(pokračuje Jan Bartošek)

1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 793/6/ - vráceno Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 793/7. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozeslány elektronickou poštou.

Já mezi námi vítám senátora Stanislava Balíka.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům nejprve vyjádřil pan poslanec Pavel Klíma, poté dostane slovo pan senátor. Prosím, máte slovo.

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu vás dlouho zdržovat fakty. Všechno jsme si řekli, když jsme před měsícem a půl tady tu novelu všichni jednomyslně schválili.

Jenom mi dovolte v krátkosti vás seznámit s průběhem jednání v Senátu. Absolvoval jsem garanční školský výbor jeden týden před plénem. Shrnu to jako absolutní úspěch, pouze pochvaly na komplexnost novely, na připravenost v dlouhém čase se zástupci praxe, ocenili dvouletý prostor na implementaci a přípravu škol i školek, jen superlativa.

Na ústavně-právním výboru jsem si vyslechl trošku jiné názory. Ostatně s tím vás seznámí pan senátor Balík. Já vás prosím, abyste si je trpělivě vyslechli a potom v debatě to eventuálně zkusili okomentovat.

Jenom na závěr mi dovolte říct, že je mi líto, že senátoři nepochopili komplexnost té novely. Chceme plynulý přechod z mateřinek do základních škol, chceme podporu žákům, učitelům i rodičům právě v tomto kroku a tu komplexnost, tu podporu v základních školách z toho chtějí senátoři vykostit. Proto jako zástupce předkladatele vám zodpovědně říkám: Kvalita té novely tkví právě v oné komplexnosti. Věřte svým poslancům z vašich klubů, věřte senátnímu školskému výboru, který ho jednomyslně doporučil. Raději neodhlasujme nic než senátní verzi. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, aby se ujal slova senátor Stanislav Balík. Prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Stanislav Balík: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Senát mě pověřil, abych zde představil pozměněnou verzi takzvané malé školské novely a důvody, které nás vedly k poměrně neobvyklému kroku posledních let, tedy k vrácení návrhu zákona s pozměňovacími návrhy.

Co spojilo senátorky a senátory ze všech senátních klubů a nezařazené, od sociálních liberálů až po konzervativce? Byl to apel, abychom skrze zákonné příkazy a zákazy nenutili společnost k překotným změnám. Jádrem novely je omezení počtu odkladů zahájení povinné školní docházky, čemuž je věnována datově podložená obecná část odůvodnění změny zákona. S touto změnou, kterou Senát podpořil, bylo ale spojeno několik dalších opatření, která jsou prezentována jako podpůrná, aniž by bylo datově doloženo, že jejich zavedení má souvislost s důvody, které dnes vedou k fenoménu odkladů zahájení povinné školní docházky, tedy že by rodiče, kteří dnes žádají o odklad, o něj nežádali, kdyby se v první a druhé třídě hodnotilo slovně, kdyby neexistovala možnost zopakovat první ročník, či pokud by v každé třídě s patnácti a více prvňáky byl takzvaný parametrizovaný asistent pedagoga.

Jaké změny a proč vrácený návrh obsahuje? Jsou celkem čtyři:

Možnost i nadále volit formu hodnocení v prvních a druhých třídách, v případě přijetí pozměňovacího návrhu by zůstal v prvních i druhých třídách zachován stávající stav, kdy o způsobu hodnocení, o tom, jestli se bude hodnotit slovně, nebo známkovat, rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Vy víte, že ve školské radě jsou zástupci rodičů, pedagogů a zřizovatele. Je to tedy už dnes projev samosprávy. Už dnes mohou školy rozhodovat o zavedení slovního hodnocení. Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tak ale činí jenom 20 procent škol. Jinými slovy, čtyři pětiny škol, přestože už dnes mohou, vědomě k tomuto způsobu hodnocení nepřistoupily. Domnívám se, že podobné věci, tedy například to, jakým způsobem učitel hodnotí žáky, nemáme nařizovat skrze zákon, zvlášť když na tom není široká shoda pedagogů. Máme k nim vést a vychovávat, máme motivovat a povzbuzovat, máme podporovat vzdělávací programy na pedagogických fakultách a pak se dočkáme toho, že když změna bude, tak bude efektivní a trvalá. Takže ze strany Senátu to není zákaz slovního hodnocení, jak se někdy mylně v médiích objevuje a jak jsem slyšel i od některých z vás. Jak jsem už zmínil, zákon samozřejmě zachovává možnost, že když se škola pro slovní hodnocení rozhodne, může ho okamžitě zavést.

Druhá změna, možnost i nadále opakovat první ročník, v případě přijetí pozměňovacího návrhu by zůstal zachován stávající stav, aby o postoupení do druhé třídy nerozhodoval zákon, ale i nadále učitel v první třídě, který pravděpodobně lépe než vy nebo já ví, zda má dané dítě postoupit do druhé třídy, či zda by pro něj náhodou nebylo lepší si první třídu zopakovat a do té druhé jít připravenější. Poslanecká sněmovna ani Senát nejsou sborovnou na schůzi pedagogické rady, aby namísto učitelů rozhodovali o tom, kdo má postoupit do druhé třídy.

Třetí změna, plošné zavedení takzvaných parametrizovaných asistentů pedagoga v prvních třídách, už dnes jsou i v prvních třídách asistenti, pokud je konkrétní děti potřebují. Na tom se nic nezmění.

Čtvrtá změna, klinický logoped jako další osoba vydávající doporučující posouzení pro odklad povinné školní docházky, je navržen k doplnění vedle lékaře a klinického psychologa. Byl to pozměňovací návrh, který vzešel ze senátního klubu ANO. Klinický logoped většinou sleduje vývoj dítěte, ví, jestli se jeho stav zlepšuje, či zda mu prospěl odklad školní docházky. Jsou to právě logopedické vady a poruchy řeči, které jsou jedním z nejčastějších důvodů v rámci odkladu školní docházky.

Mám za to, že jde o změny, které jsou v souladu s vaším viděním světa, s pojetím svobodné společnosti. Často slýcháme nářky na přeregulovanost našeho veřejného prostoru, nářky na to, že nedáváme prostor svobodě, ale že spoustu věcí svazujeme zákony a vyhláškami. Nyní máte možnost některé zbytečné příkazy a zákazy odstranit a nechat větší svobodu a odpovědnost těm, kdo vzdělávají. Není to ze strany Senátu boj proti změnám ve školství. Zákonem můžeme a máme měnit struktury školství a vzdělávání, protože máme přímý vliv na to, zda se změna stane, nebo ne. Nemáme ale zákonem vstupovat do až jakési hodně privátní sféry vztahu mezi učitelem a žákem, například při vyslovování hodnocení. Respektive dělat to můžeme, ale pak se nedivme, že jsme to mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky, tedy jinak, než jsme čekali.

Je možné - možná skoro jisté - že časem změny, které obsahoval vámi původně schválený návrh, skutečně nastanou. Budou ale trvalejší a cennější proto, že k nim společnost, vzdělavatelé a rodiče dojdou přirozeně, a ne cestou příkazu. Prosím, neveďme a nerozpoutávejme zbytečné kulturní války, nevyčítejme si, kdo je větší či menší pedagogický ignorant. Nechme na pedagogických fakultách a nejrůznějších vzdělávacích iniciativách pro učitele, aby měnily školský terén. Nenálepkujme své názorové oponenty tím, do kterého století či ke které císařovně patří. In dubio pro libertate, tedy v pochybnostech ve prospěch svobody.

Prosím, podpořte svými hlasy návrh zákona v podobě, v jaké k vám přišel ze Senátu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane senátore. Chci se zeptat, zda k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu se chce vyjádřit zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Martin Hájek? Není tomu tak.

Otevírám rozpravu, kde eviduji dvě přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner a připraví se paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu celkem krátký. Myslím si, že kdo poslouchá moje názory na školství, ví velice dobře, že patřím k té konzervativní části pedagogické veřejnosti. To znamená, jakékoli nepromyšlené změny nevítám, velice je kritizuju.

V tomto případě je tady ale úplný opak. Tady se objevil zákon, na kterém se shodly všechny politické strany napříč politickým spektrem. Byl to zákon, který se připravoval dlouhodobě, bylo to x hodin, spoustu setkání, diskusí, hledání kompromisů. Ano, i já jsem ten člověk, který dává přednost známkování, a v okamžiku, kdy někdo mluví o úplném známkování, tak se mi takzvaně ježí chloupky za krkem, protože to si myslím, že tam by ta dobrovolnost měla být. My ale tady neřešíme známkování primárně, my tady řešíme ty odklady. Ten zákon, který byl předložen Poslanecké sněmovně a jejž Poslanecká sněmovna schválila, se na ten problém koukal komplexně, ze všech možných úhlů. Opravdu promyšlené. Páni senátoři se mohli zeptat, my jsme jim mohli vysvětlit, proč a jak. I já, který jsem zastáncem jenom toho známkování a slovní hodnocení úplně nemusím, tak jsem přistoupil na ten kompromis. Proč jsem na něj přistoupil? Protože je to zase na základě toho celku. V okamžiku, kdy začneme vytrhávat jednotlivé dílčí věci z kontextu, tak ten celek přestane fungovat. Nebude prostě fungovat. Pokud zvolíme ten senátní návrh, tak na rovinu vám říkám, to radši už vůbec nic. To nadělá méně škody než to, když schválíme tu ořezanou a nebojím se říct zmrzačenou senátní verzi.

To znamená, že já za klub SPD říkám, že my budeme hlasovat proti senátní verzi a podpoříme opět verzi poslaneckou. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD a některých koaličních poslanců.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Berkovcová, řádně přihlášená do obecné rozpravy. Máte slovo.

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Krásný dobrý den, dámy a pánové, já bych taky ráda vystoupila na podporu původního návrhu, tedy sněmovní verze novely školského zákona. Musím tedy říct, že jsem s úžasem až šokem sledovala jednání Senátu a přijetí pozměňovacích návrhů Senátu k návrhu novely o odkladech školní docházky. Bohužel... Nebo chci poděkovat senátorům ze školského senátního výboru, kteří obhajovali tuto naši propracovanou sněmovní verzi, na které pracovala odborná pracovní skupina téměř dva roky a ve shodě s odborníky a ve shodě tady napříč všemi kluby ve Sněmovně byla zde tato verze přijata. Bohužel převážily v Senátu názory odborníků - řekněme - jejichž jedinou odborností bylo ale to, že sami do školy kdysi chodili.

Ale chodili jste do školy, páni senátoři, někdy v šedesátých, sedmdesátých letech, argumentovali jste argumenty typu odpovídajícího té době, ale školství se někam posunulo za tu dobu. Pořád mluvíme o modernizaci školství a vy tam argumentujete tmářskými argumenty.

Ano, všichni jsme chodili do školy, všichni jsme dostávali známky, ale tohle není debata o známkování. Nemůžeme smrsknout celou debatu o novele řešící odklady školní docházky pouze na známkování. To jenom svědčí o tom, že jste absolutně nepochopili záměr a ucelenost celé té novely. Ta novela zpřísňuje podmínky pro odklad školní docházky a ano, má svoje kritiky, ale ta kritika vychází z obav, že děti méně školně zralé budou mít ve školách problémy. To byla kritika k té novele, a právě proto to zpřísnění odkladu školní docházky je doprovázeno celým komplexem, celým balíčkem podpůrných opatření, která mají dětem - potažmo těm hlavně méně zralým - usnadnit přechod z mateřské školy do první třídy, usnadnit práci učitelům, kteří budou pracovat s heterogenní třídou, kde mohou mít i méně zralé děti.

Vy jste všechna tato podpůrná opatření odřízli, ať to je zrušení známkování v první, druhé třídě, ať to je nemožnost propadnout v první třídě. To jsou věci, které mají snížit ten tlak na výkon a snížit obavy rodičů, že jde dítě do školy. Asistent v první třídě má pomoci učitelům, aby na to nebyl sám, pokud mu tam přijdou děti méně školně zralé, takže naprosté nepochopení celého záměru.

Já vás, prosím, kolegové, hlasujme proti senátní verzi zákona a podpořme naši původní sněmovní verzi. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy? Já osobně nikoho dalšího přihlášeného nevidím, a je-li tomu tak, tak končím rozpravu.

Ptám se, zda pan senátor nebo pan navrhovatel chcete závěrečná slova? Nevidím zájem.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Já přednesu návrh usnesení... Zavolám kolegy, kolegyně z předsálí.

Eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.

Mezitím přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v závorce školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 793/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 793/7."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 1, proti 150. Poslanecká sněmovna nevyslovila souhlas s tímto návrhem usnesení.

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslanců. Kvorum je už nastaveno, a já tedy přednesu návrh usnesení. (Místopředsedkyně Kovářová se hlásí o slovo.)

Omlouvám se. Paní místopředsedkyně, prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: K hlasování, hlasovala jsem proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji.

Já tedy přednesu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v závorce školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, v kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 793/6."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 161, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tento návrh zákona přijali dle tohoto návrhu usnesení. (Potlesk napříč sálem.)

Děkuji panu senátorovi, panu navrhovateli a končím projednávání tohoto bodu.

Otevírám další bod dnešního jednání, a tím je

Aktualizováno 5. 7. 2025 v 6:36.