(pokračuje Aleš Juchelka)

180.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony /sněmovní tisk 798/ - třetí čtení

Místo u stolku zpravodajů již zaujal za navrhovatele pan místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a taktéž prosím, aby své místo zaujala paní zpravodajka tohoto tisku a garančního výboru - výboru pro zdravotnictví - paní poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 798/2, který byl doručen dne 16. dubna 2025. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 798/3.

Já se nyní táži pana navrhovatele, zdali má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Má. Vážený pane ministře, prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokusit se být stručný, nicméně dovolte, abych vás požádal o podporu návrhu zákona, kterým se mění zákon o zdravotních službách a některé související zákony. Tato novela o zdravotních službách se zejména zaměřuje na zajištění efektivnější organizace pohotovostních služeb, posílení práv pacientů, zavedení center komplexní péče o děti a ukotvení duchovní péče a dobrovolnictví ve zdravotnictví, tedy body, které jsou velmi pozitivní. (Odmlka pro hluk v sále.)

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já vám rozumím.

Poprosím, vážené kolegyně, vážení kolegové, aby byl klid na plénu Poslanecké sněmovny, jak v levé části, tak v pravé části tady tohoto sálu.

Vy můžete, prosím, pane ministře, pokračovat.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já bych se chtěl vyjádřit k dvěma pozměňovacím návrhům a to považuji za důležité. K této komplexní novele o zdravotní službách byla načtena celá řada pozměňovacích návrhů a pouze u tří z nich zaujímá Ministerstvo zdravotnictví nesouhlasné stanovisko. Jedná se o návrh poslance Hellera, pana poslance Brázdila a pana poslance Kuchaře.

V případě pozměňovacího návrhu pana poslance Kuchaře bych vás - který zavádí regulaci při zřizování lékáren - bych vás rád seznámil stručně se stanoviskem ÚOHSu, které považuji za důležité a měli byste ho znát. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomuto pozměňovacímu návrhu napsal zásadní nesouhlas, a to tak, že s návrhem na omezení vzniku nových lékáren podle počtu obyvatel a vzdálenosti nesouhlasí, považuje to za nepřiměřený zásah do hospodářské soutěže, který není podložen daty, může zhoršit dostupnost péče a je v rozporu s evropským právem. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže doporučuje návrh nepřijímat a hledat méně restriktivní řešení. Pokud by bylo potřeba, mohu přednést a seznámit vás s detailnější argumentací.

Po diskusi se sněmovní legislativou načtu také legislativně technickou úpravu týkající se sladění předloženého návrhu se sněmovním tiskem číslo 833, a to z důvodu duplicity změn týchž ustanovení, a úpravu účinnosti. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vladimír Zlínský. Vážený pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já se přiznám, že budu dělat dneska takového trochu předskokana svému kolegovi, panu poslanci Sílovi. Já jsem si vybral z tohoto návrhu zákona pouze jeden paragraf, který z mého pohledu považuji za nesmírně důležitý.

Jsem rád, že tady je pan ministr, protože určitě ty připomínky, které vznesu, tak dovysvětlí, určitě dovysvětlí ty nejasnosti nebo něco, co jsem možná dobře nepochopil z toho zákona, protože... Předem avizuji, že dikce toho zákona i ty pojmy, které se tam používají, jsou poměrně složité. Přiznám se, že je to poměrně složité i pro mě jako pro zdravotníka, to rozklíčovat, protože se to týká hodně oboru molekulární biologie a nových pojmů, které se objevují, protože molekulární biologie se rozvíjí velmi prudkým způsobem, takže je to pravděpodobně reakce na ten masivní rozvoj.

Tak já první - protože asi neznáte úplně přesně dikci toho zákona - tak vám si to dovolím přečíst. "Národní registr hrazených zdravotních služeb obsahuje údaje o obsahu, datu a čase poskytnutí zdravotní služby, o fyzické nebo právnické osobě, která zdravotní službu poskytla, pojištěnci, kterému byla zdravotní služba poskytnuta, o provedených úhradách zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění." To je celkem logické, s tím nemám žádný problém. Bod 2 je: "Do Národního registru hrazených zdravotních služeb předává údaje podle odst. 1 zdravotní pojišťovna, která zdravotní službu uhradila." To je taky asi celkem logické.

Ale bod 4: "Do Národního registru hrazených zdravotních služeb rovněž předává údaje poskytovatel, který provedl vyžádaná laboratorní vyšetření a tuto zdravotní službu vykázal zdravotní pojišťovně, a to za A výsledky odborných laboratorních hematologických, biochemických, mikrobiologických, molekulárněbiologických, molekulárněpatologických, multiomických, imunologických, histopatologických a cytologických vyšetření..." Původně v zákonu byla uvedena pouze hematologická vyšetření, biochemická a mikrobiologická, tak vidíte, že se nám to hodně nabobtnalo, počet těch vyšetření, která se vlastně mají nějakým způsobem shromažďovat. Pak tam máme ještě bod B, ten je ještě zajímavější: "údaje o provedených odborných laboratorních genetických, cytogenetických a multiomických vyšetřeních zahrnujících data zárodečného genomu, jde-li o genetická prediktivní, presymptomatická, prenatální a preimplantační vyšetření, poskytovatel předává pouze údaj o typu provedeného vyšetření."

Já jsem vám to naschvál přečetl, protože já se přiznám, že i pro mě je to - jako pro lékaře a člověka, který se tím celkem zabývá - těžko pochopitelné, a hlavně mě tam překvapil ten pojem multiomický. Přiznám se, že jsem měl problémy to najít vůbec i na Googlu, tak jsem si výjimečně vyžádal pomoc umělé inteligence - a doufám, že mně tedy poskytla správné údaje, vypadá to důvěryhodně - a ta mně odpověděla, že "omika" z řeckého celek nebo soubor je přípona označující rozsáhlé datové sady z různých oblastí molekulární biologie, takže ten multiomický přístup je jakýsi holistický, celkový přístup, který zkoumá mnoho úrovní té molekulární biologie. Je to komplexní, moderní strategie, která, jak jsem říkal, se rozvíjí v poslední době, tak abyste byli orientováni o tom, o čem budete hlasovat.

Já se ještě vrátím k té multiomice, abyste věděli - aspoň ti, kteří máte nějaké vzdělání a budete těm pojmům rozumět, já jsem myslel vzdělání přírodovědné spíš na té vysokoškolské úrovni - abyste tomu rozuměli, o co se jedná.

Tak, jedná se o genomiku, to znamená, to je studium DNA; jedná se... - jsou to tedy jazykolamy - transkriptomika, studium RNA; proteomika, studium proteinů; metabolomika, studium metabolitů; epigenomika, studium epigenetických změn, a mikrobiomika, studium mikrobiomů. Tak vidíte, že je to poměrně složité.

Já se jenom pokusím tady vás upozornit na jednu věc. Je to epigenom (epigenomika?), studium epigenomu, to je v podstatě novinka, která se objevuje posledních několik let, že... Jedná se o to, že určitý vliv zevního prostředí může změnit značkování genů, které jsou buď zapnuty, nebo vypnuty určitými chemickými procesy, a to vlastně umožňuje to, že se přizpůsobujeme zevnímu prostředí.

Mikrobiomika znamená - a to je taky v podstatě obor posledních několika let - že jsme dříve nevěděli, že bakterie, které máme na sobě, a hlavně ve střevech zásadním způsobem ovlivňují naše zdraví, naši imunitu, a naše myšlení dokonce.

No a co znamená ten multiomický přístup? Znamená to jakýsi celkový, holistický přístup k uchopení všech těch úrovní. K čemu to je? Proč se to vyvíjí? Je to z toho důvodu, že na základě toho bude vlastně postavena personalizovaná medicína, kdy se vyrobí nebo vytvoří molekulární profil každého jednotlivce, který to bude vyžadovat, a bude to velmi významné hlavně při výzkumu léčby rakoviny, neurodegenerativních onemocnění a autoimunitních onemocnění, což jsou v podstatě metly současné doby, zatěžují velkým způsobem náš zdravotní systém a je velký nárůst těchto onemocnění v poslední době.

Teďka je zajímavé, komu je přístupný ten Národní registr hrazených zdravotních služeb, protože podle toho zákona je to zdravotní pojišťovně, která tam vlastně ty údaje dala, a pak - samozřejmě z toho vyplývá, že ta zdravotní pojišťovna by se ráda podívala na výsledky těch vyšetření, tak já se ptám, jestli tedy je to třeba, aby se pojišťovna dívala na výsledky našich vyšetření laboratorních, zvlášť když se týkají tak citlivých věcí jako naší genetiky - a pak "oprávněným zaměstnancům ministerstva za účelem výkonu státní správy v oblasti veřejného zdravotního pojištění". Tak se taky ptám, proč zaměstnanci ministerstva by se měli dívat na naše personalizované zdravotní údaje, protože "údaje se budou anonymizovat až padesát let po úmrtí osoby", takže ty údaje, které tam budou pravděpodobně v nějakém centrálním registru, tak budou personalizované. To se trošku bojím, protože pak... Jsem tady vyjmenoval, že to bude mít mnohé pozitivní následky - to, že ty údaje budeme shromažďovat nebo vyhodnocovat - ale bohužel tady ten zákon a vůbec celá ta snaha může mít dvě tváře jak bůh Janus. To znamená, že může se to projevit i negativním způsobem.

Rozšíření sběru dat o našem lidském organismu, kdy genetická, epigenetická, genomická, proteomická data jsou mimořádně citlivá, protože identifikují naši samotnou podstatu, hlavně biologickou a informační. Z těchto dat lze vyčíst mnoho informací, které budou prospěšné v péči o naše zdraví - já už jsem o tom tady hovořil - hlavně prostřednictvím personalizované medicíny, ale lze jich také zneužít k ovlivňování našeho zdraví a tělesné a myšlenkové podstaty zatím netušeným způsobem a směrem, který může být prospěšný určitým politickým, vojenským nebo ekonomickým aktérům.

V odborné literatuře lze nalézt práce o přípravě takzvaných genetically targeted weapons, to znamená geneticky zaměřených zbraních, což jsou molekulární nebo biologické agens, které na základě znalostí genomu pro určitou specifickou populaci nebo rasu mohou vyvolávat požadovanou reakci, nejčastěji pochopitelně negativním způsobem ovlivňujícím jedince v populaci. Nakonec vidíme, jakým dříve zcela netušeným způsobem lze využívat naše data získaná interakcí se sociálními sítěmi k modifikaci lidského chování a myšlení digitálními platformami a jaké to páchá škody na psychickém zdraví nejenom naší mladé generace. Genom člověka je sice přečten písmeno po písmenu, ale je to podobné, jako kdybychom slabikovali knihu a rozuměli jenom některým slovům, protože v celé komplexitě nerozumíme tomu, jakým způsobem lidský genom funguje při souhře mnoha desítek a stovek genů, které jsou odpovědné za naše projevy. Proto lze očekávat, že z našeho genomu půjde časem extrahovat mnohé informace, které se týkají naší samé podstaty - včetně našeho způsobu chování a uvažování - i cest, jakým způsobem ji ovlivňovat.

Proto bychom měli být velmi opatrní v tom, aby tato data - genetická, epigenetická - byla bez našeho svolení sbírána, shromažďována spolu s našimi personálními daty a dlouhodobě uchovávána, aby se na ně mohli podívat zástupci zdravotních pojišťoven a ministerstev. Pokud bude pokračovat tato salámová metoda či systém vařené žáby, tak stačí do zákona doplnit, že přístup k datům mají orgány Evropské unie, inovátoři a výzkumníci, což jsou zástupci biotechnologických a farmakologických koncernů, či digitální platformy, regulátoři, pochopitelně bez omezení armáda, bezpečnostní složky a tajné služby. Tu musím zmínit přijaté nařízení Evropské unie o evropském prostoru pro zdravotní data, které si nárokuje v sekundárním sdílení dat, využití všech registrů podílejících se členských států, takže by do toho spadal i tento registr. V tomto případě se mohou naše personalizované údaje bez našeho souhlasu dostat do tohoto prostoru.

K tomu tedy směřujeme? Já se ptám pana ministra, jestli to tak je. Já doufám, že to tak není. Prosím, mě napadlo, jestli to tak je, a budu strašně rád, pokud pan ministr řekne, že se mýlím.

S tím zásadně nesouhlasím a i přes jasné přínosy vzhledem ke zkvalitnění léčby a rozvoje nových léčebných a diagnostických metod nemohu vzhledem k dikci zákona s tímto jeho návrhem souhlasit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. (Ministr Válek se hlásí o slovo.) Ano, já vidím pana ministra, ale ještě předtím máme faktickou poznámku, do které se přihlásil pan kolega Jiří Mašek - ty mají přednost - tak já s faktickou poznámkou poprosím pana poslance. Jeho dvě minuty začínají právě teď, prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Pan kolega Zlínský velice podrobně nám to tady vysvětlil.

Já si myslím, že... Můj názor: data sbírat, určitě ano. Jde o to, jak se o ně postarat a jaký k nim bude přístup. Jestli ta data budou anonymizovaná, neměl by to být problém. Pokud by byla personifikovaná, tak jedině se souhlasem toho konkrétního pacienta. (K řečnickému pultíku jde ministr Válek.)

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ne, pan kolega Brázdil ještě, pokud jste skončil se svou faktickou poznámkou (Hovoří k poslanci Maškovi.), který se přihlásil taktéž. Prosím, vaše dvě minuty, pane kolego.

Poslanec Milan Brázdil: Já jsem... Děkuji za slovo.

Pane kolego, prostřednictvím předsedajícího, já jsem vás poslouchal. Vaše věci jsou dost podstatné a nikdo to neposlouchá, ale taky jsem vám chtěl říct, že si myslím, že na tomto světě už pomalu není ani místo, kde by o vás někdo něco nevedl. Vlastně dneska se schovat na světě, že nechcete se účastnit tady toho globálního vědění o všem a o vašem zdraví, že je snad... Možná někde pod ledem, tam žít nemůžeme, možná někde na pólu, ale čím dál míň, takže jednoho dne budeme asi pravděpodobně všichni vědět o všem, vlastně člověk už nebude člověkem, ale bude to jakési shromaždiště množství dat. Nemám z toho takovou radost, stejně jako vy. Přiznám se vám, děsí mě to.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Pan ministr v tuto chvíli. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak aby měli pánové klidné spaní přes víkend... Já za ten příspěvek a ty komentáře děkuji, nicméně v tomto zákoně to není.

Ten bod, který jste rozebíral, prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče Zlínský, byl schválen již v novele zákona o elektronizaci - ten už jsme schválili, ten už je pryč, ten už tady není - dne 23. 4., to je zhruba před měsícem.

Já teď aktuálně navrhuji legislativní změnu v tomto zákoně - chápu teď správně, že ji podpoříte - aby se tento bod vyjmul z té novely. Je to písmeno 730, 798 (?), takže my jsme to, o čem jste mluvil, schválili v zákoně o elektronizaci, nicméně legislativně technickou změnou navrhuji vyjmutí tohoto bodu.

Tak já doufám, že jsem všechny uklidnil a budeme mít všichni přes víkend hezké spaní. Přeju krásný víkend.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já děkuji, pane ministře. V tuto chvíli jsem nezaznamenal už žádné omluvy, nicméně v tuto chvíli je tady přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Síla. Na faktickou? Dobře, tak faktickou poznámku, prosím, máte dvě minuty.

Poslanec Jan Síla: Já bych chtěl pana ministra upozornit, že je (Důrazně.) v tomto zákonu, v této novele a je to § 77a, Národní registr hrazených zdravotních služeb, odst. číslo 4: "Do Národního registru hrazených zdravotních služeb rovněž předává údaje poskytovatel, který provedl vyžádaná laboratorní vyšetření a tuto zdravotní službu vykázal zdravotní pojišťovně, a to za A" - to je ta novela - "výsledky odborných laboratorních, hematologických, biochemických, mikrobiologických, molekulárněbiologických, molekulárněpatologických, multiomických, imunologických, histopatologických a cytologických vyšetření a za B údaje o provedených odborných, laboratorních, genetických, cytogenetických a multiomických vyšetřeních zahrnujících data zárodečného genomu. Jde-li o genetická, prediktivní, presymptomatická, prenatální a preimplantační vyšetření, poskytovatel předá pouze údaj o typu provedeného vyšetření, jinak musí genom odeslat." Čili to je všecko. Já bych chtěl slyšet, co mně na to řekne pan ministr teďka.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak, ale dneska už bohužel nic neprozradí, poněvadž je 14 hodin.

V tuto chvíli musím přerušit tady tento bod - vy poté budete pokračovat v obecné rozpravě - a také přerušuji 139. schůzi Poslanecké sněmovny, a to do úterý 3. června 2025, a to do 14 hodin.

Přeji vám příjemný zbytek dne a hezký víkend.

(Jednání skončilo v 14.01 hodin.)

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 6. 2025 v 15:21.