(pokračuje Olga Richterová)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 878/ - prvé čtení

Z pověření vlády tento návrh uvede ministr životního prostředí Petr Hladík. A já ho nyní žádám, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, krásné dobré odpoledne. Vláda předkládá Parlamentu novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. První verze tohoto zákona byla schválena už tehdejší Československou národní radou v roce 1992 jako jeden z prvních zákonů Československa.

Tato novela pokrývá tři zásadní témata - ochranu dřevin, druhovou ochranu a vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

V rámci druhové ochrany měníme pravidla, která už se nějakým způsobem trošku přežila. U těch nejohroženějších druhů, jako je například orel královský, zůstane ochrana jedince, ale u méně ohrožených druhů budou chráněny jen biotopy, tedy místa, kde druhy přirozeně žijí, nikoliv jedinci. Já občas říkám, že nebudeme chránit mravence, ale mraveniště. Zamezíme tomu, aby mohl být nález jedince využit k bránění nějakému stavebnímu projektu. Nová pravidla zjednoduší zemědělcům běžné hospodaření na pozemcích, protože již nebudou potřebovat výjimky pro větší druhy, pokud svým hospodařením nezpůsobí ohrožení jejich biotopu nebo místní populace. Zároveň přitom nezapomínáme na větší ochranu opylovačů, kteří jsou pro naši krajinu zásadní.

Druhou změnou je ochrana dřevin, především stromů a stromořadí ve městech. Jedná se o důležitou věc související s adaptací. Přece jenom teploty jsou stále stoupající a stromy a stromořadí ve městech hrají čím dál tím důležitější roli. Stávající princip ochrany dřevin zůstává stejný. Tedy na prvním místě je snaha o zachování stromů a stromořadí, pokud to není možné, potom výsadba stromořadí, pokud to už dál není možné, tak potom stanovení poplatku, který je přímým příjmem obce, která ji využije na údržbu a ochranu stromů, stromořadí, zeleně a zelené infrastruktury jako takové.

Novela je nastavená tak, že se nic nezdrží. Je to vše integrováno do jednotného environmentálního stanoviska, jsou zde dány pevné lhůty tak, aby se stavební řízení nezdržovalo, tedy aby to bylo integrální součástí již schváleného jednotného environmentálního stanoviska. Výjimku mají stavby pro ochranu bezpečnosti, krizového zásobování obyvatel, krizového řízení. Také se tato novela nějakým způsobem netýká soukromých pozemků a soukromých zahrad. Tam zůstává záležitost kácení tak, jak je dnes.

Třetí záležitostí je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Zde by mělo dojít k vyhlášení k 1. lednu příštího roku a se vznikem správy národního parku od poloviny roku tohoto. Příroda Křivoklátska svým rozsahem biotopu je unikátní, zatím není chráněn na úrovni národního parku takovýto druh biotopu. Protože máme čtyři národní parky, toto by byl pátý národní park. Jde především o rozmanitost zdejší krajiny, rozsáhlého vnitrozemského komplexu, převážně listnatého lesa nižších poloh, kde poměrně malé území obývá řada druhů rostlin, živočichů a hub. Celá řada z nich je chráněná, i zvláště chráněné druhy se zde nacházejí.

Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nijak zásadně neovlivní každodenní život místních obyvatel. Území parku je především lesní mimo obce, v rámci národního parku není ani jedna obec, ani jedno trvale obydlené území. Nejedná se zde o žádnou dopravní infrastrukturu, ani v územně plánovacích dokumentacích není v tomto území plánovaná žádná výstavba. 99 procent dotčených pozemků v národním parku jsou ve vlastnictví státu. I nadále bude možné běžně chodit do lesa, sbírat lesní plody, houby jako doposud, naopak se dá očekávat, že vznik parku bude mít pozitivní vliv na regionální ekonomiku a přinese nové příležitosti pro místní podnikatele nejen v oblasti cestovního ruchu.

Hlavní sídlo správy národního parku potom bude v Berouně v budově, kterou bezplatně převedeme díky velké vstřícnosti ze strany Ministerstva zemědělství, jehož budova je aktuálně v majetku státu s právem hospodaření tohoto ministerstva. Strážci Národního parku pak budou sídlit v obcích Zbečno a Křivoklát.

Vznik Národního parku Křivoklátsko může pro obce znamenat snazší přístup k finančním prostředkům jak ze strany Evropské unie, tak z národních programů a dalších dotačních programů. Národní program životního prostředí pravidelně poskytuje podporu obcím, v jejichž katastrech je národní park, a to s alokací 150 milionů korun.

Dojde také k posílení pravomocí obcí při schvalování koncepčních dokumentů. Jedná se o změnu, jakým způsobem budou jednat rady národních parků. Tato změna není jenom v souvislosti s Národním parkem Křivoklátsko, ale principiálně se dotýká změny jednání a fungování rad všech národních parků na území České republiky.

Součástí novely je také po dohodě s Ministerstvem vnitra novela zákona o požární ochraně, která zakládá konkrétní povinnosti pro správy národních parků v rámci protipožární ochrany, zejména pak povinnost zajistit protipožární předěly, zajistit zdroje vody pro hašení a zpracovávat dokumentaci zdolávání lesních požárů. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi a nyní požádám paní zpravodajku pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Jana Krutáková, aby se ujala slova. Prosím.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Tak děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás krátce seznámila se zpravodajskou zprávou. Vláda předložila tuto novelu zákona o ochraně přírody a krajiny na základě plánu legislativních prací pro rok 2024. Byla schválena na zasedání vlády dne 4. prosince, přičemž Legislativní rada vlády k ní vydala kladné stanovisko. Do Poslanecké sněmovny byl návrh postoupen 9. prosince. Jak už zmínil pan ministr, vládní novela zákona upravuje tři oblasti, což je ochrana dřevin, druhová ochrana živočichů i rostlin a problematika národních parků včetně vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

V oblasti ochrany dřevin jsou zásadní změny spojené se změnou klimatu, kdy je dle předkladatele nutné dostatečně chránit dřeviny, které rostou mimo les. Důraz je kladen na stromy rostoucí v obcích a městech. Novela zákona přináší pojem společensko-ekologická funkce dřevin, který právě akcentuje schopnost dřevin zmírňovat dopady změny klimatu. Upraveny jsou rovněž kompenzace za kácení stromů, zejména z důvodu výstavby.

Změny v oblasti druhové ochrany jsou pak postavené především na ochraně prostředí a biotopů a na větší možnosti uplatnění nástrojů aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy. Jsou navrženy změny v oblasti zvláštní druhové ochrany, kde je navržena úprava kategorizace chráněných druhů kategorie jedna, dvě a tři. V rámci obecné ochrany zahrnují úpravy také doplnění ochrany opylovačů a regulaci nežádoucích dopadů světelného znečištění ve vazbě na venkovní osvětlení, které negativně ovlivňuje přirozené biorytmy rostlin, živočichů i lidí. Navrhovány jsou změny v oblasti provozování záchranných stanic.

Novela dále obsahuje i úpravu ustanovení týkajících se národních parků. Jednak je to návrh na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a dále je to řešení účasti zástupců samospráv ve správních radách národních parků a rozšíření pravomoci správ národních parků.

Požár v Národním parku České Švýcarsko a jeho dopady vyvolal i potřeby novely zákona o požární ochraně. Návrh tedy obsahuje novelu vybraných částí zákona o požární ochraně s přímou vazbou na území národních parků.

Tolik tedy za mě zpravodajská zpráva k předloženému tisku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které máme celou řadu přihlášených. Jako první vystoupí paní poslankyně Klára Kocmanová, připraví se paní poslankyně Eva Fialová. Jenom načtu omluvu. Omlouvá se pan ministr Marian Jurečka od 13.50 hodin z důvodu zahraniční cesty. (Poslankyně Maříková žádá o slovo se stanoviskem klubu SPD.)

A já tady mám avizovanou paní poslankyni Karlu Maříkovou se stanoviskem klubu SPD, jenom to nebylo avizováno jako rovnou přihláška. Jako první samozřejmě můžete vystoupit, protože není nikdo jiný s přednostním právem. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod mi za klub poslanců SPD dovolte sdělit, že budeme navrhovat vrátit tento sněmovní tisk předkladateli k dopracování.

Vládní návrh zákona o ochraně přírody a krajiny totiž kromě nesporných a důležitých a potřebných změn, jako je ochrana stromů ve městech či druhová ochrana rostlin a zvířat, obsahuje i pro nás zcela nepřijatelný návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko. A nejde jen o věcné a obsahové námitky, ale i o zásadní právní pochybnosti o čistotě a kvalitě legislativního procesu u tohoto sněmovního tisku. Nemáme zásadnější problém s obsahem částí A návrhu, která se týká ochrany dřevin a nové výsadby, ani s částí B, která se věnuje posílení druhové ochrany ohrožených rostlinných a živočišných druhů.

Ale s čím problém máme, a to zásadní, je ta část novely, která se týká zřízení Národního parku Křivoklátsko. Vláda Petra Fialy v rozporu s názory naprosté většiny místních občanů a obecních samospráv prosazuje na části území okresu Rakovník a Beroun zřízení Národního parku Křivoklátsko. Je to projev absolutní mocenské arogance a centralismu Fialovy vlády a všech vládních politických stran, které se často a velmi nepravidelně označují za subjekty příznivě nakloněné obcím a místním samosprávám. Pravý opak je pravdou. Aneb opět platí ono biblické "po ovoci poznáte je". Na Křivoklátsku nyní existuje chráněná krajinná oblast, kterou se snaží zelená ochranářská lobby již více než deset let povýšit na národní park. Všechny dosavadní vlády i reprezentace Středočeského kraje tomu v zájmu místních občanů a křivoklátské přírody úspěšně odolávaly. Vláda Petra Fialy naopak dala tomuto nebezpečnému záměru opakovaně své požehnání přes oprávněný nesouhlas drtivé většiny místních občanů, podnikatelů a obcí a chce si vznik Národního parku Křivoklátsko prosadit doslova za každou cenu. Odpor místních občanů proti tomuto zavrženíhodnému vládnímu návrhu je vskutku masivní. Z dvaceti devíti obcí, které jsou členskými subjekty Svazku obcí Křivoklátska, se pro zřízení národního parku vyslovily pouze dvě, přičemž v jedné z nich v Bratronicích žije exministr zemědělství, dnes poslanec Petr Bendl z ODS, který tento záměr prosazuje dlouhodobě. Dvacet sedm obcí je jednoznačně proti. Stěžejním argumentem proti vzniku Národního parku Křivoklátsko je skutečnost, že většinu jeho území vytvořily lesy zakládané člověkem, tedy místními lesníky, ponejvíce v průběhu 18. století. Původních porostů je v této lokalitě pouze 4,35 procent. Nejedná se tudíž o žádnou původní panenskou přírodu zasluhující mimořádný stupeň ochrany a zvláštní zacházení.

Do programového prohlášení vlády vznik tohoto národního parku prosadila TOP 09. Proč se ale vládní strany rozhodly nyní protlačit tento cíl silou proti vůli většiny místního obyvatelstva? Na prvním místě jde jistě o zájem uspokojit zelenou lobby, která je na tuto vládu, na politické strany, které ji tvoří, a na lidovci ovládané Ministerstvo životního prostředí těsně navázána. V podtextu těchto snah je pak zřejmě i účelová vládní snaha o tom, že v celostátním pohledu žije na Křivoklátsku příliš málo osob, přibližně 30 tisíc, na to, aby svým hlasováním ovlivnily volby celostátního či krajského charakteru, a že většinově stejně již nyní volí současné opoziční strany.

Co tedy v případě zřízení Národního parku Křivoklátsko hrozí? Až na třech čtvrtinách území plánovaného Národního parku může být vyhlášena takzvaná bezzásahová zóna, což je alarmující a nebezpečné, zvláště když si připomeneme osud šumavských lesů, které nechalo vedení tamějšího národního parku prostřednictvím těchto bezzásahových zón doslova zničit kůrovcem. Největší změna by tedy v případě zřízení Národního parku potkala Křivoklátsko ohledně způsobu hospodaření v lesích. To v současnosti funguje v rámci Chráněné krajinné oblasti na základě rozumného kompromisu mezi ochranou přírody a ekologickými zájmy. Lesníci tudíž už nyní musí své záměry a postupy vždy konzultovat s orgány ochrany přírody. V jakémkoliv národním parku je lesní hospodářství založeno už pouze čistě na libovůli vládnoucích ochranářů. Současný systém hospodaření v křivoklátských lesích navíc daňové poplatníky nic nestojí, kdežto národní park by opakovaně potřeboval nemalé peníze ze státního rozpočtu.

Neexistuje žádná relevantní odborná studie, která by říkala, že na Křivoklátsku nyní dochází ke zhoršení stavu lesních porostů. Naopak jsou zde studie oceňující postupné zlepšování zdejší dřevinné skladby a snižující se objem jejich poškozování zvěří. Existence národního parku na jakémkoliv území rovněž snižuje kompetence místních samospráv ve prospěch centrální státní moci. Zřízení národního parku, a to by platilo i pro Křivoklátsko, s sebou také nese nástup masivního organizovaného komerčního turismu s jeho veškerými negativními jevy a dopady, které ovšem ve finále ponesou místní občané a obce včetně jejich finančních nákladů.

Jde mimojiné o násobně vyšší dopravní provoz a pohyb vozidel, o hluk, o nerespektování parkovacích pravidel, o mnohonásobné zvýšení objemu odpadu a tak dále. Dá se tedy říci, že v celkovém kontextu znamená zřízení národního parku i zvýšenou zátěž pro okolní přírodu i životní prostředí a zhoršení jejího stavu.

Ale hlavně Fialova vláda zde postupuje naprosto proti vůli místních občanů, zastupitelů a starostů. Nemáme republiku, kterou řídí starostové, říká pokrytecky ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL, přičemž jindy se on i další lidovci zájmy starostů a obcí doslova zaklínají, když se jim to však politicky hodí. Proti vládnímu záměru vyhlásit na Křivoklátsku (?) se donedávna ostře stavěl i státní podnik Lesy České republiky. Jeho generální ředitel Dalibor Šafařík vloni například veřejně prohlásil, že území Křivoklátska je minimálně posledních 250 let soustavně obhospodařováno lesníky a že jeho stav je v zásadním rozporu s definicí pro vyhlášení Národního parku, protože se nejedná o přirozené a člověkem málo ovlivňované či pozměněné ekosystémy. Uvedl také, že v případě zřízení Národního parku hrozí reálné riziko napadení těchto porostů kůrovcem a jejich následné rozvrácení, a upozornil i na zvýšené nebezpečí vzniku a šíření požárů.

Vloni 27. února státní podnik Lesy České republiky tyto zásadní námitky stáhl, ale nikoliv proto, že by náhle přestaly platit. Důvod byl politický. Námitky k záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko vzal podnik zpět s odůvodněním, že bere na vědomí politickou dohodu vlády. Peticí proti zřízení Národního parku Křivoklátsko, kterou organizovala iniciativa Otevřené Křivoklátsko, podepsalo 11 305 lidí, přičemž obce sdružené ve svazku obcí Křivoklátska mají celkem 15 000 obyvatel. Postup Fialovy vlády a Ministerstva životního prostředí v otázce vyhlášení národního parku rovněž obchází řádný legislativní proces, jak konstatují i Svaz měst a obcí České republiky a Sdružení místních samospráv České republiky, podle kterých je zcela nepřijatelné, aby se o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko rozhodovalo bez zohlednění názoru místních samospráv a občanů.

Byla zde navíc stanovena naprosto nedostatečná časová lhůta pro vyjádření se ke stovkám vznesených připomínek, což hraničí s jejich faktickým ignorováním. Fialova vláda se všechny tyto zásadní výhrady snaží vymlčet a Národní park Křivoklátsko zřídit doslova proti všem, stůj co stůj. A jsou tu i další argumenty proti vládnímu záměru.

Doslova před pár dny Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Ministerstva životního prostředí na rozhodnutí městského soudu ve věci zrušení rozhodnutí ministerstva o námitce obce Nižbor. Obec Nižbor se obrátila na soud s žalobou proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí Petra Hladíka o zamítnutí jejich námitek proti záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. V říjnu 2024 vynesl Městský soud v Praze rozsudek, kterým došlo ke zrušení rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a vrácení námitek k dalšímu řízení. Proti tomuto rozhodnutí podalo Ministerstvo životního prostředí kasační stížnost, která byla nyní zamítnuta. Stav je nyní takový, že námitky proti záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nejsou vypořádány a rozhodnutí o námitkách není v právní moci, je tedy zcela legitimní požadovat do vypořádání těchto námitek zastavení projednávání novely, o které teď jednáme. Další závažnou věcí je skutečnost, že příslušné takzvané zájmové území nesplňuje parametry, které zákon pro národní parky předpokládá. To paradoxně potvrzuje i závěrečná zpráva zhodnocení dopadu a regulace návrhu zákona RIA, která na stránkách 42 až 43 konstatuje, že tyto parametry splňuje pouze 15 procent území, i když zákon předpokládá splnění v převážné ploše.

V novele není řešena problematika požární bezpečnosti, problematika průchodnosti území je pojata naprosto chybně a rovněž i plánované zpřísnění pravidel pro cyklistiku či vodáctví na Křivoklátsku je bezdůvodné a obtížně akceptovatelné.

Zpráva RIA navrhuje v některých aspektech... Zpráva RIA k návrhům v některých aspektech docela je problematická, neboť neposuzuje variantní řešení ochrany přírody v centrální části Křivoklátska, pouze se omezuje na propagaci vyhlášení národního parku, který bude daňové poplatníky stát - a teď se posaďte - 3 miliardy korun jen za prvních 10 let fungování, a to i započtení výnosů z těžby. Vyhlášením národního parku by tak vznikl úřad se 75 až 100 zaměstnanci a z více než 35 automobily spravující území o rozloze 100 kilometrů čtvereční, tedy s jedním zaměstnancem na kilometr čtvereční a jedním autem na 3 kilometry čtvereční.

Takže abychom to v závěru shrnuli. Předmětné území nesplňuje parametry, které ukládá zákon o ochraně přírody a krajiny pro vyhlášení národního parku, vyhlášení parku pak znamená, že nad územím bude aplikovaná nevhodná forma správy a péče ve formě bezzásahového režimu. To křivoklátskou krajinu poškodí. Lze se důvodně obávat ztráty otevřenosti, průchodnosti a cyklistické průjezdnosti krajiny. Z území pro přírodu a lidi se stane pouze území pro přírodu.

Domníváme se, že jako jsou pro jižní Čechy typičtí rybáři, pro jižní Moravu vinaři, pro Žatecko pěstitelé chmele, tak jsou pro Křivoklátsko typičtí lesní hospodáři. Je to staletý odkaz, který máme s radostí rozvíjet. Nepovažujeme za nic škodlivého, že jejich prací není Křivoklátsko divočinou, nýbrž krásnou kulturní krajinou, a domníváme se, že velkoplošná forma ochrany přírody ve formě chráněné krajinné oblasti je pro toto území nejvhodnější. To dokazuje setrvale se zlepšující stav křivoklátské přírody, a to, že za více než 40 let existence chráněné krajinné oblasti se ochrana přírody stala respektovanou součástí života v regionu a trojúhelník obec - ochranář - hodpodář zde dobře funguje. Takzvaná jádrová zóna je přitom na Křivoklátsku plně v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti.

Takové území je dle dat Agentury ochrany přírody a krajiny vnímáno jako přísně chráněné, a to i z hlediska mezinárodního. Častým argumentem pro vyhlášení národního parku rovněž je, že území možného parku se z 98 pricent rozkládá na majetcích státu, a stát má tedy právo změnit jeho režim ochrany a péče, jak uzná za vhodné. Takové tvrzení ale nutně vyvolává docela zásadní otázku: kdo je vlastně stát? Je to aktuální vláda, nebo vládní většina? Je to Ministerstvo životního prostředí? Anebo jsou to - nebo hlavně - obce a lidé žijící na určitém území, kterých se má týkat jakékoliv důležité rozhodnutí.

Kolegyně a kolegové, má tedy stát právo změnit formu ochrany přírody, jak uzná za vhodné? Anebo má pouze právo o takovou změnu usilovat ve spolupráci s dotčenými občany a obcemi? Každý občan této země, který chce například přestavět dům, musí předložit sousedům a stavebnímu úřadu konkrétní plány, musí získat souhlasná vyjádření mnoha státních organizací. Nestačí, že řekne: nebojte se, já to přestavím citlivě. S tím bychom nepochodili. Záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je ale přesně takovým domem bez plánů. Často slýcháme, že praktické věci týkající se života v národním parku se vyřeší později vyhláškami, že jejich znění budou obce a tím pádem i občané ovlivňovat díky svému zastoupení v radě národního parku už se ale příliš nezmiňuje. Že v této radě nejsou sami, že tam mají většinu, a už vůbec ne to - že tam nemají většinu, a už vůbec ne to, že pokud se tato rada nedohodne, rozhoduje pak autoritativně Ministerstvo životního prostředí.

Když se poctivě zamyslíme a zrevidujeme dění kolem vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, zjistíme, že jediní, kdo v tomto příběhu chybí, je křivoklátská příroda sama. Místo toho, abychom řešili, co konkrétně a kde je potřeba na Křivoklátsku zlepšit, jak toho nejjednodušším, nejrychlejším a nejlevnějším způsobem dosáhneme, řešíme založení nového úřadu za stovky milionů korun.

Neřešíme, jak zlepšit ochranu přírody společně a odspodu. Jak do ní ještě více zapojit obce, občany či návštěvníky a jak společně hledat řešení problémů. Ale hlavně jsme svědky snahy o vyhlášení a zavedení Národního parku Křivoklátsko bez jakýchkoliv relevantních důvodů, shora, z centra, a proti vůli drtivé většiny místních obyvatel, což je pro nás v SPD naprosto klíčové, protože, kolegyně a kolegové, právě hlas těchto občanů by měl být v případě, o kterém hovořím, tedy v případě vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, naprosto rozhodující. Můžeme se tu hodiny, dny, týdny bavit, a přitom, zda vyhlášení Národního parku životy místních občanů zlepší, či zhorší. A já nepodceňuji žádnou skupinu těchto argumentů. Buď se přikládám na základě dlouholeté studie problematiky stovek rozhovorů s experty, přírodovědci, lesníky, starosty, pracovníky jiných národních parků a podobně k pohledu, že v delší časovém horizontu povede vyhlášení Národního parku ke zhoršení životů tamních obyvatel.

Ale na čem se nepochybně shodneme, je skutečnost, že vyhlášení Národního parku Křivoklátsko životy místních občanů změní. Ano, vyhlásíme-li totiž nyní Národní park Křivoklátsko, změníme v horizontu několika let zásadně prostředí, ve kterém zdejší lidé žijí, a to zcela proti jejich vůli, což je z našeho pohledu nepřípustné, bereme-li myšlenku samosprávy a místní demokracii skutečně vážně. Máme zde materiál zatížený více než stovkou rozporů, které zde zůstaly i po ukončeném mezirezortním připomínkovém řízení. V rámci projednávání záměru na vyhlášení Národního parku byla navíc zcela opomenuta varianta vyhlášení přímo řízeného účelového lesního závodu Křivoklát se speciálním zaměřením na ochranu přírody a podporu mimoprodukčních funkcí lesů na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Takové řešení přitom existuje a je detailně zpracováno ze strany Lesů České republiky. Ze všech uvedených důvodů považujeme v SPD za nejvhodnější postup v této fázi vrátit návrh zákona předkladateli k dopracování. Děkuji. (Potlesk SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Zaevidovala jsem tedy návrh paní poslankyně k navrácení k dopracování. Je to poznamenáno, a my můžeme pokračovat v rozpravě. Do ní se s přednostním právem přihlásil pan ministr. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Já vlastně nevím, na co vše bych měl prostřednictvím paní předsedající, na paní poslankyni Maříkovou reagovat ve vztahu ke stanovisku klubu SPD. Je toho opravdu hodně. Možná se zaměřím jenom na tři krátké věci. Za prvé se ohradím vůči tomu, že by to bylo nějaká zelená lobby nebo něco takového. Vznik Národního parku Křivoklátsko opravdu tato Sněmovna řeší potřetí, není to první pokus o vyhlášení Národního parku, je to otázka posledních 20 let. Myslím, že ty důvody ze stran ochrany přírody a krajiny vlastně nepominuly a jsou velmi obdobné, jako již dvakrát se navrhovalo. Druhá věc, a tam bych se opravdu jako taky výrazným způsobem ohradil, že by se cokoliv dělalo proti vůli lidí nebo vůli většiny jako takové. Musím říct, že já osobně jsem v celé řadě těch obcí byl mnohokrát jednal se starosti s místními spolky, s podnikateli.

Není to tak, že by to ovlivnilo přímo život těch lidí jako takových. Jak už jsem zmínil, 99 pozemků je ve vlastnictví České republiky, všechny ty pozemky jsou nezastavěny, jsou jenom lesy nebo louky. A poslední věc. Právě v téhleté novele měníme to fungování forem rady a správ rady národních parků na takzvané dvoukomorové, kdy v jedné komoře budou samosprávy, v druhé komoře budou odborníci a musí se společně shodnout. To je ten hlavní princip změny fungování těch národních parků. V rámci té diskuse jako takové, která samozřejmě je potřebná a vhodná, tak si musíme uvědomit, a vy jste správně položila tu otázku, kdo je stát? Co je role státu? Koho tady vlastně chráníme a jakým způsobem vlastně rozhodujeme? Úplně stejně bychom se mohli ptát, jestli nepostavíme dálnici, protože prostě to tam někdo nechce, nebo nepostavíme prostě jinou infrastrukturu. Můžeme se ptát úplně stejně, jestli teda nepotřebujeme divadla, nebo nepotřebujeme jiné veřejné instituce, které také mají nároky na státní rozpočet. Myslím si, že v rámci zajištění vlastně některých věcí, které chceme chránit a které jsou pro nás jako hodnotou, tak je relevantní se bavit, proč mají vlastně veřejné rozpočty stát nějaké finanční prostředky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji a vystoupení pana ministra vyvolalo tři faktické (poznámky), kdy jako první vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, jako druhý pan poslanec Stanislav Berkovec. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, já jsem vás bedlivě poslouchala. Tak kdybyste se tak krásně s těmi obcemi bavili, tak by asi tam nebylo tolik žalob, co tam je. Ono když se podíváte na toho, na to stanovisko Legislativní rady vlády, já teda mám k tomu vystoupení, protože to bylo taky tristní, jak jste přeskákali tu Legislativní radu vlády a vyžádali si to, že jste šli jenom stanoviskem předsedy Legislativní rady vlády. To si o tom popovídáme, ale ano, krásně, mám se na vás připravená, nebojte, pane ministře. Ale v každém případě legislativní rada vlády už podruhé po tom, co jste tam šli, tak už to neviděla, takže jste šli stanoviskem předsedy Legislativní rady vlády a ten vás na to upozorňuje. Ten vás upozorňuje na to, co tady bylo řečeno z úst mé předřečnice, že tam je právě tento problém, že tam je ten rozsudek, že tam je ta obec Nižbor, která se odvolala. Samozřejmě tohleto stanovisko je ještě předtím, než to, co tam říkala moje kolegyně, protože už to mělo nějaký potom časový vývoj. A ještě vás upozorní na to, že tam je dalších sedm žalob. A sami vám říkají, že nelze vyloučit dopad tohoto soudního rozhodnutí, to znamená, že bude měněna tato legislativa. Takže oni sami vás upozorňují na určité judikáty a říkají nedělejte změnu legislativy, nedělejte nic, protože skončí to stejně, možná tím, že to budete muset celý zrušit. Takže říkám, není to tak, jak tady říkáte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Berkovec, poté paní poslankyně Karla Maříková. A pana ministra se ptám, zda... Děkuji. Nejprve pan poslanec faktickou, prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já zvolením navážu na svoji váženou kolegyni Bereniku Peštovou, která zmínila ty nevypořádané námitky obce Nižbor, a žaloby také některé, a také to, že v soudním sporu v Praze bylo připuštěno národní, tedy to byl spor o Národní park Křivoklátsko mezi Ministerstvem životního prostředí a obcí Karlova Ves a tam byl připuštěn zásadně širší okruh účastníků řízení než dosud Ministerstvo životního prostředí tvrdilo. Reálně tak hrozí, že Poslanecká sněmovna bude v případě novely zákona 114 jednat o návrhu, který vlivem soudního řízení dozná podstatných změn. To je jedna věc. A pak ještě díky tomu, že jsem se opravdu pohyboval v těchto oblastech, například Národní park nebo chráněná krajinná oblast Trentino, Carlo Guardini, náš kamarád, horolezec a další, tak vím, že opravdu lze chránit přírodu a také lze to dělat tak, že tam normálně žijí lidé. V tom Trentinu je běžné, že tam je samotěžba v lese, že se tam pasou stáda v některých oblastech a opravdu to může fungovat. A pokud mám ještě čas, tak jenom několik základních údajů o CHKO Křivoklátsko. 625 kilometrů čtverečních, vyhlášeno 1979, 27 maloplošných chráněných území, čtyři Národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací, čtyři přírodní památky Natura 2000, 16 evropsky významných lokalit, jedna ptačí oblast. Tam ta ochrana přírody opravdu už mnoho let funguje a funguje velmi dobře. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní s poslední faktickou k průběhu rozpravy zareaguje paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, vy jste tam možná fyzicky byl, ale to je tak asi všechno, protože naprosto ignorujete, že většina těch lidí se peticí postavila proti. Z 15 000 lidí jich 11 305 tu petici podepsalo.

Takže tím vlastně dáváte... Neskákejte mi do řeči, když hovořím. (Paní poslankyně...) Ano, ale tak máte napomínat pana ministra. Já jediné, co dělám, zvyšuji hlas, a tím nic neporušuji. (Potlesk poslanců zleva.) A poprosím, abyste mi vrátila čas, protože kdyby kterýkoliv poslanec skákal do řeči ministrovi...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, já vás poprosím, já vám přidám čas, ale velmi vás poprosím o snížení hlasové intenzity. Přidám vám čas, povídejte. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Paní místopředsedkyně, já vznáším námitku na váš postup, protože nebyl žádný důvod, abyste mi tady vypnula mikrofon. V jednacím řádě se nic nepíše o tom, jak vysokou hladinu hlasu mohou mít. Vaši ministři ji mají kolikrát taky dost vysokou. Takže až dohovořím, tak poprosím, aby se o tom neprodleně hlasovalo.

Pane ministře, fyzicky jste tam možná byl, ale to je tak všechno. Ignorujete naprosto lidi, kteří podepsali tu petici, z patnácti tisíc lidí bych jich bylo 11 305, takže je máte doslova v paži, protože jak obce, tak stát tvoří občané.

A další věc, vy obcházíte řádný legislativní proces. To nekonstatuji já, to konstatuje Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Takže takhle vy, lidovci, se stavíte k občanům a k tomu, jaký je jejich názor. (Potlesk poslanců zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, tak co se tady odehrálo, byla vznesena námitka proti tomu, že jsem požádala o ztišení hlasu. A je to procedurální návrh. Já jsem přivolala poslankyně a poslance. Jenom samozřejmě ty mikrofony, které máme, nereagují na sílu zvuku, čili tam je potřeba to brát v potaz. Tak slyším žádost o odhlášení, čili já všechny odhlásím. Požádám o přihlášení vašimi registračními kartami.

 

A co se týče té námitky vznesené paní poslankyní Karlou Maříkovou, tak já zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Obrací se na ni poslanec Kučera.) Prosím? Pan poslanec chce náhradní kartu. Prohlašuji toto hlasování (číslo 23) za zmatečné kvůli... (Mohutný křik a bouchání do lavic od poslanců zleva.) Poprosím o ztišení v sále, pan poslanec si pouze říká o náhradní kartu. Poprosím o ztišení v sále. Budeme okamžitě hlasovat o tomto procedurálním návrhu, pouze nahlásím číslo karty pana poslance a přistoupíme k tomu. Pan poslanec Kučera bude hlasovat s náhradní kartou číslo 36.

 

A my přistupujeme k námitce paní poslankyně Maříkové.

Zahajuji hlasování o této námitce. Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

Kdo je proti?

V hlasování číslo 24 se účastnilo 136 hlasujících, pro 55, proti 69. Konstatuji, že tato námitka nebyla přijata.

 

Vnímám přihlášku paní poslankyně Schillerové a dávám paní předsedkyni slovo. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: (Poslanec Radim Fiala žádá o kontrolu hlasování, předsedkyně Schillerová odchází od řečnického pultíku.) Tak já dám přednost panu...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je žádost o kontrolu hlasování. Poprosím pana předsedu Radima Fialu o kontrolu hlasování.

Probíhá kontrola hlasování. (Poslankyně Maříková se hlásí o slovo.) Prosím, paní poslankyně, k hlasování.

 

Poslankyně Karla Maříková: Paní místopředsedkyně, já jsem hlasovala pro, ale na sjetině mám zdržela se, takže zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, budeme hlasovat o této námitce.

 

Čili nyní hlasujeme o zpochybnění hlasování.

Zahajuji hlasování o tomto. Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 25 se účastnilo 141 hlasujících, pro 135, proti 2. Námitka byla přijata.

 

Tedy budeme opakovat hlasování, a sice budeme opakovat hlasování o námitce proti řízení, vznesené paní poslankyní Karlou Maříkovou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 26 se účastnilo 144 hlasujících, pro 59, proti 74. Tento návrh nebyl přijat. A nyní paní předsedkyně Alena Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Paní místopředsedkyně, váš postup byl tedy naprosto bezprecedentní. Já jsem nestihla v té rychlosti dát námitku proti vašemu postupu, stejně byste to tady přehlasovali, bylo by to jenom protahování. Ale vy se chováte tedy naprosto, nebo respektive (se) nechováte nestranně, a to odhlížím od toho, že se tváříte jako opozice. Nejste žádná opozice. Občané to sledují, je to pořád pětikoalice, byla to pětikoalice, je to pětikoalice. (Mohutný potlesk zleva.) A chtěli by, aby to zase byla pětikoalice. To, co jste udělala v průběhu hlasování, to si snad tady za celého tři a půl roku nikdo z předsedajících nedovolil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, jenom jsme se vyměnili teď v řízení schůze, aby mohla paní místopředsedkyně případně reagovat. Hlásí se s přednostním právem pan předseda Michálek. Jenom jsem se chtěl zeptat. Pane předsedo Fialo, měl jste zájem potom také vystoupit? Neměl. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Já bych jenom poprosil opravdu o vzájemnou ohleduplnost. Každý máme jinou hladinu vnímání zvuku, která jde z mikrofonu. Pro některé, zejména mladší ročníky, jsou ty mikrofony velmi hlasité, a když někdo využívá ty mikrofony k tomu, aby do nich křičel, tak je to velmi nepříjemné a dlouhodobě se to nedá vydržet. Takže prosím, není to nic osobního, ale respektujme se navzájem, aby hlasitost těch projevů byla adekvátní situaci, abychom to tady všichni v pořádku zvládli. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo. Já možná jenom krátké vysvětlení. Mě velmi mrzí tady ten poměrně jako - to je faktická poznámka moje - ta hektická debata, která se kolem tohoto rozpoutala. Já jsem se hlásil už víceméně...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, já jsem převzal řízení schůze a nestihl jsem se v tom zorientovat. Vy jste se hlásil s faktickou poznámkou? Tady jsou tři faktické poznámky před vámi. Žádám vás o shovívavost i pochopení vzhledem k tomu, že jsem převzal řízení schůze nepřipraven, já se v tom rychle zorientoval. (Poslanec Kučera odchází od řečnického pultíku.)

Tedy nejprve faktická poznámka paní poslankyně Maříkové, paní poslankyně Bereniky Peštové, Věry Adámkové a pan poslanec Kučera. Požádala mě o to paní místopředsedkyně, aby případně mohla reagovat na probíhající diskusi. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Ať se třeba neorientujete v průběhu, tak jako místopředsedu vás tedy žádám, abyste mě poučil a vysvětlil mně, kde je v jednacím řádu napsáno, že předsedající může vypínat mikrofon poslanci, pokud mluví nahlas? Kde je tam uvedena hladina hluku? Mě by to opravdu zajímalo. Poučte mě, prosím. (Potlesk poslanců zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní poslankyně, vy dobře víte, že jako řídící schůze jsem ve složité situaci, že mám řídit jednání Sněmovny, nikoliv vykládat jednací řád. To znamená, to je pro případné diskutující. Já se budu striktně řídit (podle) jednacího řádu, tudíž uděluji a odebírám případně slovo. Děkuji i za vaši shovívavost. Paní poslankyně Bernika Peštová s dvěma minutami faktické poznámky, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, já jsem chtěla zareagovat na pana poslance Michálka, prostřednictvím vás, pane předsedající. Já nevím, pane poslanče Michálku, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli jste tady byl v sále, nebo nebyl v sále. V každém případě k tomu incidentu, ke kterému došlo. Já jsem na pana ministra zvyklá. Takže když tady na mě mluví, tak mě to nerozčílí. Já když zvednu trošku hlas, tak to slyšíte všichni. Ale tentokrát, i když mluvil, tak jsem si ho zastavila. Ale chápu, že moje kolegyně s tím měla problém, protože ten hlas má nižší. Takže pouze zvedla hlas - pouze zvedla hlas - a paní předsedající vypnula mikrofon. Takže to je ten problém, který tady nastal. Nebyl vůbec důvod k tomu, aby ten mikrofon byl vypnutý. A proto tady vznikla ta námitka na to, jak řídí schůzi. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Věra Adámková. Připraví se pan poslanec Michal Kučera. Faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, musíme si nejprve říct objektivitu. Opravdu v jednacím řádu není nic o tom, kolik decibelů je přípustných, a (kolik) není. To je pravda. Na druhou stranu za tu dobu jsme tady slyšeli z obou dvou stran velmi hlasité projevy, které chápu. Jsou tu emoce, lidé se snaží říci své názory.

Vypnutí mikrofonu je bezprecedentní. Paní poslankyně Maříková nekřičela. Ale jinak musím říci na margo... (Reakce v sále.) Subjektivní názor. A jinak musím říci na margo pana předsedy Michálka, má pravdu, někdy to je velmi hlasité. A tak navrhuji velmi dobře - jsem člověk vědy - pojďme udělat přípustnou hladinu, kterou budou všichni slyšet a budeme ji považovat za normální. To, co bude nad, bude hodně, to, co bude pod, někdo nebude slyšet a nebude to přípustné. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak jako další vystoupí pan poslanec Michal Kučera, připraví se pan poslanec Radim Fiala - s faktickými poznámkami. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak já si myslím, že s postupem předsedající jsme se vypořádali hlasováním. Hlasování rozhodlo. Takže toto téma už asi nemá smysl více otvírat. Je to rozhodnutí Poslanecké sněmovny.

Já za sebe, protože tady vznikla nějaká debata o tom, zda to hlasování bylo zmatečné, či ne. Já oceňuju ten postup, který paní předsedající měla, protože já jsem se skutečně hlásil z lavice, ona mě neviděla. Šel jsem potom tady blíž, až mě zaznamenala. Já si myslím, že jako poslanec mám právo hlasovat. A to hlasování mi nemůže být znemožněno, protože nemám v tuhletu chvíli přístup k hlasovacímu zařízení. Takže děkuju za ten postup. A vám všem děkuji za vstřícnost. Myslím si, že ta debata je zbytečně emocionální a nic se nestalo, coby nějak dramaticky poznamenalo chod této Sněmovny. A všem děkuji za vstřícný přístup. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A já současně v rámci vstřícnosti žádám pravou i levou část sálu, aby poslanci a poslankyně po sobě nepokřikovali. Máte slovo, pane předsedo. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Dám si pozor, abych nezvyšoval hlas. Možná si stoupnu dál od toho mikrofonu.

Ale kategoricky vás žádám, vážená koalice, abyste poslancům hnutí SPD nevypínali mikrofon. Není to v jednacím řádu. Děláte to. Děláte to proto, že z toho máte asi dobrý pocit, nebo že chcete, abychom nemluvili. Ale to prostě my si nenecháme líbit. A mluvím, já věřím, že mluvím teď za celou opozici, tak jestli chcete, vypínejte mikrofon Pirátům, kterým to nevadí, vypínejte mikrofon koalici, ale nás nechte na pokoji - v souladu s jednacím řádem. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO a SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Karly Maříkové. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já už jsem se hlásit nechtěla, ale když jste teď napomenul poslance, aby nepokřikovali, tak mě to dostalo, protože proč nenapomínáte ministry, že tady na poslance pokřikují, když říkají, co se jim nelíbí? To, co tady celých tři a půl roku předvádíte, co jste předvedli včera... Já pevně věřím, že vám to voliči vrátí, a to nejen vaší čtyřkoalici, ale i Pirátům. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak jenom pro pořádek chci říct, že jsem napomenul pravou i levou část sálu, a pro pořádek chci říct, že když řídím schůzi a někdo mluví mimo mikrofon, tak vždy nabádám, aby rozprava probíhala pouze přes mikrofon, ať se to týká poslanců, či ministrů. To znamená, kdo jste zažil mé řízení, tak si myslím, že víte, že postupuju tímto způsobem.

Vzhledem k tomu, že jsou vyčerpány faktické poznámky, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Požádám tedy paní poslankyni Kláru Kocmanovou, aby vystoupila, a připraví se paní poslankyně Eva Fialová s vystoupením. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Zajímavé v této atmosféře pokračovat k tématu. (Hluk v sále.)

Jsem opravdu ráda, že jsme se k tomuto důležitému zákonu dostali. A jelikož přináší rozsáhlé změny, tak si dovolím okomentovat náš aktuální postoj za Piráty k některým z nich.

Pane ministře, začnu s poděkováním za dvě nová ustanovení, konkrétně za dva nové paragrafy: § 5c a § 5d. Ten § 5c říká, že ve veřejné zeleni ve státním vlastnictví, ale i ve vlastnictví samospráv se má 30 procent plochy věnovat podpoře opylovačů. Je to dobrá zpráva. Dalo by se to využít nejenom k podpoře opylovačů, ale obecně k podpoře biodiverzity, boji proti suchu, vedru ve městech i v krajině a tak podobně. Ale musím se u toho zeptat. Zajímá mě, jestli se to opravdu stane jenom tím, že se to takto napíše do zákona, a jestli vlastně - a pokud ano, tak jestli byste to potom třeba mohl okomentovat - proběhla k tomu i nějaká jednání třeba s rezortem dopravy, který spravuje obrovské plochy okolo dopravních staveb, rezortem zemědělství, kam mimo jiné spadají třeba podniky Povodí, které spravují řadu ploch veřejné zeleně a podobně. A hlavně co do veřejné zeleně zmiňované v tomto ustanovení bude vlastně vůbec celkově spadat? To by určitě zajímalo zejména i sdružení obcí nebo státní lesy.

A mám zároveň takovou nejistotu, jestli tohle ustanovení není tak trošku spíš zbožné přání, abychom těch 30 procent plochy věnovali opylovačům. Já to sdílím, ale zatím si neumím představit, jak by to mohlo být splněno. Takže jestli byste k tomu mohl taky okomentovat, zda už je třeba nějaká pracovní verze prováděcích předpisů, akčního plánu nebo nějakých jiných nelegislativních nástrojů? A jaké budou třeba finanční náklady? Nebo jestli budou vyčleněné nějaké kapacity na to, aby se tohle mohlo zajistit? Myslím si, že to bude důležité i pro jednání výboru příští týden.

A moje otázka je obdobná i u toho § 5d, který říká, že každý je povinen minimalizovat světelné znečištění, které je způsobené osvětlením staveb, areálů a podobně. To je určitě potřeba. Ale zajímá mě, jak to bude, kdo to bude vymáhat nebo jakým způsobem to bude zajištěno, jestli to bude orgán ochrany přírody, jak se v tomhle bude postupovat?

Dalším velkým tématem novely jsou národní parky. My za Piráty podporujeme záměr vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Ale zároveň jedním dechem musím dodat, že považujeme ze strany ministerstva za nezvládnutá ta jednání s obcemi a s dalšími aktéry v území. Protože ta nová instituce, pokud ten zákon projde legislativním procesem, tak se bude budovat v nějaké atmosféře nedůvěry, konfliktu, vlastně i dezinformací, které se ministerstvu úplně nepodařilo v tom místě vyvrátit. Čistě věcně tam problém nevidíme, ale tohle jsou obavy, které k tomu máme.

Co se týče ještě reformy kolem národních parků, tak já dost problematicky vnímám i reformu fungování rad, protože ono to vlastně souvisí s tím nově vyhlášeným parkem Křivoklátsko. V podstatě tím dvoukomorovým systémem se dají do opozice starostové dotčených obcí a jmenovaní odborníci. My to určitě nepodporujeme. Myslíme si, že by měli jednat v jednom sboru, a ne proti sobě válčit. Takže tady se o dalším postupu ještě rozhodneme, jestli k tomu budeme připravovat nějaký pozměňovací návrh.

Dál se taky otevírá novela o požární ochraně a uvalují se právě zejména na národní parky nové velké povinnosti. To znamená, měly by udržovat cesty průjezdné pro požární vozidla, budovat protipožární předěly a nádrže. Já jsem na tohle téma uspořádala kulatý stůl, kde byli i zástupci ministerstva. Obecně je to určitě správná cesta. A jsem ráda, že na základě předchozích jednání už tam nejsou přímo v návrhu zákona jmenována taková protipožární opatření, která byla třeba neslučitelná s realitou terénní nedostupnosti některých oblastí v národních parcích. Přesnou podobu těch opatření tedy budou nově navrhovat správy národních parků a bude to schvalovat Hasičský záchranný sbor, což je určitě krok správným směrem.

Já bych se tedy ještě zeptala v této souvislosti pana ministra, jak to bude s kapacitami těch národních parků pro tvorbu a uplatňování těchto koncepcí, těchto nových protipožárních opatření.

 

A ještě bych vyjádřila obavu, jestli nakonec nebudou národní parky vlastně přísněji chráněné proti požáru než většina lidských sídel, která bychom měli chránit především, nebo většina hospodářských lesů a jestli kvůli tomu národní parky neztratí kus své přírodní podstaty.

Dál ta novela přináší taky velkou změnu způsobu, jakým budou chráněny ohrožené druhy živočichů a rostlin. Ta idea je určitě správná, rozdělit druhy na ty, kde je třeba chránit každého jedince, a na ty, kde je nutné se soustředit na ochranu především jejich stanoviště a vlastně té populace jako celku. A to provedení, jak je napsané v tuhle chvíli, ale taky přináší nějakou nejistotu, jak to bude vypadat v praxi. Teprve vlastně tento týden - a snažili jsme se opravdu dlouho se dostat k bližší představě toho, jak to bude vypadat, tak se ke mně dostala nějaká představa, jak by to u jednotlivých skupin mohlo být definované, jak by mohlo být definované to stanoviště nebo ta populace. A zároveň se k tomu dostávají, mně i kolegům, různá rozporuplná vyjádření odborníků, která se pohybují vlastně od různých až katastrofických scénářů o zrušení druhové ochrany, po nějakou smířlivou naději, že se novely (?) snad současné problémy druhové ochrany příliš nezhorší.

A na závěr bych tedy ráda poděkovala za zlepšení systému povolování kácení stromů a zavedení poplatků jako alternativy k náhradní výsadbě. Ne, že bychom k tomu neměli vůbec žádné připomínky v průběhu legislativního procesu, ale jako celek takovou novelu ochrany dřevin určitě podporujeme. Takže když to shrnu, ačkoliv jsou některé návrhy bezpochyby krokem správným směrem, tak zůstávají nějaké nejasnosti, (na) které budu ráda, když pan ministr zareaguje. A zároveň je potřeba vyřešit, aby navrhovaná úprava ochrany přírody skutečně byla funkční a efektivní. Takže budu ráda za zodpovězení a děkuji za pozornost, budu se těšit na doplňující data, případně potom na diskusi na výboru.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji paní poslankyni za vystoupení a my přistoupíme k dalším přihlášeným, tou je paní poslankyně Eva Fialová, připravit se může pan poslanec Oldřich Černý.

Já ještě načtu omluvy. Omlouvá se paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová od 14.30 do 15.30 hodin z pracovních důvodů; pan poslanec Jaroslav Dvořák od 14 hodin ze zdravotních důvodů; a pan ministr Marian Jurečka se omlouvá od 13.45 hodin z důvodu zahraniční cesty.

Já děkuji. Paní poslankyně, můžete vystoupit. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já děkuji za slovo. Nejprve na začátku bych chtěla poděkovat panu místopředsedovi Bartoškovi, který uklidnil situaci, a tajně jsem nějak malinko doufala, že při řízení dál zůstane, tak doufám, že už dál nebudeme mít žádný konflikt.

A teď za moji osobu. Dovolte i mně, abych se vyjádřila k předkládané novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela je svou povahou velice rozsáhlá a zcela účelově, pane ministře, z mého pohledu (nesrozumitelné) nekonfliktní část, která svým pohledem vylepšuje systém druhové ochrany, a část, na které dlouhodobě nepanuje shoda. A to nejenom mezi námi tady ve Sněmovně, ale především v oblastech, kterých se změna přímo dotýká, a tím je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a CHKO Soutok.

Třetí část je, zdá se, nekonfliktní, asi dobře míněná, a tou je ochrana dřevin rostoucí mimo les, de facto i úprava, po které se dlouho volá, ale obávám se, že samotná úprava se při aplikaci mine účinkem, a vysvětlím to dále ve svém proslovu.

Nyní se krátce vyjádřím ke všem třem částem a půjdu od nejméně konfliktních k nejvíce konfliktnímu. Druhová ochrana se zabývá změnami zejména na úseku zvláště druhové ochrany, zaměřuje se na posílení zvláštní ochrany druhů rostlin a živočichů, především zvýšení ochrany jejich biotopů a populací. Jednoduše řečeno, u určitých druhů je důležité chránit jejich prostředí, ve kterém žijí, než samotného jedince, což pokládám za velice příznivý krok k lepšímu a dává nějakým způsobem svoji logiku a dlouho v naší legislativě chyběl.

Dále je v rámci takzvané obecně druhové ochrany také řešena podpora a ochrana opylovačů, což je velice důležité. Dále řeší návrh negativní vliv světelného znečištění, respektive nadměrného nebo nevhodného venkovního osvětlení v noční době na ochranu druhů živočichů a ekosystémů. Musím říci, že je k němu přistupováno v dobré míře, nenutí hned k výměnám, ale potom, co doslouží, takže za to děkuji, že tento přístup je aplikován, a nenutí k dalším nákladům. U záchranných stanic se zefektivňuje systém péče (o zraněné?) a handicapované živočichy a hlavně se zjednodušuje administrativa související s péčí o zachráněné jedince. (Otáčí se vpravo.) Tím by chvála skončila, pane ministře.

Ochrana dřevin. Ochrana dřevin rostoucí mimo les je opravdu vyvolána s probíhající změnou klimatu a jejím důsledkem oteplování měst, když zeleň přirozeně ochlazuje naše ulice. Často však dochází ke kácení stromů v souvislosti s rekonstrukcí, například sítí a výstavbou. Změna se zaměřuje na zajištění dostatečné ochrany dřevin ve městech, a to stanovením přiměřené kompenzace v případě jejich kácení při vydání jednotného environmentálního stanoviska. Jsem ráda, že jsou vyňaty jednotlivé budovy z toho nebo pro pořízení obydlí, ale i tak budu mluvit o dalších úskalích. Vlastně zákon definuje, že tam, kde nebude možné nařídit náhradní výstavbu, je stanovena cena jednotlivých dřevin za jejich ztrátu. Finanční prostředky půjdou přímo na příjem obce, která bude moci získané finanční prostředky využít na péči o zeleň nebo na pořízení pozemku pro náhradní (výsadbu?). Jednotlivé stromy - a tady už nám to začíná - jsou rozděleny do třech kategorií a pro ty kategorie je stanovena cena za různé obvody kmene od nula centimetrů až na více než 300. Ve výpočtu náhrady se různými koeficienty zohledňuje jednotlivý význam v dané lokalitě a jejich zdravotní stav.

Obdobně je určen i výpočet (?) keřové porosty a náletové dřeviny. Pokud vezmu v úvahu dobrý prvotní záměr o zachování stromořadí nebo jednotlivců, kladu si zde otázku, zda se nemine malinko účinkem. A teď proč. Protože pokud budou známy dostupné technologie pro obnovu například kanalizace, které jsou velice nákladné - a všichni to víme - tak může i přes velkou snahu zachování dřevin být zvolen postup kácení. A dobře myšlený úmysl bude (prodražovat?) nutné opravy (v?)sídelní zástavbě včetně zbržďování rozvoje jednotlivých měst.

A já se ptám, pane ministře: jak chcete tomuto zamezit? Nebo jak chcete docílit, aby byly používány nejlepší technologie? Protože tyto příklady opravdu novelizace zákona neřeší. Neuvažujete třeba, aby se upravila pravidla pro (vztahování?) na jednotlivé tabulky, třeba od průměru uvažování kácení dřevin pro stanovení ceny na už známý obvod kmene 80 centimetrů? Proč se řešila nula až právě 80? Nebo jestli nedojde třeba k úpravě těchto tabulek? Jestli bychom nemohli o tom diskutovat a bavit (se), protože tento obvod kmenů se týká i náletových dřevin a jednotlivých ploch (?) metrů čtverečních, který tento návrh obsahuje?

A proč na to upozorňuji a myslím si, že může dojít ke zbržďování rozvojů jednotlivých měst? Tak sami víme, jak dlouho někdy trvá v naší republice realizovat developerský záměr, ať už i třeba na výstavbu bytů nebo i pro veřejnou funkci. A pokud máme například záměr vybudovat to či ono, máme na to vykoupený pozemek, budeme čekat na změnu územního plánu, stavební povolení a potom začneme teprve řešit kácení dřevin, tak se nám stává to, že za 10 až 15 let, což je běžný standard v naší republice, tak ty dřeviny vyrostou do mnohem širších obvodů a bude mnohem vyšší částka brána na jejich kácení - a s tím třeba nemusel developer na začátku počítat. A tam už se bavíme o několika tisících - třeba - hektarů nebo stovek hektarů v dané lokalitě. Tak by mě to zajímalo, jestli neuvažujete nad změnou tady toho, aby nám to opravdu nebrzdilo rozvoj a nezdražovalo veřejné investice.

Třetí částí, kterou se novela zákona zabývá, je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Vláda uvádí, že jedním z hlavních důvodů vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je potřeba změny přístupu k lesním ekosystémům. Dlouhodobě je zde však nevole místních obyvatel a některých municipalit k tomuto kroku. Obyvatelé se bojí nadměrného cestovního ruchu, na který nejsou připraveni v podobě dostatečné infrastruktury. Již v současné chvíli je stanovena zvláštní druhová ochrana a chráněná krajinná oblast.

V důvodové zprávě jste i vy sám tady v úvodní řeči uvedl, že většina pozemků, 99 %, je v majetku státu. Já se ptám, proč tedy z tohohle důvodu zřizovat finančně i administrativně náročný národní park? To opravdu neumíme sami sobě dát pravidla, jak se v dané oblasti chovat, aby byla zajištěna právě ochrana lesních ekosystémů? Pokud odhlédnu od těchto problémů, tak musím zdůraznit nejzávažnější problém, který zde už zmínila přede mnou moje kolegyně Karla Maříková. Je to způsob, jakým je národní park vyhlašován, a to zcela v rozporu s naší legislativou.

Samotný zákon ve svém § 40 - který určitě znáte, pane ministře - stanovuje, za jakých podmínek a jakým procesem má být národní park vyhlášen. Evidentně jste na toto zcela rezignoval. Tento nelegitimní postup dne 11. 2. - což je před dvěma dny - potvrdil i předseda Senátu Městského soudu v Praze, kdy vydal vyrozumění o probíhajícím řízení, kdy se významný neomezený počet osob může připojit do řízení pro vyhlášení národního parku. Nyní mají tyto osoby jeden měsíc na oznámení, zda budou naplňovat práva osoby zúčastněné v této lhůtě. Tedy, pane ministře, ať chcete, nebo nechcete, budete znovu muset uplatnit § 40, který představuje devadesátidenní lhůtu na vyhlášení záměru národního parku, zaslání připomínek a následně šedesátidenní lhůtu na to, aby se vaše ministerstvo vypořádalo s danými připomínkami.

Pokud tomu ale tak nebude, bude národní park vyhlášen v rozporu s platnou legislativou. Což si myslím, že by si ani tato Sněmovna, která v poslední době předvádí z pohledu koaličních vládnoucích stran, že se de facto může stát cokoliv, neměla dovolit. Hrozí, že může být celý zákon, který opravdu obsahuje některé části velice přínosné, shozen a de facto celý legislativní proces bude obdařen takovou nějakou pachutí, že můžeme opravdu všechno. Proto, pane ministře, z tohoto důvodu dávám návrh na vrácení k přepracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze. Já si váš návrh, paní poslankyně, poznamenám. Je to stejný návrh, který už přednesla paní poslankyně Karla Maříková. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další vystoupí pan poslanec Oldřich Černý, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, vy jako ministr životního prostředí jste již několikrát lobboval mezi občany na Křivoklátsku za vytvoření národního parku v této oblasti, který je zapracován do tohoto návrhu zákona. Místní občané vám již několikrát téměř jednohlasně jasně řekli, že si změnu statusu chráněné krajinné oblasti na národní park prostě nepřejí. Zároveň se k tomu již několikrát vyjádřilo mnoho odborníků, také v záporném stanovisku. Právě proto jsme jako hnutí SPD jednoznačně proti vládní snaze násilím změnit velmi výrazně systém hospodaření a využívání tohoto krajinného celku.

Vše totiž zcela jasně nasvědčuje tomu, že společnost jako taková opravdu národní park nepotřebuje, a nejedná se tedy o společenskou poptávku, ale o poptávku politickou a množí se názory, že i silně lobbistickou. Do diskuse by totiž měli být zapojeni především dotčení občané, starostové, hospodáři, lesníci a další odborníci, kteří se o tyto lesy starají a mají s národními parky svoje zkušenosti. S těmi sice jednání tu a tam naoko proběhla, ale k jejich připomínkám se ve výsledku vůbec nepřihlíží a je jim vnucován pouze ten správný úřednický názor. Místní lesníci pracující ve státní firmě měli dokonce zákaz, neoficiální samozřejmě, se k závěru vyhlášení národního parku odborně vyjádřit.

Proto původní námitky státního podniku Lesy České republiky, které vznikly na základě široké odborné diskuse, byly staženy, tedy nemohly být ani vypořádány. Petice, která se projednávala i na půdě Poslanecké sněmovny a kterou podepsalo již v roce 2023 více než 11 000 místních občanů, byla pouze vzata na vědomí. Občané ale v podstatě požadují jen dodržení slibu, který jim byl mnoho a mnoho let dáván, a to, že národní park v této oblasti vyhlášen nebude, pokud s tím dotčené obce nebudou souhlasit. Těch obcí je opravdu valná většina.

Jako hnutí SPD stojíme jako jediní od samého počátku za občany Křivoklátska a pokusíme se všemi silami těmto výhradně politickým a věřím, že i silně lobbistickým snahám zabránit. Proto již nyní oznamuji, že právě z tohoto důvodu trváme na vrácení tohoto tisku k přepracování, jak již přednesla moje kolegyně Karla Maříková.

Nyní si dovolím vám pro oživení nastínit běh událostí ze strany nesouhlasu občanů, kteří se území, které vytvořili jejich předci, ze všech sil snaží bránit před jeho zrůdnou devastací. Tímto svým vystoupením velmi rád tady zastoupím petenty i občany všech dotčených obcí, kteří nesouhlasí se zřízením Národního parku Křivoklátsko a promluvím za ně zde na plénu Poslanecké sněmovny. Takže jak šel čas. V Křivoklátě 18. ledna roku 2022 vznikla petice s názvem Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko, která byla adresována předsedovi vlády České republiky a petičnímu výboru Poslanecké sněmovny. Její text nyní přečtu.

"My níže podepsaní občané nesouhlasíme se vznikem Národního parku Křivoklátsko a prostřednictvím této petice žádáme vládu České republiky, aby od tohoto záměru upustila, a to z následujících důvodů:

Za prvé. Křivoklátsko je rozsáhlé území kulturní krajiny s převažující rozlohou hospodářských lesů, které budovaly po staletí generace zdejších lesníků a obyvatel. Jedná se tedy o území dlouhodobě ovlivňované lidskou činností.

Za druhé. Národní parky jsou rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Základní podmínka daná zákonem o ochraně přírody a krajiny tedy není naplněna.

Za třetí. Ochrana přírodních hodnot Křivoklátska je dostatečně zajištěna stávajícími kategoriemi zvláště chráněných území, to znamená chráněná krajinná oblast, spolu s dalšími kategoriemi maloplošných chráněných území a ostatními kategoriemi.

Za čtvrté. Výhledové převedení velké části území navrhovaného národního parku do bezzásahového režimu, což je minimálně 75 % plochy pro národní parky.

Za páté. Zřízení další státní instituce - Správy Národního parku - hrazené z našich daní je další zatížení státního rozpočtu v době, kdy je tento již extrémně zatížen.

Za šesté. Zachování stávající plnohodnotné samosprávy místních obcí a příslušných krajů.

Za sedmé. Křivoklátské lesy by měly dále poskytovat místním lidem práci, obživu, dřevo do kamen a prostor pro relaxaci.

Za osmé. Zachování lesů zelených a otevřených pro všechny k lesu a přírodě šetrné aktivity v rámci platných regulí chráněné krajinné oblasti, lesů svobodně využívaných rodinami s dětmi, houbaři, turisty, fotografy, cyklisty a všemi milovníky volné přírody bez ohledu na to, jestli se jedná o místní obyvatele, chataře, chalupáře nebo návštěvníky z jiných oblastí České republiky.

 

Za deváté. Zachování křivoklátské přírody v duchu desetiletí fungujícího lesnického parku Křivoklátsko jako území pro přírodu i pro lidi.

Na základě výše uvedených argumentů žádáme, aby vláda České republiky neusilovala o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zachovala ochranu celého území v současné kategorii Chráněná krajinná oblast."

Za petiční výbor se podepsali Jakub Majer, Marian Beke, Iveta Kohoutová, Libuše Vokounová a Tomáš Hradečný.

Další průběh byl, že Svazek obcí Křivoklátska, který vznikl dne 27. března v roce 2024 napsal připomínky svazu obcí s názvem Návrh zákona, kterým se mění zákon 114/1992, Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon. Obecně, k návrhu cituji: Navrhovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny, dále jen zákon, která je nyní předložena do vnějšího připomínkového řízení, absentuje především v otázce posílení postavení místních samospráv v rámci rozhodování v jejich území. Návrh novely zákona neprošel žádným dialogem mezi samosprávami a resortem. Velkou novelou zákona v roce 2017 byly obce prakticky úmyslně deeliminovány v mnoha ohledech, zejména při vydávání podzákonných předpisů.

Za prvé. Připomínkách k novelizačnímu bodu 1 § 15 odst. 4. Novelizované ustanovení považujeme za nedostatečné, s nejasně definovanými právními pojmy, neboť se jedná pouze o novelizaci jednoho odstavce bez nastavení dalších konkrétních práv a povinností dotčených stran.

Toto ustanovení dává správám Národního parku, potažmo Ministerstvu životního prostředí, do rukou neomezenou moc nad územím tím, že obsahuje nejasné, právně nedefinovatelné pojmy, které se použitím různých metodik v čase mění. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že zásadní dokumenty ochrany přírody nejsou přijímány na základě skutečně zjištěného stavu věci a nejsou soudně přezkoumatelné, čímž je porušeno právo občanů a místních samospráv na spravedlivý proces. Je nezbytné, aby samotná správa Národního parku byla reálně pod větší zpětnou vazbou samospráv daného území. Všechny důležité problémy spojené s existencí Národního parku, respektive i dalších chráněných území, musí tak či tak řešit obce, případně krajské samosprávy. Je to třeba požární zabezpečení, zásahy, návštěvnost, odpady, infrastruktura, veřejná doprava a parkoviště a podobně. Orgánem ochrany obyvatelstva je samospráva a s ohledem na požární bezpečnost vyplývá správcům území zákonná povinnost i ve vztahu k lesu. Odpovědnost za požáry mají tedy obce, nikoliv správa Národního parku.

Je proto nezbytné posílit postavení obcí, a to formou zákonných ustanovení. Ústavní základ spočívá v zaručeném právu obce na samosprávu v čl. 101 odst. 4 ústavy, podle něhož může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Dle platného znění zákona je tak činěno na základě opatření obecné povahy, které je ale nepřezkoumatelné. Je nezbytné, aby dokumenty národního parku umožňovaly uplatnění opravných prostředků. Proto navrhujeme, novela by měla být vrácena Ministerstvu životního prostředí s cílem zahájit dialog se všemi samosprávami všech národních parků jako celku, posílit postavení samospráv, umožnit možnost přezkumu rozhodnutí národního parku a tím žádáme vládu České republiky, aby se usnesla na základních principech, na kterých má právní úprava být založena. Tedy definovat cíle ochrany tak, aby byly kontrolovatelné a bylo možné stanovit odpovědnost státní správy. Tato připomínka je zásadní.

Za druhé. Připomínka k novelizačnímu bodu 1 § 15e, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Území Křivoklátska nesplňuje požadavky kladené na území národních parků tak, jak je definuje zákon. Jedná se především o požadavek na převažující výskyt přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, odst. 1 § 15. Nesplnění požadavku je potvrzováno i závěrečnou zprávou zhodnocení dopadů a regulace Ministerstva životního prostředí z roku 2024, dále RIA, která na straně 42, 43 doslovně uvádí: Při vzniku národního parku se počítá zhruba s 15 procenty území, které bude v režimu, kde je cílem zachovat a umožnit nerušený průběh přírodních procesů. Zbývajících zhruba 85 procent území národního parku bude zařazeno do zóny soustředěné péče o přírodu. V případě vzniku Národního parku Křivoklátsko bude tedy na významné části jeho území probíhat dlouhodobý management lesních ekosystémů, který bude přinášet i nadále a dlouhodobě finanční zisk z těchto činností, to je zejména z prodeje dříví, a stejně tak nabídka prací a činností s tím spojených, zůstane obdobná jako nyní.

Záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, stejně jako všechny doprovodné dokumenty, vykazuje další procesní vady, zcela například postrádá komplexní vyhodnocení předmětného území. Odborné námitky stávajících hospodářských správců nebyly odborně vyhodnoceny. Námitky místních samospráv sice dle správního řádu formálně vypořádány byly, nicméně nedošlo k zodpovězení a odbornému zodpovězení otázky vhodnosti způsobu ochrany formou národního parku pro oblast Křivoklátska, což mnoho obcí povede k podání správních žalob jako opravných prostředků. Proti vyhlášení se rovněž staví výrazná většina obyvatel v regionu.

Navrhujeme. V kontextu všech těchto informací navrhujeme vypustit odstavec § 15e a v souladu s RIA využitím variantu 0 strana 25 a zachovat současný stav velkoplošné ochrany přírody formou Chráněné krajinné oblasti. Tato připomínka je opět zásadní.

Za třetí. Připomínka k novelizačnímu bodu 6 § 16e. Požadujeme do § 16e doplnit nový odst. 3 ve znění: "Místem vyhrazeným orgánem ochrany přírody pro splouvání je na území Národního parku Křivoklátsko významný vodní tok Berounka. Odůvodnění. Rekreační splouvání řeky Berounky je třeba vnímat jako kulturní fenomén přesahující region Křivoklátska. Její splouvání nemá být závislé na vydání či nevydání opatření obecné povahy, ale má být součástí bližších ochranných podmínek Národního parku Křivoklátsko v zákoně. Požadujeme do § 16e doplnit nový odst. 4 v tomto znění: Místem vyhrazeným orgánem ochrany přírody pro rekreační cyklistiku na území Národního parku Křivoklátsko jsou všechny účelové komunikace v zóně soustředěné péče a v zóně kulturní krajiny. Odůvodnění. Rekreační cyklistiku je v kontextu středních a západních Čech třeba vnímat jako sportovně kulturní fenomén přesahující region Křivoklátska. S ohledem na plánované zařazení 85 procent národního parku do zóny soustředěné péče RIA stránky 42, 43 kde, bude probíhat dlouhodobý management lesních ekosystémů, není důvod neumožnit rovněž cyklistické využití účelových komunikací, to znamená lesních cest, které budou nutné udržovat pro potřeby dlouhodobého lesního managementu. Jejich využívání širokou veřejností nemá být závislé na vydání či nevydání opatření obecné povahy, ale má být součástí bližších ochranných podmínek Národního parku Křivoklátsko. Tato připomínka je opět zásadní.

 

Za čtvrté - připomínka k novelizačnímu bodu 5 § 16 odst. 3. S tímto ustanovením nesouhlasíme, neboť může být zneužito a v konečném důsledku ztížit život obyvatel v národním parku, a to bez opodstatněné potřeby. Dle zkušeností načerpaných od představitelů samospráv v národních parcích vše plně funguje v režimu ustanovení § 16 odst. 2. písm. l). Není potřeba další administrativu s osvědčením. Pracovníci správy národního parku i Policie České republiky mají možnost vozidlo kontrolovat při vlastním porušení odstavce l) zákona a není žádná naléhavá podmínka k novelizování předmětného ustanovení. K tomuto ustanovení se vážou i změny právní úpravy v části přestupků a sankcí za přestupky. Sankce jsou nevyvážené a jejich důsledkem je penalizace obyvatel národních parků. Dle § 87 se dále zavádí, že ke spáchání tohoto přestupku nebude potřeba zjišťovat zavinění.

Navrhujeme: Celé ustanovení včetně vlastního přestupku a sankčních ustanovení dle § 87 je neopodstatněné a žádáme jeho vyjmutí či reálnou a nediskriminační úpravu. Tato připomínka je opět velmi zásadní.

Připomínka k novelizačnímu bodu 8 § 18 odst. 5. Toto ustanovení akceptujeme, ovšem s výhradou, že novelizace § 18 je jako celek nedostatečná. Právní forma vyhlašování zón ochrany se provádí formou vyhlášky, tedy občané nemohou uplatnit soudní přezkum. Je to právě zonace, která má potenciál zasáhnout práva a právem chráněná práva (?) zásadním způsobem. Tato připomínka je zásadní.

Za šesté - připomínka k novelizačnímu bodu 9 § 20 odst. 4. Nově navrhovaná úprava § 20 odst. 4 týkající se rady národního parku je velmi nedostatečná. Zákon neřeší členství v radě národního parku ve vztahu k členům uvedeným v odst. 1 dle věty druhé, čím vzniká prostor k možnému střetu zájmů. Ze stávající situace je zcela běžné, že v radě národního parku je velká část členů z řad zaměstnanců či je v ekonomickém závislém vztahu k rezortu životního prostředí - Ministerstvu životního prostředí, správě národního parku a podobně. Rady národních parků jsou formalistické a nedostatečné a jejich rozhodnutí jsou soudně nepřezkoumatelná, a to včetně zásadních dokumentů ochrany přírody, které rada národních parků přijímá. V případě nedohody rady rozhoduje bez opravného prostředku ministr životního prostředí.

Formulace novelizujícího odst. 4 nebyla žádným způsobem se samosprávami konzultována, projednávána ani odsouhlasena. V současné době otázku hlasování a počet hlasů, kterými jsou přijímána usnesení, stanoví jednací i organizační řády rad národních parků. Zásadní dokumenty ochrany přírody jsou nyní přijímány nadpoloviční většinou všech členů. Navrhovaná úprava uvádí, že k odhlasování je potřeba nadpoloviční většina všech přítomných.

Tedy návrh na zlepšení je zhoršení současné situace, kdy tyto otázky se upravují vnitřními dokumenty rady národního parku. Právní úprava rady národního parku musí být propracovaná, to znamená, že z ní musí vyplývat, jak bude svolávána, jaké podklady musí správa připravit a v jakém časovém předstihu usnášeníschopnost rady bude a podobně. Tyto podklady musí být přezkoumatelné, proto musí být připraveny vždy jako celek.

Navrhujeme: Rady národních parků budou složeny ze zástupců obcí, krajů, Horské služby a záchranných systémů či jiných činitelů, které je možno definovat zákonem. Není žádný důvod, aby v radách národních parků byly zastoupeny další osoby a vědci, kteří nemají žádnou odpovědnost za dané území a jejich nominování do rady není definováno zákonem tak, jak je tomu u členství v radě národního parku podle odst. 1 dle věty první. V zákoně by mělo být přesně definováno kvorum a proces nedohody členů rady jiné než pouhé postoupení neshodného dokumentu k rozhodnutí ministrovi životního prostředí.

Zástupci obcí jsou představitelé místních samospráv a mají svůj zásadní vliv na život občanů. To platí o klidových územích, zonaci, zásadách péče, návštěvnickém řádu a podobně. Ty všechny by měla schvalovat rada národního parku. V zákoně by mělo být určité vymezení těchto předpisů a nástrojů na jejich dodržování, proces jejich tvorby, schvalování, vydávání, kdy by bylo právně žádoucí postupovat v souladu s obvyklými postupy ve veřejné správě, tedy je vydávat ve správním řízení s příslušnými kontrolními a odvolacími postupy. Zákon o ochraně přírody a krajiny je ve vztahu ke správnímu řádu lex specialis derogat legi generali, tedy je nutné novelizovat po provedení analýzy § 17, § 18, § 18a a § 38a. K existenci vědecké části rady národních parků uvádíme, že správa národních parků by měla být natolik erudovaná, že je schopna předložit dokument vědecky podložený a obhajitelný. Pokud potřebuje vědeckou analýzu, může si zadat její zpracování v rámci běžného smluvního vztahu, kdy poskytovatel odborného názoru bude odpovídat za jeho obsah. Tato připomínka je opět zásadní.

Za sedmé - připomínka k novelizačnímu bodu 13 § 63 odst. 6. S tímto ustanovením nesouhlasíme, neboť navrhovaný stav umožní správcům území neprovádět řádnou údržbu cest, k čemuž již dochází například v Národním parku České Švýcarsko, kde jsou úseky označeny s výraznými výstrahami - Pozor, vysoké nebezpečí pádu stromů. Touto právní úpravou se tento stav zlegalizuje a nadále bude zákonný souhlas k další neúdržbě cest, a to včetně udržování příjezdových cest pro požární jednotky. Zcela zde absentuje provázanost s lesním zákonem a s občanským zákoníkem. Tato právní úprava v návrhu zákona totiž chybí.

Zákon zakazuje několik činností - táboření, nocování, chození mimo značené cesty v klidových územích a podobně, ale předpokládá, že správce území, orgán ochrany přírody, využije zákonnou možnost určit místa jako v § 16a odst. 1 písm. c), § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 29 a § 37 odst. 3 písm. a) a d). V praxi tak ale orgán ochrany nečiní. Na tuto praxi musí novela reagovat.

Navrhujeme nastavení konkrétních povinností správy národního parku ve vztahu k provádění údržby na všech cestách v národním parku a jejich přístupnosti systematicky dle jednotlivých zón a ve vztahu k požární bezpečnosti. Dále provázat zákon s lesním zákonem a s občanským zákoníkem ve vztahu k nastavení odpovědnosti správce území za porušení povinností při neúdržbě cest v národním parku. Zakotvit do zákona povinnost správy národního parku určit místa v národním parku jako výjimky ze zákazu, kde jsou zakázané činnosti povoleny formou právního aktu. Tato připomínka je opět zásadní.

Za osmé - připomínka k novelizačnímu bodu 14-25 § 78, § 87, § 88 příloha 5 k zákonu. S novelizací uvedených ustanovení nesouhlasíme. Odmítli jsme všechny hmotněprávní ustanovení a v této souvislosti odmítáme i tato ustanovení procesní, která jsou na ně navázána.

Obecná připomínka k zákonu o požární bezpečnosti. Je to devátý bod. Nutno jednoznačně stanovit do legislativy povinnost správ národního parku, aby činily preventivní opatření, a to ve všech aspektech jejich činnosti, a k tomu musí být v zákoně stanoven podrobný postup, aby správy nemohly být zbaveny této povinnosti.

V návrhu novely nejsou žádné postupy, které by přinesly zlepšení v otázce bezpečnosti, zejména protipožární. V zákoně není zásadně řešeno požární nebezpečí z hlediska prevence i zásahu. Stále může přetrvávat nebezpečí uplatňování vyššího veřejného zájmu, to je v zájmu ochrany přírody nad požárním či jiným nebezpečím, a to i po událostech Národním parku České Švýcarsko v létě 2022. Navrhujeme zakotvit v zákoně č. 114/1992 Sb. konkrétní povinnosti správce území v oblasti požární prevence a bezpečnosti systematicky dle jednotlivých zón, především v bezzásahových či postižených lesích. Na to navazuje úprava zákona číslo 133 z roku 1985 Sb., o požární ochraně. Tato připomínka je opět zásadní.

Za desáté obecná připomínka k zákonu. V novele zákona nejsou nijak řešeny bezpoplatkové lovy v národním parku. Ministerstvo životního prostředí upravuje výkon práva myslivosti v národním parku metodickou instrukcí číslo 5 z roku 2011 k managementu volně žijících živočichů, kteří jsou zvěří (péče o zvěř a myslivost) na území národních parků, dále jen Směrnice. Jedná se o dokument vyhlašovaný ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, kdy stávající platná směrnice je 13 let stará a nereaguje na aktuálně řešenou problematiku bezpoplatkových lovů. Navrhujeme upřesnění provádění myslivosti a především pravidel pro bezpoplatkové lovy na území národního parku v zákoně. Tato připomínka je opět zásadní.

Závěr: Žádáme vládu České republiky, aby tuto novelu vrátila rezortu Ministerstva životního prostředí k přepracování a tím zároveň iniciovala hloubkovou revizi právní úpravy národního parku ve smyslu výše uvedených připomínek, především pak s ohledem na posílení postavení místních samospráv a v otázkách bezpečnosti, zejména požární. Digitálně podepsala Iveta Kohoutová.

Dále bych vám rád přednesl tiskovou zprávu ze třetího sněmu Svazku obcí Křivoklátska v Bělči dne 8. 6. 2024. Starostové požadují transparentní vypořádání připomínek k Národnímu parku Křivoklátsko. Je to park za miliardy. Dne 18. 6. 2024 proběhl v Bělči na Křivoklátsku třetí sněm Svazku obcí Křivoklátska. Svazek sdružuje 29 obcí. Členem Svazku je 17 obcí z 19, kterých se má přímo dotýkat možný národní park. Jako host se sněmu zúčastnila i ředitelka Svazu měst a obcí České republiky, paní Mgr. Radka Vladyková.

Na úvod sněmu přednesla předsedkyně Svazku a starostka Karlovy Vsi paní Iveta Kohoutová zprávu o činnosti Svazku za uplynulé období. Hlavním tématem sněmu byl status vyhlašování Národního parku Křivoklátsko, postoj Svazku k tomuto procesu a přehled legislativních kroků, které by měly proběhnout.

Vůči záměru vyhlásit Národní park Křivoklátsko, zveřejněného 27. 9. 2023, bylo podáno velké množství námitek. Námitky většiny fyzických osob byly překvalifikovány na připomínky a dále nevypořádávány. Námitky obcí formálně vypořádány byly, nicméně šest dotčených obcí podalo následně k Městskému soudu v Praze proti vypořádání námitek správní žalobu. Obec Branov podala i žádost o odklad, takzvané předběžné opatření. Jednání soudu zatím neproběhla.

Cituji z doby, kdy se toto psalo. I přes setrvalý nesouhlas křivoklátských obcí a občanů, jakož i odborné lesnické veřejnosti zahájilo Ministerstvo životního prostředí 5. 3. 2024 mezirezortní připomínkové řízení k novele zákona číslo 114 o ochraně přírody a krajiny, kterou by rovněž došlo k vyhlášení národního parku. V rámci mezirezortního připomínkového řízení bylo do stanoveného termínu k datu 5. dubna 2024 podáno z mnoha připomínkových míst přes 170 připomínek. Svazek obcí Křivoklátska podal své připomínky k Sdružení místních samospráv České republiky a ke Svazu měst a obcí České republiky. Svaz měst a obcí České republiky podal na základě podnětů do mezirezortního řízení 41 zásadních připomínek. Dále podal i 12 zásadních připomínek Svaz měst a obcí České republiky.

Zásadní připomínky podané sdruženími obcí s celostátní působností, kterým orgán podávající věcný záměr nehodlá vyhovět, se stávají předmětem rozporu. V souladu s usnesením vlády číslo 481 z roku 2023 pro legislativní pravidla vlády je Ministerstvo životního prostředí jako orgán, který věcný záměr k připomínkám předložil, nyní povinen projednat s podavateli vždy ty připomínky, které se předmětem rozporu staly. Nepodaří-li se rozpor odstranit ani tímto způsobem, předloží se rozpor spolu s věcným záměrem k rozhodnutí vládě. K žádnému jednání mezi ministerstvem a Svazem obcí České republiky, podaný zásadními připomínkami, zatím nedošlo. To nám na sněmu potvrdila i paní ředitelka Vladyková, podotýká předsedkyně Svazu Iveta Kohoutová. Stejně tak nedošlo k žádnému projednávání se Svazem měst a obcí České republiky, což nám zase potvrdila její předsedkyně, s kterou jsme rovněž ve spojení.

Svazek obcí Křivoklátska dlouhodobě rozporuje podloženost záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. V podaných připomínkách upozorňuje, že zájmové území nesplňuje parametry, které zákon pro národní park předpokládá. To paradoxně potvrzuje i závěrečná zpráva zhodnocení dopadů a regulace, takzvaná RIA, která na stránkách 42 a 43 konstatuje, že parametry splňuje pouze 15 procent území, i když zákon předpokládá splnění v převážné ploše.

V dalších připomínkách Svazek požaduje rozšíření pravomocí samospráv v národních parcích, upozorňuje na v novele neřešenou problematiku požární bezpečnosti, chybně pojatou problematiku průchodnosti území a zbytečné zpřísnění pravidel pro cyklistiku nebo vodáctví na Křivoklátsku.

Zpráva RIA je dle Svazku obcí problematická sama o sobě, neboť neposuzuje varianty řešení ochrany přírody v centrální částí Křivoklátska, pouze se omezuje na propagaci vyhlášení národního parku. Ten bude daňové poplatníky stát zhruba 3 miliardy korun za prvních deset let fungování, a to i po započtení výnosů z těžby. Její objem má být vyšší, než kolik činí objem těžby stávajících hospodářů. Vyhlášením by vznikl úřad se 112 zaměstnanci, více než 35 automobily spravující území o rozloze 100 kilometrů čtverečních, tedy s jedním zaměstnancem na kilometr čtvereční, jedním autem na 3 kilometry čtvereční a to vše bez podložených důvodů a proti vůli místních obyvatel, uzavírá starosta Městečka u Křivoklátu diskusi Jaroslav Jirásek.

Sněm obcí se shodl, že vedení Svazku má jeho plnou důvěru a že záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nadále bezezbytku odmítá. Sněm se rovněž shodl na tom, že požaduje důsledné a transparentní řešení připomínek podaných v mezirezortním připomínkovém řízení k návrhu zákona číslo 114 o ochraně přírody a krajiny, tak jak proces vypořádání definuje usnesení vlády České republiky číslo 481 z roku 2023.

Dále bych po projednání petice na petičním výboru citoval internetové médium Silvarium, které projednávání petice velice dobře shrnulo.

Název je petice vyjadřující nesouhlas (se) zřízením Národního parku Křivoklátsko (Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko) - byla projednána v parlamentu. Bylo to 3. listopadu roku 2023. Autoři petice vyjadřující nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko, jehož vyhlašování spustilo Ministerstvo životního prostředí, při slyšení před poslanci 31. října zdůvodnili, proč Národní park v oblasti Křivoklátska nechtějí. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí a veřejného slyšení se kromě poslanců petičního výboru a zástupců organizátorů petice zúčastnilo více než 150 dalších osob včetně 25 starostů dotčených obcí. Veřejné slyšení se uskutečnilo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky za účasti jejího předsedy, petičního výboru Tomia Okamury, zpravodajky poslankyně Renáty Zajíčkové a členů výboru.

Petenti chtějí zachovat chráněnou krajinnou oblast, kterou považují za dostatečnou ochranu místní přírody, a připomínají, že jde o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou nebo minimálně ovlivněnou, přírodu. Ministerstvo argumentuje potřebou ochrany přírody - národní park by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu Berounky. Podle Ministerstva životního prostředí je třeba také změnit systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě. "Odmítáme marketing strachu, kdy je lesník vydáván za škůdce křivoklátské krajiny," to řekl například za iniciativu otevřené Křivoklátsko pan Jakub Majer. Sněmovní petiční výbor přijal usnesení, v němž vzal na vědomí závažné argumenty, které od představitelů petice zazněly a žádá Ministerstvo životního prostředí, aby je reflektovalo.

Zamýšlený národní park odmítá také Svazek obcí Křivoklátska, jeho členem je 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15 000 obyvatel. Předsedkyně svazu a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová připomněla, že svazek se ve svém názoru opírá o odborné studie i zkušenosti z jiných národních parků. Cituji: "Máme obavy z hromadného turismu," uvedla. Doplnila, že zástupci obcí se obávají též bezzásahového režimu hospodaření, který krajinu dosud udržovanou člověkem a její rozmanitost naopak poškodit. Ministr životního prostředí Petr Hladík se veřejného slyšení nezúčastnil a za Ministerstvo životního prostředí se dostavil náměstek Tomáš Tesař. Podle něj je nutné Národní park vyhlásit i kvůli tomu, aby se při současném stavu nenaráželo na limit, že hospodaření v lesích má být ekonomicky výhodné.

Argumenty petentů dnes podpořili také přítomní zástupci lesníků. Cituji: "Záměr postrádá racionální odborný základ," řekl například zástupce křivoklátských lesníků pan Robin Ambrož, podle něj se velmi osvědčil Lesnický park Křivoklátsko, který mimo jiné propaguje přírodní i kulturní hodnoty Křivoklátska. Založily jej společně Lesy České republiky, největší soukromý majitel lesů v České republiky, Jerome Colloredo-Mannsfeld a Česká lesnická společnost Křivoklát v roce 2010. Odpůrci národního parku dlouhodobě upozorňují, že oblast Křivoklátska stovky let vytvářeli především lesníci a lesní hospodáři a odborníci potvrdili, že na území plánovaného parku nepřevažuje člověkem neovlivněná příroda. Jedna ze studií uvádí, že původní jsou jen přes 4 procenta porostů. Ministerstvo životního prostředí loni na podzim zahájilo proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Podle návrhu má národní park zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.

Petiční výbor přijal usnesení, v němž konstatoval, že petice proti vyhlášení Národního parku Křivoklátsko obsahuje zvlášť závažné argumenty a vyzval Ministerstvo životního prostředí, aby reflektovalo argumenty petice a zintenzivnilo partnerskou komunikaci s místními občany.

Dále petiční výbor požádal Ministerstvo životního prostředí o revizi zákona č. 114 z roku 1992 Sb., a to zejména v části o národních parcích.

A jak už zde moji předřečníci oznámili, Nejvyšší správní soud nyní zamítl kasační stížnost Ministerstva životního prostředí. Cituji tiskovou zprávu Svazku obcí Křivoklátska ze dne 6. 2. 2025. Pouze jeho část: stav je nyní takový, že námitky proti záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nejsou vypořádány a rozhodnutí o námitkách není v právní moci. Podle našeho názoru by tedy do vypořádání námitek mělo být zastaveno projednávání novely parlamentu, uvádí předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska paní Iveta Kohoutová.

Na Městském soudu v Praze čekají na projednání žaloby dalších křivoklátských obcí. Tak jsem vám v krátkosti nastínil velmi vážnou situaci obcí Křivoklátska, kde se jedná o tomto území takzvaně o nás bez nás. A co říci závěrem? Hnutí SPD stojí vždy za občany České republiky a bude tomu tak i v tomto případě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Helebranta. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji za slovo, pane předsedající, kolegové, kolegyně, já bych jenom navázal, vaším prostřednictvím, na slovo svého předřečníka. Já bych se chtěl krátce vyjádřit ke Křivoklátsku. Já z Křivoklátska pocházím, dlouho - prožil jsem tam mládí a chci říct, že národní park obyvatelé, kteří tam žijí, nechtějí. Křivoklátsko funguje dlouhá desetiletí jako CHKO. V lese se má hospodařit. Tak, jak dopadají národní parky, jsme viděli jak na Šumavě, tak v Hřensku. Lidi si nepřejí tady tu nálepku národního parku, protože se obávají toho, že by tam turisté jezdili jenom na jednodenní výlety, které jim nic nepřinesou. A vyjádřili se tak i v referendum, které, respektive k pospisovce, která tam byla, takže já si myslím, že bychom měli tady hlavně sledovat vůli občanů a lidí, kteří tam žijí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuju za dodržení času a vystoupí paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já začnu tím, že včera vydala tiskovou zprávu Hospodářská komora, která se právě vyjádřila k zákonu 114 a k zákonu o ochraně přírody a krajiny, která zní: Hospodářská komora České republiky důrazně varuje před negativními dopady novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou má Poslanecká sněmovna projednávat ve čtvrtek v prvém čtení. Navrhovaná právní úprava představuje zásadní komplikaci pro stavební sektor, dopravní infrastrukturu, energetiku i bytovou výstavbu, a to v době, kdy se Česká republika potýká s nedostatkem investic a bytovou krizí. Zároveň novela zásadně zdraží a administrativně zkomplikuje povolování kácení dřevin při stavebních činnostech, což dále zvýší náklady a prodlouží lhůty projektů. Hospodářská komora upozorňuje, že novela vytváří nové regulatorní a administrativní překážky, které zpomalí nejen výstavbu bytů, průmyslových areálů či obchodních center, ale také zásadní infrastrukturní projekty v oblasti dopravy a energetiky.

Komplikovanější proces povolování kácení dřevin a zajištění druhové ochrany bude mít vážné dopady na správu a obnovu technické infrastruktury, což se nevyhnutelně promítne do cen energií, vodného, stočného a dalších základních služeb.

Vláda místo zjednodušení stavebních procesů přichází s novelou, která výstavbu nejen zpomalí, ale v některých případech dokonce zcela zastaví. Regulační zátěž se enormně zvýší, a to nejen pro investory a podnikatele, ale i pro obce a státní správu. Provozovatelé technické infrastruktury budou nuceni nést nové finanční náklady, které se přenesou na spotřebitele. V konečném důsledku tato novela znamená další zbytečné prodražení a zpomalení stavebních projektů v České republice, říká Jan Mraček, předseda sekce životního prostředí Hospodářské komory České republiky.

Jedním z největších problémů novely je nepřiměřené zpřísnění pravidel pro kácení dřevin, které se nyní dotkne i stavebních záměrů realizovaných ve veřejném zájmu. Proces schvalování kácení se nově prodlouží a zkomplikuje, čím se zvýší náklady na veškeré stavby včetně silnic, dálnic, železnic nebo modernizace energetických sítí. Navíc, novela zavádí složitý mechanismus určování poplatkové hodnoty dřevin, což znamená další administrativní a finanční zátěž pro podnikatele i veřejný sektor. V praxi to bude znamenat další byrokratické kolečko, kdy investoři a developeři budou muset opakovaně přehodnocovat cenu dřevin, což dále zpomalí stavební procesy. Tato regulace přichází v době, kdy se Česká republika potýká s nedostatkem bytů a zoufalou potřebou urychlit výstavbu infrastruktury. Pokud novela projde v této podobě, znamená to faktickou blokaci mnoha důležitých projektů, dodává Lenka Janáková, ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

Hospodářská komora dlouhodobě podporuje ochranu životního prostředí, avšak tato novela jde proti racionálnímu přístupu a místo efektivní ochrany přírody přinese pouze další překážky pro rozvoj ekonomiky a infrastruktury. Z tohoto důvodu komora doporučuje zamítnout novelu v prvním čtení a její vrácení k přepracování. Zastáváme názor, že Česká republika si nemůže dovolit další legislativní překážky, které odradí investory a výrazně zpomalí, až zastaví, rozvoj klíčových projektů, uzavírá Janáková.

Takže toto je tisková zpráva, kterou včera vydala Hospodářská komora k této skvělé novele, kterou, která nám sem doputovala do prvního čtení. A teď se podíváme na, protože já, jak víte, strašně ráda ty legislativní postupy mám, takže já si je hezky hlídám, takže se podíváme, jak nám tato novela putovala od ministerstva přes mezirezort, až se nám dostala na Legislativní radu vlády a dál.

Takže výsledky připomínkového řízení jsou uvedeny v předkládací zprávě IX, to my víme, předloženého materiálu. Podle předkladatele byl původní návrh zákona celkem se 181 rozpory. 181 rozporů. Já měla žaludeční vředy, když jsem předávala legislativu na Legislativní radu vlády a měla jsem 5, 6 rozporů. Měla jsem z toho skoro špatné sny. A my máme 181 rozporů. 181 rozporů, a to s těmito připomínkovými místy, tím vás nebudu zatěžovat, zaměřím se pouze na to, co tady vypíchla Hospodářská komora. Pane ministře, doufám, že si děláte poznámky, vidím, že jste v plném proudu, určitě řešíte to, co vám tady Hospodářská komora vytýká. Takže si hezky hačněte, vemte si papír a tužku. (Smích a potlesk zleva.)

Takže se zaměřím na tu náhradní výsadbu a poplatek za kácení dřevin, které nám Hospodářská komora vytýká a říká, že máme na základě toho zamítnout váš zákon a vrátit k přepracování, pane ministře. Takže náhradní výsadba. Některá připomínková místa nesouhlasí s obligatorní náhradní výsadbou ke kompenzaci negativních dopadů vzniklých v důsledku kácení dřevin pro účely stavebního záměru a rovněž požadují dobu následné péče stanovit na maximální, ne pevnou, eventuálně tuto dobu zkrátit. A kdo nám to vytýká? Vytýká nám to Jihomoravský kraj, vytýká nám to kraj Vysočina, Sdružení místních samospráv České republiky, Hospodářská komora České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a Těžební unie. A dále umístění náhradní výsadby vázat na širší území správního obvodu, nikoliv jen na dotčené katastrální území. A toto nám vytýká Hospodářská komora... A náhradní výsadbu nestanovovat pro kácení pro účely staveb ve veřejném zájmu, eventuálně jen v polovičním rozsahu. Toto nám vytýká Sdružení místních samospráv České republiky. Dále zaznívá požadavek na zavedení centrální evidence náhradních výsev. A to nám vytýká Pardubický kraj.

Co se týče poplatku za kácení dřevin, Ministerstvo průmyslu a obchodu, hlavní město Praha, Jihomoravský kraj, Liberecký kraj, Pardubický kraj, kraj Vysočina, Hospodářská komora České republiky a Svaz průmyslu a dopravy České republiky nesouhlasí se zavedením poplatku za kácení dřevin po účely stavebního záměru, nelze-li umožnit náhradní výsadbu, případně jeho parametrů, způsobu výpočtu nebo způsobu výpočtu hodnoty kácených dřevin. Dílčí rozpory se týkají požadavků na osvobození od poplatků pro objekty Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky. Toto nám vytýká Ministerstvo vnitra. Zakotvení možnosti odpuštění poplatku u staveb ve veřejném zájmu nám vytýká Sdružení místních samospráv České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Těžební unie, eventuálně jeho snížení na polovinu pro tyto stavby - to nám nabízí a vytýká Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Takže to je tona co nás upozorňuje Hospodářská komora, a koukám, že to není pouze Hospodářská komora, která nám vytýká. Je jich tam podstatně více. A teď se podíváme, jak nám krásně ten proces pokračoval dál.

Původní návrh zákona byl projednán pracovními komisemi legislativ rady vlády pro správní právo, finanční právo, pro trestní právo a pro hodnocení dopadů regulace tzv. komise RIA. Legislativní radou vlády byl původní návrh zákona projednán na jejím zasedání dne 31. října 2024. S ohledem na množství uplatněných připomínek legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila a doporučila předkladateli do návrhu zákona zapracovat připomínky členů Legislativní rady vlády a připomínky obsažené v návrhu stanoviska Legislativní rady vlády a následně předložit upravené znění návrhu zákona k opětovnému projednání. A tady je ten zakopaný pes, tady máme zakopaný pes, protože pak už dál jste to nedali na plénum, protože zřejmě jste si s tím tak krásně pohráli, že jste tam skoro neupravili nic, co vám vytýkala Legislativní rada vlády, protože jste šli čím? Šli jste stanoviskem předsedy Legislativní rady vlády. Takže pokračuji.

Předseda legislativní rady vlády rozhodl v souladu s čl. 4 bod 3 písmeno c) statutu Legislativní rady vlády, že upravené znění návrhu zákona již nebude projednáváno legislativní radou vlády a že k němu bude, a je to paradox, pane ministře, takových výtek, a vy jste si dovolili to vzít jenom stanoviskem. A že k němu bude vypracováno stanovisko předsedy Legislativní rady vlády, a to jak s ohledem na skutečnost, že předkladatel již připomínky vzešlé z projednávání návrhu na zasedání legislativní rady vlády do upraveného znění návrhu zapracoval, tak s ohledem na časovou naléhavost projednávání návrhu.

Vládou vzhledem k předkládané délce dalšího legislativního procesu, přičemž předseda legislativní rady vlády přihlédl i ke kapacitním možnostem legislativní rady vlády. Takže to vypracoval stanoviskem.

A když se podíváme na ten potom průvodní dopis, ale to si ještě řekneme. Takže tady jsme to vzali jenom stanoviskem, kdy v tom stanovisku, pane ministře, v tom stanovisku předsedy Legislativní rady vlády se píše - vzhledem ke značnému rozsahu a významu změn obsažených v upraveném znění návrhu zákona nebylo možno v čase vyhrazeném ke zpracování stanoviska předsedy Legislativní rady vlády, kdy byl upravený návrh zákona vložen do elektronické knihovny, takzvané eKLEP, dne 28. listopadu 2024 a předkladatel požádal o jeho zařazení na program jednání vlády dne 4. prosince 2024 - takže podívejte se, jak vy jste ještě zkrátili chudákovi tomu předsedovi Legislativní rady vlády - aby vám k tomu stanovisko dal. Takže vy jste to 28. listopadu 2024 předložil a řekl jste, že chcete 4. prosince 2024 na vládu a ty se starej a udělej nám stanovisko. Takže on samozřejmě musel konstatovat, že ten čas byl tak krátký, že se nemohl ke všemu vyjádřit. A říká - komplexní revizi ohledně možných obsahových nedostatků a (nesrozumitelné) nejasnosti navržené úpravy nebylo možné ohodnotit. Já se ani nedivím. Tak jako když se podíváte na ten čas, který měl na to, aby se na to připravil, nebo aby to nějakým způsobem zhodnotil, tak bohužel ten čas byl malý.

No a co vy jste psali v tom vašem dopise, když jste to dávali na Legislativní radu vlády a žádali jste tedy, aby to šlo tím stanoviskem, respektive ten průvodní dopis, který tam byl? Vy jste nám dokonce napsali, že návrh je třeba v některých ohledech přepracovat. Upravené změny návrhu byly následně neformálně konzultovány se členy Legislativní rady vlády a zástupci odboru vládní legislativy Úřadu vlády. Co to je, pane ministře, neformální konzultace? Pokud jdu na Legislativní radu vlády, tak samozřejmě jdu do všech komisí, a ne nějaké neformální konzultace. Takže to máme další.

No, a když jsem se potom podívala dál, tak mě zajímalo, co, jak putoval ten materiál. Takže už jsme si shrnuli, že 15. dubna jste to dali do toho mezirezortu, pak jste to vypořádali, dvacátého třetího jste šli na tu Legislativní radu vlády, tam vám to roztrhali, hodili vám to na hlavu. 28. listopadu jste zjistili, že už tam tedy do té ošklivé Legislativní rady vlády nechcete, tak (nesrozumitelné) stanoviskem předsedy Legislativní rady vlády. A tak jsem si vzala, co tedy původně šlo do toho mezirezortu a tedy s čím jste potom šli na tu Legislativní radu vlády, a koukla jsem se na § 9 - náhradní výsadba a pak jsem se koukla, co k nám doputoval § 9 - náhradní výsadba. A pane ministře, to jsou úplně jiné paragrafy. (Námitka ministra.) No, já vím, že pracujete, pane ministře, vy jste úžasný, jak pracujete. Ale když ty paragrafy 9 - náhradní výsadbu - srovnám s tím, co původně šlo na LRV, a tím, co doputovalo k nám do Poslanecké sněmovny, ale vy jste kreativní, pane ministře, vy jste ale kreativní. Proto s (nesrozumitelné) stanoviskem, co? No, takže jako já se nedivím tedy, že komora hlásá a říká, že chtějí okamžitě nebo že chtějí prostě tento materiál zamítnout a vrátit k přepracování. A já se k ní plynně, nebo já se k ní tedy připojuji a taky už tedy někteří členové to řekli, takže žádám, aby tento materiál byl vrácen předkladateli k přepracování. Děkuji. (Potlesk poslanců zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to poznámku pana poslance Babky.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Já se připojím k tomu tématu o vyhlášení nového národního parku. Já jsem, pane ministře, vás tímto tématem chtěl původně interpelovat, ale ve chvíli, kdy tedy již tento zákon projednáváme, tak si myslím, že se vás můžu dotázat v obecné rozpravě.

My jsme vlastně v médiích někdy v lednu si mohli přečíst zprávu, která zněla o nějakém podivném Hladíkově průzkumu, že na Šumavě nenašli nikoho, kdo by v něm odpovídal. Vy samozřejmě při tomto prosazování nového národního parku narážíte na odpor obcí na Křivoklátsku a zaplatili jste si na MŽP průzkum, ze kterého vyšlo, že 80 procent obyvatel, tedy šumavských obyvatel, pro ně je ochrana přírody pro region šumavský přínosem. Já samozřejmě to nezpochybňuju. Nezpochybňuji to, že by ochrana přírody měla nebo mohla, spíš měla být přínosem pro obyvatele. Nicméně také jsme se mohli dočíst, že právě šumavští starostové, tedy starostové z těch obcí, ze kterých ti lidé se toho průzkumu měli zúčastnit, takže se proti tomuto ohradili, protože se nedopídili nikoho, nebo respektive žádného člověka, který by vám právě v tomto veřejném průzkumu odpovídal. Tedy je zde jakési podezření, že jste ten průzkum nechali zpracovat tak, aby vám nějakým způsobem to dopomohlo k tomu, k té argumentaci pro vyhlášení nového národního parku.

Mě by zajímalo, jestli to nějakým způsobem jste ochoten veřejně komentovat, protože výsledky toho průzkumu argumentujete. Ten průzkum stál podle těch informací asi 300 000 korun. A je tady nějaké důvodné podezření, že ten průzkum byl lehce cinknutý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí pan poslanec Kučera. Jsme v obecné rozpravě.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych i já se vyjádřil k této novele zákona číslo 114 o ochraně přírody a krajiny i jako předseda zemědělského výboru. Celá řada témat se prolíná právě tou problematikou, kterou spravuje Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo zemědělství. Takže proto i mé vystoupení.

Samozřejmě jedna z věcí, ke které bych rád řekl pár slov, je stávající právní úprava ochrany dřevin rostoucích mimo les. Tam se jedná o paragrafy 7 až 9 zákona číslo 114, kde zajišťuje jejich ochranu před poškozováním a ničením, a vlastníkům ukládá povinnost o dřeviny pečovat. V případě povolování kácení může orgán přírody uložit náhradní výsadbu. Místo pro náhradní výsadbu může orgán ochrany určit se souhlasem vlastníka na pozemku, kde dochází ke kácení, nebo na obecních pozemcích. Často však není k dispozici vhodný pozemek, na kterém by bylo možno náhradní výsadbu uložit.

Stávající právní úprava sice obsahuje ustanovení, ze kterého vyplývá, že pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodu výstavby a s povolením ochrany přírody, povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí, ale výši odvodu, podmínky pro jejich ukládání a případné prominutí měl stanovit zvláštní zákon a tento zvláštní zákon stále nebyl přijat a tudíž stávající právní úprava ukládání odvodů, respektive poplatku za kácení, (to) neumožňuje.

Tato novela, jak to vnímám, si tak klade za cíl odstranit hlavní nedostatek současné právní úpravy, a to zavést možnost určení odvodů do rozpočtu obce v případech, kdy není možné uložit náhradní výsadbu. Tyto odvody by pak obec měla použít na péči o veřejnou zeleň.

Já to vnímám, že po několik desítek let dlouhé době se podaří naplnit původní úmysl zákonodárců, a to změnu, po které samosprávy volají mnoho let, protože pozemky pro náhradní výsadbu chybí a zároveň se nedostává dostatek prostředků pro zajištění kvalitní péče o veřejnou zeleň v obcích. Proto tu navrženou úpravu považuji za užitečnou. Stálo by jistě za zvážení při dalším projednávání si stáhnout, respektive vázat náhradní výsadbu na katastrální území. A podle mého názoru by mělo být zváženo rozšíření této podmínky a vázat náhradní výsadbu na celé správní území obce.

Pár slov možná ještě k té druhové ochraně přírody. Není překvapivé, že nástroje druhové ochrany jsou v řadě ohledů zastaralé a jejich účinnost je nedostatečná. Na jedné straně nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity a na druhé straně chránit biotopy ohrožených druhů. Na druhé straně dochází k nadužívání, či dokonce zneužívání druhové ochrany k šikaně hospodařících subjektů a k protahování povolovacích řízení a staveb. To samozřejmě vnímáme právě v tom sektoru zemědělství velmi výrazně.

Vnímám, že vládní návrh zákona odstraňuje tyto nedostatky právní úpravy a nově je druhová ochrana postavená na základních principech. Jedna z nich je tedy oddělení péče o ohrožené druhy od jejich zákonné ochrany, to znamená, ohrožené druhy společnost chrání, ale také o ně pečuje. Ale ne všechny ohrožené druhy, které vyžadují zvláštní péči, je smysluplné chránit zákonnými zákazy. Proto nová právní úprava odděluje prioritizaci péče a zákonnou ochranu pouze menší části ohrožených druhů, jejichž výčet bude stanovovat vyhláška. Na ohrožené druhy neobsažené v seznamu zvláště chráněných druhů se tedy nebude vztahovat zákonná ochrana, ale orgány ochrany přírody pro ně budou moci vytvářet a realizovat záchranné programy.

Zvláštní ochrana druhů postavená na ochraně jejich stanovišť a jejich místní populaci - tam primárním cílem navrhované úpravy je posun těžiště z ochrany jedinců k ochraně jejich biotopů a místních populací. Tam to vnímám taky i pozitivně z pohledu rezortu zemědělství. Dnes visí Damoklův meč prakticky nad každým, kdo hospodaří či realizuje nějaký záměr v krajině, protože i při poškození jedince - například čmeláka - mu hrozí postih. Výskyt některých druhů je nezřídka využíván k obstrukcím při různých povolovacích činnostech. Stávající nastavení druhové ochrany paradoxně vede až ke kriminalizaci lidí, kteří mají přírodu rádi a věnují se jí - například sběratelů hmyzu.

Navrhovaná právní úprava na jedné straně omezuje možnost neodůvodněného nadužívání, či dokonce zneužívání druhové ochrany, a naopak zvyšuje ochranu biotopu druhů, což si myslím, že je cesta správným směrem. Samozřejmě bych chtěl zmínit i zavedení kategorizace odrážející míru ochrany. Ohrožené druhy či skupiny druhů vyžadují odlišnou intenzitu a formu právní ochrany. V případě některých kriticky ohrožených druhů je třeba chránit doslova každého jedince. V případě jiných druhů je dostatečná ochrana biotopu, jejich místních populací a ochrana každého jedince není nezbytná.

Předložený návrh dále vyjasňuje některé pojmy mnoho let obsažené v naší legislativě, ale užívání je nejednotné, jako populace, místní populace, biotop druhu a tak dále.

K vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, což je samozřejmě velmi diskutovaná část této novely, bych chtěl říct jednoznačně, že TOP 09 podporuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Bude se jednat o pátý národní park v České republice. A vyspělá společnost se pozná i podle toho, jakým způsobem dokáže chránit svoji přírodu, svoji krajinu. A myslím si, že máme být jednoznačně na co pyšní, že právě česká společnost je ta, která dokáže přistupovat odpovědně k ochraně přírody a krajiny. A právě výsledkem toho je zřízení nového Národního parku Křivoklátsko.

Tady bych chtěl zmínit, že navrhovaný národní park pokrývá méně než šestinu plochy stávající chráněné krajinné oblasti, a to pouze v nejcennějších částech vázaných na lesní ekosystémy v údolí Berounky a jejich příčinných údolích. Za významný posun považuji, že současně s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko je cílem navržené novely posílení postavení samospráv v radách národních parků tím, že bude zákonem zajištěno, že váha hlasů přítomných členů rady stanovených ze zákona a přítomných členů jmenovaných správou bude stejná a nemůže být účelově ovlivňována. Zároveň bych tady rád doplnil, že drtivá většina plochy navrhovaného národního parku, zhruba 99 procent, je na pozemcích vlastnictví státu.

Možná ještě pár slov o požární ochraně. Jistě víte, a už to tady taky dnes padlo, nedávný požár v Národním parku České Švýcarsko se nás všech dotkl velmi výrazně a nejvýrazněji nás v Ústeckém kraji, kdy jsme tehdy i s krajskou radou velmi výrazně pomáhali s likvidací škod a následků, které tento požár přinesl, tato katastrofa přinesla nejen na přírodu a krajinu, ale samozřejmě i do života lidí, kteří v národním parku žili a byli dotčeni právě touto katastrofou. Takže si myslím, že je v pořádku, že novela tady přichází s upravením problematiky požární prevence v lesních porostech a zvláště v lesích národních parků.

Přínosem navržené právní úpravy bude zvýšení požární bezpečnosti lesa, zakotvení jednotné dokumentace zdolávání lesních požárů, včetně identifikace specifických rizik ve spojení s jasně definovanými lesními cestami určenými k vedení zásahu, napomůže k rychlé orientaci jednotek požární ochrany v požárem zasaženém území, což vysokou mírou přispěje k rychlejšímu a efektivnějšímu zahájení hasebních prací. Uvedené pak má vliv na snížení míry škod způsobených lesními požáry.

Na závěr bych chtěl říct, že zlepšení podmínek pro péči o veřejnou zeleň v obcích, revize druhové ochrany a vyhlášení Národního parku Křivoklátsko naplňuje programové prohlášení naší vlády. Protože záměr návrhu zákona vychází z dlouhodobých státních koncepcí ochrany přírody a biodiverzity, reflektuje moderní vědecké poznatky a přispívá k racionálnější ochraně přírody, jsem přesvědčen, že je hoden seriózní diskuse a podpory od všech poslanců napříč politickým spektrem.

Novela zákona o požární ochraně projednávaná v rámci tohoto zákona v souvislosti s vyhlášením nového národního parku reaguje na zkušenosti nabyté při hašení rozsáhlého lesního požáru v Národním parku České Švýcarsko. Zároveň v této úvodní poznámce avizuji, že budu navrhovat některé dílčí úpravy právní regulace, a to po dohodě či po debatě i v rámci Poslanecké sněmovny v oblasti zabezpečení sjízdnosti komunikací v chráněných územích a potom při stanovení podmínek rozdělávání ohňů v krajině. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku, proto zvu k mikrofonu paní poslankyni Peštovou. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za tu ódu tady pana poslance Kučery, prostřednictvím vás, kterou teďka tedy řekl k této novele. Já bych jenom chtěla podotknout, že původně to byly dvě novely, které se sloučily do jedné, tudíž proto je tam taková ta nepřehlednost, a proto vznikají tyto problematické situace, kdy musíme vystupovat a říkáme, co jsme tam identifikovali, co je špatně a co není špatně.

A druhá věc je, když jste tady zmiňoval to Křivoklátsko, víte, já si myslím, že by se neměly přijímat novely, u kterých víme, že tam probíhají soudní spory. V momentě, jakmile víte, že tam probíhá několik soudních sporů, a co já vím, tak jich je tam minimálně sedm, které nejsou u konce, a hrozí tam i z toho, kdybyste si přečetl stanovisko pana předsedy Legislativní rady vlády, ale i on tam zmiňuje a říká, že upozorňuje na to, že neděláme dobře, když novelizujeme něco, kde víme, že tam ty soudní spory probíhají, protože může to doznat velkých změn a bude se to muset předělávat.

Takže říkám, neděláme dobře, když slučujeme dvě novely do jedné. A neděláme dobře, když přijímáme novelu, u které víme, že tam jsou soudní spory. Dokud nejsou vyřešeny, neměla by být novelizována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A nyní vystoupí pan poslanec Bureš. Než dorazí k mikrofonu, načtu nějaké omluvy. Pan poslanec Babka Ondřej se omlouvá od 17 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Kott Josef od 14 do 15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Růžička Pavel od 16.15 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jan Síla od 16 hodin ze zdravotních důvodů a z členů vlády se omlouvá pan ministr Baxa Martin od 16.30 z pracovních důvodů. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Počkám, až tady doběhne ten čas (na tabuli). Co se týče novely zákona 114, o ochraně přírody a krajiny, nebudu opakovat to, co tady zaznělo jak z úst pana ministra, tak z úst paní zpravodajky. To shrnutí zákona asi v tuto chvíli není důležité.

 

Já bych se chtěl jenom zastavit u některých bodů, u kterých bych rád, abychom poté v rámci druhého čtení ještě vedli debatu a případně našli nějaká shodná řešení.

První bych se zastavil u paragrafu, nově navrženém § 5d, což je ochrana před nežádoucími účinky venkovního osvětlení. Je to nově stanovená povinnost. Z našeho pohledu je rozsah povinnosti docela široký. Odst. 1 ukládá povinnost omezovat nežádoucí účinky venkovního osvětlení na rostliny, živočichy a ekosystémy, je vymezen tedy obecně a může být také obtížně jej konkrétně aplikovat a vymáhat. Na druhou stranu stanoví odst. 2 výjimky pro venkovní osvětlení dopravních a energetických staveb, což je asi v pořádku, nicméně i tyhle výjimky zase mohou být na druhou stranu vnímány poměrně široce. Odst. 3 odkazuje na technické normy, které upravují omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Pokud tyto normy nejsou dostatečně specifické nebo aktuální, může to vést také k nejasnostem v jejich aplikaci. No a poslední je odst. 4, což je vymáhací opatření, které umožňuje orgánu ochrany přírody uložit technicky a ekonomicky dostupná opatření k omezení nežádoucích účinků osvětlení. Tento proces může být administrativně náročný a může také vyvolávat spory ohledně toho, co je považováno za technicky a ekonomicky dostupné.

Pak bych se ještě zastavil u § 9, což je náhradní výsadba. Hlavní změny zahrnují jednak kompenzaci za kácení dřevin, kdy orgán ochrany přírody může uložit žadateli náhradní výsadbu jako kompenzaci za pokácené dřeviny, pokud je to možné a účelné, nicméně v okamžiku, kdy je vyžadováno jednotné environmentální stanovisko, tam musí být náhradní výsadba uložena vždy. Součástí povolení musí být stanovení hodnoty kácených dřevin i náhradní výsadby, trošku sporné je to, že je to, za prvé, uloženo jako povinnost, že se z téhleté věci skutečně prostě nedá vyvázat. Já osobně takováto naprosto striktní stanovení nemám úplně rád a myslím si, že by tam měla být dána určitá volnost správnímu orgánu, aby to posoudil, jako je to při běžném nařizování náhradní výsadby, což je ovšem - asi nejspornější je otázka lokality výsadby, protože v takovém případě musí být náhradní výsadba na daném katastru a na daném katastrálním území, kde ke kácení dochází, anebo přinejhorším na sousedním katastru. To samozřejmě vypadá velmi zajímavě, velmi dobře, na první pohled, pokud se má pokácet strom na daném katastru, tak se bude vysazovat na daném katastru jinde, v praxi se ale může objevit problém, že prostě nemusí být vhodná lokalita pro takovou náhradní výsadbu ani v sousedním katastru.

Samozřejmě je tu i otázka poplatku za kácení, kdy pokud nelze uložit náhradní výsadbu v plném rozsahu, žadateli je povinen zaplatit poplatek, který bude vypočítán dle přílohy zákona. Co je také sporné, je povinnost pět let pečovat, o následnou péči o dřeviny tím, kdo náhradní výsadbu bude provádět. No a pochopitelně i otázka evidenční povinnosti.

O sporných otázkách, které jsou na stole předloženy hospodářskou komorou - mám je tu sepsány, ale nebudu vás jimi zdržovat, mluvila o nich paní kolegyně Berenika Peštová - zastavil bych se nicméně ještě u národního parku Křivoklátsko. Je ve vládním programovém prohlášení, to samozřejmě všichni respektujeme a souhlasíme s tím. Já jsem vedl jednání s odpůrci vyhlášení národního parku Křivoklátska i s paní starostkou a s předsedou spolku, který se tomu brání, a vysvětloval jsem jim, že prostě není dost dobře možné, abych nepodpořil vyhlášení národního parku Křivoklátsko, když jsem podpořil tuto vládu, která to má od počátku ve svém programovém prohlášení, nicméně, že bychom byli rádi, aby došlo ke zlepšení podmínek fungování národních parků i těch ostatních, kde vnímáme, že samosprávy, kde obce mají problémy s tím, jak fungují národní parky a mají k tomu výhrady a cítí se dotčeni tím, že vlastně nemají možnost se aktivně podílet i na správě v těch klíčových dokumentech.

Proto jsem rád, že jsme v této novele prosadili vznik dvoukomorové rady národního parku, kdy v jedné komoře budou zástupci daných samospráv, to znamená, obcí a případně krajů, na jejichž území se daný národní park vyskytuje, zástupci Hasičského záchranného sboru - to je novinka a podle mého názoru i velmi pozitivní novinka. V druhé komoře budou odborníci, které bude stanovovat ředitel národního parku. Dneska ta rada je společná a samozřejmě může docházet - nevím, nemám k tomu žádnou statistiku, ale může velmi snadno docházet k tomu, že odborníci, které si tam jmenuje ředitel parku, můžou být to samozřejmě i zaměstnanci národního parku, snadno mohou přehlasovat, pokud jich je víc, zástupce obcí, a to jsme rádi, že se tímto návrhem, touto novelou odstraňuje. Je samozřejmě logické, že když rady rozhodují o dokumentech, může dojít ke sporu, to znamená, tam by mělo být buď konsenzuální rozhodnutí obou komor rady národního parku, v případě rozporu je náš názor takový, že by ten rozpor měla řešit vláda, v tomhle návrhu je Ministerstvo životního prostředí.

Co nám tam trošku chybí a byli bychom rádi, aby se do té novely doplnilo, je i otázka stávajících dokumentů, těch klíčových, to znamená zónace, správa parku a tak dále tak, aby tyto klíčové dokumenty, které jsou už dnes schváleny, a by byly znovu po této novele přeschváleny, to znamená, vlastně s novým systémem, protože stávající dokumenty mají platnost 10 až 15 let a v okamžiku, kdy dokument je schválen třeba v letošním roce, tak bychom rádi, aby byly obce znovu zataženy - a samosprávy - do rozhodovacího procesu a měly právo se k němu vyjádřit a měly možnost případně i aktivně se podílet na jeho zpracování.

Trošku nám tam chybí ještě jeden dokument, který bychom byli rádi, aby se doplnil do důležitých dokumentů pro správu národního parku, a to je také rozvoj cestovního ruchu, protože vnímáme, že národní park jsou jenom zvířata, rostliny, ale jsou to i lidé, kteří v národním parku žijí, a jsou to i ti, kteří do toho národního parku zavítají.

Ještě bych chtěl zmínit § 44b, kde máme trošičku jaksi možná problém, buď ho budeme diskutovat, anebo možná budeme hledat i nějaké zpřesnění, a to je povinnost provozovatele motorového vozidla ve zvláště chráněném území. § 44b se vlastně ukládá odpovědnost provozovateli, že provozovatel motorového vozidla je povinen zajistit, aby při jeho užití ve zvláště chráněném území byly dodržovány zákazy vjezdu. Za jednak to tedy vyplývá ze zákona o silniční dopravě, ale také je tato povinnost vnímána z našeho pohledu jako příliš široká a obtížně vynutitelná, zejména pokud provozovatel není přítomen při užití vozidla. Co je ale horší, že se tato povinnost také přenáší, že provozovateli je odpovědný i za osoby, kterým vozidlo svěřil do užívání, což může být velmi problematické. Samostatnou kapitolou je otázka záchranných stanic. Nebudu vás zatěžovat výhradami, předával jsem je i Agentuře ochrany přírody a krajiny, některé věci by bylo asi i z našeho pohledu potřeba trošičku upřesnit.

Ale zmíním už jenom poslední paragraf, a to je § 74e, což je rozpočtové určení poplatku za kácení dřevin. Je tam uvedeno, že 99 % poplatku je příjmem rozpočtu obcí, na jejichž území dochází ke kácení dřevin, a 1 % je příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se nachází kácené dřeviny. Tenhle poměr je velmi jaksi z mého pohledu nevyvážený a nešťastný a může samozřejmě ve finále docházet i k tomu, že na obcích s rozšířenou působností se budou povolovací procesy z oblasti kácení dřevin natahovat, protože pokud má dotyčná obec příjem pouze 1 % z poplatku, tak motivace k tomu případně posílit zaměstnance na daném úseku ochrany životního prostředí bude velmi nízká.

Takže tam určitě předesílám, že budeme navrhovat změnu.

Nicméně měl bych asi končit pozitivně. Pozitivně bych skončil tím, že se upravuje a modernizuje zvláštní druhová ochrana, která je v našem právním řádu od roku 1992. Asi každý, kdo se trošku zabývá ochranou životního prostředí, vnímá, že se přežila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokračujeme v obecné rozpravě u vládního návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny. V tuto chvíli je po panu poslanci Burešovi na řadě v obecné rozpravě pan kolega Stanislav Fridrich. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ono už během téhleté diskuse bylo mnohé řečeno, tak bych se chtěl vyhnout opakování problematik, které tu zmíněny byly. Nebudu se zde zmiňovat o problematice Křivoklátska nebo o ochraně druhů, ale chtěl bych informovat o pár sporných bodech, které vyplynuly z jednání podvýboru pro ochranu přírody a krajiny, který proběhl v minulém týdnu a kde byli účastní i zástupci jak spolků, tak i Ministerstva životního prostředí.

Chtěl bych se tedy zmínit konkrétně o novelizaci § 46 zákona, který se týká památných stromů. Tam se jedná o problematiku, jak ty stromy určovat. Problematika, která byla zmíněna, poukazuje na to, že vyhlášení památných stromů je dle současné novelizované právní úpravy ponecháno plně na posouzení moci úřední. Není tam připuštěna možnost - což by mohlo být do novely zákona zapracováno - že by mohly podat kvalifikovaný návrh občanské iniciativy. Musel by to být ale vždy návrh, který by byl řádně podpořen zdůvodněním, proč je ten strom navrhován. V tomto případě by muselo dojít k projednání Ministerstvem životního prostředí a nebylo by to pouze na rozhodnutí, jestli to projednáno bude, anebo nebude. Jenom pro představu, v současné chvíli podle statistik máme zhruba 27 000 stromů a zhruba 500 - o téhle problematice tady ještě mluveno nebylo - jsou jako stromy historické a ty budou zřejmě předmětem jednání na Ministerstvu kultury.

Problematika, která tam byla dále zmíněna, je vypořádání se s vlastnickým právem, a to je, jak bude řešený případ, ke kterému ale zřejmě dojde jen ojediněle, a to, kdy bude jako památný strom navrhován strom, který bude na pozemku vlastníka, ať už právnické nebo fyzické osoby, který nebude na pozemku třeba obce nebo města, a povinnost přizvat tohoto vlastníka pozemku k jednání.

Další bod, který tam byl zmiňován, byla chemizace, která je zmíněna v novém návrhu zákona. Jestli si to pamatuji dobře, tak ochranný okruh kolem stromu je desetinásobek průměru toho stromu ve výšce 130 centimetrů. Jak se bude řešit, že ty stromy jsou třeba blízko silnic nebo dálnic, kde probíhá chemické ošetření, nejenom posypy? Stejná problematika by asi měla být lépe specifikována, když jde o vyhlašování nového památného stromu, a to je, že nemůže zasahovat do ochranného pásma dálnice, silnice a dráhy bez souhlasu Silničního správního úřadu a Drážního úřadu.

Takže si myslím, že pokud nebude tento zákon vrácen k přepracování, tak je to spousta bodů, které budou muset být projednány, ať už na výboru nebo v dalších čteních tohoto zákona. Avizuji jenom problematiku, která bude muset být řešena. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli je tady jedna faktická poznámka, a to paní kolegyně Bereniky Peštové. Poté se budeme vracet do obecné rozpravy, a to s panem poslancem Richardem Brabcem. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já chci jen navrhnout, pokud nebude schváleno zamítnutí a daní k přepracování předkladateli, tak navrhuji prodloužení lhůty o 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano. V tuto chvíli se vracíme do obecné rozpravy a poprosím pana poslance Brabce, aby se ujal slova, prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, asi mi budete věřit, že jsem v tomto sále možná člověk, který má největší zkušenosti s vyjednáváním v národních parcích. Užil jsem si to. Užil jsem si to skoro osm let nejenom na Šumavě. To říkám bez ironie nebo bez nějakého pejorativního nádechu v tom slově užil jsem si to. Užíváme si různé věci. Některé si opravdu užíváme a někdy to opravdu myslíme trošku ironicky. Troufám si říct, že u mě to bylo o obou případech.

Když jsem na ministerstvo přišel v roce 2014, tak jednu z prvních věcí, kterou jsem hned začal řešit, byly právě vztahy v rámci Národního parku Šumava. Pamatujete si, že z těch vztahů se stalo doslova politikum? Zapojil se do nich tenkrát bývalý prezident Miloš Zeman, zapojila se do nich část této slovutné Sněmovny, zapojil se do nich Senát, a z odborných debat se staly debaty politické. Ale hodně mě to naučilo. Jestli mě to něco naučilo, tak to bylo to, že bylo strašně důležité, jak národní park vnímal ten region.

I když v tom regionu nebo v těch regionech - protože ono to nebylo jenom o Šumavě, bylo to samozřejmě také o Krkonoších, o KRNAPu, o Podyjí nebo o Českém Švýcarsku - tak ve všech těch národních parcích... To jsme si doslova odzkoušeli, protože já jsem už byl tenkrát na Šumavě ve stavu, kdy jsem některým starostům a starostkám nabídl, že pokud mají takhle zásadní problém s národním parkem, tak jsme připraveni možná jednat o zonaci tak, aby z toho národního parku vystoupili. Tam se to seklo nebo tam se to zlomilo, protože tenkrát nikdo z nich, včetně obce Modrava a dalších, kteří byli velkými odpůrci ani ne tak národního parku, ale vedení nebo prostě té legislativy, tak řekli ne, my nechceme vystoupit z národního parku. Jinými slovy, ve všech těch obcích, byť tam byly konflikty, například na úrovni jak má být realizována správa národního parku, správa na tom území... Umíte si představit, že rozdílné názory jsou tam na řadu věcí. Je tam obecní život, je tam rozvoj, je tam nějaké podnikání a proti tomu samozřejmě je tam ochrana přírody. Čím je ten park větší a čím je tam větší poptávka po podnikání, to znamená po rozvoji toho regionu, tak tím větší jsou konflikty nebo potenciál pro ně.

Proč to říkám takhle dlouhým úvodem? Protože - to bych chtěl znovu zdůraznit a dvakrát podtrhnout - ve všech národních parcích, které máme momentálně čtyři v České republice, bez ohledu na rozpory, které tam byly, se drtivá většina obcí v národních parcích a jejich okolí shodovala na tom, že tam ten národní park chtějí. My se tady dostáváme do situace, která je mimořádná, kdy v rámci Národního parku Křivoklátsko, toho navrhovaného nového, pátého národního parku v České republice taková situace není. Tady je situace, kdy velká většina obcí se prostě k tomu národnímu parku buď nehlásí nebo ho přímo odmítá. Neříkám, že to jsou všichni, ale je to většina.

A já to považuju za velké nebezpečí na tom začátku a je to doslova mina v základech toho národního parku, protože ty obce, zastupitelstva, lidé v těch obcích jsou hrozně důležití pro to, aby tam byla nějaká spolupráce. A bez té spolupráce se ten Národní park nedá založit. A hlavně, on se formálně možná dá založit, ale nedá se úspěšně v něm žít a nedá se spolupracovat. A já jsem přesvědčen z těch zkušeností, kterých opravdu je hodně, těch dobrých, i těch horších, že bez toho ten národní park prostě nemůže být úspěšný, nemůže být dlouhotrvající a bohužel má právě v tom zárodku potenciál řady konfliktů, včetně soudních sporů, včetně odvolání se proti čemukoliv.

Vy můžete říct, ono se to nějak potom uklidní, no, možná. Ale třeba na té Šumavě to byly desítky let a ty příkopy tam zjevně od toho začátku byly vykopány poměrně hluboké, byly tam nějaké sliby, které, zdá se, potom nebyly úplně dodrženy, ti lidé si to pamatovali a bylo to velmi složité. Velmi složité a myslím, že doteď to určitým způsobem doznívá, byť se to povedlo stabilizovat.

A proto z tohoto důvodu v situaci, ve které to momentálně je, tedy přijetí obcí na Křivoklátsku, které je mimo jiné zdůrazněno nebo znázorněno i těmi žalobami, které dneska částečně už projednal nebo projednává příslušný soud, tak tady máme dvě věci. Jedna je de iure, kdy de iure, on to na to pan ministr určitě bude reagovat, nebo už asi reagoval - já se omlouvám, přišel jsem o něco později, protože jsem byl u pana prezidenta s Asociací krajů. Ale je to v situaci, kdy není vůbec dobrá známka, že my projednáváme něco, co skutečně soudy ještě neukončily. To znamená, de iure nejsou připomínky těch obcí vypořádány.

Ale de facto, a to je ještě složitější, tam přijetí z pohledu toho regionu prostě dobré není. A znovu říkám, bez toho nemůže být ten národní park úspěšný. A my chceme, aby ten národní park prostě byl nejenom, řekněme, takovou vizitkou ochrany přírody. A tady se shodneme, že na Křivoklátsku je co chránit. Ale kdybych to vzal skutečně reálně, tak bychom byly ty skutečně věci, které tam přírodně je potřeba chránit, tak bychom je byli schopni chránit třeba i maloplošnými územími chráněnými. De facto to samozřejmě lze. (Obrací se na předsedajícího, aby mu zjednal klid v sále.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já poprosím o klid váženou sněmovnu, aby mohl pan poslanec pokračovat. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za to, já už se budu blížit k závěru. Takže, pane ministře, já si myslím, že tam skutečně ta situace pro, přijetí, pro vznik národního parku není příhodná. Já jsem přesvědčen, že to nebude fungovat, že je velmi nešťastné, že Ministerstvo životního prostředí má většinu toho regionu proti sobě a že se to obrátí ve finále proti Ministerstvu životního prostředí i proti nám. Protože jsem přesvědčen, že národní park se nemá vnucovat regionu z Prahy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Tou první nás poctí pan kolega Ondřej Babka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Já pouze doplním kolegyni Bereniku Peštovou. V případě, že by pan předkladatel neakceptoval prodloužení lhůty o 30 dní, tak mi dovolte navrhnout i 20 dní, prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano. Děkuji moc, 30 dní prodloužení musí být skutečně se souhlasem navrhovatele. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuju za slovo a děkuji i panu kolegovi Brabcovi za jeho připomínku k projednávání novely zákona číslo 114. Tehdy se mu říkalo zákon o Šumavě, tehdy se ještě nepoužívalo to lex jako dneska, takže zákon o Šumavě.

A já jsem tehdy byl předseda podvýboru ochrana přírody a krajiny, takže jsem si tím zákonem a tou debatou prošel velmi, velmi důkladně. A je pravda, že tehdy, a to je ke cti pana kolegy Brabce, že tehdy ten zákon skutečně budil velký odpor zejména obcí a lidí v Národním parku Šumava. Tady se dokonce pořádaly demonstrace, byly tady petice a on měl tu odvahu skutečně se postavit za tento zákon a nadřadit ten společenský zájem, který byl na úpravu právě národních parků a zejména Šumavy, nad ty místní nebo lokální zájmy, které tam byly v těch jednotlivých obcích. Na tom jsme se shodli, ten zákon prošel napříč politickým spektrem. Kolegové z ANO, kteří ho předkládali, byli podpořeni námi jako tehdejší opozicí, jak poslaneckým klubem TOP 09, tak dalšími, a po dlouhých a dlouhých debatách prošla moderní novela zákona číslo 114. Tak já bych byl velmi rád, kdybychom podobný pohled měli teď právě při schvalování této novely a při vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka, už nemáme nikoho přihlášeného do obecné rozpravy. Já se vás táži, vážené kolegyně, vážení kolegové, zdali ještě chce se přihlásit někdo z pléna do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, tím pádem končím obecnou rozpravu a prosím o závěrečná slova. Případně pan ministr má zájem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych chtěl poděkovat. Chci poděkovat opravdu za věcnou debatu k tomuhle předloženému návrhu. Myslím si, že ta novela je velmi důležitá. A děkuji za celou řadu poznámek. S paní předsedkyní jsme si je pečlivě psali. Já možná si dovolím reagovat na některé z nich, ne na všechny, jestli mohu, tak já jenom dovolím si reagovat, co se týká otázky kácení, kácení dřevin. Chci jenom vysvětlit, že ten princip se nemění. Dál bude na povolení pouze kácení nad 80 centimetrů ve výšce 1 metru kmene. To znamená, byť některé mohla ta příloha od toho nula centimetrů zarazit, tak od nuly do 80 centimetrů se nepovoluje. Není součástí jednotného environmentálního stanoviska, tedy se nenařizuje náhradní výsadba ani případný odvod.

Chápu ty poznámky týkající se toho katastru, určitě je budeme detailněji řešit potom ve výboru jako takovém, ale věcně jsme vycházeli z toho, že kde se kácí, tam by se mělo sázet.

Co se týká národního parku, já plně souhlasím s některými z vás, že je nešťastné, abychom začínali s nepochopení místních. Já se opravdu velmi snažím o to pochopení a myslím si, že ta situace tam není tak černobílá jako někteří z vás se snažíte takto prezentovat.

Co se týká soudů, bylo podáno celkem osm žalob, čtyři byly zamítnuty. Co se týká obce Nižbor, ten soud nám to vrátil, protože to odvolání ze strany Nižboru bylo blankytní, prázdné. A soud řekl, že jsme je měli vyzvat, aby to doplnili. Dobře, je to názor soudu, my tak učiníme, ale je otázka, jestli toto není opravdu obstrukční řízení, které řešíme třeba u jiných zákonů, že takovéto obstrukční věci chceme, jim chceme zamezit.

A možná si dovolím jenom citovat k té diskusi, jestli to máme projednávat dál. Soud v jiné záležitosti týkající se CHKO Soutok konstatoval, soudy jsou tedy ústavou oprávněny a povolány k aplikaci, interpretaci zákonů. Nemají však zákonodárná pravomoc ani zákonodárnou iniciativu, nemohou proto zákony nejenom přijímat, ale ani nahrazovat jejich projednání a přijetí či jejich navrhování a projednávání bránit. Opravdu není možné, aby soudní spory bránily moci výkonné nebo zákonodárné prosazovat nebo projednávat změnu legislativy.

Na závěr mi ještě dovolte poslední věc, aby nezůstala opomenuta, prostřednictvím pana přednášejícího, na pana poslance Babku. Opravdu je tady průzkum zadaný u renomované agentury, která udělala renomovaný průzkum s 520 respondenty ve 22 obcích. Jestli budeme zpochybňovat opravdu agentury, které se věnují tomuto, a tato agentura - já ji jmenuji, PPM Factum, je to veřejné, dělá veřejné průzkumy více jak 30 let - tak si myslím, že se dál neposuneme. Děkuji a děkuji i za tu debatu.

 

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Zeptám se ještě paní zpravodajky, zdali má zájem o závěrečná slova? Nemá. Ale já se jí naopak zeptám, poněvadž mám tady některé návrhy na vrácení předloženého návrhu k dopracování - je to tak, paní zpravodajko? (Zpravodajka souhlasí.) Ano. A je to od paní poslankyně Fialové, Maříkové, Peštové a pana poslance Černého. Všechny tyto čtyři návrhy jsou na vrácení, což v tuto chvíli budeme, vážené kolegyně a vážení kolegové, hlasovat. Já vás všechny odhlásím, prosím, abyste se přihlásili svými kartami.

 

A když se počet přihlášených ustálí, tak znovu zopakuji, že budeme hlasovat o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 83. Tento návrh byl zamítnut.

 

Na zamítnutí předloženého návrhu nemáme žádné návrhy. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednávání. Promiňte? (Dotaz z pléna mimo mikrofon.) To se hlasuje až na konec - prodloužení lhůt.

 

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Paní předsedkyně Poslanecké sněmovny navrhla přikázat předložený návrh k projednávání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo, prosím, přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho z pléna nevidím, tudíž přistupuji k hlasování.

Zahájil jsem ho a táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 28, přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, pro 149, proti 1. Tento návrh byl přijat.

 

Paní Marie Pošarová se pravděpodobně hlásí k hlasování. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Já bych jenom navrhla, jestli by to mohlo jít ještě do výboru pro veřejnou správu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano. A v tuto chvíli se k tomu teprve dostaneme. Takže já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

 

Paní předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo z pléna návrh, prosím, přikázat dalšímu výboru? (Hlásí se několik poslanců.) Tak pravděpodobně v tuto chvíli je váš čas, paní poslankyně, a dávám vám přednost. Ano, prosím, před pány.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Tak ještě jednou navrhuju výbor pro veřejnou správu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Výborně, já také děkuji. Ano, pan poslanec Adamec, prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já to navrhuju přikázat hospodářskému výboru vzhledem k proběhlé rozpravě tady na dnešním plénu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Pan poslanec Haas má také návrh.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych, s ohledem na to, že projednávaný návrh se poměrně významným způsobem dotýká Hasičského záchranného sboru, rád navrhl projednání ve výboru pro bezpečnost. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Pan poslanec Kott se taktéž hlásí s návrhem.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vzhledem k této problematice si dovolím to navrhnout přikázat ještě zemědělskému výboru.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Výbor zemědělský, ano. Máme ještě několik výborů podle jednacího řádu. Má ještě někdo návrh dalšímu výboru to přikázat? (S úsměvem.) V tuto chvíli nevidím nikoho s návrhem, proto přistoupíme, vážené kolegyně, vážení kolegové, k hlasování.

 

Hlasujeme nejdříve přikázání výboru pro veřejnou správu.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášeno 150 poslanců, pro 73, proti 2. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem byl výbor hospodářský.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 30, přihlášeno 150 poslanců, pro 105, proti 2. Tento návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem, kterým se budeme zabývat, byl výbor pro bezpečnost jako další výbor.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno bylo 150 poslanců, pro 91 (z tabule pro 90), proti 3. Tento návrh byl přijat.

 

A posledním hlasováním byl návrh na výbor zemědělský.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 3. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dále tedy konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru hospodářskému jako dalšímu výboru k projednání. A také konstatuji, že tento návrh byl přikázán jako dalšímu výboru k projednání výboru pro bezpečnost.

 

Tady zazněly také dva návrhy na prodloužení lhůt. Ten první prodloužení lhůty o 30 dnů dala paní poslankyně Peštová. Ten musí být se souhlasem navrhovatele, proto se ho táži, zdali souhlasí s tímto prodloužením lhůt?

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Nesouhlasím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tím pádem je nehlasovatelný.

 

Proto budeme hlasovat o druhém návrhu, a to je od pana poslance Babky, a to prodloužení o 20 dnů.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 50. Tento návrh byl zamítnut.

 

Tím pádem jsme se vypořádali se všemi hlasováními a já končím projednávání tohoto tisku v prvém čtení.

 

A otevírám další bod. Tím je

Aktualizováno 22. 2. 2025 v 22:51.