(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky

Skupina 64 poslanců využila svého práva a podle § 84 zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny podala návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Proto nyní prosím, aby se jako první ujal slova zástupce navrhovatelů, pan poslanec Andrej Babiš, a vás, kolegyně a kolegové, žádám o ztišení v sále.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážení spoluobčané, vážené poslankyně, vážení poslanci. Fialova vláda se topí, topí se ve lžích, skandálech, v nekompetenci a v korupci už skoro čtyři roky. Je zcela neschopná, nemá žádné pozitivní výsledky a hlavně nepracuje pro české občany, nepomáhá českým rodinám, nebrání české firmy, hájí jen svoje vlastní zájmy, prachy, moc a koryta.

Impulsem pro svolání této schůze je bitcoinová aféra. Ano, bitcoiny, to jsou peníze, vážení spoluobčané. Je to největší a nejšpinavější korupční skandál v dějinách České republiky. Celá tato kryptooperace nebyla náhoda, nebyla to chyba, ani to nebyla, jak říká pan premiér, vtipná historka z chodby. Byla to promyšlená, organizovaná, vládou krytá akce, akce, jejíž cílem bylo vyprat špinavé peníze pocházející z prodeje drog, zbraní, dětské pornografie a padělaných dokumentů. Akce, kterou naplánoval ministr spravedlnosti, do které byl zainteresován, a bez něho by to zkrátka nešlo, ministr financí Stanjura, a kterou politicky kryl předseda vlády České republiky. Nejvyšší ústavní činitelé, a přesto se podíleli na akci, která by byla skandální i v nějaké banánové republice.

Celý bitcoinový skandál je učebnicovým příkladem absolutní nekompetence, naprosté arogance a podle mého názoru i záměrného selhání. Všechno to začalo příběhem vyučeného zámečníka Tomáše Jiřikovského, který provozoval nelegální tržiště na darknetu, kde se prodával kokain, heroin, LSD, zbraně, falešné doklady i dětská pornografie.

Pan Jiřikovský byl v roce 2017 odsouzen za zpronevěru, nedovolený obchod s drogami a nedovolené ozbrojování na devět let vězení. V roce 2021 byl podmínečně propuštěn soudem na svobodu, a ne ministryní spravedlnosti, jak se to snaží někdo podsouvat. Ano, ta s tím neměla nic společného.

A jak jsme se dozvěděli minulý týden z médií, tak v srpnu 2023 odeslal na Ministerstvo spravedlnosti dopis, kde nabízel, že daruje státu obsah bitcoinových peněženek, když mu je soudy vrátí, tedy všechny peníze. V prosinci 2024 ale Jiřikovského právník Kárim Titz, shodou okolností dlouholetý známý Pavla Blažka, bývalého ministra spravedlnosti, přišel už s pozměněnou nabídkou. Jeho klient daruje státu 30 % z obsahu peněženky, když dostane zpátky své počítače.

Motivací nemělo být pokání, jak nám pan Blažek tvrdil, ale chtěli si to odečíst jako dar z daní, ano, miliardu, miliardu na daních. A ministr spravedlnosti Blažek jeho nabídku každopádně přijal bez ověření, bez jakéhokoliv zájmu, odkud tyto prostředky pocházejí, i když bylo evidentní, že to je z trestné činnosti.

Ale, vážení spoluobčané, zkuste se zamyslet, proč by někdo, kriminálník, zločinec, nabízel státu miliardu korun? Dar?

 

Je to normální? Myslím, že každý pochopí, že je to podivné. Když tedy letos v březnu na Ministerstvu spravedlnosti byla Jiříkovského peněženka otevřena, bylo v ní údajně bitcoinů za 3 miliardy, stát dostal miliardu a Blažek vykládal do médií, jaký je pašák a pan premiér to všude propagoval a jak to všechno bylo ultralegální. Neuběhl ani den a ukázalo se, že v Jiříkovského peněžence nebyly 3 miliardy, ale celkem 12,5 miliardy korun a že den před otevřením peněženky na Ministerstvu spravedlnosti ji Jiřikovský vybrakoval a 9 miliard někam zmizelo. Suma sumárum stát, tehdy jsme si ještě mysleli, nebo to deklarovali pan Fiala a Stanjura, dostal necelou miliardu a zbytek, 11,5 miliardy, někam zmizel. Ministerstvo spravedlnosti posloužilo jako pračka špinavých peněz, posvěcení ministra financí a s krytím předsedy vlády, přitom peníze z trestné činnosti by samozřejmě měly propadnout státu kompletně. Stát zkrátka, když se dozvěděl o té nabídce, tak okamžitě měl svolat Bezpečnostní radu státu a tyhle peníze zkonfiskovat, ano? No, a jelikož tu miliardu, kterou Blažkovo ministerstvo přeprodalo investorům, tak tu škodu zřejmě bude muset nahradit, to znamená, že ty bitcoiny jsou nepoužitelné a ti, kteří je koupili teď nemůžou je ztržnit, tudíž ten stát bude muset platit a ještě vznikne škoda a zaplatí to, samozřejmě vy to zaplatíte, vážení spoluobčané, z vašich daní.

Jak jde čas, tak na povrch vyplouvají další podezřelé vazby, samé náhody. Například jsme se dozvěděli, kdo je Blažkův odéesácký ekonomický náměstek na spravedlnosti - pan Daňhel, o jeho dlouhodobém spojenectví s Blažkem a otaznících kolem jeho působení v insolvenčním byznysu. Ukázalo se, že Jiřikovského advokát Titz, který celou tuhle kulišárnu domlouval a který si pár týdnů po celé transakci koupil pozemek za skoro 12 milionů korun, je také dlouholetý Blažkův kámoš. A že notář Lubomír Mika, který vše ověřil a potvrdil na základě screenshotu obrazovky za to dostal odměnu 150 000 korun, je Blažkův spolužák ze studií. A že soudní znalec Jiří Berger, který potvrdil, že peněženka obsahuje v uvozovkách jen 3 miliardy, je nejen Titzův známý, ale také Stanjurův poradce, a nejen jeho. To jsou náhody, ne? To je organizovaná skupina, to je organizovaný zločin. Tito lidé spolupracují roky. Někteří byli i spojení přes podezřelé kauzy v Brně, jiní přes zakázky a insolvence. A tito lidé společně sehráli hru, která měla jediný cíl - vyprat miliardy z drogového prostředí a z podsvětí samozřejmě.

Tři týdny před rozhodnutím soudu o vrácení zabavených počítačů Jiřikovskému měl Blažek informace o tom, že na počítačích se nachází bitcoiny za miliardy. Nikomu ale nic neřekl. Proč? Proč nic neřekl? Stejně jako ministr financí Stanjura. Ten ovšem věděl už od ledna. Měl o transakci detailní informace od Blažka i svých podřízených úřadů, měl dokonce negativní stanovisko svého ministerstva k celé věci, dokonce i rozsudky v případu Tomáše Jiřikovského a shrnutí jeho kauzy. Řekl někomu něco? Snažil se to zarazit? My si myslíme, že ano, on neřekl nic, naopak to kryl, neinformoval nikoho, ani Finanční analytický úřad, neinformoval policii, proč asi? Protože plán samozřejmě musel projít, protože z něj někdo měl pořádný benefit, pravděpodobně. Kdoví, jestli třeba i pan Stanjura? To byl ten pravý důvod, proč den předtím než skandál praskl, předložil návrh na osvobození kryptoměn na 40 milionů od daně? To je taky náhoda? Tomu taky nikdo soudný nemůže věřit. Stejně jako nikdo nemůže věřit tomu, že premiér se nezajímal o miliardu od drogového dealera.

Takže, vážení spoluobčané, dělají z vás jenom blbce. Pan ministr Stanjura nám teď vykládá, že vlastně on ten dopis neviděl a já jsem byl taky ministr financí a dobře vím, jak fungujou dopisy na Ministerstvu financí, že tam je ta Zuzana, která se postaví na sekretariát, a ten ministr, když vyjde z kanceláře, tak ona tam stojí a říká, pane ministře, tady mám referátníky, potřebuju váš podpis a sedí tam, nebo stojí tam tak dlouho, než ten ministr to nepodepíše. Takže to jsou všechno nesmysly. Samozřejmě oni teď, co dělají, že za to může Blažek, jasně, a teďka úředníci a paní Decroix dokonce teďka říká, že soudy a tak dále, je to nesmysl. Klíč k celé operaci je ministr financí Stanjura, Národní centrála proti organizovanému zločinu už transakci vyšetřuje kvůli podezření ze zneužití pravomoci k praní špinavých peněz, napojení na organizovaný zločin, stejně tak i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Chápete to, vážení spoluobčané? Proč paní Decroix dělá nějaký audit? Proč píše těm orgánům? A já je znovu vyzývám, aby paní Decroix nedávali žádné podklady, vždyť je to trestní řízení. Ano, nikdo nemá právo do toho zasahovat, ani ministr spravedlnosti. Národní centrála proti organizovanému zločinu se zajímá o roli českých ústavních činitelů, kteří skrz Ministerstvo spravedlnosti prali špinavé peníze, a nejen české orgány, kauzu prověřuje i FBI. To je tak neuvěřitelný příběh, že by se snad nemohl odehrát nikde na světě, nikde. No a samozřejmě pánové Blažek, Stanjura, Fiala z České republiky udělali stát, který spolupracuje s organizovaným zločinem, s podsvětím, a zostudili naši zemi všude. Titulky všech světových médií to přinesli a můžeme samozřejmě spekulovat, kde skončila většina z těch 11,5, miliardy, které zmizely.

Tohle není nějaký skandál. Ano, my všichni víme, že většina vlád ODS skončila skandálem - Klausova, Topolánkova, Nečasova, proto mě fascinuje, když Topolánek a Nečas chodí do televize něco říkat, měli by chodit kanálem, a ne vysvětlovat televizi a dělat nějaké alibi této vládě. Ano, tohle je korupční aféra nevídaných rozměrů a tady pan premiér má tu drzost mluvit o morálce, o slušnosti, o hodnotách, o politické kultuře a o bezpečnosti naší země. No, dělá si z vás srandu, vážení spoluobčané. Bitcoinová aféra není izolovaná událost, bitcoinová aféra je důkazem, že ve vládních lavicích sedí lidé, kteří se neštítí ničeho, že stát se pod jejich vedením proměnil ve stroj na legalizaci peněz, trestné činnosti, tunelování peněz daňových poplatníků a vysávání veřejných prostředků pro své známé, kamarády a rodiny.

Bitcoinová aféra je ale jen špičkou ledovce. Proč dnes hlasujeme o vyslovení nedůvěry? Toto je veřejná obžaloba této nekompetentní, pokrytecké, asociální, arogantní, klientelistické, aférami prolezlé vlády, jejich další pokračování představuje hrozbu pro zájmy našich občanů a naší země a hlavně hrozbu pro náš další rozpočet. Paní ministryně Černochová spěchá, že chce nakupovat tanky - leopardy zase bez výběrového řízení za 52 miliard. Dneska jsme se dozvěděli, vážení spoluobčané, že nakupujeme batohy pro naši armádu z Číny přes slovenskou firmu a zadrželi je v Rusku, to je neuvěřitelné, neuvěřitelné, fakt. To, co se děje na Ministerstvu obrany, je absolutně skandální. Takže tohle je ten projev. To, proč jsme dneska tady, je obžaloba vlády, která porušila své předvolební sliby. Obžaloba vlády, která způsobila největší propad životní úrovně za posledních 30 let. Obžaloba vlády, která zvedla daně nejvíc v historii úplně všem, obžaloba vlády, která okradla důchodce a zvýšila věk odchodu do důchodu na 67 let. Obžaloba vlády, která z bydlení udělala luxus nedostupní i pro střední třídu.

Obžaloba vlády, která zadluží Českou republiku víc než předchozích tři a půl vlády dohromady. Obžaloba vlády, která bezostyšně rozhazuje peníze daňových poplatníků. Obžaloba vlády, která okrajuje svobodu slova. Obžaloba vlády, která hodila přes palubu vlastní občany.

Plýtvání a zneužívání peněz daňových poplatníků není výjimka, je to DNA této vlády. Lhaní voličům není zamýšlena chyba, je to vládní strategie. Neschopnost není náhoda, je to styl práce této vlády. A já občanům teď připomenu ty nejkřiklavější příklady za dobu vašeho vládnutí. A že jich je. Začnu tím, co tato vláda zničila za tři a půl roku. Tak. Jeden z největších podvodů na voličích, kterého se Fialova vláda dopustila, se týká financí. Před volbami slibovali, že nezvýší daně, že sníží veřejný dluh, že budou šetřit, že zastaví inflaci, že skončí drahota. A jaká je realita po tři a půl letech jejich vládnutí? Totální selhání. Premiér Fiala všechny ujišťoval: daně zvyšovat nebudeme, tečka. To řekl 15. října 2022, osm měsíců po ruské invazi na Ukrajinu. No, škoda, že se ho někdo nezeptal v neděli, že invaze na Ukrajinu, agrese Ruska na Ukrajinu byla v únoru a on se vymlouvá, že daně zvýšil kvůli válce. Samozřejmě že je to lež.

A co teda vlastně udělali se Stanjurou? Daně rekordně zvýšili úplně všem: zaměstnancům, živnostníkům, studentům, rodinám s dětmi, důchodcům a firmám. Zvýšili daně v takovém rozsahu, jaký v historii České republiky nemá obdoby. Občanům zvedli odvody na daních a nemocenském pojištění o 51 miliard korun ročně, firmám zvýšili daně z 19 na 21 procent, což je pro ně zátěž navíc 22 miliard korun ročně. Zrušili jedinou rozumnou věc programového prohlášení vlády pro zaměstnavatele, které mimochodem... To programové prohlášení vlády nikdy nevyhodnotili pořádně a transparentně, slíbili dva procentní body na sociálním pojištění dolů, ale samozřejmě nic neudělali.

Živnostníky Jurečka se Stanjurou dřou z kůže. Rok co rok jim zvyšují zálohy na sociální a zdravotní pojištění, letos jim minimální zálohy vzrostou o 16 procent. Zvedli jste živnostníkům paušální daň. Navíc zvedli DPH u léků, vodného a stočného, tepla nebo i toho piva i řadu služeb, co se dotklo úplně každého občana. A co daň z nemovitostí? Připomeňme si slova pana Stanjury před volbami: nápad zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný, říkal. A po volbách realita? Fialova vláda daň zdvojnásobila.

Celkově za jejich vládnutí daně narostly o 80 miliard korun ročně. Do konce roku 2025 plánují od lidí a firem vybrat neuvěřitelných 1840 miliard korun. To je jediné, co umí: zvyšovat daně a zvyšovat dluh. Místo toho, aby šetřili na provozu státu, kde mimochodem navýšili a slibovali, že to sníží 100 miliard, tak to navýšili o 29 miliard, tak místo toho rozdávají veřejné peníze svým spolustraníkům a kamarádíčkům, debužírují, létají za peníze daňových poplatníků po celém světě. Místo toho, aby potírali daňové podvody, zrušili EET a nechali rozbujet šedou ekonomiku. Mimochodem tu daňovou kobru, kterou jsem dovezl v roce 2014, jsem dávno o ní nic neslyšel. Asi už nefunguje jako za nás.

ODS, když je u moci, vždy daně zvýší. Zavedení superhrubé mzdy, pamatujeme? Daň z nabytí nemovitostí, to všechno byl výsledek práce ODS. A když už lidi měli daňové úlevy, tak jim je Fialova vláda sebrala. Osekali slevy na jízdné pro seniory a studenty, rodinám s dětmi vzali školkovné, dětským skupinám nedali peníze, slevu na studenta a slevu na nepracujícího manžela nebo manželku. Typická rodina s dětmi přišla kvůli této vládě ročně o 60 až 80 000 korun.

Ve svém programovém prohlášení vláda slibovala automatické zvyšování daňové slevy na poplatníka. Za tři roky ani jednou nezvýšili. Lidem peníze dát nechtějí, ale dokázali velmi rychle zavést automatické zdražování dálničních známek nebo koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Ano, tak absurdně, že ještě i firmy, kde je kontinuální výroba, musí platit, že údajně zaměstnanci se na tato média dívají. No, samozřejmě je to nesmysl. Vláda vybírá stamiliardy navíc na daních, ale že by konsolidovala veřejné finance, jak slibovala? Kdepak, zadlužení raketově roste. Pánové Fiala se Stanjurou se chystají zadlužit Českou republiku o rekordních 1190 miliard. Loni stát hospodařil s deficitem 271,4 miliardy a letos se zadlužení z loňských 43,8 procenta HDP vyšplhá na 44,8 procenta HDP.

Rezignovali jste na dluhovou brzdu, kterou jste slibovali, abyste mohli nesmyslně rozhazovat dál. Tato vláda rozvrátila veřejné finance a zaťala takovou sekeru jako tři a půl předchozích vlád. Ano, můžete dokola opakovat, jak to bylo za covidu, když pan Fiala na nás křičel: dejte víc, dejte víc do ekonomiky, a my jsme dali a ty peníze lidi dostali, ale ty peníze, které vy jste vybrali, zmizely, nikdo neví pořádně kam. No možná hlavně na Ministerstvo obrany a možná na pomoc Ukrajině, jinak si to neumím vysvětlit. Rozpočtové schodky přesahující čtvrt bilionu korun se za Fialovy vlády staly normou, aniž by k tomu byl jakýkoliv ospravedlnitelný důvod. Žádná válka, jak se lidem Fiala snaží namluvit. Žádná pandemie, žádnou jste neměli. Proč stále mluvíte o nějakých krizích? Vy jste způsobili krizi inflace, ale žádnou jinou jste neměli. Ano, válka měla dopad na rozpočet, to ano, ale vždyť jste to mohli vyřídit v Bruselu. Kolik jste přinesli, pane premiére? Ani jedno euro. A to samozřejmě nemluvím o tom, jak ministr financí Stanjura fixluje s čísly, manipuluje rozpočet a používá nereálná hausnumera, která pak Eurostat musí opravovat.

Kapitolou samou o sobě je inflace, Fialova drahota. Největší chyba této vlády byla, že odmítla zastropovat ceny energií u výrobců na úrovni 1 500 korun za megawatt včas. Tady jsem o tom mluvil 16. února 2022. Tady za pultem jsem vás vyzýval k tomu, abyste to udělali stejně jako Slovensko. A kdybyste to udělali na začátku krize, tak by žádná inflace se tak nerozjela. Zboží a služby zdražily kvůli neschopnosti této vlády o více než 30 procent.

A to lhaní, pane premiére, na těch mítincích? Vždyť nebuďte směšný. Všechno, co my říkáme, jsou statistická čísla Českého statistického úřadu nebo Eurostatu. A vy lžete o tom, že my jsme zanechali inflaci 10 procent. Je to typická lež pana premiéra, který samozřejmě lže neustále, jak se to zpívá v té písničce, která je tak populární na sítích. Podle Eurostatu byla za nás inflace nejvyšší v prosinci 2021, kdy dosáhla 5,4 procenta. Průměr Evropské unie byl tehdy 5,3. A za celý rok 2021, kdy hnutí ANO končilo ve vládě, byla průměrná inflace 3,3 procenta. A v roce 2022 za Fialovy vlády byla průměrná inflace 14,8. Za Fialovy vlády byla Česká republika nejhorší z celé Unie, v lednu 2023 dokonce byla inflace 19,1 procenta. Kumulovaná inflace podle Českého statistického úřadu v letech 2022 až 2024 za Fialovy vlády včetně byla 30,47 procenta, z toho 2022 15,1, 2023 10,7 a 2024 2,4. A proč to skočilo v lednu 2022? Protože my jsme v listopadu a v prosinci 21 srazili DPH na energie, elektřinu, teplo a plyn z 21 procent (?) na nulu. A vy jste v tom nepokračovali, proto vám to vyletělo. Hlavně vám to vyhovovalo, aby ti vaši kámoši na tom hlavně vydělali.

A potom jste přišli s tou windfall tax samozřejmě.

Takže kumulovaná inflace byla za nás - to není ani za nás, ale za období 2009 až 21 - 27,96 a za vaše tři roky vládnutí 30,47. Takže jinými slovy, Fialova vláda za tři roky měla vyšší inflaci než část druhé Topolánkovy, Fischerova, Nečasova, Rusnokova, Sobotkova a dvě Babišovy vlády dohromady. To je pravda, na to jsou čísla. Takže nelhat, pane premiére, na těch mítincích. Není to pravda, co říkáte.

Ať si každý porovná, kolik platil za potraviny, energie, nájmy, léky, dětské tábory, v roce 2021 - za nás - a kolik platí dnes za Fialy. Pod touto vládou se životní úroveň propadla jako nikdy v dějinách. Reálné mzdy klesly nejvíc ze všech zemí OECD. Tři miliony lidí v České republice se kvůli neschopnosti této vlády ocitly pod hranicí chudoby nebo na ní balancují. To píší média, to my si nevymýšlíme. V průměru napříč zeměmi OECD stačí, aby člověk s podprůměrným příjmem pracoval 21 hodin týdně, aby se dostal nad hranici chudoby. V České republice je to 28 hodin týdně. Mezi zeměmi OECD je horší situace pouze ve Slovinsku. V Německu stačí 18 hodin, ve Francii 15, v Belgii dokonce jen 13 hodin týdně. V Česku musí lidé dřít déle než v Německu, Francii, Rakousku, Švédsku, Itálii nebo i USA, aby vůbec překročili hranici chudoby. To je výsledek vaší politiky.

Diví se někdo, že se loni narodilo jen 84 000 dětí, tedy nejméně od roku 1785, co se vedou záznamy? Kdo si je dnes vlastně kvůli vám může dovolit? Nedostupné bydlení, a hlavně to vaše strašení válkou. Jděte se zeptat do Opařan, jak děti mají z toho stres, jak se bojí, když stále mluvíte o válce a stále o zbrojení a zbraních. Ano, to je výsledek vaší rétoriky.

Dále chci připomenout systematický útok na důchodce, které Fialova vláda označuje za hospodářskou škodu. Pánové Fiala, Stanjura a Jurečka slibovali, že zastabilizují důchodový systém, že nezvýší věk odchodu do důchodu, že zachovají současné valorizační mechanismy a že českým seniorům zajistí důstojné stáří. I po volbách Fialova vláda slibovala v programu, cituju: "Udržet stávající valorizační mechanismus důchodů." Premiér Fiala výslovně v listopadu 2022 prohlásil, že ohledně důchodového věku 65 let se za dobu, cituju: "Za dobu působení mé vlády se v tomto ohledu nebude nic měnit, a nejsou pro to ani důvody." Zase lež. Proč se ho na to ti novináři neptají, na tyhle flagrantní lži o daních, o odchodu věku do důchodu, o poplatcích, jak Baxa sliboval, že nebude navyšovat? To je tak flagrantní, ale nikdo se ho neptá v těch pořadech, kde sám vystupuje a mluví ty věci, které jsou nepravdivé.

Seškrtání valorizace znamenalo snížení příjmu pro důchodce o 19 miliard jen minulý rok. Každého důchodce jste průměrně okradli od července 2023 o tisíc korun měsíčně. Zrušili jste tak mimořádné valorizace v roce 2023, na které důchodci měli nárok, proto, že jste zcela selhali v boji proti inflaci. Vy jste ji způsobili vysokými cenami elektřiny, protože jste je nezastropovali. Znovu vám to opakuji. Ještě v únoru ministr Jurečka lidi ujišťoval, že mimořádná valorizace bude. Tehdy jste důchodce označili za hospodářskou škodu. Neskutečné. Věk odchodu do důchodu jste zvýšili na 67 let. Jsem přesvědčen, že pokud budete dál u vlády, tak hned po volbách toto zastropování zrušíte, jak jste to měli v plánu, už v tomto volebním období a do penze budou mladí chodit klidně, i když jim bude 70. Co na tom, že průměrný věk dožití ve zdraví je u českých mužů 60,9 let a u žen 62,5 roku?

Dále jste poškodili maminky zrušením výchovného za první a druhé dítě a zmrvili jste předčasné důchody. Měli jste také slib, že se bude započítávat studium do náhradní doby pro důchod. Na to jste už taky zapomněli. Nebo jste znovu lhali? Asi to druhé.

Ještě musím zmínit sociální politiku nebo v podání pana Jurečky spíše asociální politiku. Tato vláda do systému sociálních dávek dohnala i lidi, kteří to nikdy dříve nepotřebovali. Zejména v důsledku rostoucích nákladů na bydlení a kumulované více jak 30procentní inflaci, kdy domácnostem vzrostly výdaje na základní potraviny a na energie, došlo k výraznému nárůstu počtu lidí, kteří už nejsou schopni poplatit ani své základní výdaje na život a museli tak požádat o příspěvek na bydlení. Tato údajně pravicová vláda se může v uvozovkách pochlubit nárůstem jak počtu domácností, které příspěvek na bydlení pobírají, tak nárůstem částky, která je každoročně na tuto dávku vyplácena.

V roce 2021 pobíralo příspěvek na bydlení 154 000 domácností, v roce 2024 to už bylo 286 000 domácností. Ano, o 132 000 navíc, a ještě jste se tím chlubili. Výdaje státu na příspěvek na bydlení se za tři roky zdvojnásobily z 8,6 miliardy na 20,3 miliardy korun ročně. Bylo to hlavně kvůli elektřině. No, a ty desítky miliard někomu skončily v kapsách a vy dobře víte komu. To se tady nebavím prosím o lidech bez zaměstnání, ale o lidech pracujících, rodinách s malými dětmi nebo takzvaných pečujících rodinách, kde jeden člen domácnosti celodenně pečuje o rodinného příslušníka.

Pokud jsou v České republice ohroženy chudobou zhruba tři miliony lidí, tak bychom se neměli plácat po ramenou, jak krásně se nám tu žije, jak nás pan premiér přesvědčuje. Pan premiér se rád ohání těmito hodnotami, tak byste měl vědět, pane premiére, že vyspělá společnost se pozná podle toho, jak se umí postarat o ty nejzranitelnější. Běžte se na jeden den podívat do některé z nadací, které pomáhají jednotlivým lidem.

Poslechněte si matku, která vychovává svou autistickou dceru, přitom je sama zaměstnaná, vysokoškolsky vzdělaná a vykonává kvalifikovanou práci. Za dobu vaší vlády, pane premiére Fialo, přišla tato matka o všechny své úspory. Spolkly je náklady na potraviny a na energie. Poslední týden před výplatou musí obvykle vydržet s 500 korunami. 500 korun má poslední týden před výplatou. Teď ji navíc úřady informovaly, že její dceři byl snížen příspěvek na péči z třetího na druhý stupeň. Víte proč? Protože její dcera konečně po několika letech zvládne dojít do stacionáře sama. Sice žádnou jinou cestu nezvládne, ale reviznímu lékaři tento malý úspěch stačí k tomu, aby jí příspěvek snížil o 10 000 korun měsíčně. Slyšíte dobře, vážení spoluobčané, tohle se děje u nás. Skandál.

Pro většinu samozřejmě z vás... Tak jste si navýšili platy, pane premiére. Vy konkrétně o 19 000 měsíčně. Já vím, že je to zanedbatelná částka, ale pro tuto maminku a její dceru likvidační. Maminka je zničena, má strach. Ztratila veškerou důvěru ve stát a v to, že jí někdo nějak pomůže. To je, pane premiére, další věc, kterou vám vyčítám. Dovedl jste mnoho lidí do stavu, že nevěří, že vláda pracuje v jejich prospěch. Naopak věří, že daně, které státu odvádí, používáte ve prospěch jiných.

Jen smutným zakončením výčtu toho, jak současná vláda zanedbává potřeby těch nejzranitelnějších, je nedávné odmítnutí návrhu na zvýšení příspěvku na péči v prvním stupni o 1 120 korun a ve druhém stupni o 1 100 korun. Neuvěřitelná arogance, díky které je lidem v tomto stupni postižení de facto znemožněno zaplatit si péči, kterou potřebují. Přitom tyto příspěvky nebyly valorizovány v posledních osmi, respektive devíti letech, i přesto, že od té doby došlo několikrát ke zvýšení cen sociálních služeb. Jen pro ilustraci, při současné výši příspěvku na péči v prvním stupni 880 korun si může člověk s postižením uhradit 10 minut služby denně. 10 minut, pane Jurečko, denně. Neskutečné.

Něco tak asociálního, jak je tahle vláda tady nikdy nebylo, ale hlavně, že jste si našli peníze pro navýšení vašich platů, za to jste bojovali. A když pan prezident řekl, že dá na to veto, tak pan premiér souhlasil, jo, jo, jo, a potom hlasoval pro to, aby dostal těch 19 000. A vážení spoluobčané, pokud tam zůstane, tak příští rok dostane 40 000 měsíčně navíc. To jsou oni, takhle to funguje, proto šli do politiky.

Tak pojďme dál. Fialova vláda udělá z bydlení vlastního i nájemního nedostupný luxus, který si už nemůže dovolit ani střední třída. Před volbami slibovali, že dostupné bydlení bude jejich absolutní priorita, slibovali dostupné byty pro mladé, seniory i rodiny v nouzi, 100 000 nových bytů ročně, říkali. Podpora družstevního bydlení, rychlé stavební řízení a omezení spekulací.

Dokonce i levnější hypotéky jste si dali do programu, ale realita je úplně jiná. Zpackaná digitalizace. Ano, Piráti dneska tady dělají divadlo, přitom by vůbec neměli vystupovat, protože jsou součástí této party. Oni tam byli s nimi a znovu tam budou. Přece takhle to deklarují. (Se smíchem.) Takže nechápu, proč vůbec kritizují něco, u čeho byli společně. Ano, dokonce jste měli i levnější hypotéky v  programu. No, ano. A realita? Digitalizace, tu zničil Bartoš. Nefunkční stavební řízení, raketový růst cen energií, nedostupné hypotéky, předražené nájmy, dvojnásobná daň z nemovitostí. Bydlení je dnes v České republice nejhůře dostupné v historii. Na pořízení průměrného bytu o velikosti 70 metrů čtverečních dnes česká rodina potřebuje 13,3násobek ročního platu. Před volbami pan Fila tvrdil, že je to skandální, že tehdy lidé potřebovali jenom 12 ročních platů, dnes je to ještě horší.

V Německu, Francii nebo Rakousku stačí na průměrný byt pět až osm ročních platů. Praha se stala po Amsterdamu druhým nejméně dostupným městem v Evropě. Situace je kritická i na trhu s nájemním bydlením. Průměrný dvoupokojový byt o rozloze 65 metrů čtverečních dnes stojí v nájmu 22 400 korun měsíčně. Ale to dobře víte, vážení spoluobčané. Náklady na bydlení tak u mnoha domácností tvoří 30 až 40 procent měsíčních příjmů, to znamená, že lidé, kteří ještě před několika lety patřili do střední třídy, dnes žádají o dávky na bydlení. Neuvěřitelné. Ani výstavba nových bytů se Fialově vládě nedaří. V roce 2021 za vlády hnutí ANO se v České republice zahájila výstavba téměř 45 000 bytů, po nástupu Fialovy vlády se výstavba propadla, v roce 2022 to bylo už jenom 42 000, v roce 2023 jenom 35 000 a těch dokončených v roce 2024 se postavilo jenom 30 274 bytů, což je meziroční propad o 20,5 procenta, nejméně nových bytů od roku 2017. Ano, to je těch 100 000 bytů ročně, ano, ne 100 000, ale 30 000. Ale klasika. Tak slibovala pětikoalice. A k tomu ještě vláda zavedla dvojnásobnou daň z nemovitostí, jak jsem již říkal.

Kdo se může divit, že je situace takto kritická, když stavební řízení dnes v Česku je jedno z nejpomalejších v Evropě? Povolení velkých projektů trvá osm až 10 let, digitalizace stavebního řízení skončila fiaskem a Fialova vláda po třech a půl letech nečinnosti se pár měsíců před volbami probudila a najednou začala slibovat nové byty. Oznámili, že možná vznikne 2 000 bytů někdy, někdy v roce 2026, no, to určitě, to by ještě musel pan Stanjura poslat Ministerstvu pro místní rozvoj těch 8 miliard, co na to potřebují.

Tato vláda totálně rozvrátila české zdravotnictví. A vy, vážení spoluobčané, to vidíte denně. Za tři a půl roku jsme byli svědky bezprecedentního selhání, chaosu a neschopnosti, které ohrožují zdraví a životy lidí, a především za to nese odpovědnost nejhorší ministr zdravotnictví v historii České republiky Vlastimil Válek.

Lidé v Česku dnes čekají měsíce na základní lékařská vyšetření, a pokud potřebují praktického lékaře, pediatra, zubaře nebo psychiatra, dostávají se do slepé uličky. Nedostatek pediatrů je tak kritický, že přes 920 000 lidí v Česku nemá svého praktického lékaře, z toho 131 000 dětí. Rodiče musí přihlašovat své patnáctileté děti k lékařům pro dospělé, protože pediatři jednoduše nejsou. Zhruba polovina dětských praktiků je v důchodovém věku a vláda situaci celou dobu ignorovala. Podobně zoufalý stav je ve stomatologii. Jestli dnes hledáte dětského psychiatra, připravte se na to, že čekací lhůty se pohybují v řádu měsíců. A kardiologie? Pacienti po infarktu by měli navštívit specialistu do tří týdnů. V Praze ale běžně čekají měsíce, v Pardubickém kraji i déle. V některých regionech to může stát lidi i život.

Ano, české zdravotnictví také zdecimovala léková krize, která byla odvratitelná, pokud by u kormidla byl někdo jiný než Fiala s Válkem. V letech 2022 a 2023 chyběly běžné léky, dětské sirupy, antibiotika, inzulin nebo onkologická léčiva. Zatímco jiné země měly situaci pod kontrolou, Válek lidem vzkazoval, ať obvolají sto lékáren. Tvrdil, že léky máme, ale zásoby zmizely během dnů, a když už nevěděl, co říct, prohlásil, že léky budou. Znovu vám to připomenu, v uvozovkách, až se zlepší počasí. Ano, vážení, to je samozřejmě výsměch. Doteď výpadky přetrvávají, chybí léky na onemocnění kostí, na astma, na infekce, léky pro seniory i děti. Všechno se dalo řešit, stačilo včas regulovat reexporty, nakupovat v zahraničí a pracovat na lékové soběstačnosti. Válek ale neudělal vůbec nic. A co Válkův slib v roce 2023, že v Česku obnoví výrobu penicilinu? Továrna nestojí, plán neexistuje, výsledek nula. A samozřejmě pacienti, kteří například mají rakovinu prostaty, pokud by chtěli lék Pluvicto, tak taky problém, ano, prodlužuje život, tak to je. Centrové léky. Kolik chybí? 6 miliard? Jaký je výsledek hospodaření pojišťoven? Minus16 miliard. A ještě zastropovali formulu (?) na státní pojištěnce, například, aby náhodou ten rezort, kterému vzali 20 miliard, něco nedostal navíc. A to, že některé pojišťovny už kolabují, tak to jsme taky slyšeli. Takže Fialova vláda zároveň finančně rozložila zdravotní pojišťovny a vzala ze systému 21 miliard, přivedla tak pojišťovny do rekordních deficitů a v roce 2022 pojišťovny měly rezervy 25,5 miliardy, dnes už mají méně než patnáct, a do konce roku 2025 klesnou pod 3 procenta. Vojenská zdravotní pojišťovna, jak jsme četli, tento týden, je před krachem, schodky zdravotní pojišťoven se rok od roku zvyšují a systém jede nadoraz.

Válkovo řízení zdravotnictví se promítlo i do platů zdravotníků. Ministr opakovaně sliboval férové odměny a sjednocení platů mezi nemocnicemi, ale výsledek je mizerný. Lékaři dostali jen dílčí navýšení a většina slíbených změn zůstala na papíře. Zákon o sjednocení platů neexistuje, v některých nemocnicích navýšení nepřišlo vůbec a lékaři jsou dál zatěžováni přesčasy. V roce 2023 kvůli tomu podalo 6 000 lékařů výpověď z přesčasů. A jak to bylo vlastně s tou dohodou, co pan premiér slíbil zdravotnickým odborářům? No, slíbil, a potom Válek řekl, že s tím nesouhlasí, a takhle dělali ping-pong. Přesně tak to je. Reforma psychiatrické péče. Válek zrušil Radu vlády pro duševní zdraví a rozbil reformu, kterou jsme my zahájili a která zachraňovala tisíce pacientů. Přitom v České republice trvají příznaky těžké deprese nebo úzkosti 1,7  milionu lidí.

Počet center duševního zdraví, který my jsme připravili a který měl do roku 2030 dosáhnout stovky, dnes stále stagnuje na počtu 39. V některých krajích existuje jen jedno centrum na celý region. Reforma měla přinést lepší a dostupnější pomoc. Válek ji zablokoval. Psychiatrická péče se pod jeho vedením vrací zpět do starých časů. Dlouhé čekací lhůty, přetížené ambulance, přeplněné psychiatrické léčebny.

Ano. A když v Opařanech - to je nemocnice, která má sto let, kde řeší duševní zdraví našich dětí - volají na Ministerstvo zdravotnictví, že potřebují 26 milionů na jejich stacionář, aby rodiče s dětmi nechodili jenom do ambulance, ale mohli je přivést ráno a vzít si je odpoledne, tak jim řeknou, nejsou peníze. 26 milionů. Skutečně skandální. Osobně jsem tam byl a seznámil jsem se se stavem, jak to funguje teď v naší zemi a jak skutečně to strašení válkou touto koalicí má obrovský negativní dopad na naše děti.

Válek také opakovaně koketuje s možností zavést spoluúčast pacientů. Vláda přitom nepředstavila žádná pravidla, která by zajistila, že zdravotní péče zůstane dostupná všem. Naopak hrozí, že pokud bude vláda pokračovat, kvalitní péče bude jen pro ty, kteří si ji připlatí. Korupční skandály v Motole... Ministr Válek tvrdil, že o ničem nevěděl, že neměl žádné indicie. Ludvíka odvolal ve chvíli, kdy byl ve vazbě. IKEM - další. Tam bujela vyděračská mafie. Nebyl schopen Válek jmenovat ani ředitele místo toho, aby to rázně řešil, a dělal mrtvého brouka.

A samozřejmě vrcholem všeho bylo cynické rozhodnutí zrušit plánovanou onkologickou nemocnici. Já jsem vybojoval v Evropské unii 55 miliard pro české zdravotnictví, z toho 15 miliard pro prevenci rakoviny. A máme jedinou onkologickou nemocnici u nás - v Brně, Masarykův onkologický ústav, kde se mimochodem staví pavilon za miliardu. To je naše práce. A chtěli jsme i v Praze. A Válek to zrušil - protože samozřejmě všechno, co připravoval Babiš, je špatně - a poslal to do Motola. No, a jak to skončilo, ty peníze? To dobře víte, že v podstatě to začali rozkrádat.

Takže Válkova nekompetence připravila české pacienty o špičkové onkologické centrum - světové centrum. A takových není moc. V Evropě je jich jenom sedm nebo osm - které mohlo samozřejmě zachraňovat životy. Selhání ministra Válka je kompletní: zhoršená dostupnost péče, finanční kolaps pojišťoven, léková krize, personální chaos, nedodržené sliby, neřešené korupční kauzy. A tento stav je výsledkem práce Fialovy vlády.

Za naší vlády jsme navýšili finance pro zdravotnictví o 229 miliard korun. Zaměřili jsme se na boj proti rakovině. Naplánovali jsme tu nemocnici, o tom jsem mluvil. A zdravotnictví pro nás bylo na prvním místě.

No, a pojďme teďka na největší problém této vlády - energetika. Českým občanům i firmám vláda prodražila energie na jedny z nejvyšších cen v celé Evropské unii a navíc připravila podmínky, aby ceny v příštích letech dále rostly. Fialova vláda měla historickou šanci - mohla vykoupit ČEZ, vyplatit minoritní akcionáře a nastavit spravedlivé ceny energií. Vykoupit ČEZ za peníze ČEZu. A víte, kolik tahle vláda si vezme z ČEZu za čtyři roky? No, asi 200 miliard na dividendách a windfall tax na mimořádné dani. Ano. A to je možná hodnota toho minoritního balíku. Nevím, nesleduji burzu, jak to je. Ale přibližně. Takže mohla vyplatit ty akcionáře a mohla znovu z toho udělat stoprocentní dceru státu. ČEZ neměl být nikdy privatizován. To je taky důsledek kupónky ODS. A potom bychom mohli odejít z lipské burzy a potom by tam nebyli samozřejmě minoritní akcionáři, kteří mají jediný zájem, aby lidi platili vysoké ceny energií, aby měli z toho tu dividendu. Místo toho premiér Fiala, ministr Síkela tuhle šanci promarnili. Takže kdykoliv mohli lidem pomoci, raději ceny zvyšovali.

V roce 2023 tvořila regulovaná složka ceny elektřiny asi 30 procent celkové ceny. Od roku 2025 kvůli tomu, že vláda přehodila platby za obnovitelné zdroje, přenos a distribuci v roce 2024 opět na domácnosti a firmy, složka stoupne o více než 68 procent a bude tvořit téměř polovinu účtu za elektřinu. V roce 2026 to už bude skoro 60 procent. To vše navzdory tomu, že Fialova vláda ještě v květnu 2023 veřejně slibovala, že se například poplatky na fotovoltaiku na lidi a podniky nepřenese. Další lež. Lhali. Kdykoliv klesaly ceny elektřiny na trhu, vláda našla způsob, jak lidem zdražit alespoň tu část ceny, kterou může ovlivnit sama.

A ministr Síkela mezitím rozhazoval peníze daňových poplatníků. Za 8 miliard koupil ztrátovou firmu NET4GAS, která má dluhy přes 33 miliard a loni hospodařila se ztrátou 1,7 miliardy korun a ještě z ní nechal původní vlastníky vytáhnout dividendy za téměř 3 miliardy. A kvůli tomuto předraženému nákupu si dnes lidi říkají, že Fialova vláda zavedla síkelovné v uvozovkách - nové náklady na plyn, které zase zaplatí spotřebitelé.

A kde je ten plynovod, ten STORK? Jak nás kritizoval pan premiér Fiala a říkal, že jsme něco pokazili... Nepokazili. My jsme na tom dělali. A tehdy ten NET4GAS patřil někomu jinému. Teďka ho vlastníte. No, a plynovod je kde? Není nikde, protože samozřejmě byla to zase lež.

Fialova vláda také ochotně schválila všechny bruselské klimatické nesmysly, podpořila zákaz spalovacích motorů, i když pan premiér sliboval něco jiného, emisní povolenky pro domácnosti, osobní dopravu a nechala Evropskou komisi v době českého předsednictví předložit novou normu Euro 7, která ohrožuje český automobilový průmysl. Nejprve tyto kroky odsouhlasili a slovy Marka Bendy odkývali v Evropské unii, jeho vyjádření v uvozovkách, blbostí z nepozornosti. Dobře slyšíte, blbostí z nepozornosti. A pak, když zjistili, co je to za průšvih, tak začali zmateně běhat po Evropě a prosili o výjimky. A samozřejmě, když nakonec tedy někoho přemluvili, tak tady dělali ze sebe hrdiny. Takže v Evropské unii je Fialova vláda za užitečného idiota, který všechny bruselské regulace přebírá bez odporu.

Když už jsme u Evropy, za to, že jádro a plyn patří mezi nízkoemisní zdroje, samozřejmě jsme to prosazovali my. A to, že to bylo konečně Ursulou, a já jsem jí to říkal v roce 2021 osmkrát, a nakonec to konečně koncem roku, za 14 dnů po nástupu Fialovy vlády schválili, tak je jasné, že Fialova vláda s tím nemá nic, nic společného. A tenhle výsledek jenom zdědila, jako většinu věcí, kterými se chlubí.

Vláda se chlubí energetickým plánem na 30 let, ale nedokázala ani schválit aktualizovanou státní energetickou koncepci. Nemá plán, jak nahradit uhelné elektrárny ani jak zajistit nové flexibilní záložní zdroje. Německo se dnes v zimě potýká s nedostatkem elektřiny a musí spoléhat na uhlí a drahý dovoz. Česko za Fialovy vlády míří ke stejnému problému. Podle ČEPS, to je státní firma, po roce 2025 hrozí, že se Česká republika stane čistým dovozcem elektřiny. A vláda nemá vůbec představu, co to bude znamenat pro naši energetickou bezpečnost.

Když skončí uhlí, které dnes tvoří asi 40 procent výroby elektřiny u nás a 50 procent tepla, nebude mít Česko náhradu. A za to, že Fialova vláda mohla přes veškerou ostudu spojenou s podepsáním kontraktu uzavřít tendr na Dukovany, může výhradně naše vláda. Karel Havlíček odpracoval zákon, finanční a obchodní model, bezpečnostní posouzení a předal Fialově vládě vše hotové. Podpis tendru zvládli napodruhé. Účast českého průmyslu nezvládli. Uhelné elektrárny skončí, nové jaderné bloky jen tak nebudou a flexibilní plynové zdroje vláda nezajistila. Tak jak to může dopadnout?

A prosím vás, už hlavně nelžete o tom, jak to bylo s Temelínem. V roce 2013 ve vládě, kde Nečas jel za Putinem - seděl tam pan Fiala a pan Stanjura v té vládě - a vyjednával Temelín pro Rosatom.

 

Na všechno jsou fotografie, články, ale vy budete stále vykládat nějaké nesmysly o Havlíčkovi. My jsme na to měli usnesení vlády, že Čína a Rusko mají smůlu. A to, že se Fiala chlubí, že zbavil Česko závislosti na Rusku? Ve skutečnosti Česko za této vlády dováželo z Ruska více ropy než kdy dřív. V roce 2021 Česká republika dovezla 3,4 milionu tun ropy a v roce 2022 už to bylo 4,1 milionu a v roce 2023 4,3 milionu. Více než dva roky po začátku války tvořila ruská ropa 60 procent české spotřeby. V lednu 2024 tvořil ruský plyn 62 procent našeho dovozu a v prosinci 2024 k nám proudilo přes 95 procent plynu z Ruska. A Fialova vláda se tedy jen přesměrovala na jiné cesty dovozu, ale ruské suroviny odebírá dál. Jediným rozdílem bylo, že jsme za ně platili víc kvůli drahým mezičlánkům. Fialova vláda tak posílala Rusku pětkrát více peněz za plyn a ropu, než kolik Česko vyčlenilo na pomoc Ukrajině. A to, že teď třeba ruský plyn omezila, nebylo nějak jejím rozhodnutím, ale skutečností, že na Ukrajině zavřeli kohoutky, a samozřejmě Evropa ten plyn ve formě LNG vozí dál. Tahle vláda selhala v energetice na celé čáře. Místo energetické soběstačnosti a dostupných cen lidem a firmám zanechá jen odkaz předražené energie, závislost na dovozu, rozvrácený trh a riziko, že si kvalitní a stabilní energie v budoucnu nebudeme moci dovolit.

Pan premiér se s oblibou chlubí, že otevře 207 kilometrů nových dálnic, ale každé malé dítě ví, že výstavba dálnic v České republice trvá v průměru v minulosti 11 let, teďka osm až deset let. A to, že dnes pan premiér Fiala stříhá pásky, je výhradně práce našich ministrů dopravy a naší vlády. My jsme to připravili, my jsme nastavili pravidla, která výstavbu zrychlila. Když jsme přišli do vlády, investice do dopravy jsme okamžitě posílili. A kolik jsme zdědili kilometrů? 800 metrů. Mezi roky 2020 a 2021 jsme zvýšili výdaje na dopravní infrastrukturu z 87 miliard na 132 miliard a předali jsme rozestavených 150 kilometrů dálnic a v přípravě dalších 150 kilometrů, takže 300. A právě díky těmto investicím dnes Fialova vláda může otevírat hotové úseky. Byli jsme to my, kdo v roce 2000 prosadil zákon o urychlení výkupu pozemků pro dopravní stavby, díky kterému už nečekáme na výkupy celé roky. Za nás se výkupy zkrátily z pěti let na dva roky. To byl revoluční krok, který připravil Karel Havlíček a který odblokoval desítky projektů. Ještě předtím byla díky nám dokončena například dálnice D8, která se stavěla neskutečných 32 let. Ano, tu jsme otevřeli (v) 2016. A výrazně jsme taky snížili cenu výstavby dálnic. Zatímco za ODS za ministra Řebíčka, to byl ministr dopravy a měl stavební firmu, stál kilometr dálnice 450 milionů korun, tak za nás to bylo 280. Ano, všichni si pamatujeme na Monte Argentario, jak to všechno bylo. V září 2024 se otevřel obchvat obce Krupá na dálnici D6 a tehle projekt trval přesně 8,5 roku, takže asi těžko mohla tahle vláda s tím něco udělat. No a pan Fiala s Kupkou slavnostně stříhali pásku a vykazovali to jako úspěch na billboardech.

No, to samé platí pro PPP projekt. Ano, první udělal Karel Havlíček a teďka čekáme, že tahle vláda konečně udělá taky aspoň jeden, když už tedy vlastně pořádně nic tady neudělala. Ale je potřeba ocenit, že aspoň to nezastavili a že pokračovali v tom, co bylo za nás připraveno. Nám předali v roce 2014 800 metrů zahájené výstavby dálnic.

Zatímco my jsme stavěli a zlevňovali dopravu, tato vláda dělá pravý opak. Zdražila dálniční známku na 2 440 korun - 2 400 korun ročně a za nás to bylo 1 500, to je o 800 korun více. A ještě jim to nestačilo, ještě omezili slevy na jízdné. Za nás měli studenti, senioři a děti slevu 75 procent na vlaky a autobusy, což pomohlo milionům lidí po celé zemi, což byly samozřejmě drobné. Když se díváme na to, co se děje na Ministerstvu obrany, tak to jsou fakt velice malinké peníze. Fialova vláda slevy bez milosti seškrtala a ještě ceny jízdného dramaticky vzrostly a teďka vidíme i ve Středočeském kraji, jak tahle koalice dramaticky navyšuje jízdné. Takže v praxi to znamená, že mladí lidé a důchodce platí téměř dvojnásobek toho, co za naší vlády.

Školství. Pan Fiala stále lže o tom, jak zajistil učitelům 130 procent průměrné mzdy. Vážené učitelky, vážení učitelé, máte opravdu pocit, že berete 130 procent průměrné mzdy? Samozřejmě, že ne. Podle oficiálních dat Českého statistického úřadu měli učitelé v roce 2024 ve skutečnosti pouze 107,7 procenta průměrné mzdy. A podle nové analýzy IDEA mohou příští rok spadnout na 102 procent. Nejblíže ke slibovaným 130 procentům byli učitelé za naší vlády a my jsme to dotáhli na 128 procent. Fialova vláda si to nejdřív dala do programového prohlášení vlády pro všechny pedagogické pracovníky, pak slib osekali jen na učitele a nakonec to ani nesplnili.

A co nepedagogičtí pracovníci - uklízečky, kuchařky, školníci, kteří zajišťují každodenní chod škol?Fialova vláda je úplně hodila přes palubu. Škrtli jste slib, že nepedagogům porostou platy podle průměrné mzdy. Takže nejenže jste jim nezvýšili platy, ale jejich financování jste přehodili na obce a kraje, přestože to nemá žádnou oporu v zákoně. Školy nemají peníze na jejich mzdy, obce je nemají z čeho dát a zaměstnanci budou dělat co? Tak teďka jsem četl nějaký článek, že nějaká obec, tedy samozřejmě to musí zaplatit, ale nebude, nemůže investovat, protože samozřejmě to musí zaplatit z peněz, kde nepočítali s tím, že stát přehodí na obce a města tenhle náklad, nedává to ani logiku.

Další lež se týká investic do školství. Fialova vláda slibovala, že výdaje na školství (se) dostanou na průměr zemí OECD, tedy na úroveň 4,8 procenta HDP. V roce 2024 přitom výdaje na školství klesly na 4,3 procenta HDP, což nás vrátilo o devět let zpátky. Za naší vlády jsme se dostali na 4,7 procenta HDP a měli jsme jasný plán, jak se přiblížit k evropskému průměru. Fialova vláda tento cíl úplně opustila a směřuje k tomu, aby se Česká republika opět propadla na chvost Evropské unie. Situace na vysokých školách je tristní. V roce 2024 vysoké školy stávkovaly poprvé od listopadu 1989. Je to historický okamžik, který jasně ukazuje, jak vláda totálně selhala. Rektoři univerzit, studenti i akademici vzkázali vládě, že podfinancování vysokého školství už nelze dále tolerovat. Ale pan Fiala opakuje bezobsažné fráze o tom, jak chce univerzity v první světové stovce. Cituji. Chce platy jako v Německu a potřebuje na to osm let, aby něco změnil. A přitom měl tři a půl roku šanci, aby něco udělal. Neudělal nic. No a teďka přichází pan Stanjura, který slibuje, že i důchody budou jako v Německu. No, tak to je skutečně zajímavé.

Nás se ptají novináři, když tedy řekneme zatím předběžně na mítincích, co bychom chtěli pro lidi udělat, odkud na to vezmeme. I na to odpovídáme. Odkud? Nebudeme krást, budeme šetřit, budeme vybírat peníze, znovu Daňová Kobra bude fungovat, Finanční úřad a tak dále, investovat. Dělali jsme to, byli jsme tam. A nikdo se nezeptá našich politiků, kde vezmou pět procent na obranu. No, k tomu se ještě dostanu. Těch se neptají, ne, ale ministryně obrany to údajně podepsala. No, tak to je fakt úžasné. Ale to jsem odbočil.

Samostatnou kapitolou je pak dopad ukrajinských žáků na našich školách, což vláda také opakovaně odmítá řešit. Námi zahájenou modernizaci obsahu vzdělávání na základních školách zpozdila Fialova vláda o dva roky. A výsledek? Tristní. (S?) obsahem nesouhlasí ani odborné skupiny, které se na tvorbě podílely, ani školy, kterým nechybí jen komunikace, ale i podpora, aby se naše děti skutečně učily pro budoucnost.

Tak hlavně že si to premiér Fiala odškrtl ve vládním prohlášení.

No a teďka proč my chceme hlavně, aby tahle vláda hned skončila a už nic nedělala?

A to jsem ještě na tiskové konferenci zapomněl říct o tom dalším tunelu, o tom skandálu Diag Human. Je zajímavé, že za nás žádný problém nebyl, a teďka už se objevují články, že to budete muset zaplatit, daňoví poplatníci. 17,5 miliardy. Na základě nějakého úmyslu tady podnikat. Neskutečný příběh. To je další věc, aby ta vláda tohle nedodělala a abyste to nemuseli vy všichni platit.

Takže ta obrana. Fialova vláda se chlubí, jak prý splnila alianční závazek 2 procenta HDP na obranu, což ale není pravda. Vždyť ani v rozpočtu 2025 tam nejsou ty 2 procenta. Podle posledního makro odhadu ten rozpočet by měl být někde na 168 miliardách, pokud se nemýlím. A samozřejmě ta 2 procenta neplní. Je to jenom papírová statistika. Účetní triky a narychlo předplacené miliardové zálohy na konci roku 2024.

Mimochodem z těch peněz na povodně, které byly vyčleněné, myslím 40 miliard, tak z toho si vzali, vážení spoluobčané, peníze na zaplacení záloh na ty F-třicetpětky, které možná někdy přijdou a které vůbec ani nepotřebujeme. Tak takhle to tam oni organizují.

Takže ještě jednou, vážená média. Fialova vláda na rok 2025 nemá v rozpočtu 2 procenta HDP na obranu. Nemá. Chybí jim tam 7 miliard a pokud bychom aplikovali v minulosti, jak se vyjadřovalo NATO k těm vykazovaným nákladům, tak by to mohlo být až 13,5 miliardy.

A teď údajně - nevím, jestli to pravda - paní ministryně schválila navýšení na 5 procent. Tak to snad nebude pravda. Kolik je 5 procent, když budu tedy počítat (?), nevím, 9 000, tak to je 450 miliard. To je téměř 300 miliard navíc.

Tady stále někdo vykládá o tom, že my jsme něco udělali špatně se superhrubou mzdou. Ne, my jsme snížili daně lidem. Snížili jsme daně a těch 80 nebo 85 miliard v porovnání s tím, co se děje na obraně, jsou fakt nepodstatné. Nepodstatné. A pokud někdo má pochybnosti, jak bychom to dělali, tak odkážu na to, kdy jsme tam už jednou byli.

No, ale na to se nikdo neptá, na těch 5 procent, ne? Takže to samozřejmě nemůžeme dopustit. Tím by totálně zničili sociální smír a rozložili by všechno, co se jim ještě nepovedlo.

A ta nejhorší zpráva je, že armáda dnes čelí zásadnímu problému s nedostatkem vojáků. Ano, pan náčelník generálního štábu Řehka říká, že armáda má nyní zhruba 23 600 vojáků a že pro splnění aliančních cílů by jich mělo být až 37 500. Ano? Takže nárůst o 60 procent. Za poslední tři roky kolik nabrali vojáků? 856. A kolik jich odešlo? 1 450. Četli jste tu anketu, co si vojáci udělali sami mezi sebou, jak nosí ty odrbané hadry a jak vidí, jak jejich engéš se producíruje jak manekýn v nových uniformách? A tolik generálů? A tak dále. Tak to si přečtěte, to je skutečně neuvěřitelné. No, a co je úplně... Jo, tady to mám: "Náčelník má moderní maskáče, my odrbané hadry. Vojáci zveřejnili, co je v armádě nejvíc trápí." Jo, takže oni si musí za svoje peníze koupit hadry v army shopech, se tady píše. Fakt neskutečné. Neskutečné.

No a teďka samozřejmě, proč tahle vláda chce vlastně dovládnout? Já už jsem to říkal na tiskové konferenci. No, hlavně Černochová spěchá a chce nakoupit tanky Leopard za 52 miliard, ne? A to chce podepsat do voleb. A proč zase bez výběrového řízení? Proč neoslovili i americké tanky Abrams, jak to mají Poláci? Víte proč? Protože to udělali fikaně. Ten výrobce jim daroval nějaké staré tanky, které ani neodpovídají z bezpečnosti pro naše vojáky, no, a tím pádem oni tvrdí, že vlastně už mají nějaké staré leopardy a musí nakoupit ty nové. Ano, takhle se to vlastně dělá.

No, ale co mě samozřejmě úplně dostalo, jak to tam funguje, je titulek: "Čínské batohy pro české vojáky uvázly v Rusku". Vážení spoluobčané, poslouchejte dobře. Tak čínské batohy. Tak já si myslím, že paní Pekarová nemá ráda Čínu. Kdyby to nakoupili na Tchaj-wanu, dobře. Ale já nechápu, proč v Čechách nemáme výrobce, kteří by ty batohy pro české vojáky vyrobil. A víte, jak se to kupuje? Ono se to kupuje přes slovenskou firmu, takže ty batohy koupili přes slovenskou firmu a při cestě z Číny k nám to uvázlo v Rusku. To je neskutečný příběh. To jen svědčí o tom, jak tenhle rezort funguje. A my právě proto nechceme, aby fungoval. My nechceme, aby zkrátka tohle pokračovalo. A samozřejmě, je to schůze o tom, že kam jsme se dostali. Tohle jsou všechno důvody, aby tahle vláda už nedělala vůbec nic.

No, a teďka paní Černochová se probudila. 3,5 roků tam byla třeba a nic neudělala pro ty vojáky. Teďka najednou chce navyšovat. My souhlasíme, ale proč pan premiér vlastně neřeší všechno? Hasiče, celníky, vězeňskou službu, policii a tak dále? Proč se to nesjednotí? No, protože žádného premiéra nemáme. Protože premiér je pan ministr financí a ten všechno řídí.

Takže vážení vojáci, víte, jak to dopadne? Teďka vás lákají na to, abyste jim dali hlasy. A pokud tahle vláda bude pokračovat, tak vám znovu všechno vezmou. Proboha, tak já nevím, to je úplně jasný, ne?

No, ale největší selhání samozřejmě F-35. Tak ty přijdou v roce 2035, když už technologicky budou za zenitem. Teďka jsme četli, že Saab vyvinul novou technologii, umělou inteligenci na nové stíhačky, a klidně ty gripeny jsme mohli mít. A my jsme na to upozorňovali. A to je další nekompetence této vlády. Protože ti amatéři místo toho, aby řekli Saabu - pojďte nejdřív jednat o prodloužení, no tak řekli Saabu - nezájem, my chceme F-třicetpětky. Tak kolik prodělali peněz? 5 miliard? 5 miliard prodělali. Bez soutěže. Není pravda, že to bylo v strategii, NATO vůbec nechtělo od nás F-třicetpětky. No, takže teďka vidíme Izrael - Írán, kolik tam těch F-třicetpětek zařvalo? Už čtyři. Ano, ale NATO přece není útočný pakt. My přece nechceme tady bojovat. No, já jen chci říct, že pokud NATO bylo vyplaceno, už nevím kolik, 50 miliard záloh, tak pokud se nás budete, vážení novináři, ptát na to, že kde jsou nějaké peníze, tak právě tady jsou. Tady jsou. A my nevíme, co je v tom kontraktu. Ano, ale určitě by se dal přeprodat, zkasírovat ty zálohy a ušetřit.

To je zajímavé. Když jste tedy rozeštvali všechny vztahy se Slovenskem, s Maďarskem, s Rakouskem, i Trumpa nesnášíte a i Francie je špatně, tak jste mohli říct - tak teďka můžeme oslovit například Rafale nebo Mirage. Srbsko si koupilo rafaly, dojednali to 2025 a přijdou 2028. A ty dvě F-třicetpětky přijdou kdy? A taky je potřeba se zamyslet nad charakterem války. My chceme obranné systémy. Obranné systémy.

No, takže ta AF-třicetpětka je totálně prodražená. Mě fascinuje, jak mi někteří říkají - no, ale vy jste měl tam to video v září 2021... Ano, já jsem to obdivoval. Krásné letadlo. A víte, co je na tom videu? Říkám, že to stojí 80 milionů dolarů. No, tak to je kolik? 1,8? Koupili jste to za 6,2. Takže třikrát dráž. Nejdražší.

To je strašně zajímavé. Takže absolutní nekompetence. Vůbec nemáte představu, jak je potřeba jednat. A je zajímavé, že z toho rezortu odchází jeden úředník za druhým.

No, takže já nevím, kam paní ministryně spěchá, proč potřebuje ty Leopardy rychle, rychle? Ano, já myslím, že my potřebujeme hlavně, abychom měli vojáky a hlavně aby ti vojáci, když nedejbože budou další nějaké povodně, aby měli nějakou výstroj. Vždyť to je ostuda. Zeptejte se tady hejtmana Bělici, jak tam přišli ti vojáci, jak se musel o ně postarat, jakou měli výzbroj, výstroj, všechno. Nebo ty mosty neměli, nic. Takže já vůbec nechápu, proč my potřebujeme teďka rychle, rychle ty tanky. A vůbec to není ani v rámci těch našich závazků a jsou to zastaralé, my jsme dostali ty Leopardy, zastaralé stroje 2A4, ano, tady to je napsané, a protože tady mi píšou naši experti, že je to jenom past na naše vojáky, protože ve 13 ze 14 těch tanků, co jsme dostali, chybí protipožární zařízení. Takže pokud dojde k nějakému incidentu, například požáru kabeláže v prostoru pro osádku a dojde ke zranění nebo nedejbože úmrtí, tak kdo bude za to zodpovědný? To je jako neuvěřitelné.

Takže ta neprůhlednost a spousta otazníků máme u armádních akvizic. Vy jste odmítali se s námi tady bavit, my jsme chtěli, aby to lidi slyšeli, aby slyšeli, jak paní Černochová objednala zakázky za 440 miliard. Tu polní kuchyň za 66 milionů! Já jsem teďka byl na hasičských slavnostech v Litoměřicích, tam měli podobnou kuchyň. Ale za pět nebo za kolik. Ještě méně. Nebo ty Supacaty, nebo jak se to jmenuje, to jsou ty kabriolety. Budeme asi bojovat v Africe. To jste taky koupili třikrát dráž. Ale já jen cituji, jenom titulky z novin.

Takže proto my chceme, abyste už na armádě nic nedělali, protože nezveřejňujete smlouvy, nákupy jsou bez soutěže, neodůvodněné cenové nárůsty, zapojení firem spojené s vysoce postavenými úředníky nebo expolitiky. Poslanci dnes nejsou ani informováni o akvizicích nad 50 milionů, což dříve bylo samozřejmostí. A v mnoha případech se zdá, že armádní modernizace je jen zástěrkou pro tunelování miliard peněz daňových poplatníků.

No a prosím vás, o rozpočtu na armádu se můžeme bavit. Já to umím nazpaměť. Kolik tam bylo v roce 2009 56 ODS. Vy jste vždycky škrtali a snížili jste to na 41. My jsme začínali 41 2014. Ano. A když jsme nastoupili, vlastně, když vy jste nastoupili, tak jsme dali do rozpočtu 22 navýšení další, to už bylo přes 90 miliard, a vy jste normálně škrtli první rok 2022, protože jste ještě nevěděli, netušili, že bude válka, a i ten pozměňovák Metnara jste škrtli. Takže teďka se tváříte, že armáda je pro vás důležitá. Nikdy nebyla, nikdy nebyla, aby bylo jasno.

Takže my, ano, my podporujeme naši armádu, chceme, za nás jsme nabrali 6 000 vojáků navíc. Já jsem mluvil s těmi vojáky, chodil jsem na ty posádky, zajímalo mě to. Takže výdaje ano, řešme. Ale pět procent, totální blábol, nejste schopni dát ani dvě procenta. Pokud by se odpočetly ty zálohy, těch 71 miliard, tak máte míň, než my.

Kolik byl poměr HDP v roce 2023? No, měli jste 1,37. Kolik my jsme měli 2021? 1,39. Ale tyhle poměry HDP, které roste, samozřejmě nejsou objektivní. Objektivní je absolutní nárůst. Ano, absolutní nárůst. Ale vy nejste schopni to utratit. A hlavně nejste schopni přesvědčit ty vojáky. No, když mi nabízeli na Dni bezpečí v Ostravě 30 000, tak si jako dělají srandu, ne? Kolik by měl být nástupní plat vojáka? 45 minimálně. Ne? Možná víc. A má to být srovnáno. Vnitřní bezpečnost. O tom to je a to by musel někdo všechno řídit a koordinovat.

Takže my samozřejmě podporujeme obranyschopnost, podporujeme silnou a moderní armádu, nepodporujeme to, co se děje na Ministerstvu obrany, o tom jsem už mluvil. Chaos, předražené zakázky a samozřejmě samé píár místo reálné obranyschopnosti.

Na těch mítincích samozřejmě pan premiér stále mluví o tom, jak jsou skvělí v zahraniční politice, a o Green dealu a ilegální migraci. A pan premiér, teda média, říká, jak je skvělý evropský lídr a jak teda něco prosazuje. Tak já nevím, co prosazuje? Hlavně prosazuje zájmy Bruselu a Ukrajiny. Já si nepamatuju, že by někde prosadil za našeho předsednictví něco pro Českou republiku. Například mohl změnit energickou směrnici. Mohl ji změnit tak, aby se cena neurčovala podle nejvyšší ceny elektřiny z plynu, ale podle něčeho jiného. A kde jsou ty emisní povolenky? Já jsem psal dopisy na všechny nádraží, všem lídrům, prezidentům, komisi. Bojoval jsem, chtěl jsem zastropovat emisní povolenky v září 2021 na 30 euro. A teď? Teď nás čeká co? Tak teďka se k tomu dostanu. Takže nic, nic. Ani euro nepřinesl pan premiér.

A samozřejmě to vyjednávání příštího rozpočtu bude strašně důležité a tam musí někdo sedět, kdo má odvahu, kdo se nebojí, blokovat tu Evropskou radu a bojovat za české zájmy. Ano, je to sice nepříjemné, ale je to povinnost, to je nejdůležitější místo pro Českou republiku, Evropská rada. Tam, kde sedí premiér, tam, kde se rozhoduje občas jednomyslně, a to je strašně důležité.

Pamatujte, když Piráti už se chystali, že Bartoš bude premiér a šli do Evropského parlamentu a říkali, no tak to my nemusíme, to my předáme někomu, aby o nás rozhodovaly jiné státy. Tak to my určitě nechceme. Během českého předsednictví Evropské unie měl Petr Fiala jedinečnou možnost zastavit nebo alespoň zmírnit drakonická opatření takzvaného balíčku Fit for 55. To je exekuce Green dealu. Tak už přestaňte lhát, žádný Green deal se nepodepsal, to byla deklarace o životním prostředí a Fit for 55 je ta exekuce, kterou vy jste totálně zdrbali. Mohl zabránit zákazu spalovacích motorů od roku 2035. Vždyť to říkal. Mohl odmítnout normu Euro 7. Mohl bojovat proti emisním povolenkám pro domácnosti a osobní dopravu. Ale on neudělal vůbec nic. Naopak, všechna tahle ekofanatická opatření ochotně odsouhlasil. Hezky v předklonu. Přišla Ursula, velká líbačka a ten fanatik, to nejhorší, proti kterému jsme bojovali, ten zelenej levicovej promigrační magor Timmermans. Ano, ten ho pochválil.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, vyjadřujte se, prosím, slušně.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobře, já se omlouvám.

No, ale je nebezpečnej a je dobře, že už tam není. A to se nemělo stát. Takže pan premiér vlastně dopustil, a teďka dobře poslouchejte, dopustil, že české domácnosti a firmy ponesou další obrovské náklady, které budou jen dál zvyšovat životní náklady a dusit naši ekonomiku.

Kvůli Fialově poklonkování Bruselu a Ursule von der Leyenové benzín a nafta podraží podle některých prognóz až o 18 korun na litr. Kvůli jím prosazeným emisním povolenkám. Mnohonásobně má zdražit zboží z Číny, bude dražší elektřina, budou dražší stavební materiály, banky mají půjčovat podle toho, kdo je jak zelený, v uvozovkách.

Vytápění plynem a pevnými palivy má být taky dražší, zato větrníky a soláry mají být všude! A proč? Proč to má být? Nám chtěli namluvit, že ve Španělsku a Portugalsku byla nějaká klimatická změna. No, nebyla, svítilo slunce, foukal vítr. No a byl blackout, normální blackout. Ani nemocnice neměly proud. To je ta zelená šílená Evropa, bohužel. Takže my zásadně tohle nechceme a tohle zdraží všechno. A my, proč teda Fialova vláda tohle odkládá? Proč neřekne, jako ostatní státy Vé čtyřky, že jsou proti?

Pane premiére, nevím, jestli jste teďka četl, a mě to strašně zaujalo, že polský, myslím Ústavní soud tohle odmítl. Polský Ústavní soud řekl, že tyhle ETS dvojky, vážení spoluobčané, to znamená, že byste měli platit více za pohonné hmoty, více za vaše nemovitosti. Že nebude tolerovat, nebude akceptovat, že žádný evropský zákon není nad rozhodnutím polského Ústavního soudu. Tohle máte udělat. Ale už nedělejte radši nic, my to uděláme, pokud nás lidi zvolí. My tohle nedovolíme, tenhle nesmysl.

O čem byl Green Deal? Osm procent emisí? A co nám říkali na začátku? Tak si pusťte ten můj projev v Glasgow v roce 2021, kdy už jsem varoval, že to bude velký problém. Co nám říkali? Všichni budou následovat. Nikdo! Po projevu Trumpa v Davosu, kde řekl: je to podvod, odcházím z klimatické dohody, tak ta Evropa měla okamžitě to udělat stejně! Stejně, jinak na to doplatíme. A pokud dneska Evropa stále mluví, že budeme mít v Evropě jenom výrobce zbraní a ostatní průmysl má smůlu, protože má drahé energie, tak to je cesta do pekel.

Takže ten Green Deal, tu ETS dvojku, my budeme proti zásadně. Budeme se soudit. My nejsme kolonie Evropské komise, nikým nevolených úředníků. Patrioti pro Evropu - teď jsme měli setkání, rok od evropských voleb, ve Francii a jasně jsme řekli, že chceme Evropu zachránit, ne ji zničit, že je to důležité pro nás. A to je zajímavé, že se přidává stále víc a víc poslanců i z řad pětikoalice, myslím v rámci ECR a EPP, protože i tam se najdou normální lidé, kteří tomu rozumí, že to, co se děje v Evropě, je cesta do pekel.

Takže proč to neřešili? Tak já znovu opakuji, že my to řešit budeme, a budeme hledat spojence. Ano, i v tom Polsku. Neměl jste rozbít V4. Byla skvělá. Stejně zbaběle jak při Green Dealu se Fiala zachoval při projednávání migračního paktu. Tento pakt v praxi znamená jediné: buď budeme povinně přijímat migranty z Afriky a Blízkého východu, nebo budeme platit ročně Bruselu miliardové pokuty. Fialova vláda tento pakt nejen neodmítla, ona ho aktivně podpořila. Premiér lidem tvrdil, že žádné kvóty nebudou, ale realita je přesně opačná. A pokud se na přerozdělování migrantů usnese většina zemí, Česko bude muset migranty přijmout. To je jasné porušení suverenity naší země, které Fiala bez odporu odsouhlasil.

O zničení Visegrádské skupiny, která byla roky efektivním štítem proti bruselským excesům, ani nemluvím. Tu pan premiér zničil proto, že kdysi ještě v roce 2018 obdivoval Orbána. Vždyť napsal údajně knížku Konzervatismus. Vždyť ho obdivoval, že Viktor je skvělý! Když se stal premiérem, tak řekl Viktorovi, no, ty jsi kámoš Babiše, s tebou se nebavím! Maďarsko, náš nepřítel, ano? Co tady jede pan premiér? Že říká, že když kdybychom my byli u vlády, tak to bude jak v Maďarsku. Kdo dává nejvíc výdajů na rodiny v Evropské unii? Maďarsko, pane premiére! Šest procent. Kdo dodává nejvíc výdajů na sport v Evropské unii? Maďarsko - 1,7 procent HDP! Vlastně všechno jste to rozmlátili a ta V4 byla silná, 65 milionů lidí a získávali jsme spojence a jednali jsme společně a mělo to i skvělé výsledky.

Takže ta strategie teďka všude tady ODS a SPOLU říká, že to je naše ohrožení. Tak to jsem ještě fakt nezažil. Já jen opakuju, že my už jsme ve vládě byli, že to není nic nového, tak přestaňte ty lidi strašit, protože i tak všichni rozumní vědí, že je to nesmysl. Takže pan Fiala rozbil tohle spojenectví a vlastně oslabil i pozici České republiky, protože v rámci V4, kdo byl nejdůležitější? Polsko přece, 40 milionů! A Polsko jede. V rámci V4, kdy jsme my tam byli, my jsme byli na tom nejlépe v parametrech. Teď Polsko jede a my, nebo vy hlavně koukáte jenom, jak to umí, a u nás, jak všechno jde v těch žebříčcích dolů.

Ale dělá to proto samozřejmě, aby se moc nemluvilo o tom, co tahle vláda předvádí. Tak jediné, za co se pan premiér Fiala a jeho vláda od začátku svého působení opravdu bili, byla Ukrajina. Zamiloval se do marketingového projektu prodražené munice, která často byla za hranicí použitelnosti, a do bezhlavého posílání další a další vojenské techniky místo toho, aby Česká republika aktivně tlačila na hledání diplomatického řešení a míru. Ne, stále válka, válka a v Německu psali, že jsme dali Ukrajině 232 miliard. Tak já nevím, jestli je to pravda, nebo jak na to přišli, protože všechno je utajené. My jsme se nikdy nedozvěděli například rozpočet vojenské rozvědky, který byl pět, a proč bylo čerpání devět minulý rok? Všechno je utajené.

A jdeme dál. Fialova vláda během svého mandátu systematicky omezuje prostor pro svobodnou veřejnou debatu. Místo toho, aby čelila kritice demokratickým způsobem, snaží se své odpůrce umlčet, zastrašit a kriminalizovat. Čím víc vláda selhává v klíčových oblastech, tím agresivněji se pokouší ovládnout informační prostor. Vrcholem bylo schválení takzvaného pendrekového zákona, nenápadně prosazeného jako přílepek k bezpečnostní legislativě. Tento zákon zavedl nový trestný čin, v uvozovkách, činnost pro cizí moc, jehož definice je tak vágní, že může být zneužit proti komukoliv, kdo veřejně vyjádří kritický názor. Podle tohoto zákona může být za ohrožení, cituju v uvozovkách, ústavního zřízení označeno prakticky cokoliv, třeba kritika vládní migrační politiky, nesouhlas se zelenou agendou Evropské unie nebo požadavek na prověření veřejných zakázek. Policie a soudy dostávají nebezpečně širokou pravomoc posuzovat, co je přípustná, v uvozovkách, kritika a co už je nepřátelská činnost. Tohle není ochrana bezpečnosti České republiky. Tohle je ochrana Fialovy vlády před občany.

Výraznou roli v této strategii sehrává vládní propagandista Foltýn, který se chlubí tím, že jeho cílem je izolovat odpůrce vlády příkopem. O svých odpůrcích mluví jako o sviních a zombících. Veřejná atmosféra se kvůli tomu nebezpečně mění. Lidé se dnes bojí říkat své názory nahlas. Jsou případy, kdy obyčejná kritika vlády na sociálních sítích skončila policejním vyšetřováním. Skutečně svobodný stát se nebojí debaty, nemá potřebu své oponenty umlčovat. Tahle vláda se bojí občanů. Bojí se svých voličů. Svobodný stát nemá potřebu vytvářet zákony, které umožňují kriminalizovat občanské postoje. Fialově vládě prostě nejde o svobodu.

A jdeme dál. Každá vláda ukazuje, co je pro ni skutečně důležité, vážení spoluobčané. A teďka se soustřeďte! Tato vláda během svého působení jasně předvedla, že na zájmy českých občanů kašle. Pro vládu byly prioritou jen dvě věci: jak si zvýšit vlastní platy a jak zkorumpovat před volbami veřejnoprávní média zvýšením koncesionářských poplatků. Je pozoruhodné, jak tyto dva návrhy Fialova vláda prosadila s maximálním nasazením. Zvýšení koncesionářských poplatků není nic jiného než další skrytá daň. Pro každou domácnost to znamená ročně téměř 3 000 korun. Nově musí poplatky platit i firmy, a to podle počtu zaměstnanců, což bude znamenat pro větší podniky statisíce korun ročně.

Ano, já jsem byl minulý týden ve sklárně, kde je kontinuální výroba, automaty, a nikdo se nedíval na Českou televizi, ani neposlouchal Český rozhlas. Je to samozřejmě nesmysl a vůbec nechápu, proč firmy po tom, co i jejich zaměstnanci to mají zaplatit, i když se na to nedívají, to mají znovu platit. Je to neskutečné! A to je samozřejmě věc, kterou, pokud nás volíte, okamžitě zrušíme, a budeme chtít, aby se tato média financovala jak v 17 členských státech Evropské unie. Ano, je jich 17. Mimochodem ve Španělsku nikdy poplatky ani nebyly a v těch ostatních je to financováno ze státního rozpočtu.

Vláda navíc do zákona přidala inflační doložku, takže poplatky se budou automaticky zvyšovat každý rok. Neuvěřitelné. Ano, ale inflaci důchodcům vzali. Přitom hospodaření České televize a Českého rozhlasu nikdy neprošlo auditem, ani Nejvyšší kontrolní úřad to nemůže kontrolovat, takže nikdo neví, jak se tam vlastně hospodaří.

Zatímco občané zápasí s Fialovou drahotou, vládní politici si zvýšili platy o tisíce až desetitisíce měsíčně. Pan premiér si přidal téměř 20 000 korun měsíčně, Jurečka 16, řadoví ministři 13 tisíc měsíčně, takže já nevím, jestli máte pocit, vážení spoluobčané, že tahle vláda si tohle zasloužila. A lhali samozřejmě. My jsme mohli zmrazit ty platy na pět let, jak jsme to navrhovali, a v minulosti jsme to také dělali, ale samozřejmě média vykládala o tom, že je to problém. Žádný problém to nebyl.

No a samozřejmě nechci tady moc řešit, jak může pan premiér stíhat nějaký vedlejšák na své univerzitě za milion korun. Nevím, jaké období nebo jeden den v týdnu má pracovat údajně někde, jako skutečně nevídané, nevídané.

Takže samozřejmě ty jejich zájmy, vážení spoluobčané, jsou stále stejné. Hlavně ty funkce a ty příjmy.

No, ohledně korupčních kauz samozřejmě, těch bylo strašně moc, ale ten bitcoinový krypto příběh za 12 miliard je sice vrcholem všeho, ale těch skandálů a zneužití bylo strašně moc.

No, můžeme začít zapomenutým milionem pana premiéra v Podnikatelské družstevní záložně. To je kampelička, kde si pan Fiala odložil na pět let milion korun se závratným zúročením 256 korun a 20 haléřů. Česká národní banka Podnikatelské družstevní záložně začátkem roku odebrala licenci, označila ji de facto za pračku špinavých peněz, z níž se podle informací z médií v hotovosti vynesly stovky milionů korun. Už několikrát jsme tuto kauzu rozebírali. Zapomenuté peníze premiéra, podezření na praní špinavých peněz, zase napojení na vlivové skupiny kolem ODS. To lze vyčíst i ze zprávy České národní banky, stejně jako ze záložny. Vyneslo se v igelitkách, vážení spoluobčané, 668 milionů korun. No a myslíte, že to někdo vyšetřoval?

No a v Podnikatelské družstevní záložně se objevují firmy a osoby spojené s ODS, lobbista a premiérův poradce Miloš Růžička, je tu propojení na korupční kauzu Motol a podsvětí. A co je ještě zajímavější, peníze ze záložny proudily do politiky. Z kampeličky šly peníze na bruselskou nadaci New DIrection, která je napojena na evropské konzervativce a reformisty, tedy frakci, kde působí ODS. Odtamtud pak část prostředků směřovala do think-tanku, Pravý břeh institutu, který nese jméno Petra Fialy.

No, umíte si představit, že by něco se stalo za nás? No, takže těžko věřit tomu, že šlo jen o náhodu. A samozřejmě pan premiér se stále ohrazuje, že my se zajímáme. No, já se zajímám o to, když já jsem jako jediný premiér tady, když mě Česká televize terorizovala a ptala se na moje příjmy, tak jsem jako jediný tady zveřejnil za 20 let mé daňové přiznání, ale na Finanční úřad, vážený ne tohle, kdy sem někdo přijde teďka v listopadu tohoto roku jako nový poslanec, ale on uvede už svůj majetek. Žádná historie tam není. A já jsem ukázal všechno. No, tak já jsem si myslel, že pan premiér, když je takový slušný a transparentní, to mohl taky ukázat.

No, ale samozřejmě novináři se o to nezajímají, jaké má majetky pan premiér, ale samozřejmě v první řadě zkoušejí mě. Včera se mě jeden novinář ptal na moji maminku, která už je bohužel po smrti. A mě zkoušel z takovýhle věcí. Fakt neuvěřitelné.

No, takže kauza Fialovy kampeličky nám ukázala, jak úzce je politika propojená s podezřelými finančními transakcemi a netransparentním tokem peněz.

Pak tady máme další případ, který toto schéma jen potvrzuje, a to je kauza Dozimetr, korupční skandál, který ukazuje, že hnutí STAN se chovalo jako zločinecká organizace, zaměřená na systematické tunelování veřejných prostředků. Desítky milionů vypraných přes směnárny a offshore a už pět mrtvých. No a pan Rakušan byl klíčovou postavou v celé kauze, i když tvrdí opak. Byl místopředsedou STAN v době, kdy obžalovaní získávali vliv v hnutí, měl informace o možném korupčním jednání a nic s tím neudělal. V tomto případě nešlo jen o to, že politici brali úplatky a ovlivňovali veřejné zakázky. Podstata Dozimetru spočívá v tom, že šlo o propracovaný systém, jehož cílem nebylo jen obohatit jednotlivce, ale financovat celé politické hnutí. Jinými slovy, STAN si z korupce udělal hlavní zdroj svého financování. Část peněz získaných z manipulace zakázek podle policejních protokolů směřovala do černých fondů, které byly následně využívány pro politické kampaně. A to je zásadní zjištění. STAN si doslova platil svůj politický vliv z peněz, které byly ukradeny daňovým poplatníkům.

Po volbách v roce 2021 například na účet hnutí dorazily 3 miliony korun v drobných částkách z firem na Kypru a Lucembursku.

Hnutí STAN také přijalo peníze od podnikatelů spojených s rodinou pana Redla a další podezřelé částky přicházely od firem s neprůhlednou vlastnickou strukturou.

Proto se STAN zuby nehty drží této vlády. Dnes údajně mají někteří poslanci jako opustit sál, ale já myslím, že není potřeba dělat takové divadlo. My víme, jak to všechno dopadne.

A vy vlastně jste jedna parta a stejně jak Piráti, kteří samozřejmě všechno zpackali, na co sáhli, od digitalizace po dopravu v Praze. A mě strašně fascinuje, jak Piráti teďka se tváří, že vlastně s tím nemají nic společného. No, a na nás útočí ohledně korupce. Takže, vážení Piráti, nevím, kdo řídí schůzi, paní pirátka tu není, tak já vám přečtu, co je to korupce, z Wikipedie: Korupce, latinsky corumpere. Korumpovat, kazit, ničit, poškozovat, oslabit, znetvořit, nalomit, podplatit. Zneužití postavení nebo funkce v politice, veřejné správě a hospodářství k osobnímu prospěchu. To je korupce, prosím vás.

Takže já se jenom ptám a já tady nebudu číst všechny ty vaše akce, které jste tady měli, a já nechápu vůbec, proč tady vystupujete. Víte, co je projevem korupce, paní místopředsedkyně Sněmovny Richterová? No to, že jste ta místopředsedkyně, vždyť vy tady sedíte, berete 250 tisíc nebo nevím, kolik měsíčně, máte auto, máte všechno. Proč tam sedíte s tím organizovaným zločinem? Proč jste neodešla? To je korupce. Tak přestaňte o tom mluvit.

Já jsem založil hnutí proti korupci a my, pokud se něco vyskytne, tak jsem nekompromisní, jo? Takže aby bylo jasno, přestaňte si vymýšlet, nebudu tady mluvit o tom, co všechno, jaké kauzy tady vy máte, jo? Takže to, že jste dneska ráno v půl šesté malovali něco na chodník před centrálou hnutí, a to vaše divadlo, co vy chcete čistit? Vždyť vám vždy šlo o ta koryta. I ta koryta jsou korupce, ne?

A koho jste si teďka znovu dosadili na Ministerstvo pro místní rozvoj, tu ředitelku toho odboru? Vždyť to je od vás, vždyť jste s nimi, byli jste tam tři a půl roku a s nimi tam budete. Jo? Tak přestaňte hrát divadlo a hlavně nás vynechte z toho. Jo? Protože kdybych tady četl všechny ty vaše kauzy, tak tady strávíme ještě několik hodin. A už jsme viděli, co jste předvedli ve vládě, jo? Paralýza stavebního řízení, všude škody, no, a doprava v Praze, tak to jako je taky jako peklo. No, takže abych se vrátil. Takže se netvařte, že jste nějaká opozice. Nejste opozice, vy jste jejich součástí, vy jste společně vyhráli volby antibabišem, a to jedete dál. A, vážení spoluobčané, po volbách znovu se spojí proti nenáviděnému Babišovi. Tak to je.

Takže co má společného kampelička a dozimetr? No, jasný vzorec, neprůhledné finanční operace, napojení na politické strany, manipulace veřejných zakázek a obohacování politiků. Dozimetr ukazuje, jak si STAN zajistil financování ze špinavých peněz, zatímco Fialova kampelička fungovala jako nástroj pro praní peněz napojený na ODS.

 

Celý fialův kabinet je prostě promořen klientelismem, trafikami, vyváděním veřejných peněz do kapes spřátelených firem a osob. Třeba zbytečné mediální kampaně. Na tento volební rok si vláda vymyslela informační kampaň na propagaci svobody, demokracie a spojeneckých vazeb za 34,3 milionu korun. Smlouvu uzavřel Úřad vlády se společností spojenou se synem exposlance ODS vidíma. Loni a v roce 2023 také informovali zase za desítky milionů korun. Proto oni tam chtějí zůstat, aby mohli dělat kampaň, ale ne za peníze, které oficiálně strany mají, ale za peníze, které mají pod palcem ve vládě. No, a nebudeme se tady bavit o tom, jak to bylo s dalšími korupčními záležitostmi, jo? Já chápu, že dneska to budeme zase slyšet, dobře víte, co asi - kupčení s byty v Brně, hejtman Libereckého kraje. No a tradiční strany tvořící pětikoalici mají klientelismus a rozkrádání státu - to je DNA. Vždyť ta jejich historie plná skandálů, černé konto ODS ve Švýcarsku, gripeny, OKD, IPB, ROP severozápad, Union bank a lehké topné oleje Telecom, Harvardské fondy, Toskánska aféra, Opencard, ProMoPro, H-system a tak dále.

Takže, abych už nezdržoval, na závěr, vážené kolegyně, vážení kolegové, hlavně vážení spoluobčané, dnes tady a teď nastal čas, čas pravdy a čas rozhodnutí. Čas, kdy každý z vás, tady, každý poslanec a každá poslankyně vládní koalice musí předstoupit před občany naší země a ukázat, za koho skutečně bojují, jestli za české občany, české rodiny, české seniory, české firmy, české zájmy, nebo za tuto zprofanovanou, neschopnou, arogantní a nekompetentní vládu. Takže, dámy a pánové, vládní koalice, potom se postavte při hlasování a řekněte našim občanům přímo: Ano, podporuji vládu, která přes Ministerstvo spravedlnosti prala špinavé peníze z drog, zbraní a dětské pornografie. Ano, podporuji vládu, která kryje organizovaný zločin. Ano, podporuji vládu, která lhala lidem před volbami a neplnila své sliby. Ano, podporuji vládu, která zvýšila daně nejvíc v dějinách. Ano, podporuji vládu, která rekordně zadlužila naši zemi. Ano, podporují vládu, která vyšponovala ceny zboží a služeb o třetinu. Ano, podporuji vládu, která likviduje český průmysl, české firmy a české živnostníky. Ano, podporuji vládu, která okradla důchodce a zvýšila věk odchodu do důchodu. Ano, podporuji vládu, která mladým lidem znemožnila dosáhnout na vlastní bydlení. Ano, podporuji vládu, která hlasovala pro migrační pakt, pro zákaz spalovacích motorů a emisní povolenky pro občany. Ano, podporuji vládu, která omezuje svobodu slova. Ano, podporuji nejhorší vládu a nejhoršího premiéra za 32 let existence České republiky. Řekněte to lidem, když tady budete hlasovat. Doufám, že se všichni budou dívat. A jen se hrdě přihlaste k této vládě, která za skoro čtyři roky v úřadě nedokázala vůbec nic, jenom lidem brala, jen moralizovala, jen strašila a jen lhala. Tato vláda má nulové výsledky 0 za čtyři roky nemají jediný úspěch, kterým by se mohli pochlubit. Nemá nic, čím by vám mohla nabídnout nějakou naději. Proto jim nezbylo nic jiného než strašit. Straší válkou, straší taháním na východ, straší Orbánem a Ficem, straší bezpečnosti, straší koncem demokracie a hlavně straší Babišem a straší tím, že když padne Fiala, nastane konec světa. Ne, vážení spoluobčané, nenastane žádný konec světa, nastane jen konec této neschopné vlády, a to by bylo dobře, to by bylo potřeba. Protože pokud tato vláda neskončí, bude dál zneužívat svou moc, bude dál rozhazovat peníze daňových poplatníků, bude dál zadlužovat naše děti a vnuky, bude dál likvidovat české podniky a české rodiny, bude dál kšeftovat a politikařit, bude dál strašit a lhát, bude dál chránit sama sebe místo toho, aby chránila, vás, bude dál poklonkovat Bruselu a Kyjevu, místo toho, aby bojovala za Českou republiku a i občany. Tato vláda musí skončit ne kvůli nám, ale kvůli naší zemi, kvůli tomu, aby se lidé zase mohli mít líp a aby měli lepší život. Děkuju za pozornost. (Potlesk ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. V tuto chvíli, nyní má zájem o vystoupení předseda vlády, pan premiér Petr Fiala. Dále jsou s přednostními právy před otevřením rozpravy přihlášeni pan ministr Rakušan, pan předseda Okamura, pan ministr Výborný, paní předsedkyně Pekarová Adamová a paní předsedkyně Alena Schillerová. Vážený pane premiére, prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, předstupuji dnes před tuto Poslaneckou sněmovnu s hlubokým respektem k občanům České republiky. Jsem si dobře vědom, že občané očekávají od svých politických reprezentantů především slušnost, odpovědnost a důvěryhodnost. Lidé prostě chtějí, aby stát fungoval, aby veřejné instituce a v první řadě vláda chránili jejich bezpečnost, odstraňovali jim překážky v životě a v podnikání a zároveň oprávněně požadují, abychom je neobtěžovali zbytečnými problémy a přešlapy, protože lidé mají svých starostí dost. A i když náš stát funguje lépe než dříve, jak si za chvíli ještě ukážeme, i když velmi dobře chrání svoje občany a každý den pro ně pracuje, ten poslední požadavek, který jsem zmínil, se nám teď zajistit nepodařilo. Dopustili jsme zbytečný problém. Problém, kterému se dalo zabránit. Tento problém vznikl tím, že dnes už bývalý ministr Pavel Blažek pro stát přijal dar, o jehož původu měl více pochybovat, a měl ho lépe prověřit. Nemám žádné informace, a dokonce ani náznaky, že by Pavel Blažek udělal něco nelegálního, ale faktem je, že nevyhodnotil správně okolnosti a důsledky svého rozhodnutí. A i když z toho rychle vyvodil politickou odpovědnost, rychle a způsobem v naší politické tradici neobvykle rychle vyvodil politickou odpovědnost, tak bohužel důvěra lidí ve veřejné instituce už byla otřesena a mnoho lidí se cítilo zrazeno a znejistěno. Já tomu rozumím a mrzí mě to, mrzí mě to o to víc, protože to byla právě naše vládní koalice, která si na začátku řekla, že stát už nesmí opakovat chyby, které se tu staly, chyby, které se třeba staly v covidové éře. Slíbili jsme sobě i občanům, že budeme věci dělat správně, že budeme vůči sobě tvrdí a otevření, budeme si navzájem jasně pojmenovávat chyby, ale také že nebudeme veřejnost mást a obtěžovat problémy, které se daly odvrátit, které se daly vyřešit, které se daly zvládnout. Slíbili jsme si to, protože víme, jak křehká je u nás důvěra ve stát, jak snadno se dá ztratit a jak dlouho trvá, než se podaří každou chybu napravit. Dnes jsme tu, dámy a pánové, proto, abychom se vážně bavili o tom, zda si má naše vláda zachovat důvěru Poslanecké sněmovny, a já tuto otázku beru vážně a odpovím na ni ve dvou rovinách, jednak pokud jde o vývoj samotné kauzy - přijetí bitcoinového daru a jednak, pokud jde o celkové výsledky našeho vládnutí.

Bitcoinovou kauzou se Poslanecká sněmovna zabývala velmi podrobně už před týdnem na mimořádné schůzi, která byla svolána 11. června čistě za tímto účelem. Já jsem na této schůzi velmi otevřeně, transparentně rozebíral, jaká fakta ke kauze známe, a velká část z nich se dosud nezměnila.

Tak za prvé. Stále platí, že Česká republika v této kauze nepřišla o žádné peníze, neobjevila se žádná informace, která by naznačovala něco jiného. Co víme jistě, to je to, že Pavel Blažek se pokusil získat pro stát téměř miliardu. V médiích se objevují spekulace o nějakých dalších 12 miliardách, které si snad měl stát nějakým způsobem ponechat, když dočasně držel hardware, na němž byly bitcoiny uloženy. Tyto peníze, když se o nich takto mluví, že si je měl stát ponechat, tak je to debata čistě teoretická, protože něco takového by nemohl udělat stát svými exekutivními orgány, ale musel by o tom rozhodnout soud. A soud naopak nařídil hardware i s jeho obsahem vrátit jejich vlastníkovi. Stát tedy na ně neměl nikdy nárok.

Za druhé. Platí, že bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek za svou chybu přijal plnou politickou odpovědnost, a to okamžitě. Stalo se to už 30. května 2025, tedy dva dny po vydání prvního článku v Deníku N a pouhý jeden den po tiskové konferenci, po které se ukázalo, že kolem záležitosti bitcoinového daru existují pochybnosti a že se tyto pochybnosti na této tiskové konferenci nepodařilo rozptýlit. Na základě toho vyšly v pátek ráno další články a prakticky hned v řádu hodin přišla politická reakce, vyvození politické odpovědnosti. Pokud jde o ty pochybnosti, tak se objevily především pochybnosti ohledně motivace dárce, které ministerstvo nedokázalo uspokojivým způsobem vysvětlit.

Už během pátku třicátého jsem měl s Pavlem Blažkem jednání, on se následně rozhodl odstoupit ze všech politických funkcí, tedy v řádu hodin přijal politickou odpovědnost, v řádu hodin od okamžiku, kdy se ten problém vyskytl. O čtyři dny později, v úterý 3. června 2025, jakmile si o víkendu mohl všechno ujasnit se svou domovskou stranickou organizací, Pavel Blažek také potvrdil, že nebude kandidovat v nadcházejících volbách, a odešel úplně z politiky.

V tentýž den také oznámilo Ministerstvo spravedlnosti, že ve funkci končí i náměstek Radomír Daňhel, který měl klíčovou odpovědnost za průběh celého procesu přijetí daru. Tedy politická odpovědnost byla vyvozena, nebyla vyvozena pod tlakem na základě výzev, ale byla vyvozena na základě toho, že jsme si sami uvědomili, že došlo k chybě a že je na ni potřeba odpovědně a rychle reagovat.

Za třetí. Poslední věc, která se od minule nezměnila, je pozice naší vlády. Nadále požadujeme nezávislé vyšetření všech souvislostí této kauzy a děláme pro to maximum. Vláda nemá v úmyslu cokoliv zatajovat, bagatelizovat. Od začátku podnikáme všechny kroky k tomu, abychom odstranili jakékoliv pochybnosti, dobrali se finálního obrazu tohoto příběhu, obrazu, v němž nebude chybět žádný detail. Chceme znát všechny souvislosti, které nám zatím unikají, zejména v detailech, na kterých se třeba zatím nedokáží shodnout ani experti na kryptoměny.

A já osobně celou tu věc neberu od začátku na lehkou váhu, proto jsem také od začátku konal a mimo jiné jsem už 3. června 2025 svolal jednání Bezpečnostní rady státu. Udělal jsem to proto, abych mohl shromáždit maximum známých informací o tom, co o tomto daru, o souvislostech toho daru mohly vědět tajné služby, další bezpečnostní složky, a také abych se přesvědčil spolu se svými kolegy z vlády, zda případ neukazuje nějakou systémovou zranitelnost, zda nepoukazuje na nějaké slabé místo, které by mohlo někoho třeba lákat ke zneužití státních institucí. A tento bod jsem také zařadil na jednání vlády na stejný den, středu 3. června 2025, a to proto, abychom o tomto problému shromáždili maximum informací a mohli z nich vyvodit další kroky. A na můj pokyn byl následně pro účely jednání parlamentních orgánů zproštěn mlčenlivosti ředitel Finančního analytického úřadu Jiří Hilmar, který tak mohl už 11. června 2025 jménem svého úřadu odpovídat na otázky sněmovní komise a také bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny.

Také jsem okamžitě vybral novou ministryni spravedlnosti Evu Decroix, jejímž primárním a zdaleka nejdůležitějším úkolem v těchto dnech je věnovat se této kauze, najít všechny souvislosti a transparentně poslance i veřejnost o všem informovat. A paní ministryně Eva Decroix už zahájila okamžité kroky k obnově důvěry ve spravedlnost. Ministerstvo pod jejím vedením chystá detailní audit veřejných procesů tak, jak jsme se na tom domluvili. Paní ministryně od začátku velmi otevřeně hovoří o všech svých krocích, krocích, které, doufám, brzy povedou ke stabilizaci rezortu. Stačila už představit svoje hlavní priority pro příští dny a také příštích několik měsíců, včetně toho, že zajistí zákonnost všech proběhlých i probíhajících agend a transparentně vyhodnotí případná pochybení.

Mám-li to shrnout: nejdůležitější fakta o bitcoinovém daru stále platí tak, jak jsme se tady o nich bavili. Vláda dělá, co má. Ministr vyvodil politickou odpovědnost a intenzivně pracujeme na tom, aby se vše vysvětlilo. Ministerstvo spravedlnosti věnuje prioritní pozornost tomu, aby tento problém vyřešilo, včetně toho, že pracuje v plné součinnosti s vyšetřujícími orgány. Nic nezametáme pod koberec, jsme připraveni reagovat na jakékoliv informace, které se objevují nebo se ještě objeví.

A nyní musíme dát čas a prostor těm, kdo souvislosti této kauzy prověřují a vyšetřují. Naše Sněmovna nemá a nemůže hrát roli vyšetřovatele. Může sice zakládat speciální komise, to samozřejmě ano, může se vyjadřovat k novým skutečnostem, ale nesmí zasahovat do práce policie, státních zastupitelství a soudů. Musí naopak zajistit, aby tyto instituce mohly vykonávat svou práci bez nátlaku a nějakých politických manipulací.

Stejně tak si myslím, že by nebylo prozíravé zpomalovat a komplikovat jejich vyšetřování tím, že se tady budu vyjadřovat k nějakým fámám a nepodloženým spekulacím. Zůstanu proto u toho, co víme, co děláme a co ještě dělat můžeme, a tyto kroky jsem tady popsal na mimořádné schůzi, tyto kroky jsem shrnul a zopakoval i dnes.

Dámy a pánové, ve druhé části svého vystoupení bych se rád věnoval tomu, co přesahuje horizont posledních dvou týdnů. Pokud dnes debatujeme o tom, zda si naše vláda zaslouží důvěru, měl bych na to odpovědět určitě komplexněji. Proto vám chci nabídnout stručný přehled toho, jak dnes vypadá země, kterou už téměř tři a půl roku spravujeme. Pokusím se to shrnout do několika bodů a relativně stručně, protože o tom, co se nám podařilo a co jsme udělali, bych tady mohl mluvit velmi dlouho.

Tak za prvé. Naše vláda udělala z České republiky bezpečnější zemi. Od loňského roku se Česká republika konečně, konečně zařadila mezi odpovědné členy Severoatlantické aliance. Plní svůj závazek, do obrany investujeme 2 procenta HDP ročně. A stalo se tak díky našemu rozhodnutí, stalo se tak i díky zákonu, který jsme přijali na začátku volebního období, a nakonec podle vládního usnesení bude tento podíl do roku 2030 růst průběžně až na 3 procenta HDP.

Už příští rok například dosáhneme s výdaji na obranu na výši 2,2 procenta hrubého domácího produktu, tedy nejméně 187 miliard korun. Pak tato částka poroste každý rok třeba o 20 až 30 miliard korun. Předchozí vlády se k takovýmto číslům ani zdaleka nepřiblížily.

Zahájili jsme také bezprecedentní modernizaci armády. Modernizaci, která je potřeba a kterou se minulá vláda bála spustit. Nakupujeme 24 letounů F-35, 246 bojových vozidel pěchoty, získali jsme darem osm helikoptér Viper Venom, transportní letouny, osm stovek vozů Tatra. Podařilo se získat přístup k exkluzivnímu systému satelitní komunikace a další a další vybavení, které skutečně znamená výraznou modernizaci naší armády a zvýšení naší bezpečnosti.

Aktivně podporujeme Ukrajinu. Podporujeme ji v její obraně proti ruským útokům, a to dodávkami munice i techniky. To zase posiluje bezpečnost České republiky a posiluje to bezpečnost Evropy. Klíčovou roli v tom hraje česká muniční iniciativa, díky níž jsme zvládli dodat za rok 2024 1,5 milionu nábojů a zasloužili jsme si tím respekt našich spojenců po celém světě.

Nejde jenom o vnější bezpečnost. Z hlediska vnitřní bezpečnosti můžeme připomenout například reformu azylového zákona, která zrychluje soudní řízení, omezuje zneužití azylového systému a obecně dává jasný vzkaz nelegálním migrantům, že v Česku je žádný ráj na zemi nečeká. Výsledek je jasný. V této mimořádně krizové době, při zvýšení mezinárodního napětí a zvýšení bezpečnostních rizik, děláme všechno pro to, aby se naši občané nemuseli bát. Díky nám je Česko sebevědomější zemí, která by se také v případě konfliktu dokázala spolu se svými spojenci lépe bránit. Jsme země, která spolu se spojenci pomáhá zadržovat Rusko. Rusko, které by bez váhání došlo až do Prahy, kdyby k tomu mělo příležitost. Jsme země, která zůstává mezi nejbezpečnějšími místy na celé planetě. Když jsem tu na začátku mluvil o tom, že lidé po státu požadují bezpečí, tak zde je moje odpověď.

Investice do bezpečnosti se vyplácí v dalších úrovních. Velkou část modernizačních zakázek dodávají domácí firmy. Navíc jsme prostřednictvím státní pojišťovny EGAP českému obrannému průmyslu odemkli investiční úvěry v objemu 5 miliard korun, aby naše firmy byly připravené na rostoucí poptávku po obranných technologiích v celé Evropě. To všechno vytváří tisíce pracovních míst, posiluje technologický náskok České republiky, a to přináší pozitivní efekty pro růst české ekonomiky, pro růst platů a pro růst příležitostí.

Za druhé, odpovědně se připravujeme na budoucnost, a proto jsou nejdůležitější reformy ve vzdělávání. Byli jsme to my, tato vláda, kdo zahájil největší reformu vzdělávacího systému za posledních 20 let. Především tím, že zavádíme nové rámcové vzdělávací programy, tedy to, co se děti učí ve školách, které se začnou testovat už po prázdninách. Toto nové curriculum děti lépe připraví na život v měnícím se světě. Tedy na to, aby uměly pracovat s informacemi, například aby dokázali odolávat dezinformacím a hybridním útokům, a hlavně aby získali v uvozovkách pozitivní - nebo bez uvozovek - návyk, návyk neustále se vzdělávat a neustále se rozvíjet, protože to budou současné společnosti potřebovat.

Současně jsme spustili nové typy středních škol, všeobecná lycea, která přímo odpovídají potřebám měnící se české ekonomiky, ale také potřebám žáků a jejich rodičů. Studenti tady získají kvalitní všeobecné vzdělání a zároveň nebudou pozadu v technických a přírodních oborech, takže se nemusejí bát, že by byli špatně připraveni a že by třeba nezískali skvělou práci. Velký skok do 21. století představují nově zavedené digitální přijímačky na střední školy, díky nimž přináší přijímací řízení dětem, rodičům, ale samozřejmě i školám, mnohem méně starostí.

Těch změn je samozřejmě mnohem víc, ale česká společnost bude díky těmto změnám vzdělanější a odolnější a lidé budou moci pracovat v náročných a dobře ohodnocených profesích. Změny na základních a středních školách jsou naprosto nezbytné. Ale znamená to také dlouhodobé investice. Je otázka mnoha let, než se ty změny projeví, a kdyby minulé vlády už něco začaly se školstvím dělat v předcházejícím období, byli bychom dnes mnohem dál.

Tam, kde se efekt dostaví mnohem rychleji, to je na úrovni vysokých škol a výzkumu, celkové výdaje na vzdělávání od nástupu naší vlády vzrostly o pětinu. Ano o pětinu. Vysoké školy dokonce dostávají o 33 procent víc, což je dnes téměř 35 miliard korun ročně. Na vědu a výzkum jde dnes o 13 procent více prostředků, což ještě násobí stále efektivnější propojování vědeckých institucí s praxí. Abychom tomu pomohli, tak také neustále zjednodušujeme transfer znalostí mezi školami, mezi výzkumnými institucemi a mezi firmami. Minulý pátek prošel třetím čtením zákon, který nahradí 22 let starou legislativu o podpoře výzkumu. Funguje to. Nová vzdělávací technologická centra otevíráme prakticky každý měsíc. Nedávno jsem byl třeba u otevření českého polovodičového centra, což je naprosto vynikající příklad spolupráce veřejného sektoru, univerzit a špičkových firem.

Třetí bod, dámy a pánové. Odvrátili jsme kolaps sociálního systému. Na budoucnost se připravujeme totiž i na jiných úrovních než ve školství. Tady mám na mysli hlavně důchodovou reformu. To je krok, který od nás vyžadoval odvahu, politický kapitál, a je to krok, který se vzhledem k budoucnosti rozhodně vyplatil. Všem občanům dává jistotu. Jistotu, kterou jim předcházející vlády nedaly a pořád odsouvaly to rozhodnutí na neurčito. Kdybychom to dělali stejně, tak by už dnešní třicátníci a čtyřicátníci, kteří výrazným způsobem živí stát, neměli v důchodovém věku jistou penzi. Bez důchodové reformy bychom dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům nemohli říct, že až se dostanou do seniorského věku, tak budou mít zajištěnu slušnou penzi. My jsme to změnili. Změnili jsme to a od roku 2026 bude důchodový účet opět v přebytku, a to díky reformě, kterou jsme prosadili. Vyhneme se kolapsu penzijního systému, který by nás jinak postihl za několik málo let. To je další oblast, kde jsme přestali přešlapovat, odsouvat problém před sebou a dodali jsme funkční řešení.

Dnes poslouchám, jak Andrej Babiš opět slibuje všechno všem, ale ve skutečnosti slibuje jediné: Rozvrat veřejných financí a následně to jediné, co se pak s tím bude dát udělat, a to je skokový růst daní. To je obsah jeho slibů, ale klíčové reformy, které měly udělat předcházející vlády, ve kterých Andrej Babiš seděl, se neudělaly. Odvahu k tomu jsme našli až my a museli jsme udělat i rozhodnutí, která třeba v první chvíli byla nepopulární, ale která zásadním způsobem mění perspektivu a zlepšují budoucnost lidí v České republice.

Za čtvrté. Aktivně a strategicky investujeme. Strategické investice za naší vlády dosáhly rekordních 250 miliard korun ročně, což nás z hlediska poměru investic k HDP řadí společně s vysokými soukromými investicemi na vynikající 2. místo v Evropské unii, 2. místo v Evropské unii. Přes půl bilionu korun směřujeme v tomto období do dopravní infrastruktury, kde je rozvoj naprosto bezprecedentní, když to srovnáme s minulostí. Otevíráme přes 200 kilometrů nových dálnic, dalších 275 kilometrů se staví a více než 100 kilometrů je připraveno ve fázi výběrového řízení, a má to konkrétní výsledky, dálnice z Prahy do Karlových Varů, ta už není jenom na mapě, staví se téměř po celé délce, páteřní dálnice D35 je největším souvislým staveništěm ve střední Evropě. Stavíme klíčový úsek Pražského okruhu.

Oproti minulému období jde na řadě míst o zlepšení o stovky procent. A lidé už teď to pociťují, začínají pociťovat na desítkách míst v České republice, kde se jezdí rychleji, kde se jezdí bezpečněji, a stejně tak to pociťují ve městech, kde se zklidnila situace díky nově postaveným obchvatům. A změny jsou vidět nejenom v dopravě, díky nové podobě investičních pobídek přitahujeme investory s vysokou přidanou hodnotou a se strategickým významem. Rozvíjíme polovodičový průmysl, klíčové součásti vědeckotechnické infrastruktury. Důraz na polovodiče, umělou inteligenci, další strategické technologie, tento důraz prostupuje celou hospodářskou strategií České republiky, ano, hospodářskou strategii, kterou jsme taky připravili a kterou jsme schválili. A spolu se změnami ve vzdělání a vědě, o kterých jsem tady mluvil, jde o praktické naplnění naší vize, že Česká republika nesmí být montovnou, ale naopak.

A už se tím stala, stala se dynamickou zemí a lídrem v oblastech, jako je jaderná energetika. Musíme mít tuto ambici v oblastech, jako je kyberbezpečnost nebo umělá inteligence. Všechny tyto výsledky ukazují, že Česká republika takovou vizi nejen má, ale že ji dokáže taky prakticky naplňovat. A je to obrovský rozdíl, obrovský rozdíl, když srovnáme tu dnešní situaci se situací v roce 2021.

Za páté. Samostatnou kapitolou strategických investic je energetika, která byla ještě nedávno obrovským strašákem. Lidé tady byli strašení, že zmrznou, že nebudou mít na plyn, na benzín. A já nevím, co všechno ještě opozice říkala. A podívejte se, kde jsme dnes. Energetická infrastruktura je dnes nesrovnatelně robustnější a bezpečnější, než byla před čtyřmi lety. Investujeme do kvalitní přenosové soustavy, páteřní plynovou infrastrukturu kontroluje stát.

Zbavili jsme se úplně závislosti na ruských energiích, například ropu už dnes neodebíráme družbou, ale z ropovodu TAL-PLUS, a ceny paliv jsou přesto na sedmiletých minimech navzdory katastrofickým předpovědím bývalých ministrů za ANO. Investujeme také do výstavby zdrojů obnovitelné energie. Výkon slunečních elektráren v roce 2024 vzrostl na 4,4 gigawatty a do roku 2030 by měl dosáhnout deseti. Investujeme nejenom do obnovitelných zdrojů, ale investujeme také do jaderné energetiky. Spolu s firmou Rolls-Royce postavíme v Temelíně pilotní modulární reaktor a tato investice ČEZu a naše jednání s Británií se tady ukázaly jako velmi prozíravé. Velká Británie si před několika dny vybrala Rolls-Royce pro stavbu prvních tří modulárních reaktorů na ostrovech. A ČEZ, tedy i Česká republika, díky tomu budou přitom. Úspěšně jsme dokončili tendr na nové bloky v Dukovanech, kde jsou důležitá dvě čísla, přes 10 procent budoucí spotřeby energie v České republice a zároveň 60procentní podíl na zakázkách pro české firmy.

Jistě se v průběhu toho procesu, je to největší investice v dějinách České republiky, objeví řada překážek, které bude potřeba postupně řešit, ale energetika je jeden z nejlepších příkladů toho, jak podstatně se dá proměnit celá země, jak podstatně se dá proměnit celá země za jediné funkční období, pokud k tomu existuje politická vůle a pokud k tomu existuje politická odvaha.

Za šesté. Snižujeme byrokracii, měníme stát, aby byl vstřícnější a přehlednější. Aby se všechny naše vize naplnily, pracovali jsme nejenom na tom, abychom zajistili bezpečnost, energii, konkurenceschopnou ekonomiku, vzdělanou společnost, ale také na tom, aby stát všechny tyto změny sám zbytečně nebrzdil. Proto jsme zavedli přes 70, přes 70 antibyrokratických opatření včetně jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které od roku 2026 nahradí 25 formulářů a které je klíčovým krokem k jednotnému inkasnímu místu, tedy k tomu, aby firmy se státem mohly jednat tak jednoduše, jak jednají mezi sebou. Zde věřím, že jednotné hlášení společně zvládneme co nejdříve schválit i v tom finále, v tom schvalovacím procesu.

Snížili jsme počet úřednických míst, snížili jsme počet úřednických míst o 2600. Slučujeme zbytečné úřady a instituce. Zvýšili jsme také kvóty pro zahraniční pracovníky ze třetích zemí, a to o 20 000 ročně. To je něco, po čem volaly české firmy. Je to něco, co nám pomůže zvýšit produkci, takže z toho bude ve finále těžit celá česká ekonomika. Významným krokem bylo také schválení takzvané flexinovely zákoníku práce, která otevírá český pracovní trh. Už předtím jsme udělali další důležitý krok, podpořili jsme zkrácené úvazky nižšími odvody. A takové změny pomáhají nejenom firmám, ale i lidem. Tyto změny například pomohly vytvořit už přes 20 000 nových pracovních míst, zejména pro matky a také pro seniory. Zároveň lidem pomáháme opatřeními na podporu rodin a sladění pracovního a soukromého života.

Od příštího roku budou mít například obce povinnost zajistit místo v dětské skupině pro každé tříleté dítě, které se nedostane do spádové školky, a pokud to nezajistí, přispějí rodičům na soukromou školku. Zároveň podporujeme vznik malých sousedských skupin, které mohou fungovat přímo v domácnostech. A úplně všem, úplně všem pomáhají kroky v digitalizaci veřejné správy. Lidé mohou stále více úředních věcí vyřizovat on-line, stejně tak jako například ovládají elektronické bankovnictví. Portál občana už je naprosto běžný nástroj. Doklady nosíme v mobilu, žádosti o důchody, sociální dávky, to všechno lze vyřídit on-line, stejně jako převody vozidel nebo třeba agendy v katastru nemovitosti. Elektronická EZKarta nahrazuje očkovací průkaz, takže hned vidíte, jaké očkování jste v minulosti podstoupili, nejenom když jste tady doma, ale když třeba cestujete do nějaké exotické destinace. To všechno jsou konkrétní kroky, které jsme udělali proto, aby lidé v budoucnu už nepotřebovali papírové doklady.

Za sedmé. Máme nebývalé výsledky v evropské a zahraniční politice, kde jsme vrátili Česku respekt a schopnost aktivně ovlivňovat evropskou agendu nejen během našeho předsednictví. V Evropské unii jsme prosadili zařazení jaderné energie do taxonomie udržitelných financí, zmírnění normy Euro 7 pro automobilový průmysl nebo nedávno změnu výpočtu na emisní limity CO2. Dlouhodobě prosazujeme viditelné hmatatelné revize klimatických cílů Evropské unie, cílů, které předtím schválila Babišova vláda, a úspěšně budujeme strategické koalice se zeměmi, které mají podobné zájmy jako my.

Daří se nám to proto, že na rozdíl od ministrů v předcházející vládě víme, jak Evropská unie funguje. V zahraniční politice také konečně vystupujeme jednotným hlasem. Naše vláda prokázala nejen schopnost řešit každodenní problémy, ale dokázali jsme také, a prokazujeme to každý den, efektivně prosazovat zájmy České republiky v mezinárodním prostoru. Česká republika je dnes respektovaná a už není pro smích, jako byla před čtyřmi lety.

A k tomu poznámka na okraj. Když v zahraničí členové vlády vystupují, tak se všichni snaží ukázat naši zemi v co nejlepším světle. Považujeme to za samozřejmé a děláme to i proto, abychom přilákali investory, abychom přilákali turisty. Naopak, když v zahraničí vystupují představitelé opozice, kteří si říkají vlastenci, tak na vlastní zemi házejí špínu a uplatňují jednu pomluvu za druhou. Takhle se nechová žádný vlastenec. Takhle se chová pouze člověk, který si nevidí na špičku nosu, o žádnou zemi mu nejde a sleduje pouze svůj krátkodobý prospěch.

Dámy a pánové, jak vidíte, naše politika má dobré výsledky. A dobře to ukazují i souhrnná čísla a dobře obstojíme i v jakémkoliv mezinárodním srovnání. Díky efektivnímu hospodaření se nám podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 procent HDP v roce 2021 na letošní 2,2 procenta, a to navzdory rekordním investicím, o kterých jsem tady mluvil, rekordním investicím do obrany, energetiky nebo třeba dopravní infrastruktury. Jde o nejlepší výsledek v celé střední Evropě - výrazně lepší než v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku.

Naše ekonomika je nyní devátá nejzdravější v celé Evropské unii. Celkově rosteme rychleji než téměř všechny okolní země. V letošním roce očekáváme po všech těch redukcích růst kolem 1,8 procenta, což je vyšší tempo než v Německu, vyšší tempo než v Rakousku, vyšší tempo než v eurozóně. Stejně tak v rámci Evropy máme nejnižší, dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost. Průměrná mzda vzrostla od roku 2021 z 38 000 na 50 000 korun. A co je důležité, lidem rostou nejenom nominální, ale teď rostou i reálné mzdy, protože inflace se snížila z těch 10 procent, kdy jsme nastupovali, na současná plus minus 2 procenta, tedy na nejnižší úroveň za posledních sedm let. Navíc jsme letos na stát pracovali nejkratší dobu za poslední roky. Takzvaný den daňové svobody letos připadl už na 1. června.

Toto všechno jsou jasně doložitelná fakta. Toto všechno jsou fakta, která ukazují výsledky naší práce - práce, která si podle mého názoru, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zaslouží vaši důvěru. Z příkladů, které jsem tu jmenoval, jednoznačně vyplývá, že Česká republika v roce 2025 je lepším a úspěšnějším státem, než byla v roce 2021. Vyplývá to ze statistik, z mezinárodních ukazatelů, ale hlavně lidé to mohou vidět kolem sebe: ve svých peněženkách, na dálnicích, silnicích, po kterých jezdí, nebo v tom, kolik věcí se dnes dá vyřídit rychleji a pohodlněji.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, obávám se ale, že tyto naše výsledky nejsou tím hlavním důvodem, proč tu dnes jsme. Pochybuji také, že skutečným důvodem pro svolání této schůze je snaha opozice o spravedlnost nebo transparentnost. Tím skutečným motivem je bohužel spíše politická taktika, snaha zneužít předvolebního období. Opozice se tady snaží vytvořit dojem, který má překrýt její vlastní problémy. A mám tady na mysli problém předsedy hnutí ANO, který aktuálně stojí před soudem kvůli vážným obviněním z dotačního podvodu. A připomínám to proto, že nikdo - nikdo - z vládních stran není z ničeho ani obviněn. Z čehokoliv není nikdo z vládních stran obviněn. Nikdo z nás nestojí před soudem. Před soudem stojí Andrej Babiš. A aby se nepsalo o jeho problémech, musí se psát o našich. Aby se nemluvilo o obžalovaných, mluví se o těch, kteří okamžitě rezignovali při prvním pochybení a přijali politickou odpovědnost. Je správné - je správné - že jako politici neseme odpovědnost a jsme pod drobnohledem veřejnosti. Ale co správné není, to je používat, zneužívat Poslaneckou sněmovnu pro zakrývání vlastních problémů.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, my tu dnes nevedeme jen obyčejnou politickou debatu. Debatujeme o důvěře - o důvěře ve vládu, v politiku, v instituce, ve stát. Každé hlasování o důvěře či nedůvěře představuje v životě parlamentní demokracie milník. Milník, který zodpovědný politik nemůže, nesmí brát na lehkou váhu. A proto je správné, že jste přísní. Je správné, že kladete otázky. Je správné, že chcete vědět, jak vláda reaguje, když nastane problém.

Já jsem přesvědčen, že jsme na tyto otázky odpověděli a že jsme na tyto otázky odpověděli nejen slovy, ale především činy. Ne slovy, ne výmluvami, ale odpovědností a otevřeností a konkrétními kroky v řádu dnů a hodin. Nikdy jsme netvrdili, že neděláme chyby. Ale vždy jsme byli připraveni za ně nést odpovědnost. A zároveň jsme udělali víc pozitivních změn než vlády před námi. Máme zdravější veřejné finance, máme silnější ekonomiku, rostou mzdy. Máme rekordní investice, nové silnice a dálnice, nesrovnatelně lepší energetickou bezpečnost. Máme stabilizovaný důchodový systém, pracujeme na změnách ve školství. Máme stát, který je přátelštější, efektivnější a který více komunikuje digitálně.

A za poslední čtyři roky jsme také společně dokázali, že víme, kam patříme: že Česká republika patří na západ, že nikdy nepřestaneme bránit západní hodnoty, jako je svoboda, spravedlnost a suverenita. Proto vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám, abyste nezapomněli, o čem tato schůze doopravdy rozhoduje. Nemá to být soudní líčení. Nemá to být ani kouřová clona. Nemá to být divadlo. Je to hlasování o tom, kdo a jak tuto zemi vedl lépe a jakým směrem. Já se toho porovnání nebojím. A věřím, že kdo chce, kdo chce rozhodovat podle faktů, podle výkonů, podle výsledků, podle toho, jak si Česká republika stojí, kde stojí a kam směřuje, tak tomu je jasné, komu dnes může důvěřovat.

Děkuji vám za pozornost. (Bouřlivý a dlouhotrvající potlesk z lavic koaličních stran a z vládní lavice.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuju. V tuto chvíli je na řadě pan ministr Vít Rakušan a připraví se pan předseda Tomio Okamura, poté pan ministr Výborný a paní předsedkyně Pekarová Adamová. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, poslankyně, poslanci, dovolte mi začít poděkováním svému poslaneckému klubu. My jsme dneska společně s panem premiérem vedli velmi náročnou debatu. Na klub byl pozván pan premiér. Padaly nejrůznější otázky. A my jsme si ty věci, a to je, myslím, hodnota sama o sobě, bez televizních kamer, bez TikToku, bez nějakých videí, která by byla sdílena, mohli na tom poslaneckém klubu říct absolutně napřímo, bez obalu a bez diplomacie a nemuseli jsme si to ani nikde bokem vzkazovat.

 

No, já si myslím, že právě takhle má přece fungovat koaliční partnerství. Ne jako kulisa, kterou vyměním, když se mi to hodí, když potřebuji najednou nějakého jiného partnera. To koaliční partnerství jako takové je totiž skutečný vztah a ten je někdy náročný, někdy může být tvrdý v tom, jak spolu komunikujeme, ale v zásadě má být založený na důvěře a férovosti. A já si myslím, že tohle jsme byli schopni po celá léta společného vládnutí také potvrdit. Rozhodně to rozhodnutí, které já jsem zcela jasně řekl, a to, že Starostové se nepřipojí k nějakému hlasování o vyslovení nedůvěře téhle vládě, tak to rozhodnutí nebylo lehké z toho pohledu, že mnohem lehčí a marketingově lákavější by v tuhle chvíli přece bylo říct, abychom řekli, vezeme se na nějaké vlně, seskočíme, najednou se staneme tou odbojnou partou, která bude křičet a bude říkat, že všechno bylo špatně. A budeme se tvářit, že jsme vlastně součástí toho týmu nikdy nebyli - byli, s plnou odpovědností za to, co tenhle tým za tři a půl roku své práce pro tuhle zemi dokázal. Možná by to bylo výhodnější teď pro nějaký krátký efekt nějakých krátkodobých bonusů a zisků, no, ale rozhodně si nemyslím, že by to bylo lepší pro tuhle zemi. A také musím přiznat, že bych se sám sobě v téhle chvíli asi úplně nedokázal dívat do očí do zrcadla, protože takhle jsme nikdy nefungovali a nechci, abychom tak jako Starostové fungovali. Já nechci, abychom fungovali tak, že utíkáme, ale chci, abychom fungovali tak, že věci a problémy, které nastanou, nějakým způsobem řešíme. To, že jsme třeba v tom jednání byli tvrdí, že jsme si vzájemně tu a tam uštědřili nějakou ránu, o čemž vždycky novináři s radostí píší, to určitě jo, ale od začátku té celé kauzy na Ministerstvu spravedlnosti jsme nešli cestou nějaké hysterie a paniky. Nikdy jsme neřekli žádnou zprávu, ani žádným vydíráním jsme nestavěli koaličního partnera ke zdi, teď opouštíme. Ano, měli jsme své otázky, měli jsme své požadavky a ty se v dialogu, v koaličním dialogu také povedlo přenést do reality a praxe.

No a proto dneska dáváme premiérovi, vládě jako celku důvěru a dáváme jí čas čtyři měsíce na to, abychom dokázali dát odpovědi na otázky, které ještě budou padat, které můžou padat, abychom případně získali zpět důvěru lidí v instituce, které tou kauzou jako takovou byly narušeny a dotčeny. A určitě budeme trvat na tom, pokud se nějaké otázky objeví, a to dneska naši poslanci a poslankyně ukázali, aby byly jasné odpovědi. Ale nebudeme to dělat přes videa na TikToku, nebudeme to dělat ani přes nějaké nátlakové statusy a silná prohlášení. Budeme to dělat normálním, běžným konstruktivním koaličním dialogem, protože takhle má koaliční spolupráce vypadat. A my jako Starostové sobě i partnerům říkáme, že ty čtyři měsíce, které nás čekají - necelé čtyři měsíce, nejsou jenom záležitosti billboardů, nějakých oslavných tiskových konferencí, plácání se po ramenou. Nás lidé proto nevolili, nevolili nás pro politiku, která je vnímána jako divadlo, ale volili nás proto, že chtějí vidět výsledky. A my ty výsledky určitě prezentovat můžeme.

A já dneska v proslovu ani nepůjdu cestou, kterou jsme tady, asi hlavně v prvním proslovu slyšeli nějakým stylem anti-, Antifiala, Antiokamura, Antibabiš, Antirakušan, a dokonce tady nebudu jmenovat ani korupční kauzy z různých magistrátů, které mají rozhodně i jiné strany a jiná hnutí, nebudu říkat počet trestně stíhaných politiků té či oné politické strany v tomto volebním období, byť ty statistiky určitě zajímavé jsou. Já se chci vyhnout tomuhle očerňování a nálepkování. Já dneska chci říkat, co můžeme udělat dál, co můžeme udělat jinak, co můžeme udělat pro to, aby politika jako celek důvěru občanů v téhle zemi měla. A zároveň také chci říct, co jsme pro to i na Ministerstvu vnitra i na jiných rezortech, o tom budou mluvit moji kolegové, jako Starostové poslední čtyři roky udělali.

To, že jsme zcela bezprecedentním a skvělým způsobem zvládli příval ukrajinských uprchlíků do Česka, určitě není zásluhou jenom vlády - a nikdy jsme to neříkali. Je to zásluhou našich občanů, kde 70 procent z nich nějakým způsobem pomohlo. Je to určitě zásluhou krajských reprezentací, lokálních reprezentací, ale samozřejmě i vlády, protože vláda měla jediný plán, který našla v šuplíku po té předchozí, a to byla příprava na migrační vlnu velkého rozsahu, která počítala s tím, že taková vlna čítá 20 000 lidí měsíčně. A my jsme měli 20 000 lidí denně v peaku. A museli jsme se na to samozřejmě připravit a museli jsme veškeré naše systémy připravit na to napříč rezorty. A v tom tahle vláda ukázala skvělou spolupráci - napříč rezorty ukázat, že takovouhle krizovou situaci bez zmatkování, bez změny pravidel každý týden na vládě, bez změny pravidel každý den, bez toho, abychom hledali výmluvy, proč to či ono nejde a proč jsme nějakou věc tedy zpackali, a pak se vymluvíme, že vlastně za to nemůžeme my, ale ti, kteří nepřišli. No, takhle jsme nepostupovali. Od začátku to mělo jasný systém, jasné schéma a to schéma bylo dáno krizovým řízením.

A úplně stejně jsme zvládli povodňovou tragédii, která nás potkala loňský rok. Prevence, včasné upozornění občanů, jasný krizový management, prostě jasný a přehledný postup. A tohle jsou přece věci, které naopak důvěru v to, že vláda funguje tak, jak má, a že vláda je instituce, která si důvěru zaslouží, výrazným způsobem v tomhle volebním období posílily. No a u té Ukrajiny se ještě zastavím.

My jsme ukázali, že jsme vládou, která má hodnoty. Ukázali jsme, že pomáhat těm, kteří se stanou obětí odporné ruské agrese, je prostě normální. A že i když nás to bude stát nějaké finanční a politické náklady na domácí politické scéně - samozřejmě tohle téma zneužijí všichni populisté všeho druhu - tak my od toho neustoupíme, protože si myslíme, že je to správné. A vláda prokázala, že dělá věci, které jsou správné, a že je správné naše zahraničněpolitické ukotvení, že je pevné, jasně definované, že prostě patříme do Evropské unie a nechceme jenom tam hrát nějakou submisivní roli a doma potom se tvářit, že jsme ti siláci. Ne, my aktivně vyjednáváme o těch věcech tam, a to s konkrétními výsledky. Nezpochybňujeme naše členství v Severoatlantické alianci a nezpochybňujeme - zase napříč vládou, i když třeba někdo se snažil mezi nás vkládat nejrůznější problémy trošku uměle, celá vláda rozhodla o tom, že výdaje na zbrojení mají odpovídat našim mezinárodním závazkům, a to je přece na té vládě unikátní a za to tahle vláda stojí. Ona nikdy jako celek neucukla od svého hodnotového zakotvení a dávala tím lidem v téhle zemi jistotu, jistotu, že my opravdu tuhle zemi - i třeba přes chyby, které jsme udělali - nepovedeme nějakým jiným směrem, než kam naše země dlouhodobě a historicky patří.

Samozřejmě jsme dělali maximum i pro to, aby tahle země byla bezpečná. Uvědomme si, že tady máme o téměř půl milionu obyvatel více, než jsme měli před ukrajinskou migrační krizí, a i přesto - a málo se tím chlubíme a málo o tom mluvíme - přesto klesá kriminalita, přesto počet trestných činů v meziročním srovnání v Česku klesl. To znamená, že orgány, které zaručují v téhle zemi bezpečnost, ať je to policie, ale ať je to Hasičský záchranný sbor, ať jsou to dobrovolní hasiči, ať je to celý integrovaný záchranný systém, prostě fungují dobře a plní svoji roli také dobře. A často se mluví teď v rámci zase nějakých mediálních kampaní o tom, jak jsou destabilizovány bezpečnostní sbory. Vycházejme, prosím, z dat.

Poprvé od roku 2019 se nám v roce 2023 povedlo to, že více policistů nastoupilo, než od policie odešlo. Takže naopak my kroky i ve finančním zabezpečení. Mimochodem letos policistům - letos - policistům narostly peníze, možná jim to ostatní i závidí o pět a půl tisíce od července, to bude pět a půl tisíce ve srovnání s loňským rokem, to je téměř deset procent průměrného výdělku policisty nahoru. A k tomu ještě mají střednědobý výhled zaručený i na další dva roky. Takže se samozřejmě růst platů do objemu nějakých pět procent - bavíme se i o tom, jak bude vypadat navýšení v tarifech. Tohle jsou fakta, fakta proti dojmům.

A také bych samozřejmě vzpomněl to, že už jsme navyšovali jednou, a to v roce 2023, 10 procent u všech policistů a hasičů, dokonce začínající dostali tehdy procent 17.

A tyhle investice se nám určitě vyplácí, protože integrovaný záchranný sbor všechny krize, do kterých jsme ho zapojili, zvládnul - a je potřeba jim za to velmi poděkovat - policistům, hasičům - ať to byla ukrajinská krize, ať to byla obsluha krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, ať to byly povodně, nebo ať to byly jiné závažné tragédie, které tuhle zemi za 3,5 roku potkaly. Mimochodem, největší lesní požár jsme tady měli, docela se toho na nás také nahrnulo dost.

Prošli jsme revizí volební legislativy. Nebudu zdržovat detaily, ale náš volební systém se stal rozhodně přehlednějším a pro lidi dostupnějším - mnohem lehčí žádání o voličské průkazy, než bylo dříve, a to vlastně kdekoliv v naší zemi, možnost našich spoluobčanů v zahraničí se podílet komfortním způsobem na tom, kam bude směřovat naše země. Máme tady korespondenční volbu, která už měla být dávno, a byli jsme jednou z posledních zemí, která ji ještě neměla. A samozřejmě jsme tady měli ostrý spor s opozicí. Ale my si trváme na tom jako vláda, že tenhle instrument je v pořádku, je dobře, že ho máme. My rozhodně nemáme ten náhled, že ti, kteří momentálně žijí mimo území Česka, nemají mít možnost rozhodovat o tom, jak se v Česku žije. Protože my bojujeme právě proti tomu falešnému nacionalismu, který říká - kdo je chvíli pryč, studuje, pracuje jinde, nemá nám do toho co mluvit. Naopak my chceme, aby se tihle lidé do Česka zpátky vraceli s nabytými vědomostmi a pohledem zvenčí, protože to naší zemi může posunout jenom dál. A právě proto jim dáváme i možnost, aby o dění v naší zemi nadále rozhodovali.

A jenom jedna zajímavá poznámka. Z těch zemí tady byla zmíněná Visegrádská čtyřka. Tak máme nejmenší počet mladých lidí, kteří odejdou studovat do ciziny a nevrátí se. Ti lidé se vracejí. Ti lidé téhle zemi věří. Ti lidé v téhle zemi chtějí žít. A já věřím, že je to právě i kvůli tomu, že je to země svobodná, že je to země demokratická, že je to země jistě s mnoha chybami a mnoha výzvami, které do budoucna máme, ale je to určitě země, kde nemusí za téhle vlády lidé pochybovat o tom, že budou dotčena nějaká jejich základní práva a že by snad tahle země nebyla zemí navýsost svobodnou a demokratickou.

Věnovali jsme se v nepříjemné době i třeba legislativě, která se týkala střelných zbraní a střeliva. A opět, co tady v téhle době vláda ukázala. Ukázali jsme, že i ve stínu obrovské tragédie, která postihla Česko v prosinci roku 2023, jsme udrželi tady v Poslanecké sněmovně i návrhem té nové zbraňové legislativy rozum, pragmatismus, nehysterický přístup. Přišli jsme s opatřeními, která vylepšují systém, která zpřísňují některá konkrétní opatření, která zaručují větší pocit bezpečí. Zároveň jsme ale nějak uměle a hystericky neopravovali to, co v těch daných zákonech funguje. A tak jsme postupovali ve všech případech, které znamenaly nějakou zásadní výzvu.

A posouvám se k dalšímu tématu. Ano, i v migrační tématice. V něčem, co je zneužíváno všemi populisty napříč celým světem. Je to jednoduché téma, téma, které budí strach a obavy. Logický strach a obavy. Logický strach z neznámého. Logický strach z nějakého fenoménu, který nám tady není vlastní. No a bylo by jednoduché tady jenom hulákat a říkat - nikoho na naše území nevpustíme - a podobně. My jsme k tomu přistoupili jinak a budeme k tomu tak přistupovat vždycky. Byli jsme aktivní na té evropské úrovni a snažili jsme se vyjednat na té evropské úrovni co nejlepší podmínky. A teď do našich zákonů dáváme četná zpřísnění, a to, opakuji, zpřísnění pro boj proti ilegální nelegální migraci, omezení podávání žádostí o azyl u osob, které se tím snaží vyhnout návratu, rychlejší vyhošťování osob, které nemají právo setrvat na území Česka, důraz na ukládání trestu vyhoštění v rámci trestního řízení, lepší kontrola pobytu žadatelů o azyl a zrychlení soudního řízení včetně stanovení jasných a závazných lhůt.

Tohle všechno může výrazně pomoci mnohem více než strašení lidí nějakými billboardy se zabranými chalupami. Tohle může pomoci proti tomu, aby ilegální migrace měla nějaké místo v naší české realitě.

A mimochodem, v jaké době strašíme? Strašíme v době, kdy ilegální migrace je nejnižší, i ta tranzitní, na území Česka za poslední čtyři roky. Ještě jednou - máme nejnižší čísla za poslední čtyři roky. A samozřejmě takové ty výkřiky toho, kolik tisíc lidí nám bude posílat Německo zpátky... Kde jsou po tom, co ta opatření teď už několik měsíců trvají? Je to strašení. A my tohle strašení opravdu nenabízíme. Nabídli jsme konkrétní řešení, ke kterému jsme se pokoušeli dosáhnout i celopolitické shody. Protože tahle vláda si myslí, že jsou témata, kde se nemáme přehadovat a nemáme s nimi hrát nebezpečnou hru, která v důsledku bolí a budí strach. Ale že jsou témata, která by mohla překonat volební období. Premiér se o to pokoušel v nějakém definování naší zahraničněpolitické orientace a bezpečnostní agendy, já jsem se o to pokoušel v rámci definice migrační politiky a nějakých základních zásad, které z toho vychází. No, bohužel se nám to nepovedlo.

Těch výsledků bych tady mohl jmenovat víc. Například modernizaci zákonů o obcích tak, aby obce mohly rozhodovat co nejvíce samy o sobě a rozhodování bylo opravdu co nejblíže občanům, spolupráce obcí na dobrovolné bázi a podobně. Ale já tím teď asi tady nebudu zdržovat, těch řečníků je přihlášených hodně.

Tohle, co jmenuju, jsou konkrétní výsledky. A konkrétní výsledky jmenoval premiér, budou je jmenovat určitě další ministři. A já si skutečně myslím, že pokud budeme makat a pracovat, a to nejenom ty zbývající čtyři měsíce, ale čtyři roky, tak tahle země určitě bude fungovat lépe. A lidem v téhle zemi se také bude žít lépe. Protože, a to chci zdůraznit, projekt téhle vlády byl správný a projekt téhle vlády je správný. A to navzdory kauze na Ministerstvu spravedlnosti.

Osobně mohu říct, že třeba na rozdíl od mnoha jiných politiků mám ve svém diáři až do voleb stále velkou převahu těch schůzek pracovních oproti těm kampaňovým. A já si myslím, že je to správné, a chci, aby to tak zůstalo. Protože lidé od nás skutečně nečekají show, lidé od nás čekají důvod k tomu, aby nám důvěru mohli dát, aby nám ji mohli dát nejenom dneska, ale aby nám ji mohli dát i do budoucna.

A my jako Starostové k tomu budeme přistupovat tak, že rozhodně nebudeme bořit. My chceme tvořit a my si to v téhle vládě chceme odpracovat až do samotného konce. Děkuju. (Dlouhotrvající potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan předseda Tomio Okamura, připraví se pan ministr Výborný, po něm paní předsedkyně Pekarová Adamová, poté paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dnes máme na programu mimořádnou schůzi na vyslovení nedůvěry Fialově vládní koalici.

Slibovali jste vládu v uvozovkách "světového formátu". Místo toho tu je skandál světového formátu. Fialova vláda prostě není zárukou důvěry, ale je zárukou neschopnosti, zmatku, chaosu, jednání proti občanům a spojení SPOLU se zločinem.

Nad tématem nedůvěry současné vládě se tu scházíme v tomto volebním období poněkolikáté. Máme tu sice nové kauzy, ještě daleko strašnější než ty minulé, ale fakticky se v posledních letech ze strany Fialovy vlády nic nezměnilo. A i proto by tato vláda měla odstoupit ihned, když se ukázala její prolhanost a hloupost, přesněji naprosto rekordní schopnost škodit naší zemi, ničit naši republiku, a to neuvěřitelně komplexně, protože Fialova vláda zadupává do země ekonomii, demokracii i suverenitu občanů České republiky. Vláda ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 nemá důvěru drtivé většiny české veřejnosti. A popravdě ti, kdo jí plně důvěřují, se podle renomovaných průzkumů pohybují v mantinelech statistické chyby, protože se podle průzkumu jedná o 2 až 3 procenta občanů.

Vládě tedy nevěří ani její vlastní voliči a straníci. Už ani ti vládě nevěří. I pro ně je poměrně šokující fakt, že se v průzkumu ohledně falšování či manipulace voleb více než polovina lidí, polovina lidí, občanů České republiky, obává podvodů ze strany Fialovy vládní koalice, tedy koalice premiéra Fialy a ministra vnitra Víta Rakušana.

Je to právě Fiala, Rakušan, Stanjura a další, kteří přesvědčili občany právě například neřešením energetické krize, podpisem migračního paktu, prosazováním Green dealu, financováním cizí války a podporou cizinců na úkor vlastních lidí, že Brusel i tato vláda jsou neskutečně nebezpeční a den co den usilovně a prokazatelně škodí České republice i Evropě.

Kauza s bitcoiny po Dozimetru, Fialově kampeličce, kupčení s byty v Brně, předražených veřejných zakázkách pro vaše spolustraníky a další jen potvrzuje přece to, co víme. Vládnou nám v současnosti lidé, kteří nemají morálku, nemají profesionalitu ani zdravý rozum. Místo toho vás vede slepá nenávist a ideologické bláboly, které odporují zdravému rozumu. Policie přímo nazývá vaše kauzy termínem "organizovaný zločin".

Tato vláda způsobila největší škody občanům a české ekonomice v novodobých dějinách. A snad posté opakuji, měla by ihned podat demisi. Je třeba říct, že vláda se z velké části hájí už tím, že by nemělo smysl skládat funkce, když je pár měsíců do voleb. To je přece absurdní nesmysl. Jde o zcela jasné vyvození osobní odpovědnosti za dosavadní chyby. Takže je potřeba, je potřeba, abyste podali demisi, nebo aby vám byla vyjádřena nedůvěra.

Nemyslím si, že ministr Blažek rozhodl sám miliardový obchod s prokazatelným zločincem a za prokazatelně zločinem získané peníze. To přece víte i vy. Věděl o tom premiér Fiala i ministr financí Stanjura. Věděli to prokazatelně minimálně někteří náměstci ministra spravedlnosti Blažka včetně náměstka Dvořáka za hnutí STAN.

Někteří poslanci za STAN prý zvažují, že při hlasování o nedůvěře vlády odejdou ze sálu. ODS prý totiž podle nich nedokázala pořádně vysvětlit okolnosti bitcoinové kauzy. No, řešení ale přece není jít alibisticky místo hlasování na pivo nebo na kafe, ale postavit se k věci čelem.

Bývalý náměstek Pavla Blažka Radomír Daňhel, také z koalice SPOLU, řekl o miliardovém daru v bitcoinech, že na poradách informoval vedení ministerstva. Tedy na poradách, kde seděli zástupci ostatních koaličních stran. Náměstek za STAN Karel Dvořák přitom tvrdí, že se o daru dozvěděl až z médií. A jeho kolega za KDU-ČSL Vilém Anzenbacher také dříve tvrdil, že o penězích poprvé slyšel na začátku května.

Takže nám prokazatelně lže premiér, ministr financí, ale i hoši z koaličního STAN, kteří si dnes myjí nad Pavlem Blažkem a ODS ruce. Celá koalice je v tom až po uši a každý den na vás praskne něco nového. Kdo ovšem věděl a v jakém rozsahu, máme se šanci dozvědět jen v případě, že bude vše řádně prošetřeno. Samozřejmě i z toho důvodu poslanci SPD již podali v této věci trestní oznámení. Nebo sami všechno přiznáte. To ale neuděláte a důkazem je jmenování nové ministryně spravedlnosti Decroix také z ODS. Připomíná mi to rčení kozel zahradníkem. Vedení ministerstva nemá a nebude mít naši důvěru.

Úplně směšná je současná situace, kdy tady zástupci vládní koalice a  nová ministryně spravedlnosti Decroix z ODS, tak tady říká, že představí nějakou časovou stopu. Že představí, zjistí a představí nebo představí časovou stopu, jak k tomu došlo. A že ji jako zjistí. Ale vždyť vy tu časovou stopu přece znáte od začátku! Vždyť právě ODS a koalice SPOLU i náměstek STAN řídí Ministerstvo spravedlnosti a už od zimy jste to řešili přece na poradě. V prosinci už jste to řešili na poradě, jak víme, a už se v této věci v prosinci uplynulého roku i písemně vyjadřoval náměstek za STAN, ten Dvořák.

To znamená, vy přesně od začátku víte, proč jste to udělali, jaká byla časová stopa, jak to probíhalo, z jakého důvodu - ale jenom to nechcete říct. Takže když já slyším tuhletu komedii, že budete představovat nějakou časovou stopu, kterou už dávno víte, a teďka jenom se rozmýšlíte asi, co řeknete, co ne, abyste to nějak doklepali do voleb a zatloukli, co se dalo, a zametli, co se dá, tak to je přece úplně neuvěřitelné.

Takže ministerstvo, které vede ministr za ODS, s náměstky ze všech možných koaličních stran, to od začátku, od zimy řeší a teď jakoby přijdete se zjištěním, že jakoby to chcete nějak ztransparentnit, tím řeknete časovou stopu, kterou už jste dávno věděli, dávno jste tyhle věci neměli dělat, od začátku jste to neměli dělat, a teď tady hrajete nějaké divadýlko.

Samozřejmě právě proto tím jediným řešením je vyjádření nedůvěry vládě a samozřejmě bylo by potřeba, aby premiér podal demisi a celá vláda. Je samozřejmě dramatická otázka, proč hlavní svědek celé kauzy Jiřikovský musel ihned po akci urgentně zmizet. Pokud by vše bylo čisté, nebyl důvod. Ale vidíme mrtvé u Dozimetru a je jasné, že i tento odsouzený zločinec si umí spočítat, že drogové kartely v Asii jsou mu míň nebezpečné než temné provládní síly v České republice.

Abychom mluvili konkrétně, tak i váš komplic podle dosavadních informací asi věří víc zkorumpovanému a nevypočitatelnému systému někde v jihovýchodní Asii než vám. Jak vám máme věřit my, občané České republiky, kteří s vámi spřaženi nejsme a které jen a jen po léta podvádíte a okrádáte? Vaše zločiny už rozmazávají i kdysi silně provládní média.

Co se stalo? Překročili jste nepochybně pověstný Rubikon, Rubikon zla. Na druhou stranu se jednoznačně zvyšuje odolnost vaší hroší kůže. Za co vaše vlády odstupovaly v minulosti, to už dnes nestačí. V pár větách osvětlím, o co a proč tady jde.

Jde o to, že se stát, tedy Ministerstvo spravedlnosti, financí a vnitra, opět bezprecedentně pokusily vyčistit neboli vyprat nelegální nezdaněné peníze a navíc peníze z organizovaného zločinu. A ze tří miliard, o kterých původně vládní představitelé mluvili, jsme se časem posunuli na bitcoiny v hodnotě přes 12 miliard korun. A poslední informace ale z roku 2019 jsou, že tam byly bitcoiny v dnešní hodnotě 90 miliard korun, jen jsou dnes už v nějakých mixérech, které je čistí. A paradoxně jsme se dozvěděli, že na rozdíl od bankovek lze bitcoiny vystopovat a dohledat a také, jak ukázaly některé směnárny, i zablokovat. Stále nezodpovězenou otázkou ze strany Fialovy vlády zůstává, kdo další měl z toho prospěch, neboli kde a u koho zmizely ty další miliardy? Nejen veřejnost má podezření, že z celé transakce měli velký prospěch lidé kolem Fialovy vládní koalice.

Jednání Fialovy vládní koalice nejde nijak obhájit. Věděli o tom zástupci obou koaličních stran, tedy koalice SPOLU a STAN. Selhala vláda v čele s premiérem Fialou a předsedou STAN Rakušanem, jehož náměstek již od zimy o všem věděl, selhal celý systém řízení státu, kooperace ministerstev a orgánů činných v trestním řízení.

V každé civilizované a demokratické zemi by tohle bohatě stačilo na odstoupení premiéra a jeho vlády. Nedělám si iluze. Jistě, že sami od sebe neodstoupíte. Nedáte spravedlnost, finance a vnitro nestranickým odborníkům, protože nebudete riskovat to, že se urychlí provalení dalších kauz, že by se už teď vaše zločiny začaly důsledně prošetřovat. Čest všem policistům a státním zástupcům, kteří vás vyšetřují a riskují tak svoji kariéru a možná i životy. Čest také všem lidem, kteří si veřejně dovolili a dovolují kritizovat vaše zločiny a jsou za to stíháni, obžalováni nebo riskují odsouzení do vězení. Protože vy jste vládní koalice, premiér Fiala a Rakušan, kteří chcete zavírat lidi za názory do vězení. Ostatně mně osobně hrozí na základě vašeho trestního stíhání za náš protiimigrační plakát, kde jsem kritizoval to, že jste podepsali migrační pakt EU, tak na základě vašeho trestního oznámení a vašeho vydání mi hrozí tři roky vězení za názor.

To znamená, samozřejmě se v této souvislosti musíme ptát, proč lidé a téměř polovina této Sněmovny nevěří této vládě? V čem je problém? V prvé řadě znovu a znovu musím připomenout, že současná vláda se k moci dostala regulérním podvodem. Začali jste lhaním a podvody. A lhaním a podvody také končíte. Kdo mohl čekat cokoliv jiného? Budu konkrétní. Před volbami jste veřejně slibovali - a každý si to může dohledat ihned v médiích, v mainstreamových médiích, - že nebudete zvyšovat daně. Říkali jste to lidem na mítincích a veřejně jste to říkali v předvolební kampani. Přitom jste moc dobře věděli, v jaké situaci přebíráte rozpočet po vládě Andreje Babiše, a přesto jste hned po volbách porušili tento váš slib, veřejný slib a daně jste lidem zvýšili. Před volbami jste ani slovem lidem neřekli, že budete snižovat valorizace důchodů a že okradete více než dva miliony příjemců invalidních, starobních, vdovských a sirotčích důchodů. A hned po volbách jste tyto víc než dva miliony českých slušných občanů okradli o peníze. Před volbami jste ani slovem neřekli, že budete zhoršovat dostupnost zdravotní péče, a hned po jste ukradli zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun. A samozřejmě já jsem tenkrát před tím varoval. Vy jste tady tvrdili, že to tak není, a podívejte se, jaké mají lidé doplatky na lécích, jak se zhoršila dostupnost zdravotní péče, ať se jedná třeba o zubaře, když se chcete objednat ke specializovanému lékaři a tak dále a tak dále, na nějakou operaci a podobně.

To znamená, vy jste se dostali skutečně k moci regulérním podvodem, když jste obelhali lidi. Obelhali jste lidi a vaše sliby občanům byly lživé, populistické a nereálné a faktem je, že vaše vláda se je ani nepokusila realizovat. Vy dokonce realizujete pravý opak. Pravý opak! Kdybyste lidem popravdě před minulými volbami řekli, že budete zvyšovat daně a že budete zhoršovat dostupnost zdravotní péče a budete snižovat valorizace důchodů, tak vaše vláda vůbec neexistuje a vůbec byste ve vládě nebyli. Takže skutečně jste se dostali k moci regulérním podvodem, kdy jste obelhali lidi. Obelhali jste lidi, obelhali jste vaše voliče. Naše voliče ne, protože ti vám od začátku pochopitelně nevěřili, a díky tomu teď škodíte čtyři roky České republice.

Pětikoalice včetně Pirátů se zavázala v mnoha oblastech snížit výdaje státu i občanů. Jak jsem říkal, slíbili jste nezvyšovat daně, a dokonce koalice SPOLU, jenom připomenu, jste například veřejně přišli s tím, že daně mají mít strop v podobě daňové brzdy. A nic z toho jste samozřejmě neudělali. A udělali jste pravý opak. Pochopitelně, nikdy jste ani nepípli o tom, že budete financovat Ukrajinu, že z ukrajinských ekonomických migrantů uděláte privilegované lidi v České republice, že ukradnete peníze zdravotním pojišťovnám a lidé budou mít hůře dostupnou zdravotní péči. Neřekli jste před volbami ani slovo o tom, že budete snižovat valorizace důchodů a že budete i proti zdravotně postiženým lidem. Neřekli jste předem lidem ani slovo o tom, že okradete o desetitisíce ročně pracující rodiny s dětmi, že zavedete korespondenční volby, od kterých si slibujete falšování voleb, že podepíšete všechny možné Green Dealy, imigrační pakt.

Když se u toho Green dealu, na základě toho vašeho souhlasu, vašeho hlasování ve vedení Evropské unie před dvěma roky se teď bude v následujících letech v České republice zvyšovat cena benzinu, nafty a vytápění domácností. Před volbami jste ani slovem neřekli, že budete lidem zvyšovat náklady na dopravu, na benzin a naftu a že budete zdražovat lidem vytápění. Takže vy jste porušili všechno, co jste mohli. Všechno, co jste mohli, jste porušili! Dokonce jste říkali pravý opak. Ani slovo nebylo o tom, že budete legalizovat příchod nelegálních migrantů do Evropy, a přesto jste podepsali migrační pakt, a dokonce ministr Rakušan pro něj hlasoval v zastoupení Fialovy vlády. Takže vy jste říkali pravý opak před volbami, když tedy pominu tu nejextremističtější část vaší vlády, Piráty a TOP 09, kteří se podporou Green Dealu nebo migrace nijak zvlášť netajili.

Jen se podívejte do světa a nemusíme se srovnávat s tou většinou planety, která je normální, to znamená, že nesdílí klimatické šílenství nebo vaše geopolitické vidění světa. Podívejme se třeba do USA. V USA se rozhodli, že budou dvě pohlaví, že Green Deal je šílenství a že Ukrajincům už ani kačka. Zatímco tam, kde je zdravý rozum, a i SPD říká, že existují pouze dvě pohlaví - muž a žena, tak vy tady necháváte z veřejných peněz například na školách stavět toalety pro nebinární lidi. Polský Ústavní soud před pár dny, 10. června, rozhodl, že energeticko-klimatické předpisy EU jsou neslučitelné s ústavou země a porušují národní suverenitu v energetice. Takže se podívejme do jiných demokratických zemí, ať je to Amerika, nebo sousední Polsko, že uvažují se zdravým rozumem a vidí tu situaci úplně jinak.

Polská vláda také pravidelně varuje ukrajinské banderovce, tedy ukrajinskou vládní moc vedenou prezidentem Zelenským, ať svoje oslavy a vzývání nacismu na Ukrajině mírní, jinak jim stopnou podporu. Jenom připomenu, že ukrajinský režim pojmenovává ulice po Banderovi, staví tam Banderovi pomníky. Ano, je to ten Bandera, jsou to ti banderovci, kteří během druhé světové války, ale i po ní vraždili masově Židy, Poláky, ale i Čechy. Ale i Čechy! A na rozdíl od servilní protinárodní Fialovy vlády se vlastenecká polská vláda umí ohradit proti těmto opakovaným a trvalým tendencím na Ukrajině. Když si Ukrajinci namalovali na české tanky nacistické trámové kříže, vy jste ani nepípli. Podporujete nacisty s plným vědomím toho, co podporujete, a bez výhrad.

Vaše pomoc Ukrajině je přitom falešná, až to bolí. Na jednu stranu posíláte zbraně a financujete válku, aby lidé dále umírali, na straně druhé finančními pobídkami stahujete z Ukrajiny lidi v produktivním věku, kteří místo aby Ukrajinu mohli znovu vybudovat, tak vy plánujete, že dáte Ukrajinkám u nás rodičovskou na úkor našich českých matek, a plánujete také, že ukrajinští imigranti budou vaši budoucí voliči. Je to opravdu zrůdný plán a my zásadně nesouhlasíme s myšlenkou Fialovy vlády, která byla prezentována tento měsíc, to je novinka, že chcete dávat Ukrajinkám v České republice rodičovskou místo toho, abyste podpořili české rodiče.

Pakliže bude hnutí SPD po letošních volbách součástí vlády, tak my to zarazíme samozřejmě, protože pro nás je český občan a Česká republika na prvním místě. Vy, ne my, ožebračujete a ničíte Ukrajinu. Desetitisíce ukrajinských mužů imigrovalo za poslední tři roky do České republiky, jinými slovy dezertovali, místo aby byli v ukrajinské výrobě nebo na frontě. Obelháváte nejen nás, ale i tu vaši milovanou Ukrajinu. Lžete, že se bez těch statisíců nových Ukrajinců, prý ukrajinských imigrantů, ekonomicky neobejdeme.

Přitom všichni moc dobře víme, že Česká republika prosperovala před nástupem vaší vlády a před příchodem těchto nových statisíců Ukrajinců mnohem lépe než nyní za vaší vlády. A naopak problémů bylo mnohem méně, i ekonomických, samozřejmě, sociálních a bezpečnostních, mnohem méně než teď poté, co vy jste sem pozvali ty statisíce nových ukrajinských imigrantů. Takže je to přesně naopak než tvrdíte. Vy tady vykreslujete a před těmi čtyřmi lety než nastoupila vaše vláda tak tyto nové statisíce Ukrajinců vůbec naše ekonomika nepotřebovala a nepotřebuje. Naopak nám to způsobuje problémy a velké výdaje.

Vy se tváříte, jako kdyby před čtyřmi lety Česká republika nefungovala bez těch statisíců Ukrajinců. Je to přesně naopak. Česká republika fungovala mnohem lépe. Naopak za vaší vlády je pokles reálných mezd, dokonce největší pokles reálných mezd v rámci Evropské unie. Takže když se tady o tom bavíme, tak naopak za vás ta ekonomika zásadně neprosperuje. Čeští občané v současné době platí nejdražší elektřinu v Evropě. To je v podstatě po celou dobu vaší vlády. A jsou to čísla Evropského statistického úřadu Eurostat. Čeští občané platí nejdražší elektřinu v Evropě po přepočtu dle kvality kupní síly měny.

Výsledkem tříleté činnosti Fialovy vlády je nejhlubší propad příjmů českých občanů dokonce z celé Evropy.

Takže já chci říct, že naopak, když vy mluvíte o nějaké prosperitě, je to všechno naopak. Přesně naopak.

Takže pakliže bude SPD po letošních volbách součástí vlády, tak ty věci vrátíme zpátky do pořádku, vrátíme peníze českým občanům a vrátíme peníze České republice, škrtneme ty zbytné výdaje do zahraničí a na Ukrajinu, na Ukrajince, na předražené výdaje do zahraničí, na předražené zbraně, předražené zakázky a v neposlední řadě uděláme revizi všech povolení k pobytu Ukrajinců v České republice a ponecháme tady pouze ty, kteří pracují, prokazatelně pracují na pojištěné oficiální pracovní místo, na které nelze přijmout českého občana, to znamená, jsou to třeba stavební práce, úklidové práce, kde je pracovníků nedostatek, ale všichni ostatní, chceme jim ukončit povolení k pobytu a samozřejmě všem, co tady nepracují, anebo tady sosají sociální dávky.

Ostatně, jenom aktuálně teďka, minulý týden, předminulý týden, obrovská kauza u soudu, kdy dohromady téměř tisíc Ukrajinců najednou zneužilo české sociální dávky, asi 840, v jednom soudním případu, prosím vás. Jo? Téměř tisíc Ukrajinců najednou zneužilo vědomě dávky, kdy jezdili si sem z Ukrajiny pro dávky a zase jezdili zpátky na Ukrajinu a falšovali žádosti, podváděli a falšovali žádosti. Při jednom soudním případu téměř tisíc Ukrajinců najednou. Jo?

Že nás tady mnozí Ukrajinci podvádí a vysávají, to je jedna věc. To je samozřejmě odsouzeníhodné a my zjednáme pořádek, pakliže budeme ve vládě, tak jak jsem říkal. Když žádné dávky nebudou dostávat, tak ani žádný nemůžou zneužívat. Je to logické, takže my na to máme jasný názor, kdyby se někdo ptal, jak to chceme udělat. Takže to je jasné přece. Ale problémem je Fialova vláda, protože vy jste je sem pozvali a nastavili jste takový systém, že oni vysávají Českou republiku a zneužívají masově peníze našich občanů, našich českých daňových poplatníků. Takže vy v podstatě vysajete z našich občanů, peníze, zvýšíte našim občanům daně, jste zvýšili, pak jste si sami sobě zvýšili platy, Fialova vládní koalice, to je neuvěřitelně odporná věc, takže vy jste nejdřív zvýšili lidem daně a pak jste si sami sobě z toho zvýšili platy. My jsme hlasovali proti zvýšení platů. Naopak jsem navrhoval zamrazení platů na pět let, platů politiků, a my jsme hlasovali proti zvýšení platů politiků. Vy jste nás přehlasovali, už podruhé v tomto volebním období jste tento můj návrh na zamrazení platů politiků přehlasovali, no a následně poté, co jste si sami sobě zvýšili platy, tak jste další peníze přerozdělili Ukrajincům, kteří tady zneužívají masově sociální dávky. A ještě chcete dát rodičovskou Ukrajinkám. To je neuvěřitelný. Přitom v České republice máme za vaší vlády, jak víte, letos aktuální čísla, nejnižší porodnost v historii České republiky, protože čeští rodiče, čeští mladí lidé se bojí mít děti z jednoduchého důvodu, protože nemají bydlení, mají strach, že prostě neuživí ty děti. A Česká republika za vaší vlády vymírá. A vy, místo abyste podpořili finančně české rodiny s dětmi, a to je plán SPD, snížit ceny energií, zajistit dostupné bydlení, ty konkrétní návrhy už jsem představoval v televizi mnohokrát, naposledy dneska se mě na to ptali v televizi Prima, takže to tady nebudu opakovat. Chceme levnější potraviny. A samozřejmě místo abyste jako vláda zajistili podporu českých rodin s dětmi, respektive českých mladých lidí, aby se nebáli mít děti, a rodin s dětmi samozřejmě, tak vy chcete dávat rodičovskou Ukrajinkám. No, to je neuvěřitelný, Ukrajinkám, které nemají vůbec české státní občanství, navíc ještě, to znamená cizincům v České republice. To je opravdu šílené.

Takže pakliže SPD bude ve vládě, my tyhlety peníze utneme, ukončíme a přeskupíme je směrem na podporu českých občanů.

Samozřejmě součástí plánu SPD je i prošetření. Chceme, aby se prošetřily všechny vaše zločiny, které jste udělali, aby ty kauzy nezapadly. A to si myslím, že je také jeden z důvodů, proč Fialova vláda a ministr vnitra Rakušan chtějí kriminalizovat SPD a mě osobně. No, našli jste si pouze plakát, pouze v uvozovkách plakát jste si na mě našli protimigrační plakát s názvem stop migračnímu paktu EU, abyste mě strčili na tři roky do vězení za plakát, takže já na tři roky do vězení za plakát na základě trestního oznámení z Fialovy vlády, na základě vašeho vydání tady ve Sněmovně. Vy jste mě vydali za plakát, no a vy tady čistíte miliardu z výnosů z trestné činnosti a nic. To je přístup Fialovy vlády. No, to je šílený úplně, to je šílený.

Navíc mám informace, co se mi tak doslýchá, že vaším cílem je kriminalizovat SPD a Okamuru a neumožnit SPD účast ve volbách. To znamená, chcete zmanipulovat a zfalšovat volby pár excellence úplně, protože se chcete udržet u vlády za každou cenu, a souhlasím s těmi více než 50 procenty, víc než polovinou českých občanů, kteří v tom průzkumu pro renomovanou agenturu STEM řekli, že se bojí, obávají se manipulace voleb ze strany Fialovy vlády z důvodu, že se chcete za každou cenu udržet u moci.

Je to děsivá situace. Vy jste protidemokratická vláda, která tady zavádí totalitní manýry, a my chceme vrátit zpátky do České republiky svobodu a demokracii, protože lidé se za vaší vlády už bojí mluvit, aby nebyli perzekvovaní, protože za vaší vlády se zavírá za názory. Ano, už tady jsou i zavření lidi za názory. Ano, jistě.

To znamená v podstatě, jak někdo řekne něco nepohodlného a zkritizuje vás, viz třeba to, že jste podepsali migrační pakt EU, to má začít platit od příštího roku od června a na základě toho nám s vaší podporou mají sem přemisťovat, přestěhovávat ze západní Evropy muslimské a islámské migranty. Tak když to člověk kritizuje, tak vydáte trestní oznámení a vaše státní moc se takového člověka snaží zavřít za názor do vězení.

Takže tohleto my chceme ukončit, my chceme, aby se lidé nebáli svobodně mluvit, aby se nebáli prostě vyjadřovat svobodně své názory. Takže tohleto také je důležitá změna, kterou bychom rádi udělali.

 

Vážené dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové z vládní koalice víme, že vy svou vládu nepotopíte, ale to vaše konání, vaše přehlížení zločinu, které pácháte, prostě nelze přejít mlčením a i v souvislosti s tou kauzou legalizace výnosů z trestné činnosti, to je ta kauza bitcoinu, kvůli které je teďka konkrétně svolána tato schůze k hlasování o nedůvěře Fialově vládě, se ptám, kde je ta organizace milion chvilek pro demokracii? Jak to, že mlčí? Jak to, že nesvolávají už dávno, už dávno demonstraci? Kde jsou? Kde je ten Milion chvilek pro demokracii? Já jsem od začátku upozorňoval na to, že to není Milion chvilek pro demokracii, že je to pro vládní úderka, že jsou to lidé, v podstatě nezisková organizace, která plně podporuje Fialovu vládní koalici. A teď se to ukazuje, že to tak je. Mlčí. Já bych očekával, kdyby to byla skutečně férová, vyvážená organizace, které jde o demokracii, že už dávno svolávají obrovskou demonstraci proti Fialově vládě a proti ministru Rakušanovi, proti premiérovi. Vždyť proprali miliardu z výnosů z trestné činnosti a zbytek skončil bůhví kde a bůhví u koho. No u někoho určitě, protože ten důvod, proč ten odsouzený jiřikovský poslal miliardu na státní účet, to není, že to poslal jen tak, že jo, proč by to posílal? To nikdo nikdy v životě neslyšel za celou historii lidstva tohleto, že by někdo jen tak dal miliardu bez nějakého důvodu. Trestně odsouzený zločinec, který ty peníze má z internetového tržiště, z nelegálního, za prodej drog, dětské pornografie a obchodování se zbraněmi. Takže kde je ten Milion chvilek pro demokracii, ta organizace? Proč mlčí? No, potvrdilo se to, co jsem si o tom myslel. Tady o žádnou demokracii nešlo, šlo pouze o to instalovat Fialovou vládní koalici, s ministrem Rakušanem a teď to vidíme se všemi důsledky. Takže to je samozřejmě podle mého názoru absolutně nevěrohodná organizace a myslím, že se ukázala pravá tvář.

Téma války, které jsem řekl v souvislosti s Ukrajinou, je výsostně aktuální. I kdyby nebyly zločiny této vlády proti suverenitě a ekonomice této země, tak tu je poslední a zcela zásadní důvod. Západní Evropa chce světovou válku, protože má mylný pocit, že další válka posílí jejich pozice a ekonomiku. Slibují si jako, a dovolím si toto přirovnání, byť se mi to vůbec nelíbí, slibují si jako Hitler od války oživení ekonomiky a ovládnutí nových území se surovinami a odbytem. Vyzkoušeli si to, když padla železná opona, a oni ovládli ekonomicky východní Evropu, což je holý fakt. Rozkradli tu mimochodem i s pomocí stran vaší vládní koalice v čele s ODS, rozkradli tu, co šlo. Připomenu například ty privatizace, ale i privatizace například vody, vodovodů. Podívejte se, jak na to doplácí občané dodnes, jak se horko těžko, já už o tom mluvím 10 let, že je potřeba se pokusit vykoupit zpátky tu vodu do vlastnictví měst a obcí. Už před 10 lety jsem o tom začal mluvit a mnohé obce a města se už o to pokoušely a některým se to podařilo vykoupit to zpět, ale samozřejmě ty škody hlavně na peněženkách občanů, ty jsou nedozírné a samozřejmě v řadě míst se to nedaří vrátit zpátky, logicky, protože ty výdělky jsou tam takové a ty ceny jsou pak astronomické, že to samozřejmě je problém.

To znamená, vy jste tady už rozkradli, co jste mohli, a tvrdě, tvrdě si to platí dodnes čeští občané ze svých kapes. A všimněte si také, že v podstatě každá vláda ODS končí skandálem a končí nějakou korupcí nebo skandálem a korupčními kauzami. Každá vláda ODS, každá vláda, kde je ODS. A potvrdilo se to i u této vlády - předražené zakázky svým straníkům, spolustraníkům, podívejte se na Ministerstvo obrany, exsenátor za ODS Sehnal měl dodat polní kuchyně za desítky milionů a další zakázky za stovky miliard. Kuchyně nejsou dodnes, i odborníci se shodujou, že jsou navíc předražené, a  s ministryní obrany Černochovou to ani nehne a s médiama taky ne. Kdyby jenom zlomek z toho někdy udělalo SPD, tak už nás média vyhazují oknem a věší mě z okna za nohy. Jenom zlomek toho, co vy jste napáchali za čtyři roky.

Ta krize samozřejmě, vy jste to tady rozkradli i s pomocí vládních stran, Česká republika, samozřejmě, naši občané, přišli jsme o vodu, přišli jsme o energetické rozvodné sítě, přišli jsme o strategickou infrastrukturu, no a samozřejmě díky té expanzi západních firem a západní ekonomiky do východní Evropy, když padla železná opona, tak na západě na určitou dobu odvrátili ekonomickou krizi. Ale ta krize se samozřejmě vrátila díky jejich naprosto totální debilitě a řeknu to úplně upřímně, kdy ekonomiku za podpory vaší vlády podřizují šíleným ideologiím, například Green dealu, genderové ideologii, snaží se nám říct, že jsou tady desítky pohlaví, anebo že si tady zajistíme levné energie a udržitelnou ekonomiku větrem, když všichni víme, že tady někdy fouká, někdy ne, sluníčko někdy svítí, nebo ne, prostě ekonomika Evropské unie se stává nekonkurenceschopnou a vidíme to v reálném celosvětovém měřítku. Z jedné strany Amerika, z druhé strany Čína, BRICS a Evropská unie pokulhává. Samozřejmě pokulháváme i v těch výkladních skříních, jako byly třeba výroba německých aut, tak už je němečtí výrobci přiznávají, že technologicky jsou pozadu. Myšlenka ovládnouT země bývalého Sovětského svazu a rozkrást její bohatství, to je pro vaše pány v západní Evropě hodně lákavé a v podstatě s tímhletím cílem západní Evropa chce pokračovat v tom konfliktu na Ukrajině, protože ovládnout samozřejmě Ukrajinu, potažmo i ty další země bývalého Sovětského svazu, je z tohoto pohledu pro západní Evropu, pro ty západoevropské lídry lákavé. Ale bohudík podle mého názoru je to naprosto nereálné. Většina světa už stojí proti evropskému západu a vaše válka vás zničí, bohužel by také zničila i miliony nás, nevinných lidí, kteří vaši válku nechceme. I proto musíte padnout a jít pryč od moci, protože vaše vláda je nejen zlodějská, ale také šílená a životu nebezpečná, protože naší zemi a naše občany chcete nahnat do války, která není naše, která je ve prospěch cizích mocností a kterou nikdo z nás nechce. Pardon. (Poslanec Okamura pije z lahve.) I proto udržujete totalitu, aby se lidi báli říct své názory, proto likvidujete poslední demokratické prvky a samozřejmě bytostně odmítáte skutečnou demokracii. Tady jenom připomenu to, co už jsem v minulosti říkal několikrát. Je opravdu neuvěřitelné, že hnutí SPD v podstatě jedinou stranou v parlamentu, která dlouhodobě a od počátku prosazuje zákon o referendu, který mají mimochodem v drtivé většině zemí Evropské unie. A vy, protože na SPD nic nemáte než jenom pomluvy a nějaké lživé výmysly, tak označujete SPD, které jako jediné tady dlouhodobě prosazuje referendum a prosazujeme přímou volbu a odvolatelnost politiků a prosazuje přímou hmotnou, osobní a trestní odpovědnost politiků a jejich odvolatelnost, tak nás označujete jako ohrožení demokracie.

Přitom ve skutečnosti jsme jediní, kteří tady v podstatě dlouhodobě a konzistentně tu demokracii prosazují po vzoru demokratických zemí, protože odvolatelnost politiků je například i ve Spojených státech amerických a odvolávají se tam politici, ne že ne. Nejznámějším příkladem odvolání politika bylo tehdy v případě tehdejšího kalifornského guvernéra ve Spojených státech, kdy na základě odvolání předešlého guvernéra kvůli finančním problémům, rozpočtovým problémům, tak se poprvé stal guvernérem na základě přímé volby Arnold Schwarzenegger.

Takže v demokratických zemích je odvolatelnost politiků poměrně běžná. Zákon o referendu také. A vy tedy SPD, které to tady jako jediné prosazuje, tak označujete jako ohrožení demokracie, abyste to dehonestovali, protože ve skutečnosti tím ohrožením demokracie jste vy a vy té demokracii tady celou dobu bráníte. A stejně tak to papouškují potom ti vaši provládní aktivisti, že ohrožením demokracie je SPD, které prosazuje zákon o referendu a přímou volbu, odvolatelnost politiků a jejich přímou hmotnou a trestní odpovědnost. No, to není ohrožení demokracie totiž ve skutečnosti, to je ohrožení vás, protože kdyby tady byl zákon o referendu, který prosazuje SPD, a vy jste v rozporu s předvolebními sliby dělali ty kroky, jako že jste zvýšili lidem daně, přestože jste to neslibovali, sami sobě jste si zvýšili platy, tak kdyby byl zákon o referendu, tak by občané vyvolali referendum a zarazili by vám to. Teď je právě přesně na tomto příkladu vaší vlády je vidět, jak potřebné jsou návrhy SPD a jak potřebné by bylo, abychom prosadili náš návrh zákona o referendu, aby občané v případě, že by tady byla vláda, která je takhle obelže a okrade, doslova okradli jste lidi o peníze, v podstatě všechny, že jo, všechny, protože všem lidem jste zvýšili daně, důchodce jste kompletně okradli, rodinám s dětmi, pracujícím rodinám s dětmi.

Díky vám nebo kvůli vám, co jste si prohlasovali tady v tom v uvozovkách konsolidačním balíčku - já jsem od začátku říkal, že je to okrádací balíček - tak přišli až o 40 000 korun ročně pracující rodiny s malými dětmi. Takže vy jste okradli úplně všechny. Vy jste to mohli poslat na Ukrajinu, na předražené americké zbraně a sami sobě, abyste si mohli zvýšit platy. To je neuvěřitelné.

To znamená, vy bytostně odmítáte skutečnou demokracii. Rád bych, aby i lidé, co to slyší, tak rád bych právě tohle to zdůraznil, že zákon o referendu a přímá volba, odvolatelnost politiků a přímá osobní hmotná trestní odpovědnost politiků, to prosazuje SPD, a to je ta cesta k demokracii. Aby občané, majitelé této země, protože vy ve vaší vládě si myslíte, že majiteli této země jste vy, ale já jsem přesvědčen, že jsou to občané, aby mohli právě formou zákona o referendu v těch závažných situacích, v těch palčivých otázkách, aby mohli udělat korekci, podle které by se potom politici museli řídit. Mimochodem i z toho důvodu, že vy odmítáte skutečnou demokracii, taky proto se paktujete s banderovci nebo se sudetoněmeckým landsmanšaftem. Ti jsou váš vzor a taková vláda nemá v této zemi co hledat. Pryč s vámi. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Výborný, poté paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení diváci u televizních obrazovek, dámy a pánové. Těžko se mi teďka navazuje na to, čeho jsme tady teď byli svědky, protože ten kýbl - a já si tady dovoluji použít tento výraz - ten kýbl lží, demagogie, hysterie, strachu, strašení nás všech je neuvěřitelný, to, co tady teď bylo řečeno. Na druhou stranu myslím, že pana poslance Tomia Okamuru všichni známe, takže to už nikoho vůbec nepřesvědčí. Já věřím, že toto si nezaslouží nějaký další komentář.

My jsme se tady sešli na schůzi kvůli snaze opozice pokusit se vyslovit nedůvěru vládě, vládě, jejíž ministři od svého jmenování do funkcí čelili bezprecedentnímu sledu krizí od doznívající pandemie přes energetickou krizi, inflaci až po dopady ruské agrese na Ukrajině. Pravdou je, že nemalost problémů, kterým jsme museli čelit, byla důsledkem nezodpovědné vlády, té předcházející, tedy vlády hnutí ANO, ČSSD za podpory radikálů a komunistů.

Naše vláda dokázala zachovat stabilitu, dokázala čelit výzvám a krok za krokem měnit Českou republiku k lepšímu. Přesto zde dnes vedeme debatu, kterou z podstaty lze i po těch několika málo hodinách považovat vlastně za bezpředmětnou, protože mimochodem mě u toho napadá, asi by bylo správné, kdyby hnutí ANO a SPD, možná i Piráti náklady, které tato schůze s sebou nese, tak aby měli zahrnuty ve vyúčtování své předvolební kampaně. Protože ta dnešní schůze, všichni si to řekněme, je to tak naprosto jasné, od samotného počátku je čistým předvolebním divadlem opozice. Ve chvíli, kdy bychom se spíše měli soustředit na bezpečnostní hrozby ve světě, připravovat zodpovědný a prorůstový státní rozpočet, čelit klimatickým extrémům nebo modernizovat školství, stejně jako zemědělství, tak sklouzáváme k čistému politickému gestu. Gestu, které je postaveno na bezostyšných lžích a demagogii. A já jsem přesvědčen o tom, že úplně absurdní je to, když tyto věci zaznívají od toho, kdo má sám máslo na hlavě. Mám na mysli předsedu nejsilnější opoziční strany.

Nicméně řeknu upřímně, a říkal jsem to zde vždy, ať jsem byl v opozici, nebo nyní nesu společně s kolegy vládní odpovědnost, jsem demokrat, vím, že opozice má právo navrhnout takovouto schůzi, ale možná bych k tomu dodal, kromě toho práva kdykoliv navrhnout hlasování o nedůvěře vládě, tak bych já vnímal tak jako povinnost vysvětlit občanům, vám, občanům, co nabízí jiného, co nabízí lepšího. A bohužel, kdo dobře poslouchal předchozí projevy lídrů opozice, tak nic takového neslyšel. Pouze se dozvídáme návrhy, které tady šíří strach, lež, které tady hovoří o tom, že snad by SPD nemělo být připuštěno k volbám. To je úplný nesmysl a úmyslné vyvolávání nějakého strachu.

Stejně tak považuji za naprosto neuvěřitelné, když tady před chvílí zaznívá to, že vládní koalice snad chce světovou válku nebo něco podobného. Je to naprostá bezostyšná lež.

Pravda je ta, že v posledních dnech, když se vrátím k meritu této schůze, tak zazněla vcelku pochopitelná kritika v souvislosti s tou takzvanou bitcoinovou kauzou. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek udělal chybu. Nikdo to nezpochybňuje. Já jsem byl jeden z prvních, kdo to označil za věc pro mě zcela nepochopitelnou a vyvodil z ní také odpovědnost. Podal demisi, tím ukázal, že současná vláda ctí politickou kulturu. Zaplaťpánbůh, že tady nemusíme poslouchat ta slova, která si všichni pamatujeme: neodstúpím a nech si to všichni zapamatujú, nic takového tady nezaznělo. Vidíme jinou politickou kulturu v praxi, a to si myslím, že je ten důležitý rozdíl také od minulosti.

Já sám jsem několikrát řekl, že jako předseda KDU-ČSL, předseda jedné z koaličních stran, vnímám závažnost celé situace. Chci znát podrobnosti, mít jistotu, že věc bude řádně prošetřena. Chci říci naprosto zřetelně, že si vážnost té situace uvědomujeme. Nezlehčujeme ji, ale rovněž platí, že pokud vážně myslíme to, že žijeme v právním státě, a pro nás je to věc naprosto samozřejmá, tak je nezbytné, aby orgány činné v trestním řízení mohly svou prací se zabývat bez politického tlaku, bez exhibic, bez výkřiků o korupční rakovině, rozkladu státu, tak, jak jsme to tady opakovaně v minulých dnech i dnes slyšeli z úst opozice. A platí to, co já jsem z tohoto místa říkal také opakovaně: padni, komu padni. Je úplně jedno, jestli se jedná o politiky z opozičních stran, ať už předsedu, tak nespočet primátorů, krajských, komunálních politiků, kteří jsou neustále propírání v různých nekalostech, anebo se jedná o ministra vlády, které jsme my účastni.

Pokud někdo dělá něco v rozporu se zákony, musí to být prošetřeno, a to orgány činnými v trestním řízení, a pak následně také respektováno. Pokud ale politik koná něco v rozporu s dobrými mravy, tak i on z toho musí vyvodit důsledky, a toho jsme nakonec byli svědky. Je potřeba jasně rozlišovat úroveň etickou, úroveň dobrých mravů a je potřeba jasně rozlišit tu úroveň právní. Tam mají konat orgány činné v trestním řízení. V první věci musí politik převzít osobní odpovědnost a k tomu jednoznačně došlo.

Dámy a pánové, asi bych mohl rozvádět dál různé aspekty těch posledních dnů a týdnů. Čelíme tady návrhu na vyslovení nedůvěry celé vládě. Myslím, že je tedy na místě také vést věcnou diskusi o tom, co naše vláda udělala a stále dělá během svého funkčního období. Dovolte mi, abych i já zde složil své účty, a nejenom za sebe, ale částečně i za celou naši stranu, za KDU-ČSL. My jsme vždycky stavěli na hodnotách odpovědnosti, spravedlnosti, služby veřejnosti. Na tom se nic nemění. Mohl bych tady rozebírat úspěchy mých kolegů ve vládě, ať už je to důchodová reforma, ať už je to podpora rodičů, kde jsme výrazným způsobem přispěli ke sladění profesního a rodinného života, kde jsme dokázali podpořit maminky, ať už v rámci penzijní reformy nebo v rámci navýšeného rodičovského příspěvku.

Stejně tak - pro mnohé velmi překvapivě - zvládáme digitalizaci nejenom na rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Naposledy jsem včera toto slyšel od lidí, od vás na ulicích v Lanškrouně, slýchám to i mnohde jinde, ale i na mém rezortu, za který nesu odpovědnost, na Ministerstvu zemědělství. Když se podíváme na digitalizaci v rámci českého zeměměřického a katastrálního úřadu (Český úřad zeměměřický a katastrální), tak jsme o míle dopředu tak, abychom šetřili váš čas a taky vaše peníze, protože samozřejmě ten systém digitální bude vždycky levnější pro vás, pro občany této země.

Nicméně krom toho, co jsem zmínil - samozřejmě se za chvíli dostanu i k tématům, která se věnují rezortu zemědělství - tak chci podtrhnout důchodovou reformu. To, co žádná vláda před námi nedokázala udělat, tak díky týmu Mariana Jurečky jsme dokázali dotáhnout do konce, i s respektem k těm skupinám, které si to skutečně zaslouží, jako jsou maminky, jako jsou rodiče. To si myslím, že je nesmírně důležité, je potřeba to připomenout. Pokud tady má být vyslovena nedůvěra vládě, tak je potřeba jasně říci, za co.

Rád bych tady krátce připomněl body, které se týkají rezortu zemědělství, který ale je neuvěřitelně široký a zdaleka neobsahuje jenom věci, které se dotýkají zemědělského sektoru. Nicméně hned na počátku v roce 2021, na konci roku 2022, na začátku roku, jsme spravedlivě přenastavili celý systém evropské podpory našich zemědělců, sedláků, farmářů. Nastavili jsme novou společnou zemědělskou politiku. Navýšili jsme tu takzvanou redistributivní platbu, která znamená přímou pomoc těm, na které předchozí vlády tak úplně nepamatovaly, a to jsou malá, menší a spíše drobná hospodářství rodinného charakteru.

Dlouhodobě se snažíme posunout české zemědělství směrem k moderním technologiím, k inovacím. Proto tak výrazně podporujeme vědu a výzkum. Proto tou cestou do budoucna je podpora precizního zemědělství, která je vlastně cestou, která má šetřit přírodu, krajinu, která má šetřit také finanční prostředky těch hospodářů, těch zemědělců, která je tou správnou cestou do budoucna. Přes 8 miliard jsme alokovali na investice do zemědělských podniků a také do primárně lokálních regionálních zpracovatelských potravinářských firem, protože to je to bohatství celé naší země, od Aše až po Jablunkov. Snažíme se podporovat právě zpracování zemědělské produkce, ať už v oblasti živočišné nebo rostlinné výroby.

Ministerstvo zemědělství také spravuje poměrně rozsáhlou agendu rozvoje venkova. I to bych tady rád připomněl. Poskytli jsme podporu pro malé a střední podniky. Prostřednictvím místních akčních skupin se intenzivně podílíme na rozvoji venkovských regionů. Podpořili jsme výstavbu komunitních zařízení, stejně tak jako zavádění energetických úspor či nového trendu agrovoltaiky, která je také důležitá pro diverzifikaci příjmů zemědělců a farmářů.

Určitě je důležité to, že také roste výměra ekologicky obhospodařované půdy, roste počet výrobců biopotravin. Stejně tak se snažíme hledat co nejpřívětivější nástroje podpory pro zemědělce, nejenom té podpory evropské, ale i té národní. Programy přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který se soustředí nikoliv na přímé dotace, ale na investiční nástroje. To znamená, aby tady byla motivace zemědělců, farmářů, sami si vzít investiční úvěr, do svého hospodářství investovat a stát tady potom prostřednictvím finančních nástrojů pomůže, třeba prostřednictvím úroků a podobně. To je cesta do budoucnosti celého zemědělského sektoru.

Co je důležité - a dlouhodobě nám to také bylo vyčítáno - je otázka boje s administrativou a s byrokracií. Určitě jsme udělali mílový krok, ale těch mílí musíme udělat několik. Ano, může nám být někdy i spravedlivě vyčítáno, že jsme v tom nebyli důraznější, že jsme nedokázali výrazněji seškrtat počty kontrol, počty papírů, počty tabulek, ale nemyslím si - a mám k tomu jasné důkazy - že jsme neudělali nic. Tady, zde v Poslanecké sněmovně - nakonec i hlasy opozice - jsme schválili antibyrokratický balíček, 33 opatření, která mají zjednodušit práci našim zemědělcům, našim farmářům. To považuju za důležitý krok na evropské úrovni.

Jsme teď v situaci, kdy nová Evropská komise už taky vzala rozum do hrsti a myslím, že se vrací právě i na úroveň Evropské komise do určité míry zdravé selské uvažování a vědomí toho, že není cestou víc papíru, není cestou víc podmínek, ale cestou je větší podpora, motivace těch, kteří hospodaří. Je jedno jestli na polích nebo v lesích. Větší motivace a méně regulace. To je leitmotiv, který jsem si vytkl jako ministr zemědělství, ke kterému se snažíme směřovat.

Hovořil jsem o rozvoji venkova. Od roku 2024 máme podepsané memorandum Soběstačná obec 2030, které pomáhá obcím s rozvojem energetických úspor. Ale to heslo nesmí být prázdné, to heslo musí být konkrétní. Souvisí s investiční politikou, souvisí s životem na venkově a ne nadarmo je Ministerstvo zemědělství považováno správně za ministerstvo venkova.

Nerad bych ponechal stranou další oblasti, jako lesní hospodářství, protože jsme přebírali vládu v době, kdy se postupně utlumovala kůrovcová kalamita. Zkušenosti, které jsme nabyli, jsme mohli promítnout do největší novely lesního zákona od roku 1995, kdy tehdy první nebo druhá Poslanecká sněmovna zde schválila tento zákon. Tehdy samozřejmě v jistých obavách z toho, zda ti, kteří dostali zpátky své lesy, budou umět a vědět, jak mají hospodařit, ten zákon byl poměrně přísný, restriktivní. My jsme ho výrazně liberalizovali, protože jsme přesvědčeni o tom, že hospodáři nejlépe vědí, jak mají se svým lesem hospodařit. Rozvázali jsme jim ruce, necháváme větší čas na přirozenou obnovu lesa. Chceme a musíme podporovat větší míru biodiverzity, přírodě blízké hospodaření v českých lesích. To jsou všechno věci, které se nám podařilo do novely lesního zákona skutečně promítnout.

Surovinová politika pro dřevo. Dokument, který skutečně neskončil v šuplíku v kanceláři ministra zemědělství, ale který je reálně naplňován. Nejenom příkladem našeho rezortu a povinným začleněním zakázek v rámci dřevostaveb, v rekonstrukcích a ve výstavbách nových administrativních budov - Lesy České republiky jsou toho zářným příkladem - ale dřevo je obnovitelný a udržitelný materiál, který jako stavební materiál je určitě materiálem budoucnosti. Vidíme to ve Švédsku, vidíme to v Rakousku, a je naším úkolem, abychom toto dokázali přenést i do České republiky. Proto jsem rád za spolupráci s Hospodářskou komorou, kde vznikla samostatná sekce dřevozpracujícího průmyslu. Co je cílem? Naše bohatství, tedy české dřevo, zpracovávat v Čechách. Nevozit ho ven do zahraničí a zpátky vozit dřevěné CLT panely a podobně.

Tady u nás vyrábět, tady u nás z nich stavět. Tímhletím směrem chceme do budoucna jít. A samozřejmě lesy jsou národní bohatství, proto o ně musíme pečovat, ať už v rámci státních lesů, Vojenských lesů, nebo v rámci soukromých vlastníků. Do lesů chodíme na rekreaci, mají úžasnou sociální funkci, mají samozřejmě funkci environmentální, proto ona podpora přírodě blízkého hospodaření, ale stejně tak mají funkci hospodářskou, na to nesmíme zapomínat. A právě třeba v rámci surovinové politiky pro dřevo toto dále rozvíjet.

Pokud jde o vodní hospodářství, tak nakonec i tato Sněmovna opakovaně navyšovala státní rozpočet v této kapitole, protože je to téma klíčové a strategické. Voda je strategickou surovinou. My jsme podnikli celou řadu konkrétních kroků k zajištění dostupnosti, bezpečnosti vody, zmírnění dopadů sucha a také zlepšení ochrany před povodněmi. V roce 2022 vláda schválila Národní plány Povodí a Plány pro zvládání povodňových rizik. Stejně tak jako jsme v rámci investiční podpory - a tady si dovolím několik konkrétních čísel - od roku 2002 jsme podpořili výstavbu 386 kilometrů vodovodů, 221 kilometrů kanalizací, 19 úpraven vody, 74 čistíren odpadních vod, 15 vodních zdrojů. Bylo to částkou bezmála 6 miliard korun, další 3 miliardy korun směřovaly do obnovy vodárenské infrastruktury nebo například pro výstavbu nových vodojemů o objemu přes 21 000 kubíků. Bylo nainstalováno přes 18 900 chytrých vodoměrů tak, abychom dokázali s touto strategickou surovinou, jako je pitná voda, také smysluplně, efektivně a hospodárně nakládat.

Co je samozřejmě důležité, je realizace velkých projektů, které do budoucna mají zajistit kombinovaně jak zdroje pitné vody, tak ale velmi často také posílit protipovodňovou ochranu. Rekonstruujeme vodní dílo Orlík, vodní dílo Harcov. Finalizuje se snad příští rok už zdárně dokončený poldr Krounka na Chrudimsku. Na menších tocích bylo podpořeno přes 700 projektů, opět v částce jednotek miliard korun. Co je důležité, že po mnoha letech, řekl bych vlastně po 30 letech, se připravuje výstavba čtyřech velkých vodních děl, to jsou Vlachovice na Zlínsku, hlavně zdroj pitné vody pro Zlín a podstatnou část Zlínského kraje, vodní dílo Skalička, které bude zajišťovat na značné části povodí Bečvy protipovodňovou ochranu. O příběhu Nových Heřminov bych tady mohl vykládat ještě další 2 hodiny.

Jsem dneska si jist poté, co jsme zvládli všechny soudní spory a co de facto máme i kromě jednoho nebo dvou pozemků, parcel k dispozici veškeré pozemky, že ještě teď v létě budeme moci jít žádat o stavební povolení a toto klíčové dílo, které ochrání zhruba 15 až 20 000 obyvatel v povodí Opavy včetně města Krnova, Opavy a dalších, bude opět posunuto dál tak, aby v roce 2027 se reálně mohlo začít stavět. Vidíme tedy, že v rámci vodohospodářské infrastruktury, ať už v rámci protipovodňové ochrany, zajištění pitné vody, těch témat je obrovské množství, mohl bych tady pokračovat dál.

Na závěr bych rád také zmínil oblast potravin. Potraviny, které samozřejmě ministerstvo nedistribuuje, protože přestože si to myslí mnoho z vás, možná polovina národa, že ministr zemědělství určuje ceny potravin, tak světe div se, není tomu tak.

Žijeme ve standardním tržním prostředí. Co ale mohu garantovat. Co ale mohu garantovat, je kvalita a bezpečnost potravin, které jsou prodávány v českých obchodech, a to jak ty, které jsou k nám dovezeny, kde samozřejmě ta vadnost některých šarží je vyšší než u těch potravin, které jsou domácího, českého původu, to je možná vodítko pro nás, pro spotřebitele, jakkoliv nemám ambici komukoliv určovat, co má kupovat, kde má kupovat, ale pamatujme na to, že od našich výrobců potravin, zvláště od těch regionálních, lokálních, jsou to skutečně kvalitní potraviny z českých produktů, z českého mléka, z českého obilí, pokud se jedná třeba o pekařství a podobně. No a toto bychom měli my také zohledňovat při... nebo mohli zohledňovat při naší volbě v rámci trhu s potravinami. Velkou pozornost bych rád také věnoval právě podpoře českých značek, ať už je to značka Regionální potravina, nebo Klasa, nebo potom i některé další značky, které na trhu najdeme a za kterými stojí přímo výrobci potravin.

Určitě se jako ministerstvo také zabýváme bojem proti plýtvání s potravinami. Jsem rád za velmi intenzivní a prohlubující se spolupráci s potravinovými bankami, a to nejenom ze strany rezortu zemědělství, ale také ze strany třeba obchodu. Tady určitě je namístě poděkovat třeba i jednotlivým řetězcům, které do té spolupráce s potravinovými bankami aktivně vstoupily a pomáhají tak těm, kteří potom jsou těmi klienty potravinových bank, lidem, kteří se dostali z nějakých důvodů na okraj společnosti a o které je dobře se postarat. A pokud si dokážeme takhle všichni stát, komerční sektor, podat pomocnou ruku, tak si myslím, že to je naprosto, že to je naprosto namístě.

Pokud jde o byrokracii a digitalizaci, tak o tom jsem tady už hovořil. Je naším cílem samozřejmě nejenom v rámci zemědělství, ale i potravinářství a všeho dalšího s byrokracií skutečně bojovat. Co bych řekl na závěr tohoto bloku z rezortu zemědělství. My jsme se potýkali s řadou výrazných krizí. Bojujeme nejenom v České republice s jednou z nejhorších nákazových situací za poslední desítky let. Víte, ten příběh o slintavce a kulhavce, které jsme dokázali právě rychlou, koordinovanou a včasnou reakcí zabránit, aby se rozšířila do České republiky. Nebylo to jednoduché, ale ušetřili jsme obrovské finanční prostředky úplně všem. Stejně tak ale tady bojujeme opakovaně s ptačí chřipkou, africkým morem prasat. Podařilo se nám opět zásahem v Libereckém, převážně Libereckém kraji zabránit dalšímu šíření a v tuto chvíli, pokud vše dobře půjde, tak v srpnu letošního roku by to mohl být rok od posledního nálezu a tím pádem bychom mohli se stát opět zemí prostou, to znamená této nákazy se také zbavit. A není to jednoduchá věc, která se nepodařila většině zemí na světě. Nám se to jednou podařilo na Zlínsku, pokud bychom dokázali toto i na Jablonecku a Liberecku, tak si myslím, že to bude další z velkých úspěchů všech, kteří se na tom podíleli, od Státní veterinární správy přes zodpovědné myslivce až po majitele a vlastníky lesů.

Závěrem k tomuto pestrému a složitému rezortu. Určitě jsme nedokázali vše. Já vždycky říkám s velkou pokorou, jsou nějaké plány a nepodaří se vždy naplnit všechno z různých důvodů, ale vězte, že děláme maximum pro to, abychom dokázali české zemědělství udržet v dobré kondici, a to si myslím, že nakonec i z ekonomických dat jednoznačně vyplývá. České zemědělství zůstane rozmanité, přirozeně spjaté s krajinou, zůstane udržitelné. A to je ten základ pro nás pro všechny, pro občany této země, abychom taky měli zajištěny bezpečné potraviny. Potravinová bezpečnost je něco, co patří v dnešní době, kdy hovoříme hodně o bezpečnosti, o obraně, k tomu základnímu, k té základní mozaice, zajištění bezpečného života nás všech. Naším cílem je podpořit opatření, která pomáhají krajině, odolávat klimatickým změnám, a to vlastně propojuje zemědělství i s přírodou, kde se všichni pohybujeme.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naše vláda, vláda Petra Fialy, nevládne pro kamery, vládne pro lidi. Děláme kroky, které možná nejsou vždycky líbivé a populární, ale jsou zodpovědné. Neslibujeme nemožné, ale plníme, co jsme slíbili. A právě v oblasti zemědělství jsme si to mohli ověřit dennodenně. A proto bych chtěl požádat, abychom zanechali planých obvinění, možná že mají jenom překrýt vlastní problémy, a mohl bych tady o nich hovořit, o různých skandálech opozičních politiků, ale nebudu to dělat. Nám nejde o marketing, o předvolební kampaň, jde nám o správu věcí veřejných, o odpovědnost, kterou máme nejen vůči svým voličům, ale vůči budoucnosti této země.

Ministři za KDU-ČSL, za koalici SPOLU, a dovolím si říci, celá naše vládní čtyřkoalice za necelé čtyři roky odvedla obrovský kus práce. Nenechme se zlákat zkratkami. Nevracejme se do doby, kdy veřejná moc sloužila jednotlivcům, a ne celé společnosti. Nevracejme se ke kultu osobnosti a ke koncentraci moci. Kritika, která má nastavit zrcadlo a je potřebná, musí být kritikou konstruktivní, která přináší řešení. Ale toto do určité míry opoziční divadlo, kterého jsme svědky, tak toto kritérium určitě nenaplňuje.

Naše vláda se dívá dopředu. Investuje do vzdělání, výzkumu, do krajiny, do lidí a do budoucnosti této země. Proto jsem přesvědčen, že svoji důvěru naše vláda obhájí. Občané a naše země si zaslouží odpovědnou vládu dnes i další měsíce, vládu s jasným demokratickým a euroatlantickým ukotvením, vládu, která pamatuje na bezpečnost vás občanů, stejně tak jako na odpovědnou solidaritu vůči všem. To je pro nás nejenom výzva dnešního dne, ale je to pro nás výzva i do těch dnů, týdnů a měsíců dalších.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, poté paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, milí spoluobčané, to, že se tady v červnu tohoto roku setkáme k nedůvěře vlády, mě vůbec nepřekvapuje. A bitcoinová kauza nebo kauza ministra Blažka je vlastně jenom záminkou. Co mě vede k tomuto přesvědčení, jsou zkušenosti, které z tohoto volebního období s naší opozicí máme. Jedná se totiž už o čtvrté hlasování o nedůvěře vládě. A určitě není náhodou, že z těch předchozích se dvě konala vždy blízko volbám, těsně před volbami. Jednou to bylo v září 2022, komunální a senátní volby byly v říjnu; dále pak v lednu, a to bylo přímo mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Jedinou výjimku potvrzující toto pravidlo pak tedy činí říjen 2023, kdy volby sice žádné nebyly, ale tuto schůzi jsme měli. Ale je to, jak říkám, výjimka potvrzující pravidlo.

Jedná se zkrátka o předvolební show, předvolební divadlo za peníze daňových poplatníků. A to jsem o tom opravdu přesvědčená. Proto je vidět, že o bitcoiny, o věci, které jsou související s touto kauzou, úplně až tak nejde. A až budou někteří, kteří budou hovořit po mně, chtít mluvit o tom, že tohle je to klíčové a proč se tady dnes a zítra zřejmě ještě scházíme, tak ať se podívají, jak dlouho o tomto tématu hovořil za předkladatele Andrej Babiš. Dvě hodiny hovořil, z toho deset minut věnoval tady této věci. Pouhých deset minut ze dvou hodin. To je odpověď na tu otázku.

Tomio Okamura se věnoval mnohem víc ukrajinským uprchlíkům a vyvolávání nenávisti vůči nim než této kauze. A já chci z tohoto místa důrazně odmítnout ta slova, která od něho zazněla, protože to bylo nehorázné štvaní. A jak to dopadá, když takovéto věci zaséváme do společnosti jako politici, jako zodpovědní lidé ve veřejném prostoru, to pak můžeme vidět v médiích a na sociálních sítích z videa, které teď koluje, které ukazuje napadení nebohé ženy, Ukrajinky, tady v České republice přesně takovým člověkem, který jenom proto, jakou mluvila řečí a že je to Ukrajinka, ji skopal. Tak prosím pěkně, vyvarujme se tady těchhletěch vyvolávání nenávisti. Takhle to pak končí. A nebuďme za to spoluzodpovědní.

Proto se také nechci věnovat kauze, když to nechtějí a nevěnují se tomu ani samotní předkladatelé do většího detailu. Já jsem přesvědčená o tom, že nám výsledky auditu odpoví na celou řadu nezodpovězených otázek. Důvěřuji tomu, že paní ministryně Decroix s koordinátorem, kterého na tuto věc vybere na ministerstvo, se tomu bude věnovat opravdu důkladně a už tak dneska činí.

A kdybych byla bývala v opozici, tak bych se snažila například právě využít příležitostí, které paní ministryně dala, a ohledně koordinátora bych se s paní ministryní sešla. To, že zase zavírají dveře, které jim byly otevřeny, to, že zase se chtějí vymlouvat na to, že nemají informace, aby to pak mohli tady na plénu říkat, aby to mohli říkat na sítích a šířit v médiích, to je jenom právě jejich taktika. Proto na takové jednání nejdou. Stejně jako nešli na jednání o bezpečnosti. Stejně jako jim nezáleží na bezpečnosti, tak jim reálně nezáleží na vyšetření této věci. Jinak by se k tomu přece postavili jinak. My se k tomu stavíme čelem. My chceme, aby věci nebyly zameteny pod koberec, a proto také konáme.

Já myslím, že tato schůze má vytvořit jenom mlhu a má vlastně zapadnout do toho příběhu šířeného tady už poslední tři a půl roku o tom, jak je Česko spálenou zemí. Tento příběh přestává fungovat a zdaleka neodpovídá realitě. Neodpovídají tomu fakta, data, čísla. A už tady byla mnohá z nich řečena, ať už se týkají ekonomického růstu, rekordního investování do všech možných oblastí, nejenom obrany, ale také například do infrastruktury, ať už se to týká naší úrovně nezaměstnanosti, která je jedna z nejnižších v celé Evropské unii, ať už se to týká růstu mezd. A ano, nikdo nezastírá, že tato vláda musela řešit výzvy, které před žádnou jinou nestály - v energetické oblasti, v oblasti uprchlické vlny a třeba s tím souvisejícími věcmi, jako je i inflace. Ale podařilo se nám všechno toto vyřešit. A opravdu si vyprošuji, aby tady zaznívaly ty řeči o tom, jak čeští občané trpí, spálená země je vlastně Česko a podobně. Je to přesně naopak.

V kom se vzhlíží Andrej Babiš, a dnes to tady znovu potvrdil ve svém projevu a dlouhodobě se tím netají, je Viktor Orbán. Některá zahraniční média ho nazývají českým Trumpem. Ale já myslím, že je spíše českým Ficem. A toto jsou jeho skuteční přátelé a spojenci. Jaká k tomu máme fakta a důkazy? Tak stačí připomenout setkání, které proběhlo nedávno ve Francii, a Andrej Babiš tady na něj odkazoval, v červnu tohoto roku, kdy se lídři frakce Patrioti pro Evropu scházeli. A to jsou lidé, jako je například Viktor Orbán, ale také Marine Le Pen nebo italský kontroverzní politik Matteo Salvini. Setkání spolku Svatopluk na Blízkém Slovensku také stojí za zmínku a za pozornost, jaká zajímavá sestava se nám tam sešla v květnu. Například to byl nejenom tedy tamní premiér Fico, ale také Kateřina Konečná, šéfka komunistů, Miloš Zeman, Radim Fiala z SPD, Radek Vondráček z hnutí ANO a také jejich přátelé ze Slovenska. Přátelé, kdo neznáte Luboše Blahu, doporučuji, najděte si jeho výroky. V každém druhém videu velebí Rusko, Putina. Najděte si Andreje Danka, taktéž tamního politika, který jezdí do Moskvy s delegacemi tamního parlamentu a točí videa o tom, jak nakupuje v tamním supermarketu. Tady to jsou reální spojenci naší opozice. To jsou reální spojenci, se kterými by se rádi domlouvali, jakým způsobem budou ve svých zemích vládnout, a jeden druhého inspirují.

A mě občas překvapuje, že i mezi těmi rozumnějšími třeba komentátory a lidmi, kteří komentují veřejné dění, zaznívá, že zas tak velká rizika s případným návratem Andreje Babiše do vlády nehrozí. Tak prosím pěkně, já myslím, že je to zcela evidentní, že hrozí - už jenom z toho důvodu, že právě těmi praktikami, jaké používá Viktor Orbán v Maďarsku nebo Robert Fico na Slovensku, se oni inspirují. Andrej Babiš nedávno řekl: Máme s SPD podobné názory. Takže už se Tomio Okamura těší na Ministerstvo vnitra, soudružka Konečná asi na Ministerstvo školství, nebo možná spravedlnost, nevím. Tohle reálně v této zemi hrozí. To není jenom fiktivní koalice, taková, jaká tady už jednou byla, která tehdy ještě nedovolila, nebo tehdy to ještě nedovolilo možná Andreji Babišovi je posadit přímo vedle sebe do vlády, ale na tohleto se teď určitě chystají všichni ti.

Čím to podpořím? Citacemi, ať to nevypadá jako moje fabulace. Například minulý rok v říjnu Andrej Babiš řekl: Pro mě je Stačilo! nová značka. Stačilo! je Konečná. Ona vyhrála ty volby, takže pro mě to nejsou komunisti. Nejsou to komunisti pro mě. Cituji od Andreje Babiše z jeho facebookového účtu, respektive tam to sdílel, ale původně to řekl v rozhovoru na TN.cz.

 

Autentická citace. Takže až mně tady bude někdo vyčítat opozice, že cokoliv dosazuji - ne, to jsou slova přímo vašeho předsedy Andreje Babiše. Stejně tak naopak paní Konečná nebo soudružka Konečná, je to komunistka, tak ji nazývejme pravými jmény, řekla, a to konkrétně měsíc poté, v listopadu 2024: "Andrej Babiš byl nejvíce levicový předseda v historii České republiky, a to protože měl dohodu s KSČM o toleranci kabinetu." To prohlásila v rozhovoru pro Lidovky. Svůj k svému, vrána k vráně sedá. Takže to, že by takováto vláda tady mohla brzy být, to je jednoznačné a nikdo to nemůže zpochybnit.

Vláda Petra Fialy není dokonalá. Já myslím, že žádná politická strana, žádný politik, žádný člověk, ani tedy tím pádem žádná vláda není a nemůže být dokonalá. Ale co jí nelze upřít, je jednoznačná zahraničněpolitická orientace, jednoznačné postavení na první místo těch priorit, které jsou v danou chvíli důležité, a věnování se jim, ne změnám ústavy, které mají přinést to, že mám jenom dvě pohlaví a podobné nesmysly, když reálná kupní síla občanů klesá - mluvím o vedlejší zemi - když se propadá životní úroveň občanů, protože my, když tady hovoříme o tom, co se děje na blízkém Slovensku, tak to není jenom o tom, že se kormidluje směrem k Rusku, ale jak jsme slyšeli například dnes, tak už se kormidluje i ven z NATO, ven z NATO, protože tamní premiér říká: Bylo by nám lépe, kdybychom byli neutrální země. To nejsou jen tak nějaké výroky, to jsou výroky jedné ze zemí nebo představitele země Evropské unie a NATO. A já si myslím, že tohleto jsou všechno ti, kteří inspirují právě naše představitele z opozice, to všechno je v sázce. A jakkoliv naše vláda možná nemá všechny splněné úkoly a některé bude muset v dalším volebním období teprve učinit, ještě dokončit práci na nich, pokud tu příležitost od občanů dostane, tak jsou to nezpochybnitelné výsledky, které za nás hovoří, a těch tady bude řečeno spousta právě od ministryň a ministrů, kteří za nimi se svými týmy stojí. Jsme na ně hrdí a já věřím tomu, že to lidé i v podzimních volbách ocení. Ostatně pokud tady je řeč o tom, že naše vláda je údajně prolhaná a říká to od tohoto pultíku z tohoto místa člověk, který byl soudně uznaný jako lhář opakovaně, tak těm slovům nelze ani věřit, ani přikládat velkou váhu.

S tímto se s vámi, kolegyně a kolegové, loučím, protože si myslím, že je důležitější, aby promluvili ti, kteří mají zodpovědnost za jednotlivé rezorty. Ale nenechme si prosím namluvit, že v dnešním jednání o nedůvěře vládě jde o jakoukoliv kauzu, že tady jde o spálenou zemi a že z této země lidé prchají, protože se tady nedá žít. Vůbec to tak není a buďme hrdí na to, že právě v České republice je spousta schopných, šikovných lidí, kteří ji skvěle reprezentují na různých úrovních. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem je na řadě paní předsedkyně Alena Schillerová, potom paní ministryně Eva Decroix.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi na úvod obrátit se na ty z vás, pro které byla smlouva Fialovy vlády s drogovým dealerem snaha vyprat jeho peníze, dražba bezcenných bitcoinů, podvedení nic netušících investorů a související stamilionová škoda pro státní rozpočet ještě vůbec nějakým překvapením. Během uplynulých tří let jsme tady na tomto řečništi opakovaně vznášeli konkrétní důkazy, že se Petr Fiala neštítí spolupracovat s podsvětím, že když jde o peníze na politický provoz jeho strany, bez uzardění si sáhne třeba pro špinavé peníze vyprané v kampeličce pražského Palerma, a jak vystupovala (?) média, dost možná i na peníze, které měly být původně určeny na zbraně pro Ukrajinu. Na konkrétních případech se opakovaně potvrdilo, že hodnotová politika Petra Fialy bohužel končí tam, kde začínají finanční zájmy ODS. Zvonili jsme včas, zvonili jsme nahlas a zvonili jsme opakovaně. A je mi nesmírně líto, že to muselo zajít až takto daleko, do extrému, o kterém se píše v celém vyspělém světě. Dostatečným varováním mělo být už samotné angažmá Petra Fialy v záložně, kde se praly špinavé peníze, kde se ztrácely stovky milionů a odkud chodily další miliony do nadace, která sponzorovala premiérův politický institut, záložně, kde se popravovalo. Dali jsme si kromě toho v minulých měsících a letech tu důkladnou práci, abychom průběžně počítali, komu a v jaký hodnotách konání Fialova kabinetu pomohlo a také komu a v jakém rozsahu uškodilo.

Jako pověstná červená nit se už od jara 2022 táhnou kroky, které v řádu vysokých desítek miliard korun pomáhají bankám, stejně jako vlivným přátelům, prominentů Fialovy vlády z energetického zbrojního sektoru, ale i zahraničním obchodním řetězcům - a co nejhůř, co nejhůř, které jdou na ruku podvodníkům a zločincům. Fialova vláda prostřednictvím svého ministra financí Stanjury poskytla patronát nad šedou ekonomikou a zároveň vyhlásila válku rodinám s dětmi, studentům a důchodcům, živnostníkům nebo majitelům nemovitostí. Za chvíli si zopakujeme jeden důkaz po druhém. Od takovéto vlády by kšeftování s drogovým dealerem, praní špinavých peněz ani škoda v řádu stovek milionů korun neměla být pro nikoho překvapením, ba spíše naopak. Sečteno, podtrženo - čelní představitelé Fialovy vlády jsou hlavním úvazkem opakovaně usvědčení spolupracovníci mafie, kteří na vedlejší úvazek pomáhají vybraným vlivovým skupinám, skupinám, mezi které běžní občané ani jejich firmy rozhodně nepatří. A jak už to ve finančním světě chodí, když jedna strana vyhrává, tak druhá musí platit. Když dostávají banky, platí české domácnosti. Když dostávají zahraniční obchodní řetězce, platí rodiny s dětmi nebo senioři na snížených valorizacích. A hlavním manažerem těchto finančních operací je místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura - muž, jehož pozice po boku Petra Fialy je, zdá se, neotřesitelná; muž, který je zároveň - pozor - předsedou dozorčí rady institutu, kam mířily peníze vyprané v kampeličce; muž, který je šéfem kampaně SPOLU, která je dlouhodobě mediálně podporovaná zástupci bank téměř napříč trhem; a shodou okolností muž, který, když je potřeba fakticky osvobodit bankovní domy od windfall tax, neváhá nastavit ji tak, aby ji celou zaplatila střední třída prostřednictvím nižších dividendových výnosů ze svých akcií ČEZu; muž, který, když je třeba, zavede českým domácnostem vysoké pokuty za refinancování a předčasné splacení hypoték, čímž jim znemožní přechod ke konkurenci a fakticky je přinutí platit každý měsíc vysoké tisíce navíc.

Muž, který se neštítil ve stejném daňovém balíčku, kterým zrušil školkovné, zdražil vodu, teplo nebo hromadnou dopravu, zároveň snížit daně britským a německým provozovatelům obchodních řetězců v Česku, čímž jim přihrál 13 miliard korun ročně. Muž, který je prvním místopředsedou ODS.

Nenechme se mýlit, dámy a pánové. Můžeme Petra Fialu konfrontovat s jakýmkoliv důkazem, že Zbyněk Stanjura sehrál v bitcoinové megakauze nikoliv pasivní, ale aktivní roli. Můžeme předložit nespočet důkazů, že se jeho rezort na celé operaci aktivně podílel od přípravy darovací smlouvy přes dražbu špinavých bitcoinů až po výběr znalce, který fatálně selhal. Petru Fialovi nesejde na tom, že jeho ministr a pravá ruka byl o záměru informován už 30. ledna 2025. A přesto nevyužil svého postavení ve vládě ani v ODS, aby transakci zastavil a předešel obrovské finanční i reputační škodě pro stát. Nevadí mu znepokojivé osobní vazby mezi Stanjurou a klíčovými aktéry celé operace. Nevadí mu jeho mlčení ani neochota odpovídat na zásadní otázky a výtky. I v Cosa nostře platilo, že člen rodiny se neobětuje bez ohledu na to, jak velkou chybu udělá. A Petr Fiala? Ten se drží tohoto pravidla s až dojemnou důsledností. Stejně jako mafiánská rodina nedá svého člověka, nedá Petr Fiala svého prvního místopředsedu. Věrnost je přednější než pravda, loajalita před odpovědností.

Proto musí tahle vláda skončit jako celek. Proto vás naléhavě žádám, abyste v blížícím se hlasování podpořili vyslovení nedůvěry této vládě. První vládě v historii České republiky, která si potřásla rukou s mafií.

Slíbila jsem, že předložím čísla, kdyby snad někdo chtěl nad tím, že vláda spolupracovala s mafií, přimhouřit oko, kdyby si snad někdo myslel, že její ekonomické výsledky jsou dostatečnou náplastí. Nejsou. Nejsou ani dobré, ani uspokojivé. Jsou naprosto zdrcující. Ale pojďme postupně.

Jeden z hlavních slibů vládnoucí koalice v ekonomické oblasti byl ten, že ušetří na státu, nikoliv na lidech. Realita? 100 procent konsolidace je na úkor občanů, 0 procent na úkor státu. Zatímco daňový balíček představoval nejvyšší zvýšení daní v novodobých dějinách naší země, provozní výdaje státu se za Fialova premiérství téměř zdvojnásobily, ze 70 miliard korun v roce 2021 vystoupaly na neuvěřitelných 120 miliard korun ročně. To je výsměch nejen vlastnímu programu a programovému prohlášení vlády, ale především každému, kdo se na tuhle opulentní byrokratickou hostinu skládá.

Dalším slibem, u kterého vláda předvedla pravý opak, bylo avizované uzdravení veřejných financí. Realita? Fialova vláda nás za své funkční období v letech 2022 až 2025 zadluží novým dluhem ve výši 1 bilion a 200 miliard korun, to je 300 miliard korun ročně. Zatímco na konci vlády ANO byla Česká republika šestou nejméně zadluženou zemí, za Fialy jsme se propadli namísto deváté a padáme dále.

Jedeme dál. Nezvýšíme věk odchodu do důchodu. Nesáhneme seniorům na peníze. Vzpomínáte? Realita? Přesto, že neexistují data potvrzující prodlužování délky života ve zdraví, vláda pro odchody do důchodu nastavila automat, který bude zvyšovat odchod do důchodu bez limitu. Původně. Stovky tisíc lidí se tak v předdůchodovém věku mají přesunout na úřady práce, na nemocenskou nebo pro dávky sociální podpory, takže stát nebude platit z jedné, ale z druhé kapsy.

Všichni si pamatujeme ten handl mezi KDU-ČSL a ODS a TOP 09, kdy pár minut před skončením druhého čtení vyměnily počty, dramaticky snížené počty takzvaných rizikových zaměstnání za zastropování věku do odchodu do důchodu na 67 letech.

Vláda také obrala důchodce o peníze. Jen snížení mimořádné valorizace v červnu 2023 o 1 000 korun měsíčně v průměru, již kumulativně o více než 25 000 korun - v době rekordního zdražování úplně všeho.

Jako stínová ministryně financí se ale nyní musím zaměřit na rezort, jehož šéf selhal ze všech ministrů nejvíce. A je to o to bolestivější a horší, že selhání Ministerstva financí znamená vždy méně peněz tam, kde jsou skutečně potřeba.

Daně, které Zbyněk Stanjura nevybral, chybí ve všech oblastech a regionech. Chybí ve školství, chybí v dopravě, chybí ve zdravotnictví, chybí v sociální oblasti, chybí policistům, chybí seniorům, chybí rodinám s dětmi.

Politikou tolerance šedé ekonomiky cash only, zaměstnávání načerno, zrušením elektronické evidence tržeb a naprosto nekompetentním strategickým a metodickým řízením finanční správy přišly veřejné rozpočty jen v loňském roce o astronomických 35 miliard korun.

Srovnání inkas klíčových daní oproti plánu - rok 2024 DPH minus 16,7 miliardy korun, daň z příjmu právnických osob minus 14,5 miliardy korun, pojistné na sociální zabezpečení minus 3,6 miliardy korun. To vše usvědčuje Fialovu vládu z fatálního selhání v řádu dvojnásobku ročního rozpočtu Ministerstva zdravotnictví.

A o kolik připravila politika podpory šedé ekonomiky fenomén BUS neboli bez účasti státu a odevzdaného přístupu k řízení rezortu financí rok předtím v roce 2023? Jen na DPH o 25 miliard korun. A výběr daní bez pojistného? Ten byl, považte, z hlediska plnění plánu naprosto nejhorší od krizového roku 2012.

Je to už dva roky, co do České republiky osobně přijela šéfka Úřadu evropského veřejného žalobce Laura Kövesi, aby apelovala na českou vládu kvůli klesajícímu počtu odhalených případů krácení daní, klesající objasněnosti případů a narůstajícím podvodům s DPH. Už tehdy nás šéfka evropských žalobců varovala, že se do České republiky znovu začínají sbíhat nitky mezinárodních daňových mafií a naše země se po letech zase stává enklávou takzvaných chybějících obchodníků neboli falešných společností vytvářených za účelem páchání podvodů s DPH. Přesně těch podvodů, které se nám kolem roku 2018 a 2019 podařilo důsledně realizovanou sérií opatření prakticky úplně eliminovat. Ano, je to tak, téměř úplně eliminovat.

Připomenu v této souvislosti, že tehdejší nejvyšší nebo tehdejší nejvyšší státní zástupce, respektive Nejvyšší státní zastupitelství, ve své výroční zprávě za rok 2018 vyzdvihlo činnost Daňové Kobry a také efektivnější kontrolní činnost Finanční správy díky opatřením, jako je kontrolní hlášení nebo elektronická evidence tržeb. Národní centrála proti organizovanému zločinu zase ve stejném roce podle své výroční zprávy zaznamenala odklon od trestné činnosti v oblasti DPH, vystavování fiktivních faktur či podílení se na karuselových podvodech, a to rovněž z důvodu zúžení prostoru k páchání této kriminality díky zvýšeným kontrolám finančních úřadů nebo zavedení kontrolních hlášení.

Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o daních v České republice v roce 2014 až 2017 zase poukázal na úspěšné naplňování boje proti daňovým únikům i lepšící se výběr daní. Také podle Centra ekonomických a tržních analýz se v České republice za vlády ANO zmenšila stínová ekonomika, na čemž mělo podle instituce zásluhu například EET, ale také potírání černého trhu s lihovinami nebo úspěchy Daňové Kobry v boji proti daňovým podvodům. Ano, té Daňové Kobry, o které jsme už tři a půl roku neslyšeli ani pípnutí, natož zasyčení.

Jistě pochopíte, že renesance šedé ekonomiky a daňové kriminality, kterou přímo způsobil ministr financí Zbyněk Stanjura, důsledně uplatňující pokřivenou filozofií ODS, že řádný výběr daní rovná se šikana podnikatelů, je pro mě neskutečně deprimující fenomén. Jako člověk, který se v daních a jejich výběru pohyboval téměř celý svůj profesní život, velmi dobře rozumím beznaději berních úředníků, které postupně zase začínají přetlačovat šíbři, šizuňkové a organizovaní zločinci a mafiáni. Ano, to je smutná realita vlády ODS, která se nekompromisně promítá do stavu státního rozpočtu. To je realita, za kterou už tři roky platíme všichni vyššími daněmi, mizernými rozpočty a nedostatkem peněz na tolik potřebnou prorůstovou politiku státu.

Daně a rozpočet. Dvě nejdůležitější výzvy a dva nejdůležitější úkoly ministra financí. A zároveň dvě oblasti, ve kterých tato vláda selhává na plné čáře. Víte, jedna věc je výše schodku, tempo zadlužení, růst příjmů a výdajů státu. Tady je snad prostor pro politické diskuse o tom, zda ten který výdaj byl oprávněný, zda ten který schodek obstojí ve světle aktuální situace. Ovšem co je mimo jakoukoliv debatu, je plánovité, řízené a záměrné zkreslování rozpočtového výkaznictví státu. Mimorozpočtové půjčky v řádech desítek miliard korun, úmyslně podhodnocené výdaje, úmyslně nadhodnocené příjmy, zatajování rozpočtového procesu nejen před Sněmovnou, ale také před všemi zainteresovanými zájmovými skupinami od učitelů přes pracovníky v sociálních službách až po všechny ostatní veřejné zaměstnance, tak vypadá notoricky známý rukopis ministra financí Stanjury.

Jde o to, zamést co nejvíce výdajů pod koberec a minimalizovat prostor pro veřejnou debatu. Jde o to, aby vláda, která místo konsolidace zadlužuje Česko třikrát rychlejším tempem než ministři financí za ANO, vykázala alespoň o trošku solidnější čísla, než jaká je realita. Samozřejmě, že jen naoko, jen naoko.

Dámy a pánové, jen dvě země na světě podle mezinárodní organizace Open Budget v minulých letech zhoršily standardy, jakými o veřejných financích informuje veřejnost. Kvůli Tálibánu Afghánistán a kvůli ruské agresi Ukrajina. Loni se vedle nich zařadilo i Česko, a to právě přesunem přípravy rozpočtu do režimu Tajné.

Zbyněk Stanjura jako by zapomínal, že spravuje veřejné peníze. Představte si, že by vám váš soukromý bankéř v momentě, kdy chcete přístup k informacím o svých penězích, řekl, že dnes nemá náladu, že máte smůlu. Přesně tak ale pracuje ministr financí České republiky A právě proto už dávno nemá naši důvěru. A dnes nastal čas, aby jemu i celé vládě vyslovila nedůvěru i Poslanecká sněmovna.

Ale vraťme se k tomu nejpodstatnějšímu. Věděli jste dobře, že ministr financí je ve skutečnosti ministrem bank, když jim přihrál vstřícně nastavenou Windfall tax, na které vybral v roce 2023 místo plánovaných 33 miliard korun jenom 700 milionů. A o rok později dokonce ještě o 230 milionů méně. A způsobil tím největší daňové fiasko v dějinách daňové teorie i praxe.

Věděli jste, že ministr financí je ve skutečnosti patronem šedé ekonomiky, za jehož působení vzrostl objem šedé ekonomiky na jeden bilion korun? U obchodníků napříč Českem se rozšířily cedule Cash only jako mor. A který ku prospěchu daňových podvodníků zkomplikoval život poctivým živnostníkům a podnikatelům od Aše až po Jablunkov. Dobře jste věděli, že Fialův šéf státní kasy jde po studentech, brigádnících, že jim komplikuje život a zavádí nové povinnosti.

Věděli jste, že je ambasadorem šikanózního ESG reportingu, který znamená zbytečné náklady pro české firmy často v řádech milionů. Museli jste vědět, že fixuje rozpočet, protože vám to opakovaně řekla i Národní rozpočtová rada. Museli jste vědět, že za jeho působení poklesl počet lidí, kteří si dobrovolně spoří na důchod, o půl milionu lidí. Co jste ale vědět nemohli, a to se dozvídáme v těchto dnech, že ministr financí Zbyněk Stanjura sehraje naprosto klíčovou roli v největším polistopadovém politickém skandálu. Den za dnem se jako domeček z karet hroutí verze, podle které Zbyněk Stanjura o ničem nevěděl, nic nemohl a s ničím nemá nic společného. Naopak dnes už víme, že lhal. Lhal v tom, že se o záměru dražit špinavé a tím pádem bezcenné bitcoiny nedozvěděl včas. Jak jsme se dozvěděli, o daru od drogového dealera měl oficiální informace od 30. ledna. To už víme. A jak víme od včerejšího dne, od 13. února mu na stole leželo alarmující stanovisko právního odboru Ministerstva financí. Tohle stanovisko je v tuto chvíli součástí důkazních materiálů, kvůli kterým na Ministerstvu financí minulý týden zasahovala NCOZ.

Zbyněk Stanjura je ministr financí, jehož ministerský poradce byl klíčovým soudním znalcem, jehož posudek měl být zcela nevýhodný pro stát, ale naprosto výhodný pro drogového dealera. Zbyněk Stanjura je tím, jehož spolužák z opavského gymnázia byl manažerem celé operace, za kterou si drogovému dealerovi vyfakturoval 40 milionů. Zbyněk Stanjura je ministr financí, v jehož gesci je Finančně analytický úřad. Ten Finančně analytický úřad, který už 25. března navštívil náměstek ministra spravedlnosti kvůli konzultaci celé operace.

FAÚ nebo ten Finančně analytický úřad, kterému už 28. března nahlásila směnárna podezřelý obchod z Jiřikovského peněženky, to je ten zločinec, a který už 5. dubna, myslím ten Finančně analytický úřad, v této souvislosti podal trestní oznámení na NCOZ. Je to ministr financí, v jehož gesci je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který dražby špinavých bitcoinů, před kterými ministerstvo varovali sami právníci téhož rezortu, v dubnu a v květnu prováděl veřejné dražby na stránkách. Poslechněte si názory komentátorů, novinářů. Takže on žije v nějakém skleníku zavřený, nepouští ho nikdo ven, o ničem neví, ničemu nerozumí. Naprosto bezmocný člověk.

Tento ministr financí, pravá ruka Petra Fialy, má v současnou chvíli jediný cíl: minimalizovat svou případnou trestní odpovědnost za mimořádné hospodářské škody, které dražbou bezcenných a špinavých aktiv, jejichž původ stát investorům záměrně zamlčoval, České republice vznikly. Ty škody se nebudou počítat jen v refundaci vysokých stovek milionů korun za dražby, které budou s největší pravděpodobností prohlášeny za právně neplatné. Ty škody se budou počítat i v ušlých ziscích investorů, kteří v dobré víře nakoupili od České republiky špinavé a neprodejné zboží. Každá stovka milionů nese značné náklady na ušlých ziscích, ušlých úrocích a nákladech obětované příležitosti.

Dámy a pánové, vláda Petra Fialy se zapletla s podsvětím. Selhala ekonomicky a pošlapala důvěru občanů. Pokud dnes nebo zítra, uvidíme, kdy dojde na hlasování, neřekneme dost, stane se tohle všechno novým standardem české politiky. Nemůžeme tolerovat ministra, který lže. Nemůžeme akceptovat premiéra, který ho kryje. A nemůžeme dál přihlížet k tomu, jak je stát ovládán partou lidí, pro které zákon a pravidla platí jen tehdy, když se jim to hodí. Proto vás žádám, hlasujte pro vyslovení nedůvěry této vládě. Ne kvůli opozici, ne kvůli volbám, ale kvůli vlastnímu svědomí, s ohledem na přísahu, kterou jste složili, kvůli České republice. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní podle pořadí vystoupí paní ministryně Decroix. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Eva Decroix: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím vrátit místní Sněmovnu i naše ctěné plénum malinko do světa faktů a reality a malinko tady zapomenout na ta velká, často velmi přepálená slova, která nicméně velmi často zcela absentují jakýkoliv - kdyby právní základ, ale vůbec faktický základ. Tak.

Nicméně já v tomto okamžiku, kdy zde vystupuji, tak je to týden a pár hodin, kdy jsem byla jmenována do funkce, a méně než týden, kdy jsem zde vystupovala s tím, jaké kroky v rámci svého mandátu chci realizovat. Dnes jsem již ráno před touto schůzí - nyní se ukazuje - s marnou nadějí informovala jak veřejnost, tak opozici o tom, jaké kroky již byly poskytnuty a podniknuty. Konstatuji, že naděje byla marná, neb jsem možná malinko doufala, že pokud budu informovat o konkrétních faktických údajích i o tom, jaké kroky jsou podnikány, tak že možná tato diskuse bude vedena v nějakém faktickém a možná právně akceptovatelném módu. Malinko mě mrzí, že paní kolegyně Alena Schillerová, paní předsedkyně, byť profesí taktéž právnička, se spíše pohybuje v tom politickém světě, než aby respektovala nějaké standardní procedury. (Projevy nesouhlasu poslanců ANO a komentáře A. Schillerové.) Nepokřikujte na mě, paní předsedkyně! Tak. Já budu prosím hovořit tak, jak já uznám za vhodné, a následně se dostanete taktéž ke slovu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím pěkně, abychom na sebe nehovořili, případně se přihlásili do diskuse.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Eva Decroix: Takže pokud se zkusím vrátit do toho světa spravedlnosti a do toho, co se aktuálně děje. Skutečnost, že v tomto okamžiku nikdo nebyl obviněn, a je nutné ad jedna poskytnout součinnost orgánům činným v trestním řízení, to bylo deklarováno, a to se ze strany Ministerstva spravedlnosti děje velmi aktivně. Ministerstvo spravedlnosti komunikuje s orgány činnými v trestním řízení nejenom na základě jejich výzvy, ale současně taktéž aktivně poskytujeme informace pro to, abychom se vyhnuli jakémukoliv podezření, a současně abychom jednali ve všech ohledech plně v souladu s naší povinností, a to péčí řádného hospodáře.

Pokud se vrátím k těm jednotlivým krokům. Z mé strany, a to prosím, ne na základě mé úvahy, ale na základě toho, že ministerstvo tak bylo vyzváno vládou, tak v rámci plnění, které bylo ministerstvu uloženo ze strany vlády, to jest předložit časovou osu událostí, která vedla k uzavření daru, tak časovou osu máme připravenu a na rozdíl od mnoha časových os, které se zde snaží předkládat ať již politici, nebo často malinko lépe doloženě i média, tak časová osa, kterou my zpracováváme, tak ad jedna se snažíme, aby byla opravdu ozdrojovaná, aby obsahovala faktické údaje, aniž bychom my v tomto stadiu z nich dovozovali cokoliv, neboť to nám nenáleží. To náleží orgánům činným v trestním řízení ad jedna.

Ad dvě. Je velmi pravděpodobné, že nějaké hodnocení těch jednotlivých kroků, tak jak šly chronologicky za sebou, může vyplynout následně z auditu, ať již interního, nebo toho externího. Já se opravdu přiznávám, že mne velmi překvapuje stanovisko opozice, které pár hodin po vypuknutí veřejné diskuse o této kauze hovořilo o nutnosti nějakého externího auditu, a nyní nutnost externího auditu považuje za zbytečnost, ztrátu času, snahu zamést něco pod koberec. Já myslím, že kdokoliv z nás se snažil o nějaký faktický, konkrétní a na datech založený přístup, tak ví, že shromáždění dat a audit je vždy tím prvním krokem.

Co se týče auditu, tak já jsem připravena nyní prodiskutovat v rámci celého politického spektra a následně i s veřejností jeho zadání. To máme připraveno. Bylo připravováno v rámci celého vedení ministerstva a současně do něj byli zapojeni již v tomto okamžiku externí poradci, právníci a experti. Věřím, že to zadání auditu nám odpoví na ty otázky, na které se zde snaží každý tak nějak subjektivně odpovídat a dovozovat různé odpovědnosti a velmi často i různé nesourodé souvislosti.

Časová osa, tak jak je nyní předběžně, podotýkám, že týden po mém nástupu do funkce, zázraky umím, ale na počkání ne, tak zítra bude předložena vládě, nicméně bude předložena v rámci předběžné podoby, kterou následně na základě dostupných údajů budeme nadále ladit a doplňovat. Poté, co bude předložena vládě, tak bude současně i předložena veřejnosti, protože k tomu jsme se zavázali, že pokud má dojít k obnovení důvěryhodnosti, důvěry a i nějaké stability celého rezortu, tak je důležité, abychom se všichni zakládali na stejných faktech. A já pokud tady sleduju tu diskusi nejenom dnes, ale i v rámci předcházejících dní, tak zde často padají stále stejné údaje o tom, kdo, kdy, s kým mohl eventuálně vést nějakou emailovou komunikaci, případně kdy mohla proběhnout nějaká schůzka. Mohu ujistit veřejnost, že všechny tyto faktické události a skutečnosti budou shrnuty v té časové ose, ale současně opravdu bych se velmi bránila tomu, co zde někteří z těchto jednotlivých událostí dovozují.

Jak už jsem ráno avizovala, tak právě za účelem shromáždění toho, co se reálně stalo, aniž bychom toto shromažďování vedli na základě nějakého mého úsudku nebo na základě nějakých interních informací z rezortů, které by jistě mohly být nejenom ze strany opozice napadeny, že se nemusí jednat o nějaké, řeknu, ať už transparentní, nebo nestranné informace, tak za tímto účelem a plně v souladu se standardní pravomocí jakéhokoliv rezortu jsem oslovila jiné státní instituce, a nejenom státní instituce.

Oslovila jsem Českou advokátní komoru i Notářskou komoru, kteří se mi mimo jiné už vyjádřili s poměrně prostým dotazem, zda začali prověřovat, nebo zda činí nějaké kroky ve vztahu k zapojenému panu advokátovi i notáři. Zde podotýkám, že Ministerstvo spravedlnosti nemá žádnou pravomoc. Jsme zde v oblasti stavovské regulativy. To znamená, my máme nyní pouze informace, že opravdu ať již povinno, ať již otázku toho, zda advokát v tomto případě vystupoval jako osoba povinná dle AML nebo zda notář splnil veškeré notářské předpisy, jsou nyní skutečnosti prověřovány ze strany příslušných stavovských komor.

Současně jsme oslovili všechny ostatní instituce, o jejichž zapojení se ať již veřejně hovoří, nebo zde na půdě Poslanecké sněmovny opakovaně spekuluje. Oslovili jsme je s velmi prostým dotazem, jaká komunikace z jejich strany nebo vůči jejich instituci byla provedena v souvislosti s touto kauzou a současně jaké kroky případně daná instituce činila, a to prosím s tím, v rozsahu těch informací, které mohou poskytnout, aniž by to ohrozilo trestní řízení. To znamená tady ty fabulace, že Ministerstvo spravedlnosti se snaží nějakým způsobem vyšetřovat nebo dokonce zasahovat do vyšetřování, si dovolím jménem celého rezortu zásadním způsobem odmítnout. Tuto kompetenci, vyžádat si informace, má v zásadě každá instituce, stejně tak jako my jako ministerstvo, a samozřejmě informace, které nám následně poskytnou jednotlivé instituce, jsou plně na jejich zvážení.

V tomto okamžiku a vzhledem k tomu, že jsem od rána zde, tak neručím za úplnost těchto informací, ale máme informaci od Finančního analytického úřadu, máme vyjádření od Ministerstva financí a očekáváme ještě od ÚZSVM.

Současně jsme oslovili opětovně v rámci transparentního shromáždění veškerých faktických informací předsedu bezpečnostního výboru, který nám poskytl nejenom usnesení, které bylo projednáno, ale i obecný popis toho, jakým způsobem bylo projednáno, samozřejmě s plným respektem k té části jednání, která byla vyhrazená, tak nám poskytl nějaký základní rámec.

Dále jsme oslovili předsedu komise pro FAU a předsedu komise pro BIS. Všechny tyto informace budou součástí nějaké kompletní zprávy, kterou ministerstvo následně předá na vládu a předá veřejnosti.

Cílem zpracování této kompletní časové osy je opravdu snaha rámovat celou diskusi na základě faktů, ne na základě spekulací, a dokonce i snaha odpolitizovat ji, abychom opravdu byli schopni, a především veřejnost aby byla schopná pochopit, co se reálně stalo.

Samozřejmě za účelem tohoto všeho je důležité zmínit, že na ministerstvu vznikl tým, který se tomuto celému věnuje, do kterého jsou zapojeni nejenom náměstci, ať už z KDU-ČSL, nebo pan náměstek za STAN Dvořák, ale taktéž externí poradci a experti.

Současně s tím, s prací na ministerstvu, jsem požádala své kolegy, aby se věnovali pochybnostem, které se objevují ve veřejném prostoru, ohledně zákonnosti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, kterým byla zabavená elektronika vydána. A ty pochybnosti o tom, jestli krajský soud dovodil veškeré závěry tak, jak mu byly předloženy Nejvyšším soudem, správně a plně, se v odborné právní obci objevují. Já jsem si nechala kolegy toto rozhodnutí přezkoumat a po prostudování tohoto rozhodnutí, ale taktéž po prostudování právě toho usnesení Nejvyššího soudu jsme dospěli k závěru, že rozhodnutí je v určitých ohledech nezákonné, nerespektuje závazný právní názor Nejvyššího soudu v předchozím řízení.

Proto jsme dospěli k tomu, že ministerstvo má oprávnění podat stížnost pro porušení zákona a v tomto případě využije svého oprávnění. Tato stížnost pro porušení zákona bude podána výlučně v neprospěch odsouzeného provozovatele tržiště. Dodávám taktéž, že bude podána v neprospěch jeho bývalé ženy, která je součástí stále tohoto řízení. Jsme totiž přesvědčeni, že napadené rozhodnutí je stiženo takovými vadami, že nebylo vydáno v souladu s právními předpisy a související judikaturou. A chceme-li, opravdu postavit najisto, že celá tato kauza probíhala dle zákonů, ale i dle platné judikatury, tak toto může být důležitým střípkem v rámci celého zjišťování té zákonnosti.

Ráda bych ale podotkla, že ať už bude rozhodnutí, o kterém tato stížnost je, Nejvyššího soudu jakékoliv, tak toto rozhodnutí Krajského soudu v Brně nemůže být zrušeno. To znamená, zde se mnohem více bavíme o tom, jakým způsobem nastavit celkový kontext toho, kdy stát může pracovat nebo pracuje s bitcoiny, a především jakým způsobem mají soudy v obdobných případech rozhodovat.

Toto považuji za důležitý krok ministerstva, nicméně až dosud jsem se vyjadřovala především k těm věcem, které se vztahují, dovolím si říct k té části kauzy již proběhlé. A z důvodu ale taktéž transparentního a úplného informování veřejnosti o tom, čím se nyní ministerstvo zabývá a co je důležité nyní rozhodnout, tak je samozřejmě i ta část související s prostředky, které ministerstvo přijalo právě na základě toho daru. Pokud to mám shrnout, dovolím si říct stručně, protože samozřejmě ty tabulky s tím související, dovolím si jenom takto ukázat (Ukazuje přítomným tabulky.), těch aukcí bylo několik, těch informací je mnoho, máme vše velmi detailně zpracováno a zmonitorováno, ale aktuálně, co se týče prostředků, které byly přijaty právě na základě daného daru, tak máme tři skupiny jednotlivých kupních smluv.

Máme zde kupní smlouvy, na základě kterých již došlo k převodu bitcoinů a stát má na základě těchto již uzavřených a platných smluv na rezervní kapitole 446 milionů. Tyto transakce jsou dokončeny. Samozřejmě i v tomto ohledu nyní probíhá a bude nadále i probíhat komunikace a jednání s kupujícími těchto bitcoinů, kteří se dotazují a vznáší různé nároky.

Pak máme druhou kapitolu, a to jsou smlouvy, které jsou uzavřené, nicméně nebyly plně vypořádány v rámci obou dvou sinallagmatických plnění. U některých těchto smluv je to tak, že stát má na účtě nebo ve svém držení jak bitcoiny, tak finanční prostředky.

Co se týče těchto smluv, dovolím si shrnout, že se jedná o smlouvy po většinu s jedním kupujícím a zde probíhá jednání a budeme v něm pokračovat v následujících dnech s právním zástupcem kupujících tak, abychom nalezli řešení, které ad jedno respektuje práva kupujících, ale současně taktéž, a to je velmi důležité podotknout, umožňuje státu tak, aby se stát opravdu choval s péčí řádného hospodáře, eliminoval ji jakékoliv, byť hypotetické budoucí škody a bylo to doložené nejenom nějakým subjektivním názorem ať již ministryně, nebo našeho týmu, ale především opravdu právními stanovisky, která zadáváme velmi otevřeně nezávislým právním firmám.

Pak máme třetí kategorii smluv, které nejsou účinné a u kterých se domnívám, a budu to dále projednávat i s kolegy na vládě, tak z důvodu předběžné opatrnosti a z důvodu stále běžícího trestního řízení, z nějž vyplývá, že až dosud nemáme zcela jasně definován právní režim bitcoinu, to znamená, zda se jedná o bitcoiny, dovolím si říct lidově, čisté, neboť stále může přetrvávat, a to do skončení právě toho trestního řízení, pochybnost o tom, zda se nemůže jednat o nějaké výnosy z trestné činnosti. Tak u těchto smluv považujeme za správné, aby tyto transakce, které nejsou účinné, byly stornovány, to znamená, v tomto případě zůstane stát vlastníkem bitcoinů, jak u bitcoinů, tak u finančních prostředků, které jsou přijaté na základě tohoto daru, tak tyto prostředky zůstanou v držení Ministerstva spravedlnosti na rezervní kapitole a do skončení trestního řízení s nimi nebude nakládáno. Za účelem právě eliminace jakýchkoliv škod, ale taktéž v plné součinnosti ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení, ministerstvo aktivně komunikuje jakékoliv záměry související s jakýmikoliv transakcemi, ať již s NCOZ, nebo dozorujícím státním zastupitelstvím.

 

Samozřejmě že otázky toho, jakým způsobem má ministerstvo nakládat s těmito prostředky, budou taktéž součástí diskutovaného auditu. Zadání tohoto auditu mám již k dispozici, mimo jiné mělo být i předmětem a bude předmětem naší čtvrteční schůzky, kterou jsem svolala a kam jsem pozvala předsedy všech poslaneckých klubů, ale taktéž předsedy všech poslaneckých stran, veřejně dostupně známou informací, že hnutí ANO, stejně tak jako SPD odmítlo svou účast, považují ji za zbytečnou. Nebudu zde citovat z odpovědi paní předsedkyně Schillerové, nicméně tato schůzka proběhne stejně, já ji považuju za důležitou a i přes odmítnutí opozice účastnit se této schůzky, tak já budu i nadále se snažit opozici zapojovat do tohoto procesu, neboť pokud opozice, veřejnost v zásadě celá, nejenom politická sféra, říká, je pro nás důležité, aby tato kauza byla vysvětlena a abychom spolupracovali s orgány činnými v trestním řízení, tak to považuji za záležitost ne politickou, ale za záležitost společenskou, která se týká nás všech.

Co se týče auditu, taky jsem avizovala, tak nyní činíme takové kroky, aby minimálně první část toho auditu, která se má věnovat především zhodnocení procesů a přijetí a hospodaření právě s těmi kryptoměnami ze strany Ministerstva spravedlnosti, tak tuto část bych velmi ráda předložila opětovně veřejně a již do konce července. Samozřejmě zde mohu být limitována možnostmi a schopnostmi externích auditorských firem, nicméně nějaké předběžné poptávkové řízení již nyní probíhá. V ideální variantě bude již i v této lhůtě známá i ta druhá část auditu, která má následně obsahovat doporučení vhodných postupů při podobných záležitostech, ať již Ministerstvem spravedlnosti, nebo jakoukoliv jinou státní institucí. O tomto budu opětovně informovat, ať již zde na plénu, nebo kdekoliv jinde.

Současně závěrem podotknu - mým úkolem a krásně to shrnul v Událostech komentářích, tuším tento týden, pan předseda Rychetský, úkoly Ministerstva spravedlnosti není dozorovat soudy, natož zasahovat do trestních řízení. Pan předseda Rychetský pojmenoval Ministerstvo spravedlnosti jakýmsi domovníkem, který má především sloužit a dohlížet na to, aby na soudech bylo čím topit a svítit. To znamená, mým úkolem není zasahovat do běžících řízení, ale předložit v rámci mé pravomoci takové informace, které umožní vést ať již politickou, nebo veřejnou debatu tak, aby veřejnost, a věřím, že i celé politické spektrum, mohlo důvěřovat, že Ministerstvo spravedlnosti nejenom že je důvěryhodným rezortem, funkčním rezortem, ale současně taktéž takovým rezortem, který se umí postavit čelem, ať již individuálnímu, nebo systémovému selhání, to nechám na posouzení ať už toho právního nebo forenzního auditu nebo orgánů činných v trestním řízení, a mým úkolem je především vytvořit takové podmínky, aby opravdu tato zjištění mohla být veřejnosti doručena, a současně druhým úkolem je zajistit stabilitu a důvěryhodnost celého toho rezortu.

Velmi mne mrzí diskuse, kdy zde opravdu každý, byť často erudovaný v rámci své profese a politik, dovozuje nedovoditelné z jednotlivých událostí a spojuje nespojitelné. Domnívám se, že je to velmi toxické pro celou veřejnou diskusi, já pevně věřím, že jakmile budeme mít tyto informace k dispozici, že třeba mohou tu diskusi rámovat tak, abychom se bavili věcně a již nyní nehovořili o někom jako o zločinci, protože všichni víme, že zde máme nějakou presumpci neviny, a tu bychom měli v rámci nějakých základních elementárních zásad respektovat, a já budu moc ráda, pokud se minimálně na tomto shodneme. Děkuji. (Potlesk vládní koalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní by podle pořadí měl vystoupit pan ministr financí Stanjura a bude následovat pan poslanec Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v zásadě bych mohl začít úplně stejně jako své vystoupení na mimořádné schůzi asi před 10 dny. Opět jsme byli svědky mnoha spekulací, domněnek, fabulací, neuvěřitelných konstrukcí, ale taky čistých lží. Tak já dnes řeknu fakta, jak to bylo z hlediska Ministerstva financí, pak se vrátím k těm fabulacím a lžím a pak se určitě budu věnovat tomu, co Ministerstvo financí vlastně prosadilo, na čem pracovalo. Dneska je to přesně 3,5 roku, 17. prosince 2021 jsme byli jmenováni, dneska je 17. června 2025, takže od toho milého okamžiku dneska uplynulo přesně 3,5 roku.

30. ledna letošního roku jsem dostal, respektive kabinet ministra financí, obdržel dopis z Ministerstva spravedlnosti, kde mě kolega, bývalý ministr, požádal o schůzku a přiložil k tomu tři přílohy. Ty přílohy jsou jednoduché, můžu tady vyjmenovat - bylo to usnesení Krajského soudu v Brně z 8. 1. letošního roku v trestní věci vedené proti Tomáši Jiřikovskému a jeho manželce, rozsudek téhož soudu proti oběma manželům z 3. září 2019, přílohou byl rovněž dopis advokáta Jiřikovského z ledna 2025 adresovaný ministru spravedlnosti. Přesně tyto informace jsme jsme sdělili médiím v minulých 14 dnech, ministerstvo financí nemělo a nemá žádný důvod nic tajit, na veškeré novinářské dotazy reagovalo velmi otevřeně, což si lze velmi snadno ověřit v oficiální komunikaci Ministerstva financí a ve všech odpovědích, které médiím v této věci z úřadu odešli. Chápal bych kritiku, kdyby úřad něco tutlal, ovšem v tomto případě jsme se ke všem dotazům postavili čelem a velmi otevřeně.

Vrátím se teda k tomu dopisu z 30. ledna 2025. Někteří se možná chybně domnívají, že ministr sedí ve své kanceláři, otevírá poštu a on-line vyřizuje e-mailovou komunikaci, nevím, jestli to tak někdy bylo, ale to já nepovažuju za efektivní způsob řízení ministerstva, takže se postupuje jako obvykle a já vás seznámím s tím, jak se postupuje obvykle. Jakýkoliv oficiální dopis nebo mail, který na ministerstvo dorazí, je přidělen buď kabinetu, anebo příslušné sekci, podle obsahu toho dopisu či té písemnosti. Protože se jednalo o žádost o schůzku, tak v tomto případě byla tato písemnost přidělena kabinetu ministra. Ředitel kabinetu potom 3. února zadal právní sekci za úkol připravit podklad pro jednání. Těch schůzek jsou desítky a desítky měsíčně. Nepamatuji si schůzku, na kterou bych šel bez podkladů, které mi připraví Ministerstvo financí. Mimochodem, když si vzpomeneme na několikaměsíční projednávání konsolidačního balíčku, tak těch podkladů bylo skutečně několik desítek. Myslím, že je to normální, že ministři chodí na schůzku vybavení podklady, které mu zpracují odborné útvary, myslím, že to zcela normální. Právní sekce tento podklad poslala zpět do kabinetu 13. února, já jsem ho dostal 25. března, následně jsem požádal, nebo při nejvyšší příležitosti někdy na přelomu března a dubna jsem měl neformální jednání s panem ministrem Blažkem. V tom podkladu bylo napsáno, že uzavření té smlouvě je problematické, já jsem ho o těch věcech, které jsme vnímali, prakticky informoval, minimálně jsem tam jmenoval, že to je problematické z hlediska politického, ale i etického, že by mohl vzniknout morální hazard vůči tomu, že by to mohl být návod i pro příští osoby, které byly odsouzené nepodmíněně za úmyslný trestný čin. Byl jsem informován, že ta smlouva již byla podepsána, a to 7. března. Určitě se, už se mě někteří ptají, proč jsem to dostal až 25. března, je zcela obvyklé, že dostávám podklad na jednání den nebo dva předem, je to zcela obvyklé, ten dopis sice přišel 30. ledna, od té doby tu schůzku nikdo neurgoval, to znamená, zůstala někde viset, dneska mohu zpětně říct, že se mohl a měl dostat tu informaci o informaci dříve, ale prostě stalo se, nevidím v tom žádný úmysl, Ministerstvo spravedlnosti tu schůzku neurgovalo. Musím říct a zopakovat, to už jsem tady říkal ten minulý týden nebo před 10 dny, nebyla to žádost o posouzení smlouvy, nebyla přiložená smlouva, nebyla tam žádost o stanoviska. Logicky nemáme tuto kompetenci a neměla by tam ani ta žádost být, takže já to nekritizuji, jenom konstatuji, protože ve výhradní gesci to bylo v tomto případě konkrétního ministerstva, a to Ministerstva spravedlnosti.

Jak jsem říkal, nebyli jsme požádáni o stanovisko a ani jsme neměli být požádáni, protože nejsme kompetentním orgánem. Možná z minulé vlády, možná tak fungovalo, že všechna ministerstva tvořila vozovou hradbu k obraně premiéra, a mnohá tak fungovala. Vzpomeňme si, až v tomto volebním období rozhodují nezávislé soudy o střetu zájmů, o tom, že se doměřují daně a žaloby na doměrky daní jsou neúspěšné. To všechno přikryla ministerstva v minulém volebním období, jistě čirou náhodou to byla ministerstva, v jejichž čele stáli nominanti hnutí ANO, ať už to byly finance, místní rozvoj, nebo průmysl a obchod.

Chci připomenout a upozornit na to, jak jsou vymezeny podmínky nabývání majetku v zákonu 219/2000 Sb., o majetku České republiky. Jsou vymezeny konkrétně v § 12,12a) a 13, přičemž u bezúplatných převodů, což je i finanční dar, je kompetence Ministerstva financí stanovena v § 12 odst. 2 takto: a teď cituji: "Bezúplatný převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i bezúplatný převod práva stavby nebo majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžadují schválení Ministerstva financí." To znamená, že Ministerstvo financí ze zákona schvaluje nabytí pouze u nemovitostí, práva stavby nebo majetkové účasti v jiných obchodních společnostech. Nabytí virtuální měny darem do této kategorie nespadá.

Dále zákon 219/2000 Sb., v § 6 jasně stanoví, že jednotlivé organizační složky státu, v tomto případě ministerstva, naplňují právní osobnost a svéprávnost státu v právních vztazích, které se jich týkají samostatně a vzájemně nezávisle. Z toho vyplývá, že Ministerstvo financí nemůže bez zákonného oprávnění vstupovat do právních vztahů jiných státních institucí. V případě nabytí virtuální měny je tak kompetence odpovědnost dána výhradně Ministerstvu spravedlnosti. Připomenu § 6 zákona 219. Žádný výklad Ministerstva financí či ministra financí. Když to shrnu, Ministerstvo financí, tedy ani já jako ministr financí nebylo tou institucí, která by záměru ministra Blažka měla pravomoc dávat zelenou nebo jej naopak nepovolovat či zakázat. Odpovědnost zcela leží na Ministerstvu spravedlnosti, stejně jako prověření toho, zda případný dar nepochází z výnosu trestné činnosti, nebo z pověření policie tuto skutečnost prošetřit před uzavíráním jakýchkoliv smluv s panem Jiříkovským. O povinnostech Ministerstva financí v oblasti AML legislativě vztahu k této věci budu hovořit podrobněji v následující části.

Ještě bych chtěl objasnit, jaká byla role Finančního analytického úřadu, FAÚ. Už budu používat jenom tu zkratku FAÚ, abych nebyl tak dlouhý ve svém vystoupením. Za klíčové považuji, že Bezpečnostní rada státu konstatovala, že všechny bezpečnostní složky včetně FAÚ jednaly v rámci své zákonné působnosti. Zároveň v minulém týdnu podle mých informací proběhla tady v Poslanecké sněmovně zasedání komise pro dohled nad FAÚ a zároveň jednání bezpečnostního výboru. Pan premiér říkal, že zbavil ředitele FAÚ mlčenlivosti, takže pan ředitel mohl na těchto uzavřených jednáních odpovídat na všechny dotazy, které zazněly. Podle informací mých kolegů, na rozdíl od jiných členů jsem se neptal, co tam padlo. Myslím si, že když je to neveřejné jednání, tak to má získat uvnitř. Jedinou informaci, kterou jsem dostal, že byly vyčerpány všechny dotazy, že nikdo nebyl připraven o možnost položit nějaký další dotaz. A podle informací našich členů pan ředitel Hilmar zcela uspokojivě na všechny otázky, které padly, odpověděl a žádná otázka nezůstala nezodpovězená. Ani jeden z těchto orgánů, ani komise pro dohled(?) nad FAÚ, ani bezpečnostní výbor nekonstatoval, že by FAÚ v této věci nejednal v souladu se zákonem.

Zaznamenal jsem v minulých týdnech doporučení, či nevyžádné rady mnohých, že jsem měl úkolovat FAÚ, zadat FAÚ, zkontrolovat FAÚ. No, kdybych to udělal, tak bych porušil zákon. Tak jenom připomenu, že FAÚ je nezávislá finanční zpravodajská jednotka, jejíž šetření podléhá mlčenlivosti i vůči Ministerstvu financí a ministru financí. Takže když FAÚ podá trestní oznámení, nesmí ze zákona tuto skutečnost sdělit ani Ministerstvu financí, ani jinému ministerstvu, ani ministru financí, ani jinému členu vlády, protože by jinak porušil zákon. Stejně jako u Ministerstva financí tak u FAÚ platí, že FAÚ není ten, kdo by měl Ministerstvu spravedlnosti říkat, co má či nemá dělat.

FAÚ jedná podle zákona, a jsou to evropská i česká pravidla. Pokud dostane jakoukoliv informaci o povinných osob, orgány veřejné moci nejsou povinné osoby, povinné osoby jsou například banky, směnárny, pojišťovny, investiční společnosti, realitní kanceláře, advokáti nebo provozovatelé krypto služeb. Ministerstva mezi tyto subjekty nespadají. Všechny tyto povinné osoby musí sledovat, musí identifikovat své klienty, sledovat transakce a hlásit podezřelé pohyby FAÚ. Pokud takový podnět přišel, FAÚ bezesporu postupovalo v rámci zákona.

Co se týče role Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, mluvil jsem o tom obšírně minulý týden, ale opět dneska říkal pan poslanec Babiš, že ÚZSVM prodával bitcoiny, a opět lže. Já nevím, jestli z nevědomosti, nebo z neznalosti, nebo úmyslně. Neprodával ÚZSVM, pouze vygeneroval virtuální peněženku a veškeré transakce a veškeré aukce řídilo samotné Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím speciálního portálu, který dnes a denně využívají desítky jiných státních institucí. A k tomu zapůjčení došlo písemně formou zápisu, protože Ministerstvo spravedlnosti takovým nástrojem ne(?)disponuje.

V minulých dnech jsem viděl, četl a dneska (Nesrozumitelné.) pohádku od paní Aleny Schillerové, jak manažer operace je můj spolužák. Tak já si své spolužáky fakt pamatuju. Já nemůžu vyloučit, protože na střední škole potkáte celkem sedm jiných ročníků, že? Když nastoupíte do prvního ročníku, tak jsou nad vámi druhý, třetí, čtvrtý ročník, maturanti, když tak postupujete, až maturujete, tak pod vámi je třetí, druhý a první ročník, takže celkem to zasahuje sedm ročníků studentů gymnázia. V té době nás bylo šest tříd v jednom ročníku zhruba 35 až 38. Takže 200. Dejme tomu v ročníku v logice paní Schillerové jsem měl 1400 spolužáků na střední škole. No, tak já nemůžu vyloučit, že jsem toho člověka někde potkal na chodbě nebo v tělocvičně nebo na dvoře opavského gymnázia, to skutečně nemohu. Nikdy jsem s ním nemluvil. Ve stejné logice, paní poslankyně Schillerová, vy jste studovala práva na té samé fakultě jako manažer operace, jak jste to nazvala. Ve stejné době. Takže je to váš spolužák stejně jako můj. Tak se k tomu klidně přihlaste. Nevím, kolik bylo studentů v té době na právnické fakultě, ale stejně jako on se zřejmě pohyboval ve stejných letech, když já jsem studoval střední školu, tak ve stejných letech studoval stejnou fakultu. A nepřihlásila jste se k tomu, že manažer operace fakt spolužák.

Je to nefér, je to faul. Já si fakt všechny spolužáky ze své třídy pamatuji. Bylo nás 35 a určitě bych to možná ještě vyjmenoval v abecedním pořádku, tak jak jsme se hlásili, i když dámy dneska už mají jiná příjmení, a v těch původních bych to ještě uměl, od toho b až po to z skoro přesně vyjmenovat. Lež jako věž. Já jsem maturoval v roce 1982. Bohužel, už je to 43 let. A říkat, že v roce 2025 někdo chodil v té samé době na gymnázium... Kdyby chodil do mé třídy, máte pravdu, je to spolužák. I tak bych ho nemusel těch 43 let potkat.

Ale prostě není to můj spolužák, nebyl to můj spolužák, byl to váš spolužák. V úplně stejné logice a nezjišťoval jsem, kolik studentů měla fakulta, kterou jste studovala, v jednom ročníku. Tam to bylo pět let, takže jste potkala celkem devět ročníků. Logicky, že? Když jste v prváku, tak máte čtyři nad sebou, a když jste v tom státnicovém roce, tak zase máte čtyři roky pod sebou. Je to faul, je to nefér a je to vymyšlené. Nevím, proč to sem pletete. Vím, protože víte, že to s tím nemá nic společného. Vy přece stejně víte, jako Andrej Babiš, že vláda s žádnou mafií nejednala a nejedná, přesto to pořád dnes a denně opakujete, když to žádná pravda není. Taková je... Takhle velmi jednoduché to je.

Před chvílí paní kolegyně Eva Decroix řekla, jaké kroky budou následovat, ale vy ty odpovědi vlastně nechcete slyšet, vy už máte hotovo, vy jste vyšetřovatel, státní zástupce, soudce, možná i vězeňský dozorce v jedné osobě.

A dneska jsem slyšel z úst pana poslance Babiše, že měla zasednout Bezpečnostní rada státu a zabavit majetek. Vážně chceme žít ve státě, kdy zasedne Bezpečnostní rada státu a zabaví majetek? To bylo možná za bolševika. Možná vaše koaliční spolupráce z minulého volebního období ve vás zanechala nějaké vzpomínky na doby dávno, dávno minulé. To přece není možné. Mluvil o tom pan premiér. V právním státě zabavuje majetek nebo rozhoduje o propadnutí majetku státu přece nezávislý soud.

Takže když to shrnu, říkám celou dobu to samé. Ty věci, co jsem měl udělat, kdybych je udělal, tak by to bylo na rezignaci. Možná jste zasahovali do jednání FAÚ v minulých volebních obdobích. Nevím, já jsem neztrácel čas, abych to prošetřoval, ale jestli máte pocit, že ministr financí řídí FAÚ, že mu může dávat úkoly, tak jste ten zákon nečetli. Jestli si myslíte, že ředitel FAÚ může informovat ministra či ministerstvo o akcích, které probíhají nebo proběhly, opět jste nečetli zákon. Opět, kdyby to pan ředitel udělal, tak bychom porušili zákon on i já. Nic takového se nestalo, ale jak chcete prokázat, že se něco nestalo? To je prostě složité. Nic takového se nestalo. Můžete se zeptat pana ředitele Hylmara, můžete se zeptat mě, ale vy už víte, že jsem měl zasáhnout. Sice protizákonně, ale zasáhnout jsem měl. Já říkám, že ne. Já už jsem to říkal minule, i když mě někdo vyzývá k porušení zákona, o to víc se budu držet litery zákona a zákon překračovat prostě nebudu.

Zopakuji jednoduchou zásadu. Já jsem si myslel, že na půdě zákonodárného sboru to opakovat nemusím. Občan může dělat všechno, co nemá zakázáno, stát může dělat pouze to, co má povoleno. To je fakt velký rozdíl. Kdo chce řídit stát tak, jakože může úplně všechno, že se sejde Bezpečnostní rada státu, zabavuje majetek, že může řídit nezávislou finanční zpravodajskou jednotku... Máme trošku nešťastný název, že jo, Finanční analytický úřad. Všude je to Financial Intelligence Unit, to znamená finančně zpravodajská jednotka. Kdyby mě to napadlo, tak jsem navrhl před čtyřmi lety přejmenování, protože si myslím, že by to bylo mnohem jednodušší. FAÚ není orgán - já jsem to říkal minule - který tady on-line sleduje všechny transakce, které se dějí v České republice. FAÚ může konat pouze na podnět povinných osob podle AML zákona, evropských směrnic a českých zákonů. Přesto dnes a denně slyším: Jakmile dostal dopis, měl zaúkolovat FAÚ. Porušení zákona, nemůžu. Kdo to dělal nebo chce dělat, tak buď porušoval zákon nebo vyzývá k porušení zákona.

Protože jsme se sešli k nedůvěře vládě... Myslím, že jsme se sešli, protože jsou blízko volby. Řekněme si to otevřeně, všichni víme, jak zítra dopadne hlasování. Návrh nebude úspěšný. Já to respektuju, je to právo opozice, ale je to proto, že jsou blízko volby. Opozice se domnívá, že tím, že vytváří fantasmagorické konstrukce, přehání v popisu, pomlouvá náš stát v zahraničí a tak dále, že si tím vylepší volební výsledek. To uvidíme 4. října. Nevíme, ale jediné, co vím a jsem si jist, že voliči jsou chytří. Nepodceňujme naše voliče.

Teď pojďme k tomu, co se nám za ty 3,5 roku povedlo. Za prvé, stabilizovali jsme veřejné finance. (Někteří poslanci ANO hlasitě diskutují. Ministr Stanjura se obrací na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, poprosím o klid v sále.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já umím taky pokřikovat zpátky, ale nebylo by to důstojné. Stabilizovali jsme veřejné finance. Nejenom v procentuálním vyjádření, ale taky v absolutním, protože schodek státního rozpočtu v roce 2021 byl 420 miliard, loni 271. Mezinárodně sledovaný ukazatel schodek veřejných financí za daný kalendářní rok, což je stát, samosprávy, vysoké školy, zdravotní pojišťovny, státní fondy - snad jsem na nikoho nezapomněl - vysoké školy - nevím, jestli jsem říkal - veřejné vysoké školy, z minus 5 procent vůči HDP na minus 2,2  procenta HDP.

Plníme rozpočtová pravidla Evropské unie po dlouhé době. Inflace, kdy roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 procenta průměru nejvýše tří členských států, jež dosáhly nejlepších výsledků, Česká republika plní. Veřejné finance, schodek a dluh. Schodek minus 2,2 procenta, kritériové (?) minus 3 procenta, plníme. Dluh 60 procent s jistotou plníme. Stabilita měnového kurzu a účast v systému ERM, ten neplníme, protože nejsme v systému ERM II. Takže to je jasné.

Pak jsou dlouhodobé úrokové sazby, kdy úrokové sazby nesmějí překročit o více než 2 procenta průměr nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Česká republika plní, takže plníme maastrichtská kritéria a výrazným způsobem jsme zlepšili hospodaření státu, tím pádem i veřejných financí i jako celek.

Jak jsem říkal, snižujeme schodek státního rozpočtu. Každý rok jsme poslouchali zasvěcené odhady opozice, jak ten schodek nedodržíme. Myslím, že extrém byl v roce 2023, kdy se opozice spletla o chabých 180 miliard, když odhadovala výsledek. Takže to jsou fakta. V roce 2022 plán 375, výsledek 360. Výsledek lepší o 15 miliard. V roce 2023 plán 295, výsledek 288,5. Lepší o 6,5 miliardy. Loni 282, výsledek 271. Výsledek o 11 miliard lepší, než byl schválený rozpočet.

Vydáváme 2 procenta na obranu, loni 2,09. V období vlády ČSSD, ANO a KDU to bylo v průměru 1 procento. V období vlády ANO, KSČM a ČSSD to bylo zhruba 1,3 procenta v průměru za čtyři roky. My jsme loni měli 2,09, jinými slovy 167 miliard. Z roku na rok jsme zvedli výdaje na obranu o 61 miliard, o více než 0,6 procent vůči HDP, a přesto jsme snížili deficit v absolutním i relativním vyjádření.

Tři roky po sobě investujeme v rekordní výši, každý rok, zejména z národních zdrojů. Ano, evropské zdroje jsou variabilní. (nesroz.) jsme začátek, prostředek byl konec finanční perspektivy, ale z národních zdrojů každý rok zvyšujeme rekordní číslo. Letos to bude 250 miliard, loni z národních zdrojů takřka 130 miliard.

Prosadili jsme zásadní zákony. Opravili jsme rozpočet roku 2022, schválili jsme proinvestiční a úsporné rozpočty pro roky 2023, 24 a 25. Připravili a schválili jsme konsolidační balíček, který obsahoval změnu celkem 65 zákonů, a snížili jsme deficity v nejbližších dvou letech 2024 a 25 celkově o 150 miliard. Schválili jsme zákon o dorovnávacích daních, kdy velké nadnárodní skupiny budou v České republice odvádět minimální daň ve vyšší 15 procent. Schválili jsme novelu zákona o provádění mezinárodních sankcí, což umožňuje intenzivně provádět sankce na území České republiky.

Schválili jsme návrh zákona o akciové společnosti, Národní rozvojové bance, čímž usnadníme bance přístup k cizím zdrojům, k cizímu kapitálu pro její rozvojovou činnost. Část peněžních prostředků bude nově NRB vést na účtech ve Státní pokladně.

Schválili jsme takzvaný celnický balíček. Jedná se o druhou část reformy Celní správy, kde jsme provedli organizačně kompetenční změny. Úpravy povedou ke snížení administrativní zátěže podnikatelů a k plánované úspoře v podobě zrušení až 300 míst.

Zlepšili jsme podnikatelské prostředí. Zrušili jsme EET, bájný a všezařizující nástroj z dob hnutí ANO. Snížili jsme pokutu z kontrolního hlášení na polovinu a protáhli jsme dobu na reakci pro podnikající subjekty. Zejména pro malé firmy, protože vlastně často, pokud měli externí účetní, neměli šanci včas reagovat na případnou chybu v kontrolním hlášení. Zvýšili jsme limit ročního obratu pro povinnou registraci DPH na 2 miliony. Stejně tak u paušální daně. Neustále roste počet živnostníků, kteří využívají institut paušální daně. Zrušili jsme silniční daň všude, kde jsme mohli, mimo evropská pravidla. Snížili jsme odvody na sociální pojištění a tím jsme podpořili částečné úvazky. Schválili jsme možnost pro firmy vést účetnictví v takzvané funkční měně, ať už je to euro nebo dolar nebo (nesroz.).

Podpořili jsme rodiny, obce a kraje. Zavedli jsme nový produkt pojištění dlouhodobé péče. Každý z nás to může potřebovat od zítřka, jenom to dneska ještě nevíme. Rozšířili jsme možnosti obcí při stanovení koeficientu základní sazby daně z nemovitosti. Zvýšili jsme úhradu obcím z vydobytých nerostných surovin. Jenom obcím a krajům, stát si ten výnos pro sebe nezvyšoval.

Schválili jsme novelu zákona o majetku České republiky, podpořili jsme rozvoj dostupného bydlení. Porovnejme si, jak úspěšné byly dotační tituly v této oblasti za minulé vlády. Myslím sedm žádostí za 200 milionů. V této chvíli máme žádostí minimálně 100, myslím že za 7 nebo 8 miliard. To jasně ukazuje, který nástroj byl funkční. Neboli oni zavedli dotační titul jako v nejlepším duchu Járy Cimrmana, chtěl bych mít hospodu, aby do ní nikdo nechodil.

Tak dáme, vypíšeme dotační titul, z kterého nebude nikdo čerpat, ukážeme dobrou vůli, že dotační titul, a současně nás to nebude nic stát, přesně takový dotační titul jsme tady měli. Nasměrovali jsme peníze státu do prioritní oblasti školství, dopravy a obrany státu. Každý rozpočet říká, že je to pravda.

Aplikovali jsme proklientský přístup Finanční správy vůči občanům. Daňový poplatník, dneska partner Finanční správy, není to nepřítel a není to ten, na koho by se mělo zaklekávat. Zvýšili jsme spotřební daně s ohledem na škodlivost jednotlivých produktů, zejména u tabáků. Zavedli jsme jednotnou evidenci dotací ze státního rozpočtu. Minulý týden Senát schválil nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, který nejenom že sjednocuje oblast kontrol, ale odstraňuje duplicity a zbytečné kontroly, které se dějí. Spustili jsme poprvé v historii takzvané spending review, to znamená zpětnou kontrolu vynaložených nákladů. Provedli jsme revizi výdajů v oblasti Ministerstva kultury, potom v oblasti digitalizace státu a personálního zajištění ICT a taky revizi výdajů v oblasti národních dotací do regionální politiky. Snižujeme počty státních zaměstnanců, mluvil o tom pan premiér, tak já bych mohl dál uvést, že Ministerstvo financí jde příkladem. Když si vezmu 1. 1. 2022 a 1. 1. 2025, tak například na Finanční správě máme skoro minus 900 pracovních pozic, a to nebyly neobsazené pozice.

Zrušili jsme dvaadvacet daňových výjimek, žádná vláda nezrušila tolik daňových výjimek. Roky se mluví o tom, že máme množství daňových výjimek, a dvaadvacet jsme jich zrušili. Ano, kdyby to bylo na mně, tak jich bylo možná pětatřicet, ale dvaadvacet je nejlepší číslo v historii, kdy jsme ty daňové výjimky zrušili. Zrušili jsme 77 územních pracovišť Finanční správy, aniž by to mělo dopad na klienty, tím jsme uspořili 150 milionů ročně, trvalá úprava. Zredukovali jsme celní úřady z patnácti na šest a těch šest dneska má vyrovnaný výkon. Předtím by to samozřejmě bylo nerovnoměrně, takže jsme měli ty, které byly přetížené, a ty, které na tom byly mnohem lépe. Provedli jsme kompletní inventuru státního majetku, identifikovali jsme nepotřebný majetek a ten buď prodáváme, nebo převádíme na obce a kraje. Snížili jsme objem národních dotací o 85 miliard, snížili jsme provozní výdaje všech o 5 procent mimo oblasti bezpečnosti, tam jsme je nesnížili, ve všech ostatních oblastech to šlo 5 procent dolů.

Pak taková možná drobnost spíš symbolická. Konec minulého století. Zrušili jsme kolkové známky a zredukovali jsme sazby DPH ze tří na dvě. A co říkala opozice? Pro stát je to nevýhodné, vybereme méně daní. Jinými slovy, opozice nás kritizovala za to, že v rámci DPH jsme snížili daně. Mají pravdu, my jsme věděli, když jsme dali dvě sazby místo tří. Jednak je to jednodušší a jednak to bylo ve prospěch daňových poplatníků. A takhle bych mohl pokračovat. Není toho málo. Chtěl bych ocenit to, jak jsme to zvládli v pěti stranách. Pak se jedni dobrovolně rozhodli odejít, tak teď pokračuje ve čtyřech. Není to jednoduché. O to víc bych chtěl ocenit kolegy, že jsme nakonec to řešení našli. Je pravda, že kdyby to kterákoliv z vládních stran připravila sama, tak by ty zákony nevypadaly jinak, ale skoro jistě by nezískaly podporu ani v Poslanecké sněmovně, ani v Senátu.

Jednání byla mnohdy tvrdá, mnohdy emotivní, ale naprostá většina probíhala bez kamer a bez veřejnosti, protože není třeba zatěžovat veřejnost našimi vnitřními spory. A cením si toho, že jsme hájili společný kompromis. Nebylo to jednoduché pro nikoho, ani pro mě, že vím, co se mi povedlo prosadit a co ne. Přesto jsem jako člen vlády hájil domluvený kompromis a musím ocenit všechny kolegyně a kolegy ve vládě, že to byl obvyklý, a samozřejmě přístup všech členů vlády. Minimálně z té druhé části, ale i z té první části vyplývá, že návrh na vyslovení důvěry vládě je nedůvodný. Ano, opozice na to právo má. Jenom připomenu, jaké jsou dohody s opozicí. Teď už na ta jednání nechodíte asi rok, ale než začalo předsednictví, tak jste přišli na jednání, tam jste nám slíbili, že kvůli mezinárodním okolnostem nevyvoláte během předsednictví hlasování o nedůvěře vládě. My jsme vám věřili a co jste udělali? Vyvolali jste. Tak je to s vámi pořád. Víte, jak to dopadne. Pojali jste tu schůzi mimořádnou minulý týden, pak i ty dny řádné, dnešek, zítřek do volební kampaně. Dobře, my to respektujeme, ale myslím, že každý z členů vlády vám předvede na konkrétních výsledcích, které se nám povedli za tři a půl roku, že pro to není žádný důvod. Děkuji za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní by měl podle domluveného pořadí vystoupit pan poslanec Radim Fiala, zatím ho nevidím v sále, ale já načtu omluvy. Pak půjdeme když tak dál.

Paní poslankyně Bělohlávková Romana se od 14 hodin omlouvá z osobních důvodů, pan poslanec Benešík Ondřej se od 18 hodin omlouvá bez udání důvodu, pan poslanec Blažek Pavel se omlouvá celý jednací den z osobních důvodů, pan poslanec Josef Flek se omlouvá do 20 hodin z pracovních důvodů, paní místopředsedkyně Kovářová se omlouvá od 17 hodin do 20.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Němečková Crkvenjaš Zdenka se omlouvá od 16 hodin do 20 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Olšanská Eliška od 11 hodin do 19.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Tom Philipp se omlouvá od 16 hodin do 19 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Šebelová Michaela se od 16 hodin do 19 a od 19 do 20 hodin omlouvá z pracovních důvodů, paní poslankyně Zajíčková Renáta se od 11.30 do 18 hodin omlouvá z pracovních důvodů a pan poslanec Zborovský Miroslav se od 16 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Navrátil ruší svou omluvu od 16.30 hodin.

Tak. Radima Fialu nevidím, čili by měl vystoupit nyní pan ministr Vlček. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené poslankyně, poslanci, hezké odpoledne. Dovolte, abych využil tuhletu příležitost při tedy projednávání o vyvolání nedůvěry vládě České republiky, abych tedy já i za rezort, který mám tedy tu čest posledních zhruba osm měsíců řídit, abych tedy se dotknul a záměrně říkám, dotknul některých témat rezortu Ministerstva průmyslu a obchodu, který tedy Starostové řídí poslední tři a půl roku, tak který má za sebou. Těch věcí opravdu není málo. Proto dovolte, že v mnoha ohledech nepůjdu úplně do číselných detailů, ale i tak bych vás velmi rád seznámil s řadou věcí, které si myslím, že podle mého názoru se opravdu povedly, a je opravdu mnoho oblastí, na které opravdu můžeme být hrdí. Za mě osobně dovolte abych, než začnu k těm samotným bodům, které se našeho rezortu týkají, tak abych ale zároveň vyjádřil můj osobní názor na hodnoty, které hájí tato vláda. Vláda, která jasně říká, kde stojí Česká republika, kde má stát, jaké hodnoty má hájit, že se má postavit za slabšího, že se má postavit proti agresorovi.

To jsou opravdu základní hodnoty, které mnohdy některými ekonomickými aspekty těžko vyvažujeme, a přitom právě i v tom ekonomickém životě, hospodářském životě mají opravdu velkou roli. Dovolte, abych se zastal vlády, která jasně deklaruje, že Česká republika má místo ve strukturách, aktivních strukturách Evropské unie a NATO, a já záměrně říkám v aktivních strukturách, protože sami vidíme na své každodenní práci, že pokud si s tím dáme tu práci a naše rodiny nám to mnohdy mohou mít za zlé, pokud jsme ochotni cestovat na druhý konec světa, aktivně létat na Evropské rady a tak dále, tak se dá opravdu mnoho věcí. Mnoho věcí, na které jsme třeba v minulosti nebyli úplně zvyklí, nebo nám třeba můžou přijít jako věci ne úplně běžné, tak se dokáží změnit, dokážeme vydiskutovat změny a ať Českou republiku můžeme brát jako stát středního významu, střední velikosti a v Evropě není to stát, který je malý, Česká republika se svými 10 miliony obyvateli je stejně velký stát jako například Švédsko, ale pokud chceme i oproti, řekněme, těm silnějším hráčům uspět a dáme si s tím tu práci, tak to možné je. Za mě osobně je Česká republika i dobré místo, dobrou adresou pro zahraniční investory. A opět to vidíme v té naší každodenní práci, že pokud jsme schopní na tom aktivním poli vystupovat, aktivním poli působit vůči důležitým zahraničním investicím, které opravdu česká ekonomika potřebuje, my nutně potřebujeme rozvíjení investičního prostředí, my potřebujeme nové investory s vysokou přidanou hodnotou, tak zároveň, pokud si s tím jako vláda dáme tu práci a budeme aktivně v těchto oblastech vystupovat, tak dokážeme velké investice do České republiky přitáhnout.

Ať je to otázka čipových technologií, ať je to otázka modernizace automobilového průmyslu, oblastí jako jsou například polovodičové technologie, umělá inteligence a tak dále. A sám to vidím v té své praxi, že mnoho zahraničních investorů oceňuje i to, jakým způsobem Česká republika funguje, že jsme dobrou adresou, že máme funkční školství, máme dostupné zdravotnictví, že nám dobře funguje spolupráce s regiony. To jsou opět věci, které mnohdy jsou oceňovány více než třeba některé oblasti třeba investičních pobídek v těch třeba cashových záležitostech, a to opravdu není zadarmo, to opravdu je i výsledek nějaké kontinuální práce. Jinak pokud zmíním i třeba nějaké základní, a také to zde již padlo a určitě padat bude a určitě o tom bude debata, určitě to je i současné makroekonomické pozice, ve kterých se Česká republika nachází, tak ať je to otázka nejnižší nezaměstnanosti v Evropské unii, ať je to otázka zkrocené inflace, hospodářského růstu, který, ano, také bych rád byl, aby ten hospodářský růst byl někde kolem 5, 6 %, ale zase s ohledem na ty vnější faktory, tak i těch čísel, které jsou predikovány, tak ta čísla oproti okolním státům nejsou nikterak špatná. Mohly být lepší, ano, přiznávám to, ale nejsou nikterak špatná. Podařilo se nám vyřešit energetickou krizi, podařilo se projít velkou uprchlickou krizí, Česká republika na počet obyvatel byl státem, který přijal největší počet uprchlíků, a především tedy z Ukrajiny, a máme být opravdu jako společnost na co hrdí, protože se nám podařilo vlastně většinu lidí, které přišlo do České republiky integrovat, nezvýšila se kriminalita a já sám věřím a budu doufat v to, aby ta strašlivá válka na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko, tak aby v brzké době skončila a sami v tom musíme být aktivní, ale tu situaci na druhou stranu musíme nějakým způsobem přijímat takovou, jaká je a nám se opravdu podařilo velký počet lidí, které do České republiky přišli, tak integrovat. Tak jako si sami dneska těžko dokážeme představit, co by například bez těchto lidí, jak by vypadalo české stavebnictví, ale mnohdy třeba i dostupná zdravotní péče.

Dovolte tedy, abych krátce tedy okomentoval několik bodů, které naleznete v programovém prohlášení vlády, a snažil se být tedy maximálně konkrétní, jak tyto body byly naplňovány. Začnu bodem prvním, a to je - slíbili jsme investice do čistých a obnovitelných zdrojů. Průběžně vyhlašujeme výzvy na úspory energie v oblasti modernizace přenosových a distribučních soustav, investice do obnovitelných zdrojů nebo třeba do takových věcí, jako jsou chytré měřiče. Maximálně se proto snažíme využívat ty vnější finanční zdroje, které má Česká republika k dispozici, ať je to otázka kohezní politiky a nebo převážně tématu Modernizačního fondu, v kterém Česká republika v čerpání je dokonce nejlepší mezi evropskými státy. Slíbili jsme, že se více zaměříme na podporu cirkulární ekonomiky, tedy soustředit se na podporu předcházení odpadu a navyšujeme recyklační infrastrukturu, omezujeme plýtvání druhotnými surovinami a zvyšujeme obsah recyklovaných materiálů ve výrobcích. Například v národním plánu obnovy, tak v rámci programu mířících právě na cirkulární řešení v podnicích je alokace 1 miliardy korun, úspora vody v průmyslu, alokace 350 milionů korun, všechno jsou to úspěšné programy. V rámci OP TAKu tak opět jsou zde programy na udržitelné hospodaření s vodou, na oběhové hospodářství.

Slíbili Jsme, že předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb. Ten takříkajíc BIM, který máme aktuálně ve druhém čtení a já v tom věřím a budu pozitivní, že tento programový bod bude také splněn a že Sněmovna projedná i tento návrh i ve svém čtení třetím. Když se dotknu krátce hornictví a surovinové politiky, tak deklarovali jsme, že transparentně a spravedlivě využijeme zdroje k transformaci energetiky a průmyslu a ke zvýšení kvality života hlavně v těch nejpostiženějších regionech jako je region Karlovarský, Moravskoslezský či Ústecký, pro transformaci ve strukturálně postižených regionech, jak jsem je zmínil, Karlovarský, Moravskoslezský či Ústecký, je speciálně zaměřen fond spravedlivé transformace, funguje, funguje podpora z modernizačního fondu a dalších nástrojů, které tyto regiony v mnoha výzvách zvýhodňují. Jen například v operačním programu spravedlivá transformace jsou vyplaceny pro projekty ve výzvách v objemu přes 30 miliard korun.

Dalším bodem, který zmíním, tak byl slib, že vytvoříme podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů a budeme pokračovat v řešení ekologických škod v Ústeckém a Karlovarském kraji a programu revitalizace Moravskoslezského kraje, a to zejména při revitalizaci území postiženého bývalou hornickou činností. Realizují se projekty v těchto oblastech, ať je to otázka revitalizace bývalých dolů nebo podpora vzniku akceleračních zón, v programech zaměřených například na řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji, tak jenom v letech 2022 až 2024 bylo realizováno zhruba 13 projektů, pro 25 je připraveno dalších 8 projektů s předpokládanou hodnotou zhruba nějakých 400 milionů korun.

Co se týče Moravskoslezského kraje, tak v letech 2022 až 2024 bylo realizováno 13 dalších projektů, opět ve stovkách milionů korun, a pro rok 2025 je připraveno dalších zhruba pět projektů s předpokládanou hodnotou zhruba 1,5 miliardy korun.

Oblast energetiky. Oblast, která může být výkladní skříní této vlády hlavně z pohledu modernizace infrastruktury, modernizaci energetické legislativy, ale z pohledu bezpečnosti. Osobně si myslím, že cesta kupředu vede právě přes systematickou modernizaci české energetiky. To je podle mého názoru cesta k bezpečným a dostupným cenám energií. Ano, ale můžeme i ty nástroje použít, tak jako to vidíme v některých státech, ale určitě to není cesta k řešení skrz, řekněme, určité dotační věci dotovat věci například ze státního rozpočtu, ale pak si vždycky musíme položit otázku na úkor čeho. Jestli na úkor vyššího schodku nebo na úkor jiných oblastí. Tedy otázka modernizace je cestou úplně bazální, jakým způsobem tedy rozvíjet nejenom samotné hospodářství, ale zároveň přispět i ke zvýšení bezpečnosti České republiky.

Zde se pokusím, nebo zde budu i řekněme trošku kritický, nebo respektive bych byl za mě osobně velmi rád, pokud by se nám podařilo dotáhnout ještě jednu věc, a to je schválení nové státní energetické koncepce, jejíž přijetí závisí na několika věcech, ale každopádně v současné době máme k dispozici už tolik objemu dat a řekněme vstupních vkladů, abychom mohli jasně hledat shodu na tom, jak by měla státní energetická koncepce do budoucna vypadat, že by podle mého názoru měla primárně stát na jádru v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie. Velkou roli určitě bude hrát plyn v následujících několika dekádách a na ten jsme taky reagovali právě projednáním a přijetím takzvaného Lex plynu, který Sněmovna projednala.

Velmi důležitou věcí, kterou bych chtěl zmínit, je právě zmíněná otázka energetické bezpečnosti. Česká republika dnes může hrdě prohlásit, že není vydíratelná Ruskem. To, že se nám stále některé typy surovin do Evropy obecně dostávají různými kanály, je samozřejmě věc jedna a pokud Evropa jako taková nepřijme nějaký společný postup, jakým způsobem sankcionovat dovoz energetických ruských surovin, tak ta cesta se bude hledat velmi těžko, ale důležité je, že jsme, zrealizovali tak zásadní infrastrukturní a jiné projekty, že můžeme dneska opravdu velmi hrdě říci, že Česká republika není Ruskem vydíratelná, ať z pohledu zásobování ropou, modernizace ropovodu Tal plus, tak nákup LNG terminálů, tak plynárenské infrastruktury. Aktuálně už naše jaderné bloky běží na neruských zdrojích paliva, máme zde i určitou diverzifikaci jak ve francouzských, tak ve francouzský dodávkách fermatomu nebo například Westinghousu a pokud vše půjde podle plánu, a já věřím, že ano z pohledu dalších jaderných zdrojů, tak se nám potom otevírají další možnosti.

Velmi důležitý je projekt Dukovan. Projekt, ve který mnozí nevěřili, ale projekt, kde jsme dnes v situaci, že máme podepsaný EPC kontrakt, který jasně říká, za jakých podmínek, jakých finančních a jakých záručních podmínek a tak dále, tak budou v následujících zhruba 15 letech vybudovány nové jaderné bloky, bez kterých se právě česká energetika, české hospodářství a nebo i bezpečné dodávky prostě neobejdou s jasnou deklarací, ale nejenom pouhou deklarací, ale s jasnou road mapou, jakým způsobem bude zapojen český průmysl, a to nejenom z pohledu 30 % aktuálního stavu, kdy je podepsané EPC kontrakt, ale jasné road mapy, jak dosáhnut 60 %. A já sám za sebe se absolutně nebojím toho, že by toho nemělo být dosaženo.

S ohledem na to, v jakém stavu ten projekt je aktuálně projekčně připraven, tak už těch prvotních 30 % vstupu je opravdu velmi velmi dobré číslo.

Důležitý bod, který bych chtěl zmínit ještě z pohledu jaderné energetiky, je rozvíjející se spolupráce v oblasti malých modulárních reaktorů. Nepochybně víte, že plán České republiky je v následujících dekádách do roku 2050 hovořit zhruba o osmi až deseti malých modulárních reaktorech, které by zároveň měly výrazně přispět i k modernizaci a rehabilitaci (?) právě bývalých energetických či uhelných regionů. A toto je právě jedna z cest, která má opravdu velký potenciál.

Krátce se zmíním, krátce se zastavím u změn energetické legislativy, bez které by právě samotná energetika nebyla možná, a to je tedy schválené novely jak lex OZE I, lex OZE II, lex OZE III, zmiňovaný lex plyn, tedy moderní evropská legislativa, která jasně zavádí principy, jako je komunitní energetika, a v oblastech, jako je aktivní zákazník, budování energických společenství, anebo v takových systémech, jako je akumulace, agregace či flexibilita.

Velmi důležitým bodem, který je v mnoha ohledech typický pro Českou republiku, tak je téma centrálního zásobování teplem, kde programové prohlášení vlády obsahuje bod, že vláda nepřipustí rozpad centrálního zásobování teplem. Využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Opět krátká reakce. Navyšujeme alokace v investičních programech na podporu dekarbonizace teplárenství, kdy především v Modernizačním fondu je na dekarbonizaci teplárenství vyčleněno zhruba 100 miliard korun. Další investiční dotace jsou vyhlašovány prostřednictvím Národního plánu obnovy. Také byly připraveny, notifikovány a spuštěny provozní podpory v oblasti teplárenství včetně podpory zkombinované výroby elektřiny a tepla.

Důležitým bodem, který bych rád zmínil, je v oblasti energetiky, a já už ji za chviličku opustím, je například otázka bioplynu, anebo například vodíku. Na radách ministrů předkládáme návrhy na větší uznatelnost vodíku v procesu energetické transformace, aby to nebyl jenom ten vodík, který je vytvořen pouze z obnovitelných zdrojů, ale aby se výrazně změnil přístup k tomuto médiu. V oblasti bioplynu a biometanu máme připravenou, nebo je schválena základní strategie i ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. A těch věcí se opravdu děje opravdu mnoho. Tedy energetika za mě je opravdu oblastí, kde bylo odpracováno opravdu velké množství věcí.

Krátce se zmíním k tématu exportní politiky. Jsme v době, která je opravdu velmi turbulentní. Vidíme, že - nadneseně řečeno - každé ráno se v Bílém domě v Oválné pracovně roztočí kolo štěstí, které ukáže, jakým způsobem bude vypadat obchodní politika Spojených států, která ten obchodní a partnerský vztah mezi Evropou a Spojenými státy mnohdy až ohrožuje, mám-li to říct těmito slovy. A my sami v tom musíme být opravdu maximálně aktivní. Česká republika je průmyslová, exportně otevřená ekonomika, kde právě i hledání nových trhů je pro nás opravdu klíčová věc. Takže zde bych krátce popsal naše aktivity i na tomto poli, a to nejenom na poli úrovně Evropské komise, ale i z pohledu našich proexportních aktivit, které právě pod Ministerstvo průmyslu a obchodu spadají, ať je to otázka, otázka otevírání nových zastoupení, otázka rozvoje agentur, které Ministerstvo průmyslu a obchodu má pod sebou, jako je například agentury typu CzechTrade, CzechInvest. Je to ten pomyslný aktivní pojem na hřišti, který prostě je nutný, bez něhož naše ekonomika nebude fungovat. A v tom opět bylo odpracováno opravdu mnoho práce. Otevíráme nová zastoupení, urychlujeme určité procesy.

Další oblastí, kterou zmíním, je téma podpory podnikání. Programové prohlášení vlády obsahuje body například: Umožníme vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Firmy, které dnes už mají většinu transakcí v cizí měně, mohou už od roku 2024 vést účetnictví ve funkční měně, tedy v euru, ale někteří třeba vedou i v americkém dolaru nebo třeba v britské libře. Slíbili jsme, že budeme pokračovat ve snižování byrokratické zátěže firem a živnostníků.

Máme za sebou přijetí několik antibyrokratických balíčků. Celkem bylo zrealizováno ze strany Úřadu vlády a Ministerstva průmyslu pět antibyrokratických balíčků. Dohromady se jedná o 174 opatření. A pracujeme na dalších.

Důležité téma, které slýchávám každý den od zástupců podnikatelských organizací, je otevření trhu práce, kde česká ekonomika bohužel aktuálně, a nejenom v současné době, je to náš problém mnoho let, tak i s ohledem na velmi nízkou nezaměstnanost se potýká s nedostatkem řady profesí. A samotný průmysl volá po tom, abychom více otevírali trh práce.

Máme za sebou řadu úspěšných projektů, úspěšnou realizaci navýšení kapacit a přizpůsobování klíčových vládních programů ekonomické migrace potřebám zaměstnavatelů. A vedle toho jsou schváleny i nové programy: program digitální Nomád pro oblasti IT a marketingových specialistů, projekt Pilot pro české letecké školy a projekt pracovní migrace z Indonésie pro klíčové české zaměstnavatele. Vedle toho se urychlily určité administrativní záležitosti z pohledu pracovní migrace. Pozastavil se test na trhu práce a zavedení volného vstupu na trh práce pro řady zemí, které jsou pro nás podnikatelsky velmi zajímavé, ať je to otázka Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Velké Británie, Spojených států, Singapuru, Izraele, anebo Tchaj-wanu. Dále pak došlo k rozšíření platnosti ze šesti na devět měsíců v určitých oblastech, jako je třeba otázka sezonních víz pro oblast stavebnictví. Stavebnictví také po tom volalo.

Dotknu se další oblasti, a to je otázka inovativního prostředí, inovačního prostředí, otázka rozvoje startupů. Rozběhli jsme řadu důležitých programů, jako je například program Technologická inkubace startupů, který je financován od poloviny roku 2022. Do konce roku 2026 je na tuto aktivitu připraveno ještě další zhruba miliarda korun. V rámci projektů je zřízeno sedm technologických hubů pomáhajících budovat ekosystém v daných oblastech a podporující vybrané startupy. V rámci technologických startupů je zde možno získávat právě přímou podporu až ve výši 1,1 až 4,5 miliardy korun, milionů korun. A mohl bych opravdu pokračovat. Je to řada velmi aktivních věcí v rámci rezortu v oblasti workshopů, seminářů, pomoci a systémové podpory inkubačních manažerů, konzultací a tak dále a tak dále.

To, co je důležité, a já jsem to zmínil krátce na začátku, je cílená systematická snaha o usilování a zvýšení podílu projektů s vysokou přidanou hodnotou, kde zmíním opětovně, a připomenu, že bez opravdu aktivního pohybu na hřišti, bez příchodu velkých investic s vysokou přidanou hodnotou to opravdu není možné, bez budování dodavatelských řetězců a s maximálním zapojením českých firem, českých regionů, ale třeba i českého středního a vysokého školství. To jako takové nebude nikdy fungovat bez toho, aniž bychom i rozvíjeli některé lokality, lokality brownfieldů, anebo třeba vytvářeli nové prostředky nebo nové prostředí právě pro příchod takovýchto investic. A opět využiju nebo zmíním pár konkrétních projektů, ať je to projekt v Dolní Lutyni, projekty Onsemi, nebo v tomto týdnu já cestuji například do Chebu, je to vybudování nové velké průmyslové zóny v Chebu, která by mohla nabídnout řadu investičních příležitostí právě pro projekty s vysokou přidanou hodnotou.

Co je určitě důležité, jsou systematické kroky v oblasti modernizace a zvyšování konkurenceschopnosti českého průmyslu. My prostě vidíme, že náš ekonomický model se v mnoha ohledech vyčerpává lidsky, technologicky anebo třeba z pohledu mnohdy zanedbané infrastrukty. Ale vidíme to jak v systematických investicích právě nejenom v dopravní infrastruktuře, ale právě ve zmíněné infrastruktuře energetické, anebo v datové, že tudy vede cesta. Ale tomu musí být právě přizpůsobeno i řada dalších věcí, aby například veřejné rozpočty na to měly zdroje, aby struktura státního rozpočtu byla, řekněme, proinvestiční, protože bez těchto zdrojů právě nebude možné pokračovat v této systematické modernizaci, protože bez patřičné infrastruktury to prostě není možné.

Další bod, který zmíním, je podpora rozvoje digitální ekonomiky. Programové prohlášení vlády obsahuje bod zaměřující se na podporu rozvoje digitální ekonomiky nebo například oblasti budování vysokorychlostních sítí, pokrývání České republiky nebo vykrývání takzvaně bílých míst, kde vidíme, že stále máme zhruba 600 lokalit, které nejsou vykryty. Ale i v tomto máme nemálo kroků, které se podařily, ať jsou to právě změny legislativy, ať jsou to připravené prostředky, které právě jdou cestou nové digitální infrastruktury a budování a vykrývání právě těchto bílých míst, nebo mnohdy nedostatečného pokrytí.

To, co ještě krátce zmíním, k čemu se ještě vrátím, tak je právě ještě otázka proexportních aktivit. Zde bude velmi důležité a ta debata tady nepochybně bude takříkajíc na stole i při projednávání státního rozpočtu pro příští rok, a to je nutnost dalšího ještě posilování proexportních aktivit České republiky. Prostě bez hledání a nalezení nových trhů tak nebude prostě možné, abychom naše hospodářství rozvíjeli. A to, co máme my připraveno, odpracováno, tak je příprava právě na otevření nových kanceláří po světě, ať kanceláře zástupců CzechTrade - a opět zmíním konkrétně lokality, které jsme otevřeli nebo které bychom měli rozvíjet - ať je to v Británii, v Gruzii, Uzbekistánu, Kataru, ve Spojených státech, nedávno jsme otevřeli novou kancelář v Austinu, v Texasu, nebo třeba samozřejmě na Ukrajině, ale pak i na potenciálně zajímavých trzích v Asii, v Japonsku, v Jižní Koreji, přece jenom ta jihokorejská spolupráce není pouze o jaderných technologiích, je to spolupráce v oblasti univerzitní spolupráce, v oblasti automobilového průmyslu a dalších oblastí.

Nad rámec toho, co obsahuje programové prohlášení vlády, tak bych chtěl zmínit ještě několik věcí, které pro rezort, v jehož čele stojím, jsou důležité, a to je například otázka posilování ochrany spotřebitele. A podařilo se i společnými, řekněme, silami - teď budu brát skrz celé politické spektrum, já jsem rád, že se na tom nalezla shoda - taky například posílit rozpočty například prospotřebitelských organizací, respektive rozpočet České obchodní inspekce. Vidíme, že i se současnou turbulentní situací na globální trzích tak čelíme náporu mnohdy nekalých praktik z některých asijských trhů, hlavně z některých digitálních tržišť. Takže to jsou třeba věci, na které bychom se určitě měli ještě dále zaměřovat, ale na druhou stranu jsem velmi rád sám za sebe, že tady se nám podařilo najít nemalou shodu i skrz celé politické spektrum, že tuto oblast považujeme jako priority.

Určitě je velmi důležité dotáhnout už tady krátce zmiňované investice do potenciálně zajímavých projektů, ať to byl zmiňovaný projekt Onsemi, projekty gigafactory. Česká republika je atraktivním místem - opravdu, nenechme si namluvit to, že to tak není - není to pravda, vidíme to opravdu každý den při jednání s investory, kteří opravdu oceňují a jakým způsobem fungují i veřejné instituce, jakým způsobem funguje dobrá spolupráce s regiony. Takže to je oblast, kterou určitě bychom měli ještě dále rozvíjet.

Na závěr dovolte ještě osobní dojem. Je opravdu mnoho oblastí, které musí projít změnami, mnoho oblastí, které opravdu si zaslouží tvrdou práci, tvrdou modernizaci, ale opravdu to, co si mnohdy necháváme namluvit, takové to strašení, že Česká republika je nějakou spálenou zemí - není to pravda. Je to opravdu - je to lež, vidíme to ve svém životě, vidíme, že Česká republika je zemí, které se daří, zemí, která opravdu prošla mnoha krizemi, ty krize zvládla, ty krize překonala. Je to opravdu i poděkováním i českým regionům, české i veřejné sféře, podnikatelskému sektoru. Ale máme být opravdu na co hrdí, máme být opravdu hrdí na to, na jakém místě žijeme, a pojďme opravdu rozvíjet, pojďme se prostě někdy vyvarovat - a já chápu, že jsme v nějakém předvolebním boji, že jsou používány věci, které jsou někdy nějakým způsobem až jako zkreslovány, a to je mnohdy na škodu, protože tím ztrácíme potenciál, který máme.

Dámy, pánové, já vám děkuji za vaši pozornost a děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, pane ministře. A poprosím dalšího vystupujícího, a to je pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Mě mrzí, že lavice těch, kteří svolali tuto mimořádnou schůzi, jsou poměrně prořídlé, protože je škoda, že zájem neprojevují osobní příležitostí (přítomností?). No, tak ten, kdo to svolává, tak by tady asi měl být, že jo. Tak já předpokládám, že to kolegové sledují aspoň u televizních obrazovek, takže budu mluvit prostřednictvím kamery i k nim.

No a  já bych chtěl vlastně na začátek si trošku udělat jako nějaké srovnání a připomenutí toho, jaké tady byly doby, když tady byla vláda Andreje Babiše, a jak vláda Andreje Babiše fungovala. Já myslím, že to mnoho lidí bohužel má v čerstvé paměti, mnoho těch, kteří jednak prožívali dobu covidu jako rodiče, jako učitelé, jako děti. Drželi jsme ten ne úplně pěkný primát nejenom jedněch z nejdéle zavřených škol, ale třeba i těch ne úplně systémových výdajů na kompenzace do kasin a tak dále. Zažívali jsme tiskové konference, kdy premiér tohoto státu svého času říkal, že každému, kdo nemá roušku, tak ji doveze. Zažívali jsme tiskové konference, kdy ráno říkal jeden člen vlády něco jiného, odpoledne říkal jiný člen vlády něco jiného a večer premiér té vlády říkal zase úplně něco jiného. To znamená, měli jsme tady opravdu období poměrně velkého chaosu - vládního, komunikačního - klíčové reformy a potřebné reformy se odkládaly, do toho tady byl obrovský vliv Ruska a Číny, snaha jaderný tendr nasměřovat do Ruska s velkou podporou pana prezidenta Zemana - tehdejšího - a jeho týmu. To všechno jsme tady měli. Já to jenom říkám proto, ne, že bych se k tomu chtěl dlouze pitvat, ale abychom si trošku také připomněli, když tady zaznívaly různé plamenné projevy během dnešního dne, jak tady fungovala vláda Andreje Babiše a jeho podporovatelů.

My se snažíme za této vlády - a já neříkám, že ta vláda je bez chyb - a já jsem mnohokrát i tady řekl, že jsou věci, které se povedly, nepovedly, za některé věci (?) se i tady i ve veřejném prostoru i omluvil. Nikdo nejsme bez chyb, ale je otázka, jak se k těm chybám dokážeme stavět. Já tady také připomenu například ty hanebné kroky, když se tady řešila naše bezpečnost, obrana, obranyschopnost tohoto státu, tak tehdejší ministryně financí v takovém červeném oblečení jela za komunisty - už nevím, co to bylo za jejich orgán - aby tam s nimi vítězoslavně projednávala podporu komunistů pro rozpočet této země za cenu toho, že se armáda sekne o deset miliard korun. I takové kroky jsme tady v minulosti měli, takové špinavé handly se tady dělaly s komunisty.

Když se podíváme například i na věci, které se týkají financování tohoto státu, zadlužování tohoto státu, tak já jenom připomenu - ano, byl covid, to já nezpochybňuji, ale také NKÚ také řekl, že většina výdajů na covid vlastně úplně přímo na ty kompenzace nebyla cílená, tak jenom si připomeňme, kde jsme byli (Ukazuje materiál.) z pohledu schodku státního rozpočtu v roce 2021 a kde jsme v roce 2025. Vidíme ten výrazný pokles, snížení z více jak 5 procent HDP na 2,3 procenta HDP. Já zase znovu říkám, určitě by se našla spousta debat a prostoru k tomu, aby se řeklo - mohlo by to být i za naší vlády lepší - o tom vůbec, (?) tu polemiku nevedu. A myslím si, že žádná vláda nemůže říct, že ona je ta geniální, ta správná. Ale zase tady dávám do kontrastu věci, které jsme tady ještě před pár roky zažívali. Nastupovali jsme v roce 2021 v situaci už roztočené spirály inflace. Přispělo k tomu rozhazování nezacílených peněz, nezacílené podpory do naší ekonomiky, přispěly k tomu neřešené problémy z Bohemia Energy. Dostali jsme tady vlastně skoro jeden milion klientů, kteří byli u dodavatele, který nebyl solidní, a odcházející vláda Andreje Babiše to neřešila, včetně kroků pro zvýšení podpory těch, které už v tu dobu zasahovala nastupující energetická krize.

Když se podíváme na infrastrukturu, ano, tady já poctivě říkám, vždycky je to otázka také přípravy předávání té dlouhodobé, není to nikdy výsledek jenom jednoho čtyřletého období, ale i tady si myslím, že je jednoznačně vidět, že za naší vlády, za ministrování Martina Kupky, je nejenom dotahováno to, co bylo naprojektováno, připraveno, vysoutěženo, ale také ještě ve větším tempu běží podpora toho, abychom stavěli nejenom v tomto roce, ale i v letech příštích rekordním tempem, abychom dohnali to, co tady dlouhé roky je, a to je obrovský dluh naší klíčové infrastruktury, dálnic a rychlostních komunikací, a držíme rekordní tempo, přestože se snažíme konsolidovat veřejné finance.

Byla tady také vláda, která měla velmi zajímavý slovník. Moje předchůdkyně mluvila o tehdejším premiérovi jako o debilovi, pak se za to nějakým způsobem omlouvala. Ale já jenom říkám, jako rámuji, jaké tady byly vztahy, jaká byla kultura té politiky, jakým způsobem tady společně fungovali. Já jsem přicházel na Ministerstvo práce a sociálních věcí, (Ukazuje materiál) kdy tady odcházeli lidé, klíčoví lidé z IT, přímo do cel předběžného zadržení, kdy si pro ně tady chodili detektivové a byla tady razie na těchto ministerstvech. A myslím si, že to není něco, co bychom mohli říct, že bylo normální, že tehdejší vláda o těch problémech nevěděla, byly to letité problémy na MPSV a prostě tehdejší ministryně, ale ani tehdejší vláda, ty věci neuměla řešit adekvátně.

Když se podívám potom na konkrétní práci na MPSV, tak si myslím, že jsme se opravdu pustili do celé řady důležitých reforem.

Ta, která byla nejvíce diskutovaná i tady na půdě Poslanecké sněmovny, ta, která budí velké emoce, byla reforma důchodová. A já vždycky říkám, dělat důchodovou reformu, tak politik, který by se tomu mohl vyhnout, tak by se vždycky mnohem radši do toho tématu nepouštěl. Ale je to podobné, jako když nás v pátek odpoledne - večer chytí zub, tak se snažíme to řešit brufenem v pátek večer, v sobotu, někdy k tomu na Moravě přidáme tu slivovici, ale v pondělí stejně každý člověk skončí u toho lékaře, u toho svého zubaře, který mu ten problém jde vyřešit. A nejde se tvářit, že tu důchodovou oblast můžeme donekonečna odkládat a přehazovat, když máme ty jasně definované problémy, které tady jsou. A to jsme tady zmiňovali opakovaně, několikrát a vidíme, že všechny vlády, všechny zodpovědné vlády, všichni zodpovědní politici, důchodovou reformu buďto dělali, udělali, anebo ji teď realizují, nebo je čeká opravdu v nejbližší době a připravují se na ni. Chodit a říkat, že vlastně není potřeba, je nejenom nezodpovědné, ale je to vlastně popírání těch vlastních výroků.

Já jsem to z tohoto místa říkal několikrát a tady to jenom připomenu, kdy tady tehdejší paní ministryně financí veřejně, ale i v tom mezirezortním připomínkovém řízení říkala, že je nezbytné bavit se o posunování hranice věku odchodu do důchodu. Protože tenkrát měla tu zodpovědnost a tenkrát viděla z těch čísel, že ten krok, i když je nepříjemný, nikdo ho nechceme udělat, je nutný. Byly doby, kdy to říkal i tehdejší premiér Andrej Babiš. Jsou to dohledatelné informace, kdy i on říkal - časy se mění, musíme řešit otázku posunování hranice věku odchodu do důchodu, psal to, myslím, i v té knize, kterou tedy nenapsal on, ale nějaký kolektiv autorů. Takže vidíme, že to jsou věci, které v dobách, kdy byli tito lidé na straně vládní koalice, byli si vědomi těch argumentů, tak říkali - ano, musíme to udělat, musíme to řešit. V okamžiku, kdy přešli do opozičních lavic, jako by to všechno pominulo a nastala úplně jiná rétorika. Já to umím pochopit, že někdo to takhle otočí a změní.

Ale mně na tom vadí jedna věc. Kdyby zaznívalo to, jak to tedy budeme řešit? Myslím, že Zbyněk Stanjura to tady pěkně před nedávnem pojmenoval, když pan místopředseda této Sněmovny Aleš Juchelka za hnutí ANO říkal v tom rozhovoru památném, že on vlastně neví, jak by se to řešilo, neví, kolik by to stálo, a neví, kde se na to vezme, ale někde se v hnutí ANO musí zeptat.

Andrej Babiš minulý týden v nějakém rozhovoru řekl, že některé části důchodové reformy upraví. Já jsem to nechal spočítat na ministerstvu a kdyby všechna ta opatření, o kterých Andrej Babiš ten minulý týden mluvil, se opravdu naplnila, tak to znamená roční propad v tom systému minus 120 miliard korun. Ale zase nikdo neřekl - tak kde ten výpadek vykryjeme?

Vaše vláda, když byla u moci, bojovala s deficitem veřejných financí a státního rozpočtu, my s ním bojujeme, vy nás za to kritizujete a říkáte - málo bojujete, málo snižujete vysoký deficit. (Ťuká do řečniště při slovech málo.) A často na stejné schůzi ke stejnému bodu přicházejí jiní vaši kolegové a říkají - a měli byste přidat, měli byste dát víc, větší výdaje. Ale nikdo z vás tady není schopen říct a pojmenovat to velmi stručně a jasně říct - tak jak to mezi sebou vyrovnáme? Kde na to dokážeme vzít? Ale ne v obecných floskulích. V konkrétních částkách, konkrétních položkách, konkrétních opatřeních. (Ťuká do řečniště při slovech konkrétních.) Neslyšel jsem to. 120 miliard korun by znamenaly kroky, které Andrej Babiš pojmenoval minulý týden, systému důchodového na vrub budoucích generací a zadlužení, které musí jednou tato země zaplatit. Ne Andrej Babiš. Všichni občané této země budou muset tyto deficity splácet.

Často tady slyšíme, že jsme někomu snížili důchody. Tak já bych chtěl Andreji Babišovi vzkázat - špatně čte důvodové zprávy. A pokud to chce používat, tak mu doporučím zúžit to na to, že jsme snížili důchody komunistickým prominentům. Ano, to je skupina lidí. Bylo to ve dvou kolech, minulý týden jsme tady měli ten poslední návrh. Tady jsme snížili důchody. Důchody komunistickým prominentům. Těch, kteří byli za komunistů ministři vlád, těch, kteří stáli v ústředním výboru komunistické strany, těch, kteří stáli v čele StB, těch, kteří vedli lidové milice, těch, kteří tady byli církevními tajemníky a dalšími osobami, které perzekuovaly občany této země. Ano, těmto několika stům lidem jsme snížili důchody, ostatně vy jste pro to hlasovali a za tu podporu děkuju, protože si myslím, že i když pozdě, tak toto aspoň symbolické vyrovnání mělo smysl.

Všem ostatním, všem ostatním současným důchodcům, současným starobním důchodcům, i těm budoucím vždycky rostly důchody o inflaci a porostou a navíc o jednu třetinu růstu reálných mezd. Když se podíváme na ten náhradový poměr důchodů v České republice (ukazuje graf), dostali jsme se na historicky nejvyšší hodnoty, které jsme kdy měli. Ano, bylo to díky roztočeným kolům inflace, ale to už jsou tvrdá čísla.

Náhradový poměr za vlád Andreje Babiše se pohyboval někde mezi 38 až 40 procenty výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě. Dneska je náhradový poměr, který se dostal na tu nejvyšší hodnotu na přelomu roku 2022 a 2023, na hodnotu kolem 45 procent vůči průměrné mzdě. Pomaličku bude klesat, ale bude stále nad hodnotou 40 procent vůči průměrné mzdě.

To znamená, že když srovnáváme opravdu srovnatelné - kupní sílu obyvatel s tehdejší i současnou průměrnou mzdou a výší průměrného důchodu, tak je vidět, že ten systém za naší vlády i po úpravách, které jsme udělali, plně dorovnával situaci našich důchodcovských domácností a kryl jim plně dopady inflačního růstu. To nemůžete říct v celé řadě jiných zemí, v celé řadě jiných systémů, ale u nás toto platí, platilo a platit také bude.

Když se podíváme na situaci důchodové reformy z pohledu dopadů, tak já bych jenom připomenul, že sice tady bylo za vlády Andreje Babiše jednorázově vyplaceno 5 000 korun důchodcům v České republice. Ale jestli něco máme dělat systémově a správně, tak kromě toho, že ten systém se máme snažit udržet v nějaké rozumné míře z hlediska dopadů na veřejné finance a státní rozpočet, tak také se máme snažit, aby se v tom důchodovém systému narovnaly některé nespravedlnosti. A to jsme udělali.

Systémově. Ne jednorázovým dárečkem, ale systémově jsme řekli - je potřeba ocenit a vyrovnat tu nespravedlnost, která tady vznikla vůči všem maminkám, dnešním babičkám, které vychovaly dnešní generaci plátců. K tomu slouží institut výchovného a rodinného vyměřovacího základu. Výchovné bude, nikdo ho neruší, a k tomu se doplňuje rodinný vyměřovací základ. Důchod se spočítá podle varianty výchovného, podle varianty rodinného vyměřovacího základu a to, co vyjde lepší, to se přizná a celoživotně takto zůstane těm lidem. Je to zhruba 1,4 milionu žen, maminek. To jsou ty, které většinově měly na bedrech péči o děti, kterým je do konce jejich života takto upraven důchod.

A když mluvím o rodinném vyměřovacím základu, péče o ty děti a ta péče o osobu blízkou, což je úplná novinka, je oceněna jako by... Vím, že některé to nezajímá, pane předsedající. (Obrací se vlevo kvůli hluku, který po chvíli ustává.) Děkuju. Je oceněná, jako by ten člověk měl výdělek na úrovni výše průměrné mzdy v České republice. To je obrovský posun.

Takže máme 1,4 milionu maminek, které systémově budou vždy oceněny a podpořeny za to, že vychovaly děti, zhruba 400 000 pečujících, kteří jsou strašně důležití a dělají každý den obrovskou práci - jsou to hrdinové každého všedního dne - kteří často dlouhé roky, někdy celý život pečují o své dítě, o svého manžela, manželku, o své rodiče, prarodiče nebo někoho blízkého. Tak pro ně důchodová reforma znamená zásadní kvalitativní změnu ocenění. Ocenění v budoucnu v důchodu i doposud. V tom systému byli vždycky jenom potrestání.

Mohu mluvit také o tom, co přináší důchodová reforma v rámci společného vyměřovacího základu manželů nebo partnerů. Zase dobrý krok. Dobrovolný, ale dobrý a velmi důležitý. Nebo například ocenění všech pracujících seniorů. 130 000 pracujících seniorů od ledna letošního roku může čerpat průměrnou měsíční slevu 2 600 korun navíc čistého příjmu k jejich pracovní aktivitě. Doposud to měli tak, že až odpracovali 12 měsíců, mohli přijít na okresní správu sociálního zabezpečení, tam požádat o přepočet důchodu, ten se jim v průměru měsíčně zvýšil o 90 korun a nikdo nevěděl, jak dlouho by mohli takovéto drobné zvýšení využívat. .

Teď my říkáme tady, a teď máte zhruba každý měsíc o 2 600 korun navíc, abyste toto mohli využívat. Já to říkám proto, já nechci pouze unavovat, ale říkám to proto, že já považuju ty kroky za dobrou systémovou změnu, která větší motivace nastavuje pro to, aby nám ti lidé zůstali na pracovním trhu, lépe ty lidi oceňuje, dává jim ty prostředky k tomu, aby byli schopni využívat v tom reálném čase.

Já ale zůstanu ještě u toho opatření, které jsem tady slyšel ten minulý týden, a chtěl bych podotknout jednu podstatnou věc. Populistický politik přijde, namaže med kolem pusy a řekne: Já něco vrátím, já něco rozdám, aniž by odpovídal na klíčové výzvy, které jsou před námi. A já říkám, důchodová reforma byl první nutný krok ke stabilizaci a k tomu, abychom měli férové důchody i v budoucnu. Ale tady je druhý, daleko náročnější krok. Víme, že zhruba během 12 let přibude jeden milion lidí nad 65 let věku. Víme, že žijeme a budeme žít déle než doposud. Víme, že budeme potřebovat daleko větší sociální a zdravotní služby.

Já jsem před 14 dny na setkání s jednotlivými zástupci krajů ukazoval velmi reálnou projekci toho, kolik budeme potřebovat v příštích pěti, deseti, patnácti, dvaceti, třiceti letech postavit kapacit sociálních služeb, kolik na to budeme potřebovat lidí, kolik nás to bude stát investičně a kolik nás to bude stát provozně. To jsou daleko větší částky v budoucnu, o kterých se tady třeba vlastně ze strany hnutí ANO vůbec nemluvilo. Já jsem neslyšel Andreje Babiše, že by říkal ano, toto je pro nás priorita, to je důležité, musíme toto zabezpečit, protože budeme potřebovat tu péči, ti lidé to nezvládnou.

Tak tolik asi věci, které jsem tady chtěl zmínit k otázce důchodů, o které jsme se tady mnohokrát přeli. Možná se tady ještě dívám do podkladů, mě zaujal jeden velmi památný výrok paní bývalé ministryně financí v Otázkách Václava Moravce z roku 2023, kdy říká: Vyčítáte nám, že jsme se zadlužovali, ale my jsme si jen půjčovali. Myslím, že to je taková jako hezká ukázka toho, jak vlastně se z těch lidí někdy dělají jako lidé hloupí a vlastně lakuje se to hrozně narůžovo a říká se prostě, my si půjčujeme, a to je vlastně v pohodě, to není problém. Tak já bych chtěl poukázat na to, že prostě to je ten rozdíl v tom, jestli děláme politiku zodpovědně, nebo ji děláme pro laiky nebo pro nějaké hezké fotky s filtrem. Ale o tom politika není, politika má být o tom, že lidem věrně, pravdivě se snažíme říct rozsah problémů, které máme, navrhovat řešení, i když třeba nejsou vždycky úplně jednoduchá, a snažit se tu společnost a nás posunovat všechny dopředu.

Kdybych ale zůstal ještě u MPSV, a už odejdu od důchodové reformy, tak bych tady zmínil téma digitalizace. Jestli jsem na něco opravdu hrdý za ty čtyři roky, tak na to, že se nám podařilo nastartovat opravdu digitalizaci. Neříkám, že jsme byli úplně v bodu nula, ale v zásadě těch deset předchozích let, kdy už ty technologie byly, tak ten stát s tím v zásadě vůbec nepracoval.

Dneska jsme situaci, kdy vyřizujeme ty agendy dvakrát rychleji než před dvěma roky. Vyřizujeme v zákonných lhůtách, dneska u důchodů jsme zhruba na 21 dnech, u naprosté většiny dávky jsme pod 20 dny. Dneska zhruba 40 procent žadatelů nám to podává digitálně přes klientskou zónu, přes aplikaci v mobilu. Ti lidé vůbec na ten úřad nemusí chodit, pokud vyloženě nechtějí se tam zastavit a případně něco probrat osobně. Dokonce třeba u rodičáku máme teď aktuálně 54 procent všech žádostí podáno on-line. U toho rodičáku je to opravdu důležité v tom, že potom i on-line vlastně bez nějakých větších zásahů běží odbavení té dávky až potom pro ten příkaz k té úhradě na ten daný účet.

U toho jsme snížili počet úředníků o víc jak 2 000. Ukažte mně rezorty za vlády Andreje Babiše, které snižovaly úředníky. Za vlády Andreje Babiše počet úředníků ve státní správě narostl. Já jsem snížil na svém ministerstvu o více jak deset procent počet úředníků, narostla nám agenda a přesto ty věci odbavujeme rychleji.

A zase říkám férově, není to všechno zalité sluncem. Ano, máme někde problémy, snažíme se odbavovat, snažíme se řešit, ale prostě pustili jsme se do toho, vyhrnuli jsme se ty rukávy. A dělali jsme tyhle kroky, které znamenají změnu legislativy, změnu procesu, změnu kultury, transformace těch institucí, a to děláme jak na úřadech práce, tak na MPSV, tak na České správě sociálního zabezpečení.

Vybudovali jsme kompetentní tým lidí, kteří byli ochotni přejít z privátní sféry, sloužit tomuto státu. A troufnu si říct, že dneska MPSV je lídrem digitalizace státní správy v České republice.

Ale když se podívám dál, tak z pohledu rodinné politiky, o které tak často vlastně mluvíme a která, musím říct, že je i důležitou součástí priorit nás, KDU-ČSL, tak se podařila celá řada konkrétních věcí, které zase dlouhé roky se o nich diskutovalo, a zase poděkuji i vám, kteří jste pro to hlasovali z opozice. A u mnoha věcí jsme seděli a přemýšleli, jak ty věci vyladit. Takže to není jenom, že bych tady chtěl kritizovat, ale vážím si i toho tam, kde jsme se dokázali shodnout. Pět tisíc korun jednorázová podpora v době největší vrcholící energetické krize, 1,5 milionu dětí, prodloužení náhradního výživného - institut který byl zaveden v minulosti, my jsme ho dvakrát prodlužovali. Hlídačkovné pro studující rodiče. Myslíme na rodiče v důchodu, to znamená to, co jsem zmiňoval, výchovné, rodinný vyměřovací základ, věci, které tady opravdu jsou nastaveny myslím, že velmi prosociálně, prodemograficky. Slaďování rodinného a pracovního života. Zase dlouhé roky téma, o kterém jsme tady slyšeli spoustu, spoustu slov, ale málo skutků.

Zavedli jsme od února 2023 podporované zkrácené úvazky. Jedna třetina těch podporovaných zkrácených úvazků je využívána rodiči malých dětí. Jedna třetina těchto podporovaných zkrácených úvazků jsou využívané úvazky lidí nad 55 let věku, 120 000 lidí bylo takto podpořeno a měli zkrácený úvazek u svého zaměstnavatele; 24 500 firem, kterým patří poděkování, takto vytvořilo lepší podmínky pro slaďování rodinného, osobního a pracovního života.

Udělali jsme změny v zákoníku práce, kde jsme se snažili opravdu vyvážit nějakou míru flexibility, bezpečnosti, ale zároveň podpory těch rodičů tak, aby když se rodič rozhodne, že se vrací do dvou let věku dítěte, měl nejenom jisté místo ve firmě, ale jistou tu konkrétní pozici, což pro mnoho především maminek bylo klíčové v tom rozhodování - půjdu na mateřskou, ztratím svoji kariéru, nenaskočím už zpátky do toho. Teď vlastně říkáme ta rizika, to zvažování v tomhle ohledu se dostává do jiné roviny. Je tady opravdu tato jistá zákonná garance. A zase třeba děkuji zaměstnavatelům, že byli ochotni vlastně i toto podpořit. Protože si myslíme, že rozumný zaměstnavatel chápe, že potřebujeme mít rodiče, kteří zvládají dobře péči o děti, rodinu, o sebe sama, ale zároveň i dobrou práci pro svého zaměstnavatele.

Udělali jsme zakotvení pravidel home office. Ano, tenkrát to bylo trošku na punk v době covidu, dneska zákon pamatuje na tyto situace a myslím, že to začalo velmi dobře fungovat. Pro mě osobně hodně důležité téma předškolní péče, předškolní vzdělávání a kapacity. Zase dlouhé roky debat, pro rodiče vlastně limitující, bez šance vrátit se do práce proto, protože neměli kam umístit dítě, když už dítě mělo třeba i tři a více měsíců. Neřešitelná situace.

Dneska máme velké investice za osm miliard korun do dětských skupin, máme teď od května sousedské dětské skupiny. Máme tady vlastně motivaci obcí, aby ta místa zajistily. Od příštího roku doplňujeme do aplikace Jenda to, aby rodič, který si dává žádost o rodičák, zároveň zaklikl, kdy se asi bude chtít vrátit do práce, a kam bude chtít umístit dítě do předškolního vzdělávacího zařízení, na které PSČ. A my tu informaci pošleme těm starostům, aby viděli za rok, za dva, za tři, kolik těch kapacit budou potřebovat, aby je zajistili. Něco, co je pro mě nepochopitelné, že nebylo před pěti, deseti roky, protože technologie to umožňují, my tady toto zavádíme.

Z čeho mám ale velkou radost, tak je revize dávek sociálního systému. Dlouhé roky jsme tady poslouchali, štve nás byznys s chudobou. Štve nás to, že tam není motivace, štve nás to, že tam jsou ty body zlomu, takže pro mnoho lidí se nevyplatí jít pracovat, protože jim vlastně ten jejich reálný příjem zůstane na stejných hodnotách. To všechno jsme vzali, zhruba rok a půl jsme ty věci poskládali, zanalyzovali, dopočítali, řekli, jdeme do revize dávek, uděláme ze čtyř jednu, odstraníme body zlomu. Nastavíme motivaci, že je normální pracovat. Kdo je zdravý, má pracovat, když nepracuje, nemá práci déle než půl roku, tak má veřejnou službu. Nastavuje motivace, že je normální, aby rodič poslal dítě do školy. Jasně říkáme, že prostě byznys s chudobou fakt ne. Že říkáme, prostě musí být v tom bytě koupelna, záchod, kuchyně, že prostě není normální bydlet ve vybydlených domech za nejvyšší nájemné a nejvyšší náklady ve městě, ale že prostě je normální bydlet za průměrných přiměřených nákladů, které jsou v té lokalitě.

O tom všem je revize dávek. Zase poděkuju. Vážím si toho. Fakt si tady toho vážím, že s mnohými z vás, kteří jste byli v sociálním výboru i z opozičních stran, tak jsme ty věci diskutovali, měli jste k tomu připomínky a snažili jsme se ten systém udělat i na základě připomínek opozice včetně kolegů z regionů, často z těch regionů, které s tím mají opravdu zkušenosti velké a někdy i trpké. Takže o tom je revize dávek. 1. 10. startuje. Finišujeme ty věci, abychom to zvládli. Největší změna za řekněme posledních 30 let v oblasti dávkového systému.

Když se podívám potom ještě na poslední věc, kterou tady bych chtěl zmínit, tak musím říct, že co mě hodně štve, a to fakt já nevím, jestli jako hnutí ANO jste na to hrdí, nebo jestli vám to nevadí a nejste schopni to nikdo říct do očí, to rozpoutávání nenávisti vůči ukrajinským uprchlíkům, kteří tady jsou. To, co tady chodí a říká Andrej Babiš, je podle mě fakt za hranou - za hranou lidskosti, slušnosti a seriózního chování v politice. Jako chodit a vykládat, že tady není na podporu samoživitelek v České republice nebo jiných potřebných lidí proto, že jsou tady lidé s dočasnou ochranou, je těžce nefér. Není to pravda. A poprosil bych třeba kolegy, kteří jsou v sociálním výboru za hnutí ANO, ať přijdou a řeknou, kde jsou ty konkrétní příklady, o kterých Andrej Babiš potom mluví tady v těchto svých výrocích.

My jsme sociální systém České republiky za poslední čtyři roky rozšířili, upravili, přizpůsobili, aby byl vstřícnější. Mimořádné okamžité pomoci, zvýšení jednotlivých podpor, to všechno proběhlo. Upravili jsme podpory v rámci příspěvku na bydlení, normativy, aby se celá ta opravdu sociální síť, ta sociální trampolína dokázala daleko lépe přizpůsobit na ty situace, kterým ti lidé čelí. Fakt není pravda, že by tady kdokoliv v České republice neměl adekvátní pomoc proto, že jsou tady lidé s dočasnou ochranou. Ti lidé, a to jsme říkali opakovaně a dokladovali jsme to, jenom za první kvartál tohoto roku, ta bilance z práce těchto lidí, je to zhruba přes 150 000 lidí, kteří tady pracují, jsou na pracovním trhu, odvádí skvělou práci, potkáváme je tady ve Sněmovně, uklízí naše kanceláře, ony tady tyto ženy, které tady jsou, berou nějakou podporu českým lidem v našich sociálních dávkách? Nevšiml jsem si a není to pravda.

Tak mě to fakt štve, když někdo tady takovou opravdu nenávist šíří. Přitom když se bavíte s lidmi ze služeb, ze stavebnictví, ze zemědělství, z potravinářství, tak kdyby tito lidé s dočasnou ochranou se ze dne na den zvedli a odešli, tak napříč regiony České republiky, napříč jednotlivými firmami a jednotlivými sektory máme fakt velký problém, kdo tu práci bude dělat. Když se podívám do zemědělství, sektor ovoce, zeleniny, když se podívám do živočišné výroby, do potravinářství, když se podívám do sociálních služeb, zdravotnictví, tam bez těchto lidí bychom dneska nebyli schopni zabezpečovat ty služby, které zabezpečovat potřebujeme.

Tak bych chtěl poprosit, aby fakt Andrej Babiš nechodil, nerozeštvával lidi a neříkal, že kvůli uprchlíkům s dočasnou ochranou je tady někomu upírána pomoc, kterou český stát nabízí. A kdo je soudný, tak také ví, že oproti jiným státům my jsme uprchlíky s dočasnou ochranou do českého sociálního systému a jeho standardních nástrojů nepustili. Vytvořil se separátní systém humanitární dávky a započitatelných nákladů na bydlení, který je oproti té podpoře, kterou dáváme českým občanům, výrazně přísnější, vyžadujeme daleko větší a rychlejší zapojení těchto lidí do pracovního procesu a mimochodem to nese také to ovoce v tom, že když se podíváme na země okolo nás, nikdo nemá tak vysoký podíl zapojených uprchlíků s dočasnou ochranou z Ukrajiny než český pracovní trh jako Česká republika. Zhruba 70 % těchto lidí v produktivním věku u nás pracuje.

Tak tolik bych chtěl vyskládat některé komentáře a argumenty vůči těm výrokům, které jsou za hranou, jsou nepravdivé, jsou lživé, jsou nenávistné, a hlavně bych řekl, jsou zbytečné a do kulturní vyspělé společnosti a politiky nepatří.

Děkuju za pozornost. Možná poslední věc, kterou tady ještě okomentuji, protože jsem se nevyjádřil vlastně k tomu meritu, které tady bylo zmiňováno dnes, a to je to, proč vlastně ta schůze byla vyvolána. Já jsem to opakovaně říkal u nás uvnitř koalice, i na úrovni vlády. Vůbec nemám ambici tady cokoliv hájit, obhajovat, ať už Ministerstvo spravedlnosti, nebo Pavla Blažka. Většina z nás ho tady opravdu známe za ty roky a viděli jsme, že prostě jeho to fakt hodně štve a tu chybu udělal a není na tom co obhajovat. Ale na druhou stranu myslím si, že celá řada věcí, které je potřeba férově říct, že se podařilo dobře odpracovat i na rezortu spravedlnosti, i na jiných rezortech této vlády. U celé řady věcí jste byli vy jako kolegové z opozice, u celé řady věcí jste byli spolupředkladatelé těch zákonů a je celá řada věcí, které se společně, fakt společně podařilo odpracovat.

Můžeme být kritičtí vůči sobě, já jsem byl také kritický, ale zároveň je potřeba, a myslím, že to je důležité i ve vnímání té veřejnosti, a někdy to tak úplně nevypadá, někdy jsou z té Sněmovny jenom záběry těch vyhrocených debat, a proto chci končit opravdu tady tímto, a myslím to za sebe osobně, protože s mnohými z vás se znám dlouhé roky a s některými z vás jsme byli i v té koaliční vládě za Bohuslava Sobotky, tak zase chci ocenit a poděkovat za to, že možná i častěji, než se to zdá venku, se ta shoda umí najít a umí se ty věci posunovat kupředu. Tak to jsem chtěl zmínit na závěr, na konec svého vystoupení. Děkuju za pozornost a budu se těšit v následujících hodinách, možná dnech ještě na další debatu. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji panu ministrovi. V tuto chvíli pokračujeme dále. Je tady na řadě pan místopředseda Karel Havlíček, připraví se pan ministr Válek a pan ministr Kupka. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo Sněmovny, vážený pane ministře nebo páni ministři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak proč si nezaslouží vláda Petra Fialy dohrát jinak než v demisi? Ono to totiž není jenom kvůli tomu, co se děje v těch posledních týdnech a měsících. Tam, řečeno stručně, spadla klec a přetekl kalich vína, ale ono se to už postupně kumuluje. Ale vezměme to od počátku.

Tak za prvé proto, vážení členové koalice a hlavně vládní činitelé, protože neplníte sliby. Nezvýšíme daně. Tak to jste tvrdili. Nebudeme zvyšovat daně, tvrdil pan premiér Fiala 16. října 2022. Tečka. Vzpomínáte si, pane Fialo? To se vám nepodařilo tenkrát, ten rozhovor! Já myslím, že ten vás bude strašit ještě za 20 let. To bylo pro Novu s Reyem Korantengem. A poté - dokonce předtím pan ministr Stanjura: Daň z příjmu ani DPH nezvýšíme, píší Novinky. No, zvýšili jste nejenom tyto daně, ale zvýšili jste ještě daň z nemovitostí, o které jste ještě pár měsíců předtím hovořili jako o nedotknutelné. Zvýšili jste odvody osobám samostatně výdělečně činným tři roky za sebou, celkem 33 000, 34 000 a zásadní způsobem jste zvýšili poplatky za energie, za regulovanou složku.

Vzpomínáte si na další slib? Petr Fiala. Zákaz aut se spalovacími motory nepřichází v úvahu. Tak to jste tvrdil, pane premiére, 19. prosince 2021. Nepřichází v úvahu. Kdybyste se aspoň zdrželi, když jste předsedali té Evropské komisi. Vy jste servilně zvedli ruku pro. Takže vy říkáte, nepřichází v úvahu, ale hlasujete vesele pro.

Potom jste tvrdili, že nezavedete anebo nerozšíříte emisní povolenky na domácnosti. Opět, vy jste byli pro. Vy jste za to byli pochváleni. Vy jste strůjci toho, že od roku 2027-28 nám vystoupají ceny za vytápění podle agentury Bloomberg o 41 procent a pohonné hmoty přibližně o 30 procent. Byl jste to ještě vy, pane premiére Fialo, který jste minulý rok v červenci tvrdil, že všechno je pod kontrolou. No, protože jste zajistili to, že se to zastropuje na úrovni Evropské unie. Ono to nejde zastropovat, pane premiére. Může se maximálně vrhnout větší množství emisních povolenek na trh, což zjevně nenastalo, protože se začalo obchodovat a obchodují se za 70 až 80 euro. Proto agentury zpanikařily a proto začínají psát vaše budoucí účty. Bohužel to vůbec nevypadá dobře.

Ještě v listopadu roku 2023 jste, pane premiére, tvrdil, Novinky přesně píší, že se nezmění ani valorizace, ani důchodový věk. Pár týdnů poté, světe div se, v době, kdy skončily prezidentské volby, jste do toho řízli a změnili jste jak valorizace, tak důchodový věk.

Vzpomínáte si na ty sliby? No, poté jste pochopitelně naslibovali, že nezvýšíte migrační kvóty. Kvóty nechceme, říká Petr Fiala před summitem. No, jak to dopadlo, všichni víme. V prvním kole jste odsouhlasili migrační kvóty, ve druhém kole, protože jste pochopili, že jste šlápli vedle, tak jste se zdrželi. V každém případě migrační kvóty máme, bohužel, díky vám. No, pak jste naslibovali mnoho věcí pro učitele. Vzpomínáte si, jak jste naslibovali to, že budou mít 130 % hrubé mzdy? Tak Novinky píší 20. 3. 2025 - učitelé si loni moc nepolepšili, 130 % hrubé mzdy je v nedohlednu, Petře Fialo, v nedohlednu. Nevyšlo to, ani toto.

Co jste naslibovali tuzemským podnikatelům? To bychom tady mohli napsat o tom knížku. V každém případě, když jsem vás tak tady poslouchal, tak jsem měl pocit, že žijeme v ráji, v podnikatelském ráji, a nemůže být lépe, až na to, že je to přesně opačně, protože investiční aktivita firem díky vaší politice, pane premiére a vážení členové vlády, klesá. Proč? Protože mají nepředvídatelné energetické prostředí, protože mají nepředvídatelné daňové prostředí, poněvadž jste jim zvýšili ty daně, poněvadž přestáváte zapojovat průmysl do veřejných zakázek, podívejte se na Ministerstvo obrany, bída, podívejte se na to, jak jste zaranžovali jádro, místo 60 % 20 %, sice tvrdíte 30, ale všichni víte, jak jste to tam nakonec doklondali. No, zajímavá je ještě jedna věc, a to je rok 2023, konec roku. Vzpomínáte si, jak jste přehodili regulované platby ve výši víc jak 60 miliard korun na spotřebitele a na firmy? A tehdy jste se postavili do stejné lajny, tam byl ministr Stanjura, ministr Síkela a premiér Fiala a tvrdili jste, že nedojde navzdory tomuto ke zvýšení cen elektřiny. Takže tady byl přesný titulek opět z Novinek: Elektřina příští rok nikomu výrazně nezdraží, tvrdí Stanjura. Opětovné zavedení poplatků za obnovitelné zdroje energie a zvýšení distribučních poplatků, to je to, co jste přehodili, se příští rok na cenách energií neprojeví, nezvýšíte inflaci. V České televizi to v neděli prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura. Jasný, prohlásil jste to, znělo to dobře. My jsme tvrdili, že to je blbost, ale jedna věc je, co tvrdí opozice, řeknete, že jsme zaujatí, druhá věc je, jaká je realita, pane ministře financí. Realita podle Eurostatu za minulý rok +11,7 %. Takže vy tvrdíte, že se nezdraží? My tvrdíme, že se zdražil o 11,7 %. Čili opět nesplněný slib. Takže to je za prvé, ty sliby.

Za další, a to je horší, proč si nezasloužíte vládnout jinak než v demisi, je to, že lžete. Lžete neustále. A pojďme tedy postupně. Jedna z tradičních lží, kterou neustále omíláte, je to, že jste ukončili závislost na ruských energiích. Mnohokrát jsem se vám tady snažil vysvětlit, že například co se týká plynu, tak nemá vláda vliv na původ plynu. Mimo jiné jsem zmiňoval, že to nakupují privátní společnosti, ale hlavně jsem se vám snažil za ty tři roky vysvětlit, což je látka na střední školu, že existuje jakési swapování, to znamená, že se kupuje směska plynu, a vy neovlivníte, co se do těch trubek dostane za plyn. Já myslím, že to snad každý pochopí, kdo se podívá na mapu plynovodu. Když jsem se tohleto tady se snažil vysvětlit, tak je to asi dva roky, vystoupil tady Zbyněk Stanjura a budu citovat přesně, co řekl: "To, co tady říkal o plynu..." myslí tím, jako mně "... je extravagantní názor a mě by zajímalo, kdo jiný ho v Evropě zaujímá, kromě Karla Havlíčka. To znamená, že vy si něco objednáte a vy vůbec nevíte, co dostanete. No, to je interpretace Karla Havlíčka, on tomu možná věří, ale takto prostě není." tvrdí Zbyněk Stanjura. Suše to okomentoval zástupce Pražské plynárenské, jinými slovy veřejné instituce: "S ohledem na princip fungování trhu se zemním plynem u nás nelze odlišit, kde byl námi odebraný plyn vytěžen." Ano, pane ministře, to je to swapování, mrkněte se, prosím vás, na to, nebo klidně přijďte, já vám to vysvětlím, co to je. Takže lež. Konečně, doběhlo vás to, protože poté, co jste tvrdil, jak jste tedy to geniálně vyřešili, tak jste na konci roku 2024 museli zkonstatovat, že sem proudí 95 % ruského plynu, ale já vám to nevyčítám, za to jste fakt nenesli výjimečně tedy žádnou vinu. Stejně tak jako jste neměli žádnou zásluhu na tom, že pár měsíců sem skutečně proudilo méně z těch důvodů, o kterých jsem hovořil - fyzika, logistika, ekonomika, to není politika, fakt ne. Takže to je jedna věc.

Pak lžete o tom, jak jste zvládli inflaci. Já nevím, co znamená zvládnout inflaci, ale je dobré se podívat na ta čísla tak za tu dobu, co vládnete, přesně od té doby, co jste nastoupili až ku dubnu, ta poslední datum, zatím květen ještě nemám, ale to mi určitě odpustíte, je kumulovaná inflace 31,7 %, jste druzí nejhorší. To je všechno, tečka, nic víc, nic míň. A můžete říct - a to jste nám tady nechali. Pomíjím to, že jsme vám předávali, inflace byla na průměru Evropské unie, ale já se ptám jinak, proč ty ostatní země to zvládly? Já vám řeknu proč. Protože se věnovaly energiím. Protože vytvořili regulatorní nástroje pro to, aby jim nerostly tolik ceny energií, a protože vy jste se na to vykašlali, neudělali jste žádné, nechali jste to trhu, nechali jste to na ministra Síkelu, to jste si zvolili teda toho správného, tak výsledek je jasný. Nejvyšší energetická inflace na konci roku 2023 víte, kde byla? Podle OECD? Za všech zemí OECD? Správně, Česká republika. A teď už si jenom dopočítáme, na to nepotřebujeme nic moc extra více, že ta energie tedy v tom sehrála naprosto dominantní roli. Proto máte druhou nejvyšší inflaci.

Další geniální lež na plakátech, na billboardech, pane premiére Fialo, s vaším kukučem tam vyskakuje, že jsme zvládli deficit, snížili jsme deficit. Já nevím, jak to počítáte, možná počítám špatně teda, že jste snížili deficit, ale když si sečtu ty čtyři roky a vycházím z toho, co jste naplánovali na rok 2025 a, to teda vám budu hodně fandit, že splníte to, co jste naplánovali, podle mě to bude horší, ale dobře, tak je to 1200 miliard necelých, to přece velmi dobře víte. No, nikdo tady nikdy historicky neudělal větší deficit, než vy. Vy jste udělali za tři roky, větší než my za osm let, a můžete stokrát říkat, že vám pomohla inflace v uvozovkách, že tedy jaksi se do toho musí započítat inflace, já vám na to řeknu, že vám zase pomohla ta inflace, v každém případě jakoby z toho nesnížíte ten deficit, máte ho 1200 miliard, takže to si nějak doplňte ty počty, nebo zase, nechte si to od někoho vysvětlit.

Další výborná lež je ta, že jste zajistili taxonomii jádra, tak to ještě tady pan premiér před pár hodinami vesele prohlašoval - zajistili jsme taxonomii jádra. Co jste zajistil, pane premiére? Já nevím, jestli neustále jenom papouškujete to, co vám nakoukají ti okolo vás, ale já tady mám tiskovou zprávu z agentury Reuters. Mohli bychom se shodnout, že té bychom měli věřit. Z 1. ledna 2022, to jste byli u vlády nějakých 14 dní i s Vánocemi, ale já nepochybuju, že jste o Vánocích dřeli, že jste pracovali, to je mně jasné, že vy jedete jako pily. Ale agentura Reuters, teď to jenom překládám v rychlosti, píše, že Evropská unie předložila to, že se investice do plynu a do jádra stávají zelenými, jinými slovy překládám, to je ta taxonomie. A v té tiskové zprávě jedna věc, že tak nastalo po více jak ročním náročném vyjednávání, ano, v tom vyjednávání sehrála velkou roli Francie a Česká republika jakožto lídři v téhleté oblasti. Takže my jsme z toho měli radost, vy možná taky, ale fakt si přivlastnit tohle nemůžete, to nemůžete myslet vůbec vážně. Čili další čistá lež. No, pak jste prohlásil to, pane premiére, za čtyři roky, když vás budeme volit, tak tedy to dopadne dobře a budeme mít příjmy jako v Německu. Tak to už věřím, že vám vysvětlilo vaše okolí, že byla lež a pak ještě jedna zajímavá věc. A pane premiére, určitě si na to budete vzpomínat, to jsou vaše eskapády s polským plynovodem Storkem, Stork II. No, zase abyste neřekl, že já jsem zaujatý a že vám tady něco jaksi podsunuji, tak já jenom odcituju to, co jste řekl vy: "Babišova vláda rozhodla, že žádný plynovod Štork nepotřebuje..." Pane premiére, děláte, že se nedíváte, ale vy určitě posloucháte, jak vás znám, a ne Havlíček, ale Demagog, ne demagog Havlíček, ale server Demagog, server Demagog si s tím pohrál a slušně okomentoval váš výrok jakožto nepravdu. Vidíte? Oni jsou slušní, neříkají lež, oni říkají nepravda, ale to, co je podstatné, tak napsali zcela jednoznačně: "Vláda Andrej Babiše s realizací plynovodu počítala a o ukončení projektu nerozhodla." Pane premiére nerozhodla. Přípravu Stork II provázely spory soukromých společností, které měly výstavbu na starost, a také problémy s unijním financováním. Takže další lež, ale podle serveru demagog nepravda, takže to už si můžeme každý vyložit, jak chceme.

Lžete o dálnicích, ne snad ve smyslu toho, že by se teď nestavělo, to je relativně dobrá zpráva. Bylo to rozestavěné, ale nechápu, jak můžete říct na svém videu, že v tomto roce se otevře 200 kilometrů dálnic, když to bude za celé období. Ale ať jsem objektivní, teď, když už jste měl tady ten proslov, tak už jste tu blbost neopakoval, ale na tom videu jste to nechal. Takže není to 200, je to 70 kilometrů, ale mohli vám to říct vaši kolegové. Možná třeba pan ministr dopravy vám mohl říct: Petře, 200 kilometrů je fakt nesmysl, je to 70 kilometrů, 71. A víte, kolik jsme vám předávali my poslední rok 2021? Světe div se, 71 kilometrů. Jinými slovy, v tomto roce otevřete úplně stejné množství dálnic jako v roce 2021.

Já bych poprosil jenom, pane místopředsedo, já to dělám nerad, ale pan premiér tady má dobrou zábavu, kdybyste ho mohl trošku zklidnit.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Rozumím. Já jenom po poprosím, zdali bychom mohli ty diskuse jak vpravo, tak vlevo přenést do předsálí, poněvadž pan místopředseda by chtěl pokračovat v klidu ve svém projevu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Petr Fiala dnes brečel jak malé dítě, že ho Andrej Babiš natřel v té Francii. No, jaksi zapomněl, co ale on prohlásil pro Financial Times. Pane premiére, to jste ztropil fakt neuvěřitelnou ostudu. Já rozumím, že si vyřizujete účty, já rozumím, že kritizujete, to je normální, ale jaksi prohlásit to, že bývalý premiér a možná budoucí, nevíme, jak to dopadne, podporuje Putina, to je teda fakt jako silná káva. Je to lež, neuvěřitelná lež a strašná ostuda. A vy se potom rozčilujete, pane premiére, že někdo o vás něco prohlásí v zahraničí. Takže ono je vždycky dobré si uvědomit, že když někdo rány dává, tak taky občas nějakou ránu dostane. Tak. Já jsem vůbec jako, pane premiére, přemýšlel v té snůšce lží, co sází ten internet na sítě, a tak dále, kdy jsem vás naposledy slyšel mluvit pravdu? Tady stojíte přede mnou. No, já nevím. Já se obávám, že naposledy to bylo, když vám pan Pavel Blažek sděloval v roce 2021 po jednání s panem Nejedlým, jestli se chcete stát tím premiérem. Vy jste řekl chci, Pavle, chci se stát tím premiérem. Od té doby, si myslím, že už jste toho mnoho pravdivého neřekl.

To, co je další velmi problematické, je to, že nezvládáte odborné a manažerské řízení vašich rezortů. I to je důvod toho, proč už jste dávno měli skončit. Můžeme to rozebrat postupně. Ministerstvo obrany. Totální chaos, předražené zakázky. Můžete říct zase, pane Havlíčku, jste zaujatý. Tak se dívám na novinky, novinky nejsou proti vám orientované. Obrana chce nakoupit obrněnce Supacat třikrát dráž než Britové před dvěma lety. To je z 15. 5. 2025. Kontejnery za 182 milionů, armádní tendry získává firma expolitika ODS. Určitě si pamatujete, to jsou ty polní kuchyně za těch 66 milionů, to je těch pár kontejnerů, kdy nevím jako, co tam je za 66 milionů. Zeptejte se kohokoliv, kolik tak asi může stát? Nevím, jestli tam máte mahagonové dřevo, jestli tam máte zlaté kohoutky, anebo jestli jste tam přihodili Gordona Ramsayho, ale v každém případě máte několikahvězdičkové polní kuchyně. Obrana chce nakoupit další obrněnce Titus. Každý kus o 100 milionů dráž než před než před šesti lety.

Jenom konstatuji, že novinky.cz dále uvádí, že stěhování úředníků obrany vyjde na miliardu. Loni to mohlo být podstatně méně a zakázkami ÚVN se zabývá vojenská policie. Neříkám to, já jenom cituji, co je tady napsáno na novinkách. Když tak si to s nimi vyřiďte.

Ministerstvo pro místní rozvoj. To bych ani nenazval jaksi chaosem, to, co tam probíhalo, to je normálně řízená destrukce. Ano, tady budiž ke cti současné čtyřkoalici, že tam u toho byli Piráti, a ne vy, ale vy jste jim to trpěli celou dobu. A já bych pochopil, že nominujete někoho, kdo to nezvládne, to se stává, prostě ten člověk se musí vyměnit, ale to, že jste to trpěli ještě několik měsíců poté, co bylo jasné, že to je naprostá katastrofa, že to je průšvih, tak to vám nikdo neodpáře, protože po třech letech tohohle řádění je ten rezort v totálním rozkladu, je rozhozená celá stavební sekce nebo celý sektor, zpomalila se výstavba, škody jdou do desítek miliard korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Musím říct, že pan ministr Vlček se celkem snaží odjožkovat ten hospodářský rezort, ale popravdě řečeno, moc se to tedy nedaří. Ono to fakt nejde, protože jestli vám tady někdo nastaví nejdražší energie v celé Evropě, přes kupní sílu, ať jsem tedy přesný, absolutně to máte na pátém, sedmém místě, tak s tím těžko něco naráz a rychle uděláte. Totálně zpackaná opatření v roce 2022 na snížení cen. Taky proto zde byla nejvyšší energetická inflace, a nevymlouvejte se, prosím pěkně, na Bohemia Energy. Kdo je z oboru, tak vám vysvětlí, že Bohemia Energy paradoxně v tom sehrála spíše tu pozitivní roli, protože ten, kdo si to zafixoval, tak měl pro tu dobu potom levnější energie. Ale to není to nejpodstatnější. Podstatné je to, že vaše opatření typu jednotného energetického tarifu nezafungovala tři měsíce, fungovala naprosto chybné a pozdní zastropování. A můžeme se dále bavit o té ostudné koupi předražených předražených plynovodů NET4GAS. Ani bych nevyčítal to, že koupíte ty plynovody, s tím jsme i v zásadě souhlasili, ale za tu cenu, kterou jste tomu dali, to lítaly špunty a podle mě ještě dneska lítají v Kanadě i v Německu, protože dát za ztrátové plynovody 5+2,7, 2,8 miliardy, 5 miliard, beru cenu 2,7 miliardy, to, co si vytáhli na dividendě jakožto zálohu, a už to nikdo nikdy neviděl a neuvidí, a dalších 33 miliard jste tam nechali, jakožto závazek, který se musí splatit pro banky a fondy, tak to je teda fakt majstrštyk. No, tak mimo jiné i proto budou dražší poplatky za plyn, zjednodušeně řečeno, regulovaná složka plynu. Klobouk dolů, tam jste fakt jako zazářili v tomhle tom. Ale to není chyba, ať jsem objektivní, pana současného ministra.

No, můžu ještě pokračovat v tom, kterak pan Síkela tady nasliboval, jak se zbavil té závislosti na tom ruském plynu, a že na těch západních univerzitách už se tady učí, jak jsme to tedy vyřešili, načež se zjistilo, že tady máme 95 procent ruského plynu. Ale to už jsem zde říkal, tak jenom aby nezapadlo.

Výzkum, vývoj, inovace. Tam to bylo zajímavé, tam ta nekompetence... Jako já nevím, jak bych je ani nazval. Já bych neřekl, že jste jako plátovali nekompetenci nekompetencí, ale měli jste tam ministra nebo ministryni, která nerozuměla vědě, ale musím říct, byla docela poctivá. A docela se snažila do toho proniknout, a i když jsem ji samozřejmě kritizoval občas, tak musím říct, že byla snaživá. Ale měla málo laiků, tak to byla chyba, takže jste ji odvolali a dali jste tam někoho, kdo má hodně lajků. Vědě taky nerozumí. No a výsledek je ten, že výdaje na vědu jdou po letech vzestupu opět dolů. Přebírali jsme 1,67 procenta vůči HDP, končili jsme přibližně na 2 procentech, dneska jsme měli být na 2,5 procentech, vy jste na 1,82. Čísla jednoduchá, nic více, nic méně. Takže tam vám to taky nevyšlo.

A mohl bych teď dále pokračovat, nechám ale moje kolegy ze stínové vlády. Přesto jenom doporučuji, pánové ministři, občas vystrčit hlavu z těch limuzín a z těch paláců a ověřit si, jestli je pravda to, co mně už dneska říkají i vaši možná bývalí, možná ještě současní voliči. Já jsem byl překvapený, byl jsem na GLOBSECu, a to není, jako bych řekl, rojiště konzervativců nebo těch, kteří by nám tleskali. Tam jsou víceméně vaši voliči. Já to respektuju, beru to- a musím říct, že mě až překvapilo, kolik z vašich současných, možná bývalých voličů za mnou přišlo, řka, že měří nebo že stříhají metr. Ale to si sami ověřte, možná že řeknete, že vám tady kecám. Já myslím, že vy máte vaše průzkumy a vaše agentury, jak vás vnímají i vaši voliči.

V každém případě bychom se neměli vyhnout ani Úřadu vlády, pane premiére, protože jestli jste něco tedy skutečně v něčem přesvědčil, tak to, že jste absolutním distributorem nerozhodnosti, bájné lhavosti a neschopnosti ověřit si sebemenší fakta. Prodáváte fráze a politologické floskule. Nic víc, nic míň. A bojíte se, nezlobte se na mě, bojíte se i vlastního stínu. Dokonce se toho stínu bojíte natolik, že za vás musí mluvit váš strategický komunikér, pan Otakar Foltýn. Ano, Otakar už je tady opět. To si nemůžu dovolit mít vystoupení bez Otakara, protože není podle mého názoru většího symbolu současné vlády, než je dvojice Fiala, Foltýn. Naprosto dokonalé. To, co nechcete říkat, za vás říká on a vy se tváříte, že se ho vlastně štítíte. Neuvěřitelné.

Ale když už jsme u té kompetence nekompetence, tak nemůžu reagovat na to, nebo nereagovat na to, co zde říkal pan ministr Jurečka, kdy jaksi v závanu toho, aby ukázal to, jak je tahle vláda geniální, tak se vrátil opět do dob covidových, do prehistorie. Ale dobře, můžeme se klidně bavit o dobách covidových. Ale poprosil bych jenom, abyste si vzpomněli na to, co jste tvrdili, k čemu jste nás vyzývali v době, kdy se připravovala podpora. Dávejte víc, dávejte všem, dávejte plošně.

Zapomněli jste na to, jak jste juchali na Karlově mostě? Pan Feri, jak tam byla paní senátorka Němcová? Zapomněli jste, jak jste křičeli jednou, roušky ne, potom roušky ano a tak dále? Dlouze bych zde mohl mluvit.

Ale když už jsem u pana ministra Jurečky, tak ta vaše participace v prvních týdnech byla docela dobrá. Vy jste byl jediný, pane ministře, tenkrát z opozice, kdo mně dvakrát nebo třikrát napsal a ptal se, jestli něco nepotřebuju. Dokonce jste měl nějaké návrhy. Já jsem si říkal, to vypadá jako docela rozumně uvažující politik. Znali jsme se. Od té doby ticho po pěšině. Další rok jste se ani jednou neozval. Tak nás, prosím pěkně, nepeskujte. Když to pro vás bylo marketingově zajímavé, tak jste se ozval. Když šlo do tuhého, tak jste mlčel jako ryba. Nepomohl jste nám vůbec, ale vůbec s ničím, tak se tady netvařte, že jste s námi něco tvořili.

Mimo jiné, ta kampaň, kterou vymysleli vaši dobrodruzi z píár, kde jste dneska natřeli pana ministra Vojtěcha za covid. No, já nevím, my vám peníze na tu kampaň nedáváme, ale tady se vám povedl tedy opravdu majstrštyk, protože ta poslední skupina a část zdravotníků, která ještě možná volila odéesku, tak po dnešku už vás tedy fakt volit nebude. Mimo jiné, pokud kritizujete ten covid, tak si uvědomte, že nekritizujete nás. Kritizujete zdravotníky, kritizujete vojáky, kritizujete policisty, kritizujete hasiče, a chtěl bych vidět, jak byste to dělali vy.

Co je ale to nejhorší, proč jsme se tady setkali, je to, že jste spojeni s kmotry a s organizovaným zločinem. Začalo to Dozimetrem a Vítem Rakušanem. Ale pozor, nezapomínejme ani na Jiřího Pospíšila, který tak jako vždycky trošku vzadu, on nic, on nikde, ale tenkrát byl někde na té dovolené, kde tam porcovali medvídka a rozdělovali si ty prašule, které pošlou do STANu a do pražské TOP 09. Samozřejmě prachy z Dozimetru, takže nezapomínejme ani na TOP 09.

Následovala kampelička Petra Fialy, totální chobotnice kmotrů, půjčování peněz, praní peněz, trafiky ve státních firmách. Mohl bych vám teď tady ukazovat manažery, které jste tam dosadili. Zeptejte se generálních ředitelů těch státních firem, koho jste tam dosadili a jak jsou ti lidé výkonní. Myslím si, že pokud tady dojde k výměně stráží, že budete docela překvapeni na reakce těch manažerů. No, ale proto jsme se tady dneska nepotkali.

Pochopitelně jsme u bitcoinů, ať už hovořím o tom, že to je zejména otázka pana Zbyňka Stanjury a pana premiéra Fialy. Pan Blažek v tuto chvíli už u toho neasistuje. Já jsem si ale fakt myslel, že telenovelu Dozimetru už nelze trumfnout, že to fakt nelze překonat. Vzpomínáte si ještě na Dozimetr? Ono je dobré si to občas připomenout. Kokain v rozličných tělních otvorech, drancování dopravního podniku, šifrované telefony I., pan Gazdík odchod II. Myslím tím šifrované telefony II. Telefonuje kdo? Vít Rakušan, ministr vnitra, a zůstává. No, a pak jak už jsem říkal, to porcování medvědů TOP 09 a STAN. Opět jsem se mýlil. Mám ten pocit, že čím jsem starší, tím se více mýlím, protože těmi bitcoiny jste to přebouchli tedy naprosto dokonale.

Neznámý mladý muž vytuneluje nelegální ovčí tržiště - ono to zní dobře, to ovčí tržiště, že to je takové klidné tržiště - a jde si na několik let sednout do vězení. To je realita, to se stává. Leč čerstvě propuštěný trestanec odchází na podmínku a začne rozdávat na počkání miliardy. Normální věc, to se stává, to se nedivme. No, a přijde i na vládu a vláda věří, že jde o pokání, že přichází tedy ten trestanec, který si to všechno rozmyslel v hlavě a řekl si: Já jsem nekonal dobře. To ovčí tržiště, to ne, to ne, to bylo špatně. Tak se pomodlil a dal vám jednu miliardu. Načež aby se to jako okořenilo, tak tomu trestanci poté, co se rozkoukal na svobodě a řekne si tedy, že vám chce dát tu miliardu, tak mu dá klíč k otevření té kasičky. No, takže stát otevírá podvodníkovi doslova a do písmene zlatou bránu za asistence notáře, aby to jako bylo všechno v pořádku. Za asistence soudního znalce, kterého platí advokát toho, kdo vyšel z vězení. Shodou okolností ale, fakt shodou okolností, je to současně poradce pana Zbyňka Stanjury.

Pan Zbyněk Stanjura mi dneska říkal: No, ale on vám radil také na Ministerstvu dopravy, pan Berger. Tohle je docela možné, že radil, to je určitě dobrý soudní znalec. Já ho vůbec nezpochybňuju. Ale jaksi když nám radil, tak nám současně nedával nikdo z jeho oveček miliardu. To je ten zásadní rozdíl. Čili to není jako proti tomu Bergerovi. Ten nepochybně bude dobrý. Čili jenom říkáte: Chyba, fakt nám nic nedal. Tím se lišíme, to je jediný detail. Jinak nic samozřejmě proti tomu soudnímu znalci.

Pokračujeme dál. Stát se pochlubí, že získává jednu miliardu - ostatní peníze jsou bůhví kde - a čeká se na potlesk. No, ten nepřichází. Naopak novináři rozkryjí celou dokonalou operaci a ukazuje se, že stát vypral miliardy z nelegálních obchodů, z nelegálního tržiště. Nejenom tedy z ovčího tržiště, ale pravděpodobně i z toho Nucleus Market, kde se obchoduje dětská pornografie, heroin, kokain, zbraně, jed - tak jsem se dočetl na zabíjení lidí za 40 euro - či padělané doklady. Bomba, krásný, skvělý, výborná vizitka ve světě. No, vláda se nejdřív směje, pak vše zbagatelizuje, pak obětují tedy jednoho člena vlády, pak se vzájemně napráskají a pak to hodí všechno na úředníky. Úplně typický postup.

Vzpomínáte si, co jsem tady říkal před týdnem? Před týdnem jsem říkal - zcela vážně teď - že úředníci začnou mluvit logicky. Jsme trochu zkušení, byli jsme na těch rezortech. Neříkám, že jsme úplně moc zkušení, ale víme, jak tam ty procesy fungují. Víme, jakým způsobem se tam předávají informace, jakým způsobem se tam na to nahlíží systémem čtyřech, šesti, osmi, očí a tak dále. Věděli jsme, že to nemůže ministr financí zahrát v čase do autu, že se to prostě dříve či později dostane ven. Netrvalo týden a co se stalo? Je to venku. Ano, je venku to, že je najednou všechno jinak a úředníci Ministerstva financí naprosto logicky říkají: My jsme to poslali tehdy a tehdy, dali jsme záporné stanovisko, varovali jsme. Nebudeme vám lhát, věděli jsme to, ale neměli jsme na to žádné důkazy. To je prostě věc druhá, takže nyní už na to ti novináři důkazy mají a najednou je všechno úplně jinak.

Úředníci sami potvrzují, že nešlo o žádné jednorázové selhání, o chybu, chybku, ale že zavčasu důrazně varovali ministra financí a ten z naprosto nepochopitelných důvodů nereagoval. Ano, on dneska říkal: Ale já jsem zákonně nemusel reagovat. Jak zákonně nemusel? Od čeho máme ministra financí, když mu někdo nabízí vypranou jednu miliardu a on s tím nesouhlasí? Kdyby s tím souhlasil, tak bych to asi pochopil, že tedy řekne: No, tak to udělejte beze mě. Ale když s něčím nesouhlasím a říkám - pozor, tady je toxická miliarda - tak kdo jiný má reagovat než ministr financí? Já už neznám nikoho dalšího, kdo by v tom měl sehrát svoji roli. Čili, buď je to jinak, než jak nám říká a jede v tom, anebo je neschopný řídit rezort. Nemůže být nic jiného, nic mezitím není. Proto tedy tvrdíme, že to je systémové selhání, nikoliv selhání jedince. Dokonce selhání, které probíhalo několik měsíců a byly do něj zapojeny úřady. Takže postupně se projevují všechny naše obavy, které jsme v těch posledních 14 dnech ukázali.

Ukazuje se, že stát nezískal miliardu, jak jste se snažili nám nakukat, ale naopak, že s největší pravděpodobností - ať nespekuluji - se bude muset ta miliarda vracet. No, logicky, co jsem zde říkal před týdnem, že tam svítí kontrolka, že se jedná o špinavé peníze, a ti, kteří v dobré víře od vás ty bitcoiny nakoupili za tu necelou miliardu, tak logicky budou chtít ty peníze zpátky, možná ještě s úroky. Takže nezískali jste vůbec, vůbec nic.

Když už jsme u toho pokání, tak jak jste říkali, tak to taky ne. Tam se jaksi ukázalo, a dokonce to řekl velmi suše advokát toho člověka, co byl ve vězení, že šlo pragmaticky o odpočet od daní. Takže to nebylo pokání, byl to odpočet.

Co je neuvěřitelné, je sledovat reakci pana premiéra po tomhletom všem. Takže vzpomínáte si, když byla první tisková konference? Já jsem byl fakt v šoku. To bylo, jak jste stáli před tím baráčkem s panem ministrem Stanjurou a bagatelizovali jste to. Div jste se netvářili dotčeně, že vám to někdo vyčítá, že se vás ti dotěrní novináři na to ptají. Ušklíbali jste se tam a ještě jste tvrdili, jak jste vlastně získali jednu miliardu. Po 14 dnech je všechno jinak. Pochopili jste, že jste v tom až po ušiska a začínáte smutným hlasem číst dojemný text, který vám připravili vaši píár pomocníci. Říkám, to jsou ti hochštapleři, kteří z mého pohledu, naštěstí pro Českou republiku, tedy spolehlivě vedou vaši vládu ke konci vašeho angažmá. Ale my je fakt neplatíme, nemáme s nimi nic společného. Takže čtete, že je vám to líto, pane premiére, a vysvětlujete, že jste svolal tu Brsku a že jste rychle jednal.

Ne, pane premiére, vy jste jednal pod tlakem veřejnosti, jinak byste to opět vymlčel jako všechno další, stejně jako jste vymlčel průšvihy pana Síkely v době, kdy šly nahoru ceny energií, jako jste se snažil vymlčet pana Bartoše, v době, kdy bylo úplně zle, všechno jste se snažil zahrát do autu, a vyčkáme a uděláme. Protože kdybyste to myslel vážně, jak tvrdíte, a byl jste tím zodpovědným, rozhodným, no tak jste tomu zabránil. Minimálně se dala svolat vláda a tam jste si to mohli vyříkat, mohli jste svolat Brsku, ale prosím pěkně, před tím rozhodnutím, ne, po tom rozhodnutí, po tom rozhodnutí co tam chcete svolávat? Ale mohlo se to udělat ještě úplně jinak. Vy jako politolog byste to mohl možná tušit nebo vědět, jedna drobná politická rada, panu politologovi.

Mohl jste to prostě ukončit na úrovni ODS, protože to je věc ODS, pan ministr Blažek, pan ministr financí Stanjura a vy. A v tomhletom trojúhelníku, kdybyste si to řekli a zastavili jste to, tak nemuselo být vůbec, vůbec nic, čili byste nepotřeboval ani Brsku, ani vládu, neudělal jste ani jedno. Takže prosím, ten váš pozdní pláč a smutný hlas, ten mě teda fakt nedojme. Děláte to pod tlakem. Je to tragikomedie. Bohužel tragikomedie, která má tristní konce, protože díky vám lidé přestali věřit státu, přestali věřit institucím. Konečně, to jste tady dneska přiznal, pane premiére, že lidé přestávají věřit státu, to máte pravdu. No a poškodili jste mezinárodní reputaci Česka, to je realita. Nejsem naivní a je mi v zásadě jasné, že si důvěru ustojíte logicky. Protože jediný, kdo vám ji mohlo skopnout, je hnutí STAN. Ale proč by to hnutí STAN dělalo? Vždyť vy jste zachránil hnutí STAN před důsledky Dozimetru. Pan ministr vnitra visel za kšandy nad propastí a vy jste mohl střihnout a nestřihnul jste, udržel jste ho, dobře, bylo to vaše rozhodnutí. No logicky, oni vás dneska podrží před důsledky bitcoinu a nepochybně to budou zaštiťovat, určitě to přijde hodnotovým zakotvením. Už jsme tady dlouho neměli. Ale já tomu rozumím, já rozumím, že sdílíte společné hodnoty - Dozimetr, kampelička, bitcoin, já je tam vidím, ty hodnoty společné, jsou tam jasné, vidím je tam. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

A ty tanečky hnutí STAN, možná ano, možná ne, tak jsou fakt jenom, jenom divadlo, protože vy se navzájem potřebujete, velmi dobře to víte, že my s vámi do vlády nepůjdeme, to znamená, vy si potřebujete vytvořit tu pozici pro stav budoucí. A totéž, totéž tedy pak platí o Pirátech. Žádného tady nevidím. A teď zase vážně. Já jsem jako velmi nesmlouvavý vůči téhleté vládě a sami to vidíte, že vám nedaruji fakt ani milimetr. Ale uznávám, že máte právo na obranu a taky snažíte se tady nějakým způsobem bránit. Ale udělám všechno pro to a uděláme, že skončíte, a když to nebude teď, tak skončíte za tři nebo za čtyři měsíce. Ale co se týká Pirátů, to je fakt vrchol, to je neskutečná sestava alibistů, které jsem tady snad ještě za 30 let neviděl. Kradli s nimi koně, užívali si komfortu peněz a trafik, který dostávali. Petr Fiala nepochopitelně držel ještě Ivana Bartoše do poslední chvíle, když už bylo zjevné, že na to nemá, a nyní se Piráti ještě navíc v oblecích, které mi připomínají něco mezi Ku-klux-klanem a kominíkem, jako dívají, jak vás tady věší. Já ale s plnou vážností tvrdím, že Piráti tam patří rovněž. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. V tuto chvíli se hlásí s přednostním právem s procesními věcmi pan předseda klubu ODS Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já si poprosím o přestávku na poradu poslaneckého klubu ODS na tři minuty, abychom se důstojně mohli shromáždit v sále, ale předtím, než byste tuto přestávku vyhlásil, tak bych signalizoval ten procedurální návrh, a podám ho pak znovu, protože pokládám za nemožné, aby po procedurálním návrhu byla vyžádána přestávka. Takže můj procedurální návrh bude znít, aby jménem koaličních, ale myslím, že i opozičních klubů jsme dnes jednali, protože do jedenadvacáté hodiny můžeme jednat každopádně o důvěře vládě i po jedenadvacáté hodině s tím, že předem signalizuji, že kolem čtyřiadvacáté hodiny bychom měli nejpozději končit. Jde to poměrně dobře, takže takovýto můj procedurální návrh zazní po přestávce tříminutové, kterou prosím, abyste vyhlásil.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, po jedenadvacáté i po půlnoci, a v tuto chvíli vyhlašuji přestávku tříminutovou na poradu klubu ODS.

 

(Jednání přerušeno od 18.23 do 18.26 hodin.)

 

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak můžeme pokračovat a já bych poprosil v tuto chvíli pana vicepremiéra Válka. Ještě, pardon.

 

Poslanec Marek Benda: Tak já s dovolením zopakuji ten svůj procedurální návrh, který jsem dal před přestávkou, a to, abychom na návrh koaličních poslaneckých klubů, ale za podpory opozice, jednali dnes i po jedenadvacáté hodině, nemůžeme samozřejmě určovat konec, ale říkám, že do 24 hodin se po nějaké dohodě skončí. Chtěl bych jenom zahájit obecnou rozpravu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak vidím zde návrh na odhlášení, takže poprosím vás, abyste se přihlásili.

 

Můžeme hlasovat. Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 144, 143 bylo pro, proti nebyl nikdo. Přijato.

 

Můžeme tedy pokračovat a poprosím pana vicepremiéra Válka. (V sále je hluk.) Já bych poprosil všechny, jestli by se mohli ztišit v sále, případně jestli by si šli vyřídit, co potřebují, mimo hlavní sál. Ještě jednou prosím všechny.

 

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji za slovo pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, jsem si chvilku myslel, že jsem svým luzným zjevem a připraveným projevem nalákal vlastně všechny poslance a celou vládu, ale ono to bylo kvůli hlasování. Volební období se chýlí ke konci a dnešní jednání je dobrou příležitostí pro rekapitulaci odvedené práce a plánu na další období. Jelikož kolegové z opozice nemají 101 hlasů potřebných pro vyslovení nedůvěry vládě, jde tak o další rétorické cvičení, které je součástí předvolební kampaně opozičních stran a hnutí, a to je asi logické, proti tomu nelze nic namítat. Ve svém projevu nebudu přilévat do ohně rozjitřených emocí, není to podle mě smysluplné, je to projevem určité zbytečné agresivity a nebudu proto nikoho ani nálepkovat, pouze na jevišti tohoto obstrukčního politického divadla okomentuji vládní téma, které je mně nejbližší, a to je zdravotnictví. Zmíním se o tom, co se povedlo, eventuálně nepovedlo.

Naší vládě se podařilo mnoho skvělých a užitečných věcí, které už nyní mají reálný a pozitivní dopad na naše občany a české zdravotnictví. Bezesporu se podařilo posunout zdravotnictví kupředu. Byl bych samozřejmě rád, kdybychom toho stihli ještě o něco více, ale vzhledem k nulové odpovědnosti současné opozice, která obstrukcemi blokuje chod Sněmovny, jde skutečně o maximum možného. Než začnu s konkrétními příklady, tak na úvod jedna poznámka. České zdravotnictví se v posledních letech pravidelně umisťuje na čelních příčkách mezinárodního srovnání kvality a dostupnosti zdravotní péče, i spokojenosti pacientů s ní. Nejnověji ve velkém mezinárodním srovnání OECD, kde se české zdravotnictví na základě zpětné vazby od pacientů v drtivé většině kritérií umístilo nad průměrem a někdy i mezi špičkou států organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. V indexu prosperity a finančního zdraví, který každoročně vytváří Česká spořitelna a portál Evropa v datech, se pak české zdravotnictví umístilo na 1. místě v celé Evropské unii a i loňské srovnání v tomto indexu ukázalo, že z hlediska dostupnosti zdravotní péče jsme v Evropě špička.

Za to je potřeba poděkovat zdravotníkům, zdravotnickým zařízením, všem lékařům, sestřičkám, všem těm, kteří tu zdravotní péči nabízejí, poskytují a dělají ji opravdu kvalitně. My Češi máme často tendenci koukat za kopečky s tím, co je tam lepší. Faktem ale je, že české zdravotnictví v řadě ohledů patří mezi ta nejlepší na světě a jsem hrdý, že jsem k tomu za poslední čtyři roky mohl také alespoň částečně přispět. Na úvod krátká vzpomínka na pandemii Covid-19. Naše vláda nastoupila v době, kdy řádila varianta Delta a Adam Vojtěch byl znovu jako předchozí ministr zdravotnictví vrácen předtím, než odešel na výměnek do Finska (Schillerová mluví mimo mikrofon.). Předával mně Ministerstvo zdravotnictví ve stavu, který mu občané kvůli zmatku a chaosu v opatřeních absolutně nevěřili a začali ztrácet důvěru v tento stát. Podívejme se, jak ty jednotlivé kroky vypadaly. Začínala druhá fáze pandemie, kdy po klidném létu se ukázalo, že ten virus nemizí, ale mutuje daleko do nebezpečnějších forem a v té chvíli byl Adam Vojtěch odvolán, nastoupil pan ministr Prymula, ten vydržel opravdu velmi krátce, než byl odvolán, poté nastoupil pan ministr Blatný, ten vydržel poněkud déle, ale neprosadil se se psem a byl odvolán, aby nastoupil nejlepší z těch ministrů, pan prof Arenberger, který vydržel ne úplně nejdéle, poté se opět vrátil ministr Vojtěch. A já jsem nastoupil ve chvíli, kdy jsme měli pandemický stav, měli jsme pandemickou pohotovost, měli jsme zákon o povinném očkování, který říkal, že občané se budou muset povinně naočkovat proti covidu včetně sankcí pro ty, kdo se nebudou moci, vzpomeňme tehdy na zdravotní sestřičky na školách, které, pokud se nenaočkují, nemohou nastoupit do zdravotnických zařízení, to v té legislativě bylo. Měli jsme připravenou řadu lockdownů na Vánoce a blížila se mutace Omikron, která se sem dostala po Novém roce, o které jsme věděli, jenomže je podstatně virulentnější a nevěděli jsme, jaká je její mortalita.

K 3. 5. 2022 vláda na můj návrh ukončila stav pandemické pohotovosti a všechna zbývající opatření. Já jsem ty opatření začal rušit hned v prosinci toho roku 2021 na základě doporučení odborníků, s kterými jsme úzce spolupracovali už jako anticovid tým. Soustředili jsme se na testování, skončili jsme s lockdowny, nebyla tady žádná hádka, tak jako v předchozí vládě pana premiéra se skupinou červených svetrů, ale opravdu jsme vystupovali jednoznačně, spojeně, mluvili jsme jedním hlasem a jasné bylo, kdo povede krizový štáb. Proto jsme mohli ty opatření dělat efektivně, nemuseli jsme zavírat školy, nemuseli jsme zavírat občany do jednotlivých okresů, nemuseli jsme vyhlašovat nouzové stavy a nemuseli jsme omezovat vlastně práci nikde, ale řešili jsme vše testováním, řešili jsme vše důsledným testováním. Samozřejmě jsme zrušili i povinné očkování proti covidu, ano, přiznávám, kromě České republiky tento nápad měla i Itálie a Rakousko, kde od něho ale velmi rychle ustoupili, protože ani Světová zdravotnická organizace, ani nikdo z odborníků, toto nedoporučoval. Povinné očkování je samozřejmě důležité, ale ty parametry a ty pravidla, podle kterých se posuzuje, zda má nebo nemá smysl zavést očkování, povinné očkování, jsou jasně daná a bezesporu se to nikdy netýkalo covidu ani chřipky, to bylo čistě jenom politické rozhodnutí, kterým chtěl Andrej Babiš proočkovat celou společnost a trestat ty, kteří by ho z jakýchkoliv důvodů odmítali to očkování. Aby bylo jasno, očkování proti covidu je bezpečné a funguje a tady jsme se vždycky s vládou Andreje Babiše shodovali a nikdy jsem toto nezpochybňoval, naopak, podporoval jsem řadu těch kroků, které byly správné, medicínsky rozumné a které vycházely z evidence base. Stát ale není a nikdy nebyl od toho, aby dělal něco, co nutí občany dělat věci, které nejsou na základě evidence base a medicínských rozhodnutí.

Řada projektů, které jsme za necelé čtyři roky rozjeli či rozjíždíme, musela začít se zpožděním, protože jsme v první řadě museli napravit pošramocenou důvěru občanů ve stát v otázce pandemie. Ono když ráno někdo říká hot odpoledně čehý, aby následující den řekl, že nic z toho neplatí, je logické, že pak občané nevěděli, komu mají věřit, a takto se vláda v době pandemie chovala. Museli jsme tedy první tuto důvěru občanů znovu získat. Jednou z takových oblastí byla léčiva, jejich dostupnost a odolnost lékového trhu, já jsem dostal lékový trh připravený stejně bídně, jako byla připravená předchozí vláda na pandemii. Zákonné (nesrozumitelné) Ministerstva zdravotnictví tak, jak jsem je zdědil, neumožňovaly přímý vstup státu do procesu dodávek léčivých přípravků v podobě, která by vedla k zajištění více léčiv, než kolik jich bylo a je zajištěno.

Stát nemohl do toho procesu nějak vstupovat. Začali jsme proto rychle jednat a už v prosinci 2022 vstoupila v účinnost první, řekl bych nouzová, novela zákona o léčivech. Ta umožnila vládě stanovit mimořádnou úhradu léčivům registrovaným jinde v Evropské unii a dostat je skrze distributory a lékárny k pacientům. Díky tomu se podařilo mimořádně zajistit statisíce balení antibiotik a léčbu všem, kteří ji potřebovali. Nad rámec toho jsme díky jednání s výrobcem penicilinu vyřešili jeho dodávky tak, že dodnes běží bez problémů. Spolu s tím jsme v té době již připravovali velkou reformu zákona o léčivech, která měla státu výrazně rozšířit paletu nástrojů v práci s lékovým trhem, dát nové povinnosti držitelům rozhodnutí o registraci distributorům, lékárnám i státu a také zpřísnit sankce za obcházení zákazu nelegálního reexportu do zahraničí.

Tato novela zákona o léčivech je účinná od prosince 2023. Je jednou z největších propacientských změn lékové legislativy za posledních 15 let a výrazně zvyšuje odolnost našeho lékového trhu proti výpadkům. Stěžejní změnou, kterou novela přináší, je povinnost výrobců dodávat lék ještě dva měsíce po nahlášení výpadku. To je nesmírně důležité, protože výrobce pak musí mít zásobu pro český trh. Dal jsem SÚKLu možnost označit příznakem omezená dostupnost léčivý přípravek, u něhož po ohlášení přerušení dodávek SÚKL zjistí, že nejsou pokryty potřeby pacientům, tedy výrazně jsme rozšířili možnosti SÚKLu označit příznakem omezená dostupnost léčivé přípravky tak, abychom mohli akčně reagovat. Toto označení samo o sobě neznamená, že lék má výpadek, že lék chybí, ale je to signál, že jsou přijata opatření k zajištění dostupnosti a přísnější monitoring zásob na léku.

Je to vlastně jakýsi screening potenciálních nedostatků a je to prevence, abychom včas proti těm potenciálním nedostatkům mohli zasáhnout.

Distributoři mají nově povinnost jednak držet měsíční zásobu vybraných léčiv, to je velmi důležité, ale také informovat SÚKL, kolik balení přípravku s omezenou dostupností mají aktuálně na skladě. Tím ministerstva a SÚKL získají údaj o tom, kolik daného přípravku je v distribuci a také k dispozici pro dodávání do lékáren. Současně nebudou přímo ze zákona smět distribuovat ohrožené přípravky do zahraničí. Tedy máme screening, máme prevenci, máme zásoby 2+1 měsíc, víme, kde ty léky jsou, a můžeme včas zavést opatření, kdyby k nějakému skutečnému výpadku došlo, k velkému výpadku.

Další nástroje, které jsou dnes standardně využívány, jako například dovoz cizojazyčné šarže, mimořádný dovoz léčiva ze zahraničí a stanovení jeho úhrady ze zdravotního pojištění či omezení distribuce do zahraničí, to jsou věci, které nám také ta legislativa umožnila. Tyto kroky ve většině případů vyřeší situaci, aniž by ji veřejnost zaregistrovala.

Skončilo rovněž beztrestné protěžování vybraných lékáren distributory. To pomáhá předcházet vzniku lokálních nedostupností. Lékárny mají povinnost nahlásit aktuální stav zásob léčivého přípravku s omezenou dostupností a současně ho můžou objednávat v množství obvyklém pro danou lékárnu.

Abych to shrnul, tak výpadky dodávek léků jsou něčím, co se čas od času děje a dělo. Děje se to u nás, děje se to v zahraničí, děje se to po celém světě. Dít se to bude. A je potřeba mít k dispozici dostatečné legislativní nástroje, abychom tomu mohli bránit. Tyto legislativní nástroje v současné době už Česká republika má a jsou to dva zákony, které jsme přijali v prosinci v roce 2022, respektive v roce 2023.

Typickým příkladem je to, že je chyba na straně držitele rozhodnutí o registraci, problém ve výrobě, závada v jakosti, porucha výrobní linky, nedostatek obalového materiálu či především účinné látky, jejíž výroba se posunula z Evropy jinam. To jsou věci, s kterými nemůže jednotlivý státník nic dělat, ale musí mít nástroje, aby uměl situaci řešit. A my je máme zásluhou legislativy, kterou jsme přijali.

Bylo by také dobré, aby si kritici uvědomili, že v České republice je obchodováno přes 9 000 léčiv - 9 000 léčiv - z nichž mají výpadky jednotky procent. A drtivá většina výpadků se pacientů vůbec nedotkne, protože buď jsou dostatečné zásoby na překlenutí výpadku 2+1 měsíc, plus nově je ještě možnost mít je v hmotných rezervách, anebo existuje alternativa či jiná síla léku.

Ministerstvo zdravotnictví dnes ve spolupráci s odborníky při identifikaci významnějších výpadků efektivně řeší, a to v drtivé většině případů tak, že ji pacient vůbec nepocítí. Česká republika má dnes navíc díky našim krokům ve srovnání s většinou států Evropské unie nadstandardní možnost monitoringu a řešení výpadků a sdílení dat s pacienty, lékaři i lékárníky, a to je unikátní napříč Evropskou unií. Tedy my přesně víme, kde ty léky jsou, kolik jich kde je, a můžeme na situaci velmi dynamicky reagovat na základě dvou zákonů.

Vzdělávání a počty zdravotníků jsou velkým tématem. V první řadě bych chtěl vyvrátit často opakovanou lež - je to lež - že nám absolventi medicíny nějak hojně odcházejí do zahraničí. Není to pravda. Je to čistá lež. A ten, kdo to říká, lže. A uvědomme si, kdo lže, ten i krade, do pekla se hrabe. Podle dat, která máme z lékařských fakult, podle dat, která máme z ÚZISu, která máme z Institutu pro další vzdělávání lékařů, z IPVZ víme, že nám zůstává něco mezi 93 až 94 procenty absolventů, ty roky se různě mění, v České republice. Jsou to ale absolventi, kteří studují v českém jazyce a mají českou státní příslušnost. Pak máme studenty, kteří studují ve slovenštině, studují slovensky, mají slovenskou státní příslušnost. A i z těchto absolventů nám víc než 50 procent zůstává v České republice. A to procento se v posledních letech z objektivních důvodů zvyšuje.

Co je velmi zajímavé, máme skupinu studentů, kteří studují v anglickém jazyce. Jsou to studenti, kteří si za studium platí. A tito studenti v České republice také zůstávají. A to procento je dneska téměř 20 procent. Zůstávají pracovat v České republice. Na svém bývalém pracovišti mám například takto lékařku, která u nás studovala, anglicky mluvící a je to občanka Spojených států amerických. Pracuje na radiologické klinice Fakultní nemocnice Brno. Snadno si to ověříte. Tak bych mohl pokračovat s těmito příklady anglicky mluvících, anglicky studujících, kteří ovšem musí udělat zkoušku jazykovou a tak dále, ale zůstávají v České republice. Je to ukázka kvalitního českého zdravotnictví, ale také kvalitního českého vysokého školství a kvality českých lékařských fakult.

Navíc Česká republika má v rámci mezinárodního srovnávání nadprůměrný počet zdravotníků na počet obyvatel. To samozřejmě neznamená, že máme sedět se založenýma rukama, protože problém je věkový průměr těch zdravotníků. A jsem proto rád, že už předchozí vláda, a tady musím předchozí vládu pochválit, reagovala na návrh, který dostala ještě předchozí vláda od Asociace akademických senátů, které jsem tehdy měl tu čest předsedat, a děkanů lékařských fakult, že je potřeba zvýšit počet studentů lékařských fakult. Ty vlády to postupně schválily, finálně pan ministr Vojtěch a pan ministr Plaga tuto legislativu donesli na vládu, která to schválila a nastavila program, kdy můžeme přijímat víc absolventů, víc studentů na lékařské fakulty, zhruba o 350, a tím pádem mít víc absolventů. V letošním roce poprvé bude mít víc absolventů.

Já, když jsem se stal ministrem zdravotnictví, tak jsem po dohodě s Ministerstvem financí z tohoto časově omezeného programu udělal mandatorní výdaj, tedy trvalý program, to znamená, trvale budeme přijímat na lékařské fakulty o 350 studentů více, trvale ty peníze půjdou cíleně na lékařské fakulty a budeme mít tím pádem 350 absolventů navíc, protože v podmínce toho programu bylo, nejenom že budou přijati, ale že také dokončí víc studentů lékařskou fakultu. A letos se ukázalo, že ten program po těch šesti letech, protože letos uplynulo těch šest let, ta první perioda, dobře funguje.

Proto jsme po dohodě s ministrem financí a ministrem školství a s vládou spustili tento program i pro nelékaře, především všeobecné sestry. V letošním roce jsme uvolnili na tento program 300 milionů, další prostředky pak budou muset být uvolněny v následujících letech. A i z tohoto programu by bylo dobré, aby se stal mandatorní výdaj na dlouhou dobu. Proč je to důležité? Díky tomuto navýšení a díky tomu, že se z toho stal mandatorní výdaj, tak lékařské fakulty vyprodukují v následujících deseti letech zhruba 19 500 nových lékařů. A pokud stále udržíme to procento, že 93, 94 procent těch absolventů zůstává v České republice, tak za těch deset let to bude zhruba 40 procent současných lékařů, kteří v České republice pracují. Tím pádem výrazně omladíme počet lékařů, snížíme jejich průměrný věk a vybereme tu zatáčku a ten problém, který hrozil. A stejně tak bychom měli postupovat v případě nelékařů.

Jedna věc je ale mít zde absolventy a druhá dostat je do oborů, kde chybějí. Proto jsem hned po svém nástupu navýšil dotace na rezidenční místa, to jde snadno ověřit, která jednak dají lékařům v předatestační přípravě důstojnější podmínky, ale také posílí stavy lékařů v oborech, které nejvíc chybí. Zároveň ministerstvo zvýšilo částku dotace na rezidenční místo v základním kmeni, v základním kmeni bez omezení, a i celém specializačním vzdělávání, a to až o stovky procent. Rezidenční místa vypisujeme prakticky jen pro čtyři obory - praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, psychiatr, dětský psychiatr a dětský neurolog - které to pochopitelně nejvíc potřebují. A děláme to tak systematicky vlastně už čtvrtým rokem. V tomto budeme pokračovat. A je potřeba, aby ten systém byl dlouhodobý tak, abychom navýšili počet mladých lékařů, kteří si ty obory vyberou.

Berme, prosím, v potaz délku studia, to je šest let. Když ministři Plaga a Vojtěch schvalovali ten program, když my jsme přišli tehdy za tehdejší vládou, za ministrem Hegerem, tak všichni ti politici, kteří ho posunovali dopředu, věděli, že jejich funkční období nemůže v žádném případě být šest let, a tím pádem se nedočkají sklízení plodů. Těch se dočkám já. A já zase vím, že těch deset let je příliš dlouhá doba, než abych byl deset let ministrem zdravotnictví. Stejně tak vím, když navýšíme počty nelékařů, tak ti první nelékaři budou zdravotníci, všeobecné sestry, končit někdy za pět let, a to zase samozřejmě je podstatně delší doba než jedno volební období.

Ale ty kroky pomohou v dlouhodobém horizontu a stabilizují tyto obory i péčí o pacienty. I to je důvod, proč zdravotnictví nemá být a nemělo by být politizováno. I to je důvod, když kdokoliv tady hloupě kritizuje ministry zdravotnictví, tak je to jenom to, že ukazuje, jaký sám je, co si myslí, že mu nejde o pacienty, že mu nejde o kvalitu zdravotní péče, že mu nejde o české občany, ale že mu jde o jeho zakrnělé hloupé ego.

 

Onkologie je tématem, které je nesmírně důležité. Onkologických pacientů přibývá, jsou regiony, kde je onkologická péče velmi obtížně dostupná, typickým příkladem je Karlovarský kraj, kde neexistovalo komplexní onkologické centrum. A když mluvím o onkologii, tak samozřejmě nelze nezmínit Národní onkologický plán (ČR) do roku 2030, který naše vláda schválila a byl vytvořen ve spolupráci s Českou onkologickou společností, ne s jednotlivci, které bych si vybral, ale s výborem společnosti, který o něm hlasoval, a já ho přijal - pochopitelně - protože odborníci, ne jednotlivci, ale týmy odborníků, výbory odborných společností by měly být ti, kterým nasloucháme v takhle složitých věcech.

V oblasti onkologie se nám také podařilo narovnat i další necitlivou nespravedlnost, a to v přístupu pojišťoven a bank k vyléčeným onkologickým pacientům. K nim budou pojišťovny a banky přistupovat jinak než doposud. Na právu být zapomenut jsme se shodli se zástupci pacientských organizací i finančního sektoru, pacienti doteď často pociťovali u zmíněných institucí nerovnost, a to napravíme, protože je to spravedlivé. To považuji za velmi důležité a je to věc, která řadě lidí opravdu pomůže. Právo být zapomenut je medicínsky správné, eticky správné a lidsky správné a já jsem rád, že se to podařilo prosadit.

Zahájili jsme i dva nové onkologické screeningy - karcinomu plic a karcinomu prostaty. Screening karcinomu plic připravili moji předchůdci jako pilotní program, my jsme ho spustili jako screening. Screening karcinomu prostaty jsme připravili my, v rámci našeho předsednictví Evropské unii jsme ho schválili, stal se celoevropským programem, spustili jsme ho a já jsem dobrým příkladem toho, že tento program funguje velmi dobře. Ty programy už zachránily život mnoha lidem včetně mě. Stejně tak posilujeme ty již fungující, screening karcinomu prsu, kdy jsme rozšířili počet screeningových pracovišť, dostáváme se na hodnocení jednotlivých na úrovni ORP a změnili jsme některé podmínky, které například neumožňovaly dvě screeningová pracoviště ve Zlíně, byť je to potřeba a hejtman Zlínského kraje v tomto směru, pan hejtman Holiš, měl naprostou pravdu a já děkuju za jeho spolupráci. Stejně tak jsme tímto způsobem vymysleli a vyřešili problém Jeseníku, kde paní starostka Blišťanová dlouhodobě upozorňovala na velmi problematickou situaci s dostupností screeningu karcinomu prsu a přitom bylo velmi složité tam to screeningové pracoviště na základě stávajících podmínek vytvořit. Podařilo se a na základě dat profesora Duška, i tam jsme vymysleli, jak tu situaci řešit.

Jsem také hrdý, že během českého předsednictví Radě Evropské unie jsme o nutnosti odborného přístupu (?) screeningu přesvědčili i další členské státy Evropské unie. A já si troufnu říct, že to, co jsme předložili, bylo nejméně z 90 procent opravdu evidence-based a doporučení odborných společností. A nebyla v tom politika. Podařilo se pod naším vedením přijmou doporučení rady k preventivním screeningovým vyšetřením, které sjednocuje evropské standardy, včetně detekce onkologických onemocnění. A odborné evropské společnosti tady toto doporučení plně podpořily a já jsem za to velmi rád.

V rámci onkologické prevence jsme postoupili i u očkování, když jsme rozšířili věkovou hranici z veřejného zdravotního pojištění hrazeného očkování proti lidskému papilomaviru, hrazeného, který způsobuje mimo jiné rakovinu děložního čípku. Očkování proti papilomaviru je velmi efektivní očkování, které umožňuje vlastně vymýtit jedno z onkologických onemocnění. Je to skutečná primární prevence. Jak vidíte, toto očkování je velmi důležité a já jsem velmi rád, že se podařilo výrazně zvýšit počet děvčat i chlapců, kteří toto očkování podstupují, a výstupem tady toho je, že sekce, onkologická sekce gynekologické společnosti přišla před několika týdny na ministerstvo s návrhem v čele s profesorem Cibulou a profesorem Weinbergerem, že by bylo vhodné zvážit, zda nebudeme přistupovat jiným způsobem ke karcinomu děložního čípku, protože se nám zvyšuje přes 70 procent proočkovaných počet žen a chlapců, a tím pádem budeme možná moci u mladších kategorií být daleko méně agresivní, co se screeningu týče. Myslím si, že to očkování byl velmi pozitivní krok, a jsem rád, že jsme se v tomto směru obrovsky posunuli.

Nemá zde smysl opakovat, co můj předchůdce na Ministerstvu zdravotnictví plánoval v rámci národního onkologického plánu, koneckonců stačí si poslechnout zdravotní výbor, kde tyto projekty předkládala pracovnice Ministerstva zdravotnictví odpovědná za Národní plán obnovy, a kritiku tyto projekty získaly od všech členů, vždycky si to můžete znovu pustit. Faktem je, že kdybych nezrušil stavbu Národního onkologického centra ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady na pozemcích, které nepatřily státu a kde nebylo stavební povolení, nikdy by v Karlovarském kraji nebylo komplexní onkologické centrum. A já teď mohu říct, v Karlovarském kraji bude komplexní onkologické centrum. Děkuji za to jak minulému - a tady vidím (Ministr Kulhánek mává z pléna.) - panu hejtmanovi, tak současné hejtmance, a jsem rád, že ta debata probíhala nepoliticky. Pan poslanec Bureš se celou dobu snažil, aby dodával dostatečná data, a na základě těchto dat jsme přesvědčili Výbor (České?) onkologické společnosti, aby v rámci výběrového řízení na komplexní centra Karlovarský kraj byl. Současně jsme poslali tím pádem do všech krajů peníze na dovybavení onkologických center, ať už lineárními urychlovači, či jinou drahou přístrojovou technikou.

Stejně tak nebudu pitvat myšlenku mít simulační centrum v areálu bohnické psychiatrické léčebny, kam se měli záchranáři z celé republiky sjíždět trénovat na těchto simulátorech. Já myslím, že vaším prostřednictvím pan poslanec Brázdil v té kritice byl dostatečně tvrdý na zdravotním výboru, když hodnotil tento nápad. Zase si to lze snadno z nahrávky pustit a poslechnout. A my jsme ty peníze rozdělili na všechny lékařské fakulty po celé republice a tím pádem máme simulační centra financovaná z Národního plánu obnovy u všech lékařských fakult a fakultních nemocnic. A budou sloužit nejenom pro studenty, ale i pro lékaře, především pro lékaře v předatestační přípravě.

Zahájili jsme takto řadu kroků, které se ukázaly velmi efektivní. Nic na tom nemění ani kauza bývalého ředitele Motola - a tady zase nemá smysl pitvat, kdo ho kdy podržel, v které vládě byl, za koho kam kandidoval, to bychom se nikam nedostali. Já se domnívám a jsem velmi rád, že to přijal, že pověření Petra Poloučka vedením Fakultní nemocnice Motol byl správný krok. On ukázal v Nemocnici Na Homolce, že je vynikajícím manažerem, a to, že teď provozuje fungování těch dvou nemocnic, je logické z mnoha důvodů, i z důvodu onkologické péče, protože například ve Fakultní nemocnici Motol je lůžková nukleární medicína, kdežto v (Nemocnici) Na Homolce je diagnostická nukleární medicína, (a) tak bych mohl v některých oborech pokračovat.

V Motole dnes roste Motolské onkologické centrum a jde o jednu z největších investic do zdravotnictví za desítky let. A já jsem velmi rád, že jsem u toho mohl být. Pod jednou střechou tam bude prevence, diagnostika, péče o pacienty i výzkum onkologie. A ano, řadu těch kroků začala předchozí vláda, já je upravil, modifikoval, posunul směrem, který považuji medicínsky za správný a s kterým souhlasily výbory odborných společností, protože se domnívám, že je správné, aby bylo jedno komplexní mezinárodní onkologické centrum na Moravě a jedno v Čechách, to české v nemocnici, kde se léčí dospělí i děti, což je Fakultní nemocnice Motol, tedy s onkologickým onemocněním dospělí i děti, to druhé pak v Brně v rámci komplexního onkologického centra Brno na Masarykově onkologickém ústavu.

Díky ušetření prostředků jsme mohli posílit onkologickou péči vlastně v celé republice a posílit komplexní centra. Prevence je ale klíčem, prevence, ať už primární nebo sekundární, je to zásadní, co vlastně zlepšuje péči o pacienty, co zvyšuje průměrnou délku života ve zdraví a co vlastně posiluje odpovědnost každého z nás o zdraví. Proto je to jedna z mých velkých priorit, prevenci a její podpoře v širším slova smyslu i podpoře TVZ veřejného zdraví věnuji maximum úsilí.

Jedním z kroků v tomto směru byl zákaz prodeje nikotinových sáčků mladším 18 let. Tím jsme navázali na naši vyhlášku, která kromě jiného upravovala i vzhled jejich obalů tak, aby nepřipomínaly obaly od bonbonů, a nelákaly tak děti už svým vzhledem.

Jistěže alternativy klasických cigaret jsou méně škodlivé než cigarety, ale rozhodně to nejsou zdravé věci, které by měly konzumovat děti a stát se tak závislými na nikotinu, což je alkaloid, na který vzniká nejjednodušším způsobem nejrychleji závislost.

Řadě chorob se dá předejít jednoduše tím, že člověk žije zdravě a pravidelně se účastní preventivních prohlídek, očkování a screeningů. Tím se prodlužuje délka života ve zdraví. Člověk tím sobě přidává radostné roky ve zdraví a rovněž sobě i společnosti ušetří hodně prostředků.

Proto bylo kromě HPV, tedy očkování proti papilomaviru, rozšířeno očkování i proti meningokoku B a podařilo se díky rychlému zajištění mimořádných dodávek také proočkovat desetitisíce občanů proti černému kašli, což je velká zdravotní investice do budoucna.

Velmi důležité jsou již zmíněné screeningové programy. Jejich nabídku postupně rozšiřujeme. Již nyní funguje screening karcinomu prsu, kolorekta, kde jsme po dohodě s výborem gastroenterologické společnosti a společností gastrointestinální onkologie v čele s profesorem Zavoralem a panem profesorem Iljou Tachecím definovali screeningová centra kolorektálního karcinomu a do těchto center jsme cestou grantů a projektů dali částky vyšších stovek milionů tak, aby ta centra byla kvalitně vybavená endoskopy a mohla tedy provádět screeningovou koloskopii na co nejvyšší úrovni. Současně jsme na základě diskuse snížili věk - a co nejdříve toto vyjde ve vyhlášce - pro vstup do tohoto programu na 45 let. Samozřejmě se to týká i karcinomu děložního hrdla, prostaty, plic, novorozeneckého screeningu, který jsme rozšířili o screening na spinální svalovou atrofii a těžkou kombinovanou imunodeficienci, což dnes v době personalizované medicíny jsou důležité screeningy.

Od ledna byl také spuštěn i screening výdutí břišní aorty, který bez nadsázky zachraňuje životy, protože případné prasknutí výdutě břišní aorty je smrtelně nebezpečné. A dnes na základě toho screeningu a včasného záchytu výdutě u rizikových skupin můžeme definovat ty pacienty, kteří potřebují zavést aortální stentgraft, a tím pádem poměrně jednoduchým způsobem vyřešit záležitost, která v případě, že není včas diagnostikována, vede k úmrtí pacienta tím, že ta břišní tepna praskne, to aneurysma se roztrhne.

Spolu s tím funguje celá řada pilotních projektů, které cílí na další onemocnění. Také jsme ztrojnásobili fondy prevence zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny tak disponují větším objemem prostředků a mohou přispívat svým pojištěncům na více preventivních aktivit, které zlepšují kvalitu jejich života a podporují jejich zdraví, což v konečném důsledku vede ke snížení nákladů na poskytnutou zdravotní péči.

K prevenci nemocí a zdravému životnímu stylu samozřejmě patří i kvalitní vyvážené stravování. Proto byla zřízena mezirezortní pracovní skupina pro institucionální stravování, kterou vedu jako vicepremiér a kde se spolu se zástupci dalších čtyř ministerstev, Asociace krajů, Státním zdravotním ústavem a dalšími odborníky věnujeme kvalitě nemocničního a školního stravování. Málokdo si totiž uvědomuje, že ve školním stravování je obrovský potenciál ovlivnění zdraví. Každý všední den jím projdou zhruba 2 miliony dětí od věku 2 až 19 let, což je poměrně dlouhý časový úsek života, ve kterém si děti tvoří vztah k jídlu, a tedy i ke svému zdraví. O nemocniční stravě to platí zrovna tak. Její kvalita má nezanedbatelný vliv na zdraví a rekonvalescenci pacientů v nemocnicích, kde se jich stravuje více než 140 000 každý den.

Pořádáme školení, jednání a vydali jsme i školami oceňovanou metodiku poskytování dietní stravy v rámci školního stravování, která nabízí návod, jakým způsobem ve školách dietní stravu zajistit a poskytnout v případě, že je po ní poptávka. A již brzy bude hotov i nový spotřební koš, podle kterého budou školy moci vařit žákům - nebudou muset, ale budou moci - v dalších letech zdravě, chutně a cenově dostupně.

Snížit množství cukru, které žáci zkonzumují, snížit množství soli, které zkonzumují, dostat se opravdu k lokálním potravinám a produktům, protože každý odborník ví, že zralá zelenina a ovoce a fyziologicky zralé ovoce a zelenina není totéž. Každý odborník ví - a vzpomeňme si na publikace dvacet třicet let staré v PupMedu o tom, jak se vstřebávají vitaminy z fyziologicky zdravých produktů a jak se vstřebávají vitaminy z produktů, které nejsou fyziologicky zralé a dozrávají až cestou do České republiky. Ta data jsou jasná, jsou tvrdá, jsou to data nejenom ze studií, ale i z metaanalýz. A na základě těchto dat jsme právě postupovali při tvorbě toho potravinového koše a podpory lokálních producentů.

Na prevenci cílí i Národní kardiovaskulární plán. Kardiovaskulární onemocnění jsou považována řadou odborníků za nejvíce a nejjednodušeji preventabilní onemocnění. Problém je, že ta prevence u těchto onemocnění je primární prevence, tedy ta prevence, kdy se musíme starat sami o sebe, nekouřit, nepít alkohol, žít zdravě, hýbat se. A je to těžké. Kdyby se každý z nás staral sám o sebe, tak jak se stará o svého domácího mazlíčka, čímž nemyslím partnera nebo partnerku, ale myslím tím zvířátko, které má doma, ať už to pejsek nebo kočička, nebo tak, jak se stará o svoje vysněné auto - mohl bych jmenovat jednoho europoslance, který s tím autem snad i spí - tak by bylo samozřejmě krásné, kdyby se takhle staral sám o sebe. Vezměte si, jak každý dlouho zvažuje, jakou naftu do auta dát, jaký benzín tam dát, jaký olej a aby nedošlo k záměně, a jakou stravu dát svému mazlíčkovi, jaké granule nakoupit - já mám taky pejska a postupuju úplně stejně, všecko, co je málo dobré pro něho, tak to samozřejmě nedostane. Kdybychom se takhle starali o sebe, kdybychom takhle zvažovali, co pouštíme do sebe, co pijeme, co jíme, kdybychom se hýbali a sportovali, tak kardiovaskulární onemocnění budou úplně jinde, než jsou.

Proto kardiologická společnost, společnost praktického lékařství a další odborníci připravili poté, co jsem je o to požádal, ten Národní kardiovaskulární plán, připravovali ho několik let spolu s pracovníky Ministerstva zdravotnictví a představili jsme ho s Českou kardiologickou společností, Ústavem zdravotnických informací a statistiky a dalšími odborníky.

Celkem je v České republice ročně s kardiovaskulárním onemocněním léčeno více než 2,9 milionu osob. 2,9, milionu osob. To je 30 procent populace. Vysoký počet pacientů s kardiovaskulárními problémy považuji za velmi závažné riziko pro zdraví naší populace a samozřejmě také pro zdravotnictví samotné. Proto prevence kardiovaskulárních onemocnění, změna preventivních prohlídek u praktických lékařů zacílená na kardiovaskulární onemocnění, to jsou ty reálné kroky, které jsme udělali a které musí posilovat Ministerstvo zdravotnictví bez ohledu na to, jaké jsou politické priority, které musí Ministerstvo zdravotnictví posilovat v následujících letech.

Ačkoliv v této oblasti se můžeme pyšnit vynikajícími výsledky, máme pravděpodobně nejlépe fungující program na včasný záchyt infarktů a na koronarografii a zavádění stentů do koronálních tepen, máme stále velký prostor pro zlepšení především v oblasti prevence. Jde především o podporu všech forem prevence a také posílení kontroly kvality péče.

Prevence zkrátka je něco, co se táhne jako červená nit mnoha mými kroky na Ministerstvu zdravotnictví, a to věcně, rétoricky, mediálně i legislativně. Podíváte-li se například na velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, tak prevence v ní hraje zásadní roli v podobě podpory prevence prostřednictvím pozitivní motivace pojištěnců.

Od 1. ledna 2026 proběhne významné navýšení maximálního množství přídělů do fondu prevence zdravotních pojišťoven - a ano, záleží to na hospodaření těch pojišťoven - a rozroste se možná nabídka benefitů hrazených z fondu prevence. Navýšení příspěvků bude ale vázáno na řádnou péči o vlastní zdraví, to znamená, že některé benefity budou mít nově podmínku řádného absolvování prevence, například příspěvek na rekondiční pobyt. Zdravotní pojišťovna bude také oprávněna vytvářet vlastní bonifikační programy.

V této novele jsem také prosadil úhradu moderních metod ve stomatologii. Bude plná úhrada u dětí a u základních metod u dospělých tak, jak chtěla stomatologická společnost, a dále částečná úhrada u složitějších metod u dospělých s důrazem na prevenci.

Velmi pomůže i zjednodušení čerpání přeshraniční péče. Bude-li mít Čech dostupného například zubaře nebo praktika nebo jakéhokoliv jiného lékaře či zdravotnické zařízení na druhé straně hranic prostě proto, že bydlí blízko hranic, zatímco na české straně dostupný nebude anebo bude daleko, bude mnohem snazší čerpat péči v příhraničí a zdravotní pojišťovny to plně proplatí i u neakutní péče.

Když jsme u našich zákonů, tak dalším velkým zákonem, který Poslanecká sněmovna schválila nedávno, je novela zákona o zdravotních službách. Ta zásadně modernizuje organizaci zdravotní péče, výrazně posiluje práva pacientů a přináší konkrétní opatření ke snížení administrativní zátěže v celém systému zdravotnictví i v oblasti ochrany veřejného zdraví. Jednou z klíčových změn je přesun odpovědnosti za zajištění lékařské pohotovostní služby na zdravotní pojišťovny, které k tomu mají potřebné nástroje.

Novela také zavádí institut nemocničního ombudsmana, který bude pacientům k dispozici přímo ve zdravotnických zařízeních při řešení stížností a podnětů. Novela zavádí vznik center komplexní péče o děti s dlouhodobými zdravotními potížemi. Ta zajistí koordinovanou a mezioborovou péči, která zvýší kvalitu života dětských pacientů a usnadní orientaci rodin v systému zdravotních služeb.

Nově budou pacienti mít právo na jasnou a transparentní informaci o ceně poskytovaných zdravotních služeb a výrazně se zpřísní pokuty za nezákonné poplatky u lékařů. Skončí tak podmiňování přijetí do péče různými poplatky, nečekané doplatky po skončení výkonu a podobně.

Posílena bude i ochrana pacientů, kteří jsou ohroženi domácím nebo sexuálním násilím. Práva pacientů mi leží na srdci, proto naslouchám pacientské radě, která je mým poradním orgánem na Ministerstvu zdravotnictví.

Velkou a dobrou změnu, kterou jsem rovněž uvedl v život, je metodický pokyn k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb. Prostě děti mají při hospitalizaci nárok na přítomnost rodiče a říkám to s plnou vážností. Tečka. Ukončil jsem tím debaty o různých interpretacích pravidel a práv, hádky na nemocničních chodbách i pláč malých dětí, které v cizím prostředí nechápou, co se s nimi děje a proč s nimi nemůže být máma nebo táta.

K tomu si dovolím jednu osobní poznámku. Celý profesní život se potýkám s takovými situacemi a nedokonalostmi a jsem rád, že zrovna tuto jsem sprovodil ze světa. Ano, můžete říct, já jsem radiolog, já jsem fotograf, ale já jsem intervenční radiolog. Já jsem dělal intervenční výkony dospělým, malým dětem, pacientům po transplantacích. A samozřejmě, že je velmi stresující, když pětiletému nebo čtyřletému děťátku, které má atrézii žlučových cest nebo stenózu po operaci jater, děláte perkutánní drenáž, tedy musíte jehlou přes játra, pod skiaskopií napíchnout žlučové cesty a strefit se a poprvé se nestrefíte, po druhé se nestrefíte a z jedné strany stojí maminka, z druhé tatínek a říkají vám a už se, pane doktore, už se, pane doktore, strefíte? A jistě, že je to stresující. Ale ta maminka zas to dítě drží za ruku. Ano, ono je, když je menší v narkóze a když je větší, tak je v lokále. A ta pomoc, že je u něho, že ho drží za ruku, to je opravdu něco, co je důležité.

Totéž platí u běžných vyšetření, jako je ultrazvukové vyšetření. Nedovedu si představit snímek plic, nedovedu si představit RTG vyšetření jinak u malého dítěte, než že je u toho maminka nebo tatínek a to dítě drží. Přitom má samozřejmě ochrannou zástěru, aby nedošlo k jeho ozáření. Zrychlí to tu péči, zjednoduší to péči. Proto jsem rád, že se podařila udělat metodika, kterou dostala zdravotnická zařízení, a myslím si, že je to velmi důležité.

Totéž se týká práv pacientů, kde se podařila ještě jedna věc, a tou je v oblasti dárcovství krve. Od 1. července 2024 platí nová pravidla, která přestanou diskriminovat gaye a bisexuály. A nejde jenom o to. Jde o naprosto hloupou otázku, která vlastně nic neřešila a jenom spoustu lidí urážela. Byla naprosto nesmyslná a byla v jediné republice v jediné zemi v Evropě, byla takto formulovaná, v České republice. Tu otázku jsme zlikvidovali, postupujeme přesně podle doporučení evropské odborné společnosti a jsem rád, že naše odborná společnost ho plně akceptovala a podpořila.

Pro příjemce se nic nemění a jejich maximální bezpečnost je zachována. Pro darování krve ale už dnes není podstatné, jestli někdo žije s mužem, se ženami a jaký má sexuální život, a navíc jsme posílili kvalitu vyšetření té krve. Tedy dramaticky jsme snížili možnost rizika přenosu čehokoliv. Dnes je vyšetření krve u dárců v České republice jedno z nejkvalitnějších na světě.

Další zásadní kapitolou mé služby na ministerstvu zdravotnictví je elektronizace. A vy z vás, co jste delší dobu v Poslanecké sněmovně a zažili jste profesora Vyzulu jako předsedu zdravotního výboru, víte, že už se tehdy potýkal s plány Ministerstva zdravotnictví na elektronizaci. Posléze se stala předsedkyní zdravotního výboru paní profesorka Adámková a pan profesor Vyzula vedl podvýbor pro elektronizaci. Já jsem byl jeho členem a zase jsme se potýkali s tím, že bylo jasné, co bude v roce 2040, zhruba jasné, co bude v roce 2030, ale pracovníci ministerstva nám nedokázali říct, co bude příští rok a kdy to začne.

Proto jsem musel udělat radikální změny na tomto úseku. Musel jsem oslovit odborníky z praxe, vytvořit vlastně tým v čele s panem ředitelem Foltýnem a výsledkem je zákon o elektronizaci, který je schválen Senátem a začne platit od nového roku. Výsledkem je více než 20 projektů, které prošly. Za rok zde budeme mít plně funkční IHS prostředí ve zdravotnictví. Skončila DASTA, zůstaly pouze mezinárodní standardy. Máme eŽádanku, díky které uvidíme průchod pacienta systémem, budeme moci lépe řešit čekací doby, protože on-line uvidíme, jaké jsou kde čekací doby a zda pracoviště jede ve dvousměnném provozu. Máme EZKartu, kde v současné době očkování od roku 2010 včetně nezletilých dětí je plně funkční, využívaná občany a čekají ji další funkce, které budeme postupně představovat. Po vzoru eReceptu od nového roku také zavádíme povinnou preskripci zdravotních prostředků skrze takzvaný ePoukaz. A zcela zásadním krokem, aby bylo možno realizovat pokrok v digitalizaci českého zdravotnictví, jak už jsem zmínil, bylo sjednocení dat skrze datový formát HL7FHIR, tedy jednotný datový formát tak, jak ho zná celá Evropa a vlastně celý svět. Ten usnadňuje komunikaci mezi poskytovateli péče, lékaři a pacienty, tedy představme si, že v dnešním zdravotnictví už bude jenom jeden formát, který bude tím pádem jednoduchý pro komunikaci mezi jednotlivými poskytovateli péče.

Pilotní projekty v digitalizaci zdravotnictví se rozbíhají, nebo už běží. Dodavatelé jsou řádně vysoutěženi a šéf Národního centra elektronického zdravotnictví, kterého jsem si vybral, dostal ocenění eOsobnost Egovernmentu za celkový přínos. A to, myslím, mluví za vše.

Navíc se nám ve spolupráci se SÚKLem a lékárníky od 1. ledna podařilo spustit systém sledování započitatelných doplatků v eReceptu. Bez jakýchkoliv problémů, pádů, naprosto hladce. Možná proto to nebylo tak medializováno, a proto si toho málokdo všiml. Díky tomuto systému vím, že ročního limitu na započitatelné doplatky dosáhlo už 740 000 občanů České republiky, kteří v lékárnách nemuseli zaplatit bezmála 600 milionů korun; 740 000 občanů České republiky ušetřilo 600 milionů korun a každý se ve své mobilní aplikaci eRecept může podívat, kolik mu do limitu zbývá.

Ukončili jsme také byrokratické vracení přeplatků každé čtvrtletí a administrativu s tím spojenou. Zavedli jsme řadu antibyrokratických opatření. Velkou pozornost jsme věnovali obecně debyrokratizaci českého zdravotnictví, v několika fázích mi prošlo několik opatření, která zjednoduší život pacientům, zdravotníkům i zaměstnavatelům. Zrušil jsem povinné vstupní periodické pracovně lékařské prohlídky u nerizikových profesí. Skončil nesmyslný potravinářský průkaz a skončí povinnost dopředu schvalovat provozní řády a činnosti, jako jsou holičství, kadeřnictví, manikúry či pedikúry. Tímto krokem se odbourává zbytečná administrativa pro desítky tisíc podnikatelů, přičemž kontrola zůstává zachována v řádné kvalitě v rámci běžné hygienické kontroly provozovny. Zjednodušuji také posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu. Povinnost se nově bude vztahovat primárně na profesionální sportovce, zatímco rekreační sportovci již nemusí absolvovat nesmyslné, zbytečné lékařské vyšetření zaměřené na toto. Tím se sníží i zátěž na pediatry a další lékaře a budou se moci věnovat preventivním prohlídkám a případně screeningovým programům.

Další praktickou změnou je prodloužení platnosti posudku o zdravotní způsobilosti pro děti na zotavovací akce na dobu neurčitou, pokud nedojde ke změně zdravotního stavu dítěte. Zjednoduším také ve spolupráci s organizátory táborů stavební a provozní podmínky pro letní dětskou rekreaci, samozřejmě při zachování hygienických standardů. A tyto akce můžou už dnes být hlášeny elektronicky, což šetří čas organizátorům, hygieně, ale i například hasičům v případě potřeby.

A jednodušší jsou dnes i pravidla pro drobné výrobce potravin. Právě domácí a příležitostná výroba potravin, marmelád je dnes méně regulovaná. Samozřejmě další kroky chystáme.

Posuneme také jednodenní péči. Postupně navyšujeme úhrady a rozšiřujeme výkony hrazené formou jednodenní medicíny. Cílem jednodenní medicíny je zkrátit pobyt pacienta v nemocnici na minimum, protože dlouhá hospitalizace se může negativně odrážet na zdraví pacienta, fyzickém i psychickém. V této podpoře totiž snoubíme zvyšování kvality a bezpečnosti péče se zvyšováním efektivity zdravotnictví.

Dalšími klíčovými oblastmi, které úhradově podporuji, jsou mimo jiné podpora péče o děti, paliativní péče, primární péče, stomatologie, péče o duševní zdraví, následná péče či zdravotně sociální péče. Právě péče na zdravotně sociálním pomezí díky unikátnímu projektu dat Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí, kdy jsme tyto rezorty datově propojili cestou ÚZISu a ÚZIS toto propojení sjednotil, dnes můžeme hledat slepá místa, dřív tato možnost neexistovala, a můžeme cíleně intervenovat.

Mimochodem u úhrad bych rád připomněl ještě jeden velký úspěch, který málokdo věřil, že se podaří, ale podařil se, a sice prosadit a udržet, a tím je automatická valorizace plateb za státní pojištěnce. Tím pádem jsme jasně definovali příjmy zdravotních pojišťoven a můžeme dlouhodobě plánovat. Šlo o jeden z klíčových bodů programového prohlášení vlády v oblasti zdravotnictví, který zajistí jasně definované prostředky pro zdravotnictví a jejich vývoj v čase.

Abych to shrnul, Ministerstvo zdravotnictví funguje velmi dobře a troufám si tvrdit, že toho opravdu mnoho udělalo a mnoho se podařilo. Jistě, mohlo se podařit víc, ale přesto jsem přesvědčen, že jsme odvedli spolu velké množství práce, které české zdravotnictví posouvá zas o kus dál.

A jedna poznámka závěrem. Zemím, kde je zdravotnictví vyňato z politického boje, se v této oblasti daří nejlépe. Tam, kde existuje spolupráce, tam, kde existuje nepolitické zdravotnictví, je možné tuto oblast rozvíjet dlouhodobě, protože ve zdravotnictví cokoliv, co provedete, tak má efekt až za řadu, řadu let. U kvality péče totiž nezáleží na tom, kdo ji prosadil. Je to běh na dlouhou trať a od chvíle, kdy je plán spuštěn, se často vystřídá řada ministrů do doby, kdy jsou sklízeny jejich plody. Při prosazování zákonů a přípravě dlouhodobých koncepcí proto nevycházím jen ze spolupráce s odbornými společnostmi, pacientskými organizacemi a samozřejmě zdravotníky samotnými, ale i s opozicí. Nepochybuji totiž, že o zdraví pacientů jde všem voleným zástupcům bez ohledu na barvu stranického trička stejně. Moc děkuji všem poslancům z opozice i koalice, kteří tento princip vnímají spolu se mnou.

Dovolte mi na úplný závěr ještě poděkovat všem zaměstnancům Ministerstva zdravotnictví, všem zdravotníkům, lékařům, sestřičkám, sanitářům, všem pracovníkům v nemocnicích, všem těm, kteří denně pomáhají a kteří se snaží dělat maximum pro své pacienty, a nejsou to jenom zdravotníci, je to technicko-hospodářský personál, jsou to ajťáci, personalisté, je to prostě řada lidí, která denně odvádí vynikající práci. Ještě jednou děkuji všem pracovníkům Ministerstva zdravotnictví, pracovníkům ÚZISu a těm, kteří velmi pomáhali v přípravě těchto zákonů. Jako ministr zdravotnictví i občan tohoto státu si jejich práce opravdu velmi vážím. Děkuji jim za všechny pacienty. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A než přistoupíme k dalšímu přihlášenému, což je pan ministr dopravy Martin Kupka, tak ještě načtu, že pan poslanec Miroslav Zborovský bude hlasovat a jednat s náhradní kartou číslo 3.

A z omluv - omlouvá se pan poslanec Lubomír Brož od 18 hodin do 19 hodin z pracovních důvodů, Aleš Dufek od 19 hodin bez udání důvodu, David Pražák od 20.30 do 23 hodin z pracovních důvodů a Renáta Zajíčková od 18 do 19 hodin z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Martin Dvořák od 18 do 19 hodin z pracovních důvodů.

A nyní prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, opozice tady vylíčila Českou republiku jako spálenou zemi. Česká republika ale rozhodně spálenou zemí není. Svědčí o tom nejenom konkrétní ekonomická data, růst ekonomiky a také to, jak nízkou máme nezaměstnanost, to, jak se daří rozvíjet Českou republiku v oblasti dopravní infrastruktury, obrany a v dalších oblastech. Jasným dokladem toho, že Česká republika fakt spálenou zemí není, je nesporně také fakt, že se v České republice v tuhle chvíli daří budovat dopravní infrastrukturu způsobem, který Česká republika ještě nezažila.

Tady zaznělo, že přestože zároveň Česká republika snižuje deficity státního rozpočtu, tak rekordně investuje. Co to znamená? Že dáváme dohromady odpovědnou fiskální politiku a zároveň politiku zdravou hospodářskou. To, že zároveň vytváříme podmínky, aby ekonomika v budoucnu mohla růst.

Když tady Karel Havlíček hovořil o ekonomickém marasmu, hovořil o všech členech vlády s despektem jako o amatérech, tak bych se chtěl zeptat, z jakého titulu se pouští do tohohle hodnocení? Z unikátních podnikatelských úspěchů? No to jistě ne! To si všichni můžou snadno najít, jaké byly jeho ekonomické úspěchy. Nebo proto, že dokonale zvládl svoji roli ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy, takže máme dostavěno dalších několik bloků jaderných elektráren, že jsme dokonale nezávislí na energetice a energetických zdrojích Ruska, že tady v tuhle chvíli máme nespočet dalších obnovitelných zdrojů, to, že dokonale zvládáme dopravní infrastrukturu a všechno jsme postavili? No, to jsem si nevšiml! Tak kde se to bere, ten despekt? Tady se spíš potvrzuje pravidlo, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Akorát v normální debatě by se základní respekt i k oponentovi, i k tomu, s kým nesouhlasím, měl přece jen vyskytovat. A sebejistota, se kterou tady všechny mistroval mistr světa amoleta, tak mě fakt zaráží.

A líčit Česko jako spálenou zemi, je především plivnutím do tváře těm, kteří se na jejím rozvoji podílejí, a to samozřejmě není zdaleka jenom vláda, ale to jsou tisíce a miliony lidí, kteří svojí prací přispívají k tomu, že se Česku daří. A pokud tohle opozice popírá, pokud se tomu vysmívá, tak tím jenom ukazuje svým vlastním voličům, co by je mohlo čekat.

Pojďme ale k tomu, na co je možné ukázat v oblasti dopravní infrastruktury. A tady jasně zdůrazňuji, že nikdy z mých úst nezaznělo nic s despektem o mých předchůdcích. Ten, kdo by se jako ministr dopravy rozhodl zmačkat a zahodit do koše všechno, co se vybudovalo nebo připravilo před ním, by byl nepochybně odsouzen k totálnímu neúspěchu a byl by to zločin z hlediska toho, co má Česká republika začít. Ale tím víc mě zaráží, proč současná opozice tak při každé příležitosti snižuje práci současné vlády. A kdybych aplikoval totéž, tak bych pak mohl mluvit o Karlu Havlíčkovi jako o packalovi, jako o amatérovi. Jenom si vezměte základní data. Za předchozí čtyři roky vlády Andreje Babiše se v České republice podařilo zprovoznit 104 kilometrů. Za další čtyři roky vlády Petra Fialy to bude víc než 200 kilometrů. To je odhadem navýšení zhruba o 100 procent.

Kdybychom vzali jiný parametr, to, kolik se zahájilo staveb, tak za dobu čtyř let vládnutí Andreje Babiše to bylo něco kolem 177 kilometrů. V tom období čtyř let vlády Petra Fialy to bude více než 250 kilometrů dálničních staveb. To je nárůst o 50 procent. Kdyby tady teď stál Karel Havlíček, tak by nepochybně o svých předchůdcích mluvil jako o packalech, neumětelích a nepochybně by se pustil ještě do daleko dramatičtějších příměrů. Nebudu to dělat, protože to ve výsledku nepřispívá k elementární rozumné debatě, kterou máme vést.

A pokud dneska nenechají na vládě nit suchou, tak ano, možná to patří k doporučením jejich marketingových týmů, ale znovu zdůrazňuji, neodpovídá to realitě a neodpovídá to tomu, v čem žijí lidé v České republice a v čem žijí koneckonců i jejich voliči. Samozřejmě že by spousta věcí ještě mohla být lepší, ale pojďme se tedy reálně bavit o tom, jak přidat na tempu dopravní výstavby. Byla to naše vláda, která jasně určila směr, kam máme jít. A tahle vize pro fungování země je důležitá, že víme, že v roce 2033 budeme mít dokončenu dálniční síť. A jestli to tempo udržíme, tak se to stane. Podíváte-li se dneska na to, co všechno roste v dopravních stavbách, tak prostě musíte mít z toho alespoň trochu pozitivní vjem, protože ze stavby D35 jako důležité alternativy přetížené D1 je dneska ve střední Evropě největší souvislé staveniště. A podobným tempem v tuhle chvíli vyrůstá dálnice D6 na Karlovy Vary, staví se D7 směrem na Chomutov. Každý z těch dálničních tahů v tuhle chvíli zaznamenává obrovský posun dopředu, a co víc, ty další klíčové stavby jsou v pokročilé fázi přípravy. Máme EIA na komplet severní část Pražského okruhu, kterou Česká republika potřebovala léta a léta, a staví se důležitá část mezi D1 a Běchovicemi. A ještě v letošním roce začne celá řada dalších důležitých staveb včetně posledního úseku D11. Tohle jsou klíčové dobré zprávy. Dobré zprávy ne pro politickou debatu, dobré zprávy pro českou veřejnost a pro český národ, který samozřejmě čelí tomu, co všechno se děje kolem něj.

A tohle chci zdůraznit jako jednu z podstatných věcí a zároveň to, že když teď na chvíli odhlédneme od silniční infrastruktury a podíváme se na železniční, nikdy se nestavělo tolik důležitých železničních staveb, jako je například pražská Masaryčka, terminál Smíchov, ale zároveň Brno, Královo Pole, začala konečně přestavba a modernizace klíčového železničního uzlu Česká Třebová a staví se konečně moderní spojení mezi centrem Prahy a letištěm Václava Havla a k tomu se přidaly důležité cíle do budoucna. To, že Česká republika bude mít vysokorychlostní trati, a to, že pro přetížený uzel Prahy vybudujeme novou vrstvu - metropolitní expres spodem, který nabídne mimo jiné i dopojení vlaků z pražského letiště přímo pod hlavní nádraží pro spojení s rychlíky a s vysokorychlostními vlaky.

Další důležitý počin ETCS, evropský zabezpečovač. Tohle je jedna z důležitých věcí, díky které bude možné říct, že stav České republiky před čtyřmi lety a teď se výrazně, ale výrazně posunul. Že to, v jakém stavu bude Česká republika na konci roku 2025 je o významný kus lepší, než jak jsme ji v roce 2022 převzali. Tohle je totiž věc, která ve výsledku zajímá lidi, jestli se s tou zemí něco pozitivního stalo, a to můžu doložit, protože například evropský zabezpečovač ETCS znamenal významný posun, a to i v evropském měřítku, kdy v České republice v tuhle chvíli máme pod skutečným efektivním zabezpečením ty klíčové koridorové tratě a je to více než 620 kilometrů takových spojení.

Bavíme se o digitalizaci. V případě dopravních agend je to jedna z oblastí, která nejvíc nutí lidi vydávat se do těch kamenných úřadů a to, co se za ty poslední čtyři roky změnilo, je opravdu klíčový posun a snese srovnání s těmi nejpokročilejšími státy, kteří jsou na špičce digitalizace. A je to digitalizace, která se promítá lidem do úspor času, promítá se lidem do toho, jak složité je pro ně zajistit klíčové podmínky, to, že v tuhle chvíli je možné zajistit převod vozidla on-line, to, že to znamená obrovskou úsporu času pro autosalony, pochopitelně pro autobazary, ale zejména pro lidi, kteří tam auta nakupují nebo si je prodávají z ruky do ruky, tak tohle všechno znamená významné změny. Znamená to zjednodušení například v tom, že prodloužení doby platnosti evidenční kontroly významně omezilo potřebné cesty lidí na stanice technické kontroly. A to, že se stanice technické kontroly zlepšují, že se tam tolik nepodvádí, je další konkrétní výsledek fungování vlády Petra Fialy.

Změna zákona o silničním provozu. Změna, která přinesla zjednodušení bodového systému znamenala významný obrat, přinesla možnost řídit auto od 17 let pod dohledem mentora. A výsledek? Bezpečnější stav na českých silnicích, méně obětí dopravních nehod. To jsou čísla, která reálně zajímají českou veřejnost, protože znamenají kvalitativní posun směrem dopředu. A tohle možná měli kolegové z opozice zmínit, ale chápu, nehodí se jim to do krámu. Chtěl bych zmínit ještě několik klíčových bodů v té oblasti legislativní. To, že Česká republika má nově legislativu pro poptávkovou dopravu, to, že jdeme cestou nejvyspělejších států v oblasti vytvoření podmínek pro autonomní systémy řízení, od 1. ledna příštího roku bude možné v českých podmínkách provozovat auta v úrovni číslo 3 autonomního řízení, a to, že od července letošního roku máme inspekci silniční dopravy, která lépe dohlédne na to, aby české komunikace, české dálnice, které se rozrůstají, nepoškozovala přetížená auta a že se významně rozrostl také počet vysokorychlostních vah, to všechno jsou konkrétní věci, které mění Česko k lepšímu. Příprava PPP projektů pro další rozvoj silniční infrastruktury.

A zmíním jednu důležitou věc, která zasahuje do oblasti vesmírných aktivit. Každý pořádný národ má před sebou také vize. Jednu takovou vizi přinesla vláda Petra Fialy pro oblast vesmírných aktivit. Česká cesta do vesmíru - národní projekt, který zásadně rozšiřuje možnosti Česka v téhle oblasti, v oblasti, která přináší vysokou přidanou hodnotu, a neupínáme se jenom k tomu, aby Česko mělo znovu svého astronauta ve vesmíru, ale zejména abychom tam dokázali vynést experimenty, se kterými přicházejí vědecké disciplíny a vědecké týmy v širokém spektru od biologie přes farmacii až pochopitelně po technické disciplíny. Všechny velké státy, které tyhle aktivity rozvíjejí, tak dobře vědí, že se investice v téhle oblasti vrací sedmkrát až osmkrát, a to je důvod, proč to děláme, aby Česká republika rostla a rostla ještě větším tempem, a jsem přesvědčený o tom, že další důležitý význam pro inovace, pro technologický pokrok v České republice znamená česká cesta do vesmíru i v tom směru, že dokáže přitáhnout zájem mladých lidí o studium technických oborů. Předchozí vlády o tom spíš mluvily, než by něco pořádného v téhle oblasti udělaly. A česká cesta do vesmíru jako reálný národní plán, národní projekt, přesně tohle plní.

Na závěr, zvykli jsme si na Evropskou unii nadávat, děláme to vydatně, dělá to na běžícím páse současná opozice, ale nás přece mnohem víc jako plnohodnotného člena Evropské unie, naše odpovědná role zavazuje k tomu, abychom teda měnili, co se nám nelíbí, abychom někde nestáli v koutě a nenadávali, ale abychom dokázali to, co nám nevyhovuje, změnit. A to se vládě Petra Fialy v několika ohledech podařilo. Podařilo se změnit normu Euro 7, která by ohrozila evropský automobilový průmysl a české automobilky, podařilo se to změnit zásadním způsobem díky tomu, že jsme daly dohromady státy, které mají podobný názor jako my. Neseděli jsme v koutě, ale dali jsme dohromady v rámci evropské diplomacie a v rámci našeho úsilí podobně smýšlející státy a vytvořili jsme nejenom blokační menšinu, ale vytvořili jsme reálně uskupení států, které daly dohromady klíčovou změnu, a totéž teď nedávno pro to, abychom dokázali změnit přísné sankce, které by musely platit evropské automobilky, pokud nesplní ten určený počet vyráběných elektrovozidel. Tak tohle jsou konkrétní kroky sebevědomé evropské politiky. Ne politiky, která jenom nadává, ale která reálně mění to, co nám nevyhovuje a co potřebujeme změnit a kdy zároveň můžeme jako významný člen Evropské unie ukazovat také na slepé uličky a volat po tom, aby se reálně měnil Green Deal, aby se měnily podmínky, které nevyhovují nejenom nám, ale které reálně brzdí a omezují evropský průmysl.

Ale nebudete to dělat tak, že budete stát v koutě a budete jenom nadávat, to se dá měnit jedině reálnou prací a tím, že dáte dohromady silnější uskupení států. Tolik opravdu jenom velmi stručná přehlídka toho, co Česká republika v posledním období dokázala, a jako jasný důkaz, že Česko není spálená země, že je to úspěšná země, ve které je radost žít, úspěšná země, která samozřejmě má před sebou ještě spoustu úkolů, ale ten, kdo po ní plive, kdo dokonce po ní plive i při svých vystoupeních v zahraničí, si nezaslouží, aby vedl Českou republiku. A mimochodem, kdekoliv jinde by dávno takovým politikům místní veřejnost vystavila červenou kartu. Tak se prosím dívejme na to, co nás čeká. Se zdravým sebevědomím, ale i s patřičným nadhledem. Nepochybně kriticky. To si zaslouží každá vláda, ale v okamžiku, kdy to současná opozice přestřeluje, kudy chodí, kdy hovoří o svých oponentech s despektem a vysmívá se jim, to opravdu k úspěšné zemi nepřispěje. Díky za pozornost. (Potlesk vládní koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: My se vystřídáme v řízení schůze Sněmovny. V tuto chvíli tady máme jednu omluvu paní poslankyně Milada Voborská se omlouvá z osobních důvodů, a to od 20 hodin. V tuto chvíli pokračujeme v přednostních právech. Jsme před otevřením programu této schůze, následuje paní místopředsedkyně Olga Richterová, kterou prosím k řečništi, bude pokračovat paní ministryně Černochová a pan ministr Kulhánek. Vážená paní místopředsedkyně, prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně za slovo i za vystřídání, abych mohla vystoupit v tom domluveném pořadí. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, my tu dnes stojíme před důležitým hlasováním. Na to se dostane nejspíše až zítra. Teď je půl osmé večer, očekává se tedy, že dnes budeme končit někdy kolem půlnoci a zítra se uvidí, jak to bude pokračovat.

Já tu za Piráty pro vás mám nějaké shrnutí, které se samozřejmě liší od toho, jak věc líčí ostatní opoziční strany, a liší se logicky, protože my jsme za Piráty nějaké dva roky a sedm měsíců ve vládě byli. Na řadě těch věcí, co tady zaznívaly, jsme se podíleli, přispívali k nim naši náměstci, třeba k té metodice pro pobyt rodičů s dítětem přispíval Josef Pavlovic za Piráty nebo třeba také já v rámci akcí domlouvání a osvěty. A co se týče řady těch výsledků, tak je prostě potřeba si říct, že jsou dobré, důležité a posouvají naši zemi dopředu.

Jenže jako Piráti už osm měsíců ve vládě nejsme a vidíme, že řada jiných věcí, také důležitých, se zadrhla. Jsou to věci často se týkající protikorupčních opatření. A vy si můžete říkat, proč to má být v dnešní den důležité téma? Já to vysvětlím, ale v jedné větě se to dá říct taky, a sice bez tak rozsáhlé korupce, hospodářské kriminality by naše země prostě mohla být bohatší. Bylo by tady víc míst ve školkách i pro dvouleté děti z těch rodin, které o to stojí, bylo by tady víc ordinací třeba stomatologů v regionech, kde palčivě chybí, nebo by bylo na lepší úhrady pro psychology a psychiatry, aby se jim lépe hradila i péče třeba pro děti. Duševní zdraví dětí a mládeže je obrovské téma. Dávám konkrétní příklady oblastí ze školství a zdravotnictví, kde ty veřejné zdroje jsou omezené. Jako společnost bychom využili více peněz a přitom desítky miliard každý rok mizí ve chřtánu korupce. A tohle lidé, kteří politiku sledují a zajímají se o směřování naší země, vidí.

My chceme měnit věci k lepšímu, chceme, aby právě ta konkrétní opatření, která jsme vždycky prosazovali a byla i součástí programového prohlášení vlády, do které jsme vstupovali, byla dodržena. Jde právě o opatření protikorupční, funkční zákon zamezující střetu zájmů. Když jste v politice, tak nemůžete prosazovat i své zájmy byznysové. A samozřejmě dostupné bydlení a lepší podmínky pro rodiny. Jsme si jisti, že je možné, aby 90 procent rodin v Česku platilo nižší daně a mělo vyšší příjmy, ale samozřejmě ty zdroje musí být zajištěny například menšími dotacemi velkým hráčům, ale zejména omezením korupce. A tohle je něco, co ocituji z toho programového prohlášení vlády, vlády, která čelí hlasování o nedůvěře, k němuž dojde patrně zítra. Cílem je, a teďka cituji: "cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu, opatřeních proti střetu zájmů a korupci."

Nu a i když jsme v téhle oblasti odváděli, myslím, veliký kus práce, Jakub Michálek, předseda pirátského poslaneckého klubu, prosadil deset konkrétních zákonů, které právě to rozkrádání veřejných peněz omezují a ztěžují, tak ten základ, na kterém se dá stavět, včetně toho, že jsme otevřeli rámec pro dostupné bydlení a pro podporu bydlení a že jsme se opravdu velmi podíleli na zlepšení podmínek pro rodiny, tak přesto, myslím, chybí představa, co všechno by mohlo být, kdyby peníze nemizely, ať už jako v bitcoinové kauze, 11 miliard z výnosů z trestné činnosti, někde v globálním organizovaném zločinu, jak to působí, anebo jiné peníze zase jinde.

Já dám příklad toho, jak by to mohlo fungovat, kdyby se každý snažil s korupcí na své úrovni, ať už je ministr, primátor, nebo starosta, bojoval. A ty obrovské desítky miliard by Česku zůstaly. Dám příklad. Zdeněk Hřib za dobu, za ty čtyři roky, když byl v Praze primátorem, ušetřil každý rok 140 milionů korun na předražených IT zakázkách. Když to sečteme, je to za čtyři roky 560 milionů korun, naprosto konkrétní peníze.

Dále vyhodil jistého pana Šteffla z operátora ICT, dodavatele těch městských IT služeb, a toho si vzala paní Dostálová za hnutí ANO na Ministerstvo pro místní rozvoj, na ministerstvo, kde měla osm let řešit podporu bydlení, a nestalo se tam v podpoře bydlení pro běžné lidi, pro rodiny vůbec nic. Tenhle pan Šteffl vykopnutý z Prahy Zdeňkem Hřibem a instalovaný na Ministerstvo pro místní rozvoj pod hnutím ANO je spojený s kauzou dozimetr.

A jakou tohle má souvislost? Proč to takhle popisuju podrobně? Protože právě třeba díky tomu odsekání korupčních vazeb v Praze, díky Zdeňku Hřibovi mohli městští programátoři, právě programátoři v rámci té městské společnosti operátor ICT vytvořit funkční speciální software, aby město nemuselo nakupovat konkrétní předražené odjezdové tabule od určitého dodavatele, ale aby mohlo jít po cenově výhodnější nabídce. A výsledek? Ušetřilo se jenom na těch odjezdových informačních cedulích, vidíte je na zastávkách tramvají, autobusů, prostě veřejné dopravy všude po Praze, bylo ušetřeno dalších 91 milionů korun. Když to sečteme, 560 za ty IT zakázky, plus 90, to je 650 za čtyři roky. Peníze, které jdou do více než půl miliardy, 650 milionů korun, konkrétní úspory, které jdou za Zdeňkem Hřibem. A když si to přepočítáme, co se za takovéto peníze dá pořídit, postavit: 3250 míst ve školkách pro děti, pro jejich rodiče, kteří potřebují skloubit práci a péči, a k tomu, k těm 3 250 místům ve školkách, ještě 162 ordinací třeba pro zubařky a zubaře v regionech. Úplně konkrétní zdravotní služby, sociální služby, potřebná místa ve školách a školkách.

Já tenhle příklad uvádím, aby si to každý uměl představit, že i za čtyři roky práce dokážete osekat v jedné jediné oblasti, kterou máte na starosti, tady v případě pražského primátora, minimálně 650 milionů korun, které odtékaly neefektivně, nehospodárně, kdoví kam. Byly to předražené věci, chystané předražené prodeje.

A právě proto, že si tohohle jsme vědomi, že do těch veřejných zakázek a veřejných peněz jde u nás 900 a více miliard korun ročně, tak máme jasný plán. Jasný plán, co s tím, aby se nedělaly u nás jenom kosmetické úpravy, ale aby fungovaly skutečně dlouhodobě takové zákony a takové nastavení, aby mohly být ty veřejné zakázky efektivně kontrolované a aby náš stát mohl reálně bohatnout a dodávat služby lidem, které potřebují a které si za své daně prostě zaslouží.

A ačkoliv vím, že těch témat je víc, mohla bych zmiňovat transparentní lobbingová pravidla, aby bylo jasné, kdo a jak ovlivňuje politická rozhodnutí, mohla bych zmiňovat, že je potřeba lépe kontrolovat průtokové účty, aby se přes ně nemohli prát špinavé peníze. Ostatně to po nás chce i řada dalších evropských zemí, protože u nich to funguje a ta opatření zamezují třeba praní ruských peněz v Evropě. Bohužel u nás to Pavel Blažek nepřipravil, i když mu to premiér Fiala uložil, aby to omezení průtokových účtů jako ministr udělal. Tak vedle všech těchto věcí chci vypíchnout právě jen a pouze v této řeči, která bych ráda, aby byla stručná, ale aby ukázala, kde máme ty problémy, tu reformu antimonopolního úřadu, reformu Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

A zároveň vedle téhle důležité oblasti, která se týká 900 miliard korun na veřejných zakázkách ročně, jsme jako Piráti opakovaně oslovili ODS a opakovaně jsme oslovovali celou koalici Spolu a celou vládu. Vedle těchto konkrétních zákonů, zákonů, co tady leží ve Sněmovně, jako je tento tisk 966, týkající se zadávání veřejných zakázek, jako jsou další věci, které tady můžeme stále ještě stihnout, tak vedle toho můžete ukázat, že vám záleží na tom, abyste vyvodili skutečné poučení a skutečnou odpovědnost z bitcoinové aféry ještě jedním krokem.

My si myslíme, že je pro důvěru v politiku a v celkovou dobrou budoucnost naší země potřeba, aby se důvěra posilovala, a ne promarňovala a promrhávala. Jenže to by bylo potřeba jednat. Jelikož se za poslední týdny ukázalo, že ministr financí Zbyněk Stanjura, který má v gesci právě opatření proti praní špinavých peněz, byl informován, věděl, měl podklady a nejednal a stejně jako Pavel Blažek se neobrátil na policii, nedal informace soudu, který rozhodoval o vydání elektroniky skrývající tu peněženku nebo přístup k bitcoinům, tak právě proto je prostě spolupodílníkem a není možné mluvit o tom, že se někdo staví k té kauze čelem, a nechat na jeho místě Zbyňka Stanjuru.

My jsme nabídli řešení. Kromě toho - a to je, myslím, nasnadě - aby Zbyněk Stanjura přestal tlačit nulovou daň pro bitcoinové miliardáře, což je něco, co navrhl jenom jediný den před vypuknutím celé aféry, tak aby prostě ODS dala na místa ministrů spravedlnosti a financí nezávislé odborníky nebo odbornice, lidi, kteří by právě pomohli obnovit důvěru veřejnosti. Současně abychom se domluvili na tom, které konkrétní protikorupční návrhy ještě v této Sněmovně stihneme. Do voleb jsou 3,5 měsíce. Něco se ještě stihnout odpracovat dá, ale to by musela být vůle, to by musela být opravdu chuť. My nechceme, ale nejspíš nám nebude zbývat nic jiného, než hlasovat pro nedůvěru. Za Piráty si myslíme, že to 3,5 měsíce do voleb už může vyvolat jenom zbytečný chaos.

Nabídli jsme řešení dát na ty dvě pozice, kde budou probíhat audity a vyšetřování, nestranické odborníky, garantovat skrze jména expertů, kteří nebudou chtít, aby jejich jméno bylo nějakými případnými podezřeními poškozeno, aby lidé mohli těm auditům a těm kontrolám věřit. To se bohužel nestalo. Mě to netěší. Mrzí mě, že se ODS a koalice SPOLU takhle rozhodli, ale je krátce do voleb. Voliči, myslím, pak rozhodnou. To, o co má jít, je skutečně posunout Česko dopředu, a to jak v oblasti ekonomického rozvoje, tak právě i rozvoje právního státu, důvěry v instituce a celkově společenského klimatu. To prostě dneska není dobré. To, co se děje kolem bitcoinové aféry, ukazuje na zametání pod koberec, házení odpovědnosti na úředníky v případě pana ministra financí Zbyňka Stanjury a bagatelizování odpovědnosti, která tam jednoznačně je.

Když si tedy shrneme, že zákon, opatření, týkající se boje proti praní špinavých peněz, právě toho, aby se výnosy z trestné činnosti příliš snadno nelegalizovaly, aby nedávaly možnost někomu, aby z těch milionů a miliard měl pak pohodlný život nebo je dál používal k další organizované trestné činnosti, právě to, že tuto oblast má na starosti Zbyněk Stanjura, budí největší otazníky. Jak to, že má být garantem, že tak jako každý z nás musí vysvětlit původ svých majetků, když třeba si pořizuje hypotéku a kupuje dům či byt, že každý z nás je dotazován bankou nebo jinou finanční institucí, kdyby ukládal větší obnos, kdyby převáděl větší peníze, jestli si na ně mohl vydělat, jestli jsou oficiální legální příjmy, které tu velkou částku objasňují, jak to, že ministr, pod kterého tahle oblast týkající se každého člověka a každé instituce v České republice spadá, se rozhodl, že zrovna stát a centrální autorita, jako je Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo financí, se na aktivním boji proti praní špinavých peněz podílet nemusí? Vždyť to nedává smysl.

Mě fakt mrzí, že se nyní tváří pan ministr financí, že tady můžou platit dvojí pravidla. Jedna pro lidi, kdy fakt od částek typu 350, 370 000 korun se to v bankách velmi řeší, jakého jsou peníze původu, na bitcoinových burzách se řeší částky už od 250 000 korun, a u nás v jádru, jaksi toho, kde se nastavují pravidla, na Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu financí, by měli společně připravit cestičku, jak - pravděpodobně je to opravdu nejpravděpodobnější výnos z trestné činnosti - zlegalizovat jednu miliardu korun. To je prostě výsměch. Žádný jednotlivec by takovou sumu přijmout nemohl, žádná banka, žádný advokát, ani notář, žádný směnárník. Právě proto je tak obrovskou chybou, že ani ministr financí neupozornil policii nebo například soud, který projednával vracení té elektroniky. Připomenu, že původně tu elektroniku soudy vydat nechtěly, dvakrát tu žádost zamítly.

V situaci, kdy tedy první místopředseda ODS, nejvlivnější člen současné vlády, letitý kolega Pavla Blažka, měl navíc u celé operace svého poradce pana Bergera, nedávají smysl výmluvy, že o ničem nevěděl a že se k informacím dostal až po podpisu darovací smlouvy. Ta věc je mnohem závažnější, než se snaží ministr financí uznat. To, že nebyla informována policie, je právě důvod, proč hovořím v nějakých spojitostech a obavách z toho, že vůle k protikorupčním opatřením bohužel u ODS a koalice SPOLU není. Mě to štve. My jsme jich zhruba deset prosadili, když jsme ještě byli ty dva roky a sedm měsíců součástí vlády, ale teď je prostě vidět po těch osmi měsících, kdo ta opatření buď blokuje, nebo vykosťuje. Současně ale fakt nechci, aby tady vládlo ANO a SPD a nechci cestu na Slovensko a Maďarsko. U takovéto kauzy jako Brno ale jako Piráti nemůžeme mlčet.

To, že každý fungující stát musí proti praní špinavých peněz bojovat a ne mu jakkoliv napomáhat, to je, myslím, taky každému jasné. Ale připomínám, že to není o personáliích a není to vůbec nic osobního. Je to prostě věc systému a důslednosti. Reforma antimonopolního úřadu, o které jsem mluvila, je něco, co by mohlo změnit a zlepšit způsob, jakým naše země nakládá s veřejnými zakázkami v hodnotě zhruba 900 miliard korun ročně. Je to reforma, kterou jsme dostali do programového prohlášení vlády, připravili jsme ji, potom už bez nás vládou prošla, ale schválena není. Přitom právě pomalost a nepředvídatelnost rozhodování českého antimonopolního úřadu je jedním z hlavních důvodů, proč se u nás tolik peněz ztrácí a proč je prostředí pro podnikání taky tak nejisté.

Jenom zmíním, že u nás je takové specifikum, že má obrovskou moc předseda této organizace. Samozřejmě jde o obrovskou agendu, ochranu hospodářské soutěže, regulaci veřejné podpory, významné tržní síly, výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a nakonec i o dozoru nad dodržováním postupů státu při zajišťování dopravních cest, dopravní obslužnosti. To je zase další obrovská oblast stojící velké peníze. Takže proto je to tak veliká částka, dozor nad 900 miliardami korun každý rok.

Současně velice přísná pravidla, věci, které prodlužují často ta řízení. Když si vezmeme, s jak obrovskými výzvami se potýkáme globálně i čistě v ekonomice České republiky - máme tady globální trendy, kdy potřebujeme přejít na nové technologie, vyřešit energetickou nezávislost či soběstačnost a samozřejmě i rizika globálních dodavatelských řetězců a tak dále - tak tohle jsou prostě obrovské výzvy, které není snadné zvládnout pro žádnou zemi na světě.

Ale my zároveň vidíme, že jednou z klíčových podmínek pro efektivní fungování trhu je i to, aby tady byla co nejvyšší míra jistoty, že právě veřejné tendry, veřejné zakázky a těch 900 miliard, co takto proteče přes státní rozpočet, přes samosprávy, je investováno dobře, účelně, hospodárně a není v tom korupce, nebo alespoň ne v takovém rozsahu, jako jsme toho svědky v České republice kvůli té spoustě kauz, o kterých se téměř každý týden píše.

My tady chceme, aby se zvýšila předvídatelnost v tom přezkumu veřejných zakázek a aby se efektivně zkrátila doba, která je u nás více než dvojnásobná třeba oproti sousednímu Německu. A proto apeluji zejména na koalici SPOLU, konkrétně pak na ODS. Máte šanci ukázat, že vám na naší zemi fakt záleží, jenom je potřeba jednat. Přiznat, že pochybil i ministr financí, přiznat, že nezávislí odborníci by prostě pomohli obnovení důvěry veřejnosti, pomohli by zpomalit tu cestu na Slovensko či Maďarsko, kterou já si fakt nepřeju. A že chceme-li, posouvat naši zemi dopředu, tak to, aby se prostě měřilo stejně lidem, bankám, podnikatelům, notářům, advokátům, jako státu, je jednou z těch nezbytných podmínek, když nějaká pravidla proti praní špinavých peněz platí pro ostatní, musí se vztahovat i na ministerstvo jak spravedlnosti, tak financí. Pokud nebude vůle podpořit tento způsob vyrovnání se s obrovskou bitcoinovou kauzou, aby na ta dvě klíčová Ministerstva financí a spravedlnosti přišli nezávislí experti, jsou to tři a půl měsíce do voleb, pokud nebude vůle dohodnout se na těch konkrétních systémových protikorupčních zákonech, zejména na reformě Antimonopolního úřadu a toho zákona o zadávání veřejných zakázek, tak nám nezbyde nic jiného, ač to děláme neradi, než hlasovat pro nedůvěru.

Jenom upozorňuju, že prostě není možné přihlížet tomu, jak mizí peníze třeba na nové školky nebo na nová zdravotnická zařízení, a že v situaci, kdy by každá vláda na světě se měla snažit, aby zajistila celých 12 miliard, aby výnosy z toho darknetového tržiště, z prodeje drog, z prodeje zbraní, a z dalších příšerných věcí nemohly být legalizovány, ale aby se ani jejich část aktuálně zhruba 11 miliard za žádných okolností nemohla dostat zpět třeba ke globálnímu organizovanému zločinu v situaci, kdy se tohle v Česku s největší pravděpodobností stalo, tak nevyrovná-li se ta strana, která na to má odpovědnost, plně s důsledky této kauzy, chybných rozhodnutí svých ministrů, kteří o věci byli informováni, věděli o tom, a nic neudělali, nespolupracovali s policií, nespolupracovali ani s tím soudem, který nemusel ta elektronická zařízení vydat, tak kvůli tomuto všemu jsme my nakonec nuceni, pokud nepřehodnotí koalice SPOLU svůj postoj, hlasovat pro nedůvěru. Prostě proti praní špinavých peněz se musí důsledně bojovat a ne mu jakkoliv jakýmkoliv způsobem napomáhat, proto je potřeba i rezignace ministra financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli pokračujeme v přednostních právech. Paní ministryně Jana Černochová je již připravena, a poté pan ministr Kulhánek. Vážená paní ministryně, prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já se vám přiznám, že mě velmi mrzí to, že tady je tak málo poslanců a poslankyň v sále, protože když vlastně začínala ta dnešní schůze, tak zejména pan předseda Babiš se tady poměrně obšírně vyjadřoval k rezortu Ministerstva obrany a já bych na něj nyní tedy chtěla reagovat, protože opravdu tady zazněla celá řada naprosto zcestných dezinformací a lží, kdy nám tady soudem usvědčený lhář, recidivista, pan Babiš opět šíří lži například o náborech, kdy tady doslova řekl, že za poslední tři roky, kolik nabrali vojáků, 856, a kolik jich odešlo? 1 450. Jaký je fakt, prosím pěkně? Fakt je takový, a mám čísla od státního tajemníka, že v roce 2022 až 24 byl nábor 5 304 vojáků a odchod byl u 3 986 vojáků. Čili, pane Babiši, čistý přírůstek byl 1 318 vojáků. Tohle je jenom další důkaz toho, jak zcela nehorázným způsobem tady soudem usvědčený lhář, recidivista, pan Babiš, opět šíří dezinformace a lži. Pokrytectví a drzost, s jakými jsou někdy poslanci ANO schopni kritizovat to po všem, co napáchali na bezpečnosti našich občanů, na naší obraně, kterou mělo hnutí ANO prakticky osm let ve svém držení, to mě opravdu nepřestává fascinovat. A já bych tady opravdu chtěla říct, že se mně nelíbí ten způsob, kdy pan Babiš tady něco zahřímá, obviní, obžaluje tady desítky lidí, kteří tvrdě pracují, včetně lidí, kteří nastupovali na rezort Ministerstva obrany za jeho éry, za éry, kdy byl premiér nebo ministr financí, a hnutí ANO řídilo tento rezort, tak on obviní tyto lidi, obviní nás všechny, zahřímá a odejde. A hřeší na to, že ne každý chce trávit týdny, měsíce času běháním po soudech, aby se dožadoval jeho omluvy, tak jako se to stalo opakovaně v některých případech nejmenovaných kolegů, kdy se jim tady z tohoto řečnického pultu musel omluvit.

A já opravdu zvažuji to, jestli mám postupovat stejným způsobem, protože ano, té omluvy, věřím, že bych se, pokud je tady opravdu spravedlnost, že bych se jí domohla, ale mně se nelíbí tenhleten způsob, protože já opravdu se snažím být v otázkách obrany smířlivá, dokonce ani neupírám jisté zásluhy mému předchůdci na tom, že za jeho působení, myslím tím pana Metnara, se některé věci pohnuly a že se alespoň trochu navyšovaly výdaje na obranu, ale bylo to žalostně málo. Prostě celkově hodnoceno během těch osmi let bylo trestuhodně vše promarněno a byla promarněná doba ekonomické konjunktury, doba hojnosti, a to byly vlády ANO, které tady tehdy vládly a měly Ministerstvo obrany ve své gesci.

K dalším lžím, které tady na nás prostě naplival, omlouvám se za to slovo, ale nenapadá mě nic slušnějšího, usvědčený lhář, soudem usvědčený lhář, recidivista Babiš, tak bych zmínila další lež, to, že v roce 2020 jsme nějakým způsobem snižovali rozpočet Ministerstva obrany. Pane lháři, recidivisto Babiši, víte proč? Protože pan Metnar nedotáhnul nákup bojových vozidel pěchoty a předal toto výběrové řízení v naprosto nepoužitelném stavu, proto bylo zřejmé, že platba, kterou Metnar za bojová vozidla pěchoty na rok 2021 naplánoval, tak nebude utracena, a logicky nebylo, jak ty peníze uplatnit. Čili místo toho, abychom měli na konci roku 2021... museli jsme mít tyhle finanční prostředky v nespotřebovaných výdajích, tak jsme rozpočet snížili právě kvůli neschopnosti vašeho ministra, ministra Metnara, a to, jak říkám, to ještě patřil k těm lepším, protože alespoň něco podepsal, alespoň něco rozhodnul.

Nevím, byl jste ministr financí poměrně dlouhou dobu, tak jestli vás překvapuje, že rozpočtový rok trvá od ledna do prosince, tak to tedy dobrý večer nebo dobré ráno. Opravdu je zcela normální, že rozpočtový rok trvá 12 měsíců, a vaše úvahy, že pokud jsou platby realizovány v prosinci, takže to je netransparentní, jsou naprosto liché a ničím nepodložené a tohle je vlastně platba za prosinec, která probíhala naprosto standardním způsobem, to jsou platby za prosinec, které probíhaly naprosto standardním způsobem za mých předchůdců. Právě takto postupovali při výdajích ke konci roku ministři Metnar, Šlechtová, Stropnický, nejenom Černochová, a postupovali tak ve srovnatelné míře. Členové výboru pro obranu na to dokonce měli analýzu a tuhletu analýzu jsme jim tam prezentovali, tak si řekněte vašim kolegům o tu analýzu a nešiřte tady dezinformace a nešiřte tady lži.

 

Co se týče nákupu batohů z Číny, tak to jsem moc ráda, že tady tato záležitost zazněla, protože konečně budeme mít příležitost to tady vysvětlit. Jde o nákup zelených batohů pro výcvik vojáků, aby si v nich mohli nosit výstroj. Jen pro upřesnění, cena je 800 kusů a bylo to za necelé 2 miliardy bez DPH., tudíž pane Babiši, nejde o zakázku, kterou by jakkoliv řešilo vedení Ministerstva obrany, kolegium nebo něco podobného. Zkuste si to pane Babiši představit tak, jako když Agrofertu koupíte třeba pneumatiky na řepkový secí stroj, tak se také jako majitel vůbec nedozvíte, zvlášť když na to nečerpáte dotaci, což u vás nebývá moc obvyklé, že něco takového probíhá. Takže tady netvrďte, že to je zase nějaká šmelina. Navíc ta zakázka byla zadána z úrovně Agentury logistiky Ministerstva obrany, která je součástí generálního štábu armády České republiky, a to ve zcela otevřeném řízení. Podáno bylo pět nabídek, v souladu se zákonem byl vybrán dodavatel z nejnižší nabídkovou cenou. Ano, dodavatel má potíže s dodáním v daném termínu z důvodu logistiky, přetížení dodavatelských tras a komplikace dodávky přes Ruskou federaci, a to opravdu zadavatel nemůže jakkoliv ovlivnit. A víte, proč ta zakázka vůbec byla zadaná pane Babiši? Ta zakázka byla zadaná kvůli tomu, že velká zakázka na batohy zadaná za ministra Metnara v dubnu 2021 byla totálně zpackaná, táhne se již několik let, proto byla z urgentních důvodů zadána tato zakázka malého rozsahu, aby armáda alespoň částečně vykryla nedostatek kterýkoliv zpoždění z té velké zakázky vypisované panem Metnarem tak, aby alespoň něco ti vojáci měli a ani na ty batohy nebyly za pana Metnara vyčleněny dostatečné prostředky, proto se všechno zpozdilo a nákup se protáhnul.

Ano, to je tahle zakázka, o které náčelník generálního štábu říká, že nákup a vlastně akvizice na F35 trvala mnohem kratší dobu, než za jakou Metnar nakupoval batohy, a vy nás tady budete trénovat z nějakých batohů, že je něco netransparentního? To si snad z nás děláte legraci. Soudem usvědčený lháři recidivisto Babiši, další vaše lež se týká vaší reakce k polním kuchyním. Tady bych chtěla zcela jasně říct, že bylo vypsané otevřené výběrové řízení publikované ve věstnících v České republice a v Evropské unii, na základě zcela transparentního výběrového řízení se uzavřela tato smlouva a pokud by pane Babiši ministr do tohoto procesu vstoupil a chtěl průběh akvizice změnit, choval by se v rozporu se zákonem a pak by to trestní oznámení, kterým mi vyhrožujete, tak pak by to trestní oznámení na ministra, ministryni bylo důvodné. K čemu mě to tady pane Babiši, navádíte? Vy mě tady navádíte k trestním členům pletichy ve veřejné soutěži nebo jak si to mám vysvětlit? Když tady říkáte, že se to výběrové řízení mělo zrušit. Vy chcete, abych ovlivňovala jako ministryně obrany průběh otevřeného výběrového řízení? Jste normální? Vy jste to dělal, když jste byl na Ministerstvu financí? Nebo jste to dělal na Úřadu vlády, když jste byl premiér? To snad nemůžete myslet vážně.

A teď bych ráda zmínila i některé věci, které by hnutí ANO rádo zapomnělo, ale já jim je připomenu. Nelze si nevzpomenout na to, že v roce 2021 se rozpočet rezortu Ministerstva obrany stal předmětem handlu s komunisty a došlo k jeho snížení o 10 miliard korun. Za podporu komunistů tehdy hnutí ANO hazardovalo s bezpečností našich občanů. To vedlo k ještě větší nestabilitě při modernizaci armády, kterou se snažíme již čtvrtým rokem urychleně, a troufnu si říci, že i úspěšně, nastartovat. Mimochodem, to je to, co panu Babišovi vadí nejvíc, že my jsme dokázali za tři roky to, co jeho ministři za osm let nedokázali. To mu nejvíc vadí, proto vlastně se po třech letech, kdy mě tady chválil, tak najednou se probral a říkal si:" tý jo, tý Černošce, tý se nějak moc daří. Na tom rezortu je zapotřebí ji trošku potrápit a podat na ní pár TOček." To je přesně úvaha pana Babiše a já už mám dost pohádek o tom, že podlehnutí komunistickému vydírání bylo pouze na pár týdnů. Není tady ani předsedkyně vašeho poslaneckého klubu paní Schillerová, která to také ráda tvrdí, a je to lež. Nejednalo se o žádných pár týdnů, jednalo se o čtyři měsíce, do 19. 4. 2021, kde oznámila tehdejší ministryně financí Alena Schillerová návrat zbývajících 5 miliard z rozpočtové rezervy zpět do kapitoly obrany. To ale zásadně zkomplikovalo realizaci plánovaných projektů modernizace armády. Kdyby tady teď seděl pan bývalý ministr obrany Metnar, tak by určitě mohl přikyvovat, protože jemu to zkomplikovalo opravdu život a připomínám, že k navrácení těchto peněz rezortu obrany došlo až na základě mého politického tlaku a tlaku opozice, kdy jsme vám tady na výboru pro obranu i na půdě Poslanecké sněmovny, na plénu Poslanecké sněmovny, neustále připomínali to, že se necháváte vydírat komunisty a že rezort obrany místo toho, aby směřoval ke dvěma procentům, takže jste jim ukradli 10 miliard z jejich rozpočtu.

Ono se sliby občanů a spojenců jste na tom byli vždycky na štíru jako hnutí ANO. Vzpomeňme si například na to, kdy ministryně financí a ministr obrany v září 2020 přiznali, že Česká republika díky pomalému zvyšování výdajů nesplní závazek vynakládání výdajů na obranu ve výši 2 % HDP do roku 2024, jak jste slíbili prostřednictvím pana ministra obrany Stropnického na summitu NATO ve Walesu v roce 2014, a to i přesto, že jste měli naši podporu, dokonce jsem to byla já, která jsem tady dvakrát navrhovala zákon, který se mi podařilo prosadit napotřetí, až když jsem se stala ministryní, když jsem vám dávala na stříbrném podnosu tento zákon, abyste tento zákon podpořili, dokonce jsem tam měla i podpisy pana Babiše, slibovali jste hory s horákama, že to uděláte, tak ve finále skutek utek, stejně jako vždycky. A nerada se vracím ani k tomu, co se tady dělo v průběhu prezidentské kampaně, kdy naštěstí, proboha, Andrej Babiš pouze hypoteticky odmítl jít na pomoc našim spojencům v NATO, kdyby je napadlo Rusko. Bylo to trapné, bylo to smutné, bylo to ostudné. Doteď si z nás Poláci dělají srandu.

Naprostou nekompetentnost projevovali vaši páni ministři v oblasti modernizace armády a nejzjevněji v případě projektu na pořízení nových pásových vozidel pěchoty, které byly zároveň součástí našeho závazku vůči alianci vybudovat do roku 2026 těžkou brigádu. Ale to vám bylo úplně jedno, protože vy jste se dál nechali vydírat komunisty. Teprve až v roce 2022, tedy prakticky ve stejném měsíci, kdy jsem přišla na rezort Ministerstva obrany, tak jsem zadala právní analýzu a následně bylo zahájeno nejen intenzivní jednání o pořízení švédských strojů, ale ani ne po roce byla dokonce smlouva uzavřená po pouhém roce jednání. Co vám teda upřít nehodlám, že jste měli občas i světlé chvilky a občas kolega Metnar se snažil pořídit alespoň něco, což o jeho předchůdci panu Martinu Stropnickém rozhodně říct nemůžu, ale abych zde nezmiňovala jen dobu působení kolegy Metnara, protože jak jsem již řekla, ten aspoň za něco dokázal bojovat a snažil se, tak tady pan Stropnický, který byl přední tváří hnutí ANO, na kterou jste lákali voliče od samého prvopočátku vašeho hnutí, tak ten neudělal nic, maximálně se chlubil tím, že je nejdéle sloužící ministr obrany. To sice byl ale nejdéle sloužící ministr obrany, který nepodepsal prakticky jedinou smlouvu a jak si všichni pamatujete, tak Karle Šlechtové nechával MADRy v mašličkách. Doteď se MADRy řeší, takové to byly krásné mašličky od pana ministra Stropnického, opravdu zadarmo drahý, nepředvedl tam vůbec nic. Ano, je těžké v jeho éře hledat nějaké chyby v oblasti modernizace armády. Víte proč? Protože se za něj ta modernizace zastavila a není to s čím vůbec srovnávat a vy to moc dobře víte a ví to moc dobře i pan Babiš. Jistě už vám v hlavě nabíhá reakce, že ta zlá ODS a Alexandr Vondra předtím seškrtali rozpočet. Ale připomenu to hlavní. Pan Stropnický, narozdíl od Vondry, měl dvě významné a nepopiratelné výhody. Ekonomický růst a ministra financí Andreje Babiše na své straně, stejně jako já mám Zbyňka Stanjuru jako ministra financí, ano, na své straně. Naprosto unikátní příležitost, kterou promrhal jak pan Babiš, tak pan Stropnický.

Rozpočet sice drobně navyšoval, ale ze strachu z odpovědnosti nepodepsal vůbec nic. Kolují legendy na Ministerstvu obrany, kdy takhle otáčel pero a říkal, ó, vidím zde ducha Vlasty Parkanové, já raději nepodepíšu nic. A takto tam fungoval nejdéle sloužící ministr obrany pan Stropnický celé čtyři roky. Jste na to pyšní, kolegové z ANO? Za to uměl skvěle hrát svoji roli jako povoláním herec a uměl tu roli zahrát jakoukoliv a ještě si přivydělat v televizní produkci, která jak se na ministra obrany sluší, opravdu pomohla, a to myslím samozřejmě ironicky, jménu a reputaci naší armády. Možná si vzpomenete na ten památný díl jedné kriminálky, kde pan Stropnický tak skvěle vyšetřoval své tehdejší, v reálném životě podřízené vojáky, kteří se vrátili z Afghánistánu, a to kvůli obchodu s drogami. Čili pan ministr tedy nejenže pro armádu neudělal vůbec nic, nic nepodepsal, rozpočet prokaučoval, ale neváhal ji ještě kvůli televiznímu honoráři poplivat.

Kolegyně, kolegové, dnešní schůze má jeden jediný cíl. A ten je shodný s tím, co opozice dělá de facto celé funkční období, tedy bořit, lidem do hlav vtloukat, že naše země je na pokraji zhroucení, že se máme špatně, že vláda je neschopná a ovládá ji korupce a klientelismus. Nic z toho není pravda. A já jsem tady vystoupila hlavně proto, že hnutí ANO by se mělo podívat zejména do svých řad a své minulosti a zhodnotit, jaké experty na ministry a jejich nejbližší spolupracovníky nominovalo. Myslím si, že za celých osm let mělo velmi chabé výsledky.

Pane Babiši, za to vše nesete odpovědnost vy, který jste si tyto lidi vybral. Útočíte na pana premiéra Fialu, že je hlavou hydry. Nemáte jediný důkaz, že se stalo cokoliv nekalého. Nemáte jediný důkaz, že by se stal jakýkoliv trestný čin. Nikdo nebyl odsouzen. Nikdo nebyl obžalován. Přitom o tom být obžalován, pane Babiši, vy jistě víte své, že? Stejně jako na obraně, kdy tady jenom připomenu to, co už jsem také říkala, že jediný náměstek, který byl v posledních letech na Ministerstvu obrany obžalován, byla vaše paní náměstkyně, a ta byla dokonce nejenom obžalována, ta byla odsouzena. Zeptejte se na to pana Metnara. A vy nám tady budete něco kázat? Vy tady budete říkat o premiérovi, že je hlavou hydry? Jediný náměstek obžalovaný a odsouzený byl ten váš! Takže si tady zameťte doma před vlastním prahem a pak tady na nás choďte křičet nějakou vaší smyšlenou špínu. (Potlesk zprava.)

A obrovskou pokutu, kterou jsme dostali ve výši půl miliardy na Ministerstvu obrany a museli jsme ji zaplatit Úřadu na ochranu hospodářské soutěže - hádejte za koho tahleta pokuta byla? A za co byla? Byla za ty vaše vrtulníky. Byla za pana ministra Metnara. Půl miliardy stála tahleta vaše neschopnost! A doteďka to bude řešit Evropská komise. To nekončí. To nemusí zůstat pouze u té půl miliardy, ale může to narůst ještě do mnohem vyšších finančních prostředků. A může za to váš ministr! Jakou politickou zodpovědnost jste jako hnutí ANO za tohleto přijali? Nic. Sedí tady dál ve Sněmovně. Vy ho asi možná budete někde kandidovat, i když tedy asi v Moravskoslezském kraji úplně ne, jak jsem pochopila, tam asi se velké popularitě u svých kolegů netěší. Ale někam ho určitě šoupnete a nějakou trafiku mu zajistíte.

Ale nechci být jen negativní. Naopak považuji za důležité, že se snažíme dohnat, co se zanedbalo za vás bez toho, aniž bychom se pořád otáčeli do minulosti. Před Českou republikou, před našimi spojenci v NATO i v Evropské unii stojí velká výzva a hra s časem. Už není otázkou, zda musíme investovat do obrany, ale kolik jsme schopni rychle, odpovědně, efektivně a smysluplně absorbovat, abychom co nejdříve dohnali dvacet let vaší destabilizace a stagnace - z těch dvaceti let ne dvacet let, ale osm let vaší destabilizace a vaší stagnace.

My proto ve vládě společně s lidmi z rezortu obrany děláme maximum možného i nemožného a jsme schopni kdykoliv skládat účty veřejnosti. Je to více jak tři roky, co jsme se pustili do největší modernizace armády v její novodobé historii. Ačkoliv sebekriticky víme, že nic není ideální a ne vše se daří tak rychle, jak bychom si přáli, jsem přesvědčená, že můžeme být hrdí na to, kam jsme se za tu dobu posunuli. A určitě si také vzpomenete, že když jsem těsně před Vánoci 2021 nastoupila do funkce ministryně, přišla jsem nejen s pokorou, ale především s jasnou vizí, co všechno je zapotřebí rychle řešit, kam věci posouvat.

Proto jsem také následně hned v lednu 2022 představila své Desatero pro obranu, které srozumitelněji pro veřejnost zarámovalo, jaké hlavní oblasti budu aktivně prosazovat. Následně jsem každý rok skládala účty na bilančních tiskových konferencích a naše kroky trpělivě vysvětlovala, ať už bylo potřeba přijmout legislativu dávající garanci vydávání dostatku finančních prostředků na obranu, revize celé branné legislativy, splacení dluhu minulosti v oblasti zajištění ochrany vojenských objektů, zlepšení podmínek služby vojáků v armádě, ale také péče o naše válečné veterány, schválení komplexní novely zákona o Vojenské policii, kterou se nepodařilo přede mnou prosadit dvě volební období vašim ministrům, nebo přijetí dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými v oblasti obrany, takzvané DCA, a mnoho dalšího, a to vše zarámováno dobou, kdy v Evropě propukl největší ozbrojený konflikt od druhé světové války. Přesto jsme museli najít čas i na tu normální agendu, aby se ten život na našem rezortu úplně nezastavil.

Abych ale dokázala více přiblížit, co chybělo reprezentantům hnutí ANO na Ministerstvu obrany nejvíce, byly to tři věci. Byly to znalosti, byly to schopnosti a byla to odvaha. To, jak moc se orientovali moji předchůdci v oblasti obrany, to ponechám stranou. Stejně tak nechci už více připomínat jejich neschopnosti, kterými se ve funkci předvedli. Ale co chybělo možná nejvíce, jak říkám, byla ta poslední jmenovaná odvaha. Dobře to lze ilustrovat na tom základním, co musí ministr obrany zařídit: dostatek zdrojů pro tolik potřebnou modernizaci armády. Navýšení obranných výdajů byla, je a bude nutnost. Za posledních dvacet let, kdy jsme nedávali 2 procenta HDP na obranu, dosáhl vnitřní dluh něco kolem 700 miliard korun, při započtení inflace už to je přes bilion korun. A nesou na tom lví podíl právě moji předchůdci bez odvahy.

Vzhledem k stále se zhoršující bezpečnostní situaci nejen v Evropě, ale i ve světě je nutné urychleně vše napravit. Tak nám to přejte. Nezáviďte. Neházejte nám klacky pod nohy. Já jsem vám to taky nedělala. Když jsem byla předsedkyní výboru pro obranu, tak jsem se vždycky snažila dělat všechno pro to, aby se armáda posunovala. A bylo mi úplně jedno, jestli ten ministr obrany je ze strany A, ze strany B, nebo ze strany C. Snažila jsem se mu pomáhat a být mu oporou. To, co tady předvádíte poslední týdny vy, je nehorázné! A je to ještě víc nehorázné v tom, že kdo je předseda výboru pro obranu? No, váš kolega pan Metnar! Kdo má parlamentní kontrolu? No, výbory. Tak pokud vy tady máte tolik pochybností, tady na nás napliváváte tolik špíny, tak proč si nepovídáte s panem předsedou Metnarem?

My jsme měli minulý týden výbor, který byl poměrně dlouhý. Velmi detailně se tam řešily některé zakázky. Oni vám neříkají, co řešíme na výboru? Dokonce na tom výboru se častokrát stává, já se pak zlobím na naše koaliční poslance, že tam hnutí ANO má většinu. Takže i hnutí ANO by si mohlo prosadit nějaké pěkně razantní usnesení vůči Ministerstvu obrany. Pane Babiši, myslíte si, že to dělají? No, nedělají. Maximálně tam někdo má nějaké dotazy. Někdy ty dotazy jsou takové, že dáváme opravdu velmi dlouhé odpovědi, abychom vysvětlili celý ten proces. Vždycky na tom výboru máme celý tým lidí, kteří tyto otázky zodpoví. A hlasuje se usnesení, že se bere na vědomí.

Proč tedy kolegové z výboru pro obranu vám tyto informace nesdělují? Nějak špatně komunikuje informovanost v klubu ANO. Máte předsedu výboru pro obranu. Máte předsedu stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství. A vy tady říkáte, že je něco netransparentního?

 

To znamená, že oni tady kryjí nějakou šmelinu a nedělají parlamentní kontrolu? Tohle opravdu vlastně vy jinými slovy těm kolegům sdělujete po tom, co nám tady sdělujete tyhlety absurdnosti. Tak si to vyřiďte doma a netahejte to na Sněmovnu. To, že na mě podáte trestní oznámení - fajn, já jsem ráda, protože se konečně pravda ukáže. Ale jestli vy nám tady vyčítáte některé zakázky, o kterých mají jasné informace, a dokonce je schvalují vaši kolegové na výboru pro obranu nebo podvýboru pro akvizice, tak mně to přijde úplně neuvěřitelné, co si vůči nám dovolujete. Doporučuji vám, udělejte si nějaký víkend, na kterém se budete třeba věnovat Ministerstvu obrany. Když mě pozvete, já tam klidně přijedu. Já vám klidně budu dělat stejné prezentace, jako dělám jim, pokud vám to nejsou schopni přetlumočit.

Roky sledujeme stupňující se napětí a nestabilitu na Ukrajině, na Středním východě, v Africe a Asii. Situace ve světě je nejzávažnější od konce druhé světové války a studené války. Pro Evropu tyto změny znamenají, že v obraně, bezpečnostní oblasti, se konečně musí postavit nohy, že musíme nést odpovědnost sami za sebe, ale také mít dostatek svalů, aby svět bral Evropu vážně. O tom ostatně bude i příští týden summit v Haagu, na který s panem prezidentem a s ministrem zahraničních věcí jedeme s jasným stanoviskem toho, jakým způsobem by i Česká republika měla v tomto boji za Evropu obstát.

Čekat zázračné zlepšení, pokud se podaří uzavřít mír na Ukrajině, to asi víme všichni, že je utopie. I kdyby nyní nastal mír, tak musíme se chystat na nějaké další eventuální krize v budoucnosti. Vidíme všichni, co se děje na Blízkém, Středním východě, rozhodně nás to nenechává v klidu. To byl i důvod, proč vláda Petra Fialy na můj návrh schválila navýšení obranných výdajů pro rok 2026 na 2,2 procenta HDP, a to jejich postupné zvyšování, od 0,2 procenta HDP ročně i v dalších letech až do roku 2030 na cílová 3 procenta HDP. Navýšení rozpočtu nám všem umožní snížit výši extrémního vnitřního dluhu z předcházejících období, za které už jsme si řekli, kdo může - můžou za to všechny vlády, které se tady vystřídaly za posledních 20 let.

Když jsem zmiňovala tu odvahu, tak ještě řeknu jednu věc a už skončím. Když jsme nastartovali největší modernizaci armády v historii, do toho válečný konflikt, jeden, druhý, tak přesto všechno, co každý den na Ministerstvu obrany musíme řešit, tak si představte, že jsme uzavřeli přes 41 000 smluv za 435 miliard, české firmy - to určitě zajímá i pana Havlíčka - získaly přes 39 000 zakázek za asi 150 miliard korun. Já bych řekla, že to je obrovský úspěch, a kéž by se tyhlety záležitosti dařily všem mým předchůdcům a všem mým nástupcům. Ale my to neděláme proto, abychom si řekli, že umíme utrácet a stoupla nám další desetinka procenta - ale děláme to proto, protože jsme odpovědni vůči našim voličům, vůči našim spojencům, vůči našim občanům. Právě proto jsme uzavřeli například smlouvy na 24 nejmodernějších letounů páté generace F-35, 246 pásových bojových vozidel pěchoty, 2 střední transportní letadla Embraer nebo 14 tanků Leopard 2A4.

Mimochodem, když jste tady zmiňoval ty Abramsy, Abramsy jsou stoprocentně skvělé tanky, akorát jsou naprosto nevhodné na naše mosty, na naše komunikace. Možná by stálo za to, pane Babiši, kdybyste se jel někam podívat a porovnal si, jak vypadá Leoparda a Abrams, abyste opravdu viděl ten zásadní rozdíl v té velikosti. A věřte mi, že na velikosti záleží.

Pane Babiši, ještě k těm Leopardům 2A4, možná byste se měl trošku více edukovat a měl byste se možná o těchto tancích něco dozvědět, protože právě zprávy z Ukrajiny, z ukrajinského bojiště, ukazují to, že vlastně právě Leopard 2A4 a 2A6 jsou jedny z nejlepších tanků. Dokonce ty dvojky stojí proti tankové převaze a zvládají to naprosto v přesilovce a s převahou. Takže jestli vy tady kritizujete Leopardy jako tanky, tak opět to svědčí o vaší neznalosti. A opět bych vám doporučila, aby vám někdo, kdo vám píše ty nesmyslné projevy, tak aby vám třeba přehrál nějaká videa, kde ten Leopard stojí proti jiným tankům, ať už ruským. Dokonce i Rusáci uznávají, že jestli je nějaký tank, jestli jim nějaký tank na Ukrajině dělá problémy, tak je to právě Leopard. A tam finišujeme tedy s pořízením nejmodernějších tanků, těch 2A8. Já věřím tomu, že stihneme smlouvu podepsat ještě v tomto volebním období. To, že jsme dostali od Němců v rámci backfillu jako dar několik desítek starších tanků Leopard 2A4, to je naprosto v pořádku, to jsou přesně ty tanky, které pak můžeme zmodernizovat až do těch 2A8.

Tohle asi všechno. Bylo by toho mnohem víc, pokud bych měla víc času a pokud by tady jsem aspoň měla někoho, kdo mě tady napadá, a mohla jsem reagovat na něj. Je vidět, že opravdu zbabělost pana Babiše nezná hranic, že tady prostě na každého z nás jakoby naplive tu nejhorší špínu a sebere se a odejde, buďto dělat kampaň, nebo možná někam odpočívat - to je jedno, každopádně pokud hnutí ANO chtělo svolat tuhle schůzi, tak si myslím, že by bylo fér, kdyby tady aspoň hlavní představitelé tohoto hnutí seděli a poslouchali, jakým způsobem na jejich slova, na jejich dezinformace, budeme reagovat.

A já tady opravdu docela poctivě dneska sedím a myslím si, že mi nikdo nemůže vyčítat, že bych nereagovala na slova, která tady zazněla od předsedy hnutí ANO. Já jsem hrdá na to, že jsem členkou vlády Petra Fialy, která bezpečí občanů nikde nebrala na lehkou váhu a chová se zodpovědně. A stejně tak věřím, že za mě jako ministryně obrany mluví dlouhý seznam splněných úkolů, a proto před vás, poslance, poslankyně, jsem předstupovala a předstupuji s naprosto čistým svědomím a zároveň i s vědomím, že mám před sebou se svými kolegy ještě spoustu práce - a práce, která pevně věřím, že se pozitivním způsobem odrazí a promítne na obranyschopnosti České republiky i na principech a hodnotách, které jako politička, demokratická politička, uznávám a které respektuji, a jsem hrdá na to, že jsme součástí nějakých mezinárodních uskupení jako je Severoatlantická aliance nebo Evropská unie. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. A v tuto chvíli s přednostním právem pan ministr Kulhánek a poté pan místopředseda Juchelka.

Prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Pěkný večer. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte i mně krátký exkurs na Ministerstvo pro místní rozvoj, samozřejmě s důrazem na ten poslední necelý rok, kdy tam působím, ale i řekněme s historickými vlákny. Určitě nemohu začít jinak než stavebním zákonem, novým stavebním zákonem a digitalizací stavebního řízení. Ta, která začala prvého července, systém, který se bohužel nerozeběhl a nenaplnil očekávání, byl jsem v určitou chvíli povolán k tomu, aby ten stav se změnil.

Byli jsme velmi aktivní v tom, abychom co nejdříve zprůchodnili a stabilizovali systém, který vykazoval jen málo funkčnosti. Postupně se nám to podařilo a vývojem technologického bypassu, který byl vyvinut v průběhu podzimu a začátku zimy, tak jsme dokázali stabilizovat digitální stavební řízení až do stavu, kdy je dneska průchozí, funkční, stabilní a stavební úřady mohou fungovat se svými původními agendovými systémy, zatímco stát má zároveň data ze stavebního řízení na centrálním úložišti. Tedy jsme opustili papír, jsme v přechodném období do konce roku 2027, kdy je stavební řízení funkční, nikoliv v ideálním stavu.

Zároveň tak, jak vznikla i nová sekce IT na Ministerstvu pro místní rozvoj, neprodleně jsme zahájili sběr požadavků na cílový stav toho systému, takzvanou byznys analýzu, analýzu funkčních požadavků, která je dokončena, zpracovává se tak, aby z ní byl konkrétní výstup a mohli jsme vám také představit výstup, který povede k cílovému stavu a k formulaci zadávací dokumentace na veřejnou zakázku k jeho dosažení.

To, co nás také trápilo, trápí a určitě bude trápit ještě nějakou chvíli, je personální situace na stavebních úřadech, protože nejen digitalizace je problematickým prvkem v tomto celém procesu. My jsme se, jak jsme evidovali personální nedostatečnost v některých stavebních úřadech, ono je to velmi odlišné v různých částech republiky, zaměřili na to, abychom zvýšili motivaci a řekněme zvýšení konkurenceschopnosti pozic na trhu práce. To znamená, dnes osobní hodnocení už může být... (Ministryně Černochová je před řečništěm, hovoří mimo mikrofon k ministru Kulhánkovi a dává mu papír s poznámkami.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Jenom prosím, abychom pokračovali dál.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Paní kolegyně Černochová mě požádala o nápravu svého přeřeku, kdy cena batohů za 800 kusů je za 2 miliony korun, nikoliv 2 miliardy korun. (Ministryně Černochová souhlasí a děkuje.) Tak, dobře.

Stavební úřady, personální zabezpečení. Jdeme cestou zvýšení osobního hodnocení až na 100 procent platu, zvýšení platové třídy a snížení nároků na kvalifikaci úředníků ve vztahu ke vzdělání a u agend, kde to je možné.

Nový stavební zákon je bezesporu jednou ze základních součástí hodnocení úspěchu, nebo neúspěchu celého procesu. Stavební řízení prošlo v roce 2024 největší změnou za poslední desetiletí a musím říci, že zjednodušení a urychlení stavebního řízení v něm, jak je zakotveno, tak je i v praxi.

Jednou z klíčových motivací, která se plně projevuje v zavedení systému jednoho řízení a jednoho konečného razítka, to je řízení o povolení záměru. Tento přístup výrazně zkracuje dobu a v momentě, kdy budeme mít i řekněme odbagrovány na stavebních úřadech ty žádosti, které byly podány před 1. červencem a musely se zprocesovat podle starého stavebního zákona, tak věřím, že i to zkracování lhůt bude výrazně zaznamenáníhodné, než je ještě v některých koutech republiky dnes.

Zákon také zavedl kategorizaci staveb - drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní se specifickými požadavky na povolení. To rozlišení umožňuje daleko efektivnější řízení a zjednodušuje proces povolování menších staveb zejména. U jednotlivých staveb je ta lhůta 30 dnů, u těch složitějších 60, což je opět výrazná změna k lepšímu.

Určitě do toho bloku sem patří rekodifikace územního plánování. Já jsem přišel do stavu, kdy dlouhá léta diskutovala pracovní skupina odborné veřejnosti a vlastně se točila v kruhu nenalézajíce shodné řešení na tom, kam by se územní plánování mělo ubírat. Proto jsem dal vytvořit varianty řešení RIA, zpracovat právě k rekodifikaci územního plánování tak, abychom se po těch dlouhých diskusích dokázali posunout k věcným popisům a jak bychom mohli plánování uchopit jinak. Dnes už máme základní teze, které projednáváme na odborné úrovni jak interně, tak externě se všemi externími partnery, kteří se nějakým způsobem v územním plánování angažují, ať je to služba samosprávám, včetně těch krajských, zásada toho, abychom malým pomohli a velkým nebránili v rozvoji, pro ty malé, posílíme jejich roli, posílíme roli starostů, posílíme poradenskou síť, která může poskytovat tu metodickou pomoc.

Bavíme se i s Ministerstvem financí o zavedení ekonomických nástrojů do územního plánování, dáváme důraz na rozhodování v území, nikoliv složité plánování tam, kde to není třeba. Chceme, aby se v malých obcích rovnou rozhodovalo klidně i bez územního plánu. Musíme dbát na to, aby to, co rozhodneme, bylo srozumitelné i pro nového starostu a vyvíjíme srozumitelný systém se srozumitelným jazykem. Jdeme od územního plánování směrem k rozvoji území, a to je, myslím to, co sledujeme - územní rozvoj.

Dalším blokem, který bych rád zde definoval, je oblast bydlení, protože tato vláda samozřejmě i před mým příchodem se postavila čelem k neexistenci bytové politiky. Myslím si, že to, co zanedbaly vlády - a teď se můžeme kouknout i desetiletí, možná i déle dozadu - tak i naše opatření, a že jich je celý vějíř, tak mají časové prodlení a pozitivně dopadnou a budou viditelné samozřejmě s nějakým odstupem času.

Kdybych měl shrnout ten vějíř bytové politiky, respektive nástrojů, tak je to především důraz na sběr a vyhodnocování dat, což nikdy nebylo. Byl novelizován stavební zákon. Sami jsme tady schválili a Senátem zdárně prošel a ve sbírce je zapsán zákon o podpoře bydlení. Rozběhly se investice do obecních bytových fondů prostřednictvím tří finančních nástrojů na dostupné bydlení. Máme v zákoně definici dostupného bydlení pro střední třídu. Rekodifikaci územního plánování jsem zmínil, je to důležitá součást řešení krize bydlení. A řešíme také téma nájemních vztahů. Zajišťujeme praktickou podporu bytových projektů obcí přímo v regionech, což je z mého pohledu zásadní pro další akceleraci bytové výstavby.

Máme také program sociálního bydlení, který nebyl z některých důvodů úspěšný. Museli jsme zmírnit ty podmínky, abychom opět zvýšili motivaci obcí se do něj hlásit, ať už je to zjednodušení správy nájemních smluv, jejich prodloužení až na pět let, zvýšili jsme příjmový limit zhruba na běžný důchod, tím pádem jsme rozšířili tu cílovou skupinu, a zvýšili jsme i pokrytí přímých nákladů na výstavbu.

To, co je ovšem tím hnacím motorem dnes a velmi úspěšné a není v podstatě s žádnou negativní konotací napříč politickým spektrem, je dostupné bydlení, jak jsem zmínil, prostřednictvím tří finančních nástrojů. Ten, který je nejdál, je program dostupného nájemního bydlení, kde dneska už máme 215 žádostí vyhodnocených za celkem téměř 12 miliard korun, a ty první projekty už se spouštějí.

Finanční nástroje jsou z našeho pohledu budoucnost i pro investice do bytové výstavby. Myslím si, že tak, jak rozvíjíme další finanční nástroje s Národní rozvojovou bankou pro podporu bytových projektů většího objemu nad 250 milionů korun anebo s Národní rozvojovou investiční koinvestiční fond, kde propojujeme veřejný kapitál a kapitál soukromého sektoru, tak je přesně ta systematická síť programů, která pomůže akcelerovat a zmírňovat bytovou krizi v České republice.

Naším hlavním koněm v tom tažení je Státní fond pro podporu investic, který nejenže zajišťuje správu, administraci těch programů, ale velmi výrazně pomáhá v tom území starostům nebo i dalším žadatelům, protože mohou být i ze soukromého sektoru, prostřednictvím svých regionálních center, kde dneska pomáhají aktuálně vzniknout 500 bytovým projektům po celé zemi. A pětina z nich už bude mít pravomocné stavební povolení během příštího roku. To znamená, že další vládě, ať bude jakákoliv, předáváme rozběhnutý program, který stačí sanovat tou spoluúčastí veřejných prostředků.

Zákon o podpoře bydlení je dalším již zmíněným momentem, který se podařil v tomto volebním období. To není investiční program, je to program, který řeší bytovou nouzi v České republice, úplně poprvé v historii v České republice, koncepčně a systémově. Stojí na kontaktních místech pro bydlení v regionech, v obcích s rozšířenou působností, kde je tento jev nejintenzivnější. Je jich 115, ale už se nám hlásí i další obce s rozšířenou působností, aktuálně 16, které se do toho systému zapojí. To znamená, ve výhledu máme 130 kontaktních míst a ambici snížit bytovou nouzi v České republice za 10 let o 30 procent.

V současné chvíli pracujeme na veškerých souvisejících předpisech a metodikách tak, aby 1. 1. 2026 mohl po svém naběhnutí účinnosti zákon začít fungovat. A my poskytujeme všem obcím, kde kontaktní místa budou, veškerý servis, který k tomu budou potřebovat.

Dostávám se k regionálnímu rozvoji, kdy máme v rámci strategie regionálního rozvoje České republiky výrazně zvýhodněné obce z hospodářsky a sociálně ohrožených území. To, že se toto povedlo, tak jsme výrazně zvýšili úspěšnost těchto regionálních sídel, kde podle původních pravidel bez bonifikací jsme byli někde na 15 procentech, dneska už jsme na 80 procentech, což je samozřejmě cesta těch malých a řekněme jakkoliv znevýhodněných sídel získat peníze na opravu cest, stavbu školek, sportovišť nebo třeba i demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách.

Speciální péči, a to je dílo posledního půl roku, s naším týmem zpracováváme soubor opatření pro regiony příležitostí. Jsou to ať už právě hospodářsky a sociálně znevýhodněná území, nebo jsou to celé strukturálně postižené kraje. Představili jsme už soubor celkem sebraných ze všech rezortů i od ostatních aktérů 234 opatření, ktera postupně prioritizujeme, rozdělujeme do pěti oblastí, ať je to práce pro lidi a silnější ekonomika, lepší zdravotní péče a školství, stát jako tahoun změny, spravedlivé financování a řešení sociálních problémů anebo oživení turismu a přeshraniční spolupráce.

Vznikl takzvaný to-do list, to znamená seznam toho, co je třeba udělat ve shodě s dalšími rezorty, k tomu připojujeme prioritu, složitost řešení, složitost financování i reálnou termínovou osu, kdy je budeme schopni uvádět v činnost.

Krátce zmíním ještě z mého pohledu důležité pro naše kulturně historické dědictví obnovu Terezína a Josefova, kde ministerstvo působí jako koordinátor, kde v průběhu následujících deseti let poběží 1,2 miliardy korun ze státních prostředků kofinancovaných z dalších třiceti procent z rozpočtu krajů a měst, aby docházelo k postupné obnově těchto pevnostních sídel.

Dalším blokem, kterého se musím nutně dotknout, je obnova po povodních minulý podzim, kdy jsme koncipovali živlové programy, takzvaně živlové, ať je to Živel 1 pro obnovu obecní a krajské infrastruktury, kde dneska už máme schváleno na 260 žádostí a první desítky milionů proudí do území. Živel 2, který slouží pro území, kde nebyl vyhlášen stav nebezpečí, ale slouží právě k tomu, aby mohl být obnoven majetek na tomto území. Zvýšili jsme zde alokaci. Velmi potřebný Živel 3 na podporu obnovy obydlí fyzických osob, případně i dalších vlastníků, kde povodně zničily zcela anebo částečně jejich obydlí, poskytujeme kombinovanou dotačně úvěrovou pomoc, která dnes už proudí do území. Také smlouvy jsou podepisovány.

Velký ohlas pozitivní vzbudily naše vouchery na pobyty v jak Olomouckém, tak v Moravskoslezském kraji na obnovení cestovního ruchu právě po povodních. Protože ta první vlna byla velmi úspěšná, přistoupili jsme i k druhé, která bude vyhlášena na podzim tohoto roku. Další oblast, které se ministerstvo věnuje, je cestovní ruch. Dnes je před třetím čtením ve Sněmovně eTurista, zákon 159, který má nastavit a nasvítit jednoznačně systém provozovatelů ubytování tak, aby všichni měli stejné podmínky a museli plnit stejné povinnosti bez ohledu na to, kde a jak podnikají právě povinnou registrací, což je vlastně i transpozice nařízení Evropské unie.

Další oblastí, které se ministerstvo intenzivně v současné chvíli věnuje, je evropská agenda ve vztahu k evropským fondům. Ať je to to stávající programové období, kde si vedeme stále velmi dobře, jsme tuším na druhém místě v čerpání v rámci členských států. Jenom v roce 2024 v rámci integrovaného regionálního operačního programu pro vaši představu bylo schváleno 2 400 projektů za 27 miliard korun. Samozřejmě primárně do tří klíčových oblastí, ať jsou to sociální služby, zdravotnictví a samozřejmě také kultura a cestovní ruch.

To, co je aktuální a před námi, je vyjednávání finančních podmínek, anebo vůbec podmínek pro Českou republiku v roce 2028 a dalších letech pro nové programové období, kdy je právě dokončen strategický rámec politiky soudržnosti 2028+ tak, aby mohl být předložen vládě a tak, aby mohl být právě konfrontován i s víceletým finančním rámcem, který Evropská komise oznámí v průběhu tohoto léta.

Závěrem se dotknu ještě těch priorit, které jsou před námi do konce volebního období. Určitě je to stále oblast bydlení, kde pracujeme na spuštění finančního nástroje 3 a zároveň řešíme co největší akceleraci těch bytových projektů, které se hlásí do prvních dvou finančních nástrojů. Rádi bychom zpracovali pro nové volební období teze věcného záměru rekodifikace územního plánování tak, aby kdokoli nový tuto agendu převezme, už měl jasně danou cestu a k projednání celé reformy územního plánování, samozřejmě prostřednictvím Parlamentu České republiky.

Reforma antimonopolního úřadu je téma, které jsme začali, ale nepodařilo se nám ho dokončit. Neznamená to, že tu práci házíme do koše, ale tak, jak nakonec připomínkovaný formát prošel i Legislativní radou vlády s pozitivním stanoviskem, odstraňujeme tam některé připomínky a výhrady tak, aby opět byl ten základ připraven k projednání v novém volebním období.

Strategický rámec pro rok 2028 jsem zmínil a ještě to, co chceme, je právě dočesat to, co jsem zmiňoval, plán pro regiony příležitostí pro různě znevýhodněná území tak, aby opět bylo možné podle jednotlivých opatření je začít uvádět v život, případně je projednat v rámci legislativního procesu.

Jedno poslední téma, které bych rád zmínil a je historické, ale je stále aktuální, je věnování se náhrady, respektive sanace území obcí kolem muničního skladu ve Vrběticích, které z nějakého důvodu minulou vládou nebylo dokončeno. Je tam stále určitý díl křivdy. My jsme to jednání obnovili, zřetelně jsme si nastavili koridor, kudy se můžeme ubírat tak, abychom naplnili závazek z národní úrovně tak, aby ty obce opravdu se svým územím v rámci těch obcí, které jsou, tuším, čtyři nebo pět, mohly bezpečně nakládat, což se tak dneska ještě bohužel neděje.

A to, co máme rozpracováno a bude také dokončeno do konce září, je akční plán dostavby Dukovan tak, jak bylo Ministerstvo pro místní rozvoj pověřeno zpracováním tohoto materiálu ve spolupráci se všemi dotčenými rezorty tak, abychom dokázali definovat veškeré plány a požadavky na to území, ať už v průběhu realizace dostavby Jaderné elektrárny Dukovany, anebo i při jejím spuštění a následném životním cyklu.

Tolik shrnutí za Ministerstvo pro místní rozvoj za těch devět měsíců, kdy působím na ministerstvu. Myslím, že těch hmatatelných výsledků je opravdu celá řada. Nemáme se za co stydět a rádi budeme v plném nasazení pokračovat ještě do konce tohoto volebního období. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A než dám slovo panu místopředsedovi Juchelkovi, tak jenom shrnu, že poté se mohou připravit páni ministři Baxa a Ženíšek a poté je na řadě pan předseda Michálek. A pane místopředsedo, máte slovo. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Já budu pokračovat samozřejmě tady svým projevem, bude trošičku kratší. Začnu u paní ministryně Černochové samozřejmě. Ona tady měla takový velmi vypjatý a emotivní projev, to samozřejmě všichni víme a vídáme to. Ona vždycky řekne to A a občas neřekne to B. A já, protože té obraně moc nerozumím, ale byl jsem tady v tom minulém volebním období, tak to její a samozřejmě... (Na stolku zvoní mobil ministra Baxy.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já se omlouvám, přeruším vás, vyzvání tady hlasitě telefon.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: To bude asi pana ministra Baxy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Patrně k řešení nepřítomným členem vlády. Je to někde v těch místech. (Mobil vypíná ministryně Černochová.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak, pravděpodobně volá Národní divadlo nebo Filmový festival v Karlových Varech. Zkusíme zjistit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Tak děkuji za dořešení a prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A budu pokračovat samozřejmě dál. Chtěl jsem jenom doplnit to, že jak paní ministryně Černochová vždycky řekne to A a neřekne to B a protože já té obraně moc nerozumím, tak jenom to uvedu na jednom jediném příkladu. Byl jsem tady v minulém volebním období a ona vždycky když tak strašně emotivně hovoří o tom, jak vlastně ti komunisti, kteří nás tady vydírali v tom minulém volebním období, obrali armádu o těch deset miliard korun, tak já řeknu to B. Během čtyř měsíců vláda Andreje Babiše ty peníze do toho armádního rozpočtu vrátila. (Ministryně před řečništěm: To jsem říkala.) Ne, ne, ne, ne, paní ministryně, toho jsem si nevšiml a velmi bedlivě jsem vás poslouchal, protože se domnívám, že jste to tam neříkala. Tak jenom aby bylo samozřejmě jasno.

Jinak my jsme vás, paní ministryně, ve všech těch různých vašich návrzích podpořili! To jste tady také neříkala, jak jsme vás podpořili u já, nevím, česko-americké smlouvy, to si pamatuju velmi dobře, u všech hlasování o navýšení rozpočtu na dvě, respektive na tři procenta. Dokonce jsme dali 10 milionů, my ze svého rozpočtu jako hnutí ANO právě na podporu Ukrajiny. To si také nevybavujete? A vy tedy tady budete říkat, že my jsme tady byli vydíráni komunisty a že se tam nevrátilo, nebo tady to takhle vždycky zakamuflujete, těch 10 miliard korun, po čtyřech měsících, přesně tak, pět plus pět, tak vy jste byli ti, kteří tady ty komunisty k té moci pustili, úplně stejně tak, jak to bylo v tom minulém volebním období, protože ty vaše hodnoty se nakonec rozplynuly v tom, že je vám bližší košile než kabát, protože ty hodnoty pro vás nic, o kterých tady mluvíte, samozřejmě neznamenají, protože vy to úplně takhle krásně uděláte!

My jsme byli ti, kteří tedy rozprášili ruskou ambasádu, to víte moc dobře, po Vrběticích. A bohužel, bohužel je to tato vláda, která pravděpodobně ty komunisty do Poslanecké sněmovny vrátí. (Potlesk poslanců ANO 2011.) Svou politikou.

Tak to bylo jenom takhle na začátku. Tady samozřejmě jsem si to poznamenal. Takže, paní ministryně, od vás to bylo částečně trapné, smutné a ostudné.

Tak. Sociál. My jsme tady měli pana ministra Jurečku. Tady už budu trošičku více doma než samozřejmě v té obraně a pan ministr Jurečka vždycky tady říká, jakým způsobem oni pracují, protože ti minule nepracovali, a vyhrnou si ty rukávy, a co se vlastně tady jako událo, že ano? Takže pan ministr si vyhrnul rukávy a máme tady na příspěvku na bydlení historicky nejvíce domácností, které tady byly. Je to 300 000 domácností, které na příspěvku na bydlení v tuto chvíli máme. Je to z toho důvodu, že si tato vláda nevyhrnula rukávy, aby zastropovala ceny energií, proto nahnala spoustu domácností do dávkového systému, a bohužel bylo historicky vyplaceno za rok 2024 nejvíce na příspěvku na bydlení, a to je přes 20,3 miliardy korun.

Poté si vyhrnul pan ministr rukávy a samozřejmě, a doteď to nevíme, udělal super dávku. Nevíme, jak bude vypadat. Doteďka my nemáme ten vzoreček, na základě kterého se to bude počítat. Sliboval nám ho. Ano, on nám ho tady sliboval, ten vzoreček poté, až to dojde do konce legislativního procesu. Pan prezident už to po Senátu podepsal a doteďka ten vzoreček nevíme, takže nevíme, jak to dopadne, jak to bude pro zhruba jednu třetinu obyvatel, kteří si buď polepší, jak je v důvodové zprávě napsáno, nebo pohorší, nebo zůstanou na stejném. Prostě si vyhrnuli rukávy a nikdo neví, jak ty rukávy pracovaly, ty ruce pod těmi rukávy na tom, jakým způsobem budou ty dávky v tuto chvíli vypadat, protože si to nikdo nedokáže ještě do této doby spočítat.

My jsme mnohé samozřejmě v tom sociálu podpořili. Já si tady pamatuji, když jsem tady desetkrát vystupoval minimálně u tohoto pultíku a prosil jsem v té největší inflaci, která byla až 19 procent, aby se navýšil rodičovský příspěvek. Měli jsme to legislativně samozřejmě ukotveno v různých pozměňovacích návrzích, měli jsme to jako novelu zákona, aby se navýšil rodičák na 400 000. Bohužel k tomu nedošlo. Navýšil se z 300 na 350, a to jenom po velké intervenci nás jako opozice, a samozřejmě my jsme očekávali, že to bude víc, protože navýšení toho rodičáku nepokrylo samozřejmě ani tu inflaci jako takovou.

A v tuto chvíli můžu úplně v pohodě přejít na příspěvek na péči. To víme, jak to dopadlo v uplynulém týdnu. Příspěvek na péči, který v tuto chvíli bude pravděpodobně navýšen v prvním a druhém stupni, ale také až po velké intervenci opozice, která to tady několikrát měla v rámci nejen novely, ale i různých zákonů jako pozměňovací návrh.

Když se zastavíme u Úřadu práce, tak tam bych nebyl moc pyšný na to. Úřady práce samozřejmě, tak ty čelí určitému propouštění, samozřejmě velkému podfinancování, hlavně u mezd, i když se to trošičku narovnalo díky tomu, že jsme také jako opozice na výboru pro sociální politiku velmi, velmi plédovali za to, ať se dodrží sliby pana ministra a ať se tam ty peníze v rámci i odměn nějakým způsobem nalijí, nicméně úřady práce skutečně mají navýšený počet agend. Naposledy například si vezměte, že úřady práce třeba dělají metodiku sousedského dětského hlídání a koukají se do bytů, jakým způsobem tam ty děti budou vychovávány v rámci těchto dětských skupin.

A jaké jsou ty výzvy do budoucna? Když se tady pan ministr na to ptal, tak právě že ty výzvy budou. A já říkám, že to bude samozřejmě zákon o sociálních službách, protože je potřeba navýšit nejen kapacity v ubytovacích službách, ale samozřejmě taktéž v terénních službách. Bez toho se neobejdeme. A ta velká výzva bude právě na sociální oblast a velký tlak díky emisním povolenkám ETS dvojice, kterou díky této vládě budeme mít tady pravděpodobně od roku 2027. Já pořád pevně věřím, že ne, poněvadž ten tlak bude tak strašně velký na peněženky všech občanů a domácností díky tomu, že se zdraží pohonné hmoty a další věci, samozřejmě celý ten život jako takový, protože pokud se zdraží pohonné hmoty na základě tady těchto emisních povolenek, tak se vám zdraží celý život včetně potravin, samozřejmě kromě dopravy tak i všeho toho, co se týká běžného rodinného života a běžného rodinného rozpočtu. Jenom u ETS dvojky připomenu, že tady je prý alokováno Evropskou komisí 65 miliard eur v rámci sociálního balíčku právě na zmírnění dopadů těchto emisních povolenek pro domácnosti, a Česká republika by z toho měla prý čerpat minimálně 30 miliard korun. A to bude jenom část peněz, kterou bude muset stát vynaložit na to, aby sociálně sanoval nejen ty sociálně nejslabší občany České republiky, ale domnívám se, že to opravdu masivněji zasáhne i střední třídu.

Co se týká samozřejmě těch ekonomických ukazatelů, jako jsou reálné mzdy, já si myslím, že to tady už několikrát za sebou padlo. Reálné mzdy nedosahují ani úrovně roku 2019 a 2020, takže já naopak teď tady v tuto chvíli říkám, že to není tak růžové, jak to vypadá, a proto také kromě toho samozřejmě, k čemu se dostanu, a to je ta velká aféra bitcoinu, to praní špinavých peněz, tak tady já říkám, že i proto jsme vyvolali nedůvěru této vládě.

My jsme slyšeli samozřejmě skvělé výmluvy, různé mlžení, fabulace, dokonce i lži, které měly jeden jediný cíl dle mého, a to je vystrašit voliče. I proto jsem rád za tuto schůzi ohledně důvěry vládě. Je to jasné, protože pokud tato vláda skutečně nemůže co nabídnout do toho skutečného dopadu, do těch rodin, do těch jejich domácností, do firem, do jejich prosperity, do jejich budoucnosti, do různých inovací, tak nemůže dělat nic jiného, jenom nabídnout opravdu strašení.

A jaké bubáky tedy pod postelemi občanů potřebují? Straší tam samozřejmě opozicí, teďko dokonce jsme viděli nový tweet koalice SPOLU, kde opět straší tím, co se událo během covidu, přitom tady někteří seděli a ví, jaká to byla vypjatá situace během těch dvou let. Straší Babišem samozřejmě, spojují nespojitelné. No a proč? Protože vystrašený volič je ten nejlepší volič před volbami. Proto straší a je to v tuto chvíli alfa a omega této vlády, jejich sdělení.

Ale kvůli tomu tady nejsme. Jsme tady opravdu kvůli důvěře vládě. Z těch tří, které máme za sebou, jenom tak mimo informaci řeknu, že dvě nedůvěry tady byly kvůli hnutí STAN a jejich Dozimetru. Jedna tady byla kvůli Dozimetru jako takovému a druhá byla tady kvůli tomu, že odposlouchávaný telefon nebo ten, který se nedá odposlouchávat, šifrovaný telefon, skončil v hračkářství u dětí pana ministra vnitra Rakušana. Kvůli tomu tady byly ty nedůvěry vládě, ne kvůli tomu, že bychom si to nějakým způsobem vymysleli před volbami, ale kvůli tomu, že tady skutečně tato vláda je bezpečnostním rizikem tohoto státu, a dokonce aby to mohla potvrdit, tak zneužívá sama sebe, protože svolává na sebe Bezpečnostní radu státu. K tomu se dostanu později, jakým způsobem ji zneužila.

Tak. My jsme se tady dozvěděli i na té minulé mimořádné schůzi Sněmovny, že pan ministr financí je úplně prostě skvělý.

On opravdu je nezávislý, všichni kolem něho jsou nezávislý, úřady, kde je má pod sebou jako ministr financí, jsou taky nezávislé a všichni jsou tak strašně jakoby nezávislí, že to pluje nějakým způsobem, ta aféra dopředu, my se tady dozvídáváme pořád nové a nové informace. Až nakonec se pravděpodobně z té nezávislosti jako v tom trochu utopíme. On nemohl nic dělat, samozřejmě, je to klasická uniformní výmluva, alibistická, já jsem nic nemohl, nemohu nikoho úkolovat, jako by to někdo jako po mně chtěl. Kolikrát jsme to slyšeli. Je to vlastně, bych řekl, jediná věc, je to lenost. Nemáte jenom lenost, tak jak ji známe, že se vám prostě nechce něco dělat, ale i jakousi lenost alibistickou, kdy té situaci nepomůžete buď schválně, nebo třeba z nějaké intelektuální lenosti. Nejhorší jsou alibističtí ministři, ustrašení, že raději nic dělat nebudou, protože by se, nedej bože, mohli dostat do nějakých problémů. A je to jenom takové vytváření mlhy, je to výmluva, prostě ministr není stroj, natož tak vlivný. Takže pan ministr Stanjura je místopředseda strany, ministr (stylového?) rezortu, který to minimálně neformálně mohl přinést třeba na vládu nebo na jednání koaličních špiček nebo na jednání ODS nebo na jednání koalice SPOLU, měl prostě tolik možností a platforem by to mohl říct, ale neudělal nic. Prostě ministr Stanjura ustrašeně schoval hlavu do písku, až je z toho co? No hospodářská škoda. Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových, ten patří pod rezort ministra financí. A teď tam budou padat hlavy, jak jsem četl, protože i tam spolupracovali na této akci prý bez vědomí šéfky tohoto úřadu nějací lidé, pravděpodobně jeden její náměstek.

No a co teď naposledy jsme slyšeli dneska a viděli v médiích? Teď naposledy se to snaží pan ministr Stanjura shodit na šéfa kabinetu pana Bendu. On mu to nedal, ano, on mu to nedal, nedostalo se to k němu, to jsme slyšeli až teda těsně před jednáním, protože je úplně normální, že tyto velké a klasické věci, tyto problémy se řeší až 1-2 dny před nějakým jednáním, nejlépe až poté samozřejmě, kdy se ta peněženka otevře a všichni už mají po všem, a je to všechno krásně orazítkováno těmi kulatými úředními razítky, tak si to já představuju a vlastně není tam vlastně ani žádná minimální politická odpovědnost. Takže kde ona vlastně ta politická odpovědnost je, aspoň v tom nějakém minimu, u které se tak strašně dušuje vládní koalice, že ji vyvodili u pana exministra Blažka? Jaká je u toho ministra financí? Jak si máme vysvětlit to, že třeba, já nevím, neví, co se mu na rezortu děje? Jaké důležité dokumenty mu tam tedy lítají jenom tak, a dozvíme se postupně, co z toho úřadu vypadne, jakými lidmi se vlastně obklopuje? Že mu někdo dělá na úřadech stanoviska, o kterých prý nic neví? Dokud nic neuděláte, nezbývá vám než ty věci bagatelizovat. Celý problém od začátku aktéři bagatelizují a mlží kolem toho. Naposledy jsem byl v neděli v Otázkách Václava Moravce a tam se o to pokoušel pan místopředseda Skopeček. Protože nikdo nejde k meritu té věci. To znamená, že my tady jsme byli a jsme nějakým způsobem vloženi do situace, kde se na Darknetu prostě a jednoduše, tak jako kdybychom to obchodovali na kterémkoliv jiném e-shopu, obchodují drogy, to je jedna kolonka, to rozkliknete, máte tam asi určit několik druhů, zbraně, to zase rozkliknete, máte tam pornografii, tu zase rozkliknete, máte tam tu dětskou, až po třeba falšování vašich různých pasů, občanek a tak dále. To je to meritum věci, protože pokud to bagatelizujeme, tak je to špatně, mlžíme kolem toho a bagatelizace a zamlžování toho, že se legalizovaly peníze z tržiště, kde se tedy obchodovaly drogy, jedy, zbraně, dětská pornografie, tak zamlžovat toto je prostě a jednoduše morálně odpudivé a o tom jsme tady dneska z úst vládních představitelů neslyšeli ani slovo, ani slovo. Nějaké to morální vyvození toho, že tady se prostě svítilo u tady těchto obchodů. Tyto špinavé bitcoiny totiž ublížily celé řadě životů, celé řadě rodin, ublížily mnoha lidem. Ale tady neustále mluvíme jenom v mlze a v nějakých frázích a samozřejmě se opíráme o různá velkolepá, krásná hodnotová slova. Největší přeborkyní v tom je, a mě to opravdu mrzí, hlavně lidsky, nová ministryně spravedlnosti. Za slova jako transparentnost, otevřenost, nezávislost, audit, respektovaný expert a podobně schovává ty podstatné věci, které jsou v tuto chvíli tak jasné, pokud se podíváme samozřejmě na, bych řekl, morální dřeň celé této kauzy, nic jsme se však od paní ministryně spravedlnosti, ani od ministra financí, ani od premiéra nedozvěděli o motivech Jiřikovského darovat státu bitcoiny za miliardu. O tom tady všichni mlčí, úplně všichni, nikdo tady z vládních představitelů, od ministrů přes pana premiéra a tak dále, nikdo o tom tady nehovořil. Možná že to potom do budoucna ten motiv najdeme třeba v té časové ose, na kterou všichni čekají, možná to bude součást nějakého super auditu, ale já o tom pochybuji, snad se nedopustím žádného faux pas, když to přiblížím.

Tady vlastně byl ten motiv, jako první jsme to slyšeli od pana Blažka, prostě a jednoduše to bylo pokání, prostě pokání. Člověk, který je zavřen českou policií, usvědčen státním zástupcem, odsouzen soudy, vězněn, kde ho hlídá Vězeňská služba, tak tady toto všechno, co se mu stalo, se v něm tak strašně srdečně pohlo, že si řekl - já tady prostě dám 30 % toho, co se najde v těch peněženkách, a najednou z toho prostě byla ta 1 miliarda, tady toto pokání ten člověk prostě udělal, on ty čisté, ultra čisté bitcoiny, o kterých tady hovořil pan ministr Blažek, nedal zvířátkům, nedal opuštěným dětem do dětských domovů, on je nedal zdravotně postiženým, on nevystavěl nový domov seniorů, on nevystavěl nějaké stacionáře nebo vývařovnu pro bezdomovce. Ne. On je dal prostě státu a takhle si prý ulevil na tom svém svědomí, nadechl se a mohl čistě odletět někde do Asie. My jsme se ale za několik týdnů dozvěděli, že ten motiv nebyla to pokání, ale podle jeho právníka to byla daňová optimalizace, jo? Takže on nevěnoval tu miliardu proto, že by činil pokání, že by skutečně padl na kolena a řekl si - já chci opravdu odčinit to, co jsem udělal, ale že to byla daňová optimalizace. A bohužel ani tady tento krok neprobudil pana ministra financí, protože jsme dneska neslyšeli, že by něco takového se začalo jakoby řešit, ale naopak jsme opět slyšeli, že jsou všichni kolem něho, uvnitř, vně, prostě kolem toho orbitu jeho a tak dále, nezávislý, tím pádem on opravdu ale jako nemohl nic dělat a měl svázané ruce. Tomu se dá opravdu, ale už opravdu věřit jenom těžko.

Místo toho samozřejmě tím svým nicneděláním a vlastně tou bagatelizací říká, jako by nás všechny zval do České republiky ty, kteří by to potřebovali takhle jakoby nějak udělat, on vlastně říká já opravdu jako ministr financí nic nemohu, nic nemohu dělat. Takže pokud činíte pokání a máte nějaké třeba špinavé peníze, tak to pokání vás bude stát 30 %, my vám za to pokání dáme to kulaté razítko, to znamená, ten odpustek, to rozhřešení a bude to všechno samozřejmě v cajku budou všichni spokojeni. Vy, my, protože budeme mít ty peníze, no, a samozřejmě hlavně to pohladí tu vaši duši, tomu samozřejmě málokdo může věřit, ale bohužel i díky zahraničním médiím to vypadá tak, že takhle to v České republice normálně chodí. Prostě a jednoduše, já se omlouvám, ale tato vládní koalice tady díky této kauze dělá z České republiky skutečně banánovou republiku. No, a protože ta vláda skutečně, opravdu jako už nic nemá, tak říká různé další věci.

Takže vedle německých platů jsme se právě z úst pana ministra financí dočetli slib, že máme už tady za okamžik skoro za rohem před cílovou čárou německé důchody. Ano, my budeme mít německé důchody, tak jako před několika měsíci řekl pan premiér, že budeme mít německé platy. Jenže úplně stejně jako cinkly to srovnávání těch různých dat u premiérů Babiše a Fialy, tak tady samozřejmě cinkly také to srovnání, protože skutečně ty nejvyšší důchody v České republice srovnávali s těmi nejnižšími v Německu. A takhle bychom mohli pokračovat dál a dál. Prostě a jednoduše, i když se tady ministři budou předhánět v tom, co se tady událo, a skutečně se tady událo i v tom sociálu pár věcí, na kterých jsme taktéž spolupracovali a u kterých jsme taktéž s tím souhlasili a tady tuto vládu podpořili, tak samozřejmě že v tom důsledku, v tom konečném důsledku toho, jakým způsobem ta vláda vytváří nejen atmosféru ve společnosti díky tomu, co prohlašuje, jakými lidmi se obklopuje, jaké, já nevím, komunikační karty poslancům vydává, co si mají myslet, co mají říkat, co říká o občanech a jakým způsobem díky konsolidačnímu balíčku se jim žije. Tak tady tato celková atmosféra skutečně hovoří jenom o tom, že tato vláda by měla skončit co nejdříve.

Já pevně věřím, že najdeme ještě pár posledních poslanců, kteří by mohli zvednout ruku pro pád této vlády, i když je to velmi nerealistické, protože jak jsem tady uvedl na začátku, oni si prostě ten rybník nevypustí. Proč? Protože tady máme dozimetr partu a kampeličko-bitcoinovou partu. A tady ti se navzájem krásně drží v klinči, že budou prostě hlasovat, maximálně teda někteří odejdou tady z tohoto sálu, aby ta vláda vydržela až úplně do svého samotného konce.

Takže jak říkám, takže ústy samozřejmě paní ministryně Černochové, to zopakuji a budu parafrázovat ta její slova na celou vládu, tato vláda je trapná, smutná a ostudná. Děkuji za pozornost. (Slabší potlesk nemnoha přítomnýdh poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To bylo vystoupení pana místopředsedy Aleše Juchelky a nyní vystoupí pan ministr Martin Baxa. Já ještě načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Jan Síla od 17 hodin ze zdravotních důvodů a poté pan ministr Lukáš Vlček od 18 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Již poněkolikáté v tomto funkčním období sleduje Sněmovna i veřejnost divadlo v režii opozice. Opět jsme svědky nekonečných a srdceryvných opozičních scén, v nichž opoziční lídři hrají postavy, které se snaží veřejnost přesvědčit, že žijeme v ekonomicky i politicky spálené zemi. Kdo se ale podívá mimo scénu, kde se odehrává toto absurdní divadlo, ten vidí, že realita je úplně jiná. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s tímto spektáklem dokonce nedávno vyjel hostovat na zahraniční pódium, na které sice možná v minulosti přispěla Marii Le Pen ruská půjčka, ale ani to nezabránilo Andreji Babišovi v nevlasteneckém pomlouvání České republiky, v nevlasteneckém pomlouvání České republiky.

Tím, jak opoziční politici doma i v zahraničí hrají podle hysterického scénáře, trochu se ztrácí, že naše vláda umí uznat chybu, a ministři, kteří takovou chybu udělají, z funkce rychle odcházejí. Je to naprosto v rozporu s nejznámější opoziční árií, nazvanou nikdy neodstúpím. A podobný rozpor panuje i při srovnání výsledků naší vlády a té předcházející. Osobně to budu dokumentovat na tom, co vše se podařilo dotáhnout v rezortu kultury.

Kulturu naše vláda vždy považovala za prioritu. Naplánovali jsme v této oblasti mnoho kroků a programové prohlášení vlády máme téměř naplněno. A to díky skvělé práci mých vládních kolegů a kolegů na ministerstvu. A jen připomenu, co jsme při nástupu do vlády vetkli do programového prohlášení. Kultura je prioritou a spojuje nás, má ekonomický rozměr, dokáže generovat značné finanční zdroje za rozumné politiky státu a budovat pozitivní obraz naší země za hranicemi. Slíbili jsme zvýšit financování kulturní oblasti, připravit legislativní normy, které budou odpovídat 21. století, zaměřit se na veřejnoprávní média a posílit paměťovou agendu.

Připravili a prosadili jsme novou legislativu v míře, která byla mnoho funkčních vládních období nebývalá, zapracovali na vnitřních procesech úřadu, začali stabilizovat situaci příspěvkových organizací, navázali jsme intenzivní komunikaci s odbornou veřejností a s jejím zapojením postupně proměnili rámec, ve kterém se kultura nachází. Nebyly to kroky jednoduché, ale máme výsledky. Dovolím si velmi stručně provést určitou rekapitulaci a považuju za opravdu důležité podtrhnout to, že vše to, co jsme na Ministerstvu kultury vykonali, bylo vždy ve spojení s prostředím, které je pro toto naprosto zásadní.

Slíbili jsme, že směřování rozpočtu Ministerstva kultury k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. Splnili jsme to, splněno. Rozpočet mého ministerstva na rok 2025 je historicky nejvyšší - 21,5 miliardy korun, přičemž loňský rozpočet byl ve výši necelých 17 miliard korun, a to v době, kdy situace není jednoduchá v kontextu celého státního rozpočtu a v kontextu financí nutných pro obranu. Je to jasný důkaz toho, že i v těžkých časech je kultura prioritou, a jen připomenu, že předchozí vlády kultuře významně nepřidávaly ani v době bezprecedentního hospodářského růstu. Týkalo se to zejména funkčního období vlády Andreje Babiše.

Často jsem tady tázán, jak jsme postoupili v přípravě velkých investic? Tak jen připomenu, že v dubnu letošního roku jsem prezentoval navýšen rozpočet pro plánované investice, a to z původní částky 7,9 miliardy korun na 13,8 miliardy korun. Jedná se o klíčové navýšení, těch několik miliard korun umožní uskutečnit tak velké ambiciózní projekty, jako je muzeum železnice a elektrotechnik, které připravuje Národní technické muzeum, rekonstrukci Invalidovny v působnosti Národního památkového ústavu, středoevropské fórum Olomouc, našeho muzea umění Olomouc, vybudování nového depozitáře v Jinonicích pro Národní galerii Praha, úplně zásadní projekt, vybudování nového depozitáře Národní knihovny nebo nedávno spuštěný projekt rekonstrukce Nové scény a provozní budovy Národního divadla, kde mimo jiné původní odhad byl zhruba tři čtvrtě miliardy korun. My jsme zajistili jeho navýšení na více než 2 miliardy korun, a tak, aby se od něj splnilo to, co se od něj očekávalo.

Toto jsou reálné peníze na rozdíl od projektů, které nikdy financované nebyly. Vzpomenu si, jak Andrej Babiš pochodoval na jednom pražském území a sliboval novostavbu Národní galerie. Když jsem přišel na ministerstvo, nenašel jsem k tomuto projektu ani jedinou čárku, byl to čirý výmysl, nereálná věc. My jsme spustili zcela konkrétní projekt vybudování depozitáře Národní galerie, bez něhož není možný rozvoj této instituce. Připomenu záchranu pevnostních měst Josefov a Terezín, což je velmi významný projekt z hlediska naší národní identity.

Klíčová v našem fungování ministerstvu byla nová legislativa, posunuli jsme se v tom tak, jak to nebylo mnoho volebních období zpátky, a jsem hrdý na tyto výsledky, které jsme měli. Byl přijat zákon o veřejné kulturní instituci, o kterém se hovořilo desítky let, a nikdy nebyl naplněn. My jsme tento zákon připravili, přijali, je účinný a věřím, že tato možnost dobrovolné transformace příspěvkových organizací na veřejnou kulturní instituci může zásadně pomoci kulturních institucím, organizacím zejména živého umění v naší zemi.

Velmi důležitá, možná dokonce nejdůležitější, je naše velká reforma audiovize. Velká novela audiovizuálního zákona znamená zásadní pomoc a podporu jak segmentu českého filmového průmyslu, zejména z hlediska filmových pobídek, tak i samotné české kinematografie. Bude v ní víc peněz, systém bude jednodušší, rozhodování bude otevřenější, bude více příležitostí k tomu, aby česká audiovize zaujala významné místo i v mezinárodním měřítku.

Jen připomenu v poslední době několik významných úspěchů, ať už to byl studentský Oscar pro studenty filmové akademie Miroslava Ondříčka z Písku nebo naposledy zastoupení v hlavní soutěži festivalu v Cannes, což se nepodařilo už několik desítek let. K legislativě se ještě vrátím.

Velmi významný bod je podpora kultury v regionech. Připomenu úspěšný Národní plán obnovy. Když jsem přišel na ministerstvo, nebylo z Národního plánu obnovy hotovo nic, připraveno nic. Spustili jsme celý ten projekt a několik miliard korun míří do regionů České republiky. Velká kulturně kreativní centra, malá kulturně kreativní centra, projekty na digitalizaci knihoven, projekty, které se týkají paměťových institucí, které se týkají mobility, které se týkají mezinárodního zapojení české kultury, projekty podpory kreativity v kreativních voucherech a řada dalších.

Nezapomínáme v regionech ani na kulturní investice. Podpořili jsme částkou 600 milionů korun výstavbu koncertních sálů v Ostravě a v Brně, což jsou dlouho připravované velmi ambiciózní projekty, které mají posunout kulturu v těchto městech do mezinárodních měřítek. Jenom připomenu, že klíčovým hybatelem toho ostravského projektu byl primátor zvolený za hnutí ANO Tomáš Macura. Není to tedy projekt, který by měl jakoukoliv politickou nálepku. Jedná se o projekty, které měly zásadní roli ve vnímání měst napříč jednotlivými samosprávami.

Podpořili jsme také evropské hlavní město kultury v Českých Budějovicích. Proběhla velmi otevřená soutěž a jsme hrdi na to, že budeme mít bezpochyby velmi úspěšné evropské hlavní město kultury.

Nejen do hlavního města, ale i do regionů směřují stovky a stovky milionů na podporu živé kultury různým subjektům, různým spolkům. Česká kultura má vynikající úroveň, sehrává zásadní roli nejenom v tom, co je kultura jako samotná, ale také v sociální soudržnosti, v podpoře překonávání společenských bariér, v mezinárodní prezentaci. Je třeba, aby se toto odehrávalo nejenom v metropolích, v Praze, v Brně, v Ostravě, ale také ve všech dalších částech naší země, kde se kultuře velmi daří.

Letos míří do filmových pobídek 1,4 miliardy korun. Znovu jsou to místa, která se často nacházejí i v třeba v méně osídlených částech naší země, kde je atraktivní příroda, zajímavé lokace. Jsme významný cíl zahraničních produkcí a hraje to velkou roli v posilování ekonomiky.

Vážíme si naší minulosti a jejího přesahu do současnosti. Vláda podpořila ambiciózní projekt Rok české hudby. Získali jsme prestižní pozici hlavní hostující země na Frankfurter Buchmesse v roce 2026. Podporujeme velké festivaly s mezinárodním přesahem, Pražské jaro. Zvýšili jsme významně podporu Karlovarského filmového festivalu a nově také festivalu Janáček Brno.

Velmi významnou částí je podpora vzdělanosti. Připomenu, že jsme teď jedním z opravdu mála evropských států, které mají nulovou sazbu DPH na knihy. Od 1. ledna 2024 jsou to stovky milionů korun, které zůstanou v knižním trhu a mohou podpořit literaturu, která by se v běžném komerčním prostředí méně často vydávala. Můžeme také podpořit autory. I to je velmi významné.

Máme důležitý bod, paměťovou agendu. Podpořili jsme zásadně klíčová místa paměti, a to často paměti, která nám nemusí být příjemná. O to je ale důležitější, abychom si ji připomínali. Dokončili jsme projekt Památníku holocaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech u Písku. Temná kapitola našich dějin, romský holocaust, málo připomínaný, desítky let zapovídaný. Nyní si můžeme tuto temnou kapitolu připomenout.

Tady v Praze vzniká Centrum paměti a dialogu Bubny, kdysi nazvaný jako Památník ticha, na místě železniční stanice, odkud desítky tisíc rasově označených spoluobčanů mířily do terezínského ghetta a velká většina z nich se pak už nevrátila z vyhlazovacích táborů a dalších těchto strašlivých míst na východě.

Zachránili jsme Rudou věž smrti v Ostrově v Karlovarském kraji, klíčové místo připomínání komunistické totality. Dokázali jsme vyřešit velmi komplikovanou situaci, která vznikla. Rudá věž smrti se dostane do majetku státu, bude spravována Národním památkovým ústavem a bude připravena její rekonstrukce a vybudování památníku Jáchymovského pekla. Intenzivně pokračují také práce na projektu věznice v Uherském Hradišti.

Chci jenom zdůraznit, že sám jsem původem z Plzně a považuji tuto podporu napříč celou Českou republikou na naprosto zásadní. Týká se to i podpory památkové péče. Týká se všeho toho, co je spojené také s dalším rozšiřováním vzdělávání v oblasti kultury, významných výročí a všeho dalšího, co je podstatné.

Vrátím se ještě k legislativě. Připomenu naši velkou novelu autorského zákona, kterou jsme implementovali evropskou směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Je to téma, které ještě bude čekat na další velké změny. My jsme přistoupili k tomu, bych řekl, velmi uměřeně a současně víme, že bude dál třeba tuto diskusi rozvíjet. Jenom připomenu to, jakým způsobem jsme se dokázali postavit k regulaci youtuberů, která vlastně na podzim vyvolala velké téma a oprávněnou paniku v tomto prostředí. I to jsme dokázali rychle zvládnout.

Mluvil jsem dosud především o tom, kolik ministerstvo kam dalo peněz, jak jsme podporovali vlastní instituce, jaké ambiciózní investiční projekty jsme dokázali uskutečnit nebo vytvořit pro ně podmínky, jak jsme podpořili filmový průmysl, či co znamená zákon o veřejné kulturní instituci.

Závěrem zmíním podporu médií veřejné služby. Považuju to za velmi zásadní záležitost, velmi důležitou a jako určitý vykřičník, který bude viset ve veřejném prostoru a který bude rozdělovat politická hnutí, politické strany na ty, kterým záleží na médiích veřejné služby, jsou si vědomi jejich nezastupitelné role pro rozvoj svobodné a demokratické společnosti, stejně jako o přístupnosti médií všem vrstvám společnosti. Média veřejné služby mají mluvit ke všem a všichni se v nich mají najít. Jsem hrdý na to, že vládní koalice prosadila velkou mediální novelu účinnou od 1. května, která stabilizovala financování České televize a Českého rozhlasu. Vytvořila podmínky pro jejich svobodné fungování i proto, aby znovu i lidé, kteří se nacházejí v menších městech, kteří fungují ve sportech, které nejsou zdaleka tak atraktivní a které hledají vyvážené informace, měli příležitost. Opravdu považuju za velmi důležité, abychom to řekli.

Uvidíme ve volební kampani na podzim letošního roku, jak se jednotlivé strany budou ke svobodným médiím stavět, zda bude inspirace slovenský model, různé ničím nepodložené návrhy na slučování médií veřejné služby, pokusy o jejich zestátnění, podřízení moci, anebo to, jak můžeme média veřejné služby respektovat a být si vědomi toho, že mají fungovat současně na soukromém trhu. Mediální novela zachovala stabilitu duálního trhu, zachovala stabilitu fungování pro soukromá média, ale role médií veřejné služby je v tomto naprosto zásadní.

Dámy a pánové, byla to jenom stručná rekapitulace. Jistě bude v diskusi příležitost ještě některé konkrétní kroky zdůraznit. Chci říct jednu podstatnou věc. Kultura je opravdu důležitá pro všechny, hraje ve společnosti nezastupitelnou roli. Vláda pod vedením Petra Fialy ji považovala a považuje za významnou prioritu. Jednoznačně platí, že kultura a veřejnoprávní média hrají zásadní roli pro svobodný život ve svobodné společnosti a jako takové si kultura i média zaslouží zásadní podporu. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobrý večer, dámy a pánové. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážení členové vlády, nyní vystoupí pan ministr Ženíšek. Následuje pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dovolte mi, abych nejenom jako ministr a člen vlády, ale také jako někdo, kdo se v profesním životě dlouhodobě věnoval studii politiky a politologie, konstatoval na samotném počátku mého vystoupení, že v hlasování o nedůvěře vládě tři měsíce před řádnými volbami nevidím žádnou logiku ani smysl. Nicméně respektuji toto rozhodnutí, opozice má na to právo. Využiji toho, stejně jako moji kolegové přede mnou, jako příležitost, jak vyzdvihnout některé úspěchy, které se v posledních necelých čtyř letech podařily.

Dlouhá léta byla česká věda a výzkum charakterizovány stagnací a absencí jakýchkoliv systémových řešení.

Minulá vláda měla představu například o inovacích často jen jako o lince na nové toastové chleby, přestože nás místopředseda Poslanecké sněmovny ve svém projevu snažil přesvědčit o opaku.

My naopak přicházíme s prvním skutečně systematickým a dlouhodobě připraveným pokusem posunout český výzkum dopředu. Minulý pátek, byli jste tady, hlasovali jste sice proti, ale Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Tento zákon reprezentuje největší systémovou změnu za posledních 22 let. Hovořil o tom pan premiér ve svém úvodním projevu. Ten legislativní rámec nevznikl v nějaké uzavřené kanceláři ministra, ale na základě široké diskuse s odbornou veřejností a já jsem rád, že se podařilo to prosadit. Pro rok 2025 se podařilo navýšit rozpočet na vědu a výzkum. Po letech stagnace se jedná o významný růst, který přináší stabilitu vědeckým institucím, umožňuje dlouhodobé projekty a klade důraz na excelenci a všechny priority, které si vláda ve svém programovém prohlášení předsevzala a pro příští rok plánujeme stejně tak navýšení, které bude odpovídat všem prioritám. Současně finalizujeme aktualizaci metodiky hodnocení výzkumu, to je klíčovým nástrojem pro nastavení férového, srozumitelného a kvalitativně zaměřeného hodnocení vědecké práce. V oblasti lidského kapitálu jsme prosadili zásadní změnu doktorského studia. Novela zákona o vysokých školách, kterou již podepsal prezident republiky, přináší konkrétní zlepšení, doktorandi získají vyšší finanční podporu, novou strukturu studia a možnost prokázat svůj přínos i například aplikačně, nikoliv jen tradiční formou skrze disertační práci. Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí jsme podpořili opatření usnadňující slaďování vědecké práce a rodinného života, posilujeme právo návratu z rodičovské dovolené na původní pozici, podporujeme flexibilní úvazky a dostupnost péče o děti. Jsou to konkrétní kroky pomáhající rodičům ve vědě, především pak ženám, které dlouhodobě čelí systémovým překážkám v rámci daného systému. Zásadní roli hrají strategické technologie. Vláda schválila národní strategii umělé inteligence, dále pak národní polovodičovou strategii a v současné době finalizujeme národní kvantovou strategii. Tyto dokumenty definují naši pozici v oblastech, které budou rozhodovat o budoucnosti evropských ekonomik, konkurenceschopnosti, bezpečnosti a soběstačnosti.

Systematicky se také věnujeme rozvoji v rámci start-upového prostředí a inovačního podnikání, aktivně spolupracujeme s koordinační radou pro start-upy, ve spolupráci s Ministerstvem financí jsme připravili pozměňovací modernizující systém daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Cílem je vytvořit systém přehledný, právně jistý a dostupný nejen pro velké firmy, ale zejména tak pro malé a střední podniky. To je něco, po čem se tady volá několik let. Chápu, že se to opozici určitě nelíbí, ale jsem přesvědčen, že tato vláda dokončí svůj mandát s naprosto jasnými výsledky, které budou prezentovat, a těmi výsledky jsou to, co jsem uvedl, dále pak to, co uvedli moji kolegové, ať už se to týká důchodové reformy, nejnižší ohrožení chudobou v Evropské unii, 10. místo ve svobodě médií, nejnižší inflace za sedm let, nejvyšší investice do obrany, nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a dokonce vyšší růst hrubého domácího produktu než je v zemích Evropské unie a Spojených států amerických. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jako další je přihlášen pan předseda Michálek a následuje pan ministr Hladík následovaný panem ministrem Dvořákem. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jakub Michálek: Paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. My jsme tady dneska slyšeli už leccos, ale málo jsme se podle mě věnovali tomu základnímu spouštěči, kvůli kterému tady v Poslanecké sněmovně se scházíme - k návrhu na vyslovení nedůvěry, a to je ten průšvih se špinavými bitcoiny. Se vší úctou ke kolegům ministrům, někteří z nich měli velmi zajímavé projevy. Dozvěděli jsme se třeba o tom, jaké granulky dává Vlastík Válek pejskovi a jak má rád svého pejska, což je samozřejmě úžasné a myslím si, že jsme se dozvěděli spoustu informací o tom, jaké Ministerstvo kultury sponzoruje festivaly v zahraničí, jak probíhá výzkum, ale my jsme tady dneska přišli řešit průšvih se špinavými bitcoiny. Takže pokud by měli kolegové z vlády přispět jádru naší diskuse, tak nám mohli sdělit například, jaký je pohled na to, co se v té dané kauze dělo a jak vyvodili odpovědnost aktéři, kteří jsou v ní zapojeni. Nejenom pan Blažek, který rezignoval, ale i pan ministr Stanjura, který nerezignoval, který tady vystoupil, a my jsme velmi pozorně poslouchali to, co nám chce říct. V opačném případě to vypadá, že členové vlády tady vystoupili jenom jako v uvozovkách uspávači hadů, kteří mají za úkol tady vytvořit kouřovou clonu, aby nebylo vidět na jádro té kauzy, kterou projednáváme, aby se to co nejvíce naředilo tak, aby veřejnost neměla pozornost právě k této problematické záležitosti. A já nechci snižovat ničí zásluhy, vláda z našeho pohledu, my se nebudeme přiklánět k žádnému extremistickému pohledu, že všechno je špatně nebo všechno je naopak zalito sluncem, to v žádném případě, my se snažíme to pravdivě pojmenovat. Nechci snižovat něčí zásluhy, ale to, proč se tady dneska scházíme, vyvrcholilo právě tím průšvihem se špinavými bitcoiny.

Takže tomu bychom se tady měli věnovat, protože to podstatné z dnešního jednání zaznělo v projevu ministra Zbyňka Stanjury, protože na tom našem dnešním nekonečném jednání Zbyněk Stanjura vystoupil, a ačkoliv se ho snažili kolegové zamlžit různými nesouvisejícími řečmi, tak nakonec jsme se dozvěděli to podstatné a já to si to tady dovolím parafrázovat, protože to vysvětlení role ministra financí Zbyňka Stanjury v tom průšvihu se špinavými miliardami, které stát nedokázal zmrazit a přišel tak o 3 miliardy, které mohla policie zabavit a policii to zmařit, tak to samozřejmě jsme tady měli dostat a tomu bychom se měli věnovat primárně. A Jakmile se dostaneme k otevření rozpravy, tak my Piráti se chceme soustředit v první řadě na vyvození odpovědnosti a na rozebrání právě toho, co se stalo špatně, abychom se z toho poučili, abychom se posunuli dál, protože pokud chceme, aby se Česká republika posunula dál, a my jsme tady řešili z podnětu ODS spoustu věcí včetně schůze, co se nepodařilo k digitalizaci a tak dále, a tak dále, a je potřeba, aby minimálně stejně podrobně to teď kolegové z ODS vysvětlili a vysvětlili, proč se neobrátili na Policii České republiky jako každý obyčejný člověk v této zemi, za kterým by přišel nějaký tunelář a dealer, který by mu nabízel miliardu nebo slovy toho, co bylo napsáno v tom dopise, bitcoiny velmi vysoké hodnoty. Každý normální zdravý člověk by se obrátil v takové situaci na policii, protože by se nechtěl zatáhnout do takovýchto mafiánských kšeftů.

My nepotřebujeme žádnou časovou osu, protože dokážeme si přečíst noviny, kde i z těch veřejných vyjádření, i z těch ministerstev oni sami dneska už ty vyjádření dali tak, že se to dá poskládat, a i z toho se dá přečíst velmi jednoduše, že ministr Zbyněk Stanjura, respektive jeho ministerstvo měli informace od ledna, a to varování svých úředníků, že nemají chodit do kšeftu se špinavými bitcoiny, že mají prověřit jejich původ, měli už od 12. února.

A pak jsme zjistili podle těch vyjádření, že ty příslušné dokumenty, včetně toho negativního stanoviska, měl u sebe pan náměstek Filip Benda nebo ředitel Stanjurova kabinetu, ať jsem přesný. Ředitel Stanjurova kabinetu Filip Benda, na kterého se to teďka jakože hodilo, jako že Zbyněk Stanjura 40 dní nevěděl vůbec, co se na ministerstvu děje, že se řeší bitcoiny velmi vysoké hodnoty, že jeho kolega chce nakládat s miliardou peněz Ministerstvu spravedlnosti. Vždyť tam na ministerstvu každých 20 milionů se tam řešilo, aby to tam nějakým způsobem optimalizovali, to cash flow! To přece v takovéhle pohádky si nemyslí, že bude někdo věřit, ano? Ale i kdyby to tak bylo - i kdyby to tak bylo a na tom jeho kabinetu to leželo, takhle důležitá věc 40 dnů bez hnutí, tak pokud nefunguje ministrovi barák, že takhle důležité věci za miliardu někde leží a nikdo se tomu nevěnuje, a to zdůvodnění potom je, my jsme to neřešili, on nás nikdo neurgoval, tak to ukazuje na naprostou nekompetenci toho ministra. To se na mě nezlobte, ale to je věc, kterou ten ministr, oběh písemností v rámci baráku je věc, kterou si ten ministr má vyřídit na prvním místě.

Takže neberu to vysvětlení, že to je, jak to řekl Zbyněk Stanjura, já jsem si to tady poznamenal, protože ty fráze mě zaujaly. Ano, mohl a měl jsem to vyřídit dříve, ale prostě nám to tam zůstalo viset. Stane se. Stane se, miliarda sem, miliarda tam, zůstalo to tam viset, Benda to tam měl na stole a nikdo to neřešil. No, 40 dní sem, 40 dní tam. Tak to přece takovýmhle způsobem nejde přistupovat k řízení nejdůležitějšího ministerstva ve státě! A Ministerstvo financí přece je nejdůležitější ministerstvo ve státě a má největší vliv na peníze a tak dále. To všichni víme. Takže my jsme tady čekali, že pan ministr se k tomu postaví čelem. A místo toho jsme slyšeli, tak jsem to mohl vyřídit dříve, prostě to tam zůstalo viset. Stane se.

Proč ředitel kabinetu Ministerstva financí Filip Benda, který to měl v ruce a měl tam i stanovisko od úředníků našeho Ministerstva financí, kteří ho od toho zrazovali, proč ten o tom neinformoval policii a orgány činné v trestním řízení? Vždyť oni měli stanovisko od nejlepších lidí z Ministerstva financí, že ty bitcoiny můžou být špinavé, že to může být podílení se na praní špinavých peněz, a stejně Stanjurův nejdůležitější člověk na ministerstvu nic neudělal. A, nezlobte se na mě, za výběr spolupracovníků má zodpovědnost ministr.

Takže zase, byla vyvozena nějaká odpovědnost? Nebyla. Neuvěřitelné! Takže nikdo neupozornil policii, ačkoliv zjevně šlo o krajně podezřelou transakci. A tím způsobem ti jediní dva politici, kteří věděli, kde ty peníze jsou, zmařili jakoukoliv možnost policie zabavit ty tři miliardy. Udělejte si rešerši, jakým způsobem zasahuje policie v takovýchto bitcoinových kauzách po světě, jakým způsobem zasahuje americká FBI, když potřebuje zabavit výnosy v bitcoinech. Tak samozřejmě, že to musí udělat. Musí to načasovat, a když chtějí bojovat proti praní špinavých peněz, tak to musí načasovat tak, že zasáhnou v okamžiku, kdy je ta kryptopeněženka otevřená, nebo donutí, získají přístupové kódy do té peněženky nebo k těm zaheslovaným nosičům. Takže to všechno šlo. Všechno to šlo připravit. Kdyby si udělal stát a politici, kdyby si udělali rešerši, anebo kdyby aspoň poslechli ty svoje úředníky, tak jsme do této situace nemuseli vůbec dojít, nepřišli bychom o ty miliardy a naopak bychom měli o tři miliardy, možná i daleko větší sumu víc peněz na důležité aktivity státu.

A já se tady chci zastat těch státních složek, které naše vláda pozurážela. Ono se ukázalo, že ony zafungovaly. FAÚ odvedl svoji práci se směnárnami, které to nahlásily, v okamžiku, kdy se to dozvěděli, protože ministři to před nimi utajili, takže ty informace se k nim dostaly až po tom, co došlo k otevření peněženky, čili až po tom, co mohla policie podniknout efektivní kroky k zabavení těch výnosů z trestné činnosti.

A úředníci Ministerstva financí odvedli profesionální práci. Sepsali stanovisko pro člena vlády Zbyňka Stanjuru a ten jako ministr financí tvrdí, že se o tom 40 dnů nedozvěděl, a nikdo z jeho kabinetu neinicioval, že to je věc, které by se měla věnovat vláda nebo o které by se měly informovat orgány činné v trestním řízení, ačkoliv podle návrhu darovací smlouvy, který měli k dispozici, tak věděli, že o tom budou orgány činné v trestním řízení vyrozuměny až ex post, až v okamžiku, kdy nebude možné zasáhnout a zabavit ty výnosy z trestné činnosti. Takže tím se podíleli na zmaření té nekalé operace tak, aby to mohl stát zabavit.

A bohužel to neskončilo jenom u těch úředníků, na které se to ODS snažila hodit. Bohužel do toho zatáhli i policisty místo toho, aby respektovali, že policie musí dodržovat ustanovení trestního řádu, že musí vycházet z hmatatelných skutečností, které ale oni jí neposkytli, oni je před nimi zatajili, aby mohla konat v dané záležitosti. Tak místo toho zesměšňovali policii, že za mnoho a mnoho let nebyla schopna prolomit kryptografické šifrování, což není schopen nikdo na tomto světě při výkonnosti dnešních počítačů, a není toho schopna ani česká policie, ani žádná police na světě. My jsme na to upozorňovali. Stejně, jak se říká, tonoucí se stébla chytá a ODS se snažila hodit tu vinu, když jí to nevyšlo na policisty, tak na úředníky, dokonce i na tajné služby, že ji snad měly informovat o tom, že na Ministerstvu financí a na Ministerstvu spravedlnosti se připravuje velká transakce, která má propojku na praní špinavých peněz. Takže tajné služby nakonec mají hlídat ministry s tím, aby vůbec poslouchali svoje vlastní úředníky.

Takže to je způsob, který opravdu znemožňuje vyslovit vládě důvěru. To, že před námi zatajili fakta - my jsme si podali žádost o vysvětlení a informace a nedostali jsme ty potřebné dokumenty. Jak je možné, že je dostanou některá média, která ty dokumenty nezveřejní, a my, zvolení členové parlamentu, na ty dokumenty musíme čekat měsíc, než je dostaneme od ministerstva? Jak máme tady projednávat takto závažnou kauzu, když vláda, která má plná ústa transparence, tak neukáže ty hlavní dokumenty, ve kterých je to napsáno černé na bílém? Tam je napsáno vše. Darovací smlouvu zveřejnili, ale už nezveřejnili ty dopisy, a jak to připlulo na Ministerstvo financí a jaké tam k tomu bylo ze strany úředníků zpracováno stanovisko, jak probíhala ta korespondence od Filipa Bendy k tomu útvaru, který to řešil, a jakým způsobem se potom s tím nakládalo, případně jakým dalším osobám se to komunikovalo. To jsou všechno informace, které by tato Poslanecká sněmovna měla v tom průšvihu se špinavými bitcoiny slyšet. A my jsme tyto informace nedostali.

A když se tady ptáme v Poslanecké sněmovně, tak Zbyněk Stanjura tady vystoupí s jedním předpřipraveným projevem, kde to prostě stručně shrne: Ano, měli jsme to vyřídit dříve, mohli jsme to vyřídit dříve a prostě nám to tam zůstalo viset. Stane se. Tři miliardy sem, tři miliardy tam.

Takže my se domníváme, že za toto by měl nést pan ministr Stanjura odpovědnost a že by vláda měla vyměnit svoje představitele na úřadu Ministerstva spravedlnosti a na úřadu Ministerstva financí, protože ti úředníci, co tam jsou, odvedli svoji práci dobře. Ti udělali to, co po nich vyžaduje zákon, etika a zdravý rozum. Ti, kteří to zmařili, byli představitelé ODS na těch dvou rezortech. Měli by za to nést odpovědnost.

Co by udělal každý normální premiér, který je schopen řídit svoji vládu? Okamžitě by si zavolal ty dva ministry a chtěl by vědět, co přesně se tam stalo a proč nekonali, a tyto informace by jasně sdělil veřejnosti. To premiér Fiala neudělal a místo toho vždycky vystoupil bez znalosti, bez vyžádání jakýchkoliv informací na obranu svých dvou ministrů, až teprve ho veřejný tlak a to, že jsme tady vystupovali v Poslanecké sněmovně, tak ho donutily k tomu, aby konfrontoval ministra Blažka, ale u pana ministra Stanjury tam drží ochrannou ruku.

A je to samozřejmě kvůli tomu, že ODS je nějak strukturovaná, a proto, aby někdo zůstal šéfem ODS, tak potřebuje podporu v několika, asi čtyřech klíčových regionech, které shodou okolností jsou ty regiony, kde sídlí největší města, a shodou okolností ty regiony zastupují ti klíčoví spojenci, kteří v této bitcoinové kauze figurují. Takže to je důvod, proč ministr Fiala se k té kauze postavil polovičatě, vyvodil odpovědnost vůči ministru Blažkovi, ale už nikoliv vůči ministru Stanjurovi, který má stejný díl odpovědnosti jako ministr Blažek. Z našeho pohledu tento přístup je opravdu slabost.

Co by udělal koaliční partner? Koaliční partner by se ptal na otázky ministra financí Zbyňka Stanjury, zejména STAN, který s námi kandidoval v koalici, a kdy jsme měli ve společném programu, že budeme chtít v případě vážných kauz, aby byly poskytnuty a zveřejněny všechny informace, aby byly ty záležitosti uspokojivě vysvětleny. Vždyť kolik dní my jsme čekali na to, než jenom tady Zbyněk Stanjura vystoupil. On před námi utíkal, nebyl předtím na jednání Sněmovny, když jsme po něm chtěli slyšet odpovědi, a kolik dní jsme museli čekat, byť jenom na to, aby řekl, že to mohl a měl vyřídit dříve a že mu to tam zůstalo viset, že se stane, že to byla chyba, za kterou může Benda. Filip Benda.

Takže spoustu dní jsme museli čekat na tyto základní informace. A koaliční partner, Starostové měli jednání s premiérem, pak chvíli hrozili tím, že vystoupí z vlády, a slovy Petra Gazdíka vylezli na barikádu. Pak jim hrozilo, že přijdou o jednoho náměstka, tak z barikády zase okamžitě slezli, slovy Petra Gazdíka stáhli krovky a jede se dál. A přesto někteří Starostové dneska vystupují, že odejdou z jednání vlády. To nemá žádný vliv na výsledek, to je jenom prázdné gesto, a vystupují, že se jim to nelíbí. Ale už se nepostarají o to, aby tady vystoupil Zbyněk Stanjura a nesl zodpovědnost za svůj podíl v průšvihu se špinavými bitcoiny. To už jako koaliční partner nedokážou zajistit. Takže to je samozřejmě velká chyba a je škoda, že v této věci jak pan premiér Fiala, tak Starostové jako koaliční partner, jehož hlasy je držena tato vláda, neudělali více.

A já trochu odmítám tu falešnou hru, která se tady začala hrát, že jsou jenom dva bloky, dva tábory a že člověk musí buď s vládou, nebo s ANO, že je tedy vlastně buď ve vládním táboře, anebo někdo je nějaký proruský agent, tak to já považuji za dost urážlivé a je urážlivé vůči této Sněmovně a vůči občanům, kteří mají právo slyšet pravdu o tom, co se stalo v bitcoinové aféře, a vyvodit politickou zodpovědnost, protože tady není potřeba žádný systémový audit. My jsme to viděli, že v tomto konkrétním případě úředníci dělali dobře svoji práci, a ministr kdyby respektoval jejich závěry, tak se žádná kauza stát nemusela.

Máme tady spoustu jiných kauz, kde je systémové selhání. Je spousta systémového selhání a v tomto případě bychom možná mohli uvažovat o tom, že bychom měli efektivnější zákon o zabavování výnosů z trestné činnosti, to bychom určitě chtěli, to by mi paní ministryně Decroix měla udělat, abychom udělali něco proti té ruské mafii, proti penězům, se kterých může být financován ruský režim, ale i různé zločinecké aktivity, ale opravdu nechceme být zařazování do jednoho tábora.

A my jsme nejeli v žádném Agrofertu. My jsme naopak byli ti, kteří dělali maximum pro to, aby se všechny záležitosti, které se týkají střetu zájmů, rozkryly. Tady, jak sedí Ivan Bartoš, tak jeho ministerstvo odvedlo obrovský kus práce k tomu, aby se vymáhaly nelegálně vyplacené dotace, abychom skutečně v tom jako vláda byli akční. Takže my nejsme tady v tomhle táboře, kde nás můžete jednoduše onálepkovat, a my vás žádáme, abyste věcně odpovídali na ty otázky, které tady zaznívají, a nezbavovali se lacinou, populistickou politikou své zodpovědnosti vůči občanům této země, protože skutečně vaše vláda, prostřednictvím paní předsedající, má co vysvětlovat a Zbyněk Stanjura má co vysvětlovat tady této Poslanecké sněmovně. A je málo na to říkat, že člověk si musí holt vybrat. My máme přece na to jako Česká republika, abychom měli solidní vládu, která se dokáže zodpovídat z důležitých kroků.

A musím říct, že my nemáme ani velkou důvěru k těm krokům, které ODS oznámila, že bude zadávat nějaký audit. My už jsme tady viděli několik zmanipulovaných auditů tohoto typu, které jsou zadávány politickými představiteli, a z povahy věci shodou okolností možná náhodou, možná úmyslně vždycky končí tak, že to je ve prospěch těch zadavatelů. Tak takovéto audity, abychom plýtvali další peníze daňových poplatníků, aby si ODS našla v jednom případě nějaký terč, na koho hodit neúspěchy, v jiném případě alibi, že všechno proběhlo správně, že nikdo nepřekročil své kompetence, i když je zřejmé, že na Ministerstvu spravedlnosti to, jak to říct hezky?, pokazili, tak takové audity skutečně nepotřebujeme. Máme tady i Nejvyšší kontrolní úřad, který si platíme z peněz daňových poplatníků, který může vykonat kontrolu nebo zjištění nebo výkonnostní audit, cokoliv, pokud ho o to požádá vláda nebo Poslanecká sněmovna. Samozřejmě můžeme se tomu věnovat třeba formou doprovodného usnesení, aby Nejvyšší kontrolní úřad skutečně zahájil v této věci nezávislé prověření, které budou mít občané ještě před volbami k dispozici. To všechno může být. Ale poslat soukromou firmu na to, aby dělala audit, který stejně nepřinese víc, než dneska máme v novinových článcích, když ta odpovědnost je primárně politická, čili zjevně míří takzvaně k vyšším šajbám a ne k řadovým úředníkům, na které se to bude chtít hodit, tak to opravdu, to opravdu není ta správná cesta a nemyslím si, že my jako Poslanecká sněmovna bychom si to měli nakukat.

Já bych mohl ve svém projevu mluvit i o dalších věcech, které považujeme za zásadní. Za Piráty by to určitě byla podpora bydlení, kde jsme během těch dvou let a osmi měsíců ve vládě dlouho a dlouho se přetahovali se Zbyňkem Stanjurou, aby byly realizovány aspoň nějaké projekty v této oblasti. Zákon o podpoře bydlení, výstavba, peníze na nájemní bydlení, které bylo potřeba získat. Peníze, které jsme si chtěli půjčit na nájemní bydlení, protože na výstavbu je normální si půjčovat, je normální si vzít hypotéku, když člověk něco staví, pokud ví, že se mu ty peníze budou vracet, a měl by tak k tomu přistupovat ekonomicky i stát. Samozřejmě stát měl dělat mnohem víc a my jsme čelili celou dobu během těch dvou let a osmi měsíců tlaku na to, aby se bydlení různým způsobem, ty naše kroky zpomalovaly, aby se zmenšovaly, omezovaly a tak dále, prostě ve prospěch rozpočtových priorit ODS, kterými bylo mít úspěchy v oblasti výstavby dálnic a napumpovat co nejvíce peněz do obrany. Nic proti tomu, pokud jsou ty peníze vynaloženy účelně, ale problematika bydlení také patří mezi velmi palčivé situace.

Druhá věc je samozřejmě podpora rodin, kde vnímáme, že vláda zaspala, protože vůbec neučinila ani to málo, co vláda může udělat v oblasti cen. Ty ceny samozřejmě řídí trh a na druhou stranu vláda má možnosti, jak zajistit systémově, aby trh fungoval, aby fungovalo tržní prostředí a ceny určovala poptávka, a ne několik oligopolů nebo monopolů, které si vytváří různé kartely a okrádají potom zákazníky.

Takže vláda sice přijala zákon, který posiluje kompetence antimonopolního úřadu, sice mu dala peníze navíc, aby mohl vykonávat tyto kompetence, ale ten zákon nebyl nikdy schválen Poslaneckou sněmovnou. Dodneška tady leží a nikdy nebyl schválen ani v prvním čtení. Takže pokud se tady bavíme o drahých potravinách, tak to je věc, kde prostě vláda zjevně zaspala a má tam rest.

Stejně tak v případě dalších dotací pro různé dotační miliardáře, kde se tady vyplácí mnoho a mnoho miliard korun, kde ty výše dotací přesahují i třeba 60 procent, zatímco občanům se nezvýšila daňová sleva. Místo toho, aby se snížily daně, tak se daně ve výsledku zvýšily, protože na návrh Ministerstva financí se zvýšilo 0,6 procentního bodu nemocenské pojištění, a místo toho, aby se snížily ty daně, tak se zvýšily a rozdělují se miliardy a miliardy dotačním miliardářům. Tak to je další velký rest. A samozřejmě kdyby se ušetřilo víc peněz v té korupci, a máme tady, viděli jsme úplatky za desítky milionů korun v miliardových projektech v kauze Motol, kde ministerstvu trvalo víc jak 60 dnů, než se rozhýbalo a nařídilo vůbec kontrolu těch přímo zřizovaných nemocnic. Viděli jsme tady tu kampeličku, kde měl uložen milion pan premiér, kde se ukázalo, že přes tu kampeličku jsou financovány armádní zakázky, že se tam vybralo 600 milionů korun v igelitkách, v hotovosti, že přes tu kampeličku byla financována kauza Glocin, kde se ukradlo 4,5 miliardy korun, o které přišlo nějakých 7 000 lidí.

Víme, co se děje v obraně, kde v podstatě je vyřazena z jakékoliv činnosti kriminální služba Vojenské policie, která za posledních pět let nemá v podstatě žádné velké výsledky v rozkrývání korupce a hospodářské kriminality na rezortu obrany, a ať nám prosím někdo nemaže med kolem úst, že v rezortu obrany je holt nižší míra korupce, než je ve všech ostatních rezortech. Tak tomu opravdu může věřit jenom velmi důvěřivý člověk. Tam přece je evidentně zneschopněn celý ten systém odhalování vážné trestné činnosti.

Takže to jsou věci, které my bychom mohli kritizovat dlouho a dlouho, ale v tento okamžik se chceme soustředit hlavně na to, na ten spouštěč, na tu aféru se špinavými bitcoiny, a aby tady ministr financí skládal účty a odpovídal. Také bychom mohli hovořit o tom, proč nás vláda nepřipravila na emisní povolenky, které teď jsou schváleny v celé Evropě na základě Green Dealu, který tento premiér a předchozí premiér odsouhlasili a provedli. To jsou všechno věci, které bychom tady mohli řešit, ale my teď chceme primárně, aby tady vystupoval Zbyněk Stanjura, a budeme to chtít i zítra. A na to upozorňuji, že pokud zítra se Zbyněk Stanjura nepostaví čelem ke své odpovědnosti a nebude tady odpovídat na dotazy poslanců v rámci jednání o důvěře tak, abychom probrali celý ten průšvih se špinavými bitcoiny, roli Ministerstva financí a zodpovědnost, která bude na Ministerstvu financí vyvozena, tak my se nevzdáme. Nevzdáme se a budeme opakovat ty naše dotazy a budeme je připomínat. A chápu, že to je nepříjemné. A my se fakt nenecháme vyzmizíkovat. Já chápu, že vy byste si to tady představovali, že budou vládnout jenom dva bloky, bude tady systém dvou stran. Snažíte se nás zahnat do toho - buď se nás snažíte nahnat do vládního tábora, abychom byli servilní, anebo se nás snažíte onálepkovat, že jsme stejní jako ANO a SPD, ale nejsme. A my chceme jedinou věc, aby se občané České republiky dozvěděli pravdu a měli odpovědi na svoje otázky. Nenecháme se nahnat do žádného z těch dvou bloků a nevyčítejte nám, prosím, nějaké staré věci z minulosti, které se týkají minulé vlády, ve které my jsme nebyli a kterou jsme kritizovali. To není věc celé opozice. Když tak buďte adresní, ale důvody, proč se tady scházíme, to jsou věci, které jsou společné pro celou naši společnost. A my chceme slyšet ty odpovědi od zodpovědného ministra Zbyňka Stanjury. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je tedy přihlášen pan ministr Hladík, následuje pan ministr Dvořák a pan ministr Bek. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, krásný dobrý večer. Já bych krátce chtěl referovat o tom, co se podařilo naší vládě udělat v oblasti ochrany životního prostředí a také klimatu. Shrnu to v několika klíčových záležitostech a dávám si sám sobě limit sedm minut, takže ho zkusím dodržet.

Chci hovořit o ochraně přírody a krajiny. Česká krajina je velmi pestrá, úžasná a my jsme přispěli k tomu, abychom ji více chránili. Je schválena k 1. 7. Moravská Amazonie, Chráněná krajinná krajinná oblast Soutok. Vyhlásili jsme ptačí oblast Západní Krušné hory a pracujeme na Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Je před třetím čtením novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která přináší klíčové změny především v druhové ochraně, ochraně stromů a stromořadí v intravilánech obcí a měst a také vyhlášení jednoho nového Národního parku, a to Křivoklátsko.

Udělali jsme také přístupnost lesních cest spolu právě s rezortem Ministerstva zemědělství, ať už v národních parcích, nebo v hospodářských lesech pro lidi s handicapem, lidi, kteří prostě se běžně pohybovat po stezkách nemohou, například jsou na vozíku, v kočárku nebo jinak handicapovaní.

Pojďme ke krizovým situacím, které jsme si prožili. Byla jich celá řada. Zmíním havárii benzenu v Hustopečích 28. února tohohle roku, největší havárie benzenu. Řešili jsme okamžitě. Díky České inspekci, integrovanému záchrannému systému, neuvěřitelné reakci ze strany Správy železnic jsme se dostali k tomu, že přes tuto krizovou situaci nedošlo k ohrožení zdraví lidí, životů, majetku ani životního prostředí. Považuji to za velký úspěch. Korunováno to bylo tím, že se od neděle rozjely znovu zpátky na této trati vlaky, což je něco, co jsme si v březnu ani nedokázali představit.

Povodně v září 2024. Včasná predikce ze strany ČHMÚ, řešení step by step konkrétních věcí, informování, velmi dobrá reakce a koordinace s podniky povodí, odpouštění přehrad, vytváření retenčního prostoru a ochrana životů a majetku na většině území naší republiky a snížení těch dopadů projevů extrémního počasí, kdy srážky nad 500 milimetrů za tři dny prostě jsou něco, co je naprosto extrémní jako takové. Máme také připraven plán a další finance. Tři miliardy peněz jsou připraveny na protipovodňová připravená opatření různých investorů. Škoda, že tady kolegové z hnutí ANO nechtějí schválit novelu vodního zákona, která by mohla urychlit jak přípravu, tak povolovací proces těchto nových protipovodňových opatření.

Zmíním poslední věc z této otázky krizové, a to je otázka nelegálního odpadu. Aktivně řešíme to, že se nechceme stát popelnicí Evropy, že odpad, který byl přivezen do Jiříkova, do Horních Heršpic nebo třeba do malé obce vedle na Vyškovsku, tak aktivně řešíme jejich repatriaci, vrácení, legislativní změnu na evropské úrovni, aby byl jeden konkrétní orgán, aby byl přehled o všech pokutách na celé unii a aby byla kompletní digitalizace tohoto procesu.

Pojďme na schválené legislativní věci. Novela zákona o ochraně vody tak, aby se kauza Bečvy nemohla nikdy opakovat, ať už se to týká registru všech vyústí, ať už se to týká on-line monitoringu toho, co je vypouštěno z chemiček nebo z průmyslových areálů. Ochrana zemědělského půdního fondu tak, aby se fotovoltaiky, velké průmyslové logistické haly nebo obchodní centra nemohly stavět na té nejkvalitnější půdě. Zase prosazeno. Stromy, keře, aleje, remízky, mokřady a další krajinné prvky. Tohle jsme zjednodušili právě díky téhle novele. Už se nemusí dělat složité byrokratické věci. Může se sázet, vytvářet.

Stejně tak jako zjednodušení toho, že dneska alej je možné vysadit půl metru od sousedního pozemku, dřív to byly dva metry, a proto se spousta stromů třeba kolem silnic nebo účelových cest prostě nesázela.

Také jsme udělali dohodu, dobrou dohodu k dolu Turów. Máme data, máme měření, dokážeme a můžeme si ty věci ověřovat, máme finance pro místní komunitu pro zajištění pitné vody místních obyvatel. Spustili jsme obrovskou vlnu čištění odpadních vod, ať už investic do hromadných čistíren, nebo domácích čistíren odpadních vod, což je velká změna pro ty malé municipality, malé obce. Je to velké pozitivum.

Nová zelená úsporám. Za 15 let Nové zelené úsporám je to celkem 600 000 domácností, 15 procent bytového fondu podpořeno, ale pozor, 70 procent z nich za naší vlády. My jsme dokázali pomoci zateplit, vyměnit okna a reálně snížit náklady na vytápění, ohřev teplé vody nebo svícení. Podpořili jsme celkem 200 000 projektů fotovoltaik, čímž jsme dvojnásobně překonali naše vládní programové prohlášení.

Také jsme rozjeli komplexní renovace pod názvem Oprav dům po babičce. Díky tomu už víc jak 13 000 projektů dokázalo kompletně renovovat svůj bytový fond. Víc jak 100 000 domácností zranitelných, především seniorů, lidí s nízkými příjmy, si zažádalo a dostalo peníze z Nové zelené úsporám light. Konkrétní rychlá pomoc investičních opatření na rodinných domech, které pomohly reálně lidem zlepšit kvalitu života a také snížit náklady na vytápění. Neexistuje obec v České republice, kde by nebyl alespoň jeden dům podpořen z Nové zelené úsporám light.

Výměny starých kotlů - celkem 130 000 kotlů vyměněno. Nainstalováno a podpořeno víc jak 100 000 tepelných čerpadel.

Když se podíváme do oblasti energetiky, která má přesah k Ministerstvu životního prostředí, tak zmíním jenom dvě věci. Díky celé řadě legislativních změn a podpoře investičních projektů jsme zdvojnásobili počet obnovitelných zdrojů, než bylo na začátku naší vlády. To je obrovské číslo. Opět tady zase zpátky začala být důvěra k obnovitelným zdrojům.

Podpořili jsme také vznik energetických společenství, komunit tak, aby energetiku mohl vlastnit vlastně každý. Municipality, osoby, drobní živnostníci, podnikatelé nebo lokální firmy.

V České republice stále zemře ještě několik tisíc obyvatel na špatný vzduch. My jsme ale udělali novelu zákona o ovzduší, díky které se reálně snižuje prašnost, digitalizoval se celý proces, jednorázové měření se změnilo na kontinuální, také se zpřísnily některé parametry, a co je důležité, emise, které se nasouvaly z Polska, tak jsme udělali dohodu s Poláky, polská strana především v Moravskoslezském kraji investuje do nových kotlů tak, aby ty polutanty, především polétavý prach, tak se nenasouval na území České republiky.

Poslední záležitost, kterou bych chtěl zmínit, je cirkularita. Cirkularita materiálů, odpadů, protože to je velký potenciál pro český byznys, ekonomiku a bude znamenat poměrně zásadní změnu v tom, abychom nebyli závislí na materiálech, které se do Evropské unie dováží ze třetích zemí, často nestabilních zemí. Proto třídění, recyklace a výroba materiálu právě z recyklátu.

Bylo by toho ještě hodně, o čem bych mohlo hovořit, co jsme za ty čtyři roky vlády Petra Fialy dokázali v oblasti životního prostředí zvládnout a zrealizovat, ale myslím si, že v této pokročilé hodině je to dostatečné. Přeji vám hezký večer.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan ministr Dvořák a následuje pan ministr Bek. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Děkuju za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, paní poslankyně, páni poslanci, prosím, nepodezírejte mě z toho, že bych snad chtěl znevažovat toto zasedání či snad tuto ctihodnou budovu a tento orgán, nicméně dovolím si začít tím, jak potká Kohn Roubíčka, a říká mu: Poslechnou Roubíček, oni na mě poslední dobou tak nějak divně koukají, když se potkáme. Co se stalo? Roubíček říká: No, vědí Kohn, jak u nás byli naposled se Sárou na večeři, tak nám se potom ztratilo pět stříbrných lžiček. No, prominou, Roubíček, říká Kohn, přece si nemyslí, že bych já nebo Sára... A Roubíček říká: No ne, ty lžičky se našly, ale stín podezření zůstal. A to je to, oč tu běží, co tady dnes zažíváme. Tady se prostě vytváří atmosféra, aby stín podezření zůstal, i kdyby se nakrásně ty ukradené lžičky našly. Ať se stane cokoliv, vždycky už bude snaha zanechat jakýsi pocit trpkosti, pocit zklamání, pocit něčeho nekalého a nepravého.

K tomu slouží také slovník, který tady dneska celý den používá část opozice. Mluví se o podvodu, o zločinu, o praní špinavých peněz, o mafiích, o organizovaném zločinu, o propojení mafií s vládou, o hospodářských škodách. Padají tady rozsudky. Rozsudky ovšem bez soudu, bez důkazů, bez toho, aby někdo byl obviněn, obžalován, souzen nebo třeba dokonce odsouzen. Jediný z nás všech, kteří jsme tady dnes strávili toto nepříliš povznášející odpoledne a večer, stojí v těchto dnech před soudem pro podezření ze závažného trestného činu, to je podvod. Jediný z nás všech je v současné době vyšetřován francouzskou prokuraturou z podezření z praní špinavých peněz, a to je shodou okolností pan poslanec Andrej Babiš, který všechna tahle obvinění dnes na naši vládu naházel ve svém prapodivném vystoupení. A on má tu drzost školit nás ostatní o morálce? Soudit?

Pan poslanec mimo jiné také označil pana premiéra Fialu za nejhoršího premiéra v historii. Musím říct, že pan poslanec je zbytečně skromný. V této nevyhlášené soutěži o nejhoršího premiéra nasadil on sám v letech 2017-2021 laťku tak vysoko, že je prakticky nedostižná. O to víc oceňuji jeho snahu, že by to chtěl snad zkusit ještě jednou. A k tomu, aby to mohl zkusit, má rovněž sloužit toto naše dnešní shromáždění. Celé hodiny tady posloucháme stále to samé - obviňování vlády z toho, co všechno neudělala, co udělala špatně.

K věci samé. Já se necítím odborníkem na bitcoiny a nejsem schopen osvětlit všechno, co se v té věci stalo. Je nepochybné, že se stala spousta věcí, které se stát neměly. Byly to chyby, ať už to byly chyby politické, nebo chyby úředníků, a z mého pohledu v tuto chvíli při současném stupni poznání, při tom, co všechno o tom teď víme, je vyvození politické zodpovědnosti bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem adekvátní reakcí. Všechno ostatní, co se tady teď odehrává, jistě nevede k tomu, abychom zjistili něco víc, než mohou zjistit orgány činné v trestním řízení či jiné nezávislé instituce. Jde jenom o to odehrát tady před voliči to smutné divadlo.

Já si myslím, že správný postup je dovládnout a nechat orgány, které jsou k tomu kompetentní, nezávislé a vybavené znalostmi a přístroji, nechat je konat jejich práci. To je to, co mají politici dělat, a ne tady předvádět tohle smutné divadlo.

Nicméně když už jsme vyzváni, abychom se zpovídali z toho, co tato vláda dovedla, nebo nedovedla, neodpustím vám ani sobě aspoň pár poznámek k tomu, co se odehrálo na poli evropské politiky.

Nelze začít ničím jiným než českým předsednictvím v Radě Evropské unie v druhé polovině roku 2022. Tady zase musím říci, že jsme nastoupili v situaci, kdy příprava na tento mimořádně závažný mezinárodně politický úkol byla brutálně podceněna tehdejším předsedou vlády, který se snad opravdu domníval, že v Bruselu celé to slouží jenom k jedení chlebíčků a pořádání recepcí, a podle toho také vypadala příprava na předsednictví Česka v Radě Evropské unie. Snažili jsme se za těch pár měsíců dohonit, co se dalo, a nakonec se to nepochybně povedlo. Předsednictví je hodnoceno jako nesmírně úspěšné, a to nejenom námi samotnými, ale také našimi zahraničními partnery.

Češi se díky tomu stali respektovaným partnerem, nikoliv jakýmsi potížistou, který na všechno říká jenom ne, ne, nedáme, nechceme. Brusel už není o nás bez nás. Stali jsme se spolutvůrci, kteří se nebojí převzít odpovědnost. Jako aktuální případ si dovolím uvést například prosazení změny výpočtu pro tříletý odklad pro automobilky, které tím pádem mají delší čas na to, aby mohly splnit úkoly, které vyplývají ze zelené politiky.

Když jsme u toho, dostávám se k dalšímu tématu, a to je napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022, tedy právě v průběhu našeho předsednictví. Česko opět předvedlo svoji velice jednoznačnou schopnost reagovat rychle, adekvátně, promptně a přesvědčilo většinu ostatních členů Evropské unie, že v tuto chvíli nemá Evropa jinou šanci nežli bojovat nebo podporovat Ukrajinu v boji proti agresorovi, proti Rusku. Nebylo to jednoduché, spousta věcí šla pomalu a pozdě a nebyla dostatečně silná, ale je nepochybné, že byla to právě česká aktivita společně s našimi přáteli z dalších zemí, která nasadila laťku, nasadila směr toho, jak reagovat na ruskou invazi do nezávislého suverénního státu.

V tuto chvíli se připravuje osmnáctý balíček sankcí. Mohu jako člověk, který se toho osobně účastní, vyslovit lítost nad tím, že až teď v osmnáctém balíčku se objevují věci, které možná mohly být přijaty hned, nebo v balíčku druhém nebo třetím, ale nejsme tady dneska asi kvůli tomu, abychom hodnotili práci Evropské unie a důvody, proč některé věci nejdou tak rychle.

Z věcí, u kterých jsem byl osobně nějakým způsobem angažován, chci ještě uvést případ Rádia Svobodná Evropa, které, jak asi víte, v důsledku docela zásadních politických změn ve Spojených státech se ocitlo ve velmi nevýhodné situaci, bylo ohroženo a stále ještě je ohroženo jeho vysílání. Společně s dalšími zeměmi jsme se chopili iniciativy, předložili jsme Radě Evropské unie návrh, aby se touto věcí zabývala. Toto se v tuhle chvíli děje, případ není vyřešen, ale zdá se, že Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda nemusí zahynout, nemusí padnout. Mělo by získat dostatečnou podporu a v nějaké nové struktuře fungovat dál pro země, které v tuhle chvíli přístup k nezávislým a svobodným informacím nemají.

Měl bych možná ještě chuť zmínit se trošku o své oblíbené měně euro, která podle mého názoru je naším spojovacím článkem k Evropské unii, k tomu tvrdému jádru Evropské unie, které dnes má větší význam než kdykoliv jindy v souvislosti s vývojem transatlantických vztahů a s postojem Spojených států k Evropě. Myslím si, že to je věc, kterou naše vláda nechtěla řešit, nicméně budiž nám ke cti řečeno, že jsme alespoň naplnili maastrichtská kritéria, jak už tady říkal pan ministr Stanjura, s tou jednou výjimkou, tedy nepodařilo se mi prosadit, abychom přistoupili k systému ERM II. Ale předpokládám, že všechno je připraveno tak, aby nová vláda, která vzejde z příštích voleb, mohla hned po svém zvolení rozhodnout o dalších krocích, má-li stihnout tento proces během svého funkčního období, což bych považoval za velmi potřebné. Za nás za Starosty můžu slíbit, že my se tomu budeme věnovat nejenom v kampani, ale i po volbách, ať už budeme ve vládě, nebo v opozici.

Dalším tématem by mohlo být rozšíření Evropské unie, kde rovněž Česko hraje významnou roli. Byli jsme předkladateli návrhu, aby byly přijaty vyjednávací rámce pro Ukrajinu a Moldavsko. Podpořilo nás v tom 14 členských států. Co se týče podpory Rádia Svobodná Evropa, měli jsme podporu 12 států.

Poslední věc, kterou vás ještě zdržím, ačkoliv toho tady mám ještě hodně, je připomenutí toho, že v roce 2024 jsme slavili 20 let od vstupu Česka do Evropské unie a 25 let od vstupu do NATO. Byly to podle našeho názoru historické momenty, které usadily Česko jako nedílnou součást euroatlantického západu. Během těch 20 let jsme se stali plnohodnotnými členy, a abychom si toto významné výročí připomenuli, uspořádali jsme celkem více než 200 akcí, které měly tuto věc připomínat. Bylo jich celkem 209, nad asi 70 z nich jsem převzal osobní záštitu já nebo Úřad Evropy (vlády?). Důležité je tady zmínit, že to všechno probíhalo s nulovým rozpočtem, že jsme na to nedostali a nevyčerpali ani jednu jedinou korunu. Podařilo se to díky tomu, že jsme spolupracovali s regiony, s obcemi, s institucemi, se školami a že se podařilo je zaangažovat do té míry, že se samy ujaly organizace některých věcí.

Můj úřad organizoval tři velké akce k této příležitosti, a to byla zahajovací konference Tvoříme Evropu, dopady členství v Evropské unii na českou ekonomiku a společnost, potom slavnostní koncert České filharmonie v historickém sále Rudolfina, kde politické osobnosti Česka a Evropy v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von Der Leyen měly možnost poslechnout si devátou symfonii Ludwiga van Beethovena. A byla to konečně i závěrečná konference 20 let tvoříme Evropu - nové výzvy a příležitosti. Tato akce se s ohledem na nedávné volby do Evropského parlamentu a ustavení nové komise zaměřila především na budoucnost a priority Česka v evropské agendě pro nadcházející institucionální cyklus Evropské unie.

Mohl bych pokračovat oblastí víceletého finančního rámce, ale to už je v podstatě úkol, který my jenom začneme, a bude to zejména velká výzva pro další budoucí vládu a já budu samozřejmě velice rád, pokud se na ní budeme moct dále podílet. Mohl bych mluvit o ochraně lidských práv, která spadá částečně pode mě a částečně pod pana premiéra, ale myslím si, že vzhledem k pokročilé hodině už jsem toho řekl na popsání toho, co tato vláda dělá dost a dost. Děkuju vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy je přihlášen pan ministr Bek a následuje pan předseda Radim Fiala, který nebyl přítomen v sále, když byl přihlášen původně, což by měli být všichni s přednostním právem před otevřením rozpravy. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlasování o důvěře vládě vnímám samozřejmě jako legitimní prostředek politického boje v parlamentní demokracii a zároveň samozřejmě je to z mého pohledu vítaná příležitost podat zprávu o tom, co se během tohoto funkčního období vlády v oblasti školství podařilo.

Nebudu opakovat nějak dlouze, že jsme jako vláda během uplynulých let čelili výjimečně náročnému období, jednak v doznívání covidové pandemie, ale pak především důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině, cenám energií, inflaci a podobně.

Důležité je to, že v oblasti školství, tak jako v řadě jiných oblastí, se navzdory té obtížné vnější situaci podařilo prosadit poměrně významné změny a v oblasti školství si troufám říci, že jsou to nejvýznamnější změny za poslední dekádu.

Zároveň tato vláda souhlasí s tím, že ve vzdělávací politice je třeba dlouhodobější kontinuita, a proto se vláda ve svém programovém prohlášení přihlásila ke Strategii 2030+ přijaté minulou vládou. A přestože tento dokument byl schválen již v roce 2019, teprve vlastně během působení této vlády se začala naplňovat v těch podstatných legislativních krocích.

Ovšem vlastně nejdůležitější úkol, který byl před touto vládou, byla náprava zásadních nedostatků v systému financování školství, zejména šlo o zmírnění dopadu některých nastavení, která byla přijata za předchozích tří vlád. Právě chybné nastavení financování školství totiž svými nezamýšlenými vedlejšími efekty vlastně podkopávalo naplňování dlouhodobých strategických priorit, o nichž panuje poměrně široká shoda.

Dovolte mi, abych tedy nejprve osvětlil charakter těchto nezbytných intervencí. Tedy pokud jde o objem finančních prostředků, tak mezi roky 2021 a rokem 2025 došlo k navýšení rozpočtu kapitoly školství z 226 na 275 miliard korun bez evropských fondů, a školství tak bylo jednou z nejvíce rostoucích kapitol státního rozpočtu. V roce 2023 byla vytvořena zákonná garance objemu prostředků na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, což například v letošním roce umožnilo sedmiprocentní zvýšení tarifů učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, a podle aktuálních prognóz také v příštím roce porostou platy učitelů přibližně o 7 procent.

Také mi dovolte konstatovat, že se podařilo napravit dlouhodobý trend poklesu podílu kapitoly vysokých škol na celkovém objemu finančních prostředků ve školství a v letošním roce došlo k rekordnímu nárůstu výdajů na vysoké školství. Ovšem vedle samotného objemu finančních prostředků je zcela zásadním faktorem financování školství systém rozdělování těch prostředků. A tady se ukazuje, že dosavadní model financování byl v mnoha ohledech problematický. V oblasti regionálního školství evidentně tento model financování podporuje fragmentaci školské soustavy a vlastně neumožňoval dodnes adresné zacílení prostředků tam, kde jsou potřeba nejvíce, a bohužel také vedl k obrovskému nárůstu pedagogických i nepedagogických pozic bez ohledu na vývoj studentské, žákovské populace. Tedy dnes téměř polovina škol vzdělává méně než sto žáků, čtvrtina škol vzdělává méně než 50 dětí. To je evropský unikát.

A v současném modelu financování vlastně vůbec nepřihlížíme k tomu, jak náročnou práci mají jednotlivé školy. V těch nejmenších školách je pak problematické vlastně zajistit rozsah a kvalitu personálu a školských a dalších souvisejících služeb.

Ta personální expanze školství byla obrovská. Za sedm let narostl počet pracovníků ve školství o více než 50 000, z toho 25 000 učitelů, 20 000 ostatních pedagogických zaměstnanců a přes 6 000 nepedagogů. Jak jsem říkal, tento nárůst byl rychlejší než demografický vývoj, a co je horší, nebyl pokryt včas objednávkou absolventů studia učitelství na našich univerzitách. Dochází tak k deprofesionalizaci učitelské profese.

A co jsou řešení nabídnutá naší vládou? Vláda připravila dílčí revizi systému financování regionálního školství v oblasti pedagogické i nepedagogické práce. Došlo ke změně nařízení o PHmaxech. V novele školského zákona je obsaženo zákonné zmocnění k pozitivní indexaci rozpočtů škol, byla zavedena možnost financování podpůrných pedagogických pozic a také je na stole před hlasováním v Senátu návrh na převedení odpovědnosti za financování nepedagogické práce na zřizovatele. Také dochází k regulaci velikosti škol u jednoho zřizovatele.

V oblasti vysokého školství musím konstatovat, že v této oblasti se stala v minulosti největší chyba, kdy v letech 2017-18 byly přijaty mechanismy financování, které motivovaly školy k poklesu počtu přijímaných studentů. Česká republika tak i v té mladé populaci patří k zemím, kde je nejnižší zastoupení vysokoškolského vzdělání, a je třeba napravovat tuhle chybu, která je dnes kritizována výrazně také zaměstnavateli.

Vedle toho v oblasti vysokého školství existují velmi významné rozdíly mezi regiony, které ohrožují jejich vývojový potenciál. A také je dalším problémem toho dosavadního modelu financování nárůst rozdílu v odměňování učitelů vysokých škol v celém tom systému.

Zase vyjmenuji některá řešení, která naše vláda přijala. Za prvé byl upraven mechanismus financování vysokých škol tak, aby byly motivovány k nárůstu počtu přijímaných studentů. To je zcela zásadní obrat ve vzdělávací politice. Vláda rozšiřuje možnosti kontraktového financování vysokých škol s cílem zajistit navýšení počtu absolventů v klíčových oblastech, jako je nelékařský zdravotní personál, učitelé, psychologové, vybrané technické obory, například související s rozvojem energetiky nebo výroby čipů. A vláda také motivovala nastavením rozpočtového mechanismu vysokoškolské instituce k posílení vnitřní mzdové koheze uvnitř těch institucí, aby byly omezeny ty propastné rozdíly.

K obsahové modernizaci vysokého školství chci říci toto. Je důležité, že se nám podařilo společně, a tady oceňuji spolupráci s opozicí, dosáhnout shody na opatřeních, která omezují odklady, byť nás čeká ještě projednání senátní vratky v této věci, ale domnívám se, že je to důležitý krok, který napravuje jeden z dlouhodobých neduhů našeho školství.

Pokud jde o obsah vzdělávání v mateřských a základních školách, tak jsme připravili nové rámcové vzdělávací programy, které podporují kompetenční přístup ke vzdělávání. Míří na rozvoj základních gramotností, redukci učiva, ale zároveň dobře vyvažují kompetence a znalosti tak, aby to odpovídalo potřebám této doby. Školám zůstává nadále velká volnost při přípravě vlastních vzdělávacích programů, ale byly jim nabídnuty modelové školní vzdělávací programy pro případy, kdy pro školy je třeba obtížné tvořit zcela unikátní vlastní vzdělávací program na zelené louce. A je důležité, že v té reformě obsahu vzdělávání je věnována vysoká pozornost wellbeingu žáků, klimatu školy, začlenění podpůrných pedagogických pozic a podpoře zdravého životního stylu.

V oblasti středního školství byla zásadní změnou digitalizace přijímacího řízení, která od roku 2024 nepřinesla jenom větší uživatelský komfort pro rodiče i školy, ale zejména díky datům mají zřizovatelé i stát, i rodiče a uchazeči mnohem přesnější představu o tom, jak se vyvíjí nabídka a poptávka po jednotlivých školách v jednotlivých regionech.

Stát podnikl aktivní kroky k posilování kapacit všeobecného středního vzdělávání. Tady došlo k průlomu dvacetileté regulace, která dlouhou dobu omezovala tu nabídku všeobecného vzdělání gymnaziálního a lycejního typu, a také došlo k podpoře vzniku nových typů vzdělávacích institucí typu všeobecného lycea, což považujeme za dobrý krok, který může pomoci vlastně restrukturalizovat tu nabídku středního školství. Ještě během působení této vlády bude dokončena první etapa revize oborové soustavy středních škol.

V oblasti terciárního vzdělávání je nejdůležitější změnou navyšování kapacit vysokých škol, ale zároveň také posilování profesních programů ve vysokém školství, respektive v terciárním vzdělávání. Ta novela školského zákona přináší velkou novinku - jedno až dvouleté programy profesně zaměřené, nabízené vyššími odbornými školami, což je typ programů, který zatím chyběl v České republice ve srovnání s řadou vyspělých zemí, a věříme, že pomohou uspokojit poptávku zaměstnavatelů po některých profesích.

Také od 1. 7. bude fungovat samostatný Národní akreditační úřad, což splní zásadní podmínku evropského registru agentur pro zajišťování kvality. To není žádná formální věc, ale umožňuje to lepší uznávání studia v České republice v evropských zemích a naopak. Národní akreditační úřad také převezme kontrolu kvality na vyšších odborných školách, což otevírá cestu k větší propustnosti mezi vyššími odbornými školami a vysokými školami.

V neposlední řadě mi dovolte zmínit také reformu přípravy budoucích učitelů, která byla spuštěna díky spolupráci širokého spektra aktérů, a přinese například výrazné navýšení praxí budoucích učitelů, a zároveň jsme nastavili systém podpory provázejících učitelů ve školách.

A velmi stručně mi dovolte zmínit jednu věc, na kterou nesmíme zapomenout, a to je vlastně zesílená pozornost, kterou věnujeme otázkám bezpečnosti v našich školách. Pochopitelně vzhledem k těm tragickým událostem na Filozofické fakultě došlo k aktualizaci nejrůznějších metodik, doporučení. Výrazně navyšujeme důraz na problematiku duševního zdraví, včetně tedy těch podpůrných pozic psychologů.

Také si objednáváme od univerzit vyšší počet studentů příslušných oborů a došlo na většině, si troufám říci, institucí k výraznému zkvalitnění těch mechanismů, které se týkají bezpečnosti.

A zcela poslední otázka, které chci věnovat krátkou pozornost, je začleňování ukrajinských dětí do našeho vzdělávacího systému. To byla výzva, která nemá v historii českého vzdělávacího systému obdoby. Dokázali jsme přijmout do našich škol 50 000 ukrajinských dětí, nastavit systém jazykové podpory ukrajinských asistentů. Myslím si, že je velkým úspěchem to, jak se podařilo i ve srovnání se zahraničím integrovat ukrajinské děti do našeho vzdělávacího systému.

A zcela závěrem chci říci to, že se nám také podařilo nastavit stabilní mechanismy, vlastně zpětné vazby od klíčových aktérů. Pravidelně se koná Národní konvent o vzdělávání se zastoupením klíčových aktérů, ale také jsme zřídili panel mládeže, který je poradním orgánem Ministerstva školství a umožňuje vlastně artikulovat zpětnou vazbu od lidí, kteří se ve vzdělávacím systému pohybují.

Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi uzavřít toto vystoupení konstatováním, že za tři a půl roku tato vláda nejen významně zpevnila základy, na nichž se školský systém rozvíjí, ale také prosadila nebo uvádí v život zásadní reformní kroky, které jsou nezbytné pro to, aby náš vzdělávací systém lépe plnil očekávání klíčových stakeholderů, ať jsou to rodiče, děti, nebo zaměstnavatelé. Děkuju vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan předseda Fiala nyní nemá zájem vystoupit, proto zahajuji rozpravu, do níž jsou přihlášeni poslanci Bartoš, Kocmanová, Vondráček a další.

Než dám slovo panu poslanci Bartošovi, tak načtu došlou omluvu. Omlouvá se Jan Richter od 14 hodin ze zdravotních důvodů.

Nyní tedy předávám slovo panu poslanci Bartošovi.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý večer, dámy a pánové, paní místopředsedající, vy, kdo ještě možná sledujete dnešní první den jednání Sněmovny k věci vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy. Já bych možná na úvod začal tím, jak jsme se k tomu dnešnímuni dostali. Asi si všichni pamatujete, a je to i jakási dohoda, že odteď bude Sněmovna většinou řešit věci ve středu a v pátek a budou projednány ta důležitá třetí čtení a prioritní věci současné vlády. Před několika týdny bylo zahájeno jednání Sněmovny. Byla taková nálada, každý už se viděl, že by mohl být brzo doma, a byl domluven i nějaký pořad jednání. A v médiích se objevily vlastně první zmínky o té kauze špinavých bitcoinů. Ty zmínky byly takové kusé, nicméně jasně ukazovaly na to, že Pavel Blažek se pokusil přijmout dar, respektive jeho ministerstvo se pokusilo přijmout dar, který pocházel z peněženky bitcoinového úložiště Sheep Market.

A tady ve Sněmovně začínala schůze, byli jsme různě přihlášeni s přednostními právy a myslím, že to byl Jakub Michálek nebo Olga Richterová, kteří toto téma přinesli do Sněmovny. Ačkoliv to vypadalo, že nikdo z přítomných, včetně tedy opozičního hnutí ANO, toto téma ve Sněmovně řešit nechtěl. Nakonec tedy poté, co myslím, že byl druhý v pořadí, Jakub Michálek vyzval Pavla Blažka k rezignaci. Připojila se, myslím, že to byla paní Schillerová, s takovým pokrčením ramen, nicméně hovořila o tom, že je důležité svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, a okolnosti, které v té době skutečně zatím byly reflektovány pouze několika články, probrat důkladně.

Já si pamatuji tu první reakci i premiéra Petra Fialy, ale i Pavla Blažka, který hovořil o tom, že peníze, které se snažil pro Ministerstvo spravedlnosti získat touto prapodivnou operací, byly, teď nevím, jestli řekl, ultračisté, nebo jaké slovo použil. Pan premiér Petr Fiala vystupoval dokonce s tím, že co se děje? Stát mohl získat jednu miliardu a my jsme ti zlí, kteří nedokážeme ocenit snahu Pavla Blažka pro to zachránit nebo získat nějaké peníze, ale v následujících dnech přes ten víkend se začaly objevovat další informace, které tedy vedly k tomu, že Pavel Blažek rezignoval na svůj post. Následně toto obohatil také tím, že již nehodlá kandidovat do voleb do Sněmovny na kandidátce v Brně.

My jsme se od počátku snažili najít nějaké důstojné řešení této, já si myslím, že pro všechny nepříjemné situace, ať už pro konkrétní lidi, kteří s tou kauzou měli co dočinění, a to si myslím, že pro ně je toto nepříjemné právem, tak i úředníků, policistů, na které se zpočátku i třeba ministr Stanjura a další snažili jaksi přesunout tu zodpovědnost, ale i důvěry, kterou mají lidé v České republice, voliči, předpokládám, že voliči různých stran ve Sněmovně, ale i voliči SPOLU, k institucím v České republice, a to nejen k Ministerstvu financí či Ministerstvu spravedlnosti, ale vůbec k fungování justice v tom, že stát a ministři se řídí tím, co by v danou chvíli mělo být správné. Například pokud se děje nějaká operace, která ze své povahy může být hodnocena jako praní špinavých peněz, tak toto oznámí policii nebo NCOZ nebo právě soudům.

A já si přesně pamatuji, jak se různě ty příběhy měnily v průběhu vlastně odkrývání dalších a dalších skutečností, a vlastně ta původní historka nebo ta bagatelizace, která tady byla na stole, a pak i vlastně převzetí té viny Pavlem Blažkem, který nakonec dokonce překvapil své spolustraníky, protože přišel na tu schůzi, tady se jaksi omluvil a některými byl pak dokonce glorifikován, tak s vývojem této kauzy my jsme byli poměrně konzistentní. Nebyli jsme ti, kteří iniciovali svolání této schůze k nedůvěře vládě, a od počátku jsme hovořili o nějakých principech, kterými by se měla vydat současná vláda, aby ta důvěra, která už byla narušena, tak aby alespoň v ty instituce byla částečně obnovena. A těch podmínek nebylo mnoho.

Prvně to byla otázka Pavla Blažka, ale ten tedy svoji úlohu toho, kdo to vezme na sebe, vzal poměrně rychle, ale byla taková, že by za Pavla Blažka na Ministerstvo spravedlnosti skutečně neměl nastoupit ministr či ministryně za občanské demokraty. Z jednoduchého důvodu a já se divím, že to tady neopakuje i hnutí ANO, protože když tady Vít Rakušan měl kauzu Dozimetr, kterou v tu dobu vyšetřovala policie, která mimo jiné teď už také šetří tuto bitcoinovou štrapáci, tak tady hnutí ANO vyskakovalo a křičelo, že Vít Rakušan, protože je ze STAN, nemůže být ministrem vnitra, protože kauza Dozimetr se týká STAN. Tak tady máme podobnou - nebo kauzu, která je poměrně závažná z pohledu svého zásahu počtu lidí a vůbec i povahy, protože to je naprosté unikum, ta kauza těch špinavých bitcoinů, nicméně myslím si, že tady jasně nezaznělo od opozičních stran, že by vlastně mělo platit totéž, že nedává smysl, nebo pokud v jednom případě kauzy Dozimetr zde tedy bylo, Vít Rakušan určitě bude nějakým způsobem do toho zasahovat, tak proč toto jako - a přitom zde se jedná o vedení rezortu. Zde se nejedná o skutečně nezávislé policejní šetření, vyšetřování kauzy, kde je státní zástupce, která potom postupuje k soudu. Zde je skutečně ještě ta fáze A, co se tedy na tom ministerstvu v danou chvíli stalo?

Já jsem měl možnost s paní Decroix spolupracovat i tady ve Sněmovně, ostatně byli jsme dva roky a deset měsíců součástí této vlády, a mrzí mě, pod jaký tlak se dostává kvůli tomu, že je žena, kvůli tomu, že se někde moc nebo málo směje. Já jsem o tom nedávno hovořil i na Nově. Mně to není příjemné, když se to děje politikům nebo političkám z ANO, mně to není příjemné, když se to děje komukoliv, a toto si myslím, že do té debaty nepatří.

Stejně tak jako to, že by Piráti nebo třeba já osobně jsme měli na paní Evu Decroix jakoukoliv pifku. Kromě tedy té pifky z PPF. Já si tedy myslím, že ona prostě tím, že je zde v tom týmu ODS, v týmu Blažek, v týmu Zbyněk Stanjura, že prostě nemůžeme hovořit o tom, že k tomu šetření dochází nestranně. To prostě z povahy věci nejde. Já bych poprosil, paní předsedající, je poměrně pozdě. My jsme hodně mluvili přes ten den. Já mám poměrně hluk z levé strany a chtěl bych pokračovat. Nebudu tady hovořit do dvanácti hodin, nebojte se!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zjednávám pořádek. Kolegyně, kolegové, prosím o klid, aby se mohl pan poslanec soustředit na svůj projev. Děkuji.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Nicméně to jmenování premiér Petr Fiala udělal poměrně rychle, takže vlastně tento požadavek, který jsme měli, a myslím si, že je racionální, vlastně nebyl už naplněn v momentě, kdy Petr Fiala Evu Decroix tedy označil za budoucí ministryni spravedlnosti a ona se této funkce ujala.

I přesto, a to si myslím, že je důležité říci, podobně jako to bylo v debatě o bezpečnosti, podobně jako to bylo v dalších debatách, Piráti jako opoziční strana chtějí hledat řešení té situace, proto Jakub Michálek na rozdíl od tedy ANO a hnutí SPD vlastně přijal to pozvání na schůzku s Evou Decroix, kde se bude tedy hovořit, jakým způsobem má být zmapována ta situace na Ministerstvu spravedlnosti. Už teď jsem zaznamenal nějaké jméno v médiích, kdo by měl být tedy ten koordinátor toho šetření, a chceme si tedy vyslechnout ten plán, byť si myslím, že tenhle krok není z pohledu vládní koalice správný, že tedy paní Eva Decroix bude na této pozici.

Já jsem byl myslím, že v DVTV nebo na Nově i dotazován, zda mám nějaké pochybnosti vlastně ani ne tak o integritě, ale jako o smyslu pro spravedlnost. Já vím, že není to jenom ODS, je to i ANO, jsou prostě strany, u kterých transparence v politice je tak trošku sprosté slovo. Já jsem byl přesvědčen, když jsme schvalovali zákon o lobbingu, který má výrazně, výrazně zprůhlednit prostředí České republiky v tom, kdo ovlivňuje tvorbu legislativy, já bych byl daleko extenzivnější, mě by zajímalo, kdo ovlivňuje jiná rozhodování než ve věci tvorby zákonů, a myslel jsem si, že je společným zájmem tuto část, tedy toho lobbingu, jakýmsi způsobem standardizovat a rozkrýt. Lobbing není sprosté slovo, pokud je přiznaný.

Zhruba před rokem jsme tady ve Sněmovně měli takový materiál, vydala ho časopis The Economist. Byla to studie, která hodnotí míru klientelismu, prorůstání vlastně byznysu a politiky ve světě, takzvaný crony capitalism, Česká republika se umístila na 2. místě po Rusku. To není žádný pinklý průzkum à la Sanep, který někteří politici sdílí na svých profilech, nebo nějaká jiná neuznávaná agentura, ale je to poměrně prestižní časopis s žebříčkem, který má svoji metodiku. A právě zákon o lobbingu, díky komu se mění zákony, kdo ovlivňuje, kdo chodí za politiky a řeší tyto zákony, tak tam by se do toho mohlo vnést trošku světla.

A pro mě bylo překvapením, když právě Eva Decroix, já nevím, jestli pod tím zákonem byl ještě někdo podepsán, tady na poslední chvíli předložila pozměňovací návrh, který z tohoto zákona vlastně odňal téměř nejdůležitější jeho část, a to je, že existuje elektronická stopa, respektive dohledatelná stopa o tom, na základě kterého lobbingu se ty zákony, ty pozměňovací návrhy měnily. Stále bych ještě pochopil, protože Marek Benda tady prosazoval, že poslance tedy jako lobbovat, když je chcete, tak musíte to zapsat, ale když lobbujete jejich asistenty, a podívejte se, kdo dneska tady se pohybuje s asistentskými kartami, tak už to zapsat nemusíte, nebo že tady byl nápad, že Hospodářská komora, jedna z nejsilnějších lobbistických organizací, by se na ně ta povinnost zapisovat vlastně ty jednotlivé lobbistické akty nevztahovala. To bych jako pořád pochopil, že jsou strany, které prostě tohle nechtějí, protože ta jejich politika je založena právě na tom, že v danou chvíli hrají pro nějakou z těch stran pozitivněji.

OK, ale když se ukázalo, že tenhle návrh pocházel původně z pera skupiny PPF, a zjistilo se to podle metadat, ta digitalizace je úžasná věc, tak mě to fakt překvapilo. Ještě stále bych dokázal toto ustát, ale pokud nyní tvrdíme, že tu největší integritu a tu největší nestrannost daného vyšetření má právě paní Decroix zaručit, tak já jsem četl potom to jejich vyjádření a jí na tom prosím nepřišlo nic divného. Ona říkala, mě nezajímá, kdo jako napsal tu první čárku. Mně to trošku evokuje původní přístup, a k tomu se dostanu, i ministra Stanjury vlastně k celé této kauze. Ale tedy budiž.

Jenom možná taková perlička, kdy se tady hraje na tu vládní koalici a na tu opozici, kterou tedy hlasitě reprezentuje hnutí ANO, a o něco méně hlasitě SPD, tak pokud se nemýlím, a prostřednictvím paní předsedající, se tamhle podívám na kolegy Jakuba Michálka nebo na pana Haase, já si myslím, že ten pozměňovací návrh byl schválen právě hlasy ANO a ODS. Tak až se budeme bavit o tom, jestli ten faktický boj v této oblasti, nebo kdo je méně či více zapleten, provázán nebo je více transparentní, tak ještě si to raději ověřím, potom když tak vystoupím v nějaké faktické, tak si myslím, že právě tento pozměňovací návrh byl schválen právě hlasy ANO a ODS. Toliko tedy k té první věci, která ani tak nezněla jako podmínka od Pirátů, ale myslím si, že byla poměrně racionální.

Druhá věc, a ona je velmi podobná na příběh, který tady vyprávěl Pavel Blažek, je role v celé téhle kauze špinavých bitcoinů Zbyňka Stanjury, protože i jeho příběh se poměrně vyvíjel. Sněmovna - hodně věcí se tady řekne u pultíku, některé věci se řeknou i mimo pultík, poslanci mezi sebou hovoří - pan ministr Stanjura ty první dny, myslím, že to bylo zrovna ten den, kdy se probírala právě ta role Pavla Blažka, ještě nebyla jasná ta role Ministerstva financí, tak tady hovořil o tom, že o této věci nevěděl vůbec nic. A ten příběh se dále odvíjel.

Já mám takový strach, že ještě nemáme ten ucelený obrázek, jak to tedy bylo zejména ve věci Ministerstva financí, ale nemohl jsem nezaznamenat třeba dnes, že člověk, který pracuje v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pod paní Arajmu a vyjádřil se dvakrát vlastně k té kauze špinavých bitcoinů, tak už dostal varování, že ještě jedna chyba a bude mu udělena výpověď. A ono to tak trošku popisuje vlastně tu genezi.

Já jsem v posledním měsíci asi třikrát už citoval pana Kalouska. Je to strašně zvláštní, nebyl to zrovna můj favorit tady ve Sněmovně, když jsme byli v opozici, a historicky ani politicky, a on řekl, že vlastně chápe nebo může mít pochopení pro to, proč ministr Stanjura nemluví pravdu, ale když se podíváme na vývoj toho, co říkal Zbyněk Stanjura od počátku vlastně této kauzy, a dostáváme se až k dnešnímu dni, tak kromě toho, že už jsme tady na plénu slyšeli, tak se to prostě tak stalo, tak se to tak jako stalo, že stát přišel o tři miliardy nebo o devět miliard, to ještě stále nikdo neví, tak i ta výpověď nebo ta reakce pana Zbyňka Stanjury se v čase vyvíjí. Až dnes jsme tedy u toho, aby všem bylo jasno, jaká je ta poslední verze, a není to jenom Deník N. Myslím si, že někdo z opozice už zveřejňoval i ten původní dopis, tak si to jenom řekněme.

Pavel Blažek už někdy historicky evidentně jedná skrze tu svoji brněnskou kliku advokátů a lidí, co tam s ním spolupracují, a někteří s ním tedy přišli do Prahy na to ministerstvo, tak jedná přes právníka s panem Jiřikovským a připravují tady tuhle operaci. Teď vyplaval ještě nějaký původní dopis, že původně pan Jiřikovský chtěl tomu státu jako pokání dát všechno, pak už to byla tedy pouze jedna třetina. A tento dopis dorazil na ministerstvo, které k tomu tedy údajně nebylo kompetentní, nicméně to ministerstvo s tímto pracovalo. Byl vlastně předán ten materiál k nějakému vypracování, dokonce tam byla vypracována i jakási oponentura neboli zamítavé stanovisko úředníků. Ten dostal do ruky tedy pan Benda a stále ještě mi úplně není jasné, jestli tedy on bude ušetřen, nebo také obětován.

Ale jak vím o pečlivosti práce pana Bendy na Ministerstvu financí, který až hnidopišsky zkoumal každé tisky, které tam šly k mezirezortnímu připomínkovému řízení, a hledal, aby náhodou nebyly moc liberální, příliš transparentní, příliš progresivní ve změně, kterou měly přinést, myslím si, že to velmi důkladně zpracoval, a šéf kabinetu, byť může samozřejmě dělat chyby, je fakt pravou rukou toho ministra. To je ten jeho člověk, který ještě s dalšími náměstky mu přece pomáhá ten úřad řídit po té politické rovině.

Takže představa, že Zbyněk Stanjura, kterého když se tady zeptáte, kdo byl zastupitelem nejen v Opavě, tedy kde byl osm let před dvěma dekádami zastupitelem, a dokonce primátorem, tak vám řekne, kdy se to stalo, kde se to stalo, kolik to stálo, kdo u toho byl, tak má takovýto třaskavý dokument, věc, kdy stát může získat ne miliardu, ale při standardním způsobu má dojít k zabavení celé té částky, tak on si až zde, 14 dní po tom, co ta kauza se tedy provalila, tak vlastně argumentuje - já mám tady ve stenozáznamu, já jsem si nestačil doběhnout pro počítač, tak to tady mám od kolegyně Richterové vytištěno, co tady říkal, tak to vše obalí do formalismu, cituje tedy nějaké paragrafy, jak k tomu prakticky není kompetentní, a že Pavlu Blažkovi vlastně k tomu nemohl nic říct kromě toho, že po podpisu smlouvy s tím nesouhlasí.

Pro mě ten příběh je těžko uvěřitelný právě kvůli tomu, co se jsem vám zde o Zbyňkovi Stanjurovi, a ty zkušenosti máte jistě jak z opozice, tak z koalice, když jste s ním jednali, tak mi to nesedí už pouze fakticky, ale můžeme říci další empirické věci. Zeptejte se dalších členů vlády, jaké to je se Zbyňkem Stanjurou o něčem vyjednávat. A byť kompetenční zákon rozděluje ty kompetence mezi jednotlivé rezorty, mám tady pana ministra Výborného, který má na starost svůj rezort, tak Zbyněk Stanjura přece rozumí všemu. On ví, jak se dělá dostupné bydlení, jak se má hospodařit v lesích, jak má Marian Jurečka řídit Ministerstvo práce a sociálních věcí, jak se dělá digitalizace. Když to neví on, pošle tam svého osobního experta nebo experta ODS na digitalizaci pana Bergera. To je ten, co 30 hodin otvíral ty peněženky, z kterých pak asi ty peníze zmizely. Takže to, že by Zbyněk Stanjura nedokázal prosazovat svoji vůli naprosto mimo hranice kompetenčního zákona, je další nesmysl, který vám každý ministr této vlády, dokonce i spolustraník, může potvrdit. A myslím, že i potvrdí, kdybyste se jich zeptali.

Takže je to celé nesmysl, je to na vodě, a proto Piráti od počátku, a byla to ta druhá personální věc, respektive třetí personální věc, konec ministra Blažka, že by svoji odpovědnost měl přijmout i ministr Stanjura, pokud se tedy měří všem stejným metrem. A Pavel Blažek je teď někdy glorifikován za svoje příkladné odstoupení. Myslím si, že - a chápu, Zbyněk Stanjura je místopředseda ODS, myslím si, že jeho role, byť také není na žádné lavici obžalovaných, nikdo ho nesoudí, ale po vzoru Pavla Blažka by to měl tímto způsobem také vyhodnotit. Já si nejsem jist, myslím, že to bylo včera, že ještě předseda Pirátů Zdeněk Hřib nějakým způsobem kontaktoval premiéra Petra Fialu. My jsme se snažili vlastně konstruktivně nějakým způsobem říci, co by se tedy mělo stát, protože nebyli jsme to my, kdo by tady křičeli po pádu celé vlády. Dokonce si myslím, že v současné situaci by ta vláda víceméně měla za splnění určitých podmínek prostě dokončit to volební období, stejně už v té Sněmovně, nebo citoval bych Marka Bendu, se vůbec nic neprobere, protože je přece ještě tři měsíce do voleb, to už je málo času, si myslím, že je to také špatně. My jsme i řekli, jaké zákony si myslíme, že by se měly probrat. Jsou tady dva návrhy zákonů o reformě antimonopolního úřadu. Ten jeden - vidím, že tady zůstává pan Marek Výborný, tak ho využiji - ten jeden má řešit ceny potravin. Je to reforma antimonopolního úřadu v té části kontroly trhu. Připravoval ji s panem ministrem Šalomounem. Vláda ji schválila a po odchodu Pirátů, což je už skoro rok, není zařazena ani na první čtení. To si myslím, že je sakra důležitý zákon. Ještě jsme se s ním všichni chlubili, jak dá nástroje k tomu, aby tady nebyly oligopoly, kartely, ale i spousta protikorupčních zákonů, který bychom tady mohli probrat.

My jsme je hodili na papír, představili jsme nějaký plán, ať už pro další volební období, boje proti korupci. Ten jsme měli v tomhle. Splnili jsme osm, myslím, že z třinácti opatření schválených v zákonu, a myslím si, že pro jakousi obnovu či pokus o obnovu té reputace bychom právě na ty protikorupční zákony v tom zbytku tohoto volebního období, což jsou ještě tři měsíce, se zaměřit mohli. Ať už s prvními kroky premiéra Petra Fialy, tak i s jednotlivými dalšími vlastně vyjádřeními zde je vidět, že v těchto krocích vláda už je rozhodnuta, ať už je to ve věci Zbyňka Stanjury - nevím, jestli Zdeněk Hřib, a on to tady nemůže potvrdit, má nějakou odpověď, tak si myslím, že ačkoliv jsme tedy neiniciovali tuto schůzi, tak neexistuje varianta, že by Piráti mohli hlasovat jinak než pro nedůvěru této vládě.

Já poměrně za tento výrok už to schytávám na sociálních sítích. Vláda má v tuto chvíli 104, respektive 105 hlasů s panem Vondrákem, takže myslím si, že pokud je tato schůze o udržení důvěry vládě, tak nedůvěra vládě logicky a matematicky vyslovena nebude. Piráti ale nemohou vládu držet tím, že by nehlasovali pro nedůvěru. Už jen z toho důvodu, že to nabídnuté řešení, které by mohlo vésti z této šlamastyky, nebylo přijato a vlastně podle těch už kroků, které byly učiněny, bylo ignorováno.

Jenom možná poslední věc a já bych tady navázal na Jakuba Michálka. Myslím si, že stojí za to to zopakovat. Nejen na těch sociálních sítích, ale i v reálu prostě to, jakým způsobem je to teďko nastaveno, je podle mě hodně destruktivní pro Českou republiku a tu společnost. Mně přijde, že Piráti jsou trošku mezi dvěma mlýnskými kameny. Ne že bychom nebyli zvyklí být mezi více mlýnskými kameny, ale já si pamatuji, když jsme v této Sněmovně seděli jako opozice, řešili jsme poměrně závažné věci týkající se střetu zájmů a vůbec nové implementace evropské legislativy a nejenom kolegové z ODS, ale lidé prostě říkali, to je správné. Vy tady řešíte - a to se tenkrát týkalo nějakých asi dohromady, ať to neustřelím, ale pokud dám dohromady dotace a soutěžené zakázky, tak nějakých dvou desítek miliard korun, které nějakým způsobem čerpaly firmy holdingu, který už má tedy pan Andrej Babiš zpátky. Takže je vidět, že celou dobu byl beneficientem, protože jak se mu to zhodnotilo, tak se mu to vrátilo, a všichni říkali, to je správné. Vy Piráti tady toto řešíte, tohle jednání prostě v politice není možné, politici nemůžou rozhodovat o programech, z kterých potom benefitují jejich firmy.

A teď tady máme na stole poměrně zásadní pochybení dvou členů vlády Petra Fialy a já nevím, jestli ti samí lidé, nebo jestli ta technologie je tak daleko, že jsou to nějaké fake profily, tak vlastně tvrdí, že kdo vystupuje kriticky v této věci, a my jsme konstruktivně kritičtí, tak to vede k tomu, že tady chce, aby tady vládnul pan Okamura, pan Okamura a Stačilo!, pan Okamura, Stačilo! a Andrej Babiš, a zase je to černá, nebo bílá. A svět prostě není černo-bílý. Nám se také, Pirátům, některé věci povedly, některé se nepovedly. Každé to v té politice občas schytá, ale není to o tom, volíš Losnu, nebo Mažňáka. Já si myslím, že Poslanecká sněmovna i skrze tady tuhle schůzi prostě má vyhodnotit situaci, která nastala. V tuto chvíli tedy prostě černého Petra právem v ruce drží ODS, respektive vláda Petra Fialy, no, tak poslouchá, co a proč by podle opozice i podle Pirátů měla udělat. Kdyby se ta kauza týkala kohokoliv jiného, tak by tady stál kdokoliv jiný. Stejně tak, když ta situace byla opačná, strany byly opoziční a koaliční, tak se v té Sněmovně tímto vystupovalo.

A jenom - já jsem si tady vytáhl takovou věc. Já jsem si všiml a nechci tady dělat reklamu kolegům a kolegyním ze SPOLU, tak dneska nakopli takovou kampaň, já bych ji shrnul: Andrej Babiš is evil. Je to taková jako kampaň o tom - a já si tedy myslím, že pan Babiš trošku evil je, možná trošku víc - ale uvědomme si, že jsou věci v politice, kdy vlastně táhnout to na hranu - a já moc dobře vím, když vám ještě čtyři roky po tom, co si Andrej Babiš vymyslel, že Bartoš někde řekl, že budeme nastěhovávat uprchlíky do bytů starým lidem a seniorům, říkal jim to i v důchoďácích - tak si to furt nemalé procento lidí myslí, i když Andrej Babiš - už dokonce u nějakého soudu bylo, že se má omluvit, pak se zase odvolal, pak to dopadlo jinak - tak ale v tuhletu chvíli třeba jede spojenectví a zrovna že v tom Brně, ne, to mně přijde takové docela zábavné, kdy tedy už krajská buňka ANO, (?) jak už před těmi volbami, tak se usnesla, kdy tedy zastupitelé za ANO vyzývají k vypovězení koaliční smlouvy, protože tady je paní Vaňková, primátorka, že jo, ta je z týmu Blažek, figuruje v nějakých radách jeho firem a podobné věci, a tam samozřejmě ANO spolupracuje s ODS, a vzhledem k tomu, že polovina vlády, aspoň z ODS tedy je z této části republiky, já mám Brno fakt rád, akorát zástupci hnutí z Brna se při hlasování zdrželi, protože z koalice odejít nechtějí. A zatímco my tady - nebo respektive my se snažíme z toho najít cestu, ale tenhleten spor ODS - ANO zasívá ještě větší svár mezi ty lidi, tak kdyby se před - ty jo, už to je taky nějaká doba - před několika lety, kdy Zdeněk Hřib vyjednával o tom, kdo bude tedy v Praze fungovat, tak kdyby nakonec paní Marvanová nezatáhla za záchrannou brzdu, tak vlastně bychom tuhletu koalici měli i v Praze.

Tak pokud Pavel Blažek - a já vím, že k němu existuje vysoká míra tolerance hnutí ANO, nejen proto, že tedy spolu vládnou v Brně, ale pokud tedy tady předvádíme nebo předvádí tyto dvě strany až takhle drsnou bitvu - a já jsem zaznamenal tu kampaň ODS jenom (?) chvilku, protože jsem tady ve Sněmovně - tak zatímco tady ještě se jim z koalice někde nechce (Ukazuje materiál.) a tady to vypadá úplně, že jedna druhou stranu potom, co tady opustíme tyhlety dveře, z nich nenechá nit suchou, roztrhá je na cucky, tak vlastně v jiné části, v jiné politice, v jiné části republiky to vlastně jako takhle vyhrocené není.

A já bych možná chtěl, abychom se tak vrátili k ratiu v této kauze, protože já si myslím, že za osm let ANO taky nasbíralo k nějaké padesátce, a teď minulý týden někde bylo vyšetřování ve třech krajích, já jsem někde řekl, (nesrozumitelné) každou chvíli si policie pro někoho přijde, ale padni komu padni, jednou to je ten, někdy to je někdo jiný, ale že bychom se prostě měli vrátit na zem, hodnotit tuto kauzu. A já jsem rád, že vláda si tady odprezentuje svoje úspěchy jako by měla málo prostoru na tiskových konferencích, na tiskových konferencích rezortů, při prezentaci jednotlivých ministrů v médiích, ale pojďme se vrátit k téhle kauze jako takové. Každá ta kauza se má řešit jaksi odděleně, zarámovaně, ten whataboutismus - vy nám nemůžete říkat, že tohle, protože vy nám nemůžete říkat, že tohle - já si myslím, že bychom skutečně měli probrat role jednotlivých aktérů, kdo všechno v danou chvíli o tom věděl, kdo všechno (v) tom mohl zasáhnout, a já tedy věřím, že se od Zbyňka Stanjury, který na to, jak byl aktivní hráč v celé té hře - nebo bývá aktivní hráč v jakékoliv hře, tak najednou tady asi dvakrát pípnul, byť to byla poměrně dlouhá (Ukazuje materiál.) a poměrně technická speech, kterou tady dneska předvedl, že se dobereme aspoň tady ve Sněmovně pravdy, protože i třeba v dnešním článku v Deníku N je nějaký moment, kdy už prostě to jako musíte odehrát do konce. A i přesto v článku, který vyšel dnes, tak nevím, jestli to zaznělo od ministra, ale my jsme vám obratem všechny ty věci poslali. A je tam taková poznámka redakce - nikoliv neposlali, pouze nám řekli, že ty věci existují.

Tak sakra, jestli ty dokumenty už má tady Andrej Babiš a lítají někde po internetu, tak proč i v takovéhle jakoby banalitě Zbyněk Stanjura neřekne, jak to tedy je, jo? A přijde mi fakt hustý, že máme tady jednání o důvěře či nedůvěře vládě, a Jakub Michálek, který si myslím, že v těch věcech je tvrdý, ale spravedlivý, tak si musí stošestkou vyžádávat (žádat?) jednotlivé dokumenty. A skoro se bojím, že je dostane přesně ten dvacátý devátý den. Ještě taky může dostat odpověď, že je to příliš složité na vypracování, náklady by přesáhly rozpočtové a personální kapacity Ministerstva financí, a počká si ještě nějakou chvilku. Ale já si myslím, že všechny dokumenty, o kterých se tady bavíme, všechny odpovědi, reakce, které přišly od toho úřadu Zbyňku Stanjurovi, které mu tedy údajně pan Benda v kabinetu stopil nebo mu je nějak jako měsíc a půl nepřinesl, tak z těch by tady měl Zbyněk Stanjura citovat, ale z těch tady nikdo necituje.

Já uzavřu svoji řeč, vím, že se blíží půlnoc, měl bych toho materiálu i více. A já si myslím, že stále ten problém je v té zásadní rovině: jak se to stalo, proč se to stalo, proč nebyla informována policie, proč nikdo nezatáhl za záchrannou brzdu, proč bylo ignováno varování těch úředníků, kteří postupovali podle mě procesně správně, a proč ministr Stanjura, který velmi rád ingeruje i skrze politické strany napříč politickým spektrem koalice prakticky do libovolné agendy, tak v danou chvíli nesplnil svoji povinnost stranickou, tedy jít za premiérem, donést ty věci na vládu a tam to projednat, nebo prostě občanskou, protože pokud máte na stole papír, že má dojít k nějakému daru z bitcoinové peněženky z darknetu, tak si myslím, že jste ten papír měl takhle vzít a prostě předat ho policii s nějakým podezřením, že se tady pravděpodobně připravuje něco, co zavání trestným činem.

Když mi přišel prapodivný email, ale já si myslím, že tedy spíš to úplně nebude, nakonec ta pravda bude prostá, od - nevím, jestli (jednatele?) nebo majitele - společnosti (VITA?), který tedy prý vypisuje různým novinářům různé věci o půlnoci, kde bylo: připojte náš systém a budete mít klid, v době největšího peaku digitalizace stavebního řízení, tak jsem říkal, tak co s tím budu dělat jako ministr Ivan Bartoš, když mi to přišlo do mailu?

Tak jsem to dal právnímu oddělení ministerstva místního rozvoje, to mi udělalo tu analýzu a vrátilo mi to a říkali: asi to nemá smysl řešit jako vydírání, protože tohle a tohle, a dobré, dal jsem to do šuplíku a když jsem byl na to dotazovaný, nevím, nějaký dezinformátor to, myslím, poslal, tak jsem řekl: a my jsme to vypracovali, ale neshledali jsme to jako důvodné. A ministrovi přistane - tady někdo jako chce dostat dar, mimo ještě rozpočet klasicky - ale rovnou na ten rezort, a on to prostě takhle nesebere a neodnese to někomu, svému právnímu oddělení, své pravé ruce, (?) panu Bergerovi, (?) poslal otvírat - to je jedno, kdo ho platil, ale to je člověk, který je používán jako expert na IT ODS, a nepošle to dál. To si myslím, že je věc, která furt tady na tom není vysvětlena, velmi smrdí, a to mlžení, které tady zatím pan ministr Stanjura předvedl, si myslím, že není postačující pro to, aby lidi, kterým záleží na pravdě, si vůbec mohli udělat nějaký objektivní názor na tuto kauzu. Já vám děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, se kterou se přihlásil pan poslanec Radek Vondráček.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Jednak jsem chtěl být (?) první faktickou poznámkou v této rozpravě, jednak jsem reagoval před, myslím si, tak 25 minutami na projev pana poslance Bartoše a já jsem jenom k tomu lobbingu chtěl říct, protože se to neustále opakuje, ty argumenty, znovu a znovu - my jsme totiž podpořili ten pozměňovací návrh paní poslankyni Decroix, protože jsme si vysvětlili, že legislativní stopa může být zjednodušena z jednoho prostého důvodu, že všechny podstatné informace se dozvíte v příslušném registru od těch lobbistů. Prosím, pořád nevytvářejte dojem, že jsme nějakým způsobem znásilnili, vykastrovali ten zákon. Nelíbilo se to některým neziskovým organizacím, ale přijali jsme funkční řešení a všechny ty informace jsou dohledatelné v registru, akorát my zákonodárci to nebudeme muset dávat do odůvodňovací zprávy jako legislativní stopu.

Druhá polovina příběhu je potom to, co jsme se dozvěděli dnes, že snad byla (?) metadata a že ten pozměňovací návrh byl napsán někde jinde - nevím, jestli je ten příběh na světě teď v souvislosti s jmenováním paní ministryně do funkce - v každém případě jsem si stoprocentně jistý, že jsme to nevěděli na ústavně-právním výboru při projednávání tohoto tisku, ani tady na plénu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Robert Králíček, poté pan poslanec Bartoš.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, byť ve večerních, pozdních hodinách, nedá mi nereagovat na projev Ivana Bartoše ve smyslu hodnocení koalic a přístupu naší buňky v Jihomoravském kraji. Mě to překvapuje, že se Ivan Bartoš k tomuto uchýlil, a to zrovna z Pirátské strany, která tři roky nebo dva a tři čtvrtě byla součástí nějaké koalice, se kterou jasně jela, která je součástí koalice v Praze, kterou si prosadila na vládním půdorysu, kde je taky ona ta zlá ODS, která se nechce odtrhnout od Pirátů, byť například všichni víme, jak vypadá doprava v Praze. A víte, mně to trochu i evokuje to, že ta lepší opozice, jak se nazývají Piráti, oni tak jako lavírují, aby moc tu současnou koalici nenaštvali, protože jak pravil pan Skopeček v televizi, dokáže si představit, že s Piráty budou vládnout znovu. Takže možná si Piráti nechávají zadní vrátka, aby se zase po volbách vrátili do koalice, která dva a tři čtvrtě roku fungoval, takže buďme tou opozicí, ale zas to nepřehánějme, možná odejdeme ze sálu, abychom je moc nenaštvali, co kdyby? No, tak já se zeptám přímo Ivana Bartoše, on bude reagovat na vně. Takže, Ivane Bartoši, prostřednictvím paní předsedající, šli byste znovu do koalice se spolu a STANem? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Reagovat s faktickou poznámkou bude pan poslanec Ivan Bartoš.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já si to budu muset rozdělit nadvakrát. To je docela - vždycky mě to baví. Tak tady řešíme průšvih ODS a vlastně to skončí nakonec, takže tady budou odpovídat na otázky - ne vláda, ale Piráti.

Já bych chtěl reagovat prvně na pana Vondráčka, protože ještě, než se přihlásil kolega králíček, tak já už jsem měl cvaklo, protože tady zazněla první otázka. Ta informace týkající se metadat a vlastně to, že to pocházelo někde od (?) nebo od PPF, není teď jako čerstvě objevená, ta, myslím si, že byla po schválení toho návrhu. Mně tam přijde daleko jako další věc - a zase se to týká Zbyňka Stanjury.

My tady máme takový jako zlozvyk, zejména strany, které vlastně chtějí ty věci splnit jako naoko, ale vlastně je splnit nechtějí, že třeba splníme nějakou evropskou legislativu, která třeba je dobrá - ne každá evropská legislativa je dobrá, nemyslím si to - ale pak vlastně na to jako nedáme lidi nebo nedáme peníze, jo. A pak jako vyhodnocujeme zpětně, jak vlastně se ten boj proti lobbingu nebo jak se to jako osvědčilo. Ale pokud se nepodařilo za celou dobu na vládě prosadit tady přes pana ministra Stanjuru systemizaci míst, která by měla tedy na Ministerstvu spravedlnosti jako dohlížet na zákon o lobbingu, tak vlastně dopadneme úplně stejně jako s úřadem pro kontrolu hospodaření politických stran, kteří tady řeší nějaké banality typu nepřiznaných někde bannerů - naštěstí už jsme ten zákon změnili - co si dávají dobrovolníci, co podporují politické strany, ale prostě základní problémy vůbec politických kampaní řešit nechtějí. A já si myslím, že tohle je zase podobná věc, jako je zákon o lobbingu - no prostě jsou strany, které ty věci plní naoko, ale ve finále je řešit nechtějí. A na pana Králíčka zareaguji: nemusí se bát.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo s faktickou poznámkou? Ne - a pan poslanec Bartoš. (Smích v sále. Poslanec Bartoš gestikuluje a dobíhá zpět k pultíku.)

Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já nechci (nesrozumitelné) váš čas, protože tohleto je o důvěře vládě, ale zareagoval bych na dvě věci. Kdyby pan Robert Králíček tu věc zhodnotil a navázal na to, co jsem řekl, tak vůle vládnout s ODS v Praze byla zejména místního hnutí ANO. A nebýt Hanky Marvanové, na kterou tam tedy všichni křičeli ten den, kdy se rozhodla, že pro takovouhle koalici ruku nezvedne, tak jsme měli v Praze koalici stejnou jako v Brně. A nemalá část členů ODS, a to není žádná fejka, oni tak veřejně hovoří, a myslím si, že i nemalá část členů hnutí ANO v případě nějakých modifikací by byla schopna na celostátní úrovni koalici s ODS dát po nadcházejících volbách, kdyby to pro koalici spolu třeba nedopadlo tak jako dobře, ostatně budoucnost koalice SPOLU, i třeba z vyjádření teď ze strany lidové, taky někteří její členové hovořili o tom, že vlastně to může být pro ně těžké v té koalici zůstávat pod tíhou této kauzy, hnutí STAN nakonec si to prý nechalo všechno vysvětlit, tak je možné, že vláda se bude stavět na různém půdorysu.

A já bych si dovolil citovat tady v té věci, na kterou jste se mě, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající ptali Zdeňka Hřiba. My jsme dost vykrváceli na předchozích volbách 2021 díky Andrejovi Babišovi, že si nás vybral jako terč. Do té vlády jsme šli se čtyřmi poslancemi, i když nás volilo 850 000 voličů, 600 000 voličů nekroužkovalo, takže volili čela kandidátek s Piráty, a v té vládě nás ty věci stály strašně úsilí prosadit, protože jsme neměli zbylých 33 poslanců úplně kdykoliv k dispozici PirSTANu k prosazování těch věcí. A za podmínek, jako jsme měli v této vládě, bychom ten krok znova neudělali.

Piráti nejsou politické svědomí České republiky, že vždycky, když je potřeba někde něco zachraňovat, tak tam jako přijdou, se obětují polovinu mužstva, aby tady ta země vzkvétala - my jsme ochotní na těch věcech pracovat, ale za konstelace, (Předsedající: Čas.) která byla v tomhle volebním období a za personálií - tak Pavel Blažek už je ze hry - bychom do toho rozhodně nešli.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní bude reagovat s faktickou poznámkou pan poslanec Robert Králíček.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Já se bavím. Takže, přátelé, právě jsme se dozvěděli, že za to, že voliči hnutí STAN vykroužkovali sebe a dostali se sem Piráti, může Andrej Babiš, (Smích a potlesk v sále.) víte?

Ještě na tu Prahu - to je takové to pořekadlo, kdyby ryby měly křídla, nemusíme mít rybníky. Já vám řeknu jenom jednu věc. Kdybychom vládli s ODS, tak by Zdeněk Hřib nezahltil a nezkazil dopravu v Praze. To jediné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vyčerpali jsme faktické poznámky.

Nyní je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Klára Kocmanová, připraví se pan poslanec Vondráček.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Já děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení páni ministři, já tu dnes nestojím jenom jako poslankyně z řad opozice, ale taky jako zástupkyně části voličů, kteří na začátku volebního období uvěřili slibům a závazkům téhle vlády. A my jsme se tu dneska sešli zejména kvůli bitcoinové kauze. Ale vzhledem k tomu, že projednáváme vyslovení nedůvěry vládě České republiky a že tu vystupovali jednotliví ministři, kteří představovali, co všechno se povedlo za celé volební období, tak si myslím, že je jenom fér se podívat na programové prohlášení. A já, protože tu stojím jako poslankyně za Piráty, to znamená za stranu, která se podílela na tvorbě programového prohlášení téhle vlády, jako i někdejší koaliční poslankyně, tak musím říct, že až do poslední chvíle ve vládě jsme se za Piráty snažili, aby se ty body, jednotlivé body, naplnily, snažíme se o to dál. Myslím si, že (je) jenom fér si teďka zhodnotit, co z toho se povedlo.

Já musím zcela upřímně říct, že už během působení ve vládní koalici jsem často byla zklamaná z toho, jak málo se vláda svým vlastním závazkům věnuje, protože v některých tématech jsem měla pocit, že tady je jenom opravdu nějaká malá menšina, která se ve skutečnosti to programové prohlášení snaží plnit, a často jsme přitom naráželi právě na ministry, kteří tyto závazky občanům i Poslanecké sněmovně při žádosti o důvěru sami slíbili.

Takže shrnu situaci ve dvou oblastech: v oblasti životního prostředí a zemědělství, která s ní úzce souvisí. Právě v těchto oblastech totiž programové prohlášení obsahuje celou řadu závazků: k ochraně klimatu, k ochraně krajiny, podpoře malých zemědělců, férovém nastavení dotací nebo třeba k navrácení vody do krajiny. A v roce 2022 bylo programové prohlášení vlády v těchto tématech skutečně ambiciózní, jenže realita se těmto slibům bohužel úplně nepřiblížila. Já myslím, že jedním z největších zklamání v téhle oblasti je fakt, že vláda dodnes nepředstavila žádný jasný plán modernizace energetiky a průmyslu, a přitom už před dvěma lety, i za přispění Pirátů, když jsme ještě ve vládě byli, připravovalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu aktualizaci strategických dokumentů, které by takovými plány mohly být. Je to Politika ochrany klimatu a je to Státní energetická koncepce. A tyhle dokumenty tedy vycházejí z aktualizace vnitrostátního plánu pro oblast energetiky a klimatu, kterou po nás jako po členském státu vyžaduje Evropská komise.

No a na přípravě těchto plánů se opravdu strávily stovky hodin, (desítky) odborníků, úředníků, politiků i lidí z řad veřejnosti. A i když jejich výsledná podoba možná postrádá nějakou potřebnou ambici nebo nějakou míru detailu, tak ty dokumenty existují, ale k jejich schválení stále nedošlo. Takže prostě v tuhle chvíli nemáme žádný konkrétní plán. Je to možná z toho důvodu, že během minulého léta začala nějaká širší debata o nových emisních povolenkách, a místo toho, aby se tomu tato vláda postavila čelem, tak se to vlastně vyřešilo tak, že se neschválilo vůbec nic, i když ty materiály stojí nebo leží na stole už víc než rok.

Druhou zásadní oblastí jsou dotace, dotační politika. Já začnu těmi z Modernizačního fondu. Ten fond by měl být páteří transformace české energetiky a místo toho dneska vidíme dva zásadní problémy, které se s ním pojí: za prvé obří koncentrace prostředků, to znamená víc než třetina peněz Modernizačního fondu, a jsou to stovky miliard korun, skončila u pouhých tří firem, které mají přístup jak ke kapacitám, tak i k lidem nebo k lobbingu. A druhý problém je, že zbytek těch prostředků je rozmělněn spíš do malých, nepropojených projektů bez nějakého jasného směru, bez jasného průběžného vyhodnocování. A jak upozorňuje i Nejvyšší kontrolní úřad, evropské dotace v Česku často končí bez jasného dopadu, to znamená, ztrácejí se v nějaké změti nesystematických výzev. A to znamená, že namísto nějaké strategické dekarbonizace máme systém, který úplně nepřináší tu změnu, a Nejvyšší kontrolní úřad říká jasně, že nemáme strategii, nemáme cíle, nemáme kontrolu, máme jenom otevřené kohoutky, kterými ty peníze pečou.

Co se týče dalších otázek v oblasti životního prostředí, tak teď tu v rámci zákona o ochraně přírody a krajiny stojíme před velkou nejistotou, kdy na jedné straně se vláda snaží vyhlásit Národní park Křivoklátsko, a tím na poslední chvíli splnit tedy aspoň polovinu té příslušné části závazku z programového prohlášení vlády, ale předkládá je spolu s velkými ústupky v ochraně přírody všude jinde. A nyní k tomu jsou navíc z řad koaličních poslanců podávány další návrhy, které naopak mohou zcela zničit ochranu přírody ve stávajících národních parcích.

My teď ani jako opoziční poslanci vlastně nevíme, jak to dopadne, jaké budou finální koaliční dohody a co všechno Sněmovnou nakonec projde, jak hluboko bude ochrana přírody nakonec oslabená. A musím říct, že tím je znepokojená jak odborná, tak široká veřejnost. My jsme nedávno společně i s panem ministrem Hladíkem - jsem ráda, že přišel - převzali petici veřejnosti, kterou podepsalo už 24 000 lidí, kteří jsou znepokojení z návrhů, které podávají tady kolegové za ODS. A také jsme převzali druhou výzvu, kterou podepsalo přes tisíc vědců a dalších odborníků, kteří se přidávají k apelu, abychom skutečně zachovali ochranu přírody v národních parcích tak, jak ji máme dnes.

Trochu absurdně v tomhle kontextu zní i vládní slib, že každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů, legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou. No a přitom právě v ochraně životního prostředí probíhá celá řada zásadních změn prostřednictvím pozměňovacích návrhů koaličních poslanců. Já myslím, že je potřeba říct, že tady vláda nesplnila ani některá drobná zlepšení, která v ochraně přírody slibovala, v programovém prohlášení vlády se dočteme například o zpřísnění pokut za poškozování životního prostředí tak, aby vycházely z potenciální škody. My jsme se snažili tenhle závazek naplnit třeba při projednávání novely vodního zákona - já vím, že to v tom původním návrhu i bylo. Bylo nám slíbeno, že se to vyřeší následně pozměňovacím návrhem ve Sněmovně, ale nedošlo k tomu. A výše pokut zůstává stejná jako před desítkami let, takže v praxi ty sankce dnes nefungují ani jako prevence. No a osud navýšení pokut je opět ohrožen i v zákoně o ochraně přírody, a to opět pozměňovacím návrhem podaným poslancem za ODS.

V programovém prohlášení taky bylo slíbeno, že dojde k vyhodnocení, jestli je možné skladovat jaderný odpad mimo území České republiky. To se nestalo.

Také bylo slíbeno, že vláda posílí práva dotčených obcí v lokalitách, kde se může úložiště jaderného odpadu stavět v Česku. A byl to můj pozměňovací návrh, který to mohl zajistit, ale opět byl tenkrát koalicí odmítnut.

Co se týče oblasti zemědělství, tak vláda opakovaně deklarovala, že chce změnit fungování českého zemědělství, to znamená, přiblížit se k udržitelnému modelu, snížit byrokratickou zátěž, posílit malé a střední farmy, slibovala modernizaci, férové rozdělování dotací, ochranu půdy. A teď o tři roky později si přiznejme, že se toho nestalo zas tolik. Vlastně vláda slibovala zastropování dotací pro největší firmy, podporu rodinných, ekologických, začínajících farmářů, snížení administrativy, spravedlivější dotační systém, ochranu opylovačů, podporu ekologického zemědělství, omezení syntetických hnojiv a pesticidů. A když se koukneme na realitu, tak zastropování dotací zůstalo jenom na papíře. Já jsem se na to dotazovala pana ministra skrz interpelaci. Odpovědí mi bylo, že k tomu probíhá nějaká diskuse. Myslím si, že v polovině roku 2025 diskuse není úplně konkrétní krok k tomu, aby se takové zastropování prosadilo.

Taky se zavádí nová podpora pro minerální hnojiva, tedy přesný opak toho, co bylo slíbeno v programovém prohlášení. Vláda sice tvrdí, že spotřeba klesá, že to schválila Evropská komise, ale realita je, že dál podporujeme dovoz hnojiv do České republiky, včetně těch, které pochází z Ruska, a místo domácího kompostu nebo výzkumu biohnojiv tak dáváme peníze tam, kde to naši půdu spíš zatěžuje.

Pak je tu otázka eroze. Vláda ustupuje od systému, který měl zajistit skutečnou ochranu půdy, dokonce navrhla zhoršení stávajícího stavu, například rozloha půdy, na níž budou realizována protierozní opatření, se má snížit až desetinásobně. Ten důvod je prý administrativní zátěž, ale já si neumím představit, co je větší zátěž než zničená půda, ztráta živin, anebo záplavy po přívalových deštích.

Podobný osud bohužel vláda připravila i opylovačům, kdy na každé farmě měla být alespoň část ploch ponechána přírodě, a výsledek je, že platby za tohle ponechání přírodě z veřejných peněz mají jít i těm, kdo přírodě neponechají ani metr čtvereční. Já podotýkám, že české zemědělství má obrovskou nadprodukci, a to i přes třeba dvoutřetinovou efektivitu vůči našim sousedům, zatímco mimoprodukční služby poskytované zemědělstvím se trvale zhoršují, zejména biodiverzita zemědělské krajiny.

A když se vrátím k zákonu o ochraně přírody a krajiny, který jsem zmiňovala, tak tam je vepsána pasáž o tom, že opylovače je potřeba chránit, ale když se to nepromítne také do zemědělství, tak je to jen takové zbožné přání vepsané do zákona. Jediné ustanovení, které k tomu bylo trochu konkrétní, tak to, že ve veřejné zeleni, v parcích, podél silnic a železnic a podobně má být kolem 30 procent plochy pro opylovače ponecháno, ale opět koaličním pozměňovacím návrhem tohle bude zřejmě při schvalování zákona vyjmuto.

Myslím si, že je spravedlivé přiznat, že někde se posun chystá, například tady máme zákon o rodinných farmách, který tady ve Sněmovně hodně dlouho čekal a snad se brzy dostane do třetího čtení. Já to oceňuji, byť si myslím, že má nějaké nedostatky, proto sem k němu podala taky několik pozměňovacích návrhů, ale když si vezmeme třeba pronájem státní půdy pro rodinné farmy nebo ekologické zemědělce, tak to tahle vláda vyloženě vzdala. Umožní to jenom těm začínajícím, což je dobře, ale je to ustoupení od toho, co je v programovém prohlášení hned v první větě v části Zemědělství. My jsme to za Piráty prosazovali, já jsem podávala k tomu pozměňovací návrhy, ale bohužel koalice je nepodpořila.

Myslím si, že další zklamání je neschopnost dotáhnout novelu mysliveckého zákona, protože v tuhle chvíli lesy dál fungují jako krmelce, zvěř je přemnožená, takže devastuje majetek, vlastníci v tuhle chvíli nemají nástroje, jak se proti tomu bránit.

Když to shrnu, já jsem na začátku tohoto volebního období opravdu věřila, že společně dokážeme prosadit nějaké potřebné změny, jenže vlastně hned poté, co uschly podpisy na koaliční smlouvě a na programovém prohlášení, tak se na ty sliby začalo velmi rychle zapomínat. A myslím si, že důvěra je mnohem víc než to, co napíšeme na papír, a nedivím se, že postupem času klesla důvěra veřejnosti i v tuto vládu, protože teď jsem vyjmenovala nesplněné závazky jenom ze dvou oblastí programového prohlášení, a vidíme, že tyhle sliby se neodráží v činech.

A to, co se ukázalo v posledních týdnech v souvislosti s bitcoinovou kauzou, už překročilo nějakou únosnou mez. Takže proto si myslím, že je velmi namístě požadavek za náš poslanecký klub Pirátů, že by v souvislosti s touto kauzou Ministerstva spravedlnosti a (Ministerstva) financí, kterých se ta kauza dotýká, měli až do voleb vést nezávislí odborníci či odbornice. Myslím si, že jedině tak lze navrátit důvěru v nezávislé vyšetřování celé věci a taky k tomu, že tahle situace je vládou brána dostatečně vážně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Hladík.

A než mu dám slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Vondrák Ivo od 23.15 hodin z osobních důvodů a Dvořák Martin od 22.45 z osobních důvodů.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní místopředsedkyně, dovolte mi, abych přednesl nějakou zpětnou vazbu na to, co právě přednesla prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, paní poslankyně Kocmanová. Musím říct, že mě obecně zklamává to, že abychom ty věci diskutovali - a vy jste byli skoro tři roky součástí vlády České republiky, na celé řadě těch dokumentů, toho, co jste zmiňovali, jste se podíleli, hlasovali jste pro to, a teď vlastně si dovolujete celou řadu věcí kritizovat.

Já začnu těmi strategickými dokumenty. Je schválen energeticko-klimatický plán hlasy Pirátské strany. To nepopřete, paní poslankyně. A tenhleten jasně říká trajektorii vývoje české energetiky do roku 2050 s konkrétními cíli do roku 2030. Připomenu jenom pro všechny, že se jedná o neutralitu, a podíl energetiky zhruba padesát na padesát mezi jádrem a obnovitelnými zdroji s konkrétními závazky do roku 2030, ať už se to týká obnovitelných zdrojů, ať už se to týká úspor energie, ať už se to týká náhražky konkrétních paliv za další dostupné zdroje, jako je vodík a tak dále. To je první věc.

Druhá věc, Modernizační fond. V prosinci roku 2022 vláda, jejíž součástí byla Pirátská strana a hlasy pirátských ministrů, odsouhlasila rozdělení, procentuální rozdělení jednotlivých os Modernizačního fondu. Celou dobu jsou zástupci Pirátské strany členy rady fondu, Státního fondu životního prostředí, celou dobu odsouhlasují a hlasují pro konkrétní projekty. Celou dobu se Státní fond životního prostředí drží ve výzvách parametrů schválených vládou v prosinci roku 2022 a v rozdělení mezi energetiku, teplárenství, průmysl, bydlení, dopravu a také inovativní projekty.

Já jsem tady dneska hovořil - a je škoda, že paní poslankyně tady neposlouchala, když tady nebyla - o Nové zelené úsporám, o víc jak 400 tisících projektech z Nové zelené úsporám. Ty byly odzdrojovány Modernizačním fondem. My jsme dokázali zajistit to za naší vlády, že se tady nebude používat uhlí po roce 2030 pro teplárenství díky kompletnímu přechodu teplárenské soustavy centrálního vytápění teplem díky Modernizačnímu fondu.

Co se týká otázky dopravy, tak aktuálně řešíme jak elektrifikaci, tak pořízení nových lokomotiv, tak městské hromadné dopravy, tak regionální dopravy pro kraje. To jsou vypsané výzvy. A takhle bych mohl pokračovat.

Dotknu se krátce ochrany přírody a krajiny a tohohle zákona. Určitě se dá souhlasit s tím, že celá řada pozměňovacích návrhů tak je nadbytečných. Já jsem tady opakovaně jako ministr životního prostředí jasně se vyjádřil k tomu, které pozměňovací návrhy mají a které nemají podporu, a musím říct, že mě mrzí z vašich úst, že zase zpátky vracíte tu debatu a snažíte se vlastně z toho vytvořit nějakou kauzu, která prostě neexistuje.

Poslední věc jsou pokuty. Pokuta je záležitost, která má demotivovat toho, kdo takovouhle činnost páchá, aby jí vůbec nepáchal. A já souhlasím s tím, že pokuty a limity pokut mají být v maximální výši vysoké, tak aby odrazovaly. Já vyjmenuji všechny zákony: vodní zákon, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o ovzduší, novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve všech těchto zákonech se výrazným způsobem zvyšují limity pokut, a to většinově desetinásobně proti současnému stavu. Je to i u ochrany přírody a krajiny. A ano, ani tento pozměňovací návrh nemá moji podporu. Tak já bych byl docela šťastný, kdybychom tu debatu vedli korektní formou a nedělali mediální zkratky tam, kde nejsou. Nechci paní poslankyni obvinit z toho, že by lhala, ale občas mluví prostě nekorektně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně Kocmanová bude reagovat s faktickou poznámkou.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo a budu taky ráda, když budeme korektní, pane ministře, protože vy jste tu nebyl od začátku mého vystoupení, tak jste možná začátek neslyšel úplně přesně. Já jsem zmiňovala, že Piráti se podíleli na přípravě vnitrostátního plánu, stejně tak jako na přípravě koncepce politiky ochrany klimatu nebo státní energetické koncepce, a zmiňovala jsem, že právě považuji za velkou škodu a zklamání, že tyto dokumenty nebyly přijaty, vyjma tedy vnitrostátního plánu, protože jsou připraveny, odpracovala se na nich spousta hodin práce a je to nějaká vize transformace české energetiky, kterou si myslím, že by ocenila i česká veřejnost, aby tato vláda měla. Leží to v šuplíku a prostě to nebylo od loňského léta, kdy to připravené je, schváleno. To jsem na tom kritizovala.

Co se týče Modernizačního fondu, já jsem zástupce Pirátů v radě fondu, Státního fondu životního prostředí. Není pravda, že bych vždycky hlasovala pro všechny výzvy, které tam jsou, protože si myslím, že procentuální rozdělení u některých výzev prostě nedává smysl, byť vždy zmiňuji, že samozřejmě ty výzvy splňují formální podmínky, tak si ale myslím, že to politické rozdělení není úplně nejvhodnější. A když si vzpomenete na ta vyjednávání o změně Modernizačního fondu, kdy jsme za Piráty byli přítomni před těmi dvěma roky, tak jsme tam právě tehdy i s Ivanem Bartošem prosazovali, aby třeba část těch peněz šla právě i na podporu bydlení, na podporu opatření proti energetické chudobě a na další výzvy. Takže my jsme ty připomínky vznášeli už tenkrát.

Co se týče zákona o ochraně přírody a krajiny, já vím o vašich ujištěních, že vaší podporu jako ministra životního prostředí některé ty návrhy nemají, nakonec o tom ale rozhodne Sněmovna svým hlasováním, to znamená, 200 poslanců o nich bude hlasovat, takže vaše stanovisko určitě má velkou váhu, ale nejsem si jistá, jestli skutečně dokáže zabránit tomu, aby některé ty návrhy byly přijaty. To jsem tady kritizovala.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Vondráček bude reagovat s faktickou poznámkou.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych ani nereagoval, ale to je takový hořkosladký pocit - já jsem na řadě a teď jsem se radši přihlásil s faktickou, protože jsem nevěděl, jestli si to nebudou pinkat mezi sebou s panem ministrem až do konce. Já bych vás chtěl poprosit s veškerou úctou k předřečníkům, my jsme se tady sešli kvůli hlasování o nedůvěře vládě - bitcoin, bitcoin, bitcoin, 12,5 miliardy - tady máme úplně jiné téma. Ne, že by mě to nezajímalo úplně, ale prostě nerozumíme tomu a měli bychom se - nevím, jestli to je domluvené, že Piráti tady spolupracují s ministry a odvádějí pozornost úplně jinam - před chvílí (nesrozumitelné) ještě se tady řešil lobbing, teď se řeší zemědělství nebo nějaké fondy - (Otáčí se do ministerských lavic. Ministr Výborný gestikuluje a hovoří mimo mikrofon.) no, k vám se ještě dostanu, pane ministře, (Smích v sále.) protože dnešní vystoupení na téma kulhavka, slintavka, prasečí mor a rozvoj venkova také nesouvisí s tím, že řešíme největší skandál v dějinách České republiky od roku 1989, jedná se o největší škodu způsobenou politiky a opravdu, soustřeďme se, bitcoin (Ministr Výborný přikyvuje a hovoří mimo mikrofon.) - pane ministře, soustřeďme se, (Předsedající: Pane ministře.) řešíme tady (Předsedající: Pane ministře, prosím.) nedůvěru vládě, toto, a proto, a to je dobré vám říct, vy tady říkáte, kolik jste toho udělali dobrého pro Českou republiku v tomhle volebním období, to všechno jste spláchli tím, co udělal Pavel Blažek a ti, kteří ho kryli, proto jsme se tu sešli.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Budete pokračovat svým vystoupením? (Poslanec Vondráček: Já bych rád.) Máte možnost.

 

Poslanec Radek Vondráček: Mám poslední dvě minuty, tak já bych opravdu jenom znovu chtěl, abychom soustředili se na téma, které tu dneska projednáváme, protože je to opravdu mezinárodní ostuda.

Já už jsem tady minule říkal, že i v Macau se píše o České republice, a Macao, to je místo, kde dochází k největšímu praní peněz z nelegálních sázek, že si s tím nedokáže stále poradit ani Čínská lidová republika.

A mám pro vás další informaci, na což mě upozornil dneska i jeden můj kamarád. FBI šetří v podstatě dvě velké bitcoinové kauzy. Ta první je v České republice a ta druhá je v Panamě. Takže do téhle společnosti nás tato vláda dostala. Já tedy musím uznat jednu věc, Panama je skutečně na západ od České republiky. (Pobavení poslanců ANO 2011.) Jestli jste nás tímto způsobem chtěli dostat na západ, uznávám, že v tomto případě Petr Fiala splnil svůj slib, ale nevím, jestli z toho občané České republiky mají takovou radost. Rozhodně si to nemyslím já. Je to obrovský průšvih.

A já ve svém projevu, předpokládám, budu pokračovat zítra, bude-li mi to umožněno. Zaměřím se zejména na to, s čím přichází paní teď už ministryně Decroix se svým koordinátorem, což je věc, která nemá žádnou oporu v trestním řádu, v žádném zákoně, takže tady se udělá průšvih v řádu miliard, tady hrozí, že budou požadovat ti kupci bitcoinu milionové náhrady, a my ještě budeme platit nějakého koordinátora! Dobrou noc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Je 24.00 a já přerušuji schůzi na základě dohody všech poslaneckých klubů do zítra 18. 6 do 9 hodin. Přeji vám krásnou dobrou noc.

 

(Jednání skončilo v 0.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 24. 6. 2025 v 0:51.