Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 738/ - třetí čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v rozpravě 14. února na 129. schůzi.

Děkuji, že už své místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr kultury Martin Baxa, taktéž zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Jan Jakob.

Připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 738/3, který byl doručen dne 17. prosince 2024, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 738/4.

Ještě konstatuji, že Poslanecká sněmovna stanovila, že hlasování o podaných návrzích a návrhu zákona jako celku proběhne dnes od 12 hodin.

My tedy nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Já potřebuji zrekapitulovat přihlášky z minulosti. My jsme se tady dohodli, protože těch přihlášek byla celá řada, aby to pořadí bylo fér podle těch neuplatněných práv z minula, tak paní předsedkyně stáhla a potom to vychází. Já jenom zrekapituluji... (Poslanec Okamura přichází k řečnickému pultíku.)

Já jenom potřebuji zrekapitulovat, pane předsedo.

Byla zde přihláška paní předsedkyně, která ji stáhla, a potom je přihlášen - a jenom rekapituluji, aby každý věděl, jak bude pořadí - pak je tam pan Tomio Okamura, Radim Fiala a potom... Znovu říkám, to jsou nevypořádané přihlášky z těch minulých jednání, byly celkem dvě řady nevypořádaných přihlášek. Pak tam je pan předseda a zpravodaj Jan Jakob, potom by opět mohl vystoupit pan předseda Okamura a Fiala a potom Andrej Babiš, takže toto je pořadí, jak se to nashromáždilo.

Faktické mohou být až pak. Ano, ony ještě nebyly vypořádány faktické. Děkuji. To znamená, že než se dostaneme k přihlášce s přednostním právem, musíme ještě vypořádat faktické poznámky, které zůstaly v té rozpravě tak, jak se rozproudila minule. Já tedy vyzvu pana poslance Jana Lacinu, který je první na řadě s faktickou. Může nyní vystoupit ve svých dvou minutách s reakcí na ten průběh rozpravy, jak již byla započata minule. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji, přeji všem dobré ráno. Já se dneska velmi těším na 12. hodinu a na to hlasování. Trvalo nám to tři a čtvrt roku, než jsme sem doklopýtali, ale musím říct, že já jsem na minulé schůzi reagoval na své předřečníky a že už je to tak dlouho, že skutečně si přesně nepamatuju, o jakou reakci šlo, takže nebudu zdržovat a pustím k řečnickému pultu dalšího.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jako další je s faktickou přihlášen pan ministr Martin Baxa, prosím. Stahuje. Dále máme přihlášeného pana poslance Lubomíra Wenzla a pana poslance Milana Brázdila s faktickými. Stahuje, takže máme na řadě pana poslance Brázdila. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ano, budu velmi krátký. Pane ministře, co si o tom myslíte? Tak zrovna dneska probíráme o České televizi tedy novelu zákona a zrovna dneska až do 15 hodin nejde televize. (Pobavení v sále.) Myslíte, že to je náhoda? Ne po celé republice, ale zrovna teď tady, město... Na dnešek to prostě vyhodili, plánovalo se to, asi se vědělo proč. Můžete na to nějak zareagovat, proč by lidi neměli vědět, co se tady děje zrovna dneska? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a s faktickou se skutečně hlásí pan ministr. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Dobrý den, my už jsme si říkali s panem doktorem Brázdilem, že ráno na poslanecké ubytovně mně také nešla televize. Tak, pane poslanče, během bezpochyby cenných vystoupení rychle zkusím zjistit, co se děje.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě se hlásí paní poslankyně Jana Pastuchová, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Pane ministře, kdybyste četl svoje e-maily, tak včera přišlo, že bude výpadek od 8 do 15 hodin v Praze.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Hlásí se pan ministr s reakcí.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Tak, pane poslanče Brázdile, prostřednictvím paní místopředsedkyně, paní kolegyně Pastuchová zodpověděla váš dotaz.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Tímto končí tato série faktických. My se tedy dostáváme k přednostnímu právu pana předsedy Tomia Okamury. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, už několik měsíců tady vládní koalice prosazuje další zdražení životů našich občanů a firem formou zvýšení povinných poplatků za Českou televizi a rozhlas a my se tady tomu snažíme zabránit. Díky našemu snažení jsme lidem a firmám ušetřili miliony korun, jelikož zákon měl platit už od 1. ledna, ale ještě neplatí. Dnes se vládní koalice rozhodla v rozporu s jednacím řádem dát hlasování na pevný čas, takže budeme hlasovat o tomto zákonu naposledy, který je... Tento zákon je samozřejmě z praktického hlediska naprosto zbytečný.

Navíc chce vládní koalice nově zavést povinné poplatky i pro držitele mobilních telefonů a počítačů, tedy zařízení s připojením k internetu. Hnutí SPD je proti zvyšování a zavádění poplatků a po letošních volbách a výměně Fialovy vlády chceme koncesionářské poplatky zrušit. SPD zároveň prosazuje sloučení České televize a Českého rozhlasu, čímž ušetříme náklady.

Poslanecký klub SPD tedy bude hlasovat proti zvyšování koncesionářských poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Ideální by bylo, aby poplatek za Českou televizi a rozhlas platil jen ten, kdo se na ni chce dívat či poslouchat. To je spravedlivé. Další variantou je, že vysílání České televize a Českého rozhlasu může být financované jednak zčásti ze státního rozpočtu a zčásti také prodejem vlastní produkce, ostatně tak se živí i státní tisková agentura ČTK. Není problém, aby třeba na internetu některé prémiové komerční pořady ČT nebo ČRo zpoplatnily tak, jako to dělají ostatní komerční média. Pokud by například Česká televize uměla točit v koprodukcích kvalitní prodejné filmy a pořady, tak dnes bychom mohli třeba hlasovat naopak o snížení poplatku.

Za starých časů to fungovalo tak, že naši producenti odjeli do západního Německa, tam nabídli scénáře a Němci zaplatili výrobu. Češi film či seriál natočili a výroba nejenže nestála ani korunu, ale naopak české filmy a seriály státu vydělávaly tehdy drahocenné devizy. Příklady jsou notoricky známé, jsou vysílané a atraktivní dodnes a mnohé z nich jsou i legendou v celé Evropě: Arabela, Popelka, Cirkus Humberto, Dobrodružství kriminalistiky, Pan Tau a desítky dalších. Co dělali ti komunisté jinak než my kapitalisté? No, komunisté v touze po markách se chovali kapitalisticky. Točili kromě propagandy také prodejné, celoevropsky nebo i celosvětově atraktivní komerční filmy a seriály, a to s těmi nejlepšími autory.

No a co dělá ČT dnes? Socialisticky sdírá všechny občany, aby pak vybraní kamarádi a jejich kamarádi vyráběli neprodejné pořady a filmy, a když má ČT trhák jako StarDance, tak je to pořad koupený, převzatý ze zahraničí. Připomeňme přitom, že velké zábavné, bulvární, atraktivní pořady jsme kdysi uměli vyrábět sami, například Televarieté. Popravdě ČT už se dnes nezmůže ani na pořádný silvestrovský pořad srovnatelný s těmi kdysi.

Ale samozřejmě Českou televizi a Český rozhlas nemáme primárně proto, aby nám točily pohádky nebo Silvestry. V první řadě tu jsou od toho, aby vysílaly objektivní a profesionální zpravodajství a publicistiku na veřejnoprávní témata. Bohužel ve srovnání s komerčními televizemi ta veřejnoprávní produkce kulhá na obě nohy, pokud je vůbec má.

Třeba ideologicky zaseklý a vyčpělý pan Moravec už měl být dávno v mediálním důchodu a jeho smlouvy s Českou televizí by měly být konečně odtajněny a zveřejněny, abychom všichni věděli, za kolik dělá on a Česká televize propagandu a za kolik hází špínu na politické oponenty. Přitom není problém, že prosazuje nějakou ideologii a preferuje jen vybrané politiky, ale problém je to, že tu propagandu prosazuje za veřejné peníze ve veřejnoprávním médiu, kde to má zakázané ze zákona. To je ovšem zcela zásadní.

Jak už jsem konstatoval dříve, tento zákon na zvýšení koncesionářských poplatků z pera Fialovy vlády nasype další miliardy České televizi bez jakéhokoli auditu efektivity a analýzy potřebnosti. Je to jen a jen prostý a sprostý úplatek před volbami. Ti, co veřejnoprávním médiím nasypou zlaťáky do žlabu, a to aniž by zkoumali proč a za co, budou ti hodní, kteří budou mít před volbami v těchto médiích body, a na nás, co jsme proti, se pak budou těšit rozezlení reportéři, kterým odmítáme sypat peníze bez otázek.

Tady bych připomněl tu velice známou nejnovější v podstatě analýzu, kterou prezentovala minulý rok i Rada České televize, že v podstatě poměr pozvání do diskusních a publicistických pořadů České televize, koalice versus opozice, je přibližně: dvě třetiny pozvání má koalice, zástupci koaličních stran, a třetinu pozvání zaujímají zástupci opozice, takže to je férovka v podání České televize. Samozřejmě přidám ten notoricky známý případ, že už jsem deset let - ano, je to deset let - nebyl pozván do Otázek Václava Moravce, přitom je to hlavní a nejsledovanější diskusní politický pořad České televize a já jsem ani jednou neodmítl pozvání, takže to jsou mediální podvodníci par excellence, kteří zneužívají koncesionářské poplatky opozičních voličů ve prospěch vládní koalice, to znamená, aby opozice nebyla vidět.

Dobrá zpráva je, že stále větší část české veřejnosti veřejnoprávním médiím nevěří ani pozdravení. Na druhé straně, veřejnoprávní vymývání mozků stále funguje a oběťmi jsou lidé z celého spektra společnosti, včetně politiků, což se zásadně odráží i na programech a cílech takto zasažených stran a škodí to následně celé zemi, republice i občanům. I proto musíme po volbách přijmout systémové změny a napravit zoufalý stav ve veřejnoprávních médiích, aby naplňovala alespoň některé zásadní principy, tedy poskytovat objektivní zpravodajství a publicistiku a účelově nedehonestovat.

Vážené dámy a pánové, vámi navrhovaný zákon je jen další politickou korupcí, páchnoucí svědek vaší zoufalé snahy zmanipulovat s pomocí veřejnoprávních médií nadcházející volby. Doufám, že za další pokus okrádat a ohlupovat občany vás bude spravedlivě soudit ne bůh - ten je daleko a vysoko - ale už na podzim voliči a vaše vláda skončí.

Já úplně na závěr zopakuji, že poslanecký klub hnutí SPD bude hlasovat proti zvyšování koncesionářských poplatků, a pakliže uspějeme ve volbách a byli bychom součástí vládní konstelace, tak budeme chtít zrušit koncesionářské poplatky, sloučit Českou televizi a Český rozhlas do jedné instituce a budeme chtít, aby to bylo převedeno na státní příspěvkovou organizaci pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu.

Znova říkám, že by se mi líbila i ta druhá varianta, aby si Českou televizi platil pouze ten, kdo se na ni chce dívat - a klidně za ty stejné poplatky, takže by to nepřišlo nikoho dráž - a to si myslím, že by bylo spravedlivé. Děkuju za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom se ujišťuji, že je staženo to následující přednostní právo? Děkuji.

Nyní má příležitost vystoupit s přihláškou, která je v pořadí, pan předseda Jan Jakob. Stahuje, a tím se dostáváme k panu předsedovi Babišovi, pokud ta dohoda, jak tady bylo ohledně stahování přihlášek, platí. (Poslanec Babiš neverbálně souhlasí.) Platí, takže prosím pana předsedu Andreje Babiše, aby vystoupil. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Vážení spoluobčané, dámy a pánové, chtěl bych pogratulovat panu premiérovi k navýšení platu o 19 000 korun.

Pane premiére, gratuluju. Dostanete navíc 19 000 korun, což je asi plat kuchařky nebo uklízečky tady na Praze 4. Ano, to jsou ti nepedagogičtí pracovníci, kterým vzala vláda v rozpočtu peníze a hodila to na obce a města. Já vůbec nechápu, pane premiére, že se nestydíte po tom, co jste říkal, že souhlasíte s vetem pana prezidenta. Souhlasíte s vetem pana prezidenta, to jste řekl veřejně, tady to mám: "Fiala souhlasí s Pavlovými výhradami k platům. Za veto může i opozice".

To si dělá srandu, pan premiér. Vážení spoluobčané, žijeme v době samozřejmě, kdy média nahrávají této vládě. Takové... Titulky ze včera: pan Kopecký z iDNESu: "Politici si zvýšili platy o 7 procent. Koalice přehlasovala Pavlovo veto". Fakt politici? iDNES. Politici? Kdyby si Babiš, což je absolutně nonsens, navýšil plat, tak je tady: "Babiš si navýšil plat", takový by byl titulek, ne? Dvojí metr Patrika Nachera. Všichni včera psali, že politici si zvýšili platy o 7 procent. Ne politici, tahle asociální vláda, která bere peníze lidem (Potlesk z řad opozice.) a nestydí se si nahrát další peníze.

Pane ministře (K ministru Baxovi.), vy dostanete o 13 500 korun měsíčně navíc. Nestydíte se? Jste v pohodě?

Kolik lidí v naší zemi nemá na to, aby si zaplatili nájmy nebo energie? Kolik? Mraky lidí. To je neuvěřitelné. Vysvětlete mi, jak je možné, že premiér této země řekne, že souhlasí s vetem a hlasuje pro navýšení svého platu o 19 000. Vždyť máte všechno zdarma, všechno máte zdarma: dopravu, jídlo, všechno máte zdarma, výlety do zahraničí. Výsledek vaší zahraniční politiky, kde jsme na smích celému světu.

Pane premiére, prosím vás, tak co se stalo? Proč jste včera hlasoval pro navýšení svého platu? Příští rok si dáte navíc 40 000.

Znovu opakuji: "S výhradami pana prezidenta v zásadě souhlasím. Řadu z nich jsem se v uplynulých měsících opakovaně veřejně vyjádřil." Jak? Já jsem to tady včera četl. Jenom lhal. Pan premiér si, vážení spoluobčané, navýšil plat, celá vláda si navýšila platy. Hlasoval, kdyby se aspoň zdržel, kdyby aspoň zahrál to divadlo, mohl to zarazit. Ty nesmysly, prosím vás, nevěřte jim ani slovo.

Samozřejmě zase redaktor České televize se ptá našeho, už nevím, kdo tam byl: "A co navrhujete? Vždyť jste nic nenavrhli." No, navrhujeme, určitě bychom navrhli na těch pět let zmrazení platů, například že by poslanec měl jeden plat, že by neměl náhrady, že by expertné bylo na klub. Pojďme se o tom bavit. Nikdy jste nechtěli. Proč? No protože zkrátka vy chcete peníze pro sebe a chcete, aby to zaplatili lidi. Je to neuvěřitelné, ten redaktor, co se... My vždycky navrhujeme. My jsme totiž ty platy zmrazili v září 2021 a vy jste podvedli tehdy ty lidi - Vy jste říkali: Jo, my s tím souhlasíme. - protože jste věděli, že součást vaší nové totality, Senát, to shodí ze stolu. Stále podvádíte lidi a máme premiéra, který neustále lže.

Já bych chtěl jenom říct, že bylo by fajn, ti, kteří byli proti navýšení platů, aby to navýšení - protože ano, i poslanci dostanou 7 100 korun měsíčně asi za devět měsíců - dali na charitu. Bylo by to takové fajn gesto. Vy, kteří mi píšete, ano, já to dávám. Už je to 44 milionů, co jsem vstoupil do politiky a všechny příjmy jsem posílal a posílám samoživitelkám. Tahle vláda a tenhle premiér se nestydí hlasovat pro navýšení svého platu. Fakt skandální, neuvěřitelné.

Ta média... Politici (Ukazuje materiál.), proč píšete politici? Proč mluvíte o politicích? Máte říkat: Fialova parta si navýšila platy. My jsme byli zásadně proti a dalo se to zmrazit. Ty lži opakované, že se to ne... No, za pět let bychom to nevyřešili? Já vám řeknu svůj návrh, když budete chtít, vážená média, ale vy nechcete, protože jdete jenom na ruku této vládě. No, ráno jsem byl totálně dojat tím, že na jednom kanálu televize citovali pana premiéra ohledně obrany, citovali jeho sítě.

Pane ministře (K ministru Baxovi.), ráno jsem se velice pobavil. Tady čtu, tweet Miroslav Singer. Vy jste na ten tweet "Kultura je pro naši vládu skutečnou prioritou. A nejen na papíře." - To jste pobavil snad všechny. - dostal na 6 a půl tisíce zhlédnutí 13 lajků. To je, co? Třináct lajků jste dostal. To není bůhví co, co? Já jsem na dubajskou čokoládu měl 3 247 000 zhlédnutí a 96 000 lajků. Lepší trošku, ne? A ještě máte peníze na to, ještě za naše peníze děláte propagandu, co?

Takže zkuste nám říct, co jste udělal s tou kulturou. Kde je ta Nová scéna, kterou jsme vám připravili? Kde je Národní galerie, kam jsem vzal Macrona na francouzskou sbírku? Kde je to muzeum totality, co jsem vám připravil v Uherském Hradišti? Co jste udělali? My jsme zrekonstruovali Národní muzeum, Státní operu, Císařské lázně jsme vám připravili, Invalidovnu a tak dále. Co jste udělal? Proč to vůbec dáváte na sítě?

Máte dobrý pocit z toho navýšení platů? Fakt jste v pohodě? Fakt tomu nerozumím, co vy jste za lidi. Já to nechápu.

Potom nás pan premiér strašně pobavil o tom tweetu, tady ho mám: "Přemýšlím, jak s opozicí mluvit. Slyšel jsem ty výroky, že 3 procenta na obranu ne. To považuji za mimořádně neodpovědné, protože starat se o vlastní obranu by mělo být úplně automatické a měla by na tom být shoda napříč politickým spektrem."

Ano, pane premiére, znovu vám ukážu ten graf (Ukazuje materiál.), tady byla ODS, 2006, 61 miliard na obranu. Jak jste nám to předali v roce 2014? (Bylo to) 41, takže o 22 miliard méně. Vždy jste obranu škrtali a my jsme to převzali, když bylo 41 miliard, a dotáhli to na 90 miliard, pane premiére, 90.

No, a ráno na televizi se nezeptali, že: Pane premiére, můžete nám odpovědět na otázku, proč minulý rok odešlo z armády 1 450 vojáků?

Kolik jste nabrali nových? Sto - jedna, nula, nula - sto nových. A víte, proč odešli? Zkuste se jich zeptat. Protože vám nevěří, nevěří této vládě, nevěří. Vidí, co se děje na rezortu obrany, jak tam nakupujete, jak jsou tam podivné zakázky, jak si tam nahrává náměstek kšeft za 300 mega na vlastní firmu, co tam děláte s těmi drony, porušujete zákony, jak tam bojuje ministryně s náčelníkem generálního štábu. No, pojďte se sem bavit o té obraně, můžeme se bavit o té korupci od roku 1991, co všechno se tam rozkradlo. Pojďte sem a bavte se. Pan premiér přemýšlí, jak s opozicí mluvit. No, my vám říkáme: Ano, vysvětlete nám, proč nemáme vojáky, proč odcházejí vojáci, jak je možné, že v Polsku to funguje, že jich mají 216 000 a bude jich 350 000. Jak je to možné? Vy nejste schopný tady zařídit, aby mladí muži nebo muži měli zájem vůbec jít do armády, takže proč se vás (na) to nikdo v televizi nezeptá? Pane premiére, zkuste nám vysvětlit. Odešlo vám 1 450 vojáků a přijato bylo 350 - hlavně na Hrad, Hradní stráž - a vy jste nabrali 100 vojáků. Vždyť je to jak v blázinci. Řehka tvrdí, že chce 37 000, máte 23 nebo 24. Kolik je z toho úředníků? Udělejte inventuru o tom, kolik lidí je zaměstnaných v tom rezortu. Údajně je to 50 000. Já nevím, kde všichni jsou. Tak my jsme připraveni, pane premiére, se s vámi bavit, ale vy se s námi nebavíte. Tak to prosím vás neříkejte. My bychom taky rádi věděli, proč ty F-třicetpětky vyšly jiné země za 100 milionů dolarů, takže za 2,2 až 4 miliardy, a proč vy jste koupil ty F-třicetpětky za 6,3 miliardy? To nechápu. Proč je všechno za vás netransparentní, nejasné a tak dále? Takže my jsme odpovědní, pane premiére.

My jsme odpovědní a rádi se o tom budeme bavit, protože pan premiér tady přemýšlí, jak s opozicí mluvit. On s námi nemluví, vážení spoluobčané. Od nástupu do funkce pan premiér s námi nemluví a jenom slyšíme různé výkřiky, co všechno, jak bude. My jsme připraveni se o tom bavit, jsme zodpovědní a určitě přijdeme s programem, kde budeme motivovat naše muže, aby šli do armády, protože armáda pro nás byla vždy na prvním místě. Pomáhala - covid, tornádo, povodně - vždycky. My potřebujeme mít armádu doma, my nechceme naše vojáky posílat nikam. My potřebujeme mít je doma, my potřebujeme mít tady nějakou bezpečnost, když tedy policie... jim chybí 4 000 lidí, takže to bude naše strategie, aby lidi měli pocit bezpečí. Ti vojáci zkrátka vám nevěří, proto odcházejí. Kdyby vám věřili, tak by tam zůstali, protože oni vidí, jak se chováte, co slibujete a co všechno jste nesplnili.

Dneska jsme slyšeli, že koalice SPOLU představí nějakou hvězdu údajně. Tak nevím, jestli to bude oznámeno ještě než skončí můj projev, ale nechám si to snad nakonec. (Směje se.) Nás to strašně baví sledovat tyhle přesuny skvělých lídrů, které nikdo nebere ve světě vážně. Vaše zahraniční politika je skutečně o ničem.

Pane premiére, my jsme připraveni a těšíme se na debatu o třech procentech, o naší armádě, o tom, proč nemá žádnou strategii pod vámi.

Dnes máme znovu se bavit o dani. Ano, vážení spoluobčané, tahle vláda po tom, co si včera nahrála navýšení platů, tak dneska vás zdaní. Ano, protože poplatek za Českou televizi je jenom další daň.

No, pane ministře, nevím, jestli sledujete, jak proběhly volby v Rakousku. Mají tam novou vládu. No a představte si, že ta nová vláda řeší ORF, Österreichischer Rundfunk. ORF má pět televizních stanic, dvanáct rozhlasových programů, a když nastoupila vláda, tak bylo zveřejněné v Kronen Zeitung a Der Standard - obě média jsou k dispozici v elektronické verzi - že poplatek pro ORF se do roku 2029 nebude zvyšovat, pane ministře, a víte, nejen to, ale ORF musí každý rok ušetřit minimálně 60 milionů eur, představte si, musí ušetřit. Musí snížit stav zaměstnanců ORF o 500, tedy na cílový stav 3 a půl tisíce. Česká televize má 3 000 zaměstnanců a 3 000 lidí, kteří tam dělají na smlouvu. Konkrétně tady se hovoří - v Rakousku - o snížení počtu vysílaných televizních programů, pravděpodobně o dva, a zrušení Symfonického orchestru ORF. Tato opatření by měla vést k ročním úsporám ve výši cirka 30 milionů eur. Dalším úsporným opatřením pak bude výrazné omezení objemu vlastní televizní tvorby, a tedy i snížení výdajů na ni opět ve výši 30 milionů eur. No, takže to je... Asi budete souhlasit se mnou, že v Rakousku mají demokratickou vládu a že zkrátka se snaží šetřit.

Můžu znovu zopakovat, pane ministře, co jste říkal, že nebudete - ano, správně - zvyšovat ty poplatky, to všichni viděli, ale protože vy jste nejprolhanější vláda s nejprolhanějším premiérem v čele, tak samozřejmě chápu, že jste zase lhali a už to neplatí, protože vy lžete stále. Vy se prolžete celým vaším obdobím. Celé vaše období je jenom o válce a o Ukrajině, na Českou republiku a na občany České republiky jste neměli čas, na ně máte čas jenom teďka, když je znovu zdaníte.

Vážení spoluobčané, znovu budete platit.

Takže když to takhle dělá nová demokratická rakouská vláda, tak to dělá stejně jako většina veřejnoprávních médií v Evropě, takže právě nerozumím tomu, proč česká veřejnoprávní média nechtějí šetřit, a že jsou tam obrovské rezervy, to všichni víme, takže to Rakousko, jenom abyste věděl, jak to tam funguje. Možná to víte.

Česká televize je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné televizní vysílání na území Česka. Byla zřízena v roce 1992 a tak dále. Já vám tady porovnám, jak hospodaří Česká televize v porovnání s Novou a s Primou. Česká televize má šest kanálů, Nova deset, Prima třináct. Počet zaměstnanců České televize - tady to mám - 2 870 a plus 3 000 na smlouvy, počet zaměstnanců Novy: 850, počet zaměstnanců Primy: 800. Výnosy spojené s televizí, Česká televize má 7 a půl miliardy, Nova - ta si na to musí vydělat - 6 a půl, Prima 5. Mají náklady, Česká televize: 7 a půl, protože je úplně absurdní instituce, která dostane od daňových poplatníků peníze - celkově i s rozhlasem - 10 miliard a musí je utratit, takže zisk je nula každý rok.

Nova vydělala - na výnosy 6 a půl miliardy, které si musí vydělat - 1 miliardu. Prima na výnosy 5 miliard vydělala 500 milionů. Přitom share na trhu v roce 2025, na skupinu 15 plus, byl u České televize 30,4 (procenta), u Novy 26,9 a u Primy 26,8. Share na trhu v roce 2025, cílová skupina 18 až 69, je dokonce u České televize jenom 28,7 procenta, takže nižší než u Novy, která má 29,6 procenta, a Prima má 25,3 procenta. Je úplně absurdní, že instituce jako Česká televize a Český rozhlas... Nikdo je nekontroluje a Česká televize musí utratit všechno. Úplně neuvěřitelné.

Ale ono to tak vždycky nebylo, protože - možná to nevíte, pane ministře - ale kdysi asi za historicky nejlepšího ředitele České televize, Jiřího Janečka, který byl ředitelem České televize od roku 2003 do 2011, tak v tom období byla spuštěna kampaň a administrativní proces na důsledný výběr poplatků od firem a lidí. Díky tomu došlo k razantnímu navýšení výnosů, které výrazně převýšily očekávaný výnos. V rámci nutnosti zachování vyrovnaného rozpočtu bylo tehdejším finančním ředitelem - to byl František Lambert - vymyšleno a schváleno jiné účtování při výběru poplatků od občanů a firem.

Novinkou bylo - a proces trvá doposud - že všechny vybrané peníze z poplatků, cirka dnešních 5,7 miliardy, se dají do fondu poplatků, nikoliv na klasický účet České televize. Z tohoto fondu se následně čerpají peníze do České televize tak, aby rozpočet byl vyrovnaný. Prostě se vyčerpá jen to, aby výnosy byly rovny nákladům. Pokud ve fondu peníze kdykoliv zbyly, zůstaly ve fondu jako nevyčerpané na další období. Velmi se řešilo v diskusi, a nakonec i v soudním jednání, zdanění tohoto fondu, ale nakonec zdaněn nebyl. V období Jiřího Janečka bylo ve fondu navíc 4 miliardy korun, které tam zůstávaly - tak vidíte, ušetřil - a převáděly se do dalších období. Potom nastoupil Dvořák, nejhorší ředitel televize. Byl tam dvanáct let, bohužel. No a kolik tam zůstalo z těch 4 miliard? Nějakých 300 (milionů). To byl největší rozmach za tohoto ředitele, nejhorší. No a ten nový ředitel dělá co? Ten stále něco povídá, ale že by začal konečně šetřit, to samozřejmě nedělá. Tak to jen, aby občané věděli, že v minulosti se dalo šetřit a že poplatky stačily.

Teďka - protože samozřejmě máme dobré informace - tak mám takový hezký projev tady, který mi napsali lidi z branže ohledně porušování zákazu reklamy na ČT1. Dobře poslouchejte, vážení spoluobčané.

Podle zákona o České televizi není na programech ČT1, ČT24, ČT Déčko a ČT art povolena reklama, s malými výjimkami, pokud je vysílání takové reklamy nezbytnou podmínkou získání vysílacích práv ke sportovním nebo kulturním akcím. Jak je tedy možné, že na programu ČT1 každý den buď těsně po 20. hodině, tedy takzvaném prime time, nebo o dvě hodiny později běží pořad, který je věnován losování sázkových her Sportka, Šťastných 10 a dalších, které provozuje soukromá společnost Sazka? Diváci tohoto programu tak sledujou už x let pravidelnou reklamní pětiminutovku nebo později kratší verzi, kdy se nejprve losujou čísla nějakých her, lidé se dozvědí, kolik a v jakém pořadí vyhrávají, a nakonec moderátor ještě řekne, jak velký je jackpot, neboli o kolik se hraje v další hře. Kdyby byla Sazka státní firmou, dalo (by) se nad tím možná přimhouřit oko, ale podobný pořad o aktivitách soukromé firmy přece nemá na veřejnoprávním kanálu, kde je zakázaná reklama, co dělat. Rozhodně nejde ani o pořad s takzvaným product placement, protože ta reklamní sdělení jsou nepřerušovaně vysílána několik minut v kuse. Podle stávající praxe by tedy mohl například jakýkoliv obchodní řetězec mít podobný pořad, v němž by nejprve nějaká celebrita losovala vítěze spotřebitelské soutěže o zájezd nebo jízdní kolo a pak bych se dozvěděl, jaké potraviny dá tento řetězec následujícího dne do slevové akce.

Jak je možné, že toto porušení zákona trvá už několik let a nikdo ho neřeší, pane ministře? O nic jiného než o reklamu na veřejnoprávním programu, kde je zakázána, přece nejde.

Zneužívání sponzoringu - dobře poslouchejte, vážení spoluobčané - reklamu na některých kanálech Česká televize ze zákona vysílat nesmí, zato může mít takzvaný sponzoring, tedy může před a po pořadech zařazovat sdělení o sponzorování těchto pořadů. Sponzoring se přitom nemůže podle zákona zaměňovat za reklamu, nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, jinými slovy, nemůže mít reklamní charakter. Ovšem v praxi to vypadá tak, že jediný rozdíl je v tom, že ve sponzorských spotech se na jejich konci objeví většinou malými písmeny dvě slova: "sponzor pořadu". Jinak jde o jeden reklamní spot za druhým, od klasického reklamního jsou ty sponzorské k nerozeznání.

Tak není divu, že třeba na začátek pořadu StarDance si počkáte pomalu deset minut, protože předtím běží - zdůrazňuji na ČT1, kanálu, kde je zakázaná reklama - jedna reklama za druhou, schovaná za slova "sponzor pořadu". Opět stejné otázky: Toho si nikdo nevšiml? Proč se toto zneužívání nekontroluje? Zajímá se někdo o to, zda ty takzvané sponzoráky jsou mantinely, které zákon stanoví? StarDance je super pořad, tak ho dejte na jiný kanál a vyberte za něj podstatně více. Můžete vybrat stovky milionů. Proč ne? Tak proč to se takhle dělá? Není to zvláštní?

Fakta o sponzoringu sportovních a kulturních pořadů, Česká televize a Český rozhlas se ohánějí tím, že vysílací práva na mnoho sportovních a kulturních událostí jsou spojena s povinností vysílat v souvislosti s nimi sponzorské spoty. Prý jde o desítky akcí. Pokud byste udělali průzkum, zjistíte něco úplně jiného. Ze sportovních akcí při prodeji vysílacích práv trvají na povinnosti uvádět své obchodní partnery jen majitelé práv na mistrovství světa a Evropy ve fotbalu a na fotbalovou Ligu mistrů, a to navíc ne pravidelně. S kulturními akcemi není tato povinnost spojena ani jednou. Pokud se nemýlím... Česká televize a Český rozhlas - uvedu konkrétní příklady - v praxi to funguje tak, že Česká televize a Český rozhlas se buď stávají mediálními partnery sportovní nebo kulturní akce - tedy jde o takzvaný barter - nebo spoty kolem pořadu z těchto akcí vysílají za úplatu.

Obě veřejnoprávní média jsou například partnery českého olympijského týmu. Smlouvy jsou nastaveny na nějakou finanční sumu, ale jde o klasický barter. Televize a rozhlas vysílají pro olympijský tým sponzorské odkazy českých olympijských partnerů v dohodnutém finančním objemu. Za to mohou používat označení partner českého olympijského týmu, mnohem přínosnější však pro ně je, že olympijský výbor vezme zdarma několik členů managementu obou médií na olympijské hry. To je fajn akce.

Podobný systém funguje u všech dalších barterových smluv. Místo zájezdu však partner poskytuje VIP vstupenky a podobné výhody. Ano, tak se to dělá, vážení spoluobčané.

Nejasnosti kolem vysílání a nákupu práv sportovních akcí, nikdo nemůže České televizi upřít, kolik sportovních zápasů a akcí odvysílá. To je skvělé a všichni to máme rádi a podporujeme, jen je otázkou, kdo tyto přenosy platí.

Jak je možné, že většinu přenosů z domácích a zahraničních akcí platí buď samotný tuzemský pořadatel, v případě soutěží v cizině sportovní svazy. Ty místo toho, aby peníze, které získají na činnost, utrácely v rámci vlastních struktur a aktivit, část z nich - a jedná se o vyšší statisíce - posílají do České televize, aby diváci mohli vidět mistrovství světa či Evropy v jejich odvětvích. Tato dlouhodobá praxe se netýká jen fotbalu, ledního hokeje, olympijských her, tenisových grandslamových turnajů, Australian Open, French Open, Wimbledon, US Open. Každý menší svaz musí za přenosy platit a navíc ještě na zahraniční akce vzít na své náklady štáb České televize. Kdo a kolik platí se nemáte šanci dozvědět. V registru smluv jsou všechny klíčové údaje týkající se plnění a finanční stránky - jak jinak - začerněny.

Vážení daňoví poplatníci, vy, kteří platíte, se nedozvíte nic. Černo, černo.

Další podivností kolem nákupu vysílacích práv ke sportovním akcím je, že některá z nich nekupovala Česká televize přímo od jejich prvotního majitele, ale od tuzemského prostředníka, kterým byla nějaká česká agentura. Lze se jen dohadovat, proč taková agentura šla do rizika a kupovala něco, co mohla následně prodat jen České televizi. Šlo o firmy nějak obchodně či personálně spojené s nějakými osobami v České televizi? Opět se můžete jen dohadovat, protože dané agentury jsou akciovkami s akciemi na doručitele a v registru smluv opět dominuje černá barva.

No, proč byste měli něco vědět, vážení spoluobčané? Jen plaťte a mlčte! Tak nám to tady říkají ve Sněmovně, tahle parta Fialova.

V souvislosti s televizními právy ještě jedna poznámka, před pár lety se jeden z nejznámějších redaktorů České televize - není třeba jej jmenovat - chlubil, že Česká televize vysílá ze všech televizních stanic Evropě nejvíce největších sportovních akcí světa. Prý se jí v tomto směru nemohl nikdo rovnat. Tak se nabízí otázky: Nebylo to díky tomu, že příjem v České televizi byl tak nadstandardní? Že brala od koncesionářů víc, než nutně potřebovala? Není divu, že se pak otevíraly další kanály.

Český rozhlas si také nemohl stěžovat, naopak, jinak by nezvýšil počet svých stanic na dvacet šest. Já myslím, že je to možná na zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Tolik stanic snad na světě nemá žádný rozhlas.

Nehospodárnost České televize, slovům o nehospodárnosti se Česká televize dlouhodobě brání. Kontrola prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu je zatím nemožná, ale řekněme si opět pár příkladů a znovu zabrousíme do sportu. Každý, kdo sleduje v České televizi fotbal, ví, že prakticky všechny nejsledovanější zápasy komentuje Jaromír Bosák. Nic proti němu, ovšem tento reportér je už dávno na volné noze, tedy externistou. Za každý přenos ho musí televize platit zvlášť. Proč si je však na Kafkách najímají, když na všechny strany rozhlašují, že největší profesionálové pracují právě v České televizi? Asi jde v tomto případě v uvozovkách jen o desítky tisíc korun, ale ve sportovní redakci nemají fotbalové reportéry, kteří by tato utkání neodkomentovali bez ostudy? Bosák přitom zdaleka není jediným externistou, kterého Česká televize využívá pro práci, kterou by u řádného hospodáře měl zastat zaměstnanec. Bylo by zajímavé spočítat, kolikrát ročně jsme svědky toho - a netýká se to jen sportu - že nějaké slavnostní vyhlášení, kulatý stůl a podobné akce moderuje redaktor, tedy zaměstnanec České televize, ale točit zpravodajský příspěvek přijede na místo externista. Nevím, zda jde ze strany televize o jistý vstřícný krok, aby si zaměstnanci přilepšili, ale v soukromé firmě by nikdo nic podobného nedovolil.

Další příklad, jak se v televizi šetří, a opět ze sportu, zatímco redaktoři jiných médií bydlí na akcích v zahraničí většinou s nějakým kolegou na dvojlůžkovém pokoji v levnějších hotelích, reportéři České televize zásadně potřebují jednolůžáky, navíc hotely, které patří k luxusnějším. Ještě jedna perlička, na každé mistrovství světa či Evropy v atletice odjíždí z České televize pět lidí. Pokud jsou naše informace správné, výlohy hradí atletický svaz. Z té pětice jsou tři reportéři, kteří se (na) komentátorském stanovišti střídají zajímavým způsobem: každý den komentují dva, třetí má volno. Takový luxus si určitě žádná jiná televizní stanice na světě nedovolí.

Takže já děkuju za tenhle projev lidem z České televize a jsem přesvědčen, že zaměstnaní České televize vidí, jak se utrácí, jak se nešetří, takže klidně mi zase napište a já to tu rád přečtu.

Bylo by dobré samozřejmě i vědět, kdo a jak má vztahy s Českou televizí nebo s Českým rozhlasem. Tady mám titulek, zase tady iDNES, známý redaktor: "Půlka espressa, hájil Töpfer" - to je senátor - "vyšší poplatky ČT. Přes čáru, naštval senátorku ANO". Pan senátor to dehonestoval. Někdo z vás, vážení spoluobčané, mi psal, že pan senátor má smlouvu s rozhlasem, tak nevím jakou, takže je to klasika. Tady lobbujou za Českou televizi a Český rozhlas, který nešetří, který používá peníze daňových poplatníků, a má nějakou smlouvu. No, tak logicky bojuje za to.

To, že tahle média jsou jednoznačně nástrojem Fialovy party, víme dobře. Mě strašně pobavil například iRozhlas. To je aktivistické - nevím, co to je vlastně - oddělení, které samozřejmě je totálně antibabišovské, takže...

Dobrý den, milé děti. Přišly se na nás podívat. (Obrací se ke galerii pro veřejnost.)

Tak víte, co je tady za titulek? "Ukrajinský politolog: Návrat Trumpa mění rétoriku Zelenského, obáváme se i možného vítězství Babiše". Představte si, říká iRozhlas a na Ukrajině je nějaký politolog, který se bojí Babiše. Nechápu, proč se bojí Babiše. Mimochodem, v listopadu 2019 jsem byl na Ukrajině a měl jsem oběd s panem prezidentem Zelenským a spolu s Havlíčkem jsme tehdy odsoudili anexi Krymu, takže samozřejmě takové titulky, proč ukrajinský politolog řeší Babiše, fakt nechápu.

No, samozřejmě Český rozhlas, který samozřejmě dostává, nevím kolik, 2,4 miliardy od vás, daňoví poplatníci, a nechává soukromým rádiím trh jenom 1 a půl, tak vyšel článek Aleše Borovana o tom, kdo tam jak vystupuje, ale já myslím, že to víme, že je úplně jasné i v České televizi, i v Českém rozhlasu, jak to funguje, když tam chodí naši zástupci, že je to vždycky "všichni proti našim". Ty otázky, známá Antibabiška, na kterou jsme podali stížnost 18. listopadu - 18. listopadu jsme podali stížnost na opakované neobjektivní debaty - která samozřejmě absolutně dává najevo, že nenávidí Babiše, nenávidí hnutí ANO.

Chci se jenom zeptat, jestli tady někdo z poslanců ví, jaká jsou tedy pravidla?

Patriku, prostřednictvím paní předsedající, ne? (Dne) 18. listopadu jsme dali stížnost na radu, nikdo nám neodpověděl. (Poslanec Nacher souhlasně gestikuluje.) Třicet dnů, no vidíte, tak. Kašlou na to, třicet dnů. (Se smíchem.) Nikdo nám neodpověděl.

No a tahle Antibabiška se ptá, jestli hnutí ANO vypočítalo, jaký dopad by to mělo, ta cla, která chce Trump zavést. Tady jeden poslanec - já jsem se strašně bavil, když tady vystupoval - ptá se vlády, že co vláda udělá, když Trump zavede cla. No, co by udělala, pane poslanče? Vím, že ekonomicky nerozumíte ničemu. My jsme Evropská unie a Evropská unie má cla pro všechny státy.

Je potřeba nominovat někoho, ze kterého Trump bude mít respekt, a ten řekne Trumpovi: Ano, my rozumíme, že obchodní bilance je 160 miliard eur v neprospěch Spojených států a že cla na auta jsou vyšší - na americká - a tady nižší, a budeme jednat. Trump je trader, byznysmen, ale když celá Evropa není schopna vygenerovat nikoho, tak potom je to samozřejmě špatné.

Tady paní redaktorka chtěla od našich vědět, jestli jsme to počítali. (Se smíchem.) No, totálně hloupý dotaz. Co to je za dotaz? Co jsme měli počítat?

Já předpokládám, že bude nějaké jednání. V minulosti, když jsem tam seděl, tak jsme navrhovali s Viktorem Orbánem, že my budeme jednat s Trumpem. My budeme s ním jednat, my se ho nebojíme. Byl jsem svrchovaný premiér. Jsem vysvětloval Trumpovi na zasedání NATO, že každá země má jiné HDP a že je potřeba mluvit o absolutní částce.

Takže takovýhle dotaz tady položila Vondráčkovi (Se smíchem.), že jestli hnutí ANO vypočítalo ten dopad. Tak hloupější dotaz snad ani nikdo nemůže položit, takže... (Se smíchem.) Neskutečné věci. Mohl bych tady číst dlouho, jak v podstatě vybraní čeští redaktoři, kteří samozřejmě mají speciální přístup k našemu hnutí, jsou neobjektivní, porušují etický kodex, ale to pana ředitele vůbec nezajímá.

Teďka jede korupce v Motole, to je dobře. Já na nejhoršího ministra zdravotnictví v naší historii budu reagovat jindy, protože to bude velice dlouhý projev, ale proč se televize vůbec nebaví o tom, že na magistrátu je korupce za 350 milionů? Dražba budov Jaromíra Soukopa, jak to tam manipulovali. Zase je v tom Dozimetr a zase je v tom ódéeska. To nikoho nezajímá, protože... Dobře víte, vážení spoluobčané, jak to funguje.

Drtivá většina je na straně stávající party, která ovládla náš celý stát a která nám bude vykládat až do konce, že chce navyšovat 3 procenta na obranu. Jo, fajn. Tak ale nejdřív, když chcete mít armádu, pane premiére, musíte mít ty vojáky. Já nevím, jestli chápete, co vám říkám, že vám odešlo 1 450 vojáků, protože vám nevěří, protože vidí, jak to v armádě funguje. Bordel, chaos, netransparentnost. Bůhví, kdyby ta policie měla dostatek policistů, aby tam nasadila odposlechy - měla by je nasadit všude, ve všech asi nemocnicích, ale i možná v rezortu obrany - tak bychom se divili. Stále mluvíte o té muniční iniciativě? Vždyť vás ani nepozvali nikam. Jste si mysleli, že touhle starou, plesnivou, často ruskou municí nakupovanou z členského státu NATO, která je prodražená o 1 000 dolarů z ceny 3 200, že si tím něco koupíte? No, nedopadlo to a slyšíme divné věci. No, ale to samozřejmě média určitě nebudou vysílat. Proč by to vysílala?

Takže, pane premiére, my jsme ready. Já jsem včera tady mluvil, citoval jsem tady. Tady jsou děti, možná si to zapamatují, znovu to přečtu: "Mír nelze udržovat silou. Lze ho dosáhnout pouze porozuměním," řekl Albert Einstein. "Lidstvo musí války ukončit, jinak války ukončí lidstvo." John Fitzgerald Kennedy. "Válka neurčuje, na čí straně je pravda, jenom kdo zbyde." Bertrand Russell, anglický filozof. "Neexistuje dobrá válka nebo špatný mír." Benjamin Franklin, americký státník, jeden z otců zakladatelů Spojených států. Znovu Masaryk: "Ne násilím, ale smírně, ne mečem, ale pluhem, ne krví, ale prací, ne smrtí, ale životem k životu. Toť odpověď českého génia, to smysl našich dějin a odkaz velikých předků." Tomáš Garrigue Masaryk. Doufám, že děti se to budou učit. Je to napsáno na Mohyle míru. Ano, ale někomu ten mír nevyhovuje, někdo potřebuje asi tu válku, aby se stále o tom mluvilo, aby se nemluvilo o tom, co se děje v České republice. Proč se o tom nemluví? No, protože tahle vláda potřebuje mluvit stále o zahraničí, aby se nemluvilo o tom, co se u nás děje. To je vůbec nezajímá.

Vážení spoluobčané, včera si tahle nejhorší, nejprolhanější, asociální vláda, která nemá ráda lidi, navýšila platy. Ano, pan ministr bude mít o 13 500 navíc, pan premiér 19 000, to znamená stejné navýšení, jako mají ty kuchařky nebo uklízečky, a nestydí se. Nestydí se za to, jsou úplně v pohodě. Neuvěřitelné. (Se smíchem.) Já bych se tak styděl. Já bych to samozřejmě nikdy neudělal, ale oni ne, oni jsou úplně v pohodě.

Dnes tu stojíme u třetího čtení návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků, které vláda Petra Fialy prosazuje způsobem, jež nemá obdoby. Je to stejné jak s platy pro sebe. Znovu říkám: Média, jste měli dát do titulku, že politici hnutí ANO byli proti! Ne, oni tam dají "politici". Potom kdo čte titulky, tak má pocit asi, že jsme chtěli my navíc. Nechceme navíc, nechceme. Tihle politici pětikoalice si nezaslouží vůbec nic. I zadarmo jsou drazí, i zadarmo. Kdyby tam nebyli, tak by nezpůsobovali ty škody, jak nazvali důchodce, že jsou hospodářská škoda. Kolik škod způsobili na Ministerstvu obrany? Jenom to, že neprodloužili ten nájem na gripeny, 11,5 miliardy. Co tady koupili, NET4GAS za 11 miliard s dluhem 33, zase škoda minimálně za 20 miliard a to nikdo neřeší. Kampelička, perou prachy, Dozimetr, kradou tam, korupčník, hejtman jede dál.

Na magistrátě, že, Patriku? (K poslanci Nacherovi.) 350 milionů, dražba zmanipulovaná.

Zase je tam Dozimetr, zase je tam Pospíšil s Fremrem. V Motole je zase člověk, který pral v kampeličce. Vždyť je to jedna mafie, jedna mafie ve vládě! (Potlesk z řad hnutí ANO 2011.) Všichni jsou v pohodě, protože proč by se o tom psalo? Pamatujeme si, jak psali o vymyšlených kauzách na Babiše, ne? To si pamatujeme.

My jsme o tom už mluvili tady x-krát, ty poplatky jsou skrytá daň. Zvýšení koncesionářského poplatku není nic jiného než další plošná daň. Vláda to sice balí do vznešených slov o nutnosti zajistit financování veřejnoprávních médií, ale realita je jasná. Je to další povinná platba, vážení spoluobčané, kterou stát občanům nařídí. Navýšili daně, máme vysoké ceny energií, nedostupné bydlení, vysoké nájmy, a protože mají pocit, že ještě to snesete, tak další daň.

Každá domácnost za Českou televizi a rozhlas bude platit o 2 460 korun, a pokud si myslíte, že to končí jenom tím, že budete všichni platit, tak zatíží i podniky. Firmy budou muset platit podle počtu zaměstnanců. Čím větší podnik, tím víc zaplatí. Jde až o statisíce ročně.

Vláda jednou zdaní všechny občany a potom zdaní firmy, kde tito občané pracují, takže asi v Mittalu - to je taky výsledek vaší privatizace, Liberty Mittal Nová huť, která zbankrotovala - tak tam asi ti slévači se dívali na televizi. Absurdní.

Aby toho nebylo málo, tak pan ministr, který sliboval, že to nenavýší... (Poslanec Babka hovoří s ministrem Baxou u stolku zpravodajů.) - ale neposlouchá, tady náš poslanec vyrušuje zase - tak tam dal inflační doložku.

Že jo, pane ministře? (Reakce ministra Baxy.) Tenhle poslanec, ten, to je za hnutí ANO poslanec, vyrušuje tady.

Takže vy jste dál církvím 8 miliard navíc, teďka tady nám cpete vatikánskou smlouvu - když o tom mluvím, já jsem zásadně proti, my nepotřebujeme žádnou vatikánskou ani istanbulskou, ani žádné, my máme tady zákony - no, tak proč jste tam dal tu inflační doložku? Proč? Důchodce jste obrali o tisíc korun měsíčně od července 2023. Škoda, že pan prezident nedal to veto.

Vaše babičky mohly mít, milé děti (K mládeži na galerii pro veřejnost.), o tisíc korun měsíčně navíc od července 2023. Pozdravujte babičky, dědečky.

Vy jste je obrali.

Tady ministr si navýšil plat zase, víte? Takhle do tady funguje. (K mládeži na galerii pro veřejnost.) Je to stále dokola.

Netransparentní finance, nikdy neprošla ani Česká televize, ani Český rozhlas nezávislým auditem Nejvyššího kontrolního úřadu. Čeho se bojí, když (to) tam tedy takto funguje? No, takže aby se zase neptali našich lidí, když půjdou do pořadu, jaké navrhujeme řešení, no, my určitě zrušíme koncesionářské poplatky, vážení spoluobčané. To bude jedna z našich vlajkových lodí, že zrušíme ty poplatky. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.) Zrušíme. Veřejnoprávní média by měla být financována ze státního rozpočtu stejně jako v jiných evropských zemích. Je jich stále víc, samozřejmě je stále víc zemí, kde je spojená televize a rozhlas. Lidé by neměli být nuceni platit za službu, kterou třeba vůbec nevyužívají. Povinné audity Nejvyšším kontrolním úřadem, no, to bude... Když tohle zrealizuje Nejvyšší kontrolní úřad, tak to se budeme divit, co tam všechno je.

Stejně se divíme teď, když Trump zastavil USAID. To vám taky televize neřekne, kdo dostal tady 5 miliard korun. Různé neziskovky, organizace, které - div se světe - byly nastavené hlavně proti nám.

Takže povinné audity, nezávislé. Vždyť jsou to vaše peníze, vážení spoluobčané, tak někdo by to měl kontrolovat.

Snížení zbytečných výdajů, ano, nechápu, proč má Česká televize šest kanálů, proč Český rozhlas má desítky stanic. Místo natahování ruky by se veřejnoprávní média konečně měla začít naučit šetřit, jak to musí dělat všichni, ale to oni neumí, jak někteří politici, kteří žijou jenom z peněz daňových poplatníků celý život. Jsme řekli, že chceme sloučit Českou televizi a Český rozhlas. V řadě evropských zemí funguje jedna veřejnoprávní instituce pro televizi i rozhlas. To by ušetřilo obrovské množství peněz.

Takže na závěr, návrh zvýšení poplatků hnutí ANO odmítá. Naopak do voleb bude jedno z našich hesel, že ty poplatky zrušíme. Zvýšení koncesionářských poplatků je další rána pro české domácnosti, živnostníky i firmy. Fialova vláda místo řešení skutečných problémů jen zvyšuje daně, zavádí nové poplatky, zvyšuje si platy a tento krok je nespravedlivý, neefektivní a naprosto nepřijatelný. Místo toho, aby veřejnoprávní média fungovala nestranně a transparentně, se stala nástrojem politické propagandy. Je načase tento systém změnit. Pokud mají Česká televize a Český rozhlas sloužit veřejnosti, musí projít reformou. Musíme zrušit povinné poplatky, provést nezávislé audity a zajistit efektivní hospodaření. Jen tak budou veřejnoprávní média skutečně sloužit občanům a ne vládě.

Já jsem i slyšel, jak dělají v České televizi zájezdy na nějaká setkání v Brně. Šampíčko a luxusní restaurace, to se člověk nestačí divit. No, tak když to není za jejich...

To, jakým způsobem dnes chce koalice novou televizní a rozhlasovou daň schválit, není jen pošlapání demokratické diskuse, ale především nebezpečným precedentem, který se dnešním vládním stranám jednou vrátí jako bumerang. Tímto krokem nastavují pravidla hry pro každou další vládu, kde si tady prosazují své návrhy silou, bez respektu k parlamentnímu jednacímu řádu, bez ohledu na to, že zákon má být projednán řádně a odpovědně. Co se stane po volbách? Až tady bude nová vláda, tak bude postupovat přesně podle těch pravidel, která Fialova koalice sama zavedla. Tohle už není tedy jen debata o koncesionářských poplatcích. Tohle je o tom, jak se dělá politika, jak se přijímají zákony a jak si vláda myslí, že může parlament proměnit ve stroj na schvalování čehokoliv bez řádné debaty, proto se pětikoalice rozhodla jít cestou síly.

Pan premiér na Twitteru říká, že neví, jak má s námi mluvit (Se smíchem.), ale vždyť on tady nemluví. Tady vždycky jenom čte nějaké interpelace, co mu napíšou, a tak to funguje. Normální debata není možná.

Znovu opakuji, pane premiére, proč se vám povedlo přesvědčit minulý rok jenom 100 vojáků do armády?

Odešlo vám 1 450, takže česká armáda klesá na počtu vojáků. To znamená, minulý rok klesla o... Nepočítám ty vojáky, kteří jsou na Hradě, tam jich je strašně moc. To je taková základní otázka, když tady tak propaguje to navyšování. Vy chcete jenom omezit prostor.

Za tři a půl roku, milé děti (Hledí na galerii pro veřejnost.), má Fialova vláda nulové výsledky. Nepočítám-li zvýšení daní, zvýšení důchodového věku, osekání důchodů, obří zadlužení státu, útoků na svobodu slova, všeobecnou drahotu. Lidé Fialovu vládu nepodporují. Statisticky je premiér Fiala nejhorší premiér na světě. Je to tak, na to jsou žebříčky.

Vy se zeptejte ve škole, jestli vaše ředitelka školy, milé děti, už ví, jak bude od září platit ty kuchařky a uklízečky, které máte určitě rádi. Jak to bude platit, když jim Stanjura a Fiala řekli, že už je nechtějí platit? Zeptejte se. Neuvěřitelné, obrali všechny, všechny obrali.

Pokud hnutí ANO bude v příští vládě, tak občanům každopádně mohu slíbit, že zrušení koncesionářských poplatků bude jednou z našich priorit. Myslím, že by bylo vhodné tu změnu prosadit po vzoru Fialovy koalice také s pevným hlasováním ve Sněmovně.

Přemýšlejte o tom, vážení spoluobčané. Blíží se volby. Budete jenom poslouchat to strašení. Doposud strašili, že Babiš bude jak Fico. No, ale Fico byl ve Washingtonu a Donald Trump ho přivítal: "Robert Fico" (S americkou výslovností.) - i to slovo Robert vyslovil dobře, protože je tam Robert Kennedy - "prime ministr of Slovakia", takže už tahle propaganda pětikoaliční nemůže říct, že Fico je proruský šváb.

Nebo co budete říkat? To odpadlo, takže teďka budete co? Strašit jenom, strašit. A proč? Aby se nemluvilo o tom, jak devastujete naši zemi! Čtyři roky ztracené, ztracené roky pro naši zemi, to je výsledek. Děkuju. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Protože došlo ke stažení přednostních práv, tak nyní se stanoviskem klubu hnutí ANO pan poslanec Patrik Nacher.

Ještě načtu organizačně, že paní poslankyně Eva Fialová bude hlasovat s náhradní kartou číslo 8.

Konstatuji, že protože pan poslanec Nacher je poslední v této řadě přednostních práv, tak potom by měl přijít na řadu přihlášený pan poslanec Hrnčíř.

Ještě načtu omluvy - dám tím chvilku panu poslanci (Poslanec Nacher se vrací k poslaneckým lavicím.) - pan poslanec Michael Kohajda se omlouvá z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Miloš Nový se omlouvá od 14 hodin z rodinných důvodů a ministr Jan Lipavský se omlouvá od 11 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy se stanoviskem klubu pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové (Hledí vpravo na galerii pro novináře.), koukám, že dorazila televize, zrovna když pan předseda Babiš domluvil, tak vidíte, ale dorazila na můj projev, tak to je dobře. (Otáčí se vlevo.) Vidíte? (Smích v sále. Poslanec Faltýnek tleská.)

Já mám tady k tomu celou řadu poznámek, nějaký politický kontext, fakta, pozměňovací návrhy. Já jsem se domluvil s panem ministrem, jakkoliv tedy spolu v tomhle zásadně nesouhlasíme, tak alespoň spolu komunikujeme, že si bude dělat poznámky. Kdyby ne, tak já mám tady náhradní pero pro něj, kdyby mu to dopsalo. (Hlas mimo mikrofon.) Pan ministr má dvě dokonce, perfektní.

Nejdřív nějaký politický kontext, politický kontext je, že my tady přijímáme tuhletu normu, zvyšujeme koncesionářské poplatky. Jsem rád, že tady pan ministr sedí celou dobu, stejně tak jako zpravodaj, ale z poslanců koalice tady vidím dva, jenom dva poslance. Tak na to, že to je priorita této vlády, kterou tady neustále předkládá, tak jsou tady jenom dva. Já to tady říkám i pro ty, kteří vidí ten... (Ukazuje na kameru snímající jednání.) Jo, vlastně tady jsou čtyři, pardon, vidíte, já jsem vás, kolegové, tady přehlídl, takže čtyři. Tím se to úplně celé mění, je to o sto procent více, než jak jsem řekl na začátku - (Poslanci Nacherovi je přinesena láhev s vodou.) děkuju - a to také něco ukazuje. Je-li něco přece vládní priorita, tak by tady měl být úplně plný sál, zvlášť když víte, že dneska to ve 12 skončí.

Mimochodem, to je problém, to je to, co já vyčítám u toho pevného hlasování v principu. Víte, proč? (Ukazuje vlevo na galerii pro veřejnost.) To je i tamhle pro studenty nahoru. Protože když je pevné hlasování, tak všichni vědí, že se ve 12 hlasuje a do 12 mají v zásadě volno. No, ale takhle by se politika dělat neměla, protože když je nějaká důležitá věc, tak tady mohou být různé faktické, různé projevy, vystoupení, nějaký návrh, který by to třeba navrhl přerušit nebo něco takového, takže ten člověk by tady měl být v pozoru, sedět, poslouchat, případně se přihlásit do debaty. Tak to je první takový politický rozměr.

Ten druhý je, že po tom včerejšku - a teďka pan ministr odešel (Ministr Baxa se vzdálil od stolku zpravodajů.), ne, neodešel, já ho musím hlídat, já ho musím hlídat jako oko v hlavě - po tom včerejšku že tady vlastně máme takovou třetí věc, kdy koalice přichází s něčím, na čem není shoda, kde neví, jak to i dopadne v Senátu, kde ví od nás, že my po volbách... jak se k tomu postavíme, a přesto to tady silou tlačí, takže z tohohle úhlu pohledu toto není perspektivní, to, co vy navrhujete. Včera to bylo u platů a víte, že jste tady hlasovali o něčem, co se zas znova dostane k Ústavnímu soudu a znova tady bude, bylo to o té vratce ze Senátu - opět proti vlastnímu Senátu - a dneska tady jsme doputovali k tomu, že... Vlastně to mělo být od 1. ledna a bude to, nevím, od 1. května podle toho, jak budou načteny legislativně technické návrhy. Vy víte, že my po volbách přijdeme s velkou revizí tohohletoho. Říkáme to dopředu. Tím bych se odpoutal k prvnímu momentu, (ten) je, že politik by měl být konzistentní. To, co říká před volbami, pak by měl po volbách dělat. Tady my to říkáme dopředu, takže ti lidé nás budou volit a budou vědět, že my to chceme napojit na státní rozpočet, na nějaký automat, představte si to podobně, asi jako máte dvě procenta teďka na armádu, tak by bylo 0,1 procenta, teď jsem to tady hodil. (Ministryně Černochová přichází k vládním lavicím.)

Á, paní ministryně obrany, zrovna jsem mluvil o obraně. (Ministryně Černochová mimo mikrofon: Jedno procento.) Dvě, dvě, dvě procenta jsem říkal, dvě procenta.

Tady by bylo třeba 0,1 procenta na média veřejné služby, nikdo by do toho nezasahoval, vyvíjelo by se to tak, jak se vyvíjí hrubý domácí produkt, nebo to napojit na rozpočet a tak dále. Říkáme to dopředu a lidé nás buď budou volit, nebo ne, i kvůli tomu, že to máme v programu.

Naproti tomu my jsme se tady dostali do bodu, kdy koalice před volbami říkala, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. Pan ministr to ode mě neuslyší rád, ale já mu to připomenu, on to ví, že on to říkal i po volbách, to znamená, tam není změnová věc. Ještě rok po volbách, před dvěma a půl lety, říkal pan ministr, že se poplatky zvyšovat nebudou a že to bude řešit jiným způsobem. Teďka otočka. Jinými slovy, nemůže platit teze, prosím pěkně, že náš návrh je populistický nebo že chceme ovládnout Českou televizi nebo že ji chceme vyhladovět - to je to slovo, ano - to nemůže platit, protože my vlastně držíme stanovisko pana ministra, minus dva roky. To znamená, že v takovém případě bychom mohli říct, že pan ministr Baxa ještě do roku 2023 chtěl vyhladovět Českou televizi a Český rozhlas - protože my držíme jeho pozici, to je fér, to já doufám, že to nezpochybní - a najednou zničehonic vyhladovět nechce a otočka o 180 stupňů. No jo, ale my přece když držíme tu pozici, tak přece to je plus. To, že tady někdo otočí, tak to je za mě minus. To je to, co my kritizujeme, že to není konzistentní, a pak je namístě se ptát, proč je ta otočka, proč jste takovouhle důležitou a citlivou věc neřešili dřív, proč to vychází půl roku před volbami. Pak se nám nemůžete divit - já to tady říkám jako velmi slušně - že v té chvíli my za tou otočkou můžeme vidět i změnu postoje a nějakou, jak to říct, zpětnou vazbu od České televize a Českého rozhlasu v době, kdy se blíží volební kampaň. Ta čísla - to se na mě nezlobte - nám dávají za pravdu zcela jednoznačně.

Já tady nebudu říkat jednotlivé pořady a to, o čem mluvil předseda Andrej Babiš. Sám mám nějakou zkušenost, jakým způsobem to funguje v těch pořadech, když jsem tam byl jako koaliční poslanec, teď jsem jako opoziční, takže to si můžeme někde říct, ale já se dívám na čísla a z těch čísel... Tak když se podívám, tak koalice... Poměr zmínek o vládních subjektech versus opozičních, tak když to srovnám v Událostech, to je hlavní pořad ČT, mezi lety 2020 a 2024, tak koalice tehdy měla 58 procent, opozice - to jste byli vy - 38. Naproti tomu teď je poměr 69 a opozice 21, obrovský pokles, viditelný. To je příklad. Druhý příklad - to je Česká televize - Český... Takhle bych vám mohl projet Události, komentáře, Otázky Václava Moravce a podobně.

Druhý příklad je to, co vyšlo včera na webu borovan.cz, ten poměr zastoupení jednotlivých stran, kde zejména z toho tedy ční poměr vystoupení nebo zastoupení menších subjektů, jako je TOP 09, Piráti, ve vztahu k ANO, kde TOP 09 měla 41 a Piráti 41, ANO 74, to znamená ani ne polovinu toho. Ale třeba k poměru poslanců, to znamená - já to teďka nebudu poměřovat k preferencím, ale k reálnému stavu tady - tak náš poslanecký klub je osmnáctkrát větší, než je pirátský, při vší, veškeré úctě, osmnáctkrát, oni mají čtyři poslance.

Prostě není možné, aby ten poměr byl, že jejich zastoupení potom tam v tom médiu je poloviční. Ne, ani... víc než poloviční oproti největšímu klubu. Já rozumím tomu, že se to dá různě vysvětlit. Já jsem četl reakci Českého rozhlasu, že tam byly mimořádné události, volby, povodně, že se neřeší, jestli někdo třeba to pozvání nepřijal a tak dále a tak dále. I kdybych všechno tohleto sečetl, tak ten poměr furt mi to nevysvětlí, že subjekt osmnáctkrát menší má zastoupení poloviční. To, i kdyby se to vysvětlovalo zleva, zprava, byly dvoje volby a troje povodně... To se nám potom nedivte.

V momentě, kdy vy otočíte o 180 stupňů, tak se nemůžeme zbavit dojmu... Ono to je i lidsky pochopitelné, protože vy to potom stavíte do role, že vy jste ti správní, co chcete pomoct veřejnoprávním médiím, a my, kteří setrváváme na původním názoru koalice a pana ministra kultury - a teď se na to zapomnělo - tak my jsme ti špatní, protože nám jde o to, aby oni neměli peníze, nemohli se věnovat svojí práci a podobně. No, a v té chvíli samozřejmě tyhlety narativy fungují a lidsky je pochopitelné, že se to potom promítá do té práce, takže to je odpověď na tu první věc, která mi tam vadí. To je ten politický vliv na Českou televizi, to jest, že za mě ji má ten, kdo navrhuje vyšší poplatky, protože se těm veřejnoprávním médiím a těm novinářům chce zalíbit, a ten, kdo je proti, tak ten je ten špatný.

Takhle to je, to je měřitelné, ať už se bavíme o účasti, tak i, řekněme, tom pocitu, když tam člověk jde. Já mám tu zkušenost. My jsme se tady bavili, tady je jedna kauza za druhou. Já to nebudu měřit, kolikrát se o tom mluvilo v Událostech, komentářích, já jenom jeden příklad, co si vzpomenu z minulého volební období. Čapí hnízdo, pamatuju si, tenkrát tiskový mluvčí mi volal, jestli bych tam nešel v pátek, protože to Čapí hnízdo jelo čtyři dny po sobě, od pondělí do čtvrtka furt a už se tam vystřídali v zásadě všichni poslanci, tak jsem přišel na řadu. Tak mi ukažte někdy takový příklad u kauzy, která běží teď - Dozimetr, Motol, támhle, tohle, kampelička - tak je tam jednou jedna reportáž a tím to končí, ale aby to byl soustavný tlak... Fakt to bylo celotýdenní, já si to pamatuju moc dobře. To prostě... Ta srovnání, to je úplně evidentní, takže za mě to není jenom o tom, co tam je, ale často co v těch veřejnoprávních médiích není. Já bych s tím politickým tlakem byl velmi opatrný.

Naproti tomu, když to napojíte na státní rozpočet, dáte tam nějakou indexaci, nějaké procento, tak v té chvíli do toho nikdo nemusí sáhnout roky. Kdo do toho sáhne, tak tím prozradí, že chce ovlivňovat veřejnoprávní média tím, že chce to číslo snížit, zvýšit a podobně.

Jak říkám, podobně jako to funguje, paní ministryně, u těch 2 procent. Je to tam nějak dané a hotovo.

Zatímco tady to má evidentně ten vliv, takže já si myslím, že vy do nás promítáte svoje motivy, že vy tím, že takhle těsně před volbami to tady řešíte.... Já ještě řeknu další potom aspekt, to, že se to nenotifikovalo v Evropské komisi, tím se to o další tři měsíce prodloužilo, aby to bylo úplně u těch voleb, to už se vám nechtělo, tak tím, jak se blíží volby, tak podezření je za mě na místě.

Druhá věc, definice veřejnoprávní funkce, definice veřejnoprávních médií. Ta původní je... nebo ta současná původní je z roku 1991. Pan ministr to určitě zná, já ji mám tady (Hledá v materiálech.), to je ten zákon ještě České národní rady, který v § 3: "Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání, zejména tím..." a tak dále a tak dále. Já říkám, aby předcházela té debatě o navyšování koncesionářských poplatků debata o té definici, protože za těch třicet čtyři let se toho spousta věcí změnila. Vznikly komerční televize, tehdy nebyly, máme tady různé - internet, tenkrát nebyl - aplikace, různé platformy, možnosti, to znamená, že je podle mě potřeba tohleto přizpůsobit a zmodernizovat to. Na základě teprve toho - to je přece ten pravicový postup - nejdřív definuju, co od někoho chci a vyžaduju, jaká je společenská poptávka, pak to tam spočítat, kolik by to stálo aspoň přibližně, kolik lidí to musí naplnit, a pak podle toho řeším to financování: snížit poplatky, zvýšit, napojit to na státní rozpočet a tak dále a tak dále. A ne opačně. Tady se jde úplně opačnou cestou. Argumentuje se, že se patnáct let nezvyšovaly poplatky - souhlasím, to nezpochybňuju - ale zároveň se promlčuje, že se třicet čtyři let neměnila ta definice, která tam je.

Já jsem původně myslel, že to budeme řešit v tom memorandu, a to se nestalo, protože memorandum je fahrplan na nejbližších pět let. Já jsem si ta memoranda četl a tam dokonce jsou takové ty myšlenky, že by se z nich dalo vyjít, jak definovat veřejnoprávní funkci, ale fakt je to vnímané jako plán na nejbližších pět let pro Český rozhlas i Českou televizi. K tomu memorandu se ještě dostanu.

Mimochodem, ta memoranda jsou ale úplně odlišná - já nevím, pan ministr je zná samozřejmě - takže to je hrozně zajímavý moment, protože u České televize je to popsáno nějakým jiným jazykem, spíš takový obecný pohled nějakých úkolů, zatímco u Českého rozhlasu je to po jednotlivých kanálech, co mají jednotlivé kanály dělat a jaký mají plán, takže to je hrozně zajímavé, že i to memorandum, které má být nějakým vodítkem, tak obě dvě veřejnoprávní média pojala úplně jinak. Ty texty jsou úplně odlišné. Nevím, jestli mám poslední verzi, ale je to tak.

To znamená, mně tam chybí a nám tam chybí ta definice veřejnoprávní služby.

Tady bych chtěl vyvrátit jednu dezinformaci, protože my říkáme, že by... protože jeden z těch návrhů je, že by se to platilo ze státního rozpočtu, protože už dneska tím návrhem z toho děláte kvazi daň tím, že to rozšiřujete, ten okruh osob. Rozdíl mezi poplatkem a daní je v tom, že poplatek platím za nějakou jasně definovanou službu - já vždycky říkám příklad dálniční známky, teď už to tady používá kdekdo, nebo dáte poplatek za výměnu občanského průkazu a tak dále - naproti tomu daň je nějaká obecná, která jde do rozpočtů a pak se použije na něco, o čem rozhodne politická reprezentace. Tady v tomhletom případě ovšem tím rozšířením okruhu osob to budou platit i ti, kteří tu službu prokazatelně nekonzumují, protože se to rozšiřuje i na majitele různých chytrých zařízení. Ta souvztažnost s tím, že se koukám nebo nekoukám na televizi nebo neposlouchám rozhlas, je tam nulová.

U těch firem úplně totálně. To přece musíte mít - tady vidím dva pravicové, TOP 09 a ODS - to přece musíte od těch firem slyšet, jak souvisí počet zaměstnanců s platbou? No, vůbec nijak, tam ta souvztažnost je úplně... Tam je minusová. Tam dokonce, jak jste z toho vyňali firmy pod 25 zaměstnanců, tak to často můžou být třeba restaurace, kam naopak právě člověk jde, aby řešil... aby se třeba díval na nějaký televizní přenos, tak tam teoreticky na televizi koukat může, v té restauraci, ale když jste někde v nějaké továrně - má 500 zaměstnanců - tak tam ani u sebe ta chytrá zařízení ti lidé vůbec nemají nebo to neslyší, není tam signál, jsou úplně někde jinde, věnují se fakt něčemu jinému, nesledují to, a přesto platí podle počtu zaměstnanců. Jaký to dává smysl?

Ta dezinformace, která tady vychází, furt se opakuje, je, že kdybychom to chtěli napojit na státní rozpočet, že tím chceme tu televizi ovládnout, ale to prostě není pravda, protože už většina zemí v Evropě to má řešeno jinak než přes ty koncesionářské poplatky - některé skrze daně, některé přes ten státní rozpočet - a nikde jsem neviděl a neslyšel argument, že to tam dělali proto, aby ovládli veřejnoprávní média. Tak proč to vy používáte na nás jako kladivo? To je prostě nedostatek argumentů, nezlobte se na mě. V jiném případě - dám příklad, u manželství pro všechny takzvaně - jste argumentovali, ať se podíváme na západ od našich hranic, a tady najednou se na to dívat nemůžeme.

V těch debatách, když jsem v televizi, tak tam vidím argumenty typu, že u nás demokracie ještě není tak hluboká, aby byla jistota, že tu televizi neovládneme. Jo, to říkali vaši kolegové. Nevím teďka, kdo to byl, jestli to byl kolega Lacina, pan Letocha, teďka nevím, s těmi poslanci, s kterými jsem byl v televizní debatě o koncesionářských poplatcích. Ne, to je prostě legitimní jedna z variant. Můžete říct, že s tím nesouhlasíte, ale nemůžete říct, že my chceme ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, protože to financování, jak navrhujeme my v debatě, my to nemáme v paragrafovém znění. Teď se bavíme, že nám vždycky někdo vyčítá, že nemáme alternativu. Tak my ji nabízíme, máme, tak to není nějaký originál, který bychom tady vymysleli na chodbě jako hnutí ANO, ale to je to, jak to funguje i někde jinde, v jiných zemích, takže to je za mě dezinformace, že chceme něco ovládnout. Je to nesmysl a za mě, když tohleto někdo říká, tak to ve mně vyprovokovává to, abych já vám tedy vrátil stejnou, že podle sebe soudím tebe, že v té chvíli vy to vidíte u nás, ale vlastně ten motiv je váš.

Takhle přesně - a vy to víte - jsem argumentoval konzistentně u korespondenční volby, kde vy jste argumentovali: My jsme proti, protože nás v tom zahraničí nikdo nevolí. Tak já bych mu argumentoval: Vy jste pro to, že vás v tom zahraničí právě volí, takže vám nejde ani o tu svobodu, ale o to, že vás tam volí a preference padají. Prostě vždycky se vám tohleto vrátí, když začnete argumentovat neférově.

Takže to, prosím, to je dezinformace. Je to nějaký návrh, který funguje v jiných zemích. Respektujte to.

Notabene bych chtěl připomenout - a ono to zapadlo, tak já to tady řeknu jednoznačně - to, že je něco placeno ze státního rozpočtu, přece neznamená, že to je státní televize. Ze státního rozpočtu jsou placeni třeba soudci nebo policisté, tak oni jsou... Oni nadržujou někomu jako provládní? Protože vy řeknete: Státní televize rovná se provládní. Takže soudci a policisté také placeni ze státního rozpočtu jsou provládní? Nejsou, prostě to je normální způsob, je to nějaká určitá nezávislost. Ta nezávislost by tady byla dána nějakým jasně daným koeficientem.

Teď se dostanu k dvěma paradoxům. Pak pohovořím o tom - a to (by) mě fakt zajímala reakce pana ministra - jak to tedy bude s tou notifikací a jak je to vlastně s tím nárůstem finančních prostředků. Já jsem si četl tu RIA, já jsem si četl ty vaše výpočty a to bude tedy docela zajímavé, protože si myslím, že z toho může být velký problém.

Ale teďka ty dva paradoxy, na které jsem ještě narazil. První, že vy zároveň chcete větší kontrolu těch, co platí, nic proti, takže tam byl nějaký návrh, aby operátoři dávali informace, kdo má chytré zařízení, takže má data, může chodit na internet. To skončilo, tak teďka tam je ten návrh, že Česká správa sociálního zabezpečení bude říkat počty zaměstnanců, ale zároveň se vlastně nepřímo...

Pane ministře, neříkám přímo.

... nepřímo bráníte zase větší kontrole té České televize. My říkáme ze strany NKÚ, vy s tím teoreticky souhlasíte. My s tím souhlasíme, vy s tím souhlasíte, proč ten návrh tady není? Proč to tady nejde paralelně? Vždyť je to celkem jednoduchá změna. To by mohlo jít paralelně a vy byste nám zavřeli pusu. Mě byste teďka zavřeli pusu, ale tím, že to tady není, a vy víte, že to je nekonfliktní, protože s tím je souhlas napříč, tak já si musím myslet, že vy teoreticky s tím souhlasíte, ale v praxi to sem prostě dát nechcete a říkáte, že ten návrh kolegy Nováka o kontrole NKÚ je nehlasovatelný. Nejsem legislativec, možná máte pravdu, nevím, ale je to prostě nějaká snaha to nasvítit. My chceme, aby se víc kontrolovalo to, kdo platí České televizi, a zároveň se tak nějak nenápadně bráníte tomu, aby se víc kontrolovalo to hospodaření v České televizi, tak to mně přijde zvláštní, ale u té kontroly placení, to já vám... Pak se vrátím k tomu výpočtu, to se vám může vrátit jako bumerang mimochodem.

Druhý paradox jsou koncesionářské poplatky versus korespondenční volba. Vy jste před časem schválili změny týkající se korespondenční volby, rozšíření možnosti pro lidi, kteří jsou v zahraničí, a argumentovali jste na výtky některých mých kolegů, že ti lidé jsou často v zahraničí několik let nebo několik desítek let, nemají informace, že oni čerpají informace například z veřejnoprávních médií. Tak když čerpají informace z veřejnoprávních médií, tak proč nerozšíříte ty poplatníky i o ty, kteří jsou v zahraničí? Aspoň o nějakou část, protože ne všechno tam sledovat mohou, to je pravda. Proč to tam nedáte? Proč najednou v tomhletom tak přísní nejste? Anebo budete argumentovat, že oni nemohou využívat úplně veškerého servisu těch veřejnoprávních médií, a v takovém případě ale pak zase padá ten argument, že oni čerpají ty informace z těch veřejnoprávních médií, a proto mají skvělé informace detailní o tom, co se děje v České republice, a můžou kompetentně volit, takže v tomhletom prosím si udělejte jasno. Nevím proč, když už to rozšiřujete o různé poplatníky, to nerozšíříte i o ty, co tedy bydlí v zahraničí, abyste ukázali, že jste fér, že to je fér. To je druhý paradox.

Teďka když se podíváme na ty zásadní pozměňovací návrhy... (Hledá v materiálech.)

Pane ministře, kolega Munzar ruší... (Směje se.) Tak já se mezitím napiju, když (nesrozumitelné?).

Já teďka jsem ve fázi, že bych prošel některé pozměňovací návrhy, a zajímá mě, proč ta stanoviska jsou taková, jaká jsou. Je to názor nás a našeho klubu. Na konci se tedy dostanu k tomu výpočtu, k té notifikaci a tak dále a tak dále a přečtu usnesení, které jsme navrhli. Takhle jsem to strukturoval.

Pane ministře, doufám, že oceňujete, že tady nic nečtu. Mám to nastudované.

Tak. Když jdeme na ty pozměňovací návrhy, tak je tam náš pozměňovací návrh, který vypouští ta chytrá zařízení. To znamená, abyste to navýšili... Je tam prosté navýšení a nebude se to týkat chytrých zařízení - mobil, tablet a podobně - protože pak už je z toho kvazidaň, protože dneska připojení k internetu mají úplně všichni. Tak to nazvěme daň z internetu a přijde mi to fér. To mi přijde pak fér, ale hrát si na to: je to poplatek a platí to v zásadě i ti, kteří se nedívají, tak mně přijde, že to není správná cesta.

Dále navrhujeme... Já beru tedy jenom některé pozměňovací návrhy, pane ministře, protože pro informaci tamhle pro návštěvníky a pro studenty, ono těch pozměňovacích návrhů je nějakých asi třicet, ale těch hlasování bude asi padesát čtyři, takže já beru jenom ty zásadní, protože jinak bych tady já jenom s tím svým projevem byl do čtyř do odpoledne.

Vypuštění změn u právnických osob, placení z počtu zaměstnanců. No, to je také docela zásadní věc, protože tam už není... Dokonce vás na to upozornila i Legislativní rada vlády - já se pak k tomu dostanu - i upozornění z hlediska notifikace, protože placení za počet zaměstnanců je úplná změna konceptu vybírání toho poplatku, ale tam vůbec není propojka mezi konzumací té služby veřejnoprávní a tím, že kolik má... a počet zaměstnanců jednotlivých firem. To vůbec nedává logiku. Já vím, že vy jste pod tlakem dali pryč, že to nemusí platit menší firmy do 25 zaměstnanců, to je pravda, ale tu nespravedlnost jste za mě nenarovnali. Jak souvisí platba někoho, kdo má 26 zaměstnanců...

Jak jsem řekl, je to třeba velká restaurace s pěti obrazovkami a v sobotu se tam, pane ministře, můžete dívat na derby, které se blíží - někteří z nás budou na stadioně - a vy se můžete dívat v hospodě.

Jak to souvisí s tím, že tady je firma, která má 1 000 zaměstnanců, a ti lidi jsou někde v nějakém provozu, kde ani technicky není možné vůbec přijmout signál a sledovat tu televizi. Za co by tedy měli platit? Tam je to úplně typicky daň: něco odevzdám, jde to do rozpočtu a pak se to někam rozplyne. To je princip daně, ne poplatku. Za něco dám a něco čerpám, chci nový pas, zaplatím poplatek, chci jet po dálnici, zaplatím dálniční známku. To placení podle počtu zaměstnanců, jestli můžu poprosit, to mě fakt zajímalo, ta vize, proč je to podle počtu zaměstnanců. Dopředu říkám, že rozumím tomu, že šlo o zjednodušení, tomu rozumím, ale to mi furt neodůvodňuje ten princip nespravedlnosti, jestli rozumíme. (K ministru Baxovi.)

Já jsem slyšel tezi, nevím, jestli mi ji pan ministr vyvrátí, že tohleto bylo pod tlakem lobby hotelové, která platila docela dost za počty obrazovek. Když měla hotel a je tam spousta pokojů, tak za každý ten pokoj, zatímco za počet zaměstnanců už to vychází lépe. Ale potom to - rozumím tomu, těm hotelům rozumím - řešme tím, že to nebudu nahrazovat jinou nespravedlností, že to nebude podle počtu přístrojů - jasně, když mám sedmdesát pokojů, sedmdesát televizí, tak je to 70 krát 135, ale když ten hotel má třicet zaměstnanců, tak je samozřejmě ten poplatek jiný - tak to ale nenahrazujte nějakou jinou nespravedlností, za mě.

Pak je tady zajímavý pozměňovací návrh, který jsem dal já, aby ty poplatky neplatily spolky, neziskové organizace, spolky nebo organizace, které se starají o lidi se zdravotním postižením. Tady jsem rád, že jsem tímhletím pozměňovacím návrhem vyprovokoval k tomu, že tam je jiný pozměňovací návrh z vládních řad, který projde a který z toho opravdu ty neziskové organizace vymezuje. Ty to platit nebudou. Já jsem byl o to požádán Václavem Krásou, předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením.

Tak tam jsem rád, mně to je úplně jedno, kdo je autor toho pozměňováku, důležité je, že bude nějaký výsledek, ale tady vidíte, že má smysl o tom debatovat, má smysl vyvíjet tlak, má smysl dávat pozměňovací návrhy i přes to, že třeba neprojdou, ale ony vyprovokují, že se napíše nějaký jiný a podobný. Za to bych chtěl tedy poděkovat.

Pak je tam pozměňovací návrh, jak jsem řekl, Marka Nováka, k působnosti NKÚ, to je pravděpodobně nehlasovatelné. Nevidím tady paní Krausovou z legislativního odboru.

Ale tady bych chtěl říct, pane ministře, jestli vás můžu poprosit, dejte na stůl a řekněte na mikrofon, kdy sem pošlete tedy tu změnu, protože je na ní shoda, mohli bychom to schválit pak velmi rychle, protože tam se aspoň rozptýlí minimálně to, že se nikdo nebrání té kontrole ze strany NKÚ.

Pak tady máme některé další pozměňovací návrhy z řad pana ministra nebo koalice. To si asi odůvodní on.

Pak se dostávám k řadě pozměňovacích návrhů, které řeší to memorandum. Memorandum, to je docela zajímavá věc, protože ho teďka zatím podepisuje na konci toho procesu ministr kultury. My jsme i na kulatém stolu řešili, co se stane, když to ministr kultury nepodepíše. To by bylo dobré, aby tady také, jestli můžu poprosit, zaznělo, co se bude dít. Jestli tedy to znamená konec ředitele, nebo když to memorandum nebude, jaké to má konsekvence, nebo je to formalita, když je to formalita, tak to dejte z toho pryč. Ale v té chvíli zase - nezlobte se na mě, říkám to slušně, ale rázně - v tom, že když se tady pořád bavíme o tom argumentu politického vlivu na veřejnoprávní média, tak na konci procesu tvorby memoranda je podpis ministra kultury, tak mně přijde právě ten politický zásah, protože ministr kultury je vládní politik. My navrhujeme, aby to byla rozhodnutí Sněmovny, protože tady to je koalice - opozice. Máte většinu, to je pravda, ale může se o tom debatovat. Ministr kultury to podepíše, to znamená, tam je přímo jenom ten vládní politik. Tolik k memorandu.

Když jdeme dál, další návrh, aby se dala pryč povinnost k takzvanému neuchopitelnému boji proti dezinformacím, tam také děkuji. To také... Tenhleten návrh, ta debata a kulaté stoly, které jsem pořádal nebo spolupořádal, tak vyvolaly to, že samotní vládní poslanci tam dali návrh, který to nahrazuje mediální gramotností. Zaplať pánbůh za to zase, takže to je druhý takový nepatrný posun. Marečku, podejte mi pero, to bych řekl, že to je taková ta - já jsem to říkal - 4 minus. Takové jsou to dvě drobnosti, ale já za to děkuju a jsem rád, že jsme tím přístupem vyprovokovali v pozitivním slova smyslu, že vládní poslanci přišli s něčím, s nějakou změnou. Mrzí mě to u těch ostatních věcí, ale věřím, že pan ministr se popasuje s těmi základními otázkami.

Zrušení automatické indexace poplatku, no, tam je indexace poplatku. To je to, když inflace přesáhne 6 procent, tak automaticky se to navýší. Tady já to zase dávám do nesouladu s tím, jak se vláda postavila k vývoji inflace ve vztahu například k důchodům, nebo v rozporu u církevních restitucí, tam to zase nechala. To znamená, že já tady vidím, když se podívám na téma inflace, a jakým způsobem ta vláda se s tím popasovala v různých oborech, že ten postoj je nekonzistentní. To je taková moje poznámka, že u těch seniorů, tam jste to osekali, u valorizací, naproti tomu tady dáváte automatickou indexaci, kde já nevím a nenašel jsem nikde nějaký jiný, podobný případ, jak by se to řešilo u nás, u nějaké jiné instituce takhle placené, že by tam byla tahle automatická indexace. Rozumím tomu proč, ale přijde mi to nekonzistentní s tím, jak naopak jste přísní někde jinde.

No, pak my máme společný návrh s panem ministrem, který se týká zlepšení vysílání pro pro diváky a posluchače se zrakovým postižením, takže za to děkuju. To je třetí taková věc a změna. Na tom bych chtěl podtrhnout to, co jsem řekl na začátku. My jsme s panem ministrem - já jsem předseda výboru mediálního - partneři, ale bytostně se na tom neshodneme, a přesto jsme byli schopni mít společný pozměňovací návrh, který řeší právě třeba to vysílání pro lidi se zrakovým postižením.

Já si myslím, že takhle by to být mělo, že velmi ostře můžeme spolu nesouhlasit a vystupovat proti sobě, ale pak pro nějakou dobrou věc se shodneme a dáváme společný pozměňovací návrh, aby to mělo nějaký posun. Proto jsem na začátku zdůraznil, že mě mrzí ty věci typu politický tlak, politický vliv na Českou televizi, chcete ji vyhladovět a podobně, protože to právě se vymyká tomuhletomu, protože tam není... Tam je nula argumentů.

Pak máme tady odložení účinnosti, to jenom poprosím, aby pak nebyl zmatek v hlasování, prosím pěkně, že ty legtechy je podle mě potřeba, pane ministře - my jsme se o tom bavili včera - v rámci odpovědi načíst, ve vašem výstupu, protože ony jsou teďka načteny, pane zpravodaji, v rámci faktických poznámek.

Pak už jsou tam... No, pak je tam zajímavý pozměňovací návrh, aby se podíl z reklamy dal na sport, podíl reklamy, který je kolem sponzorských odkazů, který je kolem těch sportovních pořadů, aby šel na sport. To mě taky zajímalo, proč - tak jako to tam funguje u kultury - s tím nesouhlasíte.

Ale co je tedy zajímavé, je pozměňovací návrh kolegů Bendla a Salvetra, omezení zařazovat obchodní sdělení u Českého rozhlasu. To by mě tedy zajímalo, jakým způsobem se s tím popasujete. Tak mi to podpoříme, ale tam zase ten pozměňovací návrh jde proti té původní myšlence, protože vy něco Českému rozhlasu přidáváte, tenhleten pozměňovací návrh zase Českému rozhlasu něco bere. To mě zajímalo, ta vnitřní logika toho. Kdybychom to dali my, tak je to pochopitelné, protože zase je to nějaký konzistentní, neměnný postoj. Zatímco tady, když to dá koaliční politik, tak tomu nerozumím. Nerozumím taky tomu, jaký... jestli tam máte promyšlené, že to bude mít, nebo nebude mít vliv na to, jestli Český rozhlas bude moct vysílat potom ty sportovní kanály, sportovní přenosy a podobně. No, takže to jsou pozměňovací návrhy.

Teďka poslední poznámka, prosím pěkně, a ta se týká... Já jsem k tomu dělal kulatý stůl. Já jsem dostal dopis, jako to dostal pan ministr od právníka, který funguje v Bruselu a podobně, udělal jsem kvůli tomu kulatý stůl. Z toho dopisu vychází... Ano, byla tam debata o tom, že ten právník zastupuje nějaké médium u nás, komerční, on neřekl jaké.

Ale mně jde teďka o tu podstatu, že tento celý návrh měl být notifikován Evropskou komisí a on tam v tom dopise říká proč: za prvé kvůli směrnici 2015/1535, neboť ukládá nové povinnosti všem provozovatelům televizního, rozhlasového vysílání, a za druhé, že ten systém financováním provozovatelů českého veřejnoprávního vysílání zvýšením koncesionářských poplatků a výraznou úpravou zdroje financování veřejnoprávních médií... že zvyšujete úroveň státní podpory o více než 20 procent.

My jsme měli kulatý stůl k tomu, já jsem ho pořádal, děkuji za účast. Já navážu na to, co tam... Nejenom mně, teďka nejde o toho právníka, ten právník vlastně potvrdil to, co já jsem tady říkal v prvním čtení, protože to psala Legislativní rada vlády. To není názor opozice, to je názor vaší Legislativní rady vlády. Ta píše: "Navrženou právní úpravu je třeba s Evropskou komisí v oblasti veřejné podpory minimálně konzultovat." Minimálně konzultovat. My jsme dostali od paní Smolíkové, že jste to konzultovali, bohužel z toho není zápis. Otázka, jestli ta konzultace - minimálně konzultace - je dostatečná. "Na základě výsledků konzultací zvolit odpovídající režim tak, aby udělovaná podpora byla slučitelná s vnitřním trhem. Pokud by po konzultaci s Evropskou komisí nebylo možno navržený režim podřadit pod existující podporu, bylo by nutné přistoupit k notifikaci návrhu Evropské komise podle čl. 108 odst. 3 smlouvy o fungování Evropské unie." Tam zaznělo, že to sice je formální krok - je to taková drobnost, procedurální věc, to tady říkám na mikrofon férově - na druhou stranu to celou věc posune o minimálně tři měsíce a na místě je legitimně se ptát, proč jste to nenotifikovali. Těch 20 procent, ten argument je jenom podružný, protože ta notifikace tam vychází ze dvou hledisek. Za prvé, že se ten poplatek nebo ten příjem, ta veřejná podpora, že je vyšší o 20 procent oproti současnému stavu, což si troufám říct, že minimálně u Českého rozhlasu je úplně jednoznačné. Poplatek je dneska 45, zvyšuje se o 10 korun, to je 22 procent. Do toho se rozšiřuje ten okruh poplatníků.

Teď se dostávám k té zajímavé situaci a to je ta RIA, kterou jsem si vyžádal, a tam je to hrozně zajímavé. Totiž, to je ten paradox, vy zároveň chcete... tohleto navrhujete, aby (Česká?) televize a Český rozhlas nebyly vyhladovělí, aby tam bylo více peněz, protože se nezvyšovaly patnáct let koncesionářské poplatky, tak se zvyšují, ale nezvyšují se o tolik, aby to pokrylo těch patnáct let - to říkáte přece - a proto se rozšiřuje okruh těch plátců. Ale zase vy v té RIA zpochybňujete nebo respektive relativizujete rozšíření toho okruhu plátců tak, abyste dosáhli navýšení o více než 20 procent a nemuseli to notifikovat.

Jo, pane ministře, já nevím, jestli to říkám srozumitelně.

Vy prostě navrhujete, aby se to rozšířilo o další plátce, ale zároveň si sami vylučujete, že to všichni ti plátci nezaplatí, protože kdyby to zaplatili, jak vy navrhujete, tak by to byl nárůst o víc než 20 procent úplně v pohodě, a to i u České televize. Vy tam totiž počítáte v jedné části... Dneska se vybere od 90 procent, se říká. Vy říkáte... Vy tam najednou začnete vypočítávat s nereálným nízkým scénářem, kdy říkáte, že to zaplatí 70 procent těch poplatníků - pozor - ale nejenom nových, ale 70 (procent) poplatníků i těch starých, i těch původních, jako by se odhlásili ti, co platí dnes. Za mě je to proto, abyste uměle snížili to číslo nárůstu, aby to nebylo o více než o 20 procent, a tím jste to nemuseli notifikovat.

Doufám, že jsem to řekl - Je to tak? - srozumitelně. Kolega kýve. (Ukazuje do lavic hnutí ANO 2011.)

Uměle jste navýšili počet lidí, kteří to do budoucna budou platit navíc. To já už nevím, jak to mám zjednodušit. Podle vaší RIA je to tak. (Ukazuje materiál.) Protože kdyby to bylo víc, tak byste přesáhli 20 procent u obou dvou, museli byste to notifikovat.

Ten druhý důvod k notifikaci je ten, že se mění charakter a koncept těch poplatků, ať už jde o ta chytrá zařízení, tak zejména - a to tam zaznělo úplně jednoznačně - to, že se to má platit za firmy podle počtu zaměstnanců. To je jiný koncept a jiný koncept znamená, že je potřeba to schválit nebo notifikovat.

To by mě taky zajímalo, protože RIA v tomhletom tedy je velmi zajímavá. Je to docela obsáhlé, doporučuju si to pročíst. Docela by mě zajímalo, kolik poslanců, kteří se k tomu vyjadřují, si to četlo. Za mě, když jsem si dělal poznámku, tak RIA nebyla spíš podkladem pro rozhodnutí, ale dodatečným zdůvodněním, proč s tímhletím sem přijít. Mimochodem, vy tam pracujete často se starými čísly z roku 2021, 2022 a tak dále. Já mám tady takový výstup z té RIA.

Na závěr připomenu... Přečtu tady v rámci třetího čtení usnesení, které jsme navrhli: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. odmítá současnou podobu návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a požaduje předložení konkrétní a transparentní analýzy hospodaření těchto institucí a prokazatelné kroky k efektivnímu využívání stávajících zdrojů;

II. vyjadřuje nespokojenost s nedostatečnou vyvážeností a objektivitou jejich zpravodajství a aktuální publicistiky;

III. vyžaduje po vládě České republiky, aby do šesti měsíců od přijetí tohoto usnesení předložila návrh zákona, který zavede účinnější kontrolní mechanismy hospodaření České televize" - jsme zpátky u toho NKÚ - "zajistí pravidelné audity těchto institucí prováděné NKÚ a přehodnotí model financování médií veřejné služby tak, aby odpovídal principům transparentnosti a odpovědnosti vůči občanům České republiky."

Takže takhle suma sumárum, pozměňovací návrhy jsem projel. Naše obavy s tím, že to má být notifikováno - říkám to tady dopředu, aby pak zase někdo neřekl, že jsme chytří jako generálové po bitvě - takže máme velké pochybnosti, že by se to mělo notifikovat. Máme velké pochybnosti, jak se tam pracuje s těmi čísly, aby se to uměle nenavýšilo o 20 procent. Máme jasné směry, kterými říkáme, že se touhle cestou vydávat nemáme, to jest, nemají to platit všichni, kteří mají chytrá zařízení, nebo podle počtu zaměstnanců.

Pane ministře, těším se na vaše odpovědi.

Děkuju vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana ministra Baxu, který se přihlásil s přednostním právem. (S faktickou poznámkou se hlásí poslanec Babka.)

Ale ještě je tam jedna faktická a už tady vidím pana poslance, tak abychom naplnili literu, mezitím se tam přihlásil. Tak poprosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Možná využiji toho, že pan ministr bude chtít reagovat, protože... Zastavím se u toho, čím končil kolega Nacher. Mluvil tady o té zprávě RIA, ke které jsme se tedy dostali včera. Mě ta čísla taky velice zaujala.

Já bych možná jenom dodal, že opravdu se domnívám, že vy jako Ministerstvo kultury uměle snižujete ta čísla, která mají přijít po novelizaci těchto zákonů do Českého rozhlasu a České televize. Vy říkáte, že Česká televize má přijít k nějakým 860 milionům korun ročně, že Český rozhlas k nějakým 350 milionům. Když se ale podíváme do té zprávy RIA, do té tabulky, tak vy uvádíte, že současný stav - teď budu tedy mluvit k České televizi, ať se to lépe počítá - toho, co se vybere z koncesionářských poplatků, je nějakých 5 miliard 700 milionů jak od fyzických, tak právnických osob.

Ve chvíli, kdy dojde ke zvýšení poplatků na těch 55 a 150 korun, tak v té tabulce uvádíte, že ve chvíli, kdy to bude platit 100 procent poplatníků, to znamená 100 procent firem a 100 procent fyzických osob, tak ten výběr bude 9,4 miliardy korun. To znamená, že ve chvíli - a je to logické, když zavádíte nějaký nový zákon, že počítáte s tím, že těch poplatníků bude co nejvíce, protože jinak přeci takový zákon nemá cenu přijímat - tak tady už nám to hraje o nějaké 3 miliardy. To znamená, 3,7 miliardy by dostala Česká televize navíc ve chvíli, kdy by to podle zákona platili všichni, kteří to platit mají.

Vy v té tabulce uvádíte, že ten výběr bude pouze 70 procent, a tak tedy dojdete k té částce 860 milionů. Tak mně tohle přijde absurdní. Buď tedy to špatně počítáte anebo máte nekvalitní zákon, který počítá s tím, že to nebudou platit všichni, kteří to platit mají.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Není tedy poprosím už pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, ještě než budu reagovat především na vystoupení pana poslance a předsedy mediálního výboru Nachera, dovolte mi, abych učinil všem pravidlům zadost.

Byť už jsem při minulé rozpravě načetl návrh opravy data účinnosti, tak protože to bylo ve faktické poznámce, tak to učiním nyní, teď, aby mohlo potom zcela podle pravidel proběhnout hlasování. "Podle § 95 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, lze v rámci rozpravy ve třetím čtení navrhnout opravu data účinnosti zákona.

V části páté čl. VIII uvedeného návrhu zákona je účinnost navrhována k datu 1. ledna 2025. Vzhledem k tomu, že toto datum účinnosti zákona již není reálné, je třeba stanovit datum nové. Vzhledem k urgentní potřebě udržet stávající rozsah a kvalitu poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání navrhuji stanovit účinnost zákona prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Toto datum rovněž zajistí, že nová výše rozhlasového a televizního poplatku bude platná od začátku kalendářního měsíce, a ke změně jejich výše tak nedojde v jeho průběhu.

Zároveň je třeba zohlednit odloženou účinnost některých ustanovení, kterou navrhují dva z pozměňovacích návrhů tisku číslo 738. Pozměňovací návrh F1 pana poslance Jana Laciny navrhuje účinnost k 1. lednu 2026 u části třetí čl. V bodů 19 a 21 a části páté. Pozměňovací návrh J4 pana poslance Patrika Nachera navrhuje účinnost k 1. červenci 2025 u čl. VII bodů 1 až 5 a bodu 7. Budou-li tedy schváleny pozměňovací návrhy F1 a J4, navrhuji, aby účinnost návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla stanovena následovně" - cituji - "Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části čtvrté čl. VII bodů 1 až 5 a bodu 7, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2025, a části třetí čl. V bodů 19 a 21 a části páté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026." (Vrací se ke stolku zpravodajů pro materiály.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak děkuji a vidím zde s faktickou přihláškou...

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Promiňte, Já teprve začínám své vystoupení, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Jo takhle, aha, já jsem si už myslel, že balíte. Tak dobře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Já jsem si vzal teprve poznámkový deník, kde mám všechny připomínky k vystoupení pana poslance Nachera.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobře, rozumím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju. Já si dovolím postupně, byť bezpochyby stručně, reagovat na některé body z vystoupení pana poslance Nachera a dovolím si takový trošku povzdech na úvod, protože když se mluví o tom, jak by měla být změněna role veřejné služby, jak by měla vypadat média veřejné služby v 21. století, jak by mělo vypadat jejich financování, tak si myslím, že by ta debata měla vypadat tak, jako ji vedeme tady, nicméně vždycky před takovou debatou vystoupí předseda hnutí ANO, Andrej Babiš, a spustí celý vodopád radikálních tvrzení, útoků na média veřejné služby, označí Českou televizi za nenažranou hydru, obviní média veřejné služby z toho, že jsou hlásnou troubou vládní propagandy. To při nastavení hnutí ANO zpochybňuje legitimitu takové debaty a důvěryhodnost návrhů, které se mohou jevit jako relevantní, ale v tomto kontextu vyvolávají jenom obavy o tom, jak reálně bude vypadat nějaká změna fungování médií veřejné služby v barvách hnutí ANO, pokud hnutí ANO bude mít příležitost takovou změnu provádět.

Tolik tedy na samotný úvod, ale je třeba reagovat na to, co zde pan poslanec Nacher řekl. Co se týká definice veřejné služby, myslím, že by se neměla oddělovat dvě důležitá tvrzení. To první je to, jak je napsaný zákon z počátku devadesátých let - zákon o České televizi a Českém rozhlasu - a jak vypadá technologický pokrok i vývoj v oblasti médií. Znovu zdůrazňuji to, že charakteristika role médií veřejné služby z počátku devadesátých let byla tehdy opravdu prozíravě progresivní.

Myslím, že vydržela ten test desetiletími, která od té doby uplynula, a myslím si, že je kompatibilní to, aby média veřejné služby prováděla úpravu toho, co je obsahem jejich vysílání a jaké prostředky k němu využívají v technologickém vývoji, a přitom se stále držela dikce toho zákona. To znamená, já jsem přesvědčený o tom, že dneska můžou média veřejné služby využívat internetové aplikace, mohou používat on-line vysílání a stále se drží toho, co je definice veřejné služby z počátku devadesátých let. To je velmi významný rozdíl a já si skoro dovolím říct, že si trvám na tom, že v tomto ohledu oba ty zákony překonané nejsou a že lze je použít jako základnu, tak jako k tomu o deset let později se přidaly kodexy obou médií veřejné služby. Zjednodušeně řečeno, technické prostředky nemění smysl médií veřejné služby v 21. století.

Na to navazuje - a znovu si povzdechnu nad tou nenažranou hydrou pana předsedy Babiše - bezpochyby i debata o financování médií veřejné služby. Určitě existuje dnes v rámci nejen Evropské unie, ale členských států EBU, European Broadcasting Union, mnoho způsobů, jak lze financovat média veřejné služby. Patří k nim poplatky, patří k nim financování ze státního rozpočtu, patří k nim různé daně, které v některých státech jsou. I v rámci těchto jednotlivých modelů se postupně proměňují způsoby platby a nelze jednoznačně vyloučit nebo nelze vyloučit, není důvod k tomu, aby se vylučovalo to, že se může do budoucna proměnit i financování médií veřejné služby v naší zemi.

Já si jenom po těch letech, kdy se touto problematikou zabývám, dovolím k tomu dodat, že financování prostřednictvím poplatků je podle mého názoru správné, funkční, zajišťuje dlouhodobou stabilitu financování médií veřejné služby a nezatěžuje nad únosnou míru občany.

Financování ze státního rozpočtu lze zavést. Pak když pan kolega Nacher hovoří o tom dvojím metru, tak jenom dodám, že na straně jedné lze volat po tom, aby média veřejné služby byla financována ze státního rozpočtu, ale pak není možné tvrdit, jak jste, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, zmiňoval v jiné části vašeho projevu, že bychom měli přistoupit k modelu dálniční známky. To znamená, využívají ti, kteří platí. To tady, pokud bude financování ze státního rozpočtu, tak jak vy navrhujete, tak jednoznačně platí všichni, nikoliv jenom ti, kteří tu službu využívají. Pak neplatí to, co je o dálničních známkách, ten příměr. Ze státního rozpočtu znamená, že z daní placených všemi občany, z daní, které odvádějí firmy, se prostě odebere část, která se použije na financování médií veřejné služby. (Poslanec Nacher namítá z lavice před řečništěm.) No, proto já si myslím, že je to v tom rozpor a dvojí metr.

Já jsem přesvědčený o tom, že financování prostřednictvím poplatků je správné. Vůbec netvrdím, jak tady někdy se v těch vystoupeních pokouší někteří kolegové zdůrazňovat, že v jiných členských státech toto neexistuje nebo že bych to popíral, bezpochyby existuje, funguje, ale tak zásadní změně musí předcházet nějaká věcně, dobře míněná debata, která ve stínu nenažrané hydry se vést nedá. Takhle to... Já vím, že vy to nemůžete přiznat, já vím, že nemůžete ovlivnit to, jak vystupuje pan předseda Babiš, nemůžete jakýmkoliv způsobem oponovat tomu, co on říká. Prostě slova o tom, že média veřejné služby jsou nenažranou hydrou, jak zmiňoval v listopadu, že se tam bezhlavě utrácejí peníze, tak pak nemůžou být seriózním základem pro to, aby se zásadně změnilo jejich financování, což je opravdu velká a významná změna, která by vyžadovala nějaký elementární soulad politické scény na takovém kroku. Ale ano, takové modely financování existují, mají svoje přednosti, mají svoje nevýhody. Já jenom dodávám, že já jsem nenavrhoval žádnou strukturální změnu z toho důvodu, že si myslím, že poplatky jsou ve stávající podobě funkční a budoucí přestavba médií veřejné služby by vyžadovala určitě hlubší a jinak nastavenou debatu, než se děje v současné době.

Je plně legitimní - a to chci zdůraznit - že jiná než média veřejné služby mají plný nárok na to, aby se k tomu procesu aktivně vyjadřovala. Jenom také připomenu, že náš původní návrh ze září roku 2023 byl podroben velmi ostré kritice ze strany soukromých médií. My jsme následně vedli s nimi mnohaměsíční, velmi intenzivní, hlubokou debatu v pracovních skupinách, které vedl můj náměstek Michal Šašek, i já jsem se do toho procesu zapojil. Výsledkem je, bych řekl, významně modifikovaný návrh, ten, který je teď předmětem jednání Poslanecké sněmovny a který už je tedy ve třetím čtení, a také ta takzvaná velká mediální novela není jenom zákonem o České televizi a o Českém rozhlasu ve smyslu nastavení podmínek. Obsahuje řadu ustanovení, která kompenzují v jistém slova smyslu a v jisté míře to, že se zvýší příjem médií veřejné služby z navýšených poplatků, ať už je to - o čem tady hovořil Andrej Babiš - stanovení stropu na sponzoring. My jsme připraveni akceptovat poslanecký návrh kolegů Rudolfa Salvetra a Petra Bendla, takže dojde k obchodnímu omezení obchodního podnikání Českého rozhlasu.

Chci jenom zdůraznit, že u toho financování a u té role veřejné služby nebo naplňování veřejné služby veřejnoprávních médií hraje významnou roli zachování stability na mediálním trhu a to, aby i nadále po této reformě nebyla soukromá média v nějaké nevýhodnější pozici. Jenom chci zdůraznit, že jsme od začátku jednoznačně odmítali návrhy na to, aby se nedostatečné financování veřejnoprávních médií kompenzovalo tím, že by se významně zvýšil prostor pro reklamu, která už je v současné době omezená, protože to by naopak narušovalo nějakou stabilitu na tomto mediálním trhu, protože soukromá média jsou financována pouze z reklamy. My naopak v tomto návrhu nebo v našem návrhu, ve velké mediální novele, do značné míry... nebo ne do značné míry, do nějaké míry omezujeme obchodní podnikání médií veřejné služby jako jistou kompenzaci tomu, když se navýší poplatky.

Co se týká těch memorand, jsou důležitá. Ano, obě jsou textově jiná, prostředí rozhlasu a prostředí televize k tomu přistupuje jiným způsobem. Je to také z našeho pohledu velmi vstřícné gesto v tom smyslu, že ten zákon předpokládá, že teprve po jeho schválení, nabytí účinnosti (se) začne na těch memorandech pracovat. My, abychom ukázali, že myslíme zcela vážně to, že na plnění veřejné služby se... nebo na vyjádření k veřejné službě se mohou podílet všichni aktéři, naplňujeme tím, že se na těch memorandech začalo intenzivně pracovat už v současné době.

Schválení memorand, respektive to, aby memoranda nabyla účinnosti, se děje podpisem ministra, nicméně klíčové je schválení v mediální radě. Ministr v té naší konstrukci zákona žádným způsobem nemůže měnit obsah toho memoranda, protože tu schvalovací kompetenci má rada toho příslušného veřejnoprávního média. Podpis ministra slouží k tomu, mimo jiné, aby ministr kultury, který stojí podle zákona v čele rezortu, který je zodpovědný za legislativu v mediálním prostoru, fakticky konstatoval a tímto podpisem řekl, že to memorandum se pohybuje v parametrech zákona o České televizi a o Českém rozhlasu. Je to možná zdánlivá drobnost, já ji považuju za velmi důležitou.

Současně ale je tam nastavena bezpečnostní pojistka, abych tímto způsobem řekl. Pokud ministr to memorandum nepodepíše, tak memorandum prostě není přijato a médium veřejné služby postupuje podle stávající legislativy. Není tam tedy žádný nástroj, který by fakticky zvyšoval roli exekutivy v možnosti tlaku na veřejnoprávní média. Je to velmi pečlivě ošetřeno. Ve chvíli, kdy ministr to memorandum podepíše, memorandum nabude účinnosti, média veřejné služby se mají podle něj řídit a může být důvod k návrhu na odvolání generálního ředitele, pokud to memorandum naplňovat nebude. Pokud ale to memorandum existovat nebude v tom smyslu, že jej ministr nepodepíše, pak postupují nebo vykonávají svou funkci generální ředitelé podle platné legislativy a nedojde k tomu, že by měla exekutiva jakýkoliv tlak na veřejnoprávní média.

Poslední věc je poměrně citlivá. Já jenom považuju za důležité říct ten kontext toho. Ten takzvaný dopis právníka je podnět, který vzešel obecně z českého prostředí, nebudu k tomu dodávat více, k Evropské komisi ve vztahu k návrhu naší legislativy. To znamená, že pravděpodobně může běžet před Evropskou komisí nějaké řízení, ve kterém bude na straně jedné nějaký subjekt zastupovaný advokátní kanceláři, která se dopisem obrátila na mě, na pana premiéra, na pana předsedu Nachera, a na straně druhé český stát. Tak jenom považuju za významné, že pro účel této diskuse lze používat nějakou míru argumentů a některé prostě mít pro příležitost toho řízení. Bude probíhat řízení, kde jsou dvě strany - může probíhat řízení - a kde bude záležet na těch argumentech, které budou veřejně sděleny. Tak to je jenom k téhle věci. Myslím, že se to projevilo i na tom kulatém stole, kde jsme postupovali, bych řekl, velmi korektně, ale na samé hraně toho, co lze i v takové uzavřené debatě zde říci.

My využíváme pro naše argumentace kromě expertních znalostí mého ministerstva, které je garantem této legislativy, podpůrně také obsáhlé stanovisko EBU, respektive právní služby European Broadcasting Union, tedy Evropské vysílací unie, a jenom dodám, že podle tohoto ustanovení... Máme za to... Toto stanovisko podporuje náš právní názor o správnosti postupu v této věci, protože ta debata se nezužuje jenom na výpočet těch 20 procent, ale především na to, jestli ta legislativa sama o sobě podléhá řízení podle pravidla o hospodářské soutěži. Podle tohoto stanoviska, které my máme k dispozici, s nímž se moje ministerstvo jednoznačně ztotožňuje, ty takzvané úpravy, které se rozdělují na to, jestli jsou, nebo nejsou podstatné, my považujeme za úpravy, které nejsou podstatné z hlediska toho, jakým způsobem se posuzuje tato záležitost v rámci Evropské komise.

Klíčový parametr je především v tom, že se nemění princip financování médií veřejné služby, to znamená, zůstávají poplatky - zjednodušeně řečeno tedy koncesionářské poplatky - "zůstávají stejní příjemci financování, nemění se obecný úkol veřejné služby" - teď už z toho cituji - "a nedochází k ničemu jinému než ke kompenzaci toho, co poskytují média veřejné služby v kontextu dlouhodobého a trvalého podfinancování". Tak to je asi to, co jsem schopen říct v tuto dobu.

Ta RIA je veřejně dostupná dlouhodobě. My jsme jednoznačně přesvědčeni o tom, že nedochází k žádnému... Ne přesvědčeni, my víme, že nedochází k žádné manipulaci s čísly, ale jenom chci zdůraznit, že ještě předtím, než se posuzuje ta dvacetiprocentní hranice, se posuzují jiné významné skutečnosti, to znamená, třeba jakým způsobem dochází ke změně financování médií veřejné služby, což se v našem případě neděje. My jsme přesvědčeni o tom... Ty konzultace probíhaly, ale my jsme přesvědčeni zásadně o tom, že nedochází k tomu nebo nehrozí to, že by tato legislativa, pokud bude přijata, nabyde účinnosti, byla v rozporu s evropským soutěžním právem i jinými právními předpisy, kterých se toto týká. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde tři faktické poznámky. Připraví se, respektive zahájí paní poslankyně Peštová, připraví se pan poslanec Babka a poté pan poslanec Lacina. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vy jste tady říkal, že zákon nabývá účinnosti prvním nebo pátým dnem (po) vyhlášení ve Sbírce. Já jenom chci podotknout, že to byla právě ODS, která tady tlačila na to, aby zákony nabývaly účinnosti buď 1. ledna, nebo 1. července. Právní předpis, který je vyhlášený ve Sbírce, nabývá platnosti - nikoliv účinnosti, ale platnosti - a záleží na tom, kdy byl právě do té Sbírky nebo kdy ta platnost v té Sbírce nabyla. Podle toho, ke kterému datu se to blíží víc, to znamená, jestli k 1. lednu, nebo k 1. červenci, tak od té doby nabývá zákon účinnosti.

Říkám, byli jste to vy, kteří jste to tady prosadili, a největším iniciátorem byl právě Marek Benda, prostřednictvím pana předsedajícího, který na to tlačil, aby právě byla ta předvídatelnost, aby ten sektor nebyl vystavován nejistotě, jestli je to první, pátý, jaký. Proto se ustanovily pouze dvě data - prvního a sedmého - s tím, že ano, můžou některá ustanovení nabývat účinnosti jindy a to se řeší v přechodných ustanoveních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Babku.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vy se tady furt vyjadřujete k tomu, jakým způsobem my chceme změnit financování médií veřejné služby, pořád máte nějakou obavu, vyjádřil jste tady, že musí být nějaká široká shoda napříč politickým spektrem. My jsme očekávali po schválení prvním - té malé novely - že za námi přijdete a budete nějakým způsobem s námi konzultovat změny ve financování veřejnoprávních médií. To se nestalo, dokonce mám pocit, že jste nám to tady při tom projednávání malé mediální novely slíbil, takže to se nestalo.

Dneska tady dochází k tomu, že den poté, co jste si včera zvýšili platy, dnes zdaníte nově firmy, zdaníte internet. K tomu tady dnes dochází, to je celé.

Ještě se vyjádřím k té notifikaci, protože vás tady na to upozorňuju od prvního čtení této velké mediální novely, kdy se na to ptám. Vy jste tady na mikrofon řekl, že nedochází k žádným strukturálním změnám. Já se domnívám, že k nim stoprocentně dochází právě proto, že měníte změnu strukturálně u právnických osob, to znamená, zdaňujete ty firmy podle počtu zaměstnanců, a nikoliv podle přístrojů. Tam jednoznačně dochází ke strukturálním změnám. Já se vás na to ptám od prvního čtení. Vy jste mi tady na výboru pro mediální záležitosti dal příklad s tím Slovenskem, že na Slovensku to přece tak udělali, takže vy můžete taky. Tak to jsem se trošku pousmál, že teď používáte jako nějaký příklad toho, že to nemusíte dělat, Slovensko.

Pak jsme se teda dozvěděli, že proběhly nějaké neformální konzultace s Evropskou komisí na nějaké úřednické bázi, ale není z toho žádný zápis. Tak nám tady řekněte a potvrďte to, že vám Evropská komise řekla, že to nemusíte notifikovat. Nic takového neexistuje.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana poslance Lacinu.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji za slovo. Příjemné dopoledne, já mám tady také několik poznámek. Jednu k tomu, že jsem teď od půl desáté sledoval televizi Prima - kam jsem byl původně včera pozván, ale pak zase nepozván - a tam proběhl velmi zajímavý duel mezi panem poslancem Babkou a panem senátorem Hrabou a oba byli proti tomu zákonu. To se mi líbí, že je takový vyvážený duel v televizi Prima, kdy jsou oba proti, tak to mě opravdu pobavilo a chtěl jsem vás tady na to upozornit.

Pan Babka tam mimo jiné říkal, že když se převede financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet, že to nebudou státní média, že to je vyloučená věc. Já se vás ptám - řečnicky - jaké chcete kratší vodítko, jaký chcete obojek, když ne rozpočet? Přece ten, kdo drží kasu, ten rozhoduje a rozhoduje úplně všechno.

Znovu apeluju nebo upozorňuju, byli jsme s příslušným výborem v Itálii, byli jsme ve Španělsku, byli jsme na Slovensku, byli jsme ve Švédsku, teď jedeme do Holandska. Tohle se nám prostě jednoznačně potvrzuje, vyjma skandinávských zemí, ale tam se velmi často plete to financování z rozpočtu s financováním z daňového přiznání, ale tam zase má pravdu pan ministr Baxa, že ve chvíli, kdy financujete z rozpočtu nebo z daňového přiznání, stávají se poplatníkem všichni, zatímco v tuto chvíli jsou to pouze domácnosti. Na to vždy zapomínáte, když o tom hovoříte, prostřednictvím pana předsedajícího, v médiích. Jsou to domácnosti, není to daň z mobilu. Nehrňte do české veřejnosti tuto lež jako věž.

Pak také ještě slýchám velmi často jednu výhradu. Proč tady nebyla ta redefinice veřejné služby? Proč po pětatřiceti letech nebo po kolika neredefinujeme, co od té veřejné služby očekáváme? Na to já vám odpovím, to je jako kdybyste chtěl redefinici železnice, ale ona je stále stejná. Jezdí se po kolejích a vozí to lidi a vozí to zboží, na tom nic nového nenajdete. Když se podíváte do železnice v České republice, tak jsou tam České dráhy, ty jezdí všude, a pak jsou tam komerční (Předsedající: Čas.) dopravci, kteří jezdí pouze tam, kde se jim to vyplatí. Tuhle analogii máte i na českém mediálním trhu, říká se tomu duální vysílací systém.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak děkuji. Poprosil bych pana ministra Baxu. Nemáte (zájem). (Ministr Baxa: Ne.) Takže mažu faktickou. Pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak já jsem si psal poznámky, takže pět rychlých. Za prvé, abych to znovu vysvětlil, protože jsme na to nedostali odpověď, dneska ten poměr výběru nevýběru toho poplatku je 90 : 10, že to vyberete od 90 procent, od 10 ne. Vy říkáte, že rozšířením na držitele mobilních nebo chytrých zařízení to bude 10 : 90, že se vám to podaří vybrat jenom od 10 procent, od 90 ne. To by mě zajímalo, proč tak málo? Proč přicházíte s rozšířením okruhu plátců, a zároveň jste defétisticky defétističtí, že to nevyberete? Ta odpověď je, abyste nepřekročili těch 20 procent, anebo mi řekněte, jak jste přišli na těch 10 : 90.

Pokud jde o účinnost, tam navážu na svoji kolegyni Bereniku Peštovou. Fakt by bylo dobré, aby ta účinnost byla od 1. července, když už, protože buď je to od 1. ledna, nebo od 1. července, už jenom proto, že spousta lidí má trvalé příkazy a vy to budete těm lidem komplikovat. Za tu dobu, co jsem tady teďka mluvil, tak mi psali dva lidi, kteří dokonce platí půl roku, rok. Tím, že to změníte uprostřed, někdy od 1. května, jenom abyste to uspíšili o dva měsíce, tak to zkomplikujete mnoha lidem. Tak když už to tedy takhle děláte, tak to udělejte od 1. července, prosím. Z hlediska nějaké administrativy myslete na ty lidi. To je ta účinnost.

Pokud jde o daně a poplatek, to už jsem vám přece vysvětloval. To je různý koncept. Daně, to platíme všichni a jde to na různé věci. Tady by to šlo i na veřejnoprávní média. Naproti tomu poplatek je za nějakou konkrétní věc. Já jsem to řekl: Chci vyměnit občanku, zaplatím poplatek. Chci jet po dálnici, zaplatím poplatek nebo dálniční známku. Tady čerpám službu, zaplatím. Platí to všichni, protože mají přístroj, a i přestože se nedívají na Českou televizi, tak ho platí. To je doteďka. Anebo dají čestné prohlášení. Ale vy tam dáváte nový model, když říkáte, že to mají platit firmy podle počtu zaměstnanců, a tam ta souvztažnost je úplně nulová.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny.

V tuto chvíli jsme ve faktických poznámkách. Pan kolega Berkovec je další a po něm pan Ondřej Babka, pan poslanec Martin Baxa a paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych přečetl část docela zásadního dopisu, který podepsal právník pan Benoît Le Bret: "Zanedbání této procesní povinnosti oznámení Evropské komisi bude mít velké důsledky. Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie nesplnění oznamovací povinnosti podle evropské směrnice 2015/1535 při přijímání vnitrostátních technických předpisů znamená, že jsou tyto předpisy nepoužitelné vůči jednotlivcům, a vnitrostátní soudy musí konstatovat, že jsou nepoužitelné. V tomto ohledu máme za to, že generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Komise připomnělo vašim útvarům nejméně dvakrát, v červenci a říjnu 2024, povinnost členských států podle směrnice skutečnost, že neoznámení návrhu mediální reformy Evropské komisi před jeho přijetím by mělo za následek nevymahatelnost tohoto opatření.

Za druhé, cílem návrhu mediální reformy je reformovat systém financování provozovatelů českého veřejnoprávního vysílání zvýšením koncesionářských poplatků a výraznou úpravou zdroje financování veřejnoprávních médií. Návrh opatření přináší podstatné změny stávajícího režimu a zvyšuje úroveň státní podpory o více než 20 procent. V případě přijetí by tedy došlo k vytvoření nové státní podpory, která vyžaduje předchozí oznámení Evropské komisi. K tomuto závěru dospěla i Legislativní rada vlády České republiky, oddělení informací pro kompatibilitu s právem Evropské unie, ve svém stanovisku ze dne 3. června 2024."

Ještě připomenu, že v analogické situaci francouzský ministr zarazil debatu právě proto, aby mohlo dojít k tomu příslušnému oznámení a zákon mohl být přijat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli je na řadě pan kolega Ondřej Babka se svou faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já budu reagovat na kolegu Lacinu, vaším prostřednictvím. Mě to taky mrzí, že jsme se neviděli v televizi dnes dopoledne na CNN, nicméně vidíte, že tu debatu - já jsem si tam taky postěžoval - jste nám prostě zatrhli tady, to znamená, už máme nějakých posledních šestnáct minut. Vidíte, že těch témat, která bychom spolu mohli probrat a na která bychom si mohli vyměnit názor, je spoustu. My jsme tady ten zákon ve třetím čtení probírali pár hodin a myslím si, že by bylo více než vhodné, abychom v tom projednávání pokračovali, protože vidíte, že témat, která jsou vhodná k debatě, je tady mnoho.

Navíc v té debatě v uvozovkách jako oponent tam byl tedy senátor za klub ODS, to znamená, to je spíš vizitka vaší koalice a toho, jak ten zákon má ministr z ODS připravený, že ho tedy v televizi ani jeho vlastní senátor nehájí. V uvozovkách jsme se na pár věcech tam shodli.

Také budu reagovat na to, že vy tady neustále omíláte to, že když budou veřejnoprávní média financovaná ze státního rozpočtu, že to bude nějak politicky motivované. Vůbec ne. My to tady opakujeme poněkolikáté. Prostě ve chvíli - a my to samozřejmě představíme, jakým způsobem to budeme chtít udělat, tak v tom zákoně to bude napsané jako mandatorní výdaj - kdy ať už to procento, nebo tu přesnou nominální částku prostě bude nutné změnit zákonem, stejně jako v současné chvíli měníte zákonem výši poplatku. To znamená, jestli tvrdíte, že je to nějaký politický tlak, tak stejně tak to můžeme tvrdit o vašem současném zákonu, kdy před volbami měníte výši koncesionářského poplatku a zvyšujete tak příjmy veřejnoprávních médií.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Další s faktickou poznámku se přihlásila paní kolegyně Peštová, poté pan poslanec Lacina, pan poslanec Letocha a kolega Patrik Nacher.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já vám děkuju za slovo, pane předsedající. Já nevím, jestli to v těch dvou minutách stihnu, ale v každém případě chci navázat na to, že už jsem to tady i minule zmiňovala, že poplatek - v tomto daném - je daní a mělo by (se) jít podle daňového řádu. Toto uplatnilo i Ministerstvo financí v rámci mezirezortního připomínkového řízení, které říká: "S ohledem na nově přijatou šíři předmětu rozhlasových a televizních poplatků je neefektivní a neudržitelné, aby byl poplatek nadále pojímán jako soukromoprávní pohledávka. Svou povahou jde zjevně o veřejnoprávní nedobrovolné plnění vybírání entitou veřejného práva, a to případně i silou. Rozhlasové a televizní poplatky tak nejsou právním institutem založeny na autonomii vůle, a tedy nespadají do soukromého práva. Jde-li však o veřejnoprávní plnění, mělo by mít konkrétní formu, která je pro peněžitá plnění takového charakteru obvyklá a která je standardní, maximalizuje efektivitu výběru, minimalizuje administrativní náklady a maximalizuje procesní práva dotčených subjektů. S ohledem na to, že rozhlasové a televizní poplatky naplňují teoretické vymezení poplatků, jak je pojímá finanční právo, neboť jde o nenávratné, nedobrovolné, ekvivalentní a nesankční peněžité plnění, ukládané na základě zákona, spravované osobou veřejného práva, které jsou zároveň veřejnými příjmy veřejných rozpočtů, a to příjmy zpravidla účelovými, řádnými, pravidelnými a plánovanými, mělo by je právo upravovat jako poplatky a měly by být spravovány postupem podle daňového řádu." Toto říká Ministerstvo financí.

Říkala jsem to tady minule, má tam několik zásadních připomínek, které vzneslo v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Mně z nepochopitelného důvodu tyto zásadní připomínky stáhli, aniž by bylo vypořádáno, a ptala jsem se, kdo na ně zaklekl a proč je stáhli, protože oni jsou ve svých názorech konzistentní. Poplatek se rovná daň (Předsedající: Čas.), má to jít podle daňového řádu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan poslanec Lacina je další, kdo se přihlásil. Potom tady máme pořadí poslanců: pan Petr Letocha, pan Patrik Nacher, pan Martin Baxa a Ondřej Babka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji za slovo. Jenom stručnou reakci na pana poslance Babku, měli jsme na tu debatu ve třetím čtení šest dní, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Šest dní mi přijde poměrně dost. Že jste si to rozložili tímhletím způsobem v rámci vlastní strany... Víte, on náš pan předseda Rakušan taky je schopen mluvit několik hodin v kuse, tuhletu dovednost má rovněž, akorát že jeho věty mají podmět, přísudek, začátek, konec, jsou pronášeny v tom samém jazyce a dávají smysl.

Potom bych ještě rád zareagoval na pana poslance Berkovce, který tady jmenoval pana právníka Le Bret, který nás skutečně navštívil minulý týden na semináři, který pořádal pan poslanec Nacher, ale já chci upozornit, že to není žádný odborník z Evropské komise. To je právní zástupce té strany, která dává podnět k té Evropské komisi.

My tušíme, kdo dává ten podnět. Nakonec myslím, že se to projevilo i na mém zrušeném pozvání do dnešní debaty původně s panem Babkou. Je mi to velmi líto, ale můžeme ji třeba dokončit v zákulisí. Já u toho kamery úplně nezbytně nepotřebuju.

Tak jsem ještě chtěl říct, pan Le Bret není odborník z Evropské komise, je to právník žalující strany.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji a prosím, abyste se oslovovali mým prostřednictvím.

Další, kdo je tady na řadě, pan poslanec Letocha. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Letocha: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, je pravda, že většinu mé faktické poznámky už vzal můj předřečník Honza Lacina, nicméně já se chci možná zeptat.

Vy si tady stěžujete - myslím tím teď pana kolegu Babku, vaším prostřednictvím - že jsme vám uzurpovali nějaký čas na tuhle debatu. Chtěl jsem také připomenout, že jsme tady pět dní seděli a poslouchali plamenné projevy ještě předtím, než jsme se dostali k otevření bodu. Možná se ptám, jestli jste třeba i řešili, jestli se o tom poslanci chtějí bavit u vás nebo nechtějí se o tom u vás bavit, protože pokud opravdu diskutovat chcete - a já vnímám, že po tento den a den předcházející, který jsme tomuto věnovali, tak ta diskuse tady byla - tak proč jste těch pět dnů zdržovali tím, že jste neotevřeli ten bod? Vždyť jsme si to tady opravdu všechno mohli poctivě říct a určitě bychom toho probrali víc než za ty dva dny prostřednictvím faktických poznámek, byť i přesto vidíme, že i v rámci těch dvou minut, v rámci faktické poznámky, jsme schopni se postupně dobírat k určitým tématům a k nějaké diskusi. Je to určitě lepší, než když tady někdo mluví před otevřením bodu hodiny, byť se to kolikrát lehce dotýká tohoto tématu, ale většinou vůbec, takže spíš je to jako otázka na vás, proč jsme ten čas nevyužili pro debatu? Je to škoda, nás to mrzí a škoda, že se tímto vyobstruovalo x dalších... nebo posun dalších zákonů, to znamená, třetího čtení, na které jsou středy a pátky nějakým způsobem vyčleněny v tuto dobu. Já věřím, že dneska se už k tomu za chviličku dostaneme, ale také mě mrzí, že jsme neměli možnost se o tom pobavit více a že jsme těch pět dnů jednoduše tady byli v tu chvíli zbytečně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli své dvě minuty využije pan kolega Patrik Nacher na svou faktickou poznámku a poté kolegové od B v tomto pořadí: Baxa, Babka, Berkovec, Brož. Prosím, pane kolego. (Smích v sále.)

 

Poslanec Patrik Nacher: Ano, tak to bude krásné ukončení dnešního bodu, protože ve 12 hlasujeme. Tak aby to nebyl pak nakonec den blbec, když je to taky od B. (Smích z lavic hnutí ANO.)

No, ale já nejdřív... reakce na kolegu Lacinu, on si tady stěžuje, že ho někam nepozvali nebo že tam někdo měl... že měli dva podobný názor. Tak, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, já tahleta oslabení nebo přesilovky, jak chcete, zažívám v České televizi dnes a denně a nestěžuju si tady na to, jo, dnes a denně. Moji kolegové taky. Klidně vám dám monitoring tisku. Já jsem třeba včera měl být taky v Primě, místo toho jsem měl projev, takže se to zrušilo, to se prostě někdy stane, ale že bych šel sem na mikrofon a stěžoval si, to by mě tedy nenapadlo. Mám pocit, že zrovna my dva jsme se o téhleté mediální legislativě v televizi bavili.

Pokud jde o tu definici, no, to si myslím, že je úplné nepochopení tady, srovnávat to s kolejemi, s vlakem a podobně. Ta situace se prostě za těch třicet pět let změnila a je namístě se pobavit o tom, jaká je poptávka společnosti, co od veřejnoprávních médií chceme. To je přece ten základní úkol, protože ta poptávka je úplně jiná než v roce 1991, kdy tady spousta možností nebyla. Z toho teprve bude vycházet nějaká finanční náročnost.

Vy u věcí - to je neuvěřitelné - u kterých se vám hodí, tak argumentujete, že se něco deset let, pět let, patnáct let nezměnilo, a tam, kde se vám to nehodí, tak řeknete: To klidně může zůstat věčně, protože to je v pohodě, protože to je dobře napsané. Ne, to prostě jsou za mě spojené nádoby a vy se tomu bráníte jenom proto, že spěcháte a tohleto by vás zdržovalo, to je jediný důvod. Možná by se třeba zjistilo, že definice nebo redefinice by úplně změnila pohled na to, co se očekává od veřejnoprávních médií v roce 2025. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času.

Jinak, vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím o klid, poněvadž tady máme před sebou faktickou poznámku pana ministra Martina Baxy, kterého ale v tuto chvíli tady nevidím, tím pádem poprosím pana kolegu Ondřeje Babku, který má další dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Já si dovolím ještě předtím, než přijdu k nějaké formalitě, tak reagovat na kolegu Lacinu vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Mně to přijde úplně neuvěřitelné. On tady říká, že šest dní jsme o tom debatovali. Nemáte pravdu. Jsme... Ty dny, na kterých to bylo na programu, tak se debatovalo o programu, o nějaké změně programu, nikoli o této věci samotné, o té opravdu jednáme pár hodin. Vy jste tady řekl, že šest dní vám přijde dost, takže od této chvíle se budeme řídit tím, že pan kolega Lacina přijde, mávne a v tu chvíli končíme? Nebo jak si to máme vysvětlit? My tady na té věci, na které prostě není shoda, na které bychom mohli debatovat, mohli bychom se navzájem přesvědčovat, tak jste opět - a myslím, že to je snad už potřinácté v tomto volebním období - určili pevný čas hlasování a mě to mrzí.

Teď prosím ještě přejdu k formální věci, ke svému pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem hlasovacím E7. Já si dovolím načíst legislativně technickou poznámku tak, aby případně účinnost byla hlasovatelná, tedy v části páté čl. VIII zní: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2025 s výjimkou části třetí čl. V bodů 19 a 21 a části páté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026." Toť tedy legislativně technická, doufám, že tím pádem je hlasovatelný.

Opět se odkážu na debatu, kterou tady zmiňovala i kolegyně Peštová. Myslím si, že by bylo zrovna u tohoto poplatkového zákona vhodné, aby vešel v účinnost opravdu od poloviny roku, nikoli tak, jak to navrhujete, dnem účinnosti, vyhlášení ve Sbírce zákonů. Ti lidi budou muset měnit platební příkazy, budou jim chodit Sipa a tak dále a opravdu (Předsedající: Čas.) není vhodné, aby to nebylo od 1. července. Děkuji. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu poslanci Babkovi. Poprosím pana poslance Berkovce, který má další faktickou poznámku.

Ještě jednou požádám o klid, vážené kolegyně, vážení kolegové. Děkuji.

Prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, pane místopředsedo. Já si dovolím reagovat na váženého kolegu pana poslance Lacinu. Já jsem neřekl, že právník pan Benoît Le Bret je zástupce Evropské komise. Já jsem řekl, že podepsal dopis, který upozorňuje na oznamovací povinnost Evropské komise podle směrnice EU 2015/1535, a že ke stejnému závěru dospěla i Legislativní rada vlády, oddělení informací pro kompatibilitu s Evropskou unií, 3. července 2024, což považuju za poměrně zásadní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji za dodržení času. V tuto chvíli s faktickou poznámkou pan kolega Brož. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím reagovat na kolegy Lacinu a Letochu. Já jsem vůbec ani vystupovat teď nechtěl, ale to mě nadzvedlo. Takže jeden řekne, že mluvíme tady pět dnů, takže je to naprosto dostačující. Aha, takže kde je určené, že co nám stačí na projednávání čeho? Nějaký váš názor?

Na druhou stranu kolega Letocha řekne, že by o tom chtěl mluvit, že by to bylo prima ještě víc, ale že za to můžeme my jako opozice. My jako opozice jsme rozhodně nehlasovali utnutí debaty, kde vidím, že je přihlášeno 34 lidí - sám jsem tam přihlášený, nedostal jsem se ke slovu - takže neříkejte, že zase za to může opozice. To je vaše věčná mantra. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Hezké stále ještě dopoledne, vážené kolegyně, kolegové.

Nyní tedy s faktickou poznámkou je ještě přihlášen pan poslanec Lacina, což bychom ještě mohli stihnout. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji. Já ještě zopakuju, protože se mezitím zaplnilo plénum. Já jsem říkal, že i náš pan předseda Rakušan je schopen mluvit několik hodin v kuse, ale že jeho věty mají začátek, konec, podmět a přísudek, jsou pronášeny v jednom jazyce a dávají smysl. Když potřebuju, abych se dostal ke slovu, tak požádám našeho pana předsedu, aby nemluvil čtyři hodiny, ale aby mi tam nechal ještě trochu místa k tomu, abych se mohl vyjádřit já. Já jsem pouze říkal, že jsme na to měli řadu dní v třetím čtení a že jste je vypotřebovali způsobem, který podle mého názoru nebyl efektivní. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Nyní už bychom se nedostali k dalšímu řečníkovi, tak načtu omluvy: Heller Šimon se od 15 hodin omlouvá z pracovních důvodů, Kolovratník Martin od 15 do 17.30 taktéž z pracovních důvodů.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna stanovila, že hlasování o podaných návrzích a návrhu zákona jako celku proběhne dnes, tedy ve středu 5. března 2025 od 12 hodin, měli bychom nyní hlasovat o ukončení rozpravy.

Neeviduji zájem o odhlášení, ale... Máte zájem o odhlášení? (Z pléna: Ano.) Dobře. Prosím tedy, abyste se znovu přihlásili, protože jsem vás právě všechny odhlásila. Jakmile se počet přihlášených ustálí, tak budeme hlasovat o ukončení rozpravy.

Náhradní kartu číslo 6 bude používat pan ministr Stanjura.

 

Tak počet přihlášených je ustálen, hlasujeme o ukončení rozpravy.

Právě jsem zahájila hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 5. přihlášených je 190 přítomných, pro 101, proti 89. Návrh byl přijat.

 

Ukončuji tedy rozpravu.

Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo? Pane ministře, máte zájem vystoupit závěrečným slovem? Nikoliv. Pane zpravodaji? Ani vy zájem nemáte.

Přikročíme tedy k hlasování o návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko.

Prosím vás tedy o ztišení.

Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já vás poprosím o pozornost, protože ta procedura je trošku komplikovanější.

Na úvod bych chtěl poděkovat všem, kteří se na ní spolupodíleli, samozřejmě pan ministr, pan předseda výboru a zejména naše legislativa.

Tuto proceduru, jak ji za chvíli načtu, jsme schválili na výboru pro mediální záležitosti jednomyslně. Ještě mně dovolte upozornit na to, že v té proceduře... nebo v těch podaných pozměňovacích návrzích bylo několik - já už jsem na to upozorňoval i v rozpravě - které byly zcela totožné. Zmiňuju to tady explicitně, protože je dlouhodobý úzus a v souladu s naší legislativou - a nakonec jak jsme schválili proceduru na výboru - tak ty totožné se následně nehlasují. Vždycky na to upozorňuju, že když jsou zcela stejné, tak už ty další hlasovat nebudeme. V té proceduře je vždycky daný jako ten, který se hlasovat bude, ten, který byl první načten do systému.

K samotné proceduře, já v tuto chvíli... My jsme ji sestavili tak, aby byla po nějakých logických celcích, takže nyní budu vždycky říkat jenom ty základní okruhy. Potom, až budeme hlasovat, tak u každého pozměňovacího návrhu stručně shrnu jeho podstatu. Stejně tak mnohé pozměňovací návrhy byly předloženy řadou předkladatelů. Budu tady z časového hlediska vždy přednášet jen toho, který se v druhém čtení k danému pozměňovacímu návrhu přihlásil.

Výbor tedy doporučil tuto proceduru: Za prvé, návrhy legislativně technických úprav podaných podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Byly předloženy dva návrhy, první pana ministra Baxy, druhý pana kolegy Babky. V tom pořadí, jak byly načteny, tak doporučuju, abychom o nich hlasovali. Bude-li návrh pana ministra Baxy schválen, bude nehlasovatelný návrh kolegy Babky a stejně tak potom i v bodu dvacet procedury jeho návrh E7, který taktéž upravuje účinnost. Pokud nebude schválen, budeme hlasovat o návrhu kolegy Babky. Pokud bude schválen, opět, nebude hlasovatelný jeho pozměňovací návrh E7. Pokud by nebyl ani jeden z těch legislativně technických návrhů schválen, tak potom E7 bude hlasovatelný.

Dalším bodem, který se týká okruhu obchodních sdělení, je bod dva, kdy první budeme hlasovat návrhy A1, A2 a A4 mediálního výboru. Původní předkladatel: kolega Bendl. Budou-li A1, A2 a A4 přijaty, jsou H2.1, H2.2 a H2.4 nehlasovatelné - a tady upozorňuju - jsou totožné. Dál budeme hlasovat A3. Bude-li A3, který je opět výborový, přijat, je H2.3 nehlasovatelný. Nebude-li A3 přijat, budeme hlasovat H2.3, což je návrh - stejně jako ta ostatní áčka - kolegyně Novákové.

Další okruh, který se týká poradního orgánu, bod tři procedury, návrh B1 Jakoba a dalších.

Potom je delší, širší okruh, který se týká poplatků a jejich definice a konstrukce. Toho se týkají následující čtyři body procedury. Bod čtyři, návrh J1. Bude-li J1 na přijat, jsou K3 a G1 nehlasovatelné. Opět upozorňuju, že jsou totožné. Za páté, návrh J2... - Pardon, já jsem zapomněl ty předkladatele. Nebo táži se, jestli musím teď uvádět? Možná, jestli budete souhlasit, nebudu, až potom při tom hlasování. (Souhlas z pléna.) Děkuju. - Za páté, návrh J2. Bude-li J2 přijat, jsou C2, F1.1 až F1.3 a J3 varianta I nehlasovatelné. Nebude-li J2 přijat, (budeme) hlasovat C2. Bude-li C2 přijat, je J3 varianta I nehlasovatelný. Nebude-li C2 přijat, (budeme) hlasovat J3 varianta I. Nebude-li J2 přijat, (budeme) hlasovat F1.1 až F1.3. Za šesté, J3 varianta II, bude-li J3 varianta II přijat, je B2 nehlasovatelný. Nebude-li J3 varianta II přijat, (budeme) hlasovat B2. Za sedmé, pozměňovací návrh M.

Dalším okruhem je kontrola NKÚ, to je bod osm, C1. Bude-li C1 přijat, je K5 nehlasovatelný. Opět upozorňuju, je totožný.

Další okruh, takzvaný opt-out, bod devět, pozměňovací návrh C3.

Další okruh, úprava - influenceři, bod deset, pozměňovací návrh D1.

Další okruh, fond kultury, bod jedenáct, pozměňovací návrh D2.

Dalšímu okruhu se věnují tři následující body procedury a to je okruh memorand, dvanáctý bod je návrh D3. Bude-li D3 přijat, je G3 nehlasovatelný. Nebude-li D3 přijat, (budeme) hlasovat G3. Za třinácté, pozměňovací návrh E4. Za čtrnácté pozměňovací návrh E5.

Další bod, patnáctý, se věnuje definici postupu proti dezinformacím, pozměňovací návrh E1. Bude-li E1 přijat, jsou F2 a K1 nehlasovatelné. Z těchto dvou K1 je totožný. Nebude-li E1 přijat, (budeme) hlasovat F2.

Šestnáctý bod řeší výši poplatku, tady je pozměňovací návrh K4. Bude-li K4 přijat, jsou E2, K2 a O nehlasovatelné. Nebude-li K4 přijat, (budeme) hlasovat E2. Bude-li E2 přijat, je K2 nehlasovatelný. Pozor, je opět totožný. Následně (budeme) hlasovat pozměňovací návrh O.

Bod sedmnáct se týká kodexu a je to pozměňovací návrh E3.

Další okruh je vysílání a tvorba v zahraničí, bod 18 procedury, pozměňovací návrh F3.

Další bod řeší zpřístupnění vysílání postiženým a obchodní sdělení, je to bod 19, pozměňovací návrhy J4.1 až J4.4. Bude-li J4.1 až J4.4 přijat, je N1 nehlasovatelný. Bude-li J4.1 až J4.4 přijat, (budeme) hlasovat N2 a N3. Nebude-li J4.1 a J4.4 přijat, (budeme) hlasovat N.

Dostáváme se k pozměňovacím návrhům, které se týkají účinnosti, bod dvacet. Tady je v zásadě teoreticky hlasovatelný jenom návrh E7, který jsem již zmiňoval, a to pouze v případě, že nebude přijat ani jeden z legislativně technických návrhů na úvod našeho hlasování. Ostatní návrhy jsou nehlasovatelné.

Bod dvacet jedna, to je okruh střetu zájmů, pozměňovací návrh G2.

Následně okruh vymezující objektivitu, bod dvacet dva procedury, pozměňovací návrh H1.

Konečně bod dvacet tři, což je okruh využití výnosu ze sponzoringu, pozměňovací návrh L. Bude-li L přijat, je I nehlasovatelný. Nebude-li L přijat, (budeme) hlasovat I1 a I2, I3 je nehlasovatelný, protože odkazuje na paragraf zákona, který ten paragraf neobsahuje.

Konečně bod dvacet čtyři procedury je hlasování o návrhu zákona jako celku.

Ale tím ještě nejsme hotovi, protože padly i návrhy doprovodných usnesení. První z nich je pana kolegy Tomia Okamury, to bude bod dvacet pět procedury, (bod) dvacet šest je návrh doprovodného usnesení kolegy Nachera.

Dovolím si ještě upozornit, že v rámci přednostních práv načetl pan poslanec Babiš doprovodné usnesení, které se ale věcně vůbec netýká tohoto bodu. Bylo to v době, kdy jsme tady projednávali závěrečnou zprávu o té tragické střelbě na Filozofické fakultě. Tohoto bodu se to netýká, takže musím i po poradě s legislativou v souladu s § 63 odst. 1, kde... Dovolím (si) ocitovat, že "poslanec může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy, mají se vztahovat k určené věci projednávaného bodu". Konstatuji i po poradě s legislativou, že to doprovodné usnesení není hlasovatelné.

Tak tolik je návrh procedury, jak jsme ho schválili na výboru pro mediální záležitosti, a pokud nebudou protinávrhy, tak poprosím, abychom tu proceduru schválili.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane zpravodaji. Jedná se o mimořádně složitou proceduru, proto určitě budeme hlasovat o ní, ale nejdříve je zájem někoho o jinou proceduru, návrh proti procedury? Nikoho nevidím, že by se hlásil.

 

Proto tuto proceduru, tak jak byla panem zpravodajem načtena, dávám nyní hlasovat.

Zahájila jsem hlasování o proceduře. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V 6. hlasování je přihlášených 191 přítomných, pro 185, proti nikdo. (Hluk v sále.) Proceduru jsme si schválili, a proto budeme podle ní postupovat.

 

Já vás poprosím, abyste se ztišili, protože přece jenom i pro pana zpravodaje nebude snadné se orientovat. Věřím, že to zvládne samozřejmě, ale je to opravdu velmi složitá procedura, tak pojďme (Zpravodaj: Tak.) vydržet v tichosti větší.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, děkuju za schválení procedury a budeme podle ní postupovat.

Jako první bod jsou legislativně technické úpravy, byly načteny dvě. První pana ministra Baxy, který upravuje účinnost, a to následovně: "Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení s výjimkou části čtvrté čl. 7 bodů 1 až 5 a bodu 7, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2025, a části třetí čl. 5 bodů 19 a 21 a části páté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026." Pokud bude tento návrh přijat, je návrh legislativně technický kolegy Babky nehlasovatelný a stejně tak bude nehlasovatelný návrh E7 v bodu dvacet procedury.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Jedná se legtech, takže se neptám na stanoviska.

Rovnou zahajuji hlasování. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V 7. hlasování přihlášených je 191 přítomných, pro 102, proti 89. Návrh byl přijat. Prosím.

 

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Proto konstatuji, že legislativně technický návrh kolegy Babky a stejně tak jeho pozměňovací návrh E7 jsou nehlasovatelné.

Nyní se dostáváme k bodu dva a budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích A1, A2 a A4. Předkladatelem: výbor pro mediální záležitosti, původně kolega Bendl. Týká se úpravy obchodních sdělení na internetu a prostřednictvím aplikací České televize a limitů sponzorských vzkazů na ČT1. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 8 je přihlášených 191 přítomných, pro 164, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Konstatuju, že pozměňovací návrhy kolegyně Novákové a dalších, H2.1, H2.2, H2.4, byly totožné, tudíž jsou nehlasovatelné.

Nyní budeme hlasovat o návrhu A3, který je návrh výboru pro mediální záležitosti, opět původně kolegy Bendl. Bude-li A3 přijat, je H2.3 nehlasovatelný. Týká se úpravy obchodních sdělení na internetu a prostřednictvím aplikací Českého rozhlasu. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 9 je přihlášených 191 přítomných, pro 69, proti 94. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Protože byl tento návrh zamítnut, tak budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu H2.3 kolegyně Novákové a dalších. Týká se taktéž úpravy obchodních sdělení na internetu a prostřednictvím aplikací Českého rozhlasu. Došlo tady k upřesnění jednotlivých podmínek. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V 10. hlasování přihlášených 191 přítomných, pro 172, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B1. Předkladatelem jsem já a další kolegové. Týká se zrušení poradního orgánu Rady pro zavádění nové významné služby. Stanovisko výboru je bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V 11. hlasování přihlášených 191 přítomných, pro 102, proti 89. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Následující pozměňovací návrhy se budou týkat poplatků, jejich definice a konstrukce. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu J1 kolegy Nachera a dalších. Jedná se o zrušení povinnosti platit poplatky z chytrých telefonů a počítačů. Upozorňuju, že návrh K3 kolegyně Lesenské a dalších a návrh G1 kolegyně Kocmanové a dalších jsou totožné. Platí to, co jsme si schválili v průběhu procedury, ale nyní budeme tedy hlasovat J1 kolegy Nachera a dalších. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V 12. hlasování je přihlášených 191 přítomných, pro 92, proti 93. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Konstatuji ještě jednou, že K3 a G1 jsou nehlasovatelné, protože byly zcela totožné jako návrh, který jsme teď hlasovali.

Nyní budeme hlasovat J2 kolegy Nachera a dalších, který se týká zrušení placení poplatků u právnických osob a fyzických osob podnikatelů podle počtu zaměstnanců. Bude-li přijat, jsou C2, F1.1 až F1.3 a J3 varianta I nehlasovatelné. Výbor: opět bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko pana předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 13 je přihlášených 191 přítomných, pro 93, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Protože návrh nebyl přijat, budeme hlasovat C2, což je návrh kolegy Nováka. Jedná se o zrušení povinnosti platit poplatky podnikajícími fyzickými a právnickými osobami. Bude-li přijat, je J3 varianta I nehlasovatelný. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V 14. hlasování přihlášených je 191 přítomných, pro 89, proti 92. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní, protože nebyl přijat, tak budeme hlasovat návrh J3 varianta I kolegy Nachera a dalších. Ten se týká toho, že by poplatkové povinnosti podléhaly pouze podnikající právnické a fyzické osoby. Nebude-li přijat, tak potom budeme hlasovat ještě ten zbývající F1.1 až F1.3. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V 15. hlasování přihlášených 191, pro 93, proti 95. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Protože nebyl přijat, budeme tedy hlasovat pozměňovací návrh F1.1 až F1.3 kolegy Laciny a dalších. Ten se týká technické úpravy oprávnění České televize a Českého rozhlasu požádat Českou správu sociálního zabezpečení o údaje o plátcích. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V 16. hlasování přihlášených 191 přítomných, pro 98, proti 93. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní se dostáváme k bodu šest naší procedury, a to k pozměňovacímu návrhu J3 varianta II kolegy Nachera a dalších. Jedná se o vyjmenování konkrétních typů činností a druhů právnických osob, které nepodléhají poplatkové povinnosti. Je to takový širší výčet. Bude-li tento návrh přijat, je B2 nehlasovatelný. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášených je 191, pro 93, proti 95. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Protože nebyl přijat, budeme hlasovat návrh B2, předkladatel Jakob a další. Jedná se o osvobození od povinnosti platit poplatky spolky a zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 procent osob se zdravotním postižením. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám, kdo je pro? Kdo je proti?

V 18. hlasování je přihlášených 191 přítomných, pro 191, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Dostáváme se k pozměňovacímu návrhu pod písmenem M kolegy Berkovce a dalších. Jedná se o osvobození od povinnosti platit poplatky vyjmenovaných fyzických osob. Jedná se o důchodce, osoby se zdravotním postižením či nezaopatřené děti. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášených 191 přítomných, pro 89, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Dostáváme se k bodu osm procedury, pozměňovací návrh C1 kolegy Nováka a dalších. Jedná se o zmocnění pro Nejvyšší kontrolní úřad provádět kontroly hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Upozorňuji opět na to, že pozměňovací návrh K5 kolegyně Lesenské a dalších je zcela totožný. K tomu pozměňovacímu návrhu C1 opět výbor nezaujal stanovisko.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko pana předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V 20. hlasování přítomných přihlášených 191, pro 94, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Opět si dovolím konstatovat, že pozměňovací návrh K5 je nehlasovatelný, protože byl zcela totožný s tím, který jsme právě hlasovali.

Dostáváme se k pozměňovacímu návrhu C3 kolegy Nováka. Jedná se o opt-out prohlášením poplatníka. Výbor: opět bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti

Ve 21. hlasování přihlášených 191 přítomných, pro 87, proti 99. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Dostáváme se k pozměňovacímu návrhu D1, který předkládá pan ministr Baxa. Tímto pozměňovacím návrhem se ruší povinnost, oznamovat Radě pro rozhlasové a televizní vysílání poskytovatele audiovizuálního díla na vyžádání. Jde o tu záležitost, zjednodušeně, influencerů. Výbor dal stanovisko doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášených je 191 přítomných, pro 189, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak, dostáváme se k pozměňovacímu návrhu D2 opět pana ministra Baxy. Jedná se o úpravu odměn členů rady Státního fondu kultury a další organizační záležitosti fondu. Výborové stanovisko je bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko pana předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášených 191 přítomných, pro 102, proti 88. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Další tři body procedury se týkají oblasti memorand. První z nich je návrh D3 opět pana ministra kultury. Doplňuje se povinnost veřejné konzultace před schvalováním memorand. Bude-li D3 přijat, je G3 nehlasovatelný. Opět výbor nepřijal žádné stanovisko.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 24. přihlášených 191, pro 72, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Protože návrh nebyl přijat, budeme hlasovat návrh G3 kolegyně Kocmanové a dalších. Jedná se o zrušení podpisu ministra kultury u memorand. Stanovisko výboru: nedoporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Omlouvám se, E4?) G3. (Zpravodaj: G3.) (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, přihlášených je 191 přítomných, pro 5, proti 183. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Dostáváme se k pozměňovacímu návrhu E4 kolegy Babky a dalších. Jedná se o zavedení podmínky schválení memorand Poslaneckou sněmovnou. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V 26. hlasování je přihlášených 191 přítomných, pro 89, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh E5 kolegy Babky a dalších. Jedná se o upřesnění obsahu memorand. Výbor nepřijal stanovisko.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášených 191 přítomných, pro 88, proti 102. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak, dostáváme se k bodu patnáct procedury, konkrétně k pozměňovacímu návrhu E1 kolegy Babky a dalších. Jedná se o zrušení nové povinnosti České televize a Českého rozhlasu přispívat k postupu proti dezinformacím. Bude-li E1 přijat, jsou F2, což je návrh kolegy Laciny, a K1, návrh kolegyně Lesenské, nehlasovatelné. Ten K1 je zcela totožný s tím E1, který budeme nyní hlasovat. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, přihlášených 191 přítomných, pro 88, proti 100. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Dovolím si konstatovat, že K1 je nehlasovatelný, protože je zcela totožný jako ten, který jsme zrovna hlasovali, proto přistoupíme k hlasování o návrhu F2 kolegy Laciny a dalších. Jedná se o nahrazení nové povinnosti České televize a Českého rozhlasu přispívat k postupu proti dezinformacím přispíváním k mediální gramotnosti. Stanovisko výboru: doporučující. (Hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, ale poprosím o ztišení levé části sálu.

 

Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášených je 190 přítomných, pro 185, proti 2. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak, teď se dostáváme k bodu, který se bude týkat výše poplatků. Máme tady všechny možné varianty. První budeme hlasovat o návrhu K4 kolegyně Lesenské a dalších. Jedná se o zrušení navrhovaného navýšení poplatků i jejich indexace. Bude-li přijat, jsou E2, K2 a O nehlasovatelné. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

30. hlasování, přihlášených 191, pro 89, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Protože byl zamítnut, budeme hlasovat E2 kolegy Babky a dalších. Jedná se o zrušení navrhované indexace poplatků. Bude-li E2 schválen, je K2 nehlasovatelný, protože je totožný, opět upozorňuju, je totožný. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášených je 191 přítomných, pro 89, proti 97. Zamítnuto. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Konstatuji, že K2, pozměňovací návrh kolegyně Lesenské a dalších, je nehlasovatelný právě proto, že byl zcela totožný s tím, který jsme právě hlasovali, proto nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu O paní kolegyně Schillerové a dalších. Jedná se o zrušení navrhovaného navýšení poplatků. Výbor nepřijal stanovisko.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přihlášených je 191 přítomných, pro 89, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Dostáváme se k pozměňovacímu návrhu E3 pana kolegy Babky a dalších. Jedná se o navrácení zrušovaných ustanovení o tom, že porušení kodexů České televize a Českého rozhlasu je porušením pracovní kázně. Stanovisko výboru:doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přihlášených 190 přítomných, pro 185, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh F3 kolegy Laciny a dalších. Umožňuje České televizi podílet se na audiovizuální tvorbě v zahraničí, včetně její propagace. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášených je 191 přítomných, pro 104, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak, dostáváme se k bodu devatenáct procedury a nyní budeme hlasovat pozměňovací návrhy J4.1 až J4.4 předkladatelů kolegy Nachera a pana ministra Baxy. Jedná se o zpřesnění úpravy zpřístupnění televizních pořadů pro osoby se sluchovým a zdravotním postižením. Bude-li přijat, je N1 nehlasovatelný. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 35. přihlášených 191 přítomných, pro 190, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Konstatuji tedy, že ta část N1 je nehlasovatelná. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích N2 a N3 kolegy Bendla a dalších, omezení možnosti zařazovat obchodní sdělení do celoplošných i místních programů Českého rozhlasu. Výbor nepřijal stanovisko.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas).

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

36. hlasování, přihlášených 191, pro 153, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní se dostáváme k bodu dvacet procedury, který se týkal účinnosti, ale protože jsme schválili legislativně technickou úpravu pana ministra Baxy, tak žádný z těch návrhů není hlasovatelný.

Proto se dostáváme k bodu dvacet jedna procedury. To je pozměňovací návrh G2 kolegyně Kocmanové a dalších. Jedná se o doplnění zákona o střetu zájmů, výčet veřejných funkcionářů se rozšiřuje o členy rady. Stanovisko výboru: nedoporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přihlášených je 191 přítomných, pro 5, proti 180. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh H1 kolegyně Novákové. Jedná se o doplnění povinnosti, aby zpravodajské a politicko-publicistické pořady České televize v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání dbaly zásad objektivity a vyváženosti. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, přihlášených je 191 přítomných, pro 189, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní se dostáváme k pozměňovacímu návrhu L kolegy Brože a dalších. Jedná se o zrušení navrhované úpravy, aby Česká televize převáděla čtvrtinu výnosu ze sponzoringu Státnímu fondu kultury. Bude-li L přijat, je I nehlasovatelný. I je kolegy Richtera. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášených 191 přítomných, pro 88, proti 97. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrhy I1 a I2. Konstatuji, že - ještě jednou - I3 je nehlasovatelný, protože upravuje paragraf, který daný zákon neobsahuje, takže jen I1 a I2 kolegy Richtera. Jedná se o převod poloviny výnosu z reklam na ČT sport a čtvrtiny výnosu ze sponzoringu na Národní sportovní agenturu. Výbor nezaujal stanovisko.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, přihlášených 191 přítomných, pro 89, proti 99. Návrh byl zamítnut.

Tímto jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy. Je tomu tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Jan Jakob: Je to přesně tak. (Předsedající: Tak...) Poprosím vás, paní předsedkyně, abyste dala hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. O všech návrzích tedy bylo hlasováno a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, (a) zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 738, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V 41. hlasování přihlášených 189 přítomných, pro 100, proti 88. Návrh byl přijat. (Poslankyně Schillerová žádá o kontrolu hlasování.)

 

Bude kontrola hlasování, ano. (O slovo se hlásí poslankyně Adámková.) Paní poslankyně, k hlasování? (Poslankyně Adámková: Ano.) Prosím.

Pane zpravodaji, prosím, abyste umožnil...

Paní poslankyně Adámková, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Ještě se mi to nestalo, ale přestože jsem hlasovala proti, mám na sjetině pro a zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano. Moc jsem vás neslyšela, ale zpochybňujete, to jsem slyšela, takže budeme hlasovat o námitce proti hlasování.

Zahájila jsem hlasování o námitce. Kdo jste pro? Kdo je proti?

42. hlasování, přihlášeno 191 přítomných, pro 187, proti 2. Námitka byla přijata.

 

Budeme tedy opakovat předchozí hlasování o návrhu zákona jako celku. Pokud nenamítáte, už nebudu znova opakovat usnesení. Nikdo nenamítá.

Zahajuji tedy hlasování o návrhu zákona jako celku a předloženém návrhu usnesení. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 43. přihlášených 189 přítomných, pro 99, proti 89. Návrh byl přijat.

 

Nyní bychom tedy měli hlasovat doprovodná usnesení. (Zpravodaj: Ano.) Poprosím pana zpravodaje.

 

Poslanec Jan Jakob: Ano, je to přesně tak. Máme dva návrhy doprovodných usnesení. První z nich je návrh poslance Tomia Okamury. Předpokládám, že si asi z té dlouhé diskuse nepamatujete návrhy usnesení, tak si je dovolím přečíst.

Návrh kolegy Tomia Okamury, cituji: "Poslanecká sněmovna

(I.) odmítá současnou podobu návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a požaduje předložení konkrétní a transparentní analýzy hospodaření těchto institucí a prokazatelné kroky k efektivnímu využívání stávajících zdrojů;

(II.) Poslanecká sněmovna vyjadřuje nespokojenost s nedostatečnou vyvážeností a objektivitou jejich zpravodajství a aktuální publicistiky;

(III.) Poslanecká sněmovna vyžaduje po vládě České republiky, aby do šesti měsíců od přijetí tohoto usnesení předložila návrh zákona, který:

a) zavede účinnější kontrolní mechanismy hospodaření České televize a Českého rozhlasu,

b) zajistí pravidelné audity těchto institucí prováděné Nejvyšším kontrolním úřadem,

c) přehodnotí model financování médií veřejné služby tak, aby odpovídal principům transparentnosti a odpovědnosti vůči občanům České republiky."

Výbor nepřijal stanovisko.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan předseda Okamura chce ještě upřesnit.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já bych chtěl navrhnout oddělené hlasování o jednotlivých bodech. Navíc v tom bodě III máme a, b, c, jestli by šlo hlasovat i a, b, c, protože tam třeba v jednom bodě jsou ty audity, to áčko jsou třeba kontrolní mechanismy hospodaření, tak aby se potom nikdo nemohl vymlouvat, že to bylo jako celek a něco mu tam vadilo, aby bylo zcela jasné, kdo má jaký názor na kontrolu efektivity a hospodaření České televize. Takže I, II, III a ještě v rámci trojky a, b, c zvlášť, prosím.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobře, pan zpravodaj zaznamenal a provede nás tímto hlasováním.

 

Poslanec Jan Jakob: Dobře, takže na základě žádosti pana předkladatele bychom první hlasovali první část, tedy že "Poslanecká sněmovna odmítá současnou podobu návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků" a tak dál. Nemusím to asi číst celé. (Poslanec Okamura souhlasí.) Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tuto část doprovodného usnesení? Kdo je proti?

V hlasování číslo 44 přihlášených 190 přítomných, pro 89, proti 92. Bylo zamítnuto. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní budeme hlasovat druhou část návrhu kolegy Okamury, a to: "Poslanecká sněmovna vyjadřuje nespokojenost s nedostatečnou vyvážeností a objektivitou jejich zpravodajství a aktuální publicistiky." Míněno Česká televize a Český rozhlas.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 45 přihlášených 191 přítomných, pro 89, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní budeme hlasovat postupně třetí část po jednotlivých bodech. Návětí bude stejné, a to, že "Poslanecká sněmovna vyžaduje po vládě České republiky, aby do šesti měsíců od přijetí tohoto usnesení předložila návrh zákona, který..."

 

Nyní budeme hlasovat áčko: "... zavede účinnější kontrolní mechanismy hospodaření České televize a Českého rozhlasu."

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahájila jsem hlasování o této části usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 46., přihlášených 191 přítomných, pro 93, proti 70. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní budeme hlasovat část B, tedy návrh zákona, který "zajistí pravidelné audity těchto institucí prováděné Nejvyšším kontrolním úřadem".

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 47 přihlášených 191 přítomných, pro 103, proti 7. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní budeme hlasovat část C: návrh zákona, který "přehodnotí model financování médií veřejné služby tak, aby odpovídal principům transparentnosti a odpovědnosti vůči občanům České republiky".

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 48., přihlášených 191 přítomných, pro 89, proti 52. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Tím jsme odhlasovali návrhy kolegy Okamury.

Dostáváme se k návrhu doprovodného usnesení kolegy Nachera, které si opět dovolím ocitovat. Zní následovně, cituji: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vědoma si své odpovědnosti za hospodárné nakládání s veřejnými prostředky s ohledem na význam veřejnoprávního vysílání pro demokratické fungování společnosti a v reakci na aktuální ekonomickou situaci a potřebu dlouhodobě udržitelného financování

I. vyzývá Českou televizi a Český rozhlas, aby

1. předložily Poslanecké sněmovně podrobnou zprávu o svém hospodaření, včetně přehledu o nákladech jednotlivých programů a projektů,

2. přistoupily k analýze možností snížení nákladů při zachování kvality a dostupnosti služeb veřejnoprávního vysílání,

3. zvážily slučování tematických kanálů, které vykazují nízký impakt či dopad, a optimalizovaly strukturu vysílání, zefektivnily využívání moderních technologií, včetně přechodu na digitální platformy tam, kde je to finančně výhodnější;

II. zdůrazňuje, že veřejnoprávní média hrají klíčovou roli v šíření nezávislých informací, vzdělávání a zachování kulturního dědictví, a proto je třeba zajistit jejich fungování efektivním, transparentním a hospodárným způsobem."

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, pan poslanec Nacher také chce navrhnout způsob hlasování.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ano, já bych poprosil, že bychom hlasovali zvlášť, jak je I - jednička zvlášť, dvojka, trojka - a II, takže by byla čtyři hlasování. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan zpravodaj nás tedy provede jednotlivými částmi. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Já nebudu opakovat to celé návětí první - nyní bychom hlasovali první část - tedy "I. vyzývá Českou televizi a Český rozhlas, aby", to bude i pro další dvě hlasování stejné návětí.

 

"... 1. předložily Poslanecké sněmovně podrobnou zprávu o svém hospodaření včetně přehledu o nákladech jednotlivých programů a projektů."

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, přihlášených je 191 přítomných, pro 89, proti 16. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní budeme hlasovat druhou část první části, tedy aby "přistoupily k analýze možnosti snížení nákladů při zachování kvality a dostupnosti služeb veřejnoprávního vysílání".

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahájila jsem hlasování o této části usnesení. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

50. hlasování, přihlášených je 191 přítomných, pro 90, proti 4. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Nyní třetí část, aby "zvážily slučování tematických kanálů, které vykazují nízký impakt či dopad, a optimalizovaly strukturu vysílání, zefektivnily využívání moderních technologií, včetně přechodu na digitální platformy tam, kde je to finančně výhodnější".

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahájila jsem hlasování o této části usnesení. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášených je 191 přítomných, pro 89, proti 7. (Zpravodaj: Tak.) Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Jakob: Konečně - to by mělo být poslední hlasování - část druhá návrhu kolegy Nachera, která zní: "zdůrazňuje, že veřejnoprávní média hrají klíčovou roli v šíření nezávislých informací, vzdělávání a zachování kulturního dědictví, a proto je třeba zajistit jejich fungování efektivním, transparentním a hospodárným způsobem".

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášených je 191 přítomných, pro 94, proti 2. Návrh byl zamítnut.

 

Tímto jsme se vypořádali se všemi částmi doprovodného usnesení pana poslance Nachera a i s celým zákonem jako celkem. Děkuji panu zpravodaji a panu předkladateli.

Hlásí se s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Co říct na závěr? Jste hrobaři České televize a Českého rozhlasu. Právě jste dosáhli přesného opaku toho, co jste zamýšleli. Vestavěná valorizace, kasírování domácností bez televize a rádia, kasírování firem, vysoké pokuty pro každého, kdo se nepodvolí.

Tuhle paseku po vás bude muset jakákoliv nová vláda uklidit a já slibuju, že když to bude naše vláda, tak to bude první věc, kterou po vás uklidíme!

Servilita, nekompetence a arogance, se kterou jste mediální novelu navzdory veřejnému mínění prosadili, se vrátí nejen vám, ale oběma médiím. Jste jako ten sluha, který se snažil tak usilovně zalíbit králi, až mu přeleštil trůn tak, že na něm uklouznul. Myslím, že na Kavčích horách a na Vinohradské mohou pěkně poděkovat. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se hlásí pan předseda Fiala s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Ano, na Kavčích horách se teď tančí, bouchají tam zátky šampaňského, nicméně otázka je, jak to bude do budoucna. Já si pamatuju, když jsem tady stál a mluvili jsme o tom před pěti lety, že Česká televize špatně hospodaří, zprávy o hospodaření České televize se projednávaly čtyři, pět let dozadu, opožděně. Proč asi? Aby to nikdo nevěděl, že se čerpá ten rezervní fond a že tam za chvilku dojdou peníze. My jsme tady říkali, jestli se s tím něco nestane, tak my tady rozhodně nebudeme podporovat zvyšování poplatků. Jak to dopadlo? Dopadlo to jako obvykle, zaplatí to lidi, tak doufám, že vám poděkujou. (Potlesk zleva.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan předseda Michálek, další s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Já jsem velmi rád, že už jsme tento nekonečný maraton zdržování ukončili, a to hlavně z toho jednoduchého důvodu, že aby byly Česká televize a Český rozhlas opravdu nezávislé, tak nemůžou záviset na tom, jestli jim politici schválí nebo neschválí zvýšení poplatků. To je přesně ten stav, který tady několik měsíců trval, takže jsem rád, že tohleto jsme tady ukončili.

Já za sebe musím říct, že jsem byl připraven hlasovat pro valorizaci těch poplatků, které dneska platí, tak jak to bylo v programovém prohlášení vlády, ale vláda zklamala svoje voliče v tom, že nesplnila to, co má v programovém prohlášení. Nezavedla nezávislou kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu, které hospodaří s víc jak deseti miliardami korun.

Naopak tam místo toho zavedla další zdroje, se kterými budou tyto instituce hospodařit. To jsou ty nové poplatky, které budou platit lidi, kteří televizi nemají, mají jenom smartphone, a budou je platit firmy, které televizi nemají. Tak to je zase věc, kterou jsme nemohli podpořit a na které jsme domluveni nebyli.

Stejně tak poslední věc je ta díra, která se zanáší nově do toho zákona, že se zřizuje memorandum, které když nebude uspokojivě schváleno, tak bude mít ministr kultury nové kompetence zasáhnout do odvolání ředitele České televize ultimativně. To já považuji za krok, který naopak jde proti nezávislosti České televize.

Ze všech těchto důvodů klub Pirátů se rozhodl podpořit tuto novelu symbolicky jedním hlasem tak, abychom dali najevo význam, který přikládáme, že podporujeme nezávislost České televize a Českého rozhlasu jako součást demokratických institucí v Česku, ale nemůžeme souhlasit s tou podobou zákona, jak ho upravila vláda v Poslanecké sněmovně a jak zklamala vlastní programové prohlášení a vlastní voliče. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Končím projednávání bodu číslo 1, protože nikdo další se nehlásí.

Přišla ještě omluva, pan poslanec Andrej Babiš se omlouvá od 13.05 z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, páni poslanci, projednali jsme stanovený pořad 129. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím.

Připomínám, že za pět minut budeme pokračovat v přerušené 131. schůzi.

(Schůze skončila v 13.08 hodin.)

Aktualizováno 28. 4. 2025 v 13:06.