Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

(pokračuje Jan Bartošek)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici
/sněmovní tisk 695/ - prvé čtení

Poprosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici, uvedené zákony doprovází. Teprve s jeho přijetím bude nová právní úprava nakládání se zbraněmi... (Hluk v sále.) Já se omlouvám, já jsem nějaký drobně nastydlý a dneska to nepřekřičím.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane ministře, poprosím vás tedy, počkejte, než kolegyně a kolegové, jistě ohleduplně, ti, kteří chtějí diskutovat, odejdou diskutovat do předsálí, aby bylo dobře rozumět vašemu projevu. Kolegové napravo, kolegové v pravé části sálu. V pravé části sálu...

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Teprve s jeho přijetím bude nová právní úprava nakládání se zbraněmi, střelivem a municí v civilní sféře kompletní a její aplikace účinná. Primárně návrh zákona upravuje a sjednocuje užívanou terminologii a navazující instituty, v některých částech ale také reaguje na nedostatky současné právní úpravy zjištěné jejím používáním v praxi a tyto odstraňuje. Řada navrhovaných změn povede ke zpřehlednění snížení administrativní zátěže a především modernizaci, a to jak na straně adresátů právní úpravy, podnikatelů v oboru zbraní a střeliva, i nepodnikatelské veřejnosti, na straně orgánů státní správy, zejména pak útvarů policie, čímž se uvolní kapacity a vytvoří optimální podmínky pro výkon kontrolní činnosti podle nového zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici. Další navrhované změny potom směřují k prohloubení elektronizace veškerých procesů.

Dovolím si zdůraznit, že přijetí změnového zákona je klíčové pro zavedení nové komplexní zbraňové legislativy do praxe. Rád bych poděkoval za dosavadní výraznou podporu nové zbraňové legislativy. A doufám, že tomu tak bude i nadále. Obecná účinnost je navržena od 1. ledna 2026. Výjimkou jsou dílčí změny zákonů o obecní policii, o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, o správních poplatcích a změny související s novou terminologií týkající se Rejstříku trestů a evidence přestupků - dřívější účinnost; rovněž změny živnostenského zákona, tady se jedná naopak o účinnost pozdější. To by na úvod bylo všechno. Jsem připraven na diskusi. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Petr Letocha. Prosím.

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, v souvislosti s již přijatým novým zákonem o zbraních a střelivu a zákonem o munici je třeba provést též změnu těch zákonů, které jeho instituty a terminologii přebírají. Přijetí zákona o změně zákonů je nezbytné k zajištění funkčnosti nového systému nakládání se zbraněmi, střelivem a municí, který je zmíněnými zákony zaváděn. Bez přijetí zákona o změně zákonů by tento nový systém nebyl funkční.

V několika měněných právních předpisech dochází ke změnám pouze formulačním a terminologickým, které reagují na změněnou terminologii a nově definované pojmy zaváděné zákonem o zbraních a střelivu a zákonem o munici. V řadě právních předpisů však dochází i ke změnám věcným, které jsou jednak nutné k tomu, aby byl nový systém nakládání se zbraněmi, střelivem a municí funkční nebo jejich potřebnost vyplynula z analýzy legislativního řešení dopadů směrnice, ze které úprava vychází.

Vzhledem k tomu, že nový zákon o zbraních a střelivu zavádí novou kategorizaci zbraní a zavádí novou ohlašovací povinnost u některých zbraní, které doposud registraci ani ohlášení nepodléhaly, je třeba této nové skutečnosti přizpůsobit i další právní předpisy, které se opíraly o doposud platnou kategorizaci zbraní. Bez této změny by nejen docházelo k interpretačním problémům u těchto právních předpisů, ale mohlo by docházet i ke kriminalizaci držitelů doposud legálně držených zbraní podle trestního zákoníku užívajícího již překonanou a ve své podstatě zavádějící terminologii. Značné interpretační problémy by hrozily také v případě, kdy by nedošlo k úpravě zákona o policii, zákona o obecní policii, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a dalších.

Navrhované změny dále reagují na výraznou elektronizaci agendy zbraní, střeliva a munice a na rušení papírových dokladů vydávaných podle nahrazované právní úpravy. Na tuto skutečnost reaguje například novela zákona o myslivosti.

S ohledem na uvedené doporučuji schválení tohoto návrhu a jeho postoupení k projednání do výboru pro bezpečnost. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku. Jako první v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Hubert Lang. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Hubert Lang: Dobré odpoledne, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem zpravodajem tohoto tisku za klub hnutí ANO, takže dovolte, abych se nějakým způsobem k tomuto vyjádřil. Ve své podstatě tento tisk navazuje na tisk 689, jsou to taková dvojčata, abych tak řekl, to je vlastně ten tisk, který jsme projednávali před nějakým časem, kdy jsme nepřistoupili na zkrácení podle § 90, ale prošlo to do klasického čtení.

Včera na Ministerstvu vnitra proběhla další část pracovní skupiny. Já se o tom také krátce zmíním, protože oproti tím předchozím jednáním musím říct, že včera to jednání bylo konstruktivní a opravdu ty věci posouvalo nějakým způsobem, kdy se domnívám, že asi způsobem dobrým.

Máme před sebou tedy sněmovní tisk 695. Pro kolegy, kteří třeba nemají příležitost se tím prokousat, protože to je opravdu rozsáhlá změnová úprava, tak bych připomenul některé věci z důvodové zprávy. Potom bych ještě dal vyjádření zpravodaje klubu, které jsem dával pro náš klub, a potom bych to nějakým způsobem uzavřel.

Takže jak už tady bylo řečeno, cílem předloženého návrhu je v návaznosti na nový zákon o zbraních a střelivu a nový zákon o munici zajistit funkčnost systému, který bude nový, kompletně nakládání se zbraněmi, střelivem a municí. Je tam víc věcí dohromady. Bez přijetí doprovodných zákonů o změně zákonů by tento nový systém nebyl funkční. To znamená, aby mohl nabýt účinnosti nový zákon o zbraních a střelivu, ta devadesátka 2024 s účinností od 1. 1. 2026, tak musíme vlastně přijmout celou řadu úprav dalších zákonů a norem a jaksi to spojit a doprovodit.

V některých dotčených zákonech dochází pouze k formulačním změnám, které reagují na nově zavedenou terminologii a nově definované pojmy v zákoně o zbraních a střelivu a zákoně o munici. V některých dalších zákonech pak dochází ke změnám věcným, které jsou nezbytné pro to, aby byl nový systém nakládání se zbraněmi, střelivem a municí funkční a efektivní. Případně se odstraňují některé nedostatky současné platné právní úpravy. V rámci například navrhované změny živnostenského zákona se navrhuje vyjmout podnikání související s nakládáním se zbraněmi, střelivem a municí, provádění pyrotechnického průzkumu a provozu střelnic a výuk a výcvik ve střelbě ze zbraní z režimu živnostenského zákona a přesune se celý povolovací proces řízení týkající se výkonu činnosti v oboru zbraní, střeliva a munice k Policii České republiky. Tím dojde k odstranění nadbytečných duplicit a ke snížení administrativní zátěže u podnikatelů.

Tento tisk se dotýká i obecních policií, to znamená, navrhovanou novelou zákona o obecní policii se výslovně umožňuje obecním policiím využití tasaru coby neletálního donucovacího prostředku, to znamená nesmrtícího prostředku, přeloženo do češtiny, a dále preventivní použití pout při zajišťování dopravy osob do protialkoholní a protitoxikomanské záchytné stanice.

V rámci změny zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem obsažené v předloženém návrhu zákona se také zakotvuje institut dočasných licencí, které výrazným způsobem zlepšují konkurenceschopnost českých výrobků a výrobců na mezinárodním trhu s touto komoditou, protože umožňují za výrazně jednodušších podmínek provádění těchto výrobků nebo předvádění těchto výrobků v zahraničí za účelem následného uzavření případných obchodních smluv. V navrhované novele zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem se nově vymezuje, co je považováno za vojenský bezpečnostní materiál a za významný bezpečnostní materiál. Regulován do budoucna bude vojenský bezpečnostní materiál, k němuž se vztahují závazky České republiky obsažené ve smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Za významný bezpečnostní materiál budou považována blíže nespecifikovaná zařízení pro elektronická protiopatření a ochranu proti nim.

A poslední bod, který bych chtěl citovat z důvodové zprávy, s výjimkou některých změn navrhovaných zákony o obecní policii, zákoně o zahraničním obchodu a obchodu s vojenským materiálem a zákoně o správních poplatcích, u kterých se předpokládá dřívější nabytí účinnosti, a změny navrhované v živnostenském zákoně, u kterých se předpokládá pozdější nabytí účinnosti, je nabytí účinnosti předpokládáno k 1. lednu 2026, tedy současně s nabytím účinnosti zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici. V průběhu příslušné legislativní lhůty bude nezbytné přijmout příslušné podzákonné prováděcí právní úpravy, a zejména pak zajistit časově a technicky náročné úpravy centrálního registru zbraní.

Jako zpravodaj jsem připravil zprávu pro náš klub, kde jsme se jaksi dotkli tohoto sněmovního tisku, a z té bych taky chtěl ocitovat pár věcí. Úvodem je třeba uvést, že řada podrobnějších a doplňujících informací k obecné části důvodové zprávy obsahuje důvodové zprávy k navrhovaným novým zákonům o zbraních a střelivu a o zákonu o munici. Takže hovoříme o dvou zákonech, zákon číslo 90/2024 Sb. a zákon číslo 91/2024 Sb. Na základě usnesení vlády číslo 740 již ze dne 23. října 2017 byly připraveny návrhy zákona o zbraních a střelivu, zákon o munici a zákon o nakládání se zbraněmi, v některých případech obviňujících (?) vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky. Tyto nové právní předpisy postupně zcela nahradily nebo nahrazují stávající zákon číslo 119/2002 ve změně (znění?) pozdějších novel, střelných zbraních a střelivu, zkráceně zákon o zbraních, ve znění pozdějších předpisů, a zásadně zreformují a zmodernizují právní úpravu nakládání se zbraněmi, střelivem, municí v civilních sféře.

V některých právních předpisech napříč právním řádem České republiky se v současné době promítá stávající systém nakládání se zbraněmi tak, jak byl v České republice nastaven od roku 2003. Takže vlastně je to už poměrně fousatý právní předpis, který jaksi měl doznat nějaké změny. A i včera vlastně na té pracovní skupině jsme se toho dotkli, že samozřejmě je třeba tyto věci novelizovat, aktualizovat. Tady jsme vlastně byli v roce 2003 a ten stávající právní předpis a ty novely vlastně už neodpovídaly tomu současnému stavu. Dotčené právní předpisy se odvolávají nebo přímo v textech používají pojmy a instituty zavedené zákonem číslo 119/2002 Sbírky, jako jsou například zbrojní průkazy, průkazy zbraní, zakázané doplňky zbraní a podobné výrazy.

V řadě právních předpisů absentuje výslovně zmínka o tom, že se to konkrétní ustavení (ustanovení?) použije i pro nakládání s municí, což je reakce na právní konstrukci zavedenou v zákoně číslo 119/2002 Sbírky, kdy munice zde definovaná byla legislativně považována za zbraně kategorie A. Tato legislativní konstrukce byla platná do přijetí novely 229/2016 Sbírky, která munici vyčlenila z definice zbraní kategorie A, a hlavně v třetím odstavci zákona číslo 119/2002 Sbírky zavedla samostatnou právní úpravu nakládání s municí. Absence pojmu munice v řadě právních předpisů se v současnosti překonává výkladem. V trestním zákoníku, v definici skutkové podstaty trestného činu nedovolené ozbrojování i dalších skutkových podstatách se používají do budoucna již neaktuální pojmy, jako je zakázaný doplněk zbraně, a na druhou stranu absentuje pojem munice. Jak vyplynulo z analýzy legislativního řešení dopadu revidovaných směrnic, nejsou zcela rovné podmínky trestnosti protiprávního zahraničního obchodu v případě vojenských zbraní na jedné straně a civilních zbraní na straně druhé. Při konzultacích pracovních verzí v návrhu změnového zákona v rámci zřízených pracovní skupin byla zvažována též úprava účinné lítosti obsažené v § 33 trestního zákoníku a její rozšíření i o trestný čin nedovoleného ozbrojování. Zánik trestní povinnosti za nedovolené ozbrojování je však efektivnější řešit cestou zachování současného stavu, tedy vyhlašování takzvaných zbraňových amnestií než prostřednictvím toho paragrafu účinné lítosti podle § 33 trestního zákoníku, a to hned z několika důvodů. Kromě zhoršené situace s prokazováním požadavku dobrovolnosti, osoba se při osobní prohlídce, při níž byla nalezena nelegální držená zbraň, bude snažit vyvinit s tvrzením například, že právě započala své jednání podle § 33 trestního zákoníku, které v případě zahrnutí trestného činu nedovoleného ozbrojování, což je § 279 dle výčtu v § 33 trestního zákoníku bude platit trvale. Nyní tedy problém nastává a je po období trvání zbraňové amnestie. Je to pak zejména odpadnutí možnosti zbraň jakýmkoliv způsobem následně zlegalizovat.

V případě zbraňových amnestií osoba po provedení odborného zkoumání zbraně považována za vlastníka zbraně a může si ji v případě splnění všech podmínek plynoucích ze zákona o zbraních ponechat. Případně může požádat o prodej nebo o předání zbraně subjektu, který takový prodej zajistil či ji bude po nějakou dobu uschovávat. To v případě účinné lítosti podle § 33 trestního zákoníku nebude nadále možné. Trestnost činu pachatele sice pro účelnou lítost zanikne, nicméně vzhledem k nelegálnímu držení této zbraně zbraň nebude pachateli ponechána, ani mu nebude dána možnost držení této zbraně, nějakým způsobem jí legalizovat. V neposlední řadě je vyhlašování dočasně trvalých zbraňových amnestií z povahy věci doprovázeno zvýšeným mediálním zájmem a tedy se o této možnosti dozví větší okruh lidí, čímž je zamýšleného účinku snižování nekontrolované dispozice zbraní dosahováno patřičně a lépe než by bylo trvající úpravou účinné lítosti, o níž široká veřejnost nemusí mít větší povědomí. A z toho důvodu tedy nebylo přistoupeno k úpravě § 33 trestního zákoníku. Takže tady vlastně je to věc, která je dobrá i z našeho úhlu pohledu.

Samozřejmě tento tisk se dotýká, jak jsem říkal, celé řady dalších úprav. Jednou z dalších úprav jsou správní poplatky, které jsou přesně nastaveny na stávající koncepci zákona číslo 19/2002 Sbírky a na doklady vydávané podle tohoto zákona.

Co se týče obecních policií nebo strážníky, ne policisty, (?) tak stávající právní úprava nošení a užívání služební zbraně a donucovací prostředků strážníkem vychází nejen pojmově, ale i koncepčně ze zákona číslo 119/2002 Sbírky. Ani úprava nošení služebních zbraní, ani použití jiných donucovacích prostředků nereflektuje rozvoj v této oblasti, dostupnost nových typů nelitárních (?) obranných prostředků. Takže tady je to otázka ještě na úvahu, jestli nezapracovat a nepodívat se na tuto část.

Podnikání v oboru zbraní, střeliva, munice a bezpečnostního materiálu je podle zákona číslo 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ne-li (?) tedy živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, zařazeno mezi koncesionované živnosti. K tomu, aby mohl podnikatel nakládat se zbraněmi, střelivem nebo municí, musí mít nejen vydanou koncesi, ale musí být také držitelem zbrojní nebo muniční licence podle stávajícího zákona 119/2022 Sbírky. Ve své podstatě se jedná o dvojí povolovací režim, ve kterém se posuzují v zásadě obdobná kritéria, jako je bezúhonnost nebo odborná způsobilost. Tady vlastně je ten jeden z našich rozporů té předchozí úpravy, kdy my se budeme snažit nějakou formou pozměňujících návrhů upravovat vlastně nějaké ty podmínky prodejců zbraní.

Právní úprava v oblasti nakládání s bezpečnostním materiálem, která byla do tuzemského právního řádu zavedena poprvé spolu se zákonem číslo 310/2006 Sbírky, o nakládání s některými věcmi užitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů, zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem, a následně pak zákonem číslo 229/2013 Sbírky, se z větší části neosvědčila, respektive ve většině ohledů není zřejmé, zdali tato právní úprava vůbec přispívá k zajišťování vnitřní bezpečnosti. S tím termínem vnitřní bezpečnosti se hodně operuje a také máme trošičku problém, abychom jaksi pojmově si jasně upřesnili, co je myšleno tou vnitřní bezpečností.

Za de facto jediný přínos zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem lze označit nastavení jednoznačného mechanismu, který umožní Ministerstvu obrany provádět kontroly vyplývající z mezinárodních úmluv v oblasti kontroly zbraní. Tyto kontroly se však dotýkají pouze bezpečnostního materiálu, což je skupina pět nebo šest. Zákon číslo 156/2000 Sbírky, o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, pracuje taky na několika místech s pojmy stávajícího zákona číslo 119/2002 Sbírky.

I poměrně krátké doby účinnosti zákona číslo 14/2021 Sbírky byly identifikovány jisté nedostatky rezervy právní úpravy spočívající zejména ve vyšší administrativní zátěži adresátů normy, než jaká je nezbytná pro dosažení účelu tohoto zákona, a v nedostatečné množství využití elektronizačních postupů v této oblasti. (?)

Takže mimoto zákon pracuje též s pojmy stávajícího zákona č. 119/2002 Sb.

A blížím se k závěru. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku. Tak jak již tady bylo zmíněno od pana ministra, případně od pana zpravodaje, tak přijetí tohoto zákona o změně zákona je nezbytné k zajištění funkčnosti nového systému nakládání se zbraněmi, střelivem a municí, který je zaváděn novým zákonem o zbraních a střelivu a zákonem o munici. Jsou to teda dvě normy, které jsme schválili na půdě této Poslanecké sněmovny s účinností od 1. ledna 2026.

Tady bych chtěl podotknout, že ve své podstatě máme za sebou schválenou komisi na střelbu na Filozofické fakultě, máme za sebou tři jednání pracovní skupiny na půdě Ministerstva vnitra, která by měla přijímat nějaká opatření ke zvýšení bezpečnosti, která by měla nějakým způsobem reflektovat na to, co se stalo, aby určité skupině osob se nedostalo té možnosti dostat se ke zbraním, aby prostě tyto věci nějakým způsobem upravovaly. A co je možná škoda, že jsme ztratili nějaký čas. Kdybychom k tomu přistoupili dříve, tak bychom mohli mít třeba nějaké výstupy už z té skupiny nebo z té vyšetřovací komise, které by se daly nějakým způsobem možná zapracovat i do té stávající zbraňové legislativy. Jedná se o to, že ve své podstatě v tom sněmovním tisku 689, který máme za sebou, to první čtení, došlo vlastně jenom k vypíchnutí z toho ještě neúčinného zákona dvou paragrafů a možná kdyby ta skupina vyšetřovací mohla pracovat dříve, tak bychom tam mohli dát ještě nějaké další úpravy, které by se mohly objevit. Já netvrdím - a tady narážím trošku na tu včerejší debatu na půdě Ministerstva vnitra za účasti pana ministra, kolegů poslanců a řady odborníků, že nejsou identifikovány nějaké další věci, které ve finále budou spět k tomu, o co nám všem jde. Tady se nejedná o politikum, ale jedná se o to, abychom přijali takovou zbraňovou legislativu a takové úpravy stávajících předpisů, které budou v co největší míře eliminovat to, co se stalo v prosinci loňského roku. A jak říkal i včera pan ministr - a já se jako k tomu připojuji, je to na delší dobu, není to na nějaké krátké období, to znamená všechny ty věci, které z těch různých pracovních skupin a z těch podskupin se objeví a budou generovat nějaké věci, které budou smysluplné, tak tam nevidím důvod, proč bychom ty věci nemohli i jako opozice podpořit. Já říkám, jsme konstruktivní opozice a měli bychom připravovat zákonné normy. Tady narážím třeba na ta psychologická vyšetření, kterých jsme se včera také dotkli, že pokud nemáme dostatek odborníků, nemáme možnosti, jak to efektivně v nějakém cyklu i u těch prvožadatelů realizovat, tak to nemůžeme dávat na nějaké právní úpravy, když to prostě nejsme schopní za současného stavu zrealizovat. Neříkám, že do budoucna třeba, kdyby se vygenerovali ti odborníci a ten systém se změnil, že bychom k tomu třeba u některých typů těch osob nemohli přistoupit.

V několika měněných právních předpisech dochází ke změnám pouze formulačním a terminologickým, které reagují na změnu terminologie a nově definované pojmy zaváděné zákonem o zbraních a střelivu a zákonem o munici. V řadě právních předpisů však dochází ke změnám věcným, které jsou jinak nutné k tomu, aby byl nový systém vůbec nakládání se zbraněmi, střelivem a municí funkční nebo jejich potřebnost vyplynula z analýzy legislativního řešení dopadů revidované směrnice.

Vzhledem k tomu, že nový zákon o zbraních a střelivu zavádí novou kategorizaci zbraní a zavádí novou ohlašovací povinnost u některých zbraní, které dosud registraci ani ohlášení nepodléhaly, je třeba této nové skutečnosti přizpůsobit i další právní předpisy, které se opíraly o dosud platnou kategorizaci zbraní. Bez této změny by nejen docházelo k interpretačním problémům u těchto právních předpisů, ale mohlo by docházet i ke kriminalizaci držitelů doposud legálně držených zbraní podle trestního zákoníku užívajícího již překonanou a ve své podstatě zavádějící terminologii. Značné interpretační problémy by hrozily také v případě, kdy by nedošlo k úpravě zákona o policii, zákona o obecní policii, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a dalších právních předpisů.

Navrhované změny dále reagují na výraznou elektronizaci agend zbraní, střeliva a munice a narušení papírových dokladů - jsme přece jenom v jedenadvacátém století, takže ten progres tam určitě je, aby tam došlo k určité digitalizaci - vydávaných podle navrhované právní úpravy. Na tuto skutečnost reaguje například novela zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

Jak jsem tady říkal začátku, já jsem se opravdu snažil prostudovat tento změnový tisk a chtěl bych tady, byť jsme v prvním čtení, požádat, aby případně napříč politickým spektrem kolegové, kteří by tam identifikovali něco, co tam není dobře, protože se jedná opravdu o velice rozsáhlý vládní návrh zákona - má to celkem 244 stran s rozsahem změn 149 stran, kde jenom ta samotná důvodová zpráva, ze které já jsem tady částečně citoval, částečně citoval pan ministr, částečně citoval předkladatel nebo zpravodaj, má 79 stran, takže opravdu je to velice výrazná materie různých zákonů, předpisů - prostě zdali se nám tam nějaký šotek prostě nedostal, uvidíme, ještě to bude předmětem, proto jsme v prvním čtení.

K uvedenému tisku 695 jsem jako zpravodaj klubu hnutí ANO dal doporučující stanovisko a očekávám, že k uvedenému sněmovnímu tisku bude probíhat standardní legislativní proces, do kterého se rádi zapojíme, protože je to ve své podstatě věc, která byla hodně akcentovaná tou nešťastnou událostí na té Filozofické fakultě. Jak říkám, ten sněmovní tisk 689 - 695 jsou taková dvojčata a samozřejmě všechno, co ještě koho napadne, co by bylo přínosem tohoto materiálu, aby zlepšilo tu situaci, protože bude to zase nějakou delší dobu dost podstatná změna této oblasti, která se netýká nějaké jednoduché věci, protože jde o zbraně a střelivo, tak budu jedině rád, když takto k tomu napříč politickým spektrem přistoupíme. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím... Prosím, paní poslankyně. Máte slovo.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych v souvislosti s projednáváním tohoto zákona, byť je to zákon, který se v tuto chvíli zde předkládá v návaznosti na zákon o zbraních a střelivu, který jsme tady již probírali respektive schválili, ale je nutný, protože bez přijetí tohoto doprovodného zákona o změně zákonů by nový systém, který má být od toho 1. ledna 2026, nebyl funkční. Já bych znovu z tohoto místa chtěla požádat... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, požádám vás o ztišení. V pravé i levé části sálu. Kolegové... Prosím.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuju, pane předsedající. Já bych znovu z tohoto místa chtěla požádat pana ministra vnitra, protože před malou chvílí se tady zřídila vyšetřovací komise ohledně tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a my, když jsme, pane ministře, projednávali ten zákon o zbraních v bezpečnostním výboru, tak se tam řešila digitalizace a propojení těch jednotlivých systémů. Projednávali jsme to v bezpečnostním výboru 11. ledna 2024, což bylo prakticky i bezprostředně po tom, co se ta tragická událost stala. To jsme ještě neměli dostatek i těch informací, které máme dnes, že asi pravděpodobně došlo právě k tomu, to, co avizují všichni, že nedošlo k předávání informací, že nebylo řádně komunikováno, a další věci.

Proto znovu vás z tohoto místa žádám a myslím si, že by to mělo být prioritou celé této vlády, aby se věnovala digitalizaci právě v této oblasti, aby došlo k rychlému přenosu informací. Já musím říct, že můžete si všichni najít na stránkách Poslanecké sněmovny záznam z 11. ledna z bezpečnostního výboru, kdy jsem vznesla požadavek a otázku na to, zda by bylo možné propojení těchto systémů dříve než 1. ledna roku 2026. (Hluk v sále.) Na daném bezpečnostním výboru byl přítomen vrchní ředitel pro bezpečnost z Ministerstva vnitra.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, omlouvám se, ale míra hluku v sále - kolegyně a kolegové, míra hluku v sále je poměrně vysoká. Prosím, pokračujte.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Bezpečnostní výbor, který se uskutečnil 11. ledna - vznesla jsem zde prosbu, zda by nemělo být prioritou této vlády i v souvislosti s tím, co se stalo, aby digitalizace byla hotova daleko dříve, to znamená, ne 1. ledna roku 2026. Znovu opakuji, že na tomto bezpečnostním výboru byl přítomen vrchní ředitel pro bezpečnost z Ministerstva vnitra, který odpověděl, že pokud bude mít finanční prostředky, pokud bude mít lidi, takže se to dá stihnout daleko dříve. V tuto chvíli, prakticky za pět měsíců, se dozvídáme, že s největší pravděpodobností právě v té dané komunikaci a v přenosu informací by mělo dojít k danému vylepšení, a my zákon o zbraních v rámci digitalizace a v rámci propojení jednotlivých systémů to budeme mít hotové až 1. ledna roku 2026. Protože i když to řekl váš vrchní ředitel, tak vy jste tady náš pozměňovací návrh, aby to bylo o rok dříve, to znamená, 1. ledna roku 2025, nepodpořil.

Zároveň vaše - já nevím v jaké pozici je paní Bačkovská, (otáčí se vpravo k lavici zpravodajů) říkám správně jméno, pane ministře? (Ministr Rakušan přikyvuje.), hovořila o digitalizaci zdravotnictví, kde se hovořilo, protože řada lidí si pořád myslí, že ve zbraňovém zákoně, který má v rámci digitalizace být platný a účinný až od 1. ledna roku 2026, takže tam bude konečně i propojení těch systémů, že když si někdo přijde požádat o zbrojní průkaz, takže praktický lékař popřípadě uvidí, že navštěvuje psychiatra, psychologa. Ale tomu tak vůbec není, to v tom zákoně vůbec není obsaženo. A tak, jak se vy vyjadřovala na bezpečnostním výboru paní Bačkovská, tak říkala, že v tuto chvíli se zpracovává na Ministerstvu zdravotnictví velká digitalizační novela - já jsem tady ještě jí ale neviděla, já neříkám, že za to může ministr vnitra - ale zároveň, že došlo, že jste se dohodli, že tam pouze lékař uvidí, že jeho pacient je vlastníkem zbrojního průkazu. Ale to přece my nechceme. My bychom chtěli, aby popřípadě ten praktik, který bude, popřípadě dávat razítko, aby danému občanovi byl zbrojní průkaz vydán, tak aby popřípadě mohl vyhodnotit, jestli tedy tam - protože se, pokud by tedy byl a někde se léčil, tak on vlastně dneska, když si přijdete a chcete si požádat o zbrojní průkaz, tak pouze se vám zkontroluje zrak, zeptá se, jestli máte nějaké popřípadě problémy, jestli někam chodíte, jestli někoho navštěvujete, vy odpovíte, dostanete razítko a na základě toho dostanete zbrojní průkaz. Ale mě jakoby udivuje, že se tímto nikdo nezabývá. Já jsem tady do současné chvíle velkou digitalizační novelu z Ministerstva zdravotnictví neviděla. Tak, jak paní Bačkovská řekla, tak to, co by mělo být obsažené, tam obsažené není. A já si myslím, že by mělo být opravdu prioritou této vlády dát do toho finanční zdroje, dát do toho lidi a aby tato věc byla v daleko kratším časovém horizontu.

Takže jsem se vás, pane ministře, chtěla zeptat, jestli byste popřípadě ještě neuvažoval o tom - nebo jakým způsobem vůbec teď digitalizace v rámci zbraňového zákona postupuje, jestli už tedy máte popřípadě vysoutěženo, nebo jestli už se ty kroky dějí. Tak já nevím, jestli je to teď u vás nebo na Digitální a informační agentuře, protože vy jste vlastně IT si nechal vzít, dneska je to pod DIA. Takže vlastně kdo to dělá, jestli byste mi na to mohl odpovědět. A jestli třeba z vaší strany, jako z resortu Ministerstva vnitra, vynakládáte nějaké úsilí ohledně právě Ministerstva zdravotnictví, aby co nejdříve přineslo velkou digitalizační novelu, která by měla popřípadě obsahovat to, že pokud si někdo přijde a požádá si o zbrojní průkaz, tak aby i lékař měl popřípadě přístup do jiné zdravotní dokumentace. Za všechny odpovědi vám předem děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku - s ní se přihlásil pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych navázal na svoji ctěnou kolegyni Janu Mračkovou Vildumetzovou a chtěl bych se pozastavit právě nad digitalizací a nad provázáním dvou resortů mezi sebou. Já jsem docela v tomhle velký skeptik a pan ministr to nabízel jako variantu, jako variantu řešení i v souvislosti s tragédií na Filozofické fakultě, aby praktičtí lékaři - a já dnes pracuji na částečný úvazek jako praktický lékař po letech záchranaření - tak aby měl potřebné informace.

Já si myslím, že ta ambice by měla být v rámci velké digitalizace resortu zdravotnictví, ale mluvím i o resortu vnitra, ještě větší, protože zbraní může být třeba i řidičský průkaz na nákladní automobil. Prostě lékař ty informace standardně nemá. Ale ono je to také o sdílení informací, o tom, na jaké informace kdo má mít nárok, a myslím si, že mezi těmi dvěma resorty, že to bude o složitém dohadování, jak to vůbec uchopit, a potom je to technická stránka věci. A o tu technickou stránku věci kolegyně Vildumetzová skutečně nejenom na výboru pro bezpečnost, ale předpokládám, že to bylo i tady na Sněmovně, žádala a navrhovala zrychlení termínu už na rok 2025. Tam byla odpověď, že to je nereálné, technicky nemožné, nicméně pokud my to bereme a shodujeme se na tom, že to je cesta, jak takovým tragédiím eventuálně zabránit, včas odhalovat psychopatické jedince a indikovat je individuálně na psychologická vyšetření, tak bychom před tím, pane ministře, neměli zavírat oči a měli bychom si dávat nějaké reálné úkoly, a já věřím, že snad na tom pracujete, i ty postupy, abychom se k tomu cíli dostali. A já se obávám, že zatím to nevypadá, že bychom dokázali ten rok 2026 v lednu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Paní poslankyně Věra Adámková s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mně v celé té novele - a chápu, že se jí musíme zabývat, o tom není žádného sporu - chybí jiná věc a na tu teď narazila paní kolegyně Vildumetzová i pan kolega Mašek. Je třeba si uvědomit - a kdo děláte praxi lékařskou, tak to víte - že psychologické i psychiatrické zprávy jsou ve zvláštním režimu. Čili já, když posílám svého pacienta na psychologii, tak se nedozvím tu zprávu.

Vedeme o tom hovory s Ministerstvem zdravotnictví asi pět let a vlastně jsme zatím nedospěli k nějakému shodnému řešení a mně tady v té novele to tu také schází, protože na jednu stranu klademe velké nároky na lékaře, kteří mají vystavovat podobná potvrzení, na druhou stranu oni nemají k těmto údajům vůbec přístup, protože to je ve zvláštním režimu. Takže předpokládám, že samozřejmě o tom Ministerstvo vnitra ví a že tomuto bude věnovat velkou pozornost a že už je ve styku s Ministerstvem zdravotnictví, abychom se dostali k nějakému výsledku, který bude shodný, a bude tedy takový, že zachová samozřejmě úroveň toho člověka, není možné zase některé diagnózy psát na každý sloup, na druhou stranu musí tady být bezpečnost lidí, kteří samozřejmě jsou tady a jsou to naši občané. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do obecné rozpravy. Ptám se, zda se někdo hlásí? Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu. Chci se zeptat pana ministra, pana zpravodaje na závěrečné slovo? Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych poděkovat panu kolegovi Langovi, vaším prostřednictvím, za velmi podrobnou zprávu a podporující stanovisko k danému návrhu, i od nejsilnější opoziční strany. Také bych mu chtěl poděkovat, že on se v rámci svého vystoupení opravdu zabýval tím návrhem zákona, který projednáváme, protože ty další otázky spadaly spíše tedy k zákonu, který dnes na pořadu není. Toto je doprovodný, byť věcně související zákon.

A pro paní kolegyni Vildumetzovou, protože je namístě odpovědět. My, co se toho centrálního registru zbraní týče, to není nikde soutěženo, to je in-housová programátorská práce, protože to je registr, který obsahuje tak citlivé údaje, a pracuje s tak citlivými daty bezpečnostního charakteru, že tady skutečně není možné na komerčním trhu si dovolit soutěžit jakoukoliv dodavatelskou firmu. Takže od začátku je toto plánováno a hovořeno o tom, jako o programu, o systému, který řešíme vlastní cestou. Už jsem to tady ve Sněmovně opakovaně říkal, tedy ještě pro jistotu jednou.

A co se týká těch termínů jako takových, tak už jenom to, že ten systém musí být testován, musí být pilotován, musí být naprogramován a musí být plně funkční a musí být funkční bez jakýchkoli problémů, tak ano, jak řekl pan kolega Mašek, ambice 1. 1. 2026 už je takto docela ambiciózní. A pokud se bavíme o propojení se systémy zdravotní péče, Ministerstvo zdravotnictví zapracovalo návrh do aktuální novely zákona o elektronizaci zdravotnictví. Tou se bude zabývat vláda. Ten termín úplně neovlivňuji, ale podle mých informací v nejbližší době. A to je věc, kterou my chceme komplexně stihnout do 1. 1. 2026, tak prosím nebuďme tady řekněme, chápu, že to možná veřejnost na první pohled a poslech ocení, vypadá to hezky, pusťme už to 1. 1. 2025, všem to pomůže. A já říkám, spusťme to v té chvíli, když to bude funkční, a je to nesmírně náročná programátorská práce, propojení registrů tak, aby to splňovalo ty parametry, o kterých vy sama hovoříte. Ano, to znamená nejenom poznámka o tom, že daný člověk je držitelem zbrojního pasu, ale propis informací mezi praktickým a odborným lékařem.

A znovu říkám, chceme tady jako tahle vláda tenhle velký digitalizační projekt za sebou nechat, a chceme ho spustit 1. 1. 2026, ambiciózní datum, a budeme dělat všechno proto, abychom ho naplnili.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan zpravodaj? Není tomu tak. Dobře. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, protože návrh na vrácení nebo na zamítnutí nepadl. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Eviduji žádost na odhlášení, já vás odhlásím. Požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.

Mezitím přečtu omluvu. Od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Radek Koten. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. A ptám se, zda někdo navrhujete jiný výbor jako garanční? Nevidím.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru? Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 332, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 166, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. A ptám se, zda jsou zde další návrhy k přikázání k projednání v jiném výboru nebo výborech. Nevidím žádný návrh. V tom případě, kolegyně a kolegové, já vám děkuji. Končím projednávání tohoto bodu a předám řízení schůze.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Krásný podvečer, dámy a pánové. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Všechny vás zdravím. A budeme pokračovat schváleným pořadem schůze, a to je bod číslo

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:19.