(pokračuje Věra Kovářová)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění zákona č. 409/2023 Sb., a další související zákony
/sněmovní tisk 833/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuju, vážená paní předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, jedná se o novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví a já bych, protože jsem s tím zákonem Sněmovnu seznamoval podrobně v prvním čtení, jenom shrnul ty základní body. Součástí je zavedení takzvané EZKarty, eŽádanky a sdíleného zdravotnického záznamu. EZKarta zavádí elektronickou službu zdravotnictví, je to vlastně taková centrála zdravotnických informací v elektronické podobě.

Návrh nově zavádí takzvanou eŽádanku, což je elektronická žádanka na všechny typy vyšetření od rentgenových počínaje po biochemické konče včetně nálezu, takže jak žádanka směrem k poskytovatelům, tak nález od poskytovatelů směrem k indikujícím lékařům bude probíhat elektronicky. A samozřejmě, pokud pacient bude mít zájem, stane se součástí EZKarty. A konečně se bavíme o sdíleném zdravotním záznamu, což je v podstatě, zjednodušeně řečeno, propouštěcí zpráva z nemocnice. Sdílený zdravotní záznam zahrnuje emergentní zdravotní záznam a výsledky preventivních a screeningových vyšetření. To všechno do toho patří.

Kromě uvedených klíčových institutů novela obsahuje i realizaci dílčích opatření v souvislosti s útokem na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a objevuje se v ní i řešení digitalizace dokladů o prokazování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel tak, aby tento doklad byl v elektronické podobě a nemuseli jaksi se prokazovat papírem.

To je z těch hlavních bodů snad všechno. Já bych byl rád, aby podrobně, byť o něco rychleji vstoupily v život všechny tyto kroky, v praxi nově zavedené instrumenty a možnost elektronizace řady dalších procesů ve zdravotnictví, které jsou shrnuty v tomto zákoně.

Garanční výbor, tedy výbor pro zdravotnictví, návrh projednal v lednu a doporučil jej schválit. Tolik za mě stručně a já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu, usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 833/1. Já prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro zdravotnictví poslanec tom Philipp, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Ještě jednou dobré odpoledne. Usnesení zdravotního výboru číslo 172 ze 41. schůze ze dne 15. ledna 2025 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění číslo 409/2003 Sb., a dalších souvisejících zákonů, sněmovní tisk 833.

"Po úvodním slovu náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka a zpravodajské zprávě Toma Philippa a po rozpravě výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění zákona č. 409/2023 Sb., a další související zákony, sněmovní tisk 833.

Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru poslance Toma Philippa, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Za třetí pověřuje zpravodaje výboru poslance Toma Philippa, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji čtyři přihlášky, jako první vystoupí paní poslankyně Michaela Šebelová, potom vystoupí pan poslanec Julius Špičák a další. (Poslanec Špičák je již připraven u řečniště.) Čtu to, pane poslanče, v takovém pořadí, v jakém se to zobrazuje na tabuli. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: (Směje se.) Děkuji vám za slovo. Já jdu tady stručně představit souhrnný pozměňovací návrh koaličních poslanců Michaely Šebelové, Martiny Ochodnické, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philippa a Vlastimila Válka, kdy novela zákona o elektronizaci zdravotnictví sama o sobě posouvá úroveň elektronizace kupředu o instituty jako eŽádanka a EZKarta. Ale pokrok v této oblasti lze už i v jiných oblastech rezortu zdravotnictví (?) a tento náš návrh tomu má napomoci.

Součástí pozměňovacího návrhu je několik institutů, které posouvají úroveň o kousek dál, jedná se tedy o úpravu takzvaných hygienických registrů a elektronického očkovacího průkazu v zákoně o ochraně veřejného zdraví, zakotvení a další rozvoj systému administrace vzdělávání ve zdravotnictví nebo dílčí změny v oblasti laboratorních hlášení podle zákona o zdravotních službách či rozšíření okruhu zapojených správ sociálního zabezpečení do systému započitatelných doplatků.

K té změně zákona o ochraně veřejného zdraví. Zavedení elektronické podoby očkovacího průkazu je krokem, který je v plném souladu s cílem dalšího rozšiřování práv pacientů na rychlý a uživatelsky přívětivý přístup k údajům o něm vedeným v centrálním systému rezortu zdravotnictví. Zároveň uvedený krok bude efektivním ve vztahu k poskytovatelům zdravotních služeb, kdy na jedné straně dojde ke snížení jejich administrativní zátěže a na straně druhé bude mít každý ošetřující lékař možnost přístupu k údajům v očkovacím průkazu vedeným.

V oblasti hygienických registrů dosud chyběla komplexní a ucelená úprava jednotlivých komponent a oblastí. Dochází tak k úpravě struktury a rozsahu sbíraných a zpracovávaných osobních údajů a jejich jasnému vymezení, jakož i dalších údajů nezbytných pro účely efektivního plnění činností spojených se stanovenými úkony v oblasti zajištění ochrany a podpory veřejného zdraví a prevence předcházení negativních dopadů na zdraví. Vzniká tak nový informační systém infekčních nemocí a informační systém výkonu státního zdravotního dozoru se svými jednotlivými moduly podle oblastí, jimž se věnují. Například tuberkulóza, pohlavní nemoci, kategorizace prací a mnoho dalších.

Dále tento souhrnný pozměňovací návrh se věnuje změně zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a také změně zákona 96 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Protože stran zákonů 95 a 96 dochází ke změně proto, že v souvislosti s tím, že dne 1. října 2024 vešel v účinnost zákon č. 240/2024 Sb., který novelizoval zákon číslo 95, zejména doplněním § 43c a 43k, které zřizují systém administrace vzdělávání ve zdravotnictví jako informační systém veřejné správy a definuje jeho moduly, přístup do systému, údaje, které jsou v něm uchovávány a zpracovávány, a subjekty, které s daty mohou nakládat, respektive do nich nahlížet.

 

Uvedený systém administrace je určen pro lékařské i nelékařské zdravotnické pracovníky. Systém administrace bude sloužit jako centrální úložiště informací o průběhu vzdělávání a dále jako automatizovaný systém komunikace pro zajišťování agendy akreditací ke vzdělávání zdravotnických pracovníků a pro uznávání a přiznání kvalifikace jako nástroj evaluace vzdělávání zdravotnických pracovníků a zdroj statistických dat. Systém administrace obsahuje také propojení s dalšími veřejnými registry, jako je například Národní registr zdravotnických pracovníků, Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb. Se zřízením systému vznikla potřeba upravit popis procesu souvisejících se vzděláváním, získáváním a uznáváním způsobilosti k výkonu povolání, akreditačním procesem a tak dále, a to ve vztahu ke všem subjektům, kterých se tyto procesy dotýkají a které budou mít do systému administrace přístup a budou s ním pracovat. To vše náš pozměňovací návrh řeší.

Změna také obsahuje zakotvení dohody s mladými lékaři ohledně rozsahu a počtu školenců na počet školitelů. Pozměňovací návrh se také dotkne změny zákona o léčivech, kdy dochází k navazující reflexi pojmosloví hygienických registrů, a dále ve stávajícím znění zákona o léčivech stran systému započitatelných doplatků dochází k doplnění a zapojení všech orgánů sociálního zabezpečení, tedy nejen České správy sociálního zabezpečení. Systém tak bude moci pracovat s kompletními informacemi a údaji tak, aby své výhody poskytl všem klientům všech orgánů sociálního zabezpečení.

A poslední oblast, změna se týká zákona o zdravotních službách, kdy statistické sledování laboratorních vyšetření v rámci Národního registru hrazených zdravotních služeb je nezbytné v zájmu dostatečné a smysluplné výtěžnosti sledovaných dat zúžit. V rámci právní jistoty je pak dále včleněn do právní úpravy § 77a odst. 4 písm. a) a  b) odkaz na prováděcí právní předpis, který stanoví konkrétní rozsah sledovaných údajů o výsledcích laboratorních vyšetření.

Důvodem je zajištění postupující implementace komponent elektronického zdravotnictví, zejména připravovaná elektronická žádanka, která zajistí dostupnost dat mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami v reálném čase. A to vše by se pak podrobněji mělo upravit v rámci stávající vyhlášky číslo 373/2016 Sb. Já předem poprosím a poděkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který nám umožní posunout elektronizaci zdravotnictví, kterou tak nezbytně potřebujeme, o kus dál. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Julius Špičák, připraví se paní poslankyně Němečková Crkvenjaš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já si myslím, že předřečníci vám velmi podrobně a jasně (řekli?), o co se jedná. Elektronizace je zkrátka proces, který prostě prostupuje celou společností, samozřejmě prostupuje zdravotnictví, prostupuje jím spontánně a je načase, aby byl ukotven nějakou tedy právní normou. Takže já si myslím, že proces byl tedy popsán, jeho jednotlivé parametry, struktura byla popsána velmi tedy podrobně, zejména paní předřečnicí.

Já bych si dovolil upozornit tedy na místa, která považuju za potenciálně tedy slabá nebo problematická. Za prvé bych chtěl znát odhad od pana ministra timingu, náběhu, tedy náběhu praktického, tedy náběhu, tedy té elektronizace, nebo aspoň některých jejich složek, aby to nebyl tedy proces, který je nekonečný. Potom musím říci, že součástí toho návrhu je také tedy stránka finanční, kdy musím říci, že podle mě teda je podceněna, podle mě není možné se vejít do tak malé částky, která je tam tedy uvedena 50 milionů plus, já nevím, nějaká procenta, tedy za roční správu, tedy toho všeho. Takže to je další věc.

Konečně je tam citlivý samozřejmě problém možnost zneužití dat, zejména pokud se jedná tedy o psychiatrii a taková křehká témata, jako tedy pohlavní choroby a  potraty a podobně. Takže chci upozornit na to, že samozřejmě vždycky hrozí jim únik. Jsem si vědom, že mu nelze tedy stoprocentně zabránit. Ale musí, bych řekl explicitně být tedy toto pojmenováno a musí tomu být věnována maximální pozornost. Obecně bych chtěl říct, že tady ty cíle celé té normy nejsou prostě politické, ty cíle prostě vyplývají z vývoje, z doby techniky, takže ty cíle jsou jasné. Ale vždycky se lišíme tím, jestli umíme těch cílů dosahovat dobře, nebo méně dobře. Takže já bych si jen velmi přál v rámci zájmu nás všech, aby se dosahovalo těch cílů tedy kvalitně a  bez nějakých zpochybnění, které zejména mohou vyplynout z toho úniku těch dat. Takže je tam jedna věc, která mi tady skutečně chybí, a to je tedy umělá inteligence. Umělá inteligence je prostě fenomén, jejíž dosah je tedy nedozírný, a ta umělá inteligence se bude uplatňovat, nebo už se uplatňuje, ona už se spontánně uplatňuje i v oblasti tedy zdravotnictví. A ona je tam o té umělé inteligenci jedna věta.

Takže já se domnívám, že umělá inteligence musí být tedy ošetřena nějakým statementem jasným, který jasně definuje její možnosti a zase možné hrozby a musí prostě skutečně tedy ten její přínos případný definovat. Umělá inteligence je vnímána populací zejména jako tedy v podstatě proces, který usnadní nebo zpřesní, dejme tomu, diagnostiku nádorů, ale ono tomu tak tedy, musím říci, vůbec není, ale umělá inteligence má šanci zejména se uplatnit, pokud jde tedy o organizaci, to je daleko významnější, jde tedy o organizaci práce. Takže znovu musím říci, tato jedna jediná věta, velmi vágní mi připadá jako velmi nedostatečná.

Tato oblast je podceněná a myslím si, že toto by se mělo dopracovat. Je na to mnoho inspirací v zahraničí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je do obecné rozpravy přihlášena sice paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, ale musíme dát přednost faktické poznámce, kterou má pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Moc děkuju a ctěné kolegyni se omlouvám, že jsem předběhl, ale bude to velice krátké. Já samozřejmě tu elektronizaci zdravotnictví velmi vítám, čekáme na to. A jenom poznámka. EZKarta netřeba rozebírat, to určitě bude fungovat. eŽádanka, to není zas až tak ambiciózní projekt, abychom si nemohli požádat o laboratoř nebo rentgen na dálku, to určitě také bude fungovat. Ale pak tam máme ta data o pacientovi, čili nějaký... já jsem se vždycky zajímal o emergency dataset jako bývalý záchranář, čili soubor informací, které musí být validní, měl by ten systém být nakrmený informacemi, jakou má pacient krevní skupinu, jestli má alergii, jakou má poslední léčbu, jestli prodělal v poslední době nějaké operativní zákroky, jaké má rizika. Bla, bla, bla, je tam nějaký souhrn a ten souhrn je třeba do toho zadat. Takže prakticky, kdo to tam zadá?

V bývalém IZIPu se to zadávalo za peníze trošku chaoticky, ten systém taky na tu dobu byl velmi inovativní, tak po právu byl zatracen, byl zpolitizován, byl ekonomicky kriminalizován a skončil. Možná to do určité míry byla škoda, ale předbíhal tím zadáním svou dobu. Takže mně jde tady o to, kdo tam ty informace dodá, zajistí, aby ty informace byly validní, a potom ty přístupy k tomuto je to, co zase ctěný kolega profesor Špičák tady říkal, úniky informací. Ale vůbec, kdo se na to bude moct dívat? Tehdy u toho IZIPu to bylo se souhlasem pacienta, který k tomu musel dát nějaké heslo na přístup a podobně. Věřím, že autoři toho díla to mají vymyšlené. Já jsem o tom mluvil i na výboru a jenom zpochybňuju ta data, odkdy by to mělo fungovat, protože jestli se nemýlím, tak jakýsi poloprovoz od začátku roku a do konce května by to mělo být funkční, tak v plném rozsahu tomu opravdu nevěřím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, také za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.

 

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já k tomu budu ještě vystupovat, ale musím reagovat na slova pana poslance Špičáka, vaším prostřednictvím, ohledně té umělé inteligence. Já si myslím, že nasazení té umělé inteligence ve zdravotnictví se bude určitě prudce rozvíjet, a já si dokážu představit, že právě ohledně tohoto zákona tam je takové šídlo v pytli, protože tam jde o to, a já o tom budu mluvit, kdo bude pak vypisovat ty požadované údaje, které budou třeba, budou ti lékaři muset nějakým způsobem filtrovat, hlavně mám na mysli ty emergentní údaje, tak tam vlastně ta umělá inteligence by mohla být velmi nápomocná. Ale problém je v tom, že vlastně ta data, ty všechny informace musí digitalizovány, musí být přístupny a musí být pravděpodobně nejlépe nějak strukturovány. A v čem vidím já největší problém, je v tom, že tu odpovědnost tam nese lékař. A pokud prostě přeneseme tu odpovědnost na umělou inteligenci, tak nastane problém, protože já si pak nedokážu představit, jak lékař vlastně tu umělou inteligenci bude kontrolovat, že ty informace, které vybrala, vybrala správně, protože všichni jsme se s tím setkali, že pokud dáváme umělé inteligenci některé dotazy, tak značně fantazíruje a mnohdy si i vymýšlí, takže je tam ještě moc práce a obával bych se tu umělou inteligenci, současnou umělou inteligenci pustit na tato tak zásadní a citlivá data. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s další faktickou se přihlásil pan poslanec Julius Špičák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Julius Špičák: Já budu stručný jako obvykle, paní předsedající. Umělá inteligence je prostě fenomén a je třeba s ním tedy pracovat. Byla založena před krátkou dobou Lékařská společnost umělé inteligence, já jsem tedy spoluzakladatel a začátkem dubna bude mít první kongres. Takže doporučuju tedy poslancům, kteří o to mají zájem, aby se toho kongresu tedy zúčastnili.

Znovu musím říci, já vidím největší přínos té umělé inteligence v organizaci práce a největší přínos i riziko například v podávání různých žádostí a grantů, protože ona je schopna nasbírat tolik informací, co člověk prostě není schopen. Takže tam vidím ty potenciální přínosy a současně tedy i rizika. Ale doporučuju znova, bude to velký kongres, doporučuju se zúčastnit.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, poté pan poslanec Zlínský. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, paní předsedající. Já jenom tady ještě na margo svých předřečníků. Také vnímám, že umělá inteligence určitě má místo ve zdravotnictví a určitě je to dobrý pomocník, ale myslím si, že ještě máme co diskutovat, než přistoupíme k tomu, že to nějakým způsobem upravíme v zákoně. Takže já právě spoléhám na to, že nově vzniklá odborná společnost umělé inteligence ve zdravotnictví bude velkým pomocníkem a už existuje i pracovní skupina na Ministerstvu zdravotnictví, takže já věřím, že všechno to časem upraveno bude, a určitě je to potřeba, nicméně já bych varovala před nějakými ukvapenými úpravami, dokud to ještě není pořádně vydiskutováno.

Nyní mi dovolte věnovat se pozměňovacímu návrhu, který jsem připravila společně se svými kolegy Tomem Philippem, Michaelou Šebelovou a Martinou Ochodnickou. Je uveden pod sněmovním dokumentem 6234 a jedná se o povinné e-poukazy. Už v dnešní době funguje elektronická preskripce zdravotnických prostředků. Je to zavedený funkční systém, nicméně stále existují provozovny, je jich menšina, ale existují, které tento systém ještě neakceptovaly a které nevydávají zdravotnické prostředky na e-poukaz. Myslím si, že v rámci digitalizace už je načase to změnit, a jde tady hlavně o to, že pacienti, pokud je jim předepsán e-poukaz a přijdou do výdejny, která ho nepodporuje, tak se musí vracet pro papírový poukaz. Je to zbytečné, protože ten systém už tak dlouho funguje, že navrhujeme, aby po vzoru eReceptu byl taky povinný. A také tak, jak to funguje u eReceptů, budou tam určité výjimky. Je to obdobné zcela, to znamená, že pokud nebude možné předepsat e-poukaz, tak ho můžeme nahradit papírovým, ale jenom v odůvodněném případě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. K té se přihlásil pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Bude to velmi krátké a vlastně na všechny předřečníky. Víte, elektronizace zdravotnictví, proč se to dělá? Tak aby jakože diagnóza, aby to všechno běhalo, aby to přísnější, aby medicína vzkvétala? Ale víte o tom, že vlastně v dnešní době narůstá psychiatrických, psychologických problémů mladých lidí spojených právě s tou digitalizací, umělou inteligencí, a tak kde se vlastně úplně ztratila ars medicíny, umění medicíny? Součástí toho léčení a vyšetření bylo také něco, co není jenom o jedničkách a nulách, ale je to o člověkovi samotném. Já jenom chci říct, že my - a pan docent Svoboda asi možná mně to potvrdí - hraje to roli. (Poslanec Svoboda přikyvuje. Ale ta elektronizace jde vlastně proti tomu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní zatím jako poslední je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já jsem tady v průběhu prvního čtení tohoto zákona měl dlouhé vystoupení, kde jsem tady citoval dlouhé pasáže z tohoto zákona. Chtěl jsem si to vystoupení skutečně opřít o konkrétní informace, konkrétní data, tak dneska slibuji, že to opakovat nebudu, nicméně zdůrazním tady některé body z toho zákona, ke kterým mám vážné připomínky. Přiznávám se, že jsou to připomínky hlavně z pohledu lékaře, protože primárně se cítím jako lékař, který by s tímto systémem měl pracovat. Předem avizuju, že nejsem žádný ludita, to znamená nějaký rozbíječ strojů, a naopak musím říct, že si myslím, že elektronizace a digitalizace zdravotnictví, pokud se udělá správně, tak může být přínosná, ale také si myslím, že je třeba, aby o tom byla vedena hluboká diskuse, abychom se nedopustili mnohých chyb.

Digitalizace zdravotnictví a jiných společenských odvětví otvírá dveře hluboké transformaci naší společnosti, ale tato transformace může mít nepředpokládané a nedomyšlené negativní důsledky, a proto by měla v tomto směru probíhat podrobná hluboká debata, o které jsem hovořil, a přiznám se, že jsem ji zatím významně nezaznamenal. Zaznamenal jsem tam nebo zaznamenal jsem tu pouze myšlenky, že digitalizace zdravotnictví a digitalizace obecně je nezbytná a že ji prostě musíme provést a že v podstatě se o tom ani moc nediskutuje. A já se přiznám, že si tady spíše připadám téměř jak sám voják v poli.

Takže říkal jsem, že mojí snahou není totálně popřít snahu digitalizovat a elektronizovat, ale spíše poukázat na možné problémy, které mohou z tohoto povstat. A já se přiznám, že budu kritizovat takzvaně zprava i zleva, a pochopíte, proč to tak myslím? Já odmítám postulát, že co je digitalizované, to je správné a moderní, a že digitalizace kdečeho zlepší naše životy na věčné časy a nikdy jinak. Už jsem o tom tady hovořil, že jedna z největších obav, které mám nejenom já, ale i další lidé, kteří tomu rozumí a zabývají se tím, že by mohla tady vzniknou společnost dohledu, to znamená, že ta data digitalizovaná a získávaná přes různé senzory, které nás budou obklopovat, tak budou využívána někým za nějakým účelem a ten účel nemusí být v náš prospěch, ale může být v prospěch toho, kdo tu společnost případně bude řídit nebo využívat.

Odmítám taky postulát, že IT technologie a digitalizovaná společnost jsou předpokladem pokroku a povznesení člověka. Hovořil tady o tom pan poslanec Milan Brázdil. Obávám se, že ze současného vývoje ve společnosti vyplývá spíše opak, jak nám dokládá epidemie psychických poruch u dětí a mládeže a jiných patologických stavů jejich chování.

Dále odmítám další postulát, že co je digitalizováno a uloženo někde v globální internetové síti, je navždy a dokonale zabezpečeno. Já jsem to tady citoval minule z té důvodové zprávy, kolik je tam uvedeno bodů a možností, které mohou vést ke ztrátě těchto dat. Také odmítám předpoklad, že nikdo nebude zatím nucen přistoupit povinně na požadované způsoby práce s těmito digitálními systémy. Toto má platit pouze pro pacienty, a to s tím, že se počítá s tlakem, který je postupně přinutí přejít na elektronizované zdravotnictví. Samozřejmě nebude to směrodatné pro zdravotnické pracovníky. Pro ty to bude povinné.

Nesouhlasím s předáváním zdravotnických dat třetím stranám bez výslovného souhlasu a poučení toho, kdo tato data poskytuje, byť by byla tato data anonymizována nebo pseudoanonymizována. Nesouhlasím s nuceným vymáháním tohoto způsobu práce po zdravotnických pracovnících a jejich motivováním k práci prostřednictvím neúměrných trestů, které budou udělovány za nejasných podmínek a mohou být likvidační pro malá zdravotnická zařízení.

Nesouhlasím s tím, aby zdravotnickým pracovníkům tento systém přinášel místo ulehčení další administrativní zátěž ohledně zajištění úkonů kybernetické bezpečnosti. Říkal jsem to tady minule, že se má splnit 11 základních a 53 mitigačních opatření, aby tady tato kybernetická bezpečnost byla zaručena. Nebo alespoň tak je to tam vysvětleno. Samozřejmě to bude dáno jiným způsobem zadávání dat. Ta data se podle mého názoru budou muset zadávat strukturovaně. To znamená, že lékaři to nebudou moci napsat do jednoho textového balíku a bude tam nutnost extrakce dat dle požadavků systému digitálního zdravotnictví. To se má týkat například emergentních dat.

Nesouhlasím s tím, aby citlivá data byla uložena kdekoliv mimo území našeho státu. Já bych si přál, aby to tam jasně bylo napsáno, že tato citlivá data musí být uložena na serverech, které se nacházejí na území našeho státu. Nesouhlasím s tím, aby lékaři museli provádět speciální výpisy z dokumentace do EZ karty pacienta pod hrozbou sankcí. Tady by se právě, si myslím, mohla nasadit umělá inteligence, pokud by nějaká taková existovala a byla toho schopna.

Nesouhlasím s tím, aby emergentní údaje mohli využívat pouze lékaři, kteří poskytují neodkladnou péči, pokud zde budou zaznamenány cenné zdravotnické informace, které budou užitečné i pro další lékaře. Nesouhlasím s tím, aby součástí emergentních údajů nebyly dlouhodobé diagnózy, které jsou zcela nezbytné pro stanovení správného postupu při poskytování nejenom neodkladné lékařské péče.

Nesouhlasím s tím, aby součástí emergentních údajů nebyly aspoň údaje o krvi nebo sekretech přenosných chronických infekčních onemocnění, protože tyto údaje chrání zdraví lékařů a jiných zdravotnických pracovníků. Není mi jasné, kdy bude naplnění emergentních údajů prohlášeno za dostatečné, validní, aby se na ně mohl poskytovatel zdravotní péče spolehnout. A kdo bude vyplňovat patřičné údaje? Jaké tedy budou kompetence jednotlivých odborností, tedy praktický lékař, odborní lékaři, nemocniční lékaři?

Pokud je odpovědný zapisující lékař, který lékař je odpovědný za zápis údajů, které jsou známy a někdy jsou zapsány v záznamu pacienta? Protože to bude vlastně tvořit většinu těch údajů, které v tom emergentním zápisu mají být. Ten, který je v minulosti podepsal při zaznamenání, ten bude odpovědný?

Totéž platí i pro digitální očkovací průkaz, který jsem si tady poslechl, že má být v tom pozměňovacím návrhu. Tak to by mě zajímalo. Chápu, že když se provede očkování, že se to zapíše do očkovacího průkazu a někdo tam musí zapsat ta předchozí očkování. Za to bude odpovědný kdo?

Nyní představím a zdůvodním pozměňovací návrhy k projednávanému zákonu poslanců Vladimíra Zlínského, Karly Maříkové, Vladimíry Lesenské. Jedná se o sněmovní dokumenty 5748 a 5749. Dle znění výše uvedeného zákona, pokud zapisující osoba nezaznamená, neopraví, nevymaže nebo uvede nesprávný údaj, lze za přestupek uložit pokutu, za a) 25 000 korun, za b) 50 000 korun. Je to na základě míry provinění. My navrhujeme v pozměňovacím návrhu snížení těchto částek z 25 000 korun na 10 000 korun a z 50 000 korun na 25 000 korun. Teď to odůvodním.

Navrhovaná maximální výše pokuty pro zdravotnická zařízení je hlavně pro malá zdravotnická zařízení nadměrná až demotivující. Ohrožovala by hlavně ta zdravotnická zařízení, kde působí zdravotničtí pracovníci v seniorním věku, méně zběhlí v užívání IT technologii, pro které by to mohl být impuls k ukončení jejich činnosti. Dále vzhledem k výši pokut mohou vznikat častější spory, které zdravotnické zařízení mělo provést povinný záznam do systému digitálního zdravotnictví, zvláště u již dříve zaznamenaných údajů. To si myslím, že bude jádro pudla. Tyto spory budou rozleptávat kohezi, tedy soudržnost a důvěryhodnost našeho zdravotnického systému. Riziko dalších vysokých sankcí sníží pozitivní pracovní naladění zdravotnických pracovníků, které je nezbytné pro kvalitní vykonávání jejich pracovní činnosti.

Druhý pozměňovací návrh se týká sdíleného zdravotního záznamu, tedy emergentního zdravotního záznamu, který obsahuje údaje o zdravotním stavu pacienta, a to o - je tam x bodů a ten poslední bod tam přidáváme. Za i) chronických infekčních onemocněních, vážným způsobem ohrožujících přenosem na poskytovatele zdravotních služeb jeho zdraví. Konkrétně AIDS, žloutenka typu B, žloutenka typu C, aktivní TBC a jiné této definici odpovídající přenosné choroby.

Odůvodnění. Pro každého poskytovatele zdravotních služeb je nezbytná znalost o závažných chronických infekčních onemocněních přenášených krví nebo prostřednictvím lidských sekretů u osob, kterým poskytují zdravotní péči. Důvodem je preventivní přijetí jednoduchých opatření prostřednictvím ochranných pomůcek, které eliminují riziko přenosu infekčního agens, a tím zabránění možnému vážnému poškození zdraví pracovníků poskytujících zdravotní péči, jejich invalidizaci nebo jejich případnému úmrtí. Toto opatření zvýší důvěru zdravotnických pracovníků v systém elektronického zdravotnictví, jelikož primárně chrání jejich zdraví a zdraví dalších poskytovatelů zdravotních služeb. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se ještě přihlásila do obecné rozpravy paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Já jenom stručně. Ráda bych načetla pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6346, kterým navrhujeme transparentní výběrová řízení na pozici ředitele Fakultní nemocnice s pravidelným intervalem přesoutěžení, přičemž funkční období ředitele se omezuje na zákonem stanovených pět let, přičemž by nikdo nemohl být jmenován do funkce ředitele Fakultní nemocnice více než dvě po sobě funkční období. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. S přednostním právem se přihlásil do obecné rozpravy pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já si dovolím tady v obecné rozpravě krátce odůvodnit pozměňovací návrh, ke kterému se následně přihlásím v podrobné rozpravě. Smyslem toho pozměňovacího návrhu je - a je to i po dohodě s kolegy z Ministerstva zdravotnictví - abychom dokázali propojit Českou správu sociálního zabezpečení a její okresní pracoviště na kmenové registry zdravotnických pracovníků. Například právě pro zjednodušení a zrychlení takových věcí, jako je vyřizování žádosti o důchod, posuzování zdravotního stavu a tak dále. To znamená, v rámci digitalizace, propojování, efektivizace státní správy je tento pozměňovací návrh. Děkuji.

 

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy končím. Táži se na závěrečná slova? Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj také nemá zájem. A než zahájím podrobnou rozpravu, předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přebírám řízení schůze. Přečtu omluvy: Od 18.30 z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Romana Bělohlávková, od 19 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec Roman Kubíček, od 18 hodin z rodinných důvodů paní poslankyně Jarmila Levko, od 18 hodin ze zdravotních důvodů Julius Špičák, od 17.30 ze zdravotních důvodů paní poslankyně Helena Válková. Z členů vlády od 18 do 20.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Marek Ženíšek. A od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Volný.

Já tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Eviduji čtyři přihlášky. Jako první vystoupí paní poslankyně Michaela Šebelová, potom paní poslankyně Němečková Crkvenjaš a další. Prosím.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Já se tímto jdu přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovních dokumentech označen jako sněmovní dokument 6239 a který jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, pane předsedající. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod sněmovním dokumentem 6234 v systému a který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Vladimír Zlínský a připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Hlásím se k pozměňovacím návrhům pod čísly 5748, 5749, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě. A ještě bych chtěl podotknout, že vybízím všechny lékaře, aby sledovali výsledky hlasování, až se o tom bude hlasovat v třetím čtení, kdo na ně myslí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Kocmanová stáhla svoji přihlášku a s přednostním právem se hlásil pan poslanec Michálek a poté pan ministr v pořadí, jak jsem zahlédl. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu 6346. Je to pozměňovací návrh mě a poslanců z našeho poslaneckého klubu, který se týká zavedení funkčních období pro ředitele fakultních nemocnic v době trvání pěti let. Je to nastaveno tak, že ředitel fakultní nemocnice by mohl obhajovat dvakrát po sobě to funkční období a probíhala by transparentní výběrová řízení. Domnívám se, že situace, kdy někdo je na funkci ředitele fakultní nemocnice 20 - 25 let, kterou jsme tady měli, tak není úplně zdravá. Na jednu stranu se domnívám, že je potřeba využít zkušeností lidí, kteří jsou v těchto funkcích, na druhou stranu je potřeba zavést systém, ve kterém dochází k přirozené obměně a cirkulaci tak, aby se nemohly vytvářet nějaké nežádoucí vazby tak, jako jsme to viděli právě v kauze Motol.

A těším se na další diskusi, která bude o této problematice probíhat. Je to jedno z opatření, které máme v pirátském plánu proti rozkrádání zdravotnictví tak, aby se snížila pravděpodobnost a prostor pro korupci a to, že se budou opakovat podobné kauzy v dalších státních nemocnicích. Děkuji za zvážení podpory tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já zareaguji. Pane kolego, před chvilinkou vaše kolegyně Kocmanová ...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mým prostřednictvím.

 

Poslanec Milan Brázdil: ... prostřednictvím, něco navrhla. On mě neposlouchá, asi ví, proč mě nechce poslouchat. (Poslanec Michálek hovoří s ministrem Jurečkou.) Pane kolego, vy jste před chvilinkou... (Poslanec Michálek už poslouchá.) Teď jste mluvil o něčem, co vaše kolegyně Kocmanová povykládala. Ona ještě tady byla, chce se k tomu přihlásit, vy jí berete slovo - ne, já se k tomu přihlásím, abych exhiboval dvakrát na tom samém? - Vy jste měl přece v podrobné rozpravě něco načíst, ale proč jste to říkal teď za kolegyni, která už to vykládala předtím?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: S přednostním právem pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já budu velmi stručný, vážený pane předsedající. V obecné rozpravě jsem stručně odůvodnil pozměňovací návrh, odůvodnění je taktéž popsáno. A hlásím se tedy v podrobné rozpravě ke sněmovnímu dokumentu 6204. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A ptám se, zda někdo další se hlásíte ještě do podrobné rozpravy? Nikoho takového nevidím. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana ministra? Nechce závěrečné slovo. Pane zpravodaji, chcete závěrečné slovo? Nechcete závěrečné slovo.

 

Vzhledem k tomu, že žádné další návrhy nepadly, tak já končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 19. 3. 2025 v 20:06.