(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

150.
Návrh poslanců Lukáše Vlčka, Ivana Adamce, Róberta Telekyho a Michala Kučery na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 883/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 883/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Lukáš Vlček. Prosím, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych tedy krátce okomentoval sněmovní tisk číslo 883. Omlouvám se i trochu za svoji hlasovou indispozici.

Jedná se tedy o návrh, poslanecký návrh zákona poslanců Lukáše Vlčka, Ivana Adamce, Róberta Telekyho a Michala Kučery na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 458, o podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, tedy energetického zákona, a znění pozdějších předpisů, a zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

Dovolte, abych nejdříve okomentoval důvod vlastně podání tohoto poslaneckého návrhu. Ten důvod je čistě technický, hospodářský, ale zároveň se jedná o silné politické téma, a to z toho důvodu, že pokud Česká republika v následujících letech chce mít pokryto 100 procent spotřeby elektrické energie 100 procenty výroby na území České republiky, musíme opravdu výrazně změnit některé procesy, a některá tedy zákonné ustanovení nebo zákonný rámec. Když se podíváme na takzvaný MAF, to znamená hodnocení zdroje přiměřenosti, kterou každý rok vydává Česká energetická přenosová soustava ČEPS, tak vidíme, že pokud tedy chceme do budoucna směřovat od odklonu od uhlí, zároveň vidíme, že a víme, pokud půjde vše podle plánu, tak nové mobilní jaderné zdroje, které by měly být páteří české energetiky, budou stát až v druhé polovině třicátých let. A zároveň, pokud vidíme určité omezení, ač tedy vidíme velkou dynamiku v instalaci obnovitelných zdrojů, kupříkladu poslední dva roky vidíme, že instalovaný výkon, ale instalovaný - a záměrně toto slovo podtrhuji, to neznamená, že ten výkon platí 24 hodin denně, ale instalovaný výkon je více jak 1 000 megawatt, což je zajímavá dynamika - tak i tak se může velmi reálně stát, velmi reálně, že v následujících letech nám opravdu budou chybět velké zdroje energie, které by právě spotřebu České republiky pokrývaly.

Z toho důvodu tedy předkládáme návrh zmíněných dvou norem. Jejich smyslem je primárně tedy urychlit stavbu nových zdrojů energie nad 100 megawatt, primárně tedy paroplynových, které by nejenom měly sloužit k tomu, aby Česká republika tedy i v dalších letech měla pokryto svoji spotřebu výrobou z území na území České republiky, ale zároveň zde budeme potřebovat stabilní zdroje energie, které dokáží v období, kdy výroba z obnovitelných zdrojů, primárně tedy z větru a ze slunce, neexistuje a nefunguje, nefouká a nesvítí, tak samozřejmě logicky musíme mít takové zdroje, které toto vykryjí. To znamená, že ten důvod je nejenom čistě technický, ale zároveň opakuji, je zde velmi silný hospodářský a politický podtext.

Důležité je zmínit, že samozřejmě toto vše nebude fungovat, pokud samozřejmě dále nebudeme výrazně investovat do modernizace našich přenosových a distribučních soustav, modernizovat legislativu, ale to je asi na jinou debatu, a proto já tady nepůjdu úplně do detailu. Zmíním ale ještě jednu velmi důležitou věc, a to je samotný proces, který předcházel tomu dnešnímu představení, a načítání tedy tohoto sněmovního tisku číslo 883, a to je hledání určité politické shody, kterou jsme se snažili v posledních měsících moderovat. Já za ni děkuji všem zástupcům všech politických subjektů, které jsou ve Sněmovně zastoupeni, které jsme do tohoto procesu přizvali, taktéž i zástupce Senátu, respektive zástupce jak sektoru, tak dalších organizací, abychom právě tuto shodu nalezli.

Zorganizovali jsme několik kulatých stolů, zorganizovali jsme několik setkání, aby můj tým, tým Ministerstva průmyslu a obchodu, dokázal za účasti tedy dalších kolegů předkladatelů, zástupců hospodářského výboru, tedy patřičně vysvětlovat a diskutovat právě technická řešení, technické záležitosti, které tento návrh předkládá. A předkládá tento návrh ještě jednu velmi důležitou věc, která - nerad bych na ni zapomněl, ale musí být zmíněna, a to je nalezení politické shody, jakým způsobem se naše reprezentace, naše společnost postaví k(v?) budoucnosti k uhlí, to znamená, za jakých podmínek do budoucna provozovat případně uhelné elektrárny, pokud to situace bude vyžadovat. Pokud tedy některé zdroje nebudou vystavěny, nebudou mít takovou dynamiku, primárně tedy zmíněné plynové zdroje, tak pak nutně musíme si dokázat odpovědět na otázku, za jakých podmínek tyto zdroje budeme provozovat.

Takže tudíž tolik tedy za mě nějaké základní entrée. Já jsem samozřejmě k dispozici na dotazy na konkrétní otázky. Děkuji za úvodní slovo.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane navrhovateli. (Hluk v sále.) Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Roman Kubíček. Ostatní prosím o ztišení.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, máme před sebou velmi důležitý zákon, který víceméně ochrání občany České republiky před energetickou nedostatečností. Já bych jenom upozornil v rámci předjednaných tisků, který se jmenoval lex OZE III, jsme mohli již tyto věci udělat. A mně by se chtělo říct - je to pozdě, ale přece, protože kdybychom se nezacyklili u lex OZE III, nemuseli jsme tu dneska stát a otvírat tento poslanecký návrh. V každém případě - ona to není vina současného pana ministra, ono se nám to zacyklilo u minulého pana ministra Síkely. Já musím nového pana ministra pochválit, protože ten to akceleruje a i za jeho (něj?) se lex OZE III dostalo do Senátu. A jak všichni víte, Senát tu variantu zamítl, protože se nám tady v legislativním procesu do toho zamíchaly některé pozměňovací návrhy, které víceméně proti obnovitelným zdrojům šly, takže se s tím budeme muset vypořádat ještě jednou a trošku jsme to oddálili.

V každém případě tento zákon je naprosto nezbytný pro zachování energetické bezpečnosti České republiky. (Otáčí se a gestikuluje na galerii.)

A protože tu máme občany, tak já bych jim rád řekl, že to není zákon o zlevnění elektrické energie. To opravdu není, protože přechod na plyn a další zdroje, které by vyrovnávaly takzvané špičky ve chvíli, kdy slavná fotovoltaika nefunguje, protože v noci nesvítí, v zimě taky moc ne, tak se musí doplňovat z nějakých zdrojů. Označili jsme si plyn jako nefosilní zdroj pro současnou dobu a budeme čekat na dostavbu jádra (?), protože to jsou ty pevné zdroje k tomu, abyste byli doma schopni si zatopit a uvařit. Ono potom už to není o ceně, ale je to o tom, abyste měli dostatek elektrické energie, proto se dneska schvalují paroplynové zdroje. Paroplynové zdroje jsou především prvoplánově určeny k vyrovnávání těchto výpadků a špiček a jsou naprosto nezbytné pro stabilizaci elektrizační soustavy tak, abyste mohli topit, mohli svítit, mohli vařit.

Já jsem tady na to upozorňoval před čtyřmi lety - ano, já to říkal, říkal jsem to několikrát, říkal jsem o tématu emisních povolenek, říkal jsem, co to způsobí - výroba ekonomického derivátu, který se dneska obchoduje pro penzijní fondy a tak dále, to je ta zelená politika, kterou nám v Bruselu vymysleli, takže my se s ní musíme nějakým způsobem vyrovnat. Víme, že jaderné zdroje jsou to nejstabilnější, co mohlo být, ale Evropa to nějakou dobu brzdila. My jsme trošku pokrokoví v tom, že začínáme budovat velké zdroje a máme vizi budovat i několik malých zdrojů, ale jak řekl pan ministr, bude to trvat mnoho let. A dostáváme se i do situace, která tady byla naznačena, kdy bude nezbytné použít uhlí v takzvaném přechodovém období, protože předpokládám, že když se nastartuje dostatečná kapacita paroplynových elektráren, ta potřeba nebude. Ale my víme, že všichni stojí ve frontě na turbíny plynové, takže my schválíme proces, pak budeme výrobce žádat o to, aby nám turbíny dodal, pak to postavíme, a kdybych vám tady na místě řekl, kdy to bude, tak bych vám lhal.

Takže my nebudeme tento zákon nikterak obstruovat, jsme připraveni k dalším jednáním, která probíhají - děkuji za to panu ministrovi, nicméně trošku je to vaše zodpovědnost a musíte si s tím poradit. Děkuju za slovo.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do ní je přihlášen pan poslanec Michal Kučera, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, já velmi vítám, že tento zákon, tato novela se objevila na stole právě dnešní den a že ji můžeme i takto projednat. Vítám to, že se na ní podíleli jak koaliční poslanci, tak samozřejmě byla vypracována, jak už tady říkal pan zpravodaj, i  ve shodě s poslanci opozičními, takže ten návrh je poměrně konsenzuální a je to pro českou energetiku a českou společnost dobře. Zákony, takto důležité zákony, které se týkají třeba - nebo například - energetiky, tak je jednoznačně třeba dělat v konsenzu a v nějaké širší shodě, nikoliv ve střetu, protože to jsou zákony, které mají výrazný přesah přes jedno volební období.

Já bych tady možná připomenul dobu - a ta není tak dávná - někdy před pěti, šesti, deseti lety možná, se tady vedla debata, kdy nastane útlum těžby. Byla to čistě politická debata. My jako politici jsme se střetávali nad daty 2038, 2035, 2033. Byla tam různá prohlášení, kdy nastane útlum těžby. No, politici nějaké datum stanovili, ale průmysl se rozhodl jinak. A protože jim nevychází aktuální ekonomika provozu tepelných elektráren, tak se rozhodl elektrárny v dohledné době uzavřít, což je podstatně dříve, než politici předpokládali.

A bohužel se stalo to - a to tady i trochu kladu za vinu straně pana zpravodaje - že na to nejsme připraveni. Teď to doháníme, doháníme to v tomto volebním období. Schvalují se tady poměrně rychle - a znovu oceňuji - v konsenzu, ve shodě se tady schvalují energetické zákony. Připomenu lex OZE I, tedy zjednodušení výstavby obnovitelných zdrojů, lex OZE II, což je sdílení, lex OZE III, akumulace, flexibilita a agregace - teď je ještě v Senátu, ale věřím, že se nám to v dohledné době podaří schválit.

To jsou naprosto klíčové zákony k tomu, aby nástup energetického mixu, ke kterému jsme se nejen jako vláda, ale věřím jako celá společnost zavázali, to znamená, jaderná energetika, obnovitelné zdroje - a samozřejmě doplněné zčásti právě o paroplynové zdroje tak, abychom tento energetický mix dosáhli co nejdříve.

To, že ty zákony už tady měly být dříve, je jasné. Že to je je chyba, řeknu, předchozích vlád - je to taky jasné. Já si myslím, že o tom není shoda a není to předmětem této debaty. Teď hledáme řešení k tomu, abychom právě to přechodné období, kdy dosáhneme, řeknu, ideálního energetického mixu, překonali, překlenuli, a právě proto je na stole tato novela zákona, tento zákon, to znamená, takzvaný lex plyn. Ten právě nám má umožnit zrychlení výstavby, výstavby paroplynových zdrojů. Zjednodušení výstavby navazuje na celou řadu opatření, která jsme už taky udělali v tomto období.

Já tady ještě připomenu, že jsme takzvaný liniový zákon přejmenovali během debaty na zákon o strategických stavbách, správně, to znamená, tento zákon se už netýká pouze dopravních staveb, ale byla tam zařazena celá řada staveb energetických, a opět, to je další krok této vlády, této Sněmovny, k tomu, abychom urychlili výstavbu nejen dopravních staveb, ale tady, jak se bavíme, staveb energetických. To znamená, urychlili výstavbu nejenom elektráren, ale samozřejmě i jednotlivých produktovodů, které jsou pro energetickou soustavu nezbytné.

Když to shrnu, tak balík zákonů, energetických zákonů, které tady byly v tomto volebním období - lex OZE I, OZE II, OZE III - tento zákon, lex plyn, zákon o strategické výstavbě, je obrovským přínosem, který právě v tomto volebním období tato vláda přinesla k rozvoji energetických zdrojů, energetické soustavy v České republice.

A na závěr možná ještě dodám jednu věc. My jsme tady - a dlouho tento termín nebyl, možná nerezonoval tak silně ve společnosti, energetická bezpečnost a odolnost, tak si myslím, že to je výrazný příspěvek právě i k energetické bezpečnosti a odolnosti České republiky a české ekonomiky. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní chce reagovat s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Chci zareagovat na kolegu Kučeru, prostřednictvím vás. To není otázka vlády, která byla před touto vládou - vím, že jste se potom z toho snažil nějakým způsobem vybruslit. V každém případě včera jsem tady načítala krásný bod Historie emisních povolenek - který samozřejmě nebyl přijat - kde jsem se snažila naše ctěné kolegy ministry poučit z toho, kdy to všechno začalo, že to byl rok 2005, kolik fází to mělo, co nám přinesl Fit for 55, jaká opatření, že jste si zvedli z té čtvrté fáze, která byla od roku 2021 do roku 2030, z těch 43 procent snížení emisí oproti roku 2005 na 62 procent. Takže vy jste se zavázali k ještě ambicióznějším cílům.

Samozřejmě, pokud by byla rozprava otevřená a ten bod by byl přijat, tak bychom si tady osvětlili, že emisní povolenky původně měly dospět k 100 eurům až v roce 2030. Bohužel se nám pohybují kde, ty emisní povolenky? Vím, že teď jsme trošičku klesli, takže se pohybujeme v průměru 53 až 67 eur za jednu tunu CO2, ale byli jsme skoro u 100 eur, nejen v roce 2030, ale za vaší vlády, a další a další věci. Takže pokud chceme tady házet na někoho odpovědnost, ta odpovědnost padá úplně na všechny a namočili se tam všichni od roku 2005.

Vítám, že Ministerstvo průmyslu přišlo s tím, co jsme se i my tady snažili v minulém zákoně dát do pořádku. To znamená, i ty uhelné elektrárny, za které jsme sklidili velkou bídu. Věřím tomu, že teď už všichni budou rozumní a budou spolupracovat, protože náš ten záměr byl právě proto, že jsme upozorňovali na to, že bez uhlí to nepůjde. (Předsedající: Čas.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vypršel váš čas na faktickou poznámku. Nyní bude reagovat s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Paní kolegyně Peštová, prostřednictvím paní předsedající, já jsem vystoupil poměrně nekonfliktně s tím, že jsem rekapituloval, jaké legislativní kroky učinila tato vláda pro to, abychom zajistili energetický mix, ke kterému jsme se zavázali, a zajistili energetickou bezpečnost a odolnost České republiky. To, že se doba změnila někdy před třemi, čtyřmi lety - začalo to samozřejmě covidovou krizí a potom válkou na Ukrajině - tak je jasné, že celá řada priorit prostě byla přehodnocena. To si přiznejme. Myslím si, že to je legitimní pro to, abychom se dívali i trochu střízlivě a konstruktivně do budoucnosti. Myslím si, že to prostě musíme uznat, ať jsme v opozici či v koalici.

To, že zákony, které jsem tady jmenoval, mohly být udělány dříve. Mohly, to také víme. Prostě ty zákony, které se týkají právě urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, sdílení agregace a kumulace, to jsou zákony, které se táhly z dob minulých. Opravdu to nemyslím nějak střetově či konfrontačně. Je to věc, která, když si to uvědomíme, nám pomůže nedělat chyby do budoucna. Takže zajišťujeme odolnost a energetickou bezpečnost České republiky díky tomu balíčku novel, který tady z Ministerstva průmyslu a obchodu, z hospodářského výboru a od poslanců přišel. Na závěr bych dodal, že napříč politickým spektrem. To znamená jak koaličních, tak opozičních. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Peštová chce reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, možná jste to myslel dobře a dopadlo to jako vždycky. V každém případě, kdybyste nebyl konfliktní, tak mě to z té židle nezvedne, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající. Vy se tady furt vymlouváte na Ukrajinu, ale Fit for 55 jste přijali v roce 2023. To už byla dávno Ukrajina, ne? Nebo nebyla? Takže vy jste utáhli šrouby v roce 2023, tak mi tady neříkejte nic o Ukrajině. Rok 2023 a opatření, která jste přijali, jdou za vámi. Je to i to vaše EU ETS 2, které jste se potom báli transponovat do zákona.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Munzar chce reagovat s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já rozhodně nechci extendovat debatu, protože minulost nezměníme. Musíme se dívat do budoucna, musíme zabezpečit pro naše hospodářství dostatek energie. Ale pokud tady paní Peštová říká tyhle věci, tak neříká celou pravdu a říká jenom půl. Fit for 55 nevznikl v roce 2023. Fit for 55 a jeho návrhy vznikly už v minulém volebním období, z pohledu České republiky. Já jsem tady osobně v minulém volebním období navrhoval, aby se zařadilo projednávání Fit for 55, abychom stejně jako tehdy Senát tady dávali žlutou kartu a vy jste to blokovali. Já to fakt nechci extendovat. Já jsem dokonce byl včera i pro ten váš návrh, hlasoval jsem pro, abychom si to tady mohli vyříkat. Jenomže přiznejme si, každý to budeme říkat ze svého pohledu. Pojďme se podívat do budoucna, jenom o to chci poprosit. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou, následuje paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michal Kučera: Tak teď tedy bez toho smířlivého tónu. Paní kolegyně Peštová, prostřednictvím paní předsedající, prostě jste to měli udělat dříve. Zameškali jste to, nezvládli jste to, neudělali jste to. My jsme to museli dohánět v tomto volební období. Doháněly se energetické zákony, které tady měly být už za Karla Havlíčka. Nebyly udělány. Víte sama, že jsme tady měli už i připomínky z Evropské komise, že to není připraveno. Takže tohleto jsme všechno doháněli, zvládli jsme to. Dívejme se teďka prosím dopředu a hledejme řešení dopředu. Nedělejme tady reminiscenci. Já jsem se jí snažil vyhnout. Nedělejme tady reminiscenci, kdo co komu kdy udělal. Vy se v tom pravděpodobně vyžíváte. Tak tady připomeňte, kdo co dělal v kterém volebním období. Připomínám, že vy jste tady vládli osm let a osm let to vedlo k tomu výsledku, který je tady dnes a který musíme napravovat.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane poslanče Kučero, Fit for 55 je rok 2023. (Předsedající: Prostřednictvím.) Prostřednictvím, paní předsedající. To tedy není prostřednictvím, ale prostřednictvím vám odpovídám. 2023 - jde to za vámi. Je to balíček opatření...

Ano, odpovídám panu poslanci Munzarovi, prostřednictvím paní předsedající. Když se jednalo o tom, že by mělo být zavedeno EU ETS 2, tak my jako ministerstvo jsme jasně říkali, že chceme studie dopadů, aby byly všechny studie dopadů pro jednotlivé členské státy. Kde jsou ty studie? Místo toho, aby ty studie byly, tak vy jste si to hezky předložili a vy jste si to odsouhlasili. Přestaňte nás tady do toho tahat.

Ale jsem ráda, že pan poslanec Munzar, prostřednictvím paní předsedající, hlasoval pro můj bod, protože si myslím, že by bylo vhodné, abychom si v tom všichni udělali jasno. Protože potom to, co slyším v televizi, když slyším jednotlivé ministry této vlády, kteří mají absolutní nedostatek a neustále to hází na Babiše, tak abychom si objasnili od toho roku 2005, kdo v tom byl namočen. Kdy nastoupil Babiš? Babiš nastoupil dávno po tom, co emisní povolenky vznikly. Jo, světlo světa. Ne, ne, ne, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající. Rok 2025. Dva roky byly referenční a dva roky se sbírala data. Pak teprve to nastalo, takže se dostáváme do roku 2007. Ale já jsem ten bod chtěla zařadit, abychom si to tady vyříkali, abyste v té televizi opravdu ze sebe nikdo z vás nedělali pitomce. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Buďme tady k sobě slušní a nepoužívejme takový slovník. Nyní tedy vystoupí v rozpravě pan poslanec Dlask. Následuje pan poslanec Adamec, který se přihlásil následně z místa. (Silný hluk v sále.)

Prosím o ztišení v sále, aby pan poslanec měl důstojnou atmosféru pro vystoupení.

Poslanec Marcel Dlask: Děkuji za slovo, paní předsedající. Než začnu k tomu bodu, tak si dovolím na úvod jenom krátkou poznámku k tomu, co tady říkal pan poslanec Kučera, vaším prostřednictvím. No, pěkně jste se pochválili, jak jste to všechno zachránili, jak jste to všechno připravili. Ale chtěl bych jenom říct, že to byl právě pan ministr Síkela, který v tom nadělal spoustu zmatků tím, že nepracoval a že tomu vůbec nerozuměl, že to ani nechtěl řešit. Vy teď tady vyprávíte o tom, jak to zachraňujete. Chci říct, že novela tohoto zákona je důležitá. My ji nebudeme určitě obstruovat, jsme pro tuto novelu. Přidám se ke slovům pana zpravodaje a plně s tím souhlasím. Je tam spousta věcí, které musíme dořešit. Ale to určitě zvládne hospodářský výbor a Ministerstvo průmyslu a obchodu v nějakých diskusích.

Ten zákon je důležitý, je to vlastně zákon, který nám připraví portfolio pro to, abychom mohli vybudovat tu energetickou bezpečnost do budoucna. Takže za mě a věřím, že za náš klub to určitě nebudeme obstruovat, ale budeme mít připomínky tak, aby nedošlo k určitým nějakým zase pochybením, která by mohla způsobit nějaké přílepky nebo nějaké novely. Já věřím tomu, že pan ministr a hospodářský výbor se k tomu postaví tak, jak má. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. V  tuto chvíli v obecné rozpravě je přihlášen pan kolega Adamec. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně kolegové. No, tak to bychom ani nebyli snad ve Sněmovně, kdybychom se tady zase všechno nezačali vyčítat, kdo, co, kdy, jak a podobně. A trošku zapomínáme, že vlastně ten problém se vlastně akceleroval energetickou krizí a víceméně pak do toho zasáhla i válka na Ukrajině, když se přišlo na to, že vlastně budeme mít velké problémy s těmi surovinovými základnami pro energetiku.

A já musím říct, že ta diskuse o tom, "když vy vo štok, tak my vo dva", mně tady fakt nepřipadá úplně normální, protože přece účelem je tak, abychom zajistili legislativně, abychom byli bezpečnou, energeticky bezpečnou a cenově přiměřenou zemí pro své obyvatele. To je přece základ návrhu těchto zákonů. Já děkuju za důvěru od kolegy, hospodářský výbor. Já teda musím říct, že jsem si osobně všechny ty zákony prožil, protože všude jsem byl zpravodaj za ty poslední dva až skoro tři roky a ty věci se opravdu nerodí úplně lehce. Jsou to nové věci. V řadě případů se zavádějí úplné novinky. My jsme se rozhodli, že prostě půjdeme od centrální energetiky k decentrální energetice a najednou se zjistilo, že to bude velký problém.

A pak do toho přijde ta zelená ideologie, která, prostě ta Evropa taková je, takhle nám to prostě, takhle se na tom shodli ti evropští lídři. A nyní se ukazuje, že ta cesta asi není úplně v pořádku, protože ten cíl je správně, ale ta cesta tak, jak se to provádí, podle mě není dobře. Je to špatně, ničí to konkurenci našeho průmyslu, zdražuje to život našim občanům a myslím si, že to je cesta do pekel. A pokud rychle nezatáhneme za záchranné brzdy, tak Evropa proti Americe a proti Asii prostě ztratí drajv. Možná, že už ho dávno ztratila, jako já si myslím, že už ho ztratila, ale je potřeba v tuto chvíli prostě zapojit zdravý selský rozum, abychom se k tomu vrátili.

Tady kolega zpravodaj Kubíček prostřednictvím pana předsedajícího říkal, že to není o ceně energií. No samozřejmě, že to o ceně energií, protože on říká, to nebude levnější. Ale já říkám, hlavně ať to není dražší. A výrazně dražší. Protože jak to v té Evropě funguje. My máme dneska společný trh a na tom společném trhu je to fajn, když je všeho dostatek. No a celá Evropa jede tuhle Zelenou cestu, tenhle Zelený úděl.

No, a co se děje? Některé země jsou na tom lépe, mají lepší přírodní podmínky pro ty obnovitelné zdroje. Některé země z minulosti jsou dobře vybaveny atomovými elektrárnami. My ne, my jsme se o to pokoušeli, bohužel na té cestě jsme dvakrát zhavarovali. Jednou to bylo, když se zrušil tendr na Temelín a podruhé, když jsme bojovali, aby Rosatom nebyl v zakázce na dostavbu Dukovan a případně Temelína. To je prostě fakt, to je realita, prostě to jádro se zpomalilo a teď jsme v situaci, kdy musíme řešit tu dobu, která určitě přijde - že ty stabilní zdroje, které potřebujeme jako základ, prostě nám budou končit. Uhelné elektrárny nekončí kvůli tomu, že by to bylo z nějakých ideologicko-zelených důvodů. Ony nám budou končit proto, protože ekonomicky to nevyjde. Silová elektřina sice relativně nízká v tuhle chvíli, ale ty emisní povolenky, a to už tady taky padalo, vylezly někam, kam jsme nechtěli.

A jestli si někdo myslí, že to nebyl záměr těch zelených ideologů, aby to takhle bylo v Evropě, tak já ho vyvedu z omylu. Samozřejmě že bylo. Když z něčeho uděláte kapitálový derivát, tak kapitálový trh neustále roste - to znamená, cena té povolenky musí růst. Protože kdyby nerostla, tak by to nebyl derivát kapitálového trhu. To si řekněme na rovinu, tak to prostě je.

A teď najednou všichni v Evropě zjišťujeme, že máme drahou elektřinu, že jí máme málo a že nejsme konkurenceschopní. Teď do toho přišel Donald Trump, který nám to pěkně vytmavil. No, a teď co s tím, že jo. Tenhle přechod na ty paroplynové elektrárny. No, tak jako řekněme si úplně otevřeně, je to potřeba udělat, abychom měli dostatek té stabilní elektřiny v každou dobu, v každý okamžik, protože když je něčeho málo potom v té Evropě, tak končí solidarita, samozřejmě. A bere se ten nejdražší zdroj. A pokud nebudeme mít ten proud v dostatečném množství a budeme ho kupovat někde venku, no tak si to ty země samozřejmě nechají zaplatit a může nastat ještě horší varianta, že oni nám nebudou mít co prodat. A to pak jsou regulační stupně a to známe z doby dávno minulé, kdy jsme (nesrozumitelné) v České republice a já si to pamatuju jako kluk, říkalo se tomu uhelné prázdniny. A to přece nikdo nechce v tuhle chvíli, takže teď přecházíme na ten plyn.

To urychlení výstavby je jasné. Já jsem rád, že jsme se k tomu nějak dopracovali. Myslím si, že po těch úpravách, které jsou navrženy v tom zákonu, i na ty turbíny nakonec dosáhneme. Že to nebude tak, jak to vypadá teďka na první okamžik, že se odstraní ty nepřekonatelné podmínky pro dodavatele těch turbín, aby prostě byli schopni nám je dodat. A ne, aby se spokojili s nějakými tendry dlouhodobými s nejistými výsledky. Je to prostě strategická záležitost, ty turbíny. Já doufám, že všichni to takhle chápou a že takhle se k tomu budeme všichni stavět.

Ten plyn - no, plyn je taky fuj ekologicky, co si budeme vyprávět. Možná kdybychom se podívali na ekologickou stopu plynu, zjistíme, že zlaté dobré uhlí, ale to těžko vysvětlíte ekologům a těm, kteří jsou nadšeni pro zelenou ekonomiku a energetiku, to těžce vysvětlíte. A co se stane, až Evropa řekne, že plyn už ne? Tak zas bude muset předělávat. Taky mimochodem ty kapacitní mechanismy na plyn tam musí být, protože jinak nikdo tu turbínu, nikdo tu elektrárnu nepostaví.

A tady vlastně nám teď do toho zapadá několik věcí. Tady vlastně budeme stavět plyn, máme páteřní síť NET4GAS, plyn budeme kupovat. Plynu je dost, ale bohužel má jednu nevýhodu pro Českou republiku. Nemáme ho tady, musíme ho dovážet, to je zásadní rozdíl před uhlím.

Největší problém byl dohodnout mechanismus, jak ukončit provoz hnědouhelných elektráren. Já si pamatuju na doby, kdy zcela vážně se politici hádali, jestli to má být rok 2032, 2033, 2037 - naprosto scestná debata. Uhlí skončí v okamžiku, kdy prostě už nebude vydělávat majitelům vůbec nic, a ta situace hrozí, ale já přesto doufám, když se nám podaří postavit tyhle ty paroplynové elektrárny v reálném čase, že k tomu nakonec nikdy nedojde. Když se podíváte na ten mechanismus, tak on není úplně jednoduchý. Není to jednoduché a tady jsme narazili na velké problémy se dohádat na tom, jak ten mechanismus má vůbec vypadat. Fakt to není jednoduchá záležitost, tohleto. A navíc není cesta zpátky v tom mechanismu už potom jakoby, jo, když už se do toho jednou ta elektrárna dostane, tak už není cesta zpátky.

Já jsem přivítal, že nakonec k nějaké dohodě došlo, že snad najdeme tady ve Sněmovně, řekl bych, reálný základ našich rozhodování. Že se vykašleme v tuhle chvíli na ty ideologické věci, na ty stranické věci, že si tady nebudeme vyčítat kdo co, protože historie prostě se stala, ta už jiná nebude. Možná historici, třeba někdy tendence tu historii popisovat podle svého pohledu - no, mimochodem politici taky jako, co si budeme vyprávět. Ale nicméně to se stalo a teď je potřeba se dívat dopředu. Je potřeba tenhle návrh zákona schválit a věřím tomu, že pokud se to podaří, tak ta transformace bude o to snazší.

Nedělám si iluze, že v některých věcech třeba budeme muset některé záležitosti upravit. To tak je, prostě ten vývoj je tak překotný a uvidíme, co se v Evropě bude dít v příštích letech, ale rozhodně Evropa, pokud nezařadí, řekl bych, nižší rychlost přechodu na tyhlety bezemisní energetiky a ekonomiky, tak na to šeredě doskáče.

Trump to řekl úplně jasně, že prostě na to úplně kašle, že prostě pro ně je základ priorita Spojených států. A pokud Evropa bude pořád taková, že bude říkat, no, my chceme taky tu prosperitu, ale chceme to životní prostředí mít úplně nejlepší a za každou cenu, to cítíte, že ty dvě věci nejdou dohromady. To prostě nejde dohromady. Takže musíme najít nějakou střední cestu, aby ten přechod se uskutečnil v nějakém slušném reálném čase, takzvaně lidově řečeno, bez ztráty kytičky.

Musím říct, že bude to ještě těžký boj, protože ti ideologové se nevzdávají. Ono je to strašně krásné všem vyprávět, tak chceme tu přírodu mít hezkou. Já říkám ano, ale musíme na to mít. A teď si vezměte, kdyby, nedej bůh, že by se stalo to, že prostě ten průmysl to nevydrží v Evropě, tak kdo bude dávat ty peníze do ochrany té přírody? No, nikdo. Ti, kteří o tom nejvíc křičí, nedávají prakticky nic. Možná v nějakých svých daních, a to ještě nevíme, kdo je platí.

Takže já bych poprosil moc. Fakt, vykašleme se teďka na ty půtky, udělejme tenhle návrh zákona. Samozřejmě bojujme o to, jak to má vypadat, to je legální, ale důležitý je ten cíl. Chceme to, dosáhneme to a bude to fungovat. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji panu předsedovi. My pokračujeme v obecné rozpravě, ale už nemám nikoho přihlášeného.

Pokud se nikdo nehlásí, tak jsem zaznamenal jenom v diskusi zkrácení lhůt, a v tuto chvíli je to místo, kde by se to mělo načíst, tak poprosím pana zpravodaje. Prosím.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, prostřednictvím vaším, k Ivanovi Adamcovi, tady je to první vstřícné gesto. Já navrhuji zkrácení lhůt na projednání ve výborech o 30 dnů na 30 dnů. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Zaznamenal jsem. Je ještě někdo, kdo se, prosím, hlásí z pléna Poslanecké sněmovny do obecné rozpravy? Pokud tak není, končím obecnou rozpravu.

Žádný návrh na vrácení předloženého návrhu ani na zamítnutí podán nebyl.

Je nějaký prostor v tuto chvíli pro závěrečná slova, pane ministře, pokud chcete? Pan zpravodaj nemá zájem? Máte zájem. Ano, tak prosím.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Děkuji. Já budu opravdu velmi stručný, ono to tady padlo. Dámy a pánové, v tomto případě ideologie opravdu musí stranou. Tohleto je opravdu silné politické, silné technické, ale zároveň silné společenské téma. Každá společnost roste a padá s dostatkem energií a pokud opravdu neuděláme takové kroky, aby česká společnost měla dostatek energií a zároveň měla i prostor pro rozvíjení nových forem, jako jsou právě obnovitelné zdroje, jako je otázka akumulace, agregace, tak se společensky opravdu nemůžeme posunout, ale spíše to na nás může velmi negativně dopadnout nejenom v hospodářských aspektech, ale i v těch aspektech civilizačních.

To znamená, já sám za sebe prosím, abychom v tomto případě dali ideologii stranou. Náš rezort tak, jako byl do té současné doby velmi aktivní v té debatě, snažil se tu debatu velmi silně moderovat, přizvat ke stolu každého, kdo k tomu stolu chtěl přijít, ať z oblasti koalice, opozice, ale i samozřejmě zájmových organizací, ekologických sdružení, tak my jsme na tu debatu připraveni. Ale opravdu prosím, toto je tak silné téma, které musíme nutně, nutně tlačit dopředu. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Nyní se tedy budeme zabývat - a já jsem přivolal kolegyně a kolegy z předsálí - návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje prosím někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Vidím, že ne.

V tuto chvíli jsem tedy zahájil hlasování a táži se vás, kdo je pro? Kdo je proti, vážené kolegyně, vážení kolegové?

Hlasování číslo 219, přihlášeno bylo 141 poslanců, pro 134, (proti 0). Tento návrh byl přijat.

V tuto chvíli přistoupíme k hlasování ohledně dalších návrhů k přikázání. Já tedy konstatuji, že byl přikázán jako garanční výbor výbor hospodářský. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo z pléna prosím nějaký návrh na přikázání dalšímu výboru? Vidím, že nemá.

V tuto chvíli zazněl panem zpravodajem návrh na hlasování o zkrácení lhůt o 30 dní na 30 dní.

Dávám hlasovat o tomto návrhu. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 220, přihlášeno bylo 141 poslanců a poslankyň, pro 136 (proti 0). Tento návrh byl přijat.

V tuto chvíli končím projednávání tohoto bodu v prvním čtení.

Otevírám další bod, kterým je bod

Aktualizováno 19. 4. 2025 v 10:36.