Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

(pokračuje Jan Skopeček)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 715/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh měl uvést ministr životního prostředí Petr Hladík, nicméně předpokládám, že se slova ujme pan ministr zemědělství Marek Výborný. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si zde předložit Vládní návrh novely zákona o ochraně ovzduší, zákona číslo 201/2012 Sb., který vláda schválila na své schůzi dne 22. května 2024. Tímto také omlouvám pana ministra Hladíka, jehož jménem zde tento zákon předkládám.

Cílem předloženého návrhu zákona je změnit platnou právní úpravu tak, aby co nejlépe odpovídala aktuálním potřebám v oblasti ochrany ovzduší. Navrhovaná právní úprava vychází zejména z opatření k zefektivnění legislativy, stanovených v Národním programu snižování emisí České republiky. Cílem realizace těchto opatření je dosáhnout snížení úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a také zvýšení funkčnosti, efektivnosti a flexibility státní správy v oblasti ochrany ovzduší. V této souvislosti je v navrhované právní úpravě kladen důraz také na snižování administrativní zátěže a digitalizaci.

Cílem navrhované novely je rovněž naplňování programového prohlášení vlády v části týkající se oblasti ochrany ovzduší. Navrhovanou úpravou dochází s účinností od 1. ledna 2026 k digitalizaci ohlašování jednorázového měření emisí, které bude nově prováděno prostřednictvím informačního systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Současně se povinnost ohlašovat výsledky měření převádí z provozovatele na autorizovanou osobu provádějící měření, čímž se snižuje administrativní zátěž provozovatelů. Dále se pro vymezené stacionární zdroje, u nichž provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, zavádí nová povinnost nepřetržitého sledování provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí. Toto sledování jednoznačně, a to i zpětně, prokáže, že zařízení ke snižování emisí je řádně provozováno po celou dobu provozu zdroje a napomůže tak při kontrolní činnosti. S účinností od 1. ledna 2028 se zavádí pro provozovatele povinnost ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí, a to elektronicky v téměř reálném čase, prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší, který provozuje Český hydrometeorologický ústav.

Cílem zavedení této povinnosti je zejména zefektivnění kontrolní činnosti. Rovněž se navrhuje rozšíření povinností kontinuálního měření emisí na další stacionární zdroje, a to za účelem zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů.

Dále se zavádí povinnost orgánů ochrany ovzduší vycházet při vydávání podkladových správních aktů a vydávání povolení provozu pro takzvané vyjmenované stacionární zdroje též ze stanovených minimálních vzdáleností mezi těmito stacionárními zdroji a některými plochami vymezenými v územních plánech. Nový institut minimálních vzdáleností představuje preventivní nástroj, jehož účelem je zabránit obtěžování pachem a zápachem. Navrhovaná právní úprava rovněž nově stanoví opatření k předcházení vzniku prašnosti ze stavební činnosti a k omezování jejího šíření. Současně zavádí s tím související povinnosti zhotovitele stavby.

U poplatku za znečišťování ovzduší dochází ke změně oproti současné právní úpravě, která stanoví neměnnou výši sazeb k roku 2021 a dále. Nově je stanovena výše sazeb pro rok 2025 a dále, a to tak, že se dorovnává o inflaci. Jedná se o souhrnnou hodnotu inflace v období let 2022 až 2024, která činí cca 30 %. Ohledně výše sazeb pro rok 2025 a dále se též nově navrhuje, aby nominální hodnota byla automaticky dorovnávána o inflaci na základě inflační doložky stanovené přímo v zákoně.

Rovněž se navrhuje nové nastavení právní úpravy nízkoemisních zón, a to za účelem jejich zefektivnění. Tento nástroj regulace dopravy ve městech obsahuje již platná právní úprava, avšak z více důvodů dosud není využíván. Cílem navrhované úpravy je tak odstranit překážky, které brání ve vyhlašování nízkoemisních zón, a současně umožnit flexibilní nastavení nízkoemisních zón s ohledem na potřeby jednotlivých obcí. Obce budou mít nově možnost zavést zpoplatnění vjezdu do nízkoemisní zóny ve formě nízkoemisního poplatku. Fyzické označování vozidel emisními plaketami se nahrazuje elektronickým. Vznikne také nový informační systém, který bude zahrnovat informace o vyhlášených nízkoemisních zónách a jejich nastavení a bude sloužit také k evidenci zahraničních vozidel a výjimek, které budou moci obce udělit. Tolik ty klíčové pasáže novely zákona o ovzduší.

Prošel poměrně dlouhým a velmi podrobným mezirezortním připomínkovým řízením. Protože se to týkalo i mého Ministerstva zemědělství, tak to mohu potvrdit. Řešili jsme vztahy s potravinářskými provozy, stejně tak jako s těmi zemědělskými tak, abychom neomezovali jejich provozy. Myslím, že to se všechno podařilo dojednat a předkládaná novela, která byla schválena vládou, odpovídá všem těmto parametrům.

Chci vám poděkovat za pozornost. A věřím, že i Ministerstvo životního prostředí a pan ministr Hladík se těší na debatu na půdě výboru pro životní prostředí. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Karel Smetana.

Poslanec Karel Smetana: Krásné odpoledne, pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Vláda tento návrh schválila na své schůzi 22. května. Tento návrh, jak už pan ministr (uvedl), byl podroben důkladné debatě v rámci připomínkového řízení, ale i na samotné vládě a byl postoupen do Poslanecké sněmovny 28. května s již zapracovanými připomínkami ze stanoviska předsedy Legislativní rady vlády a se zapracovanými změnami, které vyplývají ze závěrů jednání vlády.

Možná bych pana ministra doplnil v nějakých dalších aspektech, které novela řeší, a sice změny úpravy zařazování stacionárních zdrojů a sčítacích pravidel, změny u programů zlepšování kvality ovzduší za účelem zlepšení jejich účinnosti. Nově také nastavuje právní úpravu postupů při smogových situacích, komplexně revidovanou právní úpravu podmínek pro výkon činnosti autorizovaných osob, komplexně revidovanou právní úpravu přestupků a změnu ve vymezování takzvaných vyjmenovaných stacionárních zdrojů.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče, za zprávu zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo... Pan poslanec Brabec. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Jste mě potěšil, že jste mě přehlídnul. Já jsem si myslel, že jsem takový prostorově výraznější. Ale vy jste mě vlastně usvědčil v tom, že nemusím zhubnout. Tak aspoň nějaká dobrá informace při pátku.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak optimistický bych nebyl, pane poslanče. (Smích v sále. Potlesk zprava.) Vidím sice dobře, ale přece jenom v tom shluku poslanců ta rozměrnost jaksi zaniká. Ale prosím, pokračujte.

Poslanec Richard Brabec: Tak to hezky začalo. Taky jste to mohl vydržet, pane místopředsedo. (Smích v sále. Potlesk zleva.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Když vy jste si o to tak hezky řekl, pane poslanče.

Poslanec Richard Brabec: Chápu, že jsem přihrál.

Pan ministr zemědělství tady hovořil o tom, že pan ministr životního prostředí se těší na debatu ve výborech. Já bych byl radši, kdyby se těšil už na debatu v prvním čtení, tedy teď, protože ta novela je velmi rozsáhlá. A pan ministr i pan zpravodaj tady okomentovali část toho, v čem je docela zásadní. A ona docela zásadní je. A já už tu paměť taky nemám tak pevnou, ale nepamatuju si, že bych se jako ministr životního prostředí neúčastnil prvního čtení takhle zásadní novely. Nicméně beru to, pan ministr je omluven. Já nebudu trápit ani pana ministra zemědělství dotazy, nechám si to případně do výboru a pak do dalších kol tedy.

Ale to, co považuju za důležité, asi určitě se všichni shodneme v tom, že samozřejmě další zlepšování kvality ovzduší v naší krásné zemi je priorita nás všech. Naštěstí v této oblasti se to docela daří. Kvalita ovzduší se zlepšuje v posledních letech docela významně. Je to díky celé řadě opatření, ať už u těch, řekněme, provozů právě třeba kotlíkových dotací, tedy těch domácích zdrojů nebo těch velkých zdrojů, odprášení, udělala se strašná spousta práce díky také tedy samozřejmě i evropským dotacím, kde skutečně mnoho desítek miliard šlo a ještě půjde do této oblasti.

Tady bych se zastavil u dvou věcí. Jedna, se přiznám, že jsem tedy rád, kdyby tohleto nebylo vyřešeno, tak to bych určitě ty dotazy pokládal už teď, ale tam se naštěstí už v rámci připomínkového řízení a jednání po připomínkách podařilo vyřešit věc, kde v původním návrhu, když jsem ho viděl, tak jsem si vůbec neuměl představit, jak by se to řešilo, protože v původním návrhu vlastně bylo, že podkladové správní akty a správní rozhodnutí u vyjmenovaných stacionárních zdrojů a minimální vzdálenosti od zástavby, zjednodušeně pro laika řečeno, kde může stát nějaký provoz v nejmenší vzdálenosti od výstavby, tak tam dokonce bylo navrhováno, že by se to jako nějakým způsobem retroaktivně aplikovalo už na stávající provozy, například v případě změny.

To jsem si fakt neuměl představit, protože někde opravdu ten provoz stojí desítky let, bohužel se tam potom povolovala zástavba. A já jsem se sám jako ministr s tím mnohokrát setkal, kdy jsme třeba řešili problém pachových látek, kdy se tam třeba postavila výrobna, já nevím, na krmivo pro psy, co si pamatuju z těch posledních, nebo celá řada dalších, jiných věcí, a těm lidem to samozřejmě, když to řeknu hodně eufemisticky, nevonělo. A vůbec se jim nedivím. Ale problém byl ten, kdo tam postavil tu bytovou výstavbu takhle blízko, protože s tím se prostě počítat mělo. Teď to tam je takhle specifikováno, ta minimální vzdálenost tam je. Bude to docela, si myslím, že ambiciózní, ale na druhé straně určitě užitečné.

A nakonec, a tomu jsem rád, skutečně vypadla záležitost té retroaktivity, to znamená, bude se to týkat pouze těch nových provozů, respektive nové koexistence výstavby, bytové výstavby, popřípadě nějaké další výstavby a nějakého průmyslového provozu. Takže tohleto si myslím, že se posunulo dobrým směrem a budeme se asi bavit jenom o nějakých detailech, především jak mají být stanoveny, jakým právním aktem by měly být stanoveny ty pachové látky, zda zákonem, nebo případně nějakým opatřením podzákonným.

Co je ta druhá věc, která mě zaujala? Pan ministr se o ní také zmínil. To je záležitost nízkoemisních zón. A tam se udály poměrně významné změny, které určitě bude potřeba ještě jakoby domyslet, i když asi chápu, jak to ministerstvo myslelo. Ale jenom upozorňuji na to, že doteď to v legislativě bylo tak, že nízkoemisní zóna, to znamená zóna, kde si, zase zjednodušeně řečeno, kde si třeba obec, město může říct, že do této zóny například nevpustí vozidla, která mají nějakou nižší emisní známku, nebo to jinak omezí, tak dosud to bylo omezeno tak, že to prostě může být uděláno pouze v případě, že v té obci nebo ve městě je objízdná trasa stejné úrovně. To znamená, že například nešla zavřít pro tato vozidla Praha nebo další velká města, protože prostě není taková objízdná trasa. Města protestovala, ministerstvo to rozvolnilo. Ale tady je potřeba si uvědomit, že samozřejmě tohle to bude znamenat docela významnou komplikaci právě pro ty lidi, protože teď už je tam nic chránit jakoby nebude, i když chápu to z pohledu ochrany ovzduší, bude to tedy hodně v kompetenci měst a obcí.

Ale pak je tam ještě jedna věc, která na první pohled je detail, ale je velmi významná, a to je to, že v těch nízkoemisních zónách doteď byli přímo zákonem chráněni rezidenti, to znamená, pokud by to město, obec udělalo nějaké opatření typu nízkoemisní zóny, vy jste tam bydleli a měli jste třeba starší auto, tak jste byli chráněni proti tomu, aby vás tam vlastně jakoby nepustili, protože jste byli rezidenti. Teď se tahleta podmínka ruší, to znamená, teď teoreticky, když město řekne ne, já budu chtít, aby tam prostě byla jenom, já nevím, teď když to trošku přeženu, vozidla s emisní známkou euro šest, a nikdo se starším autem tam nedojede, tak to nechrání ani ty rezidenty, to znamená, i oni by tam vlastně měli zakázaný vjezd, pokud samozřejmě se nějakou vyhláškou stanovující tu nízkoemisní zónu město nerozhodne jinak.

Ale doteď to bylo chráněno zákonem, to znamená, bylo to prostě přímo v zákoně. Teď je to velmi rozvolněno. To bych určitě dal na zváženou, protože to se domnívám, že v situaci, kdy tady celá řada lidí by si samozřejmě ráda koupila novější auto, pokud tedy nebudou v příštích letech nuceni, aby si ve finále všichni koupili elektromobily, tím by to bylo asi vyřešeno, ale za cenu, kterou si neumíme asi moc dobře představit, tak tohle je teď nově, co se dává vlastně do kompetence města a myslím si, že to je také záležitost k debatě.

Takže závěrem, je tam celá řada věcí, které jsou ku prospěchu, určitě, a když budou dobře aplikovány, tak si myslím, že je šance, nebo jsem přesvědčen, že je šance dále zlepšovat kvalitu ovzduší v České republice, což je určitě naším zájmem, ale jsou tam potom věci, které jsou určitě k debatě. A proto se těším i na pana ministra životního prostředí, při jednání výboru, ale to si neberte, pane ministře zemědělství, nijak osobně. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, první vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já tedy jenom chci zareagovat na svého kolegu, spíš ho ještě doplnit. Pan ministr může být v klidu, vás taky nechám, jako já se budu těšit na pana ministra Hladíka, s tím je lepší boj.

V každém případě se zavádí nový institut, to je nepřetržité sledování provozních parametrů. A abyste viděli, co si pod tím máte představit v současné době, třeba támhle pan poslanec Král - určitě poslouchá, prostřednictvím pana předsedajícího - v současné době byly zavedeny, nebo kvůli snižování rtuti se dávaly tkaninové filtry nebo vlastně byly instalovány tkaninové filtry a tento institut říká, že to měření se provádí jednou, dvakrát do roka. A když se to měření provádělo, tak ty tkaninové filtry třeba byly v provozu a teď se tam dává právě ten institut, aby opravdu bylo zřejmé a patrné, že jsou 365 dní v roce v provozu, tak se třeba bude měřit napětí. Aby bylo vidět, že opravdu ta zařízení fungují. Což je dobře, protože neříkám, že jsou někteří, kteří hledají cestu, jakým způsobem snížit náklady. Ale tohle to ve své podstatě donutí ty provozovatele, aby to neobcházeli. Takže říkám, s tím já souhlasím, že se to tam dalo.

To, co říkal můj předřečník, kolega Brabec, prostřednictvím pana předsedajícího, měli byste se opravdu zamyslet nad těmi rezidenty. V současné době opravdu ti rezidenti jsou chráněni, a jestli tam nevrátíte nějak tu ochranu zpátky, tak se vám může stát, že budete platit i jako ty ostatní třeba, pokud ta obec neudělá nějakou vyhlášku nebo nějakým způsobem to neošetří.

A pak ještě jsem si tady napsala... asi konec.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A to prosím někdy příště, protože vaše dvě minuty byly vyčerpány. Další s faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Balaš.

Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Já bych vaším prostřednictvím rád zareagoval na to, co řekl ctěný kolega pan poslanec Brabec. On zmínil tu retroaktivitu, zpětnou působnost a uvedl příklad, že rezidenční oblast nebo rezidenční výstavba je v místě, kde už je provoz, který šíří nějaký zápach. Ale jsou také případy, kdy v rezidenční oblasti je povolen provoz, který šíří a obtěžuje právě zápachem. A tam si myslím, že nějaká ochrana těch, kteří žádnou neměli, by byla na místě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a ještě jednou se přihlásila paní poslankyně Peštová k faktické poznámce. Než dorazí ke stolku, načtu dvě omluvy. Paní předsedkyně Pekarová Adamová se od 13 hodin do 14 hodin omlouvá z pracovních důvodů a paní poslankyně Potůčková Lucie se omlouvá na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty. Tak, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na svého předřečníka. Tady jsou spíš případy jiné. Tady jsou případy, že už je provozovatel a teď postupně se k nim ta výstavba nebo k němu ta výstavba dostává. Příklad: Máme nějaký prasečák, který tam je léta letoucí, ale někdo si tam udělá satelitní městečko u toho. A to je ten problém, který se řešil. To, co říkáte vy, to tam je ošetřené. Nové jsou tam právě ošetřené. Tam ale problém byl, že ten zákon chtěl sáhnout na stávající a retroaktivně dozadu. To znamená, jestliže budete mít nějakou výrobu, budete chtít dělat nějakou intenzifikaci, rozšiřovat tu výrobu, tak vlastně by na vás ten zákon spadal. Ale je to ošetřeno tak, že se to na ně nevztahuje, pokud by to nebyla jiná výroba. Pokud to bude navazující výroba, která s tím souvisí, tak se to na vás nevztahuje. A pokud si tam uděláte úplně jinou výrobu, tak ten zákon na vás pamatuje. Takže to tam ošetřené je. Spíš problémy jsou s těmi provozy, že ta satelitní městečka se k nim přibližují a potom vám ty občané dělají ze života peklo.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brabec. Tak prosím.

Poslanec Richard Brabec: Já už s tím nechci zdržovat, ale jenom aby tady nevznikl nějaký dojem. To i pro ctěného pana kolegu, který se na to ptal. Samozřejmě, samozřejmě, že tyhle ty případy musí být ošetřeny, ale tady jde opravdu o to, ono to, částečně o tom hovořila Berenika Peštová, že bohužel se vyskytují prostě případy, které paradoxně by to, co bylo původně navrhováno ministerstvem, tak vlastně úplně dostávalo do absurdní polohy, že se třeba lidé odstěhovali na vesnici a najednou zjistili, že tam je kravín a ten kravín jim zrovna nevoněl. Byť já si třeba zrovna myslím, že kravín docela voní, ale je to věc subjektivní. A to je právě to, že tady to musí být rozděleno, že ve chvíli, kdy samozřejmě, pokud tam ten developer třeba bude stavět nějakou čtvrť, tak k tomu logicky musí přihlédnout. Samozřejmě, pokud tam ta čtvrť stojí a naopak ten provoz průmyslový, zemědělský nebo jakýkoliv jiný se tam nově staví, no, tak samozřejmě se musí obráceně zase přihlédnout k tomuhle tomu, to je úplně jasné. Musí být obě ty strany ochráněny od toho, aby zbytečně nedocházelo k těm konfliktům, ke kterým bohužel dneska dochází velmi často, že tak, jak se zahušťuje ta výstavba v důsledku toho, jak se samozřejmě zvyšuje zájem o pozemky, tak se ty pozemky dostávají do blízkosti celé řady provozů, kde prostě dřív ten konflikt nenastával, protože to bylo kilometr, kilometrů a půl daleko a najednou dneska nastává a ti lidi potom bombardují různé úřady a včetně podle mých zkušeností taky Ministerstvo životního prostředí a samozřejmě z jejich strany logicky jsou přesvědčeni, že jim někdo musí pomoct. A ono to doteď vlastně možné nebylo. Takže od začátku nastavit ty podmínky tak, aby všichni viděli, do čeho jdou a jaké budou ty krajní meze. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Zatím jste byl posledním přihlášeným do rozpravy, končím tedy obecnou rozpravu. Pokud se nikdo další nehlásí, ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Předpokládám, že nikoliv. Návrhy na vrácení či zamítnutí nebyly podány, čili nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho takového nevidím, přistoupíme tedy k hlasování.

Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 306, bylo přihlášeno 115 poslanců, pro hlasovalo 93, proti nebyl nikdo a já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Ptám se, zda je zájem o přikázání jiným výborům k projednání. Nic takového nevidím. Návrhy na zkrácení lhůt také jsem nezaznamenal, čili myslím, že můžeme ukončit projednávání bodu číslo 18, respektive jeho prvého čtení.

Budeme pokračovat dalším bodem, což je bod číslo

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:19.