Neautorizováno !

 

(pokračuje Aleš Juchelka)

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb.,
o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů
(zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 737/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr kultury Martin Baxa. Poprosím, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych ve stručnosti uvedl návrh novely zákona o audiovizi, který Ministerstvo kultury připravilo na základě plánu legislativních prací vlády a ke splnění závazků vyplývajících z programového prohlášení.

Potřeba novelizace zákona o audiovizi byla vyvolána prudkou proměnou audiovizuálního průmyslu a trhu, ke které došlo v několika posledních letech. Příchod nadnárodních audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, tedy jak se říká VOD platformy, významně dopadl od roku 2018 - zásadně změnil celý audiovizuální trh a významně dopadl na systém veřejné podpory v dosavadní konstrukci zákona o audiovizi. Došlo ke skokovému nárůstu poptávky po výrobě zahraničních audiovizuálních děl na území Česka i ke změně diváckých návyků spočívající ve zvýšeném zájmu o přístup k on-line platformám, tak i k nově vzniklým českým audiovizuálním mediálním službám na vyžádání. Zkušenosti z období protipandemických opatření dále ukázaly rostoucí význam on-line distribuce a on-line formátů včetně nových a hybridních forem, na které stávající systém není připraven.

Hlavním cílem předloženého návrhu je proto za prvé rozšířit okruh státní podpory z podpory pouze jednoho segmentu kinematografie na celou oblast audiovizuální produkce, za druhé jako nová kategorie státní podpory se upravuje také podpora videoher spolu s animovanými audiovizuálními díly. Ucelená podpora vývoje a výroby videoher dosud v Česku chybí, ačkoliv se jedná o dynamicky se rozvíjející oblast audiovizuálního průmyslu. V souvislosti s uvedenými změnami je za třetí nutné provést transformaci Státního fondu kinematografie, který je navržen k přejmenování na Státní fond audiovize, a dojde k významným změnám v jeho činnosti. Za čtvrté vedle státní podpory audiovize bude Státní fond audiovize i nadále poskytovat pobídky filmovému průmyslu. Bez tohoto typu podpory by Česko ztratilo své výsadní postavení oblíbené destinace zahraničních audiovizuálních produkcí.

Platná právní úprava poskytování filmových pobídek se v praxi ukázala jako příliš komplikovaná, což ve spojení s nepředvídatelností výše státní podpory vedlo často k omezování audiovizuální produkce v Česku. Návrh zákona proto systém poskytování filmových pobídek zásadně zjednodušuje a současně nastavuje jeho trvalé a udržitelné financování.

Závěrem dodávám, že návrh zákona obsahuje i několik málo změn v autorském zákoně a v zákoně o správních poplatcích.

Dámy a pánové, dovolte mi - to byl tedy ten úvod obsahový, úvodní řeč - ještě zmínit několik věcí, které považuju osobně za důležité. Zákon o audiovizi, audiovizuální zákon z roku 2012, byl ve své době zákonem velmi moderním, progresivním zákonem, který vlastně nastavil pravidla a umožnil velký rozvoj české audiovize jako celku, a chtěl bych takto veřejně zdůraznit, že za celou dobu trvání provozu podle tohoto zákona nebyl předmětem nějakých zásadních politických ataků, jakkoliv se vlády střídaly. Myslím si, že je to jedna z velkých předností Česka, že podpora audiovize je vnímána vždy napříč politickým spektrem jako důležitý aspekt, a patří za to velké poděkování.

Věc druhá, kterou bych chtěl zmínit, je poděkování. Já jsem záměrně zvolil z důvodu časové úspory jenom velmi stručné uvedení toho návrhu. Ve skutečnosti se jedná o poměrně zásadní přestavbu systému podpory audiovize v Česku. Zásadní změna parametrů i tohoto fungování, kterou realita Česka vyžaduje, a příprava té novely byla velmi náročná, včetně připomínkového řízení trvala téměř dva roky a bylo na ní odvedeno opravdu mnoho práce. Moje ministerstvo kladlo velký důraz na to, aby ten návrh zákona byl připraven participativně se zapojením všech aktérů tohoto prostředí, což samozřejmě vyvolalo na jedné straně časové nároky a mnoho různých témat otevřených k diskusi, na straně druhé výsledek podle mého názoru velmi věrně zahrnuje zájmy jednotlivých aktérů a umožňuje stanovit priority ve prospěch rozvoje audiovize.

Chtěl bych jmenovitě poděkovat svému náměstkovi Michalovi Šaškovi, který vedl vyjednávání pracovních skupin v této oblasti, vrchní ředitelce mého ministerstva pro legislativu, doktorce Petře Smolíkové, která se svými kolegy a kolegyněmi měla na starosti legislativní zobrazení všech těchto změn, ředitelce Státního fondu kinematografie Heleně Bezděk Fraňkové, která stojí vlastně u zrodu fungování Státního fondu kinematografie, a v neposlední řadě také svému vládnímu kolegovi, ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi, protože se podařilo dohodnout s Ministerstvem financí, řekl bych vpravdě - byť jako člen pravicové strany to neříkám často, ale revoluční změnu ve fungování filmových pobídek.

Účinnost tohoto zákona se předpokládá od 1. ledna roku 2025. Nechci nijak zdůrazňovat, že jsme v časové tísni, jsme připraveni projednávat jakékoliv podněty, které v jednotlivých čteních zde ve Sněmovně přijdou. Jsem také připraven na detailní diskusi, ať už zde na plénu, nebo na výborech, a pevně věřím, že tento návrh zákona Poslanecká sněmovna napříč jednotlivými politickými kluby shledá jako užitečný a prospěšný, a jeho schválením dáme další důležitý impulz rozvoji české audiovize, která jak v té části vlastní tvorby, tak ve filmovém průmyslu zaujímá řekl bych významně vyšší pozici v celosvětovém srovnání, než odpovídá velikosti a počtu obyvatel naší země. Na to jsem pyšný a konáme kroky pro to, aby se to mohlo dál rozvíjet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo.

Než se ujme slova pan zpravodaj, pan poslanec Lacina, tak pro záznam: paní předsedkyně Sněmovny bude hlasovat s hlasovací kartou číslo 34.

A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jan Lacina. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Lacina: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vám coby zpravodaj představil hlavní změny, které přináší návrh novely zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie. Návrh byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 377/0 dne 28. 6. 2024. Programové prohlášení vlády obsahuje závazek prosadit transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize, včetně strategické podpory herního průmyslu, to zdůrazňuji. Zásadní změna nastává v nastavení státní podpory, která je dosud omezena pouze na jeden ze sektorů audiovize, a to jsou kinematografická díla, tedy díla, která jsou primárně určena ke zpřístupnění prostřednictvím kinodistribuce, takzvaný big screen. Budeme se s tímto pojmem možná častěji potkávat. Audiovizuální průmysl má však v současné době mnohem širší záběr, který se čím dál více zaměřuje na tvorbu děl určených k šíření prostřednictvím televizního vysílání nebo audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. V tomto ohledu je třeba nově nastavit působnost Fondu a státní podporu rozšířit i na tuto oblast tvorby a šíření audiovizuálních děl, takzvaná oblast small screen. To je možná také termín, se kterým se budeme v nejbližší době setkávat. V jejím rámci budou podporována díla televizní, tedy díla určená ke zpřístupnění v televizním vysílání nebo prostřednictvím audiovizuální mediální služby na vyžádání.

Jako nová kategorie státní podpory se v souladu s programovým prohlášením vlády vymezuje rovněž podpora videoher spolu s animovanými audiovizuálními díly. Ucelená podpora vývoje a výroby videoher dosud České republice zcela chybí, ačkoli se jedná o dynamicky se rozvíjející oblast audiovizuálního průmyslu i v podmínkách České republiky. Návrh zákona proto legislativně upravuje systém podpory i u videoher, které tímto podřazuje pro účely tohoto zákona pod díla audiovizuální s možností žádat o podporu. To je velmi důležitý a podle mě klíčový detail toho, s čím přicházíme.

V současné době je zásadním orgánem Fondu, který rozhoduje o podpoře projektů a její výši, Rada Fondu. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s rozšířením systému podpory je nutné vyřešit trvalou udržitelnost kapacity takového orgánu, navrhuje se zřídit samostatné rady pro každou z kategorií podpory, tedy pro oblast kinematografie, televizních děl, animovaných a audiovizuálních děl a videoher a infrastruktury audiovize. Dojde tak nejen k posílení akceschopnosti rozhodování o žádostech o podporu audiovize, ale také k větší odbornosti rad zaměřených na jednotlivé kategorie podpory.

Vedle podpory audiovize bude Fond i nadále poskytovatelem státní podpory filmového průmyslu prostřednictvím takzvaných filmových pobídek. Současný systém jejich poskytování se v praxi ukázal jako příliš komplikovaný, což ve spojení s nepředvídatelností výše státní podpory vedlo často k nutnosti zastavovat příjem žádostí o registraci pobídkových projektů a tím k ohrožení postavení českého filmového průmyslu jako celku v evropském měřítku. Navrhuje se tedy systém poskytování filmových pobídek zásadně zjednodušit. Aby se odstranil současný stav, kdy jsou státní prostředky na filmové pobídky vyčleňovány bez předvídatelného právního rámce, navrhuje se v zákoně upravit jako mandatorní příjem Fondu státní dotaci na filmové pobídky, která bude mít ze zákona výši minimálně šestinásobku výnosů Fondu z audiovizuálních poplatků. Bude tak nastaveno trvalé a udržitelné financování systému filmových pobídek, které bude jasně předvídatelnější jak pro Fond, tak pro žadatele o filmovou pobídku, což zvýší konkurenceschopnost českého audiovizuálního průmyslu.

Na závěr ještě dodám, že předpokládaný termín nabytí účinnosti tohoto zákona je 1. ledna 2025. To je, opakuji, jen pro pořádek, neboť i to zmínil pan předkladatel, ministr Martin Baxa.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za pozornost a prosím vás o podporu této novely. Díky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane zpravodaji, taktéž děkuji a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili Ondřej Babka, Lubomír Brož a Zdeněk Kettner. Jako první vystoupí pan poslanec Ondřej Babka, připraví se Lubomír Brož. A já vás poprosím, pane poslanče, abyste se ujal svého slova. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Zároveň vám blahopřeji k vaší dnešní premiéře, jde vám to skvěle. (Potlesk z levé části sálu. Místopředseda Juchelka děkuje.)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se dnes vyjádřil nebo abych dnes vyjádřil nějaké své myšlenky a postoje nejen hnutí ANO k projednávané novele týkající se filmového průmyslu, a to i třeba v trochu širším kontextu. Nutnost veřejné podpory v případě kinematografie u státu, jako je Česká republika, není otázkou pouze posledních let, ale kultura, nebo jestli chcete, kreativní průmysl jsou předmětem finanční podpory od státu de facto několik posledních stovek let. Dnes už si to možná ani neuvědomujeme, jak podpora v minulosti, například bohatých mecenášů, pomohla vytvořit nesmrtelná díla, například klasické hudby, ze kterých pozitivní externality, o kterých potom později také budu mluvit, ze kterých čerpáme dodnes, dnes a denně, a to nejen v našem hlavním městě, tedy zde v Praze, ale i v dalších kulturních metropolích Evropy, jako jsou Vídeň či Paříž. Tady nemluvím pouze o těch desítkách tisíc turistů, jenž každoročně naši Prahu navštíví, aby navnímali právě genius loci míst, která inspirovala ke své tvorbě například Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka či Wolfganga Amadea Mozarta, ale mluvím o obyčejné a každodenní radosti všech nás, kteří si ty nesmrtelné melodie často pouštíme sami nebo je prostě někde slýcháme. Ostatně i novodobé audiovizuální umění, tedy v tomto případě film či seriály, přinášejí ať už podobnou, či stejnou radost stovkám tisícům lidí a podpora právě české kinematografie má i z ekonomického pohledu nesčetně pozitivních externalit. A já se chci právě nejenom na ten ekonomický pohled dnes zaměřit s tím, a toto jasně deklaruji, že jsme dlouhodobě jako hnutí ANO podporovali navyšování filmových pobídek, stejně tak jsme po dohodě právě s Ministerstvem kultury v minulém roce pomohli odblokovat filmové pobídky a celkově za našich vlád víte dobře, že podpora filmových pobídek každoročně rostla.

Tak i přesto se k některým bodům této novely vyjádřím částečně kriticky, a to ne proto, že bych nebo že bychom nepodporovali tuto předloženou novelu, ale vycházím z nějakého svého přesvědčení, že právě i podpora audiovize, protože jde o státní peníze, musí být efektivní, musí být smysluplná a právě z pohledu státu musí dávat jednoznačný smysl.

Začnu právě navyšováním těch filmových pobídek. Pan ministr tady o tom již hovořil, že dojde k výraznému navýšení právě tohoto rozpočtu, přičemž výše dotace účelově určené na filmové pobídky má podle nového zákona, který dnes projednáváme, odpovídat minimálně šestinásobku výnosů z fondu audiovizuálních poplatků za předcházející kalendářní rok, a to dle důvodové zprávy vlastně znamená, že by se celkový objem finančních prostředků na filmové pobídky měl pohybovat v rozmezí mezi 1,7 miliardy až 2,3 miliardy korun, přičemž i sama důvodová zpráva uvádí, že maximální částka nebo maximální výše podpory je prakticky nemožná nebo nedosažitelná.

O té nepředvídatelnosti tady pan ministr hovořil, já se k tomu pak ještě dostanu, až o tom budu mluvit konkrétněji. Proto zde mám hlavně dvě důležité poznámky. Jednak, vážení kolegové, musím konstatovat, že tento nárůst těch finančních prostředků je velmi zásadní a je velmi výrazný a významný, a vycházím právě z informací z minulých let, kdy objem finančních prostředků na filmové pobídky v drtivé většině roků byl pod úrovní 1 miliardy korun. Nárůst objemu finančních prostředků na filmové pobídky na dvoj- až trojnásobek minulých let je nárůst dramatický, a to i když zohledníme právě třeba inflaci minulých let, a to mě vede k úvaze, jakým způsobem bude nově vzniklý fond - nebo jakým způsobem bude obecně zabezpečena efektivnost vynakládání veřejných finančních prostředků, protože naším cílem přece není a nemůže být pouze maximalizace objemu vydaných peněžních prostředků státu, ale právě maximalizace užitků a pozitivních dopadů těchto filmových pobídek. Nejsem si jist, zda toto aktuálně předložená novela docílí, ta novela, která nastavuje budoucí minimální státní podporu na daleko vyšší úrovni, než na jaké byly maximálně reálně vyplacené pobídky v letech minulých, a bohužel ani RIA a důvodová zpráva o budoucí efektivnosti dostatečně nepřesvědčila. Ostatně v RIA je explicitně uvedeno, že český audiovizuální průmysl může konkurovat nefinančními faktory - ty nefinanční faktory jsou kvalita infrastruktury, zkušená pracovní síla - my dobře víme, že pracovní síla našich českých filmařů, techniků a tak dále je na vysoké úrovni - anebo dalšími těmi nefinančními faktory může být třeba i rozmanitost lokací a tak dále. Díky těmto faktorům a referencím má Česká republika vysoký potenciál u velkých zahraničních produkcí. Ale následně už jenom pár slov dále: v RIA je uvedeno, že filmoví producenti a investoři se rozhodují zejména na základě finančních faktorů, a to je následně verifikované obrázkem, který autoři vytvořili. Ten obrázek tady mám, za chvíli vám ho ukážu. A co mě na tomto místě zaráží, je, jak právě autoři k této novele přistupují bez odůvodnění její nevyhnutelnosti, bez nějakého hlubšího vysvětlení, bez ničeho dalšího. Prostě a jednoznačně je deklarováno, že zahraniční produkce přiláká jen a pouze pobídkový systém s dostatkem finančních prostředků. Dle autorů té RIA, nebo Ministerstva kultury, je smysl tohoto zákona - nebo je toto tvrzení jasným axiomem. To, že pouze pár řádků nad definováním tohoto axiomu i samotní autoři novely přiznávají, že rozmanitost lokací filmových může být pro filmaře podstatná, se ale už jaksi zapomíná. Osobně nejsem o této jednosměrné a zjednodušené kauzalitě přesvědčen, tedy o kauzalitě, o které hovoří právě ten obrázek z RIA - to je, pane ministře, tento (Ukazuje.), že prostě pokud ty peníze nedostanete, tak tady točit nebudete. Myslím si, že to je opravdu zjednodušený příklad, a chybí mi tam nějaké jako důkladnější zpracování tohoto tvrzení. Ostatně celkem logicky, když chceme točit film nebo chcete točit film, který se odehrává například na poušti, zcela z logiky věci nebude Česká republika pro filmařskou obec nijak lákavá, a to ani kdybychom jim ten písek ze Sahary nebo odněkud zaplatili vysokými pobídkami. Jak už jsem říkal, obrázek číslo 3 z RIA (Ukazuje.) a jeho aplikace by ve své podstatě znamenala jenom race to the bottom mezi jednotlivými evropskými státy.

Když zůstanu u RIA, a pan zpravodaj to tady zmínil, tak doporučuju, kolegové, nezapomenout na obrázek číslo 8 (Ukazuje.), který autoři pravděpodobně přebrali z nějaké literatury pro děti předškolního věku, pane ministře - abychom viděli rozdíl mezi takzvaným big screen a small screen, tak to máme v RIA krásně vysvětleno. Můžete se podívat, je to z vašeho oficiálního materiálu, tak to jenom tak jako pro pobavení, jakou kvalitu může mít oficiální materiál, který tady dneska projednáváme.

Ale zpět k faktickým poznámkám. Opět opakuji, že filmové pobídky jako hnutí ANO z podstaty podporujeme, dělala to naše vláda v minulých letech, víte, že graf toho, jakým způsobem rostly finanční příspěvky na filmové pobídky, je zřejmý.

Zahraniční filmaři často využívají české lokace, které - a tady to je možná jenom jako upozornění na to, co se vlastně může stát a může dít, protože zahraniční filmaři, kteří české lokace využívají, ale ve filmu jako takovém nakonec prezentují Prahu jako Paříž, či dokonce že se to odehrává v Londýně nebo v nějakých jiných městech. To samozřejmě snižuje právě ty již zmíněné pozitivní externality v rámci toho turistického ruchu, které Česká republika z daného projektu následně získává. Na druhou stranu Praha je typickou lokalitou, která trpí fenoménem overturismu, a tedy není úplně smyslem nebo není potřeba přilákávat do našeho hlavního města více turistů, aby ještě více zaplnili Staroměstské nebo Václavské náměstí, ale cílem by mělo být spíše přilákat jinou, bonitní klientelu návštěvníků, a toto vše má být součástí nebo by mělo být podle mého názoru součástí rozhodovací matice, jakým projektům právě budou filmové pobídky poskytovány, a to mi v návrhu zákona a v tom, jakým způsobem jednotlivé rady o tom budou rozhodovat, trošku chybí. Opětovně opakuji, že naším cílem by neměla být právě jenom pouze maximalizace objemu vydaných peněžních prostředků, tedy výše, kterou do filmových pobídek dáme, ale maximalizace užitku a pozitivních dopadů těchto investic.

Možný problém s novelou se dle nás skrývá také v tom, že pokud je nastavena minimální hranice pro pobídky, znamená to, že pokud nebude dostatečný zájem filmařů, v tom případě se budou podporovat i projekty, které ale nedávají smysl a které nepřinášejí ten kýžený užitek. A proto se vás ptám, vážení kolegové zákonodárci, vážený pane ministře, jestli je to správné, jestli bychom neměli raději přemýšlet o nějakém flexibilnějším přístupu, který by lépe reagoval právě na aktuální potřeby a na situace na filmovém trhu. A také by mě právě zajímalo, jestli i toto budou nově vzniklé rady brát v úvahu a zda nebudou podporovat projekty, které jsou zbytné.

Pokud se ukáže, že určité projekty nepřinášejí kýžené výsledky, měli bychom mít odvahu a najít tu odvahu, abychom tyto pobídky přehodnotili a případně dané peníze směřovali jinam. To si myslím, že by měl být smysl a cíl - zajistit to, aby každý investovaný veřejný prostředek přinášel co největší přidanou hodnotu, jak už jsem tady o tom několikrát mluvil, protože jinak riskujeme samozřejmě to, že budeme plýtvat zdroji, které bychom mohli využívat mnohem efektivněji, a sami dobře víme, pane ministře, že v rámci rozpočtu Ministerstva kultury by to samozřejmě bylo vhodné prakticky v každé kapitole.

K dalšímu bodu novely v rámci audiovizuálních poplatků - a myslím, že to tady nebylo úplně zmíněno a že to vlastně z té novely není až tak zřetelné, ale pokládám to za krok správným směrem, který narovná tržní prostředí, a to je rozšíření okruhu plátců parafiskálních audiovizuálních poplatků i na firmy, které v současné době nesídlí v České republice, standardně je to například Netflix či HBO nebo Disney a podobné další platformy, které ale jsou zaměřeny právě na uživatele v České republice, tak to pokládám za rozumné a odstraňuje to samozřejmě dosavadní diskriminaci právě vůči českým platformám, které nějaký poplatek odvádějí už dnes. Ty české VOD platformy jsou například Voyo či Prima Plus a další. Tato část novely samozřejmě reaguje primárně na postpandemický vývoj a tohle si myslím, že je správné.

Bohužel z důvodové zprávy není zřejmé, či (zda) se rozšíření okruhu plátců parafiskálního audiovizuálního poplatku bude týkat i provozovatelů platforem AVOD, tedy advertising video on demand. Takže to je můj dotaz na pana ministra, protože standardně například u platforem jako YouTube, jestli i tito budou za reklamu vysílanou v České republice odvádět poplatky? Jestli kýváte, že nebudou, tak tohle je věc, na kterou bychom se ještě mohli zaměřit, protože pokud se nepletu, tak právě je to diskriminační vůči českým AVOD platformám, jako je například Nova.cz a další. Takže tohle je věc, na kterou bychom se ještě mohli v dalších čteních zaměřit, jestli by nějakým způsobem nešlo přispět k tomu, aby rovnováha na tom trhu byla i tady v tom případě. Vzhledem k tomu, že se poplatek právě počítá z výnosů za poskytování služeb, ale současně i z reklam zobrazených uživatelům v České republice, tak by mi dávalo logiku, že i ty platformy, které (spadají?) pod model AVOD, měly být plátci těchto poplatků.

Za částečně problematické - a já už jsem (to) tady zmínil - považuji, že provozovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání musí odvádět 3,5 % z výnosů na území České republiky a z toho minimálně 1 % jde právě do Fondu a zbytek - tedy těch 2,5 %, je tam stanovené rozmezí - musí investovat do nákupu nebo výroby audiovizuálních děl, přičemž polovina těchto investic musí být realizována s českými výrobci, kteří nejsou majetkově propojeni s provozovatelem. Takto to v tom zákoně stojí, a pokud tedy provozovatel nechce investovat, ta částka, těch 2,5 % se navýší plus 1 %, a musí tedy odvádět celou částku, tedy 3,5 % odvést do Fondu. A tady mám zase otázku: jakým způsobem bude kontrolováno, zda právě polovina těchto investic bude realizována s českými výrobci? Kdo je považován za českého výrobce? A tak trochu zde vidím až značný prostor pro budoucí optimalizace právě zahraničních investorů, jestli jsme tady nebyli až příliš vstřícní v tom, že podíl nebo ta procenta, která musí jít do přímých investic, jestli není až příliš vysoký. Ale chápu, že je to v rámci nějakého vyjednávání, v rámci nějakého kompromisu se dospělo k těmto číslům.

Jednou ze základních myšlenek novely má být předvídatelnost státní podpory. Vy jste o tom, pane ministře, hovořil, že v této chvíli bylo každoročně nepředvídatelné, jak velká částka půjde na filmové pobídky. Nicméně si myslím, že právě možnost pohybu poplatků v rámci škály mezi 1 a 3,5 % tak výrazným způsobem snižuje právě onu již zmiňovatelnou (zmiňovanou?) předvídatelnost státní podpory, a budeme se možná divit, jakým způsobem každoročně bude rozdíl mezi filmovými pobídkami rozdílný, nebo tedy jiný. Výnosy z audiovizuálních poplatků přímo vstupují do výpočtu dotace na filmové pobídky a tady se tato nepředvídatelnost umocňuje. Za mě to jde zcela proti deklarovanému duchu zákona, a jak říkám, budu sledovat, jakým způsobem vlastně se to bude do budoucna vyvíjet.

Zmínil jste to tady jak vy, tak pan zpravodaj, já to určitě hodnotím také pozitivně, že v rámci předložené novely zákona je rozšíření podpory o videoherní průmysl. Český videoherní průmysl samozřejmě, jak víme, dosahuje výrazných úspěchů na mezinárodní scéně a ze své podstaty je vysoce konkurenceschopný, právě proto, jaké tady máme firmy a lidi, kteří se v tomto oboru pohybují, a navíc je dle mého názoru i na rozhraní kreativních průmyslů a informačních technologií - nebo informačních technologií, což je samozřejmě směr, kterým by se určitě Česká republika měla do budoucna - a nejen Česká republika jako taková, ale i česká ekonomika, protože videoherní průmysl je v tomto velice významný - tak určitě je to směr, kterým bychom se měli v dalších, příštích dekádách, ubírat. Na druhou stranu si opět kladu otázku, zdali je toto odvětví, které je na mezinárodní scéně vysoce konkurenceschopné, jestli je odkázáno na státní podporu. A zase bude zajímavé sledovat, jakým způsobem nově vzniklá rada, která se bude zabývat přímo pobídkami pro videoherní průmysl, jakým způsobem bude postupovat.

Vážené kolegyně, vaši kolegové, já jsem tady hovořil o vizi prosperujícího, dynamického a kulturního prostředí, prostředí audiovize, kde každý investovaný prostředek přináší skutečný, kýžený pozitivní efekt. Mým cílem určitě nebylo zde být nějak přehnaně kritický, ale promítnout do novely, kterou jako hnutí ANO kvitujeme, pár faktických poznámek, které určitě v rámci konstruktivní debaty v dalších čteních budeme moci nějakým způsobem prodiskutovávat dál.

Já se budu těšit na další projednávání ve druhém čtení a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to pana poslance Pavla Svobody.

A než se ujme mikrofonu, přečtu ještě jednu omluvu, a to, že pan Michael Kohajda se z pracovních důvodů omlouvá od 13 do 13.05.

Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Svoboda: Děkuju, pane předsedající. Já si dovolím jenom stručně přednést stanovisko klubu TOP 09. My samozřejmě podporujeme Státní fond audiovize a děkujeme panu ministru kultury za tento návrh zákona.

Dovolím si dvě stručné poznámky. Jednoznačně Státní fond kinematografie tuto novelu potřebuje. Domnívám se sám osobně, že stejnou pozornost by si určitě zasloužil i Státní fond kultury, a budu se těšit na další debatu o tom, kam směřovat i s tímto druhým fondem Ministerstva kultury.)

A poslední poznámka: dovolte mi poděkovat svému předřečníkovi, panu poslanci Ondřeji Babkovi, vaším prostřednictvím, za konstruktivní kritiku a otázky a budu se těšit na debatu v dalších čteních a na výborech. Díky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Lubomír Brož. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu opravdu stručný, protože kolegové přede mnou tu novelu popsali poměrně přesně. Podporuji a připojuji se k tomu, co kolega Ondřej Babka, vaším prostřednictvím, přednesl, i k jeho dotazům. Přidám jenom pár takových svých postřehů.

My od samého počátku potřebu novely tohoto zákona podporujeme. Osobně jsem tady stál na tom místě - možná si to pan ministr pamatuje - hřímal jsem, že je potřeba filmové pobídky zvednout. On mě vyslyšel, když to řeknu v uvozovkách, do měsíce filmové pobídky ministerstvo zvedlo a i ve výboru nebo v podvýborech, kde jsme o tomhletom diskutovali, z naší strana byla podpora, a chce se mi nyní říci: Kéž by všechny novely nebo zákony, materiály jdoucí z Ministerstva kultury byly takhle kvalitní a komplexní jako tahleta novela. Tím samozřejmě nechci říct (S pousmáním.), že to je skvělé, kolega vyjádřil některé věci.

Já bych jenom připomenul takové důležité věci a tam dal i svoje otazníky - budeme o tom určitě mluvit na výboru a ve druhém čtení. Rozšířila se ta oblast na čtyři oblasti. Tou novou z nich jsou animovaná díla, což je naprosto v pořádku, a další jsou videohry. Ty videohry po zveřejnění záměru přinesly docela velkou kritiku i ze strany samotných vývojářů, těch firem, které to dělají. Ono je to trošku tak, co vždycky se snažím vysvětlovat hrozně moc, že filmová pobídka není dotace. Filmová pobídka je něco, co veřejným rozpočtům, nejen státnímu, ale obecním, přináší další peníze na pronájmu lokací, zaměstnání, ubytování a všech dalších věcech, o tom je zbytečné mluvit. Nicméně u těch videoher to opravdu trošku může znít jako dotace. Z mé strany by byl dotaz, v čem potom ta videohra, ta pobídka přispívá, k čemu dál našemu státu?

A jenom bych připomenul některé výhrady samotných vývojářů. A zase, chápu to i z toho hlediska, jeden z případů byl, když Polsko zavedlo pobídky pro videohry, tak ty polské vývojářské firmy si prostě řekly, že přetáhnou i z Čech české vývojáře, takže je začaly přetahovat. Dokonce se jim to podařilo, podařilo natáhnout. Tím trošičku zase deformovaly trh a uškodily našim firmám. Bohužel, to je ta věc, která u těchhletěch věcí je, a je to začarované kolečko.

Další věcí jsou ty poplatky, které Netflix, HBO a podobně začnou platit v České republice. Je to zase něco, co jsem já a myslím, že i hnutí ANO kritizovali dlouhodobě, že je potřeba. Ten konečný poplatek 3,5 % - nejsem úplně spokojen s jeho výší. Myslím si, a v diskusích, jak to bylo na výboru, tam byly varianty násobně i vyšší, které se uvažovaly v těch prvních plánech. Nakonec rozumím tomu, že tohle je nějaký kompromis. Nechci ještě dneska říct, jestli se pokusíme navrhnout jejich zvýšení, nebo ne. Bude to záležet na další diskusi. Je tam hodně důležité v případě poplatků to, v jaké výši se budou vybírat, jak budeme kontrolovat to, že - teď dám příklad - Netflix, je to prostě příklad jako všechny ostatní další, on nám řekne, kolik má předplatitelů, za kolik peněz, takže jakým způsobem my to prokážeme? Já si myslím, že jsou tam nějaké cesty třeba přes DPH a podobné věci, ale chtěl bych se na tohle zeptat, na tu kontrolu.

A další potom je jedna z věcí, kterou tedy tentokrát nebudu kritizovat, ale spíše chválit, je to, že filmové pobídky budou nebo pobídky pro audiovizi předvídatelné dopředu. To, že vlastně se stanoví ta výše poplatků a šestkrát se bude násobit platba ze státního rozpočtu, je něco, co tomu průmyslu dává obrovskou stabilitu, a filmový průmysl nebo audiovizuální ji potřebuje. Za poslední dva roky jsme zažili obrovské turbulence v tom, že chvíli byla studia prázdná, chvíli byla plná. Prostě tohle to je něco, co je opravdu dobře. Tam se přimlouvám k tomu, abychom v tomhle to udrželi.

A potom ještě jenom zmíním, že je tam nový orgán - představenstvo. Zase, když jsem to četl poprvé, tak jak jsem si říkal: aha, další funkce, nicméně jestli jsem to správně přečetl, členové představenstva nebudou odměňováni.

Takže to je za mě to shrnutí. Říkám, jsme v prvním čtení, některé dotazy máme, ale jinak v obecné rovině tenhle zákon, ta novela je určitě pro naši audiovizi a její podporu velmi potřebná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane poslanče. Další, kdo se hlásí do rozpravy, je pan poslanec Zdeněk... A vidím jednu faktickou poznámku, která naskočila, a to je pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já už jsem se pana ministra ptal, ale přece jenom do éteru se zeptám. Pobídky pro tvůrce videoher... My žijeme v době, kdy děcka jsou závislá na mobilu, hrají hry, pomalu nechodí ven. Potom zdravotní pojišťovny se snaží v preventivních programech je dostat ven, naučit je, aby se hýbaly, aby nebyly obézní, aby s tím nesouvisely další zdravotní problémy typu diabetu a podobně, a my teď budeme pobízet, aby tito, já nevím - ti jednička a nula, kteří umí dělat ty hry, aby to tvořili? Pro koho? Komu to prospěje nebo co z toho bude? Vlastně hrát si je dobré, samozřejmě, ale za mě osobně tedy nevím. Videohra a podporovat tvůrce videoher je dle mého pohledu, tedy těch závislostí, liché.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Tím pádem jsme vyčerpali faktické poznámky a já poprosím pana poslance Zdeňka Kettnera, který je dalším přihlášeným v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy, pánové, já bych chtěl shrnout stanovisko za celý klub SPD. Novela zákona o audiovizi byla už potřebná, protože samozřejmě technologie nějakým způsobem postupují, formy nabídek audiovizuálních děl se neustále vyvíjejí, mění, objevují se nové, takže tento zákon opravdu byl potřeba a musím říct, že ta novela je skutečně, jak říkal pan ministr, velice do hloubky, velice propracovaná a ta příprava musela být velice náročná.

Myslím si, že ty pobídky jsou skutečně pozitivní - pobídky pro české autory, české tvůrce, všechny, kdo se na tom podílejí. Je to samozřejmě i pozitivní, co se týká státního rozpočtu, přínosu pro státní rozpočet, takže ve všech bodech samozřejmě tento zákon budeme podporovat.

Jenom bych shrnul pár takových nejasností, možná malých výtek. Samozřejmě nijak se nebráním další diskusi, je to první čtení, takže i ocením další diskusi. Je možné, že i na základě té diskuse potom změním názor. První, co se mi úplně tak nelíbí, a to se omlouvám, ale to je profesionální deformace z pohledu učitelů, kdy my tady neustále tlačíme rozpočet do školství stále níž a níž, a najednou, co se týká podpory kinematografie, došlo opravdu k masivnímu a razantnímu skoku. Takže tam si nejsem úplně jistý, jestli je potřeba až tak velký skok. Samozřejmě, můžeme tady mluvit o nějaké inflaci, o zdražování všeho, co s tím souvisí, ale s tím přece bojuje i školství. To znamená, každopádně určitě ty finanční podmínky podporuju. Nejsem si úplně jistý, jestli je potřeba až tak rapidně to finančně navyšovat.

Další, s čím mám trošičku malý problém, je už ta podpora vývoje počítačových her, jak tady bylo zmiňováno. A ta moje výtka je ve dvou rovinách. Za prvé, jako učitel vím, jak skutečně obrovským problémem je závislost dětí na výpočetní technice, hraní počítačových her. Nejsem si úplně jistý, že právě podpora vývoje počítačových her je tím správným krokem. Další z tohoto ohledu právě, co se týká těch počítačových her. Beru pobídky filmové tvorby, audiotvorby. Beru, že to je posilování i národní tvorby, nějakého národního kulturního dědictví, s tím naprosto nemám problém, ale co se týká vývoje počítačových her, to je opravdu velice výdělečný byznys. Už v současné době naši vývojáři, naše počítačové firmy mají velké zisky, přinášejí do státního rozpočtu. Kdo je skutečně schopný v tomto byznyse, opravdu ty výdělky jsou obrovské, bez potřeby nějakých pobídek. Tady se trošku obávám, aby z těch pobídek se nestaly dotace pro nějaké méně schopné, kteří v současném tvrdém byznysu prostě nemají tvrdé lokty, nebo i skutečně nemají až tolik co nabídnout a v rámci evoluce by měli, jak se říká, bídně zhynout. Říkám, jsem ochoten, co se týká diskuse, nemám problém o tom více diskutovat.

Za další, co se týká právě těch počítačových her. Uvědomme si, že český počítačový trh je velice omezený vzhledem k počtu obyvatel. To znamená, že počítačová hra, která je v čistě české jazykové lokaci, prakticky pokud to bude nějaký větší projekt, nemá šanci si na českém trhu na sebe vydělat. Ten skutečně velký zisk a přínos je v okamžiku, kdy pronikne na zahraniční trhy, a tady je ten problém. Jakmile to bude česká hra s českou jazykovou lokací, na zahraničním trhu nemá šanci uspět, protože česky namluvená hra skutečně nikoho nezajímá. Když se podíváme na všechny úspěšné projekty českých vývojářských firem, je to samozřejmě anglická jazyková mutace. Takže mi přijde podporovat z českých peněz daňových poplatníků něco, co primárně budou používat v zahraničí, kde tím, že to bude jazyková mutace, ani si neuvědomí, že to je nějaký produkt českých vývojářů, tak si myslím, že ten efekt tak mít nebude. Já jsem samozřejmě připravený podat pozměňovací návrh týkající se právě těch počítačových her.

Takže já to na závěr shrnu. Celou novelu jako celek rozhodně vítáme, podporujeme a podpoříme. Výhrady máme vyloženě, co se týká počítačových her. O tom samozřejmě budeme nadále diskutovat a těším se na spolupráci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a vaše řeč vyvolala dvě faktické poznámky. Poprosím pana kolegu Patrika Nachera, aby se připravil na svou faktickou poznámku. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Není to reakce na kolegu Kettnera, ale já mám spíš dotaz na pana ministra v návaznosti na to, co tady hezky popsal můj ctěný kolega Babka, i to, co říkal kolega Svoboda. Já to vítám, zejména rozšíření okruhu poplatníků a vlastně ten výsledek, že bude více peněz ve Státním fondu audiovize, ale zároveň vlastně tuhletu novelu bychom mohli obsahově propojit s tím, co budeme probírat zítra, což je velký mediální zákon, kde se hovoří o tom, že peníze ze sponzoringu České televize jdou - tuším, teď mě nechytejte za slovo - z 25 % do Fondu kultury. Takhle to je. A teď jde o to, jestli, protože když jsem si přečetl Legislativní radu vlády na ten zítřejší návrh, tak ten říká, že v momentě, kdy v jedné větě se říká, že v České televizi peníze chybí, a v druhé že ty peníze, které získáte ze sponzoringu, se posílají někam jinam, že to moc nedává logiku.

Takže jsem se chtěl zeptat, jestli neudělat v tomhletom trochu pořádek, kde touhletou užitečnou novelou my zvýšíme množství prostředků v tomto fondu, jestli by se to nemělo zobrazit a dát tam tu trochu větší logiku do toho, co budeme probírat zítra v mediálním zákoně. Využívám toho, že tady je pan ministr, protože on je předkladatel obojího - jestli správně pochopil ten můj dotaz, jestli jsem to řekl srozumitelně? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a nyní s faktickou poznámkou Vladimír Zlínský. Prosím, máte vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já se taky připojím k diskusi téma počítačových her, protože toto téma považuji za součást patologické triády, která má neblahý vliv na psychopatologii mládeže naší současné, kdy se u ní rozvíjí spousta úzkosti a depresí a sebepoškozování. Tu patologickou triádu kromě her tvoří sociální sítě a pornografie volně přístupná na internetu. Takže chtěl bych na toto upozornit a měli bychom se nad tím vážně zamyslet, protože mnoho států, které si to už uvědomilo, podnikají kroky, které nějakým způsobem omezují přístup mládeže a dětí k těmto technologiím, protože již to pochopily na rozdíl od nás, kteří zatím ještě spíme na vavřínech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a v tuto chvíli už nevidím, že by se někdo hlásil jak s faktickou poznámkou, tak do rozpravy. Nevidím ani nikoho ze sálu, že by se hlásil, v tom případě končím obecnou rozpravu.

Ptám se pana ministra a pana zpravodaje, zdali chtějí mít závěrečné slovo? Pan ministr ano. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuju za tu bohatou rozpravu v prvním čtení, za přednesené podněty. Myslím, že na půdě garančního výboru bude příležitost je detailně rozebrat.

Zcela konkrétně odpovím na dotaz pana poslance Babky. YouTube není evidován jako klasická VOD platforma, protože velkou většinu jeho obsahu netvoří díla s autorskými právy, ale existuje, teď jsem to konzultoval se svými legislativci, nějaká možnost, zda by bylo možné v sekci filmy, kterou YouTube obsahuje, nalézt cestu k tomu, aby byly zpoplatněny.

A důležitá poznámka je ta, která se týká podpory takzvaného gamingu neboli videoher. Určitě můžeme potom ve výborech v dalších čteních diskutovat o jednotlivých dopadech, ale na gaming, videohry, nebudou poskytovány pobídky. To znamená, nebude Státní fond audiovize dělat činnost, která by podporovala komerční rozvoj videoher. Bude to forma podpory, to znamená zaměřená primárně na videohry nekomerčního charakteru, vzdělávací a podobně. Přece jenom se společnost velmi proměňuje a vlastně to má přispívat k vytvoření takového ekosystému, ze kterého může potom samozřejmě v budoucnosti pokračovat gaming.

Tolik jenom připomínky za mě. Já jsem potom připravený v dalších čteních a ve výborech reagovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan zpravodaj závěrečná slova nechce.

V tom případě nebyly dány ani návrhy na vrácení předloženého návrhu k dopracování, ani na zamítnutí předloženého návrhu.

Proto se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednávání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednávání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu.

Zagonguji. Ano, vnímám samozřejmě žádost o odhlášení, všechny odhlašuji. Poprosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Viděl jsem, že se hlásí pan kolega Ondřej Babka. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Přece jen dám návrh, protože už jsme se i s kolegy z koalice bavili o důležitosti výboru pro mediální záležitosti a jeho nějakém jakémsi pracovním zařazení v rámci Sněmovny, tak jenom se tak na vás, kolegové, koukám, jestli by zrovna tento zákon neměl právě mít jako garanční výbor výbor pro mediální záležitosti. Ve chvíli, kdy na mě kývnete, že nikoliv, tak ten návrh nedám, ale myslím si, že by to stálo za úvahu. (Z lavic se ozývá: Dej ho.) Myslím si, že by to nemělo ani vliv na změnu zpravodaje, protože pan kolega Lacina je i ve výboru pro mediální záležitosti, tak...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak v tom případě... Pane kolego, návrh byl přednesen.

 

Poslanec Ondřej Babka: Tak já tento návrh nedávám.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Nedáváte tento návrh, v tom případě já ho neakceptuji. A pokud vidím, že nikdo nemá zase jiný další návrh ohledně garančního výboru, já nechávám hlasovat v tuto chvíli.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednávání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno bylo 151 poslanců, pro 148, proti žádný, 3 se zdrželi. V tuto chvíli konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednávání jako garančnímu výboru výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednávání? Pan poslanec Lacina. Prosím.

 

Poslanec Jan Lacina: Po dohodě s panem poslancem Babkou dávám návrh na projednání v mediálním výboru. Máme málo času, tak prosím hlasovat. Díky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, ano, takže já nechávám bezprostředně hlasovat a táži se tedy, nebo konstatuji, nebo říkám, že kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán taktéž výboru pro mediální záležitosti?

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4 ,bylo přihlášeno 151 poslanců, pro 150, nikdo proti. V tom případě konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednávání výboru pro mediální záležitosti jako dalšímu výboru.

 

Tím pádem děkuji moc panu předkladateli i panu zpravodaji, že jsme se vypořádali tady s tímto bodem číslo 1. Tím pádem ukončuji jeho projednávání.

Zahajuji projednávání bodu číslo

Aktualizováno 17. 7. 2024 v 9:55.