Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 829/ - třetí čtení

Projednávání tohoto bodu jsme opakovaně přerušili, a to naposledy dne 7. května 2025 na 134. schůzi v rozpravě.

Nyní děkuji panu ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláši Bekovi, že už zaujal své místo. Ještě poprosím pana zpravodaje, to je pan poslanec Matěj Ondřej Havel.

Připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 829/3, který byl doručen dne 13. února 2025, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 829/4.

Ještě konstatuji, že Poslanecká sněmovna stanovila, že hlasování o podaných návrzích a o návrhu zákona jako celku proběhne dnes od 12 hodin.

A my tedy nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě. 7. května 2025 byla ve svém vystoupení přerušena paní poslankyně Lenka Knechtová. Táži se vás nyní, paní poslankyně, zda chcete pokračovat? A já nyní žádám, kolegyně, kolegové, o klid, ať má paní poslankyně důstojný prostor pro své vyjádření - prosím, vidím tam hlouček na pravé straně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych navázala na svou první část projevu. My jsme se posledně bavili o tom, že ministerstvo chce převést zřizovatelům jen tolik peněz na nepedagogické pracovníky, kolik na ně posílá školám nyní, nikoliv kolik v současnosti činí skutečný objem jejich platů, protože my jsme si tady mnohokrát i na plénu Poslanecké sněmovny řekli, že bohužel dochází v praxi k financování nepedagogických pracovníků v rámci odměn pedagogických pracovníků, takže pokud by se platy kuchařek a ostatních pracovníků neměly snižovat, budou muset obce ve svých rozpočtech najít dodatečné finanční prostředky.

A já bych se ráda obrátila na pana ministra s následujícími dotazy v souvislosti s přijímanou novou legislativou: Částka 500 korun na pomůcky pro žáka v prvním ročníku základní školy půjde tedy, pane ministře, prostřednictvím rozpočtového určení daní, anebo zůstává v ostatních neinvestičních výdajích přes státní rozpočet?

Druhá otázka: Již nyní je praxe taková, že v případě rozpočtového určení daní na provoz škol dostávají obce a města na žáka nebo na dítě částku, ale jednotlivým školám může přijít financí méně. Jak tomu bude v případě převodu ostatních neinvestičních výdajů a financí na platy nepedagogických pracovníků, když začnou být financovány prostřednictvím rozpočtového určení daní?

A třetí dotaz: Jaký bude mít vliv převod ostatních neinvestičních výdajů a financí na platy nepedagogických pracovníků do rozpočtového určení daní na financování soukromých a církevních škol? Budou finance v odpovídající výši dostávat tyto školy nadále prostřednictvím státního rozpočtu, nebo prostřednictvím rozpočtového určení daní od obcí a krajů, nebo se budou muset financovat například ze školného od rodičů dětí a žáků? V kapitolním sešitě ke státnímu rozpočtu MŠMT na rok 2025 je v této souvislosti uvedeno, že nejsou pokryty tyto finance ve výši 2,4 miliardy korun u soukromých škol a 0,2 miliardy korun u církevních škol.

Já bych ráda taky tady znovu informovala o tom, že Ministerstvo školství dostalo od petičního výboru Poslanecké sněmovny petici za zachování financování nepedagogických pracovníků ve školství ze státního rozpočtu, a tam tedy jednoznačně nepedagogičtí pracovníci jsou nezbytnou součástí vzdělávacího systému a jejich činnost přímo ovlivňuje kvalitu vzdělávání a zabezpečení provozu školy a bezpečnost žáků. Přesun financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, obce a kraje vede k nerovnostem mezi školami a může negativně ovlivnit chod škol, zejména v méně ekonomicky silných regionech. Nedostatečné financování těchto pracovníků ohrožuje stabilitu školního prostředí a může vést k problémům s personálním zajištěním škol.

Takže bych ráda oslovila pana ministra s tím, jak se na Ministerstvu školství vypořádali s těmito podněty, které byly předány ministerstvu v rámci petice, která byla doručena petičnímu výboru.

Za mě je důležité zachovat centrální financování nepedagogických pracovníků v regionálním školství, případně zajistit stabilní a spravedlivý systém financování, který nebude závislý na finančních možnostech jednotlivých zřizovatelů.

Tady bych ráda upozornila na to, že my tady pracujeme s čísly, která jsou jakýmsi průměrem, ale máme v České republice obce, které mají i dluhy. Řeší to Ministerstvo financí a je potřeba se podívat, zda tito zřizovatelé nezřizují mateřské, případně základní školy.

Za další je důležité zohlednit význam nepedagogických pracovníků pro plynulý provoz škol a odpovídajícím způsobem stanovit rozpočtové priority. Tady je jasně vidět, když se podíváme do jednotlivých kapitol, že Ministerstvo školství rozhodně není prioritou této vlády. A za mě je důležité zahájit odbornou diskusi se zástupci škol, zřizovatelů a odborné veřejnosti o dlouhodobém řešení financování nepedagogických pracovníků tak, aby bylo zajištěno fungování škol v celé České republice. Proč se ptám? Protože Svaz měst a obcí i nadále trvá jejich nesouhlas s převodem financování nepedagogických pracovníků na obce a města. A já se chci zeptat, jak se vypořádalo Ministerstvo školství a vláda s podnětem Svazu měst a obcí, protože přesun odpovědnosti za financování nepedagogických pracovníků školských zařízení na zřizovatele, tedy obce, města Svaz měst a obcí stále odmítá. V rámci nedávného jednání s představiteli vlády České republiky vedení svazu sice kvitovalo posunutí zamýšleného převodu na září letošního roku a převod na leden 2026, ovšem obce a města nemají aktuálně k dispozici žádnou seriózní analýzu dopadu z hlediska střednědobého výhledu na své rozpočty.

Tady chci upozornit, že obce samozřejmě nerozpočtují pouze na jeden kalendářní rok, ale jsou ze zákona povinny zpracovávat střednědobý výhled. Požádali jsme proto ministra financí o poskytnutí tohoto materiálu. Dokud se společně nad touto analýzou nesejdou expertní skupiny Svazu měst a obcí a Ministerstva financí, nelze očekávat změnu rozhodnutí rady svazu, která převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele v plném rozsahu odmítá. Takže Svaz měst a obcí bude i nadále hlasitě upozorňovat na nesystémovost tohoto kroku a trvat na respektování legitimních požadavků samospráv.

Já bych se také ráda vyjádřila k tomu, jak my tady tak podporujeme tu mantru, jak mají obce a města spoustu peněz. Tak já bych ráda řekla, že města a obce se podílí na zajišťování bezpečnosti a zřizují městské policie. To znamená, že nespoléhají se jenom na Ministerstvo vnitra, ale samy konají, dofinancovávají výkon státní správy. Zeptejte se svých tajemníků na jednotlivých obcích, především na ORP. Zhruba 60 procent financí pokryje výkon státní správy.

Dále my v regionech spolufinancujeme sociální služby. To znamená, že musíte myslet v tom rozpočtu měst a obcí na to, že pravidelně každý rok odchází nevelké finanční prostředky na spolufinancování sociálních služeb, a to je jak péče o seniory, je to pomoc zdravotně postiženým a handicapovaným občanům a řešení další problematiky v této oblasti. To znamená, že pokud vezmu v úvahu pozměňovací návrh, co se týká financování nepedagogických pracovníků, tak si musíme opět říct, že to neprošlo připomínkovým řízením, a tudíž vlastně nemáme k této změně opravdu odborné podklady zpracované v rámci například RIA a vyjádření legislativy.

Další věc je, že od 1. 1. 2026 na nepedagogy má přijít avizovaných 11 miliard. A já se tady už poněkolikáté ptám, jestli jsou tyto finanční prostředky dostačující. Od ledna 2025 v Česku narostla minimální měsíční mzda na 20 800 korun. Zároveň bude zrušena zaručená mzda v soukromé sféře a zůstane pouze zaručený plat ve veřejné a státní sféře. Zaručený plat v roce 2026 pravděpodobně vyskočí na 22 500 korun. Takže, pane ministře, já bych byla ráda, kdybyste nám v rámci svého vystoupení odpověděl na tyto zásadní otázky.

Pro zajištění efektivního a kvalitního řízení vzdělávání v území je podle mě nezbytně nutné, aby všichni aktéři věděli, jaké jsou jejich role, za co a komu odpovídají a jaké primární úkoly plní. Činnost škol v daném území jako celku není zpravidla systematicky koordinována, neboť se zde nachází větší množství zřizovatelů, kteří však neodpovídají za odbornou a pedagogickou úroveň školy, což je úlohou ředitelů škol. Takže já to znovu zopakuji, ředitelé škol mají na starosti odbornou a pedagogickou úroveň školy.

A podle vás by se na tom v současné době měly podílet obce? Jakým způsobem budou obce vytvářet kritéria na počet například uklízeček? A to se bavíme o tom jednom spektru pracovníků, ale my máme taky ve školách odborné pracovníky, jako jsou účetní, ekonomové, asistentky ředitelů, kteří se zabývají přijímacím řízením. To znamená, my máme ve školství spoustu i odborných pracovníků a je samozřejmě hezké, že my myslíme v rámci státní správy a úřadu na to, že je potřeba zaplatit IT pracovníka, a tam jste protlačili výjimky, ale kde to řešíte ve školství? Kde se zabýváte tím, které činnosti ve škole je potřeba řešit dodavatelsky a které činnosti by naopak měla mít škola například z důvodu ochrany osobních údajů nebo z důvodu bezpečnosti?

Tady se mnohdy šermuje strategii 2030 plus. Já musím za sebe říct, že po dalším prostudování této strategie to hodnotím tak, že si z ní každý vždycky vybere to, co se hodí. A proto bych tady ráda na mikrofon upozornila na klíčovou aktivitu 42 nepedagogické týmy školy. Bude vytvořen minimální standard týmu nepedagogických zaměstnanců dle druhu a velikosti školy, který definuje nezbytně nutné nepedagogické pozice a rozsah úvazků pro optimální fungování školy, a to jak v oblasti technicko-provozní, tak administrativní, ekonomické či organizační. Financování standardizovaného týmu bude součástí institucionálního financování.

Opatření číslo 5, efektivní spolupráce zřizovatelů, ředitelů a úředníků. Cílem je posílení efektivní spolupráce mezi zřizovateli, vedením škol, úředníky a Ministerstvem školství s pozitivním dopadem na rozvoj vzdělávacího systému prostřednictvím zvyšování kompetencí, znalostí a dovedností těchto aktérů a růstem jejich vzájemné důvěry. A já se tedy ptám, jestli kroky, které teď aktuálně činíme, opravdu posilují tu vzájemnou důvěru?

Takže na závěr svého projevu bych chtěla poděkovat panu ministrovi, který, věřím, se bude věnovat mým dotazům a bude ještě možnost v rámci debaty do té dvanácté hodiny na ně zareagovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji paní poslankyni. Jako další zde máme přihlášenou paní poslankyni Andreu Babišovou, nevidím ji v sále. Jaromír Dědeček je další přihlášený poslanec, připravit se může paní poslankyně Lenka Dražilová posléze. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Jaromír Dědeček: Děkuji za slovo, paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. V úvodu bych se vás zeptal, zda si jste vědom, že tímto pozměňovacím návrhem o převodu financování nepedagogů na zřizovatele jste způsobil to, že schopní pracovníci, ať to jsou ajťáci, účetní, asistentky ze škol již odešli, našli si jiná pracovní místa v jiných firmách, protože soukromý sektor tyto lidi také shání a také potřebuje. A bude problém je zpátky zlákat, protože přece jenom platy ve školství nedosahují takové výše jako v soukromých firmách.

Další věcí je, zda byste mohl v rámci potom svého vystoupení tady ve Sněmovně ukázat, z jaké kapitoly a z jakých prostředků se pošle těch 10, ministrem Stanjurou slibovaných 11 miliard obcím a krajům na financování nepedagogů. Co se týče situace v Královéhradeckém kraji, tak na našich středních školách nás nepedagogové stojí cca 220, 230 milionů korun ročně, 160 milionů dostáváme z Ministerstva školství, 70 milionů financujeme ze svého, takže do konce roku to projde, a příští rok budeme muset 230 milionů najít z rozpočtu, protože tak, jak mám informace, navýšení z RUDu, které přijde, nebude odpovídat této potřebné částce.

Nyní bych si dovolil vás seznámit s dopisem starostky, inženýrky Hany Zörklerové z obce Markvartice, která mě požádala, abychom ve třetím čtení neschválili pozměňovací návrh připravované novely školského zákona v její současné podobě, který převádí financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele a dalších (nepedagogických aspektů) vzdělávání - ONIV, podpůrná opatření nepedagogického charakteru - na obce a zřizovatele, čili kraje.

Novela přináší zásadní změny ve financování škol, které považuji za zcela nesystémové a potenciálně ohrožující kvalitu a dostupnost vzdělávání v naší obci i v celé České republice. Konkrétně se jedná o převod financování nepedagogických pracovníků pod zřizovatele. Tento krok zásadně zatíží rozpočty obcí bez adekvátní finanční kompenzace od státu. Už teď je vidět, jak to s námi myslíte, když jste zvýšili meziročně příspěvek RUD na žáka na rok 2024 o pouhých 72 korun, za rok 2022 bylo navýšeno o 2 356 a za rok 2023 o 1 979 korun. I vaší zásluhou máme nyní ceny energií vysoké. K tomu jste ještě schválili navýšení platů jak pro pedagogy, tak i pro nepedagogické pracovníky. Tímto považuji navýšení příspěvku na žáka o 72 korun za výsměch.

Převod financování podpůrných opatření nepedagogického charakteru pod zřizovatele - dosud hrazené státem na základě doporučení školských poradenských zařízení, například speciální pomůcky, úpravy prostor, software, by nově přešly na zřizovatele, což může významně ohrozit dostupnost podpory pro žáky se speciálním vzděláváním a potřebami a obcím připravuje komplikace při řešení školské problematiky. Navíc přispěje opět k nerovnosti ve vzdělávání.

Zavedení inkluze a zdánlivě krásné dotace na asistentky bylo také jen pozlátko k rušení našeho dobře fungujícího systému školství do této doby. A to by měly opět platit obce ze svých rozpočtů?

Převod ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele. Z těchto prostředků se hradí učebnice, pomůcky, školení pedagogů a další nezbytné výdaje. Jejich převedení na zřizovatele povede k výraznému omezení těchto klíčových oblastí, pokud nebudou opět poskytnuty potřebné finance, o kterých toho příliš nevíme. A to je další velký výdaj pro obce s nově vámi vydanými Školními vzdělávacími programy, které se ve školství předělávaly před pár lety.

Jsou to další finanční prostředky na něco, s čím ani vnitřně nelze souhlasit. Pan Mareš, vrchní ředitel, oslovuje ředitele škol tak, že je tam určitým způsobem chlácholí, ale my zřizovatelé víme, že Školní vzdělávací programy jsou závazné. Samozřejmě v budoucnu to přináší neustálé kontroly a sankce našich ředitelů.

Nejasnosti ve financování, doposud poskytnuté kalkulačkou ze strany Ministerstva školství neposkytuje jasné údaje, což komplikuje plánování a rozhodování na úrovni obcí.

Tyto změny představují neúnosnou zátěž pro zřizovatele a mohou mít dlouhodobé negativní dopady na vzdělávací systém jako celek. Jsme přesvědčeni, že takto zásadní změny by měly být připravovány se širokou odbornou diskusí a s ohledem na reálné možnosti a potřeby obcí a škol. Zároveň si dovolím upozornit, že blížící se podzimní volby ukážou, jak občané hodnotí rozhodování svých zástupců.

Otázky spojené s financováním škol a dostupností kvalitního vzdělání jsou pro naše občany klíčové a jistě budou při rozhodování ve volbách hrát významnou roli. Proto vás žádám, abyste pozměňovací návrh převádějící nepedagogickou práci na obce ve stávající podobě nepodpořili a zasadili se o jeho stažení. S pozdravem Hana Zörklerová, starostka obce Markvartice.

Dále bych vás seznámil krátce se stanoviskem a s peticí ředitele Střední školy technické a řemeslné v Novém Bydžově. Nepedagogičtí pracovníci - tabulka platu nepedagogických pracovníků ve třídách tři, dva a některých nižších stupních tříd tři, čtyři, pět až sedm je postavena pod úrovní minimální mzdy i přes zvýšení jednotlivých tarifů o 1 400 korun. Zaručený plat ve třetí až páté třídě 24 960. Všechny tyto třídy pod úrovní zaručeného platu. Zaručený plat ve třídě šesté až deváté je 29 120, šestá až sedmá třída pod úrovní zaručeného platu a osmá až devátá třída je v některých nižších stupních pod úrovní zaručeného platu. Toto analogicky pokračuje ve vyšších třídách. Výsledek - základní plat je nutno dokrývat osobním hodnocením, případně záměnou, na kterou nemusí být zdroje, zejména v kontextu případného přechodu financování platů nepedagogických pracovníků na zřizovatele.

Další otázkou jsou osobní neinvestiční výdaje. Petice neřeší výše uvedenou problematiku k tomu, že tyto skutečnosti budou aktuální v případě zachování financování platů nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu. Nicméně přechod financování od roku 2026 silně připomíná zahájení digitalizace stavebního řízení v polovině kalendářního roku, kdy termín činnosti logicky zažívá svůj každoroční boom. Pak to je ještě řešení - procentuální zvyšování tarifu pedagogů, pak je to politická deklarace - 130 procent průměrné mzdy pro učitele nebo pedagoga a pak je to přespočetná práce a nesmyslné přesčasové příplatky. Toto vše podepsal magistr Vladimír Blažej, ředitel školy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Lenka Dražilová, připraví se poté pan poslanec Jan Berki. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážení kolegové, dnes projednáváme novelu školského zákona, která má přinést zásadní změny do českého školství. Ale přestože je to zákon důležitý, tak my ho v této podobě nemůžeme podpořit. Je to návrh, který vznikl bez důkladné přípravy, bez otevřené debaty a hlavně bez zajištěného financování. A pokud by měl vstoupit v účinnost tak, jak vláda plánuje, způsobí ve školách chaos, nejistotu a opravdu věřte mi ohrozí kvalitu vzdělávání.

Největší problém představuje převod financování nepedagogických pracovníků, tedy kuchařek, školníků, hospodářek, ekonomů z rozpočtu státu na obce a kraje. Vláda takto přehazuje zodpovědnost na zřizovatele, aniž by jim dala potřebné prostředky. Na rok 2025 přitom v rozpočtu na tyto pozice dlouhodobě nebyla vyčleněna ani koruna.

Ano, vláda mezitím oznámila, že školám pošle 10 miliard korun, ale i tato částka je zjevně nedostatečná. Bere se v rezortu školství a ani 10 miliard nestačí, nepokryje skutečné náklady, se kterými obce a školy počítají. Asociace krajů, Svaz měst a obcí a i samotní ředitelé škol upozorňují, že jde jen o částečnou záplatu na systémový problém. Mnozí samozřejmě už teď, a to se všeobecně ví, musí sahat do svých rezerv nebo omezovat provoz, aby zvládli základní výdaje.

Jako místostarostka Blanska jsem si od svých kolegů z města zjistila, jak by návrh vlády ovlivnil náš rozpočet. Cituji: Podle našich dat potřebujeme na současný stav nepedagogických pracovníků v našich školách na platy včetně zákonných odvodů 39,8 milionu korun ročně, k tomu další 2 miliony na ostatní neinvestiční výdaje, které má obec platit také. Vám to v rozpočtu ministerstva možná nepřijde, pane ministře, tolik, ale pro město Blansko je necelých 40 milionů korun velký zásah do rozpočtu.

Navíc hrajete s obcemi nefér hru. Jednou tvrdíte, že vše začne v září, teď tvrdíte, že vše začne v lednu 2026. Toto není seriózní komunikace, toto je přímé ohrožení rozpočtové stability škol a obcí. Ředitelé škol se přitom snaží dopočítat náklady podle tabulek, které ani neodpovídají realitě. Také už to tady několikrát padlo, ale já to zopakuji. Více než polovina částek v tabulce číslo 1 je pod hranicí zaručené mzdy. Nepedagogové jsou už teď často dopláceni z peněz určených na učitele. Jistě to tak bude i v tomto roce, a to vede k omezování jiných výdajů nebo přetěžování pedagogů. Změna se navíc připravovala, jak už tady bylo mockrát řečeno, bez férové diskuse. Neproběhl žádný skutečný dialog se zřizovateli, s řediteli ani s odbory. A přitom právě zde by měla vznikat důvěra, že stát a samosprávy táhnou za jeden provaz. Ale důvěra se nebuduje ignorováním partnerů na žádné úrovni.

Ano, abych byla korektní, novela obsahuje i body, na kterých existuje široká odborná shoda. Definování pozice sociálního pedagoga, podpora provázejících učitelů nebo zavedení indexace škol. Ale i tyto dobré změny ztrácí smysl, pokud jejich realizaci není stát schopen finančně pokrýt. Zákon je napsán, jako by v realitě neexistoval rozpočet, personální kapacity ani čas. A co hůř - posílá školství do nejistoty. A ta je poslední, co dnes opravdu potřebujeme.

Obáváme se, že převod financování nepedagogických pracovníků povede i k privatizaci školních jídelen, outsourcingu školních služeb. Nechceme, aby školní obědy nám vařily anonymní cateringové firmy a školníky najímaly agentury. Škola není firma, je to veřejná služba a k tomu by se měl stát zodpovědně přihlásit. Opoziční hnutí, odborné organizace i zástupci škol a obcí se na kritice návrhu shodují a přesto vláda trvá na své většině ve Sněmovně, která má zákon prosadit stůj co stůj. Ale většina v Poslanecké sněmovně neznamená, že máte pravdu. A neznamená ani to, že máte důvěru těch, na které zákon dopadne.

Naše školy potřebují stabilitu, předvídatelnost a partnerství. A tento zákon jim nedává ani jedno z toho. Nejsou v něm peníze, není v něm respekt ke zřizovatelům a není v něm vize. Proto jej v této podobě odmítáme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní poslankyni.

Než udělím další slovo, načtu omluvu. Paní poslankyně Eliška Olšáková se omlouvá z celého jednacího dne bez udání důvodu.

Vnímám přednostní právo, paní předsedkyně Alena Schillerová, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové projednávání školského zákona s definitivní platností odhalilo, že státní rozpočet na rok 2025 stojí na vodě. Příklad s financováním nepedagogických pracovníků ve školství je naprosto výmluvný. Aby vláda Petra Fialy, která místo úspor zvýšila provozní výdaje o 50 miliard korun, která místo výběru daní generuje každý rok desetimiliardové daňové nedovýběry, vykázala alespoň na papíře nižší schodek, dala na financování kuchařek, kuchařů, uklízeček, školníků, hospodářek a hospodářů v regionálním školství přesně o 10 miliard korun méně, než bylo potřeba. Upozorňovali jsme na to od prvního čtení na podzim roku 2024. Upozorňovala na to Národní rozpočtová rada. A jak reagoval ministr financí Zbyněk Stanjura? Dovolte mi citaci stenoprotokolu z 3. prosince 2024. Cituji, Zbyněk Stanjura: "Žádná novinka. Buď to bude financovat státní rozpočet, když žádná změna neprojde, žádných 10 miliard tam nechybí. Nevím, kde se to vzalo, tohle číslo nechybí. A pokud změníme rozpočtové určení daní, s kompetencemi půjdou i peníze, spravedlivé peníze. Takhle je to jednoduché, takhle je to jednoduché. Takže vůbec nechápu, že tam někde chybí peníze - nechybí." Konec doslovné citace Zbyňka Stanjury z prosince 2024.

A realita? Mám tady článek z pondělního Práva a Novinek. (Ukazuje článek do pléna.) Opět s doslovnými citacemi, tentokrát ovšem jen tiskových mluvčích. Pan ministr financí je totiž raději schovaný za bukem, respektive za úředníky. I těm ale nezbylo než přiznat a připustit, že žádné peníze v rozpočtu nejsou. A jak má být desetimiliardová sekera způsobená Stanjurovým trikem sanována? Podle Ministerstva školství si musí šest miliard najít rezort školství ve vlastní kapitole. A to na úkor financování soukromých a církevních škol. Poslouchejte, lidovečtí poslanci, vy, svědomí této vlády -leda tak černé - a to také z prostředků určených na provázející učitele, což jsou zkušení pedagogové, kteří provázejí studentky a studenty učitelství na praxi ve školách.

A kde se mají vzít ty zbývající 4 miliardy? Prostředky budou Ministerstvu školství podle vyjádření Ministerstva financí pro Právo (Ukazuje článek do pléna.) převedeny z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Ani přes urgence ale Stanjurův rezort neupřesnil, odkud konkrétně hodlají peníze vzít. Peníze ve Všeobecné pokladní správě jsou přitom až na vládní rezervu, kterou ovšem kabinet už letos vyprázdnil, účelově vázané. Jde například o prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu, státní příspěvky na stavební spoření či odvody do rozpočtu Evropské unie.

Co to, dámy a pánové, znamená? Potvrdilo se, že Zbyněk Stanjura při prosazování státního rozpočtu opakovaně mystifikoval veřejnost i zákonodárce, když tvrdil, že s potřebnými prostředky rozpočet počítá. Potvrdilo se, že péče Fialovy vlády o bezpečnost České republiky je upřímná asi tolik jako její předvolební sliby o nezvyšování daní. Podle mých informací totiž byl již na konci dubna stav vládní rozpočtové rezervy pouhých 300 milionů korun, protože většina prostředků už byla alokována na sanaci jiných rozpočtových triků. Na úkor čeho tedy bude zaplacen rozpočtový trik s nepedagogickými pracovníky, je tedy záhadou.

Dámy a pánové, rozpočet, který vláda označovala za odpovědný, ve skutečnosti stojí na podvodu. Nejde o omyl, nejde o nedorozumění, jde o vědomý trik, jehož rukojmí jsou školy, jejich zaměstnanci a v neposlední řadě i žáci. A platit se bude nejen penězi, ale i důvěrou. Dnes už s bezpečnou jistotou víme, že celá ta slavná rozpočtová odpovědnost byla jen kulisa a že kuchařky, školníci i uklízečky mají být jen vedlejšími oběťmi vládního účetního kouzlení.

Ptám se: Co je Zbyněk Stanjura ochoten udělat příště? Škrtnout peníze na nemocnice a záchrannou službu, aby mohl tvrdit, že uspořil na provozu státu? Logika by to byla naprosto stejná. My na tyhle triky nikdy nepřistoupíme a budeme je připomínat tak dlouho, dokud si i poslední občan této země neřekne dost bylo rozpočtových triků, podvodů a netransparentnosti. Je čas vrátit se k hospodaření, kde nelítají desítky miliard ve vzduchu, kde se úspory dělají digitalizací, skutečným škrtáním byrokracie a zbytečných agend, nikoliv krátkozrakými rozpočtovými machinacemi, které stejně vždy nakonec prasknou, a navíc s velkými škodami a obrovskou ostudou. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou se nyní hlásí paní poslankyně Jana Berkovcová.

Ještě načtu omluvy. Omlouvá se pan místopředseda Karel Havlíček do 15 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Jan Lipavský z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

A paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Já ještě doplním paní předsedkyni ohledně 6 miliard, které údajně pan ministr školství Bek najde v rezervách rozpočtu Ministerstva školství. Toto, když zaznělo v médiích, že údajně 6 miliard se najde v rozpočtu Ministerstva školství, tak celým školským systémem zaznělo zděšení. Všichni totiž víme, že kapitola rozpočtu školství je hluboce podfinancována. Potvrdili to i ekonomové, minimálně o 20 miliard je v rozpočtu školství méně, než by potřebovalo, a nyní vy tvrdíte, že najdete 6 miliard ve svých rezervách? Komu je seberete? Takže říkáte soukromým školám, církevním školám, nebo snad vysokým školám? I ty se bojí. Anebo sáhnete do platových prostředků pro učitele? Sáhnete na prostředky pro provázející učitele? Vaše neziskovky tady mávaly praporem a tvrdily rychle schvalte školský zákon. Miliony dětí ve školách čekají na financování školních psychologů, sociálních pedagogů, provázejících učitelů. Ale vždyť na ně nebudou peníze, takže opět zůstanou sociální pedagogové, školní psychologové pouze na papíře, protože na ně prostě budou chybět peníze.

A tak, jak mluvím s řediteli škol, nikdo vám nevěří, že ty peníze skutečně někde najdete a že do těch škol doputují. Ředitelé se bojí, šetří peníze a skutečně nevědí, jak to bude od září, ale to, že by ty peníze dostali, tomu nikdo nevěří. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou pan poslanec Hubert Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já myslím, že ty dvě minuty mi budou stačit. Já když jsem tady vystupoval také k tomuto zákonu a také jsem se ptal pana ministra a vyzývali jsme tehdy pana ministra, aby k nám přišel a řekl nám, z čeho vlastně dofinancuje ty nepedagogické pracovníky? Tak on tady vystoupil a řekl: Peníze budou, peníze najdeme. No a teďka uběhl nějaký čas, pane ministře, a vy ty peníze nemáte, máte tady jenom pouze nějaké přísliby a přesně to, co říkala moje předřečnice, prostě ti lidé se ptají. A vy jste z mého úhlu pohledu strašně nedůvěryhodný člověk v případě, že tedy jako ministr školství, ministr, který zaštiťuje takový rezort vzdělávací, tady prostě evidentně nemluvíte pravdu, buď jste nemluvil pravdu tehdy, nebo nemluvíte pravdu dneska. Je to prostě strašně špatný signál do společnosti o té nedůvěryhodnosti vlastně vás jako ministra toho rezortu a ve své podstatě to vrhá strašně špatné světlo na celou tu vaši vládu, byť by mi to mohlo být jedno jako opozičnímu poslanci, ale prostě znedůvěryhodňuje to v očích vlastně veřejnosti celý ten náš, tady ten systém, protože jestliže tady vystoupí ministr a řekne, že peníze má, že peníze najde, a potom se ukáže, že ty peníze nemá, a vlastně nemáte kam sáhnout, jak říkala naše paní předsedkyně, jak říkala naše stínová ministryně školství, tak to prostě působí velice špatně na tu společnost, na ty lidi obecně. Je to trošičku hanba. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času a ještě se hlásí pan poslanec Lubomír Wenzl, taktéž k faktické v průběhu rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já naváži, vaším prostřednictvím, na Alenu Schillerovou a kolegu Huberta Langa, zase vůči panu ministrovi. Vzpomeňme si, dneska to jsou přesně tři týdny, kdy jsem u tohoto pultíku stál a žádal o vyjádření podpory mého návrhu přerušit projednávání tohoto bodu poté, co pan ministr sdělil, že 21. května, jestli se nemýlím, vláda přijme usnesení, a ty peníze na financování nepedagogů budou. Byl tam ještě takový i ten týden k dobru, v uvozovkách, aby opravdu si to sedlo, aby se to učesalo a měli jsme dneska tady na stole opravdu jasně definováno, kde ty peníze se vezmou. Výsledek je ten, vláda rozhodla tak, jak rozhodla, 6 miliard korun se vezme z rozpočtu, z rozpočtu podfinancovaného Ministerstva školství a další peníze na úkor dalších zařízení. No, mně to připadá už jak, no, nebudu komentovat dále. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se s přednostním právem hlásí pan ministr.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já samozřejmě odpovím na otázku týkající se toho letošního rozpočtového řešení. Ti z vás, kteří věnovali pozornost kapitolnímu sešitu, vědí, že v něm je položka, která se jmenuje Rozpisová rezerva regionálního školství, a ta bude využita k pokrytí rozpisu, plus ty 4,2 miliardy, které jsou převáděny od Ministerstva financí, což znamená, že koncem tohoto týdne odejdou do škol rozpisy, které umožňují financování nepedagogů v té zbývající části roku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A tím se dostáváme k přihlášenému panu poslanci Berkimu, poté se může připravit pan poslanec Jan Richter. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem se pokoušel tam, kde jsem seznal, že stačí pro vysvětlení odkaz ve faktické poznámce, vám odpovídat ve faktických poznámkách odkazem na konkrétní pozměňovací návrhy, které danou problematiku dle mého řeší.

Tady si dovolím trošku zase reagovat na to, co jste říkali. Tak se omlouvám, že to možná chvílemi nebude tak úplně strukturované, ale já jsem si nepřipravoval proslov, snažil jsem se, abych reagoval na to, co říkáte.

První, u čeho bych se chtěl zastavit, je, jestli to je bez vize, jak tu kolegyně Dražilová říkala. A to já si právě myslím, že není. Že to, co je propsáno do té novely, i pozměňovacími návrhy, je nějaká vize. Za prvé jsme poprvé vlastně byli nuceni implementovat do našeho systému včetně financování něco, co se do této doby ověřovalo a zároveň financovalo z operačních programů. A teď mluvím právě například o sociálním pedagogovi a pomoci školám, které pracují v prostředí, které je v tomto smyslu trochu náročnější, a to se do toho zákona propíše dvakrát, jednak indexováním, a to je zároveň také trochu jako odpověď na ty nerovnosti, kterých se obáváte. Za prvé, ty nerovnosti v tom systému jsou již nyní, a to proto, že samozřejmě nikdo nebrání zřizovateli dofinancovávat provoz své školy a podporovat. To znamená, už v tuto chvíli vidíme i skutečně jako různý přístup. Ale právě proto, aby ty školy, které jsou v prostředí, které obvykle je ekonomicky problematičtější, měly zajištěno financování, řekněme výraznější, tak proto tam je ta takzvaná indexace. Na druhou stranu i součástí toho systému je myšleno na to, aby díky tomu nevznikaly segregované školy, protože to nechceme, ta podstata není, aby nám vznikly segregované školy. Tak to je část tato.

Druhá je zavedení PHPmaxu, který má právě financovat ty zmiňované podpůrné pozice ve smyslu školního psychologa, speciálního pedagoga. A já jsem rád, že se nám podařilo společně najít i jako kompromis v tom, že toto bude také položka, která umožní financovat pedagoga sociálního.

Druhá věc, která je hodně v diskusích zmiňována, jsou ty ONIVy. A chápu, že je problematická, ale znovu si pojďme říct, jaká tam vlastně je vize. V tuhle chvíli se říká, nebo z těch ONIVů to, co se financuje, tak se vybírají dvě věci jako problematické, a to financování podpůrných pomůcek a vzdělávání pedagogů. Právě proto, aby tam ty problémy nevznikaly, tak jsme nakonec i kompromisně přijali to, že bude existovat takzvaný ad hoc normativ, který jednak umožní právě pro situace, které, řekněme, ten systém úplně nepředpokládá, peníze dostat do té školy. Za druhé, pořád zůstává v platnosti, že ten pozměňovací návrh neruší § 19, který zmocňuje ministerstvo vyhláškou stanovit pomůcky, které budou financovány ze státního rozpočtu. To znamená, pořád tam z mého pohledu - a bude to v tomto smyslu o diskusi, které pomůcky má nadále platit stát a které nikoliv.

Zároveň jsme třeba s paní doktorkou Felcmanovou, kterou asi většina z vás velmi dobře zná, diskutovali to, jak do budoucna nastavit to řešení jako systémové, protože ani ONIVami to vlastně systémové v zásadě není, protože ty ONIVy nejsou schopny - to je jejich velká nevýhoda - dopředu predikovat, kolik peněz bude potřeba. Stejně to je vlastně ad hoc situace, tudíž z mého pohledu je jako řešení lepší ad hoc normativ anebo případně právě ta vyhláška u těch náročnějších.

Zároveň tady jako za důležitý prvek považuji - ale to je samozřejmě mimo legislativní proces - spolupráci ministerstva s pedagogicko-psychologickými poradnami, aby se nám zároveň nestávalo, že když už ty pomůcky do systému dostaneme, aby nám tam ležely, ale aby skutečně byly zapůjčovány a nemusely se vždycky pořizovat znovu.

Co se týká vzdělávání pedagogů, tak tady jako největší výtka v podstatě je, že stát nemá možnost, když převede financování ONIVů na zřizovatele, ovlivňovat, na co ty peníze půjdou a jestli půjdou na vzdělávání a na jaké. Ale to neměl ani teď. To je právě paradox těch ONIVů, že vy tam sice napočítáte nějakou částku, ale pak v zásadě nemáte možnost, jak ovlivnit, na co je ta škola využije.  To teď nemyslím nijak zle, protože situace v těch školách může být různá a může tam být v tu chvíli i jiná priorita. Proto za systémovější řešení vidím to, že právě ministerstvo to vzdělávání bude řídit přímo a má k tomu dvě instituce. Jednak má Národní pedagogický institut, kterému může zadávat a do jeho rozpočtu může dávat peníze na vzdělávání a skutečně si prioritizovat, co chce, aby bylo poskytováno těm školám zdarma. Druhou instituci, kterou k tomu má - a myslím si, že ji třeba do této doby nedostatečně využívalo - jsou veřejné vysoké školy, kde máme pedagogické fakulty, nebo fakulty vzdělávající učitele, abych byl tedy přesnější. Zase skrze financování, skrze ně, může ovlivňovat napřímo to, jaké vzdělávání je pedagogům poskytováno, a nějak tam nastavovat prioritizaci.

Další věcí, která je hodně diskutována, nebo tady byla zmiňována, je jistota příjmu. Ale řekněme si upřímně, že to, co přichází do toho, ať už rozpočtu ve smyslu, co si nechá stát, nebo pošle dál rozpočtovým určením daní, je prostě vázáno na příjem státu. Takže v tomto smyslu ten příjem je nejistý tak, jako je. Je predikovatelný tak, jako je. Na tom ta situace převodu nezmění vůbec nic. Vy prostě nikdy nemáte absolutní jistotu, kolik tam půjde. Co z mého pohledu ale vytváří právě větší stabilitu, je, že je napevno zákonem dáno, jaký procentuální podíl na toto z toho příjmu státu jde. Což není současná situace, protože vzhledem k tomu, že to není mandatorní výdaj, tak je to vlastně o každoročním dohadování v rámci rozpočtu, kolik peněz bude v rámci kapitoly 333 vyčleněno v zásadě na provoz nebo respektive financování nepedagogických pracovníků. V tomto smyslu dle mého názoru ten návrh poskytuje větší jistotu, protože prostě říká bez nějakého dohadování, kolik peněz tam půjde.

Zároveň bych chtěl reagovat trochu na to, jestli to bylo, nebo nebylo, bez otevřené debaty. Ta věc je minimálně od listopadu ve veřejné diskusi. I já jsem byl na několika setkáních, kdy tam byl pan ministr, například s odborovou organizací, která tu byla zmiňována. Otázkou samozřejmě je - teď to prosím zase neříkám s negativní konotací - jestli některé argumenty padly na úrodnou půdu ve smyslu, jestli je akceptovala druhá strana. Ale říkat, že žádná diskuse neprobíhala, mi nepřijde korektní, protože diskuse probíhala. Mimo jiné na základě té diskuse se staly alespoň, teď můžu říct, tři konkrétní věci.

Za prvé, vznikla ta kalkulačka, která i na základě podnětů obsahuje počty žáků, ze kterých se počítá, aby právě bylo zřejmé, jak to nařízení vlády, které ještě ale není ani v připomínkovém řízení, protože čeká na schválení toho zákona, tak jak by se vlastně promítalo, z čeho jsou ta data, z čeho se to počítá. Zároveň vím už v tuhle chvíli, že ministerstvo počítá s tím, že ta kalkulačka bude v provozu i nadále - tedy samozřejmě, pokud to nový ministr nezmění - tak, aby v tuhle chvíli i veřejnost věděla, kolik ten zřizovatel finančních prostředků dostává. Protože zajímavé je, že školský RUD existuje již nyní a nikdo v zásadě o něm moc nehovořil, ani ho "nekontroloval", jak s ním ta obec nakládá.

Třetí věc, která se v tomto udála, je posun, který tu před chvilinkou někdo kritizoval, ale naše původní představa byla, pojďme to udělat od září, protože prostě ty školy - s tím nic moc neuděláme - ve skutečnosti plánují na školní rok, nikoliv kalendářní rok, byť ty obce a kraje logicky zase naopak plánují na kalendářní rok. Ale tohle je rozpor, který úplně nevyřešíme. To bychom se jedině museli rozhodnout, že školní rok bude začínat 1. 1., což, předpokládám, nikdo nechce. Tak jsme se rozhodli, že vyslyšíme právě zřizovatele a posuneme to až na ten kalendářní rok tak, aby se daly plánovat i ty rozpočty, protože tam skutečně z mého pohledu je důležitá znalost konkrétního prostředí.

V neposlední řadě už v tom návrhu nařízení vlády byly reflektovány některé připomínky z terénu. Například původně ten návrh nepočítal - ale čistě matematicky, protože to není významná položka - se středisky volného času. Ale právě na základě zpětné vazby z terénu jsem rád, že ministerstvo akceptovalo podnět, že v tom návrhu je zohledněno, minimálně z psychologického hlediska, aby bylo prostě vidět, že to není o tom, že na ně nemyslíme, ale původně to bylo o tom, že ta částka je relativně malá v celém podílu, že to nevytváří velký koeficient, ale jsou tam. Zároveň jsou tam akcentovány mateřské školy, které vnímáme jako důležité v tom terénu, a i když jsou některé třeba menší, tak právě to, že v tom návrhu mají ten koeficient vyšší, je signál toho, že je vnímáme jako důležité a chceme je podpořit o něco více.

Pak tam byla otázka nepřipravenosti. Jedna z věcí, která v tuhle chvíli je už na ministerstvu v běhu, je příprava středního článku na to, aby uměl pomoci - a to jak těm školám, jak těm ředitelům, ředitelkám, tak zřizovatelům - v tom, se na to připravit, vysvětlovat, jak některé věci jsou myšleny. Například pokud se někteří zřizovatelé rozhodnou využít přechodu na školskou právnickou osobu, tak aby to uměli udělat co nejsnazším způsobem. Byť samozřejmě i tahle metodika a metodická podpora čeká na to, jak bude finálně vypadat ten zákon po jeho schválení.

Doufám, že jsem odpověděl na většinu podnětů, které jste dávali. Zároveň si dovolím ještě jednu takovou vizi, která je do toho promítnuta. Asi nebude překvapivé - byť i moji kolegové to ne vždycky přijímají s pochopením - já se prostě domnívám, že škola má žít s tou obcí. Jeden z důvodů, proč si myslím, že skutečně zřizovatelská kompetence má zůstat u obce, u kraje, je právě v tom, že potom ten život je skutečně provázán. Věřím tomu, že zřizovatelé přistupují ke svým školám jako ke své přirozené součásti, která ovlivňuje život v obci, a tudíž nemůžu z mého pohledu přistoupit na filozofii, že někdo zřizovatele označuje za někoho, kdo se neumí postarat, kdo neumí rozhodnutí dělat. Naopak se domnívám, že mají tu znalost, a provazba kompetence peněz a znalosti je něco, co se do toho promítá.

Já jsem za poslední dobu byl účasten několika akcí, kde se permanentně opakuje zřizování místní školské samosprávy, která by ale měla přebírat některé pravomoci zřizovatelů. Já se prostě svojí filozofii, svojí vizí, nedomnívám, že je to stát, který v tomto smyslu má tu věc řídit z vrchu. Má rozhodně pomáhat, má rozhodně nastavovat mantinely, ale já pořád věřím tomu, že zřizovatel je ten, který umí ty věci dobře rozhodnout, protože má tu místní znalost. Ten stát to prostě mít nebude. A já vlastně odmítám přistoupit na filozofii, že to, že jsme zřizovatelskou kompetenci dali obcím a krajům, bylo špatně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

A než se dostaneme ke čtyřem faktickým poznámkám, omluva. Omlouvá se paní místopředsedkyně Věra Kovářová od 13.30 do 14 hodin, a to z pracovních důvodů.

Jako první s faktickou vystoupí pan poslanec Karel Rais, jako druhá paní poslankyně Jana Berkovcová, poté Berenika Peštová a Lenka Knechtová a ještě Jana Hanzlíková.

Pane poslanče, prosím, vaše reakce na průběh debaty, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Přeji všem dobrý den. Já jsem si myslel, že vystupovat nebudu, protože už jsem vystupoval minule, ale pan kolega mě trošku vytočil, takže mám takové asi tři připomínky.

První připomínka, co se týká těch ONIVů, protože to považujeme zřejmě všichni v tom výboru za velice důležité, slyšeli jsme tady spoustu pěkných řečí. Jaká je realita? Realita je, že když končila vláda ANO, to znamená rok 2021, tak jsme měli do ONIVů z rozpočtu, mám tady údaj 3,5 miliardy korun. Jak to vypadá v roce 2024? 2024 - čili v loňském roce - to bylo 2,3, čili přes miliardu to šlo dolů. Takže ono je hezké, když hovoříte o vizi - z mého pohledu ta vize, vaše vize spočívá v tom, že to prostě přiškrtíte pokud možno co nejvíc. To už pomíjím svou tradiční připomínku, jaká byla inflace v letech 2021 až 2024? 35 procent. Takže ředitelé dostali k tomu ještě tady tenhleten dárek: míň peněz, a ještě inflační.

Potom druhá připomínka, ale to je skutečně jenom námět do diskusí, o kterých se domnívám, že to nebylo diskutováno veřejně, je, vy jste říkal, že škola má žít s obcí, s tím samozřejmě souhlasím, to je všecko pravda. Tak podle mě, já jsem tedy neslyšel nikdy diskusi o tom, proč se bere jenom část těch finančních prostředků na nepedagogy, proč se to nepřesune celé? Samozřejmě že by se to nemohlo dělat... Včetně učitelů. Samozřejmě že by se to nemohlo dělat nějakým pozměňovacím návrhem, víceméně ad hoc, jak celé tohleto je. Ale půlroční, roční diskusí. (Předsedající: Čas.)

A ještě jsem tam měl jednu věc, nestihl jsem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom požádám o oslovování poslanců prostřednictvím řídící.

A nyní poprosím paní poslankyni Janu Berkovcovou a poté paní poslankyni Bereniku Peštovou o jejich faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já na rovněž zareaguji na pana kolegu Berkiho, kterému ale děkuji za jeho upřímnou snahu nám vše vysvětlit. Já se vyjádřím ještě k těm ONIVům. Já si skutečně nemyslím, že převedení financování výdajů na učebnice, školní pomůcky, vzdělávání pedagogů na zřizovatele je dobrým krokem. My tím saháme do kompetencí ředitele školy. Byl to on, kdo si rozhodl, jaké nové učebnice si pořídí, proč, kam pojedou děti na exkursi, na jaká školení pošle své učitele. A teď bude chodit žebrat ke svému zřizovateli a vysvětlovat, proč potřebuje nové učebnice, proč chce poslat žáky na tu a tu exkurzi, proč potřebuje kurz školení pro své učitele. Takže to je zásah podle mě do kompetencí a ředitele školy.

A že mají zřizovatelé obavy z financování nákladných pomůcek pro handicapované žáky? No to mají. Vy sice říkáte, že Ministerstvo školství může udělat jakýsi seznam pomůcek, které bude hradit stát. Může. Ale udělal to? Zatím jste to neudělali. A vzhledem k tomu, že tam chybí peníze v rozpočtu Ministerstva školství, tak jsou oprávněné obavy, že ten seznam, pokud vůbec vznikne, nebude příliš dlouhý a velký a že stejná většina těch pomůcek podpůrných půjde stejně za zřizovatelem.

Do toho ty vaše ad hoc normativy, to už mně přijde, pro ty nepředvídatelné situace, to už do toho vnáší opravdu velký chaos.

A jedna poznámka závěrem: prosím, nepodsouvejte nám, že snad nemáme důvěru ve zřizovatele, že se obáváme, že to nezvládnou. Samozřejmě že to budou muset zvládnout. Ale právě proto, že k nim máme respekt a chceme jim pomoct a sdílíme jejich obavy, že to pro ně bude neúměrná zátěž, a navíc s obavami, že nebudou dostatečně finančně kompenzováni. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času a nyní paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se poté paní poslankyně Knechtová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem taky chtěla na svého předřečníka. Já jsem vás poslouchala, vy jste tady říkal o tom, že to nařízení není připraveno, protože není schválená, nebo není ta novela. V každém případě... Nebo jak říkám, bedlivě jsem vás poslouchala, říkal jste, že to ještě není v těch detailech, protože se čeká na zákon, až bude zákon schválený, tak že to bude korespondovat k tomu zákonu.

Já vás jenom chci upozornit, že každý zákon, pokud má prováděcí předpisy, ať je to vyhláška, anebo je to nařízení, tak pokud jde do Poslanecké sněmovny, tak musí být v tezích. To znamená, i ty teze musí projít přes Legislativní radu vlády. A ty teze už ve své podstatě říkají to, co říkáte vy. A to potom, že se to dává do toho paragrafového znění, to už jde potom do toho mezirezortu, kde se k tomu dělá vyjádření jednotlivých dotčených subjektů, které s tím mají co dočinění, to znamená těch připomínkových míst.

Ale když už víme, že ten zákon už je, dejme tomu, ve třetím čtení, a už víme zhruba ten rámec, kde se pohybuje, tak už můžete nastartovat proces paragrafového znění a už to do toho mezirezortu můžete dát s tím, že samozřejmě v tom mezirezortu potom můžete udělat změny, jak to projde třeba tím Senátem, nebo jestli v tom Senátu se ještě do toho sáhne nebo nesáhne. Takže v každém případě už by to mělo být známo a už by to mělo být v tom mezirezortu s tím, že to bude v paragrafovém znění. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji opět za dodržení času. Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová, poté paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Zareaguju, vaším prostřednictvím, pana kolegu Berkiho a určitě poděkuju za to shrnutí, protože ty odpovědi tam vidím. Ale ta debata třeba u té vize je pro mě hlavně o tom finančním konceptu nebo o tom finančním rámci, protože Ministerstvo školství má v tomhletom kompetence a vyjednávat prostě se musí s Ministerstvem financí. A tam mě jako přijde, že trošku jako nemáme vlastně jako žádný plán, že buďto jako bereme, když přidáváme, tak potom jako vlastně říkáme, že je to něco jako navíc. Ale jak jsme si tady mnohokrát řekli, to školství prostě něco stojí, a já si stojím za tím, že když to umíme říct u obrany, tak to musíme umět říct i u toho vzdělávání. A tam si myslím, že je jedno, jestli je opozice, koalice, to si myslím, že vidíme jako všichni stejně.

Co se týká obcí, tak starostové jsou dneska opravdu pod tlakem, jestli ty finance dát do sociálních služeb, třeba i do kultury. Prostě v okamžiku, kdy jsou finance vázány pod Ministerstvem školství, tak je naprosto jasné, že jdou do vzdělávání. A ten ředitel je pořád, je to škola. Kdežto pan starosta má opravdu těch priorit víc.

A ještě, a to tady vůbec nepadlo, příští rok je opravdu volební rok, to znamená, že pro starosty ten tlak na, ještě řeknu, dokončování věcí v příštím roce bude opravdu velký, a proto já si stojím za tím pozměňovacím návrhem, co tady dala naše stínová ministryně školství, že od 1. 1. 2027, si myslím, že to je bezkonfliktní část, kdy opravdu může proběhnout debata, ale ne v tom smyslu, že někdo někoho informuje, ale opravdu ať se to vyjedná napříč i s ministrem financí, a nemusíme to tedy opravdu řešit takhle nátlakově my. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za zdržení času. Nyní paní poslankyně Jana Hanzlíková a poté vystoupí pan poslanec Jan Berki. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Také zareaguji na pana poslance Berkiho, vaším prostřednictvím, a děkuji za to, že takhle vystoupil a měl snahu, určitě tedy jsem tam viděla tu snahu, vysvětlit nám, že považuje ten návrh za systémový i s nějakou vizí, ale mě tedy opravdu v tom nepřesvědčil, právě naopak. Ta vize, pokud by tam skutečně byla, tak pak nechápu, že velké systémové věci jste řešili pozměňovacími návrhy. Pokud má někdo nějakou vizi a chce řešit něco systémově, tak za mě je potřeba, aby tak šel už ten původní návrh, který projde všemi připomínkovými místy a skutečně bude projednáván s odbornými asociacemi.

Vy jste, pane kolego, tady říkal, že stále upozorňujeme, že to nebylo veřejně diskutováno, ale ono to opravdu nebylo, a především se to týká právě těch pozměňovacích návrhů, které svým způsob velmi překvapily i ty odborné platformy, kterých se to přímo dotkne. Teď hovořím především o tom pozměňovacím návrhu, který se týká převodu financování nepedagogických pracovníků u školských poradenských zařízení. Tam skutečně ta zařízení, kterých se to přímo dotkne, to vůbec nevěděla a je to tam velmi citlivě vnímáno, protože se to týká bohužel těch sociálních pracovníků, kdy já jsem tak ráda za to, že v současné době se už stali opravdu nedílnou součástí toho týmu. A tenhle způsob financování je v podstatě zase dává jakoby na vedlejší kolej, protože budou tedy financováni z jiných zdrojů.

A teď k těm zřizovatelům. Já si jich nesmírně vážím a vůbec nepochybuji o tom, že jsou to velmi vzdělaní a schopní lidé. Ale nebudeme si tady přece nalhávat, že všichni jsou odborníci na školství. To tedy určitě nejsou. Takže bude tam docházet k tomu (Předsedající: Čas.), že samozřejmě ti lidé mají i jiné priority. Děkuji, já se ještě přihlásím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Jenom zdvořile požádám o oslovování skrze mne, mým prostřednictvím.

A nyní pan poslanec Jan Berki a jeho dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju. Je vidět, že my umíme tu diskusi vést, řekl bych, věcně a bez osobních útoků, čemuž mělo zabránit to skrze, tak mě se to nijak nedotýká. A omlouvám se, že teď nebudu skrze vás oslovovat konkrétní poslance a poslankyně, budu zkoušet reagovat tak, jak jsem si psal zase poznámky.

Co se týká ONIVů, já jsem reagoval na to, že velkou výtkou je, že to ministerstvo, když převede financování nebo včetně toho financování ONIVů, tak nebude schopno již něco prioritizovat. Já jsem jenom konstatoval, že to není ani schopnost ONIVy. Že prostě chce-li něco ministerstvo skutečně prioritizovat, chce-li něco říct, co se z toho pořídí, tak to stejně z těch ONIVů musí vytáhnout, což je mimo jiné situace, která se stala - a nejenom za tohoto ministra, a nebudu teď diskutovat úplně o tom, jestli to, že se některé věci platily z operačních programů, bylo, nebo nebylo dobře.

Co se týká toho nařízení, tak omlouvám se, pokud jsem se vyjádřil nepřesně, ono to nařízení je připraveno, včetně těch indexů, ale nepustilo se to do toho připomínkového řízení, a to proto, že my jsme to trochu konzultovali s některými zástupci Senátu a od některých by to nebylo vnímáno úplně pozitivně, že vlastně připouštíme to nařízení dříve, než to měl Senát možnost projednat, což jsme respektovali. Jenom ale tím chci říct, že ten návrh je skutečně připraven.

Co se týká podsouvání. Já jsem to nepodsouval vám konkrétně, já jsem konstatoval, že na těch setkáních to zaznělo z úst některých, nebylo to mířeno konkrétně na někoho.

A poslední. Já si pořád úplně nejsem jist, jestli když říkáme, že ředitel bude muset jít žebrat ke svému zřizovateli, že zase nepodsouváme něco do toho systému. Já prostě považuju za přirozené, že ředitel nebo ředitelka, nejčastěji tedy příspěvkové organizace, se se svým zřizovatelem baví o tom, jaké má potřeby a jak se to bude financovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času a nyní pan poslanec Jan Richter. Připravit se posléze může paní poslankyně Oulehlová. A nyní prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi několik slov k otázce, která se dotýká všech škol v naší zemi, a tím i všech dětí, rodičů, pedagogů, ale také zřizovatelů. Jde o přesun financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje. K tomu se přidává pozměňovací návrh poslance Rudolfa Cogana, který upravuje rozdělování daňových výnosů mezi kraje a obce. Oba tyto návrhy spolu souvisejí a oba já považuji za problematické.

Nejde o marginální změnu. Jde o krok, který může mít dalekosáhlé dopady nejen pro samotné pracovníky škol, školníky, uklízečky, kuchařky, hospodářky, administrativní síly, ale i pro samotný chod škol a jejich prostředí. Tyto profese bývají většinou přehlížené, ale bez nich by školy jednoduše nemohly fungovat. Jsou to lidé, kteří každý den zajišťují, že se děti učí v čistém, bezpečném a klidném prostředí, že mají co jíst, že je o ně postaráno i mimo třídu. Tito lidé nejsou v uvozovkách "navíc", jsou součástí školní komunity, stejně jako učitelé.

Navrhovaný přesun financování by znamenal, že jejich mzdy by již nehradilo Ministerstvo školství, ale že by odpovědnost a hlavně náklady přešly na obce, města a kraje. A já se ptám, máme na to skutečně připravené rozpočty? Máme jistotu, že všechny obce v této zemi dokážou zajistit důstojné odměňování těchto zaměstnanců? Bojím se, že odpověď je, že nemáme a že tento krok by mohl vést k prohlubování nerovností mezi jednotlivými školami. Zatímco jedna obec by mohla udržet kvalitní zázemí školy, jiná by byla nucena snižovat stavy, omezovat úklid, a tím i omezovat celý provoz. A to není cesta k lepšímu školství. Chápu potřebu hledat úspory a zefektivňovat státní výdaje, ale školství není místo, kde by se mělo šetřit způsobem, který ohrozí kvalitu základní péče o děti a pracovní podmínky těch, kteří se o ně starají.

Z tohoto důvodu se připojuji k hlasům, které volají po zachování stávajícího modelu financování. Pokud se má vést debata o změnách, pak otevřeně, s dostatečným předstihem a za jasných podmínek, které neohrozí fungování škol, zejména těch v menších obcích a regionech.

A právě v této souvislosti byl předložen pozměňovací návrh poslance Cogana, který má údajně pomoci tím, že změní systém rozdělování daní mezi kraje a obce podle různých kritérií. Na první pohled to může znít jako vstřícný krok, ale při bližším pohledu je zřejmé, že jde jen o kosmetickou úpravu, která reálné problémy neřeší. Ano, návrh zavádí nové ukazatele, například počet dětí a studentů, délku silnic nebo počet zdravotnických zařízení, ale chybí tomu to podstatné - dostatek nových prostředků. Tento návrh totiž nepřináší více peněz do systému, pouze přerozděluje to, co už v systému je. A to znamená, že někteří dostanou víc, ale jen za cenu, že jiní dostanou méně. A to je nefér.

Místo skutečné podpory školství se tak dostáváme do situace, kdy se zodpovědnost přehazuje z jednoho článku na druhý, a finance se tak jen přelévají z jednoho konce republiky na druhý. Bez systémové změny a bez navýšení prostředků je to jen hra s čísly a školám to nepomůže.

Proto vyzývám k tomu, abychom se k těmto návrhům postavili čelem. Přesun financování nepedagogických pracovníků odmítáme, pokud nebude jasně řečeno, jak bude zajištěno jejich financování. A pozměňovací návrh pana poslance, jakkoliv může být veden dobrým úmyslem, nepovažuji za dostatečný, pokud nezajistí skutečně nové a spravedlivé zdroje.

Naše školy si zaslouží stabilní a předvídatelné financování, ne nejistotu, škrty a improvizaci. A naši nepedagogičtí pracovníci si zaslouží důstojné ohodnocení, ne stát se vedlejšími oběťmi těchto rozpočtových her. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová, poté se připraví paní poslankyně Kamila Bláhová. Paní poslankyni nevidím v sále, takže ztrácí pořadí, a paní poslankyně Kamila Bláhová již míří k pultíku. Poté se připraví pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Krásné dopoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já nepřijdu s žádnou novou myšlenkou, která by tady již nezazněla. Ale mám potřebu to opakovat. Bohužel jde opět o to stejné, a to o ten nepochopitelný přílepek, který řeší zaběhnutý a osvědčený systém financování nepedagogických pracovníků, a ONIV, který nově přejde na zřizovatele, tedy na města, kraje, dobrovolné svazky a obce.

Jak už jsem tady opakovaně při svých projevech informovala, jsem starostka města Litvínova, poměrně velkého města, zřizujeme několik škol, vedle základních škol zřizujeme také speciální školu, základní uměleckou školu a také jednu střední školu, což je v tom systému velmi neobvyklé.

Tak jak již tady zaznívá opakovaně, v tomto přílepku jsou samozřejmě problematické tři oblasti. Nejenom tedy že lze označit tento pozměňovací návrh za přílepek, ale také způsob financování prostřednictvím rozpočtového určení daní a také ta platnost, která se sice posunula z 1. září 2025 na leden 2026, ale vůbec to ten problém neřeší.

To, že se takto zásadní věc děje prostřednictvím pozměňovacího návrhu, je neakceptovatelné, netransparentní a problematické, a to nejen pro všechny zřizovatele, ale také pro všechny ředitele a další aktéry v tom systému. Tento pozměňovací návrh není opřen o žádné stanovisko odborných organizací, ani o analýzy, které k tomuto zásadnímu rozhodnutí měly předcházet.

Nervózní jsou úplně všichni, a to tedy nejen zaměstnanci, kterých se to týká. A, kolegyně, kolegové, bohužel to celkové projednání už vytváří velkou nejistotu. Bohužel ředitelé mi hlásí, že někteří nepedagogičtí pracovníci právě z důvodu té nejistoty už si hledají novou práci, a to je pro mě jako starostku neakceptovatelné a nepochopitelné. Říkala jsem vám to, pane ministře, od samého začátku, že to je problematické. Sice z té doby účinnosti nebo platnosti, od kdy to má platit v této položce, jste ustoupil, ale nejlepší by bylo, kdybyste ustoupil ve všem, zatáhl za záchrannou brzdu a ten pozměňovací návrh stáhnul, nechal proběhnout odbornou diskusi, diskutoval u stolu s veřejností, které se to týká, tedy s řediteli a zřizovateli.

Minule jsem tady četla dopis Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství. Já ho nebudu číst znovu, ale jenom opakuji, že v březnu petici, kterou školské odbory vyhlásily v rámci kampaně Vládo, neházej nepedagogy přes palubu, podepsalo více než 66 000 lidí. To je z mého pohledu dost vážný důvod k tomu, aby ten pozměňovací návrh nakonec neprošel.

Takže mi dovolte, kolegyně a kolegové, znovu zopakovat, že bych ráda vyzvala všechny starosty, hejtmany, komunální i regionální politiky, kteří jsou v této Sněmovně a budou rozhodovat o tomto pozměňovacím návrhu, aby jej nepodpořili. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř, poté se připraví paní poslankyně Marie Pošarová. Pana poslance Hrnčíře, před chviličkou... Je zde, takže pan poslanec Hrnčíř nyní vystoupí. Poté se připraví paní poslankyně Marie Pošarová.

Ještě načtu omluvu. Omlouvá se pan ministr Martin Dvořák od 10.30 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dnes stojíme před zásadním rozhodnutím. Novela školského zákona, která má přenést odpovědnost za financování nepedagogických pracovníků na obce a města, se tváří jako pouhá administrativní změna. Ve skutečnosti však představuje krok, který může negativně ovlivnit kvalitu vzdělávání a stabilitu škol po celé republice.

Jsme svědky situace, kdy se zásadní opatření předkládá bez otevřené diskuse, bez zapojení všech relevantních aktérů. Města a obce - ti, kteří mají nést nové břemeno -, se neptaly. Byly postaveny před hotovou věc. Je to tak, že se rozhodne někde v kancelářích bez znalosti dopadu na školy, na děti, na učitele. Kde je prostor pro dialog? Kde je odpovědnost za budoucnost vzdělávacího systému?

Návrh přináší chaos místo stability. Přenechává financování nepedagogických pracovníků na obce, ale nejasně vymazuje jejich řízení. Starostové dostávají úkol platit tyto pracovníky, ale ředitelé je mají organizovat. Může vzniknout nesoulad, konflikty mezi školami a jejich zřizovateli samozřejmě. Některé obce mohou upřednostňovat jiné výdaje, zatímco školy budou bojovat o základní provozní podporu. A kdo na to doplatí? Naši učitelé, naše děti.

Nepedagogičtí pracovníci nejsou pouze administrativní zátěží. Jsou to lidé, kteří školám umožňují fungovat. Jsou to školníci, kuchařky, účetní, IT specialisté, bez nichž se žádná škola neobejde. Pokud jim nebude garantována spravedlivá mzda a stabilita, jaká bude budoucnost našich vzdělávacích institucí? Ředitelé škol a obce stále nevědí, kolik peněz skutečně dostanou v příštím roce. Ministr financí zatím jasně neposkytl informace o tom, jak bude rozpočet školství vypadat po volbách v říjnu tohoto roku. Novela také neřeší financování pomůcek pro žáky, což prohloubí rozdíly mezi regiony. Bohatší kraje budou mít moderní učebnice a technologie, zatímco chudší oblasti budou zaostávat.

Novela umožňuje dvě varianty řízení nepedagogických pracovníků. Buď je bude řídit ředitel školy, nebo zřizovatel. Novela počítá také s úplným zrušením přípravných tříd od roku 2029. To negativně ovlivní děti, které potřebují více času na adaptaci před nástupem do první třídy. Ano, systémová změna je možná nutná, ale změna se musí dít s rozvahou, s plánem, s diskusí. Nelze ji jen hodit na bedra obcí a doufat, že si nějak poradí. Nelze nechat školy v nejistotě.

Proto apeluji na vás, kolegyně a kolegové, nezavírejte oči, nepřijímejte bezmyšlenkovitě opatření, která mohou mít devastující dopad na školství. Vraťme se k zodpovědné debatě a hledání skutečně funkčního řešení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Mám zde faktickou poznámku - přihlášku pana poslance Berkiho a poté s přednostním právem přihlášku pana ministra. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Jenom aby nedošlo k mýlce, tak vaším prostřednictvím odpovím panu poslanci Hrnčíři - Hrnčířovi. Omlouvám se. Za prvé, co se týká zrušení přípravných tříd, to není součástí této novely. To byla novela, kterou už jsme schválili, a je tam proto, že se předpokládá, že ta ostatní opatření povedou k tomu, že přípravné třídy nebudou potřeba. Ale zároveň je tam ten dlouhý náběh právě proto, aby byla možnost, pokud se ukáže, že ta další opatření nejsou dostatečná, to zrušení přípravných tříd ještě zrušit.

A druhá věc. Teď jsem zapomněl, na co jste se ještě ptal. Omlouvám se, na tu druhou otázku jsem zapomněl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní tedy pan ministr, který je přihlášen, že chce vystoupit. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se chtěl ohradit proti tomu, že by převod nepedagogických pracovníků se tvářil jako technická změna. To je zásadní koncepční změna, která řeší největší problém českého školství, což je fragmentace našich škol. My tímto návrhem přibližujeme model financování a distribuce zodpovědnosti tomu, co funguje ve všech zemích kolem nás, co funguje v Německé spolkové republice, v Rakousku, v Polsku, na Slovensku a ta dělba zodpovědnosti má vést vlastně k tomu, že zřizovatelé budou mnohem pečlivěji zvažovat, jakou strukturu svých škol mají, jakou velikost ty školy mají, a velikost našich škol, která je úplně minimální, je největší brzdou zlepšování kvality v našem školství, protože v těch malých institucích dochází k přetížení ředitelů, kteří mají pravomoci statutárního zástupce, a v takových školách není možné pokrýt profesionálně všechny pozice, ať už učitelské, nebo podpůrné. To není žádná technická změna. To je zásadní změna, která má nasměrovat strukturu našeho školství směrem, který je žádoucí, a proto byla tahle změna již naznačena ve vzdělávací strategii 2030+.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Příspěvek vyvolal tři faktické. Jako první se přihlásil pan poslanec Berki ještě jednou. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Vzpomněl jsem si na tu druhou, tak vaším prostřednictvím ještě zareaguju. Ta novela nemění nic na tom poměru zaměstnavatel - zaměstnanec. Ta vůbec neupravuje to, kdo bude zaměstnávat ty pozice. To si pořád rozhoduje zřizovatel po dohodě s tou školou nadále. Na tom ta novela nemění ale vůbec nic.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová a poté paní poslankyně Jana Berkovcová.

Ještě omluva. Omlouvá se paní poslankyně Nina Nováková od 14 hodin z pracovních důvodů.

Paní poslankyně Knechtová, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych ráda zareagovala na pana ministra. Pane ministře, to, co vy tady jako přednášíte, to je filozofie, ale když se potom setkáte s těmi řediteli v terénu, tak opravdu zastupitelstva jsou různorodá a na venkovech je to i stylem: paní ředitelko, máte plynofikaci a co byste od nás ještě chtěla? Takže když potom přišly evropské peníze, tak vlastně u nás mnohé školy přišly na to, že mohou pořídit různé vybavení, pomůcky a kvalita a standard šel obrovským způsobem nahoru. A ti ředitelé se dneska děsí toho, že jim technika vlastně v podstatě pomalu odchází a že budou teď muset znovu se zřizovateli diskutovat o tom, že tu potřebují to a tu potřebují támhleto, a samozřejmě zřizovatel to bude potom, ty požadavky, porovnávat v poměru s tím, co potřebuje Centrum sociálních služeb, co potřebuje kultura a tak dále, jo? Takže uvědomme si jenom, že potom u zřizovatele se školství stane konkurentem mnoha dalším věcem, které má starosta nebo obec, za něž jsou zodpovědné, jak jsem to říkala i ve svém projevu, dneska je to městská policie, sociální služby, kultura a prostě další aktivity. Takže neházejme školství takhle napřímo a opravdu hledejme ještě cestu, jak pomoci v rámci státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Berkovcová s faktickou poznámkou, poté zareaguje pan poslanec Berki.

A my se nyní vystřídáme také při řízení schůze.

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vy jste to, pane ministře, právě teďka řekl - jedná se o největší systémovou změnu ve financování školství podle vás. A taková ta největší systémová změna ve financování školství - vy provádíte jenom formou přílepku, jenom formou pozměňovacího návrhu. Takže nemyslíte si, že právě taková ta největší systémová změna ve financování školství by si zasloužila svůj samostatný řádný legislativní proces, analýzy, které jsou potřeba? Nic z toho neproběhlo.

A k tomu vašemu, že to bylo diskutováno, že už půl se to se všemi starosty a řediteli diskutuje - ano, vy objíždíte kraje, vy tam máte setkání s řediteli škol, se starosty, ale vy jenom jim ukazujete svoji prezentaci, vy je jenom informujete, jak to bude, možná si vyslechnete jejich námitky, přesvědčujete je, že je to správný postup, a jenom je informujete. To není žádná diskuse v terénu, protože vy jste stejně ze svého záměru neustoupili ani o píď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Přeji hezké dopoledne, převzala jsem řízení schůze. Nejprve vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Berki, poté pan ministr.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju. Já jsem šel původně, vaším prostřednictvím, reagovat na jinou kolegyni, ale to, co jste teď prostě řekla, není pravda. Já jsem minimálně ve svém proslovu říkal tři věci, které se na základě těch diskusí změnily, a možná to nebylo pod nějakým mediálním nasvětlením, ale prostě není to tak, jak říkáte. Je mi to líto, ale musím toto konstatovat.

A původně, co jsem chtěl reagovat na vás, paní kolegyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, i na státní úrovni. Je to konkurent. Prostě v tomhle bohužel to je vždycky tak, že ten balík peněz se rozděluje mezi nějaké priority a jediné, v čem se my neshodneme, je, jestli v tuhle chvíli to má být už na úrovni státu, to dohadování, anebo jestli to má být nějaká diskuse na regionální úrovni, a vzhledem k tomu, že jsem zastáncem subsidiarity, tak tady si myslím, že to dává smysl spíše na té úrovni regionální, zároveň s tím, a to jsem říkal už předtím, že RUD je v tomhle vlastně z mého pohledu jistější.

A druhá věc byla k financování toho vybavení. To je dlouhodobý problém, který všichni víme, že ve školství je, že většina vybavení se za poslední roky financovala z operačních projektů. Ale teď jako bez ohledu na to, kdo v té vládě byl, prostě téměř nikdo do toho peníze jako nedával a vždycky - a to teď řeknu úplně natvrdo - se vymýšlely inovace jenom proto, aby se to mohlo financovat z operačních projektů. A to já považuju za bohužel už systémovou chybu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan ministr s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Brázdil, také s faktickou.

Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem přesvědčený o tom, že vedeme od podzimu velmi otevřenou diskusi se všemi klíčovými aktéry, která také přinesla řadu posunů v tom návrhu. Takový posun je nepochybně v účinnosti od 1. ledna místo od 1. září, kde jsme vyšli vstříc hlasům zřizovatelů, ale je třeba také v tom, že díky téhle obsáhlé diskusi jsme navrhli pro to vládní nařízení i některé úpravy, které zohledňují třeba to, že obce provozují střediska volného času a měly by v novém nastavení v rozpočtovém určení na to příjmy. To není pravda, že by to byla jenom navzájem výměna pevných stanovisek. Ta debata posouvá ten model a je podle mě užitečnou součástí procesu.

A jen mi dovolte ještě jednu obecnější poznámku. Já myslím, že tady se prostě střetá základní politický názor. Prostě někteří z vás si myslí, že má všechno řídit stát, někteří si myslíme, že je lepší, když větší zodpovědnost převezmou obce a kraje. A v tom je nějaký základní rozpor, který se nám patrně nepodaří v debatě překlenout, je legitimním politickým sporem, ale přiznejme si to, tak to je. A v tomhle případě prostě ani další výměna názorů asi nepovede ke sblížení stanoviska.

Já si principiálně skutečně myslím, že je dobře, když nesou za regionální školství větší zodpovědnost obce a kraje. Mají na to mít adekvátní prostředky v rozpočtovém určení daní, ale není to tak, že máme vést mikroúčetnickou debatu o tom, že přesně ty částky budou v každé obci stejné. Prostě obce vynakládají různé prostředky na dopravu, na různé služby, (Předsedající: Čas.) které vykonávají, a to je podle mě zcela logické, že se (Předsedající: Čas.) budou lišit i výdaje jednotlivých obcí na školství.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Brázdil, poté pan poslanec Pražák.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. No, asi jste uhodil kladívkem na hřebíček. Ale, pane ministře, my jsme přibližně stejně staří, vy jste trošku starší (Smích z lavic hnutí ANO.), a vy jste chodil do školy stejně jako já. A celý svět, aspoň co já si pamatuji, nám záviděl školství, říkal, jak to je propracované, jak tady máme školy, máme tady učňáky, máme tady - i byly zvláštní školy, každý si vybral - školství bylo luxusní, dle mého. A vy jste před chvilkou řekl: musíme si vzít vzor někde ze zahraničí, oni to tam mají. Tak proč, ježíšmarjá, proč byste? Vždyť vy sám jste zažil na sobě - a asi jste dobře studoval, jinak byste to nebyl, máte vysokou školu - co hledáte za jiné a jiné věci? Vraťme se k tomu, co bylo osvědčené. Naučme děcka stejně jak v Olomouci, tak v Praze, aby uměla stejná témata, aby uměla na stejné úrovni. Vždyť to je chaos, který vede k tomu, že vlastně - já se přiznám, já nevím, jak to máte vy, kolegyně, kolegové, já bych dneska nechtěl už chodit do školy: nevěděl bych vlastně, co je lepší, co si vybrat, středoškoláci, (na) kterou školu vlastně mají jít, co bude dobré, kde získají dobré vzdělání, vysoké školy - taky to dělají jenom proto, aby měli titul a vlastně nic neumějí, hlavně ale, aby potom následně mohli mít otevřené dveře na trhu práce.

Jestli toto je tedy, co chceme, nebo co vy chcete, a vy jste přesně uhodil, je to střet toho, aby to bylo jednotné, aby to bylo pro všechny stejné, anebo aby to byl chaos. Já bych chtěl, aby to bylo průhledné a chaos to nebyl. A to, prosím, nejsem žádný borec, každý, kdo chodil do školy, máme názor na školu, ačkoliv přednáším. Ale dovolte tedy, svoje jsem vyjádřil a tento systém se mi nezdá ten nejlepší.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Pražák bude reagovat s faktickou a poznámkou, poté pan poslanec Berki.

Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec David Pražák: Dobré dopoledne, paní předsedající. Pane ministře, vy jste to trošku řekl, ale trošku špatně jste to řekl. To není politický spor mezi námi ve věcech nepedagogických pracovníků, to je spor i odborných institucí, které to říkají, že s tím prostě nesouhlasí a že to prostě nechtějí, protože tam ty peníze nejsou, a starostové a vedoucí úřadů, ať už to je krajských, nebo městských úřadů, prostě to nemusí být nikdo z politického hnutí a stran dnešní opozice. To je napříč politickým spektrem, kteří vám říkají, že to je prostě špatně, že to nechtějí, protože tam nevidí tu koncovku toho, kde ty peníze - jak je dostanou.

A vy jste tady před čtrnácti dny nebo třemi nedělemi říkal, že pan ministr financí uvolní těch 10 miliard korun, že ještě nevíte kde. Tak já se vás ptám dneska teďka tady, oficiálně jste se vyjádřili k tomu, že 10 miliard dostanete do konce roku, dobrý, a já se pořád ptám, na co jsem se ptal už minule, jestli byste byl tak laskavý a hodný a řekl nám, kde těch 10 miliard se vzalo, protože jestli pan ministr financí dneska ze štrozoku vytáhl 10 miliard korun, tak ať vytáhne další a zaplatí nám peníze na dvojky a trojky, který jsme nedostali třeba na kraje a další finanční prostředky, který prostě potřebujeme a nedostali jsme, protože jestli je tam dneska někde vytáhl, tak ať pokračuje i dál, anebo jestli je nevytáhl a vzal je někde na ministerstvech, tak se ptám, kde je vzal. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Berki s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju. Výjimečně a myslím, že se mi to stalo za ty čtyři roky poprvé, budu reagovat sám na sebe, prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně.

Jenom jak jsem se rozohnil, tak nechci, aby to vyznělo, že všechny inovační projekty byly uměle vytvořeny. Skutečně si velmi vážím toho, že některé inovace v tom systému proběhly.

A chtěl jsem odpovědět, vaším prostřednictvím, panu kolegovi Brázdilovi. No, obecně třeba OECD sleduje, které státy jsou považovány ve své vzdělávací politice za úspěšné. Můžeme mít různý názor, jestli se to měří, nebo neměří dobře, ale v zásadě ta komunita světová vždycky po tom jako kouká a snaží se okoukat od těch úspěšných systémů, co si myslí, že je tou podstatou toho úspěchu, a zároveň je prostě potřeba říct, že se to poznání, i to pedagogické, prostě posouvá. Nelze jako lpět pořád na tom samém, co bylo před 50 lety. A já zas musím říct, že naopak. Já bych chtěl do školy znovu chodit právě proto, že vidím, kolik kantorů a kantorek se prostě posunulo, kolik v těch školách se věcí jako dělá jinak. Z mého pohledu já neříkám, že všichni. Pořád si musíme uvědomovat, že je to komunita jako jakákoliv jiná. Máte tam kvalitní pedagogy, pedagožky, máte tam nekvalitní pedagogy, pedagožky, máte tam průměrné. Ta Gaussova křivka platí pro jakoukoliv komunitu. Ale já chci říct, že vidím ten posun, jsem za něj rád, byť možná není tak velký, jak já bych si jako představoval, ale nemyslím si, že řešením je, že se budeme vracet k tomu, co bylo před 50 lety.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Lubomír Wenzl, poté paní poslankyně Knechtová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. No, já budu reagovat na pana ministra, který před chvílí řekl, že se dostáváme, nebo budu volně parafrázovat, a ta pointa tam bude víceméně, nebo že to vnímá jako politický střet. Já to vnímám také jako politický střed, ale to gros toho problému je v tom, že zřizovatelé nemají prostě zaručeno to financování. Já třeba za sebe, a říkal jsem to několikrát, zastupitel obce, která má rozpočet zhruba 60 milionů korun ročně, pakliže nebude ta refundace těch prostředků na placení těchto odborností ve školství, tak nám to dělá zhruba 5 procent ročního rozpočtu.

Já jsem přesvědčen o tom, že ta obec by věděla také, ano, samozřejmě bude nucena to dát ve finále na ty nepedagogy, protože nechce ztratit ty kvalitní lidi, ale určitě těch 5 procent zhruba z toho rozpočtu by dokázala ta obec využít jinak ku prospěchu všem občanům.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Lenka Knechtová, poté pan ministr Bek. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Tak už jsme tady probrali úplně všechny ze všech stran. Tak já bych tady zmínila to nejzásadnější, a to jsou ty děti. A já musím říct, že já mám dceru v šesté třídě a je na těch dětech opravdu vidět, že ty finance investované do školství se opravdu vyplácejí. Ta děcka dneska umí komunikovat, umí formulovat své vlastní názory, mají praktické i teoretické vědomosti. A je to prostě jako radost je vzít třeba i sem do Poslanecké sněmovny.

Takže já si myslím, že ten kus práce, který se odpracoval pod jakoukoliv vládou, která do toho ty peníze dala, tak se opravdu jako vyplatil. A mně přijde velká škoda, pane ministře, že nedokážeme tady tuhletu změnu, ať už jí jako fandíme, nebo nefandíme, představit projektově, abychom opravdu věděli, co bude následovat, ty další kroky po tom převedení tedy, protože tam dojde k situaci za mě, kdy prostě každý na to zareaguje po svém, a my tady zas za nějakou dobu budeme říkat, jak jsme to měli, neměli. Takže proto já tady třeba hodně tlačím na to, aby tahleta zásadní změna opravdu prošla tím kvalitním připomínkovým řízením, a ne prostě jenom tím přílepkem, abychom těm starostům, kteří chtějí příští rok obhajovat své posty nebo chtějí nějakým způsobem odprezentovat to, co udělali na těch obcích, tak aby do toho nemuseli prostě řešit financování nepedagogických pracovníků. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan ministr Bek bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl zdůraznit to, že obce podle toho návrhu, o kterém dnes jednáme, dostanou ty dodatečné prostředky stejně jako kraje, protože součástí té novely je změna toho podílu daňových příjmů obcí a krajů, takže ty prostředky dostanou. A je samozřejmě pak na jejich rozhodnutí, jak se bude s těmi prostředky zacházet.

Tak je to i dneska ve školském kritériu, které už dneska funguje, přibližně 20 000 korun na dítě je výnos obcí a my vidíme, že samozřejmě různé obce v různé míře dále přidávají další prostředky do školství a nikde se neděje to, že by obce výrazně zanedbávaly svoji zodpovědnost za provoz svých škol. A není důvod podle mě se obávat, že by zanedbávaly něco v oblasti financování nepedagogické práce.

Znovu zdůrazňuji, je to model obvyklý v řadě zemí v Evropě. Ve většině zemí je podíl obcí na financování škol výrazně vyšší než v České republice. Jsou země, kde i platy učitelů jsou financovány přes rozpočtové určení daní pro obce. Tak daleko nejdeme samozřejmě v tom návrhu a nechceme jít, ale není to nic neobvyklého.

A samozřejmě změna zásadní je v tom, že to skutečné provedení toho, jak se to projeví v té konkrétní škole v té které obci, bude skutečně na tom zřizovateli. To už nemůže nalinkovat stát, pokud přijmeme tu změnu, a bude skutečně na zřizovatelích, jak uspořádají své školy, a jak budou financovat ty pozice.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Nyní paní poslankyně Berkovcová bude reagovat na vaše vystoupení s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Já jenom ještě znovu opakuji, prosím, nepodsouvejte nám to, že snad máme obavy, že by zřizovatelé zanedbávali své školy. My dobře víme, že každá škola každému zřizovateli patří mezi jeho priority, že ti zřizovatelé budou dělat maximum svého možného, aby se o ty své školy postarali. A ty obavy pramení z toho, že dostanou na ně v tom školském rudu málo peněz, protože ten objem financí, který půjde na ty nepedagogy, vychází z loňského roku, kdy víme, že ten objem nepedagogické práce byl hluboce podfinancován. Vždyť vaše čísla o počtu nepedagogických pracovníků se úplně rozcházejí s čísly, která mají třeba odbory. Vy počítáte zhruba s nějakými 60 000 nepedagogy, odbory říkají, že jich je o 10 000 více, takže už loni ředitelé škol dofinancovávali nepedagogy z platů nebo z finančních prostředků z odměn pro učitel. A z takto nízkého objemu vy vycházíte i na letošek a na příští rok, takže zřizovatelé vědí, že budou muset dofinancovávat ty školy ze svých rezerv a budou muset sáhnout do svých jiných priorit, neuskuteční své jiné investiční záměry. O to jde, tady pramení jejich obavy. Jinak samozřejmě nikdo neříká, že se nebudou zřizovatelé o své školy starat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Marcel Dlask, poté pan ministr Bek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marcel Dlask: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, jenom krátká poznámka k tomu, co jste řekl. Ona to říkala kolegyně přede mnou, ty obce i ty kraje se o ty školy postarají podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale já jsem si tady nechal vytáhnout od pana hejtmana financování za rok 2024.

Ředitelé krajských škol v Pardubickém kraji nepedagogům zaplatili o 45 milionů víc a ředitelé obecních škol o 67 milionů víc. A to je ta jejich obava, protože vy počítáte ty peníze podle nějakých tabulkových tabulkových míst a počítáte je na tabulky, ale oni samozřejmě dneska ti ředitelé, protože jim to zákon umožňuje, ty nepedagogické pracovníky sanují z toho budgetu, který je na odměny těm pedagogickým pracovníkům. A proto, aby si je udrželi, tak dostávají samozřejmě ty peníze navíc. A to jsou ty částky navíc, který zaplatil jak kraj, tak obce v Pardubickém kraji za rok 2024. A toho se obávají ty samosprávy a ty kraje, že budou muset sanovat to financování těch nepedagogických pracovníků, protože dostanou menší budget, než skutečně vynaloží na ty nepedagogické pracovníky. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat pan ministr Bek. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl jenom ještě zmínit v kontextu té dnešní debaty to, že ty finanční prostředky se těch rozpočtech škol přelévaly různými směry. V roce 2023 naopak sáhli ředitelé do platů nepedagogů beztak nízkých a zlepšovali platy učitelů. Ty přelivy prostě v tom systému existují, ale nedosahují žádných ohromných měřítek a samozřejmě v budoucnu bude záviset na rozhodnutích těch zřizovatelů o tom, jak efektivně tyhle činnosti uspořádají.

Jsme v situaci, kdy klesají počty dětí v mateřských školách, v dalším roce v řadě případů budou klesat počty dětí v základních školách, v některých případech i na středních školách, a samozřejmě tomu se musí přizpůsobovat to financování a také rozsah těch úvazků nepedagogů. Prostě české školství se v následujících letech, to regionální, bude z hlediska personálních kapacit zmenšovat. Ne nějak dramaticky, ale pohybujeme se pořád v měřítku těch přelivů financí. A opravdu zásadní zodpovědnost budou mít zřizovatelé za to, a zatím k tomu neměli významný důvod, aby efektivněji uspořádali například strukturu svých škol a zajištění těch podpůrných činností.

Považuju za logické, že to řada z nich udělá, moje zkušenost s diskusemi se starosty je taková, že řada z nich s tím počítá, jsou na to připraveni a už si ty kroky připravují. Naopak vlastně jím zbydou dodatečné prostředky na to, aby mohli lépe financovat některé jiné věci ve školách. Takže to rozhodnutí bude lokální, nebude centrální, ale jde o to, zda celkové daňové výnosy obcí a krajů prostě umožňují profinancování té nové povinnosti. (Předsedající: Čas.) Já jsem přesvědčený o tom, že to nastavení férové, byť vítám (Předsedající: Čas.) politickou debatu o tom, zda se to v budoucnu nemá změnit, ten podíl obcí a krajů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, děkuji vám a prosím o dodržení času. Nyní pan poslanec Rudolf Salvetr s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Knechtová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuju za slovo, paní předsedající. Já bych si dovolil jenom dvě krátké poznámky k té debatě, která tu probíhá. Jedna se týká těch provozních výdajů. Tady zaznělo, že školy odčerpají nějaké prostředky z jiných věcí, které by v obci bylo možné dělat ku prospěchu všech občanů. No, s tím úplně, s tou větou nemohu souhlasit, protože přece ta škola je ku prospěchu celé té obce.

Ale to, co je problém v tom financování, a my jsme tu trochu smísili, celá ta debata je o penězích na nepedagogické pracovníky, jestli mají dále prostřednictvím státu nebo obcí. Ale ty výdaje druhé, které jdou do provozu, do vybavení škol, ty už dneska obce financují a já se naprosto jednoznačně hlásím k tomu, že všichni ředitelé našich škol slyší, jak máte možnost požádat o prostředky z různých operačních programů, udělejte to. A možná za pět, za šest let tady budete ve Sněmovně řešit problém, jak výpadek těchto financí vůbec nahradit, protože dneska školy nemají jeden počítač, mají jich třeba 100, běžná škola, a jejich obnova bude obrovským nákladem pro zřizovatele, pokud ty evropské fondy nebo jakékoliv jiné vypadnou. To je jedna z těch poznámek.

A druhou, pan kolega Brázdil, vaším prostřednictvím, tady říká, aby se děti učily všechno stejně. Nemůžeme se vrátit do roku 1993, 1994, kdy vůbec vznikla poprvé jakási jedna variabilní disponibilní hodina v rámci vzdělávacího programu a školy si s ní už v té době těžko poradily. Změnilo se to úplně, školy mají svoje vzdělávací programy uzpůsobené (Předsedající: Čas.) tomu, co chtějí dělat, a 35 let zpátky prostě jít dneska nelze, (Předsedající: Čas.) byť to nebylo úplně blbě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na pana ministra a požádat ho o velkou pozornost, protože vy, když tady vlastně plošně zmiňujete to snižování počtu dětí, tak ono je potřeba v tom udržovat rovnováhu. A ta rovnováha se jmenuje obce a města a především malé obce, kde v současné době probíhá dramaticky výstavba, to znamená, že naopak jsou ještě starostové, kteří dneska řeší, že tu třeba potřebují postavit základní školu. A paní předsedající, vaším prostřednictvím, paní předsedající třeba byla účastna jednání u nás v Předklášteří, kde prostě taková situace nastává, kdy má dojít k výstavbě až tisíce bytů a vlastně kapacity školství tomu naopak vůbec jako nestačí.

Takže za mě ten problém v území se jmenuje tak, že se nám vylidňují některé obce a města nebo některá část území a naopak někde, kde je třeba výborná dopravní infrastruktura nebo těm mladým rodinám to dává smysl, tak tam se nám naopak začínají ti obyvatelé kumulovat a dojde tam třeba výhledově k dramatickému právě nárůstu jak dětí v mateřských, tak základních školách. A to je to téma, které je potřeba, aby Ministerstvo školství zavnímalo a nedívalo se jenom do těch statistik a těch plošných tabulek, ale mělo i řešení pro tyhle ty výjimečné situace, které si myslím, že se dějí napříč republikou, ale jenom v určitých lokalitách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře. Musím vám přečíst vlastně dopis naštvaného starosty z Plzeňského kraje, zvlášť je to moje taková srdeční záležitost. Jako starosta města Měčín se na vás obracím s naléhavou žádostí, abyste ve třetím čtení neschválili pozměňovací návrh připravované novely školského zákona v její současné podobě, který převádí financování nepedagogických pracovníků a dalších nepedagogických aspektů vzdělávání, podpůrná opatření nepedagogického charakteru na obce.

Novela přináší zásadní změny ve financování škol, které považuje za zcela nesystémové a potenciálně ohrožující kvalitu a dostupnost vzdělávání v naší obci i v celé České republice. Konkrétně se jedná o převod financování nepedagogických pracovníků pod zřizovatele. Tento krok zásadně zatíží rozpočty obcí bez adekvátní finanční kompenzace od státu. Už teď je vidět, jak to s námi myslíte, když jste zvýšili meziročně příspěvek rozpočtového určení daní na žáka na rok 2024 o pouhých 72 korun. Za rok 2022 bylo navýšeno o 2 356 korun a za rok 2023 o 1 979 korun. I vaší zásluhou máme nyní ceny energií vysoké. K tomu ještě jste schválili navýšení platů jak pro pedagogy, tak i pro nepedagogické pracovníky. Tímto považuji navýšení příspěvku na žáka o 72 korun za výsměch.

Převod financování podpůrných opatření nepedagogického charakteru pod zřizovatele dosud hrazené státem na základě doporučení školských a poradenských zařízení, například na speciální pomůcky, úpravy prostor, softwary by nově přešly na zřizovatele, což může významně ohrozit dostupnost podpory pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a obcím připravuje komplikace při řešení školské problematiky, navíc přispěje opět k nerovnosti ve vzdělávání.

Zavedení inkluze a zdánlivě krásné dotace na asistentky bylo také jen pozlátko k rušení našeho dobře fungujícího systému školství do této doby. A to by měly opět platit obce ze svých rozpočtů? Převod takzvaných ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele. Z těchto prostředků se hradí učebnice, pomůcky, školení pedagogů a další nezbytné výdaje. Jejich převedení na zřizovatele povede k výraznému omezení těchto klíčových oblastí, pokud nebudou opět poskytnuty potřebné finance, o kterých toho příliš nevíme. A to je další velký výdaj pro obce s nově vámi vydanými školními vzdělávacími programy, které se ve školství předělávaly před pár lety. Jsou to další finanční prostředky na něco, s čím ani vnitřně nelze souhlasit.

Pan Mareš, vrchní ředitel, oslovuje ředitele škol tak, že je tam určitým způsobem chlácholí, ale i my zřizovatelé víme, že školní vzdělávací programy jsou závazné, a samozřejmě v budoucnu to přináší neustále kontroly a sankce našich ředitelů. Jsou tam také nejasnosti ve financování. Dosud poskytnutá kalkulačka ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy neposkytuje jasné údaje, což komplikuje plánování a rozhodování na úrovni obcí. Tyto změny představují neúnosnou zátěž pro zřizovatele a mohou mít dlouhodobě negativní dopady na vzdělávací systém jako celek. Jsme přesvědčeni, že takto zásadní změny by měly být připravovány se širokou odbornou diskusí a s ohledem na reálné možnosti a potřeby obcí a škol.

Zároveň si dovoluji upozornit, že blížící se podzimní volby ukážou, jak občané hodnotí rozhodování svých zástupců. Otázky spojené s financováním škol a dostupnosti kvalitního vzdělávání jsou pro naše občany klíčové a jistě budou při rozhodování ve volbách hrát významnou roli.

Proto vás žádám, abyste pozměňovací návrh převádějící nepedagogickou práci na obce ve stávající podobě nepodpořili a zasadili se o jejich přepracování s cílem najít systémové a spravedlivé řešení. A proto bych dala návrh vrácení do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Zaznamenala jsem si váš návrh, paní poslankyně. Nyní je na řadě a přihlášen pan poslanec Stanislav Fridrich, poté paní poslankyně Andrea Babišová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne všem, já bych se vrátil k tomu prohlášení, že se jedná o zásadní změnu. Zřejmě proto, že se jedná o zásadní změnu, tak jak už tu bylo řečeno, tak to neprošlo žádným mezirezortním řízením, načteno to bylo v posledních minutách bez konzultací.

Pane ministře, vy jste 20. 2. na zasedání Rady vysokých škol před panem prezidentem Pavlem deklaroval, že jste museli přistoupit k tomuto postupu a k načtení těch jednotlivých pozměňovacích návrhů vzhledem k tomu, že hnutí ANO to obstruuje. Já bych tedy chtěl vědět, jak hnutí ANO obstruuje mezirezortní řízení, ke kterému to vůbec nedošlo. A navíc si myslím, že tahle ta diskuse je tady velmi věcná, konkrétní a o žádné obstrukce nejde.

Pokud jste zmiňoval, že došlo k plodné diskusi a jako spousta věcí byla vyřešena, já to vnímám tak, že my jsme spíše položili spousty dotazů a na většinu z nich nám nebylo odpovězeno. Já cením dneska snahu kolegy Berkiho, který tady vystupuje a konkrétně se pokouší odpovídat, obhajovat svoje pozměňovací návrhy, ale ze strany ministerstva slyšíme jenom politické proklamace bez jakéhokoliv konkrétního sdělení, vysvětlení.

Pořád zastávám ten názor, že tomuto zákonu a převodu nepedagogických pracovníků by měl předcházet zákon RUD, kde by bylo jasně vymezeno, které prostředky půjdou kam. Protože dneska se nacházíme v situaci, že jsme uklidňováni, že všechno je financováno, všechno je zalito sluncem, ale ty peníze jsou v podstatě do konce roku na čtyři měsíce. Proto je i ten pozměňovací návrh, že to je platné od 1. 1. No a pak se uvidí, že? Mezitím jsou volby, tak třeba to spadne na někoho jiného.

Já bych tady chtěl zopakovat dva svoje dotazy, na které jsem tedy odpověď nedostal. Při ústních interpelacích jsem vznesl dotaz na financování odborného školství. Tam jste mi, pane ministře, slíbil, že odpovíte buď písemně nebo na školském výboru. Ten se konal včera, tam jste nebyl, odpověď jsem nedostal. Takže já znovu zopakuji ten svůj dotaz, jak chcete dosáhnout toho svého prohlášení vlády? Rezort školství je pro nás prioritou, protože bez kvalitního školství nemá národ budoucnost. To teď cituji: "Investice do našich dětí jsou investice do naší budoucnosti."

Pokud se podívám tedy na investování a financování toho odborného školství, byly stanoveny normativy na žáka a u technických oborů všude s jedinou výjimkou, a to je letecký mechanik, byly prostředky finanční kráceny. Takže zajímalo by mě, jak vidíte budoucnost toho odborného školství a vůbec rozvoje naší ekonomiky, když do odborného školství ty peníze nejdou.

Já jsem teď četl celkem zajímavou stať o stavu ve Spojeném království ve Velké Británii, kde jim chybí 25 000 zedníků, 3 000 instalatérů, zavedli rozšíření učňovských oborů o 5 000 učňů, ale to absolutně nepokrývá ty potřeby. A naráží se na nový problém, že i když se seženou finance, tak ty investice nemá kdo realizovat, protože nejsou lidé, kteří by byli schopni tu práci prostě provést, a asi migrací se to celé nevyřeší. Takže to byl jeden dotaz, který jsem na vás měl.

A druhý, který už je taky hodně fousatý, je, když jsem se vás ptal, jak budete řešit výuku cizích jazyků. Předával jsem vám dopis, který podepsali děkani v podstatě všech nebo většiny pedagogických fakult, státních, zdůrazňuju státních vysokých škol, kde si stěžovali na to, že není dostatečná šíře výběru cizích jazyků. Na tuto otázku jsem taky odpověď nedostal. Takže předpokládám, že závěrečná řeč bude zase takového obecnějšího charakteru. Ve 12 hodin máme hlasování, tam se všechno rozhodne, ale zůstává to prostě ve vzduchoprázdnu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je na řadě v rozpravě paní poslankyně Andrea Babišová, poté paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já bych tady chtěla zmínit v rámci tohoto školského zákona trošičku jinou věc. Dneska se tady bavíme samozřejmě všichni o financování, ale já bych chtěla zmínit na okraj samozřejmě problematiku, která nás, co se týče školství, také trápí, a to je ta nová potravinová vyhláška, která tady dneska ještě nebyla zmíněna. Já vím, že ta neprochází legislativním procesem, co se týče Poslanecké sněmovny, přesto je to velice důležitá problematika, na kterou dneska ve školství narážíme. A vlastně se s ní setkávám dennodenně, když chodím - vlastně víte, že pocházím z Moravskoslezského kraje, z města Bohumín, kde máme tři, čtyři velké jídelny navazující na naše školská zařízení. Takže mi také nedalo, abych si neudělala průzkum, jakým způsobem potravinová vyhláška, která byla prezentována, jak se bude uvádět do praxe a jaká s tím budou buď pozitiva, jaká jsou její pozitiva nebo negativa.

Pan ministr nám - je to asi měsíc zpátky - tady na interpelacích na dotaz našeho pana kolegy, myslím z SPD Kettnera, tady hovořil o této potravinové vyhlášce. Říkal nám, že samozřejmě jsou si vědomi, že prostě těch připomínek k tomuto projektu je velké množství. Já s ním souhlasím v tom - a samozřejmě s odbornou veřejností, že potravinová vyhláška, která dneska platí, je samozřejmě stará třicet let, platí třicet let a je zcela jasné a evidentní, že prostě potřebuje doznat změny, ať skladbou jídelníčku, ať prostě tím samotným procesem vaření, výroby a vlastně skladby těch komponentů jednotlivých jídel. Na tom se shodneme asi úplně všichni. Co nás však velice trápí, je to, že to vlastně všechno vzniklo strašně tichým duchem a vlastně pilotní projekt se zkoušel na dvaceti nebo třiceti jídelnách z celé České republiky z celkového množství osmi a půl tisíce jídelen, což je tedy opravdu malý reprezentativní vzorek. A ještě tento pilotní projekt byl vyhodnocen těmi, kteří se ho samozřejmě účastnili, jako problematický. Vzniklo plno připomínek, samozřejmě na ministerstvu proběhlo připomínkové řízení, a jak máme dneska informace, tak připomínkové řízení už bylo ukončeno. Ale bohužel s výsledkem takovým, že minimálně 60, 70 procent připomínek vypořádáno nebylo a zůstalo na té stejné pozici, jaké, jak bylo ze začátku prezentováno.

Samozřejmě ta potravinová vyhláška je problematická, samozřejmě, já bych mohla rozebírat tady bod po bodu, ale už jsme o tom několikrát mluvili, několikrát jsme se o tom bavili, a cítila jsem, že i pan ministr a ministerstvo má snahu s tím něco udělat. Samozřejmě k tomu patří i Ministerstvo zdravotnictví, nepatří to jenom pod školství, má k tomu samozřejmě co hovořit hygiena a tak dále. Ale přesto si myslím, že pan ministr a Ministerstvo školství by se mělo víc zasadit o to, jakým způsobem ta potravinová vyhláška nakonec v konečné fázi bude vypadat a co by se s tím mělo dělat.

Jenom zmíním jeden detail drobný, který rezonoval napříč jídelnami a vlastně s debatami s vedením škol a školních zařízení. Velice problematická se jeví do budoucna a bude to dělat velké problémy, je možnost žáků nosit si své vlastní jídlo do školy nebo do školních jídelen, konzumovat jej, mít je tam uloženo samozřejmě si je sami ohřívat a tak. Musím říct, že u ředitelů škol a ředitelů jídelen to vyvolalo samozřejmě velký údiv. Samozřejmě dneska už toto možné je, ale většinou se to týká žáků, kteří mají nějaký zdravotní problém, mají nějakou specializovanou dietu a samozřejmě je jim umožněno, aby prostě se mohli také stravovat a měli možnost konzumovat teplé jídlo. Ovšem nyní tuto šanci dáváme všanc vlastně všem žákům.

Bavme se o tom, že v dnešním módním světě, kdy děvčata drží diety. Mladé slečny si teda doma připraví nějaké své jídlo. V noci, říkám jenom příklad, nechají to na kuchyňské lince, ráno si to vezmou do školy, šoupnou si to do lednice, v poledne si to ohřejí. Přijdou domů, odpoledne bolesti břicha. Říkám, opravdu je to extrém, ale opravdu se to může stát. Rodiče budou mít problém, kde se to stalo, proč má jejich dítě průjmovité onemocnění. Bylo to proto, že to bylo ve škole špatně uskladněno, nebo prostě si to špatně ohřála? Prostě těch problémů je tam velké množství, nehledě na to, že ředitelé škol musí vyčlenit místnost, ve které budou nakoupeny lednice, ve které budou mikrovlnné trouby, kde prostě musí být nějaký zaměstnanec, který bude u toho, když to bude malé dítě a nebude si to schopno přihřát samo. Kde ty děti to budou konzumovat, když ta místnost nebude vedle jídelny? Budou si to jídlo nosit do jídelny nebo budou ho konzumovat v té místnosti a bude tam připraveno? Prostě těch věcí je strašně velké množství. Pokud to takhle prostě rozšíříme, takovým způsobem dáme všanc, je to jenom opravdu problém, který tato školská zařízení, ředitelé a vedoucí školních jídelen budou muset řešit.

Já bych chtěla poprosit tady na místě pana ministra znovu prostě tu vyhlášku, tak, jak nám tady říkal na interpelacích, že bude probíhat připomínkové řízení, že teďka teda opravdu popřávají sluchu jednotlivým profesním skupinám, že se teda baví s řediteli škol, že se baví s vedoucími jídelen, aby prostě nedali tyhle ty termíny od 1. září, tak to nechte na příští rok, ale prostě udělejte to tak, aby to přineslo užitek, a ne aby tohleto přinášelo jenom zase starosti a problémy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: No, já jsem velmi ráda, že tady vlastně od kolegyně Babišové zazněla tahle poznámka ohledně nové vyhlášky o školním stravování, protože ono to souvisí. Ono to souvisí s tím, co projednáváme, protože v situaci, kdy skoro 40 000 zaměstnanců školních jídelen po celé republice vlastně nemá jistotu, neví, kdo je bude od září nebo od nového roku platit, v jaké výši, jak bude velký jejich plat. Žijí v obrovské nejistotě a už teďka někteří z nich odcházejí, dávají výpovědi, tak my jim teďka přidáváme další břímě, další povinnost, kdy oni se musí naučit nové receptury vařit novým způsobem a to vlastně všechno musí stihnout během letních prázdnin, kdy vlastně tito zaměstnanci čerpají dovolenou, ty školní jídelny nefungují. Takže je to celé postavené na hlavu, takže pokud ta vyhláška má vzniknout, a jak už bylo řečeno, vznikla bez diskusí s tím odborným terénem, testovaná byla na směšném vzorku 30 jídelen z celkového počtu 8 000 a ani jedna z těch testovaných jídelen pilotních nedokázala ty limity splnit. Ani jedna! Přesto se ta vyhláška tlačí dál do všech školních jídelen bez ohledu na ty personální a technologické možnosti.

A to, jak říkala kolegyně, že skutečně děti, nejenom že je důvodná obava, že se zvýší odpadovost, to se už ukázalo při tom testování, že děti zkrátka ta nová jídla nejsou zvyklé jíst, nebudou je jíst ani ve školní jídelně, budou si jídla odhlašovat, vyhazovat, pak se budou dojídat ve fast foodech. To taky není asi dobré řešení životosprávy dětí. Nebo si budou objednávat a donášet vlastní jídla. Takže v jedné jídelně vedle sebe bude sedět žák, který bude jíst čočku, a vedle něj si žák nechá dovést pizzu. Co si myslíte, že se postupně bude dít? Že samozřejmě ty děti si budou objednávat a donášet ta svá vlastní jídla a ta jídelna na to musí reagovat zase personálními možnostmi. Kdo ty děti bude hlídat? Kdo jim bude to jídlo uskladňovat? Kdo je bude ohřívat? Zvýší to (Předsedající: Čas.) povinnosti na dozor v té jídelně. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní paní poslankyně Hanzlíková s faktickou poznámkou a prosím paní poslankyně Adámkovou, jestli by ještě posečkala, protože zde máme faktickou poznámku. Tak děkuji za trpělivost. Nyní paní poslankyně Jana Hanzlíková s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. A ráda bych se ještě vrátila k tomu, co tady říkal pan ministr. Já už jsem se v těch minulých svých faktických poznámkách na to několikrát ptala, ale pan ministr se pak v těch odpovědích k tomu úplně nevyjádřil. Jedná se tedy o ten model převodu financování nepedagogů, který pan ministr tady brání, říká, že je používán v mnoha jiných zemích v Evropské unii a podobně. Ale já jsem se tady ptala na to, že my už jsme tento model jednou v České republice vyzkoušeli, bylo to někdy v roce 2011, a zjistilo se, a ty analýzy k tomu jsou, že nebyl vhodný, neprokázalo se jeho nějaké pozitivní působení, takže opět jsme se vrátili k tomu systému financování tedy ze strany Ministerstva školství.

Já jsem se tady ptala, jestli se udělala nějaká analýza, protože my jsme je neviděli a předpokládám, že tím, že takto velká zásadní změna, a to jste řekl, pane ministře, vy sám, že jde o obrovskou, zásadní změnu, byla podána pozměňovacím návrhem, tak předpokládám, že žádná taková analýza není. Což považuji za velkou chybu. Protože pokud už jednou se to neosvědčilo v praxi, tak nechápu, co se natolik změnilo, že se to teď v praxi osvědčí. Tak to je jeden můj dotaz.

A potom se chci zeptat, jestli se skutečně počítá i s finančními prostředky na nepedagogy v těch školských poradenských zařízeních, což jsou především sociální pracovníci, protože ta nejistota u nich je stejně velká jako u ostatních, což jsou třeba uklízečky, kuchařky a podobně. A už teď se na mě obrací některá školská poradenská zařízení s informacemi, že ti lidé od nich odchází, pokud se jim nabídne v jiném oboru prostě práce, která jim v tuto chvíli musí připadat mnohem jistější. (Předsedající: Čas.)

Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní konečně se dostává na řadu paní poslankyně Věra Adámková s přihláškou do rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi několik slov, tedy již při třetím čtení, což považuji trošku za ne úplně šťastný způsob komunikace vlády při tomto školském zákonu. Protože že vcelku neodpovídáte mně na ty otázky - no dobře, ale je evidentní, že neodpovídáte na otázky ani odborné veřejnosti, ani rodičů, a to považuji za poměrně skandální.

Důvod: Všechny děti ze všech rodin nebudeme brát ty úplně, které občas tedy se vymykají zákonu, docházejí do školy. V té škole je předpoklad, a my si na tom zakládáme, že vedle výuky mají také možnost kvalitního stravování a podobně. A ta vyhláška, o které tady hovoříme, rozšiřuje problematiku těch nepedagogických pracovníků.

Já tady mám dopis konkrétního starosty z malé obce, z kterého budu pouze citovat vybrané věci, a jsem velmi zvědavá, jak se tedy (nesrozumitelné). Je to pan starosta, který tam je již 27 let, čili rozhodně to není člověk, který by teď náhle měl nějaký nápad a chtěl by si ho dělat. A píše tady vládě: "Tak nevím, za co děkovat. Zrušili jste poštu, primární lékařskou péči, pocit bezpečí rušením obvodních oddělení Policie České republiky a nyní se bere škola. Proč platíme daně?" ptá se starosta této obce. Chtěl by požádat, abyste se podívali, tedy vláda, na celou věc očima starosty menší obce. On píše: "Ještě mám věřit slibům předsedy vlády a jeho ministrům, kteří soustavně mluví nepravdu?" Vzpomeňme si na všechna ta slova, a nejsou pravdivá. Nyní se ukazuje, že rozpočet je chiméra. To neříkám já, ale na to vás už upozorňovali odborníci včetně poradců prezidenta již před jeho schválením, a přesto jste na to nedbali. Teď píše naprosto osobně: "Pan ministr Bek nám maže med kolem úst." Dovolím si to já říci tak, že tedy vláda. "Prý obce nejlépe vědí, jak s penězi na nepedagogické pracovníky naložit." Srdečně zve pana ministra i celou vládu do této konkrétní obce a můžete mu to údajně předvést, rád se nechá poučit. Má ve škole jednu kuchařku a jednu uklízečku. Píše: "Nevím, jak je mám lépe využívat, že by třeba jezdily ještě do jiné obce?" Pan starosta evidentně starosti má a vy mu je neulehčujete. Ničíte podle něj systém českého školství a jdete proti evropskému trendu. "Je mi velmi smutno, když nyní, kdy kapacitu naší školy kvůli zájmu rodičů zvyšují, vy nám školu likvidujete. Jak dlouho si myslíte, že zejména menší obce vydrží sanovat nesmyslné plané sliby vlády? Považujete za normální, kdy stát stanoví výši minimální a zaručené mzdy, že většina tabulkových platů nepedagogických pracovníků je pod jejich úrovní?" A to tedy víte, že tady děláme opakovaně, a na tuto otázku se ptám, je to na celou vládu, nikoliv pouze na pana ministra. To bychom na něj nakládali mnoho, ale jak je možné, a vysvětlete to, že ten, kdo tam řádně pracuje, stará se o naše děti při povinné školní docházce, nemá průměrnou mzdu? Takže jak se to řeší? A říkám to tu opět znovu, je to z konkrétních dotazů: řeší se to z odměn ředitele, které má na pedagogické pracovníky.

A teďka tu je ještě jedna věc, kterou tady píše tento pan starosta po dohodě tedy s ředitelem školy. A jak vidíte, pouze se ptám na otázky, které tady máme z terénu, a to je snížená dotace na výuku. A ptá se, pane ministře, to znamená, že on dostane na ty pedagogy pouze sníženou sumu na příští školní rok, anebo to bude na celý počet hodin? Údajně z 36 nebo 37 hodin se má jít na tu absolutně povinnou výuku na 24 hodin, takže on se ptá, jak teda bude vypadat potom ta dotace peněz? Je to jistě velmi citlivá otázka, velmi důležitá, protože podle toho i pedagogové buď chtějí, anebo také nechtějí příští školní rok vůbec ve svém povolání pokračovat. Jak - a znovu se ptám teď už já - jak mi chcete zdůvodnit všechny tyto kroky? A jak chcete tedy říci, že se staráte o naše děti? Zabezpečujete jejich konkurenceschopnost ve smyslu minimálně evropského prostoru, když teda nebudou téměř nic umět podle pedagogů, a navíc ještě tedy pedagogové velmi zvažují, zda vůbec ve školství zůstat? Ale my jich nemáme nadbytek. Víte velmi dobře, že jsou obory, a teď se to i v pražských školách stává, i výuka českého jazyka, kde nemáme aprobované učitele, takže opět to vláda udělá tím, že jakoby rozmělníme možnosti a podle pana ředitele tam může učit kdekdo? To asi není úplně dobře, že jo? Bylo by dobré, kdybyste rozptýlili, já říkám ne moje obavy, ale obavy té pedagogické veřejnosti, protože když to píší, tak asi je to trápí. Já tam bych byla velmi ráda, kdybychom se dozvěděli, respektive oni, aby se dozvěděli, co a jak, protože ty otázky prostě tady jsou.

Další, která tam je: "Smířil jsem se s tím, že lidé na venkově už nemají pro vládu žádný smysl." To doufám tedy, že není pravda, ale nicméně pan starosta to tak vidí a musím říci z jeho pohledu, že má naprostou pravdu. "Když už to nejde jinak, vezmete to přes finance," píše. Nemám jiné informace než z médií, takže bude jistě velmi rád, pokud se dozví, co a jak. A má tady několik věcí, které, prosím, opět zodpovězte. Říkám znovu, mně odpovídat nemusíte, ale odpovídejte veřejnosti, a to je převod financovaní nepedagogických pracovníků pod zřizovatele, kde údajně nedostali a nemají příslib dostatečného objemu finančního, který by potřebovali, o zvýšení víceméně nulovém na žáka, ale nebudu už o tom dále hovořit.

A dále se ptá, jak bude zajištěno vzdělávání těch žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, neboť se domnívají pedagogové, a tedy starostové menších obcí, že toto tam není řešeno. Prosím pěkně o odpověď, aby bylo tady jasno. Dále "krásné dotace na asistentky bylo také jen pozlátko," tvrdí. "A to by měly opět platit obce ze svého rozpočtu?" Prosím o jasnou odpověď.

A co se týče dalších neinvestičních výdajů, převod na zřizovatele. Z těchto prostředků, píše pan starosta, se hradí učebnice, pomůcky, školení pedagogů a další nezbytné výdaje. Je přesvědčen, že toto opatření, které se chystá, povede k výraznému omezení těchto klíčových oblastí a nebudou poskytovány finance tak, jak je bude potřebovat. Pak tedy má velký výdaj pro obce s nově vydanými ŠVP, které ve školství předělával před pár lety nebo které se ve školství předělávaly před pár lety, ty vzdělávací programy. Jsou to další finanční prostředky, něco, s čím oni nemohou souhlasit.

Tady pak má vrchního ředitele, kterého jmenuje, který oslovil ředitele škol, takže je tam chlácholí, ale oni vědí své. Čili tato takzvaná kalkulačka, jak ji nazývá pan starosta, ze strany MŠMT, neposkytuje jasné údaje a komplikuje plánování a rozhodování na úrovni obcí, tedy zřizovatelů těchto menších škol. Je přesvědčen, že zásadní změny měly být připraveny se širokou odbornou veřejností a s ohledem na reálné možnosti a potřeby obcí a škol. Čili je s tím velmi nespokojen, má pocit, že ty menší školy se hodily zcela přes palubu, že nikoho nezajímají jejich připomínky.

A teď bych řekla pár slov k něčemu, co jsem původně tedy nechtěla, a to je ta potravinová vyhláška. Vyhlášky samozřejmě si dělá ministerstvo. My jsme na posledním, abych seznámila teda celou i Poslaneckou sněmovnu, na posledním jednání výboru pro zdravotnictví tuto otázku otevřeli, protože ta opravdu nemůže jít pouze na MŠMT, protože tam jsou problematiky, které se týkají správného stravování dětí, a musím říci, že to, co tady řekly mé předřečnice, se tam naprosto potvrdilo.

Ten vzorek byl nedostatečný, vybírán výběrem, který nebyl úplně jasně objasněn a vlastně jsme tam obhájení neviděli. Výbor tedy posléze požaduje na Ministerstvu zdravotnictví, aby tam udělalo analýzu a seznámilo nás na příštím jednání se svými závěry. A nyní bych chtěla říct několik věcí. Nenašli jsme tam jedinou zmínku od pediatrické společnosti o tom, že by s nimi bylo hovořeno, a teď pomíjím třeba žáky od 12 do 15 let, kde jistě určitou variabilitu můžeme připustit, ale je tam snížená dotace proteinů z masa, je tam zvýšená dotace vlákniny z luštěnin. Luštěniny bezesporu patří do jídelníčku, mají tam nezastupitelné místo, jsou velikým zdrojem vlákniny, která je velmi důležitá, je to nejenom prevence tedy pro kardiovaskulární aparát, ale i v dospělosti pro funkci střev a omezení nádorových změn, které v tom dětském věku, doufejme, že tedy nebudou.

Nicméně ptám se naprosto a zcela z praxe. Dáte-li třikrát týdně tomu dítěti na talíř luštěninu, a nelžete si do kapsy, víte velmi dobře, že to skončí minimálně v 50 procentech v koši, protože ty děti toto nesnědí. Pak je tu další věc, kterou tam připomínali pediatři, a nebyla tam opět zohledněna, to je vůbec v té přípravy vyhlášky, a nebyla tam ani zodpovězena ta otázka. A to je, víte dobře, že děti na druhém stupni pokračují po obědě dále ve škole. Takže to je výborné, když jim dáte třikrát týdně luštěninu, tedy hrách, fazoli nebo čočku, a pak si jdou na 2 hodiny sednout ještě na výuku. Takže toto se domnívám, že také vůbec nebylo komunikováno s odbornou veřejností, bezesporu ne, a s těmi školami jsme tam tedy odpověď nenašli. Čili i tato vyhláška není toho času připravena, aby byla uvedena do praxe, notabene pod ještě teda tím zorným úhlem toho, že kuchařky se cítí opravdu velmi ohroženy, navíc mají pocit, že dostanou méně peněz, protože bezesporu dostanou tabulkový plat ti zřizovatelé, nebo nevím, možná že pan ministr nám řekne, že ne, že tam bude navýšeno o několik procent, protože ředitel v tom případě nebude jejich plat sanovat z odměn pro pedagogické pracovníky. Protože budou zaměstnanci vlastně jiné instituce nebo v jiném režimu placeny. Takže to jsou všechno otázky, které nejsou zodpovězeny, nebyly zodpovězeny ani na plénu Poslanecké sněmovny, evidentně nejsou jasné ani těm odborníkům v pedagogice, jinak by nám nepsali, kdyby jim to bylo jasné, předpokládám. A z pohledu pediatrů tady nebylo s nimi hovořeno, měli tam řadu otázek k tomu, jak je tam zabezpečen přísun další vlákniny, nejenom z té luštěniny a podobně, zejména u těch dětí na prvním stupni.

A já mám ještě jednu otázku, která tady se evokovala, a nenašla jsem to vůbec nikde v té vyhlášce, teda vůbec, ale pak se o tom nehovoří, a protože to bude ve škole, tak to spadne samozřejmě na Ministerstvo školství, takže předpokládám, že pan ministr má lepší informace než my, a to je bezpečí, zacházení s elektrickými aparáty. Jsme všichni dospělí, takže já příkladně, když se nám rozbije mikrovlnná trouba v nemocnici, tak i kdybych věděla třeba, jak ji opravit, tak to udělat nemůžu, protože k tomu nemám oprávnění, musím volat údržbáře. Čili to znamená, že ta škola tam dá od deseti do jedné nebo nevím, v jakém rytmu, od jedenácti do dvou, pracovníka, který místo toho, aby měl tedy dozor na chodbě, tak bude ohřívat jídlo?

Na druhou stranu - teďka už to jsou věci, které se stát mohou a bude to tak - se samozřejmě může stát, že dítě bude mít to, co tady říkala kolegyně, nějaké zažívací obtíže. Kdo dokáže, že tam nedošlo ke stafylokokové kolitidě, což je jednodenní zařízení (?), kde skutečně ta jednodenní nákaza tam je velmi, velmi důležitá - ona za 24 hodin pomine. Obvykle to bývá z rukou nějakého pracovníka, který s jídlem manipuluje. To znamená, že ti, kteří budou ohřívat jídlo, budou mít zdravotnické zkoušky, budou k tomu mít oprávnění? To by nám dost zúžilo možnost školy to tedy vůbec dělat. Takže pozor, toto tam vůbec tato vyhláška nemá zohledněno, přitom to je naprosto nutné, protože škola zodpovídá za bezpečí svých žáků. Chcete mi říct, že sedmiletý odborník v první třídě si to tedy půjde ohřát?

Prosím pěkně, rozptylte ty pochyby, protože ty tam padaly jedna za druhou. To už je ve smyslu jiném, než je výuka. Nepatří to do Ministerstva zdravotnictví, protože toto je samozřejmě jinak, ale z hygienického pohledu je to velmi důležité. Je to velmi důležité z hlediska bezpečnosti práce a škola, pokud vím, stále zodpovídá v době výuky za své žáky, za jejich bezpečí, a toto tam možné není.

Na druhou stranu, kdo zaručí, jak které jídlo na jakou teplotu má být ohřáto? To není nemožné to udělat, jenom nevidím ty prováděcí věci, které by to umožnily. Kuchařky těžko toto budou dělat, ty mikrovlnné trouby budou tedy volně přístupné? Opět toto není jasně dané a ředitelé se ptají, jak s tím budou dále pracovat, protože tady vidí velikou nejistotu a mají obavy v případě, že dojde k nějakému poškození žáka - to znamená obvykle opaření nebo co jiného by tam mohlo být - tak už tam vidí velké řízení a nemají jistotu, jak mají postupovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Paní poslankyně Renáta Zajíčková bude reagovat na vaše vystoupení s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré dopoledne. Budu velmi krátce reagovat na předřečnici paní Adámkovou a nebudu reagovat na novelu ke školnímu stravování, protože si myslím, že to nepatří úplně sem, k tomuto tématu, byť se shodnu na tom, že se to vzdáleně možná nějakým způsobem propojuje. Budu ale reagovat na to, když tady hovořila o tom, jaký je nedostatek učitelů a podobně. Ano, a to je přesně to, o čem bychom tady dneska měli mluvit na půdě Poslanecké sněmovny.

My tady hodiny a dny trávíme jednou jedinou změnou, kterou obsahuje školský zákon. Ten školský zákon obsahuje desítky pozitivních změn. O těch tady mlčíme a řešíme tady v podstatě z ekonomického, manažerského, ale i z toho pedagogického hlediska jednu jedinou věc, a to je odloučení nepedagogických pracovníků od těch pedagogických. Šíříte tady prostě paniku, nejistotu, pochybnosti. Popisujete, jak to nebude fungovat. No, bude to fungovat. Za dva roky si nikdo nevzpomene na to, že se oddělovali nepedagogové od pedagogů, protože to je naprosto zdravé, je to ekonomické a je to logické. Pokud někdo něco zřizuje, tak do toho vidí, má za to nést zodpovědnost a má to taky řídit. To, že tady nepedagogy popisuje nebo řídí stát, je naprostá anomálie.

Zaznělo z některých vašich úst, že u malých zřizovatelů si to dokážete představit, ale u těch větších už si to nedokážete představit, že ten kraj nevidí na ty svoje školy. OK, a jak to má vidět ten stát? Jak má ten stát vidět do té nejmenší školy, která zaměstnává školníky, kuchařky, správce IT, zahradníky a podobně? To jste si přesně v podstatě naběhli, protože tady říkáte, jak to velký zřizovatel nezvládne, a stát to má zvládnout? Takže prosím vás, soustřeďme se na změny, které přináší tato školská reforma - je to nejambicióznější novela školského zákona za posledních deset let - a neřešme tady marginálie. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Adámková bude reagovat s faktickou poznámkou. Poté paní poslankyně Berkovcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji. Tak za prvé, teď budu hovořit v prvním pádě, čili nemusím prostřednictvím paní místopředsedkyně. Vážená paní poslankyně Zajíčková, vy mně nebudete říkat, na co mám reagovat a na co nemám, to za prvé. Za druhé...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se omlouvám, prostřednictvím. Ať mluvíte v jakékoliv osobě, musíte oslovovat prostřednictvím kolegyni. Prosím dokončete.

 

Poslankyně Věra Adámková: Mně to nedělá problémy, klidně prostřednictvím paní místopředsedkyně. Jinak v jednacím řádu je to v případě oslovení. Já jsem neoslovovala pátým pádem, hovořila jsem v prvním pádě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím vás, tuto debatu jsme tady, paní poslankyně, už vedli. Oslovujte podle jednacího řádu své kolegy prostřednictvím předsedající.

 

Poslankyně Věra Adámková: V pořádku. Já už jsem řekla, že tedy oslovuji vaším prostřednictvím, jestli jste to neslyšela.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji.

 

Poslankyně Věra Adámková: Vy mně opravdu nebudete říkat, na co mohu reagovat a na co ne, to nepatří do vaší kompetence. Kvůli tomu jste sem zvolena nebyla, to za prvé. (Potlesk z řad poslanců ANO.) Za druhé, jestliže tak dobře víte, jak to všechno je - já tady neříkám své otázky, to tu říkám už asi pošesté, jsou to otázky, které mně píší ti lidé. Píší je tedy i vám a vy je ignorujete. Já je tu pouze čtu a oni chtějí odpovědi. Já nejsem zřizovatelem školy jako někteří z vás. Opravdu se starám pouze o děti a chci odpovědi pro ty lidi, ne pro sebe. Mně vůbec nemusíte odpovídat, já s tím mohu žít, ale ti lidé to potřebují vědět.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Berkovcová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Já tady taky zareaguji na paní poslankyni Zajíčkovou. I když neoslovuji, raději říkám vaším prostřednictvím.

Já vám úplně závidím nebo obdivuju to vaše arogantní sebevědomí a tu jistotu, se kterou říkáte, že to bude fungovat. Ono to bude fungovat! Takže ti starostové, hejtmani, zřizovatelé na krajích, ti ředitelé, oni jsou hloupí, oni se bojí úplně zbytečně, protože vy říkáte, že to bude fungovat, a my jsme tady anomálie a ve světě je to jinak. Ve světě to je různě a my tady nejsme žádná anomálie. Máme zavedený systém, který tady funguje spoustu let a teď přichází zásadní změna, která není vůbec koncepčně připravená.

Když říkáte, že jsme si naběhli, že říkáme, že zřizovatel nevidí do každé školy, ale stát že do ní má vidět. Ale stát do ní vidí prostřednictvím ředitelů. My tady vlastně doteďka spoléháme na ředitele, že ten ředitel ví, jaké potřebuje nepedagogické pracovníky ve své škole, že ten ředitel ví, jaké pomůcky má nakoupit do škol. Vy je teďka z toho úplně vynecháváte. Takže stát viděl na potřeby školy skrze ředitele škol. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní paní poslankyně Renáta Zajíčková s faktickou poznámkou. Poté pan poslanec Salvetr. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Budu reagovat na paní kolegyni Adámkovou, prostřednictvím vás, řídící této schůze. Samozřejmě si říkejte, co chcete. Já jsem reagovala jenom na to, co jste řekla. Komentujte si tady třeba množení žížal, mně to je jedno. Já jsem jenom reagovala na to, že si prostě myslím, že školská vyhláška nebo stravovací vyhláška, která se vztahuje ke školním jídelnám a v podstatě nějakému spotřebnímu koši, si myslím, že nepatří do této debaty. Ale pokud to tak vnímáte, tak samozřejmě si to tady říkejte. Já jsem jenom měla potřebu říct, že debata, která tady je už několik dnů a hodin, je prostě absolutně nedůstojná a je mimo mísu a opomíjí, přehlíží silnou stránku celé novely školského zákona.

Vy jste v uplynulých volebních obdobích neměli odvahu sáhnout do různých oblastí našeho vzdělávání. Znovu opakuju, novela školského zákona míří k dětem, zlepšuje kvalitu prostředí těch škol, míří k učitelům, míří do pedagogických poraden, míří ke školním psychologům, mění maturitní zkoušku, zavádí kombinovanou výuku, míří ke zřizovatelům. Prostě to je široký balík změn a my tady hodiny a dny hovoříme o tom, kdo bude platit kuchařky. Prosím vás, těm lidem je to jedno, těm rodičům je to jedno. Oni platí daně, a ať se ten stát domluví se svými samosprávami, kdo ty kuchařky zaplatí, ale těm lidem je to fakt jedno. Neobtěžujme je těmito detaily, které tady hodiny řešíme. Fakt je to zbytečné a nedůstojné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Salvetr s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuju za slovo. Přiznám se, že teď se v té debatě, která tady propukla, trošku ztrácím a snažím se najít z ní nějakou cestu ven. Zaznělo tu - už nevím od kterého z předřečníků - že máme řadu pozitivních věcí ve školství, které bychom si neměli nechat vzít. Jedna z nich je to školní stravování. Jako příznivce české kuchyně mě občas trápí, když vidím děti stát v sámošce hned vedle školy těsně po obědě a vidím, co tam kupují. Je to, myslím si, naprosto zbytečné a neumím si dost dobře představit, jak bych jako ředitel školy řešil všechno to ohřívání a tak dál. Je to na nějakou debatu, ale k tomu stravování bych se tady nerad dlouze vyjadřoval.

To, co považuji za dobré, a protože tu máme jak pana ministra školství, tak financí, myslím si, že je namístě pak říct, ano, skutečně do obcí ty peníze doputují. Je debata o tom, že vlastně z pedagogů nebo z té částky na pedagogy jsou financováni i nepedagogové. Tak to dneska probíhá. A ono je to třeba na některých našich školách až 7 procent z těch mzdových prostředků.

Ale také si vzpomeňte, že jsme tu schválili 130 procent průměru mezd pro učitele, a dneska z nich ubíráme na ty nepedagogy. Já myslím, že je správné, že stát si drží kontrolu nad pedagogickým procesem, to je jednoznačné. Ale pokud obce a ředitelé z obcí budou řešit ty nepedagogy, tak v tom až tak zásadní problém, když se vyslyšelo na 1. ledna 2026, nevidím, aby to bylo na finanční rok, ale s tím, že bude potvrzeno, že skutečně ten RUD tyto věci pokryje. (Předsedající: Čas.) Ale 130 % na pedagogy by mělo být jasné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Berki s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju. Já jsem to chtěl jenom trošinku uklidnit, ale on díky svému hlasu už to uklidnil předřečník. Já ty obavy vnímám, proto jsem se snažil celou dobu na ně reagovat a odpovídat. Já si to vykládám tak, že to, že nevěnujeme pozornost těm věcem, které jsou tam bezesporu pozitivní, tak jsou bezesporu pozitivní. To znamená, předpokládám, že budou podpořeny napříč Poslaneckou sněmovnu.

A dovolím si jen reagovat na jednu věc, a to je, vaším prostřednictvím, a to je ta otázka, že vidí skrze ředitele. A teď se obracím na kolegyni Berkovcovou, protože my říkáme, že stát vidí skrze ředitele. Skrze ředitele bude pořád vidět. Ale dle mého názoru na něj skrze něj bude pořád lépe vidět zřizovatel, který je ve stejné obci, který má tu znalost toho prostředí než ten stát. To je ten rozdíl.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Adámková bude reagovat s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Balaštíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Vážení pánové ministři, dámy a pánové, já budu reagovat na to, co tady zaznělo. To je přesně to, co řekl pan kolega. Chceme, aby tam byly peníze pro pedagogy tak, jak to bylo schváleno. A ta veřejnost - říkám, mně nemusíte odpovědět, to vůbec není důležité - chce vědět, že to pokrytí pro ty nepedagogy bude takové, aby nepedagogové neodcházeli ze školy, protože teďka jsou dotováni z těch pedagogických peněz. To je celé. Ale ono to tu jasně prostě nezaznělo. Takže uklidněte tu veřejnost, ať nepíší, ať se neptají. A je to úplně v pořádku. A nemusíme tady vůbec hovořit.

Jinak, co se týče mé možnosti tady hovořit i o žížalách, to děkuju, že jste mi dovolili jako demokrati, to samozřejmě se může také stát, bude-li to důležité. Jinak žížaly jsou velmi důležité v našem ekosystému a já bych je nezatracovala. Je to otázka, která může být nastolena, bude-li si to tady ctěná Sněmovna přát. Jestliže někdo z koaličních kolegů chce o tom hovořit, je to možné. Jinak to považuji za neúctu k našim voličům!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Paní poslankyně Balaštíková nyní s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Berkovcová. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Prostřednictvím vás, paní předsedající, bych reagovala na paní kolegyni Zajíčkovou. Víte, paní kolegyně, můžete chtít cokoliv na světě. A ono to vždycky skončí u jedné nepěkné věci, a to jsou peníze. Pan ministr financí to může potvrdit. Můžete si koupit jenom to, na co máte peníze. Zaplatit taky jenom to, na co máte peníze. A jestliže nevyřešíte na začátku ty peníze, tak ty problémy se s vámi zkrátka budou táhnout dál a bude narůstat nespokojenost a bude narůstat obava. A vy budete pořád muset hledat, jak se z toho vymanit.

Řekla jste, že rodičům je to jedno. Ano, některým možná v tomto okamžiku to jedno je. Přestane jim to být jedno, až se někdo rozhodne tu školu zrušit a oni pak budou vozit ty děti do úplně jiné školy, třeba do sousední obce. Tak to zkrátka bude. Možná by bylo čestnější říct, tenhle stát už na to nemá peníze, tak to zrušíme jiným způsobem, vezmeme jim ty peníze a oni to udělají sami za nás. Budou jenom velké školy ve městech, možná i soukromé. Mně se taky spoustu věcí v našem školství nelíbí, ale určitě nechci takhle agresivně reagovat. Takže to, že je to dnes někomu jedno? Já jsem ráda, že je tu spoustu lidí, kterým to jedno, paní kolegyně, není.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Berkovcová s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Knechtová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Tak až doteď celé dopoledne ta debata tady probíhala velmi kultivovaně, korektně. Do chvíle, než přišla paní kolegyně Zajíčková, dala tomu opět korunu. Paní kolegyně Zajíčková, prostřednictvím paní předsedající, jenom tím, že tady na nás budete křičet, nedodáte váhu svým slovům, nepřesvědčíte nás tady, že ta rozhodnutí a ty změny, s kterými přicházíte, jsou správná. To křičením skutečně nedosáhnete.

Přijde mně úsměvné, že když vám dochází argumenty, začnete střílet do předchozí vlády, co my jsme všechno neudělali. Tak já jenom připomenu, že za předchozí vlády jednak vznikla celá Strategie 2030+, na kterou se i vy tak rádi stále odvoláváte, a přidalo se učitelům a výdaje na vzdělávání nevídaně během historie předchozí, jako nikdy předtím, a vznikla reforma financování škol, kdy se upustilo od financování na žáka a přešlo se tedy k těm PHmaxům, tedy maximálnímu počtu odučených hodin, což si ti ředitelé velmi chválili, protože jim to dává možnosti individualizovat výuku, dělit hodiny a tak dále. A co jste udělali? Vy jste nastoupili a destruktivně jste toto, co fungovalo čtyři pět let, neproběhla žádná analýza, tak jste zase sestřihli. Takže jste školám snížili PHmaxy a hledáte, kde byste ještě uspořili dál. A tomu říkáte efektivní reformy. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Knechtová je na řadě s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Zajíčková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych v návaznosti na probíhající debatu položila takový dotaz. Oni rodiče samozřejmě, když můžou někam to dítě zavést, tak to je ještě řešitelná varianta. Ale co budeme dělat v situaci, kdy základní umělecké školy zvednou svůj příspěvek, na kterém se spolupodílejí rodiče, protože třeba z toho příspěvku platí ty nepedagogy, a najednou prostě příspěvek na obor nebude 1 000 korun, ale bude daleko víc? To je přece pro mnohé ty rodiny nedosažitelné. A nemůžete si říct, že v rámci kraje to dítě prostě budete vozit 100 kilometrů nebo i více do úplně jiné krajské zušky. Protože podle mě jako všichni ty ceny zvednou. Takže je potřeba ty finance tam vidět z toho praktického hlediska. A tam už potom jako nejsme schopni říkat krajům, prosím vás, ale mělo by být školné na zušce třeba tolik nebo tolik a my si myslíme... To už je potom opravdu v jejich kompetenci.

A druhá věc, my se na ty nepedagogy pořád tváříme, že to jsou nějaké takové trošku jako podřadné profese. Ale ekonomové na školách nebo účetní, to jsou u nás běžně vysokoškoláci. To znamená, i ti si zaslouží odpovídající výplatu. A když jsme se o to uměli postarat v rámci legislativy a dokážeme říct, že na obcích můžou mít prostě některé profese výjimečný plat, protože jsou ty profese nenaplnitelné, jako jsou právníci, informatici a tak dál, tak přece ve školách je to úplně stejné. Všichni vám řeknou, že dělat účetnictví nebo personálie na škole, že to je úplně něco jiného než třeba ve firmě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně. Nyní paní poslankyně Renáta Zajíčková bude reagovat s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Adámková.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Tak jenom krátce. Mně samozřejmě žádné argumenty nedochází. Já jsem jenom chtěla upozornit a dát do nějakého kontrastu to, s jakou novelou školského zákona přicházíme my a jaké změny proběhly v uplynulých letech, takže na to jsem chtěla pouze upozornit.

Kolegyně Berkovcová, prostřednictvím vám, paní řídící, tady zmiňuje strategii ANO, ale ta strategie právě obsahuje tu odluku nepedagogů od pedagogů. Takže my vlastně naplňujeme Strategii 2030.

A jestli říkáte korektní debatě to, že tady jak kolovrátek neustále jenom popisujete to, jak to nebude fungovat, strašíte, šíříte paniku, přeháníte, tak tomu já teda fakt korektní debata neříkám. Tomu říkám monotónní a vyhrožování a strašení lidí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Paní poslankyně Věra Adámková s faktickou poznámkou vystoupí, poté paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych uvedla na závěr několik takových základních věcí, které jednoznačně zklidní všechno, a to jsou zejména ty terénní dotazy. Já říkám znovu, tady o mě jako osobu vůbec nejde.

Takže znovu. Dotaz, který padl dneska ráno. Proč vláda soustavně porušuje zákon tím, že pedagogové nemají těch 130 procent průměrné mzdy? Prosím, rozptylte to. Buď je mají, nebo nemají. Ten dotaz prostě takovýto padl.

Za další. Samozřejmě ti nepedagogičtí pracovníci jsou velmi důležití. A opět, ti zřizovatelé, zejména menší, mají strach, že prostě ty peníze odpovídající nedostanou. Stačí říct naprosto jednoznačně - dostanou, bude tam tolik a tolik přidáno, není s tím opět žádný problém.

A co se týče té obavy, že budou dostávat peníze jenom na nějakou tu základní sumu hodin, která je, nikoliv na to, co by bylo potřeba. Prosím opět jednoduchou odpověď, tady není vůbec o ničem.

Čili ty dotazy se tady opakují, protože jste nedokázali odpovědět! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Zuzana Ožanová, poté paní poslankyně Knechtová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegyně, ta debata je velmi zajímavá. Taky zastupuji zájmy obce a tady se říká o strategii, kolegyně Zajíčková, vaším prostřednictvím.

Víte co, ale podívejme se na určitou analogii. Připusťme si, že bychom to, co chcete implementovat do těch nepedagogických pracovníků, implementovali někde jinde. Já jsem teď viděla pana ministra zdravotnictví, tak jsem si řekla - vezměme si fakultní nemocnice zřizované státem, tak všechny nelékařské profese ať platí obec! No, to by byla úspora pro ten státní rozpočet. Teď si představte ty uklízečky, dezinfekci těch sálů a všechno, ekonomy vezměme z těch nemocnic, ať je tedy platí obce... No, to je, prosím vás, stejné. Udělejte si podobnou analogii, jak by se vám to líbilo. No, asi nelíbilo, protože to není logické. Takže logické se vám to zdá pro školy, ale zkusme takové zdravotnické zařízení a říct si - nezdravotníky ať platí někdo jiný, ať to neplatí stát. Kolegové, kolegyně, to by byla sranda.

Takže tak to bude. Prosím vás, vy si myslíte, že ty obce mají bezedné rozpočty, aby tohleto zaplatily? Věci, které jsou klasicky, stále je to stejné, věci, které jsou dobré v tom zákoně, vy přebíjíte nějakou, s prominutím, absurditou. Totéž se týká ochrany přírody, totéž se týká školství. Vždycky do toho vsunete něco absurdního, aby byla ta lepší diskuse, abyste něco ukázali.

Takže nepedagogové, takže nezdravotníci. Ještě je zajímavé, naštěstí, já děkuju panu ministrovi zdravotnictví, že s takovou hloupostí nepřišel. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová, poté pan ministr zdravotnictví a poté pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych jenom připomněla klíčovou aktivitu 4.2 Nepedagogický tým školy: "Bude vytvořen minimální standard týmu nepedagogických pracovníků dle druhu a velikosti školy, který definuje nezbytně nutné nepedagogické pozice a rozsah úvazků pro optimální fungování školy, a to jak v oblasti technickoprovozní, tak administrativní, ekonomické či organizační. Financování standardizovaného týmu bude součástí institucionálního financování."

Já se vás ptám, kde to máte? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan ministr Válek s faktickou poznámkou a poté pan poslanec Berki. A já předávám řízení. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuju, paní předsedající. Jsem byl téměř vyvolán, už jsem tady dlouho nebyl, trochu mám absťák.

Ono je to zajímavé s tím zdravotnictvím. Nemocnice tedy neplatí stát, ani ty přímo řízené, kupodivu je platí občané cestou zdravotního pojištění. Ale v tom zdravotním pojištění není ani halíř pro ty ekonomy a ostatní, to prostě v kalkulačních listech není. DRG, které moji předchůdci připravovali, to taky nezohlednilo.

To znamená, de facto je na té nemocnici, kolik zaměstná tady těch nezdravotnických pracovníků, ale nemá je hrazené ze zdravotního pojištění. To je zvláštní, ale prostě je to tak. Nějak ten systém na toto opravdu nemyslel.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny.

Pokračujeme tedy v tomto tisku faktickými poznámkami.

Pan ministr Kupka bude hlasovat s náhradní kartou číslo 2.

V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Berki. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych, vaším prostřednictvím, kolegyni, odpověděl, ale my oba ty modely známe. Už teď část provozu platí zřizovatel z prostředků, které dostává skrze RUD. Můžeme diskutovat o tom, jestli je dostatečný, nebo nikoliv, ale prosím, nevytvářejte dojem, že tento model neznáme. Naopak tento model dělá to, že rozděluje ten provoz a pedagogickou činnost poměrně čistě a jasně a je zřejmé, za co zodpovídá ten zřizovatel a za co zodpovídá stát nebo co si nechává v rukou. A jenom vlastně využíváme model, který existuje.

Zároveň prosím, tady nevytvářejme paniku v tom, že neznáme nějaké sdílení pracovníků mezi zřizovatelem, školou nebo mezi školami. I to je věc, která už v tom terénu prostě existuje, a my jenom máme pocit, že právě toto rozhodování má být blíže tomu místu, ve kterém se děje, tudíž ho má dělat ten zřizovatel a je to prostě podstata té subsidiarity.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli už nemáme nikoho s faktickou poznámkou. Proto se vracíme zpátky do obecné rozpravy a já poprosím paní kolegyni Věru Adámkovou v tuto chvíli... (Ze sálu nápověda, že není přítomná.) Ne, dobře. V tuto chvíli tedy paní kolegyně Renata Oulehlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Všechny vás srdečně zdravím. A protože mám opravdu málo času, tak bych jenom chtěla říct: naše město je zřizovatelem pěti základních škol, sedmi mateřských škol. Příjmy máme cirka 80 milionů. Už teď vynakládáme do školských zařízení 61 milionů na provozní náklady, 35 milionů na rekonstrukce. Naproti tomu za loňský rok nám ubylo minus 11 milionů z daňových příjmů. A co je ještě horší, tak příspěvek na výkon státní správy je minus 1,8 milionu. Takže stát si na obcích objedná nějakou službu a nezaplatí, což si myslím, že je docela, docela skandální.

Ale ráda bych vám teď přečetla dopis. (Hluk v sále.) Mohla bych, prosím, pane místopředsedo, požádat?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já vám rozumím, já poprosím tady hlavně kolegy u stolku zpravodajů, aby přerušili své diskuse, a pokud by chtěli, tak ať je přesunou do předsálí. A jinak poprosím o klid, aby paní poslankyně mohla pokračovat. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já si vám dovolím přečíst dopis, který mi zaslal starosta jednoho menšího města v Krušných horách: "Jako starosta se na vás obracím s naléhavou žádostí, abyste ve třetím čtení neschválili pozměňovací návrh připravené novely školského zákona v její současné podobě, který převádí financování nepedagogických pracovníků. Novela přináší zásadní změny ve financování škol, které považuji za zcela nesystémové a potenciálně ohrožující kvalitu a dostupnost vzdělávání v našem městě i celé České republice. Konkrétně se jedná o převod financování nepedagogických pracovníků pod zřizovatele. Tento krok zásadně zatíží rozpočty obcí bez adekvátní finanční kompenzace od státu. Už teď je vidět, jak to s námi myslíte, když jste zvýšili meziročně RUD na žáka za rok 2024 o pouhých 72 korun, za rok 2020 bylo navýšeno o 2 356 korun..." Můžu ještě poprosit?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, určitě. Já vás poprosím v pravé i v levé části sálu o klid a nechci jmenovat příslušné poslankyně a poslance, kteří hovoří ve svých lavicích. A vy, paní poslankyně, prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dále pan starosta píše: "I vaší zásluhou máme nyní ceny energií vysoké. K tomu jste ještě schválili navýšení platů jak pro pedagogy, tak i pro nepedagogické pracovníky. Tímto považuji navýšení příspěvku na žáka o 72 korun za výsměch." Tady se opravdu k panu starostovi připojuji, protože za mě to výsměch je. "Převod financování podpůrných opatření nepedagogického charakteru pod zřizovatele dosud hrazené státem..." A je mi líto, že pana ministra to vůbec nezajímá, co píše starosta jedné obce. (Obrací se vpravo na ministra Beka, který hovoří s ministrem Stanjurou. Ministr Bek posléze mimo mikrofon: Počtvrté to čtete.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já vás jenom poprosím, abychom nepokřikovali na paní poslankyni, ale v tuto chvíli opravdu poprosím o klid i v ministerských lavicích. Děkuji.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Asi to čteme málo.

Já bych tedy to ukončila vlastními slovy. Pane ministře, děti, to je to nejcennější, co máme. A jejich vzdělávání - tak, jak je vzděláme, tak to je naše budoucnost, protože ty děti jsou naše budoucnost. A vy už jste několikrát něco řekl a něco jiného udělal, tak se nedivte, že tomu moc nevěříme a snažíme se zvrátit zákon tak, jak jste ho připravil. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji paní poslankyni.

Jenom načtu omluvy. Tomio Okamura se omlouvá z pracovních důvodů celý jednací den, pan ministr Blažek z pracovních důvodů taktéž do 11.30 hodin.

S faktickou poznámkou tady máme ještě pana ministra Stanjuru. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak fakta. V rozpočtu v této chvíli na nepedagogické pracovníky, je to stejně jak ostatních kapitolách, rok 2024 plus 5 procent. Jako ve všech ostatních kapitolách, i v této položce je skutečnost roku 2024 včetně rozpočtových opatření, které to navyšovaly v průběhu 2024, plus 5 procent. To je podle mě jednoznačné. To znamená, jako v každé jiné kapitole došlo k navýšení o 5 procent, tak nechápu, kde se berou ty obavy, že to není dofinancováno.

A to číslo 72 korun příspěvku na žáka, to by mě tedy zajímalo, co to je, protože před chvílí vaše kolegyně tady říkala, jak financujeme školství díky PHM a ne podle počtu žáků. Takže můžeme číst dopisy, mně to nevadí, ale abychom na to mohli reagovat, tak potřebujeme vědět, odkud se to číslo vzalo, když nefinancujeme veřejné školství podle počtu žáků, ale podle PHM? Podle mě je to chybné, ale to je jiná debata.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Je 12 hodin a já v tuto chvíli budu muset nechat bohužel už hlasovat o ukončení rozpravy podle toho, jak jsme se domluvili na grémiu. A vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna stanovila, že hlasování o podaných návrzích a návrhu zákona jako celku proběhne dnes, to jest ve středu 28. května 2025 od 12 hodin, měli bychom nyní tedy hlasovat o ukončení rozpravy.

Přivolal jsem kolegyně a kolegy z předsálí. Taktéž vás v tuto chvíli všechny odhlásím podle požadavků a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Až se počet přihlášených ustálí, tak necháme hlasovat tak, jak jsem avizoval, o ukončení rozpravy.

Zahájil jsem hlasování, vážené kolegyně, vážení kolegové. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 117, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 97, proti 77. (Poslankyně Schillerová avizuje kontrolu hlasování.)

 

Ano, my kontrolujeme ještě hlasování. A kontrolujeme hlasování. Ano a vidím paní kolegyni Oulehlovou, která se hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Hlasovala jsem proti, na sjetině mám pro. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. My v tuto chvíli tedy budeme hlasovat o zpochybnění hlasování, jak navrhla paní kolegyně Oulehlová.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti, vážené kolegyně a kolegové?

Hlasování číslo 118, přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 173, proti 2. Tento návrh byl přijat.

 

Proto znovu dávám hlasovat o ukončení rozpravy tady k tomuto bodu.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 119, přihlášeno 177 poslanců, pro 98, proti 79. Tento návrh byl přijat.

 

A já v tuto chvíli končím rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova - pana ministra? Ne. Ani pana zpravodaje. Tudíž přikročíme k hlasování.

 

Máme tady ještě další návrh, a to na opakování druhého čtení. Dne 7. března a 7. května podali návrh paní poslankyně Jana Berkovcová, Lenka Knechtová a Karel Rais právě na opakování druhého čtení. Dnes se k nim přidala paní poslankyně Pošarová, tudíž budeme hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 120, přihlášeno 176 poslanců, pro 79, proti 96. Tento návrh byl zamítnut.

 

V tuto chvíli tedy prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás tedy seznámím s procedurou tak, jak ji navrhl garanční výbor na své 49. schůzi ze dne 19. února letošního roku. Pro vás všechny je k nalezení jako sněmovní tisk 829/4. Procedura je bohužel velmi složitá.

Nejprve tedy budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Berkovcové k legislativně technické úpravě B1 u A.III, což je posunutí účinnosti z 1. ledna 202  na 1. ledna 2027 dále.

Dále budeme hlasovat o legislativně technických úpravách přednesených v rozpravě ve třetím čtení A, B a C podaných podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to samostatně A, samostatně B a samostatně C.

Bude-li schválen pozměňovací návrh paní poslankyně Berkovcové, potom tedy bez B1, účinnost A.III, to bylo původně 1. 1. 2026. Tedy hlasování A - změna účinnosti, to je na toho 1. 1. 2026.

Potom hlasování B nepedagogických pracovníků. To jsou legislativně technické úpravy právě u tématu přesunu nepedagogické práce.

Bude-li schválen pozměňovací návrh paní kolegyně Berkovcové, potom bez B1 účinnost A.III 1. 1. 2026.

A následně budeme hlasovat C, což jsou další legislativně technické úpravy.

Dále budeme hlasovat o technické chybě v proceduře, kde je nyní uvedeno H 5063, což je nesprávně a správně má být H 5863.

Následně budeme hlasovat jednotlivé pozměňovací návrhy schválené garančním výborem a předložené ve druhém čtení, což je sněmovní tisk 829/3 v pořadí:

K 6114, což je návrh pana poslance Cogana, který upravuje, A.III financování nepedagogů a středisek volného času.

Následně  6099, což je návrh pana poslance Michálka, který posouvá nebo odkládá účinnost financování nepedagogických pracovníků. Upravuje tedy A.III.

Následně budeme hlasovat samotný výborový návrh A.III, což je převod financování nepedagogů. Bude-li A.III přijat, jsou nehlasovatelné B 6060, varianta II; B 6063, varianta II; D 6066, varianta II; D 6091, varianta II; D 6095, varianta II; B 6065, novelizační bod 106 v bodě 1.

Nebude-li A.III přijat, jsou nehlasovatelné: B 6060, varianta I; B 6063, varianta I; D 6066, varianta I; D 6091, varianta I; D 6095, varianta I.

Dále D 6095, varianta I, což je návrh pana poslance Berkiho týkající se sociálního pedagoga, pouze bude-li A.III přijat.

Potom D 6095, varianta II, což je opět návrh pana poslance Berkiho týkající se sociálního pedagoga, pouze, nebude-li A.III přijat. Bude-li D (60)95, varianta I nebo varianta II přijata, jsou dále nehlasovatelné: A.I, H 5863, což je pozměňovací návrh pana poslance Balaše; E 5870, pozměňovací návrh paní poslankyně Hanzlíkové; a G 6094, což je pozměňovací návrh paní poslankyně Berkovcové.

Dále A.I, jedná se o výborový pozměňovací návrh týkající se sociálního pedagoga, pouze, nebude-li přijat D 6095, varianta I ani varianta II. Bude-li A.I přijat, jsou dále nehlasovatelné: H 5863, pozměňovací návrh pana poslance Balaše; E 5870, pozměňovací návrh paní poslankyně Hanzlíkové; G 6094, pozměňovací návrh paní poslankyně Berkovcové.

Dále budeme hlasovat H 5863, což je návrh pana poslance Balaše týkající se sociálního pedagoga, pouze, nebude-li přijat D 6095, varianta I ani varianta II, ani A.I. Bude-li H 5863 přijat, jsou dále nehlasovatelné: E 5870, pozměňovací návrh paní kolegyně Hanzlíkové; G 6094, pozměňovací návrh paní kolegyně Berkovcové.

Dále E 5870, což je pozměňovací návrh paní poslankyně Hanzlíkové týkající se sociálního pedagoga, pouze, nebude-li přijat D 6095, varianta I ani varianta II, A.I, ani H 5863. Bude-li E 5870 přijat, je nehlasovatelný G 6094.

Dále budeme hlasovat G 6094, což je návrh paní poslankyně Berkovcové týkající se školního metodika prevence, pouze, nebudou-li přijaty D 6095, varianta I ani varianta II, A.I, H 5863, ani E 5870.

Dále budeme hlasovat B 6092, bod číslo 1, což je můj pozměňovací návrh, který upravuje A.II, jedná se o drobné úpravy v záměru slučování škol.

Dále budeme hlasovat A.II, což je výborový pozměňovací návrh týkající se slučování škol.

Dále budeme hlasovat B 6092, body 2 až 12, z mého pozměňovacího návrhu, který upravuje A.IV, což jsou drobnosti týkající se konkurzu na ředitele a zrušení pravomocí České školní inspekce odvolávat ředitele.

Dále budeme hlasovat návrh A.IV, který je výborový a týká se úprav v konkurzech na ředitele škol.

Dále A.V, to je výborový pozměňovací návrh, který upravuje přijímací zkoušky na střední školy.

Dále B 6060, varianta I, což je můj pozměňovací návrh, který zavádí duální vzdělávání, a bude se hlasovat pouze, bude-li A.III přijat.

B 6060, varianta II, což je opět můj pozměňovací návrh upravující duální vzdělávání, bude hlasován pouze, nebude-li A.III přijat.

Dále budeme hlasovat B 6061, což je můj pozměňovací návrh, který upravuje maturitní zkoušky.

Dále B 6062, což je opět můj pozměňovací návrh, který zavádí kombinovanou výuku.

Dále B 6063, varianta I, můj pozměňovací návrh, který upravuje normativ financování školských poradenských zařízení, pouze, bude-li A.III přijat.

Dále B 6063, varianta II, což je opět můj pozměňovací návrh upravující financování školských poradenských zařízení, pouze, nebude-li A.III přijat.

Dále B 6065 bez novelizačního bodu 106 v bodu 1, což je můj pozměňovací návrh o změkčení lhůty pro přijímání žádostí soukromých a církevních škol o finance.

Dále B 6065 jako celek, což je tedy opět můj pozměňovací návrh o prominutí lhůty pro církevní a soukromé školy, pouze, nebude-li A.III přijat.

Dále D 6066 varianta I, což je pozměňovací návrh pana poslance Berkiho o krátkých programech vyšších odborných škol, pouze, bude-li A III přijat.

Dále D 6066 varianta II, pozměňovací návrh pana poslance Berkiho o programech VOŠ, pouze, nebude-li A III přijat.

Dále B 6064 bez novelizačního bodu 50 v bodě 8, což je můj pozměňovací návrh týkající se zrušení povinnosti převodu slovního hodnocení, statistického sledování údajů o vzdělávání anebo změnách v nostrifikacích, pouze, bude-li tedy přijat D 6066 ve variantě I nebo variantě II.

Dále B 6064 jako celek, což je opět stejný můj pozměňovací návrh týkající se zrušení povinnosti statistického sledování a tak dále, pouze, nebude-li přijat D 6066 ve variantě I, ani ve variantě II.

Dále, za dvaadvacáté, pozměňovací návrh D 6067, což je pozměňovací návrh pana poslance Berkiho týkající se organizačních jednotek školské právnické osoby.

Dále D 6073, což je návrh pana poslance Berkiho upravující legislativu v oblasti školských rad.

D 6074, návrh pana poslance Berkiho týkající se jazykové úrovně učitelů.

Dále I 6097, návrh pana ministra Výborného, který umožňuje zřizování škol i dalšími ministerstvy.

Dále D 6091, varianta I, což je pozměňovací návrh poslance Berkiho, který vrací opatření dalšího učitele, pouze, bude-li A.III přijat.

A D 6091, varianta II, což je stejný pozměňovací návrh pana poslance Berkiho, který vrací dalšího učitele, pouze, nebude-li A.III přijat. Bude-li přijat D 6091 varianta I nebo varianta II, je nehlasovatelný G 5960.

Dále G 5960, což je návrh paní poslankyně Berkovcové, který také vrací dalšího učitele, pouze, nebude-li přijat D 6091, varianta I, ani varianta II.

Dále F 6078, což je pozměňovací návrh pana poslance Brože, který se týká změn v praxích učitelů.

Dále J 6068, návrh pana poslance Gazdíka, který zavádí ONIV z ad hoc normativů pro nepředvídatelné situace.

A konečně návrh zákona jako celek.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane zpravodaji, za tuto velmi výstižnou a zajímavou hlasovací proceduru.

 

V tuto chvíli bychom tedy měli přikročit k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, ale nejdříve budeme hlasovat o proceduře jako celku, to znamená tak, jak jsme slyšeli proceduru, tak budeme o ní hlasovat.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 121, přihlášeno 179 poslanců, pro 98, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Vzhledem k tomu, že už jsme hlasovali o návrhu o opakování druhého čtení, tak bychom nyní měli hlasovat o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Berkovcové k legislativně technické úpravě B1 u A.III, což je posunutí účinnosti z 1. ledna 2026 na 1. ledna 2027.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 122, přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 90. Tento návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Ano. Nyní budeme hlasovat o legislativně technických úpravách přednesených v rozpravě ve třetím čtení - A, B, C, jak jsem říkal. A budeme hlasovat jednotlivě - A, pak B, a pak C. Vzhledem k tomu, že nebyl schválen pozměňovací návrh paní kolegyně Berkovcové, budeme hlasovat i B1. Čili nyní bychom hlasovali písmeno A, legislativně technické úpravy, změna účinnosti na 1. ledna 2026.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

V hlasování číslo 123 přihlášeno 179 poslanců, pro 94, proti 0. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní bychom měli hlasovat legislativně technické úpravy B, což se týká legislativně technických úprav u tématu přesunu nepedagogické práce.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

V hlasování 124 přihlášeno 179 poslanců, pro 94, proti 0. Tento návrh byl přijat.

 

Já jsem zaznamenal požadavek na odhlášení, tím pádem vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili vašimi identifikačními kartami, abychom pokračovali v hlasování.

Prosím, pane zpravodaji, můžete nás provést dalším hlasováním?

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Ano, nyní budeme hlasovat C, další legislativně technické úpravy v pozměňovacích návrzích.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

V hlasování 125 přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 96, proti 1. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Teď budeme hlasovat o technické chybě v proceduře, kde je nyní uvedeno H 5063 a správně má být H 5863.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil Jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

V hlasování s pořadovým číslem 126 přihlášeno 179 poslanců, pro 98, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích schválených garančním výborem a předložených ve druhém čtení, tedy sněmovní tisk 829/3. Jako první budeme hlasovat pozměňovací návrh K 6114 pana poslance Cogana, který upravuje A.III a týká se financování nepedagogické práce a středisek volného času.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru, pane zpravodaji? (Zpravodaj: Stanovisko výboru je doporučující.) Ministerstva? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro. Proti?

V hlasování číslo 127 přihlášeno 177 poslanců, pro 94, proti 65. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Ano, nyní budeme hlasovat návrh C 6099 pana poslance Michálka o odkladu financování nepedagogů, který rovněž upravuje A.III.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Bez stanoviska.) Stanovisko ministerstva? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

V hlasování číslo 128 přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 85, proti 91. Tento návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Ano, nyní budeme hlasovat A.III, což je výborový pozměňovací návrh, který se týká přesunu financování nepedagogů.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.) Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 129, přihlášeno 173 poslanců, pro 85, proti 82. Tento návrh byl zamítnut.

 

Můžeme pokračovat, prosím. Kontrola hlasování. Ano, ještě chvilinku, ještě se tiskne pravděpodobně hlasování.

Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Na sjetině mám pro, ale hlasovala jsem proti, ale nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, děkujeme, to je pro záznam.

A v tuto chvíli ještě čekáme na pana předsedu poslaneckého klubu ODS, až nám oznámí - vážený pane předsedo, jak to vypadá? My máme technický problém s tiskárnou pravděpodobně. Tak sjetinu už máme. Já poprosím pana předsedu, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, omlouvám se ctěné Sněmovně. Na sjetině mám ne, moje vůle byla ano. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Takže v tuto chvíli budeme hlasovat o zpochybnění hlasování.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

V hlasování číslo 130 přihlášeno 178 poslanců, pro 175, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Tudíž budeme opakovat hlasování. Poprosím pana zpravodaje, aby nám zopakoval, o čem v tuto chvíli budeme hlasovat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Ano, budeme opakovat hlasování o A.III, což je výborový pozměňovací návrh o převodu financování nepedagogů.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Doporučující.) Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 131, přihlášeno 177 poslanců a poslankyň, pro 91, proti 82. Tento návrh byl přijat. Můžeme pokračovat, prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Vzhledem k tomu, že tedy A.III byl přijat, stávají se nehlasovatelnými B 6060, B 6063, B 6066, B 6091, D 6095, všechny ve variantě II, a dále B 6065, novelizační bod 106, v bodě 1.

Takže nyní bychom, pane předsedající, hlasovali D 6095 ve variantě I, což je návrh pana poslance Berkiho. Týká se zavedení sociálního pedagoga.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor je bez stanoviska.) Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti, vážení kolegové?

V hlasování číslo 132 přihlášeno 179 poslanců, pro 176, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Vzhledem k tomu, že byl 6095 přijat ve variantě I, tedy ten sociální pedagog, návrh pana poslance Berkiho, stávají se nehlasovatelnými A.I H 5863, což je návrh pana poslance Balaše, E 5870, návrh paní poslankyně Hanzlíkové, a G 6094 paní poslankyně Berkovcové. (Předsedající: Budeme nyní hlasovat tedy A.I, předpokládám.) A.I nebudeme hlasovat, protože nebyl přijat (Předsedající: Takže pokračujeme dál.), protože byl přijat 6095, ano. A je-li tedy A.I přijat, jsou nehlasovatelné...

Ne, pardon, pardon. Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh 6092, bod 1, což je můj pozměňovací návrh, který upravuje A.II, jedná se o drobné úpravy v záměru slučování škol.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem... Ne, ještě stanovisko výboru? (Zpravodaj: Doporučující stanovisko výboru.) A pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 133, přihlášeno 179 poslanců, pro 96, proti 65. Tento pozměňovací návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh A.II, což je výborový pozměňovací návrh týkající se slučování škol.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. (Zpravodaj: Stanovisko výboru je doporučující.) (Zmatečné hlasování číslo 134.)

 

Pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 135, přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 95, proti 80. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh B 6092, body 2 až 12, což je můj pozměňovací návrh, který upravuje A IV. Týká se konkurzu na ředitele škol a zrušení pravomoci České školní inspekce odvolávat ředitele škol.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.) Pana ministra, prosím? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 136, přihlášeno 179 poslanců, pro 157, proti 1. Tento návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Ano. Nyní budeme hlasovat A.IV, což je výborový pozměňovací návrh týkající se konkurzu na ředitele škol. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan ministr? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 137, přihlášeno 179 poslanců, pro 114, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh A.V, což je výborový pozměňovací návrh týkající se úprav u přijímacích zkoušek.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.) Stanovisko ministerstva? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 138, přihlášeno 179 poslanců, pro 177, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh B 6060 ve variantě I, což je můj pozměňovací návrh, který zavádí duální vzdělávání. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan ministr? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 139, přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 96, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Budeme hlasovat B 6061, což je můj pozměňovací návrh, který upravuje maturitní zkoušky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.) Stanovisko ministerstva? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. A ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 140, přihlášeno 179 poslanců, pro 97, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh B 6062, což je můj pozměňovací návrh, který zavádím, umožňuje kombinovanou výuku na středních školách. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A pan ministr? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. A ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 141, přihlášeno 179 poslanců, pro 96, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní bychom měli hlasovat B 6063, varianta I, což je opět můj pozměňovací návrh, který stanuje normativy financování školských poradenských zařízení. Stanovisko výboru doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ministerstva? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování s pořadovým číslem 142, přihlášeno 178 poslanců, pro 95, proti 64. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh B 6065 bez novelizačního bodu 106 v bodě 1. Je to můj pozměňovací návrh, který se týká změkčení lhůty pro přijímání žádostí soukromých a církevních škol o finance. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ministerstva? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. A ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 143, přihlášeno 178 poslanců, pro 95, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh D 6066, varianta I, což je pozměňovací návrh pana poslance Berkiho, který zavádí krátké programy na vyšších odborných školách. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A pan ministr? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 144, přihlášeno 178 poslanců, pro 177. Tento návrh byl přijat, proti nebyl nikdo. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Tak nyní vzhledem k tomu, že jsme přijali D 6066, tak budeme hlasovat pozměňovací návrh B 6064 bez novelizačního bodu 50 v bodě 8, což je můj pozměňovací návrh, který upravuje nebo zrušuje povinnost převodu slovního hodnocení, zavádí statistické sledování údajů o vzdělávání, anebo zavádí změny v nostrifikacích. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. A ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 145, přihlášeno 179 poslanců, pro 97, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh D 6067 pana poslance Berkiho, který se týká organizační jednotky školské právnické osoby. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan ministr? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. A ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 146, přihlášeno 179 poslanců, pro 113, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh D 6073, což je návrh poslance Jana Berkiho, který upravuje okolnosti voleb do školských rad.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.) Ministerstva? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 147, přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 111, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Dále pokračuje návrh D 6074 pana poslance Berkiho, který upravuje nebo týká se jazykové úrovně učitelů. Výbor je bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ministerstvo? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 148, přihlášeno 179 poslanců, pro 91, proti 16. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Následuje pozměňovací návrh I 6097 pana ministra Výborného, který umožňuje zřizování škol i dalšími ministerstvy. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan ministr? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 149, přihlášeno 179 poslanců, pro 111, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh D 6091 ve variantě I, což je pozměňovací návrh poslance Berkiho, který ponechává nebo vrací opatření další učitel do školské legislativy.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.) Ano. Pan ministr? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti, vážení kolegové?

Hlasování číslo 150, přihlášeno 179 poslanců, pro 162, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Vzhledem k tomu, že jsme přijali D 6091, tak návrh paní kolegyně Berkovcové se stává nehlasovatelným. A měli bychom nyní hlasovat pozměňovací návrh F 6078, což je pozměňovací návrh pana poslance Brože, který upravuje praxe učitelů. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan ministr? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 151, přihlášeno 179 poslanců, pro 178, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Následuje pozměňovací návrh J 6068, což je pozměňovací návrh pana poslance Gazdíka, který zavádí výpočet ONIVů z ad hoc normativů pro nepředvídatelné situace. Výbor je bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ministerstvo? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 152, přihlášeno 179 poslanců, pro 96, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Pokud se nepletu, pane místopředsedo, vypořádali jsme se se všemi pozměňovacími návrhy a můžeme přikročit k hlasování o zákonu jako celku.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, je tomu tak. O všech návrzích bylo hlasováno, proto přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, s kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, takzvaný školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 829, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 153, přihlášeno 178 poslanců, pro 96, proti 80. Tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu zpravodaji...

S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová, poté pan předseda Fiala. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Po patnácté, po patnácté jste vy, demokrati, dali pevné hlasování. Vaše demokratické postupy a principy se zapíší do historie novodobého parlamentarismu. Můžete si poblahopřát.

A teď k tomu financování. Je tady ještě pan ministr Stanjura? Není, bohužel mám smůlu. Tak jak je to s těmi penězi? Opět jsme slyšeli, že tam jsou peníze. Tak já odkazuji na veřejné zdroje, pane ministře. (Ukazuje list papíru.) Ve veřejných zdrojích je to server, který určitě není spřátelený hnutí ANO, myslím, že Novinky, ano, Novinky.cz. Tak tady vaši mluvčí vysvětlují, že 4 miliardy vezmete z vépéesky. Já se ptám, z čeho? Tam máte povodně, máte tam příspěvky na stavební spoření a máte tam odvody EU. Tak z čeho to vezmete? Kde vezmete ty 4 miliardy? No, a když je tady pan ministr školství Bek, tak ať sem jde, ať to slyší novináři, ať to slyší občané, učitelé, kuchařky, ředitelé, zřizovatelé, ať nám řekne, kde a na úkor koho a čeho vezme těch 6 miliard. (Otáčí se směrem k ministrovi.) Tak se toho nebojte a pojďte pěkně k mikrofonu. Děkuju. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli s přednostním právem pan předseda Fiala, prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Ano, děkuji za slovo. Musím říct, že když tato vláda nastupovala, tak říkala, že bude šetřit. Tak já vám teď řeknu názorně, jak to šetření probíhá, to není první případ. V tomto případě probíhá tak, že těch 20 miliard na kuchařky, školníky a další hodí na krk obcím a městům. Tak to je první způsob šetření. Další způsob šetření jsme viděli například u těžkých profesí, to zase vláda hodila na krk podnikatelům, kteří budou, a těm lidem, kteří se budou připojišťovat sami. Takže za vládu šetří buď obce, města, podnikatelé, lidi, ale vláda nic. Tak takhle jsme si to šetření tedy nepředstavovali. Já si myslím, že to je dost zvláštní způsob a je načase, abyste z té vlády už odešli. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. S přednostním právem se dále hlásí pan předseda Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že tady není ministr práce a sociálních věcí, který je řádně omluven, tak navrhuju, abychom nedělali tenhle ten poslední bod, který zůstává na schůzi, abychom přerušili tuto schůzi do buď vyčerpaní bodu, pokud by se vyčerpal na řádné schůzi, nebo do dohody grémia, a pokračovali jsme v řádné schůzi, kterou jsme včera přerušili. Poprosím o hlasování nebo poprosím o odhlášení předtím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Takže vás všechny odhlašuji v tuto chvíli, prosím, abyste se znovu přihlásili.

 

Budeme hlasovat o přerušení schůze do doby, než se sejde grémium, nebo než se nějak politicky dohodneme. Počet přihlášených se ustálil.

Já jsem zahájil hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 154, přihlášeno 165 poslanců, pro 86, proti 75. Tento návrh byl přijat.

 

Ale ještě se s přednostním právem hlásí pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já budu, vážené kolegyně, kolegové, pokračovat s výčtem způsobů šetření této vlády. Máme probírat zákon, který se věnuje sociálním věcem. V tom zákoně je velmi důležitá věc, kde se zvyšují příspěvky pro zdravotně postižené osoby a ten další způsob šetření prostě spočívá v tom, že ho nebudeme dělat, protože pan ministr nepřišel, takže se to nemůže schválit, zdravotně postižení nebudou mít peníze, na které už dlouhodobě čekají. Takže to jsme další a po každém dalším zákonu vám budu tady znovu říkat, jaké jsou další způsoby šetření této vlády. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Nicméně v tuto chvíli přerušuji 134. schůzi Poslanecké sněmovny.

jenom připomínám, že za pět minut budeme pokračovat v přerušené 139. schůzi Poslanecké sněmovny.

(Schůze přerušena ve 12.50 hodin.)

Aktualizováno 6. 6. 2025 v 15:36.