Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Kdybychom rozpočtovali jako v předminulé vládě Bohuslava Sobotky, to bylo 1 procento HDP v průměru, nebo za vlády Andreje Babiše to bylo 1,35. Tak každý si může spočítat, kdybychom se drželi těchto čísel, o kolik by byly nižší deficity, ale myslím si, že investice do obranyschopnosti, odolnosti České republiky byly a jsou namístě. Takže přestože jsme dramaticky zvyšovali výdaje na obranu, přesto jsme dokázali snižovat schodky nejenom v relativním vyjádření, ale i v absolutním vyjádření. A každý z vás, kdo někdy jednal se svými kolegy v zahraničí, ví, že je zajímá pouze procentuální zadlužení. Já nevím, kdo z vás je schopný takhle vysypat, kolik je deficit ve forintech, v polských zlotých, anebo v eurech v některých zemích kolem nás, ale každý z nás zná údaje, kolik je každoroční deficit v procentech vůči HDP. Je to správný ukazatel, který říká, jak porovnávat fiskální úsilí každé jednotlivé vlády.

Kromě výdajů na obranu jsme se soustředili na zajištění energetické bezpečnosti. Dneska nám to připadá jako samozřejmé. Nebylo jednoduché po letech váhání rozhodnout o dostavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. Učinili jsme to, šli jsme složitější cestou, ne zakázka z ruky, ale soutěž. A klíčovým parametrem v té soutěži byla konečná cena elektřiny v okamžiku, kdy nové bloky budou vyrábět. Odstřihli jsme se od ruského plynu a ruské ropy. Vlastní investicí jsme zabezpečili, že ropa (k )nám proudí pouze z italského Terstu. A takhle bych mohl pokračovat. To všechno byly nutné investice, které dramatickým způsobem zvedly energetickou soběstačnost a nezávislost České republiky.

Jenom připomínám, že u plynu jsme šli ze 100, takřka 100 procent na 0 procent, u ropy z 50 procent na 0 procent závislosti na surovinách, které Vladimir Putin velmi často používá pro své politické cíle. To nikdy nebyl normální obchodní vztah, vždycky Rusko a Rusové to chtěli používat. Není náhoda, že předtím, než Rusko vtrhlo na Ukrajinu, ruské společnosti si objednávaly kapacity v zásobnících plynu, které nenaplnily. Vzpomeňme si na obavy v celé Evropě v roce 2022, kdy Gazprom a podobné vykutálené firmy prostě nechaly ty zásobníky prázdné. Myslím, že dneska to nikoho netrápí - tak to má být - jako v každém roce i pro příští zimu máme dostatečně naplněné kapacity. Už se nebavíme, jestli budeme mít plyn, ale bavíme se o tom, za jakou cenu, tak, aby cena byla přijatelná.

Když se pak podívám na saldo a dluh veřejných financí v zemích EU, tak opět, nemáme se za co stydět. Za uplynulé čtyři roky jsme patřili mezi země, které snižovaly jak roční ukazatel, tak nárůst celkového zadlužení šel dramaticky dolů. Ano, jsou výjimky: Řecko, které šlo z minus 170 (na) minus 140, ale každý, kdo chce, zjistí, za jakých drastických opatření bylo Řecko schopno dosahovat těchto výsledků.

Pojďme k návrhu státního rozpočtu. Tak si připomeňme, jaká je metodika přípravy státního rozpočtu. Klíčem pro každý státní rozpočet je makroprognóza ze srpna. Nechápu volání po tom, abychom v květnu a v červnu se už dohadovali, jaký bude rozpočet. No, můžeme, ale je to úplně naslepo. Návrat k tomu, jací ministři s kloboukem jezdí do Letenské, aby pak oznamovali, kde našli peníze - věřte mi, za čtyři roky jsme žádné peníze na financích nenašli, ani v budovách, ani v přilehlých zahradách, a to jsme se často dívali dolů, jestli tam náhodou neleží nějaká bankovka, natož jednotky nebo desítky miliard. Říkal to pan premiér: Všechno, co takzvaně najde, je na úkor dluhu. To umí každý. To umí každý, zejména když to není jeho osobní dluh a splácet to má někdo jiný.

Do voleb jsme byli kritizováni z řad dnešní vládní většiny za to, že rozpočet má vysoký deficit - gigantický, obří, nepřijatelný. Tomio Okamura měl motorovou pilu, kterou řezal náklady. Až teď jsem pochopil, že to nebyl masakr nákladů a výdajů motorovou pilou, ale že to bylo pouštění rozpočtovou žilou, protože na to nepotřebujete pilu, abyste zvedli výdaje o 100 miliard. (Potlesk poslanců ODS.) Tady kolegové, co sedí proti mně, říkali, že do čtyř let dosáhnou vyrovnaný rozpočet. Co by to bylo za ministra financí, kdyby s tím nesouhlasil? Já s tím samozřejmě souhlasím - ale zvláštní cesta, že první rok zvednu výdaje minimálně o 100, abych se pak dostal na nulu. No, budu vám držet palce - a není to ironie, myslím si, že by si to naše veřejné finance zasloužily, ale současně říkám, že to nevidím jako realistické. A říkal jsem to poctivě i v předvolebních debatách, ale slyšel jsem: máme nachystané desítky miliard škrtů. Kde jsou? Kde jsou? Takže makroprognóza odhadla dobrý růst ekonomiky české v roce 2025 i 2026, z toho se (?) daňové příjmy a ty posuzuje nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy. Jenom připomínám, že ti členové jsou nezávislí a musí reprezentovat instituci, která taky dělá makroprognózy. A slouží to k tomu, aby už posuzují makro prognózu Ministerstva financí, od toho odvozené daňové příjmy, aby s tou zkušeností vlastní instituce porovnali, zda ta prognóza sedí. Pokud sedí, tak jejich verdikt je realistický. Pokud jsou nadhodnoceny příjmy, nafouknuté příjmy, tak řeknou, že to je optimistický scénář. Pokud jsou podhodnoceny, podseknuty příjmy, tak je to hodnocení, že je to pesimistické. Hodnocení tohoto výboru pro rozpočtové prognózy bylo realistické, jinými slovy, měli jsme nezávislou institucí ověřeny celkové daňové příjmy.

Pak máme zákon o rozpočtové odpovědnosti, tady jsme prosadili v rámci konsolidačního balíčku. Není to past na budoucí vládu, jak říká Andrej Babiš, museli jsme se jím řídit i v roce 2025 i v roce 2026. Ono to je velmi jednoduché přijmout přísný zákon a odložit účinnost o tři, čtyři, pět let - to podle mě není fér - nic takového se nestalo. Takže když máte celkové příjmy, vezmete si zákon, který platí, tak se dostanete k maximálnímu rozpočtu pro příští rok 237 miliard. Logická otázka: Když je 237, proč tam máte 286? Za prvé, schválili jsme v minulém volební období i hlasy hnutí ANO únikovou položku, že veškeré výdaje na obranu nad 2 procenta vůči HDP se nepočítají do toho limitu. Je tam 30 miliard. A druhá věc, ta je metodická a vychází z metodiky Eurostatu, ale taky Českého statistického úřadu: pokud dáváte půjčku, tak se do toho limitu taky nepočítá, a to jsou Dukovany, 18,3 miliardy. A to je dokupy 286 (?). Maximální výdaje.

Takže pokud mám nezávislou autoritou ověřeny celkové příjmy, zákon mi stanoví maximální deficit. Naše vláda využila maximální deficit, máte maximální výdaje - v rozpočtu nic nechybí, v rozpočtu nic nechybí - pokud chcete dodržovat zákon. Pokud ne, tak si ho změňte. Když to uvolníte a budou jiné limity a vy ho využijete, tak taky nebude nic chybět. To je legitimní. Není legitimní chtít po nás, abychom porušovali zákon. Kdo jiný má dodržovat zákony než vláda a Poslanecká sněmovna? Ani jedno vystoupení v rámci konsolidačního balíčku se netýkalo zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ani jeden pozměňovací návrh, který by v té době říkal: to je moc rychlé, to je moc přísné. Čtyři roky poslouchám, že jsme udělali málo. A teď slyším, že jsme udělali moc. Já myslím, že jsme udělali tolik, na kolik byla politická většina. Taky bych (nesrozumitelné) k tomu, že jsme mohli ještě o něco být přísnější, ale pak by deficit nebyl 286, ale třeba o 230. A pak by nechybělo 30, 60, 90, 100 a začali bychom 60, 90, 120, 150... Dosaďte si jakékoliv číslo. Už to, že se ve státní správě vymyslelo slovo "nadpožadavek". Slyšeli jste to někdy v normální mluvě, že máte nadpožadavek? Buď máte požadavek, nebo ho nemáte. Jenom naše rezorty mají nadpožadavky. A není žádné tajemství, že každý rok bez ohledu (?) na to, s čím přišla vláda, byly nadpožadavky tak 200, 250, 260 miliard. No, ale pak máte úplně neomylně, když všem vyhovíte, všem přáním všech rezortů, všem jejich plánům, všem, co vytáhli ze šuplíků. Teď ty šuplíky budou (?) znovu otvírat - nová vláda - tak se vytahují staré projekty, staré plány, staré sny - a budou chodit za novými členy vlády a říkat: to potřebujeme, to potřebujeme, to potřebujeme. Měli bychom neomylně deficity kolem půl bilionu každý rok, kdybychom (?) vyhověli všem nadpožadavkům. Tak neříkejme, že v rozpočtu chybí peníze, když podle zákona jsou maximální výdaje.

Jiná věc - a to je úplně legitimní, říkal jsem (?) rozpočtovému výboru - jak tu maximální částku rozdělíte. To je legitimní, to se děje každý rok, zejména při střídání vlád, to je přece úplně normální. Říkal to pan premiér. Rozpočet je unikátní v tom, že každý rok platnost toho zákona je maximálně 12 měsíců a slouží primárně k tomu, aby vláda plnila své programové prohlášení. ***