Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Mohou nesouhlasit s programovým prohlášením, ale je legitimní, že ti, kteří vládnou, si sestaví rozpočet k obrazu svému. Teď jsme v absurdní situaci, kdy nová většina chce po nás, kteří už jsme jednou nohou pryč, a my to nezdržujeme, abychom to připravili podle jejich představ. Já to vlastně nechápu. Nechápu ani ten obrat u toho rozpočtového provizoria.

Nejdřív jsme týdny slyšeli, že to je katastrofa a nemůže být rozpočtové provizorium a pošlete nám ten podvozek, my ho trošku opravíme a pošleme dál. A teď slyším, že rozpočtové provizorium není problém. Který názor je správný? No za bé: rozpočtové provizorium skutečně není problém. Je tam jedno jediné omezení, a to je jedna dvanáctina výdajů v každém kalendářním měsíci, a to se sčítá. 8,3 procenta zhruba.

Nechal jsem si zpracovat od roku 2021 do roku 2025 čerpání v jednotlivých měsících. V prvním kvartále nikdy státní rozpočet nedosahuje 8,3, 16,6, 25 procent. Nikdy. Jediné, co je změna: v rozpočtovém provizoriu má mnohem větší moc a sílu ministr financí, ne vláda jako celek. Ministr financí svým rozhodnutím určí každé kapitole, kolik mohou vyčerpat tak, aby dohromady to byla jedna dvanáctina. Rozdíl mezi jednou dvanáctinou 2025 a jednou dvanáctinou roku 2026 je zhruba 5,3 miliardy měsíčně. Je to zhruba 200 miliard měsíčně, to zaokrouhluju, tak místo 204 bude 199. Nikdy nebylo čerpáno to procento. Žádný problém tam není.

Není pravda, že se nemohou vypisovat dotační tituly. Není pravda, že se nemůže investovat. Nic z toho není pravda. Pouze jedna dvanáctina. Není pravda, že se nemohou zvyšovat platy. Záleží, kolik ministr financí v každém jednotlivém měsíci pošle na ten objem platů. Mimochodem, v lednu se vyplácí plat za prosinec, to myslím, že to všichni víme, že to není žádné překvapení. Takže veškeré strašení rozpočtovým provizoriem nebylo na místě. A nezměníte názor jenom proto, že v této chvíli s největší pravděpodobností Poslanecká sněmovna vrátí vládě návrh k přepracování. Nebáli jsme se rozpočtového provizoria v roce 2022. Bylo poprvé využito podle nového zákona o rozpočtových pravidlech. Ukázalo se, že nic nechybí.

Vláda, která chce šetřit, vlastně přivítá rozpočtové provizorium, protože ví, že se musí držet výdajů loňského roku. Vláda, která nechce šetřit, tak je to může svazovat v jejich politických (nesrozumitelné). Není pravda, že není na důchody. Já myslím, kdo chce, počkejte si, v pondělí bude plnění za 11 měsíců. Můžete docela dobře dopočítat, jaké budou penze v roce 2025. Víte, jaká je zákonná valorizace. Je to jednoduchá trojčlenka. A je tam dostatek peněz. Nestalo by se, že by nebylo na důchody. Návrh rozpočtu s tím počítá ve sto procentech.

Je to normální. Já se tím nechci chválit. Ale mně připadá úplně mimo realitu říkat, že by došly peníze na penze. Ano, není to úplně jednoduché dopočítat, proto vezmeme plnění, dáme to procentuální navýšení podle zákonné valorizace. Nikdo z nás neví, kolik bude předčasných důchodů a tak dále. Ale v těch obrovských číslech si myslím, že to je rozpočtově dobře.

Mimochodem to říká Národní rozpočtová rada. A to se najednou nehodí. To se mýlí. V okamžiku, kdy Národní rozpočtová rada kritizuje vládu, tak to pak slyším patnáctkrát na nějakém jednání, tu citaci, ty kritiky. Mohou s ní souhlasit, nemusím souhlasit. A to se hodí. V okamžiku, kdy Národní rozpočtová rada řekne, nová vládní většina se mýlí, číslo je v pořádku - to není pravda, my máme interní čísla z nějakého rezortu a ty jsou pravdivější. To je pak na zrušení Národní rozpočtové rady a můžeme věřit jednotlivým vrchním ředitelům. Ne? Já jsem byl pro to, aby Národní rozpočtová rada vznikla. A rozčiluje každého ministra financí bez ohledu na to, kdo v té funkci bude. Ale to je její úkol. A tak to prostě má být.

Takže když to shrnu. Celkové příjmy - ověřené - nikdo nezpochybnil. Jo, vlastně jo. Jsme měli debatu tady s paní poslankyní Schillerovou u Václava Moravce, myslím tři dny před volbami, nebo týden před volbami, to bylo v neděli, a říkala, že jsem podsekl daňové příjmy o 30 miliard. To mám schované jako králíka v klobouku. Takže s tím, že jsem to tam nedal, mám to tady někde v klobouku nebo v kapse, tak teď slyším, že jsme přifoukli příjmy a doporučení ty přifouknuté příjmy ještě zvýšit. Ale opět, my jsme poslali i to zvýšení příjmů mezi srpnem a zářím výboru pro rozpočtové prognózy a ten to opět všemi hlasy: sedmi ze sedmi přítomných - je jich celkem devět, nevím, kdo byl přítomen, to je normální, že se někdo omluví - označil to zvýšení mezi srpnem a zářím za realistické. Takže nejsou tam nafouknuté příjmy. A určitě nejsou podseknuté o 30 miliard. O 30 miliard. To prostě není pravda. Takže takhle se stanovujou ty základní rámce a takhle podle mě vždy probíhala debata před prvním čtením a v rámci prvního čtení.

Letos jsme měli novinku. Proč ne? To mi nijak nevadí. Najednou jsme před prvním čtením si hráli na výbory, které projednávají jednotlivé kapitolní sešity. To nebudeme, protože ten návrh bude vrácen. A pak je normální, že chodí ministr a jeho odborný aparát na příslušný výbor a tam detailně odpovídá na dotazy, které se týkají té příslušné kapitoly.

Tak já za sebe považuji za nejdůležitější z celé dokumentace, která má stovky a stovky stran, sešit B, který vlastně popisuje, pak vás jím aspoň v rychlosti provedu, a pak máme letos novinku, a to je sešit H, který jsme nazvali Státní rozpočet v kontextu výkonnosti, a mrzí mě, že se o něm málo mluví. Já o něm dneska tedy mluvit budu, protože jsme jedna z posledních zemí OECD, která neprovozuje, nenastavila výkonové rozpočtování. Co to znamená? Znamená to, že určím u každého rozpočtu nějaký ukazatel, měřitelný, a pak při státním závěrečném účtu se podívám, zda jsem ty cíle naplnil. A může se ukázat, že někde vůbec ne, pak tam ty peníze pro příští roky nejsou potřebné, a někde se může ukázat naopak, že ten nástroj funguje skvěle a že je potřeba výdaje posílit.

U nás často označíme nějaký výdaj a pak s ním pracujeme, jako by to bylo pravda. Stavební spoření. Nikdy to nebylo stavební spoření. Správný název je spoření se státní podporou. Ale říkali jsme tomu stavební spoření. Pak máme penzijní připojištění, které když to naši předchůdci kdysi zaváděli, tak že si člověk šetří na penzi a pak třeba formou renty má ke státnímu důchodu i nějakou rentu. Vysoké procento, více než 90 procent klientů to vybírá před tím, než jdou do penze. Já to nekritizuju, jenom konstatuji.

Takže si myslím, že když nastavíme dobře ukazatele, tak pak si můžeme říct, jestli ta politika funguje - bez ohledu na to, jaký máte politický názor, jestli to plní, nebo neplní. Mohl bych jmenovat další příklady. Školkovné mělo pomoct nejchudším rodinám. Reálně pomáhalo vyšší střední třídě, protože bylo tak zacílené, že ty sociálně slabší příjmové rodiny už ho nepotřebovaly. Už žádnou daň stejně neplatily. Na děti mají daňový bonus, takže ještě dostaly peníze, aniž by daň... Takhle bych mohl pokračovat.

Inspirovali jsme se v Irsku, které to vlastně zavedlo v okamžiku, kdy Irsko - no, můj irský kolega by to nerad slyšel - skoro zkrachovalo, když použiju v té slově (?) skoro v období finanční krize, pak to zavedli. A myslím, že to je příklad dobré praxe. Mimochodem tam mají zajímavý systém, že mají dvě ministerstva, sice v jednom baráku, jedno Ministerstvo financí, a pak mají Ministerstvo výdajů, které se soustředí pouze na ty výdaje. Je to poměrně unikátní systém. Navíc v jejich politickém systému to funguje tak, že ty dvě strany, které vyhrávají volby, jsou mají (?) vždycky velmi podobný výsledek, takže to vymění velmi často. Ministr financí je potom ministr výdajů a naopak. A samozřejmě důležitější je ten ministr financí. Na druhé straně si můžete ve funkci ministra výdajů vyzkoušet, jaké to je udržet plánované výdaje.

Nevím, neptal jsem se, nehledal jsem anglický ekvivalent na nadpožadavek. Nevím, možná ho ještě najdeme. Ale myslím, že kolegové by nerozuměli tomu. Chápu, neuspokojené požadavky, velké požadavky. Ale nadpožadavek je opravdu takový novotvar v českém jazyce.

Tak a teď vás relativně stručně provedu sešitem B, který z mého pohledu je klíčový pro obhajobu státního rozpočtu. Jenom se musím ohradit proti tomu, jak říkala paní poslankyně Schillerová, že jsme něco porušili. Tak až se vrátí na Ministerstvo financí, ať se zeptat těch vysokých úředníků, jaký je jejich názor. Jejich expertní názor je, že jsme postupovali přesně podle zákona. Ano, mohli jsme společně najít v těch termínech možná jiný režim ve volebním roce. Díky tomu, že v roce 2013 se posunuly volby vlastně z těch jarních měsíců na podzimní, tak pro státní rozpočet to není dobrá zpráva. Na druhé straně rozpočtové provizorium tři čtyři měsíce není žádný problém. ***