Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Olga Richterová)

161.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji interpelující poslance a poslankyně i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného pana předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Než přistoupíme k první interpelaci, tak načtu omluvy, jež v mezičase dorazily. Omlouvá se pan poslanec Milan Feranec od 14 hodin ze zdravotních důvodů, Jiří Hájek od 14.30 hodin z pracovních důvodů, David Kasal do 10.45 hodin z pracovních důvodů, Jiří Kobza od 13 hodin z pracovních důvodů, Věra Kovářová od 11 do 11.30 hodin z pracovních důvodů, Jana Krutáková od 14.30 hodin z pracovních důvodů, Jana Mračková Vildumetzová od 14.30 hodin z rodinných důvodů, Lucie Potůčková od 15.30 hodin bez udání důvodu, Jan Richter od 14.30 hodin z pracovních důvodů, Jan Síla od 12 do 13 hodin a od 14.30 hodin z pracovních důvodů, Jan Skopeček od 13.15 hodin z pracovních důvodů a z členů vlády Ivan Bartoš od 16.15 z pracovních důvodů, Pavel Blažek od 14.30 z pracovních důvodů, Marek Výborný od 12.30 do 13 hodin z pracovních důvodů a Marek Ženíšek od 16.30 hodin z pracovních důvodů. To by tedy byly omluvy.

Na prvním místě byl vylosován pan poslanec Karel Sládeček, aby přednesl svou ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky, posléze se připraví pan poslanec Zlínský. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Dobrý den, pane nepřítomný premiére. Možná je to pro vás novinka, ale situace v českém průmyslu se zhoršila. Oproti minulému čtvrtletí například poklesla výroba i nové zakázky. V úpadku je největší huť v Moravskoslezském kraji, tedy huť Liberty. V SPD považujeme situaci českého průmyslu díky zpackaným privatizacím, působení Evropské unie a současné vlády, za alarmující a požadujeme po vládě důrazně, aby začala řešit zcela reálně nutnou rekonstrukci legislativního prostředí pro český průmysl.

Mám tedy několik otázek: Jaký má vláda plán pro ochranu strategických odvětví českého průmyslu? Jak vláda řeší situaci v huti Liberty? Hledá vláda pro firmu Liberty Ostrava nového investora? Kdy česká vláda konečně vystoupí ze systému obchodování s emisními povolenkami?

Pokud vaše vláda nemá schopnosti a odvahu pomoci českému průmyslu, tak by bylo vhodné podat demisi. Děkuju za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací nyní vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský, ten byl vylosován jako druhý. Následně se připraví pan poslanec Kott. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, vážený pane premiére, pan profesor Jaroslav Turánek, specialista na vývoj vakcín, který se mimo jiné věnuje i působení mRNA vakcín v organismu, opakovaně vystoupil na mnou pořádaných seminářích na parlamentní půdě na téma nežádoucích účinků vakcinace proti onemocnění covid-19. Jako uznávaný odborník na vakcinační problematiku včetně mRNA vakcín zde prezentoval jiný než mainstreamově uznávaný názor, ale naopak zde popsal podrobně možné mechanismy, které se podílejí na vzniku vedlejších účinků mRNA vakcín. Po těchto vystoupeních se dostal pod tlak vedoucích funkcionářů Masarykovy univerzity v Brně, který nakonec vyvrcholil ztrátou jeho zaměstnání, zamítnutím jeho participace na velkém projektu vývoje rekombinantních vakcín, který pan profesor se svým týmem sám připravil, a nakonec vše vyústilo v závažné zdravotní komplikace pana profesora. Důvodem zamítnutí mělo být to, že pan profesor je uveden na jakémsi seznamu antivaxerů a dezinformátorů. Proto vás žádám o jasné vyjádření ohledně zmíněného seznamu antivaxerů a dezinformátorů a váš postoj k němu a oficiální doložení takového vládního seznamu, pokud existuje.

Vážený pane premiére, předpokládám, že jako bývalému univerzitnímu rektorovi jsou vám drahé akademické svobody a zasadíte se o jejich obnovu i v tomto případě. Jako usilovný bojovník za demokracii a svobodu projevu jistě chápete, že vyjadřování oponentních myšlenek je nejen základem demokracie, ale i předpokladem vědeckého pokroku. Opačný přístup z mého pohledu povede k tmářství a k tyranii a ke katastrofálnímu celospolečenskému selhání a návratu metod, které u nás byly běžné v době rozvinutého socialismu a stávají se nyní normou v západních univerzitách. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Josef Kott.

Jenom konstatuji, že předseda vlády, který je omluven, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní pan poslanec Kott.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo. Tuzemské obchodní řetězce, pane premiére, po intenzivním nátlaku ochránců zvířat v roce 2018 zavelely k ukončení prodeje vajec z obohacených klecí. Slíbily, že do konce roku 2025 už nebudou nabízet vejce jiná než z chovů, které jsou ty zdravé, jak se říká, to znamená voliérové nebo podestýlkové. Přísnější termín si dokonce vybral Penny market, který toto zavedl od roku 2023, ale i v tento čas se ta takzvaná trojková vejce prostě tam stále nacházejí a po paletách se dovážejí z Polska. Z důvodu měnících se rámcových podmínek na trhu se toho bohužel nemůžeme zbavit, řekl obchodník. Co se skrývá pod šifrou změny rámcových podmínek, ovšem blíže neobjasnil. Je potřeba dodat, že nedodržením závazku obchodník nic neporušil, žádný zákon.

Legislativní zákaz, který si Česká republika schválila jako první země v Evropské unii už v roce 2020, začne platit v roce 2027. Vyšší ochranu zvířat si zatím odsouhlasila menší část zemí Evropské unie, ke kterým patří Rakousko a Německo, část Beneluxu a část Skandinávie, ale nikoliv Polsko, odkud se sem dováží sedm z deseti vajec. To vyvolává obavy do budoucna. Evropská komise navzdory slibu, že od roku 2021 do roku 2023 přijde se zákazem klecí na celounijní úrovni, s ničím nepřišla. Nadcházející maďarské a polské předsednictví tomu asi také moc nepřispěje a je tam snaha, že to spíše budou brzdit.

Pane premiére, budete navrhovat revizi a následně odložení ukončení klecových chovů v České republice, popřípadě otevřete tuto otázku na úrovni Evropské unie, abychom ochránili jak již dnes jsou zdevastování čeští producenti vajec? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Bude vám odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Vážený pane nepřítomný premiére, já bych se chtěl vrátit k interpelaci, kterou před nějakou dobou na vás vznesl kolega Zlínský z SPD, kdy se vás ptal, jaká je vlastně kapacita krytů civilní obrany v České republice. Vy jste mu odpověděl na jeho interpelaci něco v tom duchu, že z 11 milionů obyvatel každý 40. Čech by se přibližně mohl dostat do nějakého takového prostoru. To znamená, máme jenom pro jednu čtvrtinu z milionu obyvatel, to znamená pro 250 000, vybudované nějaké kryty civilní obrany. Zároveň jste zdůrazňoval, že prostě lidé se můžou i schovat v nějakých provizorních krytech a tak dále.

Já se vás chci zeptat, co jste vlastně udělal pro to od té poslední interpelace, protože mě se ptá spousta lidí. Vy jste lídr vlastně různých zbraňových aktivit na Ukrajinu a samozřejmě Ruská federace říká, že jsme dneska na čelním místě jakoby nepřátel, a mě interpeluje, ptá se mě v mé poslanecké kanceláři spousta lidí vlastně, kam se mají schovat, kdyby nedejbože došlo k nějakému útoku na území České republiky, tak jak se mají zachránit. A jestliže tedy jenom pro 250 tisíc jsme vybudovali nějaké kryty a nic jiného nemáme, tak se vás chci zeptat, co se změnilo od té interpelace kolegy Zlínského. Zjistil jste si tu situaci, nebo je všechno stále při starém, kdy říkáte: ano, 250 000 lidí se někde ukryje, ostatní se mají schovat provizorně. Ale nemusíte se, občané, bát, můžete mít improvizované kryty . Píšete tady dokonce: celková kapacita jenom kolem čtvrt milionu, ale prostě ostatní obyvatelé se můžou schovat někam improvizovaně. Nezdá se mi, že to je úplně v pořádku. To znamená, máme již dostatečné kapacity, nebo budují se tyto kapacity, a jestli se tedy pracuje na zlepšení té situace oproti té předchozí interpelaci? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opět konstatuji, že bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Martin Kukla, následně se může připravit pan poslanec Patrik Nacher, pokud je přítomen.

Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, mám na vás jeden dotaz. Když se podívám do historie, tak 4. 7. 2022 vyšel v novinách článek Současná vláda nemíní zvyšovat televizní a rozhlasové poplatky. A řekl to i ministr kultury Baxa. Ministr kultury Baxa předloni v televizním pořadu mluvil o budoucnosti koncesionářských poplatků a říkal, že to není správný krok a že koncesionářské poplatky se zvyšovat nebudou. No a podívejme se, co se děje teď. Prvně ministr Baxa navrhl, aby se koncesionářské poplatky, konkrétně ty televizní, zvedly na 160 korun a rozhlasové na 55. Asi pod tlakem veřejnosti ten svůj návrh mírnil a nyní jste ve vládě schválili, že se televizní poplatky pro všechny zvednou na 150 korun a rozhlasové na 55 korun měsíčně. No, aby toho nebylo málo, tak každý, kdo má mobilní telefon s připojením k internetu, bude opět platit televizní a rozhlasové poplatky i přesto, že se na televizi a rozhlas třeba ani nedívá. Jedná se o 230 000 nových občanů, kteří budou muset platit televizní poplatky.

Já se vás ptám, proč lidem v České republice zdražujete život? Mrzí mě, že to vaše poslance a vaši vládu vůbec nezajímá. Podívejme se do sálu a vidím tady dva koaliční poslance a jednoho ministra. Je to velmi smutný příběh. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Opět konstatuji, že předseda vlády je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní s další interpelací mohl vystoupit pan poslanec Patrik Nacher, nicméně není v sále, a my se tedy tímto přesouváme k interpelaci, s níž byla vylosována paní poslankyně Lucie Šafránková, a připraví se pan poslanec Kohoutek. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo. Opět nepřítomný pane premiére, lidem se zdravotním postižením v I. stupni závislosti jste příspěvek na péči za celou dobu vaší vlády nezvedli ani o jednu jedinou korunu. Připomínám, že jde o lidi, kteří nezvládají až čtyři základní životní potřeby, jako je například péče o domácnost, hygiena, oblékání, stravování a podobně, a tito lidé již devět let pobírají příspěvek ve výši 880 korun za měsíc, což během jednoho kalendářního měsíce vystačí maximálně na uhrazení péče v celkové délce pět hodin. Je naprosto šílené, že jsme se něčeho takového v 21. století vůbec dožili. A je to jen kvůli vám, protože již několik let odmítáte můj návrh na pomoc těmto lidem, nejzranitelnějším lidem v České republice. Že se nestydíte. Chci od vás jasnou a konkrétní odpověď, zda těmto lidem pomůžete a kdy to bude. Anebo je dál budete ignorovat a necháte je i nadále bez odpovídající pomoci se všemi negativními dopady na jejich zdravotní stav? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Paní poslankyni bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Kohoutek, připraví se pan poslanec Pavel Růžička. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný premiére, dne 29. května v naší zemi nastala situace, která v moderních dějinách České republiky nemá obdoby. Touto situací byla výstražná stávka pracovníků justice, které se zúčastnila drtivá většina soudů a všech zaměstnanců justice, a to spolu s jasně vyjádřenou podporou samotných soudců, kteří s ohledem na své postavení sami stávkovat nemohou. Důvodem pro tuto stávku bylo katastrofální odměňování zaměstnanců v justici, kdy platy zaměstnanců v justici, tedy státních zaměstnanců, jsou dlouhodobě o několik tisíc nižší než platy ostatních státních zaměstnanců.

Malý příklad platů justičního personálu na Okresním soudě v Děčíně, který by měl být velkým varováním pro dlouhodobé fungování justice, tedy základního atributu každého demokratického právního státu: zapisovatelka, 14 let praxe, včetně všech osobních příplatků a osobního ohodnocení celkem 26 120 korun hrubého, tedy 21 729 korun čistého; protokolující úřednice, 18 let praxe, včetně všech osobních příplatků a osobního ohodnocení celkem 33 930 korun hrubého, tedy 27 463 čistého; vedoucí kanceláře, 21 let praxe, včetně všech osobních příplatků a osobních ohodnocení celkem 35 460 hrubého, tedy 28 591 čistého; soudní tajemnice, 18 let praxe, včetně všech příplatků a osobního ohodnocení 34 010 korun hrubého, tedy 27 519 čistého.

Přijdou vám takové platy v dnešní době a při dnešní vaší vládou způsobené drahotě adekvátní? Otázka je tedy jednoduchá. Zamyslí se vaše vláda nad touto kritickou situací, která hrozí kolapsem justice, a začne už konečně platy v justici řešit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času a předseda vlády, který je omluvený, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Růžička, poté se opět připraví pan poslanec Martin Kukla. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, dne 2. března roku 2023 od 8.30 proběhla 7. schůze stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství. Jeden bod schváleného programu byl Aktuální informace - kauza Vojenské policie. Tento bod byl zařazen na základě článku v Ekonomickém deníku ze dne 27. 2. 2023 od redaktora Jana Hrbáčka s názvem Na vojenské policii vznikla protizákonně spiklenecká buňka pod taktovkou šlachtovců, která chtěla shromažďovat informace o všem a všech. Vojenská policie se otřásá v základech. Její ve funkci ani ne tři čtvrtě roku působící náčelník Otakar Foltýn končí kvůli tomu, že nerespektoval pokyny paní ministryně Jany Černochové. Po projednání tohoto bodu na komisi Vojenského zpravodajství se jasně ukázalo, že tato informace uvedená v Ekonomickém deníku je pravdivá, zakládá se na pravdě. Samozřejmě víc já tady uvádět nemohu.

Proto se vás ptám, pane premiére, seznámil jste se s výsledkem šetření Vojenského zpravodajství u Vojenské policie ohledně pana plukovníka Foltýna, když jste ho jmenoval vládním koordinátorem? Pokud ne, učiníte tak, aby se vyloučilo, že plukovník Foltýn je bezpečnostní riziko? Bylo o této skutečnosti informováno NBÚ? Nebo to šlo do ztracena, protože se jedná o pana plukovníka Foltýna? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Předseda vlády odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

A nyní vystoupí pan poslanec Martin Kukla. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane premiére, můj dotaz směřuje k vašemu programovému prohlášení, kdy jste slibovali vlastníkům lesů, že jim budete pomáhat.

A já teď zabrousím trošku do historie. Dne 3. 2. 2022 váš ministr z pětikoalice, konkrétně ministr Nekula, vyhlásil výzvu na podávání žádostí na finanční příspěvek na adaptaci lesních ekosystémů. Když se podíváme na pár čísel, tak vlastníci to využili a bylo podáno 3 700 ohlášení zhruba pro 2,1 milionu hektarů lesa, celkem zhruba 79 % plochy. No a co se dělo? Každý, kdo podal žádost nebo toto ohlášení byť jenom o jeden den, tak měl být krácen. Já jsem se několikrát dotazoval na Ministerstvu zemědělství a vždy mi bylo přislíbeno, že se to chystá, že se to prvně musí notifikovat v Evropské unii, pak jsem se dověděl, že notifikace proběhla a že by vyplácení už mělo proběhnout. Ale jak šel čas, tak Ministerstvo zemědělství stále termíny posouvalo. Dneska, když se podíváme, tak máme 27. 6. 2024, takže více než dva roky. No a co já se dovídám? Nechci to ani slyšet - že ministerstvo chystá tuto dotační politiku anebo tento program zrušit bez náhrady. Takže všichni vlastníci, kteří podali toto ohlášení a dva roky čekají, nedostanou nic. No co taky mohli čekat od vaší vlády? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a jelikož není přítomen pan poslanec Patrik Nacher, který byl vylosován jako poslední, upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Nyní je čas, abych požádala paní poslankyni Karlu Maříkovou, aby přednesla interpelaci na ministra zemědělství Marka Výborného a aby tak zahájila blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Nicméně není přítomna v sále, čili přikročíme k interpelaci paní poslankyně Lenky Dražilové, která ovšem také není přítomna v sále. Následuje interpelace pana poslance Richarda Brabce na pana ministra Petra Hladíka, který je přítomen v sále.

Nuže, přistupujeme k interpelaci číslo čtyři, neboť ani pan poslanec Brabec není v sále, kterou přednese pan poslanec Jiří Strýček.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, má interpelace nebo možná spíš dotaz směřuje ke světové výstavě Expo 2025, která má být zahájena 3. května 2025 v japonské Ósace. Všichni víme, že se jedná o celosvětově významnou akci, která je propagací České republiky, posílením české diplomacie a ekonomické diplomacie ve světě. V poslední době se však začínají v médiích objevovat různé spekulace, zda se stihne dostavba českého pavilonu do termínu zahájení výstavy, což je květen 2025. Stejně jako vy a pan ministr Bartoš jsem měl možnost Osaku navštívit a vím, že zejména zahájení stavby doprovázely značné, zejména administrativní a byrokratické překážky spojené se stavebním povolením.

Nicméně to ale není to hlavní, o čem chci hovořit, protože samozřejmě ctím a nemám důvod nevěřit vyjádření generálního komisaře Ing. Ondřeje Sošky, který garantoval dodržení termínu zahájení. Můj dotaz směřuje spíše jiným směrem, a to je otázka financování výstavy. Vládním usnesením ze 7. 12. 2022 vláda schválila rozpočet účasti ČR na Expo pro léta 2023 až 2026 tím, že navyšuje kapitolu MZV o částku 290 milionů korun. Z jednání, kterého jsem měl možnost se účastnit, vím, že celková výše potřebné částky se může pohybovat až do výše půl miliardy korun s tím, že chybějící částka ve výši 210 milionů by mohla dle vyjádření generálního komisaře být zajištěna firmami, kraji nebo obcemi. V médiích však se začínají objevovat články, že tuto část financování se zatím nedaří naplňovat. Pokud tomu rozumím, tak vaše ministerstvo je zodpovědné za přípravu a realizaci účasti ČR na Expo, takže se, pane ministře, ptám, zda v případě, že se nepodaří zajistit finanční prostředky v potřebné výši, jste připraven projednat a zajistit navýšení kapitoly MZV o chybějící částku tak, aby nemuselo dojít k omezení programu výstavy (Předsedající: Čas!) a byl zabezpečen bezproblémový a důstojný (Předsedající: Čas prosím!) chod této akce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní má slovo pan ministr zahraničí Jan Lipavský. Prosím.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, je to tak, usnesením vlády České republiky ze dne 29. června 2022 číslo 580 byla schválena účast České republiky na všeobecné světové výstavě Expo 2025 v Osace, přičemž platí, že ty všeobecné světové výstavy Expo jsou nejvýznamnějšími akcemi veřejné diplomacie srovnatelnými snad jen třeba s olympijskými hrami. Současně na výstavách Expo čím dál tím více roste rozměr prezentace soukromého či akademického sektoru a historie účasti Česka a Československa je velkolepá a v Osace na ni plánujeme navázat. Já jsem tedy přesvědčen, že rozhodnutí o účasti Česka na Expu 2025 v Japonsku bylo správné, naopak naše absence na akci tohoto rozsahu, specificky v regionu Indopacifiku, by byla chybou.

Stěžejním místem prezentace Česka na Expu bude národní pavilon, jak již zaznělo, a ten vzešel z architektonické soutěže realizované na přelomu roku 2022 až 2023. Na podzim roku 2023 bylo Česko první zemí, která získala stavební povolení dočasné stavby a 15. května 2024 byla formálně zahájena výstavba pavilonu. 1. července pojede do Japonska první kontejner se dřevem z Veřovic v Moravskoslezském kraji. Ten plánovaný program prezentace Česka na Expu bude reflektovat oficiální tematické týdny stanovené organizátorem Expo a měl by být tedy strukturován tak, že část týdne bude věnována odborným obchodním tématům zaměřeným na BtoB sektor a část bude zaměřena na širokou veřejnost. Počítá se s organizací odborných konferencí se zaměřením například na kreativní průmysl, cestovní ruch či umělou inteligenci.

Ta vládou schválená koncepce účasti Česka vypracovaná generálním komisařem počítá, že externí financování bude tvořit 40 % rozpočtu, nicméně musím konstatovat, že v tuto chvíli má ta organizační složka, která připravuje Expo, a pan komisař zasmluvněné závazky partnerů, třetích stran, pouze ve výši 4 %, 6 milionů korun. Já musím tedy říct, že na tuto skutečnost generálního komisaře opakovaně upozorňuji. Je to něco, na co se ptám a opravdu si to hlídám. Zároveň jsou tam i určité rezervy ve způsobu komunikace generálního komisaře vůči ministerstvu. Já jsem tady nastavil systém závazných měsíčních zpráv, které generální komisař musí dodávat ministru zahraničních věcí a tam bude tedy i pravidelnou informací stav zasmluvněnosti těch finančních závazků třetích stran podílejících se na přípravě účasti Expa 2025. To by nám mělo poskytnout jasný obrázek, jak na tom ty finance jsou. Beru to velmi vážně. Věřím, že účast na Expu bude úspěšná. Věnujeme se tomu velmi intenzivně a vy se samozřejmě správně ptáte, jestli budu připraven žádat o další státní peníze. Já si myslím, že nejdříve musíme být schopni najít peníze soukromých sponzorů, udělat s nimi ten program, a potom jít s nataženou rukou zase žádat o peníze daňových poplatníků. Chtěl bych se tomuto scénáři vyhnout a dělám maximum pro to, abych se mu vyhnul. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a vnímám, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Je pro to nyní prostor.

 

Poslanec Jiří Strýček: Ono to spíš bude konstatování než otázka. Já samozřejmě v žádném případě nechci zpochybňovat práci generálního tajemníka. Já jsem měl možnost být na tom zahájení v Ósace, vím, že ta práce není jednoduchá. Spíš kladu tento dotaz, protože teď jsem četl nějaký článek v médiích, že opravdu se to úplně nedaří s těmi soukromými firmami tak, jak bylo předpokládáno. Takže to byl ten můj dotaz, jestli tedy do toho nějakým způsobem vstoupíte směrem k vládě, ohledně navýšení toho rozpočtu, protože si myslím, že by bylo zbytečné nějakým způsobem ten program, který tam je, a celou tu akci nějakým způsobem omezovat, protože je to samozřejmě akce, která bude ku prospěchu České republiky a celkové diplomacie a české ekonomické diplomacie. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Reakce pana ministra zahraničí, prosím.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážený pane poslanče, já vás můžu ujistit, že dělám všechno pro to, aby EXPO dopadlo na jedničku, abychom reprezentovali Česko s tím vším, co může světu nabídnout. Opravdu se na ten jeden půlrok oči celého světa symbolicky upřou na tuto výstavu. Rád bych byl, aby se naplnila především ta koncepce i z hlediska toho financování. Zatím tedy dělám všechny konkrétní kroky a samozřejmě jsem připraven na toto téma vést další debatu. Když jsem přišel na ministerstvo, udělal jsem tehdy rozhodnutí, které nebylo úplně populární. Já jsem samostatnou příspěvkovou organizaci KGK EXPO nechal sloučit do Českých center. Česká centra jsou zavedenou standardní silnou organizací, která se věnuje kulturní a veřejné diplomacii s tím, že to poskytuje i určitou stabilitu toho, jak vlastně ta organizace se s tím může vypořádat, to znamená, i toto je určitý vklad, který jsem k té věci měl už na samotném začátku organizace Expa a jsem připraven vám kdykoliv odpovídat na další otázky. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. My přikročíme k interpelaci následující, kterou přednese pan poslanec Hubert Lang, posléze se připraví paní poslankyně Ožanová. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře vnitra, bohužel mě mrzí, že už podruhé nejste na interpelacích, takže se vám budou hromadit dotazy, které bude váš rezort zodpovídat písemně. Jedná se i tentokrát o zákon č. 65/2022 Sb., jsou to ty známé lexy Ukrajina, teď budeme projednávat tu sedmičku, jsou to některá opatření v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Jedná se mi konkrétně o § 7h odst. 3, kdy ten příchozí z Ukrajiny, který přijde, tak do sedmi dnů je povinen zaregistrovat svoje osobní vozidlo na jakékoliv obci s rozšířenou působností, logicky asi tam, kde tedy pobývá. Podle určitých odhadů je v České republice víc jak 45 tisíc těchto vozidel.

Obrací se na mě občané, protože těch vozidel je velké množství. Oni zpočátku parkovali i na různých vyhrazených zónách, modrých zónách a podobně. Teď se to tedy snaží stát dostat i pomocí toho lexu Ukrajina do nějakého přijatelného stavu. A já se vás tedy ptám, jak vlastně vůbec stát přistupuje k této povinnosti těchto osob? To znamená, kolik bylo vůbec těch vozidel zaregistrováno? To mě opravdu zajímá, jestli to číslo 45 tisíc je pravdivé. Nebo je to větší množství osobních vozidel? Kolik bylo zjištěno pochybení, že třeba ti lidé si do těch sedmi dnů nesplnili tu povinnost? Jak jsou vůbec prováděny kontroly dopravní policií, jestli máme nějakou statistiku, že dopravní policie třeba kontroluje v těch větších městech, protože třeba v Plzeňském kraji, v Plzni máme více jak 40 tisíc Ukrajinců, je tam obrovské množství těchto ukrajinských vozidel v těch různých ulicích, kde ti lidé bydlí? Jakou formou je ze strany dopravní policie prováděná kontrola?

To znamená, na tyto otázky bych chtěl znát odpověď, protože samozřejmě jestliže někomu nabízíme tu pomoc, tak taky musíme vyžadovat určité věci, a § 7h odst. 3 jasně říká, že do 7 dnů (Předsedající: Čas.) jsou povinni se zaregistrovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Pan ministr je omluven a odpoví tedy v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní následuje interpelace paní poslankyně Zuzany Ožanové na pana ministra financí. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně a vážený pane ministře, moje interpelace má název Financování zastavování marných exekucí. Já si jen dovolím připomenout, že při projednávání rozpočtu na tento rok jsem společně s kolegou Patrikem Nacherem podala pozměňovací návrh evidovaný pod číslem 3613. O čem byl tento návrh a proč byl podán? Začnu druhou otázkou. Podán byl, protože při projednávání návrhu rozpočtu v ústavně-právním výboru jsem zjistila, že některé mandatorní výdaje Ministerstva spravedlnosti nejsou kryty, a proto byl ten návrh podán. Já si dovolím tedy odcitovat z odůvodnění pozměňovacího návrhu: "V rozpočtu kapitoly tak zůstal nezohledněný mimo jiných požadavek rezortu na navýšení výdajů spojených s nutností poskytnout náhrady - mandatorní výdaje - odměny soudních exekutorů za zastavování marných, tedy bagatelních exekucí, a to ve výši 500 milionů korun." Tento pozměňovací návrh opozice nebyl schválen.

Proč jsem se k tomu vrátila nyní? Protože jsem 14. 6. zaregistrovala na webu České justice článek s názvem Dochází nám peníze a drtí nás ukončování bezvýsledných exekucí, varuje ministerstvo. Tedy na České justici jsem se dočetla, že opravdu tento problém, na který jsme s kolegou upozorňovali, stále přetrvává a ministerstvo má problém platit bagatelní exekuce. Vezměme si, že to bylo v souladu, napříč politickým spektrem, že byla shoda na zastavování bagatelních exekucí. Navíc v současnosti koalice chtěla odbřemenit například nastavením insolvencí. Tak mi to připadá zvláštní, že zrovna na tuto položku nejsou peníze. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času a nyní se ujme slova pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Úplně jsem nepochopil tu otázku. Paní poslankyně zrekapitulovala svůj pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, slyšel jsem tam odůvodnění. V tom vystoupení, zřejmě neúmyslně, protože jmenuje se to Financování zastavování marných exekucí, a v poslední minutě jste mluvila o bagatelních exekucích, tak to máme dva různé typy - bagatelní exekuce, marné exekuce. Tak nejdřív obecná poznámka, pak odpovím konkrétně.

Je třeba říct, že to zastavení exekucí neplatí nějaký anonymní stát nebo nějaký anonymní státní rozpočet, ale platí to daňoví poplatníci. A jsou to vysoké stovky milionů, někdy i více ročně. A jedna věc je tady říkat na mikrofon, jak je dobré - a já s tím nepolemizuju - zastavovat bagatelní nebo marné exekuce, a druhá otázka, kdybyste se zeptali svých sousedů, zda jsou ochotni se podílet na placení zastavování bagatelních či marných exekucí jejich sousedů, jakou byste dostali odpověď? Tak já všechny prosím, abychom mysleli na daňové poplatníky v té debatě, protože to platí daňoví poplatníci, to platí sousedé těch, kterým jsme my umožnili zastavit, ať už bagatelní, nebo marnou exekuci. Abychom na to nezapomněli, protože stát žádné své peníze nemá. A myslím si, že ta debata by nebyla vůbec jednoduchá, kdybychom se takhle jednotlivě ptali v každé ulici, kdyby tam byl jeden dlužník, kterému zastavíme marnou exekuci, zda ti sousedé by se dobrovolně na to složili. Takhle se na to skládají nedobrovolně. To jenom poznámka k tomu, co to vlastně je a kdo to vlastně platí. Daňoví poplatníci to platí.

Druhá věc je, že ty mandatorní výdaje se v tomto případě velmi těžko odhadují. A podle informací, které máme z Ministerstva spravedlnosti, je situace různá na každém okresním soudu. Logicky. Někde to jde rychleji, tudíž se tam rychleji čerpají peníze na zastavení marných exekucí, někde pomaleji a tam ty peníze jsou. Ale platí jednoduchá zásada - stát vždy zaplatí své mandatorní výdaje. O tom se nejedná, o tom se nedá vyjednávat. To se prostě platí. Pokud ten odhad se ukazuje, že není úplně přesný, no, tak se to v průběhu roku doplňuje. Jenom připomenu, že v roce 2022 se ta částka v průběhu roku zvýšila o 400 milionů, v roce 2023 o 557 milionů na aktuální výši mandatorních výdajů, to je včetně odměn, jak správně říkala paní poslankyně, i tlumočníků, soudních znalců a podobně, a taky 362 milionů v roce 2023. My jsme o tom jednali včera na vládě, ty výsledky ještě publikovány být logicky nemohou. Včera jsme schválili rozpočtové opatření - 636 milionů na marné exekuce je v této chvíli odhad, takže ani ten pozměňovací návrh, pokud by byl přijat, by nestačil. A k tomu 65 milionů na bagatelní. 635 milionů marné exekuce, 65 milionů bagatelní.

Já vím, že často se to ve veřejném prostoru ukazuje, opozice se tváří, že má velkou obavu, ale pokud by stát neplatil mandatorní výdaje, kam bychom došli? Takže všichni ti, kteří jsou příjemci mandatorních výdajů, si mohou být jisti, že to stát zaplatí, tak jako v tomto případě. A protože se opravdu těžko prognózuje, jak to vlastně bude, tak k tomu slouží takové položky rozpočtu jako vládní rozpočtová rezerva a podobně, protože to se prostě stát může.

Druhá věc, která je komplikovanější, přímo se nedotýká té interpelace, ale podle mě musíme změnit systém, jak rozpočtuje soudní soustava. Myslím si, že bychom měli mít maximálně krajskou úroveň, neposouvat je na okresní úroveň, ale to je věc, o které v této chvíli debatuju s lidmi z Ministerstva spravedlnosti, jak to udělat více efektivní, aby se nestalo, že v jednom kraji, a to už se nám stalo, na konkrétním okresním soudu docházely peníze na zastavování marných exekucí, protože tam jich bylo více, na druhém okresním soudu v tom samém kraji ty peníze byly a nemáme mechanismus, jak to z jednoho okresního soudu (dohnat?) na druhý. A to si myslím, že to je nešikovné a že můžeme najít lepší, rychlejší a efektivnější pravidla.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. To byl pan ministr financí. A doplňující dotaz položí paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, možná jsem nestihla říct přesně ten dotaz, ale opravdu už Ministerstvo spravedlnosti při přípravě rozpočtu upozorňovalo na to, že nebudou pokryty tyto částky. A já se domnívám, že ve své podstatě čas ukázal, že měli pravdu. Já chápu, že stát musí zaplatit mandatorní výdaje, ale mělo se na to myslet už při přípravě rozpočtu, kdy bohužel musím konstatovat, že Ministerstvo spravedlnosti mělo pravdu. Nicméně velmi mě potěšila odpověď ve vztahu k tomu, že přemýšlíte o změně způsobu financování justice, protože aby nemohlo docházet k převodu těchto prostředků, to je opravdu velmi tristní, a to si myslím, že je příznivá informace z této interpelace. Takže já vám za to děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. A my přistoupíme k interpelaci následující, kterou přednese paní poslankyně Lenka Knechtová a je mířena na pana ministra školství. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, novela zákona o poskytování služeb péče o dítě v dětské skupině a Ministerstvo práce a sociálních věcí masivně podporují zřizování dětských skupin, které dlouhodobě umožňují rodičům brzký návrat na trh práce. Pokud obce místo výstavby a zřizování mateřských škol přejdou plošně na zřizování dětských skupin, budou naše děti vzdělávány kvalitně? Jak je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spokojeno s kapacitami v mateřských školách, aby byl zajištěn vzdělávací proces dětí? Jedná se tady o vámi avizovanou efektivitu v českém školství? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní odpověď pana ministra školství Mikuláše Beka.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já děkuji za tu otázku, která se týká tématu, kterým se Ministerstva školství a Ministerstva práce a sociálních věcí zabývají několik let poměrně intenzivně. Já možná začnu obecněji.

Já myslím, že jsme svědky toho, že extrémní decentralizace a fragmentace vzdělávacího systému, ke které došlo po roce 2002, teď prostě ukazuje některé své nevýhody, jak má nepochybně řadu výhod. A ty nevýhody spočívají především v tom, že mezi úrovní státu a jednotlivými obcemi, z nichž řada je velmi malých, neexistuje nějaká efektivní struktura, která by dokázala řídit vývoj v daných oblastech nad rámec jednotlivých obcí, a vidíme, že kapacita mateřských nebo základních škol v řadě obcí vlastně nesleduje úplně demografický vývoj, že se nepodařilo zřizovatelům včas zareagovat třeba na developerské projekty nebo demografii, a stát vlastně v tuhle chvíli nemá efektivní nástroje, aby v takových případech intervenoval. A tak jako v jiných evropských zemích, Česká republika se před lety vydala cestou tou, že kromě standardních mateřských škol, které mají vzdělávací program a vzdělávají děti, vznikají nějaká alternativní řešení, která se jednou jmenují tak, jinak, jinde onak, v našem případě dětské skupiny, a myslím si, že i ty dětské skupiny v realitě se pohybují z hlediska toho, co se v nich odehrává, v docela širokém spektru. Některé jsou asi hodně blízko praxi mateřských škol a některé mohou být velmi odlišné.

Je pravda, že v posledních letech klíčová intervence finanční ze strany státu míří bohužel z mého pohledu jen na dětské skupiny. Tady bych chtěl ale říci, že je to důsledek rozhodnutí vaší vlády o Národním plánu obnovy, kde byla nastavena výzva, která umožňuje i investiční podporu dětských skupin, nikoliv mateřských škol. A já to teď nezpochybňuji, jenom prostě ta intervence je tady a ukazuje se, že pro některé zřizovatele to stále nemusí být optimální řešení, přestože je možné, že dětské skupiny si de facto zřizují pod mateřskou školou, a v praxi pak mohou samozřejmě dosáhnout toho, že to, co se děje ve výchově těch dětí, se blíží mateřské škole. Tak to je a cesta z toho není úplně jednoduchá. My máme často kapacitu mateřských škol tam, kde dnes dětí relativně málo, jsou celé regiony, kde je kapacita mateřských škol nenaplněna, a pak jsou regiony, kde opravdu zápasíme s tím, kam umístit děti, já sám v takovém regionu žiji, tak si to dobře uvědomuji.

Jedním z kroků, které ministerstvo nyní dělá, a musím říct, že ve spolupráci i s opozičními poslanci, je příprava omezení odkladů nástupu do školní docházky, které v našem případě České republiky dosahují neuvěřitelných 25 %, a znamená to, že poměrně významná kapacita mateřských škol je obsazena dětmi, které by v jiných zemích zřejmě chodily do školy. Já moc oceňuji debatu, která je vedena s poslanci ve školském výboru a na Ministerstvu školství, a myslím, že jsme velmi blízko i legislativním krokům, které by mohly tento fenomén vrátit do nějakých měřítek, která by byla srovnatelná se zeměmi, které jsou nám blízké, jako je Slovensko nebo Německo.

Já myslím, že nás všechny čeká debata nad nastavením toho systému do budoucna. Je zřejmé, že v některých případech krátkodobě jiné řešení než dětské skupiny v některých lokalitách není možné, už s ohledem na infrastrukturu, ale měli bychom si být vědomi, že je to dočasné řešení, nouzové, a měli bychom hledat nějakou cestu ke standardizaci toho systému tak, abychom zajistili předškolní vzdělávání pro všechny děti od tří let tak, jak koneckonců se k tomu zavazujeme. Věc to není lehká. Já teď opravdu v téhle věci bych nerad rozehrával jakoukoliv debatu vládně-opoziční. Tohle je významné společné téma, jak najít kroky, kterými bychom ten systém lépe nastavili.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A táži se, paní poslankyně. Má zájem o reakci, respektive možnost položit otázku. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já určitě děkuji za tu debatu. A mým tématem je především to, že začíná být, řekla bych, takovou běžnou, doporučovanou praxí, že dítě v dětské skupině zůstává i před nástupem do školy a přihlásí se k takzvanému individuálnímu vzdělávání ve své spádové mateřské škole a chodí k ní na takzvané přezkoušení. Tenhle institut je vhodný u - řeknu - motivovaných rodičů, kteří potom pokračují třeba v nějaké alternativní základní škole a tam si myslím, že tenhle systém funguje dobře. Ale v okamžiku, kdy to plošně nastavíme tak, že obcím se řekne, že je rovnítko mezi mateřskou školu a dětskou skupinou, a vlastně dojde k tomu, že potom větší množství dětí a bude takovým způsobem vzděláváno, tak si myslím, že Ministerstvo školství a potažmo my jako společnost zase do budoucna nás to trošku jako kdyby doběhne. Takže děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A pan ministr. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Krátká reakce. Já s vámi souhlasím, že to řešení ve větším měřítku rozhodně není standardem, který bychom měli dlouhodobě dodržovat. Myslím si, že tady opravdu nezbude, než hledat i jakousi nouzovou intervenci, finanční, státu vůči zřizovatelům, kteří v tuhle chvíli očividně nejsou všichni připraveni finančně na to, aby se vyrovnali s efekty, třeba přílivu obyvatel do některých obcí. A musím říci, že mě to zaměstnává hodně. Myslím si, že je to otázkou nejenom rozpočtu na příští rok, ale i na další roky, abychom našli nějakou kombinaci dotací a dlouhodobých výhodných úvěrů pro obce tak, aby byly schopny se na základě nějaké demografické prognózy pustit do investičních projektů, které by ulevily tomu tlaku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A my se přesouváme k interpelaci pana poslance Pavla Růžičky, která je mířena paní ministryni Janu Černochovou. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní ministryně, v poslední době se hodně hovoří o dronech v případě, jakým způsobem se tyto drony mohou používat v armádě. Na výboru pro obranu nás pan generál Hyťha informoval, jaký záměr má generální štáb o nákupu, ale z jeho podání, které bylo značně obsáhlé a nekonkrétní, jsem vlastně nepochopil, co armáda chce. On to možná byl záměr.

Do toho vstoupil mediálně spolek D, který jako jediný nejspíš může armádu zachránit. Jen podotýkám, že není asi nic zadarmo. Já se vás chci zeptat, paní ministryně, kdo bude zpracovávat koncepci dronů pro armádu a jaký je termín dokončení? Bude to například tento spolek nejbližších spolupracovníků náčelníka Generálního štábu jako je pan Veverka, pan Mikulecký, pan Hanč, Foltýn, nebo Prchal? Budou to tito lidé, kteří budou tvořit koncepci?

Je opravdu skvělé, že většina z těchto lidí je v aktivních zálohách 601. skupiny. Z toho vyplývá, že místo pana generála Hyťhy je asi zcela zbytečné, protože tito lidé to dokážou ošetřit asi daleko lépe, včetně mediálního ošetření. Je vtipné, že těmto nejbližším spolupracovníkům pana generála se říká Charlieho andílci. To je jako opravdu skvělý. Paní ministryně, nemáte strach, že se děje něco nekalého? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A nyní má slovo paní ministryně obrany Jana Černochová. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Krásné odpoledne, dámy a pánové. Pane kolego Růžičko, strach nemám. Strach jsem měla, když jsem nastoupila na rezort a viděla jsem věci, které jsem viděla po svých předchůdcích. Z toho jsem měla strach. Z toho jsem měla strach a nevěděla jsem, jakým způsobem se mám rozhodovat v jaké záležitosti rychleji, protože to všechno byly věci - chlívek, který tam zůstal po vás.

Co se týče dronů. Nabízeli jsme vám, že se můžete jako poslanec výboru pro obranu a místopředseda výboru pro obranu ptát pana generála Hyťhy v neveřejném jednání, protože drony a informace o dronech nejsou podle armády veřejnou informací. Vy jste se neptal. Seděli tam generálové, seděli tam jejich kolegové, a těch informací tam zaznívalo dost, ale ne žádné dotazy, které by směřovaly k těm odpovědím, které tady momentálně kladete vy mně.

Co se týče materiálu. Ano, byl schválen záměr rozvoje bezpilotních prostředků. Je to příloha 5 pořadové číslo 28, a je to vyhrazené, pane kolego. A vy víte, co znamená, jako bývalý voják, tak víte, co znamená vyhrazené. Všechny investiční akce týkající se rozvoje bezpilotních systémů jsou obsaženy ve střednědobém plánu, a to na základě výše zmíněného záměru. To, že pan generál Hyťha o něčem mluvil a vy jste tady řekl, že jste nepochopil, o čem mluví, to teď nevím, jestli je chyba ve vysílači nebo v přijímači. Každopádně armáda nám tvrdí, že ví, co chce. To, že jsou někteří vaši bývalí kolegové mediální mágové pana Andreje Babiše v aktivních zálohách, to se také dozvídám, také mě to překvapilo. Na druhou stranu aktivní zálohy jsou otevřené pro všechny občany České republiky a nehraje jich v roli to, kdo je vůči komu nějaký sympatizant.

Armáda připravila výše uvedený dokument, tedy myslím tím tu koncepci, která je de facto záměrem rozvoje bezpilotních prostředků, není to ta koncepce. A rozhodně vám můžu ubezpečit, že vím, jak se v oblasti využití dronů toto prostředí velmi dynamicky rozvíjí i v souvislosti s válkou na Ukrajině. A že jejich zavedení do armády, do přípravy vojáků, do jejich výcviku, že musí reflektovat aktuální trendy a zejména poznatky z těchto bojů. A že jako ministryně obrany udělám všechno proto, aby tyto poznatky reflektovaly. Z toho důvodu jsem, pane poslanče Růžičko, před týdnem uložila náčelníkovi Generálního štábu úkol, aby armáda vypracovala koncepci rozvoje využití veškerých bezpilotních prostředků včetně vyčkávací munice v Armádě ČR a jejich jednotkách a aby se zapracovaly ty poznatky z Ukrajiny právě do této koncepce.

A opravdu jsem přesvědčená, že místo politikaření, tak všichni máme v tomhle ohledu tahat za jeden provaz a snažit se, aby opravdu armáda měla v budoucnu všechno to, co je jednak v těch koncepčních dokumentech, ale co samozřejmě i bude kopírovat aktuální situaci na bojišti. Drony se stávají stále levnějším a efektivnějším prostředkem boje a proto si nemůžeme dovolit zaostávat za vývojem a nedělat nic. A já vás jako ministryně obrany a místopředsedu výboru pro obranu můžu ubezpečit, že opravdu já proto udělám maximum, aby armáda plnila koncepci, aby plnila úkoly, které i tam budou z hlediska nějakých termínů, a jsem připravena i žádat o nějaké uspořádání nějaké debaty na toto téma. Protože ani já nejsem úplně komfortní s tím, že některá jednání prostě probíhají tak, že se o nich nedozví ani ministr, ani náměstek, ani výbor a že to probíhá za zavřenými dveřmi.

To v tomto ohledu s vámi naprosto souhlasím, že tohle se dít nemá a nebude.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Růžička s doplňující otázkou. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Paní ministryně, děkuji za skvělé vysvětlení. Myslím si, že to, co jste řekla, byla naprosto úžasné. Já nezastírám, že někdy třeba některé věci pochopím později. To se může stát, také mi není dvacet. Ale já se přesto zeptám. Víte, já jsem na tom jednání mlčel, protože jsem nevěděl, na co se mám ptát. Jako teď vylezl mediálně Spolek D, který říká, že někdo něco školí v armádě, že to dělá zadarmo. Já se k tomu dostanu, protože mám i další interpelace.

Chci se zeptat, paní ministryně, bylo vypsané výběrové řízení na simulátory FPV dronů. Nemůže se stát, že tento spolek prostě bude mít výhodu jen v tom, že někde někoho školí zdarma? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času a nyní reakce paní ministryně obrany. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Výběrová řízení prochází kolegiem ministryně obrany. Teď nemám žádnou informaci o tom, kdy by tento materiál na kolegium měl přijít. A mohu vás ubezpečit, stejně jako občany České republiky, že opravdu jsem člověk, který dohlíží nad tím, aby ty věci probíhaly transparentním způsobem. Aby opravdu i vojáci, kteří pokud se postaví za nějakou specifikaci, tak jí neměnili za pochodu, aby neměnili za pochodu ani koncepce a aby byly dodrženy všechny platné právní normy, které v České republice máme. Víc k tomu asi v tuhle chvíli říct nemůžu, protože víc informací nemám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A následující interpelaci přednese pan poslanec Igor Hendrych a je mířena na pana ministra práce a sociálních věcí. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, páni ministři, členové vlády, paní ministryně také je tu. Já mám interpelaci, jsem rád, že je tu pan ministr, týká se vlastně té takzvané nové superdávky, respektive sloučení čtyř příjmově testovaných dávek - příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení, přídavku na dítě a příspěvku na živobytí, které jak je známo i z médií, prošel připomínkovým řízením, které bylo značně kritické. Ale já bych se v tuhle chvíli chtěl soustředit na jednu z těch kritik, a možná na tu nejzávažnější, a to je vlastně na takzvané prolomení bankovního tajemství v případě testování majetku těch žadatelů, které kritizuje ostře jednak Česká národní banka a jednak tedy Nejvyšší soud, který dokonce tvrdí, že navrhovaný rozsah - a teď se pokusím citovat nebo možná nějaká parafráze je zcela bezprecedentní, týká se nejen samotného žadatele, ale členů jejich domácnosti, a jsou zásadně proti.

A tak mě zajímá názor pana ministra v tuto chvíli, zdali ještě uvažuje o tom, že by se tyhlety parametry nějakým způsobem změnily, za prvé. Za druhé, jestli se nebojí, že v podstatě, když to vysloví - teď pomíjím všechna ta ostatní připomínková místa, včetně té České národní banky - ale když se takto kriticky vysloví Nejvyšší soud České republiky, kde si troufnu říct, že je to jedna z největších právních autorit v České republice, tak jestli se neobává toho rizika, že když někdo podá ústavní stížnost - netvrdím, že to musí dělat tady parlamentní opozice, ale v podstatě kdokoliv - že to neprojde, že prostě ta část zákona bude zrušena. Protože když to tvrdí Nejvyšší soud, tak jistá pravděpodobnost, že by tak mohl konstatovat i Ústavní soud, tady visí ve vzduchu. Tak mě zajímá na to váš názor.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, já si dovolím na to reagovat a začnu vlastně úplně tím úvodním, a to je ta klíčová otázka. Když poskytujeme někomu v tomto státě podporu, ať už státní, sociální nebo podporu v hmotné nouzi, tak si myslím, že se shodneme na tom, že ji máme poskytovat člověku nebo domácnosti, rodině, kdo tu pomoc opravdu potřebuje. Máme jako stát, i my jako politici, zajistit to, že v tom systému opravdu můžeme garantovat transparentně, dohledatelně, že opravdu ten člověk je v situaci, že tu pomoc potřebuje.

S tím souvisí i princip, který už dnes je aplikovaný dlouhodobě v hmotné nouzi, systém hmotné nouze - to jsou například dávky, mimořádná okamžitá pomoc, doplatek na bydlení - kde jasně dneska ten žadatel, když žádá, tak dává automaticky souhlas s tím, že se ho doptáme na jeho zůstatky na bankovních účtech. To platilo dlouhé roky. My jsme to teď od té poslední úpravy letošního roku dali do digitální podoby, že nám to nemusí dokládat výpisem z účtu v papírové podobě, ale s jeho souhlasem, který uvádí v té žádosti, se můžeme doptat banky nebo bank.

To tady bylo diskutováno zhruba před tři čtvrtě rokem. Byla kolem toho také velká mediální vlna, že prolamujeme nějaké bankovní tajemství a podobně. To jsem tady opakovaně vysvětloval a říkám to teď znovu, protože ten princip tady je dlouhé roky. Tento úplně stejný princip my překlápíme na tu, řekněme, mediálně pojmenovanou superdávku. U tohoto žadatele s jeho souhlasem budeme moci využít stejný institut, doptat se. Nebudeme mít žádné právo legislativní úpravy nebo zmocnění doptávat se na pohyby na tom účtu, na transakce. To tam v žádném případě není a nebude. Budeme mít možnost se doptat úplně stejně, jako to platí teď, na ten zůstatek.

Majetkový test podle mě má smysl a logiku, protože my jasně říkáme, že nebudeme do toho započítávat ty produkty, které jsou se státní podporou, jako je například stavební spoření, penzijní připojištění. To se do toho počítat nebude. Pak máme v tom návrhu, že to bude 150 000 korun na první osobu, co může mít ten člověk na účtu, a potom 50 000 korun za každou další osobu v domácnosti do té výše 450 000 korun.

Myslím si, že se shodneme na tom, že jestli máme definovat - chápu, že to je těžké, že to je do určité míry subjektivní hodnocení pro někoho - kdo je tím potřebným, kdo z peněz daňového poplatníka má dostat podporu, kterou hradí třeba náklady na výchovu, vzdělání svých dětí, na energie, na bydlení. Tak si ale myslím, že v okamžiku, kdy budu mít domácnost nebo jednotlivce, ale domácnost, u které jsem nad 150 000 korunami na účtu pro jednu osobu nebo nad 450 000 pro celkovou domácnost, plus ty produkty, které jsem jmenoval, které do toho nezapočítáváme, že to je...

Já jsem se s tím setkal i v mediální debatě, kdy mě někteří kritizovali, že to je až příliš velkorysé, že jim to přijde až moc, ať jsme přísnější. Říkám, byl bych opatrný, spouštíme to poprvé v rozšířeném rozsahu a přijde mi to fér. Jsme tam obezřetní a jenom chci říct. My jsme to mezirezortní připomínkové řízení těm institucím vysvětlili. Dokonce tady chci ocitovat, že Nejvyšší správní soud rozhodl, že Úřad práce může vyžadovat výpisy z účtů vedených u bank. V minulosti to rozhodl. My jsme to teď posunuli k tomu, že to dneska můžeme udělat - ale zase říkám se souhlasem klienta - tou digitální cestou.

Tak to asi na dovysvětlení toho, že kolem toho podle mě vzniká naprosto zbytečná diskuze s nějakou emocí, že tady někdo chce dělat big brothera, ale tvrdím, že si stojím za tím, že to děláme proto, abychom mohli opravdu férově říct - ano, dáváme tuto podporu lidem, kteří ji potřebují, protože nikde na jejich účtech u bank jim neleží žádné další finanční prostředky nad rámec tohoto limitu, této hodnoty. Jestli to vidí někdo jinak, tak určitě to budeme debatovat, určitě ve druhém čtení bude třeba prostor pro nějaké úpravy, ale za tímto principem si poměrně silně stojím, že to je namístě, aby takovýto princip tady platil.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Pan poslanec Hendrych položí doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji. Já vám děkuji za odpověď, pane ministře. Já jsem tady nerozporoval ten princip, jestli to je špatně, nebo to není špatně. Myslím si, že v zásadě ten princip je dobře, že by měli dostávat tu dávku skutečně ti potřební, a ne ti, kteří potřební nejsou. Stát by asi měl hledat nějaké nástroje k tomu, jak to ověřit, jak to zjistit. Je to asi složité. Ale spíš mě zajímalo to... Protože se o to zajímám celkem dlouho a všímám si názorů různých institucí na to, tak mě zaujal právě názor, že se k tomu poměrně ostře staví právě jednak Česká národní banka, ale zejména Nejvyšší soud.

Moje otázka, na kterou jste mi úplně neodpověděl, jestli se opravdu neobáváte toho, že to prostě neprojde pak testem ústavnosti, nebo jestli s tím počítáte už nějak a priori dopředu? Neberte to ale, jakože kritizuji ten princip. To určitě ne. Spíš jde o to, jak to nastavit tak, aby to bylo ústavně konformní. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr Marian Jurečka, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já si poměrně silně myslím, mám docela silné argumenty pro to, že i kdyby to náhodou bylo někdy posuzováno u Ústavního soudu, což nelze vyloučit - určitě to může případně někdo ze zákonodárců napadnout - že to ustojíme. My jsme tento krok konzultovali s Ministerstvem financí, s Českou bankovní asociací. Těm připomínkovým místům, které tuto připomínku vznesly, jsme se to v posledních týdnech snažili vysvětlit, snažili dodat i judikáty, i ty principy, které už ten zákon dávno zná a jsou dávno využívány. Takže jsem přesvědčen, že toto ustojíme.

Měli jsme tam ještě nějakou drobnou úpravu, která se týkala datové věty, tak tu jsme upravili, aby to bylo v komfortu a nebyly pochybnosti o tom, co přesně můžeme vznést jako dotaz, protože někdo z toho vyvozoval, že tam můžou být případně i ty pohyby. Tak to jsme jasně vyložili a udělali drobnou úpravu, takže v tomhle ohledu si myslím, že už ty pochybnosti nebudou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Následující interpelaci přednese pan poslanec Karel Rais a je cílena na pana ministra školství, prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, paní místopředsedkyně, dobrý den, kolegové a kolegyně, páni ministři. Já bych se chtěl věnovat problematice podfinancování vysokých škol a zejména tedy platů učitelů. Zabrousil bych ještě do doby, kdy vláda dávala dohromady státní rozpočet. Tehdy jsem s kolegy z hnutí ANO dal pozměňovací návrh pro navýšení výdajů kapitoly Věda a vysoké školy o zhruba 1,4 miliardy korun. Koalice rozhodla 108 hlasy, že tento pozměňovací návrh nebyl přijat. No, tak jsme nějak žili. Upozorňujeme samozřejmě na ten chronický rys, na podfinancování vládní politiky. Naposled na to upozornila Česká konference rektorů v Brně 6. 6., která podporuje požadavek na navýšení výdajů státního rozpočtu pro příští rok už ve výši 6 miliard korun, a to ještě považuje za spodní hladinu.

V podstatě mi jde o to, jak se ještě letos bude řešit problém podfinancování univerzit jako celku, protože si myslím, že chybí jak provozní peníze, tak zejména tedy peníze nebo finance na platy. Jenom několik údajů. Když se podívám na průměrnou měsíční hrubou mzdu vysokoškolských asistentů, tak ta je asi o 20 až 36 % nižší, než činí průměr mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním. Když půjdete do leckterého hypermarketu, tak mně asistenti pak tedy sdělují, že tam jsou samozřejmě nabídky na vyšší plat u pokladní, než u nás na škole. (Předsedající: Čas.) Dobře, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas. Děkuji. Ještě bude příležitost k doplňujícímu dotazu. Prosím, pan ministr školství.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za otázku. Myslím, že debata o financování vysokých škol má několik rozměrů. Ten první se týká vlastně celkových výdajů na vysoké školství. Tady je potřeba říct, že největšího propadu dosáhl rozpočet školství a vysokého školství v letech 2015 a v letech 2016. Tehdy se propadly na úplně minimální úroveň v jakýchkoliv evropských srovnáních. Od té doby rostly výdaje na školství obecně, na vysoké školy ale velmi pomalu, protože v tom roce 2016 byla přijata regulační opatření, která v zásadě zamrazila počty vysokoškoláků, a také do značné míry rozpočty vysokých škol, které od té doby rostly jenom mírně.

Je třeba ale říct, že výdaje na jednoho studenta jsou v České republice, pokud samozřejmě sledujeme vždycky s nějakým zpožděním, ta srovnání jsou vlastně na průměru vyspělých zemí a jsou srovnatelné vůči HDP s Německem, vůči HDP na hlavu. Je důležité vědět, že my na studenta nedáváme málo. Jiná otázka je, jak efektivní jsou vysoké školy a jak hospodaří s prostředky, které dostávají v zásadě pořád z velké části vázány na vzdělávací činnost. Mzdová situace na vysokých školách je následující. A myslím, že není úplně korektní si vybírat pouze kategorii asistentů, protože asistenti jsou lidé před dokončením doktorského studia, což na vysokých školách jsou v zásadě doktorandi vykonávající nějaké další funkce. Ale vlastně si moc neumím představit, že by v té kategorii byl někdo na delší dobu, protože jakmile dosáhne doktorátu, tak se může kvalifikovat jako odborný asistent a tam už je ta situace odlišná.

Za rok 2023 máme statistiku, která říká následující: plat profesora v průměru ze státního rozpočtu na jeden úvazek je 100 000 korun plus jednotka nějaká, průměrný plat docenta byl 75 000 korun měsíčně a průměrný plat odborného asistenta byl 55 000 korun měsíčně. Je to aritmetický průměr. Samozřejmě jsme si všichni vědomi velkého rozptylu mezi vysokými školami. My jsme po debatách minulém roce zveřejnili ta čísla, jsou k dispozici pro celou veřejnost a můžou se podívat i na odchylky na jednotlivých univerzitách. Já myslím, že je to fér říci. Tato anonymizovaná data mohou pak i vést politiky některých univerzit ke korekcím v odměňování. Ale z hlediska průměrných hodnot si myslím, že pořád je české vysoké školství poměrně dobrým zaměstnavatelem se vším vědomím těch rozptylů.

A teď chci jenom upozornit ještě na jednu jako záludnost té statistiky. To jsou peníze na jeden úvazek ze státního rozpočtu, to znamená, nezohledňují se tady odměny z hospodářské činnosti, které v případě řady škol a fakult mohou být poměrně vysoké, protože příjmy za výuku v angličtině, za smluvní výzkum nejsou zohledněny v této statistice. Takovou nemáme v tuhle chvíli aktuální. My jsme proto měnili požadavky na výroční zprávy univerzit, abychom měli statistiku zahrnující i ty další zdroje. A navíc, jak nepochybně kolega emeritní rektor dobře ví, jeden úvazek je pro řadu akademiků vlastně často ještě doplňován nějakým dílčím úvazkem projektovým. Není to standard, ale není to také neobvyklé. Takže nepochybně řada akademiků buď na své stejné instituci získává více, než je ten jeden úvazek, anebo na nějaké jiné vzdělávací instituci, protože dnes třeba registr docentů a profesorů pokrývá jenom tyhle kategorie, ale ne ty další. Tak jenom ta realita může být ještě o něco barevnější.

Já bych si samozřejmě přál, aby ty platy byly vyšší. Já považuju za nezbytné zvýšit výdaje především proto, abychom navýšili kapacitu vysokých škol v souvislosti s nástupem silnějších populačních ročníků. A považoval bych za správný cíl, abychom se z hlediska průměrných výdajů vůči buď HDP na hlavu, nebo v paritě kupní síly pohybovali alespoň na průměru vyspělých zemí. Proto navrhuji v diskusi o státním rozpočtu navýšení o 6 miliard korun, které považuji za důležité proto, abychom připravili kapacity na navyšování počtu studentů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A doplňující dotaz pana poslance Raise. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuju. Já mám spíš poznámky. Tam u toho platu docentů a ta částka 70 000, já mám samozřejmě trochu negativnější údaj, jako nižší průměry. Tam je to prostě otázka mediánu třeba. Ten průměr je zkreslený. Druhá záležitost je limit úvazku. Dneska na školách je v podstatě úvazek maximálně 1,2 navíc. To si sami limitují oproti zákoníku práce. Třetí poznámka. Ono by to chtělo větší sílu managementu. A myslím si, že teď je právě příležitost posílit pravomoci managementu školy. A samozřejmě s tím souvisí i zodpovědnost za manipulaci s financemi. A myslím si, že teď je doba, když projednáváme novelu zákoníku, tak tam posílit roli rektorů a managementu. Tak asi toto k tomu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas. Děkuji. Prostor pro reakci pana ministra. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Já už budu stručný, protože předpokládám, že budeme pokračovat v té debatě i na půdě školského výboru při projednávání té novely. Děkuju za ten podnět. Ano, prostě aritmetický průměr je jiná míra než medián a tam samozřejmě ty výsledky jsou jiné. Dlouhodobě Ministerstvo školství sleduje aritmetické průměry, které prostě dávají tato čísla. Bohužel nemám v tuhle chvíli čísla o rozptylu kolem toho průměru, ale je samozřejmě značný mezi jednotlivými vysokými školami. Rozdíly jsou desítky tisíc v průměrech mezi jednotlivými univerzitami. Závisí hodně na efektivitě managementu těch škol. A souhlasím obecně s trendem posilování centrálních kompetencí na univerzitách. Jenom vyzývám k tomu, aby se to dělo způsobem, který je z hlediska reprezentací dostatečně průhledný a je prostě výsledkem přece jenom nějakého konsenzu klíčových hráčů, což není snadné, protože samozřejmě ty zájmy mohou být přiměřeně odlišné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Následující interpelaci přednese pan poslanec Lubomír Wenzl. Interpelace je na omluveného pana ministra Válka. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený nepřítomný pane ministře zdravotnictví, "Česku mohou zase chybět antibiotika. Kvůli Německu", tak zněl jeden z titulků v otevřených zdrojích v minulých dnech. Proč k tomu může dojít? Jedná se totiž o to, že Německo a několik dalších zemí hromadí léky, a týká se to mimo jiné i antibiotik, kterých byl v minulém roce výrazný nedostatek. Výrobci tam totiž musí nově držet u ohrožených léčiv půlroční zásobu výrazně déle, než je tomu v ostatních zemích, včetně naší republiky. Hrozí tedy, že pro Čechy už léky nezbydou. I vy sám, pane ministře, jste tento nekolegiální postup kritizoval s tím, že ale máte řešení s německou stranou. V případě potřeby totiž budete situaci řešit přímo s německým Ministerstvem zdravotnictví. Ale ptám se: Bude toto stačit? O tom, že situace může být v následujícím období vážná, svědčí vyjádření před jednáním v Lucemburku vašeho náměstka Jakuba Dvořáčka, který uvedl: "Moje zima bude pravděpodobně opět krušná."

A pro dokreslení, jak vážný problém může nastat: z otevřených zdrojů vyplývá, že se šestiměsíční skladová zásoba všech léčiv spotřebovaných v Německu představuje 25 % dodávek do Evropské unie. A je to takový objem léčiv, který odpovídá celoroční spotřebě léků v 11 zemích střední a východní Evropy včetně České republiky.

V této souvislosti vás, pane ministře, žádám o odpovědi na následující otázky. Za prvé: Je z vašeho pohledu situace opravdu vážná? Za druhé: Jste přesvědčen, že vy osobně a vámi vedené ministerstvo jste udělali vše pro to, aby nenastala kritická situace v oblasti dostupnosti antibiotik? (Za třetí:) Nebo je situace z vašeho pohledu již vyřešena vámi představenou dohodou s německým Ministerstvem zdravotnictví? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za zdržení času. Pan ministr je omluven a odpověď přijde v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní přednese svou interpelaci pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře zdravotnictví, moje otázka směřuje jasným směrem, jak budeme, nebo budete řešit situaci s přesčasy ve zdravotnictví? Protože je pololetí za tři dny a jasné je, že většina těch exponovaných lékařů vyčerpá ty limity 415 hodin, nebo už je má vyčerpány. A lékaři už se sešli, pokud vím, mám informace z komory, že už se opít nenechají, protože poslední peníze, které obdrželi, byly ještě od Babišovy vlády. Takže vidím, že prostě na podzim zase bude v nemocnicích veselo a nevím, jestli se najde nějaký další Přáda, které ho vyděsíte tak, že hodí zpátečku a couvne z toho. To si myslím, že ne.

Ta situace je prostě špatná, tak jak jsem to říkal asi před nějakým časem. Před x měsíci jsem tady stal a říkal jsem, varoval jsem před tím, aby se braly peníze ze zdravotnictví, že se nevalorizovaly platby za státní pojištěnce. Vy jste tady argumentoval, že se válí pojišťovnám na účtech peníze. Už se tam tedy neválí, už jsou všecky v minusu, tak to se povedlo, v uvozovkách. No ale teď prostě přichází ten čas, tak, jak jsem vám říkal na výboru, že by bylo dobré zaplatit doktory v noci tak, jak platíme zedníky přes den, alespoň v této výši. Bylo by to velmi milé. Nejenom v noci, ale třeba o víkendech, pátky, svátky, Vánoce, Silvestry a tak dál. Protože ty hodinové tarify nebo ty platby jsou naprosto astronomicky rozdílné. To, co chce zedník, a to, za co musí operovat v noci doktor.

Takže blíží se opět ten náraz do zdi a já nevím, mám pocit, že práce na tom novém zákoně o odměňování ve zdravotnictví nějak zamrzly už příští týden nebo přespříští tady budeme naposled a nic se nějak neděje. Takže bych chtěl vědět, nevím, kdy tu odpověď dostanu, ale on mně asi tu odpověď dá život sám. Takže vám děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Každopádně odpověď přijde i v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A my přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Jany Hanzlíkové, taktéž na omluveného pana ministra zdravotnictví. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, můj dotaz se týká věku dožití ve zdraví, protože Česko stejně jako další státy čeká do budoucna nárůst počtu lidí staršího věku, tedy nad 65 a nad 85 let, což víme, protože to vyplývá z demografického vývoje. A vláda zatím na demografický vývoj reagovala změnami v důchodovém systému, které negativně dopadly na starší lidi v předdůchodovém věku, a to především v možnosti využití odchodu do předčasného důchodu. A v současné době nám tady ve Sněmovně leží návrh, který prodlouží věk odchodu do důchodu. A to jsou všechno kroky, na které je třeba reagovat také ve zdravotní oblasti a je jednoznačně nutné se zaměřit na zlepšování zdravotního stavu obyvatel. Protože není možné, aby vláda na jednu stranu navrhovala změny, které znamenají prodlužování pracovní aktivity lidí s tím, že zároveň tedy v tom zdravotnictví se nezačne řešit stagnace věku dožití ve zdraví.

Takže myslím, že je třeba se daleko více zaměřit a daleko více podporovat preventivní programy, čímž nemyslím preventivní programy, které už nyní existují a které jsou zaměřené na jednotlivá onemocnění, ale myslím preventivní programy zaměřené obecně na zlepšování celkového zdraví člověka. Protože víme, že nemoci u lidí začínají v tom větším rozsahu už někdy mezi padesátým a šedesátým rokem. Také víme, že přibývá onkologických onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění a objevují se stále v mladším věku.

Takže z toho důvodu se ptám pana ministra zdravotnictví, jakým způsobem na to bude ministerstvo reagovat. A byla bych ráda, kdybych se dozvěděla nějaké konkrétní aktivity nebo konkrétní třeba dotační tituly, (Předsedající: Čas!) které Ministerstvo zdravotnictví připravuje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také. Děkuji. Odpověď přijde do 30 dnů písemně. Protože není přítomen pan poslanec Nacher, který byl vylosován následující, tak přistoupíme k další interpelaci paní poslankyně Hanzlíkové. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji a tato je směřována na pana ministra práce a sociálních věcí, takže jsem ráda, že tady je. A jedná se o systém nadregionálních sociálních služeb, o kterých jsme tady dlouze již hovořili. Měla jsem na ně i interpelaci. Jsou to za mě velmi důležité sociální služby, protože ony se zaměřují na opravdu hodně specifické klienty. Vím to, protože jsem několik těch sociálních služeb i sama, když jsem byla na MPSV, do té sítě zařazovala, takže vím, že jsou velmi potřebné, a skutečně ti klienti jsou například s poruchou autistického spektra a podobně. K tomu systému, k té změně, kterou jsme tady projednávali a která vlastně se chystá, tak došlo k několika jednáním na výborech. Byly, dá se říct, emotivní i ze strany těch poskytovatelů sociálních služeb. Teď samozřejmě ty debaty tady ve Sněmovně utichly, ale obrací se na mě stále klienti těch sociálních služeb, protože ta nejistota, která byla v době projednávání toho návrhu, tak ta u nich zůstala.

Takže bych se chtěla zeptat pana ministra, jaký je teď ten aktuální stav, protože zástupci MPSV nám na výboru říkali, že je čeká vyjednávání v podstatě s kraji u těch sociálních služeb, které nezůstanou vlastně zařazeny v síti těch nadregionálních služeb. Takže by mě zajímalo, jaký je ten aktuální stav a zda ti poskytovatelé sociálních služeb, kterých se to týká, mají informace z MPSV, anebo jestli mají možnost třeba být i při tom samotném vyjednávání s kraji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a předávám slovo panu vicepremiérovi Marianu Jurečkovi. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já chci na úvod říci pár důležitých momentů. My neplánujeme na rok 2025, že by docházelo k nějakým zásadním změnám pro tu béčkovou nadregionální síť. My jsme tady jasněji, trpělivě na sociálním výboru se snažily vysvětlovat, že ty emoce, které se kolem tohoto tématu zvedly, a i nějaké, řekněme, nepravdivé informace, které šly terénem, že opravdu nejsou záměrem MPSV. Já si uvědomuju to, že teď jako po tom půlročním období, které bylo poměrně řekněme, emočně vypjatější, tak samozřejmě je důležité, aby se teď ty věci opravdu reálně naplňovaly. A to, co jsem taky říkal na výborech i veřejně, tak aby se také realizovalo.

Zhruba před dvěma a půl týdny bylo setkání tady v Praze se zástupci nadregionální béčkové sítě. Byli osloveni všichni, kteří v té béčkové síti jsou, mohli přijít, byla tam poměrně velká účast, co já vím, já jsem tam přímo osobně nebyl, ale byly tam moje kolegyně z MPSV, jak paní vrchní ředitelka Odstrčilová, tak i paní ředitelka Kalová a další. Představili, jaké by měly být ty kroky včetně harmonogramu. Předpokládáme, že bychom někdy v září, v říjnu nejpozději chtěli mít finální podmínky pro to, abychom mohli zveřejnit parametry tohoto programu na příští rok.

Samozřejmě budeme chtít v těch dalších měsících také otevřít i jednání s kraji. Já si myslím, že je namístě, abychom tam potom také přizvali i zástupce, nevím, jestli dokážeme úplně všechny, nebo to dáme na nějakém principu, řekněme dohody, že by tam byli vyslaní zástupci z řad těchto poskytovatelů. To ještě budeme muset promyslet, včetně diskuse toho, jakým způsobem tu metodiku bychom do budoucna chtěli a ty podmínky upravovat. Na co se chceme soustředit pro ten případně příští rok, tak možná ještě nějaká cizelizace těch parametrů z pohledu sledování těch ekonomických ukazatelů, efektivity. Ale nikoliv na to, že bychom tady nějakým způsobem teď chtěli některého z poskytovatelů, kteří jsou v béčkové síti, vyřazovat a podobně. To garantuji, že se rozhodně nebude dít.

Musím doplnit, že ta situace, bych řekl, se zklidnila, že z těch reakcí a z toho, co já třeba s některými z těch lidí komunikuju, tak vnímají, že není tady nějaké přímé ohrožení, které by mělo souvislost s tím vyřazováním, ohrožení neposkytování služeb. Co bude, a to je důležité samozřejmě, co bude otázkou příštích dvou měsíců, tak je otázka rozpočtu. Předpokládám zase opět, že někdy na začátku září, první nebo druhý týden v září budu schopen říct poskytovatelům v béčkové síti, ale i krajům, kolik peněz budeme mít na celkovou alokaci dotačního titulu. Kolik bude na áčko, kolik bude na béčko- Tak tolik asi pro ten harmonogram a pro ty věci, které se budou realizovat a které chystáme. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně a vnímám zájem paní poslankyně o doplňující otázku a současně my se vystřídáme v řízení schůze. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuju za tu odpověď. Je pravda, že jsem myslela právě na to, jestli to jednání s kraji vlastně plánujete ještě před tou výměnou v podstatě, ke které asi na některých krajích dojde, takže chápu, nebo doufám tedy, že jsem to pochopila správně, že určitě ne, protože tam teď se budou řešit tedy ty parametry. Tak můj dotaz teď je, jestli alespoň tedy někdo z těch poskytovatelů, kterých se to týká, budou přítomni nějakým způsobem při tom nastavování parametrů. Jestli přece jenom budou moct do téhle věci nějakým způsobem zasáhnout, protože ono samozřejmě se jedná jakoby o jejich budoucnost, takže chápu, že to je pro ně hodně důležité. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. My jsme se vyměnili v řízení schůze. Budeme pokračovat v probíhajících interpelacích a vidím pana ministra, že se chystá k odpovědi. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já si dovolím ještě zareagovat na tu doplňující otázku. Já mohu garantovat to, že byť nejde ten dotační titul a jeho parametry před tím vyhlášením do mezirezortního připomínkového řízení, jde jenom vnitřním připomínkovým řízením, ale já dělám na ministerstvu za ty tři roky, a vy to myslím, že asi také víte, rozšířená vnitřní připomínková řízení tak, aby měli možnost i zástupci jak nevládních organizací, tak i zástupci těch konkrétních poskytovatelů dát připomínky k tomu návrhu, který budeme potom, předpokládám, někdy na přelomu září, začátkem října potom zveřejňovat z hlediska parametrů pro dotační titul B na příští rok. To znamená, já předpokládám, že někdy v průběhu zase přelomu srpna, září by to připomínkové řízení mělo běžet, takže budou mít možnost se k tomu vyjádřit i poskytovatelé.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Od 14.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Carbol, od 14.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Dvořák a z členů vlády od 16.30. se omlouvá z pracovních důvodů pan ministr Petr Hladík a od 14.30 do 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Vít Rakušan.

Jako další je přihlášen se svou interpelací pan poslanec Patrik Nacher. Není přítomen, dobře. Půjdeme dál.

Jako další je potom paní poslankyně Karla Maříková. Také není přítomna.

A v tom případě požádám o vystoupení paní poslankyni Zuzanu Ožanovou a bude interpelovat pana poslance - pana ministra Ivana Bartoše. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Budu interpelovat pana ministra i pana poslance v jedné osobě, takže jste to řekl zcela správně. Já jsem dala rádoby vtipný název interpelace: české zásuvky, překážka digitalizace. Víte, pane ministře, kolega David Pražák opakovaně upozorňuje na možné problémy s digitalizací stavebního řízení. Neustále chtěl tento bod zařadit na jednání na plénu a stále mu bylo řečeno, že vše je zalité sluncem, že se nic neděje.

Já jenom bych se chtěla zeptat, jestli případně, pokud se všechno nebude dít tak, jak si představujete, budete mít i nějakou osobní zodpovědnost za tu situaci, která nastane. Počkejme si. Ale nicméně, prosím vás, to by nevymyslel ani Jára Cimrman s těmi zástrčkami! Když jsem si přečetla, já si dovolím citovat, protože to fakt člověk nevymyslí: Část nových počítačů, které mají úředníkům pomoci s přechodem na digitalizované stavební řízení, přišlo se špatnými koncovkami u nabíječek. Místo českých zástrček dorazily s koncovkami pro britskou síť. V Česku je nepoužitelné. Pane ministře, jak se to může stát? Máme Digitální agenturu, ale ona místo digitalizace bude muset začít řešit technické problémy. Promiňte mi, ale opravdu to je jak z Járy Cimrmana! To možná ani není k tomu víc co dodat!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr je přítomen a odpoví vám na vaši interpelaci. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo, a ještě než odpovím, tak myslím, že včera při zahájení jednání o programu schůze jsem zhruba deset minut odpovídal na veškeré otázky, které také k programu schůze byly vzneseny k digitalizaci.

Ale teď k vaší interpelaci. Ona se fakt jmenuje české zásuvky, překážka digitalizace. Jako fakt tohle budeme řešit? Je to jako kauza, které tady budeme věnovat čas? Já budu stručný. Co se stalo? V minulém týdnu dodavatelé začali rozvážet na 600 stavebních úřadů novou výpočetní techniku. Je to 4 500 notebooků a 9 000 velkoformátových monitorů. Máme dva dodavatele. Jeden rozvezl 2 358 sad z celkových 2 900 a hned na začátku si všimli, že u jednotek procent dodaných sad je přibalena britská zástrčka. Druhý dodavatel rozvážel celkově do 182 obcí, přičemž dnes a zítra rozváží na posledních 12 obcí a ještě u 10 dalších obcí čeká, až tito podepíšou smlouvu, a všechny zástrčky byly v dodávce správné. Já to nechci nijak zlehčovat. Prostě někdo v tom dodavatelském řetězci a já jsem si dělal i trochu legraci, že příště osobně zkontroluji krabice někde v Holandsku, nebo kde se to balí, skutečně pochybil, ale je to ten zásadní problém digitalizace? Nejsou to dlouhodobě ještě z minulé vlády podfinancované registry? Není to dosavadní resortismus, který vámi zmiňovaná DIA se snaží překlenout? Nebo možná zkostnatělost veřejného zadávání? Já si fakt myslím, a dokonce jsem viděl některé členy pražské ANO, jak si sponzorovali tento příspěvek jako důkaz zpackané digitalizace.

Chci říci, že dodavatel, který toto spáchal v uvozovkách, zahájil jejich výměnu a nejpozději do 24. 6., což už bylo, tyto vyměnil. A i kdyby to neudělal, jsou to standardní kabely, kterých jsou na každém úřadu desítky, a dodali jsme dokovací stanice. Takže počítač se zacvakne do té dokovací stanice a ty sady jsou plně funkční. Práce s dokovací stanicí je standard a většina úředníků přes ni dneska ten počítač zapojuje, když přijde do práce, takže ty kabely by stejně málokdo použil.

A já chci říct ještě jednu věc. Kdybychom ty monitory nedodávali, tak digitální stavební řízení by se stejně v pondělí spouštělo. Ty stavební úřady výpočetní techniku mají, oni nepracují na psacích strojích. Nové notebooky a monitory je něco navíc. My jsme se rozhodli, abychom zajistili všem úřadům dostatečný pracovní komfort v tom novém systému, proto jsme na to připravili peníze v Národním plánu obnovy, je to asi 208 milionů, a proto dostanou to vybavení zdarma. Naopak jsme tím centrálním nákupem s Ministerstvem financí ušetřili i s tou administrativou a ty obce, který podepsaly včas smlouvu, a nebylo to lehké, tak je dostanou všechny do konce června.

A já bych zdaleka nemluvil o všech obcích. Já si jenom dovolím - a vím, že se to netýká všech, takže ty, kterých se to netýká, snad prominou, já vám přečtu, co ten dodavatel techniky nám napsal: "Žádáme vás, apelujte na zbylé obce bez smlouvy i na obce s platnou smlouvou, které mají zájem o její dodatkování a změnu počtu sestav. Taktéž požádejte vaše kontakty na obcích, aby poučily své nominanty k převzetí techniky, ať reagují na písemné výzvy k plnění a na výzvy k vyjasnění pozice obce jako povinné k dani z přidané hodnoty. Jejich nečinnost mnohdy komplikuje rozvoz techniky nebo fakturaci." Takže my jsme zpracovali skrze CRR distribuci tohoto, sesbírání těchto objednávek, centrální nákup a tu distribuci a v jednotkách procent tam ten kompletátor přibalil prostě špatné zásuvky - anglické.

Já bych fakt chtěl, abychom řešili třeba jiné otázky než otázky zásuvek. Českým občanům, úředníkům, ekonomice a jejich konkurenceschopnosti by to prospělo asi víc. To je, myslím, dlouhodobý cíl té digitalizace. A v pondělí 1. července, kdy se ten systém bude spouštět, rozhodně nejsme v žádném cíli. Jsou to tři velké systémy. Žádný rozjezd takhle velkého projektu a zákony změnit není bez zaškobrtnutí. A já mám tu kůži na trhu od začátku, co jsem na to MMR šel realizovat ten proces, který se nějakým způsobem možná měl spustit už v minulých letech, nebo digitalizace stavebního řízení byla na MMR řešena od roku 2014, tak prostě postupuji s nejlepším vědomím a svědomím ty věci dodat. A ty zástrčky, to je fakt směšné!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně bude mít doplňující otázku. Prosím?

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Ona není úplně doplňující, ona již zazněla. Já jsem se ptala, když se to fakt nepovede, jestli vyvodíte osobní odpovědnost, pane ministře. Já sama jsem byla přítomna, když se měnily dva systémy - registr vozidel a registr řidičů. Registr vozidel, to byl velký mediální problém. Ale víte, proč to vzniklo? Protože se to uspěchalo. Ministerstvo vnitra tlačilo Ministerstvo dopravy k rychlejšímu převzetí, přitom mělo dojít k pozdějšímu. Nebylo to doladěné, protože z přílišného spěchu vznikly problémy. A protože jsem si to já sama zažila, a také jsem si zažila, kdy registr řidičů - byla jsem v sobotu, v neděli v práci, abych to pomohla odzkoušet, tohle jsem si zažila. A proto se o to obávám možná víc než ostatní kolegové, protože ne každý má na to čas. Ale hlavně i to učení se toho nového programu. Tam zaznívá to, že ta výuka nebyla dostatečná, to proškolení těch kolegů. Takže osobní odpovědnost. To je ta otázka.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Moje osobní odpovědnost je tuto transformaci dotáhnout do zdárného konce. Když se podíváte na web Ministerstva místního rozvoje, tak proběhlo v oblasti zákona, což, jak jsem zjistil, někteří ho otevírají teď, protože zjišťují, že bude za čtyři dny už platit, školíme od prosince a já jsem byl na některých těch školeních fyzicky, na těch dvou velkých, krajských. Máme k tomu infolinky, každý úřad má dvě telefonní čísla. Věc, která se týká zákona, pokud nebudu něčemu rozumět, věc, která se týká digitalizace. Máme call centrum. Do toho prvního webináře, všechny jsou nahrány na webu a já jsem včera zjistil, a já nebudu jmenovat, že někteří zaměstnanci stavebních úřadů, jejich šéf, nevím jestli tajemník nebo kdo, vůbec neřekl, že jsou nějaká školení. Oni to ani nevěděli, přitom to posíláme ve všech infomailech. Proto jsou ta všechna školení uložena na stránkách Ministerstva místního rozvoje, vzdělávání, jsou to celodenní webináře. Tam se přihlásilo 4 tisíce lidí a pak jich třeba dorazilo jenom tisíc.

Já chápu, že i třeba z důvodů té změny hodně těch podání - a sleduju to, do kolaudace, ne všechno jsou tedy záměry stavební, prostě teď jsou ty úřady pod tlakem, protože všichni k tomu danému datu to tam dávají, ale to by dávali, i kdyby to dané datum bylo 1. 1. 2025.

Poslední věc, kterou chci říct, ale já chci, abychom to do budoucna změnili v legislativě. My máme problém, že spousta systémů, které spouštíme, se spouští k datu platnosti toho zákona. A vy dokonce nemůžete těm úředníkům, protože oni mají jakýsi send box, kde si to mohou vyzkoušet, vy jim nemůžete zpřístupnit ty registry, protože oni to právo k nim přistupovat získají až nabytím platnosti toho zákona.

Tak já jsem rád, že třeba u těch eDokladů to je obráceně, že se tam mohli zapojovat všichni, co chtěli dobrovolně, nikoliv povinně, vždycky tam byl ten milník. Bohužel tenhle luxus jsme neměli.

No a já rozhodně nebudu v neděli ležet někde na pláži. Nedělám to žádný den, takže já budu u toho spouštění. Ostatně jsem u toho každý den.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další se svojí interpelací vystoupí pan poslanec Igor Hendrych na pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, opět na ministra práce a sociálních věcí. Je to interpelace vztažná, vlastně k novele zákona o sociálních službách, kterou jsme měli probírat v rámci tisku 704 (?) zítra, ale podle mých informací se to odsouvá. Nicméně si myslím, že je to dobré to tady využít i v rámci interpelací.

Já mám takový jakýsi dotaz, spojený možná s podnětem, jak to pan ministr vnímá, chápe. Velmi velké kontroverze na výboru pro sociální politiku vzbudil pozměňovací návrh paní poslankyně Bačíkové, který ruší maximální úhradu podle úhradové vyhlášky v zařízeních pobytových sociálních služeb, které nejsou v krajských sítích, respektive nejsou v takzvané celostátní síti B. Ve mně to vzbudilo obavu, že v podstatě kraje, které jsou podle zákona o sociálních službách těmi, kteří zajišťují dostupnost sociálních služeb na území svého kraje nebo na svém území, v podstatě mohou de facto tak trošku usnout na vavřínech a říci si - my máme tady nějaké služby pobytové, konkrétně v síti, máme jich řekněme dost a teď tady vlastně vzniká nějaká nová možnost, vznik nějaké nové množiny kapacit pobytových služeb, kterou budou zajišťovat nějací soukromí poskytovatelé, kteří nejsou v přijímání plateb od občanů limitováni a my tím pádem v podstatě už tu krajskou síť nemusíme rozvíjet, protože v zákoně o sociálních službách je uvedeno, že ten kraj v podstatě zajišťuje podle písmene g) § 95 dostupnost poskytování sociálních služeb.

A teď mě zajímá, co to je ta dostupnost. Je to to, že existují ty kapacity nebo jsou skutečně dostupné širokému spektru občanů, aby si je mohli dovolit? Je to na déle, budu se k tomu vyjadřovat i v rámci projednávání tohoto tisku, ale aspoň takto stručně.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana ministra o reakci. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já moc děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. V této interpelaci si myslím, že, když se podívám na ten vývoj, tak kraje ano, po reformě jsou zodpovědné za zajištění sociálních služeb na svém území, jsou zodpovědné za plánování víceleté, dnes tedy v tom tříletém taktu a mají zajistit dostatek kapacit sociálních služeb pro různé typy klientů. To je praxe, která takto má být v ideálním případě. Bohužel, a v tom tady já s vámi nebudu souhlasit, myslím, že nenajdeme žádný kraj, kde bychom mohli říct, že kraj má splněno, má dostatečné kapacity ve všech typech služeb, pro veškeré typy klientů z hlediska jejich potřeb a nemusí tu síť už rozvíjet a není tady důvod, aby o tom dál přemýšlel.

Vidíme, jaký je demografický vývoj, vidíme, kolik kapacit chybí, vidíme, jaké jsou převisy poptávky nad nabídkou a vlastně to, proč dneska kraje nemají větší rychlost tempa růstu těch sítí je dáno vlastně do určité míry tím, že část těch argumentů je nedostatek finančních prostředků, což u některých krajů já osobně jako argument neberu, protože když se podívám na hospodaření těch krajů, když se podíváme na přebytky hospodaření, tak ten argument zdaleka ne u všech krajů platí, u některých však je nutno říct, že ano a pak je to vlastně na bázi i politického rozhodnutí zastupitelstva, jestli ten daný odbor na kraji, daný radní nebo náměstek zpracuje tu agendu, nicméně potom samozřejmě je před tím rozhodnutím, zdali to zastupitelstvo schválí, správné jsou dotazy na to, zdali je zajištěno financování. Sám jsem byl přes osm let krajským zastupitelem, předsedou finančního výboru, tak tu problematiku docela dobře znám.

Takže my jsme v situaci, kdy dlouhé roky tady ti řekněme privátní poskytovatelé, neboli poskytovatelé, kteří nejsou v síti, tady jsou. Svým způsobem doplňují tu nabídku sociálních služeb, ale nejsou v žádném případě nikdy na tom území nějakým dominantním poskytovatelem. Já ta čísla v hlavě úplně v detailu na poslední lůžko - ale myslím si, že ten rozdíl je dneska nějakých 30 tisíc lůžek v pobytových službách, které jsou v rámci krajských sítí na zhruba necelých 5 tisíc, které jsou za ty roky vytvořené u těch poskytovatelů, kteří jsou mimo síť.

A ten směr a ten cíl za nás je, abychom za prvé na prvním místě se soustředili na budování kapacit a na podporu kapacit domácí péče, a tady je to především postaveno na tom mít tu podporu v terénních službách, v odlehčovacích službách, denní, týdenní stacionáře a to víme, že nemáme. To je dnes vlastně úzké hrdlo pro tu možnost navýšení lidí, kteří by mohli být v domácím prostředí, v domácí péči.

Pokud jste položil ten přímý dotaz, tak my jsme samozřejmě poměrně dlouho debatovali a zároveň s tím přišla Evropská komise v návaznosti na milníky Národního plánu obnovy, kdy oni říkají - myslíme si, že by bylo dobré se podívat na to, zdali ten rozvoj i těch kapacit mimo krajské sítě by mohl být rychlejší. A zase myslím, že i vy to sám velmi dobře znáte, že jsou tady opravdu seriózní poskytovatelé těchto služeb, kteří jsou mimo sítě, pak jsou samozřejmě i ti, u kterých máme ty problémy, které jsme viděli v posledních letech a kteří vlastně jsou ve velmi podobné situaci jako privátní zdravotnická zařízení, kde já jako klient přicházím a vím, že to zařízení nemá službu s mojí zdravotní pojišťovnou nasmlouvanou a já tam přicházím s tím, že přesto do toho zařízení chci vstoupit, chci si nějakou službu nechat udělat, nějaký úkon, a plně to budu hradit. Tom vím dopředu transparentně, znám ty podmínky, znám ten ceník a toto plně podstupuji dobrovolným rozhodnutím.

A my jsme tady tou debatou o té úpravě, že bychom u těchto zařízení neaplikovali vlastně úhradovou vyhlášku včetně těch jejich stropů, tak jsme sledovali ten cíl vlastně umožnit tady, aby to bylo transparentní, protože přestože tam ta úhradovka dneska platí, tak - a to jste i vy říkal na tom sociálním výboru - prostě oba víme, že tady dochází k systému, já jsem to tam nazval jako že to je Klondike, že prostě netransparentně, neférově, jsou ti lidé, a často jsou to rodinní příslušníci, postavení před dilema dejte sponzorský dar, jestli chcete umístit svého blízkého příbuzného, dejte ho, pokud ho tady chcete udržet, a tak dále. Proto jsme navrhovali efektivnější transparentnější to udělat takto.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec se chystá položit ještě doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuju. Já mám strašně málo času, v té minutě už nestihnu říct všechno, co mám na srdci. Já si to skutečně nechám až to zítra budeme probírat, nicméně jenom taková stručná glosa.

Ano, nejsou dominantním poskytovatelem v těch krajích momentálně ti soukromí poskytovatelé, byť bychom je mohli zařadit mezi ně, ty takzvané neziskovky, dneska to můžou i akciovky nebo eseróčka poskytovat, jako v tom není problém. Ale jsou to někdy transformované společnosti v neziskové organizace, které jsou v té síti, a přesto třeba i chtějí ty dary. Ale tohle je úplně jiná kategorie, úplně nová, respektive ona existuje, ale mám obavu, aby prostě to nebyl doplněk, ale aby to nebyl v podstatě dominantní prvek po čase. Vy jste volil příměr s tím zdravotnickým zařízením. Já nevím. Ano, funguje to tak, jak jste řekl, přesně tak. Ale kdyby se to mělo třeba i v tom zdravotnictví překlopit do situace, že by drtivá většina nebo nadpoloviční většina zdravotnických zařízení byla privátní a neměla smlouvy s pojišťovnami a tak dál, tak si myslím, že by to bylo dost jako závažné pro občany České republiky. Doplněk ano, ale ne aby to byla třeba polovina nebo větší polovina. Ale to si řekneme jindy.

Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: To, co jste říkal v závěru, s tím já plně souhlasím. To se nikdy nesmí stát ani v té oblasti zdravotnické, ani sociální, ale třeba ani ve školské, aby se z toho stala dominantní část. Já si myslím, že když tam ten privátní - je to nepřesné označení, ale řekněme, ten prvek je, který není v té standardní síti, on někdy vytváří do určité míry i trošku zajímavý benchmark, srovnání, tlaky, třeba nějakou jako vyšší kvalitu. Víme, když přišla třeba SeneCura, tak velká část ostatních poskytovatelů se jezdila dívat, jak ten koncept mají postavený, jak to vypadá, jak to vypadá z hlediska materiálně technických, personálních zabezpečení, standardů a tak dále. Takže ono to není úplně na škodu. Já jsem říkal nepřesné číslo, není to 30, je, to 76 tisíc těch, kteří jsou v síti, a těch 5 tisíc, jsou ti, kteří jsou mimo síť. Takže i v tomhle čísle je vidět, že to je opravdu jako naprostá minoritní část. A taky víme, že jsou případy, kdy to zařízení vznikne po dohodě třeba i s tím krajem. Oni řeknou: hele, my teď v tom plánu nevidíme prostor vás tady pustit, až budeme mít aktualizaci, budeme na to mít potom peníze. Takže jsou i případy, kdy to vlastně není odkládáno, ten vznik. Ten vznik vznikne, je tady, ten poskytovatel je mimo síť, začne fungovat, potřebuje zajistit to zabezpečení finanční a pak tam třeba vstupuje. I tyhle modely tady jsou. A co je důležité říct pro toho daňového poplatníka, pokud tu debatu sleduje, že vlastně v ten moment také u toho zařízení tam nejde celá ta dotační část. Tohle tam dává stát ze státního rozpočtu a dávají tam ty peníze kraje, případně města a obce. Takže to je jako zase na vyvážení, abychom si řekli, jak ty finanční toky jdou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Karel Rais a interpeluje pana ministra Mikuláše Beka ve věci audit Cermat. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Dobrý večer. Pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, já bych se vrátil k jednání jedné schůze školského výboru na jaře, kdy pan ministr mně nebo respektive celému výboru slíbil, že předloží audit Cermatu. To se týkalo vlastně ještě činnosti Cermatu před dnešním ředitelem, to byla starší záležitost. Zatím nemám v rukách nic. Tak by mě zajímalo, kdy bude školskému výboru a veřejnosti předložen audit hospodaření Cermatu, který byl proveden nezávislou vnější institucí. To je první dotaz.

Druhý dotaz; protože jsem si přečetl, že tam byly zjištěny dost velké chyby ještě v roce 2023, které se týkaly evidence majetku, a rezort - v tom článku, co jsem četl, tam jsou smlouvy s firmou Konica Minolta, která pro Cermat zajišťovala tisk a kompletaci testů přijímacích zkoušek a maturitních testů, a byly zjištěny dost velké chyby a v podstatě tam byly pokuty. Tak by mě, druhý dotaz, zajímalo, zda byly zaplaceny smluvní pokuty od firmy Konica a dalších firem.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče, a prosím o odpověď, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za tu otázku. Já jsem se snažil zjistit, kde se nachází ta odpověď na dotazy školského výboru. Jsem ujišťován, že dopis je připraven k mému podpisu nejpozději na pondělí, ještě se k němu vyjadřoval pan státní tajemník. Já musím říct, že jsem žil dodneška v domnění, že ten dotaz míří na tu kontrolu, kterou jsem slíbil, že provedeme poté, co vznikla ta debata o odměňování těch, kteří se podíleli na systému DiPSy. Ten audit proběhl, respektive ta kontrola v režii tedy od příslušného pracoviště Ministerstva školství. Ta kontrola byla zaměřena jednak na dopady těch předchozích kontrol a na současné hospodaření. Speciálně se soustředila na vyhlášení a zrušení veřejné zakázky na obnovu a zajištění provozu té ICT infrastruktury na Cermatu, na pracovněprávní záležitosti v kontextu právě tedy programování a správy toho systému DiPSy a na vnitřní kontrolní systém na Cermatu. Ten základní závěr je takový, že nebyla zjištěna podstatná pochybení. Byla nalezena dílčí pochybení ve funkčnosti vnitřního kontrolního systému. Já budu rád podrobněji informovat školský výbor o těch výsledcích. A pokud je zájem výboru jaksi zaměřen i na tu předchozí kontrolu, která probíhala ještě v tom roce 2023, tak nepochybně připravíme ty výsledky. A omlouvám se za zpoždění toho dopisu, který doufám odejde počátkem příštího týdne.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě doplňující otázka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: To není ani otázka, spíš poznámka k tomu. Týkalo se to jednak toho bývalého minulého vedení, za co tam byla ta paní ředitelka, tak vlastně ty dotazy z toho výboru se týkaly tady toho dnešního, dnešní činnosti. Při té příležitosti bych chtěl ocenit tedy tu, já nevím, jak to nazvat, prostě tu obrovskou práci těch několika "amatérů", protože to bylo dělané vlastně na dohody o provedení práce. Čili to bych byl nerad, aby někdo tohleto zlehčoval. Na druhou stranu je otázka, jestli toto je standardní způsob - zaměstnávání příbuzných a přes dohody, jestli to je standardní způsob přístupu k řešení takové obrovské zakázky, na kterou normální instituce investuje časově desítky lidí. A pak to samozřejmě nese taky ten dotaz, k čemu ti lidé, ti zbývající, protože tam je asi 70 lidí, k čemu jsou.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuju. Myslím si, že to není standardní způsob. Jenom standardním způsobem bychom ještě několik let neměli nic. To je bohužel tak v současném režimu různých výběrových řízení a jejich zpochybňování a vlastně dodavatelů. Já myslím, že nás čeká fakt fundamentální debata o tom, jaká je vhodná balance mezi tím, co si budou ministerstva, stát, zajišťovat vlastními silami a co má být zadáváno externě. A myslím, že s tím máme vlastně oba rozsáhlou zkušenost ze svých univerzit, že se musí najít nějaká balance, a já jsem přesvědčený o tom, že ty centrální úřady potřebují nějakou kapacitu personální IT specialistů mít vlastně ve svých řadách. Myslím si, že to je nezbytný krok k tomu, abychom i lépe byli s to také zadávat ty objednávky směrem ven. Jsem opravdu přesvědčený o tom, že se k tomu musíme posunout poměrně rychle.

Na Cermatu ti ostatní lidé nejsou programátoři. Jsou to lidé, kteří zajišťují to testování a podobně, takže tam v tuto chvíli ta kapacita není. Ale opravdu hodně přemýšlíme o tom, jak na ministerstvu nějaký jádrový tým těch vývojářů ukotvit, protože ten malý pokrok třeba toho rezortního informačního systému, který se připravuje už od roku 2016 a prošel celou řadou výběrových řízení a zase rušení, je opravdu něco, co nás nabádá k tomu, abychom znovu zvážili, jak se postavit k digitalizaci našich rezortů. Myslím si, že i názor Digitalizační a informační agentury v tomto směru míří podobně a myslím si, že v té spolupráci se můžeme konečně posunout k nějakému rozumnému nastavení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Jako další vystoupí pan poslanec Hubert Lang a interpeluje pana ministra dopravy Martina Kupku. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Vážený pane ministře, jsem rád, že jste dorazil. V rámci mého volebního regionu vlastně se realizuje jedna velice významná stavba, která z hlediska dopravní obslužnosti Plzeň-sever je pro nás velice důležitá, a jedná se o úpravu silnice mezi obcemi Rybnice a Hračka(?), kdy se jedná o přeložku silnice 1027(?) od hranice Plzeňského a Středočeského kraje až po statutární město Plzeň. Cílem té opravy je odstranit nevhodné směrové a výškové vedení stávajících komunikací a jejího vedení mimo centrum měst a obcí. Je tam velký ambiciózní projekt v rámci této silnice, a to je, že nejnáročnějším objektem této stavby bude přemostění údolí řeky Střely a železniční trati číslo 160, což spojuje Plzeň a Žatec společným obloukovým mostem, jehož celková délka bude 495,8 délky metru.

Most bude široký 12,6 metru a v nejvyšším místě dosáhne 87,5 metru. Bylo zahájeno stavební řízení na plánovanou přestavbu té silnice I/27 a moje otázka zní - já potom ještě položím i doplňující otázku - že vlastně měla začít v letošním roce ta stavba. Máme dneska červen, zatím tam nevidíme žádné posuny a z našeho regionu se lidé samozřejmě ptají, jestli tedy započte ta stavba v roce 2024, jaký je případně předpoklad ukončení této stavby, protože tato stavba, která bude samozřejmě hodně drahá, je hodně ambiciozní a my jsme rádi, protože náš region potřebuje být dopravně obslužný hlavně na statutární město Plzeň, tak se lidé vlastně ptají, jaká je situace ohledně přeložky této silnice I/27. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, mám sérii dobrých zpráv. Protože důležité je, že 6. května, tedy před více než měsícem, začalo výběrové řízení, respektive zadávací řízení pro výběr zhotovitele na ten konkrétní důležitý objekt mostu přes řeku Střelu v Plasích. Je to jedna ze staveb, o které se určitě bude psát a pokud to dobře dopadne, tak také učit jistě i na fakultách architektury, protože se bude jednat o jeden z nejvyšších mostů v České republice. Bude mít od hladiny řeky Střely výšku 87,3 metr, bude se klenout nad údolím v celkové délce 496 metrů. Ta oblouková konstrukce, jak je zatím uvažováno, tak by měla mít oblouk o rozpětí 180 metrů.

Předpoklad je, že jakmile dopadne, skončí výběrové řízení na zhotovitele, tak bychom mohli už ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku uzavírat smlouvu. My jsme pro tuhle konkrétní stavbu zvolili metodu žlutého feedinku (??). Znamená to, že ten, kdo uspěje v tom zadávacím řízení, bude mít právo zároveň zapojit své inženýry, projektanty do toho finálního řešení toho mostu do dokumentace pro provedení stavby a například i díky svým znalostem technologií, moderním postupům, tak navrhnout v tomto směru optimalizované řešení toho mostu.

Co je zadáno v rámci výběrového řízení, je maximální délka té stavby, a to je 34 měsíců od podpisu smlouvy, což by mělo zajistit zhotovení spolu s tou zbývající částí obchvatu Plasů a tam bychom chtěli právě ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku s výběrovým řízením, se zadávacím řízením začít a dotáhnout to tak, aby se opravdu obě dvě ty části, technologicky náročnější most a technologicky méně náročná část té komunikace, spojily a podařilo se je uvést do provozu k užívání motoristům v roce 2027.

Co se týče celkových nákladů té stavby, tak my v případě samotného mostu počítáme s náklady zhruba ve výši půl miliardy korun, v případě té navazující komunikace, toho obchvatu počítáme s částkou přibližně 1,5 miliardy korun. Bude se určitě jednat o jednu z těch nákladnějších staveb na silnicích první třídy, nicméně jak z hlediska výškového uspořádání té složité situace v blízkosti kláštera v Plasích, ale i při příjezdu do údolí řeky Střely, tak je zcela na místě tuhle stavbu realizovat. Jasně to ukazují aktuální intenzity dopravy. Zároveň zmíním, že další součástí té stavby je obchvat Kaznějova v návaznosti na to, že prvním důležitým krokem, na který se léta čeká a podařilo se ho dovést do této fáze fakticky předrealizační, protože zahájení zadávacího řízení je vlastně takovým klíčovým prvkem pro to, abychom se dobrali té samotné stavby. Troufnu si říct, že jakmile budeme mít možnost podepsat smlouvu se zhotovitelem stavby mostu, tak je úplně zřejmé, že všechny ty další kroky musejí nutně navazovat tak, aby se tu stavbu podařilo v tom společném termínu zpřístupnit, zprovoznit pro veřejnost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane poslanče, chcete doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Děkuji panu ministrovi za vysvětlení. To znamená když půjde všechno dobře, tak bychom se mohli dočkat vlastně v roce 2027 realizace této velice náročné stavby. Já bych chtěl říci, že to, co jste říkal, ano, potom bude ten obchvat Kaznějova, protože my opravdu z toho regionu se potřebujeme dostat nějakým rozumným způsobem do statutárního města Plzně, kde je i víc pracovních příležitostí pro občany z té oblasti Plzeň sever. Musím říct, že je to opravdu dlouhodobá věc, protože 50 kilometrů výpadovky jakoby z Plzně na sever, který potom navazuje na tu karlovarskou dálnici a potom nahoru na Most a na Ústí, tak je to opravdu více než 33, 34 let, kdy tam ta silnice není v pořádku. A samozřejmě, když se to povede zrealizovat, tak nás to výrazně někam posune z hlediska bezpečnosti, z hlediska možností lidí z regionu Plzeň sever se dostat rychleji a vlastně bezpečněji do práce někam, kam potřebují. Takže děkuji vám za to vysvětlení a doufám, že se to povede zrealizovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pan ministr už nebude reagovat. Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Růžička, bude interpelovat paní ministryni Janu Černochovou. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, jakým způsobem probíhá výcvik bezpilotních prostředků neziskovou organizací Skupina D. Skupina D prostřednictvím pana Veverky veřejně prezentuje, že spolek provádí bezplatné školení vojáků. Ovšem pan Poul v rozhovoru pro iDnes uvádí na dotaz redaktora, jestli školí armádu, tak odpovídá: výcvik organizuje moje firma. Tedy soukromá firma. Takže ne neziskovka. A říká: cvičím hlavně naši armádu. Takže vlastně organizuje výcvik. Armáda odpověděla na mou interpelaci, že získávání poznatků není výcvik. Pan Poul v iDnes zase, že provádí výcvik. Co si tedy mám pod tím představit, k čemu tady dochází. Existuje ještě nějaká civilní kontrola armády, abychom se dobrali toho, co armáda cvičí, kdo ji cvičí a za jakých podmínek ji to cvičí. Víte o tom, paní ministryně, že se to takto děje? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a prosím paní ministryni o odpověď. Máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Pane kolego Růžičko, já jsem četla stejný rozhovor, jaký jste četl vy. Zatím jsem neměla příležitost se dotazovat pana náčelníka generálního štábu na konkrétní informace, které v tom rozhovoru zazněly, to tady říkám zcela upřímně. Tady ta informace, která byla od Generálního štábu Armády České republiky, tak ta byla taková, že příprava příslušníků armády zahrnuje nejenom výcvik, ale i vzdělávání a získávání zkušeností. Nazývají to experimentální předávání zkušeností od Spolku D. A vlastně v těch podkladech, které chystali, tak od pana náčelníka generálního štábu přišla informace, že je třeba zdůraznit, že Armáda ČR získává kontinuálně informace z války na Ukrajině, kontinuálně informace o modernizačních projektech, nových technologiích a trendech ve světě, a to mnoha způsoby. Začíná to u vzájemné vojenské spolupráce, přes univerzity, firmy, spolky a experty. Není v silách AČR, píše pan náčelník generálního štábu, ale spolupracovat se všemi, a proto se orientuje na subjekty, které jsou v souladu se strategickými dokumenty a zájmy České republiky, Ministerstva obrany, sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany, koncepcí rozvoje AČR, jsou důvěryhodné a pro Armádu České republiky přínosné.

Dále jsem obdržela v podkladech od pana náčelníka Generálního štábu informaci, že uvedený spolek, skupina D, výše popsaná kritéria splňuje. A bezplatně nabídl AČR předání jejich zkušeností a know-how v oblasti bezpilotních prostředků FPV. Toho AČR využila, stejně tak jako využívá a v budoucnu využije další informační kanály tak, jak to bude pro armádu efektivní. Další vzdělávací aktivity či předávání zkušeností bude podle pana náčelníka probíhat v souladu s potřebou AČR a v souladu s legislativou. Ano, v souladu s legislativou.

Tady bych se malinko zastavila, už nebudu citovat z podkladů pana náčelníka, ale řeknu sama za sebe, že když jsem obdržela vaši interpelaci, na kterou jsme vám zaslali odpověď, tak jsem vlastně zasílala odpovědi, které nám takto vojáci nachystali. Jsou tam ty odpovědi podle mého názoru někde zcela jednoznačné, někde méně a můžou ve vás vyvolávat další otázky. Abych se těm otázkám vyhnula, abych se vyhnula i otázkám vůbec dalších subjektů, poslanců, kolegů, tak jsem se rozhodla, že se obrátím na Odbor inspekce a auditu Ministerstva obrany, aby celou věc prošetřil a prozkoumal, zda tedy tato aktivita byla v souladu s platnou legislativou i s platnými předpisy a aby zhodnotil všechny aspekty a možná rizika, která z této věci vyplývají. Inspekce na tom bude pracovat a samozřejmě o výsledcích inspekce budu všechny zainteresované informovat a samozřejmě, pokud o to bude zájem i na výboru pro obranu, tak budu informovat i výbor pro obranu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Doplňující otázka pana poslance. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, pane předsedající. Paní ministryně, děkuji za odpověď. Já už jsem se totiž lekl, že nebudeme potřebovat Vojenskou akademii a že si budeme zadávat veškerá školení a výcviky přes soukromé firmy. To je dobře, že jste to zadala inspekci. Já už jsem pustil do světa pro ostatní firmy, které se zabývají drony a vojenskou technikou, že mají tu možnost, jak říkal pan náčelník Generálního štábu, přes AMOS dát žádost a že můžou, jako dělá spolek D, školit bezplatně naši armádu. Takže já jsem zvědavý, kolik těch žádostí bude z hlediska Generálního štábu kladně vyřízeno tak, aby tady nebyla zvýhodňována pouze jedna firma.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ptám se paní ministryně, zda chce reagovat? Není tomu tak. Děkuji. Jako další je přihlášený pan poslanec Lubomír Wenzl, interpeluje pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane ministře, 20. června skončilo dohodovací řízení mezi plátci a poskytovateli zdravotní péče týkající se úhrad za rok 2025. Celková bilance letošního jednání jsou tři dohody, a to v segmentech gynekologie, stomatologie a lékárny, ale 11 nedohod. Nejde o žádné velké překvapení vzhledem k tomu, že průměrný růst úhrad, s nímž plátci na jednání šli, byl nula. Míč se tak nyní přesouvá na stranu Ministerstva zdravotnictví, které o úhradách v nedohodnutých segmentech rozhodne v rámci úhradové vyhlášky samo.

Zásadní nedohoda je v segmentu ambulantních specialistů, kteří opakovaně zdůrazňují, že byli postiženi už úhradovou vyhláškou pro letošní rok, a žádali proto dorovnání pro rok příští. K tomu ovšem nedošlo, právě naopak, a podle jejich slov se jim reálné úhrady s daným návrhem plátců sníží na příští rok o 3 %. Dle předsedy Sdružení ambulantních specialistů a koordinátora tohoto segmentu v dohodovacím řízení MUDr. Jojka se budou snažit problém brzy projednat s Ministerstvem zdravotnictví.

V této souvislosti se vás chci zeptat na tři otázky: První, jak vnímáte situaci v tomto segmentu zdravotní péče, což je snížení úhrad za poskytnutou zdravotní péči? Za druhé, jaký je postoj vámi vedeného ministerstva k této problematice? A za třetí, zda proběhne jednání ze strany ministerstva se Sdružením ambulantních specialistů za účelem nalezení řešení? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Odpovědi vám budou zaslány písemně, protože pan ministr není přítomen. Jako další interpeluje pan poslanec Hubert Lang ministra vnitra Víta Rakušana. I v tomto případě bude odpověď zaslána písemně. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře vnitra, já jsem se několikrát už té otázky dotkl. Jedná se o schválený migrační plat, kdy v rámci schváleného vízového migračního paktu se můžou na našem území objevit cizinci, kteří budou zajišťováni, a my máme v současné době čtyři záchytná zařízení pro umístění cizinců. Já jsem vás interpeloval v té věci a říkal jsem to i na bezpečnostním výboru, protože v současné době, kde by asi takový cizinec se mohl nejvíce objevit, je na Letišti Václava Havla v Praze a v současné době tady nemáme v té bezprostřední blízkosti nějaké záchytné zařízení, to znamená, ty osoby při zajištění se musí rozvážet a stojí to nějaké síly, stojí to nějaké prostředky.

Chci se zeptat, jestli od té doby už byly započaty nějaké kroky k tomu - vy jste mi slíbil, že nad tím budete přemýšlet -aby se vytipoval nějaký objekt tady v Praze nebo v okolí, aby se na to připravily nějaké síly a prostředky? To znamená, jestliže implementace toho vízového migračního paktu by měla nastat do podzimu roku 2026, to znamená, už to bude pravděpodobně řešit následující vláda, tak aby ten, kdo přijde po vás, ať to budete vy, nebo to bude někdo jiný, se nedivil a nemusel všechno budovat na zelené louce. Protože samozřejmě natipovat ten objekt, vyškolit lidi, nabrat ty policisty, kteří toto budou realizovat, není otázka jednoho týdne nebo jednoho měsíce. To znamená, opakuji svoji otázku, jestli už jste činil nějaké kroky ve spolupráci se subjektem, který to bude realizovat, což je Ředitelství služby cizinecké policie zde v Praze, a začalo se pracovat na vytipování objektu a začal jste činit nějaké kroky k posílení toho personálu pro to potenciální záchytné zařízení pro umístění cizinců v rámci schváleného migračního paktu? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, interpeluje pana ministra Martina Kupku. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené ministryně a ministři, já jsem najel na takovou zvláštní taktiku, se musím přiznat, svých interpelací. Mám dvě, ale mám je asi na šest nebo na sedm členů vlády, ty dvě stejné. Exekuce vozidel - mám interpelaci na ministra dopravy, na ministra spravedlnosti, ta mi propadla, protože tady ministr nebyl, tak nemá cenu to tady do vzduchu říkat, a dokonce i na premiéra. Proč? Protože jsou to věci, témata - tohleto je první, ta exekuce vozidel, která už jsme tady probírali, já jsem byl ujištěn ministrem dopravy, že se to nějakým způsobem podaří vyřešit, že dojde k nějaké dohodě s Ministerstvem spravedlnosti. Poté tedy, co jsem půl roku, rok čekal, tak jsem si dovolil ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti i tedy s Ministerstvem dopravy nějakým způsobem udělat pozměňovací návrh, který šel do novely insolvenčního zákona tak, aby se vyřešily ty exekuce na vozidla. Pro ty, co nevědí, jde o to, aby se v Registru vozidel objevila nějaká poznámka, že na to vozidlo je exekuce. Protože opět mi přišel nový aktuální případ, pošlu ho panu ministrovi dopravy, že zas si někdo koupil auto, byla na tom exekuce 150 tisíc, musí ho vrátit, peníze v nedohlednu.

A proto jsem se rozhodl, že tu interpelaci rozložím v tomhletom případě na tři členy vlády... Na čtyři vlastně, já jsem v tomhletom případě ještě interpeloval ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, který má zodpovědnost za digitalizaci, protože to je o digitalizaci, o propojení těch různých registrů. Výsledek toho mého pozměňovacího návrhu byl, že i přes schválení v ÚPV nakonec schválen nebyl.

Takže já se chci zeptat pana ministra dopravy, jaký bude tedy další postup v tomhletom? Protože já už jsem v zásadě vyčerpal úplně všechno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuju, i za dodržení času. A požádám pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tohle je téma, které jsme už i tady v rámci interpelací opakovaně řešili. Nevím, má-li smysl se pouštět do detailů. V čem je jádro pudla, je, aby ta informace, kterou bychom my přenesli do Registru vozidel, byla úplná a nepřinášela by případné další nejistoty a chyby.

Dokázat tak na jednom místě, v jedné veřejné evidenci shrnout všechny tituly, které jsou dány, ať už exekučním řízením podle exekučního řádu, nebo podle daňového řádu, či podle občanského soudního řádu. Každá z těch exekucí, každý z těch exekučních titulů spadá do působnosti jiných úřadů. My jsme asi sto nejsnáze obsáhnout to nejznámější exekuční řízení, kde data o exekucích vede komora exekutorů a příslušný registr, nicméně to by nebylo dostatečné pro to, aby takový přenos informací ve výsledku nepřinesl zmnožení, možné zmnožení chyb a nejistot.

Následně, a to je teď už odpověď na to, kudy má smysl jít dál, zpracování základní analýzy a studie proveditelnosti, kolik by shromáždění dat v jednom registru ve výsledku, jednak stálo finančních prostředků, ale zároveň jak náročné by bylo i z hlediska dalších operací. To je spíše v příslušnosti Ministerstva spravedlnosti. My jsme opakovaně deklarovali a našli řešení technické, které jsme i popsali, jak bychom následně přenášeli data do Registru vozidel.

Zůstává tam pořád nicméně jedna neznámá. Na rozdíl od rejstříku nemovitostí nebo registru nemovitostí, katastru, tak evidence vlastnictví či provozovatele vozidla v Registru vozidel nemá konstitutivní charakter. Nezakládá se ono vlastnictví z hlediska všech dalších vztahů na tom, zda je vozidlo opravdu zaneseno do registru k tomu příslušnému vlastníkovi či provozovateli, vlastnický vztah se na rozdíl od katastru nemovitostí zakládá kupní smlouvou. V tomto směru bude hrozit i v budoucnu, pokud v tomto směru bychom nepodnikli nějaké zásadní kroky, ale to znamená poměrně závažné změny, to, abychom podobně jako u katastru nemovitostí spojili vlastnictví vozidla nutně s aktem zanesení do Registru vozidel. S ohledem ale na poměrně významně odlišné podmínky, kdy do věci vstupují samozřejmě v poměrně značném rozsahu například leasingové společnosti, je často obvyklým jevem, že někdo vlastní vozidlo, někdo je jeho provozovatelem, tak to zakládá další komplikace.

Souhlasím ale s tím, že lépe je udělat nějaký krok, než přešlapovat na místě. Za mě je důležité, abychom dokázali v prvním okamžiku shromáždit ta data. Ten postup dál by znamenal, že ten, kdo by potom, ať už v rámci digitalizovaného procesu, prováděl zápis toho vozidla, tak by teprve v ten okamžik tedy, bohužel už v okamžiku, kdy buď chystá smlouvu, nebo ji má podepsanou, zjistil, zda na tom vozidle vázne nějaký exekuční titul, nebo nevázne exekuční titul. Ale byl by to ještě krok, kdy nedoběhne ona registrace. Nicméně tohle je další právní okolnost, kterou je třeba se zabývat, a není to tak lapidární.

My bychom rádi shromáždili - a i k tomu se dostáváme poměrně obtížně - data o tom, jak významný a častý je v to je na českém trhu s ojetinami, protože v tomto případě se opravdu jedná výhradně o trh s ojetinami, co jsme schopni podniknout z hlediska například další osvěty v podobě doporučení osvědčených zprostředkovatelů, autobazarů a podobně, aby k těmto jevům docházelo co nejméně, protože tohle je jedna z cest, jak snížit počet těch případů k dobrému postupu z hlediska státu, ale to vnímám jako velmi důležité, je mít co nejvíce dat o tom, jaké škody tím vznikají, aby ve výsledku nedošlo k tomu, že půjdeme s kanonem na komára.

Zájem ale je určitě postupovat tak, aby stát měl co nejpřesnější informace o tom, jaká je reálná situace, jaká je reálná hrozba, jaké jsou ztráty na straně veřejnosti, což je důležitý ukazatel, a zároveň co jsme schopni, třeba i v čase, kdy nebude ten problém definitivně vyřešený, tak jak jsme schopni přispět k tomu, (Předsedající: Čas.) aby například dobré informace, osvěta zmenšily (Předsedající: Čas.) to riziko.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane poslanče, chcete doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za odpověď. No, proto si všimněte, že já jsem právě tu interpelaci už nedal jenom na vás, na ministra dopravy, ale rozptýlil se ji na ministra dopravy, ministra spravedlnosti, ministra zodpovědného za digitalizaci i premiéra, protože to právě prochází různými resorty, tam funguje, může tam fungovat resortismus. Já rozumím tomu, že je tady databáze exekucí u soukromých soudních exekutorů, ale nejsou tam správní a daňové exekuce, na straně jedné. Na straně druhé pak je tady nějaký Registr vozidel. A teď jde o to, jakým způsobem v rámci digitalizace, byť rozumím podmínkám, o kterých tady pan ministr dopravy hovořil, jak to udělat, teď bez ohledu na to, jestli se podaří, nebo nepodaří spojit exekuce do jednoho registru, to znamená, od soukromých soudních exekutorů, přes správní a daňové, aby ta informace - nebo jaký bude následný krok, aby ta informace se tam v jakékoliv podobě objevila, abychom zabránili neštěstím životním, kdy někdo koupí auto a je na tom exekuce a přijde o auto i o peníze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, budete reagovat? Ne, dobře. Já vám děkuji. Půjdeme tedy dál. Jako další je interpelace pana poslance Pavla Růžičky, opět na paní ministryni obrany Janu Černochovou. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: (Upravuje mikrofon.) Ty mikrofony jsou malé. Děkuji, pane předsedající. Já jsem rád a vážím si toho, že paní ministryně tady zůstala na interpelace a že jsme dneska měli možnost takhle si vyměnit názory. Já bych se znovu ještě vrátil k bezpilotní prostředkům.

V odpovědi armády na moji interpelaci písemnou armáda odpověděla docela sofistikovaně, že žádné drony skupina D armádě nedodává. V článku na iDNESu pan Poul ale říká, že po absolvování výcviku na místě necháváme bezplatně desítky dronů, které poslouží dalšímu výcviku, ale i počítače a ovladače s licencovaným softwarem. Těch naposledy bylo 56. No, je zajímavé, že o tom se tedy armáda zapomněla zmínit, pan generál Hyťha, to je takový (fištulín?). Tedy teď už chápu, že se musím ptát úplně dopodrobna, a to mě nenapadlo se zeptat takhle. Takže armáda ty drony dostala.

No, ale také se zapomněli zmínit o tom, že se jedná o čínské drony. A já, když si vzpomenu na tweety pana plukovníka Zelinky o čínském zlu a o čínských elektromobilech, tak jako tohleto mi tak nějak se zdá divné. A já se rychle ptám, jak může používat armáda techniků nebo tento materiál, který neprošel vojskovými zkouškami a je dovezen z Číny? A jak uvedený materiál armáda vzala do příjmu? Jak to, když to nemá kmenové číslo materiálu, včetně počítačů a softwaru? To je prostě pro mě jako hodně zvláštní věc. Děkuji za odpověď, paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A požádám o reakci paní ministryni. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Pane poslanče, já sem klidně přijdu ještě desetkrát vám říct, že jsem to dala prověřit inspekcí a že vám v tuhle chvíli neumím říct jiné informace, než které mně poskytl náčelník generálního štábu a které jsou shodné s tím, co jsem vám psala do té odpovědi na vaši písemnou interpelaci. Já nevím, mám to tady opakovat ještě? Tam jsou asi čtyři interpelace od vás. Já sem klidně budu chodit pořád.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní ministryně, za vysvětlení. No, ono opakování je matka moudrosti. A samozřejmě, když chceme dělat civilní kontrolu armády, aby se nám tam neděly nekalé věci, tak si myslím, že je dobré na půdě Poslanecké sněmovny o tom hovořit, protože na výboru nám pan generál Řehka nic neřekne. To samé platí o panu generálu Hyťhovi, věci nám zamlčují, věci nám neříkají, tak si velice vážím toho, že se můžeme o tom tady bavit. A příště si nedám osm interpelací, ale dám s jich patnáct.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní ministryně, prosím, vaše reakce.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Pane místopředsedo, osm let jsem byla opoziční poslankyní. Interpelace byly i pro mě nějakým nástrojem, jak získávat nějaké informace z Ministerstva obrany a z jiných ústředních orgánů státní správy.

Já nijak nezpochybňuji vaše právo ptát se tady na věci, které vy považujete, že jsou tedy tím projevem té civilní kontroly. Já tomu rozumím, já udělám všechno proto, abychom dokázali na vaše otázky odpovědět, ale jak říkám, už jsem tady asi ve dvou těch interpelacích předešlých řekla, že jsem to dala prověřit inspekcí. Do doby, než budu mít zprávu od inspekce, tak prostě nemůžu říkat, co si o tom myslím, protože pokud bych říkala, co si o tom myslím, tak už nejsem objektivní. Já musím jako ministryně obrany dbát na to, že prověří nezávislý orgán skutečnosti, které vám se zdají podivné, možná se zdají podivné i mně, ale prostě nechme to na těch orgánech v tuto chvíli. Já vám tady nemůžu říkat žádné detaily z toho prověřování.

Věřím, že pan ředitel odboru inspekce Ministerstva obrany tomu bude věnovat dostatečný čas a hlavně věřím i v součinnost armády s panem ředitelem odboru inspekce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní následují po sobě dvě interpelace pana poslance Lubomíra Wenzla na pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane ministře, skončilo dohodovací řízení mezi plátci a poskytovateli zdravotní péče týkající se plateb pro příští rok. Ve většině segmentů k dohodě nedošlo a nyní je na Ministerstvu zdravotnictví jak s tímto naloží a rozhodne v rámci úhradové vyhlášky samo. Chtěl bych zmínit jednu oblast, které nejen podle mého názoru není věnována patřičná pozornost ze strany ministerstva, a jedná se o Dětskou a dorostovou psychiatrii.

Zde zoufale chybí kapacity konkrétně v péči o duševní zdraví. Asociace dětské a dorostové psychiatrie tak v rámci jednání žádala o navýšení hodnoty bodu. S odkazem na přetrvávající kritický stav v personální oblasti a zvyšující se počet sebevražd v dětské populaci. Cituji ze zápisu o nedohodě z oponentní fáze dohodovacího řízení, ve kterém je uvedeno: "Ambulantní specialisté zde suplují nedostatečnou lůžkovou péčí, některé děti zůstávají bez adekvátní péče. Obor by měl být z důvodu vleklé krize zůstat privilegovaným se zvýšenou podporou."

Chtěl bych vás, pane ministře, požádat o odpovědi na následující otázky. Za prvé. Jak vnímáte situaci v oblasti Dětské a dorostové psychiatrie? Za druhé. Jaký je postoj vámi vedeného ministerstva k této oblasti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A můžete plynule navázat druhou interpelací.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji. Vážený nepřítomný pane ministře, minulý týden skončilo dohodovací řízení mezi plátci a poskytovateli zdravotní péče a k dohodě došlo pouze ve třech segmentech a v jedenácti ne. Jaká bude výše úhrad v příštím roce za poskytnutou zdravotní péči tam kde k dohodě nedošlo je nyní na rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které tak učiní v rámci úhradové vyhlášky. Jednou z oblastí, které nejen podle mého názoru není věnována patřičná pozornost, je oblast Klinické psychologie. K danému se vyjádřila mimo jiné i Asociace klinických psychologů, která odmítá přijmout hodnotu bodu, neboť ani zdaleka nepokrývá náklady.

Z oponentní fáze Asociace klinických psychologů bych chtěl uvést, že zcela zásadně nesouhlasíme s tím, aby péče v takzvaných rozšířených ambulancí byla hrazena vyšší hodnotou bodu než v základních odbornostech. Jde o výkony totožné, vykazované v souvislosti s identickou péčí o pacienta. Dále. Uvedená pracoviště jsou výrazně zvýhodněna již nyní povolenými kombinacemi výkonů, které jsou ve standardní ambulantní péči zakázány.

V této souvislosti bych se tedy vás chtěl, pane ministře, zeptat a dovědět se odpovědi na otázky. Za prvé. Jak vnímáte situaci v oblasti Klinické psychologie? A za druhé. Jaký je postoj vámi vedeného ministerstva k této oblasti? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Konstatuji, že pan poslanec Pavel Růžička své další interpelace stáhl, a z toho důvodu budou následovat nyní dvě interpelace pana poslance Patrika Nachera. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Tady je moje druhá interpelace, kterou jsem opět dal na několik představitelů vlády, na ministra financí, na ministra spravedlnosti a na premiéra. Proč? Protože zase se to týká vlastně oblastí, které přesahují dva rezorty a kde vzniká nějaký problém. Jde o zastavování marných bagatelních exekucí. Je to z minulého volebního období můj pozměňovací návrh, jehož cílem bylo vyčistit ten nános z minulosti z hlediska počtu exekucí, a to že i kvůli bagatelní částce tam v tom lítali lidé i třeba po několik let, nebo dokonce desítek let. Takže zastavování marných bagatelních exekucí, které se děje na rozdíl od milostivého léta automaticky do výše 1 500 korun s sebou nese náklad ze státního rozpočtu.

To znamená něco dostane věřitel a nějakou odměnu dostane exekutor, ale vyčistí se to pole. Nakonec se ukázalo, že i přesto, že to marketingově bylo méně komunikováno, protože ono se to těžko vysvětluje zastavení bagatelních marných exekucí na rozdíl od milostivého léta, tak počet těch zastavených exekucí jsou statisíce. Ale to samozřejmě nese mandatorní výdaje pro stát.

A já se chci zeptat, protože ministr spravedlnosti si tuhle stěžoval, že nemá ty prostředky na tohleto zastavování. Já jsem dokonce se Zuzanou Ožanovou, která už tady interpelovala pana ministra financí, měli jsme pozměňovací návrh na letošní rok, aby se tam ty peníze na tohleto zastavování daly, protože je to mandatorní výdaj, a je to přece jenom transparentnější, než aby se tam dodávaly v průběhu roku, protože se s těmi výdaji dá předpokládat, dá se s nimi počítat. Takže jsem se chtěl zeptat pana ministra financí, jaký je tedy aktuální stav, jaké jsou náklady a jestli Ministerstvo financí nenechá Ministerstvo spravedlnosti na holičkách. To je taková řečnická, protože samozřejmě nenechá, protože to je mandatorní výdaj. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, požádám vás o odpověď. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Začnu stejně, jako pan poslanec Nacher. Je to druhá interpelace, ale obsah je úplně stejný. Takže začnu obecně, zopakuji to, opakování je matka moudrosti. Ty mandatorní výdaje neplatí anonymní stát ani anonymní státní rozpočet, ale platí ho daňoví poplatníci, neboli občané. Takže na zastavování marných i bagatelních exekucí se skládají sousedé těch, kterým jsme umožnili, aby byly zastaveny ty bagatelní či marné exekuce. To je jenom pro vysvětlení, to se vždycky tak anonymně říká, že státní rozpočet či stát, abychom si toho byli vědomi.

Je to výdaj, který je mandatorní, takže tak, jak říkal pan poslanec Nacher, nemůže být sporu o tom, zda se uhradí nebo neuhradí. Není předmět vyjednávání, prostě se uhradí jako všechny mandatorní výdaje státu. Je to problém, taky že se to těžko predikuje. Já už jsem o tom debatoval s paní poslankyní Ožanovou. I kdyby ten váš pozměňovací návrh prošel, tak stejně bychom museli přijmout rozpočtové opatření. Problém existuje taky v tom - a na to jsem měl už málo času odpovědět na první interpelaci, jak vlastně fungují rozpočty v soustavě soudů. V tomto roce vidíme, že na některých okresních soudech už ty peníze jsou vyčerpány, které byly přiděleny, na jiných ne a nedají se ty peníze převést jednoduchým způsobem.

Jenom připomenu, že vzhledem k tomu, že se to těžko predikuje, tak i v předchozích letech se postupně navyšovaly proti schválenému rozpočtu tyto zdroje. V roce 2022 to bylo 400 milionů, v roce 2023 to bylo poprvé 557 milionů a podruhé 362 milionů. Včera o tom jednala vláda, vláda přijala usnesení, kterým se zvyšují mandatorní výdaje a posiluje se kapitola Ministerstva spravedlnosti na bagatelní exekuci o 65 milionů a na marné exekuce 636 milionů, což je do kupy 701 milionů korun. Je to včas, žádný problém nenastal. K právě takovýmhle věcem slouží například vládní rozpočtová rezerva, aby když se ukáže, že průběh je jiný, rychlejší nebo v tomto případě se ty peníze uvolňují. Není to tak, že by Ministerstvo financí nechalo na holičkách Ministerstvo spravedlnosti. Vím, že to bylo obrazně. To je rozhodnutí vlády jako celku logicky i vzhledem k objemu těch prostředků, není to v kompetenci ministra financí. Ale té vládě to prošlo vlastně jednoduše, protože to jsou opravdu mandatorní výdaje.

Protože ještě mám čas, tak můžu říct, jak se v této oblasti pohybuje Ministerstvo financí, abychom měli představu, kolika případů se to týká. U bagatelních exekucí Ministerstvo financí eviduje nižší jednotky takových exekucí, méně než 10, které byly v našem resortu. Co se týče těch marných exekucí, tak se jedná o pohledávky související s bývalou agendou Fondu národního majetku České republiky, České konsolidační agentury, respektive Střediska cenných papírů, nebo o pohledávky z titulu nákladů řízení, které vyplynuly ze soudních sporů.

Pak samozřejmě tuto oblast řešil i správce daně, Finanční správa. Když se jedná o bagatelní nedoplatky, tak tam je třeba říct, že také postupujeme z hlediska hospodárnosti, že v mnoha případech bagatelních nedoplatků vůči Finanční správě jsou vyšší náklady než potenciální výnos a pak se takové pohledávky vlastně odepisují, protože by to nedávalo ekonomický smysl pro stát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pane poslanče, vaše doplňující otázka, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji panu ministrovi financí. Ty počty, to je zajímavé, to mě překvapilo, protože třeba vím, že pražský dopravní podnik u marných bagatelních exekucí zastavil 80 000. To je jenom jedna firma, jeden podnik. To ještě díky tomu nastavení těch 1 500, když ta pokuta je 1 500 a ta samotná jízdenka je 24, 15 a 24, takže tam nespadly desítky tisíc.

Tohle číslo vycházelo z nějaké zkušenosti ve své době. Takže to děkuji za ta čísla.

Pokud jde o ten návrh, který jsme se Zuzanou Ožanovou dali, protože jsme vycházeli z těch rozpočtových požadavků jednotlivých resortů, včetně Ministerstva spravedlnosti, kde právě bylo, že jim chybí - teď mě nechytejte za slovo - 350, 500 milionů korun na zastavování marných bagatelních exekucí. Proto jsme to z toho rozpočtového listu dali a dali jsme to tak, že se to vezme z vládní rozpočtové rezervy, aby to vlastně Sněmovna schválila pro rozpočet na rok 2024, aby se to nedělalo uprostřed roku z hlediska určité transparentnosti a možná i osvěty, aby to fungovalo. Ale děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr bude reagovat, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Mně to sice nevadí, ale tu minutu měl pan poslanec Nacher využít k tomu, aby položil otázku a žádnou otázku nepoložil. Takže došlo k porušení jednacího řádu, ale jsem tolerantní, udělám to úplně stejně. Jelikož jsem žádnou otázku neobdržel, tak mohu odpovědět nebo mohu říct, co považuji já v této chvíli za důležité. Těch méně než 10 - a to byl součet bagatelních i marných exekucí - bylo v případě, kdy v pozici oprávněného vystupovalo Ministerstvo financí.

To, že některé samosprávy se rozhodly k tomu, že exekučně vymáhaly desítky tisíc pokut a nezaplaceného jízdného, není opravdu věc státu, ale věc konkrétní samosprávy či konkrétního podniku, které vlastní samospráva. Možná kdybyste tehdy navrhl, aby to bylo 1 525, tak to Sněmovna schválila, jo? Myslím si, že to je logický argument, ale nezazněl v tom okamžiku.

Ale já jsem opravdu chtěl upozornit na to, že se na to skládají ostatní daňoví poplatníci. Nijak nezpochybňuji přijaté zákony. Myslím, že to bylo přijato i velkou většinou, ať už to bylo v minulém nebo v tomto volebním období. Jenom abychom si byli vědomi toho, kdo se na to skládá. To jsou občané, daňoví poplatníci. Nejsou to jenom ti, kteří platí přímé daně, ale každý, kdo nakupuje, tak samozřejmě platí každý den DPH jako daňový poplatník.

Ta situace se může opakovat, protože se to opravdu těžko predikuje. Nevíme, kolik jich bude, jak to bude rychle postupovat. Ale od začátku bylo jasné, jak jsem říkal, o mandatorní výdaje státu nemusí mít nikdo obavu. Samozřejmě všechny ostatní, kvazi mandatorní a ty nemandatorní, to jsou ty, které podléhají politickému vyjednávání, a nějaká většina je pro navýšení, nějaká jiná většina může být pro snížení a podobně.

Mně občas přijde i ta veřejná debata příliš vyhrocena, jakože hrozí, že... No, nehrozí to. Myslím, že si vy... Jak jsem řekl, veřejná debata. Neříkal jsem vystoupení pana poslance Nachera, pokud sám sebe nepovažujete za celou veřejnost. (Předsedající: Váš čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní následuje další interpelace pana poslance Patrika Nachera a to na ministra Ivana Bartoše, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já tady vidím smutnou ministryni obrany. Že bych měl interpelaci na ní, ale mě nic nenapadá. To není moje oblast. Ale chtěl jsem říct, jenom bych chtěl připomenout panu ministru financí, že to je vlastně opravdu věc -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, v tento moment už jste vyčerpal svoji interpelaci a já vás žádám, abyste v souladu s jednacím řádem interpeloval pana ministra Ivana Bartoše.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dobře, ale můžu v té interpelaci mluvit o -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ne, nemůžete. Interpelujete nového pana ministra s novou věcí, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dobře, tak já tam udělám za tím oslí můstek. Interpeluji pana ministra Ivana Bartoše v té věci, ve které jsem interpeloval ministra dopravy a to jsou exekuce vozidel. To z toho důvodu, že on má na starosti digitalizaci, kterou se tato vláda chlubí. On teď má problémy s digitalizaci stavebního řízení. Tak mě by fakt opravdu zajímalo, jak se dosáhne jednoduchého stavu v roce 2024, kdy nám tady všechna ta data lítají ve vzduchu, aby exekuce na vozidlo, ať už jsou to správní daňové exekuce, anebo jsou to exekuce od soudního exekutora, se objevily v Registru vozidel. To je prostě úplně banální záležitost.

Rád přepošlu ty smutné maily lidí, kteří si koupili auto a pak zjistili, že tam je na to exekuce, auto musí odevzdat exekutorovi a o ty peníze přijdou, protože ten, který ho prodával, tak už samozřejmě ty peníze nevrátí. Takže bych poprosil o písemnou odpověď. To téma souvisí všechno s těmi exekucemi, protože to je věc, na které doposud jakžtakž byla shoda koalice a opozice.

V této chvíli bych chtěl připomenout, že při prezentaci tady úspěchů této vlády to bylo 70 bodů, tudíž pana premiéra, tak minimálně jeden z těch bodů se týkal zastavování marných bagatelních exekucí a toho, že řešíte ty exekuce. Tak je prosím opravdu řešte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nevidím v sále přítomného pana ministra Ivana Bartoše, tak v tom případě odpověď na tuto interpelaci bude vyhotovena, bude vám odpovězeno písemně. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den vyčerpali všechny interpelace tak, jak byly podány.

Ještě přečtu omluvu. Od 16 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Andrej Babiš. Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali seznam veškerých interpelací, tak konstatuji, že končím blok interpelací. Stejně tak přerušuji 108. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 28. června do 9 hodin ráno. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, děkuji vám a přeji klidný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 17.17 hodin.)

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 14:19.