(pokračuje Aleš Juchelka)

6.
Návrh poslanců Tomáše Dubského, Milady Voborské, Martiny Ochodnické, Jiřího Havránka a Jiřího Carbola na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce obcí /sněmovní tisk 845/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 845/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Tomáš Dubský, v případě někdo jiný z navrhovatelů, ale vidím tady pana poslance Dubského, proto mu uděluji slovo. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Dubský: Dobře, děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem novely zákona o obcích, jak již bylo řečeno, č. 128/2000, který jste obdrželi jako sněmovní tisk číslo 845. Společenství obcí představují v době narůstajících povinností obcí naději na zachovávání veřejných služeb...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já vás jenom přeruším, pane navrhovateli, a poprosím, vážené kolegyně, vážení kolegové, klid tam ve skupince pana Haase, Bureše a pana Bendy, děkuji a poprosím, abychom mohli pokračovat v projednávání tohoto tisku. Moc děkuji.

 

Poslanec Tomáš Dubský: Děkuji pane předsedající.

... v co nejvyšší kvalitě, co nejblíže občanům. Umožní výkon veřejné správy profesionalizovat, účinně koordinovat a vytvářet přitom úspory, které mohou být investovány zpět do veřejných služeb. Institut společenství obcí doplňuje sadu dalších důležitých nástrojů dobrovolné spolupráce obcí, jako jsou dobrovolné svazky a místní akční skupiny, i když se možnosti spolupráce ve společenství teprve formují možností založit společenství během roku 2024 využilo celkem 446 obcí, ty se sdružily do 23 společenství s celkem více než 470 000 obyvateli. Osm z těchto společenství dokonce pokrývá celý správní obvod obcí s rozšířenou působností. Tento sněmovní tisk by měl i váhajícím obcím dále institut společenství zatraktivnit a usnadnit jim jejich úkoly. Společenství obcí proti běžným dobrovolným svazkům umožňuje sdílet kapacity úředníků pro výkon přenesené působnosti s výjimkou působnosti ORP. Obce tedy mohou ve společenství zaměstnat sdílené matrikáře, úředníky a podobně. Díky tomu mohou nabídnout plné úvazky či lepší platové podmínky, snadno vykrývat personální výpadky či nedostatečnosti. Sdílení úředníků pro výkon přenesené působnosti ale neznamená, že přenesená působnost se z obcí přenese na společenství. Společenství zaměstná úředníka, kterého si obce sdílí. To dosud nebylo možné. Úředník společenství tedy vykonává vždy působnost jménem konkrétní obce.

Stejně tak je možné na společenství či v jeho organizacích zaměstnávat pedagogické i nepedagogické zaměstnance. Je tak snazší sdílet účetní právníky, IT podporu a podobně. A stejně tak je ve společenství unikátně umožněno sdílet psychology či například jazykáře. Zaměstnanci nemusí drobit své úvazky mezi více organizací, což jim přináší větší jistotu, stabilitu a díky sdružení finančních prostředků od obcí také potenciálně i lepší podmínky.

Tento návrh je dalším krokem ve snaze podpořit efektivní spolupráci obcí. Společenství by podle něj mohlo vykonávat veřejnou správu vlastním jménem. Je ale třeba zdůraznit, že společenství bude vykonávat jen kompetence, které mu obce dovolí vykonávat, a to jen pokud to dovoluje zákon. Návrh zachovává ideu, že společenství obcí jsou nástroj, který je obcemi řízen, kontrolován i úkolován. Podmínky vzniku společenství obcí a jeho základní parametry nemění.

Požadavky na minimální počet obcí či udržení se v hranicích správního obvodu obce s rozšířenou působností jsou tím, čím je společenství zajímavé také pro stát, protože jedině s efektivní velikostí a udržením si přehledné struktury respektující správní uspořádání státu je společenství vhodné jako budoucí relevantní partner, který efektivně reprezentuje obce a stát jej dokáže zapojit do vytváření strategií regionálního rozvoje a dalších obdobných aktivit, které přesahují území jednotlivých obcí, ale zdaleka nedosahují rozsahu kraje.

Tímto návrhem pilotně umožníme, aby se obce rozhodly, že pověří společenství zřízením společné obecní policie pro ty obce ve společenství, které o její využívání budou mít zájem, vypracováním plánu dopravní obslužnosti či provozování Czech POINTů.

Přes 3 miliony občanů České republiky, typicky v malých obcích, nemají k dispozici obecní policii. Její zřízení a udržování je finančně náročné a strážníků je málo. Společenství proto poskytne možnost snadno sdružit finance a nabídnou tak strážníkům stabilnější zázemí a vybavení. Za tímto účelem se navrhují nezbytné doprovodné změny jako vymezení, kdo je nadřízeným orgánem společenství při výkonu veřejné správy, kdo vykonává kontrolu, úpravu odpovědnosti, zřízení kanceláře společenství a podobně.

Pokud by společenství vykonávalo přenesenou působnost, bude mít nárok na příspěvek na výkon státní správy. Je totiž třeba držet logiku příspěvku, kdo státní správu vykonává, tomu náleží příspěvek. Bude se ovšem jednat o tu část příspěvku, která by bývala náležela obci, kdyby výkon státní správy nepřenesla. Návrh je v této části tedy rozpočtově neutrální.

Aktuálně se vedla debata jen o oblasti veřejného opatrovnictví, které by mohlo být pilotní kompetencí. Tato možnost ale není součástí tohoto tisku. Navrhuje se též zakotvit možnost přiznat společenstvím nenárokový příspěvek na činnost. Konkrétní podmínky by stanovil státní rozpočet, díky čemuž bude příspěvek pod kontrolou vlády i Sněmovny. Jedná se o systémovější a administrativně méně náročnou variantu než provozní dotace.

Druhou skupinou změn v návrhu dochází k úpravě některých aspektů činnosti veřejné správy, které nesouvisí jen se společenstvím obcí. Za zdůraznění stojí zejména flexibilnější určování nočního klidu obcemi, debyrokratizace a digitalizace v oblasti správních řízení a změny v oblasti matrik, kde se navrhuje například to, aby poslanec či senátor mohl složit matriční zkoušku, a tak oddávat i bez přítomnosti matrikáře.

Ve správním řádu je navrženo stanovit podmínky, za kterých by bylo možné automatizované vedení správního řízení. To běžně funguje například v Německu, Rakousku, Estonsku či Švédsku. Nejčastěji se automatizace využívá v oblasti daní a sociálního zabezpečení, v Česku si lze primárně představit automatizaci, vydávání různých osvědčení, potvrzení dokladů a podobně, kdy odpadnou zbytné, ale časově zatěžující úkony úředníkům.

Po vzoru soudních řádů se též umožňuje využívání videokonferenčních zařízení ve správním řízení. Občané už nebudou muset kvůli ústnímu jednání cestovat na úřad fyzicky, ale budou se moct připojit on-line. Tato možnost bude dobrovolná a úřad bude muset vždy umožnit off-line verzi. V zákoně o právu na digitální služby se rozšiřují možnosti využívání podpisových zařízení při činění podání na úřadě, tak jako je to běžně například v bankách. Tolik tedy na úvod a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za úvodní slovo, pane poslanče. U stolku zpravodajů je již pan zpravodaj Robert Stržínek pro tento tisk, a já poprosím, aby se jako zpravodaj ujal nyní slova. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Můj předřečník popsal všechny důležité věci, já něco zrekapituluji a něco málo přidám.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, základním cílem tohoto poslaneckého návrhu je rozšířit působnost institutu společenství obcí, a to tak, aby představoval atraktivnější entitu pro dobrovolnou spolupráci obcí. Podstatou navržené změny je umožnit společenství obcí vykonávat určité kompetence vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Společenství má získat postavení orgánu veřejné moci, který vlastním jménem bude moci na základě zvláštních zákonů vykonávat i státní správu či další činnosti. K organizačnímu zajištění se navrhuje zřízení kanceláře společenství obcí jakožto ekvivalentu obecního úřadu. Zaměstnanec společenství obcí, podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí, by pak podle návrhu měl být výslovně v postavení úředníka územního samosprávného celku.

Pokud společenství obcí zřídí společnou obecní policii, bude i ona orgánem společenství obcí. V rámci novely zákoníku práce se v zájmu rovnosti odměňování navrhuje zavést úpravu, kdy zaměstnanci společenství obcí budou odměňováni platem, nikoliv mzdou, jako je tomu u běžných dobrovolných svazků obcí. Společenství obcí má získat postavení orgánů veřejné moci a jako takové bude zapsáno v základním registru agend orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností. Dále se navrhuje upravit i otázky nadřízeného správního orgánu a kontroly, přičemž nadřízeným správním orgánem by měl být krajský úřad, který má též vykonávat kontrolu výkonu státní správy, zatímco výkon ostatních činností by byl v zásadě pod kontrolou Ministerstva vnitra. K finančnímu zajištění se navrhuje stanovit příspěvek na výkon státní správy a příspěvek na činnost ze státního rozpočtu.

Ve zvláštních zákonech se navrhuje možnost, aby společenství obcí zřídilo společnou obecní policii, aby společenství obcí mohlo být kontaktním místem veřejné správy, anebo chcete-li Czech POINT, a aby mohlo pro členské obce pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území.

Návrh vytváří předpoklady pro výhledové zapojení společenství obcí i do zajišťování veřejného opatrovnictví. Návrh se dále snaží o korekci judikatury v oblasti nakládání s právem stavby zřízeným k pozemkům ve vlastnictví územního samosprávného celku a zpřesňuje pravomoci obcí při vymezování doby nočního klidu. Ve správním řádu je navrženo stanovit podmínky, za kterých by bylo možné automatizované vedení správního řízení, a po vzoru soudních řádů též umožnit využívání videokonferenčních zařízení.

Novela zákona o matrikách pak například obsahuje možnost zapisovat jména cizince do matriky v podobě dle jeho cestovního dokladu, což je vedeno snahou o odstranění rozdílnosti takzvané pasové a matriční identity. Navrhuje se také zavedení možnosti, aby poslanec a senátor mohli sloužit matriční zkoušku a mohli tak oddávat i bez přítomnosti matrikáře.

Z legislativně technického pohledu je zákon velmi ambiciózní. Je navržena novelizace celé řady předpisů. Jedná se nejen o zákon o obcích, ale i o zákon o obecní policii, zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, zákon o krajích, zákon o hlavním městě Praze, zákon o matrikách, zákon o informačních systémech veřejné správy, správní řád, zákon o správních poplatcích, zákoník práce, zákon o veřejných službách v přepravě cestujících, zákon o některých přestupcích, zákon o právu na digitální služby, dále zákon o sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů a konečně zákon č. 414/2023 Sb., kterým se mění zákon o matrikách a některé související zákony.

Účinnost je navržena obecně od 1. července 2025. Některé další změny související s novelizací zákona o matrikách pak mají datum nabytí účinnosti pozdější, a to 31. prosince 2026, respektive 1. ledna 2027. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji, pane zpravodaji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které jste jako první přihlášen právě vy. Tak prosím, můžete pokračovat.

 

Poslanec Robert Stržínek: Teď už ne jako zpravodaj, ale jako řadový poslanec a také jako starosta města ORP.

Víte, já mám o tomto zákonu jisté pochybnosti. Cesta do pekla bývá často dlážděna dobrými úmysly. A obávám se, že tak trochu je tomu i v tomto případě. My tady máme několik institucí. Máme tady města, obce. Máme tady kraje. Mezitím máme dobrovolné svazky obcí, místní akční skupiny. Máme tady mikroregiony. A nám tady vzniká další řídící vrstva. A já s lehkou nadsázkou říkám, že mi to připomíná bývalé okresní národní výbory. Ano, vzniká tady další složka řízení, která už bude mít nároky na státní rozpočet. Bylo tady řečeno, že finančně je toto řešení neutrální. Já o tom ale nejsem přesvědčen. Opravdu se domnívám, že to bude zátěž na státní rozpočet.

Vím, že je vše postaveno na dobrovolné bázi. Pokud budou chtít starostové obcí něco takového zřídit a potom platit úředníka, bude to jejich rozhodnutí. Ale nejsem přesvědčen o tom, že je to efektivní systém řízení jednotlivých území, a to s ohledem na to, kolik možností už dneska máme, a hlavně tím garantem jsou obce s rozšířenou působností.

Zřídit Czech POINT je relativně jednoduché. Určitě se tomu nebráním. A kdokoliv to bude chtít učinit, může tak udělat. Notabene není problém tento Czech POINT, pokud nebude využíván, za nějakou dobu zase zrušit. Ale v dnešní době, kdy se snažíme všechno digitalizovat a řešit všechno z pohodlí domova přes mobilní telefony a počítače, i Czech POINTy začínají ztrácet svůj význam, protože pomocí vlastní identifikace a Portálu občana a dalších nástrojů jsme schopni vyřídit spoustu věcí a na Czech POINT není třeba chodit.

Jinak je tomu ale například u opatrovnictví, které tady otvírá Pandořinu skříňku. Já vím, jak je to citlivé a složité téma, jak téma opatrovnictví řešíme u nás na obci s rozšířenou působností. A je to opravdu oříšek. Chce to velmi erudované lidi se zkušeností, s důležitým vzděláním v sociální oblasti, lidi, kteří mají zkoušky odborné způsobilosti a tak dál. A vy tady chcete zřídit opatrovníka v rámci společenství obcí. A co když ten opatrovník po nějaké době přestane fungovat? Z jakéhokoliv důvodu - nemoc, nebo si najde jiné zaměstnání. Co bude s těmi opatrovanci? Co s nimi? Prosím vás, to jsou natolik vážná témata, která je třeba rozdiskutovat, že si nemyslím, že by měla projít bez povšimnutí.

Mluví se tady o městské policii. Ano, spousta menších obcí nemá městskou policii a volá po tom, že by zejména s ohledem na to, že nefunguje státní policie, protože je tam kritický podstav policistů, tak by chtěla využít služby policie městské. Je to možné už dnes, to je třeba říci, a to formou veřejnoprávní smlouvy. My jako město Valašské Meziříčí tuto službu poskytujeme několika obcím v okolí. Zejména se jedná o drobné služby, jako je odchyt psů, anebo pomoc při některých akcích, kdy potřebují dohled, řekněme, tady tohoto represivního a dohledového orgánu. Takže městská policie je řešitelná i jiným způsobem, a to veřejnoprávní smlouvou s městem, které městskou policii má.

Já bych byl velmi opatrný, aby si společenství obcí zřizovalo městské policie. Je třeba si uvědomit jednu věc: strážník městské policie stojí 1 milion korun ročně. To je holý fakt. My máme 30 strážníků - v rozpočtu 30 milionů korun. To není jenom o platu toho strážníka, to je o výzbroji, výstroji, o pohonných hmotách, o automobilu, který městská policie potřebuje, a o spoustě dalších věcí, které s výkonem práce a povolání strážníka souvisí. Mám obavu, že když si společenství obcí zřídí dva strážníky, kteří budou rotovat mezi pěti, šesti menšími obcemi, tak nebude ten efekt takový, jako kdyby pomocí veřejnoprávní smlouvy si tuto službu zabezpečili u obce, která těch strážníků má třicet a je schopna řešit mimo jiné i nemoci, dovolené a spoustu dalších situací, které mohou v průběhu služby nastat.

Diskutabilní je také, řekněme, jakási hlasovací pravomoc v rámci společenství obcí, kdy starosta obce, která má 200 obyvatel, bude mít stejně významný hlas jako starosta obce třeba s 20 000 obyvateli. Jen na to upozorňuji. Neříkám, že to je dobře nebo špatně. Ale měl by si to každý uvědomit, že se tady srovnává pozice všech starostů bez ohledu na velikost obce.

Na zvážení je také zavedení platnosti účinnosti této novely, tohoto zákona. Od 1. 7. 2025, kdy už drtivá většina měst a obcí má schválené rozpočty na tento rok, zavádět tento institut, který pro ně může znamenat jakýsi další závazek, nepovažuji za šťastné a spíš bych se přikláněl k tomu, aby se to všechno posunulo až do dalšího roku, tedy od data 1. 1. 2026.

Myslím si, že nejsem jediný, kdo má pochyby o tady tomto zákonu, respektive o posunutí společenství obcí na další úroveň, neboť ani vláda nedala souhlasné stanovisko k tomuto materiálu, který projednáváme. Ale stanovisko vlády je neutrální. Takže nás určitě čeká ještě dlouhá debata. A já jenom nabádám k tomu, abychom byli velmi obezřetní a opatrní, protože některé body jsou jednoduché a bezproblémové, ale body jako třeba opatrovníci vnímám jako velmi, velmi složité a hodné hlubší analýzy a debaty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Nacházíme se v obecné rozpravě. V tuto chvíli je přihlášena paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, než začnu, nemám připravený souvislý projev, mám body, abych je okomentovala, tak mi tady někdo chybí. Chybí mi tu zástupce skutečného navrhovatele zákona. Tím zcela jistě není těch pět poslanců, co jsou tam podepsaní. Předpokládám, že tento návrh zákona zpracovávalo ministerstvo vedené kolegou Rakušanem. A domnívám se, že by tu měl být. Protože já budu mít dotazy, na které - (Obrací se na navrhovatele poslance Dubského.) já se vás nechci dotknout, ale nevím, zda mi budete schopný na ně odpovědět, zda můžeme vést tuto diskusi, když tu není ten, jehož aparát to sepsal. To jenom tak na úvod. Takže já budu vždycky k jednotlivým bodům.

Společenství obcí se může svěřit výkon státní správy a pak na něj obdrží z rozpočtu příspěvek. Takže za prvé, už tady byla zmíněna kolegou Stržínkem existence veřejnoprávní smlouvy. Už v současnosti, pokud nějaká obec nemůže zajistit dobrý výkon, může uzavřít s jinou obcí se souhlasem kraje veřejnoprávní smlouvu. Proč toto? A obdrží příspěvek. Já se ale ptám: Bude odejmut ten příspěvek té obci, aby byl svěřen tomuto svazku? Já se ptám. To tam nikde není napsáno. Takže tu je pouze napsáno, že obdrží z rozpočtu příspěvek, ale předpokládám, že ty obce obdržely ten příspěvek taky na ten výkon státní správy. Tak jak to bude s těmi penězi? To je první dotaz.

A taky by mě zajímalo, když se může svěřit výkon státní správy, co všechno se může svěřit? Co vše? Kdo bude příjemcem pokut a podobně? Tam mi úplně chybí rozbor, co by měly ty obce - předpokládám, že to budou jedničkové obce, můžou to být i dvojkové...

Notabene si ale řekněme, že v zákoně je napsáno, to se nemění, že členy společenství obcí mohou být pouze obce nacházející se ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Nedomnívám se, že ty obvody jsou až tak velké, aby se obce nedokázaly domluvit na veřejnoprávní smlouvě se svým oerpéčkem. Nezapomeňme, že opravdu tady máme nějaké hranice, takže mi to přijde takové překvapivé. Společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na činnost. Kolegové a kolegyně, vy jste říkal, že to bude rozpočtově neutrální. No, nebude. Tady se obchází rozpočtové určení daní. My tady řešíme, že jsou problémy s RUDem, a tady jenom taková noticka, že nad rámec RUDu společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na činnost. V důvodové zprávě máte napsáno, že se tak bude činit zákonem, státním rozpočtem. No, ale dáte jednou, dáte podruhé - taková nesystémová položka. Tady vlastně říkala čtyřapůlkoalice, že chce šetřit, a tady se uvádí možnost, jak ještě dotovat nad rámec RUDu někoho, kdo prostě místo veřejnoprávní smlouvy udělá si svazek, udělá se to a to. Prosím vás, to je skryté financování, je to obcházení vlastně pravidel rozpočtového určení daní.

To, co vy tam máte napsáno v důvodové zprávě, je: příspěvek na činnost by měl sloužit k pokrytí některých nákladů spojených s činností společenství obcí. No, vážení kolegové, kolegyně, snad si to pokryjí sami podrobnosti. Stanovení výše obou příspěvků a nároku na ně budou stanoveny na každý rok v zákoně o státním rozpočtu. Opravdu zcela nesystémové.

Teď k možnosti zřídit obecní policii. Tady už to zpravodaj zákona říkal: proč ne veřejnoprávní smlouva? Obce jsou veřejnoprávní korporace, tak je logické, že mají nějaké možnosti, samozřejmě většího obec, větší rozpočet. Proč takovouto věc vlastně řeší tímto způsobem, když ona je řešitelná? Zase - je to zbytečnost. Co je velmi překvapivé a já už dopředu avizuji, že budu dávat návrh, a prosím kolegy, kteří jsou v ústavně-právním výboru, aby aspoň na chvilku se zaposlouchali. Mění se zákon o přestupcích a správní řád - zákon o přestupcích ve věci vymezování doby nočního klidu, sankcí a správní řád. To, co se mění, je samozřejmě zajímavé, je dobré, nicméně je v kompetenci nebo když by šly tyto zákony samostatně, byly by přikázány ústavně-právnímu výboru. Proto já budu doporučovat a prosím kolegy, aby mě poslouchali z těchto důvodů, protože je tam změna správního řádu a změna zákona o přestupcích, aby dalším výborem byl ústavně-právní výbor, aby se těmito odbornými otázkami mohl zabývat. Proto to říkám už teď, abych to mohla i odůvodnit a nebyli jste potom překvapeni.

Zákon také obsahuje novelu zákona o matrikách. Tady se hodně zmiňovalo to, co můžou - jestli můžeme oddávat, nebo ne. Ale tam jsou taky i praktické dopady, takže zjevně to není úplně poslanecký návrh zákona. Někdo se snažil do toho nacpat co nejvíc. Podívejte se na to, zkuste si to přečíst. Právě proto, že se zabývám také obecní problematikou, vzhledem k tomu, že jsem uvolněný úředník pro tuto funkci, tak mám tady s tímto problém, protože tím, že to bylo dáno jako poslanecký návrh, tak nějak asi připomínková místa se k tomu nevyjádřila. Neprošlo to připomínkovým řízení kraje, soudy, dál, nebylo to v připomínkovém řízení. A vzhledem k obsahu, který tam je, by bylo vhodné, aby toto připomínkovým řízením prošlo, protože to jsou věci, kdy vy chcete předávat někomu, aby mohl řešit výkon státní správy, aby mohli převádět na svazky obcí. A neprojde to připomínkovým řízením? Novela správního řádu neprojde připomínkovým řízením? Kolegové, kolegyně, to je špatně. A to financování tam opravdu není dořešeno. A opravdu to nebude rozpočtově neutrální, jak se nám zástupce navrhovatele snažil tady říct.

Dobrovolný svazek obcí má vykonávat státní správu. Pro mě je to tedy dosti nepředstavitelné a domnívám se, že bychom to měli - já to nebudu navrhovat, vrácení, ale zkuste opravdu zvážit, takováto zásadní změna, má to projít připomínkovým řízením. No, nicméně kolega Stržínek, vaším prostřednictvím, se již zmínil, že přece jenom někdo se k tomu vyjádřil, protože ke všem návrhům, které nejsou vládní, dává stanovisko vláda. Takže já si dovolím jenom část z tohoto vládního - nebudu točit celé - vás s tím seznámit.

Teď budu citovat z bodu 2 stanoviska vlády. Vláda vnímá jako potenciálně problematickou absenci jednotného veřejného rejstříku dobrovolných svazků obcí, jakož i rejstříku společenství obcí za celou Českou republiku, který by obsahoval nejen jejich identifikaci a kontaktní informace, ale i důležité dokumenty, zejména stanovy, a který by ideálně umožnil i filtrování podle spektra činností, které byly na dobrovolné svazky obcí, respektive společenství obcí, přeneseny, neboť stávající krajské registry jsou roztříštěné, nejednotné, obtížné pro uživatelská zpracování. Za mě nezbývá než souhlasit s tímto bodem 2 stanoviska vlády. Nezapomeňte, zvláště ta roztříštěnost, pokud chcete, aby aby svazky obcí měly mít svěřený výkon státní správy, tak přece občan musí mít právo vědět, kde svoji věc vyřídí. Takže vláda tady v tomto stanovisku uhodila hřebíček na hlavičku.

Bod 3 stanoviska vlády. Vláda dává k další diskusi případné doplnění právní úpravy tak, aby příspěvek na výkon státní správy pro společenství obcí nebyl poskytován jednotlivým společenstvím přímo ze státního rozpočtu, ale finanční tok byl upraven shodně jako u obcí, tedy jako mezičlánek využít rozpočet příslušného kraje - zcela legitimní požadavek. Nedočetla jsem celý bod 3, abyste věděli.

Bod 4: částí osmou předloženého návrhu zákona se navrhuje do správního řádu doplnit úpravu automatizovaného vedení správního řízení. Přijetí tohoto návrhu vláda vnímá jako zásadní koncepční dopad do úpravy správního řízení. Lze proto pokládat za vhodnější, aby k takovému návrhu bylo přistoupeno teprve po provedení podrobné analýzy dopadů navrhovaného institutu do správního řádu a aby byl konkrétněji vysvětlen vztah předmětného ustavení (ustanovení?) k jiným institutům správního řádu i dalších procesních předpisů. Navrženou úpravu lze v tomto ohledu považovat za ne zcela dostatečnou.

Kolegyně, kolegové, i to je jeden z důvodů, proč navrhuji, aby se tímto návrhem zákona zabýval ústavně-právní výbor. Zjevně je to proces ve správním řádu, který ani vláda nepovažuje za zcela dobře, pravděpodobně, připraven. Já neříkám, že není dobrý, protože je to vhodné. Svět se posouvá vpřed, vypadá to krásně napsáno, ale je třeba, aby to potom bylo funkční, a nepřijímat takové věci tak rychle, musí být především pro praxi uchopitelné a zcela funkční.

Opět cituji: "S ohledem na dopad tohoto návrhu lze mít zároveň za to, že by k takové změně případně mělo dojít spíše prostřednictvím vládního návrhu zákona." No, vážené kolegyně, kolegové, to se zcela shodnu s vládou. Je to překvapivé, opozice souhlasí s vládou. Takováto věc skutečně nemá být poslanecký návrh zákona. A toto není ani politikum, to jsou opravdu pragmatické věci týkající se obcí, správního řádu, matrik, obecní policie.

Dál si myslím, že to není třeba rozvádět, nečetla jsem vám celé stanovisko, opravdu jsem vybrala asi tak ani ne čtvrtinu, spíše jednu pětinu, ale nechápu, proč byl tento tisk dnes zařazen vlastně, proč jste ho dali na mimořádnou schůzi, když to stanovisko vlády je takové, jaké je. Proč tak spěcháte s něčím, co může být a nemusí být dobré? Proč to nemohlo projít řádným připomínkovým řízením v eKLEPu? Proč obcházíte RUD? Proč tady umožňujete nějaké další skryté financování?

Opravdu jsou to vážné věci, domnívám se, že to nejsou drobnosti. Bude potřeba to projednat ve výborech. Ale já si myslím, že sami navrhovatelé by měli zvážit, zda opravdu chtějí takovýto návrh zákona projednat, že by to sami měli zvážit a návrh zákona stáhnout.

Zopakuji ještě jednu věc, co jsem říkala na začátku, že mě mrzí. Kde je pan ministr Rakušan? To se týká jeho. Tohle je věc spadající do jeho rezortu. Proč tu není? Stejně to zpracovávali jeho lidé. Proč se k tomu nevyjadřuje? Já jsem měla tolik dotazů. Omlouvám se, ale fakt mi budete schopni na všechno odpovědět? Já si myslím, že ne. Ale proč jste to předložili, jsem nepochopila. Chcete obcházet financování, chcete dopřát někomu peníze, chcete přenést výkon státní správy na jakési svazky. Prosím vás, to je pro mě jedna z nejproblematičtějších věcí. Přece jenom obec je veřejnoprávní korporace a svazek úplně veřejnoprávní korporací není. Takže není to z pohledu práva zcela dobře připravený návrh zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkný podvečer.

Já vám děkuji, paní poslankyně. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další vystoupí pan poslanec Michal Kučera, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, nebudu tak dlouhý jako má předřečnice, dovolte mi pouze pár slov. Možná úvodem řeknu, že tuto novelu zákona o obcích, která má ustanovit, respektive popsat, činnost dobrovolných společenství obcí, podporuji. Přijde mi, že se snaží řešit současnou situaci. Nicméně tady se neustále ukazuje - už jsme několik zákonů takhle projednávali v tomto volebním období a mnoho v těch minulých - že se snažíme řešit jeden důvod, proč nefungují obce jako takové, a to je samosprávné uspořádání v České republice. Pokud něco potřebujeme udělat, tak musíme najít odvahu k tomu, aby proběhla reforma samosprávného uspořádání.

Samospráva jako taková prostě v České republice nefunguje dobře a vidíme to na tom, že se tady vytvářejí právě, řeknu, takové specializované novely, jako je třeba tato novela. Že se tady vytvářejí různé svazky obcí, mikroregiony, místní akční skupiny a další, které se právě snaží nahradit - a dělají to mnohdy dobře - chybějící samosprávný mezistupeň mezi malou obcí, která má třeba 150 obyvatel, a krajskou samosprávou, respektive krajskou radou. Mezi tím není vůbec nic. Takže obec někde na hranicích kraje vzdálená 2,5 hodiny jízdy do krajského města má nejbližší samosprávné zastání právě v krajské radě.

Není tomu tak u státní správy. Státní správa má skutečně ten mezistupeň, ta si ho zachovala, takže tam zůstal zachován stupeň v podobě takzvaného oerpéčka. To znamená, existuje krajský úřad, oerpéčko a pak ona malá obec, kde tam chudák paní starostka či pan starosta se snaží řešit vše od kanalizace přes osvětlení silnice. Nevím, co všechno mu patří. Častokrát spravují katastry, které jsou větší než statutární města. Obec o 150 obyvatelích s velmi malým zastupitelstvem a katastr větší než třeba statutární město Chomutov. To je příklad třeba konkrétně z Krušných hor.

Pokud nenajdeme odvahu k této reformě, k reformě samosprávného uspořádání České republiky - z mého pohledu to je zřízení právě toho mezistupně nějakého samosprávného regionu - upozorňuji, nepleťme si to s výkonem státní správy, to znamená s tím, co dneska v současné době dělá oerpéčko - nechť to je třeba na hranicích toho takzvaného oerpéčka, ten samosprávný celek - tak to nikdy nebude fungovat tak, abychom spravovali ten region skutečně řádně a odpovědně.

Já to říkám i z pohledu toho, že jsem v minulém volebním období byl krajským radním pro regionální rozvoj a na tohle jsem narážel skutečně dnes a denně. To znamená, záměry, které se týkají třeba regionálního rozvoje, skutečně narážely na to, že ti starostové - fakt odvádějí velmi dobrou práci, všechna čest - měli své kapacitní limity. Měli své limity, které byly dány velikosti toho úřadu, který je u těchto obcí skutečně minimalistický. Tam je minimum administrativních pracovníků. Často tam jsou dále už jenom neuvolnění zastupitelé nebo neuvolnění místostarostové, takže skutečně tam je minimum lidí, kteří mohou vykonávat samosprávnou činnost.

Takže vnímám tuto novelu tak, že se snaží toto nějakým způsobem řešit. Je to takový, jak jsem říkal, půlkrok k tomu, aby se to řešilo jednou provždy. Jednou provždy to vyřešíme skutečnou reformou. Máme nějakých 6 254 obcí v České republice. Je to naprostý světový unikát. Pokud se chceme na ten region skutečně dívat ze samosprávného pohledu, tak dříve nebo později do toho budeme muset říznout. Vím, že se ozve celá řada starostů, že budou mít třeba obavu, že tím zanikne nějaká jejich svoboda, samostatnost. Myslím si, že to takhle není. Že to naopak je tak, že se budou účastnit právě na rozhodování v regionu. Ta forma se dá určitě nějakým způsobem najít tak, aby vyhovovala všem. Určitě to bude muset být po nějaké důkladné diskusi. Nebude to moci být děláno nějakým administrativním rozhodnutím ministra či Sněmovny, ale dříve nebo později k tomu dojít musíme.

Ono to samozřejmě už tady možná i zaznělo, protože částečně se to snaží řešit tato novela. Ono se to týká školství. Týká se nějakých spádových škol, optimalizace dopravy školních autobusů a dalších. Samozřejmě zřízení třeba nějakého, nevím, zdravotního centra, pokud se tam třeba dohodnou. Ale také jak jsem říkal zejména třeba toho regionálního rozvoje. To znamená, dívat se na ten region jako na jeden celek. Dneska se na to díváme bohužel jako na soubor jedenácti, patnácti či dvaceti samosprávných obcí, a cokoliv tam chceme rozhodnout, cokoliv tam chceme...

Jenom řeknu takovou banální věc, jako je vycházková trasa. Tak třeba z pohledu kraje ti starostové přijedou na kraj, pobaví se o tom. Je jich dvacet, všichni to odsouhlasí. Jenomže to znamená vrátit se domů, vrátit se do své obce. Tam proběhne dvacet zastupitelstev, dvacet rozhodnutí, dvacetkrát se řekne ano. Takže máte už půl roku někde pryč, protože zastupitelstva těch malých obcí se samozřejmě nescházejí každý měsíc.

Takže je to opravdu nepružné, je to nefunkční, je to neefektivní. Pomíjím finanční stránku. Tady někdo zmiňoval, že tam to bude náročné. No, finančně náročné to je teď, jak to je. To znamená, že cesta k tomu rozhodnutí je opravdu velmi kostrbatá a nejednoduchá. Takže za mě tato novela smysl má. Snaží se v rámci možností řešit a odstranit největší vady právě při samosprávných rozhodnutích v regionu. Věřím, že příští či další Sněmovna najde odvahu k tomu, aby otevřela to, jakým způsobem nově uspořádat samosprávné uspořádání České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Je zde jedna faktická poznámka paní poslankyně Zuzany Ožanové. Potom je v obecné rozpravě přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Děkuji kolegovi za jeho názor. Poslední věta mi pomohla, jak začít tuto svoji faktickou připomínku. Samosprávné rozhodování, to by bylo fajn, kdyby tato novela řešila samosprávu, ale tato novela neřeší jenom samosprávu, ale výkon státní správy. V tom je docela problém, protože bych byla ráda, aby dříve než v závěrečném slovu zástupce navrhovatel řekl, jak to tedy bude s tím financováním.

Když to zopakuji: společenství obcí se může svěřit výkon státní správy a pak na něj obdrží z rozpočtu příspěvek. Já jsem se ptala, zda, když obdrží příspěvek, který samozřejmě jiná obec už obdržela na totéž, bude té obci vzat a použit tady. Protože když se svěří nějaký státní výkon, tak se někde vezme. Jak to bude s těmi finančními toky? A taky vysvětlení toho, že společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na činnost. Na to, že já se domnívám, že je to obcházení rozpočtového určení daní. Možná by chtěla tyto věci vyřešit ještě dřív, než se dostaneme k závěru projednávání tohoto tisku.

Ale ano, kdyby se to týkalo pouze samosprávných věcí, možná bych tu nevystupovala a tak dlouho nemluvila. Bohužel tady je všechno dohromady, matrika, policie, správní řád, přestupkový zákon i poplatky, samosprávní poplatky, protože tam zákon o matrikách prostě bohužel tato novela není jenom o tom, jak zorganizovat samosprávu obcí. Bohužel tam je příliš mnoho dalších věcí a to je problém této novely. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych se ráda vyjádřila k této novele. Jedná se o rozšíření právní úpravy společenství obcí. Podle stávající právní úpravy je společenství obcí zvláštním druhem dobrovolného svazku obcí a dosud navzdory nenaplněnému § 53a odst. 4 nemá žádné vrchnostenské kompetence, které by vykonávalo vlastním jménem. Návrhem bude umožněno společenstvím obcí zřídit společnou obecní policii. Ale podstatou navržené změny je v obecné rovině umožnit společenství obcí vykonávat určité kompetence vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, tedy umožnit realizovat předpoklad § 53a odst. 4. Dosud obce mohou v rámci společenství realizovat činnosti v samostatné působnosti a společenství obcí využívat jako podpůrnou strukturu pro výkon přenesené působnosti. Touto novelou společenství získá postavení orgánu veřejné moci, který vlastním jménem bude moci na základě zvláštních zákonů vykonávat i státní správu anebo další činnosti.

Společenství obcí však i po této změně zůstane z hlediska právní formy nadále dobrovolným svazkem obcí. Aby mohly zvláštní právní předpisy svěřit společenství obcí určité kompetence, je třeba zajistit náležité organizační a finanční zázemí pro jejich výkon. Proto se v zákoně o obcích navrhuje doplnit úpravu orgánů společenství obcí, a to především zřízením kanceláře společenství obcí jakožto ekvivalentu obecního úřadu. Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí pak bude mít výslovně postavení úředníka územně samosprávného celku. Pokud společenství obcí zřídí společnou obecní policii, bude i ona orgánem společenství obcí. V rámci novely zákoníku práce se v zájmu rovnosti odměňování ve vztahu k zaměstnancům obcí vykonávajícím stejné činnosti zavede, že zaměstnanci společenství obcí budou odměňováni platem, nikoliv mzdou, jako je tomu u běžných dobrovolných svazků obcí.

Dále se navrhuje upravit i otázky nadřízeného správního orgánu a kontroly, přičemž jsou v maximální míře zachovávány principy týkající se obcí, tedy nadřízeným správním orgánem vůči orgánu společenství obcí bude krajský úřad, který též bude vykonávat kontrolu výkonu státní správy společenstvím obcí. Zatímco výkon ostatních činností ekvivalent samostatné působnosti obcí bude kontrolovat Ministerstvo vnitra, nestanoví-li zvláštní právní předpisy upravující dané činnosti výslovně jinak.

Také v oblasti odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se navrhuje postavení společenství obcí pojmout obdobně, jako je tomu u obcí. Ve finanční oblasti se navrhuje upravit příspěvek na výkon státní správy a příspěvek na činnost. Příspěvek na výkon státní správy obdrží společenství obcí v případě, že bude vykonávat státní správu, tedy přenesenou působnost, za obce, přičemž se bude jednat o ekvivalent příspěvku poskytovaného za výkon přenesené působnosti územním samosprávným celkům. Příspěvek na činnost by měl sloužit k pokrytí některých nákladů spojených s činností společenství obcí.

Podrobnosti stanovení výše obou příspěvků a nároků na ně budou stanoveny na každý rok v zákoně o státním rozpočtu. Společenství obcí navrhovanými změnami získá postavení orgánů veřejné moci a jako takové bude zapsáno v základním registru agend orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností.

Jedním z cílů předloženého návrhu zákona je v obecním zřízení krajské zřízení o zákoně o hlavním městě Praze nahradit pojem právo stavby pojmem věcné právo stavby. Takovou změnu lze považovat za nadbytečnou s potenciálem způsobit právní nejistotu stran tohoto pojmu v českém právním řádu. Občanský zákoník rozumí právem stavby vždy pouze věcné právo a nikoliv právo stavět na cizím pozemku na základě obligace. Pojem práva stavby jako věcného práva používá řada právních předpisů, například daňové předpisy, zákon o elektronických komunikacích, vodní zákon, katastrální zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o oceňování majetku a mnohé další.

Navrhovanou změnou by mohlo dojít k nejistotě ohledně výkladu tohoto pojmu v ostatních právních předpisech. Skutečnost, že soud nižší instance pojem práva stavby v obecním zřízení vyložil extenzivně, zjevně v rozporu s úmyslem zákonodárce, není důvodem pro změnu, v jejímž důsledku může docházet k výkladovým problémům v řadě dalších oblastí.

Vláda vnímá jako potenciálně problematickou absenci taky jednotného veřejného rejstříku dobrovolných svazků obcí, jakož i rejstříku společenství obcí za celou Českou republiku, který by obsahoval nejen jejich identifikační a kontaktní informace, ale i důležité dokumenty, zejména stanovy, a který by ideálně umožnil i filtrování podle spektra činností, které byly na dobrovolné svazky obcí, respektive společenství obcí, přeneseny, neboť stávající krajské registry jsou roztříštěné, nejednotné a obtížné pro uživatelské zpracování.

Samozřejmě k diskusi připadá i doplnění právní úpravy tak, aby příspěvek na výkon státní správy pro společenství obcí nebyl poskytován jednotlivým společenstvím přímo ze státního rozpočtu, ale finanční tok byl upraven shodně jako u obcí, tedy jako mezičlánek využit rozpočet příslušného kraje. To by mělo význam zejména v případě většího počtu společenství obcí, kterým by vznikl nárok na příspěvek na výkon státní správy. Zároveň by bylo vhodné upravit, kdyby nárok na příspěvek výkon státní správy společenství obcí vznikl poprvé, aby byl respektován proces přípravy návrhu státního rozpočtu na příslušný rok.

Částí osmou předloženého návrhu zákona se navrhuje do správního řádu doplnit úpravu automatizovaného vedení správního řízení. Přijetí tohoto návrhu vláda vnímá jako zásadní koncepční dopad do úpravy správního řízení.

Lze proto pokládat za vhodnější, aby k takovémuto návrhu bylo přistoupeno teprve po provedení podrobné analýzy dopadů navrhovaného institutu do správního řádu a aby byl konkrétněji vysvětlen vztah předmětného ustanovení k jiným institutům správního řádu i dalších procesních předpisů. Navrženou úpravu lze v tomto ohledu považovat za ne zcela dostatečnou. S ohledem na dopad tohoto návrhu lze mít zároveň za to, že by k takové změně případně mělo dojít spíše prostřednictvím vládního návrhu zákona, jenž by komplexněji řešil dopad automatizovaného vedení správního řízení na různé typy správního řízení.

V této souvislosti lze rovněž upozornit, že lze navržené důvody výluky z provádění správního řízení či konkrétního správního úkonu v režimu automatizovaného vedení řízení považovat za velmi obecné.

Jedním z důvodů je ochrana práv dotčených osob ve smyslu § 2 odst. 3 správního řádu Ochrana práv osob. Jich se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká. Jelikož však podstata správního řízení spočívá v rozhodování o právech a povinnostech dotčených osob, srovnání v § 9 správního řádu, platí, že správním rozhodnutím vždy dojde k autoritativnímu zásahu do práv a povinností některých dotčených osob. Z předloženého návrhu zákona ani jeho odůvodnění však není zřejmé, jakým způsobem má být předmětný důvod výluky z automatizovaného vedení řízení vykládán. Ochrana jakých subjektivních práv dotčených osob zakládá nárok na výluku z režimu automatizovaného vedení řízení. Za obdobně neurčité lze přitom považovat rovněž další návrhem stanovené důvody, povahu projednávané věci a ochranu veřejného zájmu, kdy lze očekávat, že by přesnější vymezení těchto důvodů v konečném důsledku zajistila až judikatura správních soudů. Přičemž v meziobdobí by panovala značná nejistota ohledně použitelnosti automatizovaného vedení řízení.

Ve vztahu k demonstrativnímu výčtu konkrétnějších důvodů pro výluku z uvedeného režimu není zřejmé, zda ze skutečnosti, že automatizované vedení nemá být vedeno v řízení o opravném prostředku, plyne, že je automatizované vedení řízení vyloučeno rovněž v případech, kdy zvláštní zákon možnost podání řádného opravného prostředku nepřipouští. Není dále zřejmé, z jakého důvodu návrh § 15a odst. 2 věty první upravuje způsob písemného vyhotovení předpisu úřední osoby, pokud z návrhu § 15a odst. 1 plyne, že automatizované vedení řízení, respektive automatizované provedení konkrétního úkonu se provádí bez účasti úřední osoby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Letocha. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych rád navrhl u tohoto bodu zkrácení lhůt mezi projednáváním ve výborech z 60 dnů na 30, tedy o 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A ptám se, zda někdo další se ještě hlásíte do obecné rozpravy? Prosím, paní poslankyně Ožanová. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane místopředsedo. Můžete smazat moji faktickou poznámku. Já navrhuji prodloužení lhůty o 30 dnů, případně o 20 dnů na projednávání tohoto tisku, protože nebyl tento tisk, vážení, projednáván dotčenými připomínkovými místy, měníte tam výrazně správní řád, měníte tam také zákon o přestupcích a je vhodné, aby se tento tisk projednal opravdu důkladně. Takže proto navrhuju prodloužení lhůty buď o 30 dnů, nebo o 20 dnů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, dám hlasovat oba návrhy, to znamená buď na 90, nebo 80 dnů na projednání.

Ptám se tedy ještě jednou, zda se někdo hlásíte do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu.

Ptám se na závěrečná slova, zda pan předkladatel chce závěrečné slovo? Prosím. Pane zpravodaji, budete také chtít závěrečné slovo? Není tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Dubský: Pane předsedající, děkuji. Milé kolegyně, kolegové, já si dovolím alespoň částečně reagovat na otázky, které zde zazněly. Předně bych chtěl poděkovat jak panu zpravodaji, tak i diskutujícím za věcnou diskusi. My jsme se bavili u stolku, takže spousta věcí už nám tady zazněla.

Chtěl bych říct, že společenství obcí dnes již existuje. Jak jsem říkal ve své zprávě, zapojilo se už 470 obcí, máme 23 funkčních společenství obcí, takže my dnes neřešíme, jestli nám tento institut vzniká, ale jak ho doplnit. A tady bych asi chtěl použít taková dvě slova asi hlavně, a to je dobrovolnost a možnost. Není to žádná povinnost, se kterou bychom přicházeli, kterou bychom někomu nařizovali, která by byla nutná, ale je to dobrovolnost - když ty obce se na tom domluví, tak mohou společenství obcí využívat. Tam si myslím, že to nejvíc směřuje. A sám jsem starostou malé obce sedmnáctým rokem, takže vidím i spoustu výhod, které by z toho mohly plynout, hlavně odbornost a efektivita.

Ona tady spousta věcí zazněla a zazněla tady i spousta odpovědí. Mluvilo se tady o obecní policii. Nemám problém s tím, když oerpéčko má městskou policii, nabízí ji sousedním obcím, obce ji využívají, u nás to takto máme. Ale jsou místa, kde to takto nejde. Takže buďto ORP tu policii nenabízí těm obcím, anebo ty obce to chtějí vykonávat samy. Takže zase - nabízíme jim tu možnost, není to povinnost.

A pak je tedy ještě jedna důležitá připomínka k tomu našemu projednávání, že vlastně my se snažíme reagovat na to, co už dneska z toho území dostáváme. Takže není to ta forma, že jsme se ve Sněmovně na něčem dohodli, něco vymysleli a teď se, území, s tím nějak vypořádej. Ale snažíme se jít přesně opačně. A proto já jsem moc rád i za tu věcnou diskusi, jsem i rád za tu zprávu pana zpravodaje, protože to jsou přesně ty věci, on jako starosta ORP, já jako starosta malé obce, to je přesně, kde můžeme diskutovat, a možná že formou pozměňováků ba naopak ještě přijdeme na něco, co by nám mohlo pomoci.

Zazněly tady otázky na finance v případě výkonu státní správy od paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího. Zaznělo tady opatrovnictví, které neřeší tato novela. Zdůrazňuji - neřeší. Ale právě třeba v případě opatrovnictví, kdyby to vykonávalo společenství, tak ten příspěvek, který v tuto chvíli dostává obec a třeba i naše malá obec a třeba zrovna já bych opatrovnictví uvítal, protože nejsem tak kompetentní, abych tomu všemu rozuměl, a v případě, kdybych tam měl odborníka, tak by to pro mě bylo lepší, takže v tom případě ty finance by šly tomu společenství. Ale říkám to pouze jako věc, která se připravuje.

A pak tedy paní kolegyně zmiňovala peníze na výkony, které mohou přijít, tak tam to už zaznělo v té mé zprávě. Pouze mohou přijít, a pouze, formou státního rozpočtu, takže zrovna Poslanecká sněmovna by to musela schválit.

Tak koukám, jestli jsem ještě na něco nezapomněl. Chtěl jsem hodně, hodně mluvit o té obecní policii, chtěl jsem mluvit o tom, že vlastně to je zákon, který nám vzniká odspoda.

Ano, ještě připomínkování. Rezorty, které se k tomu měly vyjádřit, se k tomu vyjádřily. A tady já chci říct, že to připomínkování tady je přesně tak, jak by mělo být. Tady běží připomínkování odspoda od území, od obcí, a já si nemyslím, že by mohlo být ještě něco lepšího. Zrovna nedávno jsem toto prezentoval na konferenci Sdružení místních samospráv. Mohu vás ujistit, že k tomu byla řada připomínek, řadu z nich mám poznamenanou. Hodně se řeší rozsahy, jestli mají být hranice ORP, nebo nemají. Ale myslím si, že tohle jsou věci, ke kterým se dostaneme v rámci projednávání na výborech.

Takže já ještě jednou moc děkuji za diskusi, děkuji za věcné připomínky a jsem samozřejmě k dispozici já nebo kdokoliv z předkladatelů a potom probereme věci v příslušných výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

 

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. A já se táži, zda někdo navrhujete jiný výbor jako garanční? Žádný takový návrh nevidím.

V tom případě zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 37, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 128, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se tedy, kdo navrhuje další výbory? Avizovala paní poslankyně Ožanová přikázání dalšímu výboru. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já už jsem to avizovala při svém projevu. Dovolím si Sněmovnu požádat, aby tento tisk přikázala i ústavně-právnímu výboru. Já jenom řeknu - je tam správní řád, zákon o přestupcích, a to je ten důvod. Děkuji za pozornost a děkuji za podpoření.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Ptám se, kdo se hlásí případně další? Žádný další návrh nevidím. Dám tedy hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním do ústavně-právního výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 38, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 125, proti 1. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a tento návrh jsme přikázali ústavně-právnímu výboru.

 

Dále zde padly návrhy nejprve na zkrácení a potom na prodloužení. (Ťukání kartou o lavici.)

Eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás tedy odhlásím.

A nejprve tedy návrhy na prodloužení lhůty.

Je zde návrh na prodloužení o 30 dnů. Každopádně dle jednacího řádu prodloužení nad 20 dnů musí být se souhlasem navrhovatele. Ptám se navrhovatele, zda souhlasí, abych dal o tom hlasovat? (Navrhovatel poslanec Dubský nesouhlasí.) Ne, nesouhlasí.

 

Tedy hlasovatelný je pouze návrh o prodloužení o 20 dnů.

Já tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem o prodloužení lhůty na projednání o 20 dnů, tedy na 80 dnů? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 39, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 57, proti 66. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

Nyní tedy budeme hlasovat o zkrácení lhůty na 30 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 40, přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 56. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Lhůta na projednání byla zkrácena o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy a já končím projednávání tohoto návrhu zákona.

Otevírám další bod dnešního programu, a to je

Aktualizováno 19. 3. 2025 v 20:06.