Středa 4. prosince 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Aleš Juchelka)
175.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 704/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka, a zpravodaj garančního výboru pan poslanec, Jiří Navrátil, který se ovšem omlouvá, a za něj bude jako garant tohoto tisku pan poslanec Vít Kaňkovský, předseda výboru pro sociální politiku.
Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 704/3, který byl doručen dne 1. listopadu 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 704/4.
Vidím, že pan navrhovatel i pan zpravodaj jsou už na svém místě, proto se táži pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit ještě před otevřením rozpravy? Nemá. Pan zpravodaj? Vidím, že taktéž ne.
Já tedy v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášena paní poslankyně Lenka Dražilová.
Vás, vážené kolegyně a vážení kolegové, žádám, aby byl klid v sále, poněvadž budeme projednávat za chvíli velmi důležitý sněmovní tisk číslo 704 a v tuto chvíli dávám slovo paní poslankyni Dražilové. Děkuji vám.
Poslankyně Lenka Dražilová: Já také děkuji za slovo, přeji všem pěkné poledne. Dovolte mi, abych vystoupila jednak se stanoviskem našeho klubu, a jednak také z titulu předsedkyně podvýboru pro sociálně zdravotní pomezí. Je to pár dní, co vyšla v médiích zpráva postavená na výzkumu dvou univerzit, že roste počet mladých lidí, kteří nechtějí mít děti. Dramatický titulek z tohoto článku by mohl znít, že pouze 30 procent dnešních mladých do 33 let chce mít někdy v budoucnu dítě. Já zde nechci řešit důvody, protože tohle by bylo opravdu nadlouho, ale chci říct, že se potvrzují obavy demografů, že se mění profil populace, že to s sebou ponese řadu změn ve společnosti, na které se opravdu musíme připravit.
Jednou z oněch změn bude nutnost přenastavit systém dlouhodobé péče tak, aby měl nejen dostatečné kapacity, ale především, aby byl finančně udržitelný. Co je potřeba si na rovinu říct, že zde nemáme návrh zákona, který by řešil problém dlouhodobé péče na několik dalších desetiletí dopředu. Ve skutečnosti jde pouze o to, abychom vyhověli Evropské komisi. Všichni víme, že v současné době hrozí Česku riziko, že bychom mohli přijít o více než 9 miliard korun z Národního plánu obnovy, protože jednou z podmínek financování je, abychom systém dlouhodobé péče reformovali a lépe zapojili, respektive propojili zdravotní a sociální péči o lidi, kteří se o sebe nemohou postarat. Kdyby chtěla být ironická, tak řeknu, že poté, co vláda Petra Fialy zatížila na přání Evropské komise občany novými ekologickými daněmi, a zakázala prodej aut se spalovacími motory, tak její další experiment probíhá na poli sociální péče.
Na druhou stranu ale bych chtěla panu ministrovi a některým poslancům, kteří se tomu věnovali, poděkovat za to, že se v průběhu legislativního procesu formou pozměňovacích návrhů podařilo tento původně špatný návrh dopracovat, a podařilo se eliminovat alespoň některé hlavní problémy, na které jsme poukazovali. Dokonce i do terénních služeb, kde jsme poukazovali na to, že se neřeší vůbec nic, tak směřují některé pozměňovací návrhy. V návrhu zákona jsou dobré věci. Jednoznačně pozitivní změnou je rozšíření zdravotní péče do dalších sociálních služeb, sdílení zdravotních informací, legislativní zakotvení služby komunitního charakteru, nová povinnost pro poskytovatele sociálních služeb, po které volal ombudsman, a to je dodržování důstojnosti člověka. Rozhodně však stále nepůjde o dokonalou zákonnou úpravu a je fér si říct, že vláda touto cestou tlačí normu, o které víme, že bude co nevidět potřeba znovu upravit, a některé věci nám opravdu teprve ukáže praxe.
V návrhu zůstalo diskutabilní zrušení kontraktační povinnosti pojišťoven, a naopak povinnost pobytových sociálních služeb se registrovat jako zdravotnické zařízení. Zůstaly tam pasáže, a já už jsem o tom mluvila v prvním i ve druhém čtení, které už na první pohled vypadají, že je nepsalo ministerstvo, ale někteří velcí poskytovatelé služeb sami pro sebe. Celkově zákon zavádí řadu nových byrokratických kroků, které přitom nemají vůbec žádný, nebo přinejmenším řádně odůvodněný smysl. Sociální péče bude vyžadovat více administrativy a tím se nám opět prodraží. Na závěr bych chtěla říct, že o tom, zda zákon podpoříme jako celek, rozhodne schválení pozměňovacích návrhů, které jsou pro náš klub zásadní. Pokud budou naše pozměňovací návrhy zamítnuty, tak rozhodně nebudeme hlasovat pro návrh zákona jako celek. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi několik jenom poznámek k tomuto jistě velmi důležitému zákonu. Zdravotně-sociální pomezí je velkým problémem i ve všech vyspělých zemích. Někteří se s tím vypořádají lépe, někteří hůře, ale my tady jsme zapomněli na jednu složku, a to mně stále z toho není jasné ani přes všechny dotazy, byť vítám rozšíření zdravotních služeb v tom smyslu sociálních klientů, a to je platba. Ta platba není jasná, ptala jsem se opakovaně pojišťoven, tvrdí, že se k tomu nevyjadřovali. A pak to, co já vidím jako velký problém, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí si s tím jistě dalo velkou práci, o tom jako žádná pochyba, ale hovoříme tam o zdravotním stavu obyvatel, jsou tam zdravotní služby, ale zdravotní výbor to ani neviděl a nebylo možné tedy tím se k tomu jako garanční výbor vyjádřit, nebo alespoň jako spolugaranční výbor. Vidím to jako velký problém, protože v podtextu toho zákona se uvažuje o pojišťovnách jako vlastně bezprahovém donátoru peněz a oni tolik peněz teda ty pojišťovny podle mých informací písemných nemají, takže mně tam opravdu není toto jasné. Mám trošku pocit, že předchází přání, možná realitu, ale rozhodně tento zákon nebyl zcela dobře projednán a v těch zdravotně sociálních věcech stále není jasná ta platba. Mám pocit, že se neúměrně zatěžuje pojišťovna, která už na to nemá, a chci vědět, jestli pojišťovny se vyjádřily kladně, že jsou schopni toto dále poskytovat. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji za dodržení času. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy. Ještě mám s přednostním právem, paní poslankyně Mádlová, tady paní Lucii Šafránkovou, která byla zplnomocněna klubem SPD, aby vyjádřila jejich stanovisko. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi opravdu krátké stanovisko za náš poslanecký klub, který tento návrh zákona nepodpoří. Původní ministerský materiál byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení začátkem ledna letošního roku, a to aniž by byl právě s klíčovými sociálními partnery projednán. Je zřejmé, a to uznáváme, že právní úprava nejrůznějších právních i věcných institutů spadajících právě pod oblast sociálně zdravotního pomezí je nutná a zároveň nezbytná. Ovšem nelze za pochodu a zbrkle měnit dosavadní systém, dokud nebudou vyřešeny základní problémy, které tato změna dle expertů z dotčených oborů může vyvolat, ať už se jedná zejména o sladění poptávky po pobytových sociálních službách s jejich nabídkou, to znamená, neměnit současný právní a faktický stav, dokud nebude dostatek pobytových sociálních služeb pro osoby v nejrůznějších nepříznivých zdravotních či sociálních situacích, dokud nebudou jasným a odpovídajícím způsobem vyřešeny otázky dlouhodobého financování těchto služeb, a dokud nebude k dispozici dostatek kvalifikovaného a důstojně zaplaceného personálu ve všech těchto zařízeních. Tento vládní návrh komplexně neřeší všechny problémy při poskytování sociálních služeb a zdravotní péče. Zejména tehdy, má-li být poskytována současně, paralelně v jednom typu pobytového zařízení.
Návrh beze zbytku také neřeší ekonomické a finanční dopady plánovaných změn do obou segmentů, tedy do sektoru sociálních věcí a do sektoru zdravotnictví. Velký problém vidíme i v zavádění budoucí finanční spoluúčasti klientů těchto služeb, kde je problém dlouhotrvajícího podfinancování sociálních služeb přenášen na jejich klienty a poskytovatele. Je nutné nejprve zkvalitnit dosavadní systém poskytování sociálních služeb a odstranit jeho mezery a slabá místa ve smyslu dobudování dostatečné sítě příslušných zařízení vzhledem k potřebám jejich klientů. Je také nutné řešit akutní nedostatek pracovníků v tomto sektoru a odstranit jeho důvody. Jde o lékařský a ošetřovatelský zdravotnický personál, a hlavně o otázku jejich nízkých mezd. V případě překotného schválení této novely lze předpokládat vysoký tlak na rodiny a příbuzné, aby si své blízké převzali do domácí péče, což také v některých případech může v praxi znamenat pro ty rodiny velký problém.
Říkáme, že zdravotnické zařízení nesmí a nemá suplovat poskytování pobytové sociální služby, což je výlučně v kompetenci poskytovatelů sociální péče. V opačném případě hrozí vážné omezení kvality a dostupnosti dlouhodobé zdravotní péče, respektive její zahlcení. Problematický je i návrh na administrativní omezení doby hospitalizace v režimu dlouhodobé lůžkové péče. Rozhodující pro délku pobytu pacienta na lůžku dlouhodobé lůžkové péče má být jeho zdravotní stav, který je podrobně veden a popsán ve zdravotnické dokumentaci, a délka hospitalizace a její ukončení. Tedy jednoznačně musí být dáno pouze zdravotním stavem pacienta a indikací lékaře k ukončení hospitalizace a ničím jiným. A obdobně problematických a potenciálně nebezpečných míst je v návrhu zákona mnoho.
My v hlasování určitě podpoříme mimo jiné tyto pozměňovací návrhy, jako je například umožnění dálkového přístupu k přehledu o platbách zdravotních pojišťoven za sociální služby, zahrnutí psychosociální podpory mezi základní činnosti sociálního poradenství, prodloužení přechodného období pro péči o děti do tří let v pobytových zařízeních o jeden rok nebo možnost poskytování sociálně-zdravotních služeb i v přirozeném sociálním prostředí uživatele, omezení výše úhrad za ubytování a stravu pro klienty pobytových služeb, zvýšení pokuty poskytovateli, kteří nezveřejní ceny služeb. A také určitě naopak nepodpoříme pozměňovací návrh na snížení počtu členů inspekčních týmů v oblasti kontroly poskytovatelů sociálních služeb anebo přílepek ohledně usnadnění slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. A zákon jako celek z důvodů, jaké jsem uvedla, nepodpoříme. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a v tuto chvíli s faktickou poznámkou se hlásí pan zpravodaj tohoto tisku Vít Kaňkovský. Prosím, vaše dvě minuty, pane předsedo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, já jenom krátkou faktickou poznámku k předchozímu vystoupení mé vážené kolegyně, paní profesorky Adámkové. Jenom bych uvedl na pravou míru: zdravotní výbor se zabýval tímto tiskem, a to na svém jednání 19. června na své 37. schůzi. Je pravda, že k němu nepřijal usnesení, nicméně standardně ho projednal. To znamená, měl možnost se k tomuto tisku vyjádřit a mohl samozřejmě iniciovat i nějaké další kroky. Tak jenom pro upřesnění bez jakýchkoliv emocí, aby to bylo uvedeno na pravou míru. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Adámková se přihlásila s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Já jsem k tomu říkala, prostřednictvím pana předsedajícího, ale chápu, že to mohlo zaniknout, že jsme nebyli jako další garanční výbor - což jsme nebyli.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za tuto faktickou poznámku. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy. Já poprosím paní poslankyni Ivanu Mádlovou a hned po ní, avizuji, že bych si vzal s přednostním právem slovo já. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Ivana Mádlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych se chtěla věnovat přibližně asi třem tématům, která se týkají tohoto zákona, a to konkrétně na to zdravotně-sociální pomezí, kterému jsem se věnovala vlastně v průběhu celého projednávání. A bylo by určitě fajn, kdyby pan ministr mohl tady shrnout alespoň ty nejpodstatnější věci, které se týkají právě této nové zdravotně sociální služby. Jednak bych se chtěla věnovat částečně...
Děkuji panu profesorovi Válkovi, že přišel, protože budu ráda, pokud třeba pomůže odpovědět na některé moje otázky, které budou čistě věcné.
A co se týče financování této nové služby zdravotně sociálních lůžek, tak jsou na to vyčleněné evropské peníze. Jenom shrnu, že vytvoření podle vašich zpráv nebo vašeho ministerstva nového zdravotně-sociálního lůžka by mělo stát asi 3,1 milionu korun, což není malá částka. Potom v domově přeměna by měla vyjít zhruba na 620 000 korun a v léčebně nebo v nemocnici na 150 000 korun.
Váš rezort očekává, že se bude část léčeben a domovů přeměňovat na tato zdravotně sociální lůžka nebo zdravotně sociální zařízení, a já to mohu potvrdit, protože se o tuto problematiku zajímám. A to nejen teď s ohledem na novelu zákona o sociálních službách, ale také proto, že s tím mám sama profesní zkušenosti, takže mě zajímá, jakým způsobem se vlastně bude tato nová služba zavádět. A jaké podmínky musí být splněny, aby byla zajištěna kvalitní a bezpečná sociální a zdravotní péče. To znamená, že vy předpokládáte, že skutečně se budou měnit jak domovy pro seniory, stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením. Samozřejmě vždycky část toho zařízení a ti ředitelé nebo vedení těchto zařízení, tak se na tuto přeměnu určitě chystají. Potom také zavádíte nebo chcete zavést nové pravidlo, že by si měli platit i po těch 90 dnech, tak jako je to dneska v léčebnách dlouhodobé péče, tak by se měli nějakým způsobem po 90 dnech podílet na úhradě pobytu. Ale na druhou stranu zavádíte v úhradové vyhlášce takzvaný ošetřovací den, to znamená, že tam je vyčleněná nějaká paušální částka. Potom vlastně ještě se mění v souvislosti s tím teda zákon o zdravotních službách, kde se nějakým způsobem lépe vymezuje následná lůžková péče a zavádí se sociálně zdravotní lůžková péče, to je to, o čem vlastně mluvíme a o čem je ta nová zdravotně sociální služba.
Teď v podstatě oč se mi jedná? A tady bych si dovolila požádat tedy o odpověď, jak vlastně počítáte s tím, že tato služba bude financována? Protože v úhradové vyhlášce je vlastně, jak jsem již zmiňovala, zaveden nový ošetřovací den, který má nějaké svoje číslo, v tomto případě je to 00037, a tam vlastně vyčleňujete tu určitou paušální částku podle kategorií pacienta, to znamená, že vlastně do určité míry kopírujete to, za co jsou teď hrazeny léčebny pro dlouhodobě nemocné. To znamená, že zavádíte kategorizaci pacienta podle obtížnosti jeho zdravotního stavu. Nicméně z toho vypadává třeba ta pátá kategorie, kdy je pacient bezvědomí, což třeba v léčebnách pro dlouhodobou péči je, ale podotýkám, že i v těchto pobytových zařízeních jsou, pokud jsou to pacienti na sklonku života, tak mohou být v bezvědomí, protože jsou třeba v terminálním stadiu.
Ta paušální částka se vlastně příliš neliší od eldéenky u tohoto vlastně zdravotně-sociálního lůžka. A teď se teda jedná o to, že v tom ošetřovacím dni, v tom paušálu, tak vlastně se počítá s úhradou jak na plat třeba sester, počítá se tam se stravní jednotkou, což třeba je můj dotaz, jestli počítáte s tím, že by si měl pacient připlácet nějak za stravu, ale přitom je to vlastně v tom paušálu. A jsou tam i další věci, třeba režie, jako je za topení, za praní prádla, a to všecko je vlastně v tom ošetřovacím dnu, který bude placen nebo hrazen z veřejného zdravotního pojištění. A tak, jak já to chápu, že je vlastně definováno toto zdravotně sociální lůžko, tak to znamená, že ta zdravotní péče by měla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění a ten klient by vlastně měl příspěvek na péči, který by čerpalo to zařízení, které má registrovanou tuto službu. Ale v současných pobytových zařízeních, tak tam si i ten klient právě připlácí i za ten pobyt, za stravu, to znamená, že by pravděpodobně odpadla teda i tato částka. A v tom zdravotně sociálním pomezí na tom zdravotně sociálním lůžku by se platil nebo čerpal pouze příspěvek na péči zase v příslušné výši.
To znamená, že vlastně by se snížila platba toho klienta, který teďko platí v tom pobytovém zařízení, ale větší část té úhrady by se přenesla na bedra zdravotních pojišťoven, protože je to vlastně zdravotně sociální služba, a má se tedy hradit z veřejného zdravotního pojištění. To znamená chtěla jsem se zeptat, jestli je to takto opravdu míněno, protože vlastně na těchto lůžkách odpadá ta odbornost 913, o které jste mluvil, že to jsou sestry, které poskytují určité výkony, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Čili to v tomto případě nebude a ta ošetřovatelská péče a jiná zdravotní služba tak bude hrazena z veřejného zdravotního pojištění. To znamená, že opravdu větší díl by šel, by se přesunul z úhrad veřejného zdravotního pojištění.
A v souvislosti s tím jsem se chtěla zeptat, nevím kterého z ministrů, jestli jste opravdu jednali se zdravotními pojišťovnami, jak to vypadá se sítí lůžek, protože pokud by mělo dojít k nějakému většímu čerpání na tuto zdravotně-sociální službu, tak pak to samozřejmě může mít dopad i do hospodaření a do výdajů zdravotních pojišťoven, což bychom samozřejmě nechtěli, protože už teď ta situace je napjatá. Jak říká sám pan ředitel kabátek, tak se nedaří úplně restrukturalizace akutní péče tak, jak by si třeba představovali, přeměna na jednodenní chirurgii a tak podobně. To znamená už hlásí, že v příštím roce může dojít k nějakým problémům většího deficitu. To samé jsou ostatní zdravotní pojišťovny a bylo by samozřejmě velkou chybou, kdyby se v důsledku toho měly nějakým způsobem dál vlastně zmenšovat výdaje péče třeba na centrové léky a podobně. Takže zajímalo by mě, jakým způsobem toto bude financováno, protože musí být nějaká síť, jestli počítáte, že to bude nějakým způsobem po krajích. A jestli by se opravdu mohli teda vyloučit, že to nebude mít velký zásek do výdajů z veřejného zdravotního pojištění čili ze zdravotních pojišťoven, protože ten ošetřovací den má nějaká svoje pravidla a to, co si platili teď klienti v pobytových službách, tak by vlastně šlo z veřejného zdravotního pojištění. Takže to je jedna věc, na to financování a na síť těchto lůžek, kolik peněz je na to vyčleněno, kolik lůžek asi pokryjí tedy ty evropské peníze.
Potom druhým tématem, o kterém jsme tady mluvili minule, tak to byly ty zdravotní výkony, kdy jsme se snažili nějakým způsobem vás požádat o to, jestli byste nám mohl sdělit, o jaké zdravotní výkony se jedná. V podstatě jste řekl to, že tím, že nejsou zdravotní sestry, tak by třeba léky mohli podávat pečovatelé, což samozřejmě my úplně nerozporujeme, ale nezaznělo tady, jakým způsobem si to vlastně konkrétně představujete, protože jste to podal jako pozměňovací návrh ve druhém čtení a neprošlo to zdravotním výborem. To je i to, na co tady upozorňovala moje ctěná kolegyně, paní profesorka Adámková, kde jsme mohli k tomu nějakým způsobem diskutovat v odborné rovině a upozornit třeba na některé věci a i zkušenosti s tím. Protože dovolím si podotknout, že léky nejsou čokoládové lentilky, byť jsou také barevné, ale že mají nějaká svoje pravidla. Vy jste se odkazoval i na zahraničí. Ano, to je pravda, že v zahraničí tuto službu poskytují i pracovníci v přímé péči, ale jsou tam opravdu na to přísná pravidla a vy jste vlastně nebyl schopen nám tady říct alespoň základní pravidla, jakým způsobem to bude vlastně probíhat, jak si to představujete, protože samozřejmě my zdravotníci víme, jaká všechna rizika to přináší a co je potřeba udělat všechno pro to, abyste pracovníkem v sociálních službách, to znamená nezdravotníkem, zajistil bezpečnou péči.
A v tom zahraničí je to tak, že jsou třeba, když si vezmu třeba Spojené státy, tak tam jsou určitě certifikováni tito pracovníci v přímé péči, musí si po dvou letech obnovovat tuto licenci, že léky mohou podat, jsou tam přísná pravidla, která vlastně zaručují, že podávání léků bude bezpečné, mají tam i jasný postup, pokud jsou to silná analgetika, pokud jsou to opiáty, pokud jsou to jiné výkony, tak co všecko pro to musí udělat. Toto jste tady bohužel nezmínil, proto to tady zmiňuji znovu, jestli už máte nějakou konkrétnější představu, jak to bude probíhat. A nemyslím si, že to bude tak růžové, že říkáte, že to bude na dobrovolné bázi. Takhle si myslím, že to fungovat určitě nebude. Jinak v zahraničí třeba uvedu i příklad toho, že například tyto léky kromě toho, že mají certifikáty, mají opravdu velmi důsledné kurzy od přípravy přes bezpečné podání, přes likvidaci, skladování léků. A za další chci upozornit i na to, že v České republice se podávají léky podle obchodních názvů, v anglosaských zemích je podávají podle generických názvů. To znamená, že ten pečovatel se může setkat s tím, že sice bude mít lék se stejnou účinností, ale nicméně bude mít jiný obchodní název, takže tam může dojít i k problémům při přípravě a podávání toho léku. Takže těch situací, kdy může být narušena bezpečnost podávání léků - já se zmiňuju o tom podávání léků, protože jiné výkony jste tady vlastně nezmínil, takže jenom upozorňuji i na ty výkony. Jedná se i o aplikaci, jestli povolíte aplikaci subkutánních injekcí nebo intramuskulárních injekcí a podobně. Takže to jsou velmi závažné věci, o kterých je potřeba mluvit, a je velká škoda, že jsme neměli možnost o tom třeba diskutovat na zdravotním výboru a podělit se třeba se svými zkušenostmi ze zahraničí.
Jinak se také operoval s tím, že důvod, proč by měli podávat léky pečovatelé, tak je ten, že nejsou sestry. Já chci upozornit, že v těch anglosaských zemích mají ale na telefonu 24 hodin denně určitě registrovanou všeobecnou sestru, protože před podáním léků, zvláště některých, musí být zkontrolován zdravotní stav a udělat jednoduché třeba dvě, tři otázky, aby se zjistilo, jestli ten lék je možné podat, anebo jestli je potřeba se poradit se zdravotnickým pracovníkem.
V souvislosti s těmi zdravotními výkony jsem se chtěla zeptat na jejich financování, jakým způsobem máte promyšleno to, jestli budou nějakým způsobem kalkulovány vlastně v ceníku sociálních služeb, protože tady bych chtěla jenom upozornit na to, že zdravotní péče je bezplatná podle Listiny základních práv a svobod a podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, kam nepochybně patří i tento výkon. To znamená, že v sociálních službách je nějaký ceník, který je daný, s maximální úhradou. A jakým způsobem teda máte představu, že toto bude? Pravděpodobně to bude teda součástí té služby, ale nicméně asi by mělo být někde deklarováno, že podávání léků je tedy zdarma, že nebude možné vybírat peníze, anebo pokud jste se třeba s právníky na zdravotnické právo domluvili jinak, že lze tuto zdravotní péči zpoplatnit, tak bych poprosila i o tuto informaci, protože jinak v zákoně je napsáno, že v podstatě brát si přímou platbu od pacienta, v tomto případě i klienta, tak je vlastně nemožné. A vlastně se tomu věnoval i pan ministr Válek, této záležitosti. Takže to je další dotaz, jakým způsobem to bude ošetřeno se zdravotními výkony, protože pak to znamená, že vlastně musíte tu hodinu, za kterou ten klient platí, musíte prodloužit o to podávání léků, ale neměli byste za to vybírat další finanční prostředky díky tomu, že je garantovaná bezplatná zdravotní péče.
A posledním tématem je, a dovolím si to tady znovu a naposledy zmínit, tak je nahlížení a přístup do zdravotnické dokumentace, kde jsou zvlášť citlivé údaje, kdy dochází vlastně k prolomení do zdravotnické dokumentace nezdravotnickými pracovníky. Teď máme ošetřeno v jediném zákoně o zdravotních službách, kdo a za jakých podmínek může mít přístup ke zvlášť citlivým údajům, jakým nepochybně zdravotní stav je. Když jsem se tady na to ptala, tak zase jsem nedostala odpověď, za jakým účelem to má být, jaké informace pečovatel potřebuje. Protože jak už jsem tady zmiňovala, tak jsou to pracovníci, kteří mají různé vzdělání, mají třeba základní školu plus akreditovaný kurz nebo mají učiliště plus akreditovaný kurz, v každém případě jsou různých profesí. Co jsem já zažila, tak jsou to třeba prodavačky, kadeřnice, kuchařky a tak dále. Dělají velmi záslužnou péči, to v každém případě je třeba jim poděkovat, že v těch sociálních službách pracují a vykonávají těžkou práci. Ale nicméně je potřeba nastavit nějaká pravidla. Protože tak jak jsem mluvila třeba jenom s některými, třeba i řediteli, tak oni se vlastně těší, že ti pečovatelé budou mít přístup do sesterské, minimálně do sesterské dokumentace. Ale ona je představa, že vlastně ta sesterská dokumentace obsahuje totéž, co vlastně ta pečovatelská dokumentace, ale ta k tomu skutečně není.
To znamená, že tady bych se chtěla znovu zeptat, za jakým účelem, protože to vyžaduje i směrnice o GDPR, za jakým účelem má být vstup do zdravotnické dokumentace. Znovu podotýkám, že jsou to zvláště citlivé údaje. A samozřejmě by bylo velmi nežádoucí, aby docházelo ke zneužívání těchto údajů. A mělo by (to) být skutečně jasně definováno, protože pokud je to v nemocnici, tak ani zdravotníci nemůžou a nemají přístup ke všem zdravotnickým údajům, nemůžou do operačních protokolů, nemůžou do psychiatrických záznamů, nemůžou se dívat k jakémukoliv pacientovi, který ve zdravotnickém zařízení leží.
A v případě pobytových zařízení, tak tam máte jistotu, že máte například deset sester, o kterých víte, že mají přístup za nějakých pravidel do zdravotnické dokumentace, a teď k tomu přibyde dalších čtyřicet pečovatelů. Víme, že ta fluktuace leckde je vyšší. To znamená, jakým způsobem toto ošetříte. A samozřejmě to riziko úniku dat se prohlubuje. A toto je opravdu velmi citlivé. A je třeba i to, že se ve zdravotnických zařízeních podepisuje souhlas, že i třeba studenti, kteří se připravují na budoucí povolání, tak s tím musí pacient dát souhlas, že mají přístup do zdravotnické dokumentace a podobně, čili ta pravidla jsou přísná.
Tady najednou v zákoně o sociálních službách tak dáme jediný § 100, kde vlastně dáváme přístup do zvlášť citlivých údajů, aniž by k tomu byly nějaké teze vyhlášky, za jakým účelem, k jakým datům a podobně.
Čili to já považuju za velmi závažné a nepřijatelné, jakým způsobem to bylo předloženo. Protože i vy, pane ministře, se můžete setkat s tím, že potom si můžete o sobě přečíst různé věci v rámci titulku, co se týče vašeho zdravotního stavu nebo vaší rodiny. A to je samozřejmě velmi nepříjemné. Protože zdravotníci jsou velmi cepovaní od prvního ročníku svého studia, jak mají přistupovat ke zdravotním údajům a ke zdravotnické dokumentaci. A já jsem za to velmi ráda, protože bych si o sobě skutečně nerada četla někde v novinách, jaké mám anamnestické údaje a jaké mám zdravotní problémy. Takže to je za mě asi vše a budu se těšit na odpovědi. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. V tuto chvíli paní poslankyně Věra Adámková a po ní pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem chtěla pro vysvětlení a větší pochopení té problematiky, kterou opravdu... Znovu říkám, je škoda, že jsme (se) nemohli v závěrečné fázi tedy s tím nějak poprat jinak.
Podávání léků, to, co se vám doma zdá velmi jednoduché, tak samozřejmě pomoc rodiny je jasná, ovšem ono tomu tak není. Příkladně praktická sestra, to znamená sestra, která má maturitu, tak určitě o tom něco ví, zná něco o chorobách, tak ona třeba nemůže podávat injekční formu léčby. To znamená, že když to vezmeme na ty tablety, je to velmi závažné. Před některým podáním tablet musí být zkontrolován skutečně zdravotní stav, to znamená tepová frekvence, minimálně třeba krevní tlak a podobně. Něco jiného (je) to měřit doma, na zahradě, u kamarádů - to ať si každý dělá, co chce, to (je) samozřejmě jeho svaté právo - něco jiného je to s celým dopadem na zdravotní stav toho člověka. To je za prvé, že opravdu to není jednoduché. Není to jenom tak, (že) mu něco řekneme. A musí to být také se zodpovědností. Ne, že tomu člověku dáme kompetence, ale on tam musí mít zodpovědnost, protože samozřejmě může dojít potom k poškození pacienta.
A za druhé, tak jak čteme ten zákon, že tedy skutečně by se tyto některé věci zásadní hradily vlastně ze zdravotního pojištění. Tak já jsem včera dávala velký pozor, ale prosím, asi mi to uniklo. Vy to asi budete vědět z hlavy. A prosím o tu odpověď, o kolik je tedy navýšení ve státním rozpočtu pro tyto pacienty? Vy je máte spočítané, o kolik to je? A prosím o číslo, které tam tedy zaznělo, protože musíme vědět, s čím počítáme. Vy podáváte zákon koncem roku, a upozorňuji, že zdravotně pojistné plány pojišťoven již jsou nejspíše spočítány s nějakým výhledem, tak prosím o to, jak pojišťovny zajistí, aby toto bylo tedy placeno, jestliže vám tento zákon projde. Já to tam nevidím a vidím to jako velký problém. Ale možná to spočítáno je, ale neřekli jste to. Tak prosím o odpověď, zdravotně pojistný plán... (Poznámka poslance Kaňkovského.)
Prosím, nebudeme na sebe, pane primáři, pokřikovat.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já prosím, abychom nepokřikovali, ale už čas uplynul vaší faktické poznámky. Můžete se přihlásit klidně znovu, protože v tuto chvíli dáváme prostor dvouminutový panu poslanci Zlínskému. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já se omlouvám, nebudu reagovat na paní poslankyni Mádlovou, ale s určitým zpožděním na paní poslankyni Dražilovou. Vaším prostřednictvím bych jí chtěl poděkovat, že tady zvedla tu problematiku zvyšující se nevůle mladých lidí míti děti, protože je to téma, které se dotýká i mě a které mě zajímá. A ona tady taky zmínila to, že pokud bychom diskutovali o příčinách, které to způsobují, že bychom se tady o tom dlouho bavili, že by to dlouho trvalo. A já bych chtěl vyzvat právě, abychom se o tom začali bavit, protože si myslím, že ten pokles plodnosti, porodnosti a vymírání nejenom naší populace, ale vymírání populace ve všech vyspělých zemích, začne nabírat na velkém významu. A my právě bychom měli analyzovat ty příčiny, proč k tomu dochází, jestli jsou to pouze příčiny ekonomické, sociologické, psychologické nebo biologické, protože z té analýzy vlastně by měl vycházet ten způsob řešení. A bylo tady několikrát řečeno, když jsme se tady bavili ohledně toho poklesu porodnosti a plodnosti, že se to státům vyspělým nedaří nebo že se jim to daří částečně.
Já bych chtěl vyzvat, že právě proto, že se jim to nedaří, že bychom se nad tím měli zamyslet a pokusit se najít ty cesty, které úspěšné budou. Protože pokud se nám to nepodaří, tak to bude mít nesmírný negativní impakt na blízkou budoucnost a hlavně na ty mladé lidi, kteří odmítají ty děti mít, protože si pod sebou podřezávají větev. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji za dodržení času. V tuto chvíli je s faktickou poznámkou pan zpravodaj Vít Kaňkovský. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne. Předně se chci paní profesorce Věře Adámkové omluvit, nechtěl jsem pokřikovat, chtěl jsem jenom rychle sdělit věcnou informaci, takže se velmi omlouvám, nemá se to dít.
Ale fakticky nelze z rozpočtových pravidel do rozpočtu na další kalendářní rok vzít věc, která ještě není legislativně schválena, to bohužel možné není. Navíc u tohoto zákona, protože došlo k určité prodlevě, je již jasné, že nebude účinnost od 1. 1. 2025. Tolik jenom na upřesnění. Ale samozřejmě nějaké rozpočtové výhledy tady budou, ale to je potřeba se potom ptát samozřejmě jednak zdravotních pojišťoven a pana ministra Válka.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Věra Adámková je další a připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Samozřejmě jsem také řekla, bude-li přijat, ale v každém případě se blíží rok příští a určitě se s tím musí počítat. Upozorňuji na to, že pojišťovny na to nejsou připraveny, nebylo s nimi dle jejich sdělení diskutováno. Takže je tam poměrně velký problém, jak to tedy chcete naplnit.
Pak bych chtěla říci, že tady bych očekávala v tom zákoně, že významným způsobem podpoříte terénní sesterskou péči. Já jsem to tam opět úplně nenašla, protože to je klíčové v tom případě. Tady se na to tedy podle mě buď nějak nemyslelo, nebo se to nestihlo komunikovat. Je to škoda.
Co se týče zdravotní dokumentace, jenom pro kolegy, kteří - samozřejmě ne každý musí vědět, kdo může nahlížet do zdravotní dokumentace - tak prosím vás, to je opravdu jasně vymezeno, vyjmenováno. Ne každý, kdo pracuje v nemocnici, někam může naběhnout. Je to i z důvodu toho, že opravdu je to velmi citlivé, dá se velmi rychle zneužít některých údajů, které by byly možné. Jenom pro úplnost chci upozornit, že třeba můj vlastní pacient, o kterého se starám a kterého posílám posléze na lůžko, tak musím tam zavolat eventuálně o některé informace, protože se do jeho systému, jakmile je na lůžku, nedostanu, přestože se o něj starám deset let předtím a doufám, že třeba asi třicet let poté. Takže to opravdu není jednoduché.
Co se týče sociálních služeb, opět říkám, že ta práce je velmi důležitá, velmi potřebná, velmi těžká. To všechno víme, o tom asi sporu není. Ale nečiňme si iluze, opravdu by se to dalo lehce zneužít, protože ta fluktuace je velká. Někteří lidé to mají tak jakoby brigádní činnost, přivýdělek a podobně a není úplně jednoduché pustit je do této dokumentace. Navíc ani v jejich pozici nevidím důvodů proč. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli paní poslankyně Ivana Mádlová se svou faktickou poznámkou, poté pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Já bych možná ještě reagovala i na pana doktora Kaňkovského, vaším prostřednictvím, co se týče rozpočtu. Nicméně nová úhradová vyhláška s tím počítá, protože je tam ten nový ošetřovací den, o kterém jsem mluvila. To znamená, že v té úhradové vyhlášce se počítá s tím, že se budou tato lůžka financovat. Už jsou tam i konkrétní částky, které nejsou úplně nízké. Co mě tedy překvapilo, že tam je i personální zabezpečení v té úhradové vyhlášce, kdy je tam třeba uvedená sestra, specialistka na hojení ran, ale tato specializace neexistuje. Takže to je pro mě další záhada, jestli mi na to dokážete odpovědět.
Pak je tam nutriční terapeut a psycholog ve zdravotnictví, kteří nejsou, a úplně mi tam chybí fyzioterapeut. Takže to si bude ten klient platit sám, mimo tedy ten paušál a ošetřovací den? To znamená, že se s tím určitě počítalo, že se čerpat bude. Nicméně opravdu naše obava je taková, jakým způsobem to bylo projednáno se zdravotními pojišťovnami, protože se musel dodržet teď z hlediska pokynu vlády objem financí, který byl vyčleněn na úhradovou vyhlášku, ale mezitím se zvedly úhrady ambulantním specialistům, praktickým lékařům a vždycky je to na úkor něčeho. To znamená, že skutečně, aby to nebylo na úkor centrové léčby u těžce nemocných, anebo aby to nebylo na úkor jiných výkonů, kdy se nám zase prodlouží čekací doby na operace a podobně. Takže prosíme o odpověď.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Jiří Mašek je přihlášený jako další s faktickou poznámkou. Pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, bavíme se tady o zdravotně-sociálním pomezí. Je to strašně důležitá oblast a je potřeba ji řešit. Já tady vyjadřuji překvapení nad tím, že jsme to nedostali do výboru pro zdravotnictví, protože teď ta diskuse je o zdravotnické části. Je to o zdravotnické dokumentaci, o podávání léků. Je to prostě problém, kdy samozřejmě vidím, že je to nevydiskutované, že tady ty otázky zaznívají pořád dokola od mých kolegyň, které se zabývají zdravotnictvím, ať nelékaři nebo lékaři, zdravotnickou péčí a jejím poskytováním, a v těch sociálních ústavech to prostě problém bude.
Dalším problémem je, že na to nejsou připraveny zdravotní pojišťovny. Ty pojišťovny už dnes některé... Dokonce ředitel té nejvýznamnější hovoří o tom, že pokud se něco zásadně nezmění, tak očekává náraz do zdi už v roce 2027. Pojišťovny se propadají už dnes a tady je budeme zatěžovat dalšími náklady.
Kdyby to nebylo vázáno na financování z Plánu národní obnovy, kde je na to poměrně dost finančních prostředků, tak bych v tuto chvíli navrhoval vrácení do druhého čtení a další prodiskutování, ale vzhledem k tomu, že tam ty peníze na to připravené jsou, tak to v tuto chvíli neudělám. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. My jsme se vystřídali při řízení schůze, aby mohl vystoupit pan místopředseda Juchelka, nicméně ještě s faktickou poznámkou vystoupí pan zpravodaj, prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Já se velmi omlouvám. Ještě jednou ke kolegům z opozice, prostřednictvím paní předsedající. Zdravotní výbor projednal tento tisk na své 37. schůzi 19. června tohoto roku. Nepřijal usnesení, je o tom záznam. Po druhém čtení už nemůžou být dva garanční výbory, to jednací řád neumožňuje, ale zdravotní výbor se mohl tím znovu zabývat. Pokud si vzpomínám, nevznesl nikdo tento požadavek, že by se tím zdravotní výbor chtěl zabývat. Je pravda, že na nějakém jednání jsem nebyl - jsem také člen zdravotního výboru - ale to legitimní právo zdravotního výboru po druhém čtení se tím zabývat, byť už jenom diskusí a případně přijetím nějakého zápisu, tady bylo. Nevím o tom, že někdo z členů zdravotního výboru tento požadavek vznesl.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Bohužel musím zastavit pana místopředsedu, neboť... staženo. Takže pan místopředseda Aleš Juchelka, prosím.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Já budu jenom velmi stručný, protože bych chtěl, aby to bylo hlasováno ještě během dnešního dne. Já vám tedy pozměňovací návrh, který vznikl zespodu od sociálněprávní ochrany dětí, který jsem přijal za svůj, poněvadž se nám blíží konec roku. Jako minulý rok narážíme v tuto chvíli opět i v tomto roce na nedostatek pěstounů v rámci pěstounské péče, a to hlavně tedy těch dlouhodobých, kam bychom umisťovali ohrožené děti. Moc žádám Poslaneckou sněmovnu, aby to nebrala žádným způsobem politicky ani nijak jinak ideologicky a opět mým pozměňovacím návrhem prodloužila činnost dětských domovů do tří let o jeden rok.
Ty kapacity skutečně nejsou. Nejsou ani pro ty, kteří by po 1. 1. 2025 jako ohrožené děti byly odebírány z rodin a musí být někam umisťovány. Kapacity pěstounů jsou rozmístěny různě po celé České republice. My třeba v Moravskoslezském kraji na tom pravděpodobně jsme lépe než v jiných krajích. Nicméně takhle to prostě fungovat nemá, poněvadž u přechodných pěstounů - jedná se hlavně o děti, které jsou třeba nějakým způsobem chronicky nemocné nebo jsou handicapované - tak přechodní pěstouni by prostě jednoduše být neměli. Tedy tento institut pro ně není jako třeba pro velké sourozenecké skupiny. My hledáme hlavně ty pěstouny dlouhodobé.
Není to chyba ani ministerstva, není to chyba ani nás tady v Poslanecké sněmovně, ba bych řekl, že to není ani chyba ani jednotlivých krajských úřadů. Nicméně je potřeba ten systém skutečně dát dohromady tak, aby každé dítě, které se ocitne v ohrožení, mohlo být někam umístěno. V tuto chvíli bohužel tady ty kapacity bychom opět zrušili. Mně jde o to, abychom prodloužili o jeden rok fungování dětských domovů do tří let.
Jenom úplně stručně řeknu, že za rok 2022 bylo odejmuto z péče rodičů v rámci předběžných opatření 2 278 dětí, za rok 2023 to bylo již 4 556 dětí. I přesto, že v tuto chvíli máme v těch zařízeních dětí o mnohem, bych řekl, méně, tak pořád máme jenom 26 dnů do konce roku, abychom je mohli někde umístit. V tuto chvíli všechny tyto ústavy nemají registraci dlouhodobé lůžkové péče a nemají to domluveno ani se zdravotními pojišťovnami. Takže moc žádám tuto Sněmovnu, abychom ještě o rok tady toto prodloužili a opravdu napnuli síly k tomu, abychom měli tady pěstouny převážně ty dlouhodobé. Děkuji moc.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji panu místopředsedovi. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Romana Bělohlávková.
Já zase předám nazpátek řízení schůze.
Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Mně je to strašně líto. Je mně to líto kvůli tomu, že se jedná o děti, navíc se jedná o děti opravdu maličké, to znamená, mluvíme o dětech do tří let věku. Ta diskuse samozřejmě probíhá nejenom tady na půdě Sněmovny, ale probíhá i mimo tyto zdi, hlavně na úrovni ministerstva, krajů a OSPODů.
Ta situace není úplně jednoduchá, není jednoznačná, ale bohužel my už legislativně stejně nejsme schopni oddálit účinnost zákona, který v platnost vchází 1. 1. 2025, protože musí proběhnout určité legislativní procesy, musí dojít ke schválení Senátem, a my toto nestíháme. To znamená, že pokud bychom tento pozměňovací návrh přijali, tak se vlastně dostáváme do dvouměsíčního vakua a to nikdy není úplně dobrá situace. Takže já jako opravdu člověk, který má děti neskutečně rád, bych moc prosila všechny ty, kdo mě ujišťují, že ani jediné dítě nezůstane bezprizorní, aby se to opravdu nestalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli s faktickou poznámkou paní poslankyně Renata Oulehlová. Potom se vracíme zpátky do obecné rozpravy, kde s přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se také moc chtěla přimluvit za to, co říkal pan místopředseda Juchelka, vaším prostřednictvím, i moje předřečnice, paní doktorka, protože my tady opravdu, my tady rozhodujeme o životě těch nejmenších dětí.
Nezřídka se stává, že malé dítě třeba do čtyř let věku je u třetí pěstounské rodiny. Víte, co to může způsobit pro tu duši toho malého dítěte? Máme děti, které jsou na tom zdravotně tak jako špatně, tak těžce, těžce zdravotně postižené, že pěstoun to prostě nezvládne. U nás v kraji opravdu i máme děti, které teď musíme akutně řešit, které jsou takhle hodně bohužel nemocné. Nepřála bych vám zažít, jak celou republiku musí obvolávat pracovnice OSPODu, jak jsou zoufalé, jak třeba denně osloví třicet poskytovatelů, třicet prostě pěstounů, kraj. Je to mnohdy bezvýchodná situace a nejsou to, prosím vás, děti, o které se rodiče nemůžou postarat, protože jsou chudí. Vesměs jsou to rodiče, kteří se nechtějí postarat a rozhodnou se takhle ze dne na den. A my pak máme opravdu velké trápení.
Tak jenom se také přimlouvám, aby se nestalo v lednu, v únoru. Já jsem k tomu i vyzývala pana ministra, že pokud se něco takového stane, takže budeme volat přímo na ministerstvo, co máme s těmi dětmi dělat. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášená má ctěná kolegyně Lenka Knechtová. Prosím.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych také chtěla podpořit návrh mého ctěného kolegy Aleše Juchelky, vaším prostřednictvím, a to zejména z toho důvodu, že ta situace v terénu opravdu není jednoduchá, není jednoduchá pro pracovníky OSPODu. Samozřejmě ideální je péče rodičů, péče pěstounů, ale musíme si taky uvědomit, že ta pěstounská péče má svoje hranice, má svoje rizika a je potřeba, abychom opravdu zestabilizovali tu situaci a vnímali to, jakým způsobem v terénu ty problémy běží, a byli ochotni a schopni je na téhleté naší nejvyšší úrovni řešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy a s přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já budu také, dámy a pánové, pane ministře, velice rychlá, protože rozhodně je potřeba, abychom to dnes stihli. Chci tady přednést stanovisko Pirátů, kdy my dlouhodobě se sociálním službám věnujeme, a je to velice důležitá novela. A také se na ní ukázalo, jak naše republika přešlapuje na místě. A říkám schválně republika, protože to není jen otázka toho, co my rozhodneme tady v parlamentu, ale i otázka toho, jak ty věci jsou připravené a přijímané v terénu napříč Českem.
Velice jsme rádi za ty změny, které míří na podporu péče doma, na podporu možnosti zůstat co nejdéle doma, a podpoříme všechny pozměňovací návrhy, které jdou tímhle směrem. Zjednoduší, aby lidé, kteří jsou ať už vážně nemocní, nebo třeba i v závěrečné fázi života, si mohli skutečně vybrat a mohli doma co nejdéle zůstat, pokud chtějí. To je velmi důležité a je tam i řada prvků zjednodušování. A za to jsme rádi.
Co naopak v těch pozměňovacích návrzích považujeme za rizikové, jsou věci, které budou potřeba v nějaké podobě udělat, ale nebyly úplně dodebatované. A já, protože nechci, aby se tady rozjela debata, tak jenom velice, velice stručně zdůrazním, my dnes nemáme žádné skutečně jasně stanovené ani personální, ani materiálně technické standardy v těch sociálních službách. Některé normy, standardy jsou stanovované, když se vypisují výzvy, když se vypisují různé možnosti čerpat peníze, tak k tomu jsou navázané podmínky, ale obecně ty personální, anebo tím odborným slovem materiálně technické standardy nemáme. A co to znamená? A to je poslední věc, kterou chci tady zdůraznit. Znamená to, že řada lidí žije i třeba skoro celý život, protože když jsou to lidi se zdravotním postižením a žijí v takzvaném domovu pro osoby se zdravotním postižením, tak někdy i celý život prožijí ve čtyřlůžkovém pokoji. V něčem, co by myslím nikdo z nás úplně nepovažoval za domov. Protože prostě čtyřlůžák není místo, kde si najdete aspoň svůj koutek, svoje soukromí. A tato novela měla být krok právě směrem k takovým standardům, směrem i k tomu, abychom postupně přešli, přinejmenším v případě takovýchto lidí, kteří žijí roky v nějakém zařízení, na standard vyšší. Aspoň tak já jsem tu debatu vnímala.
A teď je tam pozměňovací návrh, myslím, že to je písmeno G4, které tyto standardy vyjímá, ruší se takzvané zmocnění ty standardy vydávat, a já na tom chci ukázat, že navzdory tomu, že je mi jasné, že by to způsobovalo řadu potíží, tak by se hýbala ta cesta k tomu, v jaké zemi chceme žít a jaký život chceme nabídnout lidem, kteří to mají obtížné a o které se stát stará v sociálních službách. Na tom příkladu lidí s těžkým zdravotním handicapem jsem chtěla ukázat, že mě v těchto případech třeba ty vícelůžkové pokoje, které tam stále jsou, přijdou, že nejsou dobře a že bychom jako Česká republika měli být schopni zajistit lepší standard. Alespoň ty pokoje dvoulůžkové.
A tuhle debatu vynětím toho skrze ten pozměňovací návrh G4 podle mě zase rušíme, zase se několik let nepovede. Tak to je jeden příklad něčeho, co za nás je velká škoda a kvůli čemu budeme na konci zvažovat, zda tu novelu podpoříme, nebo nikoliv. Protože byť tam opravdu spousta věcí jde směrem k těm domácím službám, podpoře toho, aby člověk mohl zůstat doma, a ke zjednodušení fungování sociálních služeb, tak pak jsou tam jiné pozměňovací návrhy, kde se budeme zdržovat, nebo budeme proti, a podle toho, co přesně projde, učiníme na závěr rozhodnutí. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy řádné. Jan Síla je připraven se svým vystoupením. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, páni ministři, já už nebudu opakovat ty technikálie, které tady přede mnou moji předřečníci všichni předvedli a zmínili a spíš se budu věnovat takové jakési filozofické úvaze ohledně této novely, která se dotýká zdravotní péče, a nejen zdravotní péče jako takové, ale celého systému zdravotnictví, jehož součástí je pochopitelně starost nebo péče o přestárlé občany.
Bohužel nám zdravotnictví přestává fungovat, to vidíme všichni, vzhledem ke špatné dostupnosti různých specialistů, dlouhodobým čekáním na operace a tak dál, mohl bych tady jmenovat všecky ty problémy zdravotnictví. Já si myslím, že zatím žádná vláda otevřeně nepředstavila komplexní vizi zdravotnického systému jako celku, včetně péče o seniory. Nebyli jsme se zatím schopni dohodnout na jakémsi společném postupu napříč politickým spektrem. Pokud nebude předložena představa obyvatelům této země, zásadní vize zdravotnictví, pak Česká republika se nedočká novely zdravotnických zákonů a tyto se stávají jen hrou politických marketérů pro tu či onu stranu lobbistů a podnikavců se zdravím na téma, jak doslova zase obalamutit voliče bez konkrétního smysluplného a dlouhodobého programu.
Tato země potřebuje ve zdravotnictví základní vizi neboli cíl, ke kterému budeme chtít směřovat v průběhu dalších třiceti let, to za prvé. Cílem zdravotnického systému musí být co nejdelší doba dožití v plnohodnotném zdraví s co nejpozdějším nástupem zdravotních potíží a pokud nastanou, udržet jejich závažnost na co nejnižší úrovni, se kterou si poradí péče v rodinách, a to je ze všeho nejdůležitější, a když už to nepůjde, tak potom domácí péče pod kontrolou praktického lékaře.
Zdravotní potíže spojené s opotřebením lidského organismu a degeneraci různých tělesných orgánů, kdy se zdravý člověk změní v pacienta, nelze zatím odvrátit. Ono pořád platí proti věku, není léku. Existuje však prokazatelná možnost, jak jej oddálit do pozdějšího věku. Tato země potřebuje vytyčit strategii neboli cesty, jak toho dosáhnout, to znamená shodnout se a určit způsob fungování a financování nejen zdravotní péče jako takové, ale celého zdravotního systému jako složitého komplexu služeb zajišťující fyzické i duševně zdraví obyvatel naší země, ale také péči o přestárlé spoluobčany.
Pokrok v medicíně přináší nové možnosti léčby a záchranu životů, která by dřív byla nemyslitelná, ale tato snaha je stále bohužel nákladnější. Podle filozofie PR makerů vlády je hlavním argumentem zvyšování spoluúčasti pacientů, přeloženo do lidštiny - nutnost přesvědčit lidi, aby si zdravotní péči platili dobrovolně stále více, čili fakt, že je financování systému jasně neudržitelné, a proto nestačí současné zdravotní pojištění, které musíme každý povinně platit.
Začalo se v devadesátých letech stomatologií a nyní se již bude připlácet za hotelové služby a následně stále na větší a větší díl poskytované skutečné péče. Mimochodem, záměrně říkám zdravotní péče, protože změna tohoto termínu na zdravotní službu byla zavedena v zákoně č. 372 proto, aby mohla být zdravotní péče zařazena mezi komerční služby jako kadeřnictví, pedikúru nebo autoopravárenství. Je zajímavým fenoménem, který by stál za analýzu, proč ceny medicínských technologií strmě rostou geometrickou řadou. Pro celý civilizovaný svět platí, že všechny výrobky, které jsou na celém světě vyráběny, modernizovány, inovovány, přičemž jsou aplikované nové technologie, robotizace, digitalizace a tak dál, jsou vždy ty nové výrobky zdraženy pouze o malý kousek nad inflací, recentní inflací.
Proč podle filozofie myslitelů a různých poradců vlád ODS a TOP 09 dražší metody inovace, robotizace a digitalizace v medicínských technologiích také neznamenají zdražení pouze o malou částku na inflaci? Nabízí se Occamova břitva. Volně řečeno, ta nejjednodušší hypotéza je ta nejpravděpodobnější. A nabídnu vysvětlení. Zdraví je ten nejcennější poklad, který každý z nás dostane do vínku, protože zdraví je základní předpoklad šťastného života. Jak praví klasik... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Rozumím a prosím Poslaneckou sněmovnu, aby se ztišila na levé i na pravé části spektra.
Prosím, pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Jan Síla: Děkuju. Zdravý chudák je šťastnější než bohatý nemocný král. A zde nacházíme zdůvodnění nepřiměřeného zvyšování a na celém světě neufinancovatelného růstu cen medicínských technologií, léků, péče a tak dál. PR makeři, výrobci a podnikatelé se zdravím tuto premisu nejen znají, ale důsledně ji zneužívají. Navíc dobře vědí, že zdravotnictví je silné politikum a v případě problémů s vysokými cenami pomůže vždy ta která vláda, pokud chce přežít. Dostáváme se do velkého problému, a tím je demografický vývoj, snižování porodnosti a zvyšování průměrného věku dožití, stárnutí populace. Situace bude gradovat a za deset let... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já poprosím, aby u stolku u pana ministra a u pana zpravodaje, aby byl klid. Pokud potřebujete vyřešit některé věci, prosím, abyste šli do předsálí.
Vás poprosím, pane poslanče, abyste pokračoval.
Poslanec Jan Síla: Situace bude gradovat a za deset let začnou ty největší problémy, protože demografii neobelžeme. Právě Bismarck v osmdesátých letech 19. století zavedl povinné sociální... (Odmlka pro velký hluk a shon v sále.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak a já už v tuto chvíli budu muset zazvonit (Předsedající zvoní na zvonek.) a budu asi pravděpodobně jmenovat. Já poprosím paní kolegyni Pastuchovou, pana kolegu Hendrycha, zdali by se mohli ztišit, znovu poprosím paní předsedkyni Schillerovou, zdali by mohla přenést své diskuse do předsálí, protože pan poslanec Síla by rád měl klid na projednávání toho, co nám chce říct.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Síla: Děkuju. Průběžný systém financování důchodů se rozhodně nehroutí. Bude fungovat za jakéhokoliv stavu ekonomiky, to je jeho výhoda. Bohužel důchodový fond není oddělen od státního rozpočtu, takže přebytky stát spotřebuje a deficity dotuje. Ovšem drobná nevýhoda zde taky existuje, že výše důchodů je silně závislá na ekonomice a výkonnosti té které ekonomiky a hlavně na demografii.
Dnes projednáváme novelu systému zajištění péče o tu nejzranitelnější část našich obyvatel, seniorů, zákon o sociálně-zdravotním pomezí, který má řešit aktuální problémy spojené s oddělenými systémy péče pro jednotlivé pacienty. Počítá s propojením sociálně-zdravotnických služeb, což má umožnit poskytování komplexní péče v léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech pro seniory, centrech duševního zdraví. Má napravit dlouhé roky neřešenou situaci spolupráce agend dvou sousedních a pod programem velmi blízkých ministerstev. Legislativní změna má propojit a vzájemně koordinovat sféry sociální a zdravotní péče, které dosud byly vždy oddělené. K poskytování sociální péče se bude moci přihlásit jak zcela nový poskytovatel, tak i dosavadní poskytovatel sociálních služeb či dosavadní poskytovatel pouze zdravotních služeb. Ale přitom se zvýšily možné ceny za pobyt v domovech, týdenních stacionářích, azylových domech a také za stravu.
Náklady na provoz rostou a do financování se budou více zapojovat také rodiny potřebných. Před bohulibým představením této novely se však skrývá byznys se stářím a demencí, který čekají dobré časy. Nejde přitom o žádnou dobročinnost. Rodina za péči o své příbuzné v těchto centrech platí značné částky měsíčně. Podle expertů jsou Alzheimercentra ideálním způsobem, jak zhodnotit už vydělané peníze, a stát by na příspěvcích vydal také minimálně o 7 miliard korun ročně, jak jsem si dohledal. Je to podnikání, které je odolné hospodářským krizím. Není příliš pravděpodobné, že by vědci v dohledné době na stáří či demenci nalezli lék. Zároveň je pro rodinu mimořádně obtížné se postarat o nemocného v určitém stadiu, protože člověk pak vyžaduje čtyřiadvacetihodinovou péči. Stále více podnikatelů zvažuje, jak se do tohoto byznysu také vložit.
SPD považuje péči o přestárlé osoby jako základní povinnost v prvé řadě rodiny a dále státu. Stát předloženou novelou řeší problematiku stárnoucí populace komerčním způsobem... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče.
Poslanec Jan Síla: Mám vůbec pokračovat?
Místopředseda PSP Jan Skopeček: To je na vás. Ale já se pokusím ztišit sál.
Kolegyně, kolegové, i ten hlouček po levé části našeho jednacího, poprosím, aby se utišil, případně přenesl diskuse do předsálí. Opravdu pan poslanec má problém v tomto ruchu pokračovat. A já se mu nedivím. Tak děkuju.
Poslanec Jan Síla: Děkuji. Stát předloženou novelou řeší problematiku stárnoucí populace komerčním způsobem, což v konečném důsledku bude přínosem pouze pro bohaté, kteří budou mít na zaplacení nestandardně vybavených domovů seniorů, a hlavně bohatý zisk pro podnikatele se zdravím. Jde totiž o další krok ke komercionalizaci zdravotní péče, ve které opět pokračují vlády ODS a TOP 09. Rozdělení kvality péče o nemohoucí seniory na pro bohaté a ty, co na to nemají. Z těchto důvodů pro tuto novelu nemůžu zvednout ruku. Děkuji za pozornost, nebo spíš za nepozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První vystoupí paní poslankyně Pastuchová.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem se odhlásila, abychom stihli hlasovat a abychom to stihli opravdu. Ale neodpustím si jenom své ctěné kolegy tady požádat, aby se při hlasování zaměřili na pozměňovací návrh A3.1 paní poslankyně Bačíkové. Tento pozměňovací návrh byl na poslední chvíli dán do systému. Na výboru pro sociální politiku paní poslankyní, vaším prostřednictvím, nebyl moc odůvodněn. Tak já vám řeknu, o co v něm jde. Jde o to, že domovy pro seniory, které nedostávají dotace na provoz, by měly mít možnost inkasovat od klientů poplatky za pobyt v libovolné výši. Nyní jsou ty ceny zastropované. Ale co mě daleko víc trápí, je, že zároveň by padla i stávající podmínka, podle které musí seniorovi zůstat alespoň 15 procent z důchodu, a nově by si mohl provozovatel sáhnout na celý důchod. Já vás prosím, abyste pro to nehlasovali, protože si myslím, že každý klient, i když zaplatí třeba jeho rodina za tu službu hodně, by měl mít lidsky nárok, aby mu na to kafe, pedikúru nebo kadeřníka zbylo aspoň těch 15 procent. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní se hlásí pan ministr do rozpravy.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já se moc omlouvám. Já musím do rozpravy, protože s ohledem na to, že původně byla zamýšlená účinnost toho zákona od 1. ledna, tak musím načíst legtechy, legislativně technické změny. A načtu je tedy i do těch věcí, které se týkají tady kolegů s pozměňovacími návrhy, aby to dávalo případně v případě schválení pozměňovacího návrhu vůbec celé logiku. Tak se moc omlouvám, ale budu se snažit být velmi rychlý.
To znamená, ve sněmovním tisku 704 se provedou tyto úpravy: V části první čl. II bod 1 se slova "k 31. prosinci 2024" nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona", slova "před 1. lednem 2025" se nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona" a slova "od 1. ledna 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". Dále v části první čl. II bod 2 se slova "od 1. ledna 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". V části druhé čl. IV bod 1 se slova "před 1. lednem 2025" nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona", slova "k 31. prosinci 2024" se nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona" a slova "od 1. ledna 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". V části druhé čl. IV bod 2 se slova "před 1. lednem 2025" nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona". V části druhé čl. IV bod 3 se slova "před 1. lednem 2025" nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona". V části třetí čl. VI bod 1 se slova "před 1. lednem 2025" nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona" a slova "od 1. ledna 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". V části třetí čl. VI bod 2 se slova "od 1. ledna 2025" nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". V části třetí čl. VI bod 3 se slova "od 1. ledna 2025" nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". V části třetí čl. VI bod 4 se slova "před 1. lednem 2025" nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona" a slova "od 1. ledna 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". V části čtvrté čl. VII se slova "dnem 1. ledna 2025" nahrazují slovy "první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení".
V pozměňovacím návrhu obsaženém v usnesení garančního výboru číslo 168 z 50. schůze konané 19. června 2024, tisk 704/2, se provedou tyto úpravy: V bodu 2.8 se slova "před 1. lednem 2025" nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona" a slova "od 1. ledna 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". V bodu 2.10 se slova "do 31. ledna 2025" nahrazují slovy "po dobu 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona" a slova "před 31. lednem 2025" se nahrazují slovy "ve lhůtě 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona". Bod 2.11 se zrušuje.
V pozměňovacím návrhu poslankyně Andrey Babišové vedeném ve sněmovním tisku 704 pod číslem sněmovního dokumentu 5254 se provedou tyto úpravy: v bodu 2 se slova "k 31. prosinci 2024" nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona", "před 1. lednem 2025" se nahrazují slovy "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona" a slova "od 1. ledna 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona".
V pozměňovacím návrhu poslankyně Andrey Babišové vedeném ve sněmovním tisku 704 pod číslem sněmovního dokumentu 5256 se provedou tyto úpravy: v bodu 35 se slova "dnem 1. ledna 2025" nahrazují slovy "první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení".
V pozměňovacím návrhu poslankyně Jany Bačíkové vedeném ve sněmovním tisku 704 pod číslem sněmovního dokumentu 5405 se provedou tyto úpravy: v bodu 3 se slova "od 1. ledna 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona".
V pozměňovacím návrhu poslankyně Jany Bačíkové vedeném ve sněmovním tisku 704 pod číslem sněmovního dokumentu 5428 se provedou tyto úpravy: v bodu 4 se slova "dnem 1. ledna 2025" nahrazují slovy "první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení".
V pozměňovacím návrhu poslance Víta Kaňkovského uvedeném v sněmovním tisku 704 pod číslem sněmovního dokumentu 5393 se provedou tyto úpravy: slova "před 1. lednem 2025" se nahrazují slovy "před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona". Slova "po 1. lednu 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". A slova "od 1. ledna 2025" se nahrazují slovy "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona." Je to z důvodu zdržení legislativního procesu - to se říkalo od počátku. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy končím.
Ptám se, zda je zájem o případná závěrečná slova ze strany navrhovatele či zpravodaje? Nevidím, nevidím nikoho.
Přikročíme tedy k hlasování.
Já jenom upozorním, že mě pan předseda Benda informoval, že je dohoda napříč našimi kluby, že tento bod dojednáme, i kdybychom překročili tři čtvrtě na dvě, kdy bychom měli přistoupit k volbám.
Nicméně nyní poprosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, a poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil své stanovisko. Jinak se zeptám, jestli byl zaznamenán návrh na vrácení normy do druhého čtení, případně návrh na zamítnutí?
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, členové vlády, návrh na zamítnutí ani vrácení garančnímu výboru podán nebyl.
Já vás v tuto chvíli seznámím s návrhem hlasovací procedury tak, jak ji doporučuje výbor pro výbor pro sociální politiku jako garanční výbor:
(1.) jako první bychom měli hlasovat návrhy legislativně technických úprav tak, jak byly načteny ve třetím čtení,
(2.) dále budeme hlasovat B1,
(3.) B2,
(4.) B3, v případě schválení B3 je nehlasovatelné C2,
(5.) jako pátý bod C2,
6. B4,
7. D3, v případě schválení D3 je nehlasovatelné A2, C1, D1, D2 a G2,
(8.) dále budeme hlasovat C1,
(9.) dále D1,
10. D2, v případě schválení D2 je nehlasovatelné G4,
(11.) za další budeme hlasovat E1, v případě schválení je nehlasovatelné písmeno H a A3.1,
12. bod H, v případě jeho schválení je nehlasovatelné A3.1,
13. pozměňovací návrh A3.1,
(14.) dále E2,
(15.) E3, v případě schválení E3 je nehlasovatelné A2, A3.2 až A3.5,
16. A3.2 až A3.5,
17. bod F,
18. G1,
19. G2 s výjimkou G2.4,
(20.) za další G4, v případě schválení G4 je nehlasovatelné A1 a G2.4,
(21.) za další A1.5,
22. G2.4,
23. G3,
24. G5,
25. bod I,
26. bod J,
27. bod K,
28. A1 s výjimkou A1.5,
29. bod L, v případě, že bude schváleno písmeno L, měli bychom hlasovat bod A2 v takto upraveném znění,
30. bod A2,
31. hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Ptám se, zda je návrh na jiný postup, na jinou proceduru? Nikoho nevidím, že by takový návrh měl. (Ťukání karet do lavic.)
Ano, zaznamenal jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Zároveň jsem zagongoval.
Dovoluji si navrhnout, abychom si odhlasovali proceduru, se kterou nás právě pan zpravodaj seznámil.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, abychom takovýmto způsobem postupovali? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 269, bylo přihlášeno 178 poslanců, pro hlasovalo 177, proti nebyl nikdo. Návrh procedury byl přijat.
Poprosím tedy, pane poslanče, abyste přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a řekl k nim své stanovisko.
Poslanec Vít Kaňkovský: Jako první budeme hlasovat návrhy legislativně technických úprav, jak je přednesl pan ministr a poslanec Marian Jurečka.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro legislativně technické úpravy? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 270, bylo přihlášeno 181 poslanců, pro hlasovalo 162, proti 18. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Následuje hlasování o bodu B1 pana místopředsedy Aleše Juchelky, jde o zveřejňování příjmů poskytovatelů sociálních služeb za hrazené zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění v registru sociálních služeb. Garanční výbor: nedoporučuje.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 271 bylo přihlášeno 182 poslanců, pro hlasovalo 86, proti 93. Návrh nebyl přijat.
Pan poslanec Volný bude hlasovat s náhradní kartou číslo 34. Prosím, pokračujte.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále budeme hlasovat bod B2, také pana kolegy Aleše Juchelky, zavedení institutu nemocničního ombudsmana do zákona o zdravotních službách. Garanční výbor: nedoporučuje.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zahajuji hlasování... (Ministr Jurečka: Nesouhlas.) a ptám se, kdo je pro... Pardon, pardon, zmatečné hlasování (číslo 272).
Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Teprve teď zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 273 bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 86, proti 61. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Další budeme hlasovat pozměňovací návrh kolegy Aleše Juchelky. V případě jeho schválení je nehlasovatelné C2. Jedná se o zavedení psychosociální podpory jako volitelná základní činnost a zároveň se definuje v § 3. Stanovuje zároveň požadavek na odbornou způsobilost pracovníků vykonávajících tuto činnost v rozsahu minimálně 500 hodin psychoterapeutického výcviku. Stanovisko garančního výboru je: nedoporučuje.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 274 bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 87, proti 55. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh paní místopředsedkyně Olgy Richterové, označení C2. Je to obdobná problematika jako v předchozím, pouze nárok na psychoterapeutický výcvik je v rozsahu 300 hodin. Stanovisko výboru: nedoporučující.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 275 bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 86, proti 55. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh B4 kolegy Aleše Juchelky. Jedná se o prodloužení fungování dětských domovů pro děti do tří let do konce roku 2025. Stanovisko výboru je: nedoporučující.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 276 bylo přihlášeno 181 poslanců, pro hlasovalo 84, proti 28. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh kolegyně Andrey Babišové, označení D3. V případě jeho schválení je nehlasovatelné A2, C1, D1, D2 a G2. Jedná se o znovuzavedení výjimek pro poskytování zdravotních služeb bez oprávnění v sociálních službách.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko? (Zpravodaj: Stanovisko výboru je: nedoporučují.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 277 bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 84, proti 92. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh C1 paní místopředsedkyně Olgy Richterové, která navrhuje rozšíření sociálně-zdravotních služeb na terénní služby a pro azylové domy, a rovněž se rozšiřuje oprávnění pro odbornost 913 na léčebně rehabilitační péči, nutriční terapii a paliativní péči. Výbor přijal nedoporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 278, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 86, proti 71. Ani tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Následuje D1 paní kolegyně Andreji Babišové, která navrhuje zrušení modifikace kontraktační povinnosti pro poskytovatele ošetřovatelské péče. Výbor zaujal nedoporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 279, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 86, proti 92. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále budeme hlasovat D2 také kolegyně Andreji Babišové. Navrhuje registrujícímu orgánu dát před rozhodnutím o zrušení registrace povinnost poskytnout poskytovateli lhůtu ke zjednání nápravy, například v případě dočasného nesplnění minimálního personálního standardu. Výbor nezaujal stanovisko k tomuto návrhu.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 280, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 85, proti 52. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Následuje pozměňovací návrh kolegyně Lenky Dražilové v označení E1. V případě jeho schválení je nehlasovatelný bod H a bod A3.1. Paní poslankyně navrhuje úpravu ustanovení zrušující maximální úhrady pro poskytovatele, kteří nečerpají dotace. Rozšiřuje se výčet dotací, kterých se to týká. Výbor nezaujal stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Neutrální.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 281, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 84, proti 76. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Protože byl návrh zamítnut, můžeme hlasovat bod H paní kolegyně Jany Pastuchové, která navrhuje úpravu ustanovení zrušující maximální úhrady pro poskytovatele, kteří nečerpají dotace. Výbor nezaujal stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 282, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 86, proti 82. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále budeme hlasovat výborové usnesení pod bodem A3.1, které zrušuje stanovenou maximální hranici úhrad pro poskytovatele, kteří nečerpají dotace z veřejných zdrojů. Výbor nezaujal stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Neutrální.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 283, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 32, proti 143. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále budeme hlasovat bod E2 paní kolegyně Lenky Dražilové, která navrhuje odklad účinnosti zákona č. 164/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jenom upozorňuji, že tato již nabyla účinnosti k 1. 7. 2024. Výbor zaujal nesouhlasné, nedoporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 284, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 87, proti 94. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Další hlasování, bod E3 paní kolegyně Lenky Dražilové. Navrhuje se navýšení sazeb za přestupky související se zrušením maximálních úhrad pro poskytovatele, kteří nečerpají dotace, a dále se upravuje ustanovení o přestupcích v oblasti poskytování sociálních služeb a pravidla stížnostní agendy. Výbor zaujal souhlasné stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 285, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 87, proti 95. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrhy výboru A3.2 až A3.5, které také upravují podmínky přestupků a stížnostní agendy v oblasti sociálních služeb. Výbor nezaujal stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Neutrální.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování 286, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 93, proti 1. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Budeme pokračovat bodem F kolegy Jiřího Navrátila, který navrhuje zrušení ustanovení upravující počet a bližší složení inspekčního týmu v sociálních službách. Výbor zaujal doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 287, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 159, proti 2. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dostáváme se k bodům G. Jako první G1 kolegyně Jany Bačíkové, která navrhuje, aby se v domovech pro osoby se zdravotním postižením uskutečnily oddělené prostory výlučně pro děti. Výbor zaujal doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 288, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 182. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dále G2, bez G2.4, také kolegyně Jany Bačíkové. Navrhuje se legislativní zakotvení služby komunitního charakteru. Výbor zaujal doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 289, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 163, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Další pozměňovací návrh G4 kolegyně Jany Bačíkové. Navrhuje se z vládního návrhu zákona vypustit zmocnění ke stanovení personálních a materiálně technických standardů prováděcím právním předpisem. Výbor zaujal doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 290, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 176, proti 4. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Protože jsme schválili G4, přesuneme se až k bodu G3 také kolegyně Jany Bačíkové, kdy se navrhuje prodloužit období, v rámci kterého poskytovatel zajišťuje stanovený rozsah dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách, a to z dosavadního jednoho kalendářního roku na dva roky.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanoviska? (Zpravodaj: Stanovisko výboru: doporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 291, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 179, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Následuje G5 také kolegyně Jany Bačíkové. Navrhuje se odstranění bariér sloučení zaměstnaneckých pojišťoven tak, aby rozhodnutí o sloučení pojišťoven náleželo do kompetence jejich správních rad, a aby je bylo možné učinit v době, kdy jsou v dobré hospodářské kondici. Výbor nezaujal stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko, zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 292, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 128, proti 6. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Následuje pozměňovací návrh pod bodem I pana kolegy Martina Dlouhého. Zavádí se nová povinnost poskytovatele, která spočívá v respektování osobnostních práv klientů sociální služby a aktivní ochraně těchto práv. Výbor zaujal doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko nebo zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 293, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 179, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Další hlasování bod J pana kolegy Igora Hendrycha. Navrhuje se stanovit, že rozsah sociálních služeb na území kraje financovaný z veřejných rozpočtů odpovídá potřebám obyvatel kraje. Výbor zaujal nedoporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko nebo zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 294, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 84, proti 93. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Vít Kaňkovský: Následuje bod K pana ministra a poslance Mariana Jurečky, kde se navrhuje, že úkony péče o zdraví, která by si mohl dělat člověk doma sám, ale nemůže kvůli svému handicapu, případně by mu je mohl poskytovat rodinný příslušník, lze poskytovat i prostřednictvím edukovaného pracovníka v sociálních službách. Výbor zaujal doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 295, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 180, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Další hlasování A1.5 vypadává, takže následuje hlasování o bodu L, který jsem předkládal já s kolegy. Navrhuje se u center duševního zdraví upřesnění výčtu ustanovení, na jejichž základě lze čerpat prostředky z veřejných zdrojů, a zároveň došlo ke zpřesnění definice poskytovatelů, na které dopadá přechodné ustanovení. (K pultíku přichází zástupce legislativy a poslanec Kaňkovský gestikuluje k předsedajícímu.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak jenom porada s legislativou. Prosím o strpení.
Poslanec Vít Kaňkovský: Tak se velmi omlouvám, ono těch bodů A1 je trošku víc, takže jestli bych mohl poprosit ještě o hlasování o bodu A1 bez A1.5. To mě zmátlo. Tento návrh obsahuje několik formálních změn: úprava odkazu zmocnění k podpisu realizace poskytování sociálních služeb. To znamená, jde o takové rozšíření legtech, je to návrh výboru a výbor zaujal doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 296, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 163. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vracíme se k bodu L, jak jsem jej představoval. Jedná se o centra duševního zdraví, upřesnění příjemců dotací. Výbor zaujal doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 297, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 181. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Jako poslední pozměňovací návrh bychom měli hlasovat výborový A2, a to ve znění právě schváleného bodu L. Týká se to těch zmiňovaných center duševního zdraví. Výbor zaujal doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 298, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 181, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Poslanec Vít Kaňkovský: Takže jsme se vyrovnali se všemi pozměňovacími návrhy a měli bychom nyní hlasovat zákon jako celek.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, o všech návrzích bylo hlasováno.
Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Já vám přečtu návrh usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 704 ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro návrh takového usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 299, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 97, proti 19. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas.
Tím končím projednávání tohoto bodu. (Poslanec Benda gestikuluje.)
Pan předseda Benda se hlásí. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený, pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, využiju situace, kdy je nás tady maximální možné množství, s procedurálním návrhem za koaliční kluby, který jsem avizoval opozici, abychom dnes jednali i po 19. hodině a meritorně rozhodovali o zákonech po 19. hodině, čímž říkám, že je to do jednadvaceti.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zazněl procedurální návrh, budeme o něm hlasovat.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový procedurální návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 300, bylo přihlášeno 183 poslanců, pro hlasovalo 96. Návrh byl přijat.
Nyní bychom se měli dostat k volebnímu bloku, který měl původně započít v 13.45. Nicméně měli jsme zdržení kvůli předchozímu bodu.
Prvním volebním bodem je
Aktualizováno 22. 1. 2025 v 12:21.