Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Karel Havlíček)

180.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony /sněmovní tisk 798/ - třetí čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v pátek 30. 5. 2025 na této schůzi v rozpravě.

Prosím tedy - a už vidím, že u stolku zaujali za navrhovatele místa pan místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a místo zpravodajky garančního výboru paní Němečkové Crkvenjaš zde vidím kolegu (Poslance Fifku.).

Připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 798/2, ten vám byl doručen 16. 4. tohoto roku a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 798/3.

Budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě a do přerušené rozpravy - vidím zde faktickou pana poslance Munzara, abychom tedy udělali všemu zadost (Rozhlíží se po sále.) - tak tu můžu vymazat. A tím pádem zde mám jako prvního přihlášeného, a to je pan poslanec Síla. Vidím, že pan poslanec zde není... (Z pléna: Je, pan Síla tady je.) - pan poslanec Síla (Poslanec Síla přichází z pléna k pultíku.) už ho uvidím, ano. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřil k probírané novele zákona (č.) 327 o poskytování zdravotních služeb a jejich podmínkách. A chtěl bych to vzít trošičku zeširoka sice, chtěl bych se vyjádřit vůbec ke komercionalizaci zdravotnictví, do kterého tato novela zákona opět zapadá. Zatímco my jsme naivně cinkali klíči na náměstích a slavili konec totality, v režimu ticha a právní jakési nejistoty probíhala devastující privatizace.

Privatizační přesun společného majetku z trestného činu zneužití informací v obchodním styku udělal podnikání, čestné podnikání, ale z národa udělal stádo ovcí, které propaganda držela a bohužel stále drží v nevědomosti. Nechci zde probírat všechny nepravosti, které dovedly náš stát do stavu vysávané kolonie, která přežívá díky extrémnímu zadlužování a dotacím z Evropské unie.

Ve svém projevu bych se chtěl věnovat hlavně cílené a účelové destrukci velmi dobře fungujícího zdravotnictví a jeho přeměně ze solidární zdravotní péče na zdravotní službu, nyní, rovnající se kadeřnictví, pedikúře nebo opravárenství aut. Tento vývoj byl a je systematicky řízený a každá zmínka o alternativním modelu je dehonestována a zesměšňována jako návrat před rok 1989. Dnes už nejde jen o historii, jde o budoucnost našeho zdravotnictví, jde o to, zda si dokážeme pravdivě přiznat, že účelová destrukce systému zdravotní péče musí skončit a že je třeba provést radikální reformu, a to nejen změnu formy, ale hlavně změnu obsahu.

Asi před měsícem byl zamítnutý Sněmovnou poslanecký návrh zde přítomného ministra Válka a předsedkyně zdravotního výboru Crkvenjaš z ODS o rozdělení zdravotní péče na dva typy, na moderní podle posledních poznatků takzvanou nadstandard, který měl být za příplatek pro ty, co na to mají, a druhá nejlevnější péče pro nízkopříjmové, co na nejmodernější léčbu nebudou mít takzvaný standard. Podle novely tohoto zákonu se vlastně bude jednat o ne standard, ale minimální standard.

Nyní tu máme druhý sofistikovanější pokus o totéž, ale v opačném gardu, tak jak to bylo v tom zákoně 48, teď v té 372. Nyní nejde o zavedení nadstandardů, ale o pokus zavedení minimálních standardů. Není pochyb, že jejich zatím dobrovolné zavedení bude poskytovatelům nejprve zvýhodňováno zdravotními pojišťovnami a následně budou minimální standardy legalizovány jako jediné hrazené ze solidárního zdravotního pojištění. Jde, jak už jsem řekl, o projednávaný vládní návrh novely zákona, novely vládní, ten předchozí pokus to byl poslanecký, jenom pozměňovací návrh, v tom zákoně 48. Jde vlastně jako o další kolečko salámové metody, jak privatizovat a komercionalizovat zdravotnictví.

V § 98, abych to vysvětlil, proč to říkám, v § 98 této novely byl zrušen důležitý bod b), který poslechněme si, co znamenal. Původně ukládal povinnost stanovení takzvaných minimálních standardů zdravotní péče. Tento bod, pokud se zdržel, nebo který byl zrušen ve skutečnosti znamená, že o určení a sledování těchto minimálních standardů, bude zbavena vlastně vláda a bude to určovat nikým neplacený a nevolený nebo nikým nevolený úředník zdravotní pojišťovny, ale hlavně díky nevolený privátní subjekt, který bude mít za úkol takzvaně kontrolovat kvalitu zdravotní péče. Za toto rozdělení tudíž neponese odpovědnost vláda, ale zase nikým nevolený státní úředník pojišťovny a orgán kvality zdravotní péče bez politické odpovědnosti. Kdo vypracuje a bude neustále aktualizovat s vývojem medicíny, uvede minimální standardy? To je moje otázka na pana ministra. Mě by to zajímalo, jakým způsobem je tady tato otázka řešena, protože v současné době při obrovské progresi medicíny, která se postupně dostává do stavu takzvané personalizované medicíny. Dneska už je dokonce v dalším stupni hyperpersonalizované medicíny, kdy prostě poslední vědecké jakési práce nám říkají, že vlastně ten původní náš názor, v kterém jsme byli všichni vyučeni my jako medici, že dědíme po rodičích část DNA od otce, část od matky, tak dneska už to dávno neplatí. Dneska bylo zjištěno, že prakticky dvě buňky v jednom orgánu nemají stejný genom, nemají stejný obsah DNA, čili na základě tady tohoto, těchto poznatků vědeckých, technologie medicínské došly tak daleko, že jsou schopny léčit nemoci tím, že pomocí biotechnologických médií a jakýchsi metod, která se nazývá "krips", nebo CRIPSR psáno, jsou schopni specialisté vytnout chybný gen z DNA, implantovat prostě ten správný a takhle lidi léčit. V současné době tato metoda stojí spoustu peněz, jsou to statisíce až miliony korun. A jde právě o to, rozdělit medicínu prostě na to a takovým způsobem legislativně určit, aby prostě existovala skupina lidí, kteří si budou schopni tady tyto superspecializované služby zaplatit, protože bohužel nikde na světě neexistuje systém, který by byl ochoten dát tolik peněz do zdravotnictví, aby mohl tady tuto superspecializovanou péči zaplatit pro všechny občany své země, proto je potřeba to zdravotnictví rozdělit na ty, co na to mají, tak ti budou léčeni tou nejmodernější, nejkvalitnější a nejúspěšnější léčbou, kterou si ovšem zaplatí a potom budou existovat takzvané minimální standardy, to znamená, to bude takzvaná jak my tomu říkáme, obsoletní léčba, to znamená, to bude léčba, která nebude ta nejúčinnější a bude jenom jako, bude mít víceméně z dnešního pohledu té hyperpersonalizované medicíny vlastně úkol placeba.

Dál bych chtěl zmínit prováděcí předpis pod bodem S7 (?), který praví o tom, jak a kdo si může zažádat o certifikát, aby mohl tady tyto jednak kontroly poskytování zdravotní péče a jednak kdo bude povinen přiložit k žádosti o tento certifikát, bude muset přiložit seznam těch minimálních standardů, které bude muset sám vypracovat. To znamená i minimální hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče se dneska vztahují i na zdravotní službu, a ne na zdravotní službu.

Ty původní minimální standardy se vztahovaly jenom k vyjmenovaným, v prováděcím předpisu, vyjmenovaným typům nebo způsobům zdravotní péče, a sice jednalo se vlastně o kvalitu ve smyslu pádu z postele pacientů nebo uskladnění nebezpečných léků, jako je kalium, chlorid a tak dál, tak dneska tento prováděcí předpis už není vypracován a prakticky ta novela o něm nehovoří, a navíc je zde ten bod b, tady v tom odst. 7 stanovení těch minimálních hodnotících standardů pro jednotlivé formy zdravotní péče, a v tom bodu b, který je zrušený, byla původně povinnost zveřejnit způsob jejich tvorby a sledování, a to nyní nebudeme muset. To znamená, ten privátní kontrolor nebo člověk nebo skupina nebo já, firma, která bude dělat takzvané kontroly, a to dneska se bude vztahovat nejen na tu interní kontrolu, která je ze zákona už dnes povinná, ale budou to takzvané i externí kontroly a tyto externí kontroly budou prakticky muset mít stanoveny svůj seznam minimálních standardních zdravotních služeb, podle kterých budou hodnotit ten výkon toho kterého zařízení, a to zařízení bude od nich dostávat jakýsi certifikát, který bude určovat, že jsou na úrovni medicínské a já osobně si myslím, že to je jako první kolečko a další bude následovat, že prakticky jenom tyto minimální standardy a tyto zařízení, který obdrží ten standard kvality a bezpečí zdravotní péče, budou hrazeny ze zdravotních pojištění nebo budou zpočátku bonifikovány a postupně budou převedeny do té polohy, kdy budou jediné hrazené.

Dál bych se chtěl zmínit o § 99, kdy v bodě 3 ty hodnotící standardy kvality, bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí (nesrozumitelné) zdravotní péče budou hodnoceny v rozsahu, pozor § 98 odst. 3. To znamená, ten § 98 odst. 3 vlastně zahrnuje veškerou zdravotní péči a všechno, co se kolem pacienta děje, podle definice v té, jak je uvedený... zdravotní péče na začátku celého toho zákona 372 včetně i těch pohotovostních služeb.

Chtěl bych se v této souvislosti zmínit o jednom ze základních bodů programu WHO Zdraví pro všechny, což je rovnost, equita, spravedlnost. V pojetí WHO to znamená rovný přístup k léčbě, aplikace všech potřebných medicínských postupů pro pacienty všech sociálních skupin, bez ohledu na platební schopnost nebo sociální postavení. Přičemž podle WHO mohou existovat pouze přípustné rozdíly v poskytování vyššího luxusu při hospitalizaci, doplňkové a zvláštní služby, jako je estetická medicína nesloužící kurativě, použití alternativních léků a vyšší míra svobodné volby lékaře nebo zdravotnického zařízení.

Lex artis - zákon umění, v ablativu lege artis - je právní termín, o který se opírá zdravotnictví jako o zákon, který se vztahuje k jednání zdravotnických pracovníků v rámci jejich profesní činnosti. Zahrnuje nejen lékaře, ale i další zdravotnické profese v rámci poskytování zdravotních služeb. To znamená, lege artis není pouze souhrnem předpisů a pravidel, ale je také ovlivněn etickými principy, morálními zásadami, které jsou nedílnou součástí zdravotnické profese. Jeho dodržování je tedy nejen právní povinností, ale také morálním - opakuji morálním - závazkem.

SPD je zásadně proti dělení zdravotní péče na lepší, kterou si bude moci zaplatit stále méně obyvatel, včetně střední třídy, která si to zatím neuvědomuje a neustále mně v argumentech v besedách povídá, že oni jsou schopni si zaplatit tu lepší péči, tak proč jsme proti tomu? Bohužel si žádný z nich neuvědomuje, že jestliže se podaří tato služba zkomercializovat, tak dojde k tomu, tak, jako ve všech lidských oborech, že ta komerce přinutí neustálé zvedání cen.

Tak když si to vezmeme dokola kolem... Já vám řeknu třeba jedno číslo, nebudu tady jmenovat, mohl bych jmenovat spoustu čísel. Ve Spojených státech, které mají víceméně privátní zdravotnictví, stojí zavedení kardiostentu u infarktu zhruba 400 000 dolarů, přičemž je tam minimální 10procentní spoluúčast. Kolik z vás nebo kolik z nás by si mohlo dovolit takovou sumu zaplatit, když dostanete infarkt? Jak to asi dopadne? Dopadne to špatně, protože se podstatně zhorší kardiologické služby.

Tak, jako se dneska dostáváme v Evropě - a nejen v Evropě, já si myslím, že se dostáváme i v celosvětovém měřítku - na velmi dobrou úroveň kardiologických služeb, bohužel ale pokud se nastaví tady tyto principy, které jsou uvedeny zde, dopadne to tak, že ti, kteří na to budou mít, si doplatí těch 40 000 dolarů za stent do srdce - těch bude čím dál tím menší procento - a ti ostatní budou umírat dál tak, jako to bylo kdysi. Když člověk dostal infarkt, tak ho zavezli na jednotku intenzivní péče, nasadili mu nějaká antikoagulancia, dali mu kyslík, eventuálně ho zaintubovali a čekali, jestli umře, nebo neumře. Bohužel do této situace se taky můžeme dostat. Nechci strašit nebo být konspirátorem, ale tady tento princip, který je tu zaváděn, k tomu postupně povede.

Chtěl bych zdůraznit, že vím, o čem mluvím. Nemluvím jenom tak, že bych si to vymýšlel, ale chtěl bych vás upozornit jenom na to, co se děje třeba ve stomatologii. Stomatologie byla uvedena jako pilotní projekt privatizace zdravotnictví v devadesátých letech. ODS se domluvili s prezidentem Pekárkem, tehdejším ministrem financí, že zprivatizují zdravotnictví a použijí stomatologii jako pilotní projekt. Tenkrát bylo 90 procent všech výkonů ve stomatologii hrazeno ze zdravotního pojištění. Dneska jsem si to vyhledal, je to 22 procent výkonu ve stomatologii. Zbytek musí hradit pacient.

Já do toho trošku vidím, protože moje manželka i dcera jsou zubařky, takže znám přesně ta čísla. Mohl bych vám tady jmenovat co, jaký, který ten výkon je hrazený, v jakém objemu. Dokonce bych mohl jmenovat i ty jednotlivé marže, kolik mají na jednom zubu. Já vám řeknu, že třeba moje dcera je jako stomatochirurg, který dělá zubní implantáty, a oni si tam počítají nějakých 32 000 za jeden zub. Říkala mně, že jsou nejlevnější vůbec z celé Ostravy. Takže, co mám informace z Prahy, tak prý jsou tady podstatně, možná i řádově, vyšší ty sumy.

Takže stejný způsob, pokud budeme pokračovat v tom, co zavádí tady ta vláda ODS, TOP 09, prostě Fialova vláda, tak stejným způsobem dopadnou všechny ostatní medicínské obory v České republice, jako dopadla stomatologie, jako dopadlo lékové hospodářství. To znamená poskytování léků, protože to je druhý příklad, kdy se vlastně už primárně nebo privátně parciálně zavedla privatizace. To znamená, všecky ty doplatky, které lidi dneska hradí - dneska je to 14 procent spoluúčasti, a když to vezmeme dokola kolem, tak těch 14 %procent spoluúčasti vlastně jsou peníze, které musí lidé hradit za léky.

Kdo si myslíte, že je největším, nebo spotřebuje nejvíc peněz, nebo kdo má největší nároky, nebo potřebuje nejvíc léků? Jsou to senioři, jsou to důchodci, jsou to ti, kteří mají nejnižší příjmy nebo jedny z nejnižších příjmů. Jsou to ti ohrožení, protože ti spotřebují zhruba 68 procent veškerých financí, které se dostanou do zdravotnictví. Jestliže tady tito lidé mají už dneska 14procentní spoluúčast a bude to pokračovat dál - a při dnešní drahotě, například nájmu - tak je to prakticky neúnosné. Pokud to bude tak pokračovat dál, tak to opravdu nedopadne u nás dobře. Nejen se zdravotnictvím.

Další problém, který mám tady s tímto zákonem, je § 77a, což je Národní registr hrazených zdravotních služeb. V čl. 4 do Národního registru hrazených služeb rovněž předávají poskytovatelé údaje, kteří provedli laboratorní vyšetření, a tuto zdravotní službu vykázali zdravotní pojišťovně, a to: Za a) výsledky odborných laboratorních, hematologických, biochemických a mikrobiologických vyšetření. To tam bylo původně. Podle novely bude muset zavádět molekulárně biologické, molekulárně patologické, multinomické, imunologické, histopatologické, cytologické vyšetření, v bodě a). V bodě b) údaje o provedených odborných laboratorních, genetických, cytogenetických a multinomických vyšetřeních zahrnujících data zárodečného genomu.

K tomuto odstavci se chci vyjádřit možná trošičku expresivněji, protože tady tyto údaje, nejcitlivější údaje o našem bytí a žití, o našich rodinách, o naší anamnéze a o budoucnosti našich mladých, budou vlastně předávány do nějakého národního zdravotního institutu, do kterého budou mít přístup úředníci ministerstva - nevím, kdo je bude kontrolovat nebo jakým způsobem, jaký je tam právní předpis, ale budou tam prostě tito lidé mít přístup - kteří budou mít možnost tyto údaje, včetně genomu, rozesílat třeba nebo prodávat po celém světě farmaceutickým firmám, které si budou dělat pokusy a tak dál naprosto zadarmo. Já absolutně tady s tímto nesouhlasím z tohoto důvodu. Druhý důvod je ten, že toto je úplně pregnantní příklad porušení lékařského tajemství, zásadní problém.

Potom je to § 41. Pacient - v prvním bodě - je povinen při poskytování zdravotních služeb uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, kterému byly poskytnuty s jeho souhlasem - ale teď pozor, je tam dodáno - nebo kterému byly poskytnuty na základě § 48 odst. 3 i bez jeho souhlasu, a ten § 48 říká: "Jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, to znamená, jde-li o porod, jde o zdravotní služby poskytnuté z hlediska ochrany veřejného zdraví, dále jde o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem nebo jiný právní předpis, který stanoví jinak." To znamená, že výkony zdravotní, které si vyžádají úředníci nebo nějaké orgány státní správy, bude muset pacient hradit sám, i když si je nebude vyžadovat, anebo když bude v bezvědomí nebo když bude v tísnivé situaci jako třeba před porodem a tak dál.

§ 45 udává, že kraje jsou zbaveny poskytování nebo zřizování pohotovostních služeb. Já jsem uvažoval o tom, proč to tak je dělané, proč chtějí zbavit kraje zřizování pohotovostních služeb, když úředníci na kraji, tedy zdravotní odbory znají naprosto přesně problematiku jednotlivých okresů a poskytování pohotovostních služeb ve svém kraji, proč je přenášena tato povinnost na zdravotní pojišťovny. Já jsem se tenkrát domníval, když jsem to slyšel poprvé, že zdravotní pojišťovny prakticky nemají možnost jakýmkoliv způsobem vědět, kde, co, jak, kde je potřeba jakási pohotovostní služba.

Nicméně mně došlo, že vlastně kraje nemají tu žádný nástroj, jak ovlivnit lékaře, to znamená poskytovatele, aby se zařadili do poskytování zdravotních služeb, do těch pohotovostí, kdežto zdravotní pojišťovna má ten nástroj. Zdravotní pojišťovna pomocí buď bonusu, a já si myslím, že postupně to přejde v malusy, jim prostě nařídí: Chceš smlouvu? Chceš platit? My ti zaplatíme víc, když budeš sloužit jako pohotovosti. Anebo ti nezaplatíme nic nebo míň nebo s tebou zrušíme smlouvu a tak dál. Takže proto byla převedena tady tato povinnost z krajů na zdravotní pojišťovny.

A zase se dostáváme ke stejnému problému. Proč je to tak uděláno? Uděláno je to z jednoho prostého důvodu. Protože to, aby určil někdo, že ten a ten lékař má povinnost ze zákona sloužit pohotovostní služby, by muselo být v tom zákonu jednoznačně vyjmenováno. Ale bohužel, jestliže je to převedeno na zdravotní pojišťovny, to znamená na lidi, kteří nebyli zvoleni, kteří nemají žádnou politickou odpovědnost, tak tito lidé budou určovat, kolik komu zaplatí, jestli budou, nebo nebudou sloužit pohotovostní služby. To je ta svoboda lékařů a svoboda podnikání.

V § 51 je porušení mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami. Jde o to, že sdílení údajů o zdravotním stavu pacienta zdravotními pracovníky se dostávají v tom systému sociálně zdravotních služeb k rukám nebo k dispozici nezdravotníkům. To znamená, nezdravotníci budou mít přístup k těm nejcitlivějším údajům každého z nás, kteří se dostaneme do soukolí zdravotně sociálních služeb.

Další problém - rušení lékařského tajemství.

Vzhledem tady k těmto několika věcem, protože těch věcí by se tam dalo najít víc, jsem se rozhodl, že navrhnu vrácení této novely do druhého čtení ke kompletnímu přepracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Faktickou nevidím žádnou. Poprosím dalšího řádně přihlášeného, a to je pan poslanec Kuchař.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vítejte na východě, vítejte před dvaceti lety na Slovensku, vítejte v českých devadesátkách a vítejte v československých padesátkách. To, co jsem teďka řekl, tak také ve své řeči odůvodním a přiblížím metody, kterými se privatizuje česká farmacie.

Pan ministr na začátku tohoto bodu četl část vyjádření Úřadu pro kontrolu hospodářské soutěže. Já se budu snažit reagovat právě na toto vyjádření ÚOHSu, které vydalo 28. května 2025. ÚOHS zmiňuje: "Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zaslal své zásadní připomínky k poslaneckému pozměňovacímu návrhu, který počítá s teritoriálním omezením počtu lékáren. V případě realizace návrhu dojde k významnému omezení soutěže na dotčeném trhu, a to v neprospěch spotřebitelů, tedy pacientů."

Já jsem tuto zprávu ÚOHSu komunikoval s lékárenskou komorou, tudíž použiju jejich vyjádření právě na toto vyjádření ÚOHSu: ÚOHS se v této věci zásadně mýlí, neboť návrh v první řadě omezí agresivní praktiky a oligopolizaci, kterou už ÚOHS dříve dopustil bez jakýchkoliv řešení v oblasti velkodistribuce léčivých přípravků. V zájmu pacientů je jistě kvalitní a dostupná péče, které však nelze dosáhnout další oligopolizací i v oblasti lékáren, k níž současný stav nezadržitelně míří. Poslanecký pozměňovací návrh tuto oligopolizaci může narušit.

Další připomínka ÚOHSu: Navržená úprava podmiňuje vznik nové lékárny limitem počtu obyvatel na lékárnu a stanovením minimální vzdálenosti mezi lékárnami, což představuje významný zásah do svobody podnikání, narušuje volnou hospodářskou soutěž na trhu s lékárenskou péčí a zároveň vytváří umělou překážku pro vstup nových subjektů na trh. Navržená regulace povede ke snížení konkurenčního tlaku mezi lékárnami, což může mít za následek omezení dostupnosti služeb, snížení kvality péče a v konečném důsledku i negativní dopad na pacienty, vypočítává předseda ÚOHS pan Mlsna.

Česká lékárenská komora odpovídá: Volná hospodářská soutěž na trhu poskytování lékárenské péče neexistuje. Stát prostřednictvím mnoha nástrojů reguluje příjem prostřednictvím stanovení cen, úhrad a maximálních obchodních přirážek pro distribuci i provozovatele lékárenské péče. Navržená úprava tak vede mimo jiné k větší předvídatelnosti prostředí pro poskytovatele i pacienty. Zároveň je jejím cílem zabránit agresivním praktikám v lékárenství, jejichž konečným důsledkem bude kompletní ovládnutí segmentu lékárenství několika málo subjekty, což v žádném případě není v zájmu pacientů. ÚOHS již minimálně jednou nezvládnul v segmentu svou úlohu, kdy nechal situaci, aniž by ji řešil, dojít až k oligopolizaci u velkodistribuce léčiv, což musel nakonec sám přiznat ve svém sektorovém šetření. ÚOHS tedy neplní dlouhodobě řádně svou úlohu, která má mimo jiné spočívat v udržování diverzity a skutečné konkurence. Nad to se zákon o zdravotních službách týká poskytování zdravotních služeb, tedy tématu mimo gesci ÚOHS. Jeho vysoká angažovanost v této věci je přinejmenším velmi zarážející.

ÚOHS dále pokračuje: Teritoriální omezení pro zřizování lékáren sice v některých evropských zemích existují, přikročilo se k nim však na základě důkladné analýzy a současně je jim uzpůsoben celý systém distribuce léčiv a lékárenské péče. Zavádění takovéto striktní regulace může být problematické i z hlediska práva Evropské unie, zejména v souvislosti se svobodou usazování a poskytování služeb. Omezení těchto svobod je přípustné pouze tehdy, je-li objektivně odůvodněné závažným veřejným zájmem, což ochrana zdraví tedy je, a zároveň je nepřiměřené, nezbytné a efektivní k dosažení tohoto cíle.

Česká lékárenská komora odpovídá: "Právě o tento případ se jedná a je zcela v souladu s evropským právem, což potvrzují i rozhodnutí Evropského soudu. Dostupná péče i s ohledem na diverzifikaci je jednoznačně ve prospěch pacientů a zájmu České republiky."

ÚOHS pokračuje: "V kontextu České republiky je nutno zdůraznit, že dosavadní absence podobných omezení nevedla k narušení základních funkcí trhu s lékárenskou péčí, naopak relativně hustá síť lékáren znamená lepší dostupnost služeb a vyšší konkurenční tlak, který motivuje poskytovatele ke snižování cen, zvyšování kvality a rozšiřování služeb pro pacienty. Objektivní empirické údaje nesvědčí o úbytku lékáren a selhávání trhu, jež by odůvodňovalo takto radikální zásah do svobodné hospodářské soutěže. Regulace zaměřená na omezení vstupu na trh míjí deklarovaný cíl předkladatele, neřeší hlavní problém venkova, kterým je nedostatek motivace pro podnikání v odlehlých oblastech, a ve výsledku by taková právní úprava pouze zvýšila hodnotu stávajících lékáren, což je v rozporu se zájmem pacientů i veřejného zdravotnictví."

Česká lékárenská komora na to odpovídá: "Stávající, dlouhodobě neřešená situace vede pouze k další oligopolizaci, kdy samy největší subjekty hovoří veřejně o tom, že mají 60 procent podílu na trhu za zcela nečinného přihlížení ÚOHSu. O stále se zvyšujícím podílu největších subjektů hovoří i dostupná data. Celkový počet lékáren v České republice stagnuje, ale počty lékáren největších subjektů se nadále výrazně zvyšují. Na trh v podstatě nevstupují nové subjekty. Dominantně se jedná o rozšiřování těch stávajících." Tato data musí mít i ÚOHS k dispozici. Je neuvěřitelné, že si je nehodnotí. Pokud ano, nelze pochopit jeho stávající vyjádření. Taková situace by nebyla uspokojivá v žádném segmentu hospodářství, natož v oblasti poskytování zdravotní péče. ÚOHS pokračuje: "Úřad proto apeluje na Poslaneckou sněmovnu, aby podnětný pozměňovací nepřijímala a pro podporu zejména venkovských lékáren zvážila jiné, vhodnější a méně restriktivní nástroje, které nebudou vytvářet zbytečné bariéry vstupu na trh, neomezí svobodnou hospodářskou soutěž a budou ve prospěch českých spotřebitelů."

Česká lékárenská komora na to odpovídá: "Způsob poskytování zdravotní péče nepřísluší hodnotit ÚOHSu, který podle způsobu vyjadřování nemá odborníky v dané oblasti, kteří by dokázali v širokých souvislostech zdravotnictví zhodnotit poskytování lékárenské péče v České republice a Evropské unii. Pakliže v jedné části zdravotnictví vidí soutěžitele, pak nemůže ke každé části segmentu přistupovat jinak. V logice úřadu bychom mohli také snadno dojít k závěru, že bychom měli zrušit smlouvy lékařů s pojišťovnami a další regulace a nechat vše zcela volnému trhu, bez ohledu na skutečné potřeby českého zdravotnictví včetně řízení regionální dostupnosti péče."

Abych to shrnul, na českém trhu máme dvě velké firmy, predátorské firmy, které v současné době obsazují jednu lékárnu za druhou soukromým podnikatelům a ve výsledku likvidují střední podnikatelskou třídu, zároveň likvidují tento segment jako podnikatelský, takže všichni dnes studující farmaceuti vědí, že do budoucna budou pouze zaměstnanci a že si nebudou moct převzít ani po svých rodičích lékárny, které dlouhodobě fungují v některých oblastech, a to zejména v těch menších obcích.

Protože s lékárníky komunikuji už déle jak tři roky a snažíme se v podstatě uchránit je nebo lépe řečeno zajistit jim přežití, protože to nejsou výhody, které pro ně dojednávám, tak mi dali takový manuál, jak zlikvidovat nezávislou lékárnu na základě množících se dotazů, proč ten ufňukaný soukromý lékárník neporazí řetězce prostě normálně poskytováním lepších a kvalitnějších služeb: Za prvé, postavíte mu lékárnu hned naproti. Za druhé, nastavíte dumpingové ceny, aby vypadal jako zloděj. Za třetí, odčerpáte mu personál, aby vypadal, že nemá zájem rozvíjet své služby. Za čtvrté, nedodáte mu léky z majetkově provázané distribuce, aby vypadal jako Lojza, který neumí léky ani zajistit. Za páté, pak už jenom mlsně pozorujete, jak skomírající a uštvaný do oboru stále zažraný lékárník zavírá svoji lékárnu, do které investoval svůj život. Za šesté, pošlete mu tam alespoň jednou měsíčně kontrolu.

Proto jsem zmiňoval ta padesátá léta na začátku. Protože vám přečtu dopis, který chodí lékárníkům po celé České republice a je takový dobrotivý. Jenom si ho přeložte do kontextu toho, co teď momentálně říkám: "Vážený pane magistře, dovolujeme se na vás obrátit s obchodní nabídkou týkající se vaší lékárny. ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a.s., je provozovatel největší lékárenské sítě Dr. Max, čítající aktuálně 470 lékáren v České republice. Se značkou Dr. Max expandujeme i v dalších evropských zemích, v České republice plánujeme síť Dr. Max i nadále rozšiřovat a rozvíjet služby širšímu okruhu zákazníků. Dovolujeme si vám nabídnout příležitost k odprodeji vaší lékárny a její spojení se značkou Dr. Max. Protože nechceme dále zvyšovat konkurenční prostředí mezi lékárnami ve vaší lokalitě, rádi bychom vám předložili nabídku na koupi vaší lékárny. Věříme, že tato naše nabídka bude pro vás atraktivní."

Tak tohle jsem nazval padesátými léty, protože tohle já znám od své babičky, když jim zabírali statek a jezdili černými volhami přesvědčovat mého dědu, že chce vstoupit do JZD. Takže já už ode dneška Dr. Maxovi a lékárnám BENU, které posílají tyto dopisy ve stovkách po České republice, už budu jenom říkat farmaceutické JZD.

A mohu pokračovat dál. Když už jsem se zmínil k těm dvěma firmám, je třeba si také říct - a proto jsem zmiňoval, vítejte na východě - před dvaceti lety jedna z nich přebírala zdravotní péči na Slovensku. Deset let poté vyběhly záznamy z kauzy Gorila. Dalších deset let poté, kdy se zhostil opět premiér Fico své moci, je všechno v pořádku a vše proběhlo tak, jak mělo být. Co je také zřejmě náhoda, že tato firma má sídlo na Kypru.

Druhá firma, kterou jsem zmiňoval, a to lékárny BENU s majetnickou strukturou Fénix, má sídlo v Německu. Takže ani jedna firma nemá sídlo v České republice, kterou teď momentálně prosazujeme. A proč firma Fénix uvádí do své výroční zprávy, že pro expanzi v České republice ponechává zhruba 550 milionů korun na letošní rok? Což znamená dalších v průměru klidně 100 lékáren, to samé uvádí do dopisů Dr. Max, to samé. Takže my se bavíme o tom, že při trhu 2 600 lékáren, kdy dneska už zhruba polovinu tvoří tyto dva holdingy, postupně přetvoříme po sto lékárnách ročně, takže to bude v malých jednotkách let, budeme tady mít jednoho, možná dva dodavatele léků do České republiky a našim pacientům, a já to nazývám bezpečnostním rizikem státu.

Protože pokud nebudeme mít v rámci zdravotní péče - a já stále považuju farmacii za zdravotní péči, v tom se zřejmě s panem ministrem lišíme, protože je to stejný pohled, který řeší v současné době v Polsku, kde někteří poslanci nahlížejí na lékárníky, farmaceuty, magistry jako na zdravotní péči, a tak na ně nahlížím já a já bych byl rád, aby byli dostupní v regionech, v menších městech, a někteří poslanci už na ně nahlíží jako na byznysmeny, protože farmacie je prostě jenom byznys. Já si to osobně nemyslím a myslím si, že bychom měli udělat alespoň malý krok k tomu, že tu diverzitu zachováme.

Můj pozměňovací návrh, který jsem nahrál pod číslem 6556 a byl projednáván zdravotním výborem, kde z 18 přítomných odborníků 15 hlasovalo pro to, aby byl přijat, takže má stanovisko kladné nebo doporučující od výboru, tak i přesto má negativní stanovisko pana ministra. Já tomu nerozumím. Asi odborníci ve zdravotním výboru, na které se předtím odvolávala paní předsedkyně Schillerová u sociálních záležitostí, tak já věřím, že k nim přihlédnete také, protože jinak si budu myslet, že jsme právě teď docílili minus 20 let a jsme na Slovensku a pouze oligarchové se domluvili, že tyto záležitosti tady nikdo nepodpoří.

V devadesátkách si připadám poslední rok, možná rok a půl, kdy i na mou osobu přicházejí různé dotazy, jako jestli ještě chci být v politice, jestli ještě chci kandidovat, jestli vůbec mám být na kandidátce svého politického hnutí - že kolem mě proudí strašné kauzy, co se týká mého propojení s farmacií. Tak já tady řeknu na život svých dětí - a to už tady někdo říkal a odvezl děti na Krym - ale já to myslím smrtelně vážně, že já jsem nikdy s farmaceutickým byznysem nebyl spojen, nikdy jsem v něm nepodnikal, žádné podíly v žádných lékárnách nemám a je to jenom moje rozhodnutí, že tady hájím malé lékárny a jsem rozhodnut je bránit i v dalším volebním období. Protože oni si to zaslouží a v žádném případě je nenechám padnout.

To, že byla vyhozena paní Storová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv panem ministrem, to bylo v pořádku, protože opravdu Státní ústav pro kontrolu léčiv jako regulátor trhu, ke kterému se vyjadřuje ÚOHS, aby trh nebyl regulován, což je naprostý paradox, tak ono se dá říct, že nám prorůstá v podstatě farmabyznys do této sféry. A hned po nástupu nové paní ředitelky, paní Kateřiny Podražilové, vznikl audit tohoto úřadu a zjistilo se shodou okolností, že třeba 30 procent zaměstnanců, které mají kontrolovat farmaceutický byznys, je propojeno s farmaceutickým byznysem. Proto říkám, že já s farmaceutickým byznysem propojen nejsem, jenom mě to celé naštvalo, a když jsem četl ten dopis, který chodí lékárnám do schránek, jak mají dobrovolně prodat své živobytí do koncernu, který se prostě rozhodl ovládnout Českou republiku, tak se mi to hnusí.

Tedy, já doufám, že i hnutí ANO, které ještě v pátek bylo rozhodnuté hlasovat pro můj pozměňovací návrh, a nevěřím, že je možné, aby se oligarchové domluvili přes víkend a změnili názor i odborníkům z oboru, já doufám, že se k tomu přidají i mí kolegové, protože nemyslím si, že je v zájmu starostů, aby na jejich obcích zanikaly lékárny, přesouvaly se do velkých aglomerací a v podstatě vysávaly zdravotnický personál, farmaceutický personál z těchto lékáren.

Uvědomme si jednu věc, samozřejmě že byznysově je zajímavé mít v každém obchodním centru v Praze čtyři lékárny, ale tím pádem jsme tři vzali z regionu. Praha vysaje farmaceutické pracovníky ze Středočeského kraje, Středočeský kraj je vysaje z okrajových regionů. Já jsem zvědavý, jak pan hejtman Moravskoslezského kraje, jak pan hejtman Ústeckého kraje, jak pan hejtman Plzeňského kraje bude vysvětlovat lidem v příhraničí, proč v jejich obcích není lékárna, proč jejich lékárník nemá léky.

Protože pokud se podíváte do některých příběhů, které vám určitě chodily do mailů, tak jednoznačně zjistíte, že i lékárník, který má pět receptů na stejný lék, dostane jenom dva léky tohoto typu a na tři čeká další dva dny. Co to znamená? Jeho pacient, jeho zákazník, jeho letitý navštěvovatel lékárny jde do jiné lékárny a prostě si objednává u koncernu.

Také si můžete všimnout toho, že pokud tedy vstoupíte do toho koncernu a stanete se tím výborným zaměstnancem, tak se ale stáváte zároveň šmejdem, protože stojíte za tárou a koukáte na semafor podle marže dané lékárny, který lék máte vydat, a jistě si všichni obyvatelé v České republice všimli, když chodí do některých řetězcových lékáren, že dostávají jiný lék, než jim napsal pan doktor, sice se stejnou účinnou látkou, ano, odbornosti je to správně, ale s větší marží. A reklamy, které my necháváme běžet v České republice, by v Německu byly v milionových pokutách v eurech. Tedy náš farmaceutický trh se ubíjí (ubírá) nebo kráčí směrem stomatologizace. Takže, chraň nás ruka pánbůh, protože pokud budeme nemocní, tak i pan Síla tady zmiňoval, a já nesouhlasím v 80 procentech, co v současné době SPD říká, ale v tomto případě je pravdou, že lékárny řetězcové budou v podstatě mít léky jenom ty, které budou chtít ony, budete mít koncernové krabičky, budete mít jenom ty léky, které vám dovezou do České republiky. Budete léčeni lékárnou, nikoliv lékařem, protože budete dostávat jenom to, co bude pro ně výhodné.

Co je absolutní paradox u tohoto zákona, a já jsem rád, a doufám tedy, že pan ministr načte legislativně technickou změnu, protože mám pocit, že ty koncerny už se utrhly úplně z řetězu a chtěly mít i veškeré zdravotní péče, téměř veškerou zdravotní péči jako stomatologii a psychologii ve svých lékárnách. To je úplný precedent v českém zdravotnictví a já si myslím, že tohle to, doufám, bude načteno a bude staženo alespoň z jednoho pozměňovacího návrhu.

Tedy na závěr jenom říkám, že to, co se v současné době na farmaceutickém trhu děje, je velký divoký východ. A já doufám, že mohu alespoň s částí z vás počítat s podporou mého pozměňovacího návrhu, který alespoň částečně tu diverzitu trhu zachová. Já vám děkuju za pozornost i za podporu mého pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a máme zde dvě faktické poznámky, nejdříve pan poslanec Síla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych rád, i byť je to náš jakýsi odpůrce, oponent, tady podpořil pana poslance Kuchaře v jeho názorech, které plně odráží ten můj předchozí projev, kdy dochází vyloženě k privatizaci nebo komercionalizaci poskytování zdravotních služeb. A na doplnění bych chtěl říct, že tento podobný, jak je jeho pozměňovací návrh, funguje v Německu. Mám to vyzkoušené, vím, že to tam funguje a funguje to perfektně. Všichni jsou s tím spokojeni.

A na závěr ať nebudu zbytečně zdržovat, jsem chtěl jenom takovou legraci říct - a radši nebudu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taky děkuji za dodržení času i za nelegraci. A Hana Naiclerová je další, kdo má dvě minuty ve faktické poznámce. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem původně nechtěla vystupovat, ale chci podpořit tento pozměňovací návrh kolegy Kuchaře, protože to sleduji dlouhodobě. Nejsem odborníkem ve zdravotním výboru, ale vím, že zdravotní výbor to vlastně většinou schválil. Zároveň to podporuje Česká lékárnická komora. Jaké jiné autority ještě bychom chtěli, když jsme viděli, jak názor antimonopolního úřadu vlastně je úplně strhán, protože on je promonopolní, prooligopolní, a já k tomu přistupuju tak, že jsem prostě šla a obešla ty lékárny, zeptala se těch lidí. Znám ty lidi, kteří podnikají v tomto oboru, vážím si jich, jsou to specialisté, jsou to magistři, magistry, poradí nám v podstatě nad rámec toho, než to, že jenom nám vydají lék. My přece nechceme obchodní zástupce, kteří makají na marže, ale jde nám o zdraví. O nic menšího než o zdraví.

Tak jsem vás chtěla poprosit, abyste se ještě jednou zamysleli a abychom se s těmi řetězci a s těmi tlaky lobbistů vypořádali tak, jak v jiných zemích Evropy. Už jsme to jednou viděli v potravinářství nebo v obchodech, kde se nám ty malé obchůdky úplně vytratily, a podléháme diktátu těch velkých nadnárodních řetězců, ale tady nám jde ještě o zdraví. Je to ještě o stupínek víc než ty potraviny a jiné zboží. Takže prosím, podpořme jej. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy. Pan kolega Brázdil je přihlášen jako další z řečníků. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dovolte, aby se také vyjádřil k zákonu o zdravotních službách. První mé vyjádření je k pozměňovacímu návrhu paní kolegyně Šebelové. Uvedu to příběhem. Často zdravotnická záchrana vlastně čím dál víc jezdí k lidem agresivním, kteří jsou nebezpeční sobě i svému okolí. Doma v domácnosti demolují nábytek, ale jsou agresivní i ke svým členům rodiny. Tento člověk, když slyší, že tam přijíždíme, majáky, toho nechá a on by měl být hospitalizován. Je nebezpečný, byl nebezpečný - byl nebezpečný sobě a svému okolí. Ale ten zákon říká, on to musí dělat bezprostředně. Takhle to tam dneska máme. Ministerstvo správně řeklo, to tam nedáme, protože samozřejmě, že před příjezdem ten člověk si sedne, zapálí si cigaretu a už to nedělá bezprostředně, tudíž my odjedeme a on může pokračovat v demolici a agresi. Ministerstvo to napravilo, ale paní Šebelová říká - promiňte, Šebková - říká ne, ona to tam chce vrátit. Za mě tedy bych chtěl, abyste, lidi, podpořili vládní návrh, který je dle mého správný. Tak to je první mé vyjádření a jedná se o pozměňovací návrh B.

Dále bych se chtěl vyjádřit k návrhu, který mění pohotovosti. V naší republice, všichni to známe, máme pohotovosti: dětské, dospělé, z toho zubní i lékárenské. V současné době ty pohotovosti jsou pod kraji. Ony je organizují a financují. Velký problém! Velký problém sehnat lidi do pohotovostí. To není ani tolik o penězích, ačkoliv tam hrají roli, ale je to především o tom, že ten lékař, který slouží tu pohotovost a není ve své ambulanci, má jiné lege artis. Kdo mně trochu rozumíte, lege artis v jeho ambulanci, na to je zvyklý, je jiné, než když přijde na pohotovost třeba ve fakultní nemocnici, kde má komplement. Tam už musí postupovat jinak. Proto se toho ti lékaři bojí a samozřejmě hraje tam i roli další. Nejsou a nejsou peníze.

Proto si myslím dobře, ministerstvo navrhlo, změníme to. Pohotovost sebereme krajům, přebereme to a budeme to organizovat tak, že vlastně veškerou zodpovědnost přeberou pojišťovny. Ale představte si sedm pojišťoven, že bude organizovat personálně, aby tam někdo šel. A tak se to opravilo, zase dle mého dobře.

Čili je tu pozměňovací návrh, který to mění a říká, už to nebude organizovat, pojišťovny to nebudou dělat, ale bude to - a teď poslouchejte - dělí to na pohotovosti dospělé a dětské. Ty dospělé tedy budou při urgentech a tam se bude moct podílet i ten personál nemocnice. Dobré. Jestli to bude fungovat, uvidíme. Myslím si, že by to mohlo být dobré. Ta dětská, ta se mění na to, že to tedy nebude při urgentech, ale bude to tam, kde je akutní lůžková péče v oboru pediatrie nebo dětské lékařství. Také dobře. Za mě by toto mohlo fungovat.

Dále ještě ale se zmiňuje i pohotovost zubní. Tady je jenom jmenována. Už se dál nespecifikuje, kde má, kdo to má dělat, ale je tam. Ale víte, co se stalo? A tam mířím ke svému pozměňováku. Chybí tam pohotovost lékárenská. Kolegyně, kolegové, všichni, jak tu sedíme, asi logicky si řeknete, tak když je tu dospělá a dětská a lékař napíše ve dvě hodiny v noci něco, recept, tak je potřeba to někde vyzvednout, jinak ta pohotovost nemá smysl. Takže ta lékárenské pohotovost musí být zachována, aby alespoň někde ten lék, ta maminka pro děcko nebo dospělý dostal. Čili já jsem se snažil, vy mě asi neposloucháte, ale to nevadí, já jsem se snažil, aby ta pohotovost lékárenská tam byla vrácena. A já mám informace, že se to snad povede.

A poslední, ke kterému bych se chtěl vyjádřit, nějakým nedopatřením, ani na výboru jsme to neprobírali, se stalo to, že v definici farmaceutické péče se něco - já nechci říct přilepilo, napsalo, což by umožnilo, představte si, že by v lékárnách mohla být poskytována preventivní, diagnostická, léčebná, léčebně-rehabilitační, ošetřovatelská nebo nebo jiné zdravotní výkony. Asi chápeme, že to je omyl. Já tomu tak chci věřit. Čili tohle bude, takovou mám informaci, že také asi napraveno. Doufám, že ano.

Dál bych se už nevyjadřoval. Myslím, že jsem vás unavil dost, a chtěl bych poprosit, jestli jste se zamysleli a posunuli to dál, nebo lépe řečeno vlastně to odsouhlasili v třetím čtení. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, poté je s přednostním právem přihlášen pan ministr Válek. V tuto chvíli pan kolega Janulík, po něm Vladimír Zlínský. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Na margo těch lékáren, byť by to bylo v uvozovkách správné, ale myslím si, že ta snaha přichází lehce s dvacetiletým zpožděním, protože to už se prostě nedá vrátit zpátky, to, co se odehrálo, a samozřejmě trh a zákazník si to vyřeší. Můžeme nad tím plakat, to je, bych řekl, okrajová záležitost. Ale co mě zaujalo, už jsem to tady říkal a řeknu to znovu, ten zásadní zásah do toho systému pohotovostí. Já jsem pohotovosti sloužil, dokonce jsem to organizoval, byl jsem za to zodpovědný, takže neteoretizuji, ale moc vůbec nechápu ten smysl toho, proč to najednou odejmout, když ten systém nějak teď funguje, a převádět to na ty pojišťovny. To mně připadá naprosto - je to velmi zásadní zásah. Nechápu ty důvody, proč by se to takto mělo udělat, když to doteďka nějak funguje. Stará zásada říká, že dobří koně se nepřepřahají. Proč to tedy měníme, když ty pojišťovny na to nemají absolutně žádné personální, věcné, nic, žádné vybavení, ani zkušenost. Nic. Čili já si to vůbec nedovedu představit, že den ze dne najednou někdo, nějací úředníci nebo úřednice, protože tam jsou většinou nezdravotníci, těch doktorů je tam pohříchu málo na těch pojišťovnách, tak jak to budou organizovat? Jak to budou dělat?

Já si to vůbec neumím představit. Ale hlavně si kladou otázku proč? Proč se to mění? Když to doteďka tedy nějakým způsobem funguje, samozřejmě s různými výhradami, ale máme ten systém takový, jaký je málokde. To kolegové doktoři víme dobře, že takto prostě, jak to funguje u nás, to málokde na světě je, a teď najednou do toho házíme vidle a měníme to a převádíme to na pojišťovny. Čili zdravotní systém měníme na pojišťovenský? Pojišťovny budou zodpovědné za poskytování zdravotní péče? Komu a jak? Protože to by mělo být asi provázáno s daleko víc právními normami, a za mě to vůbec nedává logiku!

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli pan kolega Zlínský s faktickou poznámkou, poté se připraví pan kolega Kuchař a paní kolegyně Knechtová. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já nebudu reagovat na svého předřečníka pana poslance Brázdila, ale budu reagovat na pana ministra Válka, protože my jsme vlastně vedli diskusi v pátek odpoledne těsně před koncem, takže já jsem na něho nemohl reagovat, protože pan ministr řekl, když reagoval na mé výtky k § 77a, který se týká národního registru hrazených zdravotních služeb, že aktuálně navrhuji, to tedy podle stenozáznamu nám sdělil pan ministr, že aktuálně navrhuji legislativní změnu v tomto zákoně - technickou změnu. Ještě podruhé to potvrdil, že legislativně technickou změnu - navrhuji vyjmutí tohoto bodu a popřál nám hezké spaní.

Já se přiznám, že mé spaní bylo poněkud neklidné, tak jsem si ověřil na legislativě, jestli tedy toto jeho vyjádření znamená, že bod 77a vypadl z toho zákona a bylo mně sděleno, že ne - tak já bych chtěl pana ministra požádat, aby jasně deklaroval svoji vůli ke zrušení § 77a, tak aby se propsala do dikce zákona, tedy aby došlo k vyjmutí § 77a z návrhu zákona.

V podstatě se jedná o to, že, jak tady sdělil pan poslanec Síla, že součástí národního registru mají být citlivá data, výsledky laboratorních vyšetření, které se týkají našich genetických dat - tato data mají být personalizovaná a mazat se teprve padesát let po našem úmrtí, s čímž já zásadně nesouhlasím. Takže vyzývám pana ministra Válka, aby se k tomu vyjádřil. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan kolega Kuchař v tuto chvíli. Odpočítávám dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Teď už budu kratší a jsem rád, že jsem stihnul ještě před vyjádřením pana ministra. Já budu nejdřív reagovat na pana kolegu Janulíka, vaším prostřednictvím. Trh si to opravdu nevyřeší, protože ten trh v České republice už neexistuje. Trh je ovlivňován v podstatě dvěma monopoly, tudíž máme oligopol - a trh už neexistuje. Takže to je to, co jsem tady četl, že udržet lékárnu proti oligopolu opravdu není v silách běžného lékárníka - aby si ji udržel na místě, které je zajímavé pro lékárnu. Já jsem v té své původní řeči také zmínil, že tím, že bychom měli jenom jednoho nebo dva dodavatele léků do České republiky a distributory právě k pacientům - tak že to vidím jako riziko, jako opravdu riziko pro stát. A bezpečnostní riziko.

A já, protože jsem stihnul vyjádření pana ministra, tak já položím na něj jednu otázku. V době, kdy jsme projednávali lékový zákon, který předkládal povětšinou pan náměstek Jakub Dvořáček v komunikaci s paní Storovou - a můžete si všichni dohledat, kde dnes paní Storová je a kde - odkud přišel pan Dvořáček. Tak mám informace z Rakouska, že firma Sandoz jako výrobce antibiotik měla dostatek vyrobeno pro český trh, ale český trh nedovezl, dokud nebude mít lékový zákon. A já chci tady na mikrofon od vás odpověď, jestli je to pravda, anebo není? Děkuju za tu odpověď dopředu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. V tuto chvíli paní kolegyně Lenka Knechtová jako poslední přihlášená s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych také ráda položila panu ministrovi otázku, a to, jak bude zabezpečena lékárenská péče v obcích pod 5000 obyvatel. Protože ten model, o kterém tady mluvil pan kolega Kuchař, prostřednictvím pana předsedajícího, tak ten funguje v oerpéčkách, městech kolem devíti deseti tisíc obyvatel, kde lékárny se nějakým způsobem - změní to svoje fungování, ale na klasickém venkově nám opravdu lékárny padají jedna za druhou a už není náhrada. A ještě bych chtěla vědět, jestli ministerstvo se zabývá opravdu okraji krajů, protože u nás vzniká na konci Jihomoravského kraje velké území, které není pokryto, a z druhé strany z kraje Vysočina je úplně to stejné. Takže jestli Ministerstvo zdravotnictví síťuje to území tak, aby vědělo, že ta lékárenská péče je opravdu poskytována. Děkuji. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli na řadě pan ministr Válek a já vás poprosím jak v levé části, tak v pravé části o klid, poněvadž pan ministr Válek bude číst velmi zajímavý text, a to jsou legislativně technické úpravy k tomuto zákonu. Takže ještě jednou vás požádám, jak na pravé části, tak v levé části sálu o klid. A vás, pane ministře Válku, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi vystoupit po domluvě se sněmovní legislativou, s návrhem tří drobných legislativně technických úprav.

První je z důvodu přijetí sněmovního tisku číslo 833, tedy novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, který mimo jiné obsahuje - nebo který mimo jiné novelizuje - také zákon o zdravotních službách. S ohledem na jeho výsledné Sněmovnou schválené znění je nezbytné provést legislativně technickou úpravu návrhů obsaženého ve sněmovním tisku číslo 798 z důvodu duplicity změn týchž ustanovení. Je tedy třeba odstranit duplicitu obsaženou ve sněmovním tisku 798 tak, aby návrh v tisku číslo 798 reflektoval aktuální právní stav a navazoval na již přijaté změny z tisku 833, který předmětná ustanovení s výčtem genetických vyšetření, který je totožný i v tomto tisku, nad to doplnil o zmocnění pro prováděcí právní předpis.

Oba body obsahují změny v ustanovení § 77a odst. 4 písm. a)  a b), avšak úpravu těchto ustanovení jsme již jako Sněmovna provedli a nedávno schválili prostřednictvím tisku 833. A nedávalo by smysl vracet se v tomto ohledu o krok zpět. Můj návrh číslo 1 tedy zní: v části první článek I se dosavadní body 151 a 152 zrušují.

Druhá úprava spočívá ve změně účinnosti, kdy navrhovaná účinnost k 1. červenci 2025 s ohledem na parlamentní lhůty je již nestihnutelná - proto navrhuji, aby se posunula k datu 1. ledna 2026. Můj návrh číslo 2 zní: v dosavadní části osmé článek IX se slova 1. července 2025 nahrazují slovy 1. ledna 2026.

A konečně můj třetí návrh směřuje jako legislativně technická úprava do pozměňovacího návrhu pana poslance Filipa a mého, který je v systému nahrán jako dokument číslo 6480, kdy jde o vypuštění odkazu na ustanovení § 2 odst. 4 písm. b) zákona o zdravotních službách, kdy se jedná o nadbytečný odkaz, jehož uvedení bez dalšího je chybou, kterou nejde napravit jinak než jeho vypuštěním, neboť jeho setrvání by implikovalo značné výkladové a praktické problémy, které nebyly a nemohou být nikdy zamýšleny. Proto můj návrh číslo 3 zní: v bodě 1 pozměňovacího návrhu číslo 6480 se v části první článek I dosavadní bod 8 v § 5 odst. 2 písm. i) slova: poradenství a další péče podle § 2 odst. 4 písm. b) nahrazují slovy: a poradenství. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli už se do rozpravy nikdo nehlásí. Táži se, zdali se někdo hlásí z místa? A vidím, že se do rozpravy ani nikdo z místa nehlásí, já v tomto případě rozpravu končím. Přistoupíme k hlasování. Já přivolám všechny kolegyně a kolegy z předsálí. Než se dostaví, načtu omluvy: Roman Bělor od 10.30 do 11 hodin se omlouvá bez udání důvodu, Silvia Doušová od 15 hodin z pracovních důvodů, David Kasal od 13 hodin z pracovních důvodů, Robert Králíček od 15 hodin z pracovních důvodů, Jan Richter do 10 hodin ze zdravotních důvodů, Helena Válková od 12 do 13 hodin z pracovních důvodů, od 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá Milada Voborská.

Z členů vlády Mikuláš Bek do 11.50 a od 14 hodin z pracovních důvodů, Lukáš Vlček od 11.30 do 13 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Marek Výborný se omlouvá od 11.20 do 12.20 z pracovních důvodů - nicméně já ho tady vidím, tak on to bere, tuto omluvu, zpět - jak na mě ukazuje.

My přistoupíme k hlasování. Mám tady poznámku, že pan poslanec Síla dal návrh na vrácení tady tohoto tisku do druhého čtení, což musíme hlasovat ještě v tuto chvíli.

Já vás všechny na základě požadavku odhlásím, prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Budeme v tuto chvíli hlasovat návrh pana poslance Síly na vrácení tohoto tisku do druhého čtení.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování s  pořadovým číslem 400, přihlášeno 164 poslanců, pro 21, proti 129. Tento návrh byl zamítnut.

 

V tuto chvíli tedy prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním nám k nim sdělil stanovisko. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fifka: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych vás seznámil rád se schválenou procedurou, tak jak byla přijata na 45. schůzi. výboru pro zdravotnictví dne 24. dubna:

1. Návrhy legislativně technických úprav, pokud byly předneseny - což byly předneseny.

2. Bod A.

3. Pozměňovací návrh B.

4. Pozměňovací návrh F2. V případě schválení je nehlasovatelné C.

5. Pozměňovací návrh C.

6. Pozměňovací návrh D.

7. Pozměňovací návrh E1.

8. Pozměňovací návrh E2.

9. Pozměňovací návrh F1.

10. F3.

11. G1.

12. Pozměňovací návrh F4, případně schválení hlasovat F4 v upravené podobě. F4.

13. Dále H1, H2, H3, H4, v případě schválení je nehlasovatelné G2.

14. G2.

15. Poté hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane zpravodaji, v tuto chvíli nechám hlasovat o proceduře.

Ještě pan ministr Válek. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolil přednést návrh na změnu procedury, o kterém bych požádal pak hlasovat, jestli mohu. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, navrhuji, aby po pozměňovacím návrhu B byl hlasován jako dílčí nejdřív pozměňovací návrh C pana poslance Brázdila o lékárenských pohotovostech a následně byl hlasován pozměňovací návrh F2, který se ale současně navrhuje hlasovat odděleně tak, že nejdříve by se hlasoval návrh F2 pouze v rozsahu jeho bodu 1, a to pouze v případě, že by nebyl schválen pozměňovací návrh pana poslance Brázdila pod písmenem C. Byl-li by schválen pozměňovací návrh pana poslance Brázdila pod písmenem C, pak by návrh F2 v rozsahu jeho bodu 1 byl nehlasovatelný a dále by se hlasoval návrh F2 v rozsahu jeho bodů 2 až 5, tedy zbytek tohoto pozměňovacího návrhu.

Myslím si, že je to jednoduché a srozumitelné, ale přece jenom pro jistotu, procedura by pak vypadala: bod 1 - návrhy legislativně technické, bod 2 - pozměňovací návrh A, bod 3 -pozměňovací návrh B, bod 4 - pozměňovací návrh C pana poslance Brázdila, bod 5 - F2, bod 1, tedy bod 1 z tohoto návrhu, a 5A, body 2 až 5.

Pokud by prošel pozměňovací návrh pana poslance Brázdila, tedy bod 4, pozměňovací návrh písmeno C, pak by nebyl hlasovatelný bod F2, jeho první část, tedy písmeno 1, a další v pořadí pak už by bylo 6D, 7E a tak dále. Takže prosím hlasovat o této variantě hlasovací procedury, kterou navrhuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já myslím, že to je jasné. My začneme nejdříve s protinávrhem pana ministra Válka. Asi víme všichni, o čem v tuto chvíli hlasujeme, a poté budeme hlasovat, samozřejmě, pokud tady tento návrh neprojde, o návrhu pana zpravodaje.

 

Takže v tuto chvíli hlasujeme o protinávrhu, který v tuto chvíli představil pan ministr Válek.

Já jsem zahájil hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 401, přihlášeno 170 poslanců, pro 164, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

A já nyní prosím pana zpravodaje, aby nás tedy provedl tím návrhem, který byl v tuto chvíli odhlasován. Děkuji.

 

Poslanec Petr Fifka: Nyní prosím o hlasování o návrzích legislativně technických úprav, tak jak byly panem ministrem Válkem předneseny.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 402, přihlášeno 170 poslanců a poslankyň, pro 170, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Petr Fifka: Jako první budeme hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem A kolegy Šimona Hellera, jedná se o narovnání rodičovského příspěvku u narozených vícerčat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Stanovisko výboru: doporučující.) Stanovisko pana ministra?

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Doporučující... nesouhlas! (Pobavení předsedajícího i v sále.) Starý muž, omlouvám se, nemůžete čekat zázraky. Nesouhlas.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já se omlouvám.

Zahájil jsem  hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 403, přihlášeno 171 poslankyň a poslanců, pro 96, proti 49. Tento návrh byl přijat. Prosím, pokračujte, pane zpravodaji.

 

Poslanec Petr Fifka: Dále budeme hlasovat pod písmenem B návrh kolegyně Michaely Šebelové, lidskoprávní pozměňovací návrh k podmínce...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ještě - já se omlouvám, pane zpravodaji, ale máme tady kontrolu hlasování od pana předsedy Bendy, takže vydržíme. (Poslanec Benda kontroluje výsledky hlasování.)

Tak, pane předsedo Bendo? Takže podle gestikulace jsem vycítil, že je to jedno a že můžeme pokračovat dál. (Smích v sále.) Rozumím tomu dobře? Pane předsedo, můžeme pokračovat dál v hlasování?

Tak, pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Petr Fifka: Děkuji, pane předsedající, skvělá zpráva. Posouváme se k bodu B. Kolegyně Michaela Šebelová, lidskoprávní pozměňovací návrh k podmínce bezprostřednosti při posuzování oprávněnosti zdravotnické detence. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 404, přihlášeno 171 poslanců, pro 88, proti 80. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Petr Fifka: Dále budeme hlasovat pod písmenem C návrh kolegy Milana Brázdila, zařazení lékárenské pohotovostní služby mezi pohotovostní služby podle § 2 odst. 2 písmeno j). Stanovisko výboru - bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti, vážené kolegyně a kolegové?

Hlasování s pořadovým číslem 405, přihlášeno 171 poslanec, pro 156, proti 2. Tento návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Petr Fifka: Tím pádem se stává nehlasovatelný návrh F2, bod 1 a přikročíme k návrhu F2, body 2 až 5 poslance Toma Philippa. Cílem je upřesnit a doplnit návrh tak, aby byl zcela jasně definován rámec páteřní sítě pohotovostních služeb pro děti a dospělé. Konkrétně stanovuje, že pro lékařskou pohotovostní službu pro dospělé budou zajišťovat poskytovatelé lůžkové péče s urgentním příjem a pro děti poskytovatelé akutní lůžkové pediatrické péče. Stanovisko výboru doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ministerstva? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 406, přihlášeno 171 poslankyň a poslanců, pro 168, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Fifka: Dále pod písmenem D kolega Jan Kuchař - zajištění rovnoměrného rozmísťování lékáren pro primární zdravotní péči. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 407, přihlášeno 166 poslanců, pro 62, proti 67. Tento návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Petr Fifka: Dále budeme hlasovat pod písmenem E1, kolegyně Zdeňka Němečková Crkvenjaš - zdravotní prohlídky uchazečů o studium na vojenské škole. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pana ministra? (Ministr: Souhlas.) Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 408, přihlášeno 170 poslanců, pro 167, proti 1. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Fifka: Pod písmenem E2, Zdenka Němečková Crkvenjaš - zrušení povinnosti pro lékaře předepisující léčivý přípravek s obsahem konopí. Nadále nebudou muset informovat i pravidelně poskytovat ústavu informace o výsledcích léčby jednotlivých pacientů. V současné době se jedná opravdu jen o odstranění zatěžující byrokratické povinnosti. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 409, přihlášeno 170 poslanců, pro 169, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Fifka: Pod písmenem F1, kolega Tom Philipp. Úprava reaguje na potřebu transpozice, která zpřísňuje pravidla pro práci s azbestem. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 410, přihlášeno 170 poslankyň a poslanců, pro 170, proti žádný. Tento návrh byl také přijat. Prosím.

 

Poslanec Petr Fifka: Dále pod písmenem F3, kolega Tom Philipp. V případě schválení legislativně technické změny číslo 3 se hlasuje ve znění bez odkazu na § 2 odst. 4 písm. b) zákona, což se stalo. Je to úprava definice farmaceutické péče v zákoně o zdravotních službách, kdy se rozumí farmaceutickou péčí péče lékárenská a klinicko-farmaceutická. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ministerstva zdravotnictví? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

411. hlasování, přihlášeno bylo 171 poslanců, pro 170, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Fifka: Pod písmenem G1, kolega Karel Haas, pozměňovací návrh k F4. V případě schválení F4 hlasovat v upravené podobě. Jedná se o ústavní ochranné léčení, které je vykonáváno nad odsouzenými osobami právě v tomto typu ochranné léčby formou lůžkové péče, převedení kompetencí z krajského státního zastupitelství na okresní státní zastupitelství. Stanovisko výboru doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 412, přihlášeno 171 poslanců, pro 168, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Fifka: Pod písmenem F4, kolega Tom Philipp. Cílem je zajistit efektivnější a jasnější fungování ochranného léčení. Upozorňuju na tu provazbu k předchozímu bodu. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 413, přihlášeno 171 poslanců, pro 170, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Fifka: Dále pod písmenem H1, pan ministr Vlastimil Válek, zjednodušení procesu udělování statutu center vysoké specializované péče. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 414, přihlášeno 171 poslanců, pro 171, proti žádný. Tento návrh byl také přijat.

 

Poslanec Petr Fifka: Pod písmenem H2, ministr Vlastimil Válek. Cílem je umožnit, aby zdravotničtí pracovníci, poskytovatelé, jehož součástí je perinatologické centrum, se mohli účastnit převozu a během převozu poskytovat novorozenci neodkladnou péči i nad rámec svého oprávnění poskytování zdravotních služeb. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 415, přihlášeno 171 poslanců, pro 170, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Fifka: Dále pod písmenem H3, navrhovatel Vlastimil Válek. Jedná se o problematiku lékařského ozáření, kdy se odstraní některé nelogismy a nepřesnosti ve stávající úpravě. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 416, přihlášeno 171 poslanců, pro 169, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Fifka: Dále pod písmenem H4, navrhovatel Vlastimil Válek. V případě schválení je nehlasovatelné G2. Jedná se o takzvaný antibyrokratický pozměňovací návrh. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 417, přihlášeno 172 poslanců, pro 172, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

A já mám za to, že bylo hlasováno o všech návrzích. Že ano, pane zpravodaji Fifko?

 

Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Já přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, podle sněmovního tisku 798, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování 418, přihlášeno 172 poslanců, pro 154, proti žádný. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Velmi děkuji panu zpravodaji Petru Fifkovi, děkuji také panu ministru Válkovi a v tuto chvíli končím projednávání tohoto bodu.

A otevírám další bod, což je

Aktualizováno 7. 7. 2025 v 0:51.