(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

167.
Vládní návrh zákona o implementaci předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu (zákon o digitalizaci finančního trhu)
/sněmovní tisk 692/ - třetí čtení

Místo stolku zpravodajů už zaujal pan ministr, poprosím, aby si vypnul mikrofon, a zpravodaj garančního výboru poslanec Jiří Havránek.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 692/3, který byl doručen 18. září 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 692/4. Táži se tedy navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy?

Pan ministr zájem nemá, nebo má? Já nevím, jestli teď ta gestikulace byla určena mně. Pane ministře, máte zájem o vystoupení, nebo nemáte? Nemáte, děkuji.

Otevírám rozpravu, do níž se přihlásil pan poslanec Novák a pan poslanec Hrnčíř a také pan zpravodaj, který má přednostní právo v tu chvíli, a proto předávám nejdříve slovo jemu. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Havránek: Krásný den, kolegyně, kolegové. Já jsem se přihlásil až teď do rozpravy, protože jsem nechtěl zneužívat pouze seznámení s tím, jaké byly průběhy výboru. Nicméně velký den pro kryptoměny v České republice je tu, celosvětově jsme ho zažili včera poprvé. Kurz bitcoinu překonal magickou hranici 100 000 dolarů. My si ho užijeme, věřím, dnes na plénu Poslanecké sněmovny a pak nás čeká ještě Senát.

Implementace nařízení MiCA a DORA na začátku projednávání v Evropské unii, to je hlavní meritum tohohle tisku, v podstatě vyvolávaly mnohé rozpaky opravdu jak ze strany spotřebitelů, tak ze strany jednotlivých kryptopodnikatelů, a sluší se poděkovat a zmínit, že toto celé bylo dotaženo za našeho českého předsednictví a já za to děkuju týmu pana ministra financí, zejména odboru pana Tomáše Niederleho, protože odvedli opravdu skvělou práci.

Nyní stojíme na konci legislativního procesu implementace těchto dvou tisků 692, 694 a ke klíčovým pozměňovacím návrhům se vyjádřím až u toho druhého tisku.

Nicméně přesto, proč vlastně mluvíme - a myslím, že všichni, protože těch otců úspěchu je teď opravdu celá řada - o velké kryptoměnové revoluci, protože doposud byl pohled státu a jeho institucí na kryptoměny poměrně rezistentní, protože přesto Česká republika je a vždycky byla jedním ze světových center celého odvětví, v první těžební půlhistorii, první a hlavně nejlepší hardwarová peněženka, trezor, největší firmy prodávající krypto bankomaty, české burzy coinmate, pak hardwarové a softwarové firmy jako třeba Brains, SatosiLabs nebo General Bytes, které právě dělají ty zmíněné kryptobankomaty.

Proč to tu celé říkám? Poslední měsíc řešíme české a německé platy. Někdo se tomu směje, jiný počítá, jaká je reálnost toho celého příběhu. Ale právě to, co tu dnes řešíme a proč mluvím o tom, že v tomto jsme opravdu špičkou vlastně v celé Evropě, je právě ten důvod, že moderní technologie a jejich podpora jsou věcí, která má smysl a která právě má nám pomoci dohánět ten rozdíl, ať už s Německem či s dalšími státy. Klíčové je vytvářet optimální podmínky pro nová odvětví. Virtuální aktiva jsou jednoznačně tímhle prostorem a i z toho důvodu, že opravdu je to naší českou ne prioritou, ale opravdu zlaté české ručičky v tomto odvětví velmi dobře fungují. A těší mě, že i zde na galerii hostů mnozí z těchto lidí v tuhle chvíli sedí.

Poslední věc. Nastavením příznivé regulace rychlým licenčním řízením nejenže udržíme aktuální kryptofirmy v České republice, ale můžeme taky motivovat další společnosti k přesunu do České republiky. Jsou to kroky pro to, aby počet držitelů kryptoměn, kterých je aktuálně cirka čtyři sta až pět set tisíc, rostl. Jsou to taky klíčové kroky a to je pro mě osobně přiznám se ještě důležitější, aby výkon tohoto segmentu ekonomiky, který je na cirka třiceti miliardách ročně, i nadále rostl.

Důležitá věc - můžeme přilákat i další firmy ze světa. To je jasná cesta k tomu, jak z České republiky udělat neoddiskutovatelnou evropskou jedničku v oblasti kryptoměn. Dneska bezesporu děláme, co je třeba pro budoucnost České republiky. A já děkuju za to, že tu jste, děkuju všem, kteří tomu pomáhají, a děkuju i za to, že podpoříte oba dva tyto tisky a jednotlivé pozměňovací návrhy při následných hlasováních. (Velký potlesk, ministři Baxa a Kupka tleskají vestoje.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano. Nyní vystoupí další přihlášený v obecné rozpravě, a tím je pan poslanec Hrnčíř.

Prosím vás o ztišení, kolegyně a kolegové, a vám dávám slovo. Prosím.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k tomuto projednávanému tisku. Nařízení MiCA, které dramaticky mění pravidla hry na trhu s kryptoaktivy, si vynutilo přijetí právě projednávaného zákona o digitalizaci finančního trhu a přidruženého adaptačního zákona. Tyto právní předpisy, jež vstoupí v platnost 30. prosince 2024, představují nejpřísnější mezinárodní standardy pro obchodování s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé v Evropské unii se budou muset registrovat a sbírat údaje o prodávajících a kupujících, aby zamezili praní špinavých peněz a ztížili obcházení unijních sankcí. Úřady pak díky těmto pravidlům získají přístup k některým transakčním údajům. Tento zákon má za úkol regulovat trh s kryptoaktivy pod dohledem České národní banky a posílit ochranu spotřebitelů v této oblasti. Stanovuje požadavky na odbornou způsobilost včetně schopnosti srozumitelně vysvětlit zákazníkům povahu kryptoaktiv, poskytovat relevantní informace a doporučení.

Vášně vzbudily především pozměňovací návrhy k adaptačnímu zákonu. Jeden z nich, který by umožnil licencovaným obchodníkům s kryptoaktivy otevírat účty v bankách, vedl k bouřlivým debatám i na rozpočtovém výboru. Zástupce České národní banky vyjádřil obavy, že by to narušilo smluvní volnost bank, které by pak nemohly odmítnout obchodníka jako klienta.

Další návrh předpokládá tříletý časový test pro daňové osvobození přímo z prodeje kryptoaktiv, přičemž osvobozeny budou příjmy do 100 000 korun za zdaňovací období, tak jak ostatně tomu je u dalších finančních instrumentů. Nařízení MiCA definuje 10 klíčových služeb v oblasti kryptoaktiv, jako jsou úschova, správa, provoz burz, směnáren, management portfolia nebo poradenství. Tyto služby mohou být nabízeny pouze na základě povolení podle čl. 63 nařízení MiCA. Adaptační zákon zavádí novou kategorii povolení pro služby spojené s virtuálními aktivy. Služby, které nařízení nepokrývá, budou nyní vyžadovat speciální povolení udělované finančním analytickým úřadem. Žadatelé musí mimo jiné prokázat spolehlivost, bezdlužnost a složit jistotu ve výši 250 000 korun.

Já bych chtěl říct, že za klub SPD tento zákon podporujeme, včetně pozměňovacích návrhů, protože se domníváme, že srovnání podmínek s ostatními finančními instrumenty pod dohledem České národní banky je správné. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní ještě vystoupí s přednostním právem pan místopředseda Skopeček a pak následuje pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl podpořit legislativu, která v těch následujících bodech je obsažena. Chci podpořit i to, co přinesl Jirka Havránek, kolega Havránek, a to je to, že se doufejme ten časový test a že vznikne právo na to mít bankovní účet pro společnosti, investory a lidi pohybující se kolem kryptoměn.

Byly to koneckonců dvě hlavní překážky, které dlouhodobě lidé z tohoto odvětví a podnikatelé, investoři z tohoto odvětví považují za dvě hlavní překážky proto, aby mohli působit v České republice. Já jsem tady s touto komunitou uspořádal v minulosti myslím si že dva semináře, na kterých jsme právě tuto problematiku identifikovali jako ty největší překážky, které brzdí rozvoj bitcoinu, a respektive kryptoměn, abychom byli přesnější, v České republice.

A v tomto kontextu je třeba si připomenout a zdůraznit, že Česká republika, už to tady zaznělo, je místem, je zemí, ze které pochází celá řada velmi úspěšných lidí a velmi úspěšných firem, které často vyvíjejí velmi sofistikované zejména aplikace, IT produkty, které se týkají, které souvisejí s tématem kryptoměn. A je zřejmé, že z logiky fungování těchto kryptoaktiv jsou to firmy, jak se dneska moderně říká, s takzvanou vysokou přidanou hodnotou.

Ať se nám to líbí nebo ne, ať se to někomu líbí nebo ne, tak kryptoměny ze světa nezmizí. A nezmizí ze světa jenom proto, že se Česká republika bude tvářit, že neexistují, že s nimi nechce mít nic společného. Pokud bychom to dopustili, tak se stane pouze jediná věc. Ti lidé, kteří dneska podnikají v tomto oboru v České republice, ty firmy s vysokou přidanou hodnotou, které kolem kryptoměn v České republice působí, tak změní jurisdikci. Prostě přemístí se do zemí, které kryptoměny nebudou ignorovat, přesunou se do jurisdikcí, které pro ně budou přijatelnější a stabilnější, předvídatelnější a z České republiky odejdou. Myslím si, že by to byla velká škoda, zvlášť v dnešním světě, kdy poškozujeme tradiční průmysl, který vysokými cenami energií a dalšími regulacemi, který ztrácí svoji konkurenceschopnost. A těžce hledáme další ekonomická odvětví, která by nějakou přidanou hodnotu, ekonomický růst, mohla přinést. Ve chvíli, kdy se v České republice, nechci říct zničehonic, ale překvapivě je tu komunita, která je v tomto sektoru velmi úspěšná, tak je podle mého názoru ji potřeba především podpořit.

To, že stát, respektive že se státní instituce na kryptoměny dívají trošičku skrz prsty nebo se snaží nějakým způsobem o regulaci a snaží se je brzdit, ono je to trošku logické. Protože když se podíváme vlastně na smysl toho, proč ty jednotlivé kryptoměny vznikaly, tak ten důvod je často ten, že investoři, lidé, viděli, jak se některé centrální banky, jak se některé státy ke svým měnám chovají, jak začínají provádět měnovou politiku. Když se podíváme na to, jakým způsobem se začala měnová politika měnit po velké finanční krizi v roce 2008, tak bylo zřejmé, že tu prostě budou lidé, kteří se nebudou chtít spoléhat pouze na státní peníze, ke kterým se stát a centrální banky chovaly tak, že hrozilo a také se to ukázalo, že přijde po těch netradičních měnově politických nástrojích doba vysoké inflace. Tak jsou lidé prostě, kteří vyhledávají jiné příležitosti a jiné alternativy vůči státním penězům nebo penězům, které jsou emitovány a regulovány a řízeny ze strany centrálních autorit, nejčastěji centrálních bank.

Takže pro mě je ten svět kryptoměn i takovým jakýmsi vzdorem vůči tomu státu, vůči státním institucím. Je to nějaký projev snahy nalézt svobodnou měnu. Jakkoliv přiznávám, a nemyslím si, že se kryptoměny včetně toho nejznámějšího bitcoinu, stanou někdy v dohledné budoucnosti náhradou státních peněz. Jednak si myslím, že to ten stát nebude chtít dopustit a že existuje i celá řada důvodů, proč se tomu tak nestane. Už jenom z toho titulu, že bitcoin dneska má takovou hodnotu a ty predikce, které jsou očekávané, říkají, že jeho hodnota poroste dál, že by ti lidé, kteří ho drží, byli hloupí, kdyby ho začali používat jako prostředek směny, protože málokdy se připomíná, že peníze hrají několik rolí, nejsou jenom prostředkem směny, ale jsou i uchovatelem hodnoty. A dneska ten bitcoin respektive ta role uchovatele hodnoty u toho bitcoinu samozřejmě převyšuje motiv ho používat jako náhradu měny. Ale bez ohledu na to, že se pravděpodobně bitcoin standardní měnou nestane, tak není důvod mu v České republice - a ostatním kryptoměnám, abych byl spravedlivý - házet klacky pod nohy, není důvod se tvářit, že neexistuje, když existuje a existovat bude a dál se rozvíjet bude. A je hloupost nějakým způsobem brzdit podnikatelské investorské prostředí, které v České republice na tom může poměrně slušně růst.

To mé vystoupení není žádné investiční doporučení a sám jsem přesvědčen, že do bitcoinu by měli investovat lidé, kteří se tomu věnují, kteří o tom něco vědí. V zemi, kde běžní střadatelé stále nechávají více peněz na běžném případně termínovaném účtu, jsou určitě vhodnějšími investičními alternativami jiné finanční produkty než volatilní kryptoměny, ale to už je jiná záležitost. Prostě máme tady komunitu, která do bitcoinu investuje, která s bitcoinem podniká, která bitcoin rozvíjí, a byla by škoda o takovou komunitu v České republice přijít. A proto jsem velmi rád, že po těch letech prvotních debat na tom semináři se nám podařilo ty pozměňovací návrhy skutečně dostat sem do Poslanecké sněmovny do třetího čtení a komunitě, která se kryptoměnám v České republice věnuje, dát důvod pro to, aby tu zůstala, aby svoji činnost a podnikání rozvíjela, aby neodcházela někam jinam do zahraničí. Děkuju za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s přednostním právem pan zpravodaj Havránek a následuje pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Havránek: Já už s dovolením jenom načtu návrh legislativně technických úprav. Konkrétně se jedná o úpravu účinnosti tohoto vládního návrhu podle § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, kdy v § 27 se účinnost zákona nově navrhuje takto: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení."

Lehce odůvodním. Návrh zákona s největší pravděpodobností nestihne do 30. prosince projít celým legislativním procesem a tímto legislativně pozměňovacím technickým návrhem se stanovuje účinnost dnem vyhlášení. Opravdu věřím, že se to stihne co nejdříve.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A nyní pan předseda Michálek s přednostním právem.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na pana místopředsedu Skopečka a odbydu si tím jedním vystoupením komentář ke všem těm návrhům zákonů, které mají dopad právě na kryptoměny.

Piráti určitě podporují krypto jako novou oblast, která patří do - a to tady nevzpomínám na kolegu Vymazala, to je dlouhodobá naše politika... Je to prostě nová oblast, která může být v tom technologickém sektoru oblastí, ve které jsou Češi úspěšní, a v takové situaci je potřeba podpořit. To znamená, doplňuje to nějaký ten ekosystém nových technologií, startupů, kde jsme jako Piráti navrhovali zaměstnanecké akcie a lepší podmínky pro zakládání čipových továren, kde chceme podpořit jak to, aby tady byly zakládány nové výrobny čipů, tak aby tady byli i ti jejich poddodavatelé, například pro továrnu v Drážďanech.

My tedy budeme podporovat jak ten návrh, který zavádí povinnost bankovních ústavů zřídit účet pro právnické osoby, které se věnují kryptoměnám, aby se tady neopakovala situace, že někdo má úspěšný byznys v této oblasti a nějaká banka se rozhodne mu zrušit bankovní účty a kvůli tomu Česká republika přijde o firmu, která má šanci celosvětově uspět a přinášet samozřejmě tady potom i vysoce kvalifikované pracovníky.

Stejně tak podporujeme návrh na to, aby se srovnalo zdanění v oblasti příjmu ze strukturovaného fondu. Samozřejmě je to větší otázka z hlediska toho, abychom nastavili férové zdanění například práce a kapitálových příjmů, a myslím si, že toto je věc, které se budou muset budoucí vlády ještě věnovat tak, abychom nebyli v situaci, že někdo každý den chodí do práce, například do Lidlu, a my mu zdaníme jeho příjem 30 až 40 procenty, a někdo jiný tedy investuje do jiných aktiv, ze kterých neplatí takřka žádné daně. To by asi bylo opravdu nežádoucí.

A stejně tak musíme vyřešit i ty aspekty protikorupční, protože je pravda, že kyberaktiva jsou zneužívána v některých případech praní špinavých peněz. Je potřeba podpořit naši policii a státní zástupce, aby v takovýchto případech jejich zneužívání dokázali zasáhnout, dotrekovat, kam ty prostředky tečou, a orientovat se na stejné úrovni, na které jsou dneska ti kyberútočníci a kyberpodvodníci. A samozřejmě kyberměny mají i svoje ekologické aspekty tak, aby do nich byly promítnuty dopady do životního prostředí, protože ta těžba kyberměn samozřejmě spotřebovává energii a ta vytváří emise, ty vedou ke globálnímu oteplování a to produkuje spoustu negativních dopadů, včetně řádění živlů a povodní, sucha a tak dále. Takže je potřeba, aby tyto aspekty byly zahrnuty v budoucí politice státu ke kyberaktivům.

A dále jsem chtěl říct, že stát by měl navázat v podstatě na tu filozofii, která je za tím, čili na blockchain, tak, aby začal využívat více i ty blockchainové technologie při zajištění integrity dat, protože není žádný důvod, proč by stát nemohl využít princip blockchainu například u ověřování podpisu u různých notářských knih tak, aby bylo opravdu zajištěno, že když je zápis u těchto právních profesionálů, tak že tam nejsou žádná prázdná okénka, ale že to je pevně spojeno v podstatě pomocí šifrovacích technologií a je zajištěno, že v konkrétním čase byl vložen konkrétní záznam s konkrétním obsahem.

Takže domnívám se, že toto jsou dílčí kroky, které budou posilovat konkurenceschopnost České republiky v oblasti technologií, blockchainu, kryptoaktiv a dalších podobných. A proto je Pirátská strana jednoznačně podporuje. To ostatně vyjádřil i náš předseda Zdeněk Hřib tím, že se účastnil této velké konference, která probíhala v Praze, a naše podpora v tomto ohledu je jasná. Děkuji. (Velký hluk v sále.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy a nikoho neeviduji, tak rozpravu končím. Je zájem o závěrečné slovo, pane ministře? Nikoliv. Pane zpravodaji? Také ne.

Přikročíme tedy k hlasování o návrzích. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a nyní prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Nebude to vůbec složité, protože v souladu s usnesením rozpočtového výboru ze 49. schůze bychom měli postupovat následujícím způsobem:

Nejprve, protože nebyl podán žádný návrh na zamítnutí, bychom měli hlasovat o legislativně technických úpravách, jež jsem tu načetl, následně hlasovat o pozměňovacím návrhu A z usnesení rozpočtového výboru číslo 385, který se právě týká také úprav účinnosti u jednotlivých paragrafů, k němu stanovisko výboru bylo doporučující, a následně bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Evidovala jsem zájem o vaše odhlášení, proto jste všichni odhlášení, tak vás upozorňuji, že je potřeba se znovu přihlásit identifikačními kartami. Má někdo jiný návrh procedury nebo námitku k proceduře? Nikoho nevidím. Opět ji považuji za natolik snadnou, že pokud není námitek, tak ji nebudu dávat hlasovat. Nikdo nenamítá, takže můžeme přikročit k hlasování o jednotlivých návrzích. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Nejprve tedy budeme hlasovat o návrzích legislativně technických úprav, které jsem zde podle § 95 odst. 2 jednacího řádu načetl.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 338, přihlášených 169 přítomných, pro všech 169. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Nyní druhé hlasování - pozměňovací návrh garančního rozpočtového výboru jedním hlasováním en bloc, je to jeden pozměňovací návrh. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr: Souhlas.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, stanoviska zazněla.

Zahájila jsem tedy hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? (Něco třesklo, když ministr Blažek usedal na židli.)

Hlasování číslo 339, přihlášených je 172 přítomných, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Nemáme tady nějaký úraz? Jste v pořádku?

Poslanec Jiří Havránek: Ne. Pan ministr spravedlnosti je pouze těžká váha.

Nicméně poslední hlasování k návrhu zákona jakožto celku.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, o všech návrzích bylo hlasováno.

Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o implementaci předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu - zákon o digitalizaci finančního trhu - podle sněmovního tisku 692, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 340 přihlášeno 174 přítomných, pro 173, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Uzavírám projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 22. 2. 2025 v 22:51.