(pokračuje Aleš Juchelka)

171.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 774/ - třetí čtení

My se nacházíme ve třetím čtení. Já poprosím, aby u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele své místo pan ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a jako zpravodaj garančního výboru za hospodářský výbor pan poslanec Marek Novák. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 774/3, který byl doručen dne 5. prosince 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 774/4.

Nyní se táži navrhovatele tohoto zákona, zda má zájem vystoupit ještě před otevřením rozpravy? Nemá.

V tom případě otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem pan předseda Pirátů Jakub Michálek. Pane předsedo Michálku, jste přihlášen s přednostním právem, pokud to trvá tady k tomuto tisku, a já jsem otevřel obecnou rozpravu a tady jste přihlášen s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, já jsem se chtěl vrátit k problematice pozměňovacího návrhu, který předložil pan vicepremiér Jurečka, který se netýká elektronických komunikací, ale který se týká odsunutí digitalizace o dva roky. Já jsem si k tomuto návrhu vyžádal stanovisko legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny. Pokud ho mám tady parafrázovat, tak stanovisko samozřejmě upozorňuje na to, že to rozhodnutí je na Poslanecké sněmovně, ale že ten vztah, ten požadavek úzkého vztahu mezi podaným pozměňovacím návrhem a projednávanou předlohou tam není dán, respektive lze o tom mít důvodné pochybnosti.

Čili vzhledem k tomu, že jsme od Ústavního soudu dostali jasnou zprávu, že musíme upravit způsob, jakým tady schvalujeme nebo posuzujeme pozměňovací návrhy a že ty podmínky by měly být stejné pro všechny projednávané změny, tak jsem chtěl požádat pana vicepremiéra Jurečku, aby zde vystoupil a vysvětlil nám všem, v čem je dán ten úzký vztah mezi jím podaným pozměňovacím návrhem, který odsouvá digitalizaci o dva roky, a projednávanou předlohou. Pokud toto nebude vysvětleno, tak skutečně hrozí, že tato část zákona spadne pod stůl, že ji bude znovu posouvat Ústavní soud, protože každý člověk, jehož právo na digitální služby bylo dotčeno, se bude moci domáhat žalobou plnění tohoto práva a v souvislosti s tím tito lidé budou moci napadnout v souvislosti s tím soudním řízením u Ústavního soudu i ústavnost procesu, kterým byla schválena tato novela.

Čili pokud nechceme opakovat ty precedenty, které tady jsou ze strany Ústavního soudu, a já samozřejmě můžu polemizovat s rozhodnutím, můžu ho považovat za příliš velké vměšování do legislativního procesu, ale musíme to rozhodnutí respektovat, tak by bylo žádoucí to tady velmi důkladně odůvodnit, aby se neopakovala situace, že ten pozměňovací návrh spadne pod stůl. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a s přednostním právem se hlásí pan zpravodaj Marek Novák.

Jenom jedna technická, paní poslankyně Schillerová našla stokorunu v předsálí. Pokud někomu vypadla, je tady u mě, ano? Děkuji moc.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Marek Novák: Ta stokoruna není moje.

Ale teď se vraťme k tomu zákonu jako takovému. My jsme na výboru projednávali tento zákon, bavili jsme se velmi povrchně vlastně i o té diskuzi, která tady proběhla. Je taková ta poslední možnost stáhnout ten přílepek a následně tu druhou reakci Pirátů na ten přílepek, protože my skutečně odmítáme potom hlasovat ten zákon jako takový, protože zásadně vlastně nesouhlasíme s tím, že ten přílepek pokřivuje celý zákon jako takový a nemá tam co dělat, nemá žádnou souvislost s předloženým zákonem, nemá žádný vztah k tomu projednávanému obsahu. Takže znovu prosím předkladatele toho přílepku, aby se zamysleli, protože skutečně je tady úvaha o tom, obrátit se následně, pokud by ten přílepek s tím zákonem prošel, obrátit na Ústavní soud a požádat Ústavní soud o to, aby rozhodl, zda ten proces byl v pořádku, zda ten přílepek tam patří, nebo ne.

Moc děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: také děkuji. V tuto chvíli jsme v obecné rozpravě, do které je jako první přihlášen pan poslanec Ivan Bartoš. (Poslanec Bartoš přichází do sálu.) Vidím ho už v sále, tady je pan Bartoš. Dobrý den, pane Bartoši, dobrý den, pane poslanče. Prosím, máte slovo.

Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, pane předsedající Juchelko. Čekal jsem na tento moment, takže jsem támhle byl u dveří. Děkuji za slovo.

Já bych možná navázal i na kolegu Jakuba Michálka. To riziko, že nebude důkladně odůvodněn ten pozměňovací návrh, o kterém se zmiňoval, který odkládá tu platnost, právo nebo tu účinnost práva občana na digitální službu a náhle by tento byl shozen, znamená, že všechny ty požadavky, které ti občané mohli adresovat na stát a nemohli v danou chvíli, tak vlastně byly zablokovány nebo neumožněny neprávem. Já v tom vidím poměrně veliké riziko, neboť zákon, který probíráme, věcně nesouvisí s tímto poměrně širokým zákonem takzvané digitální ústavy. Proto bych taktéž požádal, aby toto bylo jasně vysvětleno, neboť pokud Sněmovna rozhodne a tento pozměňovací návrh bude schválen, tak se vystavujeme riziku, že ta povinnost v případě zrušení, byť i Ústavní soud dává nějaký čas často na nápravu, tak vlastně v danou chvíli všechny ty úřady, které mají povinnosti poskytovat tu službu digitálně, se najednou ocitnou nějaké situaci, kdy pokud teď není splněno, a bavíme se o tom, že to posouváme na dva roky, může se stát, že najednou ten termín by byl vlastně krácen i třeba nějakým opatřením Ústavního soudu k zjednání nápravy.

A nyní jenom k tomu pozměňovacímu návrhu. My předkládáme pozměňovací návrh, který je podobný. Já vám pak vysvětlím i proč, vrátím se k němu jenom v závěru a prosil bych vás o jeho podporu. Velmi souvisí vlastně s rychlostí a nějakou akcelerací digitalizace na jednotlivých rezortech od jednotlivých ministrů a dalších orgánů jako celku.

Digitalizace veřejné správy, a už jsme si to vyzkoušeli na řadě služeb a občan jich má jen přes Portál občana k dispozici napřímo nebo zprostředkovaně zhruba šest set, tak skutečně přináší řadu výhod a nových možností. Je to ten moment, kdy potřebujete něco vyřídit a prostě nemusíte jet někde na úřad na nějaké třeba ORP nebo na nějakou pobočku nějaké instituce, ale můžete si skutečně z pohodlí domova vyřídit nějakou agendu, ať už je to přes počítač, tablet, nebo přes Portál občana z mobilního telefonu. Že je tato cesta oblíbená a často využívaná, o tom svědčí nárůst uživatelů, kteří používají Portál občana. Já chci jenom připomenout, že v roce 2019 na něm bylo několik desítek služeb a počet uživatelů Portálu občana byl nižší než 50 000. Potom, co jsme udělali novou verzi Portálu občana, dali jsme do něj konečně použitelné datové schránky a dala se i aplikace do mobilního telefonu, moderní aplikace, počet uživatelů Portálu občana vzrostl přes 1 milion.

Proč to říkám? Je vidět, že digitální cesta usnadňuje lidem život, zkracuje čas potřebný k vyřízení různých životních událostí, a proto je ta cesta správná. Na druhé straně, pokud dostaneme věci do digitálního zpracování, šetříme náklady, čas úředníků a vlastně provoz státu jako celku.

Asi jedním z nejdůležitějších a s čím se setká občan - protože kromě toho, že nějaký provoz státu je drahý - tak pro něj je nejdůležitější, aby ta služba, kterou chce použít, aby ten úkon, který chce udělat, byl co nejrychlejší, nejjednodušší a nejdostupnější, a nejčastěji k tomu využívá elektronické formuláře. Ty elektronické formuláře... (Kašle.) Pardon - jestli bych mohl poprosit nějaké kolegy, jestli by mi třeba nepřinesl někdo sklenici vody? (Ministryně Černochová podává řečníkovi lahev s pitím.) Děkuji, paní kolegyně ministryně je tady vybavena. Je vidět, že je zvyklá fungovat v náročných podmínkách. Děkuji.

Výhoda elektronických formulářů a sdíleného datového fondu je i v tom, že pokud občan svá data jednou státu dá a dá svolení k jejich využívání, tak je nemusí znovu zadávat a minimalizuje to chyby, které občan může třeba do toho formuláře dát, například že vyplní špatně nějaký údaj, potom se najde nesoulad, byla to třeba často otázka, kdy se zřizovaly EET pokladny, kdy ten žadatel něco vyplnil a pak se zjistilo při tom zřízení nebo registraci EET pokladny, že data, která stát má, jsou jiná a ten proces se paradoxně v digitálním světě protáhl ještě na delší dobu, než se to dělo, když jste si došel fyzicky zřídit registraci. Toto všechno mají řešit elektronické formuláře a předvyplněná data.

Dalším benefitem, který si myslím, že je poměrně podstatný, je i bezpečnost dat - ona se lépe ověřují, občan má možnost sledovat, které údaje o něm stát má, které jsou vedené, které lze získat, a spolehlivě je taky informován o jejich změnách.

Prostě zákon práva občana na digitální službu, tak, jak jsme ho nadesignovali, je postavený na principu, že skutečně mezi úřady už neobíhají ti občané, ale ta data, respektive data nikam neběhají, data leží v centrálních registrech anebo v registrech těch jednotlivých institucí a natahují se v momentě, kdy ten občan chce tu službu nějakým způsobem využít.

Vlastně na plné fungování tohoto zákona čekají lidé už od roku 2020, kdy k 1. 2. zákon o právu občana na digitální službu nabyl účinnosti a vystavil se teda ten poměrně dlouhý čas na implementaci toho zákona, tedy pět let.

Když se podíváme na to, jakým způsobem se implementace toho zákona vyvíjela - a já se teď vrátím do období ještě vlády minulé - ten zákon se skládá z některých částí, které bylo potřeba naplnit, abychom se dostali až k tomu, co všichni očekávají, tedy služba na Portálu a chytrý formulář. Všechny služby státní správy by tedy měly být vyplněné v takzvaném Katalogu služeb, kde by měly mít jasný a dostupný popis. Často je to problémy současných portálů, že sice tam je nějaký formulář, ale nikdo přesně neví, co se kam ukládá, jak se data využívají, jaká je za ním logika.

Druhá část tedy byla, že se zveřejní interaktivní formuláře, které eliminují chyby - samozřejmě se k nim člověk přihlásí jedním standardním způsobem. Jsem rád, že toto za minulého volebního období i za tohoto široce využívá, ať už je to klíč k eGovernmentu, bankovní identita a další služby, a pak už skutečně, pokud ta data stát má, tak se žádným způsobem nevyplňuje.

Samozřejmě zákon předvídá i to, že když si občan zvolí digitální cestu, tak by zde měla být uplatněna nějaká sleva na poplatcích. Samozřejmě vyřídit věc digitálně nebo automaticky nestojí tolik, jako je práce úřední, kdy se někam dávají - byť elektronická - razítka, kdy je skutečně potřeba si v rámci zákona o poplatcích prostě zaplatit službu, která je adekvátní složitosti procesu tohoto zpracování.

Ten zákon měl začít platit plně od 1. 2. 2025, kdy tedy přichází v účinnost poslední část zákona. Co by to mělo znamenat? Skutečně, pokud bych si chtěl jako občan vyřídit jakoukoliv agendu se státem, pokud tato agenda umožňuje digitální vyřízení - a já jsem rád, teď jsem zaznamenal někde, že už snad by se věci týkající se řidičských průkazů, že už by tam mohlo být posílání poštou - nicméně některé úkony, třeba vyžadující biometrické údaje, nelze vyřídit skutečně na dálku, je potřeba ještě jít na úřad vyřídit si věc u okýnka. Ale od 1. 2. 2025 by tedy ten stav měl být již plně naplněn, po pěti letech, co jsme tento zákon tady spolu schvalovali - tenkrát byly vládní strany stranami opozičními.

A když se podíváme na to, jaký je stav dnes - myslím si, že to je velmi důležité - u Katalogu služeb má popis služeb - to je ta úroveň 1 - má popis služeb z třiceti povinných úředních správních úřadů pouze devět z nich splněno na 100 procent, šest úřadů je v plnění na 90 až 99 procent, sedm úřadů má splněno 80 až 90 procent, čtyři úřady 70 až 79 procent a jeden na 69. A nejhorší jsou tedy ÚOOÚ se 4 procenty, ČNB s 2 procenty a Národní sportovní agentura má splněno přesně 0 procent těchto povinností.

Proč jsem se zaměřil tady na tu část? Protože tady ta nepotřebuje architekty, softwarové inženýry, public procurement, zakázky, budovat systém, budovat portál. Tato část je jenom o tom, aby si instituce sedly, jejich věcní odborníci, a ty služby do katalogu popsali - služby a jejich popis. A jak jsem zde četl, ani vlastně v této, řekněme, sice odborné, ale úřední části úřady a jednotlivá ministerstva nesplnila tu část.

A ještě horší je to v tuto chvíli na úrovni jednotlivých rezortů s publikováním elektronických formulářů - nejlépe na tom jsou Úřad průmyslového vlastnictví, Český báňský úřad, DIA, MMR, MPSV a na druhém konci je třeba Ministerstvo dopravy, to má v tuto chvíli 9 procent formulářů publikovaných, životní prostředí má 5 procent, kultura má pouhé 2 procenta formulářů, MŠMT a Ministerstvo vnitra s 1 procentem. Deset ústředních správních úřadů je v nulovém plnění. A já nemůžu vyloučit - a chci, aby to tady zaznělo - je docela možné, že některé úřady právě teď dokončují portálové řešení, kde elektronické formuláře budou zveřejněné. Ta ale taky z toho nízkého aktuálního plnění se můžou dostat do výrazného zlepšení, já v to pevně doufám a věřím, akorát ta situace bude patrně jiná. Proč se to domnívám? Protože pan poslanec Marian Jurečka, Marek Benda, pan Jakob, pan Josef Cogan předkládají pozměňovací návrh, o kterém se tady zmiňoval už kolega Michálek, který nejenom, že se tedy netýká projednávaného zákona, ale Sněmovna o nich může rozhodnout, ale upravuje právě právo občana (na) digitální službu, a klíčový moment, který se tam děje, posouvá termín účinnosti o další dva roky. Takže původně jsme byli na dvou letech, pak na pět v tomto volebním období - a přibírají se k tomu tedy další dva roky.

Pokud máme před sebou ještě jeden rok současné vlády, jeden rok do nových voleb, myslím si, že by nemělo být stylem odsouvat, ale spíše akcelerovat a skutečně nedávat si tyto velkorysé termíny. Já jsem tady uvedl u 10 úředních správních úřadů, že je to plnění nulové, a i přesto, co všechno bylo nastaveno proto, aby se to dalo zvládnout nebo výrazně posunout, tak se tam nic neděje. A myslím si, že pokud se tady nastaví, řekněme, benevolentní období další dva roky, tak po dva roky se tam zase nic dít nemusí, nevím, jestli podmínky pro to to splnit budou lepší, nicméně nic se tam za poslední tři roky nestalo - přes urgence, školení, workshopy, digitální zmocněnce. Pro nás je posun o dva roky nepřípustný, musíme na něj nějakým způsobem reagovat, a proto tedy Piráti podávají pozměňovací návrh, který upravuje lhůty, které jsou skutečně nepřiměřeně dlouhé, a dostávají tak plnění povinnosti zákona o právu na digitální službu mimo odpovědnost stávající vlády, která se ve svém programovém prohlášení k tomu zavázala.

Pozměňovací návrh má dvě části. První část navrhuje doplnění zákona o možnost vybrat služby, které uživatelé využijí v jednotkách případů ročně, a zároveň tedy ani není jisté, zda by tento úkon vůbec informační systém veřejné správy využily. Digitalizace takové služby by byla zbytečně drahá, neefektivní, orgán veřejné moci sám může vybrat tyto služby a požádat Digitální a informační agenturu o výjimku z povinnosti - to je dle § 4 odst. 1. písm. d) zákona č. 12/2020 - svoji žádost řádně zdůvodní, včetně vyčíslení nákladů na digitalizaci. A v případě souhlasu tedy Digitální a informační agentury bude tato skutečnost vyznačena v Katalogu služeb, v případě nesouhlasu o oprávněnosti požadavku orgánu veřejné moci rozhoduje vláda.

Tato část našeho pozměňovacího návrhu je shodná s pozměňovacím návrhem 5048 (správně 5648), který předkládají páni poslanci Jurečka, Benda, Jakob a Cogan. Skutečně není hospodárné - nebo není hospodárné digitalizovat služby, které jsou používány v řádu jednotek nebo nižších desítek uživatelů. Samozřejmě je tam jistý prostor pro jakousi benevolenci a subjektivní výklad toho, které služby do tohoto gardu spadají a které ne.

Druhá část pozměňovacího návrhu - a já bych vás poprosil o jeho podporu - se zaměřuje na termín účinnosti zákona, který tedy je stanoven v návrhu od 1. 2. 2005 (2025?), a my jsme přesvědčeni, že skutečně odkládání o dva roky není znak toho, že by zde byla snaha digitalizaci akcelerovat, digitalizaci rychleji posunout. S tímto odkladem na dva roky tedy zásadně nesouhlasíme, neboť čtvrtka volebního období je ještě před námi - a myslím si, že ta by měla být ne v zajetí politických kampaní na volby v následujícím roce, ale spíše v akceleraci a finiši.

Jinak já jsem v této věci interpeloval i premiéra Petra Fialu, protože těch pět let od vzniku toho zákona skutečně byla dlouhá doba, která přesahuje přes dvě volební období, tedy dvě různé vlády, a dotazoval jsem se ho, kde vidí vlastně problém, že jednotlivé rezorty toto nedotáhly. Já bych si dovolil krátce citovat odpověď pana premiéra: souhlasím s vámi, že v případě některých systémů se digitalizace odkládá. Ty důvody jsou různé - jedním z důvodů je systém, pokrývá agendu, která nedává smysl z ekonomického hlediska - to je ta část, s kterou i souhlasíme a náš pozměňovací návrh ji obsahuje - případně z důvodu, že dotčená agenda prochází zásadní legislativní změnou a nemá smysl digitalizovat současný stav. To také dává poměrně smysl, nicméně zákony jsou otevírány ve Sněmovně poměrně často. Kdybychom neměli žádný freeze (?), v kterém chceme zdigitalizovat, tak by tato výhrada mohla být téměř univerzální, ale důležité je - a to je napsáno úplně v závěru - a je také pravdou, že některé rezorty nevyvinuly dostatečné úsilí, aby zákon řádně naplnily.

Když jsem tady četl ta procenta, a nebylo to deset správních úřadů s nulovými vystaveními a formuláři, ale bylo to MŠMT, MV, Ministerstvo kultury, MŽP, kde mají nižší procenta, tak si myslím, že "nevyvinou dostatečné úsilí" je od pana premiéra nebo od jeho týmu značný eufemismus. Ty úřady se - promiňte mi to slovo, ale myslím si, že není vulgární - na to prostě pět let trochu vyprdly. A nemyslím si, že získáním dvou dalších let se na tom něco výrazně změní, pokud nebude vůle v těch samotných institucích toto dělat.

Všechny rezorty věděly, že pět let tato zákonná povinnost tady je. A skutečně není možné spoléhat se na to, že to bude odloženo, že to bude odloženo v závěru funkčního období vlády, anebo že až dosáhneme dvou let, tak tady budeme stát znovu v této Sněmovně a řešit, že se to zase nestihlo.

Jsem si vědom stavu na jednotlivých rezortech. Posun zákona je nutný, protože jinak prostě 1. 2. začne platit a občané se budou moct obracet na stát s tím, že chtějí být obslouženi digitálně, a můžou tu věc pak posílat e-mailem, můžou tu věc vlastně doručit na úřad libovolným způsobem, což by mohlo vést ke kolapsu a zahlcení v rámci jednotlivých agend. Nicméně pokud chceme něco akcelerovat, dávat si vakace dva roky, odsouvat něco o dva roky znamená, že první rok se nebude dít nic, pak budou volby, vznikne nová vláda, bude přebírání agend rezortů a za dva roky tady v té Sněmovně budeme znovu stát a znovu se o tomto bavit.

Prosím o podporu našeho návrhu.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Novák je nyní přihlášen s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo. Všichni jste to slyšeli. Máme předložené třetí čtení novely zákona o elektronických komunikacích. Všichni víme, o čem ten zákon je. Co jsme slyšeli? Slyšeli jsme tady sto procent projevů o zákonu o právu na digitální služby, o přílepku, který sem jednoznačně nepatří. A už prosím, kolegové, fakt jako všichni víme, že je to přílepek. Někdo to nechcete přiznat, anebo děláte, že to nevíte. Ale je to zásadní problém. Je to úplně jiná materie, která si zaslouží projednat samostatně, v řádném prvním, druhém, třetím čtení. Nepatří to vůbec k tomuto zákonu jako pozměňovací návrh. Rozhodně ne.

A pojďme se prosím bavit už konkrétně o tom, co sem do toho třetího čtení patří, ať to třetí čtení stihneme projednat, protože skutečně gros novely, která je předložená, je o ochraně spotřebitele. A to je to, o co nám tady jde. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní chce reagovat na průběh rozpravy pan poslanec Michálek. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ano, budu reagovat na projev Ivana Bartoše, protože považuju za zásadní, že tady opravdu nevystoupil ani pan vicepremiér Jurečka, který tedy utekl. Ve třetím čtení utekl. Právě ve třetím čtení se hlasuje o podaných pozměňovacích návrzích, hlasuje se o proceduře.

Já chci v rámci procedury navrhnout, že ten pozměňovací návrh je nehlasovatelný - protože on je nehlasovatelný, on vybočuje zcela z judikatury Ústavního soudu. Ústavní soud to říká. Teď nám to řekl, nebylo v tom úplně jasno. Ústavní soud nám řekl: Ano, takhle to má být. Takže pokud si to pan ministr ani neodůvodnil - taky jednací řád říká, že pozměňovací návrhy mají být odůvodněny, a zvlášť v této situaci. (Reakce v plénu.) Ano, mají být odůvodněny. A tady řádné odůvodnění toho, jaká je ta souvislost, nezaznělo. Takže samozřejmě logicky my jako opozice a jako strana, která tady chtěla digitalizaci, nechtěla odsun digitalizace o dva roky, tak samozřejmě požadujeme, aby tady zaznělo to zdůvodnění.

Pokud tady nezazní, máme tady třeba kolegu Pepu Cogana, který je spolupředkladatelem toho pozměňovacího návrhu, toho odsunu o dva roky, tak by bylo dobré, aby tady tedy vystoupil, a protože je právník - já si ho vážím a byl to můj spolupracovník tři roky v koalici - tak aby to vysvětlil, jak jako právník tedy může polemizovat s tím rozhodnutím Ústavního soudu, že to nevybočuje z pravidel úzkého vztahu. Aby nedošlo k tomu, že nám skutečně celý odsun digitalizace zhavaruje kvůli tomu, že se schválil špatným procesem a že z toho bude úplný chaos. No a pokud tady nikdo nevystoupí, tak budeme asi muset počkat na pana vicepremiéra Jurečku, který nám to objasní, protože se tak zatím nestalo. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Vlček. (Nemá zájem.) Já mám tady poznámku od předchozího řídícího schůze. Pokud to tak není, pan poslanec Nacher je dalším přihlášeným do rozpravy. Prosím, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, já se tedy moc omlouvám, ale jestli jste opravdu neztratili zbytky objektivity, tak probírání této normy je naprosto opravdu skandální. Tady původně přišlo MPO - a já jsem to inicioval, byl jsem u toho od začátku, a členové podvýboru napříč politickým spektrem také, podvýbor pro ochranu spotřebitele - s návrhem, který měl rozšířit spory o peněžní plnění, které bude do budoucna řešit ČTÚ tak, aby se to zpřehlednilo. To je ta původní norma. Poté se tam daly věci týkající se telemarketingu, o tom budu hovořit, a potom nějaké další věci, které souvisí s elektronickými komunikacemi. To je všechno v pořádku.

Problém nastává v momentě, kdy tam je načten přílepek, který se týká digitalizace, o kterém teďka měl tady půlhodinový projev Ivan Bartoš, který se týkal jenom toho. Ale to není původní předloha. A teď se ptám, a není to řečnická otázka. Jsem rád, že nový pan ministr Lukáš Vlček to podporuje, tlačí ty spotřebitelské věci. Ale teď mi odpovězte. Já se dostávám do prekérní situace, jakkoliv jsem spoluiniciátor této normy, v momentě, kdy vy tam hlasováním protlačíte přílepek, který s tím vůbec nesouvisí... Může mi někdo na mikrofon říct, jak souvisí odklad práva na digitální služby pro občany se zákonem o elektronických komunikacích? Může mi to tady někdo říct? A když to projde, tak já jako iniciátor té původní předlohy, která je prospotřebitelská, budu muset hlasovat proti tomu?

To je úplně jasné porušení. Tohleto opravdu, já už tedy nevím, tohle je tak krystalicky čisté. To, že to je náhodně ve stejný den, kdy my jsme měli předtím přílepek u lex Ukrajina, tak je to jako náhoda. Ale tady jde o záležitost, která na rozdíl od lex Ukrajina se tady řeší, je tady v systému rok a půl. Rok a půl! Zeptejte se kolegů Zuny a všech těch, co jsou v podvýboru pro ochranu spotřebitele. My rok a půl to řešíme. Prodlužovalo se to z různých důvodů týkajících se nákladů na odposlechy a podobně. Jsou tam potom různé pozměňovací návrhy kolegy Adamce, pokud jde o nějaké výstavby sítí elektronických komunikací, měnící nebo neměnící krajinný ráz. To je všechno v pořádku.

Ale problém je, že potom ex post, to není ta jakoby rychlovka à la lex Ukrajina, kde to ještě nějak odůvodníte časem, ale tady najednou se těsně před druhým čtením dal odklad digitalizace o dva roky. Potom je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu. To je to, co tady načetl Jakub Michálek, že to tedy má být o rok.

Teď mi řekněte, když projdou ty pozměňovací návrhy, jakým způsobem já jako poslanec, který tady to téma ochrany spotřebitele tlačím, budu hlasovat proti tomuhletomu jako celek, protože jste tam narvali věc, která s tím vůbec nesouvisí, ale vůbec, a to týden po rozhodnutí Ústavního soudu o přílepcích.

Vy víte, že jsem se tady kvůli tomu rozčiloval už při druhém čtení. Vyzýval jsem pana ministra Jurečku, aby to nějak odůvodnil. On tady není. On mi to odůvodnil, že to je nejpříbuznější věc. Tak asi těžko by to mohl dát třeba k zákonu atomovému, péče o dítě - koukám, co tam vidím (na tabuli ve třetím čtení) - České dráhy a tak dále. Ale proč jako tady? To jsme si vytáhli Černého Petra?

Fakt mi řekněte, já to tady říkám schválně na mikrofon, protože to bude na záznamu, jak se Ústavní soud popasuje s tím, že já jako poslanec tady něco iniciuju, jsem rád, že MPO pod novým vedením to tlačí dopředu, pak tam někdo přijde, dá přílepek, který s tím nesouvisí, je pro mě nepřijatelný, ten přílepek, ne ten celek, a já tudíž nehlasuju pro ten zákon. A pak někdo udělá zkratku, že jsem vlastně hlasoval proti prospotřebitelské normě. To prostě není možné, to přece musíte vidět, tak si to dejte někam jinam, nebo si udělejte extra zákon, kde to odložíte, tu digitalizaci, v pořádku. Udělejte mimořádnou schůzi, všechno je možné, zkraťte si lhůty, tohleto všechno přece můžete udělat. Nemůžete to dát k zákonu, který s tím vůbec nesouvisí. Já tedy fakt jako... tohleto za mě je úplně šokující záležitost. A teď tady půl hodiny mluvil Ivan Bartoš k nesouvisející věci, a teď já, který chci mluvit k téhleté věci, tak na mě všichni ukazujete, že už spěchá čas! Je to absurdní. (Poznámka z okolí.)

Ne, já se nedivím, že se Lukáš Vlček, ministr, rozčílil, já se rozčiluji úplně stejně. Víte, že já neztrácím slova, tady je ztrácím, protože vy mě stavíte fakt do neuvěřitelné, nepohodlné, nekomfortní zóny, a já fakt jako nevím, že vy to nevidíte, teď berte koalici-opozici úplně bokem. Tohleto se týká úplně něčeho jiného.

Příklad dám: zajímavý návrh pozměňovací Jiřího Havránka, který jsme probírali, bod b). Pozměňovací návrh má chránit klienty bank před podvody. To je docela zajímavá záležitost, která zase - vznikla... A o co tam jde? O propojení mobilních operátorů s bankami. O propojení mobilních operátorů s bankami v případě, kdy ty banky mají podezření, že tam dochází k nějakému podvodnému jednání, to jsou ti kyberšmejdi, a ony si potřebují verifikovat některé věci, jestli tam nebyly dlouhé telefony, tak je to propojka na ty operátory, možná to Jirka Havránek vysvětlí. To jsme probírali 31. ledna na konferenci ke kyberšmejdům, kde tady vystupovali policisté z policejního prezidia mimochodem, a právě varovali před tím. To všechno je iniciováno tímhletím, užitečná věc, i když to může pro někoho působit, že se prolamuje bankovní tajemství, ale má to nějaké důvody, nějaké limity. Pojďme se bavit o těch konkrétních dopadech, jak to dopadne.

Kolega Munzar, vypuštění telemarketingu. No, protože tam původně se vracíme k tomu, jak ten telemarketing je omezen, jak je dneska, jak funguje opt-in, opt-out. Pojďme se bavit o těchto věcech. To je novela zákona o elektronických komunikacích. Pak tam máte celou řadu dalších pozměňovacích návrhů. Můžou projít, nemusí.

Cílem je zlepšení pozice spotřebitelů, zpřehlednění toho, na koho se máte obracet, když máte nějaký problém ve vyúčtování, to je původním meritem této normy. A teď tady najednou máte úplně něco jiného. Já to nechci uměle zdržovat, fakt mě tohleto rozčiluje, je to tady na záznam, je to na zvuk, já to dám na sítě, protože já doufám, že aspoň někteří z koaličních poslanců se třeba probudí, vypruží a řeknou: fajn, sice s tím odkladem souhlasíme, protože to Piráti prostě podělali, upřímně si řekněme, teď se na to budou vymlouvat, a víme, jak jste se mezi sebou hádali, tak to dejte někam jinam a nedávejte to sem do prospotřebitelské normy, kde pak zaviníte to, že celý jeden klub bude muset být proti.

Takže já tady říkám ještě jednou na záznam: my podporujeme tuhletu prospotřebitelskou normu, kterou iniciovali poslanci z podvýboru pro ochranu spotřebitele. My nepodporujeme přílepek, který tam vůbec nepatří, pokud projde, jsme nuceni vinou vás nehlasovat pro ten zákon jako pro celek. Takhle bohužel jsou tady nastavena ta pravidla.

Hrozně mě mrzí, že se nemůžeme bavit o tom obsahu, o tom, o čem jsou ty pozměňovací návrhy. Já jsem se aspoň snažil lehce popsat to, co navrhuje Jiří Havránek, vidíte, koaliční poslanec za ODS, a v těchhletěch věcech, podobně jako u kryptoměny, jsme na jedné lodi. Tak prosím, zkuste ještě něco s tím přílepkem udělat. Děkuju. (Potlesk z řad ANO.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vzpružilo to pana poslance Adamce, který už má jenom krátký čas na to reagovat faktickou poznámkou. Prosím.

Poslanec Ivan Adamec: Já to stihnu, vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, vaším prostřednictvím, ke kolegu Patriku Nacherovi. Napadla mě jedna taková myšlenka amerického prezidenta Nixona, která vystihuje ten případ té řeči tady kolegy Nachera. Politika nikdy nebývá nebem a občas bývá i peklem, a to je celé.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak, nyní je 13.45 a vzhledem k tomu, že na tento čas máme pevně zařazené volební body, musíme přerušit projednávání bodu číslo 171 a přistoupit k pevně zařazeným bodům.

Jako první je to bod

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 22. 1. 2025 v 14:36.