Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Olga Richterová)

Slib poslance

V této souvislosti je nutno učinit některé ústavní kroky. Jedním z nich je slib nových poslanců. Já nyní žádám paní předsedkyni mandátového a imunitního výboru, paní poslankyni Helenu Válkovou, aby nás seznámila s kroky, které tento výbor učinil a poté aby přečetla Ústavou předepsaný slib, který poslanci složí do rukou první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny paní Věry Kovářové. Nyní prosím paní předsedkyni Helenu Válkovou, aby se ujala slova.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, milá paní místopředsedkyně. Milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené členky a vážení členové vlády, dne 28. června 2024 zanikl rezignací /byli jsme toho všichni svědky/ mandát poslankyň Kláry Dostálové a Jaroslavy Pokorné Jermanové a poslance Jaroslava Bžoch a na jejich místa nastupují jako první náhradníci za hnutí ANO 2011 paní poslankyně Kamila Bláhová a páni poslanci Jaromír Dědeček a Miroslav Samaš.

Skutečnost, že se dotyční stali poslanci, ověřil předepsaným způsobem na své 21. schůzi mandátový a imunitní výbor a přijal v této věci usnesení číslo 59, usnesení číslo 60 a usnesení číslo 61, která obdržela mým dopisem paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, takže podmínky pro složení slibu byly splněny.

Nyní si dovoluji vás všechny požádat, abyste povstali. Děkuji. Prosím, aby sem před stolek předstoupila nová paní poslankyně a noví páni poslanci a složili Ústavou předepsaný slib poslance, který nyní přečtu:

Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

(Poslankyně Kamila Bláhová a poslanci Jaromír Dědeček a Miroslav Samaš skládají slib slovem slibuji a podáním ruky místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Věře Kovářové.)

Slib byl řádně vykonán a já blahopřeji nové poslankyni a novým poslancům. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dovolte tedy, abych mezi námi uvítala paní poslankyni Kamilu Bláhovou, pana poslance Jaromíra Dědečka a pana poslance Miroslava Samaše a abych jim popřála v poslanecké práci hodně úspěchů.

Nyní, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium.

Za prvé byla shoda zařadit do pořadu schůze nové body. Jde o body návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, návrh na volbu členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. prosince 2023, návrh na volbu předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. prosince 2023 a návrh na změny zasedacího pořádku poslanců v jednacím sále Poslanecké sněmovny.

Za další navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes, tedy v úterý 9. července, zahájit jednání nově zařazenými body, bodem návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny a dále bodem návrh na volbu členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. prosince 2023. Poté pokračovat body z bloku zákony v prvním čtení, a to v pořadí: bod 8, tisk 695, poté boty 20 až 22, tisky 719, 721 a 724, a bod 26, tisk 728 a bod 115, tisk 630.

Zítra, tedy ve středu 10. července, navrhujeme pokračovat v projednávání nedoprojednaných bodů, zařazených na úterní jednací den. Připomínám, že ve 13 hodin bude zahájena mimořádná 110. schůze Poslanecké sněmovny.

A ve čtvrtek 11. července bude v 9 hodin zahájena mimořádná 111. schůze Poslanecké sněmovny. V pátek 12. července navrhujeme zahájit jednání bodem 137 z bloku zákony třetí čtení, jde o sněmovní tisk 648. Následně je v pátek návrh projednat nově zařazené body, tedy návrh na změny zasedacího pořádku poslanců v jednacím sále Poslanecké sněmovny a návrh na volbu předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. 12. 2023 a poté projednat volební body 144, což je návrh na volbu člena Rady Českého rozhlasu ve druhém kole, a bod 145, týkající se volby člena Rady České televize, taktéž druhé kolo. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

Toto je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou a nyní je prostor pro případné vystoupení poslanců na změnu schváleného pořadu 108. schůze. Já zrekapituluji, že k tomu tady mám již přihlášky v počtu šesti přednostních práv a dále již pět přihlášek z řad poslanců bez přednostních práv. Jako první je přihlášen pan předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, poté pan předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Prosím. Jsme ve změnách pořadu schůze. Poprosím všechny o ztišení, ať tady slyšíme přednášené návrhy. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já nejprve avizuji jeden procedurální návrh, který bychom měli hlasovat po skončení mého vystoupení, a to, abychom dnes na návrh koaličních klubů odhlasovali, že jednání a meritorní hlasování i o návrzích zákonů může pokračovat i po devatenácté a jednadvacáté hodině. Avizoval jsem to na grémiu, že tak, jak dlouho bude trvat program navíc, tak bychom nastavili zase večer naším večerním jednáním.

A dále navrhnu věci, které jsme sdělovali i opozici, ale které nebylo možné míti z grémia, takže abychom dnes za bod 26 zařadili body 27 a 28, sněmovní tisky 729 a 730, zákon o podpoře bydlení a zákony související se zákonem o podpoře bydlení. Dále za bod 28 zařadili bod 29, sněmovní tisk 731, podnikání na kapitálovém trhu. Potom by, pokud to zařadíme, potom by následoval ten bod 115 a po bodě 115 bychom zařadili ještě do bloku prvních čtení bod 12, vládní návrh zákona o rozpočtovém určení výnosů daní, sněmovní tisk 701, a bod 30, vládní návrh zákona o myslivosti, sněmovní tisk 732 s tím, že tyto body by se případně projednávali, pokud by se nestihly dneska, ještě zítra v tom dopoledním čase, který nám zbývá. A na středu navrhuji pevně zařadit na jedenáctou hodinu bod 153, návrh na odvolání Lubomíra Veselého z funkce člena Rady České televize, sněmovní dokument 4516.

Tolik mé návrhy, které přednáším k programu, a poprosím, aby se hlasovalo o tom procedurálním návrhu, který jsem přednesl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Všechny návrhy byly zaevidovány a já jsem již přivolala kolegyně s kolegy z předsálí, abychom hlasovali o tom, zda budeme dnes jednat i meritorně hlasovat i po devatenácté i po jednadvacáté hodině. (Z pléna žádost o odhlášení.) Ano, vnímám žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

 

Ještě jednou zopakuji: hlasujeme o návrhu jednat i hlasovat po devatenácté i jednadvacáté hodině.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 310 se účastnilo 171 hlasujících, pro 91, proti 75. Konstatuji, že tento procedurální návrh byl přijat a my dnes můžeme jednat i meritorně hlasovat i po devatenácté i po jednadvacáté hodině.

 

Tím se dostáváme k dalšímu přihlášenému, kterým je pan předseda Andrej Babiš, poté je v pořadí dále paní předsedkyně Alena Schillerová, Tomio Okamura, Radim Fiala a Karel Havlíček. (Hluk v jednacím sále se zvyšuje, někteří poslanci odcházejí ze sálu, poslanec Babiš je připraven za řečnickým pultíkem.) Prosím, pane předsedo, ujměte se slova. Možná ještě dáme chvilku poslankyním a poslancům na přenesení svých hovorů do předsálí. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení spoluobčané, já mám tady několik důležitých bodů, o kterých chci mluvit, a hned první bod je - já bych ho nazval Návod vládě, jak zachránit Liberty Ostrava. Já jsem byl už snad popáté nebo pošesté na návštěvě bývalé Nové huti nebo ArcelorMittal nebo teď Liberty v pátek 28. června a na základě těch jednání i s odboráři - jsme se tam setkali, bylo tam asi, nevím, cirka 100 zaměstnanců - dnes poslal hejtman Moravskoslezského kraje Bělica, náš poslanec, dopis panu ministru Síkelovi. Je neuvěřitelné, že vlastně tahle vláda, která samozřejmě je absolutně to nejhorší, co nás mohlo potkat, že si pan premiér, ani pan Síkela ani jednou nenašli čas tu firmu navštívit. Ani jednou. Myslím, že tam byl pan Stanjura, ale ten taky nebyl na firmě, byl někde, nevím, asi na kraji nebo kde. A samozřejmě příběh privatizace, a to je typické dílo ODS a ČSSD. Typické dílo těchto dvou stran, které tady ovládaly naši zemi. A byli si tak jistí, že potom udělali tu oposmlouvu a společně dovolili rozkrást majetky a vytunelovat majetky, které generace našich předků budovali, ano, i naši důchodci.

A tak si připomeňme, jak to bylo. Víte, kolik peněz odešlo z Nové huti, z ArcelorMittal, Liberty? Jsem to počítal; 100 miliard, 100 miliard. Nejdřív si "velký kluci" vzali asi 11 miliard, potom přišel Lakšmí Mittal, ten si vzal 52 miliard, 52 miliard dividend, 52 miliard dividend. Seděli tam lidé, kteří dneska údajně zastupují průmysl, a někteří odboráři a neříkali vůbec nic. No a potom samozřejmě pan Lakšmí Mittal to udělal stejně jako tunelář Bakala, k tomu se dostanu. No, když chcete ovládnout firmu, tak zkrátka vyčleníte energetiku a potom ji ovládáte. No, a když přišlo k tomu, že pan Mittal se rozhodl tu firmu prodat, a nám se to nezdálo, psali jsme dopisy všude a já osobně jsem jednal na Evropské komisi, kde Margrethe Vestager, komisařka, mě ubezpečila, že ten Gubta je dobrý investor. A my jsme argumentovali: ne, ale on se financuje podivnou bankou. No a samozřejmě, co udělal Lakšmí Mittal? No, vytáhl tu energetiku, ten závod prodal a tu energetiku samozřejmě si kvazi nechal napůl. No.

No a my za naší vlády jsme se snažili samozřejmě na to dohlížet a nedovolili jsme Guptovi, aby si vytáhl další miliardy emisních povolenek. Tehdy chtěl vzít asi 2 miliardy emisních povolenek sesterské firmě do Rumunska. My jsme měli zástupce v dozorčí radě za Ministerstvo průmyslu, pana náměstka. A co dělá tahle vláda? Jak nastoupila, hned ho dala pryč. V podstatě neudělala vůbec nic. Pan premiér si nenašel čas to navštívit, on řeší stále jiné, globální problémy údajně, a pan Síkela taky ne. No proč by se obtěžoval jít do té firmy? Proč, když to není asi až tak pro ně důležité. No a teď to dopadlo tak, že zkrátka firma je totálně vytunelovaná a je v insolvenci. Je tam insolvenční správce.

Teď bych chtěl poradit této vládě, protože tato vláda je tak nekompetentní. Nikdo z ministrů nikdy nepochopil, co je to podnikání, co je to odpovědnost zaměstnávat lidi. Oni byli i u toho, když došlo k vytunelování OKD. To je společné dílo ODS a ČSSD. Společné dílo. OKD - pan Bakala si vytáhl cca 130 miliard. A představte si, že mu ještě dneska patří asi 15 % pozemků Havířova, v katastru Havířov, pokud to dobře říkám, 10 nebo 15 %. (Hlas v sále: 13 %.) Prosím? 13. Pod firmou Asental, takže ještě tam má miliardové majetky. Bakala vytuneloval to OKD úplně stejně - vlečka pryč, energetika pryč, všechno dal pryč. A kdo mu tehdy pomáhal? No pomáhal mu dneska údajně loutkovodič pana ministra Síkely, který už balí kufry a těší se, jak bude kšeftovat v Bruselu, takové digi competition, to by bylo portfolio! Super, ne? Tam jsou velké pokuty. To není jak Český ÚOHS, který údajně kdysi ovládal. O tom to je.

Takže to OKD, ten největší podvod je na těch lidech, protože pan Bakala slíbil horníkům, že jim prodá ty byty - já nevím, kolik tam bylo bytů, 40 tisíc, 50 tisíc bytů - za 40 tisíc korun, vážení spoluobčané, dobře poslouchejte, za 40 tisíc korun. A dneska ty stejné byty ti lidé, nakonec je podvedl, nedal jim ty byty, i když to slíbil, asi snídá ty miliardy každé ráno někde u Ženevského jezera nebo kde je, nevím. Hlavně, že tady má tu svoji Ekonomii antibabišovskou. Takže jim to slíbil a nic jim nedal. A víte, kolik platí ti lidé za ten byt, který si mohli koupit, jak bylo slíbeno, za 40 tisíc? Platí až 12 tisíc korun měsíčně nájem. Dobře posloucháte - 12 tisíc korun měsíčně platí nájem a měli ty byty dostat za 40 tisíc korun. Takže ten člověk, který tady vlastní ten mediální dům Tečka.cz, kde pan redaktor se rozohňuje, co jsme to zase udělali, jaka vůbec můžou takoví lidé pracovat u takového a sociála, tuneláře, který samozřejmě zneužívá ta svá média k politickému boji proti nám. A kdo u toho ještě byl? Kdo dneska radí mediálně panu premiérovi? Takový mediální mafián, ten má dlouhé prsty, až do Ameriky. Kdo byl zakladatel kampeličky? No právě tenhle člověk, který poradil panu premiérovi, je určitě geniální ekonom, aby si dal milion korun na pět let do té kampeličky a měl z toho výnos 265 korun v kampeličce, kam se nosily desítky milionů korun cash, kde se praly peníze, kde někteří poradci pana premiéra prali peníze. No ale to naše média - na to se vlastně už zapomnělo, protože kampelička už de facto není. Nebo nevím, co se s ní děje. Ale to naše média nezajímá, protože samozřejmě už několik let - měli jsme dneska na návštěvě pana ředitele České televize, Českého rozhlasu, tak jsme mu vysvětlovali, že pro nás vybraní aktivističtí novináři jsou největší nepřítel pro nás, oni proti nám hlavně bojují ve prospěch pětikoalice.

Takže OKD vytunelované a když jsem zjistil, že je na prodej, tak jsem to koupil jako ministr financí, vážení přátelé a spoluobčané, za 70 milionů korun českých. 70 milionů korun českých. No a proč o tom mluvím? No protože OKD má v této chvíli na účtech 6 miliard korun. Že jsem byl v politice - kdyby si to koupil někdo za 70 milionů a má 6 miliard, to by byl byznys! Superbyznys. A teď řeknu návod téhle vládě, která je ztracená, která vůbec nechápe, jak se kupují a prodávají firmy, jak se restrukturalizují. Takže ta Liberty, která je v bankrotu bere samozřejmě elektřinu a všechno, energetiku, z té Energetiky(?), kterou vytáhli a která nepatří Liberty. A hádejte, kdo je tam největší dodavatel v té energetice? No přesně - OKD, které tam údajně má asi 260 milionů. Takže kdybych 28. 6. v pátek byl premiér, tak okamžitě jdu na OKD a řeknu jim: tak a teď se budete zajímat o tu energetiku. My jako stát chceme znovu Liberty zachránit a zprivatizovat po tom, co to zpackali naši předchůdci, protože bez energetiky - a už tam velcí kluci, kteří uznávají stejné hodnoty jako tato pětikoalice, hlavně prachy, tak už tam krouží. Ten, kdo bude mít energetiku, tak samozřejmě má zásadní vliv na tu firmu.

Takže vážený pane premiére nebo pane ministře Síkelo, měl byste zavolat na OKD. A já vám řeknu ještě ten druhý konec. Aby se OKD začalo zajímat o Liberty, protože tam je ten klíč. Když mám energetiku, když mám uhlí nad zlato dneska, no tak samozřejmě přes tu energetiku se dostanu na tu firmu. A svrchu máme co? Máme garanci Egapu, to je státní firma, patří pod Ministerstvo financí, stejně jako OKD patří pod Ministerstvo financí. Egap, myslím, že tam má 1,3 miliardy, je oddělený věřitel. Takže kdybych byl premiér nebo ministr financí, tak řeknu Egapu hele, zavolejte dalším věřitelům a odkupte ty pohledávky za nějaký zlomek hodnoty. A když svrchu budu mít ty pohledávky a zdola ovládnu tu energtetiku, tak si to jako stát zavěsím pod OKD a máme to nazpátek. No vždyť to přece dělají, ne? Co dělá ten Síkela? Ten si koupil NET4GAS za kolik? Za 5 miliard a měl tam 30 miliard pohledávky a stoprocentní pohledávky měl. No samozřejmě, to nikdo neřeší. Tak to nakupují nazpátek. Dědictví ODS a ČSSD, zničené banky, zprivatizované banky pod cenu. Co nám tady vlastně patří? Moc toho není, moc toho už není. A když byli neschopní vlastně pochopit, že když chtěli něco udělat pro lidi a pro celou naši zemi, že platíme stále nejdražší energie, tak mohli už dávno vykoupit 100 % ČEZ, když ho neměli nikdy privatizovat.

Takže jsem vám dal návod, jak to udělat. A jsem zvědav, jestli ta vláda... Pan premiér určitě nerozumí tomu, co já říkám, ale možná, nevím, Síkela by mohl, byl bankéř, tak by mohl pochopit, že tu firmu se dá zachránit. A v momentě, když to koupí zase nějaký jejich energetický kámoš, tak je to pryč, protože bez energií ta firma nefunguje. Takže ještě jednou, pane premiére, nebo pane ministře, zavelte, řekněte OKD, má tam pohledávku v energetice, ať se zajímá o tu koupi, ať to převezme, ať jedná s insolvenčním správcem, a EGAP ať jedná o dalších pohledávkách. Protože vy jste nikdy neměli tuhle firmu zprivatizovat tím způsobem, jak jste to udělali. V celém regionu, kde Bakala vytuneloval OKD a vlastní tam ještě obrovské miliardové pozemky, podvedl horníky o byty, tak jediná privatizace, která se povedla, byly Třinecké železárny. A to je zajímavé, tenkrát, byl nějaký pátek, si nepamatuju, který rok, všichni říkali, že to koupí Třinecké železárny, které fungují, no a div se světě, v pondělí tam byl už Ind. A nebudu tady říkat, co všechno jsme slyšeli, jo? Takže to je to Liberty. To je návod této vládě.

Kdybych byl ministr financí, už jsem to dávno vytelefonoval, byl bych na OKD, 6 miliard na účtě, vážení, to je ale dobrý deal, ne? Vytunelované OKD jsme koupili za 70 milionů pro stát, a je tam 6 miliard a uhlí nad zlato. Doufám, že v Evropě nakonec ti zelení šílenci změní názor a že uhlí u nás ještě tak brzo neskončí. Takže to je první bod: Záchrana Liberty. Je tam dopis od pana hejtmana. Je to triviální operace. Pokud tomu nerozumí vláda, ať nám to svěří, my jim pomůžeme a zdarma. My jim poradíme zdarma. Protože tahle vláda má státní firmy jenom na to, aby tam dosadila své kámoše a dala si chlebíčky a kafíčko a občas nějaké kšeftíky. Moc státních firem už nezůstalo.

V ten den byl karlovarský festival. To byl pátek. Já jsem tedy šel na koncert Mirai do Frýdku-Místku. Ale v Karlových Varech byla elita našeho národa. Tady máme vždycky selektivní - selektivní vždycky - výběr informací z minulosti, jo? A mě fascinuje, že vlastně nikdo neřekne, a nás samozřejmě nikdo nepochválí, tak to musíme dělat sami, jak to vlastně bylo. Karlovarský festival je geniální akce, protože pokud někdo je schopen za osm dní, nebo kolik to trvá, nebo deset, vybrat 180 milionů, tak klobouk dolů.

A proč o tom mluvím? Když jsem se stal ministr financí 29. ledna 2014, tak jsem s hrůzou zjistil, že Ministerstvo financí vlastní nějaký hotel Thermal. Tak jsem řekl, na co máme hotel? Jako stát? Tak to prodáme, ne? No, tak ale začal řev. Sociální demokracie... Okamžitě křičeli, že to je... A já jsem argumentoval, ale vždyť to ODS zprivatizovala někde v roce 1991. A víte, jak to ODS zprivatizovala? Prodala to někomu, který nezaplatil. A dvacet let jsme se soudili. A ten člověk měl normálně ten hotel Thermal. Dvacet let s tím nic nedělali. Soud. Nakonec jsme ten soud vyhráli, protože ten privatizér to nezaplatil. A hotel v totálním rozkladu. Tam se nedala otevřít ani okna. Tak jsem říkal, tak to prodáme, ne? Tak velký řev. Velký řev! Tak nám zbylo jenom to dát do pořádku. Všichni, co tam juchali... Vždycky si říkám, že když ten Aleš Hušák si udělal tu tabuli, víte, tu O2 arénu - kdyby nebylo toho Hušáka, kterého Špidla nesnášel a nechtěl tu O2 arénu, tak možná nejsme ani mistři světa v hokeji. Tak on má tam tu tabuli. Tu tabuli tam má ten Hušák. Tak mohli nám udělat taky tabuli, ne? Co říkáte?

Thermal... A to není jenom Thermal. Dali jsme do toho 900 milionů. Dneska je to super. A potom jsem navštívil Císařské lázně. A říkám, co to je? Co to je za zříceninu? Proč to nikdo neřeší dvacet let? Tak jsme to dali do pořádku. Tam na té tabuli by měla být i Mračková Vildumetzová, Schillerová a Babiš. My jsme to dali do pořádku! My. (Tleská Alena Schillerová.) My jsme to dali do pořádku.

Takže pokud ten marný hejtman má nějaké kecy, tak tehdy jsem se vyjádřil o tom, že Karlovarský kraj má smůlu, že je tam taky hejtman a že my, i když jsme vyhráli krajské volby, tak myslím, že je tam ve vládě nebo ve vedení kraje asi 12 nebo 13 stran, jo? Takže bych chtěl pozdravit všechny Karlovaráky. Chtěl bych pozdravit všechny občany, kteří žijí v Karlovarském kraji, že my jsme pro ten kraj něco udělali! Ano.

Začali jsme například dělat i dálnici, na kterou někdo zapomněl. Tady stále pan Kupka stříhá pásky. Ale to je naše dílo. Kdybych v roce 2015 neřekl Ťokovi, okamžitě začněte stavět, tak není nic. 2010 ve vládě ODS byl nějaký Bárta, vévéčka. A ten si 2010 taky myslel, že bude dělat nějaké kšeftíky, tak to všechno zazdil, zastavil to. My jsme zdědili 2014 800 metrů připravených dálnic, jo? Takže aby věděli lidi v Karlovarském kraji, že hnutí ANO udělalo pro Karlovarský kraj strašně moc věcí. Strašně moc věcí. Císařské lázně. Krása.

Když se dostaví ta dálnice... a nevím, proč pan Kupka mluví někde o roku 2029, nebo kolik, když my jsme tlačili ŘSD, aby to udělali do roku 2027. Ano, tam se staví znovu nový úsek a tak dále. Takže to je naše vizitka. Dovedli jsme investora do kraje. BMW - okruh autonomních aut. Tady vláda si hraje, že má nějakého investora. No, to je nějaká firma, kterou asi ukecali, aby zainvestovala. To je fajn. Akorát stále nevíme, kolik dostane tu pobídku. Nechápu, jak může někdo mluvit o tom, že někdo jde investovat, a zároveň říká, že jí dá pobídku, ale my nevíme kolik. Totálně zamlženo.

Takže co jsme ještě udělali pro ten kraj? Samozřejmě udělali jsme i to, že Karlovy Vary, Cheb jsou bez poplatku, nebo areál Svatošské skály jsme získali do majetku jako kraj, aby zůstal k využití pro obyvatele kraje a všechny návštěvníky. Takže tak to je. Takže pokud někdo nás pomlouvá, tak to není pravda. Ať tedy pětikoalice řekne, co oni udělali pro ten kraj?

A my jsme samozřejmě měli další plány. Proč tam není lékařská fakulta? Proč tam není fakultní nemocnice? Proč tam není renomovaná vysoká škola? To byly všechno naše plány. My jsme chtěli nemocnici v Karlových Varech dát pod kuratelu ÚVN, Ústřední vojenské nemocnice, tady z Prahy, která funguje perfektně. Tady pětikoalice neudělala vůbec nic. A ještě ten hejtman má tu drzost něco povídat.

Takže aby bylo jasno: to, že ten festival má ty prostory, je naše zásluha! Císařské lázně je naše zásluha! Dálnice je naše zásluha! A tak dále.

A my samozřejmě půjdeme do krajských voleb s jasným programem.

Já bych doporučoval, aby lidi z Karlovarského kraje se šli podívat do Ústeckého kraje, co jsme tam udělali s Krajskou zdravotní. Fungl nové nemocnice, nové super kardiologické centrum v Ústí nad Labem za 1,3 miliardy, no a nemocnice v Teplicích, v Děčíně, Chomutov - takové nemocnice a pavilony nemají ani v Praze. A Karlovarský kraj? Proč pan hejtman, který má zase kecy o nás, něco neudělá? Proč tam neudělal? Jen se chlubí naší prací. Dokonce nechal natočit film o Císařských lázních, pro které neudělal vůbec nic, vůbec nic! Mimochodem v Karlových Varech i socha Karla IV. je naše dílo mého přítele Františka Piškanina. I to jsme udělali, i na to jsme přispěli, i soukromě!. Takže já mám radost, že se juchalo na festivalu, super byznys, všechno jako, ale když to nikdo neřekne, tak se musíme pochválit sami, protože zkrátka to je pravda. To je pravda a já myslím, že všichni, kteří tam žijí, tak o tom něco vědí. A je to zkrátka tak.

Takže zdravím všechny v Karlovarském kraji a já doufám, že vyhrajeme tentokrát ty krajské volby takovým způsobem, abychom mohli pokračovat v těch našich projektech a určitě to zdravotnictví je pro nás priorita. Nejen zdravotnictví, ale i sociál, ale i školství a další věci. No, takže to byl Karlovarský kraj.

A teď samozřejmě to hlavní téma. Prosím vás, já jsem ještě nezažil takové kvičení a jekot, co se stalo po tom, když jsme 30. 6. v neděli oznámili ve Vídni, že chceme založit novou frakci Patrioti pro Evropu. Ale to ječení a kvikot, to je permanentní. I dneska stále vycházejí ty články, jak vlastně; nejdřív bylo to, že to nezaložíme, že jsme úplně bezvýznamní, že jsme nuly. Potom říkali, že bude toho málo, že vlastně nezískáme tu podporu. A potom, co jsme řekli, s kým tam jdeme, tak vznikly okamžitě články, jak jsme proputinovští a Benešovy dekrety. No, neuvěřitelné, neuvěřitelné věci, neuvěřitelné věci.

My tady ve čtvrtek budeme projednávat novelu zákona o České televizi, nebo jak se to jmenuje, a ten nový kontrolor nad našimi výroky a názory vlastně říká, že Česká televize, Český rozhlas bude mít za úkol říct, co je dezinformace. Ale my dobře víme, co je to dezinformace. Dezinformace je jakákoliv kritika této nejhorší, nejprolhanější vlády v historii této země, která nás vede do totální katastrofy! (Potlesk z lavic ANO.) To je pro ně dezinformace. Proto nás musí umlčet. Ale to si nechám na čtvrtek.

Takže co se stalo? Ty reakce pětikoalice, to je úplně neuvěřitelné. Všichni se vyjádřili. Rakušan říká: Suverénní členské státy v Evropě už rozhodují, a to hlasováním v Evropské radě. Ale pan Rakušan neví, že Evropská unie je hlavně o penězích. A hlavně o Evropské komisi, která vlastně hlavně rozhoduje o penězích. A některé velké státy, ano? Takže tady jsme byli poučeni, jak to všechno je. Zase jsem bezpečnostním rizikem. Samozřejmě. Já jsem hlavně riziko pro ne, pro jejich koryta a pro jejich příjmy. Všichni křičeli, kvičeli, s Orbánem prohlubuje spojenectví. No, neuvěřitelné, neuvěřitelné, co všechno z toho vypadlo. Pátá kolona a tak dále.

Takže já bych jenom zopakoval ještě jednou, že my jsme vyhráli evropské volby a my jsme vyhráli ty volby na základě programu a my program plníme, ano? A proto, když jsme zjistili, že ve frakci Renew ALDE nejsme schopni plnit ten program a snažili jsme se ten náš manifest tam prosadit, no tak jsme zkrátka z té frakce odešli. Vždycky jsme byli kritizováni, že tam jsme. Ano, je pravda, že bohužel jsme byli v menšině, tak jsme odešli do frakce, kde zkrátka ty hlavní věci budeme plnit. A to je, že chceme mít Evropskou unii jako společenství svrchovaných, samostatných států, svrchovaných. My nechceme chodit do Bruselu, jak to dělal pan premiér Fiala v rámci předsednictví, že zkrátka mu nadiktovali notičky, aby udělal to, co nakonec udělal, a byla to totální katastrofa.

Takže začal kvikot, jekot. Hned tweetovali všichni a pan premiér tweetoval, že Andrej Babiš tvrdí, že ANO prý plní svůj volební program. Opravdu, že jsme měli údajně voličům zatajit, že se spojíme s někým, který jde proti zájmu českých občanů? Fakt? Ilegální migrace je v prospěch českých občanů? Asi pan premiér nežije v Evropě, on nevidí ani, co se stalo ve Francii. Kdo tam volil tu extrémní levici? Extrémní levici? Média vždycky mluví, levice, říká, extrémní pravice, levice. Ale my s těmi, kteří jsou v té frakci, chceme bojovat proti legální migraci. Co se stalo ve Velké Británii a ve Francii je úplná katastrofa. A to čeká Německo. Co řekl Toni Kroos? Co řekl, určitě znáte, že nebude žít v Německu. Že bude žít ve Španělsku. Že se bojí poslat svoji sedmiletou dceru do parku večer. Ano, to je Německo a my nechceme tohle mít v České republice. A proto v Evropě je stále víc europoslanců, a nejenom v naší frakci, ale už nás kontaktují poslanci z ECR a z EPP, kteří se zatím bojí to říct nahlas, ale říkají: My s vámi souhlasíme, ilegální migraci je potřeba řešit, brutálně ji zastavit, brutálně. Vzít peníze neziskovkám, zabránit pašerákům, aby pašovali ilegální migranty do Evropy. Ano. A na to musíme rozmístit všude po plážích jižní Evropy zkrátka ozbrojené složky, které ty pašeráky vezmou do vězení. A máme udělat dohody se zeměmi severní Afriky. Tak to bylo vždy naplánováno.

Ale samozřejmě, pokud v Evropské unii zůstávají na top jobs, zůstávají na top jobs stejní lidé, tak potom samozřejmě se to asi nezmění, protože předsedkyně Evropské komise je nositelem vstřícnosti vůči ilegální migraci a samozřejmě zeleného šílenství.

Takže tady samozřejmě vznikla obrovská kampaň, ano, použiji to slovo, kampaň, kde různí politologové, hlavně z té univerzity, kde pan premiér má obrovský vliv (nesrozumitelné), ti politologové říkají no, to je strašné, co se stalo. Nic se nestalo, my plníme program a my ho budeme plnit. Teď vyšly zase články, tady je titulek, divize Seznamu Právo říká: Babišovi patrioti jsou v Unii silní, zůstanou ale bez vlivu. No tak oni to vědí. Nevědí o tom vůbec nic, oni vůbec nevědí, jak funguje Evropská unie.

Já jsem tam seděl jako ministr financí a seděl jsem tam jako premiér, takže vím dobře, jak to funguje. A mimochodem teda - samozřejmě k tomu se ještě dostanu - shodou okolností má od 1. 7. předsednictví Maďarsko. A na rozdíl od pana premiéra Fialy, který neudělal vůbec nic, hned na druhý den byl v Kyjevě u Zelenského. Já jsem dneska dával rozhovor do Impulsu a samozřejmě redaktor hned mluvil o Putinovi. Říkám - pane redaktore, ale vy jste zapomněl, že ten Orbán byl nejdřív u Zelenského, ano, který mimochodem taky mluvil dvě hodiny předtím, než byla ta mírová konference v Ženevě, potom šel za Putinem, potom šel za čínským prezidentem, no a určitě teď je na zasedání NATO ve Washingtonu. Má předsednictví. Něco dělá. Něco dělá. A já se ptám - my nechceme mír? My nechceme mír? Asi chceme, ne? A znovu se vracíme do toho, že když někdo s někým jedná, tak je to špatně. Orbán x krát odsoudil ruskou agresi. A je to strašné, co se tam děje. Strašné. Kdyby bylo příměří, tak se nestane ta obrovská tragédie včera. Je to hrozné, že tam umírají civilisté. A teď co? Jak dlouho bude ta válka? Bude deset let, dvacet let? Komu? Komu? Cui bono? Komu to vyhovuje? Komu? No já chápu, že naši zbrojaři a ten trader, co vyhrabal tu plesnivou munici členského státu NATO, kde na 3 400 dolarech má marži 1 000 dolarů, že se topí všichni v zisku. Umírají lidé. A my stále - tady pětikoalice stále mluví - válka, válka, válka. No tak když pan premiér říká, že porazíme Putina, tak já jsem pro. Tak ho poražte, pane premiére. Ukažte to teda. Ukažte to. A jednou to i tak skončí u stolu. Na to je ta diplomacie. A samozřejmě nikdo nečeká, že Orbán hned všechno vyřídí. Ne. Všichni to negovali. Charles Michel a ten Borrell, ano, to je... To je taková... To ani možná nevíte, ale to je takový jako že ministr zahraničních věcí. Víte, kolik má rozpočet takovýhle zbytečný ministr? Miliardu euro ročně. Miliardu euro. Zastoupení ve 145 zemích světa. Miliarda euro. A dobře víme, že zahraniční politiku si dělá každý členský stát samostatně. Samostatně. Že není shoda například na problému Izrael, Hamás a Palestina. Není. A na dalších věcech. Všichni to odsoudili, když už mají sbaleno. A jekot, všichni kvičí, to je jako strašné, co se vlastně stalo.

No, a pan premiér, protože je patologický lhář, tak říká, že noví evropští spojenci ANO chtějí zabránit dostavbě jaderných elektráren. Tak to je dezinformace, Česká televize, to je dezinformace. Je to sprostá lež. Protože my jsme prosadili, když jsem byl premiér, aby slovo jádro bylo zaneseno do závěrů Evropské rady, aby zkrátka jaderná energetika byla nejvýznamnější, abychom si mohli sami rozhodovat o tom, co chceme. Pan premiér dokonce tvrdí, že někdo chce zrušit v Evropské unii volný pohyb osob a kapitálu a poškodit naše firmy. No, takové bláboly jsem ještě nečetl. Aktivně vystupují v zájmu Ruska. A kde, prosím vás? Kdo vystupuje aktivně v zájmu Ruska? Kde? Jako to jsou neuvěřitelné lži, neuvěřitelné lži, které my zásadně odmítáme. Takže, pane premiére, já vám teď přečtu vaši frakci ECR, ale samozřejmě vám naklonění novináři a média a Česká televize to nebudou vysílat.

Takže první takový kousek - je tam Aliance pro sjednocení Rumunů. Takže ještě jednou. ECR je frakce - Evropští konzervativci a reformisté, kde ODS má tři europoslance. A tam je Aliance pro sjednocení Rumunů. Nějaký Claudiu Tarziu, jeden z lídrů. A ten vyzývá k anexi ukrajinského území podobně jako Vladimir Putin. Podobně chce anektovat nezávislé Moldavsko. Co na to říkáte, pane premiére? To je váš kolega. Na rozdíl od těch lží o Benešových dekretech a nevím, co všechno jste si vymysleli, tak tohle je fakt. A ty vaše lži já dneska vyvrátím a budu tady mluvit o těch dekretech. Takže to je první kousek.

Druhý je Elliniki Lisi, doslova Řecké řešení. Má dva europoslance. Ultranacionalistická strana, která klade důraz na extrémní opatření proti nelegální imigraci - poslouchejte dobře, vážení spoluobčané - včetně instalace elektrického plotu na řecko-turecké hranici. To je kolega ODS v ECR. No... Strana obhajuje uzavření nevládních organizací působících v Řecku a popisuje je jako společnosti obchodující s lidmi. (?) Elliniki Lisi, partner pana premiéra Fialy v ECR, usiluje o přátelské vztahy s Čínou, Indií a také Ruskem tím, že zaujímá proruské postoje, přičemž je skeptický vůči zvýšené obranné spolupráci se Spojenými státy. Předseda této strany, pane premiére Fialo, Kyriakos Velopoulos uvedl, že Vladimir Putin byl nucen napadnout Ukrajinu! Dobře slyšíte. Že Vladimir Putin byl nucen... To říká parťák ODS Fialy, Vondry v ECR. A oni ještě mají tu drzost nám něco vyčítat, protože u nás to neexistuje tohle. Takže Vladimir Putin údajně že musel napadnout Ukrajinu, donutili ho jít do války. Představte si, že by Rusové poslali vojáky do Mexika na hranice, Američané by napadli Mexiko, USA poslali vojáky po celé východní Evropě, vyrobili protiraketový deštník a čekali, že to Putin spolkne. Toto je ECR. Toto je ECR. Třetí kousek.

Domovinski pokret. Vlastenecké hnutí Chorvatsko. Počet europoslanců - jeden. Strana silně pravicová, nacionalistická, která koketuje s četnickou minulostí Chorvatska. Spojenci nacistického Německa. Novým předsedou byl starosta Vukovaru Ivan Penava. Obhajoval použití starého pronacistického ustašovského pozdravu Za dom spremni. Strana také tvrdě vystupuje proti potratům a sňatkům osob stejného pohlaví, pane premiére. Další kousek čtvrtý.

Národní aliance, strana s velmi výmluvným logem. To je Lotyšsko. Silně nacionalistická strana je konzervativní tím, že podporuje zřízení národního dne památky lotyšské legie většinou vojenské dobrovolnické formace Lotyšů v rámci nacistických Waffen-SS, které útočily na Sovětský svaz a také se dopouštěly válečných zločinů, včetně etnických čistek. Tvrdí, že to nebyli nacisté, ale spíše mučedníci a bojovníci a tak dále. Takže to je číslo pět, váš kolega z ECR.

Volební akce Poláků v Litvě - Aliance křesťanských rodin. Takže tady máme zase: Pan Tomaszewski řekl, že protesty Euromajdanu na Ukrajině byly největší největším zlem. Další člen strany LLRA Zbignev Jedinsky na svém facebookovém profilu vyzval NATO, aby v roce 2014 začalo bombardovat Kyjev, aby si vynutilo mír. To je parťák Fialy v ECR. A oni mají tu drzost něco říkat na nás. Chápete to? To samozřejmě nikdo nenapíše.

No a za šesté Polská suverenita, počet poslanců dva. Extremistická ultrakatolická strana v 2022 požadovala přísnější zákony proti rouhání, včetně tříletého vězení za urážku církve nebo za přerušování mše. Je zcela proti potratům. Úplný zákaz i v případě znásilnění ženy či zdravotních komplikací k eutonazii. Je silně euroskeptická, agresivní vůči LGBT a její zarytý odpor vůči sňatkům osob stejného pohlaví byl uváděn jako hlavní důvod, proč 2012 opustila ECR v Evropském parlamentu, nyní se ale vrátila.

No, takže pane premiére, zameťte si před vlastním prahem. Tady máte šest kousků ECR, které jsou velice, velice kontroverzní, velice kontroverzní. (Potlesk poslanců ANO.)

Takže já nechápu, kdo co si dovoluje nás kritizovat? Za co? Za co nás kritizují, za co? Že jsme ve frakci, která bude stále větší, a plníme náš program? My nemáme jiný program. My máme program do evropských voleb, které jsme vyhráli, a v této frakci ho budeme plnit, ano. A všichni říkají, že budeme bezvýznamní. No, tak uvidíme, jací budeme bezvýznamní a tak dále. Takže stále dokola ty vaše řeči o tom Rusku, prosím vás. Tak ještě jednou. Ještě jednou, jo? Můžeme se vrátit k Nečasovi.

Vždyť jste byl v té vládě, tedy vlastně chodil za Putinem. Vždyť jste připravovali spolupráci. Měli jste ve finále Temelínu Rosatom, ne? Pan premiér asi zapomněl. Tak to je, tak to je. Vy stále dokola lžete o nás. Já jsem v životě s Putinem nemluvil, nebyl jsem v Kremlu. Kdo tam byl? No, přece vaše senátorka Němcová, ne? Však pan Klaus to na XTV vyprávěl, jak to bylo, ne? Skončila večeře a Klaus chtěl vodku. A Putin neměl. No, tak čekali, přišla. A potom křičel - i Kalousek, i Němcová křičeli: my chceme taky vodku. A jedli tam kaviár. My ne. My jsme s Ruskem nikdy nic neměli. Vy stále nám dáváte tuhle nálepku. Ne, my jsme prozápadně orientovaní, vždycky jsme byli. My jsme řešili tady Vrbětice, my jsme vydali Nikulina, toho hackera. A vy stále vykládáte nesmysly, stále nesmysly. Stále nám dáváte nějakou nálepku, jo.

Další bylo, že - zase, samozřejmě - provládní novináři, že Putin v roce 2018 byl na svatbě nějaké ministryně za Svobodné, ano. Ale po té svatbě šel za Merkelovou do Berlína. A před tou svatbou se objímal s Macronem v Leningradě na ekonomické konferenci, kde Rusko a Francie se domluvily na ekonomické spolupráci. A 11. listopadu 2018 na Champs Elysées pod Vítězným obloukem tam všichni byli, včetně Putina.

Já jsem byl v listopadu 2019 na návštěvě v Kyjevě a na obědě s prezidentem Zelenským. A potom jsem odsoudil anexi Krymu. Tak už přestaňte lhát. Přestaňte lhát. Já chápu, že teď jste si tam najali někoho, který bude říkat, že to, co já říkám, jsou vlastně dezinformace. Ne, to je pravda, to je pravda. A nepomůže vám ani Česká televize ani nikdo, protože lidi nejsou hloupí a nebudou vám to věřit, nebudou vám to věřit. A my jako frakce, samozřejmě, jasně vidíme, jakým způsobem chceme Evropu zachránit. Jako my chceme, aby se u nás stalo to, co ve Francii? My to chceme? Vždyť ta extrémně levice - a oni stále říkají extrémní pravice. Ale co je na tom extrémního? Že nechtějí ilegální migraci? No, my taky nechceme ilegální migraci. To je to hlavní pojivo v té frakci, že to chceme zastavit. (My) to chceme zastavit, protože to je obrovské nebezpečí.

Podívejte se, co se děje ve Velké Británii. Nová vláda zrušila to, co udělal Sunak, ano, takže už nebudou vracet ilegální migranty. A vlastně řekli: tak přijďte. Ne? A ve Francii, pokud Mélenchon někde bude, tak se může stát úplně stejná věc. A potom už jim nepomůže nic, protože voliči nebudou ti, kteří se tady - ti původní obyvatelé, ale to budou přistěhovalci. Já neříkám, že všichni jsou stejní, neříkám. Ale to, co se děje v Německu - a věřte mi, že já mám plno přátel všude a žil jsem pět let Maroku, ano - ale já zkrátka chci, abychom zachovali naši kulturu, náš způsob života, naše zvyky a všechno, zvyklosti. A o tom to je.

Takže ten neuvěřitelný řev, který - vlastně teď stále, každý den je něco, každý den, jo? Takže hned ten redaktor říká, že Orbán navštívil Putina. Ne, on navštívil Zelenského, navštívil Zelenského, ano? A když se mu vykládal o tom, že už byla mírová jednání, myslím, že v květnu 2022, no, takže to vlastně nebylo přijatelné. Ano, ale Ukrajinci si rozhodnou - a bez jejich souhlasu to zkrátka nebude fungovat. My jsme nikdy, nikdy (neakceptovali?) a nikdy neříkali, za jakých podmínek mír má být. My jsme - na to jsou tady větší šajby.

A oni budou sedět za jedním stolem v rámci zasedání NATO ve Washingtonu. Mluvili jsme o tom s panem prezidentem. A pan prezident Pavel má jiný názor na to než premiér Fiala. Pan premiér Fiala zkrátka chce bojovat, bojovat a porazit Putina. Fajn. No, dobře. Tak já nevím, asi má nějaký plán. Prezident Pavel řekl: ano, mír. Ale podle něj ještě nenastala ta chvíle, jo? Já říkám, že nastala. Ale dobře, tak asi všichni víme, že pravděpodobně se čeká na americké volby - a podle toho to dopadne.

Takže já znovu opakuji, přestaňte nás nálepkovat, přestaňte říkat, že my jsme se spojili, nevím, s fašisty a takovéto nesmysly. Ne. pan premiér Fiala má problém ve své frakci. Já jsem tady vlastně jmenoval ty kontroverzní europoslance. A nesmysly, že chtějí volný pohyb? My máme, znovu opakuji, jen program do Evropy. Aktivně (vystupují?) v zájmu Ruska. Lež, normálně lež. To by pan Foltýn měl okamžitě zasáhnout, ne? Jakože má hlídat tady ta naše vyjádření. Není to pravda, je to výmysl. Já vím, že vás to štve, že vznikla ta frakce, protože ta frakce má perspektivu, protože Evropané si uvědomují stále víc a víc, jak ilegální migrace mění jejich životy, jaké je to velké nebezpečí. A samozřejmě my chceme to řešit okamžitě.

Tady mám článek (Ukazuje materiál.), Lidové noviny: Indové posilují vztahy s Ruskem. Premiér nejlidnatějšího státu světa Naréndra Módí se chystá do Moskvy. Indie kupuje levnou ruskou ropu a zároveň se jistí proti Číně. No, to je skandál, ne? Podle Fialy bychom asi měli okamžitě přestat s nimi mluvit. Nebo když ministr obrany Spojených států telefonuje s ministrem obrany Ruska, tak co to je? Co si to dovoluje? Vždyť tady pan premiér říká, že to ne. I nepřátelé spolu mluví, ale to pan premiér samozřejmě nechápe, protože bohužel je mimo. Je mimo, vůbec nic nepochopil, zkrátka dostal se na funkci, na kterou nemá, a to všichni dobře vědí.

Takže já bych poprosil, abyste s ním už konečně přestali, jo? A pokud bude Evropská rada - nebo teď je NATO, je tam pan prezident Pavel, je tam pan Lipavský a paní Pekarová, jsem viděl, že je ve Washingtonu. No, tak si to tam s Orbánem vyříkejte, on vám to asi vysvětlí. Ale to, co dělá premiér Orbán, není věc naší frakce. My s Fideszem ve frakci budeme plnit náš program. A to je ten základ a bylo by dobré, abyste konečně už s tím přestali, protože to je fakt neuvěřitelné, že vůbec - vůbec, co si dovolujete, jo? A stále: závislost na plynu. A proč Síkela chtěl výjimku na dovoz ruské oceli nedávno? Proč má Česká republika výjimku na dovoz pohonných hmot vyrobených z ruské ropy? Proč to má? Vždyť vy nejvíc dovážíte. Nemluvě o tom, že samozřejmě vy o tom nerozhodujete, vy se jenom tváříte, že to rozhodujete. Vy rozhodujete, už jsem to tady říkal x-krát, jestli si dáte bílou, nebo modrou košili - nebo nevím, jakou nosíte. Nejvíc dovážíte z Ruska. Všechno jenom PR.

Ropovod TAL, kde investujete 1,5 miliardy, abyste jenom řekli, že tam bude větší kapacita? Co když si ten majitel PKN Orlen, polský stát, který vlastně Unipetrol zkrátka bude dovážet ropu jako on chce? Vy do toho nemáte ani co mluvit. Stále děláte jenom, jenom píár. Takže stále před kampaní jste na nás útočili, že jsme nějací užiteční idioti. My ne. My jsme se nikdy s Putinem, na rozdíl od vás, nekámošili. A kdo tam chodil? Chodil tam Topolánek, ale ten tam chodil proto, protože předsedal Evropské unii. Ano, a tehdy byla plynová krize. Takže logicky tam chodil, takže jemu asi těžko můžeme něco vyčíst, ne? Ale proč tam chodil Nečas? Vždyť on chtěl a domlouval se, že Rosatom zkrátka - a proto tam byl tehdy, že Rosatom může získat zakázku na Temelín. Vždyť to je černé na bílém. Akorát naše média samozřejmě nedělají rešerše, nedělají rešerše, protože jim to zkrátka nevyhovuje.

Takže my zásadně tohle odmítáme, už přestaňte s tou nálepkou, tak už je to trapné. Tady jsem to dohledal konečně. 18. 4. 2013, premiér Nečas se v květnu chystá do Ruska. Lze předpokládat - to píše Aktuálně.cz, to jsou ti bakalovci, Tečka cz., ten novinář chudák. Lze předpokládat, že datum přijetí v Kremlu ovlivňuje vývoj temelínské zakázce. Nečas tam míří v důležité etapě tendru, kdy v březnu ČEZ zveřejnil průběžné hodnocení uchazečů, z něhož vyplynulo, že v čele soutěže o české jaderné stamiliardy je americko-japonský soupeř Rusů Westinghouse. Tak proč tam ten Nečas chtěl? On nechtěl Westinghouse? Jak je to možné? Proč tam lezl vlastně, pane premiére? Když jste údajně takový protiruský, nejste. Vy jste s nimi kámošili, vy jste tam jedli kaviár, vy jste tam chlastali vodu. I Kalousek, i Němcová a prezident Klaus to potvrdil. My nikdy, nikdy. Rusové i kvůli Temelínu hodně sázejí na spolupráci s českým průmyslem. A sám Nečas - Sedm schodů k moci, pokud jste zapomněli, to byl premiér, kterého řídila jedna paní přes jednoho kmotra, podporuje spolupráci mezi českými a ruskými firmami.

V minulosti dokonce zkritizoval ve svém proslaveném proslovu o pussy riotismu Schwarzenbergovu diplomacii za podporu těchto odpůrkyň režimu Vladimíra Putina, která podle něj může českému exportu škodit. No tak vidíte, ODS, Nečas kritizoval pana Schwarzenberga, že vlastně nedělá tu diplomacii. Takže já už nevím. Já chápu, že média vás kryjí, že to nenapíšou, že to nikdo nepřipomene, že ta redaktorka v České televizi se vás nezeptá: A jak to tedy bylo? Ano, můžete říct, že se změnilo. Ano, všechno se změnilo. Ale přestaňte nám podsouvat stále tohle, kdy jste mě dali i na plakát a všude. A znovu opakuji: Nikdy jsme s Ruskem my nic neměli. A neznamená, když chceme mír, že podporujeme Putina, je to sprostá lež a bylo by dobré, abyste už konečně skončili s těmito pomluvami. To bylo Rusko.

Teď jako neuvěřitelná ta drzost, že normálně vytáhli v rámci té frakce Benešovy dekrety, normálně. Tak já vám tady přečtu jeden komentář. Toto je pan premiér Fiala z roku 1990. (Ukazuje materiál.) Na fotce s Posseltem tady. To je ta fotka, o které se nemluví. Tak já vám přečtu jeden komentář tady. To je úplně taková drzost. My jsme garancí, že se Benešovy dekrety nezmění, my to odmítáme. Já jsem odmítl jednat s Lichtenštejnem, kdo tady stále něco podsouvá? Kdo tady chtěl vyznamenat Posselta? Kdo? My ne určitě. My ne. Taková drzost. A ti Svobodní, ani Orbán už dávno o tom nemluví, to je dávno pase. Nikdo o tom nemluví. Tady vám přečtu jeden komentář, abychom věděli to pokrytectví. 10. května 2023. Server Lidových novin lidovky.cz publikoval v pondělí dne 8. května 2023 rozsáhlý rozhovor s vůdcem sudetoněmeckého Landsmannschaftu a známým dlouholetým útočníkem na Benešovy dekrety a české zájmy Berndem Posseltem. Nadpis článku začíná téměř neuvěřitelně. Fiala zachránil ČEZ Evropy, říká Posselt. Odhlédněme nyní od tragikomičnosti premiéra Fialy, který je mimo jiné znám provázaností se zde zmíněným sudeťáckým aktivistou a politikem CSU již od počátku devadesátých let, kdy oba pánové společně působili v takzvané Panevropské unii. Petr Fiala byl tehdy předsedou jejího Moravského zemského výboru, zatímco Bernd Posselt zastával podobnou funkci v Německu. Mají spolu mnoho pěkných, téměř mladistvých fotografií.

Osoba a ambice Bernda Posselta nás provází celou novodobou historií samostatné České republiky. Opakovaně jsme slýchali jeho výroky o tom, jak Benešovy dekrety patří na smetiště dějin. Sledovali jsme jeho agresivní kritiku Helmuta Kohla za to, že nepřipustil, aby se sudetoněmecký Landsmannschaft stal třetí stranou rozhovorů v předcházející česko-německé deklaraci, jakož i kritiku toho, že v celé této deklaraci, která uzavřela palčivou éru dramatických společných česko-německých vztahů jednou provždy, nikdy nikde nezazní slovo sudetský Němec. Jeden z těch, který tuto deklaraci, a tedy velmi složité vyrovnání mezi Čechy a Němci vnitřně nikdy nepřijal, byl právě Bernd Posselt. Vyložil si proto nikoliv jako konec diskusí o pozici sudeťáků v Čechách, ale právě jako jejich začátek. Svoje dikce mu mohli říct i první čeští europoslanci z ODS, s nímž se Posselt aktivisticky snažil bránit přijetí do frakce evropských lidovců EPP.

Bernd Posselt má u nás nepochybně i řadu zastánců a dokonce i prý přátel. Typickým spojencem jím reprezentované německé menšiny dlouhodobě nostalgicky zahlížející po chalupách a továrničkách v českém pohraničí jsou lidovci. Jejich vrcholoví exponenti opakovaně jezdí hovořit na pódia sudetoněmeckých srazů, když ještě v nedávné minulosti a právě od lidí typu Posselta zaznívaly výroky mimořádně nepřijatelné vůči České republice a jejím zájmům. Připomeňme si, že celý SDL (SdP?) je protknut pocitem křivdy odsunutých Němců a jejich potomků. Připomeňme si ale také osobu Konrada Henleina, jehož SdP podporovalo v předválečných dobách okolo 90 % těchto českých Němců, kteří byli po válce odsunuti. Zdejší přátelé a obdivovatelé pana Poselta na to rádi zapomínají. A když je dnes téměř kolaborantský, vnímá(?) jako velkou pozitivní osobnost česko-německých vztahů a moderních evropských dějin.

Ano, a já to můžu číst až dole, že jak to končí. Jistě mají na tento svůj zvrácený názor právo. Přesto je opravdu vhodné publikovat interview s tímto člověkem zrovna 8. května v Den vítězství? V den, kdy oslavujeme porážku Německa, které rozpoutalo nejbrutálnější konflikt v historii lidstva se vším, co to znamenalo? Miliony židů, kteří nepřežili koncentrační a vyhlazovací tábory? Desítky milionů mrtvých vojáků? Teror vůči civilnímu obyvatelstvu téměř po celé Evropě a v části Asie? Nesmírné materiální škody, které se sanovaly desítky let, jakože celá města srovnaná se zemí. Možná bychom rozhovor s panem Poseltem přijali, kdyby se 8. května u příležitosti připomínky konce druhé světové války, co si v Německu určitě nepřipomínají, přijel do Lidic poklonit obětem nacistického řádění, anebo do Liberce, aby odhalil pomník desítkám tisíc svých krajanů zavražděných českých Němců, kteří po odtržení Sudet v roce 1938 zůstali věrni Československu a raději se nechali gestapem odvléct do koncentračních táborů. Pak by interview s tímto člověkem na webu jednoho z předních českých deníků dávalo smysl. Ale publikovat 8. května jakýkoliv jiný text v souvislosti s touto mimořádnou spornou osobou, není možné vnímat jinak než jako provokaci.

 

No, a kdo je autor? Petr Macinka, 10. května 2023. Takže prosím vás, proč zase lžete? Lžete o Rusku, lžete o nás, že je svobodný, a Orbán. Ne, oni nic nechtějí. Pro ně je to uzavřená kapitola a my se s nikým vůbec o tom nebudeme bavit. Kdo se to tady znovu snaží vyjednávat s Lichtenštejny? Kdo? My určitě ne, my jsme zásadně proti. Pro nás to je no go, neexistuje žádná změna Benešových dekretů. Takže tohle, co vy předvádíte a dáváte do tweetu, Benešovy dekrety, Rusko, to je fakt velká sprosťárna, protože je to velká lež. No, a naposledy když jsme tady schvalovali ta vyznamenání, tak tady byl přece poslanec, který navrhoval vyznamenání pro Posselta. Takže, aby v tom bylo jasno.

Já bych se teď vrátil ještě k zahraniční politice. Co tahle vláda vlastně tady předvedla za svého působení? Oni říkají, jací jsou lídři a jaký mají vliv. Tak za prvé jste zničili V4. To bylo hned. Pan premiér Fiala s tím šel, nechtěl nic slyšet, že ta V4 měla jasné výsledky, že jsme zabránili kvótám pro ilegální migranty, že jsme prosadili taxonomii, že jsme s Morawieckim prosadili Green Deal, kde není žádný závazek České republiky z hlediska emisí. Původně to mělo být jako závazek pro všechny. Ne, my jsme prosadili, že je to průměrné procento. Vyřídili jsme stovky miliard do modernizačního fondu.

Zničili jste vztahy s Maďarskem, zničili jste vztahy se Slovenskem, nevratně. A teď? Teď napadáte rakouskou stranu svobodných, která vede v preferencích. Co když ta strana bude mít příštího premiéra? To se taky s nimi nebudete bavit? Co jste vlastně v té zahraniční politice dosáhli? Vůbec nic. I naše nejlepší diplomaty, jednu z našich nejlepších diplomatek, paní Filipi, jste potupně odvolali.

Ten člověk, co se stal ministrem zahraničních věcí z vůle Nejedlého a Blažka - protože to byl ten deal mezi Zemanem a Fialou - nemá vzdělání ani na ředitele zahraničního odboru na Ministerstvu zahraničních věcí. Je totálně marný. Když všude chodíte po světě a čtete nějaké podklady z Ministerstva zahraničních věcí, nejste schopni vést debatu v cizím jazyce, ale ani žádnou debatu, protože ničemu nerozumíte, jste tam jenom kvůli tomu, abyste si udrželi ta koryta. O tom to je. Je neuvěřitelné, jakým způsobem si dovolujete tady vůči nám komunikovat.

Vraťme se k té historii, jak to všechno bylo. Ještě 13. prosince 2021 - bylo pondělí - jsme byli v Budapešti, všichni premiéři V4 s Macronem. Večeře trvala až do půlnoci. Morawiecki mu vysvětloval, že v Polsku není problém rule of law a že ti staří totalitní soudci jsou problém. 13. 12., to bylo pondělí. Jaký byl rozdíl mezi panem premiérem Fialou a námi? Naše vláda byla jmenována 13. prosince 2017 a proč? Abych 14. prosince ráno letěl na Evropskou radu. Pan premiér se nechal jmenovat po Evropské radě 17. prosince. Já jsem ještě 16. prosince bojoval proti novému německému kancléři Scholzovi, který se přidal k Rakousku a měl nějaké blbé řeči k jádru. Ano, až do poslední chvíle, 16. prosince, jsem bojoval proti emisním povolenkám, za jejich zastropování, přesvědčoval jsem kolegy. Takže pan premiér nám to nechal. Proč? No, protože zkrátka on ví, že na to nemá.

No, a co se stalo potom? Potom se stalo to, že Česká republika sedí vedle Francie, sedí vedle Macrona. Macron mu dal dva termíny. Macron měl od 1. ledna 2022 předsednictví Evropy. Dal mu dva termíny a pan premiér neměl čas. Pan premiér místo toho, aby se učil od Macrona, jak se dělá předsednictví, tak ho to vůbec nezajímalo. On nejezdil po Evropě jako Orbán, on nedělal vlastně vůbec nic. Ano, naštěstí nebylo promopro, asi nikdo nic neukradl, 2,4 miliardy za fotečky a chlebíčky. My jsme to celé připravili na Hradě a nakonec i ten neformální summit mu vzal Macron, protože sem pozval 45 státníků z celé Evropy. Takže jaká byla zahraniční politika tady naší pětikoalice? V rámci francouzského předsednictví byl ve Versailles takzvaný Neformální summit hlav států a předsedů vlád. To bylo ve Versailles 10. až 11. března 2022. Summit skončil a zrazu se hlásí Morawiecki, polský premiér, a říká - no já jdu s Janezem Janšou - to je bývalý slovinský premiér - jedeme do Kyjeva. Žádné slovo o Fialovi. A potom? Samozřejmě asi v rámci kauzy Turów se pan premiér přidal, tak jel do Kyjeva. Super, ano, gesto, určitě fajn.

No, a potom? Místo toho, aby se připravoval na naše předsednictví, kde v podstatě nezavolal, nepožádal Charlese Michela o jediný summit. Kdyby přišel a řekl - Česká republika, my, chceme - jak mi nadával v debatě na CNN Prima News - zastropovat emisní povolenky na 30 euro, jak jsem říkal, v září 2021. Není možné, aby ty emisní povolenky byly předmětem spekulací, aby stály 100 euro.

Vždyť i Evropská komise, která dala za to miliony euro, za tu studii, která se nepovedla, protože ten předpoklad v roce 2050 už nastal - nevím, teď si budou vymýšlet - někde teď, no, tak neřekl nic. Neřekl, že my předsedáme Evropě, a my chceme oddělit v rámci evropské směrnice o energetice cenu elektřiny z plynu od ceny elektřiny z jádra nebo z uhlí, kde se platí ty emisní povolenky, že chceme odejít z burzy, když vykoupíme ČEZ. To neřekl, neřekl nic. Takže on vlastně neudělal vůbec nic, jenom chodil do Bruselu. Když paní Pekarová říká, že někdo líbá prsteny - já o tom pochybuji, že někdo líbá prsteny - tak možná vy jste políbili prsten Timmermansovi, tomu šílenci, tomu, který plédoval za ilegální migraci, který prosazoval Green Deal, který ničí evropský automobilový průmysl, který ničí zemědělství a tak dále.

Takže to bylo to předsednictví. Co z toho bylo? No, nebylo z toho nic. Nic jste neprosadili, nebyl žádný výsledek. Výsledek byl jenom to, že v podstatě paní bývalá ministryně (?) Hybášková na Radě, která rozhodovala o zákazu aut se spalovacími motory, které sliboval pan premiér, že nezakáže, no, tak souhlasila.

Potom se sice rozbrečela. Nevím, jaký měla mandát. Nemluvila anglicky. Dobře, tak snad tam někdo byl s ní. Nejenom to, ale i emise, že lidi budou platit z nemovitostí, že se budou platit dražší pohonné hmoty, protože výrobci pohonných hmot budou muset platit emisní povolenky. To byl výsledek vašeho předsednictví. Ano? Bohužel. A nepožádal jste ani o jedinou Evropskou radu. Ani jedinou! Fakt neuvěřitelné. Neuvěřitelné!

Takže ta vaše zahraniční politika je jaká? Rozbitá V4, zničené vztahy Maďarsko, Slovensko, teď pomlouváte Rakousko, paní Pekarová letěla na Tchaj-wan, ne? To jsme všichni četli, kolik tam bylo prosecca, a kachní paté a co všechno tam na palubě papali hezky. A výsledek byl jaký? Že české firmy přišly o kšefty s Čínou! Ano, ale za to americký prezident s Čínou uzavřel obchodní dohodu. Takže to je váš výsledek. S Čínou také rozbité vztahy, ano.

Sýrie. Jak byste tu Filipi dneska tam potřebovali. Ona zastupovala Spojené státy, Evropskou unii, celý západní svět zastupovala. To je dáma. Největší dáma naší diplomacie. Strašně zkušená. Má obrovský respekt a obdiv. A ten váš nedoučený ministr ji ani nepřijme? Nekoupí ani kytku? Místo toho, aby jí poděkoval a vzal si ji za poradkyni? Neskutečné! A teď samozřejmě přijde pan Rakušan a tvrdí, já bych, a já tomu rozumím, a to je dobrý plán jít do Sýrie a vlastně ono to má samozřejmě nějaký důvod. Důvod je asi ten, že vždycky, když se odmítne azyl, tak soudy rozhodují ve prospěch těch migrantů, protože samozřejmě Sýrie není podle stávající situace bezpečná země, ale ona je. Takže smysl to má. A místo toho, aby premiér Fiala zařval na vládě, Lipavský, jsi to podělal, proč jsi tam poslal někoho, který nedostal agreement? A co budete teď dělat? Ten druhý člověk po Filipi, kterého jste mohli jmenovat, aby tam zastupoval zájmy celého západního světa, a teď se tam všichni chystají, a já jsem zvědav, jak to dopadne, protože samozřejmě vůči Sýrii jsou sankce a tak dále, Evropa není jednotná, tak i to jste podělali. Takže v té zahraniční politice co?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, prosím pěkně, nedodržujte jednací řád. Používejte slova, která jsou vhodná na půdu Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobře. Tak se vám to povedlo. Tak potom, co jste dosáhli v té zahraniční politice? Pan Lipavský šel na výlet někde do Dubaje a potom si vzpomněl, že naši, když mi volali z Travelservisu, že naši lidé se nemůžou dostat domů, tak rychle se tam šel vyfotit, pan premiér šel za Netanjahuem, za Bibim a small talk četl z papíru. V Bílém domě, tam jste si koupili vstupenku za 400 miliard, tak tam už se pan premiér naučil asi osm vět v angličtině. Sice ho nikdo nečekal a šel zadním vchodem, ale dobré. Oslava, Česká televize a tak dále. Takže to jsou ty výsledky vaší zahraniční politiky. Nikdo vás nebere vážně. Nikdo vás nebere vážně. A místo toho, abyste se konečně vzpamatovali, tak na nás útočíte, útočíte na Orbána, který se snaží aspoň získat ty informace. Snaží se získat ty informace. A znovu opakuji, že to není problém naší frakce. Není to problém naší frakce. Je to problém Evropy. Ta válka by měla skončit, umírají lidé, je to hrozné, co se tam stalo, je to úplná katastrofa, my jsme to zásadně odsoudili, Putin je agresor, ano, ale přestaňte nás už konečně nálepkovat, protože to, že máme jiný názor na ukončení konfliktu, že mluvíme o míru, neznamená, že podporujeme Putina, jak se to stále snažíte tady lidem namluvit. Ano?

Takže zahraniční politika. Mě strašně baví, jak pan premiér, když navštívil Asii a tam stříhal pásku projektu, který my jsme prosazovali se Škoda Volkswagen, tak potom když se vrátil, tak údajně v nějakém rozhovoru vlastně říkal, to je takový režim, jasně. Já nevím, proč my se staráme, kde je jaký režim. My se máme starat asi o sebe. A je potřeba dělat ekonomickou diplomacii. A to nejhorší na tom je, že tahle vláda vůbec nechápe, že ti velvyslanci, kteří jsou v Praze, jsou nejvýše postavení zástupci těch zemí, že jsou strašně důležití. Ale oni tam nechodí. Já jsem byl na té recepci Vietnamu a tam byl nějaký náměstek ministra průmyslu. Vůbec poprvé jsem viděl ministra Lipavského na výročí Turecka na recepci. Ale jinak? Premiéra jsem tam nikdy neviděl. On asi to nepovažuje za důležité. Takže ty různé vaše zahraniční aktivity, ano? Vlastně v Nigérii, tam vás ani nepřijali a tak dále, tak bohužel. Bohužel. Takže by bylo dobré, abychom zkrátka si to říkali tak, jak to je. A já chápu, že vy jste s tím neměl žádné zkušenosti, ale místo toho, abyste s námi o tom normálně diskutoval, tak samozřejmě žádná diskuse není. Jsou jenom útoky, nálepkování a tak dále.

Takže samozřejmě se stalo plno věcí, byly volby, volby ve Francii a plno těch vašich kauz vlastně je pryč. Však jsme nedořešili ten kokain tady na toaletě paní Pekarové, kde tam údajně chodil ten šéf jejího sekretariátu. To se nedořešilo, ne? Kampelička také. To už nikdo neřeší, Dozimetr a tyhle věci, tak to samozřejmě vy vždycky vymlčíte a média se neptají. A teď samozřejmě velká debata o rozpočtu a vlastně média stále říkají, za nás to bylo hrozné, že všichni museli chodit ministryní financí nebo za mnou. Samozřejmě, aspoň se veřejnost něco dozvěděla, o čem se jednalo, co vlastně ten rezortní ministr chce a co nechce, ale za této vlády? Nic! Nic. A ještě někteří novináři to považují za pozitivní, že?

Také jsme zapomněli na pana Beka, ne? Tak to je ultrapapaláš. Ten bere všude. Do práce nechodí, ne? Tam má pronájem nějakého bytu. Nevím proč, když pondělí, pátek je doma, nebo nevím. Dokonce jsem slyšel, že mu koupili za 500 tisíc nějaké speciální zařízení na ty videocally, aby nemusel jezdit z Moravy na ministerstvo. Údajně. Údajně. Takže je senátor, všude má paušál a všude má náhrady, má ten majáček. Nevím, kam spěchal, asi domů, tak to také jako vůbec. To nikdo neřeší. Pan premiér, jemu je to asi jedno. Tak to jsou skutečně věci, které jsou neuvěřitelné. Neuvěřitelné.

Není tady pan ministr Lipavský, tak já si na něj počkám, protože minule nás poučoval o tom, jak my vlastně jsme zapříčinili, že jsme závislí na ruských energických dodávkách, což je samozřejmě sprostá lež, ano? My jsme neprivatizovali Transgas. A kde jsou ty přísliby, co říkal pan premiér, že postaví ten plynovod Stork, kde lhal o tom, že my jsme údajně byli proti, přitom my jsme zařídili dotaci v Bruselu a Poláci byli proti.

Kde to je? Kdy to bude? Takže já tady mám posudek na práci Jana Lipavského, ten se jmenuje Politizace ruských energetických dodávek na příkladu zemního plynu. A já vám ho tedy přečtu, abyste věděli, kdo je - nebo nechám si to napříště, ale končí to podepsané magistr Karel Svoboda Ph.D., 8. června 2010. Závěr: Celkově tak lze říci, že práce Jana Lipavského zůstala pouze nadějným příslibem. Trpí extrémně širokým vymezením tématu, díky kterému vlastně na otázky ani neodpovídá, ale pouze je naznačuje. Autor tak dochází k jasnému závěru, ale z výkladu se příliš nedozvíme, proč k němu došel. Pro uvedené nedostatky tak nelze práci hodnotit lépe než dobře.

Tak to je tak všechno. Takže to je náš ministr zahraničních věcí. Já vám to rád přečtu příště, protože minule se nás tady snažil poučovat o tom, co my jsme dělali a nedělali.

Já nevím, co jste tady dělali po revoluci, proč jste si nezavolali nějaké experty, proč vám neporadili - tyhle firmy neprivatizovat, proč jste nezačali hned stavět tu dálnici do Karlových Varů nebo do Rakouska a tak dále. Rozprodali jste 600 tisíc bytů, rozprodali jste celou ekonomiku tím podvodem kuponka, no a teď jsme tam, kde jsme. Ale samozřejmě nemůžeme doufat, protože potenciál našich lidí je obrovský a doufejme, že tahle vláda jednou skončí, protože to je úplná katastrofa.

Tady máme například, vláda tvrdila, že nenechá nikoho padnout. Jo, tak kdo končí? Známé nuselské železářství Rousek po 139 letech zavírá. Firma, která byla založena v roce 1885, zavírá. A není jediná.

A tady, co lidi? Češi si od 1. července výrazně připlatí tisíce za povolení, dražší spoření i splácení hypotéky. S druhou polovinou roku přichází řada změn, která lidem "provětrá" peněženky. Po desítkách let se dramaticky zvedají správní poplatky kvůli stavbě studny či třeba za povolení garáže zaplatí lidé tisíce navíc, připlatit si lidé musí na penzijní spoření a brzy se dočkají vyšší pokuty třeba i ti, kteří se rozhodnou předčasně uhradit své hypotéky. A tak dále.

Takže tahle vláda, protože způsobila inflaci, a na tom trvám, způsobila ji tím, že nezastropovala cenu elektřiny u výrobce, nevykoupila ten ČEZ, přitom si z něho už vytáhla 100 miliard, už mohli mít půlku, nebo nevím, jaká je ta hodnota, 200 - 250 miliard, mohli to mít doma. Mohli zastropovat ceny elektřiny, jak jsme o tom tady mluvili v únoru 2022. Způsobili tu inflaci, zkasírovali neuvěřitelné peníze, stovky miliard. Neznám teď přesně to číslo, jestli to paní Schillerová ví, ale to poslední si pamatuji, že vybrali asi o 700 miliard navíc na daních. A kde jsou ty peníze? Oni nešetří. Vůbec. Úřad vlády, to bych tady mohl mluvit dlouho, jak všichni se těší na návštěvu Úřadu vlády, protože tam jsou skvělé chlebíčky a všechno je tam dobré, tam se všichni hezky napapají, nešetří vůbec. A tak dále.

Takže je to situace, kdy vlastně budou krajské volby a naše hnutí půjde do krajských voleb s heslem: To, co vám vláda vzala, tak my, pokud budeme mít hejtmany, vám dáme. Zdravotnictví, v sociálních službách, ve školství, ve sportu, všude. Tahle vláda má peníze jenom na zbrojení a na Ukrajinu. My přijdeme a dáme peníze občanům České republiky, protože proto nás zvolili, abychom se starali o to, aby měli dobrý život, protože zkrátka si to zaslouží.

Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je s přednostním právem přihlášena paní předsedkyně Schillerová, poté pan předseda Okamura a pan předseda Radim Fiala a také Karel Havlíček a Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, zatímco v programovém prohlášení vlády píše Petr Fiala hned v preambuli o politice otevřenosti a transparentnosti, skutečné kroky, které jeho vláda v této oblasti činí, jsou bez nadsázky doslova atentátem na rozpočtovou transparentnost. Svévolné rozhodnutí ministra financí Zbyňka Stanjury poprvé v novodobých dějinách České republiky fakticky přesunout přípravu státního rozpočtu na příští rok do režimu tajné a neprojednat ani jeho základní rámce s dotčenými profesními a sociálními skupinami, popřelo nejen všechny dosavadní zvyklosti na národní úrovni, ale je také krokem proti všem zvyklostem mezinárodním, které ostře sledují mezinárodní organizace, jako je například OBS.

Vláda Petra Fialy tímto svým krokem zařadila Českou republiku vedle jediné dva sledované státy světa, které v minulých letech svou rozpočtovou transparentnost nezlepšily, ale naopak snížily. Těmi státy byly, považte, Afghánistán a Ukrajina, které sebraly veřejnosti možnost sledovat rozpočtový proces z důvodu převzetí moci Tálibánem, respektive v důsledku ruské agrese. Všechny ostatní země naopak zapojení veřejnosti do přípravy rozpočtu zlepšují. Zlepšují, protože si uvědomují, že alokace omezených veřejných zdrojů, diskuse s veřejností, veřejná argumentace, transparentnost a důvěra lidí nejsou žádnou hrozbou, ale naopak příležitostí, jak docílit co nejodpovědnějšího sestavení zákona roku, kterým je zákon o státním rozpočtu.

Otázky, s jakým rozpočtem uvažuje vláda na zdravotnictví, školství, na podporu vědy a výzkumu, s jakou platovou úrovní pracuje ve veřejné správě, s jakým deficitem můžeme počítat, se dotýkají nejširší veřejnosti.

Veřejná debata, která má v průběhu letních měsíců probíhat, je naprosto nezbytná pro kvalitní rozhodnutí o finální podobě rozpočtu. Ale nejde jen o dobrou praxi, zvyklosti a mezinárodní renomé. Poskytnout předběžné příjmy a výdaje kapitol nebo státních fondů není otázkou rozhodnutí či nerozhodnutí vlády. Stát není oprávněn před veřejností utajovat nic nad rámec toho, co utajovat skutečně musí. Postup, kterého se vláda už týden dopouští, nemá oporu v zákoně a je čistokrevnou arogancí moci.

Co budeme dělat? Hnutí ANO se nikdy nezařadí mezi ty, kteří budou Českou republiku aktivně poškozovat v očích zahraničních institucí, byť tento krok Fialovy vlády bezpochyby pozornosti hodnotitelů rozpočtové transparentnosti neunikne. Nicméně nestane se tak na základě našeho podání. Tuto svévoli jsme odhodláni řešit na domácí úrovni.

Již v pátek jsem proto odeslala žádost o poskytnutí předběžného návrhu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2025, včlenění podle kapitol a další závazné číselné údaje včetně návrhu celkových výdajů jednotlivých státních fondů, které je podle § 8B zákona č. 218/2000 Sb. ministerstvo povinno vypracovat a poskytnout správcům kapitol do 30. června běžného roku.

Nedovedu si představit žádný zákonný důvod, pro který by mi ho právníci Ministerstva financí odmítli podle § 11 jednacího řádu Poslanecké sněmovny poskytnout.

Chtěla bych ale zároveň apelovat na koaliční partnery ODS, aby se nesmířili s tím, že ministr financí Zbyněk Stanjura, který dlouhodobě selhává v obou svých základních úkolech, jimiž je zajištění příjmové stránky a sestavení rozpočtu, bude nyní vrhat stín svých rozpočtových triků a pokoutností i na ně. Nečekejte, až Ministerstvo financí veřejnosti tato veřejná data poskytne. Bude to nepochybně další velkou ostudou Zbyňka Stanjury, a nejen jeho. Jste to právě vy, kdo může tuto ostudu zastavit a učinit tak rázně a bez zbytečných průtahů s vědomím, že veřejné finance nejsou intimní záležitostí jednoho neúspěšného a nekompetentního šéfa státní kasy, ale všech občanů České republiky, voličů TOP 09, KDU-ČSL, hnutí STAN a Pirátské strany nevyjímaje.

Proto prosím o zařazení mimořádného bodu s názvem Nezákonné zatajování přípravy státního rozpočtu a žádám o zařazení dnes jako první pevně zařazený bod.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Tomio Okamura, připraví se pan předseda Fiala. A než dám panu předsedovi slovo, přečtu omluvu. Martin Exner se omlouvá od 15 hodin do 17.15 z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl zařadit jménem SPD jako první bod bod s názvem Financování českého školství pod vedení ministra školství Beka je ostuda, protože situace je opravdu velice tristní. Úroveň financování se totiž dostala do situace, kdy v roce 2021 jsme se po dlouhých dvaceti letech v poměru objemu výdajů na školství k hrubému domácímu produktu dostali na hodnotu 4,3 procenta, ale po třech letech působení vlády pětikoalice jsme klesli pod úroveň států Evropské unie na 4,1 procenta a v souvislosti s vývojem rozpočtové kapitoly Ministerstva školství už příští rok klesneme dokonce pod 4 procenta. Ministr školství Bek se přitom neustále ohání nedostatkem finančních prostředků ve státním rozpočtu. Tvrdá data však svědčí přesně o opaku. To znamená, že Fialova vláda úplně kašle na to, aby zajistila finance kvalitního vzdělání a školství, které jsou samozřejmě přitom důležitou investicí do naší budoucnosti, do budoucnosti České republiky.

Slabý ministr školství Bek ani nedokáže vybojovat rozpočtové prostředky na zvýšení tragicky nízkých platů nepedagogických pracovníků ve školství - kuchařky, školníci a další - které jsou trestuhodně nízké, a podle našeho názoru by nejenom z tohoto důvodu měl okamžitě rezignovat na svou funkci. Protože když se podíváte na činnost Ministerstva školství pod ministrem školství Bekem, tak vlastně vidíte, že neustále čteme jenom o tom, jak si žije luxusním životem, jak jezdí někde s majáčkem, domů jezdí s majáčkem, přestože nikam nepospíchá, zneužívá v podstatě i státní peníze na asistenty, na nějaké bydlení v Praze předražené a nějaké neadekvátní, ale v podstatě, aby zajistil peníze do rozvoje školství a na kvalitní školství, tak na to ministr Bek úplně kašle.

Hnutí SPD jednoznačně navrhuje zvýšení rozpočtu do školství a adekvátní ohodnocení všech pracovníků ve školství. To znamená, týká se to nejenom učitelů, jejichž platy samozřejmě podporujeme také, ale týká se to i právě těch nepedagogických pracovníků, kteří jsou k provozu škol potřeba, a ty platy jsou tam opravdu tristní a řada těchto pracovníků odchází. Přitom je to pro fungování škol zcela klíčová oblast. Navíc my také prosazujeme, a říkáme to dlouhodobě, zrušení inkluze ve školství. Na tu inkluzi si stěžují jak žáci, tak učitelé, tak žáci té většinové zdravé části žáků, tak ale i rodiče těch zdravotně postižených žáků si stěžují. Je to problém i pro ty děti samotné, protože prostě nezažívají ten pocit úspěchu. Samozřejmě tady Fialova vláda ještě snižuje peníze na ty asistenty. To znamená, učitelé to nezvládají. Bude o tom ještě mluvit náš poslanec Kettner, ale prostě ta situace v tom školství je opravdu tristní. A znovu říkáme, SPD prosazuje zrušení inkluze a návrat k tomu kvalitnímu speciálnímu školství. A já si myslím, že by to byla ta cesta, která by byla dobrá pro všechny strany; učitele, žáky, rodiče, a já si myslím, že si to také přejí.

Takže já bych chtěl, znovu zopakuji, já bych chtěl zařadit jako první bod Financování českého školství pod vedení ministra školství Beka je ostuda a zajímala by nás koncepce rozvoje školství, aby prostě byli spokojeni i rodiče, i žáci, i učitelé, protože všechny strany jsou dneska úplně nespokojené a vláda nenabízí žádné světlo na konci tunelu. Tak a my samozřejmě máme připravenou tu koncepci, my už jsme ji mnohokrát mediálně prezentovali, tak aby české školství šlo dopředu, ale k tomu bychom také potřebovali, aby vláda schválila náš mimořádný bod, abychom to tady mohli diskutovat a aby se také zástupci vlády k tomu mohli vyjádřit. Ale já vím, že vy ty naše body zase zamítnete a nic se nebude posouvat dopředu.

Jako druhý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bych chtěl, abychom se tady podívali na aktuální situaci kolem zavádění nového stavebního zákona a digitalizace stavebního řízení, protože to je naprostým selháním ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše z Pirátů, který je zároveň předsedou Pirátů. Ukázalo se, že to, že Piráti si velice řekl bych promyšleně, a média jim na to naskočila, tady vybudovali image, já nevím na základě čeho, že jsou to ajťáci nebo že snad se vyznají v digitalizaci. Pořád to opakovali v kampani. A když se dostali tedy od těch slov, když mají příležitost se dostat k činům, tak se ukázalo, že žádní odborníci nejsou, že je to vlastně totální selhání a chaos a že jenom mluvili, ale ve skutečnosti kompetentní v této oblasti nejsou.

Spuštění systému digitalizace stavebního řízení od 1. července provázejí rozsáhlé problémy. Na mnoha místech nebyl tento systém vůbec spuštěn a probíhalo zde pouze nahrávání a propojování informačních systémů. Jinde je úplně nedostupný, anebo nefunguje jeho propojení s katastrem nemovitostí. Stovky zaměstnanců stavebních úřadů nebyly na tento systém dostatečně proškoleny. Navíc ministr Ivan Bartoš z Pirátů oznámil, že řada stavebních úřadů se bude rušit, což by znamenalo úplný kolaps procesů stavebního řízení. Na riziko vzniku těchto problémů hnutí SPD upozorňovalo několik měsíců, ale zodpovědný člen vlády Ivan Bartoš, ministr Ivan Bartoš to všechno ignoroval. Říkal nám, jak je to tady všechno skvěle připravené, přitom to tak nebylo. Nový stavební zákon z pera Fialovy vládní pětikoalice a Ivana Bartoše z Pirátů také zvýšil poplatky za budování studní a domácích čističek odpadních vod, a to z 300 korun na 10 000 korun. Změna stavebního zákona a nepřipravená digitalizace stavebního řízení rovněž vedla k naprostému zahlcení, jedná se až o tisíciprocentní nárůst v některých krajích stavebních úřadů, žádostmi o stavební povolení ještě dle staré verze zákona. Jde o další selhání, jak jsem řekl, místopředsedy vlády Ivana Bartoše z Pirátů, který prostě absolutně nezvládá řešit svoji agendu. To znamená, stavební řízení a digitalizace selhaly. Navíc, a to je důležité, abych zmínil, tak hlavně jako ministr pro místní rozvoj má na starosti řešit dostupnost bydlení, dostupné bydlení a naopak Piráti říkali, co všechno budou dělat pro mladé lidi, a ukázal se pravý opak. Došlo k rekordnímu zdražení bydlení a bydlení se pro mladé lidi stalo v podstatě nedostupným, a nejenom pro mladé lidi, ale i pro běžného pracujícího občana a pro seniory se stalo bydlení v České republice úplně nedostupným.

No a Piráti ani Fialova vláda to vůbec neřeší. Takže si myslím, že je opravdu důležité o tomto problému tady mluvit, nejenom o tom, co se tady děje kolem těch stavebních řízení, protože lidi jsou z toho samozřejmě "na infarkt", ale i co se týče řešení dostupnosti bydlení. My jsme tady navrhli spoustu našich návrhů, ať je to podpora družstevního bydlení, ať je to podpora bezúročných půjček, bezúročných půjček pro rodiny s dětmi, pro pracující rodiny s dětmi a navrhli jsme tady spoustu dalších návrhů, ale Fialova vláda a ministr Bartoš nejen, že vůbec nic nenavrhuje, ale všechny naše návrhy odmítáte byť jen diskutovat.

Jako bod číslo 3 bych rád tady diskutoval situaci ohledně sociální podpory a sociální pomoci v České republice, protože občané si masově stěžují a masově mi píší - je to tak, je to skutečnost - že podmínky sociální podpory jsou v České republice za Fialovy vlády výhodnější pro cizince než pro naše občany. Je to skutečně tak, protože například Ukrajinci mají od státu v některých ohledech lepší sociální podporu než naši potřební občané. Podle našeho názoru prostě není úkolem našeho státu suplovat sociální systém cizí země na úkor našich občanů. Konkrétně, když dám konkrétní případ. Ukrajinci mají od státu bydlení na rozdíl od našich důchodců zdarma a k tomu ještě další sociální příspěvky. To znamená čeští důchodci prostě nemůžou v podstatě - řada důchodců - vyžít a pohybují se i pod hranicí chudoby. Tak ty Fialova vláda hodila přes palubu a cizinci, konkrétně Ukrajinci, mají od státu bydlení zdarma. A to si myslím, že je opravdu špatně a zároveň v situaci, kdy Fialova vláda a premiér Fiala prosazuje pro naše občany zvýšení hranice věku odchodu do důchodu a snížení důchodu. To znamená českým občanům se zvýšily daně, obrali jste je o všechno nebo obrali jste je o jejich zasloužené peníze, teď chcete ještě prudce zvyšovat koncesionářské poplatky - samozřejmě s tím SPD nesouhlasí - a zároveň přesouváte peníze k lidem. Ale kdyby ty podmínky byly aspoň vyrovnané, ale tady je problém, že vy jste nastavili ten systém tak, že je výhodnější pro cizince než pro naše občany a to si myslím, že je hodně nefér. To znamená jako bod číslo 3 bych rád navrhl bod s názvem Podmínky sociální podpory v ČR jsou výhodnější pro cizince než pro naše občany. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Podmínky sociální podpory jsou výhodné... (Poslanec Okamura ze sálu opakuje název navrhovaného bodu.) Dobrá, děkuji. Nyní prosím pana předsedu Fialu s přednostním právem. Připraví se pan místopředseda Havlíček a já předávám řízení schůze. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já navrhuji jeden bod, a to je bod, kde jsem se dočetl v průzkumu, který představili zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a o kterém informovala agentura ČTK, a to je - můžete si napsat, pane předsedající, že ten bod se nazývá Energetická chudoba českých občanů. Tak já vám řeknu, co vyplynulo z toho průzkumu. Z toho průzkumu, který, jak už jsem řekl, důvěrně zná Ministerstvo práce a sociálních věcí a informovala o tom agentura ČTK, z dat Českého statistického úřadu a iniciativy Za bydlení, takže to není nějaký průzkum, který si někdo vymyslel nebo nejsou to moje emocionální povzdechy o tom, co se děje a neděje, jsou to prostě relevantní data, kde jsem uvedl i jasné zdroje, tak podle tohoto průzkumu si zhruba - a teď dobře poslouchejte to číslo - 450 000 českých občanů nemohlo dovolit dostatečné vytápění. Takže 450 000 občanů kvůli energetické chudobě si nemohlo dovolit vytápění, dostatečné vytápění.

A teď pozor, ten průzkum pokračuje. Energetická chudoba se týká 700 000 českých domácností, tedy téměř šestiny českých domácností se týká energetická chudoba. Takže tam nás přivedla tato vláda, tam nás přivedla vláda pětikoalice, že pojem, který jsme neznali před tím, než tato vláda přišla do funkce, tak najednou je tady energetická chudoba, kde 700 000 českých domácností se dostalo do energetické chudoby. A teď vám řeknu, co to vlastně znamená, ta energetická chudoba. Tento pojem zahrnuje lidi, kteří si jednak nemohou dovolit dostatečně vytápět svoje obydlí, to za prvé. Za druhé mají dluhy za energie a za třetí, anebo za tyto energie platí minimálně 20 % svých příjmů. A je asi jasné, koho se ta chudoba energetická nejvíc týká. Hlavními skupinami zasaženými energetickou chudobou jsou samoživitelky, nízkopříjmové pracující rodiny s dětmi a osaměle žijící seniorky a senioři. Já myslím, že jde o naprosto nepřijatelný stav, kdy jsme pořád ještě čistým vývozcem elektřiny v České republice a za to může tato vláda, tato vláda, která zvyšuje daně, aby mohla udržovat konflikt na Ukrajině, ale už nemá na to, aby lidem vrátila peníze na to, aby mohli dostatečně vytápět svoje obydlí. Znovu to zopakuji, 450 000 českých občanů v loňském roce si nemohlo dovolit dostatečné vytápění, což je katastrofa.

Tak já bych se rád zeptal v tomto bodu, který navrhuji, aby nám vláda řekla, jaké má řešení, aby tito lidé a tyto domácnosti - je jich šestina - si mohli dovolit vytápět svoje domy. A vy nám tady ještě navíc dáváte emisní povolenky pro lidi. Já nevím, jestli to víte, ale emisní povolenky pro lidi, kteří budou topit tuhými palivy nebo dřevem nebo něčím takovým, takže se jim to ještě dále prodraží. Vy jim to ještě dále prodražujete. Tak já se ptám, milá vládo, pane ministře Síkelo, to je asi na vás, pokud už nejste v Bruselu, tak nám zodpovězte - samozřejmě, že tady nikdo není - tak nám zodpovězte, jak tuto věc u těch lidí budete řešit. A abyste neřekli, že tady jenom říkáme, jaké jsou problémy, tak my samozřejmě říkáme dlouhodobě, jaké máme řešení my, jaké řešení má SPD. A říkáme to od začátku, já to zopakuji.

Za prvé, zastropovat ceny u výrobců. Nechápu, proč musíme obchodovat přes nějaké komoditní burzy. Zastropovat ceny u výrobců, to znamená cena za výrobu plus přijatelná marže a ceny energií budou na desetině ceny, tak jak byly kdysi. To za prvé.

Za druhé, každá vláda - tato to nikdy neudělá - každá vláda musí přijmout odpovědnost za výrobu, distribuci a obchodování s energiemi. Pokud to ta vláda neudělá, no tak jsme víte kde. Tak je to prostě špatně.

A za třetí, přednostně vyrobenou energii v České republice prodávat českým občanům a českým firmám a ne přes nějaké komoditní burzy, kde se navýší cena desetinásobně. To je prostě špatně.

A do té doby, dokud to vláda nevyřeší - tahle to nevyřeší, to už jsem pochopil, ani žádné řešení nemá, ani žádné jiné řešení nemá, dokonce neví, jestli bude mít na zimu dostatek plynu, to ta vláda neví, a pokud by nekupovala plyn a ropu ještě z Ruska, tak jsme v problémech dalších. Takže ta vláda prostě žádné řešení nemá. A já chci, aby nám tady někdo řekl - ono je teď venku pěkně a přeju všem pěkné léto, ale za chvilku je tady podzim a pak bude zima - tak co když z těch 450 000 občanů a 700 000 českých domácností v energetické chudobě bude dvakrát tolik? Takže já chci, milá vládo, nebo spíš nemilá, slyšet vaše řešení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Všechny vás zdravím. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Poznamenal jsem si u pana kolegy nový bod: Energetická chudoba českých občanů. Ještě ho poprosím, na kdy by si ho přál zařadit? To nám nesdělil. Ale když tak si to vyjasníme při hlasování. A nyní poprosím pana místopředsedu Havlíčka s přednostním právem.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážený páni poslanci, vážený pane ministře, navrhuji zařadit bod s názvem: Z boje proti dezinformacím se začíná stávat vládní bič na oponenty.

Pojďme ale pozitivně. Na čem se shodneme, vážení členové vlády a pětikoalice? Je zcela zjevné, že svět médií a sociálních sítí je dnes zahlcen nekonečnými dávkami lží a různých zkreslených informací. Ano, je to pravda. Často je šíří různí psychopaté, sociopaté, různí koupení či zaujatí novináři, trvalí nespokojenci, podporovatelé různých konspiračních teorií, političtí oponenti, provokatéři, já nevím, kdo všechno, určitě to všichni známe. A je třeba říct objektivně, že se to samozřejmě šíří jak v domácím prostředí, tak v mezinárodním. Já to rozhodně nepodceňuji.

Otázka je docela zásadní. Jak se tomu účinně - a zdůrazňuji citlivě - citlivě bránit v době, kdy je na sítích prakticky vše povoleno a všichni mají přístup na mezinárodní servery s pohodlným překladem a není to de facto pro nikoho prakticky žádná bariéra, žádný problém? My s tím máme zkušenosti. Vzpomínáte si na dobu covidovou? Ano, často na ni zapomínáme. Možná si vybavujete, že jsme denně jakožto vláda nebo ti, kteří rozhodovali, byli vystaveni neuvěřitelnému množství toho, čemu se dnes říká dezinformace, lživých informací. A pochopitelně ještě si musíme uvědomovat, že v té době to ohrožovalo lidské životy bezprostředně. Bylo to neuvěřitelné období. A my jsme se snažili vysvětlovat. Ano, uznávám, myslím tím naše opatření, někdy to bylo lepší, někdy to bylo horší, někdy se nám to vysvětlování dařilo, někdy ne, to je pravda. Ale prosím, nikdy jsme nevytvořili žádnou komisi na potírání dezinformací, žádné speciální týmy. Vysvětlovali jsme, ale nikoho jsme nelustrovali, nikomu jsme nic nezakazovali, tím spíše šířit jeho názor. Ano, dělali jsme opatření, ta byla jasná, že se třeba nemohlo nikam chodit. Ale nikoho jsme nelynčovali za jeho stanovisko, za jeho názor.

A poté přišla vláda Petra Fialy. Ano, je pravda, měli to ztížené, začala válka na Ukrajině. A stále častěji, určitě si to vybavujeme, se začal objevovat termín boj s dezinformacemi. Ono to zní vznešeně, to je pravda. Ale je to zrádné, protože je jenom kousek k tomu, aby se toho začalo zneužívat. A to právě nastalo. Já pomíjím vůbec to, jakým způsobem definovat dezinformaci, protože byl bych velmi opatrný u toho. To, co dnes považujeme za dezinformace, se může za rok nebo za dva ukázat, že tak úplně dezinformace nebyla, dokonce že to taky mohla být pravda.

Nicméně vláda to vzala po svém. První věc, co udělala? Odstřihla, určitě si to vybavujete, 22 konkrétních webů, serverů, které označila jako dezinformační. Poté vznikl pod ministrem vnitra Rakušanem prapodivný tým, který se nazýval KRIT. Tak já jsem dodnes úplně nepochopil, co vlastně měl dělat. Ale když jsem si procházel jeho náplň, tak měl tvořit strategii, dobře poslouchejme, jak čelit protirežimním nebo antirežimním náladám. Zajímavé, že to mělo být anonymizované, ale hned v úvodu činnosti KRITu se píše, že nositelé protisystémových nálad ve veřejné a státní službě budou včasně identifikováni. No, tak asi moc anonymizované to nebylo, no. Já jediné, co si z toho šíleného projektu pamatuju, je Putin v pytli.

Je zajímavé ale, že tenhleten tým, tenhleten projekt se nijak nepotkal s dalším týmem, který paralelně vznikal na Úřadu vlády přímo pod premiérem, a to byl tým vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi. Jmenoval se Michal Klíma. On vytvořil za několik měsíců ten ostudný akční plán pro čelení dezinformacím. To taky znělo krásně. A co v něm vlastně bylo? Připravovalo se, že se šíření dezinformací stane, dobře poslouchejme, trestným činem. Umožňovalo se to, že se začnou vypínat dále takzvané dezinformační stránky, konkrétně kdo šíří on-line obsah takový, který ohrožuje svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy nebo vnitřní pořádek či bezpečnost České republiky. To zní dobře. Až na to, že to pokračuje tím, že se 50 miliony ročně měly podporovat neziskovky, které měly dohlížet na to, která média jsou ta uvědomělá a která ta neuvědomělá, a dalších 100 milionů se mělo odvádět logicky ze státního rozpočtu, tedy k médiím, která jsou ta uvědomělá, která pomohou v tom boji s těmi dezinformacemi. S jídlem roste chuť, protože v té době se na Úřadu vlády začali chovat jako opravdu nesestřelitelní aparátčíci, prostě všechno máme dovoleno, takže se pokusili zaměstnat jednoho fanatického pisálka dezinformačního serveru nebo média, jak to vychází všude, Forum24, a to přímo na Úřadu vlády, protože na něj neměli v té redakci peníze, tak mu na Úřadu vlády nabídli smlouvu, že pro ně bude dělat jakési poradenství. Tenkrát jsem to interpeloval přímo na premiéra Fialu.

A tady dám vsuvku, protože ta dobrá zpráva je, že se ukázalo, jak nesmírně důležitá je opozice, jak je důležité, že to sledujeme, že to kritizujeme, že jsme tvrdí vůči tomu, protože my jsme v té době dokonce zastoupili i většinu médií, která - světe, div se - o tom moc psát nechtěla, a tvrdě jsme zkritizovali zejména Klímovu - já tomu říkám - normalizační práci. Proč říkám, že je to dobrá zpráva? Protože naštěstí, a za to musím poděkovat panu premiéru Fialovi, v sobě našel sebereflexi a poté, co zjistil, co mu vzniká téměř rok pod rukama, tak pana vládního zmocněnce Klímu vyhodil. A dal si dokonce i pozor na to, že z těch spřátelených takzvaných médií mu tam ti lidé nebudou dělat poradce.

Nicméně mezitím vláda vládla. Nedařilo se, nedaří se, což koneckonců všichni víme. Vidíme, že zažívá jeden debakl za druhým. Například v hospodářské rovině za 2,5 roku jedna z nejvyšších inflací v celé Evropské unii, v součtu jako jediná země jsme nedosáhli na HDP předpandemické úrovně, ceny energií máme nejvyšší. Mimo jiné mám zde čerstvou zprávu ze včerejška, opět nejvyšší ceny energií přes kupní sílu za červen 2024 a v absolutních cenách jsme druzí nejhorší z celé Evropy, nejenom Evropské unie, je tam i Velká Británie.

Jak dopadl stavební zákon, klíčový zákon, který měl pomoci hospodářství, všichni víme. Totální průšvih, včetně té nezvládnuté digitalizace. Vláda neplní sliby, což konečně vidíme. Vzpomínáte si, jak premiér Fiala tvrdil, nezvýším daně, nezvýším daně, tečka? Tak tečka. Nevím, jestli dvojtečka, nebo pár teček. Zvýšil je všude, jak všichni víme. Vzpomínáte si, jak premiér Fiala ještě v roce 2020 tvrdil, že korespondenční volba je takový prapodivný sociální inženýring, ať si to všichni uvědomují, kteří ho chtějí dělat? Prásk! Za pár měsíců, nebo ať jsem objektivní, za tři roky už tvrdil, korespondenční volba je skvělý nástroj. Ještě na konci roku 2022, čili už v době, kdy musel vědět, kolikátá bije (?), i když u něj si jistý nejsem nikdy v ničem, tak tvrdil, že se nezvýší věk odchodu do důchodu. Všechno je jinak. Taky tvrdil, že se zasadí o to, že nemůže nastat situace, že by byl konec aut na spalovací motory.

Neměl ani odvahu svým ministrům říct, aby hlasovali proti, nebo aspoň proboha, aby se zdrželi, aby to nevypadalo tak blbě. Hlasovali pro. No, jak to dopadlo s emisními povolenkami, jejichž počet se měl zvyšovat, a? Aby se snížila jejich cena, tak se udělal přesně pravý opak a hlasovali pro snížení cen emisních povolenek a ještě rozšířili na domácnosti a na uživatele aut jakožto fyzické osoby. To je jenom mimo jiné zajímavá věc, přečtěte si myslím, že to vyšlo dneska nebo včera na Hrotu, zajímavá informace, tuším, že někde v Dánsku udělali analýzu a spočetli, že od roku 2027 až do roku 2030 se zvýší díky tomuto experimentu se zvýší cena benzínu a nafty o 14 korun za litr. Říkám, ať jsem férový, až o 14 korun za litr. Vedle toho samozřejmě se zvýší cena vytápění.

Pak samozřejmě vláda dělala jeden kiks za druhým i na té úrovni migrační. Vzpomínáme si, jakým způsobem se přijímal migrační pakt. Já už to teď nechci zopakovat, všichni to víme, v každém případě na vládu padala naprosto objektivně kritika ze všech stran. Lidé začali demonstrovat. Vzpomínáte si na to, že se demonstrací zúčastnili nejenom průmyslníci, tři čtvrtě všech škol, zdravotníci a tak dále. A logicky letěla důvěra dolů. No a co vláda? Místo aby vysvětlovala, argumentovala, aby se třeba omluvila, nebo aby hledala nápravu, tak začala poučovat. Doprovázely to velmi často hysterické reakce, nálepkování. Ten, kdo šel proti, tak je nedemokrat, pochopitelně, počastovali ho nálepkou ruského švába, neštítili se tvrdit o nich, že jsou kolaboranti a tak dále. Demonstranti, to byli příznivci Varšavské smlouvy. No, mohl bych pokračovat.

Ale to, co je důležitější, a to se týká těch dezinformací, hlavně vláda v rámci obrovské defenzívy začala šířit neskutečné množství lží. A to navzdory názorům odborné veřejnosti, navzdory tomu, že se dá mnoho z těch věcí poměrně jednoduše dohledat. Zopakuju některé ty lži, protože se to týká pochopitelně toho, o čem zde hovořím, a to je dezinformací. Vzpomínáte si, jak vláda přišla s tím, že zajistila udržitelnost jádra? To znamená tu takzvanou taxonomii? No tak tu vyhlásila Evropská komise 31. 12. roku 2021 po dvouleté práci naší vlády a zdaleka nejenom naší vlády, zejména Francouzi v tom sehrávali významnou roli. Ale my jsme v tom, musím říct, docela zodpovědně pracovali a byli jsme s tou Francií jedním z těch tahounů, ať už na úrovni premiéra Babiše, mé úrovně, ministryně financí nebo třeba ministra životního prostředí. A 31. 12. to konečně Evropská komise vyhlásila, roku 2021. V té době byla Fialova vláda u moci 14 dní i s Vánocemi. To fakt tedy nemohli oni zajistit.

Vzpomínáte si na ty lži o závislosti na ruském plynu? Ne lži o tom, že jsme byli závislí. No, to je pravda. Stejně tak jako Německo, stejně jako Slovensko, Rakousko a celá řada dalších věcí, (zemí?) konečně celá Evropa byla závislá ze 40 % na ruském plynu, východní země ještě více. Ale ta lež byla v tom, že to byla zásluha naší vlády, ani ne naší, ani té předcházející, ani té předpředcházející. Kdo se podívá na strukturu plynovodu a je alespoň pologramotný, tak mu dojde, že my nejsme fakt ti, kteří by rozhodovali o tom, jaká směska plynu k nám doputuje. Říkali to všichni energetici, varovali, nebo ne varovali, ale upozorňovali ministra Síkelu, premiéra Fialu, že říká úplné energetické nesmysly. Ne, my jsme byli těmi viníky.

No, tak jak to dopadlo, všichni víme. Poté, co se pan ministr Síkela pochlubil tím, že na zahraničních západních univerzitách se už učí o tom, kterak Jožka zbavil Českou republiku závislosti na ruském plynu, zjistil, že mu sem proudí 40 až 60 % ruského plynu, což komentoval s tím, že na to přece nemá žádný vliv. Poprvé nelhal, nemá na to vliv, ale na to si měl vzpomenout rok předtím, když nás tady počastovával tím, že my jsme byli těmi viníky.

Vzpomínáte si na Stork II? Na tu hysterii, kterou spustil pan premiér Fiala? Kdy ho musel opravit server Demagog, že nemluví pravdu, když řekl, že nevybudování Storku II, čili to je ten polský plynovod, je v důsledku nečinnosti Babišovy vlády. Už samo o sobě nezní úplně logicky, když je to v Polsku. Pochopitelně, byla to lež, server Demagog na to upozornil. Naopak my jsme byli ti, kteří to iniciovali a zajistili jsme tam peníze z Evropské unie, ale Poláci pragmaticky rozhodli, že nikoliv. Proč? Protože jim to ekonomicky nevycházelo a měli v té době pravdu.

Vzpomínáte si na to, jak se lže, lhalo o takzvané nepřipravenosti dopravních staveb? Když jsme tady zvýšili investice do dopravní infrastruktury jenom za poslední dva roky našeho vládnutí o 50 %, když jsme předávali víc než 100 kilometrů rozestavěných dálnic a přejímali jsme to od vlády, kde seděl pan ministr Fiala, tehdy jako ministr, nebo pan ministr Stanjura jako šéf dopravy, tak jsme přebírali 800 metrů rozestavěných dálnic.

Já netvrdím, že se nedalo dělat ještě více. No, to asi ano, to se dá vždycky. Ale tvrdit, že jsme to podcenili, když jsme zde udělali rekordní výstavbu a předávali jsme to panu ministru Kupkovi tak, že dneska může jezdit a stříhat pásky, včetně pana premiéra Fialy, tak není zač, pane premiére, ale tvrdit, že jsme to podcenili, to je lež. Nedá se svítit.

Vzpomínáte si, jak zde pan premiér Fiala ještě nedávno tvrdil a tvrdí stále, on si to ani nedostudoval, že učitelé dostávají 130 % průměrné mzdy, což je to, co slíbili v programovém prohlášení. My jsme jim nedrželi ruku při tom, když to psali do programového prohlášení. Ale když to tam napsali, tak mají dvě možnosti, buď přiznat, že nedávají 130, protože dávají peníze někam jinam, je to fér a můžeme to kritizovat, protože dávají jenom 113 %, anebo to musí jaksi celé zrevidovat a říct, že prostě ani do budoucna už to nebude reálné. Ale nemůžou udělat to, co udělali, tvrdí, že dávají 130 %. To je přece nesmysl, vždyť to každý vidí, že to je 113 %.

Další lež, o Liberty. Tady, ať jsem objektivní, tak ministr Stanjura je v tomhle tom celkem korektní a já jsem slyšel jeho vyjádření vůči Liberty v minulosti, hovořil celkem věcně. Zatímco ministr Síkela, tak ten se opět utrhl z řetězu. Takže průšvih Liberty jde údajně za námi. Tak já bych, pane ministře Síkelo, chtěl jenom připomenout jednu jedinou věc. To, že Gupta, čili nový vlastník vstoupil do ArcelorMittalu, nově tedy společnost Liberty, tak jaksi na to stát ani žádná vláda fakt žádný vliv nemá. To totiž nefunguje, pane ministře Síkelo, tak jako když jste promrhal 40 miliard korun za ztrátový NET4GAS za plynovody a pomohl jste tím akorát zahraničním bankám. Takhle hloupé rozhodnutí může udělat akorát neschopný státní úředník. Ve firmách to chodí jinak a stát v tomhle tom nesehrává žádnou roli. Stát může tak maximálně monitorovat to, o se děje. Stát sehrává jinou roli, a to v tom, že když už tam někdo vstoupí a když to funguje, tak se má snažit komunikovat s tou firmou, notabene když je to největší zaměstnavatel v regionu, notabene když vyrábí ocel, notabene když je to firma, která přináší nemálo peněz do státního rozpočtu přes daně, protože ta firma dělala přes 50 miliard obratu, nebylo mnoho důležitějších firem v celém regionu a dokonce v celé České republice, a má je motivovat k dalším investicím a snažit se komunikovat tak, aby udržel zaměstnanost a sociální smír. Já myslím, že na tom není nic divného.

A to jsme dělali, ale protože všechno je o číslech v té ekonomice, tak jenom bych připomněl, pane ministře Síkelo, než zase začnete komentovat ty vaše nesmysly, že za rok 2021 což, je fiskální rok 2021 ukončený, někdy v březnu 2022, vykázalo Liberty víte, jaký hospodářský výsledek? Víc než 6 miliard korun čistého zisku! Ano, v době, kdy jsme vám předávali vládu, tak Liberty fungovala tak, že měla přes 6 miliard zisku, zaměstnávala 6000 lidí a byla klíčovým elementem sociálního smíru v celém regionu. Řádně plnila svoje závazky, mimo jiné i proto, že ta firma na tom byla poměrně dobře. Znovu opakuji, na padesátimiliardový obrat víc jak 6 miliard korun zisku, tak dostala od EGAPu nezávisle na vládě jako jedna ze stovky firem takzvanou velkou záruku. To bylo v době covidové, ano, covidovou záruku. Díky těm covidovým zárukám jsme tady zachránili část českého průmyslu, protože to nebylo jenom o těch velkých firmách, ale o tisících menších a středních firem.

Já vám nevyčítám to, že Liberty šla potom do kytek, že se dostala do problémů, ale to, že jste podcenili tu situaci, že jste s ní přestali komunikovat, odvolali jste člena dozorčí rady, netušili jste, co se v té Liberty vůbec odehrává, a pochopitelně i vlivem ceny oceli, i vlivem problémů, které jsou na světových trzích, a zřejmě i vlivem toho, co tam prováděli vlastníci, což samozřejmě zcela ovlivnit nemůžete, tak se dostala do situace, která je ještě v momentě, kdy se s tím dalo něco dělat přes křížovou pohledávku OKD a vůči energetickému dodavateli a vůči EGAPu, tak ještě stále byla šance s tím něco udělat. Všechno jste podcenili, ale já bych vám to snad ani tolik nevyčítal, kdybyste vy nevyčítali nám, že to je naše vina, a to vůbec neberu, pane ministře Síkelo, to, že ještě v době, kdy ta firma už měla problémy, jste tam poslal několik set milionů korun na dotacích Takže jenom abyste si zametl před vlastním prahem.

Lži vlády o tom, kdo všechno podporuje Putina, jenom proto, že se jim nelíbí politický oponent, už snad nemá cenu ani komentovat. Co tím vlastně chci říct? Že vláda se s využitím vlastní terminologie boje proti dezinformacím začala sama stávat významným šiřitelem dezinformací. A to navíc poměrně silným vlivem, protože vláda má logicky nástroje, jakým způsobem zesílit svoji komunikaci na rozdíl od nějakého hejtra nebo na rozdíl od nějakého provokatéra. Vláda pochopitelně využívá svého slova, svých fanoušků, svých sítí, kde komunikuje, někdy taky dokonce platí hejtry, různé trolly a pochopitelně využívá i svých kontaktů na různé spřátelené novináře a tak dále. To asi je všude ve světě, ale já tím jenom chci říct, že když vláda bojuje proti dezinformacím, tak by si především měla umést před vlastním prahem, protože z potírání dezinformací se v rámci vlády stala obrovská mantra a bohužel, a to je ten průšvih, bič na oponenty. Proč? Protože - pokračuju dál - přímo na Úřadu vlády mezitím vzniká další skupina. Skupina pro strategickou komunikaci. Ano, ta je de facto pokračovatel vyhozeného pana Klímy, akorát se to jmenuje jinak. Do čela se staví plukovník Foltýn, přivádí s sebou dalších devět lidí. On tedy není placen Úřadem vlády, ať jsem přesný, takže na Úřadu vlády je dalších devět lidí.

Jenom podotýkám, to je taková vsuvka, víte, jak je to s Úřadem vlády v současné době? Za nás jsme za čtyři roky vlády snížili počet zaměstnanců ze 673 na 484. Dnes už jich je tam opět 550, je tam 15 % nárůst a přibývají tam další a další.

Nicméně zpátky k panu plukovníku Foltýnovi. Ten to vzal povojensku. Protože jestli tedy musím něco říct, co mu jako šéfovi strategické komunikace úplně nejde, tak je právě ta komunikace. Protože místo, aby bez emocí, bez emocí vysvětlil, proč ten úřad vzniká, co je jeho cílem, aby se snažil nějakou chytrou komunikací vzbudit důvěru, vysvětlit, že tady vzniká něco nového, že lidé nemusí mít obavu, tak rovnou sdělil, že ten, kdo ho nazve cenzorem, tak je prokremelský kolaborant. No, já bych chtěl říct jednu věc. Nazvěte si, koho chcete, jak chcete, kdy chcete, vážení, kteří se díváte, můžete natřít mě a děláte to dnes a denně, je to naprosto v pořádku a já musím vysvětlovat, můžete natřít premiéra Fialu, můžete natřít předsedu Babiše a pana ministra Rakušana, kohokoliv z poslanců. A naší povinností je trpělivě vám vysvětlovat. Stejně tak to musí dělat pan plukovník Foltýn. Tak to jenom taková vsuvka.

Ve stejné době vzniká na Úřadu vlády - to se bavím o posledních dnech, to nejsou poslední měsíce - další tým. Dobře poslouchejme. 21. rada, tentokrát pro paměťovou agendu, plus dalších 6 lidí. Tak tahleta rada by se měla zaměřit na posilování občanské odolnosti v reakci na hybridní a revizionistické zneužití historie. Já myslím, že už jsme fakt zešíleli všichni a že to není úplně normální. Do toho máme změnu, to tady budeme probírat ve čtvrtek, zákona o České televizi, Českém rozhlasu a kde kupodivu je další nová zmínka o tom, že úkolem České televize a Českého rozhlasu nově tedy podle návrhu vlády má být přispívat k postupu proti dezinformacím při zachování svobody slova. No, to zní vzletně. Já si myslím, že by stačilo, kdyby ta veřejnoprávní média pouze objektivně a vyváženě informovala bez nějakých aktivistických výstřelků. To si myslím, že by byl velký úspěch.

Já budu končit. Pane premiére, vymklo se vám to z rukou, protože zemi začínají řídit vedle vládních činitelů, ke kterým můžu mít tisíce připomínek a říkáme si je tady dnes denně, rovněž fanatici a vojáci. Zneužíváte válku k politickému marketingu díky tomu, že každého, kdo s vámi nesouhlasí, osočujete, že je proruský živel. Zneužíváte ten takzvaný boj s dezinformacemi k potírání názorů svých oponentů, k nálepkování. A opět jsme u toho cenzora, protože to je podle nového šéfa strategické komunikace na Úřadu vlády pod premiérem rovnou kolaborant. A každý krok, který se vám nelíbí, který vás oslabí, což logicky díky těm výsledkům je dnes a denně, tak toho, kdo je tím oponentem, toho počastujete tím, že je pod ruským vlivem, že to je kolaborant a tak dále. Pro mě se začínáte stávat regulérní hrozbou pro demokracii. Protože základem demokracie je svoboda slova, pane premiére.

Před tím, než nás tedy opět počastujete tím, že jsme vlastně i tímhletím projevem prokázali to, že jsme proruští živlové, tak jeden příběh a tím to ukončím. A ten příběh je ze Spojených států. Navíc z doby, kdy tam vládl, pane premiére, již váš přítel, prezident Biden, vyšlo to ve Washington Postu: "Americká vláda v roce 2022" - cituji přesně Washington Post - "jen tři týdny po jeho představení pozastavila projekt Rady pro správu dezinformací." A teď důvod. Účel vzniku tohoto projektu nebo téhleté vládní rady, která ve své podstatě je podobná jako ta rada, co vznikla u nás, byl nejasný a logicky spustil vlnu odporu a obvinění. Amerického prezidenta Joe Bidena lidé kritizovali za to, že chce zřídit ministerstvo pravdy. A co je zajímavé, ta původní šéfka komise, která to měla dělat ještě předtím, než zrušili tu komisi, tak ta se stala tak velkým terčem útoku za různá bizarní vyjádření - jenom si vzpomeňte, co jsem říkal před chvílí - že na svou pozici musela rezignovat. Pane premiére, poučte se, prosím z toho. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tím jsme vyčerpali přihlášené s přednostním právem. A nyní jdeme ke standardním přihláškám. Jako první se k návrhu na změnu schváleného pořadu přihlásila paní poslankyně Zuzana Ožanová. Jenom pro informaci, pan poslanec Tureček bude hlasovat s náhradní kartou číslo 44. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jako první bod dnešního jednání navrhuji bod s názvem Kdo převezme zodpovědnost za nedigitalizaci stavebního řízení.

Vážení kolegové, ještě ve 13:30 jsem si dneska upřesňovala... Víte, že v Ostravě se pět stavebních úřadů do dnešního dne nemohlo přihlásit do stavebního řízení? Takto to funguje? Taková je digitalizace? Jak ti občané mají, prosím vás, podávat žádosti? Jak ty úřady mají pracovat? Kam padnou ty žádosti, které se snaží podat v Ostravě? No, to já opravdu nevím. Je tam magistrát, tam to jde, a jsou tam městské obvody, pět městských obvodů. Předpokládám, že se tak děje nejenom v Ostravě, ale i ve více částech republiky.

Nyní k samotné věci. Já si dovolím určitou nadsázku. Víte, co používali komunisté? Poučení z krizového vývoje. Prosím vás, není to první digitalizace systému. Ale proč se Ministerstvo pro místní rozvoj a pan vicepremiér pro digitalizaci z toho nepoučili? Mohli dříve vychytat chyby, které tam jsou. Víte, jaká je verze? Kolegové mi to říkali. Poslední verze je, já se hned podívám, z 26. 6. Oni si zkoušeli systém, který se neustále měnil, a to, co si odzkoušeli, ani v tom novém systému nefunguje.

To, že je vše zalitém sluncem, se nás opakovaně snažil přesvědčit ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Ale přiznejme si, není to pouze jeho zodpovědnost, je to zodpovědnost této vlády, která byla opakovaně na možné problémy upozorňována na plénu při načítání nových bodů kolegou Davidem Pražákem. Kolikrát vás kolega žádal, aby se to otevřelo? Ani jednou jste mu nevyhověli. A proč? Jenom proto, že to říká opozice. Vážený pane premiére, vyvodíte z toho i osobní zodpovědnost nebo zodpovědnost vlády? Opravdu do dnešního dne systém nefunguje. Některé úřady se ani nepřihlásí.

Já bych chtěla říct, že jsem požádala kolegy, aby se mi k tomu vyjádřili, ti, co s tím pracují. Takže já si dovolím je citovat: "Aplikace neumí na jedno IČO pro šest stavebních úřadů." Což je Ostrava.

Za druhé. Aplikace neumí nastavit dotčené orgány, pokud jsou současně stavebním úřadem, čili pokud je v nastavení vybrán stavební úřad, nelze přes Portál stavebníka zaslat stejnému úřadu žádost o stanovisko dotčeného orgánu. Za třetí. V důsledku bodu 1, 2 nedokáže občan učinit podání vůči stavebnímu úřadu městského obvodu nebo dotčenému orgánu s IČO Statutárního města Ostravy. Za čtvrté. Aplikace nemá dostupné některé funkcionality, které ve zkušební verzi fungují. Za páté. V tuto chvíli není dostupné nastavení cesty pro čerpání časových razítek.

Tyto problémy opakovaně hlásí občané i další města. Vše na call centru zapisují, ale nepovedlo se jim MMR přesvědčit, aby problémy systému komunikovali, například, v aktualitách. Oni prostě neví, co bude, čekají, až firma to nějak vyřeší. Jak to vyřeší? 1. 1. se to mělo spustit, doteď se nedostanou do systému. Takhle opravdu digitalizace nevypadá.

Víte, já sama jsem byla kdysi u spuštění nového systému, a to byl převod agendy Registru vozidel. Mnoho se o tom psalo. Víte, co tam bylo problémem? Tam bylo problémem to, že nebyla dostatečně překlopená data, ale už tehdy fungovalo to, že byly přístupy, nastavení rolí, všechno fungovalo - to, co nefunguje teď u digitalizace stavebního řízení, dokázali nastavit už před několika lety u jiného systému, a fungovalo to. Mimochodem, ty problémy se vůbec nedají srovnat. Převod Registru vozidel byla velká sranda proti tomu, co se děje teď. Ale koho to postihne? Postihne to občany, postihne to stavební úřady. A vy stále v klidu. Kolega vás na to opakovaně upozorňoval a vy nic, všechno je zalité sluncem. Já si myslím, že by vláda měla z toho vyvodit zodpovědnost, nejenom ministr Bartoš, ale i pan premiér.

Kolegové, kolegyně, děkuji za pozornost a já doufám, že dozvím, jak mi premiér odpoví i na interpelaci, kterou jsem v této oblasti podala již v polovině minulého měsíce.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, jenom, můžete mi zopakovat název bodu, který navrhujete?

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Ano, mohu. Kdo převezme zodpovědnost za nedigitalizaci stavebního řízení, otazník.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Další vystoupí paní poslankyně Šafránková. Máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás chtěla poprosit již opakovaně a poněkolikáté o předřazení důležitého bodu číslo 36, sněmovní tisk 9. Jedná se o zákon o sociálních službách, což je zvýšení příspěvku na péči lidem se zdravotním postižením v prvním a druhém stupni závislosti.

Já jenom pro připomenutí. Tento návrh tady se snažím zařadit již tři roky v tomto volebním období a snažila jsem se o to i v minulém volebním období. A řeknu vám proč. Příspěvek na péči pro dospělou osobu v prvním stupni závislosti je směšných 880 korun. A to jsou lidé, kteří nezvládají tři až čtyři základní životní potřeby, a zkrátka bez pomoci jiné osoby se neobejdou. Tak já vás žádám, prosím, konečně se probuďte a pojďme tento bod zařadit na zítra jako první bod jednání. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Eviduji se, že paní poslankyně Šafránková navrhuje bod číslo 36, což je zákon o sociálních službách, a předřazení na zítřek jako první bod. Další vystoupí pan poslanec Staněk. Nevidím ho v sále, čili dám nakonec přihlášku. A další v pořadí je pan poslanec Zdeněk Kettner. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych rád uvedl nový bod, dal do programu nový bod s názvem Revize inkluze. Ono to zní tak krásně melodicky, skoro až poeticky, ale je to opravdu regulérně obrovský průšvih.

Naše školství má spoustu problémů. O financích už jsem mluvil opakovaně a i o inkluzi jako takové už jsem mluvil opakovaně. Na férovku je třeba říct, že inkluze bylo politické rozhodnutí, to nebylo odborné rozhodnutí. Odborná veřejnost byla proti, pedagogové byli proti. A prostě skutečně to bylo regulérně postaveno seshora. Jak to někdy bývá, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, tak tohleto je přesně ten typický příklad. Ve snaze pomoci dětem, určité malé, menší skupině dětí, jsme udělali něco nepromyšleně takovým způsobem, že my jsme jim ve výsledku ještě více uškodili. Inkluze tak, jak jsme ji postavili, nedává totiž žádný smysl. Ona nejenom, že neprospívá většinové dětské populaci, která tím i trpí, ale ona neprospěje ani skupině dětí, pro které byla inkluze vymyšlena. Nemají tak, jak je to nastavené, šanci zažít pocit úspěchu. Nemají prostě. A já jsem zaslechl, je to už, dalo by se říct, od začátku tohoto volebního období, i ze strany pětikoalice, že je potřeba provést právě revizi inkluze, že je potřeba se nad tím zamyslet, udělat nějaké zhodnocení, co to přineslo. Ale zatím se o tom stále jenom mluví jenom v nějakých vzdušných výšinách a reálné kroky vůbec žádné nejsou. A nám ten vlak ujíždí. Každý školní rok znamená jeden ztracený rok pro generaci těch dětí. Jsou to děti, které navíc byly postižené i covidem. Na co, proboha, čekáme? Až se ten systém zhroutí úplně celý? Opřeme se do toho, zjistěme, co a jak, a udělejme reálné kroky, abychom ty škody napravili.

My jsme skutečně měli propracovaný systém speciálních škol - nejdřív to byly zvláštní školy, teď to jsou speciální školy, které jako zaměstnance měli speciální pedagogy, kteří přesně věděli, co s těmito dětmi dělat a jak jim dát maximum. Mysleli jsme si, že to zachráníme asistenty, kteří udělají nějaký kurz, nevím, kolik je to, dva semestry nebo kolik, takový rychlokurs. A myslíme si, že tito lidé budou vědět, co je to pedagogika, co je to dětská psychologie a tak dál, což je velice, velice naivní. A navíc jsme zjistili, že to stojí Ministerstvo školství obrovský finanční budget, obrovská finanční částka. A na základě toho, jak to stojí moc, tak se ministerstvo ještě rozhodne, že asistenty omezí, že to bude vlastně na instituce a ne na děti. Takže to úplně plnou parádou dopadne zase na učitele, protože najednou na to budou úplně sami. Vždyť byli chlácholeni, vždyť to byl základ: nemusíte se bát, peněz je dost, asistentů budete mít kolik potřeba, třeba čtyři ve třídě - a najednou učitel tam bude sám. Ty plané sliby ohledně nějakých 130 % průměrné mzdy v České republice, na ty učitelé samozřejmě můžou zapomenout. A teď to skutečně funguje tak, že my po učitelích chceme čím dál více muziky za čím dál méně peněz.

Začneme to řešit kdy? Až skutečně odejdou i ti (s) předdůchodovým věkem, že už toho budou mít tak plné zuby, už neuvidí perspektivu - kdo pak bude vzdělávat naše děti? Nějaké rychlokvašky? Zase uděláme nějaké kurzy? Nakonec si řekneme, že vlastně není potřeba nejenom pedagogické vzdělání, ale že vlastně není potřeba vůbec žádné vysokoškolské vzdělání, takže nakonec možná i středoškoláci budou moct učit. Kam až chceme zajít? Proto bych rád navrhl nový bod, právě Revize inkluze, protože skutečně, ono už není za pět minut dvanáct, já si myslím, že už je minuta po dvanácté a čas neskutečně letí. Takže rád bych zavedl tento nový bod, a pokud by to bylo možno, jako první za pevně zařazené body. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Znamenám si. Jako první za pevně zařazené body. Další v rámci návrhu na změny schváleného pořadu vystoupí pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, už je čas prázdnin, přicházím s takovým odlehčeným prázdninovým tématem a návrhem v rámci dnešního programu schůze, a to je tisk číslo 400, návrh skupiny poslanců na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách. Tento návrh podepsalo více než 70 poslanců napříč politickým spektrem, už 3. března 2023 byl rozeslán poslancům, 6. dubna loňského roku bylo doručeno všem poslancům stanovisko vlády, které bylo neutrální, a 19. dubna loňského roku už tento tisk byl doručen organizačnímu výboru, a bylo možné jej projednat. Tedy více než rok tento tisk leží někde v Poslanecké sněmovně, ačkoliv je na něm v podstatě shoda napříč politickým spektrem, je to téma, které nevzbuzuje žádné kontroverze, spíš možná debaty o zbytnosti nebo nezbytnosti takovéhoto návrhu. A já tedy jenom ve stručnosti vám ho přiblížím opětovně.

V současnosti jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku. Zemské vlajky nejsou upraveny vůbec. Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány samostatně zejména na Moravě. Navržená zákonná úprava provádí ustanovení Ústavy ČR, která ve své preambuli zmiňuje dobré tradice zemí Koruny české a též výslovně Čechy, Moravu a Slezsko. Zákon je symbolickým uznáním významnosti Čech, Moravy a Slezska pro vývoj společné státnosti. Výslovně v právním řádu zakotvuje zemské vlajky a znaky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku. Při popisu znaku je dle heraldických pravidel označována bílá jako stříbrná a žlutá jako zlatá, což u vlajek dle vexilologických pravidel neplatí. Pravá a levá strana se užívá v heraldickém pojetí, tedy při popisu z pohledu nosiče znaků herolda, nikoliv pozorovatele.

Vlajka vychází ze znaku a má podobu heraldické vlajky, kdy list vlajky je v barvě pole štítu a na listu je uprostřed umístěna příslušná heraldická figura dané země. Tolik velmi stručně k tomu návrhu, abych ho připomněl. Já už ho tady navrhuji opakovaně, a myslím si, že není lepšího času, než je tento prázdninový, kde bychom mohli konstruktivně věnovat řekněme dvacet minut k projednání tohoto návrhu a následně se věnovat jiným otázkám. Připomínám, že byl konán v Poslanecké sněmovně již i seminář, na kterém se dohodly připomínky z odborných řad vexilologů a heraldiků, a my bychom tento zákon byli připraveni upravit vhodným způsobem ve druhém čtení tak, aby v podstatě vyhověl všem zásadním námitkám.

Navrhuji proto, abychom tento bod zařadili dnes jako první pevně. Nebude-li tento návrh úspěšný, pak navrhuji, aby byl zařazen po pevně zařazených bodech tak, jak bude hlasováno následně. A jestliže ani tento návrh nebude úspěšný, pak tedy navrhuji, aby tento tisk byl alespoň zařazen jako první v rámci bloku prvních čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Znamenám si. V první sekci prvních čtení. Další přihlášenou je paní poslankyně Válková Helena.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo, za udělení slova. Já budu konkurovat možná mému předřečníkovi panu poslanci Vondráčkovi, pokud jde o krátkost případného projednání, protože ta by se mohla smrsknout na pětiminutovou informaci, ale také by mohla rozpoutat samozřejmě diskusi. Je to k něčemu menšímu a k něčemu méně závažnému, než je oblast trestního práva, kde slibovala koalice - a já znovu říkám, že jsem říkala to se povedlo, tahle část, reformu trestního práva, aby daňoví poplatníci neplatili tolik míst ve věznicích, protože jak jsem slyšela třeba od německých kolegů, vy musíte být bohatá země, když můžete mít tolik lidí ve výkonu trestu odnětí svobody.

Tak opravdu jsme na těch předních příčkách, jak jsme se o tom my včera bavili na neveřejném zasedání podvýboru pro vězeňství, které svolal jeho pan předseda Sadovský na Ministerstvu spravedlnosti. Ta reforma, která měla trošku s nadsázkou, vyhnat zbytečně dlouho vykonávající trest odnětí svobody odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody, se zatím nekoná. To, co pan ministr spravedlnosti předložil, tak bohužel relativně paušálně by mělo nahradit trest odnětí svobody i v případě takových zvlášť závažných zločinů, kde určitě my za hnutí ANO, a já tedy určitě ne, nebudeme souhlasit. Jako je znásilnění, násilné trestné činy a podobně. Samozřejmě v praxi by to mohlo vypadat jinak a nechci být populista, ale prostě ta možnost by tam byla.

A já se ptám a navrhuji zařadit bod: Jaký je stav legislativních prací na novele trestního zákoníku, která je nám tři roky slibována a která když objevila světlo světa, tak je neprůchodná Parlamentem. Čili pan ministr Blažek udělal to, co já bych udělala taky, že ji ještě nechává přepracovávat. Čas se chýlí, koalice má jeden jediný rok na to, aby tuto, velmi žádoucí, novelu předložila do Sněmovny, a já proto navrhuji, aby byl bod pod názvem Stav legislativních prací na komplexní novele trestního zákoníku zařazen jako - já si myslím ta inkluze je také důležitá, takže jako druhý bod za pevně zařazenými body. A pokud pan ministr Blažek bude připravený a bude tady, pak je to otázka deseti minut a může se ještě blýsknout. Takže si myslím, že není problém pro to zvednout ruku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za pozornost i za dodržení času. A dalším přihlášeným je pan poslanec Nacher. Prosím, máte pět minut.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ano, děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, moc vás tady není, já bych chtěl zařadit bod, který je aktuální, protože prostupuje v zásadě vším, a to je boj s dezinformacemi, neboli já bych to nazval Informace vlády o boji s dezinformacemi. Je to taková hezká přesmyčka jazyková, tak byste pro to mohli hlasovat. Protože ten boj s dezinformacemi se stal takovým bičem v zásadě na jakýkoliv nesouhlasný názor, stanovisko, pohled ze strany kohokoliv, kdo je vlastně v opozici vůči vládě. Ať už je to opozici parlamentní nebo neparlamentní.

Vláda s tím trochu sama bojuje. Měla, když se podíváte do té historie, zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímu, ten po roce odešel, teď bude bojovat s dezinformacemi plukovník Otakar Foltýn od 1. 7. Vzniká nějaké oddělení pro strategickou komunikaci, a já si myslím, že stojí za to, abychom se my tady o tom pobavili, jakým způsobem to bude fungovat. Kdybyste i vy v tom měli jasno, tak tady byl zmocněnec na začátku, ten by nějak fungoval, mohl by třeba i iniciovat nějaké změny zákonů, nevím moc jaké, ale dobře, mohli bychom se o tom bavit. A evidentně se v tom tápe, takže vy v tom nemáte jasno, takže jeden je odvolán, teď je tam někdo, kdo tam vlastně dává dohromady oddělení pro strategickou komunikaci. Ta začala tím, že pan plukovník vlastně řekl, že ten, kdo si dovolí říct, že bude chtít cenzurovat, tak jede ruský narativ, což je právě ale podle mě špatný začátek. Protože říct nějaký názor přece neznamená, že ten člověk má mít nějakou nálepku, že šíří nějakou dezinformaci nebo nějaký ruský narativ nebo něco podobného.

To mně přijde, že je vlastně diskvalifikující a stojí za to se o tom pobavit dvojnásob. My tady budeme řešit novelu mediálního zákona - to jsou ty koncesionářské poplatky - ve čtvrtek. Tam je součástí toho - nevím, jestli to víte, protože to zapadlo pod těmi koncesionářskými poplatky - a tam je nová formulace, že Česká televize a Český rozhlas budou přispívat k postupu proti dezinformacím, což kritizovala i LRV, Legislativní rada vlády. Vidím tady pana ministra Šalomouna. Tak tedy vůbec není jasné, co tím básník jako chtěl říci. To znamená, že ten boj s dezinformacemi prostupuje i tím, jakým způsobem se budeme dívat na veřejnoprávní média?

Stejně tak nevím, jestli jste zaznamenali, že pod Úřadem vlády vznikne nová Rada vlády pro paměťovou agendu. Opravdu se to takhle jmenuje - pro paměťovou agendu. Ta zase bude kontrolovat, jak se díváme na historii.

Kolegyně, kolegové - teď bez ohledu koalice, opozice - nepřijde vám už toho trochu moc? My tady tak nějak podivně bojujeme s dezinformacemi, potom se to snažíte propašovat do mediálního zákona, což podle mě správně - hezký rozbor, já vám to ve čtvrtek ukážu - kritizuje Legislativní rada vlády. Teď tady vznikne úřad, který bude kontrolovat, jak se díváme na historii. Tak si myslím, že je už potřeba se konečně tedy tady začít o tom opravdu reálně bavit. To znamená, co to je ten boj s dezinformacemi, co jsou to ty dezinformace? Jak je možné, že něco dostane nálepku, že to je dezinformace okamžitě a u něčeho to tady šíříte vesele jenom proto, že to jde opačným směrem, a nikomu to nevadí.

Jeden takový příklad je - vy to víte moc dobře - ta zkratka zprávy NKÚ o tom, že údajně 90 % výdajů na covid nesouviselo s covidem, což když si přečtete tu inkriminovanou pasáž, tak to takhle vůbec není. Tady prostě někdo na začátku použil titulek, nějakou zkratku, a od té doby to šíří a šíří prokazatelnou dezinformaci. Pak budu citovat přesně to, co je v té zprávě NKÚ. Já jsem dokonce tady na rozpočtovém výboru vyzval NKÚ, aby to sama upřesnila, když už tedy vydává zprávy, tak aby jim nedávala nějaké titulky, které potom matou.

Takže tohleto všechno si zaslouží, abychom tady o tom debatovali. To znamená, navrhl bych to dneska jako první bod, alternativně jako první bod zítra, to je ve středu, případně jako první bod v pátek. Jmenovalo by se to pro nového místopředsedu a předsedajícího Informace vlády o boji s dezinformacemi, což mně přijde, že není nic kontroverzního, abyste proti tomu hlasovali. Já jsem upřesňoval jenom ten název. Takže vám děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze. Já jsem si váš návrh poznamenal a budeme pokračovat v dalších přihlášených k pořadu dnešní schůze. Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, pan poslanec Jan Síla, Vladimír Zlínský a další. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych ráda zařadila bod s názvem Česká pošta pod vedením ministra vnitra Víta Rakušana. Víte všichni, že je to rok, kdy se zavřelo 300 poboček České pošty. Vít Rakušan říkal, že díky tomuto kroku pobočky zůstanou ve všech městech. Takže se ty pobočky bez jakékoliv analýzy uzavřely především ve velkých městech, propustilo se tisíce zaměstnanců, propustily se doručovatelky, lidi na přepážkách. No a my se teď dozvídáme, že budovy, o kterých se hovořilo, jak se prodají, tak se neprodávají, chátrají. Prakticky se neví, co v budoucnosti v těch budovách bude.

Především pan ministr vnitra ale říkal, že má schválený transformační plán, ale on pořád nemluví pravdu. Prosím, podívejte se do papíru jednání vlády. Když se implementace transformačního plánu schvalovala, tak se jednání s rozpravou změnilo jen pro informaci. To znamená, jeho rozdělení, o kterém on hovoří, že se to rozdělí tedy na státní podnik, který bude mít prakticky tu nevýdělečnou část a komerční část, kam půjdou ty výdělečné věci, tak teď jsme se dozvěděli před několika měsíci, že by tam měl přijít nějaký akcionář. To znamená, že se pošta bude privatizovat.

Ale nevím, kolegové, kolegyně, o transformaci České pošty a o tom, že to bude stát řadu finančních prostředků - nejdříve se mluvilo o 8 miliardách, teď se hovoří o 4 miliardách - o tom, že by mělo dojít k nějakému rozdělení, no tak je jasné, že pokud by něco takového mělo nastat, tak to musíme my tady v Poslanecké sněmovně asi schválit prostřednictvím jednotlivých legislativních návrhů. To znamená, že by ministr vnitra měl přinést návrhy zákonů, o kterých se tady budeme bavit. Hovořilo se ale o tom, že transformace probíhá. Proběhla asi tím uzavřením 300 poboček, byť pan ministr říkal, že to ta transformace není a že sem tedy přinese návrhy zákonů.

No, já zatím vidím, že mu to nebylo schválené na vládě, že vláda to pouze vzala na vědomí, že jsme se zatím dočkali toho, že se pobočky uzavřely, budovy chátrají, většina se neprodala, propustily se doručovatelky, propustili se lidé na přepážkách, ale pan ministr vnitra hovoří, že kvalita a dostupnost poštovních služeb se nezhoršila. No, já když mluvím s některými lidmi, anebo ti, kteří mi píší, tak zažívají pravý opak. Je to především právě v těch velkých městech.

Také jsme zaregistrovali, že v některých právě menších městech, jak ministr vnitra sliboval, že se tam pošty nezavřou, tak tam teď jezdí takzvaná pojízdná pošta, která tam třeba bude jezdit pouze jeden den v týdnu. Zároveň některé pošty budou měnit úřední hodiny. Budou otevřené prakticky, kdy oni si řeknou. No, já se vůbec nedivím, protože kolikrát když slyším pana ředitele České pošty na těch jednáních, tak pro něj není důležitý zákazník a občan, pro něj je nejdůležitější Česká pošta. Česká pošta si přece bude diktovat, kdy bude mít otevřeno. To je přesně to, jakým směrem by to jít nemělo.

Pan ministr vnitra by tady měl vystoupit a jasně říct, kdy nám tedy přinese změny těch zákonů, jak to vůbec s tou Českou poštou je, čeho jsme dosáhli? Že tedy se zavřelo 300 poboček, ušetřili jsme 700 milionů a pak jsme si za 1,3 miliardy koupili nová auta pro Českou poštu. Tak to si myslím, že je hlavně výsměch všem lidem, kteří se propustili, kteří přišli o tu práci, kteří ji třeba vykonávali mnoho let.

Takže já z tohoto místa - protože dneska tady budeme mít zbraňový zákon, tak předpokládám, že pan ministr vnitra bude přítomen - bych si dovolila tento bod zařadit právě za zbraňový zákon. Určitě bude mít pan ministr prostor se nám k České poště vyjádřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Napsal jsem si případné zařazení tohoto nového bodu. Jako další vystoupí k pořadu schůze pan poslanec Jan Síla, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. On tu nikdo není. Vážené dámy a pánové, dovolte, abych i já navrhl další bod, o kterém se tady už hovořilo. Hovořili tady o tom moji předřečníci, minimálně dva nebo tři. Sice to je kolaps huti Liberty v Ostravě. Za čtyři by se roky mělo slavit 200 let ostravského hutnictví. Jestli tomu tak ale bude, záleží na schopnostech vlády najít investora pro huť Liberty. Naděje žije, i když právě vládní úřady mají na zastavení výroby v Ostravě lví podíl. Ostravě hrozí bezpečnostní a sociální kolaps.

Liberty Steel Ostrava byla donedávna strategicky největším výrobcem oceli v České republice a klíčovým regionálním zaměstnavatelem v Ostravě. Firma je toho času v insolvenci a zaměstnanci mají zajištěny mzdy pouze ještě na tři měsíce. Je ohroženo nejen 5 tisíc 000 zaměstnaneckých míst, ale i dalších asi 20 tisíc míst u dodavatelských firem. Když se vrátíme do historie, vláda Vladimíra Špidly ukončila hledání nového majitele tím, že za pouhých 260 milionů prodala Novou huť největšímu světovému oceláři Lakšmí Mittalovi. Indický miliardář byl spokojen. Bodejť by ne, když české hutníky označoval za nejlepší na světě, protože firma generovala zhruba 50 miliard korun zisku ročně. Vládu Bohuslava Sobotky ale Mittal oslovil s požadavkem, ať sežene od Evropské komise částku v řádech miliard eur, aby mohl huť modernizovat pro výrobu speciálních ocelí. Tady sepíše o speciální oceli, ale šlo o takzvanou zelenou ocel v rámci Green dealu. Nic z toho se nestalo, protože ministři dali vyšší prioritu plánu dolování lithia v Krušných horách.

Mittal však nemluvil do větru a v roce 2019 prodal Novou huť, tehdy ArcelorMittal, a ministři vlády Andreje Babiše podali rozpor k Evropskému antimonopolnímu úřadu. Komisařka - to tady už bylo řečeno - Vestagerová skutečně smlouvu mezi Mittalem a Guptou nejdřív zrušila, Gupta ovšem navrhl kompromis, že koupí huť bez energetické divize, takzvaný Tameh, a potom Evropa nebo Evropská komise souhlasila s prodejem, přičemž každý, kdo jenom trošičku má náhled do hutní výroby, ví a je mu naprosto jasné, že tímto krokem vlastně byl učiněn konec Nové huti, protože tak velmi energetická výroba, jako je hutnictví železa, nemůže být bez energie. A čekalo se, jak dlouho bude ještě tato výroba trvat.

Nebyli vyslyšeni ani odboráři, kteří na to upozorňovali jednak Evropskou unii, ale i naši vládu. Současnou krizi Liberty zakončilo špatné vedení Guptou, který vygenerované prostředky neuváženě vyvedl do jiných společností v koncernu v zahraničí. Firmu vlastně vytuneloval. Firma Tameh je v úpadku, dluží dvě miliardy, přičemž ocel je strategický produkt a bylo by velmi nebezpečné být závislí na zahraničí, protože z ní stavíme nemocnice, mosty, domy a tak dál.

Tvrzení vládních úředníků už je do Liberty nemůže stát vstoupit, není tak docela pravda. Máme příklad huti v italském Tarantu, kde byla provedena kompletní restrukturalizace podobné huti, ekologizace výrobních technologií a znovuuvedení do provozu. V Tarantu je v současné době koncentrace benzo(a)pyrenu, který je hlavní překážkou nebo hlavní škodlivou látkou, kterou produkují tyto provozy, nižší, než je na horách. Proto bez jejího dalšího splnění - vlády, aby se postavila za další výrobu, aby koupila huť, tak jak tady bylo navrženo už, bude dlouhodobá historie, která začala roku 1828, uzavřena a tak, jak o vysoké peci rozhodl habsburský arcivévodský... (Předsedající: Váš čas vypršel!) Ten bod jednání k zařazení je Převzetí, restrukturalizace a ekologizace firmy Liberty státem a uvedení zpět do chodu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já vás poprosím, jestli mi to přinesete napsané, protože původně ve vašem podkladu bylo Liberty gigafatory a zaměstnanost Moravskoslezského kraje, tak když tak abych přepsal přesný název. Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský a připraví se pan poslanec Pavel Staněk. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo, vážené dámy a pánové, já tady pronesu krátkou řeč a chtěl by předem deklarovat, že jsem nezměnil politickou stranu, ani své politické smýšlení, jak by mohlo vyplývat z toho, co tady budu říkat, protože tady budu popisovat reálný stav, a ty své závěry uvedu až nakonec.

Obracejí se na mne voliči ze Zlínského kraje, a to nejenom voliči SPD, ale voliči dalších stran, kteří jsou mimořádně zneklidněni zpochybněním výsledků hlasování v několika obcích nejen Zlínského kraje v neprospěch bývalé paní europoslankyně Šojdrové. Tak já uvedu krátce, o co se jedná. V několika volebních obvodech našeho kraje, kde údajně paní bývalá europoslankyně neměla ani jeden preferenční hlas, mnozí občané z těchto obvodů naopak tvrdili, že paní Šojdrové tyto preferenční hlasy udělili. Po přepočítání a kontrole hlasování v několika podezřelých obcích se tato potvrdila. Bylo zjištěno, že preferenční hlasy paní Šojdrové byly připočteny kandidátovi na stejné kandidátce SPOLU Filipovi Bendovi, který byl, jak jsem řekl, na stejné kandidátce těsně před paní Šojdrovou na 8. místě. Podotýkám, že několik set preferenčních hlasů znamená návrat paní Šojdrové zpět do Evropského parlamentu na úkor pana europoslance Koláře. Zatím během přepočítávání, které bylo provedeno v těchto šesti obcích, získala zpět 139 ztracených preferenčních hlasů a do Evropského parlamentu, lépe řečeno do návratu do Evropského parlamentu, jí chybí 477 hlasů. A jedná se o tyto volební obvody, což je zajímavé, některé jsou ze Zlínského kraje a některé z Jihomoravského: Horní Lideč - 34 už získala zpět, Uherský Brod, okrsek - 14, Újezdec - 34, Lhota u Zlína - 28, Rozseč pod Kunštátem - což by měl být Jihomoravský kraj - 19, Bílovice nad Svitavou, Jihomoravský kraj, okrsek 2 - 16 a Kudlovice, Zlínský kraj - 8.

Proto se ptám, jelikož s velkou pravděpodobností nastala systémová chyba, kde se tato chyba stala, nakolik postihla paní europoslankyni Šojdrovou, o tom asi rozhodne soud v brzké době, ale hlavně mě zajímá, nakolik postihla další kandidáty do voleb do europarlamentu, kdo za tuto případnou systémovou chybu nese odpovědnost, jelikož zpochybnění výsledků jakýchkoliv voleb, i když v rámci jedné kandidátky, je v dnešní době mimořádně choulostivé téma. Proto vyzývám k maximální transparentnosti a otevřenosti odpovědných orgánů v tomto případě, kdy mlžení a zatajování povede ke ztrátě důvěry občanů v současný volební systém a podpoří snahu některých skupin o jeho hlubokou revizi směrem k ještě méně transparentním a kontrolovatelným formám korespondenčního a elektronického hlasování.

A chtěl bych zařadit nový bod programu, který se bude jmenovat trošku jinak, než máte napsáno, pane předsedající, který se tedy bude jmenovat Zpochybnění výsledku voleb do europarlamentu, jako první bod po pevně zařazených bodech dnes. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přepsal jsem si název vašeho bodu. A nyní vystoupí s návrhem na úpravu programu schůze pan poslanec Pavel Staněk. Prosím.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil to, co jsem předložil právě na tuto schůzi, upravit trochu program, protože tady byl zařazen jako 120. bod sněmovní tisk 646, kterým se zrušuje zákon o prodejní době. Jako jeden z předkladatelů tohoto návrhu zákona s ohledem na jeho aktuálnost bych si dovolil požádat o jeho předřazení, a to za bod 115, kterým je návrh zákona poslanců Munzara a spol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pro pořádek, jenom jsem to stihl dobře zapsat, je to zrušení zákona o prodejní době, sněmovní tisk 646. (Ano.) Děkuji. Ještě přivolám kolegyně, kolegy z předsálí. Ještě s přednostním právem se hlásí pan předseda Cogan. Prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil vzít pauzu pět minut tak, aby se mohli všichni důstojně dostavit. Beru si pauzu pět minut pro jednání klubu STAN.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, přerušuji jednání pět minut a poté budeme pokračovat. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 17.20 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.25 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku porady klubu STAN vypršel. Já ještě přečtu omluvy. Dnes do 17.45 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ondřej Lochman a od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marie Pošarová.

My budeme nyní tedy pokračovat. Nejprve schválíme návrhy na úpravu pořadu schůze. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami.

Pan poslanec Marek Benda s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já vím, že si rádi naháníme ty úterky, tu účast na hlasování, ale protože si myslím, že nás dneska čeká ještě spousta práce, tak mi dovolte, abych jménem koaličních klubů vetoval všechny návrhy na zařazení nových bodů, kromě těch, které zazněly z grémia a které byly domluveny na grémiu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Já potom upravím postup v rámci hlasování, zařazení a úpravy programu.

Nejprve tedy bychom hlasovali o návrzích z grémia, jak byly přečteny. Předpokládám, že je nemusím číst znovu. Není zde tento požadavek. Nejprve dám hlasovat o návrzích z grémia.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tyto návrhy, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 311, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 180, proti nikdo. S návrhy, které vzešly z grémia, byl vysloven souhlas.

 

Nyní jsou zde návrhy pana předsedy Marka Bendy. Nejprve bod číslo 27, sněmovní tisk 729, zákon o podpoře bydlení, zařadit za bod 26.

 

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování s pořadovým číslem 312 je přihlášeno 181 poslankyň a poslanců, pro 94, proti 85. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh, bod číslo 28, sněmovní tisk 730, jsou to zákony související s podporou bydlení, zařadit za bod 27.

 

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování s pořadovým číslem 313 je přihlášeno 181 poslankyň a poslanců, pro 94, proti 86. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Další návrh pana poslance Bendy je bod 29, sněmovní tisk 731, podnikání na kapitálových trzích, zařadit za bod 28.

 

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování s pořadovým číslem 314 je přihlášeno 181 poslankyň a poslanců, pro 96, proti 84. S návrhem byl vysloven souhlas.

Dále bod 12, sněmovní tisk 701, rozpočtové určení daní za bod 115.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 315, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 111, proti 66. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále zákon o myslivosti, je to bod číslo 30, sněmovní tisk 732, zařadit za bod 12.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s prohraným číslem 316, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců... Eviduji žádost o kontrolu hlasování.

 

(Probíhá kontrola hlasování, hluk a neklid v jednacím sále.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan kolega Bartošek bude mít pravděpodobně připomínku ke svému hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, omlouvám se, jak jsem řídil schůzi, hlasoval jsem "pro", na sjetině mám "zdržel se". Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V tom případě budeme hlasovat o zpochybňování hlasování. Prosím. (Střídání předsedajících doprovázeno potleskem.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji kolegovi, že mi pomohl s řízením schůze.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tuto námitku, ať zmáčkne tlačítka a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 317, přihlášeno je 182 poslankyň a poslanců, pro 175, proti nikdo. S námitkou byl vysloven souhlas.

 

A já opakuji zákon o myslivosti za bod 112.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 318, přihlášeno je 182 poslankyň a poslanců, pro 93, proti 87. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Budeme pokračovat; jako další návrh číslo bodu 153, sněmovní dokument 4516, odvolání Lubomíra Veselého, aby byl zařazen ve středu v 11 hodin, 10. 7.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 319, přihlášeno je 182 poslankyň a poslanců, pro 96, proti 85. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

(Z pléna žádost o kontrolu hlasování.) Omlouvám se, ještě poprosím, počkejme na kontrolu hlasování.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji. Já jsem hlasoval "proti", na sjetině mám "pro". Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Budeme opakovat hlasování.

 

Nejprve dám hlasovat o námitce.

Prosím, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 320, přihlášeno je 183 poslankyň a poslanců, pro 178, proti 1. S námitkou byl vysloven souhlas.

 

A já budu opakovat hlasování o zařazení bodu 153, sněmovní dokument 4516, odvolání Lubomíra Veselého, na středu v 11 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 321, přihlášeno je 183 poslankyň a poslanců, pro 96, proti 86. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

(Poslankyně Schillerová žádá z místa o kontrolu hlasování.) Nyní budeme... Omlouvám se, prosím, paní předsedkyně. (Probíhá kontrola hlasování.)

Prosím, pan poslanec Berkovec.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Omlouvám se, hezký den vám všem. Hlasoval jsem "proti", na sjetině mám "ano". Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Děkuji.

 

Zahajuji tedy hlasování a ptám se, kdo je pro tuto námitku ohledně hlasování, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 322, přihlášeno je 184 poslankyň a poslanců, pro 177, proti 2. Konstatuji, že s námitkou byl vysloven souhlas.

 

Bod už nebudu opakovat, jenom zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby tento bod byl zařazen pevně na středu v 11 hodin, 10. 7. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 323, přihlášeno je 184 poslankyň a poslanců, pro 94, proti 87. (Slabý potlesk.) S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Můžeme pokračovat. Děkuji. Na další body bylo dáno veto.

 

Další hlasovatelný bod je návrh paní poslankyně Šafránkové Lucie. Je to bod číslo 36, zákon o sociálních službách, aby byl předřazen na zítra jako první bod jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 324, přihlášeno je 184 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 19. Návrh byl zamítnut.

 

Další hlasovatelný bod je návrh pana poslance Radka Vondráčka, je to bod 93, sněmovní tisk 400, o zemských znacích. Budeme zde hlasovat variantně; je zde návrh ve třech variantách: nejprve zařadit tento bod dnes jako první.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 325, přihlášeno je 184 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 80. Návrh byl zamítnut.

Dále stejný bod zařadit po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 326, přihlášeno je 184 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 80. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále aby tento bod byl zařazen jako první v sekci prvních čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 327, přihlášeno je 184 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 82. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další body jsou vetovány. Další hlasovatelný bod je návrh pana poslance Pavla Staňka, bod 117, sněmovní tisk 646 a ten bod nese název Zrušení zákona o prodejní době, aby byl zařazen za bod 115.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 328, přihlášeno je 184 poslankyň a poslanců, pro 35, proti 47. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Tak jak jsem si poznamenal návrhy na úpravu pořadu schůze, hlasovali jsme o všech bodech. V tom případě přistoupíme k projednávání jednotlivých bodů dnešního dne.

Otevírám první bod a tím je

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:49.