Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jan Bartošek)

9.
Vládní návrh zákona o volebních kampaních /sněmovní tisk 778/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v úterý 21. ledna 2025 na 127. schůzi Poslanecké sněmovny a bod byl přerušen v obecné rozpravě. Připomínám, že návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 778/1 a 2.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan a zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Radek Vondráček. (Hluk v sále.)

Současně vás žádám, kolegyně a kolegové, abyste veškeré diskuse přenesli do předsálí, a to jak v pravé, tak v levé části sálu, abychom mohli dál pokračovat v klidné diskusi.

Otevírám obecnou rozpravu, která byla přerušena. Jako první vystoupí pan poslanec Radek Vondráček a připraví se pan poslanec Karel Haas. (Hluk v sále.)

Než vám udělím slovo, ještě jednou požádám o ztišení.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jsem byl přerušen, protože bylo 21.00, jestli si dobře vzpomínám, a nemohli jsme pokračovat v projednání tohoto návrhu zákona. Já jsem se vyjadřoval ke svým jednotlivým pozměňovacím návrhům, a jestli si dobře vzpomínám, tak jsem se dostal k pozměňovacím návrhům týkajícím se právě té urážlivé a nepravdivé kampaně.

Já bych rád předložil v rámci druhého čtení dva pozměňovací návrhy týkající se tohoto tématu a navrhl dvě možná řešení, a to odstupňovaně, že v prvním případě navrhuji tedy mírnější změnu, že se vyjme pouze termín "urážlivá informace", který může být kontroverzní a sporný, a potom trochu razantnější pozměňovací návrh, který řeší situaci tak, že celý přestupek ruší.

Vládní návrh zákona o volebních kampaních nově zavádí zákaz zveřejňovat ve volební kampani urážlivou informaci... (Silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegové, nezlobte se...

Omlouvám se, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu.

Ale skutečně vás poprosím o určitý respekt k tomu, kdo zde mluví (Poslanec Vondráček: Tak.), i v pravé části sálu.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane místopředsedo, že jste se mě zastal. (Předsedající: Prosím.) Já jsem skončil u: urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejích kandidátech. V návaznosti na to se zavádí nový přestupek spočívající ve zveřejnění hrubě urážlivé informace o volební straně nebo jejím kandidátovi. Sankcí za spáchání přestupku má být pokuta, kterou bude moci Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí uložit až do výše 2 milionů korun.

Pojem "urážlivá informace" je nicméně extrémně vágní pojem a bude otevírat prostor pro širokou interpretaci. Tato nejednoznačnost bude značně problematická zejména zpočátku pro aplikaci daného ustanovení a může vést k tomu, že i běžná kritika politických stran a hnutí nebo jejich kandidátů může být alespoň zpočátku označována za nepřípustnou. Politická diskuse by přitom měla být regulována v co nejmenší míře.

Jak uvedl Ústavní soud ve svém nálezu, pokud jde o obsah volební kampaně, jsou voličům často emocionální a vyostřenou formou předkládány argumenty, které mají ovlivnit jejich volební chování a rozhodnutí, koho budou volit. Smyslem volební kampaně v pluralitní demokracii však je nepochybně také to, aby byly posouzeny i ty nejkontroverznější otázky programu politických stran a kandidátů obecně, tak i jejich osobních vlastností a způsobilosti zastávat volenou veřejnou funkci. Jen v takovém případě budou moci voliči rozhodovat se znalostí věci a jen tak může být naplněna ústavní zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci. Obdobně lze poukázat na nález Ústavního soudu, podle kterého osoby veřejně činné, politici, musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané, čímž se podporuje veřejná diskuse o veřejných věcech a svobodné utváření názorů. Ochrany před zjevnými excesy z hlediska obsahu volební kampaně se pak lze již v současné době domáhat soukromoprávními prostředky před civilními soudy jak ve vztahu k fyzickým, tak právnickým osobám, a na rozdíl od nově zaváděného pojmu "urážlivá informace", u kterého bude velmi omezené použití současné judikatury, je v případě soukromoprávních sporů výkladová praxe již ukotvena.

S ohledem na to je proto navrhováno vypuštění pojmu "urážlivá informace" z navrhovaného znění zákona a ponechání ochrany před excesy v této problematice současnými právními prostředky. Tento pozměňovací návrh je nahrán v systému pod číslem 5886 a já se k němu samozřejmě během podrobné rozpravy přihlásím.

Po zralé úvaze jsem potom předložil ještě jeden pozměňovací návrh, který vynechává pojem "urážlivá a nepravdivá informace", protože v návaznosti na tento... Tento vládní návrh zavádí nový přestupek spočívající ve zveřejnění zjevně nepravdivé... (Řečníkovi byla přinesena voda.) - děkuju - nebo hrubě urážlivé informace o volební straně anebo jejím kandidátovi. Ten druhý pozměňovací návrh s ohledem na ústavně zaručený princip svobodné soutěže politických stran a hnutí navrhuje zachovat dosavadní právní úpravu, kdy je volebními zákony stanoven zákaz zveřejňovat nepravdivou informaci ve volební kampani jako takzvané soft law, tedy bez (ohledu) na to, aby byla udělována nějaká sankce. Tento pozměňovací návrh je v systému nahrán pod číslem 5898.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vy jste před chvílí svým hlasováním odmítli debatu a odmítli bod s názvem Férovost volební kampaně a zachování férovosti a svobody voleb. Je to samozřejmě rozhodnutí většiny parlamentní, nechcete to zařadit jako speciální bod, já ale v souvislosti s tímto bodem jsem si teďka čerstvě přečetl rozhovor s předsedou Nejvyššího správního soudu, panem Karlem Šimkou a já si vám ten text tady dovolím přečíst, protože já s tím naprosto názorově souzním a on jako člověk, který se této tematice v justici věnuje, to dokázal vyjádřit lépe, než bych to dokázal já, velice, řekl bych, formou, která je jasná, přehledná. Myslím, že když se vyjadřuje taková autorita k tomuto, co teď předkládá Ministerstvo vnitra, tak byste tomu snad měli alespoň naslouchat.

Mimochodem, ve stejnou dobu byl publikován i rozhovor právě s předsedou Ústavního soudu, panem doktorem Baxou, a oni dva mají zkrátka trochu rozdílné názory na tuto problematiku, kdy jeden tvrdí, že liberální demokracie někdy potřebuje ochranu autorit a musí ji někdo chránit, protože jinak by mohla být poškozena v podstatě sama sebou, s čímž já tedy zase bytostně nesouhlasím, protože kdo potom je taková autorita? Kdo nám určí, kde jsou ty meze a kdo bude vlastně chránit demokracii před ní samou? Já jsem přesvědčený o tom, že demokracie nesnese žádné přívlastky. Měli jsme tu lidovou demokracii a neosvědčilo se to. V současné době v Evropě, u nás je běžně používán termín liberální demokracie a já jsem přesvědčený, že tento systém se v podstatě v tuto chvíli ocitá v krizi. Jsem rád za to, že se vrací konzervatismus na evropskou scénu a že se vrací demokracie bez přívlastku. Zkrátka demokracie nepotřebuje žádné přídavné jméno. Sama demokracie o sobě je základem, na které musíme stavět. Nejdůležitější ze všeho je, aby každý v sobě dokázal potlačit tu touhu, že on bude ten arbitr, že on je ten spravedlivý a že on nejlépe ví, jak to celé má vypadat.

Pan předseda Nejvyššího správního soudu tedy napsal, že "pokuta až 2 miliony za lži v kampani?" a ten titulek zní: "Nedělejme z voleb mateřskou školku, říká" pan předseda. "Podle návrhu Ministerstva vnitra by mohl úřad udělit pokutu až 2 miliony korun." Tady padá otázka, jestli je to přínos pro ty volební kampaně, a pan doktor říká: "Pokud by šlo o trestání lži záměrné, tedy z pohledu zavinění lhaní v přímém úmyslu, rozuměl bych tomu. Správní orgán, který by přestupek posuzoval, by musel dokázat, že dotyčný v době, kdy to v kampani uvedl, věděl, že něco řekl, co není pravda, a chtěl to jako nepravdu uvést, a ještě by bylo nutno prokázat, že šlo o čin společensky škodlivý, jak předepisuje zákon o přestupcích, čímž by šlo netrestat například takzvané lži v nadsázce, jako provokaci nebo třeba v úmyslu vyvolat nějakou společensky relevantní kontroverzi, ale ten návrh" - tady je uvedeno - "pokud ho tedy správně čteme, tak postižitelné má být i nedbalostní jednání, pokud zveřejněná informace bude mít intenzitu zjevné nepravdy či hrubé urážlivosti. V době volební kampaně si tedy bude muset každý dát velký pozor, co veřejně řekne o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi. Jsem zvědav, jak bude zákon v praxi uplatňován. Regulovat volební boj prostředky přestupkového práva a zavádět v něm mravnost a ctihodnost silou trestajícího zákona je hraní si s ohněm."

Další otázka na pana předsedu byla, jestli podle něj to pomůže, nebo nepomůže férovosti prostředí, protože je pravdou, že předvolební kampaně jsou čím dál vyhrocenější a některé strany mohou záměrně šířit dezinformace.

Já odhlédnu od toho termínu "dezinformace", který už je tak nadužíván a tak zneužíván, že už v podstatě už jenom jeho používání považuju za škodlivé.

Odpověď je: "Povede to nejspíš k tomu, že lži budou publikovány sofistikovaněji, třeba pod hlavičkou lidí či právnických osob, na kterých nikdo žádnou pokutu nevymůže, protože nebudou nic mít. Regulace často vedou k tomu, že slušní je dodržují, avšak chytří a drzí neslušní je šikovně obejdou a tím získají výhodu. Ale pořád je asi takovéto pokutování lepší než kvůli lžím, skrytým kampaním či jiným podobným nepravostem a jejich možnému vlivu na voliče rušit volby, jak se nedávno stalo v Rumunsku."

Debatu o rumunských volbách jste odmítli, takže k tomu si asi víc neřekneme.

"Myslím, že pokud to začneme přehánět s obranyschopnou demokracií a příliš ve volebních kampaních dbát na jemnost pravidel a jejich dodržování, ztratíme to nejcennější, co v liberální demokracii" - upozorňuji, že používá také toto sousloví - "je prostor pro svobodný, drsný, jen málo regulovaný volební boj, jehož součástí je i demagogie" - to prostě tak je. Já jsem se v předvolebních debatách setkal s demagogií už tolikrát, že už bych to nedokázal nikdy spočítat - "přehánění, ohýbání argumentů, skryté i očividné lži, pomlouvání soupeřů a slibování nesplnitelného. Začneme z voličů dělat mentální sněhové vločky a budeme je chránit před nimi samotnými."

Další otázka, pokud by to tedy bylo čistě na voličích, aby posoudili výroky politiků a jejich lži, mělo by to takto být? Tak odpověď je: "Pokud už je to tak, že každý dospělý má právo volit, musíme se smířit, že má také právo volit hloupě a nechat se zmanipulovat. Jestliže nevěříme, že kritická masa voličů nakonec dokáže ty největší lháře prohlédnout a nezvolit, jestliže nevěříme ve schopnost demokracie sama sebe zachovat, postavme se k věci čelem a zrušme všeobecné volební právo, ale nedělejme z voleb mateřskou školku, v níž budeme voliče vodit za ručičku a na skutečnou svobodu volby si budeme jen hrát, protože se bojíme voličovy hlouposti a ovlivnitelnosti. Takto zavádíme do volebního boje jakousi analogii ochrany spotřebitele se vším, co je s tím spojeno, tedy se silnou rolí dozorujících státních orgánů. Myslím, že lepší cesta je trénovat voliče prostě tak, že se s volebními lžemi budeme potkávat a nakonec se bude muset sám rozhodnout, komu co uvěří. Osobně mám hypotézu, že voliči až tak hloupí nejsou a jsou už docela zvyklí, že volební kampaň není festival objektivity a uměřenosti." Podepisuji. Krásně formulováno.

"V současné době lze zjevné nepravdy ve volební kampani postihovat zcela výjimečně prostředky trestního práva, když by šlo například o trestný čin pomluvy. Dále připadá v úvahu občanskoprávní žaloba pro zásah do osobnosti. Politici tak nemají příliš možností, jak se bránit. Nemá nová úprava smysl pro jejich větší ochranu?" zní dotaz. "Je to v každém případě určitý odklon od dosavadního spíše volného pojetí pravidel volebních kampaní. Politici jako osoby vstupující dobrovolně a záměrně do veřejného prostoru musí - alespoň dle stávající judikatury Evropského soudu pro lidská práva - snést větší zásahy do osobnosti, a to i lhaním a podobně, než běžní lidé." Nevím, jak bylo myšleno. "Volby do Sněmovny či Senátu lze kvůli nepravdě v kampani zrušit jen zcela výjimečně, a to pokud pravidla zákona o volbách, jež platí pro volební kampaň, byla porušena způsobem, který hrubě ovlivnil jejich výsledek - je to § 87, čtvrtý a pátý odstavec volebního zákona - a to je hodně vysoko posazená laťka, ale na zrušení voleb, k jakému došlo v Rumunsku kvůli podle všeho velmi zásadnímu porušení pravidel o financování volební kampaně s přímými dopady na vedení kampaně a zřejmě i na volební výsledek, by to i u nás možná stačilo. Těžko říci, jde zatím o velmi nový fenomén."

Poslední otázka je: "Co by se tedy muselo stát, aby soud u nás volby zrušil?" "Pokud by důvodem zrušení měla být nepravda v kampani o nějaké kandidující straně, musela by být takové povahy, že s největší pravděpodobností ovlivnila významné množství voličů, kteří by tu stranu pod vlivem této nepravdy nevolili, ačkoli kdyby nezazněla, tak by jí hlas dali. Samozřejmě i naopak, tedy kdyby ji kvůli nějaké kolosální, lákavé nepravdě volili významně více, než kdyby nezazněla. Bylo by hodně složité takovýto vliv nepravd či lží na chování dostatečného množství voličů prokazovat, ale představitelné to je, například pomocí sociologických analýz a sledování výzkumů veřejného mínění, jak se měnily v čase. V každých volbách se takové argumenty objevují, například v celostátních volbách před dvaceti lety, v senátních volbách, v kauze Nádvorník se pokusil tehdejší volební senát Nejvyššího správního soudu být v otázkách férovosti kampaně přísný. Ústavní soud mu však nálezem - z mého pohledu zcela správně - nálezem číslo 73/04 přistřihl křídla. Poté již nikdo další s argumentem hrubého faulu ve volební kampani neuspěl." Pan předseda doporučuje "například rozhodnutí Nejvyššího (správního) soudu 44/2013 ve věci první prezidentské kampaně Miloše Zemana. Zákonodárce to nakonec od roku 2017" - tady došlo ke změně legislativy - "výslovně vyjádřil i v textu zákona o volbách. Řekl, že k neplatnosti voleb či hlasování může vést jen takové porušení tohoto zákona, které hrubě ovlivnilo výsledky voleb či hlasování. To návrh zákona o volebních kampaních nijak nemění, pokud čtu správně." Debata je někde jinde.

"O pokutách měly původně rozhodovat soudy, což justice odmítla. I tak se mohou pro rozhodnutí k správnímu orgánu lidé odvolávat. Nezahltí to správní soudy?" Další otázka. "Pokud bude přestupek zveřejnění zjevné nepravdy či hrubě urážlivé informace ve volební kampani zaveden, bude o něm rozhodovat ve dvojinstančním správním řízení Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a pak samozřejmě lze žalovat u správního soudu. K němu by se dostaly jen některé z těchto věcí, neboť úřad bude jistě, podobně jako správní orgány dnes již obecně jsou, obezřetný a uvážlivý v rozhodování, takže by to pro správní soudy znamenalo asi nějakou práci navíc, ale spíše jen nárazově a nešlo by o nic, co by dramaticky zvedlo nápad nových věcí." Ať jsem férový, uvedl jsem taky nějaký pozitivní argument. To je konec rozhovoru.

Já bych chtěl na závěr opravdu jenom zase připomenout větu, která zazněla už od otců zakladatelů americké demokracie: "Co může být manipulováno, je manipulováno." Proto bych podepsal větu, že, prosím vás, nedělejme z toho mateřskou školku, nevoďme voliče za ručičku. Ta cesta je špatná, nikdy to nedopadlo v historii dobře, proto bych rád požádal o znovuzvážení toho... - zejména se obracím k těm z koaličních poslanců, kteří jsou přítomni v sále nebo mě poslouchají u obrazovek - o podporu mého pozměňovacího návrhu, že bychom ten přestupek o nepravdivé nebo hrubě urážlivé kampani z toho jinak, dá se říct, užitečného návrhu sjednocujícího volební kampaně, vyškrtli a nechali bychom volební souboj především na nás samotných, protože my jsme ti, kteří se toho volebního souboje účastní, a je na nás, abychom zachovávali nějaká základní pravidla. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Faktickou poznámku má nahlášenou paní poslankyně Berenika Peštová, ale není přítomna. V tom případě poprosím... Pan poslanec Karel Haas je přihlášen jako další a po něm pan poslanec Jakub Michálek. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych vám stručně představil pozměňovací návrh větší skupiny poslankyň a poslanců z více politických stran, konkrétně kolegů a kolegyň Aleše Dufka, Martina Dlouhého, Vojtěcha Munzara, Miloše Nového, Jana Skopečka, Jana Bureše, Martina Majora, Víta Vomáčky, Jakuba Jandy, Radima Jirouta, Zdeňky Němečkové Crkvenjaš, Karla Krejzy, Pavla Kašníka, Petra Beitla, Stanislava Blahy, Libora Turka, Jana Bauera a mě samotného. Pozměňovací návrh je nahrán v informačním systému Poslanecké sněmovny pod sněmovním dokumentem číslo 5980.

Mé představení bude určitě, řekněme, kratší než ctěného kolegy a zpravodaje Radka Vondráčka. První zásadní sdělení, které tady od pultíku chci říci, že opravdu velmi silně podporujeme vládní návrh zákona o volebních kampaních, který z těch, řekněme, jednotlivých parciálních volebních zákonů v naší zemi nějakým způsobem do jednoho správně nastaveného právního předpisu shromažďuje nebo sdružuje pravidla, která mohou být pro volební kampaně v jednotlivých typech voleb společná, takže opravdu vládní návrh zákona velmi silně podporujeme, (až) na jeden jediný aspekt, který se snažíme řešit právě tímto pozměňovacím návrhem.

Takže co náš pozměňovací návrh navrhuje nebo má za ambici řešit? Již v současnosti máme v českém volebním právu - to je kros všechny volební zákony - to základní správné pravidlo převzaté. Já jako sportovec vždycky říkám ze sportu, že volební kampaň má být vedena čestně a poctivě. Mohli bychom použít sportovní terminologii: fair play se hraje ve volebních kampaních, nejen ve sportu. To, co vládní návrh zákona dělá - s tím také souhlasíme - je, že do § 3 tady k tomu obecnému pravidlu fair play vedení volebních kampaní ze strany všech kandidujících stran a ze strany všech kandidátů výslovně doplňuje dvě pravidla, a to zákaz používat o kandidujících stranách nebo kandidujících osobách, kandidátech, urážlivé nebo nepravdivé informace. S tím naprosto souhlasíme a to také plně podporujeme. Urážka kandidáta, nepravda o kandidátovi, to je přece něco, s čím se nikdo z nás - věřím, že nikdo z nás v této Sněmovně, ať je z jakékoliv strany, z koaliční nebo opoziční, zprava nebo zleva, liberál nebo konzervativec - nemůže ztotožnit. To znamená, zákonný zákaz používání urážlivých nebo nepravdivých informací o kandidujících stranách nebo kandidátech naprosto podporujeme. Až potud jsme v naprosté shodě s vládním návrhem zákona.

To, s čím jako navrhovatelé toho pozměňovacího návrhu nesouhlasíme - debata tady má být věcná, to znamená, máme k tomu zásadní, řekněme, hodnotové, ústavní a právní důvody - je to, aby z uvedení urážlivé nebo nepravdivé informace v průběhu předvolební kampaně se stal přestupek, jinými slovy aspekt řešení rovinou správního práva - a teď ať si to dotáhneme úplně do konce - správními úředníky.

To není neúcta k úředníkům, ale úředníci - i úředníci Úřadu pro dohled nad financováním politických stran - nejsou ničím jiným než součástí moci výkonné. To, aby moc výkonná cestou úředníků jednoho správního úřadu - znovu opakuju, ať nejsem chytán za slovo, není to neúcta k tomuto úřadu, není to neúcta k úředníkům tohoto úřadu - aby výkonnou mocí, úředníky výkonné moci byla posuzována férovost volebních kampaní, to nám opravdu nepřipadá správné ve spojení s tím, že by za přestupek v tomto směru byla stanovena - a zase v kontextu českého přestupkového práva - poměrně velmi razantní sankce - samozřejmě říkám horní hranici - to znamená pokuta s horní hranicí až do výše 2 milionů korun.

Není to nijak oslabení ochrany voleb, soudní ochrany voleb v České republice. Soudní ochrana voleb už dneska existuje. Máme specifickou část mnoho let zpátky soudního řádu správního a soudnictví ve věcech volebních. Já za chviličku zmíním, kolega Radek Vondráček před chviličkou zmínil, že jsou v českém právu opravdu nosná rozhodnutí českých vysokých soudů, ať Nejvyššího správního soudu, nebo Ústavního soudu právě ve věci, řekněme, soudní ochrany voleb.

Za nás, za předkladatele říkáme, že v první rovině má být férovost volebních kampaní posuzována jako řekněme svobodomyslní lidé, a věřím, že to je celá Sněmovna. Svobodomyslný člověk má mít důvěru a svobodomyslný politik má mít v první rovině důvěru ve voliče, v jejich rozum, v jejich odpovědnost, v to, že si voliči sami při výkonu svého ústavního práva dokáží posoudit, kdo ty fauly ve volební kampani dělá a kdo ty fauly ve volební kampani nedělá. To je ta první rovina a říkáme to s ohledem na to, že volební právo v České republice je přece jedním z pilířů české ústavní demokracie. Na druhém místě má být férovost volebních kampaní, fair play pravidla volební kampaně pod dohledem nezávislé moci soudní. A já tady zesílím velmi zdrženlivě vystupující nezávislé moci soudní. Proč zdrženlivě? Protože na prvním místě mají být ti voliči.

Já si dovolím ze dvou opravdu z mého pohledu relativně nosných rozhodnutí českých vysokých soudů také jenom krátce citovat obě dvě ta rozhodnutí, ať vás uvedu do obrazu. Kolega Radek Vondráček tady zmiňoval nález Ústavního soudu, zkráceně řečeno, ve věci pana senátora Nádvorníka, to je ten starší nález k českým vysokým soudům, jak k Nejvyššímu soudu správnímu, tak k Ústavnímu soudu se posuzování fair play volebních kampaní dostalo mimo jiné i při prezidentských volbách.

Já si dovolím ocitovat z usnesení Nejvyššího správního soudu, sp. zn. Vol 16/2018, to bylo rozhodnutí navazující na prezidentskou kampaň nebo předvolební kampaň před prezidentskými volbami ve věci, řekněme, nebo v souboji Jiří Drahoš - Miloš Zeman. Nechávám na každém, ať se tady opravdu nepouštím do politikaření, většina z nás si, předpokládám, tu volební kampaň vybavuje, ať si každý udělá obrázek, jak probíhala, ale k tomu meritu našeho pozměňovacího návrhu úplně přesně Nejvyšší správní soud citoval: "Nejvyšší správní soud však dnes stejně jako tehdy znovu zdůrazňuje, že se nemůže stavět do pozice konečného arbitra slušnosti a etiky, neboť není jediným ochráncem korektnosti celého volebního procesu. Jsou to voliči, kterým v prvé řadě přísluší hodnotit volební kampaň jednotlivých kandidátů a chování těchto kandidátů během ní. Voličům přísluší vyhodnotit volební kampaň v celé její šíři i v jejích jednotlivostech. To se týká též morálních aspektů vedení kampaně, hodnocení toho, zda jednotlivé výroky pronesené kandidáty nejsou zavádějící, zda se kandidát neuchýlil k příliš konfrontačnímu stylu a tak dále."

Ta kampaň tehdy podstoupila řekněme i test Ústavního soudu. Ústavní soud rozhodl zamítavým usnesením pod sp. zn. - bylo to plenární usnesení - to znamená Pl. ÚS 16/18. Zase si dovolím citovat: "Výrazem principu, že lid, jenž je zdrojem veškeré státní moci, se na jejím výkonu podílí i tím, že cestou svobodných a demokratických voleb ustanovuje její orgány, je vyvratitelná domněnka vztahující se k celé procesní úpravě volebního soudnictví, že volební výsledek odpovídá vůli voličů." To je přesně ta ukázka toho, že na prvním místě a vyvratitelnou domněnkou v - podle mě správně - zdrženlivém dosavadním přístupu českých vysokých soudů je opravdu premisa, že voliči rozhodli. To je výraz ústavní hodnoty svobodných voleb v České republice. "Předložit důkazy..." - pokračuju v té citaci, už jenom kratince - "Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je přitom povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Povinností volebního soudu zase je tyto důkazy vyhodnotit a v případě, že by skutečně opodstatňovaly závěr o porušení zákona, posoudit jejich průmět do výsledků voleb z toho hlediska, zda odpovídá voliči projevené vůli a zajišťuje tak legitimitu zvoleného orgánu." Konec citace.

Slíbil jsem, že nebudu dlouhý. Já věřím, že to mé vysvětlení bylo srozumitelné. Mnohokrát děkuju všem kolegům, kteří ten pozměňovací návrh podpořili. Já tady chci slíbit, stihl jsem to jenom krátce, za to se omlouvám, ten nápor práce máme všichni tady ve Sněmovně veliký, obrazně řečeno těch zajíců na jednom poli se snažíme všichni řeknu dohnat pracovně, co nejvíc můžeme, tak budeme zcela vážně jednat, protože rozumím tomu a respektuju, že gesčním ministerstvem a gesčním ministrem je pan ministr vnitra, budeme s ním mezi druhým a třetím čtením velmi korektně jednat s prosbou, s respektující prosbou o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, protože s výjimkou tohoto jediného aspektu - a tím uzavírám tu prosbu o podporu a představení tohoto pozměňovacího návrhu - tak opravdu platí to, co jsem vyřkl v úvodu. Vládní návrh zákona o volebních kampaních s výjimkou tohoto jediného aspektu považujeme za velmi dobrý. Děkuju vám mnohokrát za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní zde jsou tři faktické poznámky. Jako první paní poslankyně Berenika Peštová, pan ministr Vít Rakušan, pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo, pane předsedo. Já jsem akorát chtěla reagovat na svého kolegu Radka Vondráčka, ale tak jsem nestihla doběhnout, ale tak jsem si počkala. V každém případě já jsem bedlivě poslouchala, poslouchala jsem i ten článek nebo respektive ten rozbor, který... tady bylo řečeno. Mě... Já bych chtěla... Mám otázku na pana ministra.

Za prvé, kdo bude posuzovat, co je tou lží? Protože jestliže povedu kampaň a budu v té kampani říkat, že nebudu zvyšovat daně a nezvednu odchod do důchodu, to v tu danou chvíli lež není, ale lží se to stane až v případě, že jsem v té vládě, což se třeba stalo vám, a tím vlastně já jsem uváděla v omyl své voliče, protože jsem záměrně lhala, protože jsem stejně nakonec udělala úplně něco jiného, než jsem těm lidem říkala.

Další věc, co mě zajímá, kdo bude tedy posuzovat, jestli je dezinformace, nebo dezinformace není, protože v průběhu se ukáže, že to, čím jsem byla napadaná, že jsem říkala, že jsem dezinformátor a říkala jsem nepravdu vědomě, tak se ukáže, že moje nepravda byla pravdou. Taky někdo potom musí posoudit, že v tu danou chvíli jsem byla napadaná za něco, co byla pro někoho dezinformace, ale já jsem v průběhu prokázala nebo se v průběhu prokázalo, že jsem mluvila pravdu, ale já jsem tím byla poškozena, takže to jsou věci, které by mě docela zajímaly, kdo to bude posuzovat, protože to je opravdu, bych řekla, dost na hraně, protože... Ale ne, tak říkám, ráda bych věděla, jak se to bude posuzovat, jestliže dostanu nějakou pokutu za něco, co se potom ukáže, že není pravdou, nebo je pravdou, tak já jsem poškozená a nejenom já, ale je poškozené třeba i celé hnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan ministr, připraví se pan poslanec Radek Vondráček a další. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo. Já zkusím ty dvě minuty. Chtěl jsem reagovat na pana kolegu Vondráčka, tak doufám, že mně to vystačí na oba dva z vás v této chvíli, když tak se přihlásím ještě jednou.

Já si obecně myslím, že pohled na volební kampaň, ve které někdo záměrně šíří zjevnou lež - tak tady se myslím shodneme, poslouchal jsem i pana kolegu Haase - že to je něco, co prostě špatné je. Mě vůbec ta diskuse nad tím tímto způsobem překvapuje.

Já bych znovu chtěl zopakovat: přestupkem má být zjevná lež, hrubě urážlivá informace. Nezaměňujme to prosím s tím, že by to byla nadsázka, ironie, kritika vlády, opozice, obráceně. To přeci je běžný prostředek kampaně, který je určitě odlišitelný od toho, co je hrubě urážlivá informace a zjevná lež. Myslím, že takové případy bychom tady našli.

Ale jedna věc, ten institut přestupku - a tady to prosím nezaměňujme - on nemá primárně chránit konkrétního politika. Institut přestupku má chránit férovost kampaně. Objektem ochrany je sama férová a poctivá kampaň. Nezaměňujme prosím ani - a to se trošku v případě pana kolegy Vondráčka stalo - institut volebního soudnictví a přestupku. Teoreticky může být udělena nějaká pokuta za přestupek, ale pokud volební soud totéž vyhodnotí jako porušení, ale ne tak závažné, tak to nepovede a nemusí vést ke zneplatnění hlasování nebo voleb. Tady ten přímý souběh těchhle dvou instrumentů není.

Tak budu muset ještě jednu faktickou, protože jsem nečekal, že budu reagovat na dva, tak si ji vezmu rád. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Radek Vondráček, pak pan poslanec Milan Brázdil a další. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Na úvod jsem chtěl ještě reagovat na kolegu Haase. Není jediný, kdo honí více zajíců. My jsme férově tu debatu na ústavně-právním výboru neuzavřeli, respektive jsme si slíbili, že budou pozměňovací návrhy. Chci poděkovat za to, že tady takový návrh je. Myslím, že to posouvá tu debatu.

Na pana ministra vnitra, my jsme tady možná stejně dlouho v Poslanecké sněmovně. Já bych opravdu rád tu debatu posunul k nějakému realismu, nějakému pragmatismu. To je všechno hezké, co říkáte, pane ministře, ale prostě takhle to nefunguje. My jsme se ještě celou dobu ani vůbec nebavili o možných šikanózních návrzích. Vždyť ten úřad může být taky zahlcený. Já považuju polovinu toho, co na mě soupeř naloží v nějaké předvolební debatě, v podstatě za lež a urážku, ale kdo to bude posuzovat? Bude to posuzovat nějaký úředník? To si prostě musíme vyříkat my. Tu politickou kulturu tvoříme my. Ten návrh, který předkládáte, ničemu nepomůže, spíš to jenom zhorší.

Jak říkáte, že jsem dával vedle sebe tu judikaturu týkající se zneplatnění voleb a tohoto přestupku, já jsem... To byly dvě samostatné části. Já jsem to přečetl najednou, já jsem to, doufám, dostatečně rozlišil. To jsou dvě různé věci. Já se tady bavím čistě o tom přestupku a že někdo bude posuzovat o tom, co je, nebo není nepravda, bude mít svůj subjektivní pohled na věc, protože to bude člověk. Než dojdeme k první nějaké ustálené judikatuře, tak se bavíme o letech a my v téhle zemi máme kampaně každý rok. Teďka jedna, si myslím, z nejvyhrocenějších, která čeká mě v mém životě, bude v září.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Milan Brázdil. Připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji, dobrý večer. My se točíme v kruhu, ale na pana Haase, prostřednictvím vás, pane předsedající, urážlivé... To, co urazí vás, třeba neurazí mě, ale bude to posuzovat třetí, který bude říkat: Jo, to bylo urážlivé. Tož není toto kocourkov? Navíc to jsou termíny tak vágní, takové... Co uráží a co je hrubě uráží, tak co už vůbec, co je informace a co je dezinformace, co je lživá informace, co je záměrná lživá informace... Proboha, čeština je velmi bohatá. To všecko je tak na vodě. Tak není nakonec lepší nechat to být, plynout? Každý se s tím vypořádá nějak, i ten volič, i ten, kdo je tedy uražen, nebo není uražen, a dokonce ho to pochválí, protože se cítí takový tvrdý chlap. Já nevím. Já bych toto... Pak ještě to bude někdo rozhodovat, tož ten bude mít ještě čtvrtý nebo pátý v pořadí názor. Nevím, jestli to je dobře. Vidíte, už jenom tím, jak o tom diskutujeme... Ještě to nezačalo, to ještě vlastně nikdo to ani nezačal posuzovat, ale už diskutujeme nad tím, jestli to vůbec je možné posoudit, jestli to vůbec má někdo, nějaký úřad v rukách schopnost to posoudit. Za mě ne.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan ministr Vít Rakušan. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo. Tak já to ještě doupřesním. Já jsem vás, pane ministře, poslouchala. Rozumím tomu, že zjevná lež je, že když řeknu, že bílá barva je černá, záměrně, je to opravdu zjevná lež, ale jestliže řeknu třeba... To se mi líbilo, že konečně poprvé jsem to slyšela z úst tady mého ctěného kolegy Karla Haase v debatě, když řekl, že Babiš schválil Green Deal, že to byl rámec - poprvé jsem slyšela někoho to říct správně - byl to rámec. Fit for 55 je opravdu soubor opatření. Ano, potom to doplnil, že tam není od toho, aby někoho špatné rozhodnutí obhajoval, a s tím plně souhlasím. Ale konečně to někdo správně pojmenoval. To je právě to, co mně vadí. Mně vadí to, že někdo aniž by, jak bych to řekla, aniž by domyslel, jaké to bude mít konsekvence, tak záměrně říká nepravdu. Záměrně říká nepravdu, která ovlivní voliče. Tak buď nechme, ať si voliči sami určí, nebo ať si z toho na to udělají sami vlastní názor a neomezujme je a nedávejme jim neustále nějaké mantinely, co je a co není. My to musíme unést - protože my spoustu věcí musíme unést, protože těch článků, co jsem si já na sebe přečetla, taky jsem to musela unést a musela jsem se obhájit - protože potom to ztrácí smysl, protože někdo to bude muset posuzovat. Nevěřím tomu, že to bude objektivní posouzení, protože v danou chvíli se to jevilo jako pravda a za několik měsíců nato to byla totální lež. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan ministr, faktická poznámka. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za věcnou debatu a děkuju oběma předkladatelům pozměňovacích návrhů. To, že tady hovoří o nějaké debatě mezi druhým a třetím čtením... Mrzí mě, ale bylo to tady vysvětleno, že jsem ten návrh neviděl. Já se k němu nemohu vyjadřovat, byl nahrán dneska do systému, takže jeho věcnou podstatu skutečně si musím prostudovat.

Ale abych reagoval na paní kolegyni Peštovou a stihnul jsem to, samozřejmě bude rozhodovat ÚDH jako úřad a přezkum je možný u správního soudu. To je tady přesně definováno v tom zákoně jako takovém.

Jenom jednu opravu a návrat ještě k tomu, co říkal pan kolega Vondráček, Nejvyšší správní soud neřekl, že není potřeba nic dělat s kulturou volebních kampaní, právě naopak. On podpořil to, že je potřeba s kulturou a řekněme s bezbřehostí volebních kampaní v České republice něco dělat, jenom ještě dodali: Jenom to nechtějte po nás. To byla ta věta B, která tam padla, proto je ten princip samozřejmě nastaven tady jinak, ale abychom to neposouvali, že snad Nejvyšší správní soud v tom meritorně měl nějaký jasný názor proti tomu, aby se cokoliv v limitech volební kampaně dělalo.

Teď co je vágně formulováno? My si umíme představit v nějaké příloze zákona taxativní výčet hrubých urážek, taxativní výčet nějakých lží, které nesmí být použity? Ty ostatní mají být použity? Tak žijeme přece v nějakém prostředí a pohybujeme se v nějakém prostředí, kde snad jsme schopni stále ještě v tom mezilidském kontaktu - a ta volební kampaň, byť tvrdě, by taková měla být - co je zjevná lež a co je hrubá urážka? Tady přeci žádné taxativní vymezení není možné. To je, jako když jsme diskutovali o tom, co je to podezřelé chování při nákupu zbraní a podobně. Tady taxativnost nelze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Vojtěcha Munzara, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já budu vystupovat jenom krátce, abych nezdržoval. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na pana ministra, já jsem také jeden z předkladatelů toho pozměňovacího návrhu s Karlem Haasem. Já bych chtěl tam upozornit na dvě věci.

My samozřejmě zachováváme to deklaratorní usnesení ve fázi toho, že se kampaň má vést čestně, poctivě, bez urážek a bez zjevných nepravd.

Na druhou stranu, když se podíváme do toho návrhu zákona, tak třeba ten přestupek se nevztahuje na komunální kampaně, pouze na krajské a pouze na celostátní. I s tím odůvodněním přímo z ministerstva, že je kontraproduktivní zatěžovat třeba komunální kampaně dalšími pravidly a byla by to administrativní zátěž pro ten úřad. A já se obávám jedné věci také, kterou jsme tam napsali do té důvodové zprávy k našemu pozměňovacímu návrhu, a to je, že každé takové pravidlo se dá i v kampani zneužít, a to v případě, že někdo dá podání na úřad těsně před koncem volební kampaně.

Dá tomu patřičnou mediální pozornost, vyvolá to pocit, že ten druhý kandidát, na kterého to podání bylo dáno zřejmě, nebo použil nepravdivou informaci, a pak ten úřad zjistí až po volbách, že to není pravda, a to podání bylo falešné. Takže tam vidíme spoustu důvodů, proč tento paragraf opravdu nechat v deklaratorní části, používat to jako sotor (?), nechat to na rozhodnutí soudů, ale nenechávat to na rozhodnutí úředníků na úřadě pro kontrolu financování politických stran, aby hodnotili jednotlivé kampaně. Myslím si, že to je základ, že to musí primárně udělat voliči. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan poslanec Radek Vondráček, připraví se pan poslanec Jakub Michálek, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. No, já jenom chci zdůraznit, že my se v podstatě nehádáme, nikdo nechce lživé kampaně, nikdo. A když vy jste tady před chvilkou vystupoval, pane ministře, říkal, že to nejde taxativně určit, že to nejde přesně určit, tak já s tím taky souhlasím, a právě proto, že to nejde pořádně určit, tak bychom se měli tady domluvit, že bude lepší to dát pryč a nechat tam tu měkkou úpravu deklaratorní, tak jak říkal kolega přede mnou. My jsme tady měli tři vystoupení po sobě, kde jsme se sebou v podstatě všichni souhlasili. Evropa obecně je přeregulovaná. Každý, kdo nový přijde, tak má potřebu zanechat po sobě nějaké nové pravidlo a učinit svět lepší. Ale ono se to v určitém okamžiku už zvrtne.

Pokud vím, v Německu udělají nějaké memorandum ty strany kandidující, že budou dodržovat určitá pravidla a budou se určitým způsobem v té předvolební kampani chovat. To je cesta zespodu, oni zas na druhou stranu tam nepozvali AfD a zase svým způsobem je to předvolební faul, ale je to aspoň náznak cesty, kudy bychom měli jít. Tak já bych se opravdu, pane ministře, přimlouval za to, abychom tuhle debatu vzali vážně a tuhletu část toho zákona dali pryč, protože je kontroverzní.

A jak říkal kolega Munzar, my jsme vůbec ještě neřešili ty praktické otázky, protože já jsem přesvědčený, že tam nějaké šikanózní návrhy a podněty budou. Prostě určité procento obyvatel, kteří tu politiku prožívají velmi intenzivně, mají svoje favority a ty, které rádi nemají, tak budou podávat podání.

A ten úřad, jak se k tomu postaví z moci úřední? On to nemůže jenom tak odložit. Není to tak dávno, co jsme řešili v České republice paní z Prostějova, která dala nějaký příspěvek na Facebook a byla předvolána Městským úřadem v Prostějově, protože se vyjadřovala negativně o vládě České republiky. Nakonec to odložili, ale ten úřední šiml zafungoval. A tohle bude to samé a my se (Předsedající: Čas.) odpovědi dozvíme někdy, kdy už ta kampaň nebude, už ti politici tu nebudou. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jakub Michálek, připraví se pan poslanec Stanislav Berkovec, všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tedy navážu na tu debatu, která se týká toho trestu pro lháře ve volební kampani, kde ten trest je kritizován ze strany ODS a ANO. A mě tady zaujalo, že pan ministr prohlásil, že s tím návrhem nebyl seznámen, takže jsem se chtěl zeptat, protože se bavíme tady o vládním koaličně dojednaném návrhu, o volebních kampaních, jestli to teda je porušení koaliční smlouvy, která v čl. 9 mezi SPOLU a STAN jasně stanoví, že pozměňovací návrhy k vládním návrhům mají být konzultovány před tím, než jsou předloženy, a jestli tedy budou koaliční strany pro tento pozměňovací návrh ODS, který vypouští jakýkoliv postih pro lži ve volebních kampaních a bude to nechávat čistě na těch soudech, které to potom nikdy nerozhodly samozřejmě, tak jestli takovýhle návrh má domluvenou podporu, nebo jste to ještě v koalici neřešili, nebo vás vaši koaliční partneři dostali do téhle skvělé situace, že se o takhle vážném pozměňovacím návrhu dovídáte tím, že ho tady někdo přednese na plénu Poslanecké sněmovny. Protože to byl jeden z důvodů, proč ta spolupráce v koalici byla velmi obtížná. A mě by zajímaly opravdu odpovědi na tyto otázky týkající se té pokuty pro lži ve volebních kampaních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Stanislav Berkovec, připraví se pan poslanec Karel Haas, faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, pane předsedající. Přeji vám příjemný podvečer, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci. Já bych chtěl reagovat v podstatě na váženého kolegu Radka Vondráčka i na váženého kolegu Vojtěcha Munzara, protože v podstatě souvisím s oběma a souzním s oběma. Já jsem přesvědčen o tom také, že Evropa je přeregulovaná. Dám takový malý příklad historického průřezu, tak v dobách, dejme tomu Karla Havlíčka Borovského, kdy vydával své pražské noviny tehdy vlastně jediný česky píšící list, tak ta cenzura byla v podstatě velmi čitelná a jednoduchá, vědělo se, kdo je ten cenzor, a když ten cenzor zasáhl, tak vyšly prázdné stránky a vědělo se, kdo za tím je. V dobách reálného socialismu takzvaného, to už bylo rafinovanější, protože ta cenzura byla nahrazena osobní zodpovědností šéfredaktorů.

Já nechci používat nemytá slova z ulice, takže to dávám do uvozovek. Byla to taková vlastně předposranost, ten strach o to místo byl tak silný, že byl mnohdy silnější než ten zásah těch cenzorů za Rakousko-Uherska. No a dnes je to tak, že rozhodli oni, přičemž nikdo neví, kdo jsou to ti oni, jestli je to nějaký robot, nebo jestli je to někdo, kdo vám vypnul ten Facebook. Já už jsem tady jednou dával příklad, jak byla zastavena reklama na dětský šampon na Facebooku, který byl růžový ze dvou důvodů, že to je rasově diskriminační a že to diskriminuje seniory. Tak dětský šampon samozřejmě byl určen pro děti, takže tam se nakonec zjistilo, že to byl nějaký robot, který to vypnul. Takže já se opravdu bojím toho, co tady nastínil pan kolega Munzar, tedy (Předsedající: Čas.) - děkuju - té zneužitelnosti i toho, že je tady ta Evropa i v tomhle případě, že to je přeregulované. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Karel Haas, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Já se pokusím udržet věcnost i v odpovědi, věcných odpovědích na podle mě paranoidní vystoupení pana kolegy Jakuba Michálka, prostřednictvím vás, pane předsedající. Takže dvě odpovědi zcela jasně chci, aby tady zazněly na mikrofon. Není to pozměňovací návrh ODS a ANO, to byla zjevná nepravda, tak ukázka toho, jak se dá s pravdou nebo nepravdou vystupovat, pokud je člověk paranoidní. Není to pozměňovací návrh ODS a ANO, podívejte se, poslanci, kterých politických stran, jsou to poslanci tří politických stran, jsou pod pozměňovacím návrhem podepsáni. To je první bod.

Druhý bod, pravděpodobně mně to kolega Michálek při jeho pohledu na svět nebude věřit, vůbec s nikým z opozice, jakoukoliv formou, osobně, telefonicky, mailem nebyl náš pozměňovací návrh jakkoliv předjednáván nebo projednáván. To je druhá poznámka, kterou tady chci vyslovit takto jednoznačně na mikrofon. Důkazem budiž mé počítače, můj telefon, cokoliv, ale předpokládám, že stejně mně pan kolega asi věřit nebude.

A ta poslední věc, já jsem se tady v tom vystoupení a nijak se nezlobím na pana ministra, který to jenom zkonstatoval, naprosto objektivně, ano, v náporu práce všech kolegů poslanců a poslankyň, já jsem tady takhle uvedl, jsme to skutečně nestihli dostatečně projednat, kontaktovali jsme všechny koaliční strany, nestihli jsme projednat jejich souhlas, to se občas děje. A připomněl bych jenom kolegům Pirátům, panu kolegovi Michálkovi, kolik pozměňovacích návrhů, které neměli v době druhého čtení koaliční podporu, předložili Piráti v době, kdy byli součástí vládní koalice. Já dobře vím a znám koaliční smlouvu, jsem pod ní podepsán, souhlasím s ní a vím, jak mám hlasovat. Děkuju mnohokrát. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní pan poslanec Radek Vondráček, připraví se pan poslanec Jakub Michálek, faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já jsem se přihlásil v podstatě s velice podobnou faktickou poznámkou. Kolega Jakub Michálek tady v podstatě uvedl, že hnutí ANO a ODS podporují lživé kampaně. To je prostě lež. To je prostě obrácení pravdy náruby, a to může být klasická ukázka, co se děje ve volebních kampaních. Já to považuji za v podstatě urážku, za to, že se snad hnutí ANO už chystá lhát v předvolební kampani, a může to mít dopad na voliče. A já samozřejmě vím, že tady to prostě je tvrdý střet názorový v Poslanecké sněmovně a normálně se dál spolu budeme bavit. Ale najde se někdo, kdo podá podnět na úřad do Brna, že někdo hrubě lhal v kampani, a už si to potom žije vlastním životem. Já si navíc dokážu úplně představit příspěvek na Facebooku Pirátské strany, že hnutí ANO s ODS jsou domluveni a snaží se prosadit lživé a nepravdivé kampaně. Takových titulků já už jsem viděl.

To prostě patří k té věci a prostě my to nemůžeme regulovat. Já jsem bytostně přesvědčený, že to není nejšťastnější nápad, a když ten zákon jinak je řešitelný, jsou tam spíš nějaké technické změny, tak to pojďme dát pryč, nechme to, nechme tam úpravu, že lhát se nemá a kampaň má být pravdivá, a neposílejme referentům do Brna podněty k tomu, co mají řešit, a my, abychom pořád přemýšleli potom v kampani jako v podstatě představitelé politických stran, které mají spolu soutěžit - a máme to přímo v ústavě - abychom každých deset minut přemýšleli: tak a za tohle někdo napíše do Brna, tohleto jsem ještě řekl, dobře, a tohle už budu podávat nějaké vysvětlení. O to mi jde. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec Jakub Michálek s faktickou poznámkou. A v případě, že se nepřihlásí nikdo s další faktickou poznámkou, tak bych vás nechal pokračovat ve svém projevu v obecné rozpravě, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju, pane místopředsedo. No, já jsem jenom reagoval na to, co tady poslední tři čtvrtě hodiny posloucháme, a to jsou vystoupení poslanců ANO a poslanců ODS, kteří navrhují obsahově totožnou nebo z velké části se překrývající změnu zákona, který projednáme, a to vypuštění postihu za šíření nepravdivých informací v kampani, anebo za šíření hrubé, urážlivé informace. Tam jsou různé nuance, ale když se podíváte na seznam pozměňovacích návrhů, tak jsou tady nahrané, 5886 až 5888 od Radka Vondráčka, 5978, 5080 od Karla Haase, a ty se zkrátka překrývají, takže to stejná politika. Neříkám, že jste se domluvili. Možná je to prostě jenom tím, že máte podobný způsob přemýšlení, podobný program, podobné priority a přijde vám, že by bylo vhodnější tedy, aby to bylo ponecháno čistě na soudech jako to máme dneska. To je legitimní postoj. Já považuji za zásadní upozornit na to, že postoje vaše jsou v tomto stejné, a domnívám se, že ten současný... Minulá volební kampaň to jasně ukázala, že pouhá hrozba toho, že když se to něco opravdu hodně přežene ve volební kampani, že to možná zruší někdy soud, tak to si myslím, že se ukázalo, že to vůbec nefunguje. Všichni známe řetězové emaily, známe anonymní weby, které se zřizují během komunálních voleb, které mají diskreditovat některé politiky. A toto je všechno samozřejmě propojeno s těmi skupinami.

Takže je to velká náhoda, že zrovna vy vystupujete za to, aby se ten postih zrušil, ale nejsem si úplně jist, jestli to tedy můžeme ztotožňovat s nějakou zásadní snahou o záchranu české demokracie. A překvapilo mě to, že to není koaličně dohodnutý návrh. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Radka Vondráčka a paní poslankyně Bereniky Peštové. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já považuji za vhodné říct tady na mikrofon, že jsem o pozměňovacím návrhu kolegů z ODS nevěděl ještě při zahájení projednání tohoto bodu, já jsem se do systému nedíval. A vezměte si, co my jsme už zažili v posledních letech od koalice SPOLU: billboardy Putin, Babiš vedle sebe a zmínka o agentech. Rusko, pro tebe všecko. To byly hrubě urážlivé, hrubě nepravdivé kampaně, kdy si to rozdalo hnutí ANO a koalice SPOLU, zejména pan premiér a zejména ODS - z mého pohledu. A i za této situace tady říkám, že udělat z toho přestupek je hloupý nápad.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Berenika Peštová a pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Michálka, prostřednictvím vás. Vidíte a tak, jak je hrozná lež, tak je další, co je hrozná, tak spekulace. To je to stejné, lež, spekulace. Neříkám, že je to totéž, ale je to taky dost nepříjemné, protože vy jste teďka tady spekuloval. A jestli takhle budete spekulovat ve volbách, tak ve své podstatě taky lžete, akorát že tomu budete říkat honosněji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Ivan Bartoš, faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuju za slovo. Já se nebudu dopouštět demagogie, jako jsem tady teďko v několika příspěvcích slyšel. Tak si řekněme, jaký je ten problém. Já si myslím, že stejně tak jako není korektní zobrazovat politiky v nějakých situacích typu, co tady hovořil pan Vondráček, prostřednictvím pana předsedajícího, tak my jsme měli potom i to soudní řízení - Piráti vám nastěhují do bytu migranty. Já jsem pak měl ochranku kvůli tomu, protože ty lidi šíří prostě mezi lidi strach. Ti se potom bojí, že Bartoš jim bude obsazovat chajdy - to, myslím, říkal pan Babiš, dokonce s tím byl i videoklip - a jako ty negativní kampaně a já jsem pro tvrdou politiku. Mají ale zásadní dopady a můžou být i ohrožením života pro politiky.

Když se podíváte na liberální politiky třeba v Polsku, v Anglii, tak pak byly třeba i zavražděni, těch kauz jako nebylo málo v Evropě. Já si myslím, že ta sekundární reakce, násilí, které často potom kampaně vyvolávají, je špatné, ať už je to jakýkoliv důvod. A já si nejsem vědom, pokud nepřekračujeme pouze nějakou úroveň satiry, kterou snad každý z nás o sobě skousne, že by třeba naše kampaně, s kterými jsme byli v komunále nebo i do Sněmovny, byly nějakým způsobem do té míry, jak předpokládá zákon, poškozující směrem k daným politikům. Samozřejmě se o tom může vést nějaká diskuse, ale prostě šíření dezinformací v rámci politické kampaně, vytváření fake news o politicích, weby, které dávají nepravdivé informace - to si myslím, že by neměl být ten standard, byť kampaň může být do určité míry tvrdá.

A já jsem měl tedy potřebu, když tady zaznělo od pana Vondráčka, říkat: ale tady byly taky takové billboardy - zmínil koalici SPOLU - tak si nemyslím, že bychom takovéto billboardy kdy v kampaních používali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Jakub Michálek, Radek Vondráček, Robert Králíček, všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já navážu na Ivana Bartoše. Opravdu je potřeba si říct napřímo, jak to funguje. A volební kampaň samozřejmě obsahuje spoustu různých podpásovek a nikdo z nás nemá představu, že to vyřešíme tady jenom nějakým úřadem. Ale pro největší excesy by měla existovat možnost nějaké efektivní obrany a postihu, protože jde o to, že politické strany vydělávají stovky milionů korun na kampaních, dostávají za to peníze od státu, od daňových poplatníků. Oni se prostě samozřejmě snaží nahonit hlasy, aby z toho měli peníze, a využívají k tomu úplně libovolné prostředky. A ta paleta zahrnuje i to, že jsou schopni platit masivní fejkové účty na on-line sítích, že jsou schopni publikovat nepravdivé věci na - to byli ti migranti do chat, že jo, od pana Babiše - že jsou tady řetězové emaily s nepravdivými věcmi.

Teď jsme se nedávno dozvěděli, že Miloš Zeman dostal na svoji prezidentskou kampaň od švýcarského právníka, který spravuje peníze lidí blízkých Vladimiru Putinovi, 13 milionů korun. Všichni si pamatujeme na tu šílenou kampaň, která k tomu probíhala. Máme tady snahu, aby vlastně právo na svobodu projevu měly jenom korporace, jenom ti, kteří mají nějaké sdělení podporované na sociálních sítích, jako je X, které ve prospěch majitelů, tak chtějí, aby měli svobodu slova, ale ti, kteří za sebou nemají žádnou korporaci, tak chtějí, aby to jejich sdělení se šířit nemohlo. Takže opravdu snažíme se tady udělat, abychom měli rovné hřiště, abychom měli tu demokracii. A demokracie potřebuje rovné hřiště. Nemůžeme mít politické strany, které můžou masivně lhát, a aby tam neexistoval žádný postih a jenom čerpaly veřejné peníze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Robert Králíček, prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající. Mně se líbí, jak tady Piráti hází takové ty, jak to říct slušně, věci na všechny okolo, mluví tady o tom, kdo co dělal v kampani. Já jim doporučím, ať se jdou podívat na pražské zastupitelstvo, co vytváří jejich pan předseda. A já si myslím, že pokud tento zákon projde, tak on bude první, kdo bude čelit těm případným pokutám a žalobám, protože on je ukázka toho, jak se šíří lživé informace a další bludy, které on tam říká a různě spekuluje a tak. Ale týkalo se to i mé osoby a užil jsem si to od pana Hřiba, užil jsem si to od pana Michala Bláhy, a přesto souhlasím s tím, co říká Radek Vondráček.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že není žádná další faktická poznámka, tak v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Jakub Michálek.

Předám řízení schůze.

 

Poslanec Jakub Michálek: Tak jestli můžu?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, máte slovo. Prosím.

Jinak vás zdravím a přeji hezký večer. Vystřídali jsme se v řízení schůzi.

Pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já jsem jenom poctivě počkal, než jste usedl. Po tu dobu byla schůze přerušena.

Budu navazovat na svůj předchozí projev, kde už jsem představil své dva pozměňovací návrhy. Takže jenom stručně připomenu, mám pozměňovací návrh k transparentním bankovním účtům tak, aby bylo skutečně dohledatelné, jaké jsou výdaje všech politických stran i mimo volební kampaň, protože dneska jsou ty volební účty transparentní jenom pro volby, ale už ne pro ten běžný provoz. Takže to tam navrhujeme rozšířit a navrhujeme, aby jediná výjimka byly členské příspěvky do 5 tisíc korun a zaměstnanci a spořicí účty, které dneska nejsou nabízeny jako bankovní produkt.

Druhý pozměňovací návrh, který jsem představoval už také minule, tak ten se týká platforem tak, aby každý uživatel měl během volební kampaně možnost si aktivovat režim, v rámci kterého se mu budu zobrazovat pouze ověřené účty, nikoliv to masivní zaplavení fejkovými účty, které pozorujeme dneska na sociálních sítích během volebních kampaní, i tak, jak jsme to viděli v Rumunsku.

A teď bych chtěl představit další pozměňovací návrh, který je načten v systému jako sněmovní dokument 5981, a ten se týká omezení zdrojů darů a bezúplatných plnění politickým stranám. Ono to asi Ministerstvo vnitra neudělalo nějak asi úmyslně, ale možná některé věci tam nedomysleli, že se změnilo, od kterých entit můžou politické strany přijímat dary nebo bezúplatná plnění v § 18. Dneska v tom výčtu máme obsažen zákaz přijímat dary od státu, příspěvkových organizací, obcí, dobrovolného svazku obcí a nově se tam dávají třeba i ovládané právnické osoby. Zatím tam byl limit 10 procent, ale už tam nejsou podchyceny některé zákonem zřízené právnické osoby, to znamená například profesní komory, a dále tam nejsou podchyceny ovládané právnické osoby některými entitami pod písmenem c), e) a f). A dále tam dochází k masivnímu rozšíření toho, od koho bude moci přijímat politická strana peníze.

Vlastně to, jak navrhuje Ministerstvo vnitra, tak podle § 18 písm. o) bude moci nově politická strana přijímat peníze od každé fyzické osoby, která je občanem státu Evropské unie, zatímco doteď to bylo pouze od osob, které jsou občanem České republiky, anebo jsou občanem Evropské unie, který má ale právo volit do Evropského parlamentu, to znamená, je usazen na našem území po nějakou dobu. Myslím, že to je 45 dnů. Takže já navrhuji, abychom to vrátili zpátky do té podoby. Myslím si, že se nelze vymlouvat, tak jako jsem to slyšel od některých úředníků Ministerstva vnitra, že musíme zajistit volný pohyb kapitálu, a tudíž musíme zajistit, aby kdokoliv mohl sponzorovat české politické strany. To mi přijde, že je příliš rozsáhlý výklad základních smluv.

A další změna, kterou navrhuji, abychom stanovili omezení pro zdroj těch peněz, které můžou jít politickým stranám, protože dneska tak, jak je to napsáno, tak by mohly politické strany brát peníze z celé Evropské unie, ale klidně i ze zdrojů, které nejsou úplně jasné. Takže někdo by si mohl v rámci zahraniční entity, třeba firmy, nevím, v Maďarsku, v Německu, v některém jiném státu by si tam mohl převést zprostředkovaně prostředky a jenom je jako průtokovým ohřívačem převést na českou volební kampaň. A to já považuju za velké bezpečnostní riziko, proto v rámci svého pozměňovacího návrhu navrhuji doplnit do § 18, že strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, nepochází-li jeho skutečný zdroj z České republiky nebo členského státu Evropské unie, anebo je-li jeho skutečný zdroj nejasný. Jasnost toho zdroje, to už je terminus technicus, který je obsažen v instrukcích České národní banky a které vychází z problematiky legislativy proti praní špinavých peněz.

Takže zatímco ministerstvo to navrhuje rozšířit, aby tam bylo více entit, a v podstatě kterýkoliv občan EU by mohl financovat libovolnou českou politickou stranu z peněz, které pochází třeba z Ruska, tak já navrhuji to zúžit tak, aby mohly financovat české volební kampaně a české politické strany pouze osoby, které tady opravdu žijí, nebo mají tady nějaký pobyt, který jim zakládá právo volit do Evropského parlamentu, tak jako je to dneska, a současně aby nebylo možné čistě průtokovým ohřívačem přesouvat peníze ze států mimo Evropskou unii a platit z toho volební kampaně nebo používat prostředky, které jsou z nejasných zdrojů. A k těm pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Byl jste zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, zda se ještě někdo další do obecné rozpravy hlásí? Pokud tomu tak není, tak obecnou rozpravu končím.

Ptám se, zda je v tuhle chvíli návrh na závěrečná slova? Ano, pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo, a děkuju i za debatu, která tady proběhla - věcnou, byť rychlou - v rámci faktických připomínek. Za sebe jenom nakonec, tak budeme stát před nějakými pozměňovacími návrhy. Zcela fakticky chci říci a odpovědět na tu otázku: No, není to v téhle chvíli koaličně projednaný návrh. To z principu a logiky věci ani být nemůže, pokud se objevil v systému dneska a nejsou pod ním podepsáni všichni koaliční poslanci, tedy bude projednáván, jak to v takových případech obdobně bývá, s věcně příslušným ministrem a uvidí se, zda se povede, nebo nepovede koaliční shody docílit. Tady na tom postupu nevidím nic špatného. Samozřejmě je vždycky lepší ho mít dopředu, ale chápu, že občas jsou ty termíny šibeniční.

A možná jenom jednu poznámku meritorně, ale ono se to hodí do toho závěrečného slova ode mě, protože já ten původní ministerský návrh z logiky věci obhajuji, když ho předkládám. Ona ta ochrana v podobě navrhované skutkové podstaty přestupku je přece zaměřená na zveřejňování zjevně nepravdivých informací o jiných kandidujících subjektech, například zveřejňování nepravdivých informací o sobě, nějaké vychloubání a tvrzení, že já jsem ten či onen, to prostě postižitelné nějak není. Nikdo nepostihuje nějakou míru sebeprezentace a podobně. To je, myslím, z toho celkem zjevné a také si myslím, že ten návrh ani nemá cíl takový ambiciózní, jak tady padalo, zachránit svět, změnit politickou kulturu. Vůbec ne. Ale prostě označit zjevnou lež a hrubou urážku v předvolební kampani je naopak spíš nějakým znakem toho, že ta politická kultura se i u nás nějakým pozitivním směrem vyvinout může. Ale opravdu navrhovatel neměl, a to říkám na stenozáznam, navrhovatel neměl opravdu v plánu ani v úmyslu zachránit svět.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za závěrečné slovo pana vicepremiéra.

Jestli závěrečné slovo zpravodaje? Ještě budeme potom v podrobné rozpravě, ale prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Jenom velice stručně. Z pozice zpravodaje bych chtěl taky poděkovat za konstruktivní věcnou debatu skoro v plném rozsahu, až možná na pár drobných momentů. Takhle by to nějak mělo vypadat. Poprosím potom, až zas někdo bude psát na sítě, že je Sněmovna blokována obstrukcemi opozice, tak můžeme ukázat na tento okamžik, že někdy je to opravdu k věci a že se ty věci posouvají dál. Za sebe doufám, že ještě v rámci postavení zpravodaje bych chtěl říct, že ty pochybnosti o určité vágnosti a nejasnosti toho pojmu lživé a urážlivých informací v rámci předvolební kampaně odstraněny nebyly z mého pohledu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla závěrečná slova. Jestli se nemýlím, tak návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání nebyl podán, čili můžeme zahájit podrobnou rozpravu.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám zároveň, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se do podrobné rozpravy hlásí paní poslankyně Štefanová Iveta. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo vážený pane předsedající. Tímto se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem představila a odůvodnila v obecné rozpravě, nicméně je v systému načten jako sněmovní dokument číslo 5913 a součástí tohoto dokumentu je i podrobné odůvodnění. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Jako další v podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Radek Koten, připraví se paní poslankyně Potůčková.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych se tady přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě a jsou vedeny pod číslem sněmovního dokumentu 5933 a 5934. To odůvodnění zaznělo v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Nyní vystoupí paní poslankyně Potůčková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji pane předsedající. Tímto se také přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě a byl nahrán do systému pod číslem 5901.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Vondráček, připraví se pan poslanec Haas.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Snad to všechno přečtu správně. První můj pozměňovací návrh spíše technického rázu se týkal volebního účtu, kdy byla stanovena lhůta pro zřízení účtu. Je nahrán v systému pod číslem 5888 a zdůvodnil jsem ho již v obecné rozpravě.

Další pozměňovací návrh je nahraný pod číslem 5887 a doplňuje se tam termín kampaň objektivně způsobilá ovlivnit voliče. Opět jsem odůvodnění přednesl v té první části svého vystoupení v obecné rozpravě.

Třetí pozměňovací návrh je 5886. Taková, řekněme, přechodná varianta, kdy pouze vypouštím urážlivou informaci a ponechávám tu nepravdivou. To znamená, ten přestupek se zužuje, bylo odůvodněno.

Poslední mám pozměňovací návrh 5898, který vypouští tu skutkovou podstatu nebo ten nový přestupek týkající se nepravdivé a urážlivé kampaně. Zůstává to jako soft law. Opět jsem odůvodnil v rámci obecné rozpravy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec Haas, připraví se pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo vážený pane předsedající. V podrobné rozpravě se za celou skupinu navrhovatelů hlásím k pozměňovacímu návrhu nahranému v informačním systému Poslanecké sněmovny pod sněmovním dokumentem číslo 5980, jehož odůvodnění jsem uvedl v obecné rozpravě. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a poslední zatím přihlášený do podrobné rozpravy je pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Hlásím se ke sněmovnímu dokumentu 5912. To je návrh, který se týká platforem a jenom ještě doplním k mému vystoupení v obecné rozpravě, tak jsem tam mluvil i o pozměňovacích návrzích, které jsou směřovány k tomu následujícímu tisku, čili souvisejícímu s volebními kampaněmi, ale už k tomu nebudu znovu vystupovat v obecné rozpravě. Jenom to pak načtu v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a byl jste zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, zda se ještě někdo další do podrobné rozpravy hlásí z místa? Pokud tomu tak není, končím podrobnou rozpravu.

Ptám se, jestli je v tuto chvíli ještě zájem o závěrečná slova? Předpokládám, že nikoliv, žádné návrhy.

Ptám se pana zpravodaje na hlasování? Nezazněly, čili končím druhé čtení tohoto návrhu.

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 11. 2. 2025 v 15:36.