Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.00 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Příjmy ze sociálního pojištění v jednotlivých letech - mám to od roku 2020 - z celkových příjmů tvořily 36,6, 40, 39,3, 36 procent, 38, 30,8 a příští rok 41 procent. Je to výhradní příjem státního rozpočtu.
Pak máme sdílené daně, kde je samozřejmě objemově nejdůležitější DPH, ale zase nahrubo 65 procent jde do státního rozpočtu, 10 procent krajům a 25 procent obcím. Není to úplně přesné, ale zaokrouhlil jsem to, ať se to dobře pamatuje. DPH v těch letech od roku 2020 do roku 2026 se pohybuje od 19,1 do 21 procent. Pro příští rok je to 19,6 procenta. Takže v obvyklé výši je konstruován příjem z DPH.
Pak jsou ty daně, které jsou už méně objemově významné, jako daň z příjmu právnických o osob, daň z příjmu fyzických osob, zejména ze závislé činnosti. Každá z těch daní představuje někdy mezi 8 a 9 procenty celkových daňových příjmů.
Pak jsou mediálně velmi oblíbené spotřební daně, které ovšem nemají velký fiskální dopad. Zejména ty daně, když se zvyšuje základní sazba, tak velmi často se ukáže, že ten výběr je stejný. Ale velmi často v politickém životě se ty daně zvyšují jako první, protože kdo by obhajoval daně z neřesti, že mají být nižší nebo nízké? Tady samozřejmě funguje zejména u tabáku přeshraniční turistika. Roky jsme těžili z toho, že k nám jezdili nakupovat Němci a Rakušané. Dnes je to především od nás směrem do Polska. Proto se na evropské úrovni už čtyři roky projednává tabáková směrnice. Jde o to, jaké budou minimální sazby. My jsme pro minimální sazby, když to budou sazby České republiky. Myslím, že to je docela pochopitelný postup, protože to jediné by zabezpečilo, že k té turistice nebude docházet. Jenom ty peníze pak končí v jiném rozpočtu než v českém, což si myslím, že si nikdo z nás nepřeje.
Jak jsem říkal, veškeré daňové příjmy posoudil výbor pro rozpočtové prognózy a posoudil je jako realistické. Jestli si někdo nastudoval makro prognózu ze srpna, z listopadu, a očekával, že když se podíváme do srpna, tak tam budou nové desítky miliard daňových příjmů, tak ho musím zklamat. Nic takového tam nenajde, protože to by neodpovídalo tomu, jak se z růstu HDP odhadují daňové příjmy.
Důležitým ukazatelem u sdílených daní je rozpočtové určení daní. Určitě víte, že od 1. ledna budou nepedagogové placeni z rozpočtů obecních a krajských. Jinými slovy, o tento podíl se navyšuje podíl obcí, měst a krajů a o toto se snižuje podíl státu. Takže celkové příjmy DPH budou meziročně vyšší skoro o 30 miliard nebo přes 30 miliard, ale pro státní rozpočet to znamená pouhých 1,5 miliardy. Podle toho, jak odhadujeme daňové příjmy, tak obcím, městům a krajům by mělo přijít zhruba 33, možná 33,5 miliardy na tuto novou povinnost, kterou budou zabezpečovat.
U spotřebních daní je nejvýznamnější spotřební daň z minerálních olejů, takový složitý název. Je to především benzín a nafta. Zase sdílená daň, kde 9,1 procenta dostává přímo rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Ostatní končí ve státním rozpočtu. Z tabákových výrobků a souvisejících výrobků je to 61,5 miliardy. My jsme tady šli dopředu a dopředu jsme nastavili, že i nově vzniklé produkty jsou zdaněny. Kdo si pamatuje, jmenuje se to zahřívaný tabák, mám pocit. Správně, zahřívaný tabák. Ten byl asi dva nebo tři roky, než legislativa zaregistrovala, že máme nový produkt na trhu, než se to zdanilo, což si myslím, že pro příští inovace tabákového průmyslu jsme dobře připraveni.
Daň z příjmu fyzických osob, o které jsem mluvil. Je to zhruba 194 miliard na úrovni státního rozpočtu. Tady je jasně důležitý odhad růstu celkového objemu mezd a platů. Tady se to má v příštím roce pohybovat kolem 6 procent při stagnující nezaměstnanosti. Tudíž dochází k nárůstu této daně. V letošním roce pozorujeme velmi pozitivní trend. Nakonec ten růst objemu platů a mezd je vyšší, než odhadovaly různé makro prognózy, včetně prognózy Ministerstva financí a také České národní banky. Ostatní bude s největší pravděpodobností vyšší než 7 procent při inflaci 2,4 procenta. Reálné příjmy v roce 2020 porostou takřka o 5 procent. V příštím roce by to mělo být něco mezi 4 a 5 procenty.
Silniční daň, takové reziduum. Nemůžeme se toho zbavit, protože některé členské státy zablokovaly naši iniciativu. My jsme chtěli udělat silniční daň dobrovolnou, protože máme mýtný systém. Takže jsme zrušili silniční daň v minulém volebním období tam, kde to šlo. To znamená u všech osobních automobilů a u těch ostatních do 12 tun. U těch ostatních to bohužel zatím nejde. Přestože nám to zablokovali, myslím, že je důležité zachovat jednomyslnost v daňových otázkách. Abychom obětovali jednomyslnost kvůli z hlediska rozpočtu marginální věci, jako je zdanění vozidla nad 12 tun, to by určitě nebyla dobrá věc. Naštěstí se k nám přidávají i ti, kteří to předtím chtěli. Když nám to zablokoval německý kolega, tohleto zrušení povinnosti mít silniční daň, tak mu říkám: Podívej se, vy jste chtěli zrušit jednomyslnost, chtěli jste mít kvalifikovanou většinu - toho bychom dosáhli - takže buďte rádi, že ta jednomyslnost je.
Pak je daň z hazardu. Ta je asi 18,5 miliardy korun. My jsme tam udělali v minulém volebním období změny, protože zejména z toho on-line hazardu jdou veškeré zdroje do státního rozpočtu. Z toho fyzického je i podíl obcí, které mají ty provozovny na svém území. Ten trend je neúprosný. Čím dál více to směřuje do on-line prostoru. Jinými slovy je to výhodnější pro státní rozpočet.
Pak se vrátím k tomu objemově nejjednoduššímu příjmu, a to je příjem ze sociálního pojištění. Pro příští rok odhadujeme, že to bude 877 miliard. Zase to zaokrouhluju, abych neříkal tu desetinnou částku a nějaké desetiny. Ta sazba je 31,9 procenta. 28 procent odvádí zaměstnavatel na důchodové pojištění, 6,5 procenta je za zaměstnance a 21,5 procenta je za zaměstnavatele. 2,7 procenta je nemocenské pojištění. Z toho 0,6 procenta za zaměstnance. To si platí každý zaměstnanec. 2,1 procenta platí za něj jeho zaměstnavatel, 1,2 procenta se platí na státní politiku zaměstnanosti. Takže celkový příjem je odhadován vyšší o zhruba 8,3 procenta. Mluvil o tom pan ministr Jurečka, že i díky lepšímu potírání nelegální práce, ale i díky tomu, že porostou platy a mzdy rychleji než inflace, tak to číslo je realistické, určitě není podseknuté.
Pak jsou samozřejmě kapitálové příjmy. To je prodej především z příjmů, prodej dlouhodobého majetku. Je tam nějakých 7 miliard na příští rok. Myslím, že by to mohlo být i vyšší číslo, ale je to o ochotě státních institucí vzdávat se nepotřebného majetku. Ministerstvo financí je lídrem v tlaku na ostatní rezorty, abychom si skutečně nechali pouze ty nemovitosti - nejsou to jenom budovy, ale i pozemky - které stát bezprostředně potřebuje. Ty, které nepotřebujeme, máme nejprve nabídnout samosprávám, buď bezúplatně za státem definovaných podmínek. Například když chceme preferovat dostupné bydlení, tak mně přijde logické, že tyto pozemky převádíme bezúplatně s tou podmínkou, že tam musí vzniknout bydlení a podobně. Pokud ne, obec s tím chce normálně podnikat, tak normálně za odhadní cenu.
Takže tohle byly příjmy, které, jak jsem říkal a potřetí to opakuji, jsou verifikované nezávislou institucí, výborem pro rozpočtové prognózy. To je k té debatě, co v rozpočtu chybí, nebo nechybí.
Teď se můžeme podívat na výdaje, které jsou obsaženy v našem návrhu rozpočtu. Jak jsem říkal, 2 409 miliard. Když od toho odečteme evropské zdroje - ty jsou zhruba 140 miliard - každý z vás si to umí spočítat. ***
