(pokračuje Aleš Juchelka)

51.
Vládní návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí /sněmovní tisk 885/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek a já ho požádám - prosím, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych představil návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Tento návrh zákona plně nahrazuje dosavadní zákon o podpoře výzkumu, který neodpovídal současným potřebám systému a za těch 23 let existence byl více než dvacetkrát novelizován a neplní dnes již funkci přehledného legislativního textu. Ostatně na to upozorňovalo již doporučení Legislativní rady vlády, když byla projednávána poslední novela.

Nový zákon reaguje na potřebu upřesnit, na co je možné veřejné prostředky na podporu výzkumu použít. Snaží se splatit do jisté míry určitý dluh systému a nastavit celou oblast tak, aby odpovídala celoevropským trendům a standardům.

Dává v těch paragrafech větší právní jistotu a zaměřuje se v rámci těch 101 paragrafů na takové oblasti, jakými jsou převedení poznatků do praxe, inovace, zlepšení jejich podpory, zlepšení podmínek lidí ve vědě, stejně tak snižování administrativy, zaměřuje se nově také na etiku ve výzkumu a bezpečnostní zájmy České republiky ve výzkumu.

Zákon umožňuje použít finance z institucionální podpory na zakládání například spin-offů, což je věc, po které se dlouho volá. Zákon taktéž stanovuje nově ústředním správním úřadem pro oblast inovací Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zákon také nově zavádí právě na podporu inovací takzvané testbedy, například jako součást celého systému, který pomáhá nebo by měl pomoci zavádět pokročilé technologie do malých a středních podniků. Lidé, ty firmy si to tam mohou vyzkoušet. Kromě dotací dává poskytovateli možnost bezúročných půjček, takzvaná návratná finanční výpomoc, usnadňuje prodej licencí, umožňuje flexibilitu těch projektů, což je také velmi důležité, umožňuje průběžné hodnocení, zpětné nebo kombinované proplácení, což je také určitá výhoda nebo flexibilita v rámci toho systému. Zákon umožňuje přenositelnost projektů, což je také věc, která je běžná v Evropě a dlouho se po tom volá nebo je poptávka. Zavádí se nově termín výzkumný pracovník v rané fázi kariéry, což je něco, po čem volají naopak mladí vědci. Stejně tak kromě té institucionální podpory a účelové podpory těch dvou hlavních částí finančních podpor, tak se zavádí třetí typ, takzvaná systémová systémová podpora.

Obecně návrh zákona posiluje právní jistotu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale také nově v té oblasti transferu znalostí do praxe je nutné připomenout, že ten zákon vlastně se vztahuje na 16 rozpočtových kapitol, nebo v tom systému operuje 16 rozpočtových kapitol, operuje v něm 183 organizací, které pobírají institucionální podporu, to znamená 26 veřejných vysokých škol, dvě státní, čtyři soukromé, které pobírají institucionální podporu, 54 ústavů Akademie věd, 17 rezortních výzkumných institucí a 17 soukromých. A možná i proto bylo na počátku tolik těch připomínek, téměř 1 500 připomínek na začátku, když se ten zákon poslal do mezirezortu. Nakonec se podařilo přijít 18. prosince na vládu s textem, který neměl žádný rozpor s ostatními rezorty. Takže to považuji za velmi důležité a děkuji kolegům, kteří na tom se mnou spolupracovali.

Neočekávám nějaký politický spor v případě tohoto zákona. Na druhou stranu si uvědomuji, jak složité bylo dosáhnout nad některými těmi body shody, proto očekávám samozřejmě debatu nad některými těmi částmi zákona v rámci projednávání druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, nad některými body dojdeme shody.

V tuto chvíli doběhl do sálu i pan zpravodaj Jan Berki a já poprosím, aby se ujal slova pro prvé čtení. Prosím.

Poslanec Jan Berki: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já, abych se neopakoval s panem ministrem, tak zkusím vypíchnout k tomu zákonu trošku jiné aspekty. Za prvé tedy nějaké formality; zákon byl předložen 30. 12. Byl taky rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 885. První možné projednání bylo tedy od 10. 1., což splňujeme.

Já bych si dovolil vytáhnout některé aspekty z té hodnotící zprávy. Jedna z věcí, o kterou se návrh zákona snaží, je větší otevřenost vědy. Ta je tam ale také posuzována z hlediska bezpečnosti státu, protože samozřejmě některé objevy, inovace, patenty a podobně mohou být důležité pro obranyschopnost, bezpečnost toho státu.

Druhý aspekt, kterému bych se chtěl trošinku věnovat, je ekonomický. Pokud se do té analýzy podíváte, tak v té zprávě se soustředí to hodnocení v zásadě na ten informační systém a většina nákladů, která má být spojena s implementací tohoto zákona, je spojena právě s rozvojem informačního systému.

V neposlední řadě je tam aspekt řekněme souvislosti nebo souladu s evropským právem. Tady nutno podotknout, že ta úprava je vlastně inspirována nebo motivována právě i přijetím legislativních aktů na evropské úrovni. A tyto inovace byly započaty i v předchozím funkčním období Poslanecké sněmovny, ale nebyly do konce toho funkčního období dokončeny. Takže v tomto smyslu na ně navazujeme.

O připomínkovém řízení pan ministr mluvil, tak to já už nebudu dále rozvíjet.

Předpokládám, že v tuto chvíli otevřete rozpravu obecnou v prvním čtení tohoto zákona, a já se pak později případně přihlásím se svým osobním názorem. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A je to tak, ano. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Karel Rais. Dobrý den a prosím, máte slovo.

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, páni ministři, pane ministře vlastně (Poslanec Rais se otáčí do vládních lavic) - je vás tady víc, vážení kolegové a kolegyně - vládní návrh navazuje na tradiční stotřicítku, zákon číslo 130, který vznikl v roce 2002. Od té doby bylo postupně vydáno pět prováděcích předpisů, které podrobně upravovaly postup pro poskytování účelové a institucionální podpory, vedení informačního systému a tak dál. Tento zákon byl třiadvacetkrát novelizován. Tak jak říkal pan kolega tady přede mnou, tak v podstatě jedna z těch posledních novel byla v minulém volebním období, byla velmi dílčí pouze a všichni jsme čekali na tento materiál poměrně dost.

Co se týká tohoto materiálu, který byl předložen, tak jak bylo řečeno a jak vyplývá ze systému eKLEP pro veřejnost, k návrhu zákona bylo vzneseno 1 450 připomínek prakticky, přičemž zásadní připomínky vyslovilo 31 z 35 zapojených připomínkových míst. Z verze materiálu, který byl předložen vládě 22. října, vyplývá, že při vypořádání zásadních připomínek se nepodařilo vypořádat všechny zásadní připomínky s Ministerstvem financí a dalšími ministerstvy. U poslední verze materiálů z 11. prosince, které vláda projednala, přetrvává rozpor u připomínek Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu, který se týká financí a personálií. Ve vztahu k připomínkových místům je logické, že se budu zmiňovat o připomínkách, které vzešly z vysokých škol, čili z reprezentace vysokých škol, kde Rada vysokých škol vznesla 59 připomínek, Česká konference rektorů 126 připomínek a obě reprezentace zaujaly poměrně kritický postoj k předložené legislativě, cituji: "Výsledná podoba předloženého znění návrhu zákona bohužel není obsahově ani formálně plně konzistentní. Současně vnímáme, že větší (?) množství již prodiskutovaných závěrů pracovní skupiny ministryně, která byla složena ze stakeholderů včetně Rady vysokých škol a ČKR, nebyly v návrhu reflektovány." To, že tady bylo dáno 1 500 připomínek, podle mě svědčí o nepřipravenosti a nekvalitě připraveného materiálu ze strany vládních úředníků a úředníci řadu připomínek neřešili, anebo je odmítli.

K těm zásadním připomínkám, které tam zůstaly, tak bych tady citoval ze zápisu předsednictva rady vysokých škol, a to je požadavek institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, která byla poskytována formou příspěvku, nikoliv formou dotace - je to § 54. Jedná se o finance určené na dlouhodobý koncepční rozvoj, který přesahuje jedno rozpočtové období. Změna dotace na příspěvek by umožnila výzkumným organizacím efektivně plánovat a vynakládat finanční prostředky na její rozvoj. Tuto změnu předložený návrh zákona bohužel neobsahuje. Domnívám se, že se to dá řešit samozřejmě pozměňovacím návrhem. A opakuje se situace asi před dvaceti lety, kdy v podstatě vlastně do provozu nešly dotace, protože ty končí vždycky koncem roku a nebyla možnost to převádět.

Další nedostatek, který považuji, je úprava § 6, kdy zmiňovaná etická komise navrhla, aby všechny projekty byly posuzovány - všechny projekty výzkumu umělé inteligence byly tedy projednávány, což se může velmi negativně projevit v ekonomické výkonnosti ve srovnání s jinými státy. Tato formulace je dost pochybná a svědčí o určité neznalosti tvůrců paragrafu o tom, co umělá inteligence je, neboť z hlediska etiky staví na stejnou úroveň algoritmus - nebo soubor algoritmů - a člověka a zvíře. V tom víme, že je drobný rozdíl. Čili tam bych chtěl také nějakou změnu. V souladu s návrhem rady vysokých škol by měl být § 6 přeformulován tak, aby etickou komisí byly - aby etickou komisí musely být posuzovány jen projekty, které se týkají integrity člověka a zvířat.

Za chybu, kterou provozní - kterou každý, kdo dělá výzkum, cítí, je určení lhůty pro podávání návrhů. Délka lhůty pro podávání návrhů projektu, nejde-li o souběžné - o průběžné přijímání návrhů projektů, by měla být prodloužena z navržených 30 dnů minimálně na 60 dnů, protože ta lhůta těch 30 dnů je poměrně krátká pro koordinaci přípravných prací i administrativních záležitostí, zejména v případě, kdy se toho výzkumu bude zúčastňovat více výzkumných organizací.

Za chybu, kterou cítím jako vysokoškolský učitel, považuju to, že zmizel z návrhu zákona specifický termín - že zmizel specifický vysokoškolský výzkum. V současné době v zákoně je 130 - je to § 3 odst. 2 c, což jsou prostředky na výzkum prováděné studenty při uskutečňování akreditovaných doktorských nebo magisterských studijních programů. Když to řeknu úplně česky, školy mají teď platit doktorandy v podstatě plně a vzali jste nám to, to, co dřív jsme měli, že jsme mohli financovat výzkum doktorandů a magistrů pomocí toho specifického výzkumu. To je podle mě dost závažný nedostatek a budu se snažit, abychom toto řešili aspoň formou pozměňovacího návrhu.

Těch konkrétních detailů je tam víc - nebo detailů, z pohledu řešitele výzkumu jsou to dost podstatné věci. A v podstatě vede to k tomu, že si myslím, že pořád je tady - existuje složitý a komplexní systém veřejné podpory a tento systém vede k roztříštěnosti pravidel a postupů napříč poskytovateli, fragmentaci vysokého počtu uchazečů a podpory a k formalismu v řízení i v kontrole. To vede všecko k menší efektivitě vynakládání veřejných prostředků. Dochází tady v podstatě k překrývání veřejných soutěží jak tematicky, tak časově, což je potom dost velký problém, že všechny projekty končí naráz. A ke konci programového období, takže na začátku programového období jsou projekty pětileté, ke konci programového prostředí jsou to třeba už jenom dvouleté projekty. A téměř neexistují projekty, které by šly přes hranice programového období a zajistily by tak stabilitu výzkumného týmu, takže tým skončí výzkum a okamžitě je problém - buď ho teda rozpustíme, anebo nějakým způsobem musíte sehnat jakékoliv finanční prostředky. To je klasická věc, která se tady táhne delší dobu.

Domnívám se, že když se na to budu dívat jako na celek, takže předložený návrh v podstatě řadu věcí neřeší a svým způsobem nedostatečným způsobem odstraňuje složitost systému veřejné podpory vědy a výzkumu.

Jestliže tady byla řeč o spin-off firmách, tak jsem byl překvapený, že jsem si to nechal projít v podstatě prohledávačem - konkrétně se tam o spin-off firmách baví v zákoně akorát jednou, a to ještě v nějaké frázi. Já jsem dlouhodobý propagátor toho, aby spin-off firmy byly nějakým způsobem financovány, aby spolupráce s firmami byla výrazná. A když pominu daňové zákony před takovými 15 lety, na kterých jsem ještě podílel jako rektor v podstatě s pravicí z ODS, tak od té doby nebylo fakticky toho moc uděláno. A to se domnívám, že to neřeší ani tento - tady ty daňové úlevy neřeší ani tady tento návrh zákona, a to si myslím, že je škoda. Ta část, abychom se nějak daňově vyhradili a nemuseli se bát finančních úřadů, tak jak doposud, tak ta tam bohužel chybí.

Nechci kolem toho... Zase plus za jistý - plus je diskuse samozřejmě o možnosti zaměstnaneckých akcí, to si myslím, že je dost důležité. Pak je tady ten problém jištění duševního vlastnictví mateřskou firmou, univerzitou, to podle mě necháváte opět na vnitřních směrnicích instituce, což v případě těch x desítek vysokých škol povede minimálně k nejednotnosti a taky k tomu, že - vůbec to duševní vlastnictví je ochraňováno nedostatečným způsobem.

Nad rámec shora uvedeného návrhu zákona obsahuje také řadu nedostatků tady ten návrh, s kterými sice dokážeme žít, ale z podstaty věci jsou nelogické. Například funkce předsedy či člena představenstva GA ČR či TA ČR je neslučitelná například s funkcí děkana fakulty nebo ředitele, ale zas na druhou stranu v seznamu zcela chybí funkce rektora jako statutárního zástupce. To jsou věci, které se tam dají samozřejmě doplnit.

Návrh lze obecně zhodnotit jako normu, která zvyšuje nároky na administrativní kontrolu poskytovaných prostředků bez přímého vlivu na zvýšení efektivnosti jejich využití. Domnívám se, že tento návrh řeší pouze některá strategická současná omezení a ponechává bokem řadu operativních nedostatků. A tím pádem jsem navrhoval našemu klubu v podstatě, abychom se k tomuto návrhu postavili negativně.

Já si myslím, že je to jedna z posledních možností, jak - protože jsme prošustrovali, lidově řečeno, návrh zákona o vysokých školách v tom kontextu, co třeba se ozývají pracovníci Svazu průmyslu. Například včera pan Špicar, myslím, se jmenuje, tak tam v podstatě, že jsme skutečně neposílili systém řízení vysokých škol - tak tady ještě jedna možnost nejenom ty vysoké školy, ale i ty vědecko-výzkumné instituce. Je tady prostor na to posílení a na to víceméně zpevnění vazeb a výzkumných výstupů v praxi, a proto bych se přimlouval, aby tyhlety návrhy jsme tam v rámci druhého čtení zahrnuli do tohoto připraveného návrhu. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli je přihlášen do obecné rozpravy pan kolega Julius Špičák. Prosím, máte slovo.

Poslanec Julius Špičák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, výjimečně budu mluvit o něčem, o čem mám nějakou konkrétní představu. Já dělám výzkum třicet let, měl jsem vyzvané přednášky ve všech možných metropolích světa, včetně Bruselu, zasedání parlamentu, léta jsem byl v Grantové agentuře České republiky, léta jsem byl v panelech agentury zdravotnického výzkumu, dvě období jsem byl v Radě vlády pro vědu a výzkum, takže o výzkumu, troufám si říci, mám jasné představy.

Jakákoliv zákonná norma musí z něčeho tedy vycházet. Principiálně musí vycházet z toho, že si řekneme, jestli ten výzkum je dobrý, kvalitní nebo není kvalitní, a jaké jsou tedy zásadní slabiny toho výzkumu? Takže já si myslím, že kvalitní tedy příliš není. Že je neefektivní, a ty slabiny jsem schopen tedy definovat. Ty slabiny jsou jeho roztříštěnost, velmi problematické tedy hodnocení, my máme hodnocení 17+, ale z toho hodnocení se vůbec nevychází, přičemž tedy jednotlivé instituce uplatňují vlastní hodnocení. Takže akademii například hodnotí zahraniční agentura, což já považuju za velmi profesionální, k vlastnímu hodnocení také směřuje TA ČR. Obecně, dá se říci, že při té roztříštěnosti ty jednotlivé instituce, které výzkum provádí, ta efektivita je velmi různá. Já vidím vysokou efektivitu v Akademii věd, vysokou, relativně vysokou efektivitu GAČRu, velmi problematickou efektivitu rezortů, které mají své výzkumné ústavy. V podstatě netušíte, ani ministři netuší, co si v těch ústavech vlastně provádí a s jakou tedy efektivitou. Takže ta roztříštěnost, nedostatek efektivity.

Další velký problém je zapojení cizinců. Prostě bez cizinců se nedá hrát kvalitní fotbal a bez cizinců se nedá provádět kvalitní věda. My tady za rok máme stovky, tisíce zahraničních studentů. Kdo tady zůstane? Nikdo, jedině Slováci. Velký problém. My musíme docílit zapojení cizinců na vedoucí místa, čemuž brání obludná byrokracie, jejich přechodu. Oni prostě zkrátka, když chce nastoupit, nakonec ty peníze nejsou problém, peníze vždycky jsou, ale když chce nastoupit, tak na Ministerstvu vnitra mu stanoví tak problematický byrokratický proces, který trvá osm až deset měsíců, že si to samozřejmě každý kvalitní cizinec rozmyslí. Další zásadní problém je nedostatek provázanosti s kariérním růstem. Jak je možné, aby se stal děkanem někdo, kdo má h-index nulu? To je prostě nepředstavitelné, a tak k tomu skutečně je. Takže to jsou podle mě zásadní problémy. Na tyto problémy by měla reagovat ta navrhovaná zákonná norma a ona na ty problémy nereaguje.

V tom samotném ta norma je velmi obsáhlá, čte se dlouho a je v ní zakopána řada různých min, pokud jde o kompetence, pokud jde o podřízenost. Taková například drobná zakopaná mina je, že o složení rady vlády pro vědu a výzkum totálně rozhoduje její předseda. Já se domnívám, že o radě vlády vědu a výzkum by měl rozhodovat, že by ty členy měl navrhovat, vědecké instituce, a rozhodovat by měl parlament, podobně jako u všech možných jiných ostatních rad. Takže se stalo, že před nedávnem předseda Rady vlády vědy a výzkum bez nějakého odůvodnění vyhodil tři členy. No pak tedy ta rada vlády a výzkum ztratí tu potřebnou zpětnou vazbu a ztrácí autenticitu. Takže mohl bych dát řadu konkrétních připomínek, mám je před sebou napsané, ale řekl bych, že řadu těch konkrétních připomínek dal i můj předřečník, takže já své vystoupení omezím na ta jasně formulovaná témata, ale témata obecná. Děkuji za pozornost. Já osobně navrhuji, aby tento zákon, a doporučil jsem totéž v souladu s předřečníkem našemu klubu, aby tento zákon nebyl přijat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli již nevidím, že by se někdo přihlásil do obecné rozpravy? Ano, koukám ještě pan poslanec Vondrák, poté pan ministr Ženíšek a poté jsem viděl ještě pana zpravodaje Berkiho. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já jsem pečlivě sledoval všechny své předřečníky a musím říct, že také mám nepříjemný pocit, že kvalita výzkumu vědy naší země prostě není taková, jaká by měla být. My jsme měli představu, že tato země bude postavená na znalostech, na patentech, na výsledcích právě vědy a výzkumu, a pravda je taková, že se nám to prostě nedaří. Já si nejsem jistý, zdali to vyřešíme zákonem. Já si myslím, že prostě ty kořeny jsou mnohem hlubší a vždycky si na to vzpomenu v době, kdy přicházím na akademickou půdu, kde teda působím i teďka, a vnímám jednu důležitou věc. Že se zapomíná na to staré, co platilo vždycky ve vědě a výzkumu. Říkal to Faraday (?) A říká vždycky: "do, finish, publish", to znamená, dělej výzkum, dokonči ho a pak to opublikuj. Poslední dvě dekády jsem si začínal všímat toho, že díky právě hodnocení a vědě a výzkumu se dělo to, že se nějaký výzkum dělal, ale už tak se netrvalo na tom ukončení, ale hned je potřeba ty věci publikovat a samozřejmě sbírat body, které potom se projevily v tom, že se dostaly k tomu pracovišti formou institucionální podpory odpovídající finanční prostředky.

Dnes doba je taková, že se nedělá ani to "do", jinými slovy řečeno, mám nepříjemný pocit, že řada pracovišť se soustředila jenom na to, jak posbírat publikace, jak z těchto publikací získat finanční prostředky, a řádný, skutečný výzkum se děje málokdy. Já bych tady chtěl říct málokdy, protože jsou samozřejmě pracoviště, která jsou špičková. Já si myslím, že jedno je tady Ústav organické chemie a biochemie, kde toto umí dokonale udělat. Myslím si, že bychom se měli nechat inspirovat těmi, kteří to umí, protože si myslím, že jsou to skutečně pracoviště, které by mohli být právě tím vzorem pro ta jiná, další pracoviště. A já se bojím jednoho, abychom v podstatě se zase nezamkli nějakým zákonem do situace, že se ta situace opět nezlepší, že to bude pořád stejné, jako to bylo. A vnímám to, že my tady v Evropě obecně klademe velký důraz na legislativu, klademe důraz na to, jak regulovat AI, jak regulovat další výzkum, a ujíždí nám vlak. Protože jinde to dělají jinak, dělají to tak, že věci řeší a samozřejmě v okamžiku se objeví nějaký problém, tak se přijímají k tomu odpovídající regulace, ale my začínáme regulacemi a pak děláme něco, co by potom mělo vést k tomu, že to bude fungovat.

Já teď nebudu navrhovat, abychom ten zákon nepřijali. Já si myslím, že máme možná šanci ten zákon probrat, posoudit a ta pravidla změnit. Transfer technologií, transfer u nás nefunguje, bohužel. To je věc, kterou všichni vidíme. A už se mi hlásí celá řada investorů, kteří říkají, my bychom chtěli, abychom se o tom v parlamentu pobavili, protože nikdo z nás se nedostane k výsledkům, které jsou financovány z veřejných prostředků. Ty výsledky, které vznikají v GAČRech, TAČRech, na vysokých školách, v podstatě zůstávají těm, kteří by potom chtěli využít, nechci říct, utajeny, ale nejsou dostupné a nejsou k dispozici tak, jak by to mělo být. Takže je tady celá řada témat, které si myslím, že bychom měli začít řešit. Dle mého názoru si myslím, méně formálních přístupů a více věcných řešení. To je to, co bychom potřebovali tím zákonem podchytit, ale dle mého názoru se vraťme k tomu, co jsem tady už jednou říkal: do, finish, publish, to znamená skutečně dělejme výzkum, netlačme ty lidi k tomu, aby publikovali, aby chrlili, generovali desítky článků. Já jsem, přiznám, že jsem někdy v šoku z toho, když vidím některé své kolegy, co jsou schopni během čtrnácti dnů napsat za články. Tady se dostáváme do etického problému, že v podstatě je to tak, že se nakupují vlastně ti, kteří píšou ty články ve třetích zemích, který si za to nechají rádi zaplatit, a já si myslím, že toto je chyba, toto je špatně. To nám a hlavně naší ekonomice z pohledu vědy a výzkumu nepomůže. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana kolegy Špičáka. Vaše dvě minuty, prosím.

Poslanec Julius Špičák: Ty kvalitní publikace, abych navázal na svého předřečníka, pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, abych navázal, tak ty publikace se dají, ale velmi dobře, teda ta kvalita publikací se dá tedy velmi dobře posuzovat. Jinak pro zajímavost, v Izraeli, já jsem teď měl být na sympoziu v Zaragoze, které se jmenuje Medicina 44. Protože jsem věděl, že tento bod přijde na jednání, tak jsem do té Zaragozy nejel. Já když se zeptám svých kolegů v Izraeli, jaké mají hodnocení pro vědu a výzkum, tak mi řeknou: žádné. Vždyť je přece jasné, kdo je dobrý, jo? Takže to je takový realistický přístup.

A pak jsem ještě ve svém vystoupení zapomněl říci, že ten návrh toho zákona naprosto odmítli, ale striktně odmítli představitelé těch nejvýznamnějších vědeckých, tedy institucí, konkrétně ředitel GAČRu a konkrétně ředitel BIOCEV profesor Martásek. Takže to je skutečně velmi tedy, velmi tedy silný signál. Já se nedomnívám, že půdorys této zákonné normy umožňuje přepracování, já jsem proto ten zákon zamítnout.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli s další faktickou poznámkou pan kolega Karel Rais. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já bych chtěl navázat na to, na tu spolupráci s praxí. Tady v tomto a v následujícím zákoně vidíme vazby na různé zákony, na různé oblasti. Ale mně tam právě chybí ty daňové prostě. Já si myslím, že pokud, že ta vazba podnik, podnik, firma, pardon, škola je omezována těmi stávajícími daňovými zákony a toto je už pak bohužel politická záležitost, je potřeba to řešit. Potom je potřeba si taky uvědomit, to jsem měl, já jsem to neříkal, řadu věcí jsem neřekl, že pohled na tu spolupráci podniku a školy je odlišný nebo instituce je odlišný. Nám jde - vzhledem k tomu, jak je hodnocení děláno, tak nám jde o patenty. Podniku jde samozřejmě o výsledek, tak jak v Izraeli. To, jak tady říkal pan kolega Špičák, jim jde o aplikaci v té praxi. Toto je potřeba v té metodice nějakým způsobem zdůraznit. Nebo prostě je tady ještě šance na tomto nějakým způsobem to opravit. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli se hlásí ještě s faktickou poznámkou pan kolega Špičák. Prosím, pane kolego.

Poslanec Julius Špičák: Ještě jednou, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, byl jsem poučen zkušenějšími kolegy, že jsem se nevyjádřil dostatečně, tedy explicitně, a že mám podat návrh na zamítnutí, pokud s tím zákonem nesouhlasím, takže ho tímto tedy podávám.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, děkuji. Hned, jak ukončíme obecnou rozpravu, budeme o něm hlasovat. V tuto chvíli se ještě ale do obecné rozpravy hlásí pan ministr Ženíšek a po něm pan zpravodaj Berki. Prosím.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Zkusím velmi stručně zareagovat, nechci nějak vůbec zpochybňovat ty připomínky, které tady byly vneseny, ale přece jenom u některých zareagovat musím. 18. 12., když přišel tento návrh zákona bez jediného rozporu, tím posledním bylo Ministerstvo financí versus Ministerstvo průmyslu a obchodu, bylo vyřešeno před vládou. Co se týká připomínek rady vysokých škol, během mezirezortu byly všechny vyřešeny, tyhle, které byly zmíněny, jsou nové, po schválení zákona vládou. Já s tím argumentem směrem etická komise a EIA souhlasím, je to oblast, která musí být řešena trošku jinak, je to prostor pro druhé čtení. Nicméně vycházelo to z doporučení biotické komise a stejně tak to reagovalo na přípravu AI Actu. Ale souhlasím, že tam musí být jasně stanoveno nebo vysvětleno, aby se to netýkalo každé AI aplikace, která bude vyvíjena.

Co se týká připomínky ohledně specifického vysokoškolského výzkumu, tak naopak to je požadavek dlouhodobý Ministerstva školství, navrhoval to zrušit už váš ministr Plaga a je to pouze administrativní zátěž a bude se to řešit, ty finance prostřednictvím DKRVO.

Co se týká daňových odpočtů, to řeší jiný zákon, bude, jsou připraveny varianty. Co se týká Rady vlády, tak Rada vlády, nikoliv že rozhoduje o tom předseda, ale rozhoduje o tom vláda, tak, jak toto bylo vždycky, to tento zákon nemění. Rada vlády je poradním orgánem vlády, pokud by měl o tom hlasovat parlament, tak to měníme úplně dělbu moci. Tolik asi jenom na některé z těch připomínek. A snad jsem odpověděl na většinu z nich.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj Berki stahuje svou přihlášku, takže v tuto chvíli máme faktickou poznámku paní kolegyně Věry Adámkové. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové. Problematika výzkumu, vývoje, inovací, transferu provází každou moderní společnost a je třeba tomu věnovat velkou pozornost to bezesporu. Problematika hodnocení vědy je velmi problematická a prochází také velkým vývojem. Mnohdy se schyluje k tomu, že tam je takové schématické zhodnocení podle třeba dosažení Hirschova indexu, to je to, co zmiňoval pan profesor Špičák, že někteří toho nedosahují a podobných věcí. Potom se zase dělá hodnocení podle toho, jak jsou rozděleny časopisy do různých kvartil nebo v současné době čtyř stupňů, čili v daném oboru, jestli tedy je to opravdu ten daný časopis. Každé toto hodnocení, a procházím tím téměř 40 let, má velké nedostatky, snaží se určitou objektivitu více či méně, která se buď více, či méně daří. Ale to, co si myslím, že je teda nedostatek, byť vítám tu iniciativu, velmi to vítám samozřejmě, je důraznější debata ještě předtím, než ten zákon sem přichází, protože není tam jasně podle mě propojení potřeby průmyslu a výzkumu a vývoje. I když jsou na tom lépe třeba než některé jiné obory. My velmi úzce spolupracujeme s Akademií věd vlastně v celém spektru od těch humanitních až po ty jiné. A tady se domnívám, že by bylo potřeba ještě předtím, než ten zákon sem přijde, tam probrat mnohé styčné body. Takže to se domnívám, že úplně není ještě připraveno k tomu, abychom o tom hovořili. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli vidím, že se do obecné rozpravy ještě hlásí pan kolega Králíček - s faktickou poznámkou, předpokládám.

Poslanec Robert Králíček: To je asi jedno, klidně mně dejte dvě minuty. Já chci jenom proto, že jsem slyšel tu debatu, která tu byla, a slyšel jsem i ten návrh na zamítnutí, který asi nemusí projít, tak já jenom ještě navrhnu, zdali bychom případně prodloužili lhůtu mezi prvním a druhým čtením o 30 dní, tedy na 90.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, mám zaznamenáno, o 30 dní na 90, prodloužení lhůty.

Takže v tuto chvíli už skutečně nevidím nikoho, kdo by se hlásil do obecné rozpravy. Tím pádem já končím obecnou rozpravu.

Požádám případně o závěrečná slova. V tuto chvíli závěrečná slova nejsou, nicméně máme tady návrh na zamítnutí předloženého návrhu. (Ťukání karet do lavic.)

Já vás všechny odhlásím a přihlaste se, prosím, znovu vašimi identifikačními kartami. Přivolal jsem kolegyně a kolegy z předsálí. A až se počet přihlášených ustálí, tak nechám hlasovat o tomto návrhu.

Ještě jednou připomenu, že budeme hlasovat o zamítnutí tady tohoto tisku podle předloženého návrhu pana poslance Julia Špičáka. Počet přihlášených se ustálil.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 228, přihlášeno bylo 122 poslanců a poslankyň, (pro 54, proti 67). Tento návrh byl zamítnut.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému jako garančnímu? Vidím, že ne, takže v tuto chvíli přistoupíme k hlasování.

Já jsem zahájil hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 229, přihlášeno 123 poslankyň a poslanců, pro 121. Já konstatuji, že tento návrh byl přikázán jako garančnímu výboru - výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh přikázat tady tento návrh dalšímu výboru nebo výborům? Ne, nemá. Takže hlasovat nebudeme.

Nicméně zazněl tady návrh pana poslance Králíčka prodloužit lhůtu k projednávání tohoto návrhu o 30 dní na 90 dní, nicméně tento návrh musí být v souladu s panem předkladatelem. Ten s tímto návrhem souhlasí? (Ministr gestikuluje.) Vidím, že ne, v tom případě je tento návrh nehlasovatelný.

A tím pádem jsme se vypořádali se všemi hlasováními a  já končím projednávání tady tohoto tisku v prvém čtení.

Otevírám další tisk, poněvadž podle dohody klubů ještě bychom měli doprobrat související tisk tady k tomuto zákonu, proto ho otevírám.

Aktualizováno 19. 4. 2025 v 10:21.