upravena i ta účast těch přísedících, upozornil jste na to. to je to, na co my upozorňujeme také. To je ta chybějící reforma. Tady se udělal jenom první krok, škrt a neudělal se ten druhý, neodpracovalo se to. A vy jste také pracovitý a vždycky se ohání tím, jak máte statistiky, jak si všechno faktograficky doložíte. Jako takový pilný studentík. Já jsem taky mezi ně patřila, ale v takovém případě ne, musíte uznat, že ne všichni jsou tak pilní. A já bych očekávala od vašeho pana ministra, že si tyhle ty údaje, které jsem tady byla nucena citovat až ve třetím čtení, protože on je má k dispozici, takže si je taky nastudoval a podle nich postupoval. Nestalo se tak.

Takže souhlasím s vámi, že by se dalo řadu věcí zlepšit a nestálo by to ani tolik práce, a už vůbec ne tolik peněz na našem systému přísedících. No, ale samozřejmě nejjednodušší je to škrtnout. No tak prostě je tady návrh na škrtnutí a já tady říkám, že nám skutečně zůstanou jenom u těch zvlášť závažných zločinů, kterých je opravdu naštěstí málo. Čili aby se neřeklo, a to si troufnu tady říct, aby se neřeklo, že v České republice neexistuje laický prvek při soudním rozhodování, tak je necháme u krajských soudů pouze v trestních věcech. No, tak dobře. Potěmkinova vesnice se tomu taky říká. Já bych je ráda zachovala i u okresních soudů v běžnějších trestních věcech a v pracovních sporech také. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A vzhledem k tomu, že již není nikdo, kdo by se hlásil ani s faktickou, ani do rozpravy, tímto rozpravu končím.

Táži se, jestli máte zájem o závěrečná slova? Pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Velmi stručně zareaguji. No, my se lišíme v pohledu na věc, což je legitimní, a v zásadě, když to řeknu, pokud jde o přísedící v pracovních sporech, tam jsem nepochopil, proč tam vlastně vůbec někdy byli. Myslím, že tam je ta věc úplně zbytečná a k ničemu dobrému nevedla, a po celou tu dobu, co tam ti přísedící bývali, to není urážka přísedících, ale to je o systému.

Pokud jde o přísedící v trestním právu, já tady poslouchám, jak mají plnit kontrolní funkci a tak dál, tak podle mě nic takového se dnes nekoná. Kontrolní funkci v justici plní dnes už úplně někdo jiný, jinak a jiným způsobem, čili tam ta věc neplatí. A pokud máme praxi takovou, že přísedící jsou velmi často z nouze personální, jsou třeba zaměstnanci obecních úřadů, dokonce zaměstnanci soudů a tak dál, tak já beru veškeré tady to povídání o tom, kdy mám málem pocit, že chystám tady nějaký státní převrat, beru jako hodně nadnesené. Chápu to, ale veřejnost si může být jistá, že pokud projde tento návrh zákona, tak to vlastně ani vůbec nijak nepozná, že se to děje. A základním účelem není to, aby se ušetřilo 8 milionů, ale základním účelem je to, že ten systém v dnešních poměrech už nefunguje tak, jak byl kdysi možná někým zamýšlen, a spíš tu rozhodovací proceduru komplikuje, než něco přináší. To je všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře.

Pane zpravodaji, máte zájem vystoupit? Nikoliv.

Takže v tuto chvíli můžeme přikročit k hlasování o návrzích. Já jsem přivolal kolegyně a kolegy do sálu.

Ano, zaregistroval jsem, že se budeme odhlašovat.

Jenom předtím bych chtěl říct, že zde byl vznesen návrh na opakování do druhého čtení, to bylo od paní poslankyně Ožanové, a to bude tím, čím budeme začínat.

Takže já v tuto chvíli prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, aby přednášel jednotlivé návrhy, před hlasováním k nim sdělil stanovisko.

A já, než se pustíme do hlasování, všechny odhlásím. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já bych vás rád seznámil s návrhem hlasovací procedury s tím, že kolegyně Štefanová avizovala, že bude navrhovat alternativní hlasovací proceduru.

Ústavní-právní výbor se na své poslední schůzi dne 5. června 2024 usnesl na návrhu této hlasovací procedury:

Za prvé návrhy legislativně technických úprav, budou li v rozpravě ve třetím čtení předneseny. Zde byl přednesen legislativně technický návrh kolegyně Štefanové.

Dále pak hlasování o návrhu A1, což je pozměňovací návrh kolegyně Válkové, kdy se jedná o zrušení čili ponechání přísedících jak v pracovněprávní agendě, tak v trestněprávní agendě i u okresních soudů. Bude-li přijat A1, jsou pozměňovací návrhy A2, B1 a B2 nehlasovatelné.

Pokud nebude přijat nejširší pozměňovací návrh kolegyně Válkové, tak bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A2, kdy se jedná o ponechání přísedících v trestněprávní agendě a de facto zrušení přísedících pracovněprávní agendě. Bude-li přijat pozměňovací návrh A2, je pozměňovací návrh B1 kolegyně Štefanové nehlasovatelný, pozměňovací návrh B2 nehlasovatelný - je totožný s pozměňovacím návrhem A1.

Nebude-li přijat pozměňovací návrh A2, hlasovali bychom o pozměňovacím návrhu B1 kolegyně Štefanové, kdy je zde alternativa na základě načtené legislativně technické úpravy, že pokud by byl přijat pozměňovací návrh A1 nebo A2 kolegyně Válkové, tak bychom pozměňovací návrh B1 kolegyně Štefanové hlasovali včetně té její legislativně technické úpravy. Pokud nebude schválen pozměňovací návrh kolegyně Válkové A1 ani A2, tak bychom hlasovali pozměňovací návrh B1 kolegyně Štefanové bez té legislativně technické úpravy.

Následně bychom hlasovali pozměňovací návrh C1 kolegy Haase, kdy se jedná de facto o legislativně technickou úpravu, která byla ale načtena už v rámci projednávání ústavně-právního výboru.

Následně bychom hlasovali pozměňovací návrh kolegy Haase pod bodem C2, kdy se jedná o de facto povinnost odsouzeného informovat soud o částečné či úplné úhradě peněžitého trestu, aby nedocházelo k prodlevám při přeměně trestu odnětí svobody na peněžitý trest, respektive obráceně.

Následně bychom hlasovali pozměňovací návrh D, který je pozměňovací návrh můj, kdy se jedná o posunutí účinnosti z 1. 7. 2024 na 1. ledna 2025.

A konečně následně bychom hlasovali návrh zákona jako celek.

Takže to je návrh mé hlasovací procedury na základě jednání ústavně-právního výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, a protože jsem reflektoval, že je zájem o odhlášení, tak poprosím, abyste se všichni přihlásili. (Poslankyně Štefanová žádá o slovo.)

Paní poslankyně, vy jste chtěla ještě něco dodat?

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Já jsem chtěla navrhnout protinávrh hlasovací procedury vzhledem k načteným legislativně technickým úpravám mého pozměňovacího návrhu. Navrhuji tedy změnu hlasovací procedury, kdy v bodu 1 by se hlasoval původní bod 2, tedy hlasovat A1, bude-li přijat, pak A2, B2 jsou nehlasovatelné, nebude-li přijat, hlasovat A2, přičemž B2 je nehlasovatelný, protože se shoduje s A1.

A jako bod 2 hlasovat návrh B1 s legislativně technickou úpravou. Body 3 a dále beze změn.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. A protože už je to poměrně komplikované, tak nechám o vašem návrhu hlasovat. Takže všechny už jsem přivolal. (Poslanec Kohoutek: To je jedno. Zdržíme se. - Smích v sále.) Nevím, jestli to má smysl ještě nechat hlasovat tedy? (Smích. v sále.) Tak ale přesto.

 

Je pravda, že zde byl návrh o vrácení do druhého čtení, tak si toto ještě před procedurálním návrhem změny odhlasujeme. Takže začneme s hlasováním, a opakuji tedy, že budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Ožanové, to je o opakování druhého čtení.

Zahajuji hlasování, táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 159, pro 75, proti 83. Tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní bychom si odhlasovali proceduru, včetně změny, kterou navrhovala paní poslankyně Štefanová. Ona byla poměrně komplikovaná, ale pokud jsme ji zaregistrovali, tak já v tuto chvíli nechávám hlasovat o návrhu paní poslankyně Štefanové stran změn v proceduře hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, 159 bylo přihlášených, pro bylo 131, proti byli 2. Přijato.

 

A nyní tedy poprosím pana zpravodaje, aby nás provázel hlasováním.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, pane předsedající, tedy budeme postupovat dle návrhu kolegyně Štefanové.

Jako první budeme hlasovat o návrhu A1, což je pozměňovací návrh kolegyně Válkové, kdy se jedná o ponechání přísedících jak v pracovněprávní agendě, tak v trestněprávní agendě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o stanovisko výboru. (Zpravodaj: Nebylo přijato stanovisko výboru.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno bylo 159, pro bylo 74, proti 85. Zamítnuto. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Takže pozměňovací návrh A1 nebyl přijat, tedy budeme hlasovat pozměňovací návrh A2 kolegyně Heleny Válkové, kde se jedná o ponechání přísedících v trestněprávní agendě a ruší se přísedící v pracovněprávní agendě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Nebylo přijato.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, 159 přihlášených, pro bylo 74, proti 85. Zamítnuto. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Takže nebyl přijat ani pozměňovací návrh A2, budeme hlasovat o návrhu B1 kolegyně Štefanové, to je umožnění veřejnosti pořizovat obrazové a zvukové záznamy. A tím, že nebyl schválen ani pozměňovací návrh A1 ani pozměňovací návrh A2, dle návrhu kolegyně Štefanové budeme hlasovat pozměňovací návrh B1 bez té legislativně technické úpravy.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko výboru? (Nebylo přijato.) Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 159, pro 74, proti 85. Zamítnuto.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Následuje pozměňovací návrh C1 kolegy Haase, kdy se jedná o zpřesnění de facto legislativně technické úpravy - ale byly načteny již v rámci ústavně-právního výboru.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko výboru? (Doporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr vesele gestikuluje.) (Ministr: Souhlas.) (Smích v sále.) Já jsem si nebyl jistý, co ukazujete.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, přihlášeno 159, pro bylo 158, proti nebyl nikdo. Přijato. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Následuje pozměňovací návrh C2 kolegy Karla Haase. Jedná se o povinnost odsouzeného informovat soud o úhradě části či celého peněžitého trestu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko výboru? (Souhlasné.) Navrhovatel? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, přihlášeno bylo 159, pro bylo 158, nikdo nebyl proti. Přijato. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Následuje pozměňovací návrh D, což je můj pozměňovací návrh, kdy se posouvá účinnost z 1. července roku 2024 na 1. ledna roku 2025. Stanovisko výboru: souhlasné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Navrhovatel? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, přihlášeno bylo 159, pro bylo 159, nikdo nebyl proti. Přijato.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: A konečně dle mých záznamů máme odsouhlaseny všechny pozměňovací návrhy, takže bychom měli hlasovat o návrhu zákona jako celek. Ústavně-právní výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano a já přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státních správě soudů, a o změně některých dalších zákonů, zákon o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 598, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, přihlášeno 159, pro bylo 86, proti 73. Přijato.

 

Konstatuji tedy, že s návrhem zákona... (Poslankyně Schillerová gestikuluje. Poslanci z levé části pléna volají: Kontrola!) Kontrola. (Předsedající se odmlčí. Poslankyně Schillerová se po kontrole hlasování vrací k lavici poslance Vondráčka, který poté jde k pultíku. Poslanci v levé části sálu propuknou v smích, potlesk.)

 

Poslanec Radek Vondráček: Byl jsem upozorněn, že jsem hlasoval pro, ačkoli mojí vůlí bylo hlasovat proti. No, je to podruhé během jednoho týdne, tak snad už nadlouho naposled, a zpochybňuji hlasování. (Ministr Stanjura mimo mikrofon: Takhle to nejde. Řekl jste, že jste hlasoval proti a na sjetině...)

Já jsem říkal: hlasoval jsem pro, což neodpovídá právu mé vůle, a chtěl jsem hlasovat - to jsem řekl na začátku. (Ministr Stanjura mimo mikrofon: Jste hlasoval proti.) Dobře, tak - sjetina neodpovídá projevu mé vůle, hlasoval jsem proti, nicméně na sjetině je pro. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Budeme tedy v tuto chvíli hlasovat o zpochybnění hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 159, pro bylo 155, proti 1. Přijato.

 

A nyní tedy ještě jednou přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, přihlášeno 160, pro 86, proti 74. Přijato.

 

Já tedy konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a děkuji všem za spolupráci.

 

Můžeme přikročit k dalšímu bodu číslo

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:43.