(pokračuje Aleš Juchelka)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 796/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Marian Jurečka. A já ho poprosím, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobrý večer. Na úvod nebudu dávat návrh na zkracování lhůt. Budeme postupovat standardně.

Já si dovolím úplně stručně, protože jsme tento návrh zákona tady prodiskutovávali v prvním čtení a smyslem této právní úpravy je především u oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením, především příspěvek na péči, vytvořit jiné prostředí pro to, abychom dokázali ten proces zrychlit, zefektivnit, zdigitalizovat. A situaci, kterou dneska občas můžeme zažívat, která je dlouhé roky neutěšená, kdy vyřizování trvá někdy i více jak 90, 100, 110 dnů, tak abychom to dokázali opravdu zkrátit a dokázali se dostat někde na interval 30 až 60 dnů a abychom tam, a to je určitá novinka, kde opravdu je ten zdravotní stav vážný, nezvratný, tak na základě vyjádření odborného například lékaře-onkologa mohli rozhodnout o přiznání příspěvku na péči do 14 dnů ve třetím stupni a nepodstupovat s těmito lidmi složité martýrium toho celkového procesu posouzení.

Jsou tam další věci, jako úprava správních lhůt, zahájení sociálního šetření a tak dál. Tím vás tady nechci úplně do podrobností unavovat. A to je asi to podstatné, co přichází s touto právní úpravou, včetně samozřejmě schopnosti předávat si dokumenty digitálně, vidět, v jaké fázi je to projednání, v jaké fázi je spis, využití potom klientské zóny Jenda, aby ten člověk opravdu byl schopen komunikovat plně digitálně, pokud chce. Vždycky tam bude platit také i to, že člověk logicky může být odbaven na pobočce, na České správě sociálního zabezpečení, na té úrovni okresu, může podat samozřejmě žádost papírově. Ale my chceme opravdu a děláme maximum pro to, aby to bylo komfortní pro všechny zúčastněné.

Takže tolik za mě na úvod ve druhém čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednávání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 796/1. Prosím taktéž, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Jana Pastuchová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, garanční výbor pro sociální politiku projednal návrh tohoto zákona 19. února 2025. A přečetla bych vám k tomu usnesení. Usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon (č.) 108/2026, nebudu ho číst (celé?), je to sněmovní tisk 796:

"Po úvodním slově zástupkyně předkladatele Ministerstva práce a sociálních věcí, vrchní ředitelky Dany Roučkové, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 (Sb.), o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony;

II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativní (legislativně technické) úpravy."

Já bych asi jako zpravodaj ukončila, ale pokračovala bych jako zpravodaj a jako první přihlášená, jestli můžu zůstat na stupínku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Rozumím. A já tedy nejprve otevřu obecnou rozpravu, aby to bylo všecko podle náležitostí. A ještě srdečně pozdravím, vystřídali jsme se při řízení schůze. A čili do této obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. A prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající, (vy?) jste se vyměnili tak rychle. Já bych teď trochu pohovořila o tomto sněmovním tisku. Já jsem si o tento sněmovní tisk sama řekla, abych mohla být zpravodajkou, protože tento sněmovní tisk se vlastně měl věnovat pouze z velké části příspěvku na péči a vlastně změn (změnám?), které by - nebo budou vést, doufám, k tomu, aby se efektivita díky digitalizaci změnila, upravila a ty posudky možná, neříkám určitě, ale možná mohou trochu zkrátit, i když to nebude hned, protože technika a IT k tomu ještě není připraveno.

Já teď budu mluvit z pohledu posudkářky, ale musím říct také, je to opravdu legitimní a my na rozdíl od minulého sněmovního tisku jsme mnoho pozměňovacích návrhů vlastně našli v systému včera od 8 hodin od rána, poslední byl vložen v půl desáté večer. A i když Ministerstvo práce a sociálních věcí s námi diskutovalo o tom, jaké změny by do toho zákona ještě mohli (mohlo?) dát, tak už také jsem nestihla zareagovat pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu, který byl vložen a který si myslím, že by tam být neměl. Ale prostě je to legitimní, tak to je a můžeme se tu rozčilovat, že se to tak dělat nemá, ale už se to tak trochu stalo pravidlem.

Já bych chtěla říct, protože já se nebudu teď vyjadřovat k těm pozměňovacím návrhům, které se týkají ne přímo posudkové činnosti, ale úplně něčeho jiného, takže já se vrátím k tomu původnímu sněmovnímu tisku, jak byl navržen a ještě tam nebyly přidány pozměňovací návrhy, k těm se vyjádřím asi až ve třetím čtení nebo před třetím čtením, protože je opravdu nemám všechny dokonale prostudované. Z mého pohledu posudkářky opravdu vítám, vítám to, že může dojít k okamžitému přiznání příspěvku na péči - já se teď omluvím, já budu říkat terminálních stavů, ne inkurabilních, protože inkurabilní prostě pro mě není komfortní v tomto zákonu, a proto taky budu podávat pozměňovací návrh - takže možnost zavedení příspěvku na péči u terminálních stavů, kde nebude potřeba, aby ti klienti procházeli dlouhým posudkovým řízením a ve zrychleném jednání vlastně budou mít příspěvek na péči ve třetím stupni na dobu jednoho roku.

Co velice vítám, je, že se rozšiřují kompetence odborných nelékařských zdravotnických pracovníků s tím, že já jako odborný nelékařský zdravotnický pracovník, když udělám posudek, tak ten posudek musí jít vždy, vždy ke schválení mému aprobujícímu lékaři, ten ho musí zase přečíst, poslat mi ho zpátky - a teprve potom ho já můžu vložit do systému jako hotový a k odeslání referentkám, aby ten příspěvek ukončily a poslaly na Úřad práce.

Tady se to mění, my jako nelékaři budeme moct tento posudek poslat bez aprobace lékaře, ale určitě i po diskusi na Ministerstvu práce a sociálních věcí bude pravděpodobně asi vydán nějaký metodický pokyn s tím, že nemůže přijít ONZP do pozice a druhý den posílat posudky bez aprobace lékaře. Takže i my jsme si k tomu museli udělat nějaké vzdělání a musíte k tomu nějakou praxi mít, abyste byl pověřen k tomu, že nemusíte kontrolu lékaře mít.

Já to vítám i z toho důvodu, že lékaři posudkové služby vlastně tohle dělají všechno navíc a zabírá jim to čas v tom, když dělají invaliditu - a takže oni dělají svoji práci a pak mají ještě navíc práci všechno po nás číst, i když mi napíše: schvaluji, schvaluji, schvaluji bez připomínek, ale musí to přečíst, a to je práce navíc, a pokud vědí, že ten odborný nelékařský pracovník je - já nevím - rok dělá příspěvky bez toho, aby je musel lékař opravovat, protože my u každého příspěvku musíme psát i jakým procentem se mýlíme, kolik jsme udělali chyb, takže mají o nás statistiky za celou dobu, jak jsme posuzovali, takže řekne: ano, vy jste dobrá, vy to můžete dělat bez aprobace a vás si budu (?) chtít dál kontrolovat. Takže to tady strašně moc vítám a děkuju za to.

A potom tento tisk byl projednáván v garančním výboru pro sociální politiku, kde jsme diskutovali ještě nějaké věci, a jsem ráda, že i jsem rychle si přečetla, že v pozměňovacích návrzích, které tam podali koaliční poslanci, byl zapracován i můj návrh, který jsem tedy měla připraven už jako pozměňovací návrh, ale když jsem zjistila, že ho ministerstvo připravuje, tak jsem už neztrácela čas tím, že bych se nad ním trápila, protože já k tomu nemám aparát jako ministerstvo. A tam se jedná konkrétně o to, že když někdo z lékařů bude chtít vystavit klientovi bez zkráceného jednání ten terminální stav na jeden rok ve třetím stupni, tak jsou tam vyjmenované profese u lékařů, kteří to můžou udělat. Musejí mít tedy specializovanou způsobilost, což tam je to taky takové trošku na pováženou, protože jsem se zeptala, jak já podle razítka, když mi to přijde od lékaře, poznám, že zrovna tenhle lékař tu specializovanou způsobilost má. Tam je prostě MUDr., jméno, příjmení, odbornost a to je všechno. A já nemám čas jako posudkářka si hledat v seznamu, jestli dotyčný lékař tu specializaci má.

Takže na to jsem upozorňovala. To tam asi nijak upraveno není, ale chyběla mi tam odbornost, mimo těch vyjmenovaných, urologie a gynekologie, protože i u těchto klinik se diagnózy terminálního stavu opravdu můžou vyskytnout. Můj kolega, vaším prostřednictvím, doktor Kaňkovský, tam zahrnul ještě ortopedii. Takže je v pozměňovacím návrhu rozšíření těchto specializací, což je taky správně.

Co mě mrzí - a opravdu jsem čekala, že se to tam třeba objeví - že se teď mediálně v tisku zase začíná objevovat třeba i proti mně, že budou volby, a proto se připravuje nebo se podal příspěvek na péči a jeho navýšení v prvním a druhém stupni. Ale já jsem to navrhovala, nebo my jsme to navrhovali už v jiném zákonu, a prosila jsem vás, aby těch 880 korun, co má ten dotyčný v prvním stupni, byl navýšen aspoň o 500 korun. Vy jste to nevyslyšeli a nepřidali jste vůbec, ale vůbec nic. Já ten pozměňovací návrh pak načtu, ale znovu vám tady vysvětlím, o co jde. Budu moc ráda... I když tady těch poslanců moc není na té straně, kteří si budou prohlasovávat ty pozměňováky, protože nás je bohužel málo. Tak vám opravdu řeknu, co u toho prvního stupně může být.

Máme 10 základních životních potřeb, které se hodnotí. Když máte jednu nebo dvě nezvládnuté, nedostanete nic, když máte tři nebo čtyři, dostanete první stupeň. Je to rozdíl jedné základní životní potřeby, abyste měli dvojku, a tam je sakra rozdíl, a mezi trojkou a čtyřkou také. Já vám teď řeknu případ třeba jednoho člověka, kterého jsem si tady načrtla, a pak se zeptám vás všech, jestli byste to za těch 880 korun zvládli.

Takže já klientovi uznám mobilitu. On ji sám nezvládne. Nebudu tady říkat diagnózy, ale můžou to být polyartrózy, chodí o dvou francouzských holích. Ven už nedojde, neujde 50 metrů, tudíž mu dám základní životní potřebu mobilita. To je první. Když má někdo mobilitu, tak je asi logické, že se sám - i když má sprchový kout, i když má madla, všechny pomůcky v té koupelně - že to prostě sám nezvládne. Někdo ho musí omýt, osušit, žije sám, nemá nikoho. Mluvím o člověku, který je sám. No a když je tak špatně mobilní, tak si neumím představit, že si chodí nakupovat, že si uklízí domácnost, že to ti klienti zvládnou bez pomoci. Mnohdy se tam ještě dává dovoz obědů, není samostatně. Když se ten klient nají, tak stravování neuznám já, ale on si to jídlo musí nechat třeba dovézt, protože si sám neuvaří, protože je špatně mobilní. Ale i kdybych mu to uznala, tak to jsou pořád jenom čtyři základní potřeby. Jinak je ten klient v pohodě, ale má čtyři. Tak.

Hodina pečovatelské služby. Minulý týden jsem měla diskusi se sociálními pracovníky domovů pro seniory, a protože u terénních služeb není dostatek zaměstnanců, tak i terénní služby zvyšují své ceny. Já jsem si myslela pořád, že jsme na 150 korunách, jako když jsem měla terénní služby u své maminky. Dneska je to 160 až 180 korun na hodinu. Takže si spočítáme, že za těch 880 korun v prvním stupni si ten klient může dovolit 5,5 hodiny péče na měsíc. Tak se vás ptám, jestli na jednou za týden - myslím, že ta hygiena je fakt důležitá - někoho vykoupat, aby mu přivezl obědy, které si klient musí zaplatit, pomohl mu nakoupit, pomohl mu s domácností, a na to ten klient dostane 880 korun za měsíc. To je prostě tragédie.

My jsme vás prosili, abyste jim to zvedli aspoň o tu pětistovku. Vím, že tam je teď nějaký pozměňovací návrh, nebo nám ho orientačně někdo z ministerstva představil. Jsem za něj ráda samozřejmě, ale budete navíc hradit u klientů, kteří jsou čtyřka doma, další služby. Já to beru, přeji to všem, ale neobjevil se tady v tom návrhu zákona, nenavrhujete zde a tu jedničku jste zase tam nedali ani o tu pětistovku, kterou jsme my z opozice navrhovali. Takže jsem vložila pozměňovací návrh, aby se u prvního stupně zvýšila částka na 2 000 korun. Když si to spočítáte, tak pořád na to množství hodin to není mnoho, ale 2 000 korun si myslím, že člověk, který má ty potřeby, co jsem vám zde řekla a je doma, tak že 2 000 korun by si zasloužil. U druhého stupně navrhuji zvýšení částky ze 4 900 na 6 000 korun. Protože podívejte se na rozdíl mezi dvojkou a trojkou. Já vám říkám, že to je opravdu v zásadě jedna základní životní potřeba, která vám udělá mnohatisícové rozdíly. Takže tohle je můj první pozměňovací návrh, ke kterému se pak přihlásím.

Druhý pozměňovací návrh je - ale je to taková spíš terminologie, která mě tak trochu tahá za uši. Udělám anketu, když vám někdo řekne, co je inkurabilní stav, tak jestli víte, co to je a když vám někdo řekne terminální stav, tak co je vám bližší. Tady je psáno inkurabilní a to je nevyléčitelný. Ale takových nevyléčitelných nemocí máme mnoho. Máte to cukrovku, kdy se neprodukuje sám inzulin. To je nevyléčitelná nemoc. Ale když někomu řeknu, že je v terminálním stavu, tak je to prostě terminální stav, který mně ukazuje, že ten člověk tady bude opravdu krátkou dobu. Takže tam mám jenom změnu jednoho slova, místo inkurabilní terminální. To je můj druhý pozměňovací návrh. Je to i srozumitelnější, si myslím, pro všechny, kdo by si to četl.

Další věc, kterou bych ještě chtěla. Říkala jsem ji, ale chápu, že v březnu se už nedá stihnout tato změna, i když znovu říkám, kdyby se na tom zapracovalo, tak se to stihnout může. Z mého pohledu do budoucnosti. Opravdu říkám, že pokud získáme Ministerstvo práce a sociálních věcí v příštím volebním období a budeme tam mít svého ministra, tak opravdu s ním budu diskutovat jednu věc, kterou mám také z praxe, ale ona i ušetří, myslím si, mnoho času, některým zaměstnancům a i finance.

 

Kdo to neví, nebo někdo nežádal o příspěvek na péči, tak když si zažádáte pro svého blízkého o příspěvek na péči, tak jednou z částí je, že vám domů přijde sociální pracovník z úřadu práce. Teď už budou převedeni vlastně pod ten Institut posuzování zdravotního stavu. Mnohdy - nebo ne, mnohdy, není to zas tak časté, ale mnoho klientů domů nikoho nechce. Nechce, aby jim tam chodil, aby tam prostě... A na druhou stranu zase někteří klienti leží v posteli pod peřinou, nemůžou se hýbat, i když lékařská zpráva mluví úplně o něčem jiném. Tak jsou to dva úhly pohledu. A některý klient zase zvládne úplně všechno před tím sociálním šetřením, protože chce a nechce být ten nesoběstačný, ale lékařská zpráva mluví úplně jinak o tom, že to nezvládne. A teď my ty dvě položky, vlastně to sociální šetření a ty lékařské zprávy, musíme dát dohromady a z toho posoudit, co ten člověk zvládne a nezvládne.

A vzpomeňme si na covid. Vzpomeňme si na covid, že sociální šetření vlastně do těch domácností nechodilo. Nechodilo. A také se to řešilo. A já říkám, pojďme těm klientům dát sebehodnotící dotazník, ať ho vyplní podle toho, co my hodnotíme, jestli to zvládne, nebo to nezvládne, ten sebehodnotící dotazník dá i s tou žádostí na Institut posuzování zdravotního stavu. Já mám lékařskou zprávu, mám tenhle sebehodnotící dotazník. Já to srovnám, a když mi vyjde první a druhý stupeň, protože se to shoduje, to, co nezvládne klient na tom dotazníku s lékařskou zprávou, tak tam ten sociální pracovník nemusí vůbec chodit. Ušetříme tím práci nebo čas sociálního pracovníka, které nemáme, odcházejí, nemáme, a ušetříme dopravné, auta a výsledek je ale úplně stejný, protože sociální šetření je podle mého názoru pouze dojmologie. Sociální pracovník není lékař a není to zdravotník, který by mohl posoudit, jestli to ten člověk zvládne, nebo ne. Ono když mi někdo napíše, že přišel mi otevřít starší hezký opálený muž, nebo na oknech mají pěkné květiny, tak z toho já fakt moc nepoznám, co ten člověk nezvládne. Neříkám, že všichni. Jsou to takové perličky. To se někdy i zasmějete. Ale ten člověk nejvíc ví a jeho rodina, co zvládne. A když mi někdo dá dotazník, že nezvládne nic, a lékař mi píše, že se prochází po ordinaci a že kognitivní deficit má 30 z 30 bodů a jeho sebehodnotící dotazník řekne, že to neumí, tak tam asi tu sociální pracovnici pošlu. Ale proč mrhat časem sociálních pracovníků proto, aby se šel podívat, jak to ten klient doma zvládne, když tento zná. Určitě zná rodina a on sebe sám, co zvládne a co ne.

Já bych spíš posílala ty sociální pracovníky pak na kontrolní šetření. Když někomu přiznáme trojku a je doma, ne v ústavech nebo v domovech pro seniory, protože tam ty finance jdou vlastně do domova a ta péče tam je, ale když je někdo doma a pobírá třetí, čtvrtý stupeň, tak bych tam tu sociální pracovníci poslala jenom se tak podívat, jestli opravdu tomu klientovi je za ty peníze poskytována ta péče, která má být. Takže sociální šetření u klientů doma, já bych navrhovala opravdu zrušit a nahradit to sebehodnotícím dotazníkem.

Já jsem se na to ptala. Ministerstvo mi odpovědělo, že vlastně ten sociální pracovník tam edukuje. Ale od toho sociální pracovník tam je a teď bude úplně od něčeho jiného. My máme posoudit zdravotní stav a edukaci, myslím si, že to se dá řešit úplně jiným způsobem.

Potom jsou s tím další věci. Když tady, a já už jsem to říkala při jiném zákonu, když se tak strašně sjednocuje, aby to bylo pod jedním, vlastně pod českou správou, a já pořád nerozumím tomu, proč na Ministerstvu práce a sociálních věcí je nějaká posudková komise pro odvolání. To se dá řešit úplně jinak. To odvolání může dělat úplně jiný lékař, než proti kterému nebo proti mně byla vznesena námitka, a nemyslím si, že by musel být orgán na MPSV posudkové komise, který se skládá ze tří lidí. Už jsem vám to říkala. Jeden je úředník - úředník, pak je to lékař té posudkové komise a pak je to takzvaný odborník, který je vlastně externí, který posudky nedělá. A jsou to tři hlasy, ale z toho jeden vlastně úředník. Takže já udělám posudek, který má tři A4, klient se odvolá a můj posudek shodí většinou ministerstvo práce, aby s tím nebylo asi tolik práce a klient byl spokojen.

Takže to je do budoucna, co já budu, protože opravdu ty posudky mě hodně baví, ale je tam strašně moc věcí možných k zlepšení jak. Tady se digitalizuje, ale ale sociální pracovník bude chodit prostě do domácností pořád, i když to může jít úplně jiným stylem, a vyzkoušeli jsme si to u covidu, že to lze a jde to. A tam jsou také ty úspory finanční.

Takže já tady mám 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 pozměňovacích návrhů, které byly načteny včera. Já jsem je jen tak rychle, narychlo pročetla, já se s nimi musím seznámit. Co mně tam vadí, to jsem si všimla, že přidáváte k nelékařským profesím, kteří můžou posuzovat, adiktologa. No, neumím si představit, aniž bych snižovala nějak tuto pozici nelékařských profesí, ale jak adiktolog bude posuzovat zdravotní stav klienta, kde se jedná - ano, máme tam orientaci, komunikaci, to je to duševno, ale opravdu si neumím představit, proč, proč, proč adiktolog se dal do možností, aby byl tímto odborným nelékařským pracovníkem. A to jsem chtěla škrtnout. Bohužel se mi to nepodařilo, pozměňovák k pozměňováku. Je to už potom na těch institutech, koho si vyberou, nebo jak ty posudky od adiktologů budou vypadat, ale pak si pojďme vzít celou devadesátšestku zákon a podívat se, kolik tam máme profesí nelékařských, a když tam bude adiktolog, tak za chvíli tam bude diabetolog, nebo já nevím, tam můžeme mít všechno, protože máme hodně obézních lidí, nebo pak já budu záchranář, nebo jsem anesteziologická sestra, tak budu dostávat lidi s touto diagnózou. Adiktolog bude - nevím. Nevím, ale tato profese tam za mě prostě absolutně nepatří.

Takže já si to pročtu ráda, určitě budeme diskutovat i na výboru pro sociální politiku k tomu znova, i k těm pozměňovákům. Rozšířilo se to opravdu z malého zákona na obsáhlý zákon, nebo kde se mění spousta zákonů, a pak se s tím musíme poprat ve třetím čtení. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A než přistoupíme k další přihlášené, kterou je paní poslankyně Pivoňka Vaňková, tak se jenom otáži - paní poslankyně Balaštíková není v sále, odmažu faktickou. Možná to byl omyl. Poté po paní poslankyni Pivoňce Vaňkové se připraví pan poslanec Martin Dlouhý a prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych ráda okomentovala pozměňovací návrh, který předkládám se skupinou koaličních poslanců a byl načten do systému pod číslem 6198. Smyslem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit dostupnost některých sociálních služeb pro rodiny s ohroženými dětmi nebo přímo těmto ohroženým dětem, které si je nemohou dovolit z důvodu nízkých příjmů.

Účelem navrhovaného finančního opatření na ochranu dětí je jednak jejich udržení v rodině, tedy v jejich dosavadním přirozeném prostředí, pokud to situace v rodině vyžaduje, anebo usnadnění návratu dětí již odebraných z jejich rodiny zpět do této rodiny. Budou-li dány podmínky uvedené v zákoně, bude mít rodič ohroženého dítěte nárok na to, aby náklady za poskytnutou službu uhradil na jeho místě přímo obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu je načteno, takže dál už to nebudu prodlužovat, připojím a přihlásím se k tomuto pozměňovacímu návrhu v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Martin Dlouhý, poté paní poslankyně Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Martin Dlouhý: Děkuji za slovo. I já zde načtu svůj pozměňovací návrh, který byl vlastně již zmíněn a týká se úpravy zákona 108, 200(?)/2006 , a sice v § 21, kde jde o odbornosti a které mohou posuzovat zdravotní stav podle § 8a) a jde o ty inkurabilní stavy a ty nové tři odbornosti, protože ten paragraf v bodě e) zní, že doložit potvrzení o zdravotním stavu podle § 8a), má-li být přiznán příspěvek podle 8a) a toto potvrzení vydá bezplatně ošetřující lékař oprávněné osoby, který má specializovanou způsobilost v oboru paliativní medicína, klinická onkologie atd., atd, a následuje dlouhý seznam. A samozřejmě praxe je trošku jiná než teorie. Takže se ukázalo v praxi, že by tam měly být přidány další tři odbornosti, a sice urologie, gynekologie a ortopedie, které se i s těmi inkurabilními stavy také setkávají, jde například o onkologické pacienty. Čili to je návrh, který je pod číslem 6212 a spolu se mnou to předkládají poslanci Navrátil, Jan Bačíková, Pivoňka Vaňková a Jan Bauer.

A jinak s kolegyní Pastuchovou - která, tak jsme ji, prostřednictvím paní předsedkyně, tak jsme rádi, že jsme vás potěšili tímto návrhem. A jinak, pokud dává pozměňovací návrh změnit inkurabilní, což je nevyléčitelné, na terminální, tak já bych byl rád, aby to bylo s nějakou třeba Českou lékařskou společností nějak prodiskutováno, protože přece jenom máme nemoci typu nevím Parkinsonova nemoc a přežití s touto nemocí je v řádu i desítek let. A nazvat to terminální stav si myslím, že by zrovna těm pacientům nebo těm osobám, nevím, jestli by jim to udělalo radost. Takže nevyléčitelné nemusí znamenat terminální, i když jsou to někdy synomyma. Jsem, budu rád za tu diskusi. Já osobně nejsem lékař, takže třeba se mýlím, ale nevím, jestli tam to terminální dávat, to asi se dozvíme na výboru. Takže děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A vyvolalo to přihlášku s přednostním právem paní zpravodajky.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já vám na to, pane kolego, vaším prostřednictvím, odpovím hned. Vy jste si vlastně odpověděl. Parkinson je svým způsobem nevyléčitelný. Tak to je inkurabilní. Ale terminální má být vystaveno lidem, kde je pravděpodobnost, že do pár měsíců bohužel zemřou. To je ten terminální stav. A vy jste si odpověděl, že já bych nikdy nemohla vystavit třetí stupeň, jak má být vystaven na jeden rok u Parkinsonovy choroby. To jste špatně pochopil, ale u terminálního stavu, kde je tam opravdu třeba už nevyléčitelný karcinom nebo jiné onemocnění.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A tímto se dostáváme k příspěvku paní poslankyně Lucie Šafránkové. Připravit se poté může pan poslanec Navrátil. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já si tady dovolím opravdu velmi opakovaně opět načíst dva návrhy, které se týkají zvýšení příspěvku na péči pro lidi se zdravotním postižením v prvním a druhém stupni závislosti.

Jak si jistě všichni dobře pamatujete, tak zvýšení příspěvku na péči, za to se snažím bojovat již od minulého volebního období, protože příspěvek na péči v prvním stupni závislosti nebyl již 10 let zvýšen. A jsou to lidé, kteří nezvládají až čtyři základní životní potřeby, jako je například hygiena, oblékání, orientace, mobilita a podobně. Takže si jistě všichni dobře dovedeme spočítat, když hodina péče stojí kolem 150 korun, kolik té péče si měsíčně můžou dovolit, kolikrát za měsíc si mohou objednat službu, která jim pomůže, aby se například mohli osprchovat nebo aby jim někdo došel nakoupit. Jsou to opravdu základní životní potřeby a osoba s tímto postižením tak, aby mohla zůstat doma, se musí v tuhle chvíli opravdu spoléhat, pokud má to štěstí, na někoho blízkého. Pokud to štěstí nemá, tak prakticky je odkázána žít s vážným zdravotním postižením a opravdu ty základní životní potřeby nezvládá. Takže já vás opět prosím, opravdu vás prosím a žádám, zvyšte konečně příspěvek na péči v prvním a druhém stupni závislosti.

Podávám dva pozměňovací návrhy a ve dvou variantách. V tom prvním ideálním pozměňovacím návrhu pod číslem 6001 navrhuji zvýšit příspěvek na péči v prvním stupni závislosti dětem do 18 let z 3 300 na 5 000 korun a ve druhém stupni ze 7 400 na 9 400 korun měsíčně. Dále pro osoby starší 18 let z 880 korun na 2 700 měsíčně a ve druhém stupni ze 4 900 na 6 900 korun. Myslím si, že to je to nejmenší, co můžeme pro lidi se zdravotním postižením udělat.

A ten druhý můj pozměňovací návrh je opravdu velmi kompromisní a zvyšuje alespoň příspěvek na péči v prvním stupni závislosti, nikoliv v tom druhém. A zvyšuje ho úplně stejným způsobem, jako jsem řekla u předchozího pozměňovacího návrhu a ten je veden pod číslem sněmovního dokumentu 6002. Děkuji za pozornost a moc vás prosím o podporu alespoň jednoho z těchto pozměňovacích návrhů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Navrátil, poté paní poslankyně Marie Jílková. Prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představil koaliční pozměňovací návrh, který do systému nahrál kolega Vít Kaňkovský a který předkládáme společně s koaličními kolegy Romanou Bělohlávkovou, Janou Bačíkovou, Marií Jílkovou, Martinem Dlouhým, Pavlou Pivoňka Vaňkovou a Janem Bauerem.

Návrh reaguje na rizikový stav, který nastal po 1. lednu 2025 v některých akutních krizových situacích péče o ohrožené děti. Jak je všeobecně známo, tak po legislativních změnách, které nastaly v posledních letech v zákoně o sociálněprávní ochraně dětí a souvisejících právních předpisech, již není možné v krizových situacích umístit ohrožené děti do tří let do ústavního zařízení péče o ohrožené děti. Dlouhodobá snaha, aby péče o ohrožené děti byla zajišťována v rodinách, tedy formou náhradní rodinné péče, je určitě pozitivním krokem. Praxe ale ukazuje, že v některých situacích, kdy jde takzvaně o akutní ohrožení dítěte (a) v daném regionu není v té době k dispozici konkrétní pěstounská rodina, je bezvýjimečný zákaz předání ohroženého dítěte, poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, takzvaných ZDVOPech, příliš restriktivní a rizikový.

Navíc zde nedošlo k harmonizaci souvisejících právních předpisů, čímž se opravdu pracovníci OSPOD dostali v některých případech ohrožení dítěte do pasti a přiznejme si i pro ně velmi stresové situace. Většinou je to ve chvíli, kdy orgán sociálněprávní ochrany dětí nemá v daném regionu volnou pěstounskou rodinu, a přitom je nutné okamžitě řešit krizovou situaci ohroženého dítěte. Z těchto důvodů považuji za zásadní tento rizikový stav odstranit, a proto přicházíme společně s řešením formou pozměňovacího návrhu.

Já moc děkuji, že poté, co jsem s informacemi z terénu, s kolegyněmi a kolegy ze sociálního výboru oslovil ministra Jurečku a ministra Blažka, a to teď ústy Víta Kaňkovského, oba pozitivně reagovali na naši velmi naléhavou prosbu o řešení tohoto rizikového stavu v péči o ohrožené děti a výsledkem je tedy dnes předložený pozměňovací návrh.

Ten spočívá v tom, že ze zákona o zvláštních řízeních soudních se vkládá ustanovení, že v případě ohrožení dítěte do čtyř let věku není možné z vážných důvodů zajistit péči fyzickou osobou, tedy pěstouny, bude možné na časově omezenou dobu umístit ohrožené dítě do čtyř let do ústavní péče, tedy do ZDVOP. Věřím, že toto opatření přinese uklidnění mezi pracovníky OSPOD a hlavně jim umožní bezpečně zajistit potřebnou péči u dětí v akutním ohrožení.

Dovolte mi, abych na tomto místě tedy poděkoval předsedovi výboru pro sociální politiku Vítu Kaňkovskému, který maximálně jednal s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a ministrem Marianem Jurečkou a na základě těchto jednání a uskutečněných kulatých stolů, které organizoval společně s kolegyní Romanou Bělohlávkovou, se podařilo vytvořit tento pozměňovací návrh.

Dále ještě pozdávám dva pozměňovací návrhy, ten jeden je opravdu pouze technický a je nahrán v systému pod číslem 62 02. Z větší části reaguje na další postup digitalizace agendy Ministerstva práce a sociálních věcí. Dále se pomocí něho ruší takzvaný správní poplatek ve výši 200 korun za vydávání průkazu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený či odcizený, doplnění osob s mentální retardací, s těžce omezenou schopností pohyblivosti pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcky usměrňující život postižené osoby s omezenou pohyblivostí. A jak již zmiňovala i kolegyně Pastuchová, dále je v tomto pozměňovacím návrhu taktéž zařazeno, že mezi odborné nelékařské zdravotnické pracovníky, kteří mohou vykonávat úkoly institutu posuzování zdravotního stavu, se navrhuje doplnit klinické adiktology.

Tyto pozměňovací návrhy zčásti budou platit od 1. 4. 2026, většina však prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení zákona.

A posledním pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh 62 03. Všichni už dlouhá léta voláme po dlouhodobém financování, takzvaném víceletém financování sociálních služeb, proto právě do zákona č. 108/2006 Sb., vkládáme tímto pozměňovacím návrhem takzvanou úpravu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a národní strategie rozvoje sociálních služeb. Doplňuje se, že střednědobé plány a národní strategie rozvoje sociálních služeb se bude zpracovávat na dobu pěti let, tedy shodně, ať již na krajích, nebo celorepublikově, budeme mít pětileté strategické plány rozvoje.

U sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi dochází k nahrazení pojmu dlouhodobě krizová sociální situace pojmem nepříznivá sociální situace. Navrhuje se dále, aby asistent sociální péče mohl poskytovat pomoc současně nejvýše třem osobám, které jsou příjemci příspěvku ve stupni tři, těžká závislost.

Nechceme, aby vznikaly nějaké pofiderní sociální služby, například v třípokojových bytech, kde se někdo bude starat o pět osob, které jsou závislé ve třetím stupni, a přijímat tento příspěvek taktéž bude moci pouze u první osoby, která je příjemcem příspěvku ve stupni čtyři, tedy úplné závislosti.

Podmínkou absolvování kvalifikačního kurzu podle § 116 odst. 5 bude dle tohoto pozměňovacího návrhu nově potřeba splnit do 12 měsíců. Dosud jsme na roku a půl, tedy 18 měsících. Zakotvuje se také umožnění paušalizace úhrad sociálních služeb v ambulantních zařízeních, odlečovacích služeb a v denních stacionářích. Všechny tyto pozměňovací návrhy týkající se tohoto pozměňovacího návrhu by šly v účinnost od 1. ledna 2026. Ke všem se již přihlásím v další rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a toto vystoupení vyvolalo přihlášku k faktické poznámce, a sice paní poslankyně Romany Bělohlávkové.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo. Já jenom krátce k tomu pozměňovacímu návrhu, který nám umožní v akutních situacích umisťovat do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc i maličké děti do tří let. Ministerstvům zde bylo již děkováno, já bych chtěla poděkovat terénním pracovníkům, většinou pracovnínicím OSPOD, kteří na tuto situaci opravdu upozorňovali velice naléhavě, a doufám, že najdeme podporu i v levé části tohoto sálu u našich opozičních kolegů a že tento pozměňovací návrh dojde rychlého a jednomyslného schválení. Protože ten terén opravdu tuto záležitost potřebuje mít ošetřenou a vyřešenou, abychom nedostávali sociální pracovnice v nočních hodinách do opravdu těžkých a neřešitelných situací. Takže já moc děkuji všem těm, kteří se na tvorbě tohoto pozměňovacího návrhu podíleli a doufám, že velice záhy dojde tam, kde ho potřebují, to znamená do terénu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně za dodržení času a my přistoupíme k další přihlášce, a sice k projevu paní poslankyně Marie Jílkové, poté se připraví pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Poslankyně Marie Jílková: Krásný dobrý večer, kolegyně a kolegové, já bych chtěla představit stručně pozměňovací návrh můj, pana poslance Navrátila, Martina Dlouhého, Jany Bačíkové, Pavly Pivoňky Vaňkové a Jana Bauera. Tento pozměňovací návrh se týká peněžité pomoci v mateřství. S tímto návrhem se navrhuje rozšířit právní úprava zákona o nemocenském pojištění u peněžité pomoci mateřství s cílem pomoci matkám, kterým v souvislosti s porodem dalšího dítěte vznikl nárok na další mateřskou, ale v nižší výši, než je mateřská u předchozího dítěte, anebo jim tento nárok na mateřskou nevznikl vůbec.

Typicky se to týká žen, kterým se narodí dvě děti za sebou, a na to druhé dítě už potom nepobírají mateřskou, ale začínají hned rodičákem. Nová právní úprava tak umožní při splnění specifických podmínek, kterými jsou to, že v období do čtyř let od porodu předchozího dítěte je pojištěnka pojištěná aspoň 540 dní v těchto posledních čtyřech letech před dnem nástupu na mateřskou, a toto umožní lépe slaďovat rodinu a práci, zapojovat ženy na pracovní trh aspoň v podobě nízkého pracovního úvazku či práci na dohodu, o provedení práce nebo pracovní činnosti s menšími výdělky, kde často tento výdělek nezakládá účast na pojištění.

Tak to je můj pozměňovací návrh. Je v systému pod číslem 61 99 a později ho ještě načtu.

Ještě doplním, že účinnost je navržena 1. dubna 2026. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý večer ještě jednou. Já si dovolím tedy také krátce v obecné rozpravě ještě malinko okomentuju vlastně, že ta debata o tom, jestli používat slovo inkurabilní nebo terminální. Nejsem lékař a přiznám se, že mně za sebe dává větší logiku terminální, to si myslím, že asi je správnější, takže pokud se dokážeme potom shodnout, napravit to, tak mně to tuto logiku dává.

Nicméně teď ještě k těm úpravám u tohoto tisku. My jsme se ještě podívali na situaci, která také pramenila z některých zpětných reakcí teď od kolegyň, kolegů právě z OSPODu i těch, kteří dělají doprovázení u pěstounů. A narazili jsme na jednu, byť na první pohled drobnou věc, ale myslím si, že je docela důležitá, a toto je příležitost, kdy to můžeme napravit tak, abychom v případě, kdy řešíme lidi, kteří se připravují na pěstounskou péči, tak vlastně dneska ten člověk nemá ani nikde v zákoníku práce nárok na náhradní volno, byť neplacené.

Takže já potom v podrobné rozpravě se přihlásím k tomu, že tady načítám, aby vlastně bylo umožněno v okamžiku, kdy je takováto příprava na náhradní rodinnou péči, aby tady byla nová překážka v práci, u které tedy nebude náležitá refundace, ta náhrada, ale aby takový člověk mohl čerpat na to volno, byť neplacené. Tak to je jeden pozměňovací návrh.

Ten druhý, který tady mám, ten se týká tématu, které na první pohled vypadá poměrně jednoduše a vlastně každý člověk rozumný by si řekl, proč to dávno nemáme vyřešeno, a to je vlastně podpora vůči lidem, kteří potřebují osobní asistenci opravdu ve výrazně větším rozsahu než dnes mohou získat. Nicméně my jsme se tím tématem zabývali opakovaně v posledních měsících nebo v posledním roce, roce a půl a vymyslet a najít ten systém tak, aby opravdu pokrýval všechny požadavky a zároveň také byl dobře zacílen, a také aby měl nějaké udržitelné financování s dopady na rozpočet, není vůbec jednoduché. Není. Má to celou řadu otázek systémových, právních, ústavněprávních a tak dále, takže vědom si všech nedokonalostí, tak navrhuji pozměňovací návrh, který se snaží aspoň nějakým dílčím způsobem tu problematiku osobní asistence posunout dál a řešit nad rámec toho, co dneska platíme pokud jde o příspěvek na péči a tu péči, kterou si tito lidé mohou následně zaplatit, tak tady navrhuji tedy řešení, které by bylo pro lidi, kteří jsou ve čtvrtém stupni příspěvku na péči, nevyužívají pobytové služby, jsou tedy v domácí péči, takzvaný čtyři plus. A s tím, že bychom tady umožnili ještě jim zafinancovat péči do rozsahu, když to vezmu ve finančním vyjádření, zhruba 11 600 korun za měsíc. Tím bychom se dostali zhruba na nějakých 12 hodin osobní asistence denně, kterou by tito lidé si mohli načerpat s tím, že abychom se také dokázali popasovat s problematikou podpory de minimis či služeb veřejného hospodářského zájmu, tak jsme přistoupili k tomu, že by takovouto službu by si ten klient objednal a zaplatil a my bychom tu refundaci, respektive to dofinancování těchto nákladů navíc, proplatili potom přímo tomu klientovi.

To je princip tohoto systému, který je zhmotněn do tohoto pozměňovacího návrhu, je to i v tom odůvodnění těch hlavních principů té navrhované úpravy. Takže já už tady nebudu to dál dopodrobna rozvádět a přihlásím se k těm tiskům potom v té podrobné rozpravě. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě pan poslanec Brázdil s faktickou. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Je to opravdu faktická. Já bych doporučil potom možná i s legislativou ty pozměňováky. A ta terminologie, nonkurativní je člověk, který není léčený, inkurativní je ten, který je neléčitelný, preterminální je někdo, kdo je před koncem, terminální je už v konci, ante finem je těsně před koncem. To jsou termíny, které, já nevím, jestli to rozhoduje, nebo nerozhoduje, jenom prostě, aby se neudělala chyba, tak to ještě s někým probrat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A shromáždilo se tady značné množství omluv. Já tedy nyní načtu. Omlouvá se paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová od 16.40 hodin ze zdravotních důvodů, Aleš Dufek od 18.30 z osobních důvodů, Bohuslav Hudec od 13.15 do 13.45 z pracovních důvodů, Vít Kaňkovský od 19.15 bez udání důvodu, Jiří Kobza od 18.45 z rodinných důvodů, Klára Kocmanová od 16 hodin ze zdravotních důvodů, Radek Koten od 18.10 ze zdravotních důvodů, Josef Kott od 14.15 do 16 z pracovních důvodů, Taťána Malá od 18 ze zdravotních důvodů, Vojtěch Munzar od 19 z osobních důvodů, Patrik Nacher od 14 z pracovních důvodů, Jan Richter od 19.30 ze zdravotních důvodů, Pavel Růžička od 18 ze zdravotních důvodů, Jan Síla od 19 ze zdravotních důvodů, Radovan Vích od 17 ze zdravotních důvodů a z ministrů se omlouvá Marek Výborný od 17 do 19 hodin z pracovních důvodů. To by byly ty omluvy.

A ještě je s přednostním právem přihlášena paní poslankyně Věra Kovářová. Paní místopředsedkyně, prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila pozměňovací návrh, který podávám společně s následujícími poslanci a poslankyněmi, tedy já jako Věra Kovářová, poté pan poslanec Marian Jurečka, Vít Kaňkovský, Jiří Navrátil, pan poslanec Martin Dlouhý, poslankyně Jana Bačíková, Pavla Pivoňka Vaňková a pan poslanec Jan Bauer.

Důvody, které nás vedly k tomuto pozměňovacímu návrhu, přinesl sám život, a dovolte tedy, abych vám onen příběh převyprávěla.

Je to moje osobní zkušenost. Stalo se mi, že jednoho dne nepřišli řemeslníci, otec se synem, k nám do práce. Vyčkávala jsem, po nějaké době jsem jim zavolala a bohužel jsem zjistila, že důvodem jejich nepřítomnosti byla rodinná tragédie. Ze dne na den syn se stal vdovcem, přišel o svoji manželku při automobilové nehodě, kdy ona zahynula a malá dcerka, která byla v autě s maminkou, stará devět měsíců, byla vážně zraněna.

Rodina řešila velmi závažnou životní situaci, co dál. Babička oné malé holčičky, učitelka, byla ochotna se o vnučku starat, aby syn mohl pracovat, ovšem možnost jít na rodičovskou současný zákon neumožňuje, aniž by se otec vzdal rodičovských práv.

Záležitost v podstatě nemá a neměla řešení. Obrátila jsem se tedy na pana ministra Jurečku a po několikaměsíčním úsilí byl připraven pozměňovací návrh, který vám nyní představím.

 

Pozměňovacím návrhem se navrhuje doplnit do předpisů o důchodovém pojištění a do zákoníku práce a zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů právní úprava, která má za cíl pomoci rodičům s malými dětmi, kteří jsou z důvodu úmrtí nebo ztráty schopnosti pečovat, nuceni řešit péči o malé dítě a současně finančně zabezpečit rodinu. Vedle zavedení možnosti čerpat uvedenou překážku v práci osobou odlišnou od rodiče dítěte je nutné této osobě rovněž zajistit nárok na hodnocení doby péče jako náhradní doby pojištění pro účely nároku na budoucí důchod a pro stanovení jeho výše.

Právní úprava nemá mít za cíl regulovat finanční vypořádání mezi rodičem a pečující osobou. Zavádí se tedy nový typ náhradní doby pojištění, se kterou se bude v oblasti důchodového pojištění zacházet stejně, jako s dobou péče o dítě ve věku do čtyř let. Tato nová náhradní doba bude orientovaná na osoby pečující osobně o dítě ve věku do tří let. Osobou pečující osobně o dítě může být takto určen kdokoliv, tedy typicky jako v tomto případě prarodič dítěte, jiná osoba blízká některého z rodičů dítěte, ale i osoba bez příbuzenského vztahu k dítěti, například důvěryhodný soused.

Namísto formálního soudního svěření dítěte do péče bude podmínkou pro hodnocení náhradní doby pojištění to, že tato osoba učinila o této skutečnosti s rodiči dítěte společné prohlášení o péči o dítě. Toto prohlášení bude účinné po určité přesně zjistitelné období a bude možno je učinit pouze ze závažných důvodů na straně aspoň jednoho z rodičů a s formálními náležitostmi.

Za účelem zabránění duplicitního přiznání náhradní doby pojištění je stanoveno pravidlo, že dobu péče, na kterou dopadá společné prohlášení o péči o dítě, nelze současně započítat jako náhradní dobu pojištění žádnému z rodičů dítěte. Na základě učinění společného prohlášení se tedy oba rodiče fakticky vzdají možnosti, aby doba péče o dítě ve věku až do tří let byla pro budoucí důchodové nároky hodnocena jako náhradní doba pojištění některému z nich.

S nově zaváděnou náhradní dobou pojištění se bude ve všech souvislostech zacházet stejně jako s dobou péče rodiče o dítě ve věku do čtyř let. Bude se tedy jednat o vyloučenou dobu. Bude za ni náležet od roku 2027 ocenění za péči ve výši 100 % průměrné mzdy pro účely nároku na starobní důchod a pro účely výše důchodu se tato náhradní doba nebude redukovat na 80 % a bude se k ní přihlížet pro účely splnění podmínky 45 let pojištění pro nárok na poloviční krácení starobního důchodu za předčasnost.

Společné prohlášení o péči o dítě lze učinit pouze ze dvou důvodů. Za prvé, jedná se o úmrtí jednoho z rodičů dítěte, nebo za druhé, dlouhodobého závažného onemocnění rodiče, které mu znemožňuje pečovat o dítě, a to za předpokladu, že má dle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden měsíc a tento stav bude potvrzen na předepsaném tiskopise poskytovatelem zdravotních služeb.

Opatření je směřováno na výjimečné situace, kdy jeden z rodičů zemře nebo je vážně a dlouhodobě nemocen a nemůže pečovat o dítě, přičemž druhý rodič nemůže sám péči o dítě plnohodnotně zajistit například z pracovních nebo zdravotních důvodů, a přitom existuje jiná vhodná osoba, která je ochotna péči o dítě dočasně převzít.

Společné prohlášení nelze učinit, bylo-li dítě svěřeno soudem do výchovy jiné osoby než rodiče s výjimkou osvojení.

Společné prohlášení o péči o dítě činí oba rodiče, pokud žijí, a osoba, která bude o dítě osobně pečovat. V zásadě tedy nebude možné učinit společné prohlášení o péči o dítě bez vědomí zdravotně indisponovaného rodiče, který v důsledku tohoto prohlášení přichází o náhradní dobu plnění.

Účinky společného prohlášení o péči o dítě jsou časově omezené, trvají vždy nejdéle do tří let věku dítěte, ohledně kterého bylo společné prohlášení učiněno. Bylo-li prohlášení učiněno z důvodu úmrtí jednoho rodičů, lze je sjednat na dobu do dosažení této věkové hranice dítěte, nebo dát dobu kratší.

Tak bych mohla pokračovat. Ale vše podstatné je uvedeno v důvodové zprávě.

Jenom konstatuji na závěr, že údaje o společných prohlášeních o péči o dítě budou součástí registru pojištěnců. Tímto způsobem bude také náhradní doba péče o dítě prokazována.

Závěrem mi dovolte, abych poděkovala jak panu ministrovi Jurečkovi, který byl ochoten se této problematice věnovat, a také všem úřednicím a úředníkům na několika ministerstvech, kteří opravdu vykonali velký kus práce, protože tento pozměňovací návrh nebyl opravdu jednoduchý. A v neposlední řadě, a to jménem syna, o kterém jsem sem hovořila, a také jeho maminky a tatínka, bych chtěla poděkovat úřednicím na úřadu práce a na sociálce za velmi citlivý přístup. A budu ráda, když tento návrh ve třetím čtení podpoříte. V podrobné rozpravě se k němu přihlásím. Děkuji. Za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A já se táži, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě obecné? Není tomu tak, tu tedy končím. Je zájem o závěrečná slova? Pan ministr? Ne. Paní zpravodajka? Také ne.

A my se tímto dostáváme do rozpravy podrobné, kterou zahajuji, a připomínám, že pozměňovací i jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já jsem odůvodnila, takže se hlásím k pozměňovacímu návrhu 5999 a 6172.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková, prosím.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Díky. Já už jsem také odůvodnila v obecné rozpravě, takže se hlásím k pozměňovacímu návrhu 6198. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan poslanec Martin Dlouhý, prosím.

 

Poslanec Martin Dlouhý: Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu 6212. Byl již zdůvodněn v obecné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Lucie Šafránková.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, a já se hlásím k pozměňovacím návrhům číslo 6001 a 6002.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan poslanec Navrátil.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se hlásím k pozměňovacím návrhům 6201, 6202 a 6203 děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Nyní paní poslankyně Marie Jílková.

 

Poslankyně Marie Jílková: Já si dovolím přihlásit k pozměňovacímu návrhu 6199.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A pan ministr Marian Jurečka.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já se hlásím ke dvěma sněmovním dokumentům, a je to pozměňovací návrh pod číslem 62 05 a pod číslem 62 00. V obecné rozpravě jsem je odůvodnil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní místopředsedkyně Věra Kovářová.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Chtěla bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 6208. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a já tedy končím podrobnou rozpravu. Opět se pro pořádek otážu, zda je zájem o závěrečná slova? Nikoliv. A Protože nepadl hlasovatelný návrh, tak končím druhé čtení tohoto tisku a děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce. Končím tedy tento bod.

 

A otvírám bod následující

Aktualizováno 15. 3. 2025 v 12:21.