(pokračuje Věra Kovářová)

31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 789/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Marek Výborný. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Předkládaný návrh zákona reaguje na poznatky vzešlé z výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu. Skutečně se do značné míry jedná o technickou novelu, která reaguje na poznatky z praxe. Jednou z mnoha činností SPÚ, jak moc dobře víte, jsou převody majetku, a to jak ve formě nárokových převodů, tak i převodů, které jsou realizovány na základě výkonu vlastnických práv.

Kdybych měl shrnout pro váš přehled základní věci, které jsou v novele uvedeny, tak je to zrušení možnosti převodu zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách, kdy lhůta pro podání žádosti o převod pozemku uplynula 31. prosince 2018 a zbývající žádosti se průběžně vyřizují. Také zrušení možnosti převodu pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků.

Dále se jedná o rozšíření pravomocí krajských pozemkových úřadů rozhodovat v řízeních o pozemkových úpravách. Rád bych připomněl, že pozemkové úpravy jsou jedním z klíčových opatření, která realizujeme průběžně, a mají pozitivní efekt jak na krajinu samotnou, na dostupnost lesů, tak ale třeba také v rámci protierozních opatření nebo protipovodňových opatření. Toto všechno je velmi důležité. My tady rozšiřujeme pravomoci krajských pozemkových úřadů.

Dále upravujeme stanovení nájemného nebo pachtovného za využívání zemědělských pozemků - a to i prostřednictvím vyhlášky Ministerstva zemědělství - tak, abychom se mohli chovat s péčí řádného hospodáře a zároveň nebyli těmi, kteří budou extendovat nebo budou navyšovat pachtovné obecně.

Dále se jedná o úpravu způsobu úhrady kupní ceny, kdy podle navrhované úpravy je kupující nově povinen uhradit plnou výši kupní ceny před podpisem kupní smlouvy.

Dále zakotvení obecné působnosti Státního pozemkového úřadu v oblasti monitoringu eroze. Je to jeden z velkých problémů, kterým čelíme, a to je právě monitorování jednotlivých erozních událostí. My jsme už v posledním roce vytvořili jakousi osvětovou edukační kampaň směrem ke starostům. Komunikujeme se Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv tak, abychom dokázali monitorovat erozní události. To ne proto, abychom jenom trestali, ale také proto, abychom dokázali opakovaným erozním událostem předcházet, abychom tam dokázali realizovat opatření, která dokážou půdu ochránit.

Součástí návrhu je také novela zákona č. 139/2002 Sb. Tam je cílem zakotvení práva zaměstnanců Státního pozemkového úřadu, kteří provádí aktualizace BPEJ, ke vstupu a vjezdu na dotčené pozemky.

Jedna věc, která je zcela konkrétní. Touto novelou také umožníme bezúplatný převod pozemků na obce v případě rozšíření veřejných pohřebišť. To jsou prostě věci, které patří k životu, a dneska se s tím některé obce potýkaly, takže podle této novely bychom mohli bezúplatným převodem pozemky pro rozšíření veřejného pohřebiště na obce převádět.

Tolik tedy jenom základní informace ke sněmovnímu tisku 789. Už tady čeká řadu týdnů na projednání. Jsem připraven teď na diskusi v prvním čtení, ale samozřejmě i potom na projednávání v rámci zemědělského výboru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Tomáš Dubský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Dubský: Děkuji, vážená paní předsedající. Milé kolegyně, kolegové, pan ministr vás podrobně seznámil s návrhem novely. Snad jen doplním, že novela byla projednána vládou a schválena 28. srpna 2024 a nám byla doručena 4. září pod číslem 789.

Jako zpravodaj tady velice kladně vnímám navýšení vstřícnosti od Státního pozemkového úřadu směrem k samosprávám, směrem k obcím i směrem k zemědělcům. Myslím, že vše podstatné tedy zaznělo již v proslovu pana ministra. Tolik ode mne na úvod, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Josef Kott a poté pan poslanec David Pražák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, navážu na slova pana ministra a v první části svého vystoupení v podstatě zrekapituluji své vyjádření jako zpravodaje poslaneckého klubu, o čem v podstatě novela o Státním pozemkovém úřadu vypovídá a čím se zabývá. Předkládaný návrh novely zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, reaguje na poznatky vzešlé z výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu. Návrh cílí především na racionální zefektivnění procesu a způsobu převodu nemovitého majetku.

Stávající právní úprava obsahuje ustanovení týkající se nárokového převodu pozemků v zahrádkářských osadách, k jehož uplatnění však již vypršela lhůta, a tudíž se stává nadbytečným i neaplikovatelným. Stejně tak vypršela lhůta pro možnost bezúplatného převodu pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků. Tato ustanovení se proto ze zákona vypouštějí.

Mezi majetkem státu, který nelze převádět podle § 6, se nově zařazují pozemky tvořící rezervu státních pozemků nabyté směnou nebo koupí pro potřeby pozemkových úprav nebo zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh k zákonu č. 416/209 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.

Součástí navrhované úpravy je rovněž snaha urychlit prověření majetku státu, který podle zákona nelze převádět ve vztahu k možným překážkám stanoveným v § 6 zákona podle jejich dalších převodem.

S ohledem na možnou nečinnost nebo rozpor ve vyjádření dotčených orgánů v rámci zaslaného požadavku na prověření majetku státu byla do zákona vtělena možnost ověření zákonných překážek samotným SPÚ z veřejně dostupných informačních systémů.

S převody majetku souvisí také úprava způsobu úhrady kupní ceny, kdy podle návrhu ke kupní smlouvě je povinen kupující uhradit zálohu v plné výši kupní ceny před podpisem kupní smlouvy.

Ve spojení s úpravou se (ruší?) stávající nadbytečná ustanovení týkající se zřízení zástavního práva k zajištění závazků kupujícího. Aktuální právní úprava stanovuje minimální procentuální výši při stanovení nájemného jako 2,2 procenta z ceny pozemku. Nově nebude v zákoně uvedena konkrétní sazba, ale výše bude nově určována vyhláškou Ministerstva zemědělství pro jednotlivé výrobní oblasti, které vyhláška rovněž stanoví. Cílem je nájem zvýšit na úroveň současných cen.

O čem tady hovořil pan ministr je to, že i součástí návrhu je také návrh novelizace zákona č. 139/2002 Sb., jejímž cílem je zakotvení práva zaměstnanců Státního pozemkového úřadu provádějících aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek ke vstupu a vjezdu na dotčené pozemky.

Poslední věcí, který návrh řeší, že zakotvuje obecnou působnost Státního pozemkového úřadu v oblasti monitoringu eroze a upravuje a zavádí některé pojmy spojené se změnou názvosloví (?), s územním plánováním a (ve) stavebním právu.

Vzhledem k tomu, že dneska na ty zemědělské zákony máme víc času než jindy, tak bych si dovolil v podstatě o této poslední záležitosti - a to je o monitoringu eroze - připravil jsem si takovou trochu podrobnější analýzu, kdy bych chtěl vyzdvihnout možnost, kterou dneska Státní pozemkový úřad má a kterým mu dáváme nová práva a povinnosti pro to, aby ochrana přírody, pozemkové úpravy, ale i další záležitosti týkající se jeho náplně byly vyplněny.

Takže současné nastavení ochrany půdy před vodní erozí. V současné době mají (na) zemědělské hospodaření vliv především opatření, která podmiňují vyplácení dotací a legislativní normy formulované v zákonech České republiky, které řeší odpovědnost uživatelů a vlastníků půdy. Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu DZES zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou přírody a jsou součástí kontroly podmíněnosti, takzvané Cross Compliance. Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytující plné výše přímých podpor, některých podpor programu rozvoje venkova, to znamená, že je to takzvaná osa 2, a některých podpor společné organizace trhu s vínem stanovené v příloze číslo 2 nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 1306/2013, jež obsahuje tyto tematické okruhy, kterými jsou voda, půda, zásoba uhlíku, krajina, minimální úroveň péče. V roce 2023 je stále v legislativě závazné znění standardu DZES 5 uvedený nařízením vlády č. 48/2017 Sb., ve znění nařízení vlády č. 126/2018 Sb. a nařízení vlády č. 84/2023 Sb. s následně vymezenými požadavky. Žadatel zajistí: v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,1 do 4 hektarů - to jsou takzvaně širokořádkové plodiny - která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 hektary; b) kukuřice, brambory, řepy, bobů, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti víc jak 4 hektary, které obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy, a c) řepky olejné a ostatních obilovin pěstovaných bez použití odpovídající ochranné půdotvorné technologie pro plodiny o velikosti od 2,1 do 4 hektarů. Dále se jedná o kukuřici, brambory, řepu, bob setý a sóju, slunečnici, čirok pěstované bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 hektarů, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 hektary. Dále se jedná o kukuřici, řepu, bob setý, slunečnici a čirok pěstovaný bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro velikosti od větší než 4 hektary, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 hektary, nebo výměra, která je z ní více jak 50 procent pokrytá erozně ohroženou půdou. Znění standardu DZES 5 účinné od 1. 1. 2019 reflektuje některé problémy, na které je dlouhodobě upozorňováno, a výsledky z monitoringu eroze zemědělské půdy je potvrzují. Jedná se příliš o benevolentní hodnotu přípustné ztráty půdy erozí, která byla někdy vyšší osmkrát, než jsou erodology a pedology doporučovány, a nyní jsou upraveny na hodnotu čtyřikrát vyšší.

S tímto související nedostatečná výměra ploch s vymezenou erozní ohrožeností byla pouhých 11 procent z orné půdy a nyní se zvyšuje na 25 procent, na které je nutno v rámci dodržování půdoochranných opatření a na závěr i o nedostatečnou účinnost některých opatření, kterými lze jeho požadavky splnit (?). Potřebný směr nastavení protierozní ochrany by měl být na základě zjištění vyplývající právě z monitoringu eroze zemědělské půdy, který dále zjišťuje Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy a který byl spuštěn právě pro získání a vyhodnocení objektivních informací o rozsahu problémů s erozí s účinností politik v této oblasti. V rámci posunu v nastavení protierozní ochrany byla v platnosti od 1. 7. 2021 vyhláška č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí. Tato vyhláška stanovuje řešení erozního ohrožení vodní erozí a dále způsob hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí, přípustnou míru erozního ohrožení vodní erozí a opatření k jeho snížení. Na opakované erozní události nastalé po 1. 7. 2021 evidované v systému monitoringu eroze zemědělské půdy se tak vztahuje tento nový legislativní předpis, který je v gesci Ministerstva životního prostředí.

Pak zde vlastně v rámci důvodové zprávy je souhrn závěrů předkládané zprávy. Dlouhodobý provoz monitoringu eroze zemědělské půdy je založené na kontinuálním sběru dat o erozních událostech a podmínkách jejich vzniku, umožňuje popsat příčiny a trendy ve vzniku erozních událostí, a to i se zahrnutím odlišných období s různými meteorologickými klimatickými podmínkami v rámci vegetačního roku v jednotlivých letech. Současně pokrývá jak drobné změny v nastavení protierozní ochrany, tak i ty výraznější, které jsou například na zavedení redesingu (redesignu?), protierozní vyhlášky a jiné. Data a závěry monitoringu eroze jako uceleného souboru pozorování je vhodné reflektovat a využít v nastavování podmínek pro další období.

Monitoring eroze zemědělské půdy se jako proces i nadále rozvíjí. Do procesu monitoringu je zapojen pravděpodobnostní model eroze, který umožňuje identifikovat lokality nehlášených erozních událostí, které jsou po následné terénní rekonsekci zavedeny do databáze erozních událostí. Dále je implementována identifikace srážek k erozním událostem z radarových odrazů, které umožňuje efektivní identifikaci srážky v rozsahu celé České republiky a rozlišuje tak soubor dat popisující příčiny vzniku erozních událostí.

Souhrnný přehled výsledků a závěrů monitoringu eroze zemědělské půdy prováděného dle platného znění metodického postupu a jeho vyhodnocení za rok 2023 uvádí následující přehled. Vzhledem k nárůstu erozních událostí ve fázi setí či přípravy na setí je vhodné uvažovat o obecných půdoochranných technologiích bez ohledu na typ plodiny.

V obecnosti je třeba implementovat agrotechniky, které zajišťují vyšší drsnost půdy, prokořenění, pokryv půdy a stabilitu půdních agregátů v době setí hlavní plodiny. U plodin nejčastěji monitorovaných v rámci erozních událostí - jak jsem již říkal, je to kukuřice, řepka, brambory, řepa a mák, které se označují jako širokoseté plodiny - zavádět technologii zajišťující pokryv průběhu celého vegetačního období. Erozní události vznikají převážně na půdách, které jsou podle plošného mapování BPEJ silně náchylné k erozi. Tato vlastnost je dána. Na takových lokalitách je tedy nezbytné udržovat tyto půdy v maximálních kvalitativních vlastnostech dané jejich pogodezí (kohezí?). K tomu je možné přispět i vhodnou skladbou osevních postupů, což kopíruje rozložení velikostí DPB v rámci České republiky. Má-li omezování velikosti DPB přinést pozitivní efekt a pomoci v zajištění protierozní ochrany, pak je nejlépe zajistit pestrou mozaiku pěstovaných plodin a jejich střídání, to znamená dodržování osevního postupu tak, jak je to nastaveno u zemědělských podniků, které v podstatě využívají víc než pětihonný osevní postup a které v rámci toho, že mají dostatečnou živočišnou výrobu, zapojují do osevního postupu i plodiny, které v podstatě řeší na jednu stranu jak kvalitativní parametry, které zasahují do půdy, tak potom samozřejmě věci týkající se v důsledku stálé pokryvnosti půdy tak, aby nedocházelo k vodní erozi. Toto jsem říkal. Zároveň však přetrvává výrazný podíl plochy NEO a na těchto DPB je to až 50 procent. Tyto výsledky potvrzují již dřívější doporučení rozdělit kategorii MEO, to znamená půdy ohrožené, na rozdíl od toho, jak jsem zde říkal, NEO - to jsou neohrožené půdy - na podkategorie a jejich výměru dále rozšiřovat. Také je třeba zvážit protierozní opatření aplikovaná na MEO plochách ve vztahu ke konkrétním plodinám, a to i v kontextu výše uvedených podkategorií DZES (?), dlouhodobě docházejících ke strategii výskytu erozních událostí s opatřením různých variant pásů a obsetí. Jejich roční zastoupení se pohybuje v rozsahu 2 až 5 procent. Před změnou v roce 2019 se pohybovalo roční zastoupení v rozsahu 15 až 18 procent. Tento pokles pravděpodobně souvisí s tím, že tato opatření v rámci DZES 5 nejsou využívaná v takové míře. Meziročně roste evidence škod, takzvaných offside efektů erozních událostí. Z tohoto pohledu je potřeba si uvědomit i to, že erozní události nepoškozují jen zemědělský půdní fond, ale způsobují i škody mimo něj. Erozní události nastávají jak po erozně nebezpečných deštích, to znamená, srážka je vyšší než 12,5 milimetru intenzity nebo 6,25 milimetru za 15 minut, to znamená v přepočtu vlastně 24 milimetrů za hodinu. Toto se ukázalo u 55 procent případů, tak po srážkových událostech nedosahujících těchto parametrů, a to je zbývajících 45 procent.

Zároveň je patrný trend nárůstu výskytu intenzivnějších srážek v České republice, který odpovídá i datům aktualizovaného faktoru erozní účinnosti deště, takzvaného r-faktoru, který v místech výskytu erozních událostí odpovídá hodnotě v přepočtené aktualizaci 50 megajoule na hektar. Výsledky monitoringu tak potvrzují nutnou potřebu zahrnutí aktuálních dat a pravidelnou aktualizaci podkladové vrstvy eroze, ve které se promítá aktuální riziko nadlimitních erozních procesů. Vzhledem k nárůstu intenzivních srážkových událostí je však třeba uvažovat o diverzifikaci protierozní ochrany, a to v širší míře využíváním organizačních opatření na zemědělské půdě, navržených dle zásad protierozní ochrany, a také z pohledu chráněných objektů, jako jsou vodní zdroje, intravilány obcí, významné krajinné prvky, u kterých je vyžadována ochrana koncipovaná na principech n-letých srážkových úhrnů. Takto může být zajištěna vysoká efektivita investic do protierozních opatření.

Tady bych se vrátil k tomu, že je velice dobře, že v rámci doprovodných usnesení i v rámci přesunu finančních prostředků Ministerstvo zemědělství vyšlo částečně vstříc požadavku poslanců napříč politickým spektrem a navýšilo finanční prostředky do kapitoly Ministerstva zemědělství a aspoň částečně jsme vylepšili paralyzující stav, který tam byl po prvním nástřelu, který měl v podstatě do jisté míry paralyzovat investice, které jsou buď rozjeté, nebo které jsou připravovány, anebo které by se měly do budoucna připravovat. Takto může být zajištěna vysoká efektivita investic do protierozních opatření, jak jsem říkal, a v roce 2023 bylo předáno Ministerstvu životního prostředí sedm lokalit erozních událostí, u nichž došlo k opakování po nabytí účinnosti vyhlášky č. 240/2021 Sb. Ve čtyřech případech byl v lokalitách spuštěn aktivní režim vyhlášky a z výsledků monitoringu eroze je patrná vysoká náchylnost zemědělské krajiny ke vzniku erozních událostí, jejichž následky nejsou vždy jen poškození zemědělského půdního fondu, ale i ostatních funkčních součástí krajiny a sídel. Z těchto důvodů Je potřeba zavádět do praxe půdoochranné agrotechniky a postupy, které umožní efektivní zemědělskou výrobu spolu s efektivní ochranou jedné ze základních podmínek zemědělské produkce, a to je zemědělská půda.

Monitoring eroze zemědělské půdy - jak už jsem zde o tom hovořil, v podstatě je to společný projekt Státního pozemkového úřadu a VÚMOP, který je zajišťován na základě příkazu číslo 15/2012. Tady je nějaké číslo jednací 70615/2012-MZe-13311 ministra zemědělství. V uvedeném příkazu jsou stanoveny povinnosti týkající se erozních událostí a ty mají být po zjištění nového výskytu události zaznamenány a vloženy na webový portál, dále zpracovány a vyhodnoceny.

Dále bylo příkazem uloženo každoročně předkládat závěrečnou zprávu obsahující analýzy příčin vzniku monitorovaných událostí a návrh preventivních opatření. Samotný proces monitoringu eroze zemědělské půdy je prováděn na základě schváleného metodického postupu, ve kterém jsou stanoveny povinnosti a míra zapojení jednotlivých organizací. Do celostátní geografické databáze monitorovaných událostí se ukládají informace o prostorové a časové lokalizaci událostí a popis atributové informace na různých úrovních detailnosti pro různé úrovně zpracování a vyhodnocování.

Databáze monitoringu eroze zemědělské půdy je živá, stále narůstající databáze, která je pracovníky VÚMOP udržována konzistentní pro možnost zpracování statistických analýz, ze kterých jsem v podstatě tyto všechny záležitosti, o kterých vám tady teď přednáším, čerpal. Monitoring eroze slouží především k analýze příčin vzniku monitorovacích událostí a navrhování vhodných opatření pro zmírnění jejich negativních účinků na úrovni jednotlivých událostí i na národní úrovni. Je předpoklad, že se v procesu analýz vzniku příčin vybraných událostí podaří identifikovat společného jmenovatele, využitelného pro definování obecně platných opatření na národní úrovni.

Evidence může rovněž sloužit samozřejmě v kontextu analyzovaných příčin vzniku monitorovaných událostí i jako zpětná vazba pro hodnocení účinnosti protierozních opatření uplatněných v rámci DZES 5 a jako vhodný podklad pro rozhodování například v rámci výše zmíněných pozemkových úprav. Monitoring eroze zemědělské půdy a jeho výstupy slouží mimo jiné jako podklad pro Státní zemědělský intervenční fond při výběru subjektů ke kontrole. V rámci dosavadního průběhu - kontinuálně od roku 2012 -monitoringu eroze zemědělské půdy byly identifikovány lokality, na kterých dochází k opakovaným erozním událostem a zároveň hospodařící subjekty neřeší prevenci proti opakování těchto událostí.

Na tento stav reagovalo Ministerstvo zemědělství vydáním metodického postupu, řešícího zařazování částí monitorovaného DPB s projevem eroze na MEO a SEO - jak už jsem říkal, to jsou ty více či méně ohrožené oblasti - který má za cíl zefektivnění implementace ochrany zemědělského půdního fondu před erozí a jejími následky, sledování projevů eroze s možností reakce na konkrétní nebo dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou v některých z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z kontroly podmíněnosti. V roce 2023 bylo identifikováno 506 hektarů těžko postižitelných ploch a následným posouzením dle metodiky bylo 407 předáno na Ministerstvo zemědělství jako návrh na zpřísnění erozní ohroženosti vymezené v rámci DZES 5.

Pak je tady zpracován ještě poměrně podrobný závěr. Jestli bude zapotřebí, tak vám ho zde ještě představím, ale v tuto chvíli bych asi ukončil svůj projev s tím, že nakonec bych si dovolil zeptat se na jednu otázku - jestli na ni nedostanu odpověď teď, samozřejmě se na to budeme ptát na zemědělském výboru - a to se jedná vlastně o převod pozemků, o kterých tady hovořil pan ministr, protože jsou pozemky, které dlouhodobě obhospodařuje třeba Český rybářský svaz. To znamená, že to jsou nějaké rybníky, které v podstatě nikomu neslouží. Oni se o ně dlouhodobě starají, vlastně udržují ráz krajiny, snaží se v podstatě zadržet vodu v krajině. Jsou to včelaři, kteří mají různě včelíny postavené na stejných pozemcích, které nejsou doposud vypořádány, a podle informací některých členů Českomoravské myslivecké jednoty jsou to i bažantnice, které také jsou na těchto pozemcích. A když jsme zde naposledy řešili zákon a snažili jsme se s kolegy připravit pozměňovací návrhy buďto na oznamovací povinnost pro současné pronajímatele o prodeji takovéhoto majetku, anebo i přednostní právo na prodej, tak se nám dostalo vlastně odpovědi, že by tyto problémy nebo tyto záležitosti mohl vyřešit zákon o zemědělském půdním fondu, kde bychom mohli řešit tyto záležitosti.

Domnívám se, že to nejsou velikosti pozemků, které by nějakým významným způsobem ohrozily vyřešení této situace, a těm současným pronajímatelům, kteří se o to dlouhodobě starají a kteří to udržují v nějakém stavu, který je podle informací vždy lepší, než kdyby to vlastně nemělo nějakého pronajímatele zodpovědného. Tak by to vyřešilo do budoucna i ty záležitosti, že by skutečně spravovali svůj majetek, a možná se v některých případech o ten majetek starali lépe než o ten, který mají zatím dočasně dočasně svěřený. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec David Pražák.

Ještě než mu dám slovo, přečtu omluvy: omlouvá se Babišová Andrea od 18.30 ze zdravotních důvodů, Berkovcová Jana od 16 hodin - pracovní důvody, Brož Lubomír od 15.30 do 18.00 - pracovní důvody, Fifka Petr od 18.30 - pracovní důvody, Kobza Jiří od 15.15 - rodinné důvody, Kolovratník Martin od 16.30 - pracovní důvody, Koten Radek od 13.30 do 21 hodin - pracovní důvody, Králíček Robert od 15 do 21 hodin - pracovní důvody, Voborská Milada od 16 hodin - pracovní důvody, Volný Jan od 15 hodin - zdravotní důvody, Vomáčka Vít celý jednací den - pracovní důvody, Vondrák Ivo od 15 hodin - rodinné důvody.

Z členů vlády se omlouvá Martin Baxa od 15 do 17 hodin - pracovní důvody, Ženíšek Marek od 15 do 16.30 - pracovní důvody. Toliko omluvy.

Nyní je na řadě pan poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, pane ministře, já se budu věnovat některým věcem, co říkal pan ministr v úvodním slově, a to jsou hlavně pozemkové úpravy, které tam padly, protože všichni víme, že Státní pozemkový úřad je stěžejní pro to, aby nám mohly v regionech probíhat státní komplexní pozemkové úpravy. Takže já první část vystoupení vezmu od historie po vývoj pozemkových úprav a dostanu se i k takovému rozboru jednoho článku zajímavého, který komplexní pozemkové úpravy bere z pohledu ochrany přírody a krajiny.

Tady předmětem pozemkových úprav v nejširším slova smyslu byly v minulosti různé technické úpravy v terénu, sledující ve svých důsledcích vytvoření optimálních půdních celků, především za účelem zvýšení produktivity zemědělství, zaokrouhlení pozemků a sjednocení jejich hranic jakožto ochrana před povodněmi.

Proto v období zhruba od roku 1860 byla zemědělská půda podrobována různým technickým operacím v pořadí, jak probíhaly v historickém vývoji, a to scelováním pozemků, agrární operace, hospodářsko-technické úpravy pozemků a konečně pozemkové úpravy, jak jsou známy v dnešním pojetí.

Přitom všechny zmíněné lidské zásahy do půdního fondu lze zjednodušeně označit za pozemkové úpravy, ovšem s přihlédnutím k dobovým poměrům, v nichž probíhaly. Scelování pozemků a agrární operace od druhé poloviny 19. století, stav a struktura půdního fondu v českých zemích vytvořená historickým vývojem poskytovala již poměrně omezené možnosti pro pokračování v extenzivním vývoji zemědělské výroby. Dosavadní vývoj se vyznačoval rozšiřováním zemědělské plochy a v jejím rámci hlavně orné půdy na úkor lesů. Ještě v první polovině 19. století se její plocha v Čechách zvětšila o téměř 300 000 hektarů, avšak v letech 1845 až 1896 vzrostla výměra zemědělské půdy již jen o 35 000 hektarů.

Využití celého půdního fondu Čech pro zemědělství se již téměř nezměnilo a potřebné změny se ve druhé polovině 19. století uskutečnily v rámci dosažené výměry zemědělské půdy. Zemědělská půda byla a je hlavní kategorií půdního fondu. Již zákon č. 88/1869 Sb., o úpravě daně pozemkové, rozlišoval následující kultury: pole, louky, zahrady, chmelnice, vinice, pastviny, řeky, lesy, jezera, močály, rybníky s hospodářským užitkem, parifikáty, což byla půda dočasně odňatá hospodářské produkci, a v neposlední řadě neplodná půda. K hlavním druhům půdních kultur patřila orná půda, louky, zahrady, vinice a pastviny.

Rozhodující skutečností bylo, že stav půdního fondu byl v polovině 19. století stabilizován a možnosti jeho rozšiřování byly omezeny. Přesto zbývala určitá možnost, spočívající ve strukturálních změnách a ve využívání stávajícího zemědělského fondu, a to rozšiřováním ploch orné půdy i zahrad na úkor ploch luk a pastvin.

Pro vývoj zemědělství v druhé polovině 19. století byl charakteristický značný pohyb půdy, respektive změny v pozemkové držbě. Koncem 19. století absolutní většinu tvořili držitelé s nejmenší výměrou půdy do 2 hektarů, spolu s vlastníky půdy o výměře 2 až 5 hektarů jich bylo víc než 80 procent z celkového počtu, ale patřilo jim pouze 17 procent půdy v českých zemích. Tyto pozemky malorolníků, ale i sedláků byly většinou rozdrobené, čímž se povětšinou špatně obdělávaly, a tím měly i menší výnosnost. Někde měly z hospodářského hlediska nevhodný tvar, špatný přístup a velkou vzdálenost od usedlostí. Naproti tomu početně slabou skupinu tvořili držitelé půdy nad 100 hektarů, statkáři a velkostatkáři. V tomto nerovném rozdělení půdy se snažili zejména drobní zemědělci o rozšíření výměry půdy a jediným prostředkem k rozšíření jejich hospodářství zůstával pacht.

Proto snahy směřující k zintenzivnění zemědělské výroby upozornily na nutnost scelování pozemků, které bylo také předpokladem pro použití strojů a další racionalizace zemědělství. První scelovací návrhy se objevily záhy po zrušení roboty v roce 1848 a o rok později na kroměřížském říšském sněmu byl vznesen poprvé návrh na jejich uzákonění. Zatímco v Čechách zůstalo pouze u pokusů se scelováním pozemků, na Moravě se scelovací řízení prosadilo a zapustilo kořeny. Stalo se tak zásluhou rolníka - poslance Františka Skopalíka, který v rodných Záhlinicích nejprve v roce 1857 scelil pozemky a tři roky později louky. Tuto akci provedl bez scelovacího zákona, avšak se souhlasem spoluobčanů. Motivací k tomuto odvážnému činu byly Skopalíkovy vlastní zkušenosti s rozdrobením pozemkové držby na Moravě. Výsledky scelování pozemků v Záhlinicích byly nečekané a úspěšné, když bylo dosaženo několika těchto výsledků, které budu teďka citovat: "Velikost pozemků se v průměru zvětšila pět- až devětkrát, čím se zároveň snížila jejich rozptýlenost. Střední dopravní vzdálenost k pozemkům jednotlivých hospodářství se zkrátila průměrně o 30 až 40 procent. Odstranila se nepřístupnost některých pozemků z veřejných cest. Částečně se zvětšila výměra pozemkového majetku každého účastníka scelovacího řízení kromě velkostatku cca o 0,45 hektaru jako důsledek částečného přerozdělení systému polních cest, ale hlavně proto, že v rámci scelování došlo k přidělování bývalých dominikálních pastvin jednotlivým majitelům. Scelení pozemků umožnilo uskutečnit další Skopalíkovu myšlenku, a to zvětšení výměry orné půdy na úkor pastvin, opuštění úhorového hospodářství, zavedení nových osevních postupů a pěstování dalších plodin, jako byly jeteloviny, vojtěška a cukrovka." Tímto novým a v mnohém radikálnějším zásahem do držby půdy byly narušeny staré způsoby hospodaření a proces scelování pozemků se stal jedním z předpokladů vedoucím k zintenzivnění zemědělské výroby.

Myšlenka zákonné úpravy scelování pozemků sílila a stávala se naléhavější, a tak Ministerstvo orby si v roce 1876 vyžádalo od zemských úřadů vyjádření o zásadách příštího scelovacího zákona. Zemské úřady v Čechách a na Moravě se přiklonily k zastáncům potřeby scelovacího zákona a zdůraznily přesvědčení, že tato akce se rychle rozšíří, jakmile zemědělská veřejnost se seznámí s výhodami scelování. Podle připomínek došlých z rakouských zemí zastoupených na říšské radě byl vypracován návrh tří říšských zákonů o agrárních operacích, to jest scelování pozemků, které po formálních a věcných úpravách byly v květnu roku 1883 schváleny Poslaneckou sněmovnou. Poté, co je podepsal císař, byly publikovány pod č. 92/1883 říšského zákoníku. Byly to pouze rámcové zákony, podle jejichž znění měly být vypracovány příslušné zemské zákony. Protože zásady říšských zákonů odpovídaly nejvíce potřebám Moravy, přijal moravský sněm zákon č. 30/1884 moravského zákoníku, o scelování hospodářských pozemků, ve znění zákona č. 65 a zákona č. 52.

Přirozeně i scelovací zákon z roku 1884 měl svoje nedostatky. Jeho podstatnou vadou bylo mimo jiné ustanovení o zahájení scelování. Na Moravě bylo možné zahájit scelovací řízení pouze z podnětu stran, to jest na základě žádosti zemědělců požadujících scelení v určitém obvodu. K úspěšnému prosazení návrhu bylo nutné, aby žádost o scelení podepsala buď polovina účastníků požadujících scelování, nebo alespoň jedna třetina účastníků, jejichž pozemky vykazovaly poloviční hodnotu celkového katastrálního čistého výnosu oblasti, která měla být předmětem scelovacího řízení. Ze scelování byly vyloučeny stavební pozemky, zahrady, sady, chmelnice a vinice alespoň půl hektaru veliké a tři léta staré. Toto první scelování zemědělských pozemků položilo základy pro pozdější takzvané hospodářsko-technické úpravy pozemků a pozemkové úpravy.

Do první světové války bylo na Moravě provedeno scelování ve 104 obcích a v dalších 28 obcích bylo zahájeno scelovací řízení. Morava byla jednou z prvních zemí rakousko-uherské monarchie, která svými zákony umožnila provádění agrárních operací v širším slova smyslu. Podle účelu, jemuž agrární operace sloužily, dělily se na scelování hospodářských pozemků, scelování lesů, dělení společenských pozemků a regulace užívacích práv na společenské půdě a na očišťování lesů od cizích enkláv a zaokrouhlení hranic lesů.

Tradiční scelování pozemků bylo před začátkem druhé světové války upraveno právním předpisem, když protektorátní vláda schválila dne 19. 5. 1939 vládní nařízení uveřejněné pod č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby. Podle § 1 z úřední moci bylo možné nařídit povinné scelování hospodářských pozemků, kdy by prováděním rozsáhlejších staveb, komunikačních vodních cest nebo letišť byla pozemková držba v obvodu těchto zařízení tak roztříštěna, že by tím byla značně ohroženo řádné hospodaření. Hospodářsko-technické úpravy pozemků pozemkové úpravy byly nejprve prováděny na soukromoprávním základě dohodou vlastníků pozemků.

Nové poměry po roce 1945 vyvolaly a urychlily vydání komplexního právního předpisu, kterým byl zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků, takzvaný scelovací zákon. Zákon měl zajistit rychlé a jednotné scelování půdy. Ke scelování půdy přispěly nové skutečnosti jako osidlování pohraničí, rozšiřující se mechanizace zemědělství, zavádění plánování v zemědělské výrobě, zvýšení výnosnosti a rentability v rolnických hospodářstvích. Scelovací zákon obsahoval hlavní zásady: k provádění scelování se zřizují zemské a oblastní komise podřízené Ministerstvu zemědělství, které organizují zřizování scelovacích družstev s poměrně rozsáhlou pravomocí pro vlastní provádění pozemkových úprav. Stát poskytuje záruku za úvěr poskytnutý pro scelovací družstvo, osobní a věcné náklady scelovacích úřadů nese stát, ostatní náklady pak scelovací družstvo. Návrh na zahájení řízení o pozemkové úpravě může podat jen jeden nebo několik vlastníků pozemků. Tento návrh schválí oblastní komise a poté Ministerstvo zemědělství. Při provádění pozemkové reformy se dbá na to, aby se získaly pozemky pro společná zařízení.

Po roce 1948 sloužily pozemkové úpravy především k vytváření velkých půdních celků pro obdělávání půdy zemědělskými družstvy, státními statky a státními lesy. Uvedený scelovací zákon z roku 1948, který vycházel z podmínek soukromého hospodaření na půdě a respektoval práva vlastníků pozemků, byl nahrazen vládním nařízením č. 4/1955 Sb., o opatření v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků. Šlo o právní předpis, který byl přizpůsoben požadavkům doby, ve které vznikl. Byl využíván, ale i zneužíván ve prospěch podpory hospodaření tehdejších zemědělských a lesnických organizací na úkor soukromě hospodařících rolníků, vlastníků půdy.

Pomalu se dostávám k pozemkovým úpravám současnosti a tam uvidíme historicky, jak se to vyvíjelo, ale že ty věci se dneska vlastně kopírují a dělají úplně stejně.

Po roce 1989 byl vydán zákon České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který byl nahrazen současně platným zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a k němu byla vydána vyhláška Ministerstva zemědělství č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.

Zákon rozeznává dvojí formy pozemkových úprav. Jednoduché pozemkové úpravy se provádějí v případě, kdy je nutné vyřešit pouze některé hospodářsko-technické záležitosti, konkrétně zpřístupnění pozemků pro hospodaření vlastníka, protierozní nebo protipovodňová opatření, upřesnění či rekonstrukci přídělu půdy podle dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb. Pozemkové úpravy vytvářejí podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy a sledují prospěch dalších osob. Jsou financovány a řízeny státem. Jeho účast v procesu provádění a schvalování je nutná proto, že zamýšleného účelu pozemkových úprav by nebylo možné dosáhnout pouze na smluvním základě, vzájemnou dohodou všech účastníků a dohod všech zúčastněných stran. Výsledky pozemkových úprav slouží rovněž pro obnovu katastrálního operátu a jsou závazným podkladem pro územní plánování."

Ještě se krátce zmíním o komplexních pozemkových úpravách a o tom článku, jak to je z pohledu ochrany přírody a krajiny. "Komplexní pozemkové úpravy jsou ambiciózním projektem státu, který však dostatečně neplní očekávané přínosy pro zlepšení funkcí krajiny z hlediska vodního režimu, půdní eroze i biodiverzity. Toto poněkud odvážné tvrzení se pokusíme podrobněji rozebrat v následujících řádcích při vědomí toho, že celá problematika je obsáhlá a přehled problémových okruhů není úplný." Je to citace článku, který vyšel v časopisu Ochrana přírody.

"Komplexky a pozemky. Stěžejním dokumentem celé pozemkové úpravy je Plán společných zařízení, takzvané PSZ, v němž jsou navrhována opatření, která plní veřejný zájem. Komplexní pozemkové úpravy jsou o pozemcích a právě v nich, přesněji v jejich nedostatku, tkví první a v případě mnoha katastrálních území zásadní překážka pro využití možností, které by komplexní pozemkové úpravy mohly nabídnout. Jestliže je zapotřebí pro vyčlenění nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se přednostně pozemky ve vlastnictví státu, potom ve vlastnictví obce a v případě nedostatku státní a obecní půdy je možné využít i pozemky ve vlastnictví soukromých osob. Je řada katastrálních území, ve kterých již není k dispozici žádná nebo téměř žádná státní půda a nebyl dodržen ani zákonný limit zachování 3 procent státní půdy v katastru. Tím jsou značně omezeny možnosti vymezení vhodných opatření v Plánu společných zařízení a jejich následné umístění do krajiny. K možnosti odebírání poměrné části půdy vlastníkům pro vymezení potřebných opatření do Plánu společných zařízení Státní pozemkový úřad v praxi nepřistupuje. Pozemky tak zůstávají soukromým vlastníkům, často i v původním druhu pozemku.

Navrhované úpravy musí odsouhlasit sbor zástupců vlastníků pozemků. Vlastníci, a především uživatelé zemědělských pozemků, kteří v obvodu komplexní pozemkové úpravy hospodaří... (Přeskočil jeden řádek textu.) ... rozdělením velkých půdních v bloků orné půdy a s uspořádáním pozemků kolmo ke spádnici a podobně, a tím blokují celou pozemkovou úpravu. Státní pozemkový úřad záhy požadavkům vlastníků vyhoví, protože jinak by musel celou pozemkovou úpravu po několika letech prací a investování značných finančních prostředků zastavit.

Jinou možností, jak se s nedostatkem pozemků vypořádat, je provést jen ta opatření, která jsou vnímána jako ta s vyšší prioritou. A která to jsou? Asi nejvýmluvněji o tom hovoří samotné realizace, neboť se logicky začíná od opatření nejdůležitějších a nejpotřebnějších z pohledu sboru zástupců, jehož členy jsou většinoví vlastníci, uživatelé, zástupci obce a zadavatelé, a zde s náskokem vedou polní cesty, poldry, různé typy příkopů a malé vodní nádrže."

Já bych asi v tuto chvíli dál to možná necitoval, spíš bych možná i apeloval na pana ministra. Je potřeba opravdu na komplexní pozemkové úpravy vynakládat dostatek, větší množství finančních prostředků. Teď to myslím smrtelně vážně. Máme několik komplexních pozemkových úprav, které jsou v mašličkách, ale nejsou na to finanční prostředky.

Další je věc - to, co jsem tam teďka citoval, že někde se vlastníci opravdu už ve finální fázi pozemkové úpravy v nějakých případech odvolají a vlastně celý ten třeba několikaletý proces se zastaví, a myslím si, že by bylo opravdu potřeba se tomu věnovat a ty finanční prostředky na to najít, protože většinou pozemkové úpravy fakt jsou spojené se zadržováním vody v krajině. Má to i společenský efekt pro tu obec, že tam se tvoří cyklostezky, jsou tam poldry, jsou tam živočichové, je tam biodiverzita a tak dále. Myslím si, že to je věc, kterou společnost potom vnímá kladně, a čím víc pozemkových úprav bude realizováno, a nejenom v těch mašličkách, tím to bude lepší pro naši Českou republiku. Zatím děkuji, a když tak budu potom pokračovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena do obecné rozpravy paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, budu citovat programové prohlášení vlády, a to hned začátek odrážky nebo kapitoly zemědělství: "Budeme účinněji podporovat rodinné farmy a malé, střední, začínající a ekologické zemědělce včetně pronájmu státní půdy." Právě v tomto zákoně o Státním pozemkovém úřadu by měly být provedeny úpravy, které tohle umožní - umožní, aby stát svoje pozemky přednostně pronajímal začínajícím zemědělcům, rodinným farmám anebo ekologickým zemědělcům, jenže navržená novela v tuto chvíli k tomu bohužel nesměřuje.

Proto za Piráty máme připravený pozměňovací návrh, který určitě budeme chtít ve druhém čtení načíst. Protože pokud chceme podporovat začínající zemědělce, musíme jim především zpřístupnit půdu, na které budou moci hospodařit. My totiž za Piráty věříme, že stát má jít v nakládání se svým majetkem příkladem a přednostně na půdě hospodařit šetrně, například prostřednictvím ekologických zemědělců a rodinných farem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Marie Pošarová, připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych se taky vyjádřila ke sněmovnímu tisku 789. Je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Jednou ze zásadních činností Státního pozemkového úřadu ve vztahu k výše uvedeným předpisům jsou převody majetku, a to jak ve formě nárokových převodů za podmínky splnění zákonných podmínek, tak převodů, které jsou realizovány na základě výkonu vlastnických práv státu, a právní nárok na ně neexistuje. Navrhovaná právní úprava cílí především na racionální zefektivnění procesu a způsobu převodu nemovitého majetku. Stávající právní úprava obsahuje ustanovení týkající se nárokového převodu pozemků v zahrádkářských osadách, k jehož uplatnění však již vypršela lhůta, a tudíž se stává nadbytečným i neaplikovatelným, přičemž zároveň byly vyřízeny všechny žádosti týkající se toho typu převodu.

Stejně tak zákon v současném znění obsahuje možnost bezúplatného převodu pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků. Žádost o bezúplatný převod tohoto typu bylo možné podat do 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. Tato lhůta tak vypršela dne 1. 1. 2014 a předmětné ustanovení v současnosti postrádá opodstatnění. Stávající právní úprava taktéž obsahuje ustanovení, které přináší aplikační problémy při převodech pozemků na obce a kraje ve vztahu k pozemním komunikacím.

Zákon naopak žádným způsobem nezakotvuje pravomoci Státního pozemkového úřadu ve věci monitoringu eroze. Státní pozemkový úřad dále vykonává činnosti spojené se správou majetku, s nímž je oprávněný hospodařit. Pokud výše uvedené zákon nestanovuje jinak, postupuje Státní pozemkový úřad jako organizační složka státu při nakládání s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Hospodaření s majetkem státu je pak neodmyslitelně spojeno s péčí řádného hospodáře.

V této souvislosti stanovuje právní úprava minimální procentuální výši při stanovení nájemného, jako je 2,2 procenta z ceny pozemku. Uvedená výše však neodráží vývoj aktuálního stavu tržního prostředí, nájmu či pachtu zemědělských pozemků. V případě zákona č. 139/2002 Sb. je nutné konstatovat, že tento zákon žádným způsobem výslovně neupravuje oprávnění ke vstupu a vjezdu zaměstnanců Státního pozemkového úřadu provádějících aktualizaci BPEJ na dotčených pozemcích v terénu.

Z pohledu výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu se však jedná o stěžejní oprávnění, neboť v mnohých případech v praxi dochází k situacím, kdy v rámci aktualizace prováděné podle interního plánu Státního pozemkového úřadu pro celá katastrální území někteří vlastníci pozemku brání provedení terénního průzkumu, jehož výsledky jsou pro aktualizaci bonity klíčové. Důvodem bývá často obava ze zvýšení bonity půdy a s tím související obava z výše případných odvodů za vynětí ze Zemědělského půdního fondu. Takové jednání vlastníků dotčených pozemků může proces aktualizace výrazně prodloužit a mít negativní vliv na navazující řízení, například pozemkové úpravy nebo vyjmutí ze Zemědělského půdního fondu.

Za problematickou lze rovněž považovat skutečnost, že v případě, kdy je podán podnět k aktualizaci plochy menší než půl hektaru ze strany vlastníka pozemku, přistupuje Státní pozemkový úřad k provedení místního šetření již před zahájením aktualizace bonity, a to z důvodu ověření potřebnosti, účelnosti a aktualizace. Za této situace dosud není aktualizace bonity zahájena, a nedá se tudíž hovořit o provádění běžného terénního průzkumu, o kterém je vlastník dotčeného pozemku informován. Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhované řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Hlavním smyslem předpokládaného návrhu zákona je vyřešení aplikačních problémů týkající se převodu majetku podle zákona č. 503/2012 Sb. a zvýšení procentuální sazby z ceny pozemku při stanovení nájemného nebo pachtovného za užívání zemědělských pozemků.

Součástí navrhované úpravy je rovněž snaha urychlit prověření majetku státu ve vztahu k možným překážkám stanoveným podle § 6 zákona před jejich dalším převodem. S ohledem na možnou neúčinnost nebo rozpor ve vyjádřeních dotčených orgánů v rámci zaslaného požadavku na prověření majetku státu byla do zákona vtělena možnost ověření zákonných překážek samotným Státním pozemkovým úřadem z veřejně dostupných informačních systémů. Jedná se například o prověření stavu pozemku v platné územněplánovací dokumentaci, jelikož z převodu jsou vyloučeny pozemky, které jsou v platné územněplánovací dokumentaci určeny k zastavění veřejně prospěšnými zařízeními. V praxi nastala situace, kdy příslušný správní úřad pozemek z převodu vyloučil v rozporu s platnou územněplánovací dokumentací. Jednalo se zpravidla o případy, kdy například byla změna určení pozemku v územněplánovací dokumentaci, která by umožnila vyloučit pozemek z převodu teprve ve fázi přípravy. Územní plány obcí jsou zpravidla, jsou-li pořízeny dle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dostupné na webových stránkách obcí i krajských úřadů a tento údaj lze snadno ověřit.

Další rozpory vznikají například v případě stanovisek obcí a stavebních úřadů. Obec zpravidla vychází ze svých potřeb bez toho, že by informace o vyloučení pozemku z převodu měly reálný podklad, kdežto stavební úřad vychází z platné územněplánovací dokumentace. Tento rozpor je pak třeba ověřit, stejně tak dochází k rozporům ve vyjádřeních týkajících se územněplánovacích dokumentací obcí a krajů. Obce nerespektují územněplánovací dokumentace vyšších celků. Z důvodu snížení administrace při zjištění těchto rozporů bylo navrženo doplnit dané ustanovení tak, aby nebylo nutné opakovaně obesílat dotčené orgány k vysvětlení zjištěného rozporu.

Navrhovaná právní úprava dále odstraňuje dva nevyužívané způsoby převodu majetku. Prvním z nich je převod zemědělských pozemků v zahrádkářských a chatových osadách a v druhém případě jde o převod pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků, kdy jde o již fakticky neaplikovatelné ustanovení. V rámci předkládaného návrhu dochází taktéž k úpravě předmětu k převodu při bezúplatném převodu pozemku na obce a upřesnění pojmu ve vztahu k pozemkům přímo spojeným s místní nebo účelovou komunikací. S převody majetku souvisí také úprava způsobu úhrady kupní ceny, kdy podle návrhu je kupující nově povinen uhradit zálohu v plné výši kupní ceny před podpisem kupní smlouvy.

Ve spojení s touto úpravou se stávají nadbytečnými ustanovení týkající se zřízení zástavního práva k zajištění závazku kupujícího. Úhradou zálohy v plné výši kupní ceny dojde ke stoprocentnímu zajištění splnění závazku kupujícího, sníží se administrativní zátěž spojená s případným vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí a nebude docházet k situacím, kdy v důsledku neuhrazení kupní ceny musí státní úřad vymáhat pohledávky. Uvedená úprava úhrady kupní ceny je plně v souladu se zásadou smluvní volnosti stran ve smyslu občanského zákoníku a je plně v souladu s principem hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s majetkem státu a rovněž s postupy uplatňovanými například Ministerstvem financí a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Návrh taktéž rovněž zakotvuje obecnou působnost v oblasti monitoringu eroze, upravuje a zavádí některé pojmy spojené se změnou názvosloví v územním plánování a stavebním právu. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku návrhem dochází s ohledem na vývoj ekonomické situace ke změně v přístupu určení výše pachtu pro pozemky v příslušnosti hospodařit. Nově nebude v zákoně uvedena konkrétní sazba, ale výše bude nově určována vyhláškou Ministerstva zemědělství podle výrobních oblastí, které vyhláška rovněž stanoví. Bude tak možno pružněji reagovat na změny a trendy v oblasti cen pachtů na trhu se zemědělskou půdou a my to pokládáme za dobré řešení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je na řadě v obecné rozpravě pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také vystoupit k projednávanému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, a další související předpisy. Tento návrh si klade za cíl reagovat na aplikační problémy a zefektivnit proces převodů nemovitého majetku ve správě Státního pozemkového úřadu. Zákon obsahuje několik racionálních opatření, ale mnohdy postrádá systémový přístup a jasnou vizi. Současná právní úprava, jak správně uvádí důvodová zpráva, obsahuje řadu neaktuálních nebo problematických ustanovení. Například právní úprava týkající se převodů pozemků v zahrádkářských osadách nebo ve třetích zónách národních parků již zcela pozbyla svého významu, neboť příslušné lhůty dávno pominuly. To, že takové pasáže zůstaly v platné legislativě, je důkazem nedostatečné průběžné aktualizace právních předpisů, což samo o sobě svědčí o nízké efektivitě státní správy.

Další problém, na který návrh reaguje, je absence jasného oprávnění zaměstnanců Státního pozemkového úřadu ke vstupu na soukromé pozemky při aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek. To ukazuje na dlouhodobé podcenění legislativní podpory pro výkon činností klíčových pro správu zemědělské půdy a ochranu její kvality. Tato legislativní mezera již vedla v praxi k řadě konfliktů mezi státem a soukromými vlastníky pozemků. Návrh také ruší pevně stanovenou minimální sazbu nájemného a umožňuje jí variabilní určení vyhláškou Ministerstva zemědělství. Ačkoliv tento krok umožňuje flexibilnější reakci na tržní vývoj, vyvolává otázky ohledně transparentnosti a předvídatelnosti pro uživatele půdy. SPD dlouhodobě prosazuje jasná pravidla, která nesmí znamenat další nejistoty pro zemědělce.

Návrh mimo jiné předpokládá, že Státní pozemkový úřad bude moci sám ověřovat zákonné překážky převodu majetku v dostupných informačních systémech. Tento krok je na první pohled logický, ale nesmí zvyšovat administrativní zátěž úřadů bez zajištění dostatečných kapacit. Možná místo této úpravy bychom měli hledat systémové řešení, které odstraní duplicitu v postupech jednotlivých orgánů státní správy.

Zavedení monitoringu eroze jako nové působnosti Státního pozemkového úřadu považujeme také za smysluplné, nicméně je potřeba toto dostatečně provázat s dalšími nástroji ochrany půdy, jako jsou pozemkové úpravy nebo dotační politika. SPD se dlouhodobě zasazuje za ochranu naší české půdy a posílení role státu v této oblasti.

V návrhu mně však trochu chybí strategie, jak zajistit dlouhodobou potravinovou soběstačnost a ochranu zemědělské půdy před degradací. Půda je národním bohatstvím, které nesmí být jen předmětem obchodů nebo administrativních úkonů. Navíc vidím potřebu vyjasnit vztah mezi státním pozemkovým úřadem a dalšími orgány, jako jsou obce a kraje, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům například při řešení územního plánování. Bez těchto kroků zůstane návrh pouze polovičatým řešením.

Vážené kolegyně a kolegové, tato navrhovaná právní úprava přináší sice některá zlepšení, ale doporučujeme ji do dalšího čtení podrobit ještě důkladné revizi legislativy týkající se státního majetku a ochrany zemědělské půdy. Vždy totiž budeme usilovat o zavedení takových opatření a změn, které zajistí větší stabilitu a předvídatelnost pro naše zemědělce.

Děkuji vám za pozornost a tímto žádám, abyste důkladně zvážili naše připomínky při dalším projednávání tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Já se táži, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu.

Táži se na závěrečná slova, pan ministr má zájem? Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, děkuji za tu rozpravu, kterou jsme nad novelou zákona o SPÚ tady mohli vést. Možná ty některé citace, které tady zaznívaly od pana poslance Kotta a Pražáka, jsme si mohli vyměnit a my bychom to samozřejmě si přečetli nebo se na to podívali, na ty texty.

Pan poslanec Pražák asi ve 38. minutě svého projevu řekl jednu důležitou větu a na tu chci reagovat, a to, že komplexní pozemkové úpravy jsou důležité hlavně v té fázi realizace v rámci protierozních opatření, v rámci protipovodňových opatření. Vaším prostřednictvím pro pana poslance jenom potvrzuji to, co jsme probírali na zemědělském výboru, že pro příští rok počítáme s částkou zhruba 2 miliardy korun na tu realizaci, čili tady opravdu v rámci možností, realistických možností státního rozpočtu, i na tuto kapitolu pamatujeme.

Jinak děkuju za tu interesantní historickou sondu do pozemkových úprav v období Rakousko-Uherska a dříve. To jistě byly zajímavé myšlenky, ale myslím, že to v zásadě nijak nesouvisí s předmětnou projednávanou novelou.

K paní poslankyni Kocmanové: tomu tématu se věnujeme. Já si myslím, že to bude možné probrat na jednání zemědělského výboru. Má to samozřejmě své limity v tom, abychom nešli cestou zakázané veřejné podpory. Když se podíváte do evropské legislativy, tam samozřejmě nemůžeme jít nad rámec toho, co nám umožňují pravidla veřejné, respektive zakázané veřejné podpory, nicméně my to řešení s paní ústřední ředitelkou Státního pozemkového úřadu hledáme a myslím, že budeme mít co na jednání zemědělského výboru přenést a vám představit.

Pokud jde o pana kolegu Černého, vaším prostřednictvím, děkuji za připomenutí potřeby ochrany půdy. S tím naprosto souhlasím, jenom připomenu, že jsme tady v loňském roce schválili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a v této novele mimo jiné byla zakotvena i ochrana půdy ve smyslu zamezení jejího nabývání zahraničním zájemcům v případě, že tam platí reciprocita, tedy že ani občan České republiky nemůže v dané zemi nakoupit zemědělskou půdu. Nebude, není to možné už dneska, ta novela je platná, účinná od 1. července tohoto roku, není to možné ani v České republice.

Pokud máte na mysli, pane poslanče, ještě nějaké vztahy mezi Státním pozemkovým úřadem a územním plánováním, určitě to mohou být témata, která můžeme prodiskutovat na jednání zemědělského výboru, kde se na tu debatu těším.

Takže to byla krátká reakce na příspěvky, které tady v prvním čtení zazněly, a já za to děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda má zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Nemá, děkuji.

V obecné rozpravě nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, proto se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho tedy nevidím, přistoupíme nyní k hlasování a přivolám kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování o návrhu. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 419, přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 113 proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nikoho nevidím.

Končím projednávání tohoto tisku, tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

Než přistoupíme k dalšímu bodu, přečtu omluvy: omlouvá se Pekarová Adamová Markéta od 16.45 do 18.30 z pracovních důvodů, Havlíček Karel od 17.30 do 21.30 z pracovních důvodů, Kohajda Michael od 13.30 pracovní důvody, Zuna Michal od 18.30 do 21 hodin -pracovní důvody.

Nyní bychom přistoupili k projednávání bodu

Aktualizováno 23. 2. 2025 v 17:36.