(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 433/2023 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 /sněmovní tisk 802/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych jménem vlády odůvodnil navrženou novelu o rozpočtu na rok 2024. Ve svém úvodním slově s dovolením zareaguji na vystoupení kolegů a kolegyně, kteří vystoupili v rozpravě k návrhu programu.

 

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře.

Kolegové, kolegyně, prosím o zklidnění. Děkuji vám.

Prosím, pokračujte.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Samotný obsah materiálu je poměrně jednoduchý. Já se k němu dostanu až na konci svého úvodního vystoupení. Nejprve chci reagovat na to, co říkal pan poslanec Okleštěk, že 30 miliard mu připadá málo. Chci připomenout, že celková suma je 40 miliard, je to ve dvou materiálech, 30 miliard je v návrhu novely rozpočtu na rok 2024 a 10 miliard je v návrhu státního rozpočtu na rok 2025, takže dokopy je to 40 miliard. My jsme analyzovali už uzavřené účty za povodně roku 1997 a za rok 2002 a zkusili jsme odhadnout i vývoj cen, který mezitím proběhl za těch 27 nebo 22 let. Když to shrnu, v roce 1997 a 2002 celkový objem škod byl poměrně podobný - bez ohledu na majitele - zhruba 70 miliard korun celkové škody v roce 1997, 2022 a angažmá státního rozpočtu bylo v jednom případě asi 16,5 miliardy, v druhém případě asi 17 miliard. To znamená, zhruba 25 procent veškerých škod - bez ohledu na majitele - bylo sanováno ze státního rozpočtu. Pokud bychom použili - my nevíme v této chvíli jestli to bude platit - obdobnou úvahu, tak těch 40 miliard korun - kdyby to bylo, že 25 procent celkových škod sanuje státní rozpočet - by indikovalo celkové škody 200 miliard, a to doufám, doufáme všichni, že to číslo bude nižší. Pro letošní rok je to bezesporu dostatečná částka. Uvidíme v debatě mezi prvním a druhým čtením státního rozpočtu na rok 2025, zda by nevznikla nějaká dodatečná potřeba, pak bychom to museli vzít z jiných kapitol a částku 10 miliard pro rok 2025 zvednout.

Vysvětlím, proč jsem nepodpořil já osobně ty návrhy na doplnění programu. Já jsem se mohl seznámit s textem usnesení, které chce navrhnout poslanecký klub hnutí ANO. Jsem připraven toto usnesení podpořit a dát doporučující stanovisko. V zásadě všechny následující body jsou obsaženy v návrhu usnesení, včetně informace, že do konce října vláda bude informovat o všech podpůrných programech, které přijme. Samozřejmě pokud se na tom dohodneme, může to být členěné i regionálně - i když si myslím, že gros těch podpůrných programů bude stejné pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj - ale nevylučuju jistá specifika. Každý kraj reálně je trochu jiný. Takže to není nevůle se tím zabývat, ale spíše že pokud - a předpokládám, že ano, když to navrhuje největší opoziční strana - přidají se k tomu vládní strany, možná se k tomu přidá i druhá opoziční strana, pak ty úkoly pro vládu budou jasné z usnesení k tomuto bodu.

A teď zkusme si říct, v jakém stavu se nacházíme, co už se stalo, co bude vláda rozhodovat v nejbližších dnech, co v nejbližších týdnech a co v nejbližších měsících. Přirozeným partnerem - a kromě toho i podle platné legislativy - jsou pro vládu jednotlivé kraje. Myslím si, že to je správné, protože při našem počtu obcí je to i efektivní.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře

Ještě jednou žádám o klid.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: My dneska nevíme den D. Den D je datum, kdy skončí stav nebezpečí v posledním z krajů. Víme, že už skončil v ORP Frýdlant v Libereckém kraji, uvidíme, kdy skončí stav nebezpečí buď v Moravskoslezském, nebo Olomouckém kraji. Pokud jednotlivé kraje požádají o prodloužení, tak si dovolím říct prognózu, že vláda té žádosti vyhoví, ale ta žádost musí přijít z krajů. Jsem informován, že některé ORP v Moravskoslezském kraji chtějí prodloužit stav nebezpečí do 31. října 2024, možná to v Olomouckém kraji bude o něco nižší. Nyní pracujeme s datem zhruba 12. října.

Zákon říká, že do sedmi dnů po tom dnu D - který se může změnit, pokud vláda vyhoví a pokud ta žádost přijde do sedmi dnů - jednotlivé kraje nahlásí škodu na veškerém majetku bez ohledu (na) vlastníka. Současně jsme k tomu vytvořili nějakou pracovní skupinu - od prvního okamžiku je v té pracovní skupině zastoupená Asociace krajů - a požádali jsme ostatní kraje, kde nebyl stav nebezpečí, abychom to časově sladili, aby i ony vyčíslily škody na majetku ve svém území. Přestože to není legislativní povinnost, připadá mi dobré to mít zkoordinované a řešit to najednou pro celé území, které bylo postiženo letošní povodní.

První, co se děje, jsou úklidové práce a zbavit se toho odpadu. To budou odhadem statisíce tun. Nebudou to tisíce ani desetitisíce, budou to statisíce tun. Opět můžeme vyjít z legislativy. Tohle hradí veřejné rozpočty - jako první krizové rezervy obcí, v okamžiku, kdy jsou vyčerpány krizové rezervy obcí, se to hradí z krizových rezerv krajů, a když jsou vyčerpány krizové rezervy krajů, tak se to hradí z krizové rezervy státního rozpočtu. My jsme minulý čtvrtek obdrželi první žádost o platbu z krizové rezervy státního rozpočtu, a to ve výši 80 milionů korun. Poté, co se k tomu kladně vyjádřilo Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor, ty peníze byly uvolněny. Podle mého odhadu se ukáže, že ta částka není dostatečná - je obvyklá, není nižší než v minulých letech, ale nikdy se nerozpočtuje částka na takovouhle katastrofu dopředu. To si myslím, že je logické. To znamená, náklady na sběr a likvidaci odpadu nesou veřejné rozpočty tak, jak jsem popsal v tomhletom mechanismu: obec, kraj, státní rozpočet. Předpokládám, že pokud bude schválena dnešní novela, část vládní rozpočtové rezervy půjde na posílení krizové rezervy, abychom mohli hradit náklady, které souvisí s bezprostředním odklízením škod, ukládáním na skládky. Podle zákona víme, že v tomto případě se neplatí poplatky za uložení na skládku, že dostaneme velmi přesnou informaci o tom, kolik desítek či stovek tisíc tun bylo odvezeno na skládky v důsledku odstranění škod po ničivých povodních.

Voda si nevybírá škody podle majitele. To znamená, obecně platí, že škody jsou na státním majetku, na majetku obecních, městských a krajských zastupitelstev, na majetku občanů, na majetku firem, ale taky na majetku spolků a institucí, abychom na ně nezapomněli. Snažíme se nezapomenout na nikoho a chci říct, že myslíme opravdu na všechny - i na ty, na které třeba momentálně není upřena mediální pozornost. To není kritika, to jenom konstatování stavu. Nemohou všichni dostat v omezeném mediálním prostoru prostor pro svůj individuální příběh, protože to jsou většinou velmi smutné příběhy.

Začnu od toho nejjednoduššího, to je státní majetek. Jako každý majitel i stát se musí postarat o vlastní majetek. Já jsem jenom dneska ráno na rozpočtovém výboru řekl, že předběžný odhad škod na státním majetku ze dvou ministerstev, která jsou logicky dotčena nejvíc. To je Ministerstvo zemědělství, škody na vodohospodářském majetku, a Ministerstvo dopravy, škody na infrastruktuře dopravní, která patří státu, to znamená železnice, silnice první třídy a dálnice, se odhadují v této chvíli na 10 miliard korun. Následky škod se nebudou odstraňovat pouze v roce 2024, 2025. V některých případech to bude i v dalších letech, protože některé práce budou vyžadovat bezesporu více stavebních sezon než jednu. To je jedna část, kam budou směřovány peníze z Vládní rozpočtové rezervy.

Připomenu všem členům Poslanecké sněmovny, co vědí všichni členové rozpočtového výboru: Kapitola Vládní rozpočtová rezerva nemůže přenášet peníze z roku na rok, tam žádné nespotřebované nároky nemohou být převedeny do roku 2025, takže je naším cílem poté, co shromáždíme informace o škodách, abychom je roztřídili a podle škod na jednotlivém typu majetku budou určeny alokace pro jednotlivé podpůrné programy. Ty informace prostě mít nemůžeme. Je to logické. Mnohé firmy ještě ani nejsou schopny vyčíslit své škody. Ale vím, že ta práce probíhá od prvního dne na úrovni obcí, na úrovni krajů. Takže to je první věc. Je to jasné, že klíčová infrastruktura je státní, a proto tady stát bude vynakládat opravdu desítky miliard v letošním, ale i v příštích letech. Podle mě to nebude pouze rok 2025.

Možná speciální zmínka je o vodohospodářské infrastruktuře: Tady se budeme dívat i na to, koho to postihlo.

Máme firmy, které jsou velmi úspěšné, dlouhodobě velmi kapitálově silné. Tam žádný problém, aby v této chvíli investovaly do oprav, neexistuje. Ale pak samozřejmě máme vodovody a kanalizace, které jsou ve vlastnictví menších měst a obcí nebo sdružení měst a obcí, a tam je úplně jiná situace než u kapitálově silných společností. Tam už v těchto hodinách je spuštěn program z Ministerstva životního prostředí, protože když se bavíme o dodávce energií jako základ toho, aby ty domácnosti měly energie, nedílnou součástí je také pitná voda. Na to nesmíme zapomínat, když mluvíme o plynu, elektrické energii, teplu a ostatních komoditách.

Na tom chci ukázat, že budeme postupovat adresně, a v tomto případě není ve finančních možnostech těchto obcí nebo svazků obcí, které jsou vlastníky vodovodů a kanalizací, vynaložit prostředky na jejich rekonstrukci. Současně platí, že ty dodávky musíme obnovit co nejdříve. Chtěl bych z tohoto místa poděkovat a ocenit um a inovaci mnoha inženýrů, kteří právě při dodávkách energií volí velmi netradiční, inovativní postupy tak, aby co nejdříve všechny domácnosti byly připojeny na potřebné energie. Nicméně v této chvíli víme, že u několika tisíců domácností se to nepovede. Tam musíme ve spolupráci se samosprávami a s neziskovým sektorem zajistit přechodné ubytování, protože přes veškerou snahu těchto techniků, inženýrů už víme, že pravděpodobně pro několik tisíc domácností nebude obnovena dodávka plynu v letošním kalendářním roce, a proto musíme volit jiná řešení.

S tím souvisí otázka zvýšených nákladů za elektrické energie. Je to věc, kterou bezesporu budeme řešit. Těch přístupů je několik a budeme hledat rychlé a efektivní řešení, aby domácnosti, které jsou postiženy touto katastrofou, pak nebyly postiženy podruhé, protože logicky, pokud vysoušíte a budete vysoušet týdny a měsíce, zcela logicky porostou účty za energie. Pracovně si myslím, že na každém odběrném místě víme, co je standardní či průměrná spotřeba za minulé roky. Tam se jasně ukáže, co je zvýšená spotřeba. Myslím si, že to by mohla být rychlejší pomoc, zjistit rozdíl mezi zvýšenou spotřebou a tou standardní, než vymýšlet speciální tarify. Ale ta debata nás teprve čeká. Je to ale věc, na kterou myslíme a na které si myslím, že jsme připraveni se shodnout.

Teď bych si mohl vzít sektor firem od těch nejmenších OSVČ až po ty největší. Já jsem se sešel - dneska je to dva týdny, to znamená ihned po povodních - s předsedou Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem. Ten mi přinesl šest oblastí, v kterých by ta podnikatelská veřejnost uvítala nějakou pomoc. Zkusím to zrekapitulovat, říct, v jakém jsme stavu.

První žádost byla, abychom nepenalizovali postižené firmy, pokud pozdě zaplatí daně, případně zrušili správní poplatky při individuální žádosti o splátkové kalendáře a podobně. Vyřízeno. Stejně tak přišla žádost, aby stejný princip byl u sociálního pojištění. Vyřízeno. O něco složitější je situace u zdravotních pojišťoven. Tam jednat budeme, protože zdravotní pojištění neovládá a neřídí stát. To všichni víte, že to je trošku jiná právní forma, ale objemově je mnohem nižší zdravotní pojištění než to sociální, případně daně.

U daní se to týká zejména DPH. Víte, že minulý týden bylo pětadvacátého, mělo se podávat přiznání DPH, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení se mělo odvádět. Stejně tak se platí v září zálohy na dani z příjmů právnických osob a podobně. Tam všude platí princip, že postižené firmy nebudou penalizovány. Je třeba říct, že tam jsou zase dva typy firem. Také se mohlo stát, že tam pracuje v postiženém území daňový poradce nebo auditor, který zpracovává podklady pro firmu, která není v zasaženém území, ale v mém chápání světa i to je zasažená firma. Pokud ten, který jim dodává externí službu, je zasažen, nemá přístup ke svým podkladům, má jiné starosti, aby zprovoznil svoji provozovnu, tak i tam to budeme považovat za postiženou firmu.

Druhá žádost byla, abychom aktivovali program Záruka pro malé a střední podnikatele. Splněno. V této chvíli jsme tam alokovali 500 milionů korun jako záruku pro provozní i investiční úvěry malých a středních podnikatelů. Mělo by to stačit na celkové úvěrové zatížení ve výši 3,5 miliardy korun. Pokud se ukáže, že ta alokace bude vyčerpaná, jsme připraveni alokaci zvednout, ale vycházíme i z minulých zkušeností.

Čtvrtá žádost byla o zvýhodněné úvěry. To už jsme rozhodli. V této chvíli debatujeme, jestli to zvýhodnění bude plošné pro všechny zasažené obce, nebo se může lišit například podle ORP či krajů, anebo se může také lišit podle velikosti firmy - v logice čím menší firma, tím vyšší zvýhodnění a naopak. Nevylučuji tady ani využití bezúročných půjček. Co je jasné, že půjčky budou splatné na 15 let a odklad splátek jistiny bude buď 12, nebo 24 měsíců. To ještě budeme debatovat. Nicméně je jisté, že prvních 12 měsíců nebude potřeba splácet žádnou jistinu. Kromě toho, že když se splácí jistina, samozřejmě se nebudou splácet ani ty zvýhodněné úroky.

Věc, kterou debatujeme, která je poměrně komplikovaná - ale já jsem příznivec, abychom našli takové řešení, aby se ukázalo, že za předem daných podmínek se část té půjčky, část té jistiny, může stát dotací. Myslím si, že máme i zahraniční zkušenosti. To v této chvíli nemusíme rozhodnout během tohoto nebo příštího týdne, protože když tam peníze půjdou, bude odklad jistiny. Můžeme definovat například: když se pořídí nové moderní vybavení s vyšší přidanou hodnotou, tak si myslím, že to je věc, kde bychom mohli zvážit i částečné odpuštění jistiny a překlopení jistiny do formy dotace.

Poslední věc jsou náklady, které nesou jak občané, tak firmy. Pokud nemohou chodit z objektivních důvodů do práce, jsou takzvaně na překážce. Za prvé je to náklad firmy, ale za druhé i člověk, který je na překážce, nedostává plat či mzdu, respektive mzdu ve své obvyklé výši. Takže tento program bude schvalovat zítra vláda. Materiál diskutujeme v těchto dnech. Zítra program bude schválen, nastartován a výplaty půjdou cestou Úřadu práce.

Máme jednoduchý vzor smlouvy mezi postiženou firmou a úřady práce. Uzavře se a část nákladů, které mají firmy s tím, že mají lidi na překážkách, bude platit stát. V této chvíli navrhujeme, aby to bylo zhruba od 13. září do 31. října. Pokud se ukáže v některém území nižší rozsah firem, než bude potřeba, jsme připraveni ho prodloužit. Jinými slovy, bude to zohledněno už teď, na začátku října, kdy se platí mzdy za měsíc září. Stejně tak na začátku listopadu, kdy se platí mzdy za měsíc říjen. Naším společným zájmem je - nejenom na Jesenicku, ale všude - aby pracovní místa nezanikala, aby nezanikali živnostníci ani firmy. Proto nevylučuji, že ta pomoc ve zúžené... Protože všichni, kteří se stihnou do konce října vrátit do provozu, už tu pomoc nebudou v listopadu potřebovat, ale nemůžeme vyloučit, že budou konkrétní firmy, které tu pomoc budou potřebovat i v listopadu.

Teď možná můžeme říct pár slov o tom, jak komunikujeme s Českou asociací pojišťoven a s Českou bankovní asociací. Od České asociace pojišťoven dostáváme na denní bázi aktuální data, takže mám data k včerejšímu dni. V této chvíli už bylo zlikvidováno asi 22 000 kót ze zhruba 66 000 nahlášených. To znamená zhruba 30 procent. Je to tím, že se rychle likvidují zejména malé škodní události. V této chvíli byla už vyplacena více než miliarda korun. Z toho bylo vyplaceno domácnostem 826 milionů a firmám 173 milionů korun. Tam je vždycky z logických důvodů likvidace a vyplácení pomalejší než u domácností.

Celkový odhad proplaceného pojistného plnění - to není odhad škod - je zhruba 16 miliard, z toho 6 miliard domácností a 10 miliard u podnikajících subjektů, ale i toto číslo se bude upřednostňovat.

Když se bavíme o typech pojištění, tak máme čtyři typy. Když to shrneme, je to pojištěný majetek, je to nepojištěný majetek, pak je to nepojistitelný majetek - přestože člověk chce, nebo firma, nepojistí mu to nikdo - a je to podpojištěný majetek. Myslím, že mnozí z nás mají osobní zkušenost. V posledních třech, čtyřech letech je poměrně silná informační vlna pojišťoven, které vyzývaly majitele zejména nemovitostí, aby si to pojistili na reálnou hodnotu, a ne na hodnotu původní.

Chci tím říct, že vnímáme všechny čtyři skupiny a budeme k nim přistupovat individuálně. Nemůžeme vyčítat někomu, který například postavil dům v okamžiku, kdy to nebylo záplavové území, měl to roky pojištěné, po záplavách v roce 1997, 2002, nebo jiných lokálních záplavách se to jeho území tam, kde má svůj rodinný dům, dostalo do záplavové oblasti - a je to nepojistitelné.

Jiný případ, neříká se mi to jednoduše, a jiný případ je, když se někdo pojistit mohl a odmítl a nevyužil pojištění, to je prostě jiný případ. Takže opravdu (se) rozlišuje v těch debatách nepojistitelný, nepojištěný, podpojištěný a pojištěný majetek. Ono to platí u státu, stát samozřejmě není pojištěný tak, aby pojišťovny sanovaly 100 procent poškození státního majetku při tak ničivé povodni. To tak nikdy nebylo. (Poslankyně Schillerová reaguje z lavice.)

Pardon?  (Poslankyně Schillerová opět reaguje.) Stát se může na něco pojistit, ale na všechno ne. Proto říkám, že ta situace platí i pro stát, jo, že to není tak, že stát je v pohodě, že 100 procent škod uplatní jako škodní událost, odpočte se spoluúčast a státní rozpočet by sanoval pouze spoluúčast.

Takže od té podpory podnikatelů, která je v této fázi - a říkám, některé podrobnější debaty nás ještě čekají - ale ty hlavní body těch šesti podnětů podnikatelské veřejnosti jsme už buď splnili, nebo plníme, a ta debata, jak překlopit část... zisky na dotaci, na tu máme naštěstí ještě několik týdnů, možná několik měsíců. Myslím, že do konce roku když to domluvíme, bude dobře - není to úplně jednoduché, jak ta pravidla nastavit.

Odsud se dostanu k těm škodám, které utrpěli občané. Tak za prvé funguje standardní sociální dávka, mimořádná okamžitá pomoc. Mám data k pátku, k pátku bylo vyplaceno asi 197 milionů korun, z toho zhruba dvě třetiny klientům na území Moravskoslezského kraje a jedna třetina na zbytku území. Úřady práce jsou aktivní, vyjíždějí do oblastí a tohle funguje.

Současně jsme rozhodli minulý týden, že každé postižené domácnosti dáme 40 000 korun jako ocenění námahy, kterou musí investovat do toho, že dávají majetek do pořádku. Ale současně jsme si vědomi toho, že když jsou na překážce, nedostávají 100 procent mzdy. Přemýšleli (jsme), zda jsme schopni podmínky nastavit z centrální úrovně. Já poctivě říkám: Nejsme. Proto jsme vymysleli princip, který je postaven na vzájemné důvěře mezi samosprávou a státem.

Představa je taková, že samospráva sama určí počet zasažených domácností krát 40 000. Obdrží tuto částku s největší pravděpodobností cestou Státního fondu životního prostředí, protože tam je to nejrychlejší, tam ty cesty jsou nastavené a místní zastupitelstvo bude mít v zásadě dvě možnosti. Buď dá 40 000 každému, nebo zohlední místní podmínky. Myslím, že je to správné, že v každé obci, v každém postiženém městě situace může být různá. Já jsem to konzultoval s dlouholetými starosty napříč politickým spektrem a oni tvrdí, že je to správné a že si s tím zastupitelstva poradí. Říkám tady, že je to postaveno na vzájemné důvěře, že vám některá obec nahlásí, že má 2 000 zasažených domácností - nebudeme to kontrolovat, nemáme na to ani kapacity, nebylo by to důstojné, abychom to prověřovali a pak po třech měsících prověrek oznámili, že místo 2 000 postižených domácností je 1 992. Tady si myslím, že důvěra se vyplatí a že městská, obecní či krajská zastupitelstva jsou schopna na svém území podle místních podmínek rozhodnout, jak takto alokované peníze rozdělit.

Omlouvám se, zapomněl jsem říct u toho takzvaného kurzarbeitu: My odhadujeme - je to asi hrubý odhad, horní odhad - že by se to mohlo týkat až 80 000 pracovních pozic, a odhadovaná alokace je zhruba 1 miliarda korun. U té pomoci občanů odhadujeme náklady mezi 1,5 a 4 miliardami, záleží, kolik jednotlivé obce nahlásí počet postižených domácností. To bezesporu bude opět, pokud projde novela, jedna z významných částek z vládní rozpočtové rezervy, která bude alokována na přímou pomoc občanům.

Ale s tím souvisí, co jsem říkal, musíme debatovat zvýšené náklady za energie, musíme přemýšlet o zajištění náhradního ubytování - a to je opět věc, u které bude asistovat a výrazným způsobem hradit státní rozpočet.

Teď se dostáváme, nechám si samosprávy nakonec, i k majetku spolků a institucí. Od prvního okamžiku v pracovním týmu, kde spolu řešíme právě podpůrné programy, je zástupce NSA, takže speciální pozornost je upřena (na) všechna sportoviště, protože tam kromě fyzických osob, samospráv velmi často bývají majitelé - buď sportovní svazy, nebo spolky - či jednotlivé kluby. Tady opět chceme postupovat bez ohledu na to, kdo je majitel. A tady bude stejný problém jako u těch nemovitostí občanů - pojištěný, nepojištěný, podpojištěný a nepojistitelný, takže stejný princip jak u občanů bude i tady.

Tak chci, že v některém z vystoupení k návrhu programu explicitně zaznělo zda myslíme i na sportovní zařízení, tak samozřejmě že ano. Určitě vzniknou další potřeby. Ten rozhodující okamžik, abychom viděli, které podpůrné programy kromě těch, které jsem vyjmenoval - a běží Živel 2 a standardní programy - běží. Průběžně se nám zvyšují alokace tak, aby nedošlo k vyčerpání. Určitě až roztřídíme ty škody, které nám hlasí kraje, možná budou i nějaké nové programy a budou potřeba nějaké nové inovativní přístupy.

Jsem přesvědčen, částka 40 miliard v těch dvou rozpočtech je v této chvíli dostatečná. Naším společným zájmem je, aby škody byly co nejnižší, a tím pádem by potenciálně mohla být nižší účast státního rozpočtu. Ale v této chvíli pomoc při obnově území - to je stejně důležité jako odstraňování škod - má přednost před rozpočtovou odpovědností. Říkám to s plným vědomím, co tato věta znamená, jako ministr financí.

Takže to jsou v této chvíli věci, které se staly. Zítra by měl být schválen na programu vlády ten kurzarbeit - pokud to budeme takhle pracovně nazývat - a samozřejmě logicky čekáme to vyčíslení škod z krajů. Kolegové si s tím bezesporu poradí. My... Není to tak, že jsme naslepo a čekáme na ten den D. Ty škody se průběžně upřesňují a škody na všech majetcích prostě budou.

A teď se dostávám k té škodě na krajském a obecním majetku. Tady ta situace je v zásadě přehledná. My bychom chtěli, aby všechny podpůrné programy pro samosprávy měly jednotná pravidla, aby to nebylo tak, že v každém programu se musí doložit jiné podkladové materiály, a rádi bychom domluvili i jednotnou spoluúčast. To si myslím, že je v této chvíli podstatné. Proto jsme s Asociací krajů v kontaktu vlastně od prvního okamžiku a spolupráce zatím funguje bezproblémově, přestože jsme v období, kdy se formují nové krajské vlády, ale máme fungující krajské rady podle zákona, takže toho partnera máme neustále i na druhé straně.

Je mi zcela jasné, že to bude situace... město od města jiné, v některém městě se sbíhá pět silnic I. třídy a mnohem méně silnic II., III. třídy a naopak. Tady budou potřeba opravdu velké zdroje tak, abychom zajistili tu základní infrastrukturu. Myslím, že legitimní otázka u debaty o obnově území je, jestli všechno máme postavit tam, kde to bylo, anebo některé buď provozy, nebo nemovitosti postavit jinde. Takže jedna z věcí, které od prvního okamžiku řešíme, je, že jak Státní pozemkový úřad, tak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vytipovávají vhodné pozemky pro výstavbu, abychom je nabídli. Nebude to žádná povinnost, ale bude to samozřejmě možnost.

A teď k tomu, co do budoucnosti. Já znám osobně příběh Nových Heřminov, ne od roku 1953, ale od roku 1997. V této chvíli bych mohl ukazovat a říkat, kdo všechno to brzdil. Je to známé, nemá cenu se k tomu vracet. Udělejme všechno pro to, abychom ty procesy zrychlili. Když půjde všechno mimořádně dobře, můžeme začít stavět v roce 2026. Samotná stavba je naplánovaná na šest let, takže to máme ještě osm let, kdy ta povodeň může přijít znovu. Ta přehrada samozřejmě pomůže - bude to vlastně první vodní dílo na toku řeky Opavy - ale ta nestačí. Myslím, to už někteří z předřečníků říkali v debatě o návrhu programu, že se to musí kombinovat i s ostatními opatřeními v krajině.

Ale pravda je taková, že to zdržení jedněch či druhých opatření nikdy za žádné vlády nebylo způsobeno nedostatkem financí. Vždy bylo zpožděno zdlouhavou přípravou, a to reflektuji na legislativu. Myslím, že nás čeká debata o případných úpravách legislativy. Je naprosto legitimní, že na úrovni obcí probíhají místní referenda. To je naprosto legitimní, to nikdo nezpochybňuje. Otázka je, když je to otázka ochrany života, majetku občanů, zda jedna malá obec může svým legitimním rozhodnutím blokovat ochranu například 100 000 občanů, jako vidíme na řece Opavě. Já si myslím, že ne, ale ta debata musí být prostá emocí a musí být vyvážená. Myslím si, že jsme schopni najít takové legislativní kroky, aby ta většina byla oprávněně ochráněna před možností ztrát životů, škod na zdraví či majetku firem. Přestože ty stavby nebudou levné, proti těm škodám to bude částka výrazně nižší. Proti škodám jedné povodně roku 2024 si dovoluju odhadnout, že potenciální investiční náklady, ale i vyvolané investice jako obchvaty měst a podobně - ona s sebou taková vodní stavba nese i potřebu změny infrastruktury, je potřeba jinak vyřešit třeba způsob dopravy a podobně - tohle bude bezesporu nižší částka než ty utrpěné škody.

Je ještě asi brzo, abychom si přesně říkali, co fungovalo, co nefungovalo, co je třeba zlepšit, ale ta debata je prostě potřebná. To není hledání kritiky za každou cenu. Ale pokud se ukázalo, že v tom výborně fungujícím systému integrovaného záchranného systému jsou přesto ještě místa, která by potřebovala zlepšit, tak určitě ano.

Často se ukázalo, že pro život v městě během povodní bylo klíčové vybudování obchvatu, protože bez obchvatů by třeba v konkrétním městě zůstalo na mnoho dní to město rozpůleno na dvě části bez možnosti dostat se z jedné části do druhé části. Obchvaty měst často splnily komunikační úlohu. Takže tohle je všechno potřeba.

Myslím si, že když jsem poslouchal jak vystoupení kolegyně a kolegů k návrhu programu, a vezmeme si zkušenosti našich kolegů ze samospráv, tak si myslím, že je oprávněný požadavek na změnu státního rozpočtu. Na druhé straně je zcela oprávněná žádost, ať už Poslanecké sněmovny, nebo rozpočtového výboru, že chce mít detailní informace, jak s penězi bude naloženo. Já to samozřejmě podporuju, je to správné. Říkal bych to z opoziční lavice a říkám to i z vládní lavice, že je to naprosto v pořádku. V tom žádný spor není. Já jsem viděl upravený text usnesení, které mi ukázal můj předseda klubu. Jak jsem říkal, budu doporučovat svému klubu, abychom ho aktivně podpořili. Samozřejmě to čerpání - já jsem ho poprosil o změnu z dvou do pěti dnů a myslím, že to tam je, že to je rozumné, abychom se pak nechytali, když to bude 50 hodin, ne 48, za slovo.

Za prvé bych chtěl ocenit vystupování opozice jak na rozpočtovém výboru, tak to, že takřka jednomyslně podpořili naši žádost o projednání tohoto materiálu ve stavu legislativní nouze. Opravdu děkuji. My jsme debatovali už několik dnů před svoláním schůze a myslím si, že to tu debatu ulehčuje.

Druhá věc je debata, která nás čeká v této chvíli, o samotném navrženém materiálu. Samozřejmě pokud opozice to podpoří, budu jenom rád, pokud to bude silnější mandát než pouze mandát v uvozovkách pouze poslanců vládní koalice.

Úplně naposled jsem říkal: Ten materiál je poměrně jednoduchý, protože jinak podle mého názoru nemůže být. V této chvíli navrhujeme nechat stejné příjmy pro rok 2024, zvýšit výdaje o 30 miliard, tím pádem zvýšit deficit o 30 miliard a těch 30 miliard alokovat v této chvíli do vládní rozpočtové rezervy. S tím, jak budou upřesňovány podpůrné programy, tak bude informovat Sněmovna, a to prostřednictvím rozpočtového výboru.

Bezesporu mezi výdaje, které z toho budeme hradit, jsou výdaje přesčasových hodin zaměstnanců integrovaného záchranného systému. Nicméně v nějaké klidnější době bychom se měli zeptat, jak se to vlastně do té legislativy dostalo. To není z tohoto volebního období. Ani nevím, jestli je to z minulého nebo z předminulého nebo z předpředminulého, to skutečně nevím. Ale legislativa říká, že ve stavu nebezpečí nebo v nouzovém stavu 150 hodin je bez nároku na přesčas. Nevím, jak to vzniklo. Potýkali jsme se s tím i během lockdownu, teď se s tím potýkáme znovu. Takže by bylo dobré, kdybychom se ještě v tomto volebním období... Nemusíme se k tomu vracet příští týden nebo příští měsíc, ale bylo by dobré, abychom si, pokud tady bude pamětník, na základě čeho to vzniklo - já bych řekl, že to vzniklo nějakou širokou shodou - a zda není čas tento zákon změnit. Nicméně je domluvené s Ministerstvem vnitra, s Hasičským záchranným sborem, vedením policie, že přesčasové hodiny za září budou proplaceny v říjnové výplatě za září, to znamená teď v říjnu, stejně tak za říjen v listopadové výplatě. Pak se uvidí podle toho, jaká bude potřeba, a určitě to budou peníze, které budou označeny jako využití z vládní rozpočtové rezervy. To se týká samozřejmě i Armády České republiky.

Děkuji za trpělivost. Chtěl jsem mít trošku delší úvodní slovo, aby to nebylo technické k tomu rozpočtu, ale spíš popsat situaci, ve které jsme. Nějaké částky se už dostaly k domácnostem, ať už například prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci, nebo i tou vyplacenou odměnou.

Poslední poznámka k těm bankám: My samozřejmě od prvního dne jednáme s Českou bankovní asociací. Ti nám říkali, že budou vstřícní ke klientům. Děkuji za ten konkrétní případ, upozorníme management banky na tento případ. Já jsem to říkal všem zástupcům podnikatelů, pokud takový případ vznikne - a nemůžeme ho vyloučit - ať cestou Hospodářské komory se obrátí buď na Ministerstvo financí, nebo na Českou bankovní asociaci, nebo na předsedu České bankovní asociace, (proto)že opravdu nedá se stoprocentně vyloučit, že takový případ nemusí být ojedinělý, který tady kolegové popsali.

Na druhé straně, abychom byli korektní, velmi často je součástí úvěrové smlouvy, ať už hypoteční, nebo jiné, vinkulace pojistného plnění ve prospěch toho, kdo úvěr poskytuje, ale to by mělo platit především v normální době. V okamžiku mimořádné situace si myslím, že je dobré, aby ty banky přistupovaly s rozmyslem k tomu, protože je i v zájmu bank, je to i v zájmu české ekonomiky, aby všechny firmy následky ničivé povodně přežily, aby fungovaly dál. Takže děkuji za ten konkrétní případ. Budeme informovat konkrétní banku, protože ona tady zazněla, a budeme chtít ujištění, opětovné ujištění - to nebylo poprvé - že banky budou vstřícné, protože to vláda skutečně nařídit nemůže. Ale sami nám říkali, jak jsou vstřícní ke klientům, že jim nabízejí odklad splátek, splátkové kalendáře a podobně. Ale jak jsem říkal, může se stát, že to někde zafunguje a potřebujeme tu zpětnou vazbu, abychom mohli apelovat buď na konkrétní banku, z mé pozice spíš lépe přímo na Českou bankovní asociaci, aby se to neopakovalo.

Chci vás poprosit o podporu tohoto návrhu novely státního rozpočtu, až budeme hlasovat ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 802/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Josef Bernard, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Budu ve svém vystoupení maximálně stručný.

Seznámím vás s rozhodnutím rozpočtového výboru. My jsme předmětný návrh zákona projednali dnes dopoledne na našem zasedání a shodli jsme se na tomto: "Po úvodním slově ministra financí pana Stanjury, zpravodajské zprávě poslance Bernarda a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby se vedla podrobná rozprava k celému návrhu zákona;

III. navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu své jednání ukončila nejpozději do 24 hodin dne 1. října 2024;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 433/2023 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, sněmovní tisk 802, vyslovila souhlas ve znění pozměňovacích návrhů schválených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu;

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu", což tímto činím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Přivolám kolegy z předsálí. Ještě jednou zagonguji.

Mezitím přečtu omluvy. Omlouvá se Foldyna Jaroslav od 16 hodin ze zdravotních důvodů.

 

Pro poslance, kteří přicházejí, zopakuji, že nyní budeme rozhodovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 159 poslanců a poslankyň, pro 117, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Otevírám obecnou rozpravu a s přednostním právem mám nejprve přihlášeného pana místopředsedu Karla Havlíčka a poté pana předsedu Radima Fialu. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, jsme v naprosto mimořádné situaci a já naprosto rozumím, že je třeba pomoci postiženým regionům, firmám, živnostníkům, rodinám a podobně, konečně jako jsme to museli dělat my, ať už v důsledku pandemie, nebo třeba v důsledku tornáda. V rozpočtové rezervě v tuto chvíli nejsou zdroje, takže rozumím i tomu, že tak má nastat ve stavu legislativní nouze.

Dopředu anoncuji, že i když řeknu některá kritická slova, přesto se budu snažit vidět i některé věci objektivně a něco - to, co probíhá - tak i pochválit. Dopředu anoncuji to, že ruku pro to zvednu, a zvednu proto, že jsme skutečně v situaci, která si to zaslouží.

Nerozumím už třeba ale tomu, proč se zde sehrálo to - z mého pohledu naprosto zbytečné - divadlo s takzvanými povodňovými zdroji z Bruselu, tím spíše, že se jednalo o předvolební období. Musím zopakovat větu pana premiéra, kterou pronesl den před volbami: "Ve Wroclawi jsme dohodli, že Evropská unie uvolní na pomoc Česku 2 miliardy eur, jinými slovy 50 miliard korun" - a sdělil to krátce po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Den po volbách jsme se dozvěděli to, co jsme všichni tušili - že nám Brusel žádných 50 miliard povodňových peněz nepošle. A chyba není v Bruselu v tomto případě. Oni skutečně neslíbili žádné peníze, popravdě řečeno, ani nemohli, ty zdroje tam na to nejsou. Evropská komise pouze sdělila, že povodněmi postižené země - mimo jiné tedy Česká republika - mohou přealokovat již přidělené, naše peníze - jinými slovy, to jsou ty peníze, co čerpáme ze strukturálních fondů - na povodňové škody.

Jinými slovy, není to nic jiného než to, co my jsme dělali v době tornáda. Tam jsme si okamžitě nechali schválit Evropskou komisí a takzvanou notifikací - jinými slovy - to, že naše peníze, které máme přiděleny, okamžitě můžeme využívat na odškodňování ať už živnostníků, nebo rodin. Nijak jsme to nehlásili do světa, už vůbec ne, že dostaneme nějaké nové peníze. Bylo zcela jasné, že si musíme pomoci sami. Ale popravdě, byli jsme rádi, že nám Evropská komise tehdy nedělala žádné problémy v přealokování, což nastalo úplně stejně nyní.

Ten rozdíl je v tom, že vláda si z toho udělala kampaň, aniž by sdělila fakta a pravdu. Není pravdou, že od počátku bylo jasné - a jak tvrdí dnes pan premiér - že to nejsou nové, ale tedy v uvozovkách ty naše peníze. Fakt to tak není. Ministr Ženíšek to řekl jasně. Na svých sítích uvedl: "Evropská unie nám pošle 50 miliard na pomoc s ničivými povodněmi." Jestliže i vládní představitelé žili v tom, že dostaneme takzvané nové peníze, tak je zjevné, že národ a lidé si nemohli myslet nic jiného. My jsme nad tím kroutili hlavou. Říkali jsme si, kde by se tam ty peníze vzaly, ale pochopitelně slovo premiéra jsme brali, že platí. Vzpomínám si, jak letěl ten žlutý pásek na ČT24. Nevyčítám to České televizi, ta to také nemohla vědět, že nám přijde 50 miliard. V tu chvíli jsme všichni mohli být v uvozovkách v klidu v tom, že státní rozpočet to zas až tolik stát nebude, možná dokonce vůbec nic.

Čili jsou dvě varianty. Buď se to udělalo schválně - marketingově, pak to považuji za katastrofu, anebo se to fakt nevědělo, byla to chyba, ale pak tedy je to známka nekompetence. Ale to je věc, která mně u toho skutečně vadí.

Znovu říkám, kdyby to nebylo den před volbami, tak by to možná člověk ještě vzal s pokrčením ramen, ale toto není možné vnímat jinak, než že to byla součást marketingové kampaně. Bohužel ale ty informace nebyly správné. Kdyby byly správné, pak to i chápu, že je to marketingová kampaň. Prostě získali jsme nových 50 miliard, proč se tím nepochlubit? Jenže ono to tak není!

Za další je třeba připomenout jednu věc - a ano, s tím se musíme smířit, a znovu opakuji, já zvednu ruku pro, pane ministře - že se nám součtový schodek zvýší za čtyři roky vašeho vládnutí na - počítám-li dobře - 1 170 miliard korun. Možná to bude plus minus jinak, ale vycházím z toho, kde jsme dnes, kolik se plánuje tento rok, kolik se plánuje rok příští. Když to přepočteme na čtyři roky a vztáhneme to ku jednomu roku, tak to vychází - zaokrouhluji to - na přibližně 300 miliard korun za rok. Jenom připomínám, že za našich vlád, za těch osm let - čtyři roky jsme byli vedoucím hnutím a stranou, čtyři roky jsme nebyli - to bylo v průměru 100 miliard korun za rok.

A já to připomínám proto, že koaliční kritika našeho vládnutí - jinými slovy, kritika současné vlády vůči naší tehdejší vládě - byla postavena právě na rozpočtových skocích, řka, že tedy s novou vládou - rozumějme s vládou Petra Fialy - bude vše úplně, ale úplně jiné. A měli jste pravdu, je to jiné. Je to horší. Je to výrazně horší, trojnásobně horší.

Ano, máte pravdu v jedné věci, když řeknete: Měli jsme nečekanou energetickou krizi. Plně s tím souhlasím. Měli jsme povodně. Máte pravdu. Ale my jsme měli covid. My jsme měli tornádo, byť je pravda, že to tornádo bylo v menším měřítku. To znamená, jak vy, tak my jsme se museli potýkat s nečekanými skutečnostmi. Covid byl výrazně horší, než jak byla energická krize, ale uznávám, povodně samozřejmě do toho padají velmi negativně. Ale ten rozdíl je jediný, vážení členové vlády! My jsme v té době docela zásadním způsobem podpořili firmy, podpořili jsme domácnosti. Všichni si vzpomínáte na ty desítky programů, které byly. A já netvrdím, že všechny byly geniální. Dneska bychom celou řadu z těch programů možná dělali trochu jinak, ale byli jsme pod obrovským tlakem a museli jsme dodat podporu pro 700 000 firem a živnostníků, které beru samozřejmě.

Za další, zvyšovali jsme investice, a to zejména v dopravě - a podotýkám bez triků, bez mimorozpočtových půjček. Regulérně jsme to přiznali v rozpočtu. Také nás to netěšilo, že to přiznáváme v rozpočtu, ale věděli jsme, že tu dopravu musíme podpořit, a zvýšili jsme tam výdaje o 50 procent během dvou let. Drtivá většina staveb, které se dnes kolaudují, byla zahájena za nás, a když nebyly zahájeny kopnutím do země, tak byly zahájeny samozřejmě projektově, a já jsem rád, že vláda v nich pokračuje, v těch projektech, že je nezabrzdila. To není výčitka, to je jenom konstatování toho, že jsme v té době zvýšili zásadním způsobem výdaje na investice bez půjček mimorozpočtového charakteru.

Ale hlavně, to nejhlavnější: Měli jsme - respektive v našem případě jsme neměli - rostoucí příjmy, myslím tím v těch krizových letech 2020 až 2021. Když se podíváte na příjem v roce 2019 a poté v roce 2020 a v roce 2021, nastalo něco naprosto neuvěřitelného. Vlivem poklesu HDP jsme měli nižší příjmy v roce 2021, a protože logicky schodek je výsledkem příjem minus výdaj, tak nezpochybňuji, že jsme měli vyšší výdaje, protože jsme podpořili, jak už jsem říkal, jak živnostníky, firmy, tak domácnosti, tak pochopitelně ten příjem v tom sehrával naprosto, naprosto zásadní roli. Takže neměli jsme zdaleka takové příjmy jako vy, a už vůbec ne rostoucí v těch dvou kritických letech.

No a co je zcela zásadní - nezvyšovali jsme žádné daně. Naopak, snižovali jsme daně, i díky tomu, že jsme společnými silami s ODS a s SPD rozhodli o zrušení superhrubé mzdy. Takže toliko k tomu, co jsme činili my, co jste činili i vy.

A já to říkám proto, že vy jste kritizovali naše schodky v době, kdy se zadlužovala naprosto celá Evropa. Všichni to velmi dobře víme. My jsme rostli plus minus přibližně podobně v těch dvou letech, součtově. A já bych to i vzal, vážení členové vlády nebo tehdejší opozice, dnešní koalice, kdybyste v té době nebyli ti, kteří křičeli: Dávejte ještě víc! Vždyť si to musíte vybavit. Mohl bych teď tady říkat všechny ministry, kteří tu byli, pan ministr Stanjura, pan ministr Jurečka, paní předsedkyně Pekarová Adamová a tak dále, pan ministr Rakušan: Dávejte víc, dávejte plošně, dávejte všem! Nedávali jsme zdaleka tolik, k čemu jste nás vy nabádali. Já jsem dopočítal, že kdyby to bylo podle toho, co jste chtěli vy, to znamená... Nechci vám teď připomínat 100 procent z výše nákladů, dokonce někteří tvrdili: Dávejte z výše příjmů, nikoliv tedy výdajů čili nákladů, dávejte to z výnosů - což bylo naprosto brutální. To jsem tehdy odmítnul, protože abych dával někomu, já nevím, příspěvek na řízek, který stojí 500 korun, tak to jsem tedy fakt odmítnul. My mu dáme příspěvek na náklad, kolik ho ten řízek stojí, jinými slovy, podporujme férově, a ne ty, kteří mají v uvozovkách ty nejvyšší výnosy. Ale to už je technikálie, ale dost podstatná. Já tím jenom chci říct, že kdybychom jeli podle tohohle scénáře a dal bych všechny ty myšlenky, které jste nám sem dávali jednu za druhou, tak jsem to dopočítal a zaokrouhlil jsem to na přibližně 200 miliard korun navíc schodek. To je realita, na to jsme neměli, to jsme odmítli. Takže mně nevadí to, že jste křičeli, mně vadí to, že poté jste říkali: Dávali jste moc! - což je pro mě naprosto nepřijatelné. Naprosto. To si úplně odporujete v tomto.

Ještě dovolte, než přejdu k těm opatřením, abych připomněl dobu tornáda, která samozřejmě překvapila všechny, a bylo to, jak jistě víte, naprosto nepředvídatelné, protože přece jenom ty povodně alespoň částečně lze předpokládat, že někdy mohou nastat, protože už jsme je tady měli několikrát. Tornádo byla skutečně rána a jsem přesvědčen, že jsme tehdy zareagovali velmi rychle, velmi dobře a konečně ta odezva byla velmi pozitivní. Ve čtvrtek bylo tornádo, o víkendu byly připravené programy a pět dní poté se vyplácely první zálohy, byly tam mobilní týmy, takové buňky, jak si na to vzpomínám, a tak dále.

A tehdy mimo ty běžné programy, jako je právě mimořádná okamžitá pomoc, která se rozjela, jsme spustili Živel. Tehdy to bylo půl milionu záloha na domácnost, okamžitě podpora 2 miliony, půjčka na 30 let, podnikatelé dostali dotaci okamžitou 1 milion korun na zničenou živnost, odklízecí práce tenkrát 50 000 korun na ruku se dávalo do pěti dnů - nebo ne do pěti, pátý den a dále, abych byl přesný - a 45 milionů nebo do 45 milionů jsme dávali úvěry s nulovým úrokem. Tehdy jsme udělali právě to, co jsem vyrozuměl, že částečně ta vláda může udělat, že jsme okamžitě na to začali dávat peníze ze zdrojů, které byly jakožto evropské dotace, okamžitě jsme získali notifikaci na to. Začali jsme vyřizovat zaměstnavatele, dostávali okamžitě náhrady mezd, a to až na 100 procent, a to na dobu 35 dnů a různé další speciální dotace pro zemědělce, daňové úlevy a tak dále.

A už mířím k meritu věci. Opakuji, že my s tím souhlasit budeme, a k tomu pochopitelně budeme chtít vidět, že to nepůjde pouze na obnovu veřejné infrastruktury - čemuž rozumím, to jsou samozřejmě silnice, dálnice, železnice, školy a tak dále, úřady - ale že se to dotkne i domácností, živnostníků, firem a samozřejmě obcí. Protože když se podíváte na Polsko, na Rakousko a na nás, tak co se týká vyplácení, tam už zpoždění v tuto chvíli je. Nicméně uznávám, že něco už se skutečně vyplácí.

My jsme okamžitě po povodních první den přišli s naším desaterem - je to inspirativní, vy se můžete rozhodnout, jak chcete - vytvořili jsme sadu deseti opatření, která jsme právě dali dohromady z toho, co jsme dávali v rámci tornáda, z toho, co dělají v Polsku, z toho, co dělají v Rakousku. A k tomu, že zde existuje dneska mimořádná okamžitá pomoc a program Živel - mimo jiné tam je třeba si taky dojasnit, kdo za něj dneska bude zodpovídat, jsme bez ministra, tak věřím, že se to tam zvládne s tímhle programem - tak jsme dali dohromady toto desatero.

Když to teď budu brát postupně, musím objektivně uznat, že něco z toho už se fakt realizuje. Před chvílí jsme to slyšeli od pana ministra. Pozastavení splácení úvěrů na bydlení. Podle mě je to dobrá věc. Může se to dělat na bázi vládní garance, případně i nějaké kompenzace ušlých úroků pro banky. Vyrozuměl jsem, že část toho skutečně už dnes jede a že odklady splátek se řeší. Tady je jenom otázka technikálie, protože vždycky je ten ďábel skrytý v detailu. My jsme v době pandemie to udělali tak, že to bylo skutečně plošné. Banky to udělaly všechny, nebylo to, že některá ano, některá ne, protože samozřejmě banky se chovají komerčně, a já tomu i rozumím. Byl to v podstatě vládní program, který to zastavil a který platil automaticky, nikoliv na bázi dobré vůle banky.

Za druhé to bylo okamžité osvobození od poplatků za zničené doklady, stavební řízení a tak dál. Jsou to drobné věci, které možná nezpůsobí žádné zchudnutí, ale v dané situaci je to navýsost solidární. Vyrozuměl jsem, že třeba u kontrolního hlášení už to funguje - to znamená rozšířit to dál a jenom si dát tu práci, aby se vytipovaly všechny doklady, protože pochopitelně úředník, který to tam má před sebou, musí jednat podle instrukcí, které má, a nemůže tak učinit sám, pokud k tomu nemá nějaké nařízení.

Za další to bylo okamžité odpuštění penále, pokut za pozdní odevzdání jakýchkoliv výkazů vůči státním institucím - samozřejmě těch, kterých se to dotýká, to znamená těch, kteří byli postiženi. To jsem zatím nevyčetl nikde, ale je to námět, podle mého názoru smysl to dává. (Poznámka z pléna.) Už funguje taky, tak pokud to funguje, tak je to dobře.

Poté jít polským modelem, kde si dovolili to, že vytvořili úlevy od sociálního a zdravotního pojištění pro dotyčné, zejména tedy osoby samostatně výdělečně činné nebo živnostníky, kterých se to dotklo, a to do konce roku 2024. Teď jsem přesně odcitoval polský model sociálního a zdravotního pojištění, odpuštění pro fyzické osoby, které podnikají.

Poté samozřejmě kurzarbeit. Kurzarbeit z našeho pohledu je nesmírně důležité spustit, konečně proto jsme ho připravovali. Za pár minut mám v kanceláři jednání s panem prezidentem Rafajem, už tam na mě čeká, určitě to probereme rovněž. Za naší vlády jsme kurzarbeit připravili a vždycky jsme říkali: Není to jenom pro pandemii, je to pro mimořádné situace, například povodně. Dneska to vidím. Tak je tady máme, tak je z mého pohledu nezbytně důležité, aby se kurzarbeit ukonal. Já teď nechci hodnotit, co na něm je dobře nebo co je na něm špatně, za chvíli o tom budu hovořit s panem prezidentem. Předběžně mi tvrdil, že to je zatím nějaká otázka kompromisu, že se to na měsíc vyzkouší a poté že se uvidí, jak s tím dál. Pozitivně hodnotím, že se spouští kurzarbeit, ale zatím ho nechci hodnotit definitivně, protože je třeba vidět, jak se to chytne, jaké tam jsou podmínky.

Za další - okamžitě umožnit vyřídit veškeré stavební záležitosti, povolení a tak dále a kroky spojené se stavebním řízením bez povinnosti digitalizace. To by snad rovněž mělo jít, protože ještě za nás jsme připravili - aniž bychom tušili, co nastane - jakési mimořádné opatření pro právě tyhlety situace, že se potom nemusí jít tím běžným, takzvaným pomalým způsobem. To věřím, že by se dalo spustit. Zaregistroval jsem, že snad i pan ministr Bartoš - nebo bývalý ministr Bartoš - naznačoval, že by to šlo.

Za další, což jsem nezaregistroval, všechny dary, které půjdou na podporu a tak dále - a je toho hodně, opravdu, já teď to tady neříkám, protože bych tady chtěl někde ukazovat sám sebe, ale každý z nás, kdo má ruce a nohy, určitě se snaží pomáhat různým obcím a tak dále a sháníme jim přímotopy, sháníme jim peníze, sháníme jim uhlí, sháníme jim štěpku, já nevím co všechno. Je to obrovská vlna solidarity, která jde napříč Českem. Firmy poskytují tyhlety dary, obce poskytují tyhlety dary, tak osvobodit to o veškeré poplatky, daně a tak dále. Myslím si, že to je fér a že na tom nezchudneme.

Za další, což mám ten pocit taky, že začíná vznikat, je režim speciálních úvěrů ideálně bezúročný se zapojením Národní rozvojové banky - konečně proto ji máme - a případně to můžeme i zkombinovat s nějakou dotací na poškozenou nemovitost. Samozřejmě chápu, že stát nemůže suplovat pojišťovnu v tomhletom. Pokud někdo nebyl pojištěn, tak tady stát není od toho, aby si teď sednul a všechno vyřídil za pojišťovnu, to možné není. Je to o citlivém přístupu. Jenom bych byl rád, aby se zohlednilo to, že to opravdu byla v mnoha případech stoletá voda. Zjednodušeně řečeno, když dokážeme připravit Oprav dům po babičce a dáváme na to peníze - já tedy mám, se přiznám, s tímhletím programem docela problém, ale nějak jsem ho přetrpěl - tak proč bychom nemohli připravit v mimořádné situaci Oprav dům po povodni?

Jedna věc, která je, se přiznám, z mé dílny - nikomu ji necpu, ale myslím si, že to není špatné - by bylo vytvořit pro firmy speciální, takzvané povodňové odpisy. Já myslím, že kdo kdy podnikal, tak si uvědomuje, že to je docela dobrý nástroj. Konečně i v době pandemie, když jsme potřebovali rozhýbat investice - tam to bylo z jiného důvodu - tak jsme tehdy, jestli si vzpomínáte, i s pomocí opozice snížili odpisovou dobu, tuším ze čtyř na dva roky. A zafungovalo to, ty firmy se motivovaly, byly motivované a začaly investovat. Teď to je samozřejmě něco jiného, je to vynucená investice, a kdyby se podařilo to, že investice spojená s povodní - to znamená, zjednodušeně řeknu, zatopily se jim tam všechny stroje a tak dále, musí je nakoupit nové - a měly by ten odpis ne třeba čtyř- nebo pětiletý nebo šestiletý, měly by ho třeba na poloviční dobu, určitě by to těm firmám pomohlo. Všichni víme, že pomáháme firmám ziskovým, nikoliv firmám, které jedou třeba v šedém účetnictví, ale firmám, které prezentují svoje zisky. Takže povodňové motivační odpisy.

A prosím, nezapomenout na program Ministerstva životního prostředí. Ten byl velmi dobrý právě po tornádu. Jednalo se o likvidace odpadů po povodních, opravy čističek, vodních nádrží a tak dále, což nás určitě bude čekat. Pan bývalý ministr Brabec by o tom mohl vyprávět.

To bylo naše desatero. Mně se docela líbí i to, že přicházíte s tím, po čemž samozřejmě lidé volají, a to jsou poplatky za energie - když někdo najede na přímotop nebo má vysoušeče, tak že by dostal určitou kompenzaci za to. Ta varianta původní cena - nová cena se mi zdá docela dobrá, nějaký rozdíl mezi tím, nebo toto rychle vymyslet jednoduše, ale obávám se, že to nebude moct udělat například ČEZ, který je kótován na burze a musí hospodařit jakožto řádný hospodář s maximalizací zisku, ale že to bude muset být na státu. Ten do toho bude muset nějakou formou vstoupit. Tady nemám na to žádný přesný návod, ale ta cesta se mi zdá docela dobrá.

Poslední věc, kterou bych chtěl říct, to je na zvážení všech politických stran. Pravděpodobně nás toto bude čekat i v budoucnosti, to je realita. Povodně a podobné přírodní katastrofy si nikdo nepřeje, ale s ohledem na celou řadu faktorů nelze vyloučit, že nás to nepotká v nějakých několika dalších letech. Zvažme to, jestli vytvořit... A teď je to rakouský vzor - já jsem si to celkem nastudoval, nezdá se mi to jako špatná myšlenka - oni to nazývají fond pro přírodní katastrofy, můžeme to nazvat povodňový fond, to je celkem jedno, jak se to nazve, ale je to speciální fond, který se vytváří v průběhu let dobrých - ano, musí se na něj postupně přispívat z různých zdrojů. Je zajímavé se podívat, jaké všechny zdroje tam Rakušané dávají: jsou to municipalitní, veřejné, státní, různé poplatky se tam do toho vkládají. Ale faktem je to, že mají okamžité peníze, které nepodléhají potom žádným rozpočtovým změnám a de facto z hodiny na hodinu, když to přeženu, se dají vyplácet na činnosti, které jsou dopředu nadefinované, na kterých se samozřejmě musí třeba vláda nebo činovníci shodnout. Podle mého názoru to je dobrý nástroj, který možná i v určité době potom uleví rozpočtu, protože samozřejmě pak je to rána. Rozumím tomu, že desítky miliard korun vydávat z rozpočtu a zvyšovat tím schodek, z toho nemá radost žádný ministr financí.

Za mě je to vše a děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné odpoledne.

Vyměnili jsme se v řízení schůze ještě před otevřením obecné rozpravy. (Místopředsedkyně Kovářová upozorňuje, že obecná rozprava je otevřená.) Už je obecná rozprava otevřena.

V tom případě s přednostním právem je tady pan poslanec Radim Fiala, před ním vystoupí ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já jenom stručná reakce na pana místopředsedu Havlíčka, který právě odchází. (Poslanec Havlíček se vrací do sálu.)

Děkuju, vaším prostřednictvím.

Ono s některými věcmi do minulosti by se dalo polemizovat, ale proto tu dnes nejsme. Já jsem vystoupil s faktickou.

Vy jste tady mluvil o darech. Já bych chtěl jenom Sněmovnu informovat a prostřednictvím médií možná veřejnost, že už v létě po dohodě s Ministerstvem financí, aniž jsme tušili, že budou povodně, jsme nahráli k Lex Ukrajina pozměňovací návrh k tomu, aby veškeré daně humanitární pomoci nejenom pro Ukrajinu, ale to, co vlastně tady bylo společně vymyšleno za covidu pro všechny humanitární pomoci, kulturní záležitosti, sociální záležitosti, všechny dary, aby pokračovala možnost odpisů do 30 procent základu daně, protože kdyby ten pozměňovací návrh neprošel v tomto roce, tak by se to už nedalo v tomto roce uplatit. Proto jsme to v létě nahráli, čeká to na projednání.

Tak jenom doupřesnění k tomu, co jste říkal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dobrý den. Dovolte mi se jen krátce vyjádřit k novele zákona o státním rozpočtu, kterou tu dnes budeme projednávat a která obsahuje návrh na zvýšení letošního rozpočtového schodku o 30 miliard korun.

Vláda tento svůj návrh odůvodňuje nutností získat tyto prostředky na náhradu škod způsobených povodněmi, které zasáhly část našeho území v polovině září, koneckonců hlavně také Olomoucký kraj, kde já žiju, takže jsem to viděl v realitě, jak to tam vypadá. Pro úplnost doplňuji, že ze stejného důvodu bude vláda navyšovat i původně plánovaný schodek rozpočtu pro příští rok, a to o 11 miliard korun. (Upřesňující poznámka z pléna.) Deset.

Co je v této souvislosti zajímavé a možná také zarážející? Třeba to, že odborné odhady povodňových škod jsou výrazně nižší než vládní odhady, které činí 100 miliard korun. Pojišťovny odhadují pojištěné škody - pojištěné škody - celkem na maximálně 17 miliard korun, Česká spořitelna pak odhaduje celkové škody, tedy včetně těch nepojištěných, na maximálně 35 miliard korun.

A když jsem u České spořitelny, já jsem to viděl, chtěl bych jim poděkovat za to, že na povodně dali 60 milionů korun, protože to bude určitě potřeba.

Dodávám, že i při povodních v roce 2002 a 2013 činily pojištěné škody zhruba 50 procent škod celkových. Letošní stav podle mého názoru bude obdobný.

Vláda chce tedy náš veřejný dluh prostřednictvím dvojího navýšení deficitu státního rozpočtu zvýšit o dalších 40 miliard korun. Přitom jsme všichni zaznamenali, že 50 miliard korun na pomoc občanům postiženým povodněmi bude možné využít z fondů Evropské unie, z Fondu soudržnosti a Fondu solidarity.

Podotýkám, že nejde o žádné peníze navíc, které by nám Evropská unie darovala, ale o možnost využít těchto 50 miliard z fondových peněz, které nám byly přiděleny v rámci současného, probíhajícího šestiletého programovacího a rozpočtového období Evropské unie. A já vím, co chce pan ministr říct. Pravděpodobně to, že prvně ty peníze budeme muset zaplatit, a pak možná někdy za půl roku nám je Evropská unie možná bude refundovat. Byl by to docela rozumný nápad použít tyto peníze na úhradu povodňových škod a nevyhazovat je na jiné takzvané měkké projekty, které tady známe z minulosti, typu rozhleden, cyklostezek nebo dotací vybraným s vládou spřátelených subjektů, ať už jde o privátní firmy, nebo politické neziskové organizace, přes které vláda uplatňuje svůj vliv, přičemž platí, že takzvané evropské peníze nejsou penězi, které by nám hodná, altruistická Evropská unie darovala, ale jde o peníze vybrané z daní občanů členských států Evropské unie, tedy včetně českých občanů. Ale chci tím říct, že na náhradu povodňových škod by mohly být tyto peníze z fondu EU klidně v plném rozsahu použity, a alespoň by posloužily něčemu potřebnému a užitečnému - možná poprvé v historii - a nemusel by se výrazně navyšovat náš rozpočtový deficit a státní dluh.

A ještě k tomu doplním jeden údaj. Při předchozích povodních, tedy v letech 2002 a 2013, stát podle Národní rozpočtové rady zajišťoval zhruba 25 procent pomoci, o zbytek se postaraly pojišťovny, obce, kraje, které mimochodem mají většinou zatím přebytkové rozpočty. To by tedy znamenalo, že vláda, jestli dobře počítám, jestli chce mít k dispozici na povodňové škody nyní 90 miliard korun, jedná tak, jako by celkové škody měly činit 360 miliard korun, přičemž maximální odhad škody učiněný Českou spořitelnou je cirka desetkrát nižší.

 

Další poznámka: Nenadálé události typu živelních pohrom, povodní a podobně se mají primárně hradit z vládní rozpočtové rezervy. Ta je pro letošní rok vládou rozpočtovaná na 11,5 miliardy korun. Podotýkám, že náš poslanec Jiří Kobza ji při projednávání státního rozpočtu na letošní rok navrhoval zde ve Sněmovně navýšit, právě po zkušenostech z minulých let s ohledem na možnou potřebu sanovat škody po živelních přírodních událostech. Obdobně tento náš poslanec navrhoval navýšit objem plánovaných výdajů v rozpočtové položce Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků. Obojí bylo vládními poslanci odmítnuto.

Další věc, rozpočtová rezerva má sloužit k pokrytí nepředvídatelných událostí. Tou byla při troše dobré vůle - protože kdo situaci sledoval, ten to očekávat musel - pomoc lidem postiženým krachem podniku Liberty Ostrava. Tato pomoc činila 1,5 miliardy korun a rozpočtová rezerva celkem obsahovala 11,5 miliardy korun. A já se ptám, pane ministře, kde je těch zbylých 10 miliard? Jaké nepředvídatelné události jimi vláda financovala? Anebo se jen spotřebovaly takzvaně na provoz, to znamená projedly?

V každém případě platí následující: hnutí SPD podporuje veškerou finanční pomoc občanům postiženým zářijovými povodněmi, zejména tam, kde se jedná o ztrátu bydlení, problémy s infrastrukturou, ať už jde o vodu, plyn, elektřinu, silnice a podobně. A také, pane ministře, tady musím říct, že jsme deklarovali už ráno na tiskové konferenci, že budeme hlasovat pro vaše změny. Ale to neznamená, že se samozřejmě nebudeme ptát, kde ty peníze jsou, kde se berou, jak se budou utrácet, a také bychom chtěli, abyste nám řekl, kam všude půjdou.

Přednost přístupu k této pomoci mají mít ti nejzranitelnější mezi námi: důchodci, rodiny s dětmi, zdravotně postižení. Stát zde musí konat, nesmí se k občanům v této chvíli obrátit zády. To, o čem vedeme spor, je nezodpovědné rozpočtové hospodaření vlády Petra Fialy, která během svého působení neustále prohlubuje zadlužení naší země a o opravdovou konsolidaci veřejných financí se vlastně ani nepokusila. Pouze zvedá daně, podrývá hospodářský růst a neřeší desítky miliard naprosto zbytečných rozpočtových výdajů, které neslouží českým občanům, ani stamiliardové daňové úniky na dividendách a transferových platbách zahraničních korporací podnikajících a vytvářejících zisk tady v České republice. Už jsme o tom mluvili mnohokrát.

Abychom si to trochu ilustrovali, fialova vláda za čtyři roky svého panování vytvoří nominálně v absolutních číslech o zhruba 360 miliard vyšší dluh než předchozí vláda Andreje Babiše za stejně dlouhé období. Deficit předminulé vlády za celé její čtyřleté funkční období byl 85 miliard korun, což je zhruba třetina jednoho ročního deficitu vytvořeného vládou Petra Fialy. Nic na tom nezmění ani výmluvy současné vlády na inflaci, kterou mimochodem také sama způsobila. I když souhrnný deficit Fialovy vlády očistíme o vliv inflace a budeme jej počítat například ve stálých cenách roku 2014, bude to 790 miliard a deficity předchozí vlády Andreje Babiše očištěné o inflaci budou pak na hodnotě 710 miliard, takže Fialova vláda zadlužila naši zemi nejvíce ze všech polistopadových vlád nejen absolutně, ale i relativně.

Další věc, za dobu působení této vlády vzrostlo celkové zadlužení České republiky vůči hrubému domácímu produktu o 7 procentních bodů, což je nejvíce ze všech členských zemí Evropské unie.

Budu rád, pane ministře, když nám řeknete, jak to skutečně je.

Smutnou pozici Fialovy vlády - jakožto dluhových a deficitních rekordmanů - podtrhují i další skutečnosti. Tato vláda rekordně navýšila státní dluh i přesto, že měla rekordní rozpočtové příjmy, které za příští rok překročí již hranici 2 bilionů. Není divu, protože tato vláda v naprostém rozporu se svými předvolebními sliby zvýšila veškeré přímé i nepřímé daně a povinné pojistné odvody a k tomu zavedla i daně nové, například windfall tax, a na rozdíl od předchozích vlád disponovala i dalšími mimořádně vysokými příjmy, mimo jiné rekordními dividendami společnosti ČEZ. Přesto vyrobila toto rekordní astronomické zadlužení, navzdory tomu, že měla k dispozici bezkonkurenčně nejvyšší daňové příjmy v novodobé historii, a přestože nečelila pandemii covidu a přímým důsledkům zastavené ekonomiky.

Mimochodem, často v souvislosti se státním rozpočtem a jeho deficitem hovoří o takzvaných mandatorních výdajích, tedy o výdajích, které jsou povinné ze zákona a dalších právních norem. Klasicky jde o nejrůznější sociální transfery typu důchodů, nemocenské, podpory v nezaměstnanosti a podobně. Je jich opravdu hodně, skoro všechny. Často slyšíme a čteme, že tyto výdaje eskalovaly do nebetyčných výšin a že je třeba je snížit a omezit například zvyšováním věku odchodu do důchodu, což také aktuálně tato vláda dělá. Podíval jsem se trochu do historie a do statistik a zjistil jsem, že například v roce 2014 byl poměr těchto mandatorních sociálních výdajů vůči hrubému domácímu produktu 21 procent. Zajímalo mě, kolik činil tento poměr například v loňském roce. Ve světle informací o jejich alarmující eskalaci jsem očekával číslo něco kolem 40 procent nebo něco podobného, zkrátka masivní nárůst tohoto ukazatele. Co byste řekli? Ale nikoliv. Poměr mandatorních výdajů vůči celkovému objemu našeho hrubého domácího produktu byl i v roce 2023 stále stejných 21 procent, takže problém je někde jinde a není nutné sahat na důchody nebo na sociální podporu pracujících rodin s dětmi.

Ale co je problémem, a to problémem velkým, je eskalace nemandatorních, tedy zbytných rozpočtových výdajů typu nejrůznějších plateb do zahraničí a dotačního moru, tedy hlavně neinvestičních dotací privátním subjektům, ať už jde o byznysové aktéry, nebo takzvané neziskové organizace s politickou agendou. Problémem ještě větším a podstatnějším, především ze střednědobého a dlouhodobého hlediska, je stagnace a pokles našeho hospodářského výkonu, tedy řečeno slovy jednoho klasika, hospodářský nerůst, anebo v tomto případě spíše propad. Příčin je více a všechny lze odstranit. Budeme je muset odstranit, pokud se nechceme propadnout do pozice ekonomicky rozvojové země s vysokým podílem občanů v příjmové chudobě. Ano, mluvím hlavně o regulacích ekonomického a společenského života a podnikání nařízeními a směrnicemi Evropské unie.

Vlastně, pane ministře, vy si ani ten rozpočet skoro nemůžete udělat tak, jak byste si ho představoval, protože vás brzdí spoustu směrnic, spoustu nařízení... (Ministr Stanjura mimo mikrofon: Mandatorní výdaje.) Mandatorní výdaje, ale teď mluvím o Evropské unii.

Já si myslím, že spousta lidí volá po změně systému, ale to prostě nejde, pokud nás budou brzdit směrnice a všechna další nařízení Evropské unie. Ano, já mluvím hlavně o těch regulacích ekonomického a společenského života a podnikání, které právě ovlivňují ta nařízení a směrnice EU. Já si myslím, že je to zhouba pro naši zemi a naše občany, škodlivá společenská a energetická politika EU opřená o likvidaci některých levných energetických zdrojů skrze zločinný systém emisních povolenek, o obchodování elektřiny a plynu přes komoditní burzy a zhoubná opatření Green Dealu, pro která zástupci Fialovy vlády hlasují v orgánech EU jako na běžícím pásu. Zákaz výroby aut se spalovacími motory, emisní povolenky na motorová paliva a vytápění, povinné zateplování budov a další zvěrstva: to jsou skutečné zdroje poklesu české ekonomiky.

Já říkám: zbavme se jich a obnovíme tak náš ekonomický růst a prosperitu a zvýšíme příjmy státního rozpočtu bez jakéhokoliv zvyšování daní. Stejně to udělat musíme, a to co nejdříve.

Za dlouhých zimních večerů si doma pročítám výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Je to neveselé, ale nesmírně inspirativní čtení - i v kapitolách, které se týkají veřejných financí a rozpočtu. Dovolte mi citovat, protože je to fakt zajímavé. Cituji: "Skutečný smysl rozpočtových dotací nahradil formalismus. Ministerstva v drtivé většině případů podporují neúčelné a neefektivní projekty. Dotace na průmyslový výzkum činily v roce 2022 10 miliard korun. Příslušné projekty ale ve většině kontrolovaných případů nevedly k naplnění jejich deklarovaných ekonomických přínosů v praxi. U prověřovaných projektů byly po třech letech od jejich ukončení skutečné tržby na desetině plánovaných hodnot. Dotační systém má dva zásadní problémy. Za prvé, zaměřuje se pouze na formální podmínky a nevěnuje vůbec pozornost skutečným cílům a přínosům dotací, tedy tomu, jakou veřejnou službu tyto dotace přinesly a vygenerovaly. Dotace jsou často poskytovány na projekty, které nemají absolutně žádný pozitivní dopad a přínos pro společnost." Pořád ještě pokračuju v té citaci. "Za druhé, systém dotací je rozsáhlý, nepřehledný, neřiditelný a administrativně náročný." Konec citace Nejvyššího kontrolního úřadu. Já k tomu doplním ještě třetí bod, svůj vlastní, že pomocí dotací se dotují ideologie bez vlivu na ekonomiku a na finanční přínos České republiky.

Je to opravdu smutné čtení, ale bohužel pravdivé. Za mě je nutné veškeré dotace redukovat pouze na jediný případ - pokud slouží k financování veřejných služeb pro občany, které momentálně nemůže zajistit stát, a občané na ně mají své dané právo. Jde tedy o případy, kdy stát formou dotace uhradí provozní náklady privátnímu provozovateli mateřské školky nebo zubní pohotovosti. Pak si dokážu představit dotace, které jsou na strategickou infrastrukturu, jako jsou silnice, dálnice, železnice, elektrické vedení, plynové vedení a podobné další věci, které prostě potřebujeme.

Vážené kolegyně, kolegové, je toho ještě mnoho, co mám v souvislosti se státním rozpočtem na srdci, ale nebudu už déle zdržovat a ponechám si to do rozpravy k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025. Je velice pravděpodobné, že opět s odkazem na fakta, jejich zdroje, nepůjde o oslavu vládní fiskální a rozpočtové politiky.

Abych to shrnul: hnutí SPD jednoznačně podporuje co nejrychlejší finanční a další potřebnou pomoc českým občanům postiženým nedávnými ničivými povodněmi. Jako takové hnutí SPD tady pro tento návrh rozpočtu zvedne ruku jenom právě kvůli tomu, aby se ty peníze co nejdříve dostaly k lidem. Konat musí pojišťovny, stát, vláda, kraje, města a obce. Tato pomoc musí být adresná a efektivní. Musí směřovat zejména k tomu, aby všichni takto postižení občané měli kde bydlet, aby měli čím svítit, čím topit a kudy jezdit. Primárně postaráno musí být především o zranitelné skupiny osob: o seniory, rodiny s dětmi, o zdravotně postižené.

Ovšem vážně pochybujeme o tom - a přednesl jsem k tomu konkrétní argumenty - zda má být v této souvislosti poměrně masivně zvyšován už tak šílený rozpočtový deficit a státní dluh. Vláda má a musí hledat úspory uvnitř stávajícího rozpočtu, zejména když má k dispozici, jak jsme slyšeli, rekordní příjmy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane předsedo.

Mám zde jednu faktickou poznámku - pan poslanec Milan Brázdil - a poté přednostní právo pana ministra Stanjury. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně, kolegové.

Pane ministře, já jsem se vás chtěl zeptat, jak se definuje ta domácnost. Domácnost, dejme tomu domeček, ve kterém žijí manželský pár, rodiče třeba toho syna a on tam má svoji nastávající. Domácnost? Jak to bude ten starosta říkat? Toto jsou dvě domácnosti, nebo jedna? Na to jsem se chtěl zeptat.

A potom druhý dotaz: Ty peníze, těch 40 000, pokud přijdou, tak to zastupitelstvo rozhodne, (že) tady tomu jenom garáž spadla, nedáme celé, ale tady jsou, těm vyplatíme vše, 40 000. Ty zbylé peníze bude moci si ta obec nechat, nebo se to bude vracet? Nebo jestli byste to dokázal? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Žádné zbylé peníze nebudou. Částka, kterou pošleme obci, má obec rozdělit mezi postižené domácnosti. Těch 40 000 je průměr, to není limit, takže nepředpokládám, že by nějaké peníze zbyly. Maximálně se ukáže, že ten odhad byl příliš vysoký, těch obcí, ale to je jiná věc. Když bude menší počet domácností, tak částka bude počet domácností krát 40 000.

Já jsem vysvětloval, že z centrální úrovně toho nejsme schopni. Proto bude rozhodovat - odpověď na první otázku - bude rozhodovat místní zastupitelstvo. Mně to přijde prostě lepší a efektivnější a může se to lišit místo od místa.

Ale já jsem se přihlásil jenom ne k tomu, co si myslel řeknu (?) Radim Fiala - nemůžeme sčítat výdaje a příjmy, to za prvé. Já říkám, že to je limitní horní odhad. Byla by dobrá zpráva pro nás pro všechny, kdyby celkové škody byly nižší, a pak bude samozřejmě celkově nižší účast státního rozpočtu. Ale chci říct: abychom mohli uplatnit nové výdaje bez ohledu na to, kolik přijde nových příjmů, musíme novelizovat výdajovou stranu, protože předpokládat, že nebudeme novelizovat výdajovou stranu, a teď si řeknu, že by přišlo 50 miliard do konce roku, nemohli bychom je použít na výdaje bez novely státního rozpočtu, protože příjmy jdou v uvozovkách jenom - to není jenom - ke snižování deficitu státního rozpočtu, takže ta novela je potřebná. Ono se to asi nepotká v čase, ale i kdyby se to potkalo v čase a dopad na deficit by byl nula, i tak bychom museli zvýšit výdaje státního rozpočtu, zůstal by stejný deficit. Já si myslím, že ten deficit nebude tolik, ale dneska to nikdo neví, takže zvolili jsme hledisko opatrnosti - raději vyšší částku než mít... pokud se ukáže, že ty celkové škody budou nižší.

Já jsem tady demonstroval, kolik jsou odhadované škody jenom ze dvou rezortů na státním majetku. Ale pokud budou celkové škody nižší, je to vlastně dobrá zpráva pro všechny, pro všechny rozpočty od městských, od rodinných, firemních až po státní rozpočet. Takže já se v této chvíli nechci přít o to, jestli je to hodně, nebo málo. Před chvílí vystoupil jiný člen Poslanecké sněmovny, kterému to přišlo málo. Vám to přijde hodně. Uvidíme, jak to půjde. Ale co je jasné, na co jsou ty peníze určeny. Myslím si, že pokud získáme zdroje, například evropské, tak o to se sníží deficit. Možná ne v roce 2024, ale pak v roce 2025 - ono se to časově úplně nepotká.

A teď k vystoupení jak Karla Havlíčka, tak Radima Fialy. Já na to budu fakt reagovat v průběhu debaty o státním rozpočtu 2025. Myslím, že dneska není vhodné místo. Respektuju, co jste říkali, ale z mé strany to nepovažuju za vhodný okamžik, abych teď vedl dlouhou debatu o naší fiskální politice za celé volební období. Myslím si, že debata o návrhu státního rozpočtu na rok 2025 bude vhodnější, aspoň z mé strany, i když respektuju to, co jste řekli. Ale já v této chvíli nebudu reagovat, ale budu vést polemiku u tohoto materiálu - (k) celkové fiskální politice. Já se na tu debatu těším, bude tady v řádu několika blízkých týdnů a uvidíme, co v té debatě všechno zazní. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní faktická poznámka pana předsedy Radima Fialy. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuju. Já chci ještě reagovat na pana ministra a jsem rád, že tady tak o tom diskutujeme, přestože oba dva zvedneme ruce a podpoříme, aby ty peníze šly k lidem, ale jsou věci, které si prostě musíme říct.

To, že se nám to zdá hodně, to je právě to, že my chceme šetřit, že vás navádíme k tomu, abychom hledali rezervy ve státním rozpočtu, protože já věřím, že bychom je našli, a abychom šetřili, aby nás to stálo co nejméně nových půjčených peněz s nějakou dluhovou službou, tedy s nějakými novými úroky, a abychom zbytečně nezvyšovali deficit.

Mám ještě jednu otázku, pane ministře. Já si myslím, že bude mít tento státní rozpočet určitě nějaké nespotřebované výdaje, které spadnou do státní rezervy státního rozpočtu do příštího roku. Dají se použít i tyto peníze už letos? Nebo dají se nějak započíst, odepsat? Je tam nějaká možnost využití těchto nespotřebovaných výdajů? Já vím, že určitě budou na Ministerstvu obrany třeba, protože těžko utratíte 150 miliard, když jste do dneška utratili asi jenom 60. Tak se na to chci zeptat. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem... (Mluví směrem ke stolku zpravodajů.) - nebo s faktickou poznámkou? (Ministr Stanjura mimo mikrofon: Stačí faktická.) Faktická poznámka, pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: To je první zdroj. To je první zdroj - peníze, které mohou počkat, nemusí to být hned v dalším roce. To není tak, že všechny stávající výdaje se musí ve 100 procentech uplatnit do konce kalendářního roku. To je první zdroj, na tom pracujeme od prvního dne, ale to je běžné, o tom nemluvím, to považuju za standardní. Já nechci v této chvíli říkat, jak ty kapitoly dopadnou, ale myslím si, že například Ministerstvo obrany bude hodně blízko rozpočtované částce. Tam to není kontinuální jedna dvanáctina, to nemůžeme například porovnat s tím, jak se platí penze, že to zhruba jedna dvanáctina je, tam to úplně neplatí, ale tam ty výkyvy meziměsíční nebo mezičtvrtletní jsou mnohem nižší. Pokud z těchto 30 miliard budou podpůrné programy a nestačí se vyčerpat, tak to zůstane v nespotřebovaných nárocích, ale určených na ty programy, to se stát může. Takže nemohou se pak použít na něco jiného a není limitním časem 31. prosinec letošního roku, to není, to ani tak být nemůže a nebylo by to ani chytré.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Načtu omluvu. Od 17.30 do 21 hodin se omlouvá paní poslankyně Balaštíková.

Vzhledem k tomu, že není žádné přednostní právo ani faktická poznámka, v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k projednávanému bodu.

Nejprve mi dovolte říct, že za hnutí SPD i za sebe podpořím co největší pomoc těm, kteří byli zasaženi povodněmi. Zároveň chci opravdu ze srdce poděkovat složkám integrovaného záchranného systému, dobrovolným hasičům, vojákům a všem občanům, kteří se jakkoliv zapojili do pomoci a odstraňování následků této katastrofy. Někteří lidé přišli o veškerý majetek, nemají kde bydlet. Pomoc tak musí být nejen dostatečná, ale zejména rychlá. Proto děkuji, že jsme se dnes sešli na této mimořádné schůzi, a podpořím všechny kroky, které povedou k tomu, aby se pomoc potřebným dostala co možná nejrychleji.

Nicméně mě odpovědnost vůči státu a jeho obyvatelům samozřejmě nutí protestovat proti dalšímu navyšování plánovaného deficitu státního rozpočtu na rok 2024, tedy v případě schválení navýšení o 30 miliard stoupne na neuvěřitelných 282 miliard korun.

Toto je tak obrovské budoucí zadlužení České republiky a jejích obyvatel, že s tím jednoduše nemohu souhlasit. Je proto namístě vyžadovat odpovědnost od vás, zástupců vládní koalice, a požadovat po vás tvrdé škrty ve všech oblastech, které nejsou nezbytné pro chod, fungování a prosperitu naší země.

Je potřeba, aby se pro vás stali naši občané a naše země prioritou číslo jedna. Ukončete podporu cizích států, cizích válek a omezte podporu cizích státních příslušníků na úkor vlastních občanů. Konečně vytvořte skutečný konsolidační balíček, který opravdu podpoří ekonomiku této země, zvýší efektivitu a rozsah vybírání daní na jedné straně a omezí plýtvání a zneužívání veřejných financí na straně druhé. Je třeba akutně pomoci zaměstnancům, zaměstnavatelům, malým a středním podnikům a živnostníkům, tedy všem, kteří tvoří páteř ekonomiky naší země. Snižte daně právnickým osobám, povinné odvody živnostníkům, zvyšte daňové úlevy pro zaměstnance, učiňte daňové pobídky, čímž podpoříte růst ekonomiky. Na straně druhé proveďte důkladnou revizi sociálních dávek pro všechny práceschopné, kteří se ovšem práci vyhýbají, a konečně zamezte vyvádění peněz této země například formou zdanění dividend u firem se zahraničním vlastníkem.

Dalším výdajem, který je možné a zejména žádoucí omezit, jsou výdaje pro rezort obrany na zbrojení a nákup vojenské techniky. Jak vyplývá ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, Ministerstvo obrany není schopno efektivně investovat přidělené finance, které si vyhradilo v rozpočtu. Obnova a modernizace jedenácti prioritně vybraných vojenských areálů nejde podle časového ani finančního plánu a v první etapě bylo zatím proinvestováno pouze 14,5 procenta z plánovaného rozpočtu. Dalším terčem kritiky bylo mimo jiné i to, že ministerstvo, jež řídí paní Černochová, nestihne vybudovat garáže a související technologie pro nakupovanou vojenskou techniku, konkrétně děla, která mají být dodána již v roce 2026. Dle informací Nejvyššího kontrolního úřadu Ministerstvo obrany z celkem jedenácti vybraných opatření čtyři nesplnilo vůbec a další dvě jen částečně.

Za mě jsou tedy nanejvýš rozumné i škrty a přesuny z této kapitoly rozpočtu. Proč si hned půjčujete další peníze, aniž byste udělali revizi ve výdajích a využili pravděpodobně nespotřebovaných výdajů rezortu? Takto se řádný hospodář nechová.

Zároveň se nemohu nezeptat premiéra Fialy, kde že jsou ty slibované povodňové miliardy z Evropské unie? Před volbami do krajských zastupitelstev a Senátu vládní politici v čele s panem premiérem halasně oznamovali, že vyjednali mimořádnou pomoc z kohezních fondů Evropské unie ve výši 2 miliard eur, tedy v přepočtu přes 50 miliard korun. A hle, hned v pondělí po volbách, které dopadly pro vládní strany fiaskem, bylo vše jinak. Žádné mimořádné peníze Česká republika nedostane, jen si má nějak přerozdělit ty, které již dostala přiděleny. Navíc není jasné, o jakou částku se vlastně jedná a kde konkrétně ji vzít. Vím, že to není zdaleka jediný problém, kterým se vláda v posledních dnech zabývá, ale tento mně obzvláště mrzí, protože tato částka by naší republice a všem potřebným opravdu pomohla.

Před chvílí jsem ovšem vylíčil další způsoby a cesty, jak zajistit potřebné finance na pomoc zasaženým povodněmi i bez dalšího navyšování již tak katastrofálně vysokého schodku plánovaného rozpočtu na rok 2024. Děkuji, že mé návrhy vezmete v úvahu. Pomoc našim občanům při zachování co nejlepší kondice našeho státu je přece naší odpovědností. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jak už jsem avizovala, dovolte, abych načetla usnesení jménem poslaneckého klubu hnutí ANO, a to: "Usnesení Poslanecké sněmovny ze 114. schůze ze dne 1. října 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 433/2023 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, sněmovní tisk 802 - zkrácené jednání.

Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby

I. významnou část navýšení výdajů o 30 miliard korun v kapitole Všeobecná pokladní správa v závazném ukazateli Vládní rozpočtová rezerva využila na financování programů sloužících na pomoc občanů a firem a odstranění materiálních škod vzniklých na majetku domácností a podnikatelského sektoru při povodních v září letošního roku;

II. informovala Poslaneckou sněmovnu o vytvoření, případně spuštění již existujících programů, jejich podmínek i celkovou výši alokace těchto programů směřujících na odstraňování škod vzniklých po povodních v září 2024, a to do 31. 10. 2024;

III. ministr financí do pěti dnů po schválení usnesení vládou o použití prostředků z navýšení Vládní rozpočtové rezervy v kapitole Všeobecná pokladní zpráva o 30 miliard korun informoval rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."

Usnesení je vloženo do systému pod sněmovním dokumentem 5037 a v podrobné rozpravě už se jenom odkáži na toto usnesení a přihlásím se k němu pod tímto číslem. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní předsedkyně. Přesně o to jsem vás chtěl požádat, abyste v podrobné rozpravě na toto usnesení odkázala, protože se ještě stále ocitáme v obecné rozpravě.

Ptám se, zda někdo další se ještě do obecné rozpravy hlásí? Není-li tomu tak, končím obecnou rozpravu.

Ptám se na závěrečná slova pana ministra, pana zpravodaje, chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

V tom případě otevírám podrobnou rozpravu. Jako první je pan poslanec Hrnčíř přihlášený. Prosím.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já za klub SPD načetl tříbodové usnesení.

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky:

I. aby před čerpáním částky 30 miliard korun, o které má být navýšen schodek státního rozpočtu na rok 2024, provedla revizi doposud nespotřebovaných výdajů v rámci jednotlivých kapitol státního rozpočtu;

II. aby navýšené finanční prostředky byly určené výhradně na úhradu škod způsobených povodní;

III. aby vláda České republiky průběžně informovala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o čerpání těchto prostředků." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. (Hlásí se poslankyně Schillerová.)

Paní předsedkyně, prosím, odkažte se na načtené usnesení v obecné rozpravě.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak, jak jsem načetla v obecné rozpravě usnesení, se k němu přihlašuji v podrobné rozpravě, a to ke sněmovnímu dokumentu 5037. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo další hlásíte do podrobné rozpravy? Nikoho takového nevidím, tak končím podrobnou rozpravu.

Chci se zeptat, zda v tento moment chtějí pan zpravodaj nebo pan ministr závěrečné slovo? (Ministr: Ano.) Prosím, pane ministře.

Současně avizuji - než vám udělím slovo - pana zpravodaje, aby určil následující postup, zda si vezmeme pětiminutovou přestávku, anebo budeme plynule pokračovat směrem k těm doprovodným usnesením.

Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poděkovat za tu debatu, poděkovat za to, že nepadl žádný pozměňovací návrh. Nechám na vedení Sněmovny, zda dá pauzu na to, aby například všichni poslanci viděli doprovodná usnesení. Jak jsem říkal, doprovodné usnesení poslaneckého klubu hnutí ANO jsem viděl dopředu a doporučuji ho přijmout.

Myslím si, že druhý a třetí bod usnesení, které před chvílí načetl pan poslanec Hrnčíř, se dublují. To znamená, tam považuji za zbytečné hlasovat. První bod z mého pohledu není žádný problém také podpořit, abychom se podívali a udělali revizi nespotřebovaných výdajů v kapitolách do konce září.

Takže body 5 a 6, pokud bych to takhle mohl očíslovat, jsou duplicitní. Body 1 a 4 jsou podle mého názoru nekonfliktní, logické a doporučuji všem, abychom je schválili. Z mého pohledu - myslím, že není potřeba dělat pauzu mezi druhým a třetím čtením. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chcete si vzít závěrečné slovo, pane zpravodaji? (Zpravodaj: Ne.) Není tomu tak.

Pochopil jsem, že bude shoda v tom, že budeme plynule pokračovat třetím čtením. Já tedy nejprve končím druhé čtení tohoto návrhu.

Protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji tedy třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona.

Očekávám, že zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Josef Bernard, bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám. Ptám se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě končím rozpravu.

Ptám se na závěrečná slova pana ministra. (Ministr: Ne.) Pana zpravodaje. (Zpravodaj: Ne.) Není tomu tak.

Nyní tedy žádám zpravodaje, pana poslance Josefa Bernarda, aby nás seznámil s procedurou hlasování.

 

Poslanec Josef Bernard: Ta je velmi jednoduchá. Máme tady vlastní návrh zákona a potom dvě doprovodná usnesení - jedno od paní předsedkyně Schillerové a jedno od pana poslance Hrnčíře. Budeme hlasovat o vlastním návrhu zákona a potom v pořadí tak, jak byla přednesena, doprovodná usnesení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě se chci zeptat, pane zpravodaji. Vzhledem k tomu, že každé doprovodné usnesení myslím mělo tři body, budeme hlasovat en bloc, anebo po jednotlivých bodech?

 

Poslanec Josef Bernard: Předpokládám, že můžeme hlasovat en bloc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V pořadí nejprve hnutí ANO a poté hnutí SPD?

 

Poslanec Josef Bernard: Napřed návrh paní předsedkyně Schillerové a potom pana poslance Hrnčíře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Chci se zeptat, zda je nějaký rozpor s touto procedurou. Není složitá. (Ministr Stanjura hovoří mimo mikrofon.)

Omlouvám se, pane ministře. Prosím, promluvte na mikrofon, ať všichni ví, o čem je váš návrh.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Vzhledem k tomu, že podle mého názoru druhý a třetí bod návrhu pana poslance Hrnčíře jsou duplicitní, tak buď to stáhneme, nebo pak navrhuji o těch bodech navržených SPD hlasovat samostatně. Potom se dají body 5 a 6, když to takhle očísluji, označit za duplicitní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, jestli jsem tedy dobře rozuměl té proceduře, návrh hnutí ANO bychom hlasovali en bloc a návrh hnutí SPD bychom hlasovali po jednotlivých bodech. Jestli jsme v souladu, pane zpravodaji?

 

Poslanec Josef Bernard: Ano, jsme v souladu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě počkám, zda navrhovatelé neupraví proceduru s tím, že by byl některý z bodů stažen. (O slovo se hlásí poslanec Radim Fiala.)

Chcete vystoupit, pane předsedo, k proceduře? Prosím, ještě pan předseda Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Reaguji tedy na slova pana ministra. Pravdou je, že naše body číslo 2 a 3 už jsou obsaženy v návrhu usnesení hnutí ANO, takže stahuji z návrhu pana poslance Hrnčíře body číslo 2 a 3 a nechávám tam jenom bod číslo 1. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Takže ještě tímto způsobem byla upravena procedura. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Bernard: Nyní budeme hlasovat o návrhu zákona tak, jak byl předložen. Já jsem ho načetl v tom svém vystoupení, takže s vaším dovolením už ho načítat dál nebudu. Máte ho všichni ve svých materiálech.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Každopádně přečtu návrh tohoto usnesení a pak o něm dám hlasovat.

 

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 433/2023 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, podle sněmovního tisku 802, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 166, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Prosím, můžeme pokračovat.

 

 

Poslanec Josef Bernard: Nyní budeme hlasovat o doprovodném usnesení, které předložila paní předsedkyně Schillerová. Rovněž bylo načteno v průběhu jednání.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 10, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 163, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto doprovodným usnesením byl vysloven souhlas. Prosím.

 

 

Poslanec Josef Bernard: Nyní je zde doprovodné usnesení pana poslance Hrnčíře. Pro vyloučení všech pochybností načtu článek 1 tak, jak byl načten.

 

"Vyzýváme vládu České republiky, aby přečerpáním částky 30 miliard korun, o kterou má být navýšen schodek státního rozpočtu na rok 2024, provedla revizi doposud nespotřebovaných výdajů v rámci jednotlivých kapitol státního rozpočtu."

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro toto doprovodné usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 162, proti nikdo. Konstatuji, že i s tímto doprovodným usnesením byl vysloven souhlas.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které zazněly v podrobné rozpravě. Vzhledem k tomu, že o návrzích jsme hlasovali, končím projednávání tohoto bodu. Děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji.

Ještě přečtu omluvy: Na celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Bureš, od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Kott, od 17.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Drahoslav Ryba a od 17 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan premiér Petr Fiala.

Vzhledem k tomu, že jsme měli na programu pouze tento jeden bod, končím 114. schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji a přeji pěkný zbytek dne.

Ještě, kolegyně a kolegové, pro pořádek připomínám, že zítra v 9 hodin ráno se zde scházíme na 113. schůzi Poslanecké sněmovny.

 

(Schůze skončila v 17.49 hodin.)

Aktualizováno 12. 11. 2024 v 22:51.